Unijní návnada. Dotace z Bruselu umějí firmy nalákat, stejně jako odradit. Exkluzivní anketa s finalisty soutěže Manažer roku str

Exkluzivní anketa s finalisty soutěže Manažer roku

str. 43–85

číslo 4 l 13. 4. 2015 l 39 Kč l řízená distribuce l www.profit.cz l měsíčník vydavatelství Mladá fronta

Časopis pro

Unijní návnada Dotace z Bruselu umějí firmy nalákat, stejně jako odradit

9 771805 259207

04

V y c h á z í v e s p o l u p r á c i s   p o r tá l e m B u s i n e s s I n f o . c z

Manažerská pětka Dubnové číslo Profitu je mimořádné. Nejen svým téměř dvojnásobným rozsahem. Je totiž nabité příběhy a názory českých byznysmenů, kteří se dostali do finále soutěže Manažer roku. Ukazuje se, že tuzemské podniky řeší v podstatě velmi podobná té­ mata. Jdou shrnout do této pětky: 1. oslabování české koruny a její kurz 2. riziko na ukrajinském a ruském trhu 3. problém získat kvalifikované technické pracovníky 4. inovace jako nejjistější způsob, jak konkurovat 5. chuť exportovat Na první pohled ve výběru chybí jeden důležitý bod – dotace. I k těm se šéfové firem sem tam vyjádřili, většinou ale ve smyslu, že dotace po­ křivují trh, případně že by měly pomáhat menším firmám v regionech, které banky přehlížejí a nechtějí v nich úvěrovat. Zašmodrchané evropské peníze představují pro konečné příjemce, české podnikatele, toxický materiál, se kterým nechtějí pracovat. Právě aktuálnímu stavu dotací z Evropské unie se věnujeme v hlavním tématu čísla. Politiky a úředníky čeká po schválení nových dotačních programů další velký úkol. Vylepšit image dotacím natolik, aby si o ně poctivé firmy troufly požádat. Co nejméně problémů při řízení firem za redakci přeje

VYDÁVÁ Mladá fronta a.s. Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 www.mf.cz www.profit.cz [email protected] www.facebook.com/profit.cz GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek šéfredaktor Igor Záruba ADRESA REDAKCE Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 editor Petr Švihel, T: 225 276 485, [email protected] REDAKTOŘI Dalibor Dostál, [email protected] Jakub Procházka, prochá[email protected] INZERCE

Lenka Benetková, ředitelka, T: 225 276 481, [email protected] MARKETING Hana Holková, ředitelka, T: 225 276 276 Markéta Priknerová, brand manager, T: 225 276 157 VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová, ředitelka, T: 225 276 252 Michaela Mrázová, manažer výroby a distribuce, T: 225 276 158 Lukáš Fabián, manažer předplatného, T: 225 276 145 SEKRETARIÁT Zuzana Faltová, office manager, T: 225 276 461 TISK Europrint a. s. PŘEDPLATNÉ PRO ČR All Production s.r.o. P. O. BOX 732, 111 21 Praha 1 T: 800 248 248 [email protected] ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint & Kapa Pressegrosso, spol. s. r. o.

2

inzerce

A151004259

Reg. zn: MK ČR E 6590 ISSN 1805-2592 © Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. TITULNÍ STRANA Tomáš Novák Petr Švihel,

editor

Číslo 4 / 13. 4. 2015 Profit vychází od roku 1990

3

ESTETICKÁ MEDICÍNA A CHIRURGIE

OBSAH

PRVNÍ EVROPSKÉ ŠKOLICÍ A APLIKAČNÍ CENTRUM META<>CRILLU

Události......................................................6

Očima podnikatele............................... 26

Téma

Restart

Obchod & Finance – Manažer roku

Meta<>Crill® je bezpečný bioregenerátor vlastního kolagenu, který Vás zbaví jak vrozených estetických vad, tak i těch vzniklých úrazem nebo získaných postupem času. Meta<>Crill® se používá k odstranění vrásek a dalších příznaků stárnutí jak v obličeji, tak i na těle, ke zvednutí povislých líček ke zdůraznění dolní čelisti, ke zvětšení rtů, opravě tvaru nosu, omlazení rukou, opravě nebo zvětšení lýtek, hýždí, prsou, genitálií. HIFU (High intensity focused ultrasound) je novinka v estetické medicíně. Tato technologie pomáhá k docílení ideální postavy odstraněním přebytečných tukových zásob, zpevněním povadlé kůže a odstraněním celulitidy. HIFU technologie funguje tak, že mechanicky zaměřená energie o určité frekvenci působí na určité buňky a proteiny bez poškození tkáně.

Představení finalistů........................... 44 Druhé podání..........................................10 Evropské dotace měly být pro české podniky vzpruhou, která je měla posunout k novým projektům a zlepšit jejich konkurenceschopnost. Namísto toho se pro mnohé malé a střední firmy staly noční můrou a existenční hrozbou. Rozhovor

Účetní oživila výrobu zvířecích lízátek.................................... 28 Podnikání v zemědělství čelí mnoha výkyvům. Výkupní ceny masa a mléka se okamžitě odrážejí na možnostech zemědělců kupovat krmení pro zvířata. Marii Stránské se přesto podařilo znovu rozjet zkrachovalou zemědělskou společnost.

Rozhovory s vybranými finalisty...... 57 Malé pivovary......................................... 88

Fokus Report...................................................... 96 Light........................................................ 100 Cestování.............................................. 104

Makro....................................................... 38 Zahraničí

Počítače nahradí oči........................... 22 Kamery napojené na výpočetní techniku mohou odhalit sebemenší odchylky od kvality ve výrobě. Jsou mnohem dokonalejší než lidský zrak. Společnost Kinalisoft svůj specializovaný software zaměřuje nejen na oblast průmyslu, ale díky úspěchu v evropském grantu také na sféru bezpečnosti.

4

Český export přinesl neobyčejné příběhy vývozců.................................... 40

Jeden den podnikatele / Názor...... 108 Poradna..................................................110 Servis......................................................112

Využití a výhody HIFU

Portrét

Lenka Hrubá: Galaxie z mechu a kapradí................................................114

• odstranění celulitidy, tukových polštářů, zjemnění jizev, zjemnění fibrózních tkání • zpevnění ochablých svalů, kůže jak věkem, tak po zhubnutí, facelifting • aplikace je nebolestivá a bezhlučná

A151004283

Příběh úspěchu

Práva pasažérů v rozletu.................... 34 Nabralo vaše letadlo zpoždění? Strávili jste na letišti hodiny úmorným čekáním na náhradní spoj poté, co vám byl let zrušen? V obou případech máte nárok na kompenzaci. S žádostí o pomoc se obracejte na profesionály.

inzerce

Příkazem doby jsou aplikace............16 Elektronická evidence tržeb bude znamenat zcela nové vnímání byznysu. Data budou online a podle Jiřího Svena Svěráka, ředitele technologické firmy EMC, by byla škoda toho nevyužít k zefektivnění podnikání.

MUDr. Ivana Němečková ŘEDITELKA PRVNÍHO ŠKOLICÍHO A APLIKAČNÍHO CENTRA META<>CRILLU V EVROPĚ AURUM CLINIC s. r. o. ZBOROVSKÁ 56 PRAHA 5 KONTAKT: tel. 722 725 703/601 322 822, e-mail: [email protected] www.aurumclinic.net

PROFIT  události

události  PROFIT

Západní státy ignorují české certifikáty, podniky volají po rovnosti podmínek

německý online supermarket Allyouneed.com a Digital Engines. Největším dopadem e-commerce na trh s průmyslovými nemovitostmi je větší po­ ptávaná plocha v porovnání s kamennými obchody. To znamená, že při podobném množství skladovaného zboží potřebují in­ ternetoví obchodníci větší pronajímanou plochu. „Podstatným rysem úspěšného interneto­ vého prodeje je blízkost k zákazníkovi, vyšší nároky na počet zaměstnanců než klasické skladování a co nejkratší dodací lhůta. Není tedy překvapením, že 89 procent poptávky internetových prodejců se realizovala v logis­ tických parcích v blízkém okolí Prahy. Zbytek poptávky byl v Brně, Ostravě a Plzni,“ přibli­ žuje významné charakteristiky trhu Michal Bezděka, šéf industriální agendy společnosti CBRE.

Nároky na efektivitu fungování skladů jsou ze strany internetových prodejců vyšší než kdykoli předtím, protože chyby na straně skladování a distribuce vedou k přímé nespo­ kojenosti zákazníka a e-shop jej tak může snadno ztratit. Mezi poskytovateli sklado­ vých kapacit vedou logistické parky vlastníků Panattoni a Prologis. Pro letošní sezonu se počítá s dalším nárůstem poptávky ze strany internetových prodejců, a to o 50 až 100 ti­ síc m2. Poznámka Profitu: Sklady naplněné po okraj mohou znamenat jediné – obdobná obchodní smršť teď čeká samotný prodej. Stejně jako začal růst podíl internetových prodejců na vytížení skladů, tak se zřejmě elektroničtí dravci pokusí na úkor klasických kamenných obchodů zvýšit i svůj podíl na prodejích koncovým zákazníkům.

Foto Jan Rasch

PRO TUZEMSKÉ SKLADY vzrostl loni přímo skokově -význam internetových pro­ dejců. Ti se v uplynulé sezoně podíleli na po­ ptávce po skladových prostorách už z plných 27 procent. Promítl se do toho především razantní nástup nadnárodní společnosti Amazon. Na konci roku 2014 měli interne­ toví prodejci pronajato už přes 260 tisíc m2 ploch z celkových 4,9 milionu m2 tuzemských skladových ploch. K rychlému růstu poptávky došlo zejména ve druhé polovině loňského roku, kdy se ob­ jem skladových ploch pronajatých interne­ tovými prodejci ztrojnásobil. Za silným ná­ růstem stojí především poptávka ze strany velkých hráčů – značek Amazon, Mall.cz a Alza.cz. Jen sám Amazon si pronajal přes 130 tisíc m2. Mezi další velké zákazníky tu­ zemských skladů se zařadily Internet shop provozující internetový obchod parfums.cz,

Foto Anna Vacková

ČEŠTÍ EXPORTÉŘI NARAZILI ve stá­ tech Evropské unie na problém s uznáním svých výrobků. Některé země EU opakovaně neuznaly certifikáty na výrobky od českých zkušeben, a exportéři tak musejí v každé zemi získávat další certifikáty, které jsou často dražší než zkoušky v Česku. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory ČR mezi 60 tuzemskými firmami. Podle podnikatelů za těmito nároky zemí stojí snaha chránit své domácí výrobce. Hospodářská komora uvádí, že v EU stále existují značné rozdíly v normách a před­ pisech zemí upravujících kvalitu výrobků, zemědělských produktů i používaných tech­ nologiích. Třeba v oblasti schvalování poly­ etylenových materiálů pro výrobu tlakových trubek existují určitá omezení v uznávání certifikátů EU. Například certifikát ITC není uznáván ve státech západní Evropy. Skandinávské země uznávají pouze vlastní certifikáty, přitom v podstatě vycházejí ze stejných evropských norem, uvádí komora. Podle Hospodářské komory také zákaz­ níci a partneři českých podnikatelů vznášejí požadavek třeba na certifikaci výrobků TUV, srovnatelnost certifikátů vydaných v českém Elektrotechnickém zkušebním ústavu ne­ chápou. Podnikatelé v průzkumu jmenovitě

6

zmínili například Německo, Rakousko a Francii, které vyžadují specifické národní odchylky od evropských norem. „Naše výrobky – pálené cihly – nemůžeme v Rakousku nebo Německu použít, ani kdyby stavebníkem byla česká firma a stavěla objekt pro sebe. Tyto státy mají své specifické poža­ davky na certifikace, a nepostačí tedy ani naše prohlášení o vlastnostech podle českých a ev­ ropských norem. Přitom němečtí a rakouští výrobci mohou prodávat u nás bez omezení,“ uvedl například v průzkumu komory jeden ze zástupců stavebních společností. Podle podnikatelů za tím stojí často jen cechovní ochrana trhu a regulace dovozu výrobků. Podle komory by evropská legislativa měla zajistit, aby schválení uvedení výrobku na trh v jedné členské zemi Evropské unie auto­ maticky platilo i v ostatních státech EU bez výjimek a nacionálních bariér.

Ekonomika se zvedla, firem přibylo PODNIKATELSKÝ STAV V  ČESKU ZAZNAMENAL loni poprvé od krize velké oživení. Došlo k největšímu nárůstu počtu firem od roku 2007. Loni jich meziročně přibylo 4,9 procenta. Nejvíce se na tom po­ dílely nově založené společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Celkem vzniklo 25,5 tisíce obchodních společností, 5,7 tisíce jich zaniklo. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz. „Z cel­ kového počtu společností, které v roce 2014 zanikly, byla každá desátá mladší pěti let, každá druhá pak vznikla před rokem 1998,“ říká Věra Kameníčková, analytička CRIF – Czech Credit Bureau. Meziročně došlo vloni k zvýšení počtu nově založených společností o osm procent. Nejvíc nových firem v poměru k zaniklým loni vznikalo v odvětví profesních, vědeckých a technických činností. Na druhém místě bylo ubytování a stravování. Nejhůře dopadlo od­ větví nakládání s nemovitostmi a doprava, ve kterých vzniklo „jen“ třikrát více společností, než kolik jich zaniklo. Nejvyšší počet nových společností při­ padající na jednu zaniklou vykázala Praha. Druhá příčka patří Olomouckému kraji. Zdaleka nejnižší dynamiku vykázal Jihočeský kraj. Počet obchodních společností se sídlem v tomto kraji se sice zvýšil, ale tempo růstu bylo v rámci krajů nejnižší. Poznámka Profitu: Rostoucí počet nových firem znamená hlavně důvěru lidí v nastartování ekonomiky, takže je to především psychologický ukazatel.

Poznámka Profitu: To, že některé západní země neuznaly české certifikáty, je smutnou ukázkou faktu, že rovnost v byznysu je zatím uvnitř Evropské unie jen zbožným přáním. Možná by velké evropské státy změnily postoj, kdyby na oplátku Česko začalo také požadovat nové certifikace pro firmy z Německa nebo Rakouska.

Foto Martin Pinkas

Internetoví prodejci vzali české sklady útokem

7

PROFIT  události

události  PROFIT

Česku hrozí, že přijde o 40 miliard na dopravní projekty

Některým podnikatelům, kteří pro­ vozují solární elektrárny, svitla naděje, že jim bude stát vyplácet vyšší podporu. Jde o elekt­ rárny s výkonem nad 100 kilowattů, které byly uvedeny do provozu v lednu a únoru 2011. Bylo to poté, co zákon v reakci na solární boom podporu fotovoltaiky omezil. Vyplývá to z  usnesení, které přijal sněmovní hos­ podářský výbor. Sněmovně tak doporučil v novele energetického zákona schválit po­ změňovací návrh poslance Pavla Kováčika (KSČM), který má podporu těmto elektrár­ nám dorovnat. Kováčikův návrh stanoví, že fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu mezi 1. led­ nem 2011 a 28. únorem téhož roku budou od roku 2016 dostávat stejnou podporu, jakou mají elektrárny uvedené do provozu do konce roku 2010. Kováčik to zdůvodňuje tím, že jde o skupiny zemědělců i jiných podnikatelů, kteří v roce 2010 postavili fotovoltaické elek­ trárny na různých budovách, ale vinou prů­ tahů na straně státu byli připojeni až v roce 2011 za horších podmínek. Snížily se hlavně výkupní ceny elektřiny. Je to podle něj vůči majitelům těchto zdrojů nespravedlnost. „Mají rozjednána různá soudní řízení. V případě vítězství v těch soudních řízeních by mohl stát doplatit da­ leko více než přijetím tohoto pozměňovacího návrhu,“ prohlásil na plénu sněmovny.

PODNIKATELŮM VE STAVEBNICTVÍ DĚLÁ TĚŽKOU HLAVU novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), která začala platit 1. dubna. Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše komplikuje investorskou přípravu staveb. Mimo jiné posiluje postavení dotčené veřejnosti v procesu schvalování staveb, které může znamenat šikanózní vstupy a soudní přezkumy. Česku zároveň hrozí, že přijde až o 40 mi­ liard korun z prostředků Evropské unie, po­ kud se nepodaří znovu schválit dopravní projekty podle této novely. Na pražském Žofínském fóru to uvedl ministr dopravy Dan Ťok. Podle něj jde o projekty, které jsou větši­ nou již postavené a i z velké části zaplacené, a problémem je, že na ně Česko nebude moci čerpat finance z evropského Operačního pro­ gramu Doprava.

Náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc zaujal ve výboru k návrhu negativní stano­ visko s tím, že návrh bude mít dopad na státní rozpočet v řádu stovek milionů korun. Návrh odmítl i  zpravodaj k  novele Milan Urban (ČSSD). Výbor přesto tento návrh doporučil sněmovně ke schválení. Podle loňského rozhodnutí ERÚ bude mít například solární elektrárna s výkonem nad 100 kW uvedená do provozu v roce 2010 nárok na 13 424 korun za megawatthodinu. Stejná elektrárna, uvedená do provozu o rok později, bude mít výkupní cenu elektřiny jen 5954 Kč/MWh. Stát omezením podpory reagoval na prudký nárůst počtu solárních

elektráren, který vrcholil v roce 2010. Počet licencovaných fotovoltaických elektráren se tehdy proti předchozímu roku zvýšil na víc než dvojnásobek. Řada solárních elekt­ ráren nestihla uvedení do provozu do konce roku 2010, a nedosáhla tak na výhodnější ceny.

inzerce

A151003813

roky 2007 až 2013 kolem deseti miliard ko­ run. Důvodem je zejména chybějící příprava staveb. Prostředky je nutné vyčerpat v letoš­ ním roce. „Jsme v paradoxní situaci, kdy máme dost peněz, ale máme málo projektů. To se týká více silnice a méně železnice,“ uvedl Ťok. Státní fond dopravní infrastruktury počítá v rozpočtu na letošní rok s výdaji v rekordní výši 94 miliard korun. V polovině letošního roku by mělo být schváleno financování pro­ jektů z evropského Operačního programu Doprava na roky 2014 až 2020.

Foto Martin Pinkas

Foto Hynek Glos

Majitelé solárních elektráren mají šanci, že dostanou vyšší podporu

Pokud se projekty povede schválit, zů­ stane podle ministra nedočerpáno na silniční stavby z Operačního programu Doprava pro inzerce

Poznámka Profitu: Zdržování staveb obstrukcemi ze strany různých zájmových skupin je v Česku letitý problém. Ve stínu novely bude klíčové oddělit, co je reálná ochrana životního prostředí a co jen záměrná obstrukce, která slouží k vydírání stavbařů a investorů.

