Univerzita Hradec Králové. Fakulta informatiky a managementu. Katedra ekonomie. Využití sociálních sítí ve firemním sektoru

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra ekonomie

Využití sociálních sítí ve firemním sektoru Diplomová práce

Autor: Vojtěch Kostkan Studijní obor: Informační management

Vedoucí práce: doc. Ing. Mgr. Petra Marešová, Ph.D. Konzultant: Ing. Vojtěch Tuček

Hradec Králové

Duben 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Hradci Králové dne 27.4.2016.

Vojtěch Kostkan

Poděkování: Zde bych rád poděkoval své vedoucí práce doc. Ing. Mgr. Petře Marešové, Ph.D. za vedení práce a poskytnuté konzultace. Velmi poděkovat chci taky panu Ing. Vojtěchovi Tučkovi za velkou ochotu a pomoc při rozesílání dotazníků. Poděkování patří také Ing. Lucce Černé za odborné rady týkající se statistických metod.

Anotace Diplomová práce „Využití sociálních sítí ve firemním sektoru“ se zabývá problematikou sociálních sítí a analyzuje jejich používání z hlediska firem. Teoretická část obsahuje informace týkající se internetového marketingu a především sociálních sítí spolu s jejich analýzou současného stavu. Popisuje známé sociální sítě, ukazuje možné způsoby jejich využívání a představuje možné způsoby, jak měřit jejich úspěšnost. Zabývá se také nástroji pro správu více sociálních účtů a některé z nich zde popisuje. Cílem této části je co nejlépe přiblížit sociální sítě a jejich fungování v prostředí firmy. Praktická část analyzuje výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem, je vyhodnotit odpovědi českých firem ve věci využívání sociálních sítí. Následně jsou tyto výsledky porovnávány s výsledky zahraniční studie, která je zaměřena na stejnou problematiku.

Klíčová slova Sociální sítě, firma, firemní sektor, propagace, Facebook

Annotation The Diploma Thesis is titled „The Use of Social Networks in the Corporate Sector“, and deals with issues of the the social networks and analysis their use in the company. The theoretical part contains information related to the internet marketing especially social networks and analysis of the current state. It describes the well-known social networks, shows the possible ways of their using and presents possible ways how to measure their success. It also deals with the tools to manage multiple social accounts and some of them are described. The aim of this part is the best to approach of social networks and their functioning in a business environment. The practical part analysis the results of the survey and his aim is to evaluates the responses of Czech companies in the case of using social networks. Subsequently, these results are compared with the results of the international study which is focused on the same issues.

Key words Social networks, corporate, corporate sector, propagation, Facebook

Obsah 1.

Úvod ........................................................................................................................................... 1

2.

Cíl a metodika práce ................................................................................................................... 3

3.

Teoretická východiska ................................................................................................................ 5 3.1

Internetový marketing ....................................................................................................... 5

3.1.1 3.2

Marketingová komunikace na internetu ............................................................................ 6

3.3

Sociální síť........................................................................................................................... 7

3.3.1

Příspěvky .................................................................................................................... 8

3.3.2

Placená reklama ......................................................................................................... 8

3.4

Správa více sociálních účtů............................................................................................... 11

3.4.1

Podnikové a veřejné sociální sítě ..................................................................................... 15

3.6

Měření úspěšnosti na sociálních sítích ............................................................................. 16 Metriky ..................................................................................................................... 16

Analýza současného stavu........................................................................................................ 17 4.1

Sociální sítě ve světě ........................................................................................................ 17

4.2

Sociální sítě ve firmách ..................................................................................................... 19

4.2.1

Použití sociálních sítí ................................................................................................ 19

4.3

Sociální sítě v ČR ............................................................................................................... 20

4.4

Sociální sítě v českých firmách ......................................................................................... 22

4.5

Přehled sociálních sítí ....................................................................................................... 24

4.5.1

Facebook .................................................................................................................. 24

4.5.2

Twitter ...................................................................................................................... 25

4.5.3

YouTube.................................................................................................................... 26

4.5.4

LinkedIn .................................................................................................................... 27

4.5.5

Google+ .................................................................................................................... 28

4.5.6

Shrnutí ...................................................................................................................... 28

4.6

Způsoby využívání sociálních sítí ve firmách .................................................................... 28

4.6.1 5.

Platformy .................................................................................................................. 12

3.5

3.6.1 4.

Nástroje internetového marketingu .......................................................................... 5

Možnosti a fungování sociální sítě Facebook ........................................................... 29

Analýza využití sociálních sítí v podnicích v ČR ........................................................................ 32 5.1

Charakteristika výzkumu .................................................................................................. 32

5.1.1

Metodologie výzkumu .............................................................................................. 32

5.1.2

Struktura dotazníku .................................................................................................. 33

5.1.3

Použité nástroje ....................................................................................................... 33

5.2

Vyhodnocení dotazníkového šetření................................................................................ 34

5.2.1

Charakteristika respondentů .................................................................................... 34

5.2.2

Sociální sítě ............................................................................................................... 37

5.2.3

Marketing ................................................................................................................. 47

5.3

Vyhodnocení hypotéz....................................................................................................... 49

5.3.1 5.4

Testování hypotéz .................................................................................................... 49

Shrnutí výsledků ............................................................................................................... 57

6.

Diskuze ..................................................................................................................................... 60

7.

Shrnutí ...................................................................................................................................... 70

8.

Doporučení ............................................................................................................................... 71

9.

Závěr ......................................................................................................................................... 72

10. Seznam použité literatury ........................................................................................................ 74 11. Přílohy ...................................................................................................................................... 78

Seznam obrázků Obrázek 1. Malý typ reklamy v postranním panelu. .......................................................................... 9 Obrázek 2. Velká reklama v příspěvcích. ............................................................................................ 9 Obrázek 3. Facebook stránka společnosti Coca-Cola ....................................................................... 30

Seznam tabulek Tabulka 1. Verze platformy Sendible ............................................................................................... 13 Tabulka 2. Verze platformy Hootsuite ............................................................................................. 14 Tabulka 3. Žebříček sedmi nejoblíbenějších firem na FB v ČR, ........................................................ 25 Tabulka 4. Žebříček nejoblíbenějších Twitter účtů v ČR................................................................... 26 Tabulka 5. Přehled sociálních pluginů. ............................................................................................. 31 Tabulka 6. Absolutní četnosti vlivu sektoru trhu na využívání sociálních sítí .................................. 50 Tabulka 7. Očekávané četnosti vlivu sektoru trhu na využívání sociálních sítí ................................ 50 Tabulka 8. Absolutní četnosti vlivu počtu zákazníků na využívání sociálních sítí............................. 51 Tabulka 9. Očekávané četnosti vlivu počtu zákazníků na využívání sociálních sítí .......................... 51 Tabulka 10. Absolutní četnosti vlivu obratu firmy na využívání sociálních sítí ................................ 52 Tabulka 11. Očekávané četnosti vlivu obratu firmy na využívání sociálních sítí .............................. 53

Seznam Grafů Graf 1. Nejznámější sociální sítě ve světě ........................................................................................ 17 Graf 2. Procentuální zastoupení aktivních účtů na sociálních sítích vzhledem k populaci .............. 18 Graf 3. Zastoupení uživatelů sociálních sítí vzhledem k pohlaví a věku........................................... 18 Graf 4. Sociální sítě v ČR ................................................................................................................... 20 Graf 5. počet uživatelů sociálních sítí za rok 2012 ........................................................................... 21 Graf 6. Věkové zastoupení sociálních sítí ......................................................................................... 22 Graf 7. Využití sociálních sítí podniky v ČR 2013-2014 (v %) ............................................................ 23 Graf 8. Důvody využívání sociálních sítí podniky v ČR, leden 2013 (v %) ......................................... 24 Graf 9. Obory podnikání ................................................................................................................... 34 Graf 10. Počet zaměstnanců firmy ................................................................................................... 35 Graf 11. Roční obrat firem................................................................................................................ 35 Graf 12. Počet administrativních pracovníků ................................................................................... 36 Graf 13. Počet zákazníků .................................................................................................................. 36 Graf 14. Využívání sociálních sítí ...................................................................................................... 37 Graf 15. Důležitost sociálních sítí ..................................................................................................... 38 Graf 16. Délka používání .................................................................................................................. 38 Graf 17. Přínos sociálních sítí ........................................................................................................... 39 Graf 18. Používané sociální sítě........................................................................................................ 40 Graf 19. Budoucí využití Facebook ................................................................................................... 41 Graf 20. Budoucí využití YouTube .................................................................................................... 41

Graf 21. Budoucí využití LinkedIn ..................................................................................................... 41 Graf 22. Budoucí využití Twitter ....................................................................................................... 41 Graf 23. Budoucí využití Google+ ..................................................................................................... 41 Graf 24. Budoucí využití Firemního blogu ........................................................................................ 41 Graf 25. Zajímavost sociálních sítí .................................................................................................... 42 Graf 26. Schopnost měřit návratnost investic.................................................................................. 43 Graf 27. Analýzy aktivit na sociálních sítích ..................................................................................... 43 Graf 28. Úspěšnost ve zvyšování povědomí..................................................................................... 44 Graf 29. Obsah na sociálních sítích .................................................................................................. 45 Graf 30. Důležitost obsahu ............................................................................................................... 46 Graf 31. Budoucí využívání textového obsahu ................................................................................. 46 Graf 32. Budoucí využívání sdíleného obsahu ................................................................................. 46 Graf 33. Budoucí využívání vizuálního obsahu ................................................................................. 47 Graf 34. Budoucí využívání video obsahu ........................................................................................ 47 Graf 35. Budoucí využívání audio obsahu ........................................................................................ 47 Graf 36. Zodpovědná osoba marketingu.......................................................................................... 48 Graf 37. Formy marketingu .............................................................................................................. 48 Graf 38. Využívaní sociálních sítí českými firmami........................................................................... 61 Graf 39. Využívaní sociálních sítí zahraničními firmami ................................................................... 61 Graf 40. Důležitost soc. sítí u českých firem..................................................................................... 61 Graf 41. Důležitost soc. sítí u zahraničních firem ............................................................................. 61 Graf 42. Délka využívání soc. sítí u českých firem ............................................................................ 62 Graf 43. Délka využívání soc. sítí u zahraničních firem .................................................................... 62 Graf 44. Porovnání přínosů soc. sítí u českých a zahraničních firem ............................................... 63 Graf 45. Porovnání nejpoužívanějších soc. sítí u českých a zahraničních firem ............................... 63 Graf 46. Budoucí využívání soc. sítí u českých firem ........................................................................ 64 Graf 47. Budoucí využívání soc. sítí u zahraničních firem ................................................................ 65 Graf 48. Měření investic do soc. sítí u českých firem ....................................................................... 65 Graf 49. Měření investic do soc. sítí u zahraničních firem ............................................................... 65 Graf 50. Analýza aktivit na soc. sítích u českých firem ..................................................................... 66 Graf 51. Analýza aktivit na soc. sítích u zahraničních firem ............................................................. 66 Graf 52. Čas věnovaný marketingu na soc. sítích ............................................................................. 67 Graf 53. Efektivnost Facebooku u zahraničních firem ..................................................................... 67 Graf 54. Efektivnost Facebooku u českých firem ............................................................................. 67 Graf 55. Integrace soc. sítí do marketingových aktivit u českých firem ........................................... 68 Graf 56. Integrace soc. sítí do marketingových aktivit u zahraničních firem ................................... 68 Graf 57. Obsah soc. sítí u českých a zahraničních firem .................................................................. 69 Graf 58. Důležitost obsahu na soc. sítích u českých a zahraničních firem ....................................... 69

1. Úvod Sociální sítě se staly za poslední roky velmi rozšířeným a často probíraným tématem podléhající neustálému rozvoji. Stává se tak zejména díky rozvoji internetu, jeho stále větší rozšířenosti a jeho mobilitě. Stal se součástí života velké části lidí, pro něž jsou sociální sítě jedním z nejpoužívanějších komunikačních prostředků a zdrojem zábavy. Umožňuje navázat vztah mezi všemi, kdo sociální sítě používá a díky ochotě lidí svěřit jí své osobní informace se stávají čím dál méně anonymní. Pro firmy se tak staly sociální sítě součástí jejich marketingu. Dávají firmám novou možnost, jak oslovit své zákazníky a budovat s nimi kladné vztahy. Kvalitní působení firmy na sociální síti tak může představovat velkou konkurenční výhodu. Firmy je mohou využívat různým způsobem, ale vždy tak, aby dosáhly svých určených cílů. Za cíl si firma může stanovit zvýšení povědomí o firmě nebo jejich produktech, jejich prodej, zjištění názoru zákazníků nebo kvalitnější komunikaci se zákazníky. Sociální sítě mohou být ve firmách využívány zejména pro obchodní vztahy B2C (business to consumer) a B2B (business to business). Lze je použít i pro interní komunikaci ve firmě, ale toto není předmětem této práce. V současnosti neexistují standardy nebo pravidla jak používat sociální sítě ve firemním sektoru. Existuje ovšem mnoho knih a článků publikovaných na internetu, které uvádí sadu doporučení a návodů, jak sociální sítě používat tak, aby bylo dosaženo očekávání firmy. Cílem této práce je analyzovat sociální sítě ve firmách České republiky v souvislosti s propagací a komunikací firmy se svými zákazníky. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část má za cíl popsat základní pojmy, o které se tato práce opírá. Vymezuje pojem internetový marketing, jenž představuje nadstavbu sociálním sítím a jeho základní nástroje. Poté je vysvětlen pojem sociální síť a s ní věci týkající se příspěvků a placené reklamy. Je zde řeč o nástrojích pro správu více sociálních účtů a krátce představeny jejich nejznámější platformy. Pro lepší pochopení je uveden rozdíl mezi veřejnými a podnikovými sociálními sítěmi a je tak nastíněn směr, kterým se bude práce ubírat. Konec této kapitoly se věnuje měření úspěšnosti na sociálních sítích.

1

Další kapitola má za úkol seznámit čtenáře s aktuální podobou sociálních sítí ve světě a jejich obecné použití ve firmách, spolu s jejich výhodami a nevýhodami. Stejně tak je analyzováno používání sociálních sítí v České republice a zároveň v českých firmách. Následuje přehled a popis známých sociálních sítí spolu s jejich využitím pro firemní sektor. Další část je již více konkrétní a ukazuje možnosti a fungování sociální sítě Facebook. V praktické části spočívá nejdůležitější cíl práce, a to výzkum, který je prováděn na množině českých firem formou dotazníku. Cílem šetření je získat objektivní pohled na využívání sociálních sítí v českých firmách.

2

2. Cíl a metodika práce Hlavním cílem této práce je analyzovat sociální sítě ve firmách České republiky v souvislosti s propagací a komunikací firmy se svými zákazníky. V průběhu zpracování této diplomové práce bylo použito několik metod. Literární rešerše obsahuje v převážné většině zdroje v elektronické podobě. Mezi těmito zdroji jsou především aktuální články ze světa sociálních sítí a to z důvodu jejich neustálého a rychlého vývoje, dále oficiální webové stránky jednotlivých sítí a nástrojů pro správu sociálních profilů. Literární rešerše zde mimo jiné napomáhá analyzovat současný stav dané problematiky a to v teoretické části diplomové práce. Empirický výzkum je jedna z nejdůležitějších metod, která je zde použita a vychází z dotazníkového šetření. Pomocí této metody se pracuje se získanými poznatky, které byly v rámci kvantitativního šetření získány. Dotazník se skládá z uzavřených otázek a baterií otázek. Obsahuje otázky, na které lze odpovědět jednou, ale i více možnými odpověďmi. Dotazník dále využívá logického větvení. S výsledky empirického výzkumu poté pracuje další metoda nazvaná indukce, která zde umožňuje na základě získaných dat vytvářet různé tvrzení a hypotézy. Ty jsou následně pomocí dedukce vyhodnoceny a je rozhodnuto, zda jsou pravdivé či nikoliv. K ověření hypotéz se zde používají statistické testy. Především je použit neparametrický test 𝛸 2 nezávislosti v kontingenční tabulce. Tento test předpokládá rozdělení základního souboru do k skupin, podle určitého statistického znaku. Test obsahuje vstupní podmínku užití a pro její ověření postačuje podmínka: 𝑛𝑝(1 − 𝑝) > 5. Hypotézy jsou testovány ve tvaru: 𝐻0 : 𝑝𝑖 = 𝜋0,𝑖 𝑝𝑟𝑜 𝑣š𝑒𝑐ℎ𝑛𝑎 𝑖 ∈ {1,2, … , 𝑘}. 𝐻1 : 𝑝𝑖 ≠ 𝜋0,𝑖 𝑝𝑟𝑜 𝑛ě𝑗𝑎𝑘é 𝑖. Pro výpočet testového kritéria je použit vzorec: 𝑠 G = ∑𝑟𝑖=1 ∑𝑖=1

𝑜 2 (𝑛𝑖𝑗 −𝑛𝑖𝑗 ) 𝑜 𝑛𝑖𝑗

a má při splnění stanovených předpokladů 𝛸 2 rozdělení se stupni volnosti 𝑑𝑓 = 𝑘 − 1. 2 Výsledek testového kritéria je porovnávám s kritickou hodnotou, která má tvar: 𝛸𝑖−𝛼,𝑘−1 . 2 Nulová hypotéza se nezamítá pokud 𝐺 ≤ 𝛸𝑖−𝛼,𝑘−1 .

3

2 Naopak, nulová hypotéza se zamítá pokud 𝐺 > 𝛸𝑖−𝛼,𝑘−1 .

Dalším testem pro ověření hypotéz je test o shodě relativních četností dvou základních souborů, kde se předpokládají dva výběry s dostatečně velkým rozsahem. Testována je diference relativních četností dané vlastnosti 𝜋1 𝑎 𝜋2 obou základních souborů. Aby bylo test možné použít, je nutno splnit určitě požadavky: 1) Nejvíce 20% teoretických četností může být menších než 5 2) Žádná teoretická četnost nesmí být menší než 1 3) U tabulky 2x2 by mělo být n > 40 Stanovení hypotéz vypadá následovně: 𝐻0 : 𝜋2 − 𝜋1 = 0 Pro alternativní způsob lze uplatnit pravostrannou: 𝐻1 : 𝜋2 − 𝜋1 > 0 nebo levostrannou 𝐻1 : 𝜋2 − 𝜋1 < 0 hypotézu. Výpočet testového kritéria:

𝑈=

𝑝2 − 𝑝1

𝑛1 𝑛2 ∗√ 𝑛1 + 𝑛2 √𝑝̃(1 − 𝑝̃)

Kde 𝑝̃ =

𝑚1 +𝑚2 𝑛1 +𝑛2

, 𝑝1 =

𝑚2 𝑛2

, 𝑝2 =

𝑚1 𝑛1

a statistika má přibližně normované normální rozdělení. Výsledek testového kritéria je porovnávám s kritickou hodnotou, která má tvar pro pravostrannou alternativu 𝑢1−𝛼 a pro levostrannou −𝑢1−𝛼 . Nulová hypotéza se nezamítá pokud 𝑈 ≤ 𝑢1−𝛼 u pravostranné a 𝑈 ≥ −𝑢1−𝛼 u levostranné. Všechny zmíněné vzorce jsou čerpány z knihy Aplikovaná statistika [1].

4

3. Teoretická východiska V této kapitole jsou vymezeny základní pojmy, z kterých tato práce vychází. Nejprve je definován pojem internetový marketing a jeho nástroje, prostřednictvím kterých je zprostředkován. Dále jsou uvedeny charakteristiky marketingové komunikace na internetu a nakonec je vysvětlen pojem sociální sítě, kterého se tato práce především týká.

3.1

Internetový marketing

Internetový marketing je široký pojem a vychází z praktik klasického marketingu. Tento pojem je možné definovat jako „marketing, který se odehrává ve specifickém prostředí internetu a vychází ze všech praktik klasického marketingu. Nástroje, které využívá, jsou v užším pojetí pouze internetová reklama a vlastní webové stránky. V širším pojetí pak i další nástroje marketingových komunikací, které se na internetu také uplatňují: online public relations, online direct marketing a podpora prodeje na internetu.“ [2]. Jiná definice je „Marketing na internetu (on-line marketing) je kvalitativně nová forma marketingu, která může být charakterizována jako řízení procesu uspokojování lidských potřeb informacemi, službami nebo zbožím pomocí internetu.“[3]. Internetový marketing je poměrně mladý pojem, který se neustále vyvíjí a to jak díky rozvoji samotného internetu, tak také právě díky sociálním sítím. Pro každou firmu je téměř klíčové držet v tomto směru krok s konkurencí a přizpůsobovat se trendům tohoto typu marketingu. Internetový marketing zahrnuje tedy aktivity, které lze aplikovat v prostředí internetu. Cílem stejně jako u klasického marketingu je pochopení přání a potřeb zákazníků a odpovídajícím způsobem se je snažit uspokojit. 3.1.1 Nástroje internetového marketingu Mezi základní nástroje internetového marketingu patří: 

Webová prezentace -

Nejdůležitější nástroj, který zajišťuje úspěšnost webovým prezentací. Tato úspěšnost spočívá v dobré viditelnosti webu, přístupnosti, použitelnosti a přehlednosti informací.



Optimalizace pro vyhledávače (SEO)

5

-

O nic méně důležitý nástroj, pomocí něhož jsou webové stránky více viditelné a více

navštěvované.

Umožňuje

prosadit

webové

stránky

do

popředí

vyhledávačů. 

Link building -

Je budování zpětných odkazů a je součástí SEO. Zpětný odkaz má za úkol nasměrovat uživatele na určitou stránku.



PPC reklamní systémy -

Reklama, která dokáže oslovit jen vybranou společnost a uživatel si může sám vybrat, kolik za ni zaplatí.



E-mail marketing -

Slouží ke komunikaci se zákazníky nebo obchodními partnery. Vytváří a rozesílá newslettery a vyhodnocuje, jak jsou úspěšné.



Microsite -

Slouží k prezentování specifického okruhu informací a je od hlavní webové prezentace oddělena (má svoji URL nebo doménu). Informuje zákazníky o konkrétním produktu nebo akci.



Sociální sítě -

Velmi rozsáhlá oblast, která těží zejména díky velké oblibě u zákazníků. Slouží především firmám pro prezentaci a propagaci svého firemního profilu a novinek, které chce firma svým zákazníkům ukázat. Současně umožňuje komunikaci mezi firmou a zákazníky.



Analýzy návštěvnosti -

Nástroj sloužící pro vyhodnocení toho, jak jsou webové stránky efektivní a úspěšné.

3.2

Marketingová komunikace na internetu

Marketingová komunikace je základem a nejdůležitějším faktorem fungování celého marketingu. Z pohledu firmy je cílem udržovat vztahy se zákazníkem, zaujmout jeho pozornost, přinášet mu potřebné informace, ovlivňovat ho a přimět ho ke spolupráci. Na oplátku zákazník firmě přináší svoje osobní informace, svoje potřeby a názory, se kterými 6

pak může firma účelně pracovat a zlepšovat tak komunikaci se svými zákazníky. Marketingová komunikace na internetu přenáší klasickou marketingovou komunikaci do prostředí, jenž umožňuje oboustrannou komunikaci mezi obchodníkem (firmou) a spotřebitelem (zákazníkem). Takovým prostředím je internet, konkrétně to mohou být webové stránky, sociální sítě, blogy nebo e-shopy. Internet je významné marketingové médium, mezi jehož hlavní charakteristiky patří: 

Nabízí nepřeberné množství obsahu a funkcí s možností rychlé aktualizace,



působí celosvětově,



multimediální podoba (obsahuje texty, obrázky, zvuky, animace, videa atd.),



disponuje schopností velmi přesného cílení a individualizace obsahu komunikace,



používá řadu specifických nástrojů a postupů,



jeho provoz je nepřetržitý a interaktivní,



umožňuje minimalizovat náklady, měřit výsledky a vyhodnocovat účinnost internetových aktivit [4].

3.3

Sociální síť

Sociální síť (anglicky Social network) je možné definovat jako „internetová služba umožňující (zpravidla registrovaným) členům vytvářet svůj veřejný nebo částečně veřejný profil a navazovat virtuální vztahy s uživateli, s nimiž chtějí být ve spojení v rámci dané sítě, umožňující jim také komunikovat mezi sebou, sdílet společně informace, fotografie, videa, odkazy, plánovat akce a další aktivity. Většinu obsahu sociálních sítí vytvářejí samotní uživatelé. Sociální sítě virtuálně propojují různé osoby a instituce na základě společných přátelských či pracovních vztahů nebo stejného zájmu“ [5]. Sociální síť lze brát jako webovou stránku, která spojuje lidi po celém světě. Umožňuje lidem sdílet své zájmy, myšlenky, dávat najevo ostatním své pocity a názory nebo si dělat nové přátele. Uživatelem takové sítě pak může být kdokoliv. Jsou využívány jak amatéry, tak profesionály, kteří ze sociálních sítí dokáží vytvořit velmi mocný nástroj. Každý jedinec je ve světě sociálních sítí reprezentován svým osobním profilem charakteristický svým názvem a profilovým obrázkem. Další údaje jsou již na každém, zda budou pro ostatní viditelné či nikoliv. Každý se pak může stát příznivcem tohoto profilu, ať už jde o spojení typu fanoušek, sledovatel, odběratel či přátelé. Mezi profily pak dochází ke komunikaci, která má více podob. Nejčastější způsob je prostřednictvím zpráv neboli 7

chatu a může fungovat jak na principu 1-1 tak 1-N. Další interakce může probíhat pomocí takzvaných příspěvků, které daný profil publikuje pro své okolí. Takové příspěvky mohou mít podobu obrázků, fotek, videí nebo článků a ty pak lze hodnotit nebo komentovat. Komunikace je hlavním lákadlem sociálních sítí. 3.3.1 Příspěvky Příspěvky jsou velmi důležitým prvkem každého profilu a rozhodování o nich velmi ovlivňuje to, jak zaujmou uživatele a jak velký u něj vzbudí zájem. „Obecně jsou příspěvky s největším zájmem krátké, originální, obohatí osobu, která obsah zobrazila, a spojí se s vašimi cíli a identitou“ [6]. Příspěvky na které uživatelé obecně většinou dobře reagují, jsou: 

Fotky a videa: Největší úspěch mají barevné obrázky, které zachycují mezilidský kontakt. Mezi takové obrázky mohou patřit slevové akce v prodejně, fotky nových produktů nebo prostory nové prodejny.



Nabídky: Vhodnou nabídkou lze přilákat lidi do své firmy, kterou můžou uplatnit a sdílet s dalšími přáteli. Mohou to být například slevy a propagační akce a představují tak šikovný způsob, jak vzbudit zájem a přilákat nové i stávající zákazníky.



Otázky a ankety: Pokládání otázek vyvolává interakci a dává uživatelům najevo, že na jejich názoru záleží.

K zjištění toho, které příspěvky jsou nejvíce úspěšné, poskytují některé sociální sítě přehledy o stránkách. Díky nim je možné zobrazit metriky o výkonu stránky, zjistit, které příspěvky generují největší zapojení nebo zobrazit údaje, kdy je váš okruh uživatelů na sociální síti [6]. 3.3.2 Placená reklama Některé sociální sítě umožňují vytvářet a publikovat reklamu. Fungování reklam je na všech sociálních sítích podobné, ovšem nejvíce možností ohledně reklamy nabízí Facebook a proto zde bude popsána reklama právě na něm. Placená reklama na Facebooku je funkce, která může firmě pomoci zviditelnit firemní profil. Hlavní zbraní reklamy je její cílení na vybranou skupinu uživatelů a možnost nastavení této reklamy.

8

Na výběr je ze dvou typů reklamy. Prvním typem je menší reklama, která se zobrazuje v pravém postranním panelu (obrázek č. 1). Její výhodou je snadné vytvoření, nižší cena a oslovení poměrně širokého publika lidí. Reklama může být typu firma, web, událost nebo aplikace. Obrázek 1. Malý typ reklamy v postranním panelu. Zdroj: [7]

Druhým typem je větší reklama, která se zobrazuje ve vybraných příspěvcích uživatelů, tzv. na zdi (obrázek č. 2). Reklamu tudíž jen těžce přehlédnout a nabízí mnohem větší prostor, než tomu bylo u předešlé varianty. Obrázek 2. Velká reklama v příspěvcích. Zdroj: [7]

9

Při zakládání reklamy je zapotřebí si zvolit kampaň. Kampaň by měla vystihnout to, jakých výsledků nebo čeho chceme dosáhnout. Na výběr je několik typů kampaní jako kliknutí na webovou stránku. Tento základní typ reklamy se zobrazí uživatelům a v případě že na reklamu kliknou, budou přesměrováni na adresu webové stránky. Pro některé firmy může mít za cíl získat co nejvíce fanoušků, taková společnost zvolí kampaň s názvem „Označení stránky To se mi líbí“. Stejně tak lze šířit mezi uživateli různé události nebo aplikace [7]. Zajímavou kampaní pro firmy představují využité nabídky. Jestliže firmy vlastní kamennou prodejnu, lze vytvořit pomocí reklamy akční slevu na produkty, pomocí níž uživatel získá slevový kupón, který uplatní na prodejně. 3.3.3 Cílení reklamy Reklama na Facebooku nabízí mnohem větší možnosti cílení oproti jiným systémům reklam. Je to hlavně díky ochotě uživatelů svěřovat své údaje Facebooku jak při založení profilu, tak v průběhu využívání. Cílení reklam pomáhá firmám zobrazovat reklamy pouze lidem, na kterých jim záleží. Je více možností, jak zacílit na požadovanou skupinu lidí. Jednou z možností je vytvoření vlastního okruhu uživatelů definováním e-mailových adres, telefonních čísel, ID uživatelů Facebooku nebo ID uživatelů aplikací. V takovém případě jsou vybráni konkrétní jedinci. Další možností je specifikování určitých atributů, které uživatelé zveřejňují na svých profilech [7]. Zacílit lze na věk, pohlaví, geografické umístění, jazyk, zájmy atd. [8]. 3.3.4 Cena reklamy Cenu reklamy nelze jednoduše vyčíslit. Záleží na mnoha faktorech, které ovlivňují celkovou cenu. Princip této reklamy vychází z nástrojů internetové reklamy PPC (pay per click) a je založena na principu aukce. Všichni, kteří chtějí uživatelům zobrazit svoji reklamu (dále jen inzerenti) soutěží s ostatními inzerenty. Aukce má dva účely, první slouží pro určení toho, jaká reklama se zobrazí a druhý ke stanovení ceny, která bude účtována za reklamu. Inzerenti soutěží na základě své celkové nabídky. Tato celková nabídka se skládá ze dvou hodnot, kterými jsou maximální nabídka a kvalita reklamy. Maximální nabídka představuje cenu, kterou je schopen inzerent zaplatit za kliknutí, zobrazení nebo konverzi (konverze pomáhá zjistit, kolik korun kampaň stojí a jaké výsledky přináší v podobě uskutečněných nákupů na webu, objednávek služeb na webu, vyplněný online formulář, stažení aplikace atd.). Nejnižší cenu, kterou může inzerent nabídnout je 1 USD za den. Druhou z hodnot, které ovlivňují celkovou nabídku, je kvalita 10

reklamy. Tato hodnota zároveň zabraňuje dávat prostor pouze těm, kteří zaplatí nejvíce. Kvalitu ovlivňují samotní uživatelé, kterým se reklama zobrazuje. Měřítkem kvality jsou tedy prokliky, to se mi líbí, sdílení a komentáře uživatelů [9]. Maximální nabídka, kterou inzerent nabízí, je pro účely aukce přepočítána reklamním systémem na tzv. eCMP, což je cena za tisíc zobrazení reklamy. Výpočet hodnoty eCMP je ovlivněn tím, jaké cíle mají inzerenti. To znamená, zda zvolí placení za zobrazení reklamy CPM („cost per mile“) nebo za kliknutí na reklamu CPC („cost per click“). eCMP umožňuje převádět rozličné typy nabídek (CPM nebo CPC) do podoby, kterou lze jednoduše porovnávat s ostatními eCMP konkurujících inzerentů [10]. Ukázka jak by se počítala hodnota eCPM pro nabídku CPC je uvedena zde: eCPM = nabídka CPC × CTR * 1 000 CTR – (click through rate). Poměr mezi počtem kliknutí na reklamu a celkovým počtem zobrazení reklamy. Vztah pro nabídku CPM: eCPM = CPM Jak už bylo řečeno dříve, je možné si vybrat množinu uživatelů, na které lze reklamu cílit podle různých hledisek (pohlaví, věk, zájmy, chování atd.). Na tuto cílovou skupinu uživatelů ovšem připadá hned několik inzerentů. V aukci pak tito inzerenti soutěží o to, čí reklama se zobrazí více uživatelům. Podrobný přehled jak taková aukce funguje, je zde [10].

3.4

Správa více sociálních účtů

Tato možnost je vhodná spíše pro firmy a podniky, které využívají více sociálních účtů a proto dále bude řeč právě o nich. Základní způsob komunikace na firemní stránce je ten, že jednotlivým osobám (zaměstnancům) jsou nastavena určitá práva. V prostředí Facebooku by se jednalo o role typu správce, editor, moderátor, inzerent

a

analytik.

Tímto

způsobem jsou každému člověku ve firmě přidělena určitá oprávnění k provádění přidělených činností souvisejících s provozem firemní stránky. Problém může nastat, jestliže firma využívá více firemních účtů na různých sociálních sítích. V takovém případě je obtížné a pracné spravovat všechny účty najednou a získávat všechny ukazatele o celkové úspěšnosti těchto stránek.

11

V tomto směru existují programy, které dokáží sloučit správu na několika sociálních účtech do jednoho přehledného nástroje. Tyto nástroje se tedy vyplatí firmám, které využívají více sociálních účtů. Pomáhají šetřit práci, čas a můžou zefektivnit propagaci firmy. Uživatelé těchto nástrojů získají i nové možnosti jako plánování vkládání příspěvků, vkládání stejného obsahu na více profilů, vyhodnocení úspěšnosti všech sociálních účtů nebo třídění komunikace se zákazníky. Těchto nástrojů je velké množství. Společnost VentureBeat provedla studii, která zkoumala, které nástroje na správu sociálních sítí jsou ve světě nejčastěji využívané. Ve výzkumu se objevilo celkem 28 různých nástrojů. Studie byla autory rozdělena na tři kategorie, podle velikosti společnosti. Podle studie jsou ve velkých korporacích využívány nástroje Oracle, Sprinklr a Komfo. Středně velké firmy využívají software Sendible, Meshfire a nejvíce Oktopost. Nástroje, které využívají menší firmy, jsou Hootsuite, Heshfire a Sendible. Mezi další časté odpovědi manažerů patřili TweetDeck, Buffer, SocialFlow, Spredfast a Crowdbooster [11]. 3.4.1 Platformy Sprinklr Platforma určená především velkým podnikům pro typ trhu B2B a B2C.Společnost založil Ragy Thomas v roce 2009 [12] a podporuje řadu známých sociálních sítí jako je Facebook, Twitter, LinkedIn, YouTube, SlideShare, Instagram, Flickr, Weibo, Tumblr a VK. V současné době ho využívají korporace jako je Nike, Intel, Samsung nebo třeba Cisco. Tento nástroj poskytuje služby spojené se správou obsahu, sociálními reklamami, advokacií, monitoringem sociálních sítí a spoluprací všech uživatelů v týmu, napříč celým podnikem. Sprinklr je o poznání složitější než ostatní nástroje a může nějakou dobu trvat, než se s ním naučí uživatel pracovat. Nevýhodou jsou také velmi časté aktualizace platformy, což může způsobit zpomalení celé aplikace. Jednou z jeho funkcí je tzv. workflow systému, který umožňuje vytvářet složité pracovní postupy [13]. Sendible Další platforma, která podporuje nejvyšší počet sociálních sítí (30 sítí). Její využití se dá najít spíše ve firmách středního a menšího rozsahu a umožňuje jejím uživatelům rychle a snadno vytvářet a sdílet obsah, sledovat jejich značku, analyzovat úspěšnost, snadno komunikovat se svými zákazníky a oslovit své publikum prostřednictvím sociálních sítí, 12

e-mailem a SMS. Mezi klienty tohoto nástroje patří například společnost Amazon nebo BBC Worldwide [14]. Zajímavou možností je monitoring klíčových slov, který umožňuje sledovat a mít přehled o tom, kde se o firmě mluví. Co se týče uživatelského prostředí, Sendible zaostává za svou konkurencí. Cena této platformy se pohybuje mezi 49-399 eury [15]. Tuto cenu velmi ovlivňují faktory jako je počet služeb, které může uživatel využívat a počet uživatelských přístupů, což je počet lidí, kteří mohou s aplikací současně pracovat a další nástroje. Službu (service) lze chápat například jako možnost publikování příspěvků, čtení dotazů od uživatelů a odpovídání na tyto dotazy, přidávání obrázků do alba atd. Každá služba je počítána pro jeden typ sítě, to znamená, že pokud firma bude spravovat pět sociálních účtů a pro každý účet bude používat službu publikování příspěvků, využije tak celkem pět služeb [16]. Sendible nabízí třicetidenní verzi zdarma, poté je nutné si vybrat ze čtyř různých verzí. Následující tabulka č. 4 udává názvy verzí, počty služeb, které podporuje, pro koho je verze určena, počet uživatelských přístupů a ceny. Tabulka 1. Verze platformy Sendible

Název verze

Počet služeb Určeno pro

Startup 30 Jednotlivci Business 60 Rostoucí firmy Corporate 90 Zavedené společnosti Premium 360 Korporace a agentury Vlastní zpracování podle zdroje [16]

Počet uživatelů

Cena za měsíc (€)

2 4 6 20

49 79 119 399

Hootsuite Hootsuite založil Ryan Holmes v roce 2008 a se svými možnostmi je podobný produktu Sendible [17]. Počet sítí, které dokáže integrovat, závisí na ceně, jakou firma zaplatí, maximálně však podporuje 35 sítí. Hootsuite nabízí publikaci veškerých příspěvků na více sociálních sítí a to ve stanovený čas, který si uživatel sám nastaví. Dále umožňuje sledovat aktivitu na více sociálních sítí najednou, rychle vytvořit report za celý kanál nebo příspěvek, umožňuje týmovou spolupráci, která dává možnost rozdělit práci mezi členy týmu. Je možné si doinstalovat různé miniaplikace a rozšířit si tak tento nástroj o další funkce. Hootsuite v současné době využívá přes 10 milionů uživatelů, z nichž jsou nejznámější Virgin, Orange, Oakley nebo Siemens [18]. Jako v předchozím případě jsou i tady možnosti využívání omezené verzí, kterou si firma pořídí. Následující tabulka opět přehledně uvádí název verze, počet sociálních profilů, které lze do Hootsuite integrovat, pro koho se daná verze hodí, počet ostatních členů týmu se kterými lze sdílet úkoly a ceny. U verze PRO může jít cena výrazně nahoru, pokud se rozhodneme přidat další členy týmu, 13

cena za jednoho člena činí 14,99 dolarů za měsíc. Hootsuite bohužel nikde neuvádí cenu za nejrozšířenější verzi Enterprise.