A151001924

Poznámka Profitu: Kováčikův návrh je dalším sporným momentem v nekonečném příběhu tahanic kolem solárních elektráren. Uplatnit výhodnější ceny dokonce i na elektrárny, které byly připojeny až v roce 2011, to by asi byla pro veřejnost až příliš hořká pilulka.

Střediska jsou spokojena, lyžaři přijeli i přes nedostatek sněhu

8

téměř dvakrát více návštěvníků než loni – skoro 100 tisíc lyžařů. Provozovatel areálu chce do roka otevřít rozhlednu a vylepšit za­ sněžovací techniku. V hradeckém kraji dokonce lyžařská stře­ diska výrazně přispěla ke snížení nezaměst­ nanosti. V provozu byla všechna střediska a návštěvnost Krkonoš i Orlických hor byla výrazně vyšší než během loňské extrémně teplé zimy. Foto Martin Pinkas

KONČÍCÍ ZIMNÍ SEZONA nebyla pro pro­ vozovatele českých zimních středisek a ho­ teliérů špatná, přestože nenapadlo mnoho přírodního sněhu. Provozovatelé ale neutra­ lizovali rozmary počasí technickým sněhem a doplňujícími službami. Například do Skiareálu Lipno přijelo me­ ziročně o 15 procent více lidí, tedy téměř 170 tisíc lyžařů. Dobrým tahem ve ski­areálu byla investice do nové Jezerní sjezdovky. Další novinkou bylo zřízení Bambini parku pro děti do tří let a oživení dětského parku o zábavní interaktivní prvky. Počet společen­ ských akcí ve skiareálu byl rekordní, téměř jedna denně. Na šumavský Zadov vyrazilo

Poznámka Profitu: Na postoji českých středisek je sympatické, že nespoléhají jen na přízeň počasí a sama stimulují turistický ruch doplňkovými službami.

9

PROFIT  téma

téma  PROFIT

DRUHÉ PODÁNÍ

Rok 2015 je posledním rokem, ve kterém může Česká republika dočerpat miliardy z evropských dotací přidělených na plánovací období 2007 až 2013. A státní insti­ tuce se musejí připravit na zvládnutí pořád­ ného toku peněz. Z celkových 782 miliard, které mělo Česko přiděleno na svou první úplnou evropskou sedmiletku, zbývá dva roky po jejím skončení k proplacení žadatelům více než 200 miliard. Tedy zhruba třetina. Jak plyne čas, začínají se zvyšovat od­ hady, kolik peněz země nakonec nevyčerpá. Zatímco ještě loni na podzim jednotlivé re­ sorty odhadovaly, že Česko nevyužije zhruba pět miliard korun, nyní připouštějí, že částka může být výrazně vyšší. Zhruba 18,7 až 23,1 miliardy korun. Pokud se tyto odhady ukážou jako správné, znamenalo by to, že Česká republika vyčerpá pouze 97,5 procenta přidělených dotací na léta 2007 až 2013. Podle ministerstva pro místní rozvoj, které je národním koordinačním orgánem eurodotací, může být situace mnohem horší. Reálně podle jeho odhadů hrozí nedočerpání až 41,4 miliardy korun. „Pokud se nám nepo­ vede vypořádat s některými riziky a nebudou realizovány například velké dopravní stavby, mohla by částka nedočerpaných peněz v roce 2015 z evropských fondů dosáhnout v kraj­ ním případě až 85 miliard korun,“ varuje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Mezi rizika, která zmiňuje, patří především dopady novely procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Hledáním cesty, jak vracet Bruselu co nej­ méně peněz z evropských dotací, se zabý­ vala již předchozí ministryně pro regionální rozvoj Věra Jourová. Ta se snažila například o převedení peněz z projektů, které se podle plánu nestihnou dokončit, na ty, které mají připravenou dokumentaci. Argumentovala u Evropské komise rovněž tím, že čerpání zdržely povodně.

Foto shutterstock

Evropské dotace měly být pro české podniky vzpruhou, která je měla posunout k novým projektům a zlepšit jejich konkurenceschopnost. Namísto toho se pro mnohé malé a střední firmy staly noční můrou a existenční hrozbou.

10

Dálnice odnikud nikam Dobudování základní dopravní infrastruk­ tury, která je v České republice stále v žalost­ ném stavu, je podle oslovených podnikatelů to nejdůležitější, co měly evropské fondy v letech 2007 až 2013 k rozvoji tuzemského byznysu přinést. Rychlé a kvalitní železniční a dálniční spojení pomůže podle názoru úspěšných

Souhrnný stav čerpání ze SF/FS v miliardách korun  (k 28. 2. 2015) celkové alokace 2007–2013

100,0 %

687,6

prostředky v podaných žádostech

192,4 %

1323,2

prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou o poskytnutí dotace

101,9 %

700,4

proplacené prostředky příjemců (vyúčtované)

73,4 %

504,7

zaslané do EK*

68,9 %

473,9

*Částka v CZK za průběžné žádosti o platbu zaslané EK je pouze účetní hodnota, kdy převod z EUR na CZK vychází z kurzu platného ke dni odeslání žádostí EK. Tato hodnota však neodpovídá částce refundované do státního rozpočtu. Při refundaci se používá kurz dle zaúčtovaných souhrnných žádostí, který je téměř vždy odlišný od kurzu odeslané žádosti o platbu. Zdroj: MMR

ŘO / ZS

Žadatel /čerpání příjemce – ŘOfinančních / ZS ŘO – PCO schéma průběhu prostředků Podání projektové žádos ti

Schválení projektu (podepsána smlouva nebo vydáno rozhodnutí)

Proplacení pros tředků příjemci (průběžná nebo závěrečná platba)

HODNOCENÍ A VÝBĚR

REALIZACE

PROPLÁCENÍ

PROJEKTU

Vyhlášení výzvy

Výběr projektu

SR: státní rozpočet PCO: platební a certifikační orgán = ministerstvo financí

Ukončení etapy nebo celého projektu

Předložení žádos ti o průběžnou nebo závěrečnou platbu ze s trany příjemce na ŘO/ZS

byznysmenů všem firmám stejně a na rozdíl od výběrové podpory jednotlivých firem ne­ deformuje trh a konkurenční prostředí. I přes otevření několika úseků dálnic při­ tom zůstává situace v podstatě stejná jako v roce 2007, kdy se čerpání evropských mi­ liard na nadcházející období připravovalo. Dosud nebyla dokončena dálnice D1 do Ostravy, dálniční spojení směrem na Berlín, dálniční spojení z Brna do Vídně, stejně jako pražský dálniční okruh. Ba co hůře, polovina z těchto čtyř klíčových dopravních tepen není v současnosti ani rozestavěná. To samé platí o dalších klíčových stavbách pro českou dopravu, jako je druhé dálniční

Schválení žádos ti o platbu na ŘO/ZS

PCO – EK

Předložení Certifikování pros tředků výdajů k certifikaci na PCO a předložení EK

REFUNDACE REFUNDACE CERTIFIKACE DO SR Z EK

Zařazení žádos tí o platbu do s ouhrnné žádos ti a její předložení na PCO

Refundace Proplaceno z EK s ouhrnné do rozpočtu MF žádos ti ze s trany PCO

Zdroj: MMR

spojení na Moravu z  Hradce Králové do Olomouce nebo stavba vysokorychlostní že­ leznice. „Jestliže tady za posledních sedm let protekly stovky miliard korun z evropských fondů, řekněte mi, kde jsou ty peníze vidět?“ ptá se šéf společnosti Linet Zbyněk Frolík nad mapou děravé dopravní infrastruktury. „Mrzí mě, jak vypadá tuzemská želez­ nice. Včetně nedostatečné dostupnosti mezi Prahou a Brnem,“ doplňuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních pod­ niků. Největší očekávání tedy evropské fondy českému byznysu a potažmo státu nenaplnily. Jak ale fungovaly jinak? Firmy si v průběhu prvního kompletního plánovacího období

11

PROFIT  téma v letech 2007 až 2013 stěžovaly především na naprostou nevypočitatelnost celého procesu a velmi rozsáhlou administrativu. Ta je tak rozsáhlá, že se především řada malých a středních firem vzdala myšlenky na to, že ke svému dalšímu rozvoji využijí dotace z Bruselu. Není přitom pravda, že by komplikovanost, chaotičnost a přemíra administrativy byly vynálezem evropských úředníků. Firmy, které se hlásí do programů vyhlašovaných přímo Evropskou komisí, vědí své. „Když jsme žádali o grant ve výši šedesáti milionů korun, vyhlašovaný přímo Bruselem, stačilo vyplnit jedinou poměrně jednoduchou žádost přes internetové rozhraní. Když jsme po čase žádali osm set tisíc korun pro jeden malý projekt administrovaný českými orgány, museli jsme odevzdat celkem osmnáct růz­ ných dokumentů a příloh,“ upozorňuje Lenka Vokasová ze společnosti Beleco. Navíc přílišný počet různých potvrzení, studií, kalkulací a dalších příloh není jediným problémem, se kterým se firmy minulých sedm let praly. Další potíž představuje značná chaotičnost, která je s evropskými dotacemi spojená. O vyhlašování jednotlivých dotač­ ních výzev se zájemci dozvídají dosti pro­ blematicky, protože informace o nich jsou často zveřejňovány velmi nesměle, takže se k nim podniky dostanou pozdě. V době, kdy je po uzávěrce přihlášek nebo k jejich ode­ vzdání zbývá tak málo dní, že není možné všechny požadované dokumenty připravit. Roztříštěnost zveřejňování výzev vytváří ne­ přehledné prostředí, ve kterém se podniky neorientují. Navíc požadavky úředníků na parametry projektů, povinné přílohy či potvrzení vět­ šinou nejsou přehledně uvedeny na jednom místě, ale zmatečně rozesety ve spoustě do­ kumentů o mnoha desítkách stran. „Závazné pokyny a pravidla se objevují v řadě příru­ ček a implementačních dokumentů. Ty se neustále mění a aktualizují, takže udržují žadatele v permanentní nejistotě,“ dodává Lenka Vokasová. Jen dopátrat se toho, jak má podání žádosti o evropskou dotaci vypa­ dat, aby bylo bezchybné, je pro mnoho firem nadlidský úkol. Firmy si rovněž stěžují na značně ne­ vyrovnané hodnocení žádostí. Prakticky shodné projekty podané různými firmami

12

téma  PROFIT Co se chystá pro firmy V novém Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) je na období 2014 až 2020 připraveno čtyři miliardy 316 milionů eur, tedy zhruba 116 miliard korun. V rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost bude podpora podnikání směřovat převážně do čtyř oblastí: výzkum, vývoj a inovace, vznik a rozvoj malého a středního podnikání, úspory energií v podnicích a oblast ICT a vysokorychlostního přístupu k internetu. Tyto oblasti odpovídají klíčovým prioritám Evropské unie definovaným strategií Evropa 2020. Podpora bude mít převážně formu dotací, částečně budou využity finanční nástroje a také poradenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce výrazně pomoci rozvoji průmyslového výzkumu a inovací, a to zapojením i dosud nepoužívaných forem zadávání zakázek výzkumu a vývoje pro potřeby veřejného sektoru, aktivit vedoucích přímo ke komercializaci výsledků výzkumu pomocí včasného ověřování její proveditelnosti. Ve vybudovaných výzkumných a vývojových kapacitách typu vědeckotechnologických parků, podnikatelských inkubátorů, center pro transfer technologií chce MPO napomoci rozšíření nabídky kvalitních služeb pro podnikatele, kteří chtějí nastoupit cestu směrem k inovacím, podporovat bude i konkrétní spolupráci mezi akademickou sférou a podnikatelskými subjekty. V oblasti ICT hodlá resort podpořit rozvoj sofistikovaných sdílených služeb a budování datových center, což již odzkoušel v stávajícím programu podpory ICT a strategické služby. Zcela nově plánuje MPO podpořit zavedení vysokorychlostního internetu do úrovně obcí, na které se poskytovatelé těchto služeb z ekonomických důvodů příliš nezaměřují, a je tedy nutná státní podpora. Daleko širší pozornost bude věnována oblasti energetiky, ale se záběrem na vybrané aktivity typu snižování energetické náročnosti výroby, energetických úspor, aplikace prvků inteligentních sítí v distribučních a přenosových soustavách, zavádění nových nízkouhlíkových technologií a lepšího využití druhotných surovin. Tlak na energetické úspory má v novém programu patřit k prioritám. Do prioritní osy 3 je plánováno cca 1,2 miliardy eur, což představuje zhruba 28 procent celkové alokace programu. Pokud jde o podporu malých a středních podnikatelů, zde bude patrný odklon od dotačních podpor jednoduchých nákupů byť moderních technologií směrem k využití finančních nástrojů pro tyto účely, navíc oproti stávajícímu OPPI připravuje ministerstvo nový program zaměřený výhradně na mikropodnikatele schopné vytvořit zejména ve venkovských a strukturálně postižených oblastech realizací svých projektů nová pracovní místa. (dal)

byly některými posuzovateli schváleny, ji­ nými naopak zamítnuty. Podniky tvrdí, že mnohdy hrálo roli to, zda si žádost podávaly samy, nebo prostřednictvím zprostředkova­ telských agentur, které často měly s úředníky nadstandardní vztahy. To ministerstvo prů­ myslu a obchodu (MPO) odmítá. „V žádném případě se při hodnocení projektů nerozli­ šovalo mezi těmi, které byly připraveny po­ radenskou firmou, a těmi, které si zpracoval žadatel – podnikatel sám,“ zdůrazňuje ředi­ tel odboru koordinace strukturálních fondů MPO Břetislav Grégr. Potíže s nevyrovnaností posuzování žá­ dostí ale připouští. „Skutečností je, že hodno­ ticí proces projektů byl v současném dobíha­ jícím programovém období založen výrazně na posudcích externích hodnotitelů, kteří ne vždy prokazovali při hodnocení patřičnou kvalitu a stejný přístup k obdobným projek­ tům,“ konstatuje Grégr.

V novém období 2014 až 2020 dojde proto ke změně. MPO se bude spoléhat na interní hodnocení příslušnými odborníky, kteří budou sice moci využít v určitých případech exter­ ního posudku, ale budou odpovědní za celkové posouzení všech okolností předloženého pro­ jektu. „Bude tak u nich zajištěna větší konzis­ tence v jejich přístupu k hodnocení projekto­ vých žádostí o podporu,“ dodává Grégr. Vraťte celou dotaci, hrozí úřady To nejhorší pro firmy přichází paradoxně ve chvíli, kdy s žádosti o evropskou dotaci uspějí. Přestože je jejich projekt schválen, v podstatě kdykoli v jeho průběhu může vy­ vstat problém s tím, že dozorující úředníci z ministerstva financí ve vlastním zájmu mo­ hou preventivně některou jeho část označit za nezpůsobilé náklady které není možné z evropských peněz platit. Jinými slovy se

firmě může ze dne na den o statisíce či mili­ ony korun zvýšit částka, kterou musí finan­ covat ze svého. Pastí se pro mnohé podniky v minulém období stalo například vyřizování záležitostí ohledně výběrových či zadávacích řízení. „Minulé programovací období 2007 až 2013 trpělo v této oblasti několika základními problémy. Každý program měl svá pravidla a tato pravidla se v čase velmi rychle měnila, průměrně zhruba čtyřikrát ročně,“ upozor­ ňuje Richard Lev, člen představenstva pora­ denské společnosti Grantika. To nebyl jediný problém. „Jednotliví po­ skytovatelé dotací nerespektovali a dodnes nerespektují rozhodovací praxi Úřadu pro kontrolu hospodářské soutěže a každá kon­ trola má jiný výkladový názor. Známe i pří­ pady, kdy poskytovatel dotace na kontrole výběrové řízení schválil jako bezproblémové a následná kontrola z finančního úřadu za další dva roky požaduje po žadateli zpět až sto procent dotace za porušení pravidel výběro­ vého řízení, které bylo poskytovatelem dotace jednoznačně schváleno,“ připomíná Lev. Spíše než zjednodušení pravidel nastane jejich další zpřísnění. „Zatímco v současném programovacím období Evropská komise kontroluje správnost provádění finančních operací, bude v budoucnu vázat využívání finančních prostředků přímo na dosaho­ vání ekonomických dopadů a uplatňování zásad hospodárnosti. A  to i  v  případech inzerce

A151002856

provedených výběrových řízení. Jejich vý­ stupy budou i  tak porovnávány s  cenami investic, prací – zejména stavebních a slu­ žeb v místě a čase obvyklými,“ upozorňuje Břetislav Grégr z MPO. Toto opatření má za cíl odhalit fingovaná výběrová řízení, kdy byly obesílány jen spřízněné či předem smluvené firmy, které pak podávaly ve shodě nabídky, jejž často i řádově převyšovaly obvyklé ceny na trhu. Další „volitelná“ položka v rukou úředníků však znamená pro podniky ještě menší míru jistoty než doposud. A právě určité míra garance je to, co malé a střední firmy postrádají u evropských do­ tací nejvíce. Zatímco zmatečné a nevyzpy­ tatelné posuzování projektů může být pro velkou firmu nepříjemnost, pro mnoho ma­ lých a středních firem je věcí naprosto likvi­ dační. Státní úředníci mnohdy nechápou, jak výrazný je mezi oběma skupinami podniků rozdíl. „Pro malé firmy je celý systém příliš komplikovaný, a tudíž i dopředu odrazující. Při čerpání malých dotací je namístě úvaha, zda má vůbec vynaložená námaha s ohledem na kýženou dotaci efekt,“ upozorňuje Karel Havlíček. Velké podniky mají navíc většinou na projekty zajištěné vlastní financování nebo komerční úvěry, a  pokud uspějí s  žádostí o evropskou dotaci, je to pro ně bonus navíc. Zkrátka část projektu, který by tak jako tak realizovaly, jim zaplatí evropská dotace.