Tabulka 2. Verze platformy Hootsuite

Název verze

Počet soc. profilů Určeno pro

Free 3 Osobní potřeba Pro 50 Malé firmy Enterprise neomezeno Agentury a velké firmy Vlastní zpracování podle zdroje [19]

Počet členů týmu 0 1 500 000

Cena za měsíc ($) zdarma 9,99 neuvádí

ZoomSphere Nástroj určený pro monitoring a analýzu sociálních sítí. ZoomSphere má velké úspěchy na českém trhu a dokonce byla před dvěma lety společností CNN zařazena do žebříčku nejlepších 50 IT firem, o kterých se bude v budoucnu mluvit. ZoomSphere od roku 2013 provozuje společnost MircoMedia s.r.o., jejímž vlastníkem je Jakub Mach [20]. V současné době ho využívá zhruba 100 firem z oblasti IT, sítí a finančního sektoru. Mezi tyto firmy patří Česká spořitelna, kooperativa, UPC, Eset, O2, Ikea, Evropa 2 atd. V současné době ZoomSphere podporuje sociální sítě Facebook, Google+, Twitter, Instagram, LinkedIn, Youtube a Pinterest. „Zoomsphere v sobě kombinuje moduly na monitorování internetu, zákaznickou podporu, publikaci příspěvků, analýzu a srovnání dat a reporting“[21]. ZoomSphere využívá k oddělení různých projektů tzv. Workspaces (pracovní prostory), které mohou být sdíleny napříč celou společností nebo agenturou. Každý workspace má svůj Dashboard, který se skládá z různých modulů. Každý modul slouží k jinému účelu v rámci sledování sociálního účtu a lze ho odlišit názvem, barvou, ikonou nebo obrázkem. Moduly se dají přesouvat pomocí systému Drag&Drop. Moduly jsou: 

Publisher – V tomto modulu je veškerý obsah (příspěvky, fotky, videa atd.) publikovatelný na všech sociálních sítích, uspořádán do grafického kalendáře. Příspěvky lze naplánovat tak, aby se zobrazily v určité datum a čas, a jen na těch sociálních účtech, které vybereme.



Monitoring - Tento modul sleduje zmínky o firmě nebo o konkurenci nejen na sociálních sítích, ale i v článcích, diskuzích pod články nebo v diskuzních fórech.

14



Customer care – Modul řeší komunikaci se svými zákazníky, potenciálními klienty, fanoušky nebo třeba obchodními partnery.



CRM cards – Tento modul spravuje veškeré kontakty, které mohou být pro firmu nějakým způsobem důležité. Uchovává historii komunikace, kontaktní údaje a umožňuje sledovat aktivitu daného kontaktu.



Analytics – Znázorňuje základní přehled o stránkách v podobě počtu fanoušků, počtu lidí, kteří o firmě mluví, publikační aktivity atd.



Comparisons – V tomto modulu mohou být veškerá data z modulu Analytics porovnávána s konkurencí.



Report builder – Umožňuje sestavit přehledný report pomocí seskupování dat z různých modulů. Report se skládá z textu, obrázků, tabulek a grafů.

ZoomSphere nijak neomezuje využívání aplikace pomocí různých verzí, jako tomu bylo u předchozích produktů. Za cenu 400 euro měsíčně, lze využívat ZoomSphere neomezeně [22].

3.5

Podnikové a veřejné sociální sítě

Důležité je rozlišit tyto dva typy sociálních sítí. Základním rozdílem mezi sociálními sítěmi je jejich zaměření. Podnikové (interní) sociální sítě jsou určeny zásadně pro komunikaci probíhající uvnitř firmy, zatímco veřejné jsou určeny pro komunikaci se zákazníkem. Hlavním cílem podnikových sociálních sítí je zlepšení komunikace zaměstnanců napříč celou firmou. Pokud má firma větší počet zaměstnanců a je pro ni obtížné informovat každého z nich ať už jde o aktuální dění ve firmě nebo nové nápady, může podniková sociální síť přinést v tomto případě velké zefektivnění. Mezi podnikové sociální sítě patří například Yammer, Jive Software, IBM Connection atd. Naproti tomu veřejné sociální sítě jsou soustředěny výhradně na zákazníka a jeho potřeby. Umožňují firmám dostat se do povědomí zákazníků cestou, která je pro ně v dnešní době pohodlná a přirozená. Tato práce se věnuje jen veřejným sociálním sítím.

15

3.6

Měření úspěšnosti na sociálních sítích

3.6.1 Metriky K určení toho, jak je firma úspěšná na sociálních sítích mohou sloužit metriky. Metriku lze definovat jako „přesně vymezený finanční či nefinanční ukazatel, nebo hodnoticí kritérium, které je používáno k hodnocení úrovně efektivnosti konkrétní oblasti řízení podnikového výkonu a jeho efektivní podpory prostředky IS/ICT“[23]. Metriky je obecně možné dělit na dvě oblasti: 

Kvalitativní – Metriky nečíselného vyjádření. Jedná se o (subjektivní) metriku, kterou není tak jednoduché nějak zaznamenat nebo vyhodnotit. Proto je vhodné tyto metriky vyjádřit i kvantitativně (objektivní hodnotou).



Kvantitativní – Metriky, které lze vyčíslit jsou na rozdíl kvalitativních metrik lépe srozumitelné. Lze do nich například zařadit ukazatel ROI, počet zobrazení článku, počty fanoušků stránky atd.

V knize Měříme a optimalizujeme marketing na sociálních sítích [24] je definováno dokonce 100 metrik, které lze odvodit ze sociálních sítí. Většinu těchto metrik je možné sledovat na jednotlivých firemních stránkách, nebo v lepším případě lze využít nástroje pro správu více sociálních účtů, kde je většinou poskytnuto více metrik. Některé metriky jsou viditelné i běžným návštěvníkům stránky, například na Facebooku je to počet „To se mi líbí“, dosah příspěvků a prokliky na web. Je důležité, aby firma měla předem jasno v tom, co od využívání sociálních sítí očekává a čeho chce dosáhnout. Poté si je potřeba vymezit ty metriky, pomocí kterých bude firma neustále kontrolovat a vyhodnocovat v jaké míře jsou naplňovány jejich cíle.

16

4. Analýza současného stavu V této kapitole je popisován současný stav využívání sociálních sítí v odlišných prostředích. Jsou zde uvedeny statistiky týkající se využívání sociálních sítí jak ve světě, tak v České republice a v tomto případě i z pohledu firem. Popsán je i význam a použití sociálních sítí ve firmách spolu s jejich výhodami a nevýhodami. Následně jsou představeny jednotlivé sociální sítě a poté ukázány možnosti a funkce sítě Facebook.

Sociální sítě ve světě

4.1

Přehled deseti ve světě nejpoužívanějších sociálních sítí podle počtu aktivních uživatelů uvádí graf č. 1. Údaje v ní jsou platné z října roku 2015 a hodnoty jsou uvedeny v milionech. Z grafu je patrný velký náskok Facebooku před YouTube a s velkým odstupem se umístili Twitter, Skype, Google+ a Instagram. Graf 1. Nejznámější sociální sítě ve světě

1600

1490

1400 1200 1000 1000 800 600 400

300

300

300

200

300

249

230 100

97

0

Vlastní zpracování podle zdroje [25]

Další graf č. 2 uvádí počet aktivních účtů na sociálních sítích podle různých zemí. Výsledky jsou vyjádřeny v procentech a jsou vztaženy k počtu obyvatel každé země. To znamená, kolik procent obyvatel dané země má účet na sociální síti. Data se váží k lednu roku 2015. Z grafu lze vyčíst, že nejvíce lidí je na sociálních sítích v Singapuru (66 % obyvatel). Dalšími zeměmi je pak Hongkong (64 %), Argentina (60 %), Velká Británie (59 %) a USA (58 %).

17

Graf 2. Procentuální zastoupení aktivních účtů na sociálních sítích vzhledem k populaci

70

66

64 60

60

59

58

57

56

56

55 52

50

49

47

47

46

46

46

45

46

40 30 20

10 0


Další zajímavý přehled uvádí graf č. 3, kde je zobrazeno zastoupení uživatelů sociálních sítí vzhledem k pohlaví a věku. Data se váží k březnu roku 2015 a výsledky jsou uvedeny v milionech. Osa y vyjadřuje počty uživatelů a osa x věkové rozmezí. Z grafu je patrná převaha mladých lidí ve věku 18 – 24 let, z nichž mají převahu muži. Lze v každém případě vidět převahu mužů nad ženami. Graf 3. Zastoupení uživatelů sociálních sítí vzhledem k pohlaví a věku

120

112

100

Muži

Ženy

80 67 60 40

53 34

29

26

30 19

20

18

19 12

14

8

6

6

4

0 13-17

18-24

25-29

30-34

Vlastní zpracování podle zdroje [26] 18

35-39

40-49

50-59

60+

4.2

Sociální sítě ve firmách

Původní význam sociálních sítí byl ten, že budou sloužit lidem, tedy pro osobní účely. Ohromný zájem o využívání soc. sítí a jejich oblíbenost, přiměla firmy zamyslet se nad jejich propagací. Firmy zjistily, že se jim naskytla možnost využít nového komunikačního kanálu se svými zákazníky. Sociální sítě přinesly velké výhody nejen firmám, ale i jejím zákazníkům, kteří dostali možnost využít silný nástroj na projevení svých vlastních názorů a projevů vůči firmě. „Firmy donutilo použít sociální sítě jako marketingový nástroj, kde firmy prezentují nejen své produkty a služby, ale firmu samotnou, její cíle a ideje“ [27]. 4.2.1 Použití sociálních sítí Každá firma využívá sociální sítě odlišným způsobem, ovšem účel je u všech podobný, zvýšit povědomí u svých klientů a zákazníků. Jedna z možností je využívat firemní profil jako náhradu webové stránky, kde firma zveřejňuje základní informace a novinky. Dále to může být vzdělávací záměr, například banky mohou publikovat hry, pomocí kterých se lidé naučí hospodařit s penězi a třeba tak u lidí zvýšit finanční gramotnost. Firma může využívat sociální síť jako kanál umožňující zákazníkům sdílet své dotazy, klást požadavky a řešit problémy. Všechny tyto informace jsou viditelné a využitelné ostatními zákazníky. Firmě, které jde především o kladné ohlasy u svých zákazníků, má možnost monitorovat příspěvky jednotlivých zákazníků, ať už jsou pozitivní nebo negativní. V případě negativních názorů a špatného hodnocení, firma může jedince oslovit a pokusit se tak o změnu jeho názoru. Záleží ale čistě na firmě, jak bude profilu na sociální síti využívat. Výhody Z používání sociálních sítí firmami, plynou samozřejmě velké výhody [28]. 

Snadno se používají,



zvyšují spokojenost zákazníků,



zvyšují počet nových zákazníků a klientů firmy,



maximalizují zisk firmy,



lepší pochopení vnímání značky zákazníky,



přesné cílení na zákazníky,



zvyšují kvalitu komunikace a spolupráce mezi zaměstnanci uvnitř firmy a s klienty,



usnadňují shromažďování informací a názorů, 19



fungují v reálném čase (rychlé odezvy ze strany zákazníků),



umožňují firmám zjistit potřeby zákazníka.

Nevýhody Naopak je zde i několik nevýhod [28]. 

Možnost lehce pošpinit jméno firmy nespokojeným klientem firmy,



nutnost jmenovat správce profilu,



neudržovaný firemní profil může mít negativní účinky,



velká časová náročnost pro obstarávání profilu (odpovědi na dotazy zákazníků, vyhodnocení jejich spokojenosti atd.).

4.3

Sociální sítě v ČR

V České republice je situace trochu jiná. Zatímco ve světě dominuje Facebook, u nás je to YouTube, který podle markomu.cz [29] má kolem 5,1 miliónů uživatelů. Ovšem toto číslo není přesné a může se lišit až v řádech statisíců. Lze ale vyvodit, že Facebook má v České republice stejný či dokonce vyšší počet uživatelů. Z grafu č. 4, je zřejmá dominance obou zmíněných sociálních sítí, kde se s velkým odstupem umístily LinkedIn se svými 450 tisíci uživateli, Google+ (400 tisíc), Twitter (300 tisíc) a Instagram, který má okolo 200 tisíc aktivních uživatelů. Graf 4. Sociální sítě v ČR

5,1 mil. 4,2 mil

YouTube

Facebook

450 tis.

400 tis

300 tis.

200 tis.

LinkedIn

Google+

Twitter

Instagram


20

Všechny zmíněné údaje se váží k srpnu roku 2015. Protože počet uživatelů na sociálních sítích v České republice roste velmi rychle, lze očekávat, že k dnešnímu dni se hodnoty mírně liší. Pro porovnání toho, jak počty za poslední roky vzrostly, je zde uveden graf č. 5, který znázorňuje počet uživatelů uvedených sociálních sítí za rok 2012 [30]. Lze vidět, že počty uživatelů stouply ve všech případech, nejvíce ovšem u YouTube. Také se dvakrát zdvojnásobil počet uživatelů u LinkedIn. Graf 5. počet uživatelů sociálních sítí za rok 2012

3,8 mil 3,2 mil.

YouTube

Facebook

212 tis.

265 tis

260 tis.

LinkedIn

Google+

Twitter


Stejně jako v předchozí kapitole je i zde graf č. 6, který znázorňuje věkové zastoupení u jednotlivých sociálních sítí. Údaje pocházejí z roku 2014 a uveřejňuje je ve svém článku mediaguru.cz [31]. Mezi nejmladší sociální síť patří Twitter, který ve věkové skupině 1219 let navštěvuje 37 % uživatelů této sítě. Všechny uvedené sociální sítě jsou využívány spíše mladší věkovou skupinou. Až 70 % uživatelů těchto sítí se nachází ve věku do 40 let. Zatímco Facebook a YouTube má nejpočetnější jen věkovou skupinu 20-40 let, u LinkedIn je to také skupina 40-50 let.

21

Graf 6. Věkové zastoupení sociálních sítí

40 35 30

12-19

25

20-29 30-39

20

40-49 50-59

15

60-69

10

70-79

5 0 Google+

Facebook

LinkedIn

Twitter

Youtube


4.4

Sociální sítě v českých firmách

Využití sociálních sítí ve firmách neustále roste a firmy postupně zjišťují výhody, které tato forma propagace nabízí. Najde se ale řada firem a podniků, které tento fenomén poslední doby odmítají. Je to způsobeno tím, že většina těchto firem špatně chápe jejich využití nebo nezná všechny možnosti, které sociální sítě nabízejí v oblasti marketingu. Co se týče České republiky, ve využívání sociálních sítí zaostává za světem. Šetření, které provádí ČSÚ a každý rok bere v úvahu 9 tisíc podniků s deseti a více zaměstnanci ve všech odvětvích kromě zemědělství, těžby a dobývání a sekcí spadajících pod veřejnou správu. Z posledního šetření roku 2014 vyplývá následující. Z grafu č. 7 lze vidět, že množství podniků využívající sociální sítě vzrostlo oproti roku 2013 z 15% na 22%. Aktivní jsou v prostředí sociálních sítí především velké firmy s 250 a více zaměstnanci (36 %).

22

Graf 7. Využití sociálních sítí podniky v ČR 2013-2014 (v %)

0

5

Podniky celkem

10-49 zaměstnanců

10

15

20

25

30

35

40

22 15 20

2014

14

2013 27

50-249 zaměstnanců

20 36

250 a více zaměstnanců

25


Z odvětvového hlediska využívají sociální sítě nejčastěji cestovní agentury a kanceláře (75 %), následované podniky v oblasti vydavatelství, filmu a televizních programů (63 %), podniky poskytující ubytování (61 %) a podniky zabývající se telekomunikačními činnostmi (52 %). Je důležité, aby si každá s firem nejprve uvědomila, k čemu bude sociální síť používat, tedy jaké jsou důvody jejich používání. V grafu č. 8 jsou přehledně znázorněny důvody využívání sociálních sítí podniky v ČR v procentech. Můžeme vidět, že hlavním důvodem využívat sociální sítě je zlepšovat obraz firmy a uvádění produktů na trh (14%). Pádným důvodem je také získávat názory a otázky od svých zákazníků. Nejméně zastoupeným důvodem je výměna názorů uvnitř firmy. Graf pochází z roku 2013, ovšem lze očekávat, že důvody využívání se nebudou měnit tak rychle jako množství podniků využívající sociální sítě.

23

Graf 8. Důvody využívání sociálních sítí podniky v ČR, leden 2013 (v %)

Zlepšování obrazu firmy/uvádění produktu na trh

14

Získávání názorů/otázek od zákazníků

12

Zapojování zákazníků do inovování zboží/služeb

6

Spolupráce s obchodními partnery

5

Získávání nových zaměstnanců

5

Výměna názorů uvnitř firmy

4


4.5

Přehled sociálních sítí

Je mnoho druhů sociálních sítí (okolo 200), ale pro naše účely zde budou uvedeny jen ty, které jsou svojí funkcí odlišné a zároveň patří k nejznámějším na světě. Vypovídá o tom graf č. 1. Jsou to Facebook, Twitter, Youtube, LinkedIn a Google +. 4.5.1 Facebook Facebook byl založen studentem Harvardské univerzity Markem Zuckerbergem v roce 2004 a od té doby se neustále rozrůstá. Původně se jednalo o síť využívanou pouze studenty univerzity. Po několika měsících byla rozšířena na další univerzity. V dnešní době se může připojit kdokoliv starší 13 let [33]. Facebook je sociální síť založena na uživatelských profilech. Po registraci v systému a odsouhlasení licence požívání může každý vyplnit své osobní údaje. Záleží na každém, jak hodně budou údaje pravdivé a přesné. Pokud se bude jednat například o firmu a bude mít zájem o informovanost zákazníků, je nutné, aby informace na profilu byly nejen pravdivé, ale i přesné. Uživatel si je potom schopný nastavit, které informace o svém profilu zveřejní a které zůstanou pro okolí skryté. Každý přihlášený uživatel si poté může zažádat o přidání jiného uživatele pomocí žádosti o přátelství. Oslovená strana poté může žádost přijmout nebo odmítnout. V případě přijmutí žádosti se profil přidá do seznamu kontaktů. Následně jsme schopni vidět jeho příspěvky, v podobě textu, fotografií, obrázků, videí, událostí atd. K projevu svého názoru na tyto příspěvky slouží tlačítka „to se mi líbí“, „přidat komentář“ 24

nebo lze příspěvek sdílet na svém profilu. Pro přímou komunikaci mezi uživateli slouží Messenger. Můžeme s ním komunikovat s jedním uživatelem nebo v rámci společné konverzace, ve které komunikuje několik uživatelů najednou. Velkým nástrojem především u firem jsou aplikace a reklamní bannery přímo v prostředí Facebooku. Aplikace mohou pomoci pozvednout profil na úroveň plnohodnotné webové prezentace. Při vytváření reklamy je možné tuto reklamu zaměřit na cílové skupiny a to podle údajů, které uživatelé zveřejňují na svých profilech. Pro firemní sektor je v současné době Facebook velmi vyhovujícím a to díky firemním profilům nebo aplikacím mířeným na zákazníky. Nepřehlédnutelným faktorem je ale především počet uživatelů Facebooku, který každým dnem přibývá. Tato široká základna se pak může stát fanouškem firemní stránky, a o to tu jde především. Pro znázornění je uveden žebříček (tabulka č. 1) nejoblíbenějších sedmi značek na Facebooku v České republice. Data jsou publikována 4. 4. 2015. Úspěšnost je posuzována podle počtu fanoušků stránky („To se mi líbí“). Tyto údaje se však každým dnem mění a lze dnes očekávat, že čísla budou odlišná. Tabulka 3. Žebříček sedmi nejoblíbenějších firem na FB v ČR,

Značka Lidl Česká republika Slevomat Coca-Cola kofola Red-Bull Samsung Česko a Slovensko Xparfemy.cz- exklusive essential

Počet fanoušků stránky 349 661 282 735 275 159 255 009 247 426 246 413 240 125


4.5.2 Twitter Tato sociální síť funguje na základě krátkých textových zpráv zvané také jako tweety, jejichž délka může být maximálně 140 znaků. Z toho také vyplývá podstata – určené pro stručné informování aktuálními tématy. Mezi všemi příspěvky (tweety), které jsou veřejné, lze snadno vybrat jen ty, které nás zajímají a také se stát jejich odběrateli (folowing). Tweet se uživateli zobrazí na jeho profilu a zobrazí se také uživatelům, které má uživatel ve svých kontaktech (tzv. followers). V tomto ohledu se podobá Facebooku, ovšem Twitter

25

není tak přátelský a jednoduchý na užívání a v tom je možné vidět důvod, proč není tak používaný jako třeba Facebook. Uživatelé Twittru pak hojně využívají pro své tweety takzvané hashtagy označované znakem #, jejichž pomocí lze připojovat ke zprávě další kontext. Do tweetu lze také vkládat obrázky či fotografie, ale je zde nutno využít jiných webových aplikací, a jelikož má zpráva pouze 140 znaků, je potřeba odkaz na obrázek zkrátit tak, aby zpráva obsahovala i něco víc než jen odkaz. Twitter nabízí firmám možnost rychle šířit zprávy nejen svým přátelům jako tomu je u Facebooku, ale napříč celou sítí. „Twitter je místem, odkud se lidé snaží získávat (a sdílet) relevantní informace. Pro firmu může být prezentace na Twitteru efektivním nástrojem, jehož pomocí může oslovovat publikum s aktualitami, novinkami ze svého života, novými nabídkami a řadou dalších, relevantních informací“ [35]. Na první pohled je zřejmé, že Twitter je více vhodný pro profesionální komunikaci a tím tedy i pro firmy, ovšem jeho základna uživatelů není tak veliká jako například u Facebooku. Nedokáže nahradit plnohodnotné webové stránky nebo firemní Facebook. Proto je vhodné ho využívat jen jako doplněk stávající komunikace ve firmě [35]. Opět nechybí tabulka s nejvíce sedmi oblíbenými Twitter účty v České republice, a to podle počtu followerů (tabulka č. 2). Tento žebříček zveřejňuje server follow.cz a tyto data jsou aktuální k datu 17. 11. 2015. Tabulka 4. Žebříček nejoblíbenějších Twitter účtů v ČR

Účet Petra Kvitová Vtipy na každý den Andrej Babiš ČT24 Jaromír Bosák Karel Schwarzenberg Robert Záruba

Počet followerů 277 197 228 625 167 685 161 333 134 697 131 407 130 232


4.5.3 YouTube YouTube je využíván jeho konkurenčními sítěmi (např. Facebook), které mají možnost sdílet video. Oproti ostatním sítím zde není nutnost registrace. Bez registrace je možné 26

sledovat všechna videa, ovšem pro hodnocení a komentování videí a další funkce je registrace nutná. Je to jediná síť, která se zaměřuje pouze na videa a její pochopení a ovládání je velmi jednoduché. Mít svůj účet na Youtube nabízí několik výhod. Na domovské stránce vám jsou doporučována jen ta videa, která vás opravdu zajímají. Síť tato videa nabízí ke zhlédnutí na základě videí, které často sledujete, a je možné se přihlásit k odběru videí jiných profilů. Firmy využívají Youtube jako alternativu drahých televizních reklam. Hlavním účelem je prezentovat svoji firmu zákazníkům i široké veřejnosti prostřednictvím videí. Firma může zveřejňovat nové služby nebo produkty, prosazovat své cíle, nebo seznamovat veřejnost s aktuálním děním ve firmě. Používání sítě je zdarma, ovšem je zde opět možnost placené reklamy (grafické reklamy, videoreklamy a textové reklamy). Tyto reklamy lze umístit jak kamkoliv na stránku, tak do obsahových kategorií (Zábava, Věda a technika, vzdělávání atd.) Youtube nabízí pro firmy jednoduchý a nízkonákladový způsob propagace. Je známo, že každý raději poslouchá, než čte a proto je větší šance zaujmout své stávající nebo potencionální zákazníky. Správa účtu je intuitivní, jednoduchá a zvládne ji každý. Díky dobrému přehledu nad účtem a měřícím nástrojům, lze kontrolovat oblíbenost a spokojenost všech uživatelů. 4.5.4 LinkedIn Na rozdíl od předchozích sociálních sítí, kde se informace na jednotlivých účtech týkaly osobních zálib, koníčků a sloužily spíše pro osobní komunikaci, je LinkedIn určena především pro profesní využití. Na profilu jsou publikovány informace, které se týkají pracovních zkušeností a lze si ho představit jako životopis. Tato síť slouží jak pro jedince, kteří hledají zaměstnání tak pro firmy, které si vybírají z řad účtů. Každý účet často obsahuje mnoho informací týkající se profesního života a firmy si tak mohou vytipovat vhodné kandidáty na nabízené pozice. Uživatel si vytváří seznam svých kontaktů, ve kterém se nachází jak jednotliví uživatelé, tak firmy, s kterými lze komunikovat a hodnotit různé pracovní schopnosti. Komunikace může mít podobu jak klasické emailové komunikace, tak podobu chatu (instant messaging). Firmy využívají LinkedIn především k hledání nových a kvalitních budoucích zaměstnanců. Nabízí jim vyhledávat v obrovském množství profilů a životopisů. Firmy 27

mohou sledovat profesní trendy ve svém odvětví a rozvíjet partnerství s jinými společnostmi. 4.5.5 Google+ Tato sociální síť byla založena podstatně déle než předchozí sítě a jejím cílem bylo jim konkurovat. Počet registrovaných uživatelů po jeho spuštění sice rychle vzrostl, ale spíše z důvodu zvědavosti, co nová sociální síť umí. V současné době ovšem nenabízí mnoho nového oproti svým konkurentům a svými funkcemi ho lze přirovnat k Facebooku. Lze sdílet fotky, videa, odkazy, názory a nálady, příspěvky komentovat, nebo s ostatními uživateli chatovat. Ovšem výhodou Google+ jsou fotografie, vypadají lépe a nahrávání je rychlejší, než například na Facebooku. Je zde ale také několik nových funkcionalit jako: Obdobou tlačítka „To se mi líbí“ u Facebooku, je zde tlačítko +1, které má velmi podobný význam. Projevuje tedy sympatie k fotce, článku nebo k videu na síti a navíc lidé v kruzích lehce uvidí, co se uživateli líbí a co doporučuje. Google+ nějakou dobu nenabízel profily pro firmy značky nebo skupiny. Tuto možnost ale doplnil pod názvem Google + Pages. Pro firmy tato sociální síť nabízí velmi podobné výhody a funkce jako Facebook. Stránky Google+ můžou mít tři typy administrátorů: vlastníky, správce a správce komunikace. Každá stránka má jen jednoho vlastníka, může však mít až 50 správců nebo správců komunikace [37]. 4.5.6 Shrnutí Tyto uvedené sociální sítě patří k nejpoužívanějším a nejvíce vhodným pro firmy v ČR i ve světě. Existuje mnoho dalších sociálních sítí podobných výše uvedeným, například ty, které se zaměřují na obrázky, fotografie a videa. Může jimi být například Pinterest, Instagram nebo Flickr. Další sociální sítí je Myspace, která byla velmi oblíbená, ale s příchodem Facebooku její oblíbenost klesla, přesto si uchovává obří komunitu a vysokou návštěvnost. Mezi méně známé patří Badoo, Last.fm, tumblr nebo české sítě Líbímseti.cz, spolužáci.cz a lide.cz.

4.6

Způsoby využívání sociálních sítí ve firmách

Jestliže firma již využívá některé sociální sítě, je několik možností jejich řízení. Firmy mohou používat sociální sítě jen jako náhradu svých webových stránek, kde není nikdo, kdo by zajišťoval provoz na těchto stránkách. Jsou pouze založené a jsou vyplněny některé 28

základní informace o firmě. Takové firmy však nemohou očekávat nárůst svých zákazníků a zvyšovat povědomí o své značce. Naopak jsou na trhu firmy, které používají sociální sítě jako svůj mocný marketingový nástroj. Takové firmy mohou mít hned několik správců nebo editorů, jejichž každodenní náplní je spravovat a aktualizovat firemní stránky. Firmy, které využívají i více typů sociálních sítí, o všechny své stránky se pečlivě starají a přikládají jim velký důraz, těží z veliké atraktivnosti své značky a podstatně rozšiřují povědomí své značky u svých zákazníků. Dále se firma může rozhodnout, zda správu svých účtů bude provádět odděleně nebo k jejich správě využije specializovaný software, který slučuje dění na všech účtech do jednoho prostředí, ve kterém se informace třídí. Tohoto softwaru využívají spíše větší firmy, které mají hned několik různých sociálních účtů. V další kapitole budou představeny možnosti a fungování jedné sociální sítě. V České republice je využíván zejména Facebook a proto budou další odstavce patřit právě jemu. 4.6.1 Možnosti a fungování sociální sítě Facebook V rámci sociální sítě Facebook je možné mít dva typy profilů. Osobní profil využívá pouze jedna osoba, která vystupuje pod vlastním jménem a pod ostatními osobními údaji. Druhý z profilů je tzv. Firemní stránka (Facebook Page) určený všem firmám a organizacím jakéhokoliv druhu, značkám nebo celebritám. Při zakládání firemní stránky má každý možnost zvolit si typ stránky. Není nutné vytvářet jen stránku s názvem firmy, ale je vhodnější vytvořit stránku k vlajkovému produktu či začít budovat komunitu v daném oboru. Mezi typy stránek patří například místní podnik nebo prostranství, společnost, organizace nebo instituce, značka, produkt nebo umělec, skupina nebo veřejně známá osoba atd. [38]. Vhodnou možností je uvést stránky do podoby firmy, to znamená nastavit profilovou a úvodní fotku, která by co nejlépe charakterizovala danou firmu v podobě barev, loga nebo sloganů. Pro ukázku je na obrázku č. 3 vidět stránka společnosti CocaCola. Samozřejmostí je vyplnění veškerých informací o firmě, které zákazníkům pomohou lépe pochopit oblast a záměr podnikání.

29

Obrázek 3. Facebook stránka společnosti Coca-Cola Zdroj: [39]

Firemní stránku může na rozdíl od osobního profilu řídit až několik lidí. V prostředí Facebooku existuje 5 různých typů rolí pro správu stránek. Pouze správce může role měnit. Mezi role patří správce, editor, moderátor, inzerent a

analytik.

Každá

role

je

charakteristická různým stupněm oprávnění k provádění různých akcí s tím že správce má nejvyšší stupeň oprávnění a může tak vykonávat všechny akce. Určitou roli zastupují konkrétní uživatelé, kteří mají na Facebooku soukromý profil [40]. Všichni tito lidé mají za úkol o stránku pečovat. Přidávají a zveřejňují příspěvky různého typu, zjišťují spokojenost zákazníků, reagují na otázky a názory zákazníků a v neposlední řadě vytváří ankety a soutěže. Jakousi odměnou pro vlastníka stránky ze strany zákazníka můžou být kladné ohlasy v podobě příspěvků, kladné hodnocení stránky nebo označení stránky tlačítkem „To se mi líbí“, čímž si zákazník stránku přidá do svých oblíbených stránek a následně uvidí veškeré příspěvky, které firma zveřejní. Co se týče odpovídání na otázky zákazníků, může stránka v této oblasti dosáhnout určitého ocenění v podobě štítku, který se objevuje pod úvodní fotkou. K tomu aby stránka získala tento štítek, musí splnit dvě podmínky za posledních 7 dní: 

Rychlost reakce 90%



Střední čas reakce 5 minut

Štítek pak může vidět kdokoliv a vypovídá tak o schopnosti dobré a rychle reakce [41]. S firemní stránkou úzce souvisí také Sociální pluginy. „Jsou to elementy, které můžete umístit na vlastní web a tím jej propojit s Facebookem“ [42]. Seznam pluginů a jejich význam je uveden v následující tabulce č. 3. 30

Tabulka 5. Přehled sociálních pluginů.

Název pluginu

Význam pluginu

Like Button

Tlačítko "To se mi líbí" na webových stránkách. Po kliknutí se objeví v novinkách na hlavní stránce. Vhodné pro články.

Send Button

Alternativa Like Buttonu. Pošle novinku pouze vybraným přátelům na Facebooku. Umožňuje komentovat obsah na webové stránce. Umožňuje uživateli vidět působení jeho přátel na webové stránce.

Comments Activity Feed Recommendations

Doporučuje uživatelům stránky, které by se jim mohly líbit a dát jim tak like.

Like Box

Plní podobnou funkci jako Like Button. Umožňuje dát Like facebookové stránce, aniž by na ni přešli.

Registration

Slouží pro ulehčení registrace na webových stránkách. Předvyplní některá pole formuláře, které čerpá z údajů uvedených na Facebookovém profilu.


31

5. Analýza využití sociálních sítí v podnicích v ČR Tato kapitola je věnována hlavnímu cíli této práce. Budou zde vyhodnoceny výsledky anonymního dotazníkového šetření provedeného v prostředí českých firem. Cílem výzkumu je zjistit, v jaké míře a jakým způsobem jsou využívány sociální sítě v českých firmách.

5.1

Charakteristika výzkumu

Dále je uvedena metodologie práce, struktura dotazníku a použité nástroje. 5.1.1 Metodologie výzkumu Pro dosažení stanoveného cíle byla použita kvantitativní metoda výzkumu formou dotazníkového šetření. Dotazník byl z velké části inspirován zahraničním výzkumem, který byl proveden v roce 2014 a jeho účastníci pocházeli ze Spojených států, Velké Británie, Kanady, Austrálie a Indie. Autorem výzkumu je Michael A. Stelzner a pracuje s odpověďmi 3700 obchodníků a firem. Velká podoba obou dotazníků poté umožňuje jejich vzájemné porovnávání. Celý výzkum je realizován Univerzitou Hradec Králové pod záštitou Krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje. Firmám je nabídnuto zaslání zpracovaných výsledků studie pro účely porovnání s konkurencí a zjištění toho, jak používají sociální sítě ostatní podniky. Výzkum probíhal v období 28. 3. až 8. 4. roku 2016. Dotazník byl rozeslán do 5000 firem pomocí elektronické pošty, v níž byl uveden odkaz na dotazník. Průměrná délka vyplňování dotazníku byla 7 minut a 25 vteřin a bylo získáno celkem 100 odpovědí (vyplněných dotazníků). Návratnost průzkumu byla tedy 2 %. Jednotlivé odpovědi na otázky jsou zde vyhodnoceny pomocí popisné statistiky v podobě grafů. Následuje stanovení hypotéz, které jsou pomocí vhodně zvolených testů potvrzeny či vyvráceny. Hlavní používanou metodou při testování hypotéz je test 𝛸 2 nezávislosti v kontingenční tabulce a test shody relativních četností dvou základních souborů. Kvůli potřebnému splnění podmínek u jednotlivých testů bylo v některých případech provedeno sloučení odpovědí a to vzhledem k jejich nedostatku.

32

5.1.2 Struktura dotazníku Jedná se o nestandardizovaný dotazník obsahující 29 analytických a meritorních otázek rozdělených do tří skupin. U 21 otázek mohli respondenti vybrat pouze jednu z možností a u 8 otázek mohlo být vybráno možností více. Dotazník byl u dvou otázek logicky větvený a to u otázky „Využívá Vaše společnost sociální sítě?“ a „Využíváte při prezentaci podniku na sociálních sítích outsourcing?“. Pokud firmy vybraly odpověď „NE“, nemusely se zabývat jejich podotázkami. Všechny odpovědi jsou realizované formou uzavřených otázek a baterií otázek. V první skupině je celkem 6 analytických otázek, které se zaměřují na charakteristiku podniku. Další skupina otázek se zabývá již sociálními sítěmi. Jedná se o klíčovou část, která obsahuje 20 otázek zjišťujících způsob využívání sociálních sítí v dané firmě. Poslední skupina obsahuje 3 doplňující otázky týkající se marketingu firmy. 5.1.3 Použité nástroje 

Click4Survey

Základem dotazníkového šetření byl výběr vhodného prostředí pro tvorbu online dotazníku. Nástroj na webových stránkách Click4Survey nabízel mnoho možností tvorby dotazníku. Vyžadovány byly podmíněné otázky a detailní analýza výsledných dat, což nabízel pouze placený tarif. Click4Survey vyšel ze všech nástrojů nejlevněji a proto byl vybrán. Tento nástroj umožňuje export dat do formátu PDF, CSV či XLS a mnoho užitečných informací ohledně vyplňování dotazníku, jako jsou otevřené dotazníky, ukončení vyplňování před koncem atd. 

Microsoft Excel

V některých případech, kde nedostačovala analýza online nástroje, bylo nutné využít Microsoft Excel, který je bezplatný a součástí balíčku Microsoft Office. Do tohoto programu byly exportovány výsledky z Click4Survey, ve kterém poté byly prováděny testy hypotéz a další pomocné výpočty.