Malé firmy se naopak díky evropským do­ tacím pouštějí do oblastí, které by bez jistoty dotační pomoci ze svých prostředků nebo s pomocí úvěrů nezvládly. Pokud dojde k vý­ raznému krácení peněz ze strany úřadů, je to pro malé podniky často likvidační. V prostředí neustálých změn a protichůdného rozhodo­ vání státních úřadů v identických případech se tak vstup do prostředí evropských dotací stává pro malé firmy cestou minovým polem, kde požadavky úřadů znamenají spíše žádost o výpalné než dobře míněnou snahu o zdárný průběh projektu. Nejednoznačnost a nevypo­ čitatelnost rozhodnutí navíc při obrovských částkách procházejících evropskými projekty vytvářejí takové korupční prostředí, jaké ani v Česku s jeho pestrou minulostí nemá příliš obdoby. Patnáct měsíců poté Dobrodružné příhody malých a středních firem s často smutným koncem z plánovacího období 2007 až 2013 je možné označit za daň, kterou země musela zaplatit za první zkuše­ nost s evropskými dotacemi. Představitelé ministerstev slibují, že se ze špatných zku­ šeností předchozích sedmi let poučili a nový systém dotací pro roky 2014 až 2020 bude fungovat jinak a lépe. A pro podniky bude výrazně vstřícnější a omezí možná rizika. Jenže rozjezd současného období ukazuje, že ne ve všem budou špatné zkušenosti firem

PROFIT  téma jen vzpomínky na minulost. Snad největší téma posledních let u evropských dotací, tedy zjednodušení administrace, nesplňuje očekávání. „Zjednodušení administrace ce­ lého procesu žádosti o dotace EU bylo jed­ ním z hlavních témat, které státní orgány prezentovaly při přípravách tohoto nového programovacího období. Nicméně bohužel nynější stav tomu zatím neodpovídá,“ říká Richard Lev. Upozorňuje třeba na samotný proces žádosti o  dotaci. V  minulém pro­ gramovacím období žádaly malé a střední podniky z programu OPPI pomocí elektro­ nického systému eAccount. „Tento systém procházel postupným vývojem a dle mého názoru v posledních letech ,starého‘ období byl jednoznačně kvalitním a uživatelsky přá­ telským systémem. Bohužel každý další ope­ rační program měl svůj další systém. Nejenže tyto systémy nebyly a nejsou uživatelsky přá­ telské, ale také tím rostla administrativní ná­ ročnost pro žadatele o dotaci, neboť pokud chtěl žádat o dotaci z více operačních pro­ gramů, musel se orientovat ve více elektro­ nických systémech,“ popisuje Richard Lev. Jak se zdá, na slibované zlepšení mohou firmy

zapomenout. Pro současné programovací ob­ dobí sice úřady přislíbily jednotný systém pro podávání žádostí, jeho dosavadní realizace je však žalostná. „Myšlenka je dobrá, bohužel provedení nikoli. Nové programovací období začalo rokem 2014, dnes máme březen 2015 a nový systém stále není schopen přijímat žádosti o dotaci,“ upozorňuje Richard Lev, „pro srovnání, minulé období začalo v roce 2007 a první žádosti se podávaly již v květnu 2007.“ Jinými slovy, nové plánovací období začíná mnohem větším průšvihem než start předchozí sedmiletky. Nový systém s názvem ISKP nebo také MS2014+ je podle Lva pouze „převlečený“ starý systém Benefit. V součas­ ném provedení je uživatelsky nepříjemný, systémově pomalý a neobsahuje všechny po­ třebné funkce. „Doufám, že se vše v budoucnu vyřeší, bude hodně záležet na ochotě dodavatele na systému pracovat a vylepšovat jej. Nicméně pokud mám hodnotit nynější stav, tak se na­ cházíme 15 měsíců po zahájení nového ob­ dobí, dotace ještě nebyly spuštěny a testovací verze nového systému je rozhodně adminis­ trativně náročnější než systém eAccount,“

shrnuje Richard Lev aktuální situaci z dru­ hého plánovacího období, které mělo původně „vychytat“ všechny nedostatky toho před­ chozího. Nesplnění slibu výrazného zjedno­ dušení administrativy není jedinou špatnou zprávou pro firmy. „Změnou, která asi nejvíce dolehne na podnikatele, bude snížení míry podpory na 25 procent, 35 procent, 45 procent ze současných 40 procent, 50 procent a 60 procent podle velikosti podniku,“ upozorňuje Drahomír Mejzr, generální ředitel poradenské společnosti Accon Group. Namísto dotace tak budou muset malé a střední firmy ve větší míře využívat úvěry a další rizikovější nástroje. Evropské dotace dokázaly mnohé člen­ ské země využít k nastartování růstu. I přes utracené desítky miliard korun Česko prv­ ních sedm let evropských dotací trestuhodně prohospodařilo, jak ostatně tvrdí i nejúspěš­ nější tuzemští podnikatelé. Jestli na tom bude země po skončení druhé sedmiletky výrazně lépe, se teprve uvidí. Současný start druhého plánovacího období, které na začátku opět nabírá zpoždění, příliš nadějí na podstatné zlepšení nedává. Dalibor Dostál

Jak zničit firmu? Stačí podat žádost o evropskou dotaci

14

jako neuznatelné vyhodnotili zhruba padesát procent nákladů pro jednoho z dodavatelů stavby. Přitom celý projekt byl předtím ministerstvem kontrolován již ve fázi přípravy, poté odsouhlasen a do třetice bylo schváleno i samotné výběrové řízení,“ podivuje se podnikatel. Neuznatelné náklady nešlo z projektu jednoduše škrtnout. Protože už byly v původní výši součástí podmínek výběrového řízení, musela je doplatit firma žádající o dotaci. „Najednou jsme byli v minusu o dalších sto padesát tisíc korun,“ dodává majitel firmy. Jen několik dní nato se ozvala grantová agentura s tím, že kompletní administrací projektu nemyslela pořizování monitorovacích zpráv a závěrečné zprávy projektu, a žádala za to dalších 80 tisíc korun. Samotná firma přitom neměla z projektu jedinou korunu, veškeré peníze šly dodavatelským podnikům, případně grantové agentuře. Ta nakonec získala z dotace, jejíž výše byla po zkrácení zhruba 1,2 milionu, na administraci přibližně 160 tisíc korun. Tedy 13 procent celkové výše dotace. „Vzhledem k tomu, že jsme projekt zaměřili na veřejné prostranství, podařilo se nám nakonec část chybějících peněz získat formou darů. Bez toho bychom ale už jinak zkrachovali. I tak pro nás grant skončil finanční ztrátou,“ uzavírá podnikatel svoji zkušenost s evropskými dotacemi. (dal)

A151000291

nuje majitel firmy, který si nepřál být jmenován, aby si nezkomplikoval v budoucnu jednání se státními úřady. Na administraci projektu si společnost najala renomovanou grantovou agenturu. Ta za kompletní administraci projektu požadovala pět procent z ceny projektu. „Vzhledem k tomu, že náklady ve stejné výši bylo možné hradit z kapitoly na přípravu grantu, domluvili jsme se, že formálně nám vystaví fakturu na tuto částku za podání žádosti o projekt, ale fakticky z ní pokryjí kompletní administraci projektu,“ pokračuje podnikatel. První problém nastal v okamžiku, kdy podnik dostal informaci o přidělení dotace. Dodavatele stavby bylo nutné vybrat ve výběrových řízeních. Ale grantová agentura byla natolik přetížená dalšími zakázkami, že se výběrová řízení vlekla další půlrok. Když konečně skončila, domníval se majitel firmy, že má nejhorší za sebou. „Ale naopak, teprve to začalo,“ pokračuje. Jako první mu úředníci z ministerstva oznámili, že znovu překontrolovali celý projekt. A že do neuznatelných nákladů zařadili veškeré dotace, které

měla inkasovat firma, která o projekt žádala. „Šlo o částku asi sto tisíc. U projektu, jehož udržitelnost musíme deset let garantovat, to představovalo zhruba osm set korun na měsíc, takže jsme si řekli, že nás to nezabije a projekt zkrátka uděláme zadarmo,“ pokračuje majitel firmy. Jenže za další týden na ministerstvu jednali znovu. „Tentokrát nám oznámili, že

inzerce

Malou firmu ze středních Čech stál úspěšný evropský projekt málem existenci. Na jejím příkladu lze ukázat, jakou ruskou ruletu musejí hrát podnikatelé, kteří se rozhodnou požádat o dotaci za situace, kdy prakticky nikdo za nic neručí. Na začátku byl nápad na projekt zaměřený na zvelebení veřejného prostranství. „Jeho finanční náročnost byla zhruba jeden a půl milionu korun. I když se to může zdát směšně málo, jsme malá firma z venkova a naše příjmy z podnikání se příliš neliší od průměrné mzdy zaměstnanců,“ shr-

PROFIT  rozhovor

rozhovor  PROFIT

Technologie? Dnes dominují aplikace Elektronická evidence tržeb bude znamenat zcela nové vnímání byznysu. Data budou online, a podle Jiřího Svena Svěráka, ředitele technologické firmy EMC, by byla škoda toho nevyužít k efektivnějšímu podnikání.

16

se trend aplikací, které dokážou zefektivnit život občanům i podnikatelům, dostal i do České republiky. Rozumím tomu správně, že se ministerstvo financí ještě nezaobírá konkrétním řešením, například jak budou ukládana data? V tuto chvíli není k dispozici konkrétní zadání výběrového řízení na tento projekt, nicméně je zřejmá vize ministerstva financí elektronickou evidenci tržeb uvést v život. Vedou se odborné diskuse například na půdě Hospodářské komory ČR nebo s relevantními podnikatelskými asociacemi. Jedná se o zá­ sadní změnu v tuzemském maloobchodě, která postihne stovky tisíc obchodníků. Konkrétní požadavky zadavatele výběrového řízení budou pravděpodobně velmi podrobně specifikovat požadavky na ukládání dat a je­ jich archivaci. Nicméně idea elektronické evidence tržeb byla již schválena na vládní úrovni. Cloud má být zálohovaný na několika místech. Pokud by se jednalo o národní centrum, bude takovou podmínku splňovat? Referenční architektura cloudu tak, jak ji definuje EMC, jednoznačně doporučuje typologii zálohování v geograficky nezávis­ lých lokalitách. Již v minulosti proběhla řada aktivit v návaznosti na vybudování národních center sdílených služeb pro státní správu. Na

Foto Martin Pinkas

Ministerstvo financí počítá s tím, že téměř všichni podnikatelé budou muset být online kvůli elektronické evidenci. Otevírá se tím pro poskytovatele cloudových řešení nový trh? Touto problematikou se jako konceptem zabýváme intenzivně již několik měsíců. EMC vidí v tomto projektu řadu příležitostí, pro­ tože myšlenka elektronické evidence tržeb bude znamenat spoustu zajímavých výzev nejen v oblasti infrastruktury, ale také v ob­ lasti software vrstvy a škály možných apli­ kací. Je to revoluční změna v myšlení státu a revoluční změna v přístupu podnikatelů a maloobchodů. Bude to znamenat přechod na jiný způsob vnímání byznysu. Umím si představit, že systém elektronických účtenek se může opřít o řešení, která umožňují již dnešní hybridní cloudové služby. Systém bude pochopitelně náročný z pohledu zajištění do­ stupnosti a orchestrace pro tak obrovský ob­ jem transakcí, bude také nutné vyřešit oblast rozšiřitelnosti a především bezpečnosti, ale to jsou otázky, na které dnešní vyspělé IT tech­ nologie umějí odpovědět. Spojení myšlenky hybridního cloudu, agilní infrastruktury s efektivním managementem by mohlo být krokem správným směrem, projekty z oblasti státní správy, které využívají vize třetí plat­ formy, jsou realizovány v zahraničí, a to jak z pohledu národních center sdílených služeb, tak z pohledu aplikační agility projektů stát­ ních organizací. Bylo by moc pěkné, kdyby

17

PROFIT  rozhovor

rozhovor  PROFIT

příkladu infrastruktury pro elektronickou evidenci tržeb se nabízí využití stávajících datových center, která splňují požadavky na umístění technologií pro tento systém. Nicméně pro dosažení plné dostupnosti, bez­ výpadkového provozu a bezpečnosti jsou pro­ jekty podobného typu realizovány v režimu disaster recovery v geograficky oddělených lokalitách.

To je široká otázka. Pokud si například představíme menší právní kancelář, tak ta sama o sobě asi nebude mít své vlastní IT oddělení. Pokud bych takovou kancelář měl, udělal bych velmi jednoduchou a pragma­ tickou věc, přesunul bych tedy například již zmíněné e-mailové služby do cloudu, stejně tak bych si jednoduše pomocí kreditní karty nakoupil část infrastruktury a další služby potřebné pro chod firmy s vědomím toho, že můj byznys je senzitivní na čas i peníze, a nemá tedy smysl se věnovat správě IT, které mi nepřinesou zisk nebo nové zakázky.

Pro vaši firmu je zajímavé ucházet se o státní zakázku při elektronické evidenci tržeb? Pochopitelně, EMC se bude prostřednic­ tvím svých partnerů ucházet o možnost reagovat na zadání ministerstva. Tak, jak jsem již v několika rozhovorech zmínil, EMC není jen infrastrukturní výrobce, ale federace společností s přesahem datových center do orchestrace cloudu díky majoritnímu podílu ve společnosti VMWare a dále s přesahem do oblasti platformy pro agilní vývoj aplikací a s analýzou takzvaných velkých dat a bezpeč­ nosti. Navíc konvergované řešení, tedy datové centrum s managementem v kostce, dodá­ vané pod značkou Vblock naší divizí VCE je úspěšné v zahraničí právě z důvodu rychlého nasazení pro časově náročné zakázky. Takže už přemýšlíte nad tím, jaké aplikace by šly na data z evidence napojit? Na tuto otázku lze odpovědět stručně i po­ měrně rozsáhle. Zaprvé, ano, přemýšlíme nad tímto tématem a opět se inspirujeme ze zahraničí. Nezávislost na zařízení, ze kterého přistupujeme k aplikacím, je megatrendem, jinými slovy absolutní mobilita a správa účtů, evidence, přístupů a dalších informací z apli­ kací je rezonancí dnešní doby, to jsou oblasti, které umíme nabídnout společně s architek­ turou, softwarem a správou jako unikátní ucelené řešení. Nerad bych předbíhal zadání, nicméně v EMC umíme postavit revoluční řešení na míru automobilkám, například pro výrobce elektromobilů Tesla, energetickým firmám i státní správě. Ministerst vo si bere příklad z Chorvatska. Tam musí systém zvládnout každý den zhruba devět milionů operací. Jde o skutečně obří objem, kvůli kterému se bude muset budovat robustní systém?

18

Lidé si zvykly využívat freemaily, které jsou v cloudu, a stejně tak používají různé služby na ukládání obrázků, dokumentů. Ale nemluví se o dalších službách. Co může ještě dalšího cloud nabídnout podnikatelům? Velmi zajímavá a rostoucí je oblast CRM, tedy systém pro řízení obchodních vztahů se zákazníky, to je typická agenda, která může Foto Martin Pinkas

inzerce

Devět milionů operací za den je na veli­ kost Chorvatska a množství drobných pod­ nikatelů, restaurací a maloobchodů poměrně adekvátní počet, lze předpokláýdat, že u nás se můžeme bavit i o dvojnásobném počtu operací, který do budoucna může narůstat. S tímto faktem opět souvisí nárůst dat a nut­ nost jejich zálohování a archivace. Právě další oblastí je práce s těmito daty, jejich struktu­ rování a analýza. Jaká rizika zde naopak vnímáte? Možným rizikem může být právě do­ stupnost systému a  jeho zabezpečení. Samostatnou kapitolou je potřeba předsta­ vení projektu jako celku, který bude pocho­ pitelný pro uživatele. Půjde určitě o masivní zakázku, kde jen z politických důvodů je složité si představit, že bude dána jedné firmě. Pochopil jsem správně, že to si ale přejete?

V tomto ohledu bych nerad cokoli před­ jímal, mohu pouze říci, že jsme schopni po­ stavit komplexní řešení počínaje infrastruk­ turou, softwarovou vrstvou a konče aplikační platformou, to vše se zkušenostmi nejen ze zahraničních projektů v různých segmen­ tech trhu. Zatím se bavíme o elektronické evidenci jen teoreticky, protože bližší informace nejsou. Systém má na druhé straně fungovat od příštího roku. Jde takto robustní systém uvést do provozu v tomto časovém úseku? Možné to pochopitelně je. Na trhu exis­ tují technologie, díky kterým je možné uvést funkční datové konvergované centrum během pětačtyřiceti dnů do plného provozu. Časově náročnější je pak vývoj specifických softwarů nebo aplikací. Přesuňme se obecněji ke clou­do­v ým službám. Co aktuálně nabízejí podnikatelům?

A151001921

Jiří Sven Svěrák (38) Zkušenosti získával v telekomunikačních firmách jako British Telecom Global Services nebo Aliatel, kde řídil prodej řešení pro bankovnictví. Sedm let pracoval ve společnosti Hewlett-Packard jako místní ředitel divize HP Industry Standard Servers & HP Storage. V březnu 2014 se stal generálním manažerem společnosti EMC pro Českou a Slovenskou republiku.

být provozována z cloudu, a je to asi to nejro­ zumnější, co menší podnikatel může udělat. Stejně tak to platí pro personální agendy, může být nevýhodné investovat do nákupu vlastního HR systému, pokud mám jednotky nebo pár desítek zaměstnanců. Na trhu jsou firmy s řádově stovkami zaměstnanců, které využívají cloudové HR, nemluvě o  CRM, které z cloudu obslouží desítky tisíc uživatelů. Typickým představitelem cloudového CRM je služba od Salesforce.com. Celá kalkulace

vychází z příznivějšího poměru OPEX vůči CAPEX. Další oblastí mohou být různé vývo­ jové platformy, které si zákazníci nepořizují jako investici, ale platí měsíční poplatek za cloudovou službu. Mají o cloud zájem i menší a střední podnikatelé? Zájem o cloud v tomto segmentu je velký a rostoucí. Vytváření aplikací na klíč zatím podnikatele neláká? To je velmi zajímavá oblast, která by ne­ měla být z pohledu budoucí byznysu podce­ ňovaná. Podívejme se například na množství nových startupových firem, které mají svůj byznys opřený právě o aplikační vývoj. Silně vnímám, že v Čechách vyrůstá poměrně silná komunita startupových firem, která bude po­ třebovat platformu pro vlastní vývoj většího a agilnějšího portfolia aplikací, a to je zase oblast, kterou EMC umí.

PROFIT  rozhovor Takže byste firmám nabídl virtuál ní prostor, kde by mohly své aplikace testovat? Vývoj směřuje od trendu, který jsme v ne­ dávné minulosti nazývali jako platforma jako služba, dnes však k této platformě v cloudu umí EMC nabídnout řadu přidaných hodnot, jako například maintenance či experty, kteří pomohou zákazníkovi se samotným vývojem nebo parciální částí kódování. S tím souvisí i možnost získat nástroje pro strukturované analýzy dat, která jsou používáním aplikací generována.

20

Čechy a Slováky tedy zajímá, jak vše funguje a jaké to má parametry, zatímco jinde jdou zákazníci spíše po výsledku? Dá se to tak říci. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že boom IT přišel na počátku de­ vadesátých let, kdy v naší zemi vznikaly nové banky, vznikala úroveň nové státní správy a vznikala řada maloobchodů, řetězců a tak dále. Lidé si zkrátka drží kontinuitu z této doby. V organizacích se setkáváme s odbor­ níky, kteří pro danou firmu pracují třeba dva­ cet let, mnozí na počátku devadesátých let IT divize zakládali. Přijít tedy s razantním příběhem, že je třeba zapomenout na tradiční IT a kupovat si služby kreditní kartou, je sice vysvětlením současného trendu, ale nelze předpokládat, že změny v organizacích budou takto překotné. Přitom se už od krize tvrdí, že o nákladech na IT začalo rozhodovat obchodní oddělení. Je to tak? Ano, jsme svědky nové doby, kdy inovace do IT přináší svými požadavky byznys. EMC se snaží zákazníkům pomoci s tímto přero­ dem, pomáháme s přechodem na jiný ope­ rační model organizací a snažíme se zákazní­ kům ulehčit samotný proces přizpůsobení se

Na své pozici jste rok. Kam chcete firmu posunout dál? V EMC jsem na začátku března oslavil první rok a jsem rád, že se nám daří v oblasti storage a backup držet prvenství a pozoro­ vat konkurenci z větší a větší vzdálenosti. Rád bych v následujících třech letech oslavil nadpoloviční podíl na celkovém českém trhu, mám velké ambice na Slovensku, nicméně před námi stojí mnoho výzev. Pochopitelně bych rád více upevnil postavení aplikační platformy Pivotal a udával další trendy napří­ klad v all flash diskových polích nebo v oblasti softwaru a orchestrace bez ohledu na storage platformu. V budoucnu se budeme setkávat s vyšší mírou komoditizace všech hardwaro­ vých produktů. To, co vidím dál, jsou jedno­ značně aplikace, hodnota dat a mobilita. Petr Švihel

A151002183

inzerce A151003104

Zmínil jste ostrůvek střední Evropy. V čem se lišíme od zbytku světa? Český nebo slovenský zákazník je velmi typický vysokou úrovní znalostí technologií, na druhé straně velmi lpí na technických pa­ rametrech, které jsou v některých případech irelevantní, a důmyslné vlastnosti daného zařízení třeba nikdy nepoužije. Rovněž je znát stále silná konzervativní vazba k mi­ nulosti, tedy k tradičnímu pojetí IT, která se pomalu mění především v nadnárodních

společnostech nebo u operátorů. V našem re­ gionu stále dominuje fakt, že ukázaná platí.

A  v yčleňují firmy rozpočty na bezpečnost? Řekl bych, že se situace ve firmách po­ stupně zlepšuje, a opět to souvisí s tím, v ja­ kém segmentu zákazníků se pohybujeme. Pro tak konzervativní segment, jako jsou banky, je bezpečnost nativní oblastí, na kterou tyto organizace vyčleňují své rozpočty, i když další dnešní trend BYOD (bring your own device, přines si své vlastní zařízení) přináší další rozměr v diskusích nad bezpečností. Samotná společnost EMC tento trend následuje a po­ mocí naší interní bezpečnostní divize RSA jsme schopni odpovědět zákazníkům i na tyto otázky moderních přístupů k vybavení uživatelů.

inzerce

Například Amazon ale nabízel k pronajmutí počítačový výkon. To se podle všeho moc neuchytilo… Na služby Amazonu v oblasti pronájmu počítačového výkonu je třeba se podívat z po­ hledu velikosti a charakteru trhu ve Státech, který je velmi odlišný od toho evropského a ještě odlišnější od českého či slovenského. Řekl bych, že Amazon z globálního pohledu je schopen na této službě stále generovat za­ jímavé tržby. Mimochodem, Amazon je pro EMC v určité oblasti konkurentem, ale také globálním partnerem.

Od začátku se u cloudu mluví také o bezpečnosti. Vyvinula se? Nabídka bezpečnostních řešení je v dnešní době široká a uspokojí i nejnáročnější poža­ davky, pochopitelně je to otázka ochoty firem investovat do definitivního bezpečnostního řešení přes všechny úrovně infrastruktury, aplikací a mobility. Foto Martin Pinkas

Dříve se neustále mluvilo třech nohách cloudu: software jako služba, platforma jako služba a infrastruktura jako služba. Už je přežité takto cloud dělit? Současný vývoj a komplexita nabídek ře­ šení toto striktní dělení pomalu překonává. Pochopitelně najdeme v nabídkách posky­ tovatelů služeb tuto logiku dělení produkto­ vých nabídek. Dnešní trendy mají společného jmenovatele v komplexitě, efektivitě, agilitě a nezávislosti. Je také zajímavé sledovat ná­ roky uživatelů na absolutní mobilitu.

novým požadavkům. Workshopy nad tématy o změnách operačních modelů a funkčních struktur však stavíme vždy adekvátně da­ nému segmentu, jiná témata rezonují v ban­ kách a pojišťovnách, jiná v logistice a zcela jiná právě ve státní správě.

21

PROFIT  příběh úspěchu

příběh úspěchu  PROFIT Strojové vidění patří k poměrně mla­ dým technickým oborům. Počítačová analýza videa v reálném čase přitom může pomoci prakticky jakékoli výrobní firmě. „V 21. sto­ letí už není zapotřebí, aby firmy například při výstupní kontrole výrobků spoléhaly na nedokonalý lidský zrak. Mnohem spoleh­ livěji ho nahradí inteligentní kamery,“ vy­ světluje Radek Štourač, jednatel společnosti Kinalisoft a jeden z jejích dvou zakladatelů. Podle něj počítačové vidění změří sebe­ menší odchylku v kvalitě výrobku, ať už jde o kečupy, ocelové trubky nebo třeba stavební materiál. „Kromě kontroly je počítačové vi­ dění například schopné automatizovat dis­ tribuci materiálů na pás, rozpoznávat barvy nebo kouř a cokoli velmi přesně změřit,“ vy­ jmenovává Radek Štourač. Možnosti této technologie jsou velmi ši­ roké a najdou uplatnění téměř všude. „I proto nás dost překvapuje, že mnohé firmy v Česku kouzlo počítačového vidění ještě neobjevily a fungují postaru. Podle našich průzkumů

Foto archiv Kinalisoft 3x

DOSTATEČNĚ PLNÁ. Kamera kontroluje nejen kvalitu láhve, ale i to jestli je v ní dostatečný obsah tekutiny.

Počítače nahradí oči Kamery napojené na výpočetní techniku mohou odhalit sebemenší odchylky od kvality ve výrobě. Jsou mnohem dokonalejší než lidský zrak. Společnost Kinalisoft svůj specializovaný software zaměřuje nejen na oblast průmyslu, ale díky úspěchu v evropském grantu také na sféru bezpečnosti. 22

POČÍTAČOVÉ VIDĚNÍ V PRAXI. Optimalizace detekce poškozených součástek před osazením na desky plošných spojů.

využívá tuto technologii jen zhruba deset pro­ cent firem z těch, pro které by byla vhodná,“ upozorňuje šéf firmy Kinalisoft, která vznikla před devíti lety jako sen dvou vysokoškol­ ských studentů o vlastní firmě. Prvním im­ pulzem k jejímu založení byla snaha zlepšit software pro přípravu dat ve firmě, kde tehdy pracoval druhý z nynějších spolumajitelů Kinalisoftu Jan Štěpnička. Firma působící v oboru výroby a návrhu elektrotechniky využívala softwarové vy­ bavení poskytované švédským dodavate­ lem strojů Mycronic, které bylo zastaralé a neefektivní. „My jsme v tom uviděli příležitost a zku­ sili vytvořit něco lepšího. Stálo nás to sice inženýrský titul, na školu už pak bohužel ne­ zbýval čas, ale když jsme výsledek naší práce odprezentovali švédské firmě Mycronic, tak se jim výsledek líbil a pro nás to znamenalo převléci se z džínů do obleku,“ vzpomíná Radek Štourač. Jenom nápad nestačí Díky tomu, že oba kolegové investovali do rozjezdu firmy především nápady a svůj čas, mohli podnikání zahájit v  podstatě bez větší finanční injekce. První začátky

23

PROFIT  příběh úspěchu

příběh úspěchu  PROFIT

podnikání zvládli sami. „Avšak po pár le­ tech jsme dospěli do určité velikosti, kde jsme se zasekli a pořádně nevěděli, jak se dále správně rozvíjet. Zde nám obrovsky pomohlo Jihomoravské inovační centrum a  jejich programy na rozvoj firem. Účast v těchto programech nám pomohla uvědo­ mit si naše silné stránky a nastavit některé procesy lépe,“ vyzdvihuje další klíčový mo­ ment firmy šéf Kinalisoftu. Nejtěžší pro rozvoj firmy podle něj bylo uvědomit si, že nestačí mít jen dobrý pro­ dukt. Podle Radka Štourače musí podnik hned od samého počátku systematicky pra­ covat na propagaci a prodeji svého produktu. „Setkávám se se spoustou začínajících pod­ nikatelů vyvíjejících dobrý produkt a úplně ignorujících prodej. Vysvětlují to tím, že přece toto se musí prodávat samo. Velký omyl a ne každý dostane druhou šanci na změnu pří­ stupu,“ upozorňuje podnikatel.

inzerce

momentální nálada či rychlost chůze, tak třeba i povětrnostní podmínky. „Našim cílem je vytvořit systém pra­ cující maximálně spolehlivě i v případech, kdy člověk není zachycen přesně ve stejných podmínkách jako minule, má jiné oblečení, náladu. Nezdá se to, ale právě toto je v naší oblasti klíčem k úspěchu,“ konstatuje Radek Štourač. Směr Švédsko V současné době je Kinalisoft výrazně proexportně orientovaná firma. Exportuje především do Švédska. Jejím nejvýznamněj­ ším zákazníkem v této zemi je společnost vyrábějící osazovací automaty pro desky plošných spojů. Pro tuto společnost pracují již od počátku a díky této spolupráci získali výborný znalostní základ a zkušenosti s vý­ vojem softwaru a jeho následnou správou v celosvětovém měřítku.

Kinalisoft se zaměřuje i na další průmys­ lový software. Zabývá se například experti­ zou v oblasti vývoje softwaru pro řízení pro­ cesů v průmyslu. V tomto oboru firma získala řadu ocenění z tuzemských i zahraničních veletrhů, včetně prestižního prvního místa v kategorii řízení produkce v elektrotechnice na veletrhu SMT China v Šanghaji. Její soft­ ware rovněž reprezentoval Českou republiku v mezinárodní soutěži WSA Mobile content, kde byl oceňován zejména pro nápaditost funkcí a inovativní přístup k ovládání. I když firma působí na trhu již téměř de­ setiletí, stále se v určitém ohledu považuje za startup, především díky inovativnímu pří­ stupu a neustálé snaze přicházet s novými produkty a působit v nových odvětvích. „Pak znovu a znovu zažíváme nutnost zajistit na naše projekty finanční i lidské zdroje,“ uza­ vírá Radek Štourač. Dalibor Dostál

A151002261

Foto archiv Kinalisoft 2x

Jediný reprezentant z Česka Technologie počítačového vidění zanaly­ zuje nebo změří cokoli, co je zachyceno ka­ merou, a dle vyhodnocení pak automaticky dá pokyn k další požadované akci. „Namátkou mohu zmínit náš poslední projekt, kdy se sna­ žíme v jedné společnosti vyrábějící stavební tvárnice zpřesnit výrobní proces. Využíváme k tomu technologii počítačového vidění, která

V rámci projektu nyní firma vytváří apli­ kaci na biometrické rozpoznávání chůze. Dotace umožní společnosti další rozvoj této metody určené k rozpoznání chůze konkrét­ ního člověka ze záznamu kamery. „Mělo by jít o stejně spolehlivou metodu jako otisky prstů. Využitelná bude hlavně v kriminalistice, při ochraně proti terorismu a podobně,“ plánuje Radek Štourač. Firma přitom u tohoto citlivého tématu řeší i etické otázky. „Žádného Velkého bratra sa­ mozřejmě vytvářet nechceme a nevytváříme. Naše technologie má naopak lidem pomáhat, viz zmíněné využití v kriminalistice a ochraně proti terorismu,“ říká šéf Kinalisoftu. V tomto oboru stojí firma ještě před mno­ haletým vývojem. Složitost problému totiž není ani tak ve vlastním způsobu rozpozná­ vání lidí podle chůze, ale hlavně v téměř ne­ konečném množství podmínek a vlivů, které ji ovlivňují. Může to být jak oblečení nebo

Z DŽÍNŮ DO OBLEKU. Jednatel společnosti Kinalisoft Radek Štourač kvůli firmě nedokončil školu.

analyzuje materiál během zrání,“ popisuje Radek Štourač. Podle průvodních jevů se určuje, kdy nastal ideální stav vyzrání ma­ teriálu – materiál pak může postoupit dále ve výrobním procesu. Technologie přitom nachází uplatnění i mimo firemní sféru. Lze ji využít například při rozpoznávání život­ ních funkcí seniorů, při prevenci požárů nebo v kriminalistice a také v oblasti sportu při vy­ hodnocování statistik zápasů nebo v dopravě při hodnocení hustoty provozu. Právě díky využití technologie mimo prů­ mysl uspěl Kinalisoft jako jediná česká firma v  rámci evropského dotačního programu Horizont 2020 pro malé a střední podniky. O dotaci na studii proveditelnosti zažádalo v prvních dvou zatím vyhodnocených ko­ lech 4610 firem z celé Evropské unie. Uspělo jich 354, nejvíce ze Španělska, Itálie a Velké Británie.

24

25

PROFIT  očima podnikatele

advertorial  PROFIT

Evropa – uvolněná měnová politika Novým motTem centrálních bankéřů je uvolněná měnová politika. Co je to kvantitativní uvolňování a o co ve sku­ tečnosti jde Evropské centrální bance? Jaké jsou vedlejší důsledky? Takzvaná „uvolněná měnová politika“ může mít různou podobu, ale většina centrálních bank bojuje na třech frontách: 1) nízké úrokové sazby, 2) měnové intervence, 3) kvantitativní uvolňování. Stav uvolněné měnové politiky v Evropě Centrální banky drží již několik let úrokové sazby na technické nule. Česká národní banka (ČNB) snížila v roce 2012 sazbu na 0,05 pro­ centa. Evropská centrální banka (ECB) do­ konce už zavedla zápornou depozitní sazbu, stejně tak Švýcarská národní banka nebo Dánská národní banka. Mnohé centrální banky intervenují na měnových trzích, aby oslabily domácí měnu. To dělá i ČNB, která se rozhodla držet kurz koruny nad úrovní 27 korun za euro. Největší trumf ale nyní vytáhla ECB, která se rozhodla po vzoru Spojených států amerických a  Japonska

spustit kvantitativní uvolňování. Pod tento termín lze schovat ledacos, ale v podstatě jde o masivní nákup dluhopisů. Smysl uvolněné měnové politiky Veřejně se mluví o jakémsi boji s deflací, která je prý škodlivá (ano, je škodlivá pro předlužené a špatně hospodařící státy, ale většina lidí by jinak určitě deflaci uvítala). Fakticky jde o to, dostat Evropu z dluhové pasti, a to pokud možno cestou nejmenšího odporu, tedy bez války. Za tímto účelem se ECB bude snažit ještě mnoho let držet uměle úroky u dluhopisů na extrémně nízké úrovni a zároveň rozdmýchávat inflaci, která by po­ stupně „požrala dluhy“. Jinými slovy ředit, ředit a ředit peněžní zásobu. Centrální banka je jediná instituce na světě, která může na­ kupovat dluhopisy (a podobně jiná aktiva), aniž by na to měla kapitál. Tím právě vytváří a pouští do oběhu nové peníze. ECB se pomocí kvantitativního uvolňo­ vání snaží krátkodobě podpořit ekonomiku a inflaci oslabením měny. Zároveň nákupem dluhopisů udržuje úroky dluhopisů na ex­ trémně nízké úrovni, čímž snižuje státům

Foto reuters

EMOCE VZBUZUJÍCÍ. Při otevření nového sídla Evropské centrální banky ve Frankfurtu nad Mohanem se masivně protestovalo.

26

I zastínění ovlivňuje, kolik vás provoz domu bude stát

náklady na obsluhu dluhu. Státy mohou nyní snadno a levně refinancovat starší dluhopisy, a platit tak nižší a nižší úroky, podobně jako když refinancujeme hypotéku. Nižší splátky úroků však samy o sobě za­ dluženost Evropy nevyřeší, pokud státy nebu­ dou schopné hospodařit bez deficitů a pokud se reálná hodnota dluhů nebude postupně snižovat vlivem inflace. Nestane-li se tak, nezbude Evropské centrální bance nic jiného než postupně skupovat všechny státní dlu­ hopisy z trhu, tak jak to nyní dělá Japonská centrální banka. A za deset nebo dvacet let, až bude ECB prakticky jediným věřitelem států EU, bude moci Evropa bez větších problémů škrtnout jednu nebo dvě nuly u svých dluhů. Kdyby to banky udělaly dnes, lidé by přišli o úspory, důchodový systém by zkolaboval a celá Evropa by se ocitla na prahu občanské války. Smyslem kvantitativního uvolňování je koupit čas Evropě a v konečném důsledku odepsat dluhy. Vedlejší důsledky Výnosy do splatnosti u státních dluho­ pisů klesly na absurdně nesmyslnou úro­ veň, po zdanění mnohdy zápornou. Státní dluhopisy již vyčerpaly veškerý výnosový potenciál na deset let dopředu. Přitom vět­ šina kapitálu v penzijních fondech je právě ve státních dluhopisech. Fondy budou mu­ set postupně přesouvat kapitál z dluhopisů (ty bude kupovat ECB) někam jinam. Díky tomu se znovu nafukuje bublina u nemovi­ tostí a akcií, což by mělo podpořit inflaci, jak si přeje ECB. Ceny akcií v  Německu v průměru stouply za poslední půl rok o 40 procent. Evropská centrální banka a její uvolněná měnová politika zatím vítězí na všech frontách. Běžný občan se nemá jak bránit, může se pouze přizpůsobit, pokud chápe, o co tu vlastně běží. Jan Traxler

investiční poradce FINEZ Investment Management

Somfy je více než 45 let největším světovým výrobcem a dodavatelem řízení a pohonů pro vjezdové brány, garážová vrata, žaluzie, markýzy, předokenní rolety a inte­ riérové stínění. Od roku 1980 opustilo vý­ robní linku v mateřské společnosti v Cluses přes 110 milionů motorů. Denně se zde vy­ rábí 6 milionů komponent a 70 000 pohonů. Somfy je světovým lídrem v tomto odvětví. Česká pobočka vznikla v roce 1996 a posled­ ních 14 let ji vede Ing. Jiří Husák. Začínali jste jako malá firma o 5 zaměstnancích, nyní jste v oblastech řízení stínící techniky a pohonů bran a vrat leaderem na našem trhu. V roce 2014 jste se stal finalistou soutěže Manažer roku, minulý týden bylo plno na Vašem semináři, kde jste představil Vaše pojetí vedení týmu. Co stojí za tímto vývojem? Za úspěchem Somfy v ČR a SR jsou určitě výrobky s vysokou přidanou hodnotou a kva­ litou, jejíž součástí je také pětiletá záruka. A zcela rozhodně tým, se kterým pracuji. Zprvu jsme pracovali více intuitivně, v posled­ ních letech si všechno, co nám funguje, sklá­ dám do takové hezké mozaiky a nacházím po­ jmenování pro její různé části. Kolegové jsou angažovaní, motivovaní a přinášejí nápady, jak dělat věci lépe. Dotahují věci do konce. Přestože v průměru neděláme zásadní přes­ časy, jsme jako tým hodně výkonní. Věřím, že velká síla je v dobrém nastavení pravomocí a zodpovědnosti, v budování vztahů ve firmě, ve správném nastavení cílů a vzájemné lidské úctě a respektu k práci ostatních. Společnost Somfy vyvíjí, vyrábí a po celém světě dodává pohony a řídicí systémy pro stínící techniku, která může významně uspořit energii, a tím domácnostem i firmám ušetřit peníze. Jsou si české domácnosti tohoto benefitu vědomy nebo u nás stále rozhoduje pořizovací cena produktu a levnějších vnitřních žaluzií se jen tak nezbavíme?