33

5.2

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Jednotlivé odpovědi na otázky jsou zde vyhodnoceny pomocí popisné statistiky v podobě grafů. Následuje testování hypotéz, které jsou pomocí vhodně zvolených testů přijaty či zamítnuty. 5.2.1 Charakteristika respondentů V této části dotazníku byly zkoumány hlavní rysy dané společnosti. Šest otázek specifikuje informace jako obor podnikání, velikost podniku, počet administrativních pracovníků a počet zákazníků. Graf č. 9 reprezentuje zastoupení firem v závislosti na oboru podnikání. Nejvíce zúčastněných firem působí ve zpracovatelském průmyslu 21%. Mezi často vyskytované patří i obory jako jsou velkoobchod a maloobchod, opravy a údržby (14%), dále stavebnictví (12%). Celkem 12% zúčastněných firem pak podniká v ostatních oborech, než v těch, které jsou uvedeny. Graf 9. Obory podnikání

zpracovatelský průmysl velkoobchod a maloobchod, opravy a údržby stavebnictví ostatní činnosti vzdělávání ubytování, stravování a pohostinství kulturní, zábavní a rekreační činnosti informační a komunikační činnost profesní, vědecké a technické činnosti administrativní a podpůrné činnosti činnosti v oblasti nemovitostí doprava a skladování peněžnictví a pojišťovnictví veřejná správa a obrana, povinné sociální… výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla zdravotní a sociální péče zemědělství, lesnictví a rybářství

21% 14% 12% 11% 8% 7% 6% 5% 3% 2% 2% 2% 1% 1% 1% 1% 1%

Vlastní zpracování

Následující dvě tabulky se týkají velikosti firem. Graf č. 10 udává počet zaměstnanců a graf č. 11 roční obrat, kterého daná firma dosahuje. Nejvíce respondentů tvoří mikropodniky, jejichž počet zaměstnanců je menší než 10 a roční obrat nepřesahuje 2 miliony EUR (48 a 65%). Poté jsou to malé (27 a 17%) a střední podniky (19 a 12%). 34

Velkých podniků, jejichž počet zaměstnanců je vyšší než 250 a roční obrat vyšší než 50 milionů EUR bylo pak nejméně (7% a 6%). Graf 10. Počet zaměstnanců firmy

Zaměstnanci 1-10

48%

11-49

27%

50-250

19%

250 a více

7%

Vlastní zpracování Graf 11. Roční obrat firem

méně než 2 mil. EUR

65%

2 mil. - 10 mil. EUR

17%

10 mil. - 50 mil. EUR více než 50 mil. EUR

12% 6%


Většina zúčastněných firem se zaměřuje na vztahy mezi obchodními společnostmi (B2B), které neobsahují konečné spotřebitele (77%). Firmy zaměřené na koncové zákazníky (B2C) jsou zastoupeny 23% případů. Žádná z dotazovaných firem není typu B2G. Následující graf č. 12 ukazuje počty pracovníků dané firmy, kteří se věnují administrativním činnostem. S jasnou převahou jsou to podniky s méně než 6 administrativními pracovníky (67%). Důvodem je především to, že výzkumu se ve většině případů

účastnily

mikropodniky

s maximálně

10

zaměstnanci.

Více

než

20

administrativních pracovníků využívá 15% firem, v tomto případě se bude jednat spíše o větší firmy.

35

Graf 12. Počet administrativních pracovníků

méně než 6 6-10 10-20 více než 20

67% 10% 8% 15%


Poslední otázka v této sekci se týkala počtu zákazníků, se kterými firma přímo komunikuje (graf č. 13). Z tabulky je možné vidět, jak je pro firmy důležitá komunikace se svými zákazníky. Až 39% dotazovaných komunikuje s více než 200 zákazníky. Graf 13. Počet zákazníků

s méně než 20

16%

21-50

24%

51-200

21%

s více než 200

39%


Z organizační statistiky, kterou vydal Český statistický úřad 31. 12. 2015 [44] je patrný mírný rozdíl v zastoupení firem. Podle této statistiky je v České republice nejvíce firem se zaměřením na velkoobchod, maloobchod, opravy a údržby, zpracovatelský průmysl, stavebnictví, profesní, vědecké a technické činnosti a ostatní činnosti. Tyto obory podnikání patří také mezi nejvíce zastoupené ve vlastním výzkumu, a proto lze o vzorku respondentů říci, že v tomto ohledu je reprezentativní. Co se týče posouzení velikosti firem, je nutné vystačit pouze s údaji o počtech zaměstnanců všech ekonomických subjektů v ČR, které opět zveřejňuje ČSÚ ve své veřejné databázi [45]. Bohužel nebyly dohledány informace o ročním obratu firem. Podle těchto statistik se na území ČR nachází 80 % firem s 1 – 10 zaměstnanci, 15 % s 10 – 49 zaměstnanci, 3,9 % s 49 – 250 zaměstnanci a 0,8 % firem s více než 250 zaměstnanci. Ve

36

výzkumu je tato převaha malých firem také a proto lze o vzorku respondentů říci, že je reprezentativní. 5.2.2 Sociální sítě Další část dotazníku patří sociálním sítím a jejich využívání. Rozsáhlejší část tohoto šetření má za úkol zjistit, jak si vedou sociální sítě v rukou samotných firem. Z velkého množství otázek jsou vybrány jen ty, které jsou z hlediska cíle práce zajímavé. Význam sociálních sítí Nejprve byla položena jednoduchá otázka, ve které jsou firmy dotazovány, zda nějakým způsobem používají sociální sítě ke svému podnikání. Graf č. 14 uvádí lehkou převahu kladných odpovědí (53%). Graf 14. Využívání sociálních sítí

Ne 47%

Ano 53%


Navazující graf č. 15 uvádí, v jaké míře jsou sociální sítě pro firmy důležité. Celkem 80% firem vyjadřuje souhlas s tímto tvrzením. Nesouhlas vyjádřilo 11% a zbytek firem (9%) nedokáže posoudit tuto otázku.

37

Graf 15. Důležitost sociálních sítí

Nedokážu Spíše posoudit nesouhlasím 9% 9%

Zcela nesouhlasím 2%

Spíše souhlasím 41% Zcela souhlasím 39%


Délka využívání sociálních sítí Graf č. 16 ukazuje délku používání sociálních sítí. Zastoupení jednotlivých úseků je celkem vyrovnané, z nichž největší podíly patří době mezi 1-4 roky (celkem 64%). Za poslední rok začalo používat sociální sítě 8% firem. Naopak mezi dlouhodobé uživatele s dobou využívání 4 a více let se řadí 25% firem. Graf 16. Délka používání

4 - 5 let 6%

více než 5 let 19% méně než 12 měsíců 8%

3 - 4 roky 23%

1 - 2 roky 23%

2 - 3 roky 21%


38

Související otázka se týkala počtu hodin týdně, které firma věnuje marketingu na sociálních sítích. Celkem 62% firem vynaloží na tuto aktivitu 1-5 hodin a 19% pak 6-10 hodin. Žádná z firem pak nevěnuje sociálním sítím více než 20 hodin týdně. Přínos sociálních sítí Jedna z nejdůležitějších otázek byla, co je podle firem největším přínosem marketingu na sociálních sítích (Graf č. 17). Většina všech firem volila především zvýšení povědomí (81%) a zvýšení návštěvnosti webu (64%). Sociální sítě v 36% pomáhají firmám zvýšit jejich tržby. Naopak za nejmenší přínos je považována možnost vhledu do fungování trhu (11%). Graf 17. Přínos sociálních sítí

zvýšení povědomí

82%

zvýšení návštěvnosti webu

64%

zvýšení tržeb

36%

snížení marketingových nákladů

31%

získávání kontaktů na potenciální zákazníky

31%

zlepšení pozice ve vyhledávačích

27%

získávání obchodních partnerů

22%

zvýšení oddanosti zákazníků vhled do fungování trhu

20% 11%


Typy sociální sítí Graf č. 18 zobrazuje sociální sítě, které firma využívá. Mezi nejpoužívanější patří Facebook, Youtube, Google+, LinkedIn a Twitter. V drtivé většině firmy zvolili Facebook (93%) jako nejpoužívanější. S odstupem se pak řadí na druhé místo YouTube (50%). Nejméně používanými jsou pak Slideshare (4%), Pinterest (2%) a recenzní služby (Yelp apod.) (2%).

39

Graf 18. Používané sociální sítě

Facebook

93%

YouTube

49%

LinkedIn

38%

Twitter

25%

Google+

13%

blog

5%

Instagram

5%

diskuzní fóra

5%

Snapchat sociální recenzní služby…

4% 4%


Důležitost typů sociálních sítí Dále se firmy měly rozhodnout, která z předešlých sociálních sítí je pro ně ze všech nejdůležitější. Podle očekávání je to Facebook, který získal naprostou většinu hlasů (75%). S velkým odstupem to byl pak Google+ a YouTube (6%). Vzhledem k počtu běžných uživatelů Facebooku je zde taková převaha ve firemním sektoru logická. Firmy se snaží především oslovit co nejvíce lidí, jak je to možné vidět v grafu č. 17. Budoucí využití sociálních sítí Následující grafy ukazují, jak by chtěly firmy v budoucnu využívat prvních šesti nejpoužívanějších sociálních sítí (viz. Graf č. 18). Ve většině případů firmy nehodlají na svých sociálních sítích nic měnit. Avšak mezi hlavní sítě, které by chtěli firmy v budoucnu více využívat, patří především Facebook (66%). Velký zájem o větší využívání je také u firemních blogů (47%) a Youtube (46%).

40

Graf 19. Budoucí využití Facebook

Graf 20. Budoucí využití YouTube

Facebook 0% 66%

YouTube 3%

Využívat méně 46%

Nehodláme nic měnit 34%


Využívat více



Graf 21. Budoucí využití LinkedIn

Graf 22. Budoucí využití Twitter

33%

3%

Využívat méně

29%

Nehodláme nic měnit

Využívat více

Využívat více 68%



Graf 23. Budoucí využití Google+

Graf 24. Budoucí využití Firemního blogu

Google+

Firemní blog

3%

3%

Využívat méně




Využívat méně

Nehodláme nic měnit

64%

37%

Využívat více

Twitter

LinkedIn 3%

Využívat méně


Využívat více

Vlastní zpracování 41

Využívat více

Zajímavé typy sociálních sítí V grafu č. 25 jsou výsledky na otázku, které sociální sítě jsou pro firmy výhledově zajímavá. Má opět na vrch Facebook (71%) následovaný Youtube (38%), LinkedIn (35%), Twitter (35%) a Google+ (33%). Menší zájem byl o firemní blogy (15%), Instagram (2%) a diskuzní fóra (2%). Graf 25. Zajímavost sociálních sítí

Facebook

71%

YouTube

38%

LinkedIn

35%

Twitter

35%

Google+

33%

blog

17%

Instagram

17%

diskuzní fóra Snapchat sociální recenzní služby…

15% 2% 2%


Využití placených reklam V teoretické části byla řeč o placených reklamách a jejich výhodách a nevýhodách v závislosti na různých sociálních sítích. V tomto ohledu drtivá většina firem využívá Facebook (76%). Na druhém místě skončil YouTube pouze s 16%. Nástroje na správu více sociálních účtů Následující otázka u firem zjišťovala, zda využívají některý z nástrojů pro správu sociálních účtů, ale odpověď téměř všech respondentů byla negativní (96%). Pouze ve 2 % firmy využívají ZoomSphere a Hootsuite. Schopnost měřit návratnost investic U jednotlivých firem bylo zjišťováno, zda jsou nějakým způsobem schopné měřit návratnost investic do sociálních sítí (graf č. 26). Pouze 31% respondentů dokáže

42

návratnost měřit. Zbytek buď nedokáží měřit návratnost, nebo tuto věc nedokáží objektivně posoudit. Graf 26. Schopnost měřit návratnost investic

Zcela souhlasím 6%

Spíše souhlasím 25%

Zcela nesouhlasím 17% Nedokážu posoudit 37%

Spíše nesouhlasím 15%


Analýza aktivit na sociálních sítích Další z otázek se zaměřuje na to, zda firmy pravidelně analyzují aktivity na sociálních sítích (graf č. 27). Zde se 53% firem zabývá analyzováním, oproti tomu 41% firem nechává své aktivity bez analýzy. Graf 27. Analýzy aktivit na sociálních sítích

Zcela souhlasím 12%



Nedokážu posoudit 6%

Spíše nesouhlasím 25%


Úspěšnost ve zvyšování povědomí V grafu č. 17 byl zjišťován největší přínos marketingu na sociálních sítích dané firmy. Většina firem za největší přínos volila zvýšení povědomí. V následujícím grafu č. 28 je uvedeno, jak si firmy myslí, že jsou v tomto ohledu úspěšné. Většina dotazovaných se domnívá, že se jim skrze sociální sítě povedlo zvýšit povědomí o jejich podniku (78%). Naopak za neúspěšné se v tomto ohledu považuje pouze 8% firem. Graf 28. Úspěšnost ve zvyšování povědomí



Spíše nesouhlasím 6% Nedokážu posoudit 14%



Získání nových obchodních partnerů Stejně tak firmy hodnotily, v jaké míře jim sociální sítě dokázaly získat nové obchodní partnery. Celých 36 % si myslí, že sociální sítě jim v tomto ohledu pomohly. Oproti tomu 32 % s tímto nesouhlasí. Zbytek dotazovaných nedokázalo tuto věc posoudit. Získání nových kontaktů Některé firmy považují za důležitější přínos získat co nejvíce svých zákazníků. Proto byla položena otázka, zda sociální sítě pomohly získat kontakty na nové potenciální zákazníky. Ve 40 % případů firmy souhlasily s tímto tvrzením, oproti 32% záporných odpovědí.

44

Snížení marketingových nákladů Marketing u některých firem může být velmi nákladný. Jednou z dalších otázek bylo, zda sociální sítě pomohly snížit tyto náklady. Zde si polovina dotazovaných myslí, že ano. Snížení nákladů nepocítilo 30% dotazovaných. Zvýšení návštěvnosti webových stránek Některé firmy se snaží skrze sociální sítě zvýšit návštěvnost svých webových stránek. U 55 % případů se toto daří a pouhých 18% si myslí opak. Náklady na řízení sociálních sítí Částka, kterou firmy měsíčně investují do správy firemního profilu na sociálních sítích je u 89 % firem v rozmezí 0 - 10 000 Kč. Zbytek procent investuje více než 10 000 Kč. Obsah na sociálních sítích Následující část bude patřit obsahu, který firmy vkládají na své sociální sítě. Typ obsahu První otázka se obecně ptala na typ obsahu. V grafu č. 29 můžeme vidět, že 89% firem dává přednost svému psanému obsahu před jakýmkoliv jiným a kromě psaného obsahu firmy také vkládají vlastní vizuální obsah (48%), což mohou být různé infografiky, memy atd. a z 37 % je to video obsah. Firmy pak méně sdílí cizí obsah (26%) a jen několik jich používá audio obsah či tzv. podcasting. Graf 29. Obsah na sociálních sítích

původní (autorský) psaný obsah

89%

sdílený cizí obsah

26%

původní (autorský) vizuální obsah (infografiky, memy...)

48%

původní (autorský) video obsah

37%

původní (autorský) audio obsah (podcasting)

7%


Nejdůležitější obsah Pokud šlo o to, co považují firmy za nejdůležitější obsah na svých sociálních sítích (graf č. 30), pak to byl právě vlastní psaný obsah (61%). Vizuální obsah firmy řadí na druhé místo (24%). Graf 30. Důležitost obsahu


61%


2%


24%


11%


2%


Budoucí využití různých typů obsahu Následující grafy ukazují, jak chtějí firmy do budoucna přistupovat k daným typům obsahu. Největší posun v budoucnu chtějí firmy uskutečnit u svého video obsahu, což znamená nahrávat více vlastních videí. Zároveň chtějí zvýšit počet příspěvků typu vlastního vizuálního a vlastního textového obsahu. Naopak nejméně chtějí využívat sdílený cizí obsah. Graf 26. 31. Budoucí využívání textového obsahu

Graf 32. Budoucí využívání sdíleného obsahu

Autorský textový obsah

Sdílený cizí obsah

2%

13%


13%

nehodláme nic měnit

nehodláme nic měnit 51% Využívat více


Využívat méně

74%


Využívat více

Graf 33. Budoucí využívání vizuálního obsahu

Graf 34. Budoucí využívání video obsahu

Autorský vizuální obsah

Autorský video obsah

0% 2%

Využívat méně

Využívat méně

64%

53% 47%

nehodláme nic měnit

nehodláme nic měnit 34%

Využívat více


Využívat více


Graf 35. Budoucí využívání audio obsahu

Autorský audio obsah 0% Využívat méně

23%


Využívat více


5.2.3 Marketing V této podkapitole se otázky již netýkají jen sociálních sítí, ale firemního marketingu obecně. Jedná se o 3 doplňující otázky, které mají za úkol zjistit informace o marketingu uvnitř firmy. Osoby pověřené marketingem První otázka zjišťuje, kdo má ve společnosti na starosti marketing (graf č. 36). U 43 % firem se marketingem zabývá pouze jejich majitel. V 38 % je záležitostmi okolo marketingu pověřen jeden ze zaměstnanců a pouze v 13 % firma využívá svého marketingového oddělení. Vyskytly se i firmy, u kterých se o marketing nikdo nestará.

47

Graf 36. Zodpovědná osoba marketingu

Jeden ze zaměstnanců 38%

Marketingové oddělení 13%

Majitel 43%

Nikdo 6%


Formy marketingu Následující otázka zkoumala, jaké další formy marketingu firmy využívají a to kromě sociálních sítí (graf č. 37). U většiny firem slouží stále e-mail jako hlavní prostředek marketingu (86%) a jako častá forma se jeví i tištěná reklama (63%). Poměrně často také firmy volí optimalizování jejich webových stránek, tak aby byly lépe dohledatelné pro jejich návštěvníky (46%). Graf 37. Formy marketingu

e-mail

86%

tištěná reklama

63%

optimalizace pro vyhledávače

46%

sponzoring

36%

tiskové zprávy

32%

marketing událostí (přednášky, networking...)

27%

rádiová reklama

24%

online reklamy (Google Adwords, Sklik...)

20%

direct mail mobilní marketing

17% 6%

televizní reklama

3%

webináře

3%


48

Důležitost forem marketingu Poslední otázka se týkala toho, jak jsou pro firmy důležité jednotlivé formy marketingu. V tomto případě zůstala první 3 místa stejná jako u předchozí otázky. Tedy e-mail volily firmy z 24%, tištěnou reklamu z 23% a optimalizace pro vyhledávače z 20%.

5.3

Vyhodnocení hypotéz

Stanoveny byly tyto hypotézy. Hypotéza 1: Sektor trhu nijak neovlivňuje využívání sociálních sítí Hypotéza 2: Počet zákazníků firmy neovlivňuje využívání sociálních sítí Hypotéza 3: Neexistuje žádná závislost mezi využíváním sociálních sítí a obratem firmy Hypotéza 4: Sociální sítě jsou užitečné více mikropodnikům než ostatním firmám Hypotéza 5: Sociální sítě mají větší užitek u firem, které je používají více než 3 roky 5.3.1 Testování hypotéz



Hypotéza 1: Sektor trhu nijak neovlivňuje využívání sociálních sítí.