Mezi našimi zákazníky, koncovými uživa­ teli, roste počet těch, kteří do stínicí techniky investují, protože jsou informovaní a jsou si dobře vědomi jejích přínosů. Především ven­ kovní stínicí technika dokáže, kromě samot­ ného regulování světla, velmi účinně bránit v létě přehřívání interiérů a v zimě naopak tepelným ztrátám. Chrání také soukromí, částečně zastává protihlukovou bariéru a například předokenní rolety představují i významnou mechanickou překážku proti nezvaným hostům. K nejpoužívanější venkovní stínící tech­ nice patří předokenní rolety, venkovní žaluzie a markýzy. Pokud je instalace doplněna dob­ rými ovládacími prvky a motory, znamená to komfort v podobě ovládání z pohodlí křesla nebo automatické nastavení a ovládání. Velkou výhodou venkovního zastínění je fakt, že tyto výrobky zastaví sluneční pa­ prsky už venku, před oknem. Sluneční ener­ gie se tedy průchodem okenního skla nepře­ mění na energii tepelnou a interiér je před přehřátím opravdu chráněn. Toto se naopak neděje u interiérových stínicích prvků, napří­ klad u starých známých interiérových žaluzií. Ty paprsky zastaví až „doma“, což zahřívá interiér. Rozdíl je opravdu znát. Nicméně

v posledních letech se objevují velmi zají­ mavé interiérové stínicí prvky s velmi pěk­ nými dekory a designem, kterými můžete interiér doladit. Jste předsedou představenstva Sdružení výrobců stínící techniky a jejich částí. Jedním z cílů sdružení je zasadit se o správné a co největší využití stínící techniky. Jak se vám tento cíl daří plnit? Podle mého názoru se obecně stále málo ví, jak významně zastínění zlepšuje ener­ getickou hospodárnost budov, a to v rezi­ denční i komerční výstavbě. Zlepšit povědomí o tomto faktu je jedním z našich hlavních cílů. Dokonce i normy týkající se zastínění jsou u nás zastaralé a neodrážejí skutečné přínosy této velmi zajímavé techniky. Proto naše Sdružení iniciovalo a financuje měření a výpočty nových hodnot pro nejdůležitější výrobky našeho oboru. To se projeví i při vý­ počtu průkazů energetické náročnosti bu­ dov (energetických štítků). Zastínění je určitě jedním z faktorů, který ovlivňuje získanou energetickou třídu. Ta vypovídá o tom, kolik Vás provoz domu bude stát a má tedy vliv i na jeho cenu. www.somfy.cz

27

PROFIT  restart

restart  PROFIT

Foto Martin Pinkas

účetní oživila výrobu zvířecích lízátek

Podnikání v zemědělství čelí mnoha výkyvům. Výkupní ceny masa a mléka se okamžitě odrážejí na možnostech zemědělců kupovat krmení pro zvířata. Marii Stránské se přesto podařilo znovu rozjet zkrachovalou zemědělskou společnost. 28

Když se počátkem devadesátých let začalo v Česku rozjíždět pod­ nikání, objevily se nové firmy také v měs­ tečku Havlíčkova Borová na Vysočině. Jedna z nich se začala zaměřovat na doplňky kr­ mení pro hospodářská zvířata. Jenže před­ chozímu podniku se nedařilo, a tak brzy zkrachoval. Jeho dosavadní zaměstnanci skončili na úřadu práce.

Marie Stránská tehdy pracovala v účtárně v místním zemědělském družstvu. Řadu pro­ puštěných zaměstnanců znala a oni zase věděli o jejích kvalitách ve sledování ekonomiky pro­ vozu. A tak ji začali přemlouvat, aby zkusila za­ niklou výrobu obnovit, tentokrát na zdravějších základech. „Říkali mi: Zkus to, my se vrátíme,“ vzpomíná Marie Stránská na události, které předcházely založení společnosti Eko-mil.

Na vlastních nohou Vrátit práci lidem v malém městečku, kde se investoři zrovna nepředhánějí ve vytváření nových příležitostí, bylo výzvou. Na druhé straně měla Marie Stránská malé děti, tedy povinnosti, které muži rozjíždějící podnikání neznají. Nicméně řada věcí ji na podnikání přitahovala. „Lákalo mě zkusit něco nového a osamostatnit se v práci. Nebýt nikým vedena

a sama si rozhodovat. Samozřejmě jsem se obávala možných následků, ale to je riziko podnikání,“ pokračuje Marie Stránská. „Říká se, že každý začátek je těžký, a je to pravda. Byly dny, kdy jsem si říkala, jestli to zvládnu a jak dlouho to budu dělat,“ dodává. Když se pustila do podnikání, začala po­ stupně do firmy přijímat pracovníky, kteří před časem skončili jako nezaměstnaní.

29

Na rozjezd firmy přitom nebyla sama. „Měla jsem vzor ve svém tatínkovi. Je podnikavý, celých dvacet let mého podnikání mi se vším pomáhá. Je strojař, postaral se tedy o všechny technické věci. Jako ženská jsem musela na začátku nakupovat vysokozdvižné vozíky, auta a podobně, takže jsem jeho technickou pomoc ocenila,“ vysvětluje Marie Stránská. Kromě technického zázemí provozu bylo zpočátku náročné i rozjet samotný byznys. „Museli jsme vymýšlet receptury. Zvlášť pro skot, prasata a  další druhy zvířat. Každé z nich je odlišné a jde o jejich zdraví, takže nic nešlo podcenit,“ zdůrazňuje Marie Stránská. „A pak jsme samozřejmě museli řešit, komu vlastně naše produkty prodat.“ Lízátka pro zvířata Typickým zákazníkem společnosti se zhruba dvacetimilionovým obratem a osmi zaměstnanci jsou zemědělské podniky a sou­ kromě hospodařící zemědělci, kteří chovají skot na tržní produkci mléka a masa. Nosným programem podniku je výroba minerálních lizů pro hospodářská zvířata – skot, ovce,

restart  PROFIT koně. „Jsme rádi, že je to tak složitá výroba. Díky tomu se stále držíme na trhu. Kdyby lízátka pro zvířáta uměl dělat každý, tak by možná bylo těžké se v oboru udržet,“ říká podnikatelka. I přes tuto náročnost je v této oblasti kon­ kurence, protože do Česka proudí podobné výrobky z celého světa. „Musí se každý den hlídat kvalita výrobků. Pokud bychom ji ne­ měli, tak už tu nejsme. Zákazníci neustále zkoušejí a testují produkty od různých doda­ vatelů. I proto jsme rádi, že máme stále nové zákazníky, nově v Jeseníkách, Beskydech, na Šumavě,“ vypočítává Marie Stránská. Výrobky na trhu nabízejí odborní konzul­ tanti, kteří se snaží co nejlépe poradit chova­ telům s výživou a zdravotním stavem zvířat. Svoji produkci společnost prodává přímo, má vlastní dodávky, takže zboží přivezou zákaz­ níkovi přímo až na dvůr. Vzhledem k tomu, že společnost podniká v zemědělství, snaží se i v byznysu používat zdravý selský rozum. „Nemám ráda úvěry, auta na leasing. Proto si nebereme žádné půjčky, nedělala jsem dluhy. A jsem za to

Dobrá účetní. Marii Stránskou sami bývalí zaměstnanci přesvědčili, aby firmu převzala a znovu rozjela.

to pocítíme na obratu,“ vysvětluje majitelka společnosti Eko-mil. Další věcí, která jí komplikuje podnikání, je administrativa. Ta i přes opakované přísliby politiků neklesá. „Stát to slibuje, ale admi­ nistrativy stále rok co rok přibývá. Zatěžuje nás to hodně časově i finančně a myslím, že některé papírování je zbytečné,“ domnívá se Marie Stránská. I když podnikání pro ni znamená denní riziko a  denní starost, po klidnější práci v účtárně se Marii Stránské nestýská. „ Jsem ráda v provozu,“ říká podnikatelka a pokra­ čuje, „povzbuzuje mě, když mě lidé ocení. A když mi řeknou: Ještě že jsi do toho ten­ krát šla.“ Vlastní firma pro ni přitom znamená často práci o víkendech a minimum odpočinku. „I na dovolené přemýšlím, co asi dělají lidé ve firmě,“ uzavírá bývalá účetní a úspěšná manažerka. Dalibor Dostál

inzerce

Foto Eko-mil 3x

PROFIT  restart

A141013933

ráda. Mám zásadu: Až na to mám, tak si to koupím,“ konstatuje Marie Stránská. Když se ohlédne zpět, opatrného přístupu nelituje. „Mnohé firmy v okolí už dávno ne­ existují. Vzaly si auta na leasing, pak jim to zlomilo vaz. Byly to přitom velké firmy, a už neexistují,“ říká Marie Stránská. Důležité jsou pro podnik také inovace. Společnost se snaží neustále rozšiřovat na­ bídku, vyrábí na přání zákazníka. Vymýšlí jak nové výrobky, tak nové balení produktů a každoročně se účastní regionálních i celo­ státních výstav. Pod horou lejster I přes kvalitu produktů není jednoduché udržet se na trhu. „Vyrábíme pro zemědělství a tam je si­ tuace každým dnem jiná. Hodně záleží na vý­ kupních cenách mléka a masa, které podniky dostanou. Bude-li výkupní cena nízká, odrazí se to v nákupu krmiv. Zemědělci začnou še­ třit na krmení, i když je to nesprávné, a my

Lízátka s konzultací. Potravinové doplňky pro hospodářská zvířata nabízejí odborní konzultanti. Jde o to, najít co nejvhodnější produkt.

30

31

PROFIT  advertorial

advertorial  PROFIT mobilnější a s moderním designem. Šanony například vyrábíme z materiálu, který se jme­ nuje polyfoam. Je nerozbitný, snadno omyva­ telný, lehký a odolný. Protože ovšem lidé dnes daleko více pracují z domova nebo na cestách a ke své činnosti využívají chytré mobilní telefony, tablety či notebooky, logicky nabí­ zíme i nové výrobky. Jde například o obaly na smartphony, na tablety, dobíječky, multi­ funkční tašky, které jsou určeny spe­ciál­ně pro cílovou skupinu byznys profesionálů. Řešíme, co takový člověk ke své práci potřebuje, a sna­ žíme se mu tyto věci nabídnout.

Foto Hynek Glos

Máte detailní průzkum toho, jak se mění pracovní návyky. Jaké to má na práci dopady? Ano, této oblasti se věnujeme celkem pra­ videlně. Před dvěma lety jsme si udělali studii Future of Work, jež se zabývá budoucností práce a tím, jaké trendy jsou dnes a jaké se dají očekávat v  budoucnu. Spolupracovali jsme na ní se dvěma významnými futuro­ logy Richardem Watsonem a  Andrewem Crosthwaitem. Závěry zprávy celkově nazna­ čují, že model tradiční kanceláře se změní. Pracovník bude této době permanentně připo­ jen na internet, má stálý přístup do firemních systémů, a je tedy neustále propojen se svými spolupracovníky. Znamená to, že když pra­ cuji, je celkem lhostejné, jestli sedím v kance­ láři, nebo doma, případně v kavárně. Je jedno, zda jsem v Praze, nebo v Paříži, protože se svou mobilní kanceláří, již mám v počítači, smartphonu či tabletu, mohu vykazovat čin­ nost odkudkoli. Kanceláře zůstanou jako místo setkávání, pro brainstormingy.

Přežijí klasické kanceláře? Obejdeme se v budoucnosti bez papíru a budou všechny dokumenty jen v elektronické podobě? Budeme se s kolegy scházet v práci, nebo je model tradiční kanceláře přežitý? Nejen to, jak se nové trendy promítají do činnosti tradičního výrobce kancelářských potřeb, prozrazuje viceprezident pro marketing společnosti Esselte Leitz Europe and International Martin Kůla. 32

Lidé jsou stále více mobilní. Nepracují jen v kancelářích, ale prakticky odkudkoli. Jak se tomuto trendu jako dodavatel kancelářských potřeb přizpůsobujete? My jsme se historicky snažili přinášet výrobky, které by umožňovaly lidem, aby si dokázali svou činnost dobře zorganizovat. Tradiční rolí office manažerky ve firmě bylo objednávat šanony, sešívačky, různé desky. Dnes se ovšem významně mění způsob, jak lidé pracují, a s tím se mění i náš sortiment a  přístup k  potřebám zákazníků. Prvním trendem je inovace tradičních produktů. Snažíme se je inovovat tak, aby byly odolnější,

Se změnou trendů v pracovní oblasti souvisejí i takzvané flexibilní nebo částečné úvazky... U nás v Česku tyto věci fungují méně než ve vyspělém světě. My to postupně zavádíme, kde to má smysl. Několik mých kolegů tu takto pracuje a do kanceláře jezdí třeba jed­ nou za týden. Já osobně pendluji mezi kan­ celářemi v Praze, Stuttgartu a dalšími místy v Evropě. Když se podívám na naši firmu, nemáme ani klasický head-office. Profese, které hodně cestují, potřebují mít vše nejnutnější s sebou.

Vnímáte to tak, že je zde ze strany obchodníků na cestách tlak na co nejpraktičtější pomůcky? Vycházíte těmto lidem svými výrobky vstříc? Ano, už jsem se o tom zmiňoval. Naše nové výrobky jdou tímto směrem. Přemýšlíme o tom, co tito lidé potřebují, a z toho pak od­ vozujeme, jakým způsobem výrobky designu­ jeme. I v tom najdete spoustu nových trendů. Lidé, kteří dnes při práci cestují, potřebují, aby pracovní pomůcky byly co nejvíc kom­ paktní, vše musí být tenké a lehké (slim and light). Byznysmen potřebuje mít vše po ruce. Tašky mají kapsy na notebook, tablety, mobil, ale i kapsičky na všechny možné doplňky. Jedna z velkých výzev současnosti je potřeba permanentního dobíjení. Baterie se hodně ne­ změnily. Baterie v iPhonu 5 je asi jen o 15 pro­ cent silnější než v prvním modelu iPhonu. Proto vyrábíme řadu nabíječek, přenosné i stolní, a do většiny výrobků zabudováváme dobíjecí porty. A konečně je nutné, aby byly pomůcky flexibilní, aby si všechny věci, které ke své práci náš zákazník využívá, snadno sbalil či vybalil, kdykoli to potřebuje. Jaké jsou vaše nejvýznamnější novinky? Aktuálně jste přišli například s malou tiskárnou štítků, zajímavý je také nejnovější výrobek s pracovním názvem 4 v 1... Na naší nové tiskárně štítků Leitz Icon, kterou rovněž označujeme jako smart výro­ bek, je nejlépe vidět trend, kterým se vývoj ubírá. Toto zařízení dokáže tisknout na pa­ pír i na plast, můžete si na něm vytisknout malý štítek stejně jako třímetrový banner. Tiskárnu lze ovládat z PC, ze smartphonu či tabletu. Výrobek je lehký a přenosný, tudíž jej můžete využívat kdekoli v terénu. V této kategorii je to podle mě převratná novinka. Zmíněný výrobek 4 v 1 je vlastně bezdrátový ovladač prezentací, psací pero, stylus a la­ serové ukazovátko ve velikosti a provedení stylového pera.

Už několik desítek let se mluví o společnosti bez papíru. Myslíte si, že i přes všechny inovace v technologiích papír hraje důležitou roli? To, jestli papír jednou úplně zmizí z našich životů, je nekonečná akademická debata. Já si myslím, že ne. Nedávno byl dělán průzkum na dvou skupinách studentů: část studentů si zapisovala na přednáškách poznámky tuž­ kou na papír a část přímo do počítače. Bylo zjištěno, že ti, co si to zapisují sami na papír, si informace lépe zapamatují. Nevidím to tak, že by to bylo „buď, anebo“. Papír určitě bude svou úlohu mít i v budoucnu, ale ta bude poněkud jiná než dnes. Určité dokumenty v papírové podobě zmizí. V online světě se zásadně řeší zabezpečení dat a informací. Je to podobné i u tištěných materiálů a kancelářských potřeb? Myslím, že to bylo velké téma před mnoha lety, když přicházely skartovačky ve velkém a  řešily se nějaké standardy bezpečnosti. Jestliže se podíváte na to, jak lidé pracují s dokumenty dneska, opět nastala významná změna. Dnes lidé často používají dokumenty na papírech jen velmi přechodně. To, co se ukládá dlouhodobě v papírové podobě, jsou spíše věci, které mají právní význam – smlouvy, faktury. A ještě k té bezpečnosti. Aktuálně se mluví zejména o kybernetických útocích. Z našeho pohledu je tu ovšem ještě jeden zajímavý fenomén bezpečnostního as­ pektu – a to zabezpečení displeje. Jak lidé pracují ve vlacích, letadlech, kavárnách, mů­ žete jim nahlížet přes rameno a na screenech si přečíst cokoli, což je podle mě významné riziko. My nabízíme svým zákazníkům obal s bezpečnostním filtrem, se kterým vidíte na displej jen z určitého úhlu a vzdálenosti. Nikdo nepovolaný si tedy nic z obrazovky na vašem tabletu nepřečte.

O Esselte Společnost Esselte je tradiční evropský výrobce kancelářských potřeb s dlouhou historií. Původně šlo o švédskou firmu. Od počátku se firma zaměřuje na vývoj a výrobu inovativních výrobků, jejichž cílem je pomoci zákazníkům zjednodušit a lépe zorganizovat práci. Esselte dnes rozvíjí zejména německou značku Leitz, pod níž v řadě Leitz Complete uvádí výrobky pro manažery na cestách.

33

PROFIT  fokus

fokus  PROFIT

Práva pasažérů v rozletu

firma v případě úspěchu 23 procent. U pro­ gramu Premium Extra je servisní poplatek ještě vyšší – zhruba 750 korun, jenže máte nárok na vyřízení tří dalších stížností. Pokud Click2Claim uzná vaši žádost jako oprávněnou a vyšetřování to potvrdí, je schopen vám zajistit za zrušený nebo výrazně zpožděný let do 1500 kilometrů kompen­ zaci ve výši 250 eur, na vzdálenost 1500 až 3500 kilometrů 400 eur a nad tři a půl tisíce kilometru 600 eur. Obavy, že se k penězům, na něž máte nárok, nedostanete, jsou podle Františka Herynka liché. „Drtivou většinu sporů jsme neprohráli. Z těch, co byly opráv­ něné, snad ani jeden. Za celou dobu naší exis­ tence jsme měli jediného naštvaného klien­ta – a to ještě kvůli tomu, že nám poskytly aero­ linky nesprávné informace. Pokud je tam ně­ jaký problém a prohrajeme, platíme to my, nikoli zákazník, a to včetně služeb advokáta,“ uklidňuje šéf Click2Claim. Aby vám ovšem vůbec vznikl na kompenzaci nárok, musí dojít ke zpoždění či zrušení vašeho letu či snížení přepravní třídy vinou dopravce, nikoli zása­ hem vyšší moci, kterým se rozumějí stávky na letištích, nepříznivé počasí a podobně.

Jednou ze společností, které se vy­ máháním pohledávek od aerolinií zabývají, je ryze česká firma Click2Claim. S pomocí nespokojeným cestujícím má bohaté zku­ šenosti. Podobné služby začala nabízet jako druhá v Evropě před téměř šesti lety a dnes působí na celém starém kontinentu. „Poškozený má v  zásadě tři možnosti. Buď to nechá plavat, což se bohužel stává dost často, nebo zvolí jednu z agentur, které se tím zabývají, případně si může zkusit vy­ moci pohledávku u letecké společnosti sám,“ říká generální ředitel Click2Claim František Herynk. Poslední varianta je časově náročná a při­ tom nejistá. Ze statistik vyplývá, že pokud jed­ náte na vlastní pěst, končí to v drtivé většině případů krachem. Na kompenzaci pak ne­ uvidíte ani korunu, a ještě vaše konto zhubne poté, co zaplatíte soudní výlohy a náklady protistrany. „Klienti si často říkají, peníze mám, tak proč platit někomu provizi, zařídím si to sám. Ovšem z těch, kteří to zkusí sami, je úspěšných sedm procent. Naše úspěšnost je 97 procent,“ upozorňuje Herynk. Obrovský nepoměr je dán především tím, že samotný poškozený – a to ani tehdy, na­ jme-li si schopného právníka – nemá šanci dostat se k relevantním informacím, jež se týkají jeho letu. Tudíž nebude mít v  ruce nic, čím by dokázal, že byl skutečně vinou dopravce omezen na svých právech. K ta­ kovým datům ovšem likvidátoři firem jako Click2Claim přístup mají. „Jsou to zkušení lidé, kteří komunikují ne­ jen s aerolinkami, a tak si ověří ta data hloub­ kově. Mají informace od různých providerů: z jakého terminálu se letělo, co skutečně způ­ sobilo zpoždění nebo zrušení letu. Zjišťují,

34

Foto Hynek Glos

Nabralo vaše letadlo zpoždění? Strávili jste na letišti hodiny úmorným čekáním na náhradní spoj poté, co vám byl let zrušen? V obou případech máte nárok na kompenzaci, jenže dopravce vám sám od sebe většinou nedá ani korunu. S žádostí o pomoc se obracejte na profesionály.

je-li tam záznam o nějaké technické závadě, jak se tato závada opravovala, co přesně to bylo. Jinými slovy: my o tom daném letu zjis­ tíme vše, co je potřeba, a pak rozhodneme o oprávněnosti klientova nároku. Do dvou pracovních dnů jej informujeme a – řekneme mu: ano, máte nárok, zařídíme to. Pak už jen stačí, když nám dá plnou moc,“ doplňuje František Herynk. Provize podle platby A jak má potenciální klient Click2Claim, pokud se cítí poškozen, postupovat? „Pokud zvolíte naše služby, nejjednodušší cesta vede přes webové stránky Click2Claim. Zákazník zde zadá základní informace o tom, co a kdy

se mu stalo, s kým letěl. Stačí mu vyplnit jednoduchý interaktivní formulář, který se ho ptá na určité věci a zároveň filtruje pro nás nežádoucí případy. V určitém kroku může údajnému poškozenému sdělit: tady už nárok nemáš,“ říká František Herynk. Zájemce o odškodnění si může vybrat, jakým způsobem a  kdy službu zaplatí. Click2Claim nabízí více programů v různých cenových relacích. V případě, že na počátku nesložíte žádný servisní poplatek a peníze od vás uvidí zástupci firmy až po úspěšném vyří­ zení vašeho případu, je provize pro vymaha­ tele logicky vyšší, a to 27 procent z vymáhané částky. Pokud na začátku zaplatíte poplatek 19 eur, což je zhruba 500 korun, účtuje si

Aerolinky na blacklistu Zpočátku většina případů končila v soud­ ních síních, a cestující přesto často na od­ škodnění nedosáhli. „Je to věčný boj mezi spotřebitelem a molochem, který vydělává inzerce

A151003322

Jak dlouho má klient nárok na kompenzaci? Nárok na kompenzaci je možno vymáhat soudně nejdéle 24 kalendářních měsíců zpětně od data letu. Protože eventuálnímu soudnímu řízení předchází mimosoudní jednání s leteckou společností, je však třeba žádost podat s předstihem (minimálně čtyři měsíce). Podle náročnosti případu může vyřizování trvat od dvou týdnů do dvou měsíců.

miliardy eur ročně. Vždycky stojí cestující proti ekonomicky mnohem silnějšímu hráči, musí být tedy vůle soudů řešit tyto případy ve prospěch poškozených,“ říká František Herynk. Soudům v Evropě i společnostem typu Click2Claim či Náhrady.cz pomohlo rozhod­ nutí Evropského soudního dvora, které sjed­ notilo nároky na odškodné v EU. Sjednocení judikatury pro soudy od roku 2012 znamená, že pokud má let zpoždění více než tři hodiny, má být kompenzace stejná, jako by byl zru­ šen. „Určitě je to pro nás jednodušší. Teď to hřiště nemají soudy příliš velké, dost se jim zúžilo. Dříve klient podal žalobu, aerolinka podala odpor a soudy se potýkaly s tím, že nevěděly, jak to mají řešit. To se změnilo,“ vykresluje generální ředitel Click2Claim. Poslední dobou se navíc zlepšuje mo­ rálka leteckých společností a aerolinky slyší

na výzvy vymahatelských firem k uspoko­ jování jejich klientů mimosoudní cestou. Soudním sporům se snaží spíše vyhýbat. Daleko více energie věnují přepravci také prevenci: „Letecké společnosti jsou opatr­ nější: už nebývají taková zpoždění, lety se ruší méně a opravdu jen když je vážná tech­ nická závada.“ Potíže mají cestující zejména s nízko­nákladovými dopravci: „Máme za roky naší činnosti dostatečná data, abychom si mohli vyrobit jakýsi blacklist nespolehlivých přepravců. Černou listinu máme jen pro in­ terní potřeby, ale přiznávám, že zpravidla se jedná o lowcostové přepravce, kteří s námi ani s klienty dost často nekomunikují.“ Případů, kdy byli lidé odškodněni za zru­ šené či zpožděné lety, každoročně přibývá. Ročně vymohou lidé prostřednictvím všech agentur v ČR a SR na dopravcích zhruba 60 až 70 milionů korun, což je ve srovnání se sku­ tečnými nároky na kompenzace minimum. Současnou emancipaci těch, kteří využí­ vají služeb leteckých dopravců, přirovnává František Herynk k situaci v 80. letech dva­ cátého století ve Spojených státech. „ I my Středoevropané si začínáme uvědomovat, že nemusíme nechat lomcovat svým majestá­ tem. Uvědomujeme si, že máme nějaká práva, a učíme se je používat a aplikovat v denním ži­ votě – a to neplatí jen v této oblasti,“ domnívá se generální ředitel Click2 Claim. Jakub Procházka

PROFIT  ADVERTORIAL

xxxxxxxxxx  PROFIT

Zájem o homeopatii roste Pacienta utváří prostředí, ve kterém žije, proto mu léčivé látky z tohoto prostředí prospějí více než například produkty dovážené ze zahraničí, říká Alexander Fesik, zakladatel Akademie klasické homeopatie a výrobce těchto léků z českých surovin.

36

Pro koho je akademie určená? Akademie se zabývá vývojem homeopatic­ kých léčiv, vzděláváním odborníků ve zdra­ votnictví, propagací homeopatie a publikační činností. Zároveň poskytujeme homeopatické poradenství, do kterého jsou zapojení lékaři z celé republiky. Proto by odpověď na vaši otázku asi měla znít: Akademie je určena kaž­ dému, kdo potřebuje kvalifikovanou homeo­ patickou pomoc. Homeopatie pracuje se skutečností, že každý pacient je jiný. Přesto, dá se například vytíženému manažerovi doporučit, na co by si měl dát pozor a případně, jak si udržovat zdraví? Homeopatie umožňuje u každého člověka rozpoznat, které faktory ohrožují jeho zdraví. Někteří lidé se obtížně vypořádávají se stre­ sem, který je příčinou dalších zdravotních potíží – těm například pomůže užívání léku Argentum nitricum AKH. Varovnými signály jsou i výbuchy vzteku a tendence zahánět

JAK NEVYHOŘET?

Obor skýtá ještě podle vás velký potenciál. V čem spočívá? Kvůli vytíženosti systému zdravotní péče lékaři často nemohou pátrat po skutečné pří­ čině pacientových potíží, a musejí aplikovat paušální řešení. Důvodem rostoucího zájmu o homeopatii je ale i náš přístup: homeopa­ tické léky vyrábíme výhradně z českých bylin a místních surovin. Jednou z hlavních myš­ lenek homeopatie je, že pacienta utváří pro­ středí, ve kterém žije, proto mu léčivé látky z tohoto prostředí prospějí více než například produkty dovážené ze zahraničí. Zdá se, že si pacienti tyto věci uvědomují a obracejí se k české homeopatii častěji než dříve. Platí u homeopatik, že je lze užívat preventivně, nebo naopak podobně jako u farmak může dojít ke snížení účinku při dlouhodobějším užívání? Homeopatické léky je možné užívat pre­ ventivně a časem se jejich účinek nezmenšuje. V populaci existují skupiny lidí, kteří sdílejí předpoklady k rozvoji určitých nemocí. Tyto nemoci léčí takzvaný konstituční lék. Pokud je někdo pacientem typu Silicea, předpo­ kládá se u něj rozvoj onemocnění, která léčí homeopatikum Silicea. Preventivní užívání konstitučního léku má příznivý vliv na jeho zdraví. Nemusí se bát nežádoucích účinků – ty homeopatické léky nemají. Navíc skvěle doplňují i podporují tradiční léčbu.

Stresu nelze uniknout. V dnešním světě je všudypřítomný a způsobuje celou řadu zdravotních problémů. Jedním z nejzákeřnějších následků chronického stresu je syndrom vyhoření − plíživý proces končící citovým a mentálním vyčerpáním, který často postihuje vytížené lidi s velkou zodpovědností, například i manažery a podnikatele. Žijete svou prací a jste ochotní udělat pro úspěch všechno? Dávejte si dobrý pozor. Každý člověk po čase ztratí svůj zápal a začne být ze svých povinností otrávený. Viděli jste někdy zdravotní sestru, která je hrubá na pacienta? Jakmile ztratíte chuť pustit se do práce, dostaví se i další problémy – únava, bolesti hlavy a nevolnost, které si s sebou přinesete z práce domů. Pak už nezbývá mnoho, aby člověk začal své problémy hasit alkoholem nebo léky. A řešení? Odborníci doporučují změnit zaměstnání nebo přejít na vyšší pozici, ale copak to vždycky jde? Naštěstí je tu účinná pomoc. S homeopatickým lékem Argentum nitricum AKH přemůžete psychické a fyzické projevy stresu – uklidníte chaos ve své hlavě a necháte zmizet strach, spěch a neklid. Pomůže i tehdy, když vám myšlenky na uplynulý den nedovolí usnout. Spolehnout se na něj můžete před důležitou schůzkou, na které se vám rozhodně nebude třást hlas ani vaše ruce. Potřebujete získat energii? Tu vám dodá homeopatický lék Acidum phosphoricum AKH. Pomáhá, když tělo a mysl ztrácí sílu, i po ztrátách životních. Sundá vám z očí černé brýle, zastaví vypadávání vlasů a dodá zase chuť jídlu. Homeopatické léky můžete na rozdíl od léků proti úzkosti užívat tak dlouho, dokud se nebudete cítit lépe, nezpůsobují otupělost nebo jiné problémy. MUDr. Alexander Fesik lékař a homeopat

A151003935

Provozujete Akademii klasické homeopatie a webový portál Buďtezdraví.cz­. Proč jste se k tomu odhodlal? Do České republiky jsem přišel na začátku devadesátých let, předtím jsem žil v Kyjevě, kde jsem také působil jako lékař. Po přestě­ hování do Ostravy jsem se znovu ocitl na začátku: od okolí mě oddělovala jazyková bariéra a místní lidé nejenže nebyli nikdy ho­ meopaticky léčeni, ale o homeopatii často ani nikdy dříve neslyšeli. Pochopil jsem lépe než kdy dříve, co všechno potřebuji k tomu, abych homeopatii mohl uplatnit v praxi. Byly to kvalitní homeopatické léky. Pokud mají léčit zdejší pacienty, musejí se vyrábět z místních surovin. Došlo mi také, že mohu pomoci více lidem, pokud jiným lékařům ukážu, jaké jsou možnosti homeopatické léčby. Proto jsem založil společnost Akademie klasické homeo­ patie, která vyrábí homeopatické léky řady Česká homeopatie a která už od roku 1994 připravuje lékaře, lékárníky a  veterináře, aby mohli dennodenně využívat homeopatii jako diagnostickou a léčebnou metodu. Portál Buďtezdravi.cz se je určený široké veřejnosti i odborníkům, kteří chtějí sledovat novinky ze světa homeopatie. Spustili jsme ho proto, aby čtenáři mohli na jednom místě najít rady, naučné články, reportáže nebo informace o možnostech vzdělávání.

zlost pitím alkoholu, zde může pomoct lék Bella-donna AKH. Vyčerpání, nespavost, ztráta libida jsou zase signálem toho, že tělo vyčerpalo zásoby energie, které pomůže do­ plnit lék Acidum phosphoricum AKH.

inzerce

Jaký mají obecně Češi vztah k homeopatii? Lidé, kteří vědí, co je homeopatie, ji mají rádi a při léčbě sebe nebo svých blízkých na ni spoléhají. Podle ankety ze známého interne­ tového portálu má 51 procent obyvatel České republiky k homeopatii pozitivní vztah.

AKADEMIE KLASICKÉ HOMEOPATIE +420 596 113 330 / +420 776 879 799 [email protected]

WWW.BUDTEZDRAVI.CZ

37

PROFIT  makro

advertorial  PROFIT

obecná míra nezaměstnanosti očištěná o sezonní vlivy v procentech

6,7

II.14

6,7

III.14

6,5

IV.14

6,4

V.14

6,2

VI.14

6,3 6,0

VII.14

5,9

VIII.14

IX.14

5,8

X.14

6,0

5,9

5,9 5,6

XI.14

XII.14

I.15

II.15

Zdroj: Český statistický úřad

Příliš silná koruna České národní bance nevoní Obdobně jako v předchozích měsících přicházely z české ekonomiky v mi­ nulých týdnech převážně pozitivní zprávy. Pokračující růst březnového Indexu nákup­ ních manažerů na několikaměsíční maxi­ mum naznačuje, že růst zpracovatelského průmyslu navzdory silné expanzi v loňském roce letos oproti původním předpokladům výrazněji nezpomalí. Následný rychlejší cel­ kový ekonomický růst tak může během násle­ dujících čtvrtletí vyústit v o něco zřetelnější než doposud očekávaný růst inflace, která se podle současné predikce ČNB nepřiblíží k  dvouprocentnímu inflačnímu cíli dříve než koncem roku 2016. Pravděpodobnost, že centrální bankéři budou s ohledem na ne­ příznivý výhled růstu spotřebitelských cen nuceni přistoupit k dalšímu oslabení kurzu koruny vůči euru, je tak v tuto chvíli nízká, byť to z nedávného zasedání členů bankovní rady není příliš patrné.