Pro ověření této hypotézy byl zvolen neparametrický test 𝜲𝟐 nezávislosti v kontingenční tabulce. Pro tento účel byly slučovány odpovědi, kde různé obory podnikání byly rozděleny do dvou kategorií, a to průmysl a sektor poskytování služeb. Nejprve je zapotřebí sestavit tabulku absolutních a očekávaných četností. V tabulce č. 6 jsou absolutní četnosti, které zaznamenávají vliv sektoru trhu na využívání sociálních sítí. Sloupce v tabulce značí, zda sektor využívá nebo nevyužívá sociální sítě. V tabulce č. 7 jsou vypočítány očekávané četnosti. Současně byly splněny podmínky pro tento test a to takové, že nejvíce 20% absolutních četností může být menších než 5 a žádná absolutní četnost nesmí být menší než 1.

49

Tabulka 6. Absolutní četnosti vlivu sektoru trhu na využívání sociálních sítí

Sektor

Využívá

Nevyužívá

Celkem

Sektor výroby a průmyslu 16

31

47

Sektor poskytování služeb 39

14

53

Celkem

45

100

55

Vlastní zpracování Tabulka 7. Očekávané četnosti vlivu sektoru trhu na využívání sociálních sítí

Sektor

Využívá

Nevyužívá

Celkem

Sektor výroby a průmyslu 25,85

21,15

47

Sektor poskytování služeb 29,15

23,85

53

Celkem

45

100

55


Ověření hypotézy Alternativní hypotéza: Sektor trhu ovlivňuje využívání sociálních sítí. Velikost souboru (n) = 100 Hladina významnosti (alfa) = 0,05 Stupně volnosti (df) = 1 2 Kritická hodnota 𝛸0,95;1 = 3,84

Výpočet testového kritéria 𝑠 G = ∑𝑟𝑖=1 ∑𝑖=1

G=

(16−25,85)2 25,85


+

(31−21,15)2 21,15

+

(39−29,15)2 29,15

+

(14−23,85)2 23,85

G = 15,74 p hodnota = 0,000073

50

Interpretace 2 Hodnota testového kritéria (G) je větší než kritická hodnota 𝛸0,95;1 a p < alfa. To znamená,

že na hladině významnosti 5 % se zamítá nulová hypotéza. Sektor trhu má vliv na využívání sociálních sítí.



Hypotéza 2: Počet zákazníků firmy neovlivňuje využívání sociálních sítí.

Pro ověření této hypotézy byl zvolen stejný test jako v předchozím případě, tedy neparametrický test 𝜲𝟐 nezávislosti v kontingenční tabulce. Celkový počet odpovědí je 99. Tudíž je nejprve vytvořena tabulka absolutních a očekávaných četností. V tabulce č. 8 jsou zaznamenány absolutní četnosti, kde jsou řádky reprezentovány intervaly počtu zákazníků, se kterými firma komunikuje. Sloupce jako v předchozím případě značí využívanost sociálních sítí. V tabulce č. 9 jsou vypočítány očekávané četnosti. Podmínky pro tento test byly splněny. Tabulka 8. Absolutní četnosti vlivu počtu zákazníků na využívání sociálních sítí

Počet zákazníků méně než 20 21-50 51-200 200 a více Celkem

Využívá 6 9 9 29 53

Nevyužívá 10 15 11 10 46

Celkem 16 24 20 39 99

Vlastní zpracování Tabulka 9. Očekávané četnosti vlivu počtu zákazníků na využívání sociálních sítí

Počet zákazníků méně než 20 21-50 51-200 200 a více Celkem

Využívá 8,565657 12,84848 10,70707 20,87879 53

Nevyužívá 7,4343434 11,151515 9,2929293 18,121212 46

Celkem 16 24 20 39 99


Ověření hypotézy Alternativní hypotéza: Počet zákazníků firmy ovlivňuje využívání sociálních sítí. Velikost souboru (n) = 99 Hladina významnosti (alfa) = 0,05

51

Stupně volnosti (df) = 3 2 Kritická hodnota 𝛸0,95;3 = 7,81


G =

𝑜 2 (𝑛𝑖𝑗 −𝑛𝑖𝑗 )

(6−8,57)2 8,57

𝑜 𝑛𝑖𝑗

+

(10−7,43)2 7,43

+

(9−12,85)2 12,85

+

(15−11,15)2 11,15

+

(9−10,7)2 10,7

+

(11−9,29)2 9,29

+

(29−20,88)2 20,88

+

(10−18,12)2 18,12

G = 11,52 p hodnota = 0,0092

Interpretace 2 Hodnota testového kritéria (G) je větší než kritická hodnota 𝛸0,95;3 a p < alfa. To znamená,

že na hladině významnosti 5 % se zamítá nulová hypotéza a přijímá se hypotéza alternativní. Počet zákazníků firmy ovlivňuje využívání sociálních sítí.



Hypotéza 3: Neexistuje žádná závislost mezi využíváním sociálních sítí a obratem firmy

V případě testování této hypotézy byl opět použit neparametrický test 𝜲𝟐 nezávislosti v kontingenční tabulce. Celkem na tuto otázku odpovědělo 99 respondentů. Aby byly splněny podmínky užití testu, byly sloučeny dvě odpovědi 10 – 50 mil. Eur a 50 a více mil. Eur. Tabulka č. 10 reprezentuje absolutní četnosti, kde řádky pro tento případ značí výši ročního obratu firmy v milionech Euro. Tabulka č. 11 udává vypočítané očekávané četnosti. Stejně jako v předchozích případech byly podmínky pro test splněny. Tabulka 10. Absolutní četnosti vlivu obratu firmy na využívání sociálních sítí

Obrat firmy méně než 2 mil. EUR 2 mil. - 10 mil. EUR 10 mil. EUR a více Celkem

Využívá 35 8 9 53

Nevyužívá 29 10 8 47


52

Celkem 64 18 17 99

Tabulka 11. Očekávané četnosti vlivu obratu firmy na využívání sociálních sítí

Obrat firmy méně než 2 mil. EUR 2 mil. - 10 mil. EUR 10 mil. EUR a více Celkem

Využívá 33,92 9,54 8,93 53

Nevyužívá 30,08 8,46 8,07 47

Celkem 64 18 17 99


Ověření hypotézy 

Alternativní hypotéza: Existuje závislost mezi využíváním sociálních sítí a obratem firmy

Velikost souboru (n) = 99 Hladina významnosti (alfa) = 0,05 Stupně volnosti (df) = 2 2 Kritická hodnota 𝛸0,95;2 = 5,99


G=

(35−33.92)2 33,92


+

(29−30,08)2 30,08

+

(8−9,54)2 9,54

+

(10−8,46)2 8,46

+

(9−8,93)2 8,93

+

(8−8,07)2 8,07

G = 0,59 p hodnota = 0,744

Interpretace 2 Hodnota testového kritéria (G) je menší než kritická hodnota 𝛸0,95;2 a p > alfa. To

znamená, že na hladině významnosti 5 % se přijímá nulová hypotéza. Roční obrat firmy neovlivňuje míru využívání sociálních sítí.



Hypotéza 4: Sociální sítě jsou užitečné více mikropodnikům než ostatním firmám.

Pro ověření hypotézy byl zvolen test shody relativních četností dvou základních souborů. Jeden základní soubor je tvořen firmami, které mají do 10 zaměstnanců a 53

zároveň jejich roční obrat nepřekročí 2 miliony Eur, jedná se tudíž o mikropodniky. Druhý soubor je zastoupen všemi ostatními firmami, tedy s více než 10 zaměstnanci a obratem vyšším než 2 miliony Eur. Užitečnost je zde charakterizována pomocí odpovědí na 9 otázek, které jsou uvedeny zde: -

Sociální sítě nám pomohly zvýšit tržby.

-

Sociální sítě pomohly zvýšit povědomí o našem podniku.

-

Sociální sítě nám pomohly získat nové obchodní partnery.

-

Sociální sítě nám pomohly získat kontakty na potenciální zákazníky.

-

Sociální sítě nám pomohly snížit marketingové náklady.

-

Sociální sítě nám pomohly zlepšit pozici ve vyhledávačích.

-

Sociální sítě nám pomohly zvýšit návštěvnost webových stránek.

-

Sociální sítě nám poskytly vhled do fungování trhu.

-

Sociální sítě nám pomohly zvýšit oddanost zákazníků.

Ze škály odpovědí byla vynechána neurčitá odpověď „Nedokážu posoudit“. Jako hranice užitečnosti je zde použita hodnota 4, tudíž pokud firma kladně označila alespoň čtyři otázky (spíše souhlasím nebo zcela souhlasím), je považována za firmu, které sociální sítě přinášejí užitek.


Alternativní hypotéza: Sociální sítě jsou užitečné více ostatním firmám než mikropodnikům.

Zapsání hypotéz 𝜋𝑚 − 𝜋𝑜𝑠𝑡 = 0 𝜋𝑚 − 𝜋𝑜𝑠𝑡 < 0 Mikropodniky Celkový počet firem (n) = 21 Počet firem, pro které jsou sociální sítě užitečné (m) = 11 𝑝=

𝑚 11 = = 0,52 𝑛 21

54

Podmínka

tohoto

testu

byla

splněna

a

je

následující:

𝑛𝑝(1 − 𝑝) > 5 21 ∗ 0,52(1 − 0,52) > 5 5,24 > 5 Ostatní firmy Celkový počet firem (n) = 28 Počet firem, pro které jsou sociální sítě užitečné (m) = 13 𝑝=

𝑚 11 = = 0,46 𝑛 21

Podmínka splněna: 𝑛𝑝(1 − 𝑝) > 5 21 ∗ 0,52(1 − 0,52) > 5 6,96 > 5 Kritická hodnota 𝑢0,05 = -1,64

Výpočet testového kritéria 𝑈=

𝑛1 𝑛2 ∗√ 𝑛1 + 𝑛2 √𝑝̃(1 − 𝑝̃)

𝑝̃ =

𝑚1 + 𝑚2 𝑛1 + 𝑛2

𝑈=

𝑝2 − 𝑝1

0,46 − 0,52

21 ∗ 28 ∗√ 21 + 28 √0,49 ∗ (1 − 0,49)

U = -0,41

Interpretace Hodnota testového kritéria (U) je menší než kritická hodnota 𝑢0,05 . To znamená, že na hladině významnosti 5 % se přijímá nulová hypotéza. Sociální sítě tudíž přinášejí větší užitek mikropodnikům než ostatním firmám. 55



Hypotéza 5: Sociální sítě mají větší užitek u firem, které je používají více než 3 roky

Pro ověření hypotézy byl i v tomto případě zvolen test shody relativních četností dvou základních souborů. Užitečnost je zde charakterizována stejně jako v předchozím případě, jsou tedy použity stejné otázky a hranicí je hodnota 4. Jeden základní soubor je tvořen firmami, které využívají sociální sítě méně než 3 roky a druhý soubor firmy s délkou využívání více než 3 roky.


Alternativní hypotéza: Sociální sítě mají menší užitek u firem, které je používají více než 3 roky

Zapsání hypotéz 𝜋0−3 − 𝜋3 𝑎 𝑣𝑖𝑐 = 0 𝜋0−3 − 𝜋3 𝑎 𝑣𝑖𝑐 > 0 Kategorie 0 – 3 roky Celkový počet firem (n) = 29 Počet firem, pro které jsou sociální sítě užitečné (m) = 16 𝑝=

𝑚 16 = = 0,55 𝑛 29

Podmínka

tohoto

testu

byla

splněna

𝑛𝑝(1 − 𝑝) > 5 29 ∗ 0,55(1 − 0,55) > 5 7,17 > 5 Kategorie 3 a více let Celkový počet firem (n) = 23 Počet firem, pro které jsou sociální sítě užitečné (m) = 12

56

a

je

následující:

𝑝=

𝑚 12 = = 0,52 𝑛 23

Podmínka splněna: 𝑛𝑝(1 − 𝑝) > 5 23 ∗ 0,52(1 − 0,52) > 5 5,74 > 5 Kritická hodnota 𝑢0,95 = 1,64

Výpočet testového kritéria 𝑈=

𝑛1 𝑛2 ∗√ 𝑛1 + 𝑛2 √𝑝̃(1 − 𝑝̃)

𝑝̃ =

𝑚1 + 𝑚2 𝑛1 + 𝑛2

𝑈=

𝑝2 − 𝑝1

0,55 − 0,52

29 ∗ 23 ∗√ 29 + 23 √0,54 ∗ (1 − 0,54)

U = 0,22

Interpretace Hodnota testového kritéria (U) je menší než kritická hodnota 𝑢0,95 . To znamená, že na hladině významnosti 5 % se přijímá nulová hypotéza. Sociální sítě mají větší užitek u firem, které je používají více než 3 roky.

5.4

Shrnutí výsledků

Výsledky byly vyhodnoceny na základě 100 responsí, kde nejvíce zastoupenou skupinou byly firmy z oboru zpracovatelského průmyslu, velkoobchodu a maloobchodu a stavebnictví. Zároveň nejpočetnějšími byly firmy do 10 zaměstnanců s ročním obratem do 2 mil. Eur. Tyto firmy jsou v 78 % typu obchodních vztahů B2B a 22 % typu B2C. Výzkum byl z velké části zaměřen na využívání sociálních sítí v českých firmách. V první otázce bylo zodpovězeno, kolik firem sociální sítě využívá. Pro množinu firem, které sociálních sítě využívají, jsou v 80 % případů důležité. Z tohoto faktu lze usoudit, že pro 57

firmy které je začaly využívat, představují přínos. Je zde mnoho firem, které při výběru používaných typů sociálních sítí vybraly více možností, ale bohužel téměř žádná z nich nepoužívá nástroje pro správu více sociálních účtů, které je mají integrovat do jednoho prostředí a ulehčovat jejich správu. Zde je možné hledat prostor pro zlepšení. Pomocí testování hypotéz byla zjištěna určitá fakta. Bylo prokázáno, že to, v jaké oblasti firma podniká, má vliv na míru využívání sociálních sítí. Stejně tak počet zákazníků, které firma má a s kterými komunikuje, určitým způsobem ovlivňuje toto využívání. Například firmě s více než 200 zákazníky se vyplatí sociální sítě více než firmám s 10 zákazníky. Takové firmy pak mají mnohem více fanoušků svých sociálních účtů a mohou je tak prostřednictvím nich oslovovat. Ověřována byla také skutečnost, zda roční obrat firmy má vliv na míru využívání sociálních sítí. Výsledek byl negativní, což také může znamenat, že na rozhodování o tom, zda využívat sociální sítě nebo ne, nemá vliv finanční stránka firmy. S tím také souvisí otázka v dotazníku, která zjišťovala, kolik finančních prostředků firma vynaloží měsíčně na správu firemního profilu na sociálních sítích. Tam totiž téměř 90 % firem odpovědělo, že tato částka nepřekročí hranici 10 tisíc korun. Pouze 11 % firem pak vynaloží částku vyšší. Jednou z klíčových záležitostí bylo zkoumání úspěšnosti, kterou přinášejí sociální sítě firmám. Tato úspěšnost byla testována v závislosti na velikosti podniku a na délce využívání sociálních sítí. Úspěšnost zde byla definována na základě devíti otázek, u kterých firmy vyjadřovaly míru souhlasu. V prvním případě bylo prokázáno, že větší užitek přinášejí sociální sítě malým podnikům (mikropodnikům), jejichž počet zaměstnanců je menší než 10 a roční obrat nepřesahuje 2 miliony Eur. Poslední výzkumná otázka měla za úkol ověřit, zda firmám, které používají sociální sítě déle než 3 roky, přinášejí větší užitek než firmám, které je tak dlouho nevyužívají. Toto tvrzení se následně potvrdilo. Z toho vyplývá, že firmy již za tak dlouhou dobu přišly na způsob, jak aktivitu na svých sociálních profilech zefektivnit natolik, aby jim přinášela co největší užitek. V teoretické části byla statistika, která se týkala počtu uživatelů na jednotlivých sociálních sítích v České republice. Podle této statistiky je nejvyšší počet uživatelů na sociální síti YouTube. Přesto výzkum ukázal, že nejpoužívanější sociální sítí u firem je Facebook. Je tedy zřejmé, že se firmy neřídí při rozhodování jakou síť využívat jen na základě počtu uživatelů dané sítě, ale také jejími možnostmi.

58

V otázce budoucího využívání je pozitivní fakt, že firmy neplánují žádnou ze svých sociálních sítí využívat méně. Ovšem co chtějí firmy využívat více je především Facebook a Youtube, což v budoucnu jenom utvrdí nadvládu těchto dvou sociálních sítí. Na druhou stranu firmy projevily poměrně velký zájem o firemní blog, kterého podle výzkumu využívá v současné době pouze několik firem.

59

6. Diskuze Za účelem porovnání úrovně využití sociálních sítí českých podniků se zahraničím, budou výsledky diskutovány se studií, která je prováděna každý rok a její název lze přeložit jako „Jak obchodníci používají sociální sítě k růstu jejich obchodu“. Z tohoto výzkumu byla přejata většina otázek a tvořil tak předlohu pro vlastní výzkum, především pro část dotazníku, která se věnovala čistě sociálním sítím. Vyhodnocení jeho odpovědí je v některých případech totožné s vlastním výzkumem. Tento zahraniční výzkum pracuje s odpověďmi více než 3700 obchodníků a firem a jeho autorem je Michael A. Stelzner. Firmy, které se tohoto výzkumu zúčastnili, pocházely především ze Spojených států, ale také z Velké Británie, Kanady, Austrálie a Indie. Hlavní rozdíly spočívají především ve využívání sociálních sítí. Zahraniční firmy totiž využívají sociální sítě v mnohem větším měřítku než ty české a zároveň vidí jejich větší potenciál do budoucna. Rozdíl lze také vidět v přínosech sociálních sítí pro firmy. České firmy v tomto ohledu provozují sociální sítě z velké části jen proto, aby zvýšily povědomí u svých zákazníků a zvýšily návštěvnost svých webových stránek. Jedním z dalších velkých rozdílů, jsou sociální sítě, které firmy využívají. Zahraniční firmy mnohem více využívají LinkedIn, Twitter, Google+ a Instagram. Naopak oblast, ve které jsou na tom české podniky na podobné úrovni jako zahraniční je využívání Facebooku, čas věnovaný marketingu na sociálních sítích a typ jejich obsahu.