2,3 %

Meziroční tempo růstu mezd za 4. čtvrtletí

Česká národní banka po svém březno­ vém zasedání vyhodnotila rizika své sou­ časné prognózy poněkud překvapivě jako

38

protiinflační, a to především s ohledem na slabší než bankovní radou očekávané me­ ziroční tempo růstu mezd za loňské čtvrté čtvrtletí (2,3 procenta oproti předpoklá­ daným 3,4 procenta). Dosavadní mírnější mzdový nárůst je však zřejmě jediným vý­ znamnějším indikátorem, který se v sou­ časné době vyvíjí hůře, než ČNB očekává. Růst spotřeby českých domácností se i na­ vzdory nižšímu růstu mezd v posledních měsících jeví především díky klesající míře nezaměstnanosti (v únoru 5,6 procenta) a vy­ soké úrovni spotřebitelské důvěry jako dosta­ tečně robustní. Zdůrazňování protiinflačních rizik a následné zvýšení pravděpodobnosti dalšího oslabení kurzu koruny tak lze z po­ zice ČNB chápat spíše jako verbální inter­ venci proti nedávnému posílení kurzu české měny k 27 korunám za euro, tedy k hranici, kterou je ČNB připravena hájit. Spotřeba českých domácností rostla v loň­ ském čtvrtém čtvrtletí dle ČSÚ nejrychleji od roku 2008 (meziročně o 2,6 procenta), mimo jiné i díky již zmíněné klesající nezaměstna­ nosti. Její pokračující snižování souvisí do značné míry s růstem zaměstnanosti ve zpra­ covatelském průmyslu, který se na českém hospodářství podílí více než 30 procenty. Na pokračování expanze v tomto z hlediska růstu české ekonomiky klíčovém odvětví ukazuje předstihový Index nákupních manažerů ve

výrobním sektoru, jehož průměrná hodnota za letošní první čtvrtletí dosáhla jedné z nej­ vyšších úrovní za posledních čtyři a půl roku (55,9 bodu).

3 %

Očekáváný růst české ekonomiky v letošním roce

Pokračující zrychlování růstu české eko­ nomiky bude během následujících měsíců patrné i na doposud slabé úrovni daňového inkasa směřujícího do státního rozpočtu (v únoru meziročně nižší o 26,3 miliardy ko­ run). To však bylo na počátku minulého roku pozitivně ovlivněno například mimořádnými příjmy z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE ve výši 8,5 miliardy korun či zřetelně vyšším inkasem spotřební daně z tabákových výrobků vzhledem k absenci regulace před­ zásobení, která vstoupila v platnost až na počátku letošního roku. Snížení letošního schodku státního rozpočtu pod plánovanou stomiliardovou hranici by tak v případě oče­ kávané přibližně tříprocentní expanze české ekonomiky v letošním roce nemuselo být úplně nedostižitelnou metou. Jan Šedina

analytik České spořitelny

Dny teplárenství a energetiky se zaměří na budoucí jednotný trh Hradec Králové se opět stane centrem středoevropského teplárenství. Od 21. do 23. dubna bude hostit už 21. ročník největší oborové konference Dny teplárenství a energetiky. „Budeme se intenzivně věnovat problematice energetické unie,“ slibuje Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR, pořadatele akce. Další ročník konference Dny teplárenství pomalu klepe na dveře. Jaká hlavní témata můžeme letos očekávat? Pokud jde o mezinárodní souvislosti, bu­ deme se především věnovat problematice energetické unie. Jde v podstatě o nový strate­ gický plán Evropské komise pro oblast ener­ getiky. Pro nás je tento dokument zajímavý tím, že poprvé se Evropská komise bude prav­ děpodobně hlouběji zabývat také tepláren­ stvím. Dosud se veškerá debata v Evropské unii točila jen okolo elektřiny a plynu. Teď se ovšem zdá, že v Bruselu pochopili, že sou­ částí energetické politiky EU musí být také teplárenství. Co vás nejvíce zajímá v souvislosti s touto koncepcí? Pro nás je klíčové téma diskriminace dál­ kového tepla. Nevadí nám ani tak tlak na sni­ žování emisí, jak je nám často podsouváno, ale že platíme povolenky, a konkurence ni­ koli. Dokud povolenka stojí sedm eur, je to ještě snesitelné, bude-li stát dvacet eur, pak teplárny nebudou schopné konkurovat, jest­ liže nebude obdobná platba zavedena i pro individuální výrobu tepla. Protože teplárny nevyrábějí jen teplo, ale také elektřinu, je pro nás velmi důležitý rovněž vývoj tohoto trhu, který je dnes těžce pokřivený nejrůznějšími dotacemi. Evropská komise chce připravit

antimonopolní úřad, který řeší případné zne­ užití dominantního postavení. Je to určitě důvod k zamyšlení, jestli v ČR opravdu potře­ bujeme tolik detailní energetické legislativy a jestli to nakonec není kontraproduktivní nejen z pohledu teplárenských společností, ale i jejich zákazníků.

nový design trhu, což znamená další zásadní nejistotu do budoucna. Loni měla velký úspěch přednáška šéfa německého sdružení AGFW Wernera Lutsche. Očekáváte letos nějaké zajímavé zahraniční hosty? Rádi bychom na loňský ročník navázali. Potvrzenou máme účast ředitele pro teplá­ renství z asociace finského energetického průmyslu Jariho Kostamy. V dnešní těžké době potřebuje české teplárenství nějakou pozitivní inspiraci. Finský příklad ukazuje, že teplárenství může fungovat velmi dobře s minimem legislativy a regulace. Finsko například nemá žádný specializovaný zákon týkající se teplárenství, vystačí si se stan­ dardním obchodním zákoníkem. Místo spe­ ciálního regulačního úřadu mají fungující

Součástí konference bude také kulatý stůl se zástupci těžebních společností. Jak se Teplárenské sdružení ČR dívá na prolomení těžebních limitů v severních Čechách? Kolem limitů je obrovská bouře emocí, ale relativně málo skutečných informací a faktů, podle kterých by se dalo racionálně rozhodo­ vat. Výkonná rada sdružení zaujala k otázce limitů pragmatický postoj. Potenciální vý­ znam uhlí za limity pro teplárny je zřejmý, o tom není pochyb. Nicméně k jednotlivým variantám možného přístupu k limitům, které prezentoval ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, chybějí informace o nabídce uhlí pro teplárny. Proto výkonná rada dospěla k závěru, že se zatím nebude k jednotlivým variantám vyjadřovat a vyčká na výsledek jednání s ministerstvem průmyslu a obchodu i těžebními společnostmi. Teplárny určitě uhlí chtějí dál využívat, je to ale otázka ekonomic­ kých podmínek, teplo vyrobené z uhlí musí být konkurenceschopné na trhu.

39

PROFIT  zahraničí

zahraničí  PROFIT

POznatky a příběhy českých firem, které už ve světě uspěly. Doporučení a inspirace pro ty vývozce, kteří se teprve exportovat chystají. To vše je obsahem mě­ síčníku Český export, jejž od ledna nabízí vydavatelství Mladá fronta. Časopis vychází vždy první týden v měsíci jako příloha týde­ níku Euro a deníku E15.

40

Hlavním tématem časopisu je obvykle jedna vybraná země, která je pro české firmy přitažlivá jako exportní cíl. V  sou­ časné době se připravují například vydání věnovaná Indii, Brazílii nebo Spojeným stá­ tům americkým. Vedle toho časopis přináší také informace o státní podpoře vývozu nebo o vývoji v klíčových českých průmyslových

odvětvích, jako jsou strojírenství, sklářství nebo pivovarnictví. Nabízíme ukázky některých zajímavých vývozních příběhů, které na svých stránkách Český export přinesl. Je to průřez obcho­ dem s různými typy výrobků, které už české firmy s úspěchem vyvážejí i na velmi exo­ tické trhy.

inzerce

Mnohdy neuvěřitelné jsou osudy českých firem, které obchodují v exotických zemích. Od tohoto roku jejich příběhy sbírá a zveřejňuje měsíčník Český export, který spolupracuje s redakcí Profitu. Přinášíme vizitku Českého exportu a některé pozoruhodné vývozní zkušenosti z poslední doby.

Foto Tomáš Novák

Český export přinesl neobyčejné příběhy

Plzeňský ležák vyhrál v televizní soutěži V Koreji roste obliba českého piva. Pomohlo tomu i vítězství v televizní soutěži, v níž český ležák z Plzeňského Prazdroje porazil jedenáct konkurenčních pivních značek. Jižní Korea si je blízká s Českem v tom, že i Korejci mají velmi rádi pivo. Na tamější trh už zkusila vstoupit většina velkých českých pivních značek. Prestiži českého piva při­ tom nedávno pomohlo vítězství lídra českých pivovarů, Plzeňského Prazdroje, v televizní soutěži dvanácti světových značek. Triumf přišel loni v pořadu Complain Zero na stanici MBC, jednom ze tří hlavních korejských tele­ vizních kanálů. Světové i korejské značky piva prošly v pořadu dvojitým testem. Hodnotila je pětice nezávislých odborníků – jeden sládek, jeden someliér, dále vysokoškolský odborník, pivní znalec a šéfkuchař. Ti koštovali piva na­ slepo. „Aby se minimalizovalo riziko subjek­ tivního úsudku hodnotitelů, prošla testovaná piva navíc také vyhodnocením za pomoci nejmodernějších elektronických přístrojů,“ uvádí Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. Po důkladném pro­ věřování označili odborníci jako vítěze plzeň­ ský ležák. V celkovém hodnocení vyzdvihla porota především jeho aroma a vytříbené chuťové spojení kvalitních odrůd ječmene a chmele. Ležák Pilsner Urquell tak uspěl před značkami Heineken, Stella, San Miquel, Kirin, Samuel Adams a pěti dalšími pivy do­ mácí korejské výroby. Pro Plzeňský Prazdroj je to dvojnásob cenné vítězství, protože se pro něj začíná stávat Korejská republika důležitým odbytištěm. Například jen v roce 2013 vzrostl meziročně export značky Pilsner Urquell do Jižní Koreje o plných 55 procent na 13 tisíc hektolitrů. Z hlediska vývozu pl­ zeňského ležáku je Jižní Korea v desítce nej­ větších odběratelů. České pivo ostatně směřuje do Koreje už dlouho. Jako první přišlo v novodobé éře na tamější trh již v devadesátých letech minu­ lého století pivo BrouCzech z Nové Paky. Pak dorazil budějovický Budvar, jihlavská značka Ježek nebo náchodský Primátor, který se prodával v řetězci českých restaurací Castle Praha. Obchodní útok na korejské milovníky zlatavého moku završil v posledních čtyřech

A151003896

Jižní Korea

41

PROFIT  zahraničí letech příchod velkých značek, jako jsou Gambrinus nebo Velkopopovický Kozel.

Saúdská Arábie

Foto Český export 2x

České sedačky povezou poutníky do Mekky

Firma Borcad z  Fryčovic vybaví nové rychlo­vlaky pro Saúdskou Arábii. Na trase mezi posvátnými městy Mekka a Medina budou muslimští poutníci sedět na sedačkách vyrobených na severu Moravy. Každý dobrý muslim má alespoň jed­ nou za život vykonat pouť na nejposvátnější místo islámu – do Mekky v Saúdské Arábii. A právě tam budou brzy vozit miliony pout­ níků sedačky vyrobené v České republice. Společnost Borcad z  Fryčovic u  Frýdku-Místku totiž získala unikátní zakázku. Dodá téměř čtyři tisíce sedaček pro nové rychlo­ vlaky Talgo 350. Ty budou od příštího roku jezdit na 440 kilometrů dlouhé vysokorych­ lostní trati do Mekky z dalšího svatého města Mediny. Česká dodávka má celkovou hodnotu téměř 100 milionů korun. Sedačky pro náročné saúdskoarabské klienty jsou pojaty velice luxusně a budou umístěny v první třídě. „Výběru sedadel se zúčastnili i členové saúdské královské rodiny. Sedačky jsou široké půl metru, mají vlastní audio- a TV modul, podsvícení směrem do uličky a další příslušenství nezbytné pro kom­ fort v první třídě – výsuvný stolek, podnožní opěru nebo koš,“ uvedl Tomáš Boruta z mar­ ketingového oddělení Borcadu. Design a ba­ revné provedení sedaček jsou uzpůsobeny poměrům Arabského poloostrova. Jsou proto laděny do barvy písku, která evokuje poušť. Sedačky dodá Borcad španělskému výrobci rychlovlaků, společnosti Talgo Patentes. Ta je umístí do 35 vlakových jednotek, které jsou

42

kvůli tvaru své přední části přezdívány jako El Pato neboli Kačer. Celková cena zakázky na výrobu rychlovlaků konsorciem, které vede společnost Talgo, je závratných 9,5 miliardy dolarů. Dodávka prvních souprav saúdským železnicím proběhla už na sklonku loňského roku, další budou následovat. Zakázka, která je první spoluprací Borcadu a  španělské firmy, je rozplánována celkem na tři roky. První vlaky by měly na nové trati do Mekky vy­ jet na přelomu letošní a příští sezony. Takzvaný Haramain High Speed Rail Project má umož­ nit vlakům jezdit rychlostí 190 kilometrů v ho­ dině. Ročně má přepravit na tři miliony cestují­ cích. Nádraží na této trati jsou stavěna v duchu tradiční islámské architektury. Na rozdíl od českých sedaček se ale naprostá většina Čechů do Mekky nikdy nedostane. Do svatého města, v němž stojí největší mešita planety Al-Masjid al-Haram, totiž smějí již po staletí vstoupit jen pravověrní muslimové.

Spojené arabské emiráty Prestižní zakázku zkomplikovali podvodníci

Česká firma LIKO-S dodala pro projekt Masdar Institute v Abú Dhabí 60 vestavěných učeben a laboratoří. Úspěšnému obchodu ale předcházel neuvěřitelný příběh, kdy Češi narazili na podvody jedné firmy vedené Angličany. Společnost LIKO-S ze Slavkova u Brna udělala prestižní obchod ve Spojených arab­ ských emirátech. V roce 2012 dodala 60 ve­ stavěných učeben a laboratoří pro projekt Masdar Institute v Abú Dhabí. To je velice prestižní stavba, jejíž architekturu navrhlo slavné britské studio Foster’s. Finanční ob­ jem zakázky byl zhruba 1,1 milionu dolarů. Obchodu ale předcházel velice dramatický vývozní příběh. Češi natrefili na podvodnou

místní firmu Reynard Middle East, která síd­ lila v Dubaji. Její bývalý vlastník, generální ředitel i střední management, to všechno byli Angličané. „Nabyl jsem dojmu, že mnozí z těch Angličanů mají doma v Anglii nějaký škraloup, a proto se schovali do Emirátů. Takoví lidé pak samozřejmě nejsou spoleh­ livými obchodními partnery,“ říká Martin Coufal, předseda dozorčí rady firmy. Český podnik měl dodat materiál spo­ lečnosti Reynard a ta pak měla zajistit fi­ nální dodávku na stavbu. Když bylo vše do­ hodnuto, vrátili se čeští byznysmeni domů a čekali na zálohovou platbu. „Ta ale nepři­ cházela a najednou nebylo možné s nikým z Reynardu komunikovat. Nakonec se sice z Emirátů ozvali, ale volal kupodivu ředi­ tel firmy Modulor, která byla generálním dodavatelem na projektu. Vyrazil mi dech informací, že majitel Reynardu si jménem svého arabského sponzora vzal úvěr na zá­ lohu ve výši půl milionu dolarů, převedl ji na své soukromé konto, pak zmizel do africké Keni a pátrá po něm Interpol,“ vypráví Martin Coufal. Češi se po tomto šoku naštěstí nako­ nec dohodli se společností Modulor, že jim učebny dodají napřímo, bez prostředníka. Ani pak ale nebyl klid. „Ředitel firmy Reynard i po útěku majitele společnosti do Afriky ne­ chtěl zrušit smlouvu a velmi razantně si začal vynucovat svoji provizi. Vyhrožoval mi po­ mstou ze strany jejich arabského sponzora, dokonce i fyzickou likvidací,“ říká Martin Coufal. „Když už mi s jeho obtěžováním za­ čala docházet trpělivost a kolegové mi radili, ať se hned obrátím na policii, požádal jsem o pomoc ředitele Moduloru. Ten zvedl tele­ fon a zavolal jejich sponzorovi, což měl být dokonce příbuzný nějakého šejka… Neznám všechny detaily, jak to nakonec zařídili, ale je fakt, že od té doby jsem o nikom z Reynardu už nikdy neslyšel,“ dodává. Martin Coufal zdůrazňuje, že v Emirátech je možné dělat dobré obchody, ovšem je třeba dát pozor při výběru partnera. Na to se nyní česká firma sama soustředila. „Našli jsme tentokrát ryze arabskou firmu, kterou jsme pečlivě prověřili. Je to rodinná firma, stejně jako je ta naše, takže vztah k podnikání má založen na férovosti. Myslíme, že s ní to budou dobré obchody,“ uzavírá Martin Coufal. Tomáš Stingl

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Manažer roku se koná 23. dubna 2015 v paláci Žofín

Finalisté 22. ročníku soutěže odpovídají na dotazy měsíčníku Profit, časopisu pro Obchod & Finance:

A

Jaké je vaše krédo?

B

Jaké politické nebo ekonomické změny ovlivnily byznys vaší společnosti v posledních třech letech?

C

Jakým způsobem se snažíte zvýšit konkurenceschopnost společnosti?

OF  manažer roku

Manažer roku  OF

Jan Ambrož, MSc.

Ing. Daniel Beneš, MBA

Ing. Vlastislav Bříza

Bohumila Budková

Generální manažer a VicePreZident

Předseda představenstva a generální ředitel

Předseda správní rady a generální ředitel

Tajemnice městského úřadu

Human Resources AHOLD Czech Republic

ČEZ

KOH-I-NOOR holding

Město Dobříš

A: Knowing is not enough we must apply, willing is not enough we must do… B: Maloobchod v České republice je ovlivňován mimo jiné těmito významnými politickými a ekonomickými aspekty: vývojem kurzu české koruny vůči euru, zákonem o potravinách, zákonem o významné tržní síle; zákonem o otevírací době či připravovanou legislativou o zaměstnávání agenturních pracovníků. C: Především vysokou kvalitou čerstvých potravin, konkurenčními cenami, atraktivními zákaznickými kampaněmi, kvalitním a cíleným náborem a následným rozvojem personálu v prodejnách, distribučních centrech a centrále společnosti.

A: Chlap drží slovo. B: Evropská energetika je několik posledních let v krizi, situace na trzích, kde působíme, byla a je i nadále nejistá. V důsledku ne zrovna šťastně implementovaných evropských klimaticko-energetických cílů do roku 2020 je dnes cena silové elektřiny pokřivená a vůbec neodpovídá skutečným výrobním nákladům. C: Reagujeme na krizi, v níž se evropská energetika nachází. Proto jsme v závěru loňského roku přijali novou strategii postavenou na třech prioritách: chceme být i nadále nejlepší v tradiční energetice a s co nejnižší nákladovostí a nejvyššími výnosy provozovat klasické velké výrobní zdroje včetně těch jaderných.

A: Peníze ve firmě jsou krví, kdo nemá krev, umírá. B: Velkou změnou byla změna kurzu, kterou „upravila“ ČNB. C: Systémovým řízením vývoje a výzkumu a inovacemi.