60

Využívání sociálních sítí Hned u první otázky je patrný velký rozdíl (grafy č. 38 a č. 39). Zahraniční firmy využívají sociální sítě až v 96 % případů, oproti českým firmám, u nichž je využívanost 53 %. Graf 38. Využívaní sociálních sítí českými firmami

Graf 39. Využívaní sociálních sítí zahraničními firmami

České firmy

Zahraniční firmy Ne 4%

Ne 47%

Ano 96%

Ano 53%



Důležitost sociálních sítí Následující dva grafy č. 40 a č. 41 vyjadřují souhlas s tvrzením, jak moc jsou sociální sítě pro firmy důležité. U této otázky je vidět souvislost s přechozí otázkou, kde míra využívání odpovídá její důležitosti. S jasným souhlasem se ztotožnilo 57 % zahraničních oproti 39 % českých firem. U záporných odpovědí není velký rozdíl. Pro firmy na zahraničním trhu jsou sociální sítě zkrátka využívanějším a důležitějším prostředkem jejich marketingu. Graf 40. Důležitost soc. sítí u českých firem

Graf 41. Důležitost soc. sítí u zahraničních firem

České firmy

Zahraniční firmy 1%

Zcela souhlasím 9%

9%

1%

7%

2%

Zcela souhlasím Spíše souhlasím


41%

Nedokážu posoudit 39%

57%

Spíše nesouhlasím Zcela nesouhlasím



Nedokážu posoudit Spíše nesouhlasím Zcela nesouhlasím

Doba využívání Co se týče délky používání sociálních sítí, liší se grafy pouze v některých případech (graf č. 42 a č. 43). V zahraničních firmách jsou sociální sítě více využívány v posledních dvanácti měsících a méně v délce používání 3-4 roky. Jinak jsou časové úseky zastoupeny téměř rovnoměrně. Graf 42. Délka využívání soc. sítí u českých firem

Graf 43. Délka využívání soc. sítí u zahraničních firem

České firmy 6%

Zahraniční firmy

méně než 12 měsíců 1 - 2 roky

19% 8%

23%

9% 13%

2 - 3 roky

méně než 12 měsíců 1 - 2 roky

15% 22%

3 - 4 roky

23% 21%

19% 4 - 5 let

3 - 4 roky

22%

více než 5 let


2 - 3 roky

4 - 5 let více než 5 let


Přínosy sociálních sítí Graf č. 44 ukazuje procentuální zastoupení odpovědí českých a zahraničních firem na otázku největšího přínosu sociálních sítí v jejich podnikání. Jako dva největší přínosy jak u českých tak u zahraničních firem se jeví zvýšení povědomí a zvýšení návštěvnosti webu. Naopak rozličné názory jsou patrné u zvýšení oddanosti zákazníků a vhledu do fungování trhu, kde je zahraniční firmy považují za mnohem větší přínos než firmy české.

62

Graf 44. Porovnání přínosů soc. sítí u českých a zahraničních firem

České firmy


zvýšení povědomí 64%

zvýšení návštěvnosti webu 36%

zvýšení tržeb snížení marketingových nákladů

31%

získávání kontaktů na potenciální…

31%

50% 65% 58%

22%

získávání obchodních partnerů

55%

20%

zvýšení oddanosti zákazníků

69%

11%

vhled do fungování trhu

77%

51%

27%

zlepšení pozice ve vyhledávačích

90%

68%


Používané typy sociálních sítí České a zahraniční firmy nejvíce využívají Facebook (graf č. 45). Zároveň stejně často využívají i YouTube, méně pak Snapchat. Sociální sítě Twitter, LinkedIn a Google+ mají mnohem větší oblibu u zahraničních firem. Graf 45. Porovnání nejpoužívanějších soc. sítí u českých a zahraničních firem

České firmy Facebook YouTube LinkedIn Twitter Google+ blog Instagram diskuzní fóra Snapchat sociální recenzní…


93% 93% 55%

38%

71%

25%

79%

13% 5%

56% 20%

5% 5% 4% 2% 4%

36% 14% 13%


63

Placené reklamy Co se týče využívání placených reklam na sociálních sítích, jsou české firmy pozadu a nemají o ně příliš zájem. Pouze 7 firem z celkového počtu oslovených využívá placené reklamy na Facebooku, oproti tomu zahraniční firmy jich využívají mnohem více, nejvíce pak na Facebooku (84 %), Google (41 %), LinkedIn (18 %) a Twitteru (17 %). Budoucí využití Z hlediska budoucího využívání jednotlivých sociálních sítí je patrný rozdíl mezi českými a zahraničními firmami (graf č. 46 a 47). České firmy jsou v tomto ohledu spíše konzervativní a nemají až takový zájem měnit do budoucna využívání, zatímco zahraniční firmy chtějí využívat zmíněné sociální sítě ještě více. V zahraniční studii byla navíc odpověď „neplánujeme využívat“, která však byla vynechána. Graf 46. Budoucí využívání soc. sítí u českých firem

České firmy Facebook

0%

YouTube

2%

LinkedIn

3%

Twitter

3%

Google+

3%

Instagram

0%

Diskuzní fóra sociální…

3% 3%

34%

66% 51%

46% 64%

33%

68%

29%

60%

využívat méně

37%

80%

20%

76%

21%

81%

nechceme nic měnit využívat více

16%

Snapchat

3%

90%

7%

geolokační…

3%

90%

7%


64

Graf 47. Budoucí využívání soc. sítí u zahraničních firem

Zahraniční firmy Facebook

27%

8%

YouTube

2% 18%

LinkedIn

1%

Twitter

3%

Google+

2%

Instagram Diskuzní fóra

66%

22%

geolokační média

66%

23%

52%

1% 15% 2%

nechceme nic měnit

52%

21%

1% 10%

využívat méně

66%

26%

sociální recenzní… 1% 19% Snapchat

62%

využívat více

27%

21% 7%

2% 17% 10%


Měření investic do sociálních sítí V otázce měření investic do sociálních sítí se oba typy firem odpověďmi celkem podobají (graf č. 48 a č. 49). České firmy ovšem nedokáží měřit návratnost investic tolik, jako firmy zahraniční. Zahraniční firmy mají o něco větší zájem měřit a sledovat, jak jejich investice do sociálních sítí a aktivity na nich přináší užitek či naopak. Graf 48. Měření investic do soc. sítí u českých firem

Graf 49. Měření investic do soc. sítí u zahraničních firem

České firmy 17%

Zahraniční firmy Zcela souhlasím

8% Spíše souhlasím

15% 25%

37%

3%

Zcela souhlasím

6%

19%



36%



65


Analýza aktivit na sociálních sítích Na grafech č. 50 a č. 51 je vidět, že analýzou aktivit na sociálních sítích se více zabývají zahraniční firmy, shodlo se na tom celých 72 % firem. U českých firem se analýzou těchto aktivit nezabývá 41 %. Graf 50. Analýza aktivit na soc. sítích u českých firem

Graf 51. Analýza aktivit na soc. sítích u zahraničních firem

České firmy



16%

2%

20%

Spíše souhlasím

25%

41% 6%

Spíše souhlasím

12%


14%

52%




Čas věnovaný sociálním sítím Nejvíce českých firmem věnuje marketingu na sociálních sítích do pěti hodin týdně, stejně tak firmy zahraniční (graf č. 52). Ovšem jsou takové zahraniční firmy, které vynaloží mnohem více hodin na tuto činnost, některé i přes 40 hodin, kdežto žádná z dotazovaných českých firem neobětuje více než 15 hodin týdně.

66

Graf 52. Čas věnovaný marketingu na soc. sítích

České firmy


méně než hodinu

3%

1-5

67%

33% 11%

6-10 6%

11-15 16-20

0%

21-25

0%

40 a více

0%

25%

12% 10%

4% 5%


Efektivita Facebooku Graf č. 53 a č. 54 znázorňují odpovědi na otázku, zda si firmy myslí, že jejich marketing na Facebooku je efektivní. S tímto tvrzením se více ztotožňují české firmy a to v 55 % případů. Zahraniční firmy jsou v tomto ohledu spokojeny o něco méně (46 %). Graf firemfirem Graf 53. 48.Efektivnost EfektivnostFacebooku Facebooku uu českých zahraničních

Graf firem Graf54. 49.Efektivnost EfektivnostFacebooku Facebookuuuzahraničních českých firem

České firmy 6%

Zcela souhlasím

11% 9%

28% 46%


Zahraniční firmy 4% 15%

Spíše souhlasím Nedokážu posoudit Spíše nesouhlasím Zcela nesouhlasím

35%


67

9%

37%

Zcela souhlasím Spíše souhlasím Nedokážu posoudit Spíše nesouhlasím Zcela nesouhlasím

Integrace sociálních sítí do marketingových aktivit Z grafu č. 56 je zřejmé, že zahraniční firmy dokázaly ve větší míře integrovat sociální sítě do tradičních marketingových aktivit a staly se tak jejich neodmyslitelnou součástí (83 %). Ale ani české firmy na tom nejsou špatně, 64 % z nich již sociální sítě spojilo se svými marketingovými aktivitami.

Graf 55. Integrace soc. sítí do marketingových aktivit u českých firem

Graf 56. Integrace soc. sítí do marketingových aktivit u zahraničních firem

České firmy



24%

Spíše souhlasím

17% 6% 13%

45%

6%



Spíše souhlasím

2%

9% 59%



Typ obsahu na sociálních sítích Nejvíce obsahu na sociálních sítích jak u českých, tak u zahraničních firem je tvořeno vlastním psaným textem (Graf č. 57). Zahraniční firmy stejně tak využívají vizuální obsah, kdežto u českých jsou méně časté. Nejméně využívanou možností je pak audio obsah. Graf č. 58 uvádí, jak jsou pro firmy důležité jednotlivé typy obsahu. V zahraniční studii bohužel není zahrnuta možnost sdíleného cizího obsahu, a proto zde není brána v úvahu.

68

Graf 57. Obsah soc. sítí u českých a zahraničních firem

České firmy



70% 48%


71%

37%


57% 7% 10%


Vlastní zpracování Graf 58. Důležitost obsahu na soc. sítích u českých a zahraničních firem

České firmy



45% 25%


34% 11%



19% 2% 2%


69

7. Shrnutí Provedený výzkum měl relativně malou návratnost odpovědí a to 2 %, přesto je to považováno za úspěch a počet respondentů je dostatečný pro vyhodnocení současné situace. Za krátkou dobu se podařilo získat celkem 100 odpovědí. Firmy nejvíce odpovídaly v průběhu prvních tří pracovních dnů od rozeslání dotazníků a pak také při opětovném rozeslání. 43 firem využilo možnost zaslání zpracovaných výsledků, což značí poměrně velký zájem. Výzkum přinesl mnoho dat o využívání sociálních sítí v českých firmách a objektivně tak nastínil současný stav v této oblasti. Součástí výsledků realizovaného výzkumu je testování hypotéz. Ty pomohly potvrdit či vyvrátit určitá tvrzení, která se týkala sociálních sítí a jejich využívání. Byly zkoumány existence určitých závislostí. V prvním případě šlo o to, zda sektor trhu, počet zákazníků firmy, nebo obrat firmy mají nějaký vliv na míru využívání sociálních sítí. Výsledkem byla skutečnost, že sektor trhu, v kterém firma podniká, určitým způsobem ovlivňuje míru využívání sociálních sítí. Stejně tak bylo dokázáno, že i počet zákazníků, s kterými firma komunikuje, ovlivňuje toto využívání. Naopak žádný vliv nemá roční obrat firmy. Další dvě hypotézy pak zkoumaly, pro koho má využívání sociálních sítí větší užitek. Výsledkem byl fakt, že sociální sítě mají větší užitek pro mikropodniky než pro firmy ostatního typu. Posledním bodem této části bylo ověřování hypotézy, která tvrdí, že sociální sítě mají větší užitek u firem, které je používají více než 3 roky a tato hypotéza byla následně potvrzena. Zajímavý pohled přineslo porovnání se zahraničními firmami. Hned z prvního porovnání je zřejmý fakt, že české firmy ve využívání sociálních sítí zaostávají za zahraničními. Nejenom, že sociální sítě jsou pro zahraniční firmy důležitější, ale vidí v nich i do budoucna větší potenciál. Nejpoužívanější sítí jak českých, tak zahraničních firem je Facebook, který je používán především ke zvýšení povědomí o firmě a zvýšení návštěvnosti jejich webu. Zahraniční firmy navíc používají sociální sítě proto, aby zvýšily oddanost jejich zákazníků a získaly vhled do fungování trhu. Velký rozdíl je u Twitteru, LinkedIn a Google+, které jsou mnohem využívanější v zahraničí. Zahraniční firmy využívají více sociálních sítí, dokáží je lépe integrovat do svých marketingových aktivit, lépe je analyzují a měří jejich návratnost. Tam, kde se všechny firmy shodly, je obsah na sociálních sítích. Nejvíce obsahu je tvořeno vlastním psaným textem, který je doplňován vlastním vizuálním obsahem a stejně tak chtějí firmy i nadále pokračovat. 70

8. Doporučení Při vyplňování dotazníku si firmy uvědomily, jak sociální sítě využívají a jak velkým jsou pro ně přínosem. Bohužel dotazník byl dosti podrobný a pro někoho příliš dlouhý, proto mnoho firem od vyplňování upustilo a ukončilo jej před koncem. Bylo by vhodné provést tento výzkum po nějakém čase znovu a porovnat v jaké míře se odpovědi změnily. Z výzkumu vyplývá, že pokud už firma sociální sítě začala využívat, jsou pro ni velmi důležité. To znamená, že by je měly firmy zkusit využívat a pokud tak učiní, je velká pravděpodobnost, že pro ně budou tolik důležité jako pro firmy, které už je využívají. Co se týče využívaných sociálních sítí ve firmách, tak zdaleka nejvíce používanou je Facebook. V tomto ohledu firmy nedělají žádnou chybu, protože i mezi běžnými lidmi je tato síť zdaleka nejpoužívanější a firmy tak mají šanci zacílit na mnohem větší množinu lidí. V tomto případě se jedná spíše o firmy, mezi jejichž největší přínos sociálních sítí patří zvýšení povědomí o firmě. Firmy by ale měly více využívat více profesionálních sociálních sítí, jako jsou Twitter nebo LinkedIn. Především druhá jmenovaná by měla být více využívána, díky čemuž by se firmy dostaly mezi skupinu profesionálů, kde by také mohly hledat své budoucí zaměstnance. Proto se jeví jako ideální způsob využívat Facebook, kde by se firmy prezentovaly například svým fanouškům nebo zákazníkům a LinkedIn, kde by se firmy pohybovaly v profesionální sféře jiných podniků a jejich potencionálních zaměstnanců. Dále se ukázalo, že celkem 53 firem z celkového počtu oslovených využívá nějakou sociální síť. Z tohoto počtu dále 40 firem využívá více než jednu sociální síť a 23 firem pak více než 2 sociální sítě. Pro firmy, které využívají více než 2 sociální sítě by bylo vhodné použití nástrojů pro správu více sociálních účtů. Podle výsledků dotazníku jsou však jen 4 firmy, které tohoto nástroje využívají. Tento nástroj by pak firmám mohl ušetřit mnoho času stráveného nad správou různých účtů a zvýšit jejich efektivitu.

71

9. Závěr Hlavním cílem této práce bylo analyzovat sociální sítě a jejich využívání z hlediska firem České republiky v souvislosti s propagací a komunikací firmy se svými zákazníky. V teoretické části této práce byly nejprve představeny základy marketingu na internetu spolu s jejími nástroji a součástí byl i popis marketingové komunikace. Tyto pojmy daly základ pro definování pojmu sociální síť. Dílčím cílem této části bylo analyzovat současný stav sociálních sítí ve firemním sektoru. Na základě různých veřejně dostupných analýz a průzkumů byly vybrány nejpoužívanější sociální sítě a následoval jejich popis spolu s mírou využívání v České republice. Sociální sítě mohou v rukou firem sloužit k různým účelům a jejich využívání se může lišit. Pro ukázku toho, jak taková sociální síť může fungovat a jak využít jejich funkcí, je zde takový případ uveden, konkrétně pak na sociální síti Facebook. Práce se ve velké míře věnovala nástroji pro správu více sociálních účtů a popisuje několik z nich, ovšem později výzkum odhalil, jak málo se těchto nástrojů ve firmách využívá. Na konci teoretické části byla řeč o metrikách, pomocí kterých lze vystupování na sociálních sítích hodnotit. V praktické části byly popsány výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem bylo vyhodnotit stav využívání sociálních sítí v českých firmách. Výzkum se podrobně zaměřil jak na informace ohledně typu firmy, tak na jejich situaci týkající se sociálních sítí. Výsledky výzkumu ve většině případů ukazují převahu jedné odpovědi nad ostatními, například u výběru nejpoužívanějšího sociálního sítě, kde zvítězil Facebook. Ovšem to neznamená, že by tato jedna možnost byla tou správnou. V první řadě je to především široká veřejnost, která ovlivňuje způsob využívání sociálních sítí ve firemním sektoru a to v tom smyslu, na kterých sítích se pohybují. Součástí vyhodnocení bylo i stanovení hypotéz, a jejich následné testování pomohlo ověřit některé tvrzení, týkající se využívání sociálních sítí.

Zpracované výsledky budou nyní zaslány do firem, které o to skrze

dotazník požádaly a mohou se tak porovnat s ostatními firmami. V poslední části práce jsou výsledky porovnávány s výzkumem, který probíhal u zahraničních firem. Vlastní výzkum převzal z tohoto zahraničního výzkumu většinu otázek, což umožnilo jejich efektivní porovnání. Bylo zjištěno několik odlišností a to především v oblasti počtu firem, které využívají sociální sítě. Tento jev lze nejspíše vysvětlit delší tradicí, kterou mají u zahraničních firem a ještě větší základnou uživatelů sociálních sítí než v České republice. 72

Stále existuje mnoho firem, které mají buď nedůvěru sociální sítě využívat, nebo ještě neobjevily jejich výhody, kterých je opravdu mnoho. Sociální sítě jsou už několik let na vzestupu a z neustálého růstu počtu jejich uživatelů lze usoudit, že i firemní sektor jich bude v budoucnu využívat více, a to jak u zahraničních firem, tak především u těch českých.

73

10. Seznam použité literatury [1]

Aplikovaná statistika. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013. ISBN 978-807435-320-8.

[2]

Využívání sociálních sítí. Co je to internetový marketing? Www.krutis.com [online]. 2007 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.krutis.com/co-je-to-internetovymarketing/

[3]

NONDEK, Lubomír a Lenka ŘENČOVÁ. Internet a jeho komerční využití. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 117 s. Manažer. ISBN 80-716-9933-0.

[4]

Marketingová komunikace na internetu. Www.businessinfo.cz [online]. 2010 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/marketingovakomunikace-na-internetu-2838.html#!

[5]

PAVLÍČEK, Antonín. Nová sítě a sociální sítě. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010. 181 s. ISBN 978-80-245-1742-1.

[6]

Zaujetí. Přehledy stránek. Www.facebook.com/help [online]. 2015 [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: https://www.facebook.com/help/1533298140275888/

[7]

Co umí Facebook reklama plus 10 tipů pro využití. Www.marketingppc.cz/ [online]. [cit. 2016-01-07]. http://www.marketingppc.cz/marketing/co-umi-facebook-reklama/

[8]

Reklama na Facebooku. Www.robertnemec.com/ [online]. [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: http://robertnemec.com/umime/marketing-na-socialnich-sitich/reklamafacebook/

[9]

Ceny reklam na Facebooku – jak to funguje? Www.lukask.cz [online]. Lukáš Krejča, 2015 [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: http://www.lukask.cz/ceny-reklam-nafacebooku-jak-to-funguje/

její úspěšné Dostupné z:

[10] Jak

funguje aukce a kolik stojí vítězná reklama? Www.facebook.com/business/help [online]. 30. 9. 2015 [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: https://www.facebook.com/business/help/430291176997542

[11] Studie: Nástroje pro správu sociálních sítí. Www.mediaguru.cz [online]. Michal

Novotný, 2015 [cit. 2016-01-25]. Dostupné http://www.mediaguru.cz/2015/05/studie-nastroje-pro-spravu-socialnichsiti/#.VqYCLSrhCM_ [12] The

z:

Daily Startup: Sprinklr Teams Up With Iconiq at $500M-Plus Valuation. Www.blogs.wsj.com/ [online]. The Daily Startup, 2014 [cit. 2016-01-25]. 74

Dostupné z: http://blogs.wsj.com/venturecapital/2014/04/30/the-daily-startupsprinklr-teams-up-with-iconiq-at-500m-plus-valuation/ [13] About

Sprinklr. Www.sprinklr.com [online]. https://www.sprinklr.com/about-sprinklr/

[cit.

2016-01-25].

Dostupné

z:

Sendible. Www.Sendible.com [online]. [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://sendible.com/who-we-are/

[14] About

[15] Sendible

prices. Www.sendible.com [online]. http://sendible.com/pricing/

[cit.

2016-01-25].

Dostupné

z:

[16] Který nástroj pro správu sociálních sítí si vybral MarketUP? Www.marketup.cz

[online]. Tomáš Hurt, 2014 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.marketup.cz/cs/blog/ktery-nastroj-pro-spravu-socialnich-siti-si-vybralmarketup [17] About

Hootsuite. Hootsuite.com [online]. https://hootsuite.com/about

[cit.

2016-01-25].

Dostupné

z:

[18] Více práce se sociálními sítěmi. Hootsuite.com [online]. [cit. 2016-01-25]. Dostupné

z: https://hootsuite.com/ [19] Verze

Hootsuite. Hootsuite.com [online]. https://hootsuite.com/plans

[cit.

2016-01-25].

Dostupné

z:

[20] ZoomSphere: "Nezapomeňte žít také v reálném světě". Www.startupjobs.cz [online].

2014 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://www.startupjobs.cz/blog/zoomspherenezapomente-zit-take-v-realnem-svete [21] ZoomSphere nově pomáhá značkám se zákaznickou péčí. Www.feedit.cz [online].

2015 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.feedit.cz/wordpress/2015/09/30/zoomsphere-nove-pomaha-znackam-sezakaznickou-peci/ [22] Presentation

ZoomSphere Social Media Management Tool (CZ). Www.slideshare.net [online]. 2015 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/lukaslucenic/zoom-sphere-nabidka

[23] ŠTĚDROŇ, Bohumír. Mezinárodní marketing a informační technologie: vybrané

kapitoly. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 195 s. ISBN 978-807357-690-5. [24] STERNE, Jim. Měříme a optimalizujeme marketing na sociálních sítích: [metriky

sociálních sítí od A do Z]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 280 s. ISBN 978-80251-3340-8. 75

[25] Infografika: Mapa sociální sítě. markomu.cz/ [online]. Michal Novotný, 2015 [cit.

2016-01-25]. Dostupné z: http://markomu.cz/mapa-socialni-site/ [26] Digital social mobile worldwide 2015. In: wearesocial.com/ [online]. 2015 [cit.

2016-04-23]. Dostupné z: http://wearesocial.com/uk/special-reports/digital-socialmobile-worldwide-2015 [27] Sociální

sítě a jejich firemní využití. Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Www.probyznysinfo.ihned.cz/ [online]. 2012, 14. 9. 2012 [cit. 2016-0107]. Dostupné z: http://probyznysinfo.ihned.cz/c1-57490210-socialni-site-a-jejichfiremni-vyuziti-jake-jsou-jejich-vyhody-a-nevyhody

[28] Mocný marketingový nástroj zdarma? Sociální sítě. Www.aktualne.cz/ [online].

Agentura Najisto, 2013, 15. 8. 2013 [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/technika/mocny-marketingovy-nastroj-zdarmasocialni-site/r~i:article:787929/ [29] Sociální sítě 2015: Facebook versus ostatní. In: www.markomu.cz [online]. Michal

Novotný, 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://markomu.cz/socialni-site-2015/ [30] Internet & sociální sítě v marketingové komunikaci. In: www.Slideshare.net [online].

VŠE, 2012 [cit. 2016-04-23]. Dostupné http://www.slideshare.net/BenedaGroup/internet-sociln-media-v-marketingovkomunikaci-pednka-ve-122012

z:

[31] Sociální

sítě: Twitter má v Česku nejmladší uživatele. In: Www.mediaguru.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2015/04/socialni-site-twitter-ma-v-cesku-nejmladsiuzivatele/#.VxusqvmLSM9

[32] České firmy zaostávají ve využívání sociálních sítí. Www.statistikaamy.cz/ [online].

Kamila Burešová, oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti, 2015 [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: http://www.statistikaamy.cz/2015/09/ceskefirmy-zaostavaji-ve-vyuzivani-socialnich-siti/ [33] Newsroom [online]. [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://newsroom.fb.com/ [34] Skrz.cz v top 10 brands na Facebooku. Www.buzzmag.cz/ [online]. 2015, 4. 4. 2015

[cit. 2015-11-17]. Dostupné facebooku-04-05-2015

z:

http://buzzmag.cz/skrz-cz-v-top-10-brands-na-

[35] Twitter: Vyplatí se firmě tvítovat? Www.oxyshop.cz/ [online]. 2012, 7. 2. 2012 [cit.

2015-11-17]. Dostupné tvitovat/novinka

z:

http://www.oxyshop.cz/twitter-vyplati-se-firme-

76

[36] Katalog českého Twitteru. Www.follow.cz

[online]. 2015 [cit. 2015-11-17].

Dostupné z: http://www.follow.cz/ucty [37] Vlastníci a správci stránek Google+. Www.Support.google.com [online]. [cit. 2016-

01-07]. Dostupné z: https://support.google.com/business/answer/4573962?hl=cs [38] Jak založit firemní stránku na Facebooku. Www.optimal-marketing.cz [online]. [cit.

2016-01-07]. Dostupné z: http://www.optimal-marketing.cz/faq/jak-zalozit-firemnistranku-na-facebooku [39] 5 Character traits of

popular Facebook pages. Www.steamfeed.com [online]. Zac Johnson, 2015 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.steamfeed.com/5character-traits-of-popular-facebook-pages/

[40] Role stránek. Www.facebook.com/help [online]. 7. 7. 2015 [cit. 2016-01-07].

Dostupné z: https://www.facebook.com/help/323502271070625/ [41] Posílání zpráv. Schopnost reagovat. Www.facebook.com/help [online]. 22. 12. 2015

[cit. 2016-01-07]. Dostupné z: https://www.facebook.com/help/323502271070625/ [42] 6 virálních nástrojů Facebooku. Www.robertnemec.com/ [online]. Barbora Buchtová,

2011 [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: http://robertnemec.com/6-viralnich-nastrojufacebooku/ [43] Sociální pluginy od Facebooku – šance pro váš web. Www.blog.active24.cz/ [online].

2011 [cit. 2016-01-07]. Dostupné z: http://blog.active24.cz/2011/05/socialni-pluginyod-facebooku-%E2%80%93-sance-pro-vas-web/ [44] Organizační statistika - 4. čtvrtletí 2015. Www.czso.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/organizacni-statistika-4-ctvrtleti-2015 [45] Ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců. Www.czso.cz [online]. 2015 [cit. 2016-0424]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=statistiky&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_ S~_null_null_&katalog=30831

77

11. Přílohy Příloha č. 1- Kompletní dotazník výzkumu

Využití sociálních sítí v podnicích Vážená paní, vážený pane, v dnešních dnech jsme svědky revoluce týkající se velkých změn v oblasti moderních technologií. Počet uživatelů internetu po celém světě každý rok prudce roste, což nabízí firmám nové tržní příležitosti, ze kterých je možné těžit. Prosíme o Vaši spolupráci při dotazníkovém šetření na téma Sociální sítě v podnicích, jehož cílem je analyzovat stav využití sociálních sítí v podnicích a úroveň jejich využití. Výzkum je realizován Univerzitou Hradec Králové pod záštitou Krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje. Na základě výsledků průzkumu vzniknou doporučení pro české podniky v kontextu vybraných oborů, která budou uveřejněna v odborných publikacích. Jako poděkování za čas strávený vyplňováním dotazníku nabízíme možnost zaslání zpracovaných výsledků pro účely porovnání s konkurencí a zjištění toho, jak používají sociální sítě ostatní podniky. S poděkováním a přátelským pozdravem realizační tým UHK

A: Charakteristiky podniku 1. Do jakého oboru váš podnik spadá? ( ) zemědělství, lesnictví a rybářství ( ) těžba a dobývání ( ) zpracovatelský průmysl ( ) výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla ( ) zásobování vodou ( ) stavebnictví ( ) velkoobchod a maloobchod, opravy a údržby ( ) doprava a skladování ( ) ubytování, stravování a pohostinství ( ) informační a komunikační činnost ( ) peněžnictví a pojišťovnictví ( ) činnosti v oblasti nemovitostí ( ) profesní, vědecké a technické činnosti ( ) administrativní a podpůrné činnosti ( ) veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení ( ) vzdělávání 78

( ) zdravotní a sociální péče ( ) kulturní, zábavní a rekreační činnosti ( ) ostatní činnosti ( ) činnosti domácností jako zaměstnavatelů ( ) činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 2. Kolik má váš podnik zaměstnanců? ( ) 1 - 10 ( ) 11 - 49 ( ) 50 - 250 ( ) více než 250 3. Jaký je roční obrat vašeho podniku? ( ) méně než 2 mil. EUR ( ) 2 mil. - 10 mil. EUR ( ) 10 mil. - 50 mil. EUR ( ) více než 50 mil. EUR 4. Specifikujte typ podniku dle hlavní skupiny vašich zákazníků: ( ) B2B ( ) B2C ( ) B2G 5. Kolik má Váš podnik administrativních pracovníků? ( ) méně než 6 ( ) 6 - 10 ( ) 10 - 20 ( ) více než 20 6. S kolika zákazníky Váš podnik přímo komunikuje? ( ) s méně než 20 ( ) 21 - 50 ( ) 51 - 200 ( ) s více než 200

79

B: Sociální sítě 1. Využívá Vaše společnost sociální sítě? ( ) ano ( ) ne 2. Používáte k propagaci firmy sociální sítě? ( ) ano ( ) ne 3. Vyjádřete míru souhlasu s následujícím tvrzením: „Sociální sítě jsou pro nás důležitá.“

( ) zcela souhlasím ( ) spíše souhlasím ( ) nedokážu posoudit ( ) spíše nesouhlasím ( ) zcela nesouhlasím 4. Jak dlouho už sociální sítě používáte? ( ) méně než 12 měsíců ( ) 1 - 2 roky ( ) 2 - 3 roky ( ) 3 - 4 roky ( ) 4 - 5 let ( ) více než 5 let 5. Kolik hodin týdně věnujete marketingu na sociálních sítích? ()0 ()1-5 ( ) 6 - 10 ( ) 11 - 15 ( ) 16 - 20 ( ) 21 - 25 ( ) 26 - 30 ( ) 31 - 35 ( ) 36 - 40 ( ) více než 40 80

6. Co je podle vás přínosem marketingu na sociálních sítích? [ ] zvýšení povědomí [ ] zvýšení návštěvnosti webu [ ] zvýšení oddanosti zákazníků [ ] vhled do fungování trhu [ ] získávání kontaktů na potenciální zákazníky (leads) [ ] zlepšení pozice ve vyhledávačích [ ] získávání obchodních partnerů [ ] zvýšení tržeb [ ] snížení marketingových nákladů 7. Která sociální sítě váš podnik používá? [ ] Facebook [ ] Twitter [ ] LinkedIn [ ] YouTube [ ] blog [ ] Google+ [ ] Pinterest [ ] Instagram [ ] SlideShare [ ] diskuzní fóra [ ] geolokační (např. Foursquare) [ ] záložkovací služby (StumbleUpon, Reddit atd.) [ ] Vine [ ] podcasty [ ] Snapchat [ ] sociální recenzní služby (Yelp apod.) 8. Které sociální médium je pro váš podnik nejdůležitější? ( ) Facebook ( ) Twitter ( ) LinkedIn ( ) YouTube ( ) blog ( ) Google+ 81

( ) Pinterest ( ) SlideShare ( ) Instagram ( ) diskuzní fóra ( ) geolokační (např. Foursquare) ( ) záložkovací služby (StumbleUpon, Reddit atd.) ( ) Vine ( ) podcasty ( ) Snapchat ( ) sociální recenzní služby (Yelp apod.) 9. Využívá vaše firma některý z nástrojů pro správu sociálních účtů? [ ] Nepoužíváme žádný nástroj [ ] Hootsuite [ ] Buffer [ ] SproutSocial [ ] Sendible [ ] ZoomSphere [ ] Oktopost [ ] Tweetdeck [ ] Stacker [ ] Sprinklr [ ] Pokud používáte jiný nástroj, napište ho: 10. Vyjádřete míru souhlasu s následujícím tvrzením: zcela nesouhlasím

spíše nesouhlasím

nedokážu posoudit

spíše souhlasím

zcela souhlasím

Jsme schopni měřit návratnost investic do našich sociálních sítí.

()

()

()

()

()

Naše aktivity na sociálních sítích pravidelně analyzujeme.

()

()

()

()

()

Náš Facebook marketing je efektivní.

()

()

()

()

()

82

Náš blog je optimalizován pro mobilní telefony.

()

()

()

()

()

Sociální sítě jsme integrovali do tradičních marketingových aktivit.

()

()

()

()

()

Sociální sítě nám pomohla zvýšit tržby.

()

()

()

()

()

Sociální sítě pomohla zvýšit povědomí o našem podniku.

()

()

()

()

()

Sociální sítě nám pomohla získat nové obchodní partnery.

()

()

()

()

()

Sociální sítě nám pomohla získat kontakty na potenciální zákazníky (leads).

()

()

()

()

()

Sociální sítě nám pomohla snížit marketingové náklady.

()

()

()

()

()

Sociální sítě nám pomohla zlepšit pozici ve vyhledávačích.

()

()

()

()

()

Sociální sítě nám pomohla zvýšit návštěvnost webových stránek.

()

()

()

()

()

Sociální sítě nám poskytla vhled do fungování trhu.

()

()

()

()

()

Sociální sítě nám pomohla zvýšit oddanost zákazníků.

()

()

()

()

()

11. Jak hodláte v budoucnu využívat následující sociální sítě? chceme využívat 83

nehodláme nic

chceme využívat

méně

měnit

více

firemní blog

()

()

()

YouTube

()

()

()

Twitter

()

()

()

LinkedIn

()

()

()

Facebook

()

()

()

Google+

()

()

()

Pinterest

()

()

()

Instagram

()

()

()

Vine

()

()

()

diskuzní fóra

()

()

()

podcasting

()

()

()

sociální recenzní služby

()

()

()

sociální záložkovací služby

()

()

()

geolokační sítě

()

()

()

Snapchat

()

()

()

12. Která sociální sítě jsou pro vás výhledově zajímavá? [ ] Facebook [ ] Twitter [ ] LinkedIn [ ] YouTube [ ] blog [ ] Google+ [ ] Pinterest [ ] Instagram [ ] diskuzní fóra [ ] geolokační (např. Foursquare) [ ] záložkovací služby (StubmleUpon, Reddit atd.)

84

[ ] Vine [ ] podcasty [ ] Snapchat [ ] sociální recenzní služby (Yelp apod.) 13. Na kterých sociálních sítích využíváte možnost placené reklamy? [ ] Facebook [ ] Twitter [ ] LinkedIn [ ] YouTube [ ] Pinterest [ ] Instagram [ ] FourSquare [ ] StubmleUpon [ ] podcasty [ ] sponzorované příspěvky na blogu 14. Využíváte při prezentaci podniku na sociálních sítích outsourcing? ( ) ano ( ) ne 15. Které úkoly pomocí outsourcingu řešíte? [ ] design / vývoj [ ] tvorba obsahu [ ] analýza [ ] monitoring [ ] průzkum [ ] aktualizace statusů (tweety atd.) [ ] strategie [ ] management komunity 16. Jaký obsah při prezentaci na sociálních sítích využíváte? [ ] původní (autorský) psaný obsah [ ] sdílený cizí obsah [ ] původní (autorský) vizuální obsah (infografiky, memy...) [ ] původní (autorský) video obsah [ ] původní (autorský) audio obsah (podcasting) 85

17. Jaký typ obsahu je pro vás při prezentaci na sociálních sítích nejdůležitější? ( ) původní (autorský) psaný obsah ( ) sdílený cizí obsah ( ) původní (autorský) vizuální obsah (infografiky, memy...) ( ) původní (autorský) video obsah ( ) původní (autorský) audio obsah (podcasting) 18. Jak hodláte v budoucnu přistupovat k následujícím typům obsahu? chceme využívat méně nehodláme nic měnit chceme využívat více autorský textový obsah

()

()

()


()

()

()

autorský vizuální obsah

()

()

()

autorský video obsah

()

()

()

autorský audio obsah

()

()

()

19. Který typ obsahu je pro vás výhledově zajímavý? ( ) původní (autorský) psaný obsah ( ) zprostředkování cizího obsahu ( ) původní (autorský) vizuální obsah (infografiky, memy...) ( ) původní (autorský) video obsah ( ) původní (autorský) audio obsah (podcasting) 20. Kolik finančních prostředků měsíčně investujete do správy firemního profilu na sociálních sítích? (po odečtení nákladů na propagaci a sponzorování příspěvků)

( ) méně než 10 000 Kč ( ) 10 000 - 29 999 Kč ( ) 30 000 - 49 999 Kč ( ) 50 000 - 100 000 Kč ( ) více než 100 000 Kč

C: Marketing

86

21. Kdo má ve Vaší společnosti na starost marketing? ( ) majitel ( ) jeden ze zaměstnanců ( ) marketingové oddělení (několik zaměstnanců) ( ) nikdo 22. Jaké další formy marketingu (kromě sociálních sítí) využíváte? [ ] e-mail [ ] optimalizace pro vyhledávače [ ] marketing událostí (přednášky, networking...) [ ] tiskové zprávy [ ] online reklamy (Google Adwords, Sklik...) [ ] direct mail [ ] tištěná reklama [ ] sponzoring [ ] mobilní marketing [ ] webináře [ ] rádiová reklama [ ] televizní reklama 23. Která z uvedených forem marketingu je pro Vás nejdůležitější? ( ) sociální sítě ( ) e-mail ( ) optimalizace pro vyhledávače ( ) marketing událostí (přednášky, networking...) ( ) tiskové zprávy ( ) online reklamy (Google Adwords, Sklik...) ( ) direct mail ( ) tištěná reklama ( ) sponzoring ( ) mobilní marketing ( ) webináře ( ) rádiová reklama ( ) televizní reklama

87

88

Univerzita Hradec Králové. Fakulta informatiky a managementu. Katedra ekonomie. Využití sociálních sítí ve firemním sektoru

Recommend Documents