A: Nemám patent na rozum, ale nebojím se odpovědnosti. B: O žádné zásadní změny se nejednalo, i když dopady hospodářské krize pocítila i naše organizace. Ač celostátní ekonomika je v recesi, město hospodaří s přebytkovým rozpočtem a má velmi dobrou dluhovou službu. Úřad je stabilní a bezproblémově zvládl i politickou obměnu. C: Ve veřejném sektoru nejde o konkurenceschopnost, ale především o klienta a o spolupráci k plnění zákonných úkolů, úkolů municipální reprezentace a obousměrný přenos dobré praxe s jinými úřady. I když každé ocenění samozřejmě potěší.

Zdeněk Bílek

MUDr. Eduard Bláha

Ing. Roman Buryjan

Ing. Roman Busta

Key Account Manager

Generální ředitel a člen statutárních orgánů

Generální ředitel, předseda představenstva

Ředitel prodeje a marketingu

Lázně Luhačovice

MATEICIUC

A: Žádné takové nemám, nicméně se řídím řadou zásad a pravidel, která se dají shrnout tak, že je důležité zůstat oběma nohama na zemi, udržet si zdravý selský rozum, kontakt s realitou a produktem i první linií firmy. B: Ekonomická krize se ve zdravotnictví projevuje se zpožděním. Nás se dotkla až v roce 2013 v nejnevhodnější dobu, kdy stát vyhláškou z roku na rok redukoval objem lázeňské péče hrazené ze zdravotního pojištění o 41 procent. C: Trvalým srovnáváním se s místní i evropskou konkurencí. I sportovci vědí, že výkonnostně porostou jen v nejvyšší soutěži.

A: Jednat v souladu se svým svědomím. B: Významným zásahem pro nás byla koncem roku 2013 intervence ČNB. Oslabená koruna totiž jen částečně podporuje cenovou konkurenceschopnost exportérů, jako je to i v našem případě, kdy řadu surovin a technologií dovážíme ze zahraničí. Dopad na cenu našich výrobků má samozřejmě i aktuální vývoj na trhu s ropou, který za poslední tři roky také zaznamenal velké výkyvy. C: Jako nejpodstatnější konkurenční výhodu a bohatství naší firmy vnímám naše zaměstnance. Myslím, že máme odborníky na svých místech a schopné manažery, kteří je dokážou vést a motivovat. A to je právě to, co nám umožňuje investovat do vlastního vývoje.

A: Moje axiomy v životě i v manažerské profesi: Když nejde o život, jde o… (Jan Werich); Je normální, že lidé myslí v první řadě na sebe. To je fakt; platí vždy něco za něco. To něco je třeba i úsměv nebo poděkování. Pak to funguje. B: Zásadní vliv na prodej cihlového systému měl pokles výstavby novostaveb rodinných domů, který odrážel nejistoty lidí, menší ochotu se zadlužovat hypotékou z důvodu nejisté perspektivy v zaměstnání. C: Základní strategií je odlišení se v kvalitě lidí a produktů. Na trhu jako firma stojíme v roli jedničky a naší prioritou jsou lidé, jejich profesionalita a spolehlivost pro zákazníky.

Sika CZ

A: Být bezkonfliktní, ale zásadový – to vytváří důvěru. B: Jistě se může zmínit nezvyklá situace ve stavebnictví, kde se zdá, že mnohdy vítězí cena nad kvalitou. Je to podle mne zejména otázka investora, co je ochoten akceptovat vzhledem k svému očekávání, a nést za toto rozhodnutí také odpovědnost. C: Je to zejména komplexnost nabízených řešení a přidaných služeb tak, aby byla dodržena naše důvěryhodnost.

Wienerberger cihlářský průmysl

Ing. Jan Brázda

Martina Grygar Březinová

Ředitel výrobního závodu

Generální ředitelka

Zuzana Ceralová Petrofová

Jan Czudek

KNAUF INSULATION

Sodexo Pass Česká republika

Ředitelka a jednatelka

Předseda představenstva

PETROF

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY

A: Jaké si to uděláš, takové to máš. Spoléhej sama na sebe. B: Legislativní a daňové změny, kurzové rozdíly. C: Inovací v oboru (prémiová značka ANT. PETROF), silnějším angažmá v kultuře a školství, otevřením areálu PETROF pro zákazníky (Muzeum PETROF, exkurze do výroby, přehrávky nástrojů).

A: Neexistují špatné nebo dobré časy, nejsou dobré nebo zlé obory podnikání, existují pouze dobře nebo špatně řízené firmy. Naší největší devízou je, že si můžeme vybírat. B: Velký vliv má samozřejmě situace na Ukrajině, ale také změny kurzu a přemrštěné příspěvky na solární energii. C: Z jedné strany je to tlak na neustálý technologický a technický rozvoj, který přinese zákazníkovi výhody v jeho podnikání. Z druhé strany se snažíme využít potenciál lidí, abychom vytěžili z firmy více než konkurence.

A: Pomocnou ruku hledej na konci své paže. A pak mám rád: Zítra je další šance. B: Vývoj cen energií, specificky nekoncepčně nastavené poplatky za obnovitelné zdroje, dále intervence České národní banky ke snížení hodnoty koruny vůči euru. Situace na Ukrajině a v Rusku také obecně nepřispívá k dobrému klimatu ve společnosti a potenciální rizika mění chování zákazníků a investorů, v nejistotě své záměry raději oddálí. C: Prosazováním firemních hodnot a principů trvalého zlepšování. Spolehlivostí servisu, kde držíme sliby, vysokým standardem kvality výroby a její pružností reagovat na požadavky a situace. Vysokou produktivitou práce a podporou IT nástroji k identifikaci nejlepší výrobní praxe mezi týmy, jejich sdílení formou koučování.

44

A: Když s něčím nejsi spokojený, tak si nestěžuj a změň to. B: Politická i ekonomická stabilita je pro nás zásadní, protože našemu byznysu se daří, pokud se daří i našim klientům. Trh práce se také mění a s ním i přístup zaměstnavatelů. Je důležité, že se opět nastartovala ekonomika. Jedním z důležitých sociodemografických trendů je takzvaný work-life blend. C: Sodexo je jednička na trhu v poskytování služeb pro kvalitní život. Definice kvalitního života se vyvíjí, a proto stále pracujeme na rozvoji produktové nabídky a nových rozvojových směrech. V roce 2014 jsme intenzivně spolupracovali s inovační agenturou. Tržní prostředí je dnes velmi rychlé a je nutné umět včas reagovat a přicházet s novými službami, a to v pravý čas.

45

OF  manažer roku

Manažer roku  OF

Ing. František Červenka

Ing. Martin Čudka

JUDr. Tomáš Elis

Zdeněk Frelich

Ředitel a jednatel

Jednatel

Tajemník

Ředitel závodu Oloví

Šroubárna Kyjov

Wiesner-Hager Bohemia

Magistrát města Opavy

AGC Flat Glass Czech

A: Základem úspěchu je rovnováha v pracovním a osobním životě. B: Vzhledem k tomu, že jsme exportně zaměřená firma, bylo naše podnikání pozitivně ovlivněno stabilizací kurzu CZK/EUR. Negativně působí nestabilita tuzemského politického a ekonomického systému, která se projevuje častými změnami a chybějící kontinuitou v rozhodování. C: Na růst konkurenceschopnosti naší firmy v posledních letech má vliv několik faktorů. Je to systematický inovační proces, který probíhal a neustále probíhá v několika oblastech – hledání nových zákazníků, inovace produktů, služeb, procesů, zdrojů a znalostí.

A: Vždycky platí, že „ono to půjde“. B: 1. Umělé oslabení koruny. 2. Glorifikace průměrných a nasazování psí hlavy úspěšným ze strany politiků. Dobré pro volby, ale špatné pro byznys. C: Odmítáme slevit z kvality a vysvětlujeme zákazníkům, že kvalita za rozumnou cenu neexistuje. Naopak. Kvalita vždy stojí více úsilí, píle, sebedisciplíny a peněz než nekvalita.

A: Život měříme skutky, a ne časem. Dát prostor schopným a poctivým lidem. B: 1. Stálý pozvolný nárůst agend, které jsme povinni zabezpečovat bez adekvátního krytí ze strany státu, ať již finančního, či personálního. 2. Stálý nárůst byrokratických postupů ve státní správě, respektive v přeneseném výkonu státní správy. 3. Stále více nepřehledné ekonomické prostředí. Legislativní nedůslednost, neprovázanost, vysoká četnost předpisů a neustálé novelizace. 4. Mediální stavění úředníka do role nepřítele obyčejného občana. C: V pojetí veřejné správy se o konkurenceschopnosti až tak hovořit nedá, ale tlak na zvyšování kvality je neustálý.

A: Pokud nadřízený neodsouhlasí můj návrh, hledám chybu u sebe, protože moje argumenty nebyly dostatečně přesvědčivé. B: První dva roky pozitivní ekonomický růst v Rusku a následný loňský propad. C: Vzhledem k tomu, že vyrábíme víceméně komoditní výrobek, jedinou cestou je nabídnout lepší nový servis.

Ing. Tomáš Ditrt

Nora Dolanská

Ing. Robert Hamerle

Jiří Holoubek

Generální ředitel

Ředitelka

Manažer divize Válcovny trub Chomutov

RCD Radiokomunikace

Pražská informační služba – Prague City Tourism

Z–Group Steel Holding

Předseda představenstva a výkonný ředitel

A: Dělej jen to, co umíš a co děláš rád. Nevynechej jedinou příležitost zdokonalovat současné a neváhej, když máš příležitost učit se nové. To, co budeš umět, budeš dělat rád. B: V posledních třech letech se dle mého názoru naplno projevila dramatická změna orientace české ekonomiky na systémy evropských dotací. Skutečná potřeba zadavatelů byla a je často ohýbána, až deformována aktuálně dostupným dotačním titulem. C: Být v oblasti, kterou se zabýváme především, tedy v oblasti pokrytí netradičních prostor rádiovým signálem, na nejvyšší možné technologické úrovni. To platí nejen o našem přístrojovém vybavení, ale především o vysoké odbornosti našich inženýrů.

A: Co tě nezabije, to tě posílí. B: Obdržení mimořádného příspěvku na změnu vizuálu a sjednocení propagace Prahy v ČR i v zahraničí, změna pracovních podmínek pro organizaci ze strany zřizovatele. C: Systematickou spoluprací s CzechTourismem a Českými centry a naplňováním strategických marketingových cílů Prahy jako destinace.

A: Optimistickým přístupem řešit i ty nejsložitější problémy. B: Kurz eura (pozitivně), sankce vůči Rusku (negativně). C: Investicemi do strojního zařízení a modernizací.

ELCOM

A: Držme se toho, co umíme, dělejme to kvalitně a poctivě a buďme v tom nejlepší. B: Vzhledem k tomu, že jsme se od založení firmy se svým spoluakcionářem snažili o uplatnění v co nejširším portfoliu oblastí elektrotechniky, daří se nám díky tomu překonávat výkyvy dané ekonomickými změnami a změnami investiční politiky jak státních podniků, tak i nadnárodních korporací, které jsou našimi poten­ ciálními obchodními partnery. C: Využitím velkého výzkumného a inovačního potenciálu našich zaměstnanců (více než 65 procent zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání) a důrazem na neustálé zvyšování kvality produktů.

Ing. Leo Doseděl

Gabriela Doupovcová

Ing. Jan Houdek, Ph.D.

Roman Hrnčíř

Předseda družstva

Předsedkyně představenstva

Jednatel a spolumajitel

Ředitel

Moděva oděvní družstvo Konice

Zemědělské družstvo Jeseník

INCO engineering

Severochema, družstvo pro chemickou výrobu

A: Skromnost a poctivá práce. B: Politické změny neovlivnily byznys. Ekonomické změny: oslabení koruny – pozitivně; nárůst minimální mzdy – negativně. C: Investicemi do moderních technologií a strojního vybavení.

A: V jednání a práci je život a jenom život vám ukáže, jak jednat a pracovat moudře. Úspěch je v týmu. B: Velmi negativně určitě všechna odvětví v ČR ovlivňuje nestabilní vláda, a tím nestabilní ekonomické prostředí, v našem oboru se jedná o častou změnu v pozicích ministra zemědělství. V srpnu minulého roku nás zasáhlo ruské embargo, které má negativní vliv na výkupní cenu mléka. C: Snahou o nastavení správné strategie firmy, neustálými investicemi na zvyšování technického zázemí firmy, hledáním a udržením kvalitních a odpovědných zaměstnanců, kteří jsou loajální ke své zaměstnavatelské firmě.

A: Vytrvalá a usilovná práce musí zákonitě přinést dříve či později úspěch. B: Bylo by toho asi více, ale z nejpodstatnějších vidím jednak kurzovní intervenci ČNB ve vztahu k euru a dále eskalaci občanského konfliktu na Ukrajině s následkem krize vztahů Evropské unie a Ruské federace. Zde leží, myslím, značný ničivý potenciál, který může velmi negativně ovlivnit náš průmysl a národní hospodářství na mnoho a mnoho let. C: Myslím, že recept je poměrně jednoduchý a platí obecně: vyžaduje to velkou pracovitost, vytrvalost, vášeň pro to, co děláte, dobrý tým spolupracovníků a permanentní snahu zlepšovat nabízené výrobky a služby.

46

A: Pracovitost a úcta k práci druhého, vytrvalost, dobrý tým, inovace, otevřenost a důvěra. B: Z ekonomických změn byly pro nás nejvýznamnější pohyby koruny. Řadou opatření se nám však podařilo tento negativní vliv významně potlačit. Politika ovlivňuje náš byznys spíše nepřímo prostřednictvím neustálého zvyšování byrokratické zátěže a neustálými změnami zákonů, jejichž výklad je nejednoznačný, a to i několik let po jejich zavedení. C: Zvyšování konkurenceschopnosti pro nás znamená velkou řadu opatření spojených s budováním dobrého jména firmy. Například rozšiřováním sortimentu v rámci výrobkových řad.

47

Manažer roku  OF

A: Jaké je vaše krédo? B: Jaké politické nebo ekonomické změny ovlivnily byznys vaší společnosti v posledních třech letech? C: Jak se snažíte zvýšit konkurenceschopnost společnosti? Ing. Bohumír Hutař

JUDr. Marie Chatardová

Jiří Konečný

Ing. Michal Kopecký, MPA

Předseda

Velvyslankyně České republiky ve Francii a v Monaku

Jednatel a CEO

Tajemník městské části

ELKO EP

Praha 2

A: I myš může bojovat se slonem. B: Politické – nijak, náš byznys není závislý na politice. Ekonomické – pozitivní vliv pro náš export mělo oslabení koruny ČNB. C: Vývojem nových přístrojů a inovací zaběhlých řešení s vyšší přidanou hodnotou – dle našeho motta Vždy něco navíc.

A: Žít a nechat žít a respekt. B: Fungování úřadu je přímo úměrné změnám v komunální politice, a tedy výsledkům komunálních voleb. Je nemyslitelné, aby tyto změny neovlivnily chod úřadu. Hlavním parametrem je programové prohlášení rady, druhou stránkou věci jsou personální změny, které mnohdy nerespektují kvalitu, ale zájmy. Z tohoto pohledu Praha 2 neutrpěla žádnými mimořádnými změnami, které by znamenaly rozkolísanost či vynucený nový směr. Taková stabilita umožňuje úspěšný vývoj a je základem úspěchu. C: Tato oblast je z pohledu veřejné správy obtížně postižitelná. Nicméně mou snahou je poskytnutí servisu pro občany.

ZD Hrotovice

Zastupitelský úřad ČR v Paříži

A: Tvůrčí práce člověka naplňuje a přináší mu radost. B: Každá politická změna má vliv na naše podnikání. Chybí nám pevná, jasná pravidla. Tato pravidla se neustále mění dle toho, kdo je zrovna u moci. Zářným příkladem je podpora OZE, energie z obnovitelných zdrojů. Bioplynové stanice, pokud jsou provozovány tak, jak mají, tedy společně s živočišnou výrobou, a podpořeny dostatkem zemědělské půdy, jsou v současnosti stavěny do stejné úrovně jako necitlivě instalované fotovoltaické panely. C: Konkurenceschopnost se snažíme zvýšit diverzifikací činností firmy.

A: Nic není nikdy předem ztraceno. B: Vytvoření stabilní vlády. Stanovení ekonomické diplomacie coby jedné z priorit naší zahraniční politiky. C: Vzhledem k tomu, že ambasáda z podstaty věci nemůže zvyšovat svoji konkurenceschopnost, odpovím šířeji. Snažíme se prezentovat všemi možnými prostředky (v prostorách ambasády, vyhledáváním partnerů, asistencí při účasti ve veřejných zakázkách ve Francii, Českými dny v regionech mimo Paříž a podobně) schopné české firmy.

Mgr. Jitka Chizzola

MUDr. Petr Chudomel, MBA

Zdeněk Kratochvíl

JUDr. Ivana Křečková

Generální ředitelka

Ředitel

Generální ředitel

Ředitelka krajského úřadu

D.A.S. Rechtschutz AG, pobočka pro ČR

Oblastní nemocnice Kolín

ICOM transport

Královéhradecký kraj

A: Jen mrtvá ryba plave po proudu. B: Volby do Poslanecké sněmovny – mají vliv jednak na koncepci rezortní politiky, volby krajské zase přímo ovlivňují složení například statutárních orgánů společnosti. Dramatické snížení úhrad v roce 2013 na podkladě restriktivně koncipované úhradové vyhlášky. Zvýšení DPH v roce 2013 u některých nakupovaných komodit až o sedm procent. Kolísání cen ropy a oslabení kurzu koruny jak vzhledem k euru (intervence centrální banky), tak oproti dolaru. Vysokou míru nestability zevního prostředí již vnímám jako standard. C: Akreditací laboratoří v roce 2013 dle normy ISO 15 189, letos bude také završen proces akreditace celé nemocnice SAK.

A: Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra. B: Pokles a růst ekonomiky ČR a EU. C: Kvalitními výrobními prostředky a motivovaným týmem spolupracovníků. V našem případě špičkovými autobusy nebo nákladními vozy a řidiči, respektive dispečery. Zlepšením produktu a úsporou nákladů. Vytvořením centrálního řízení dopravy a zpracováním a předáváním online dat, která mohou využít pro svůj rozvoj i naši zákazníci.

A: Mluvme činy. (Tomáš Baťa) B: Do práce úřadu se promítají zejména politické vlivy. Protože je úřad v podstatě monopolem, který získává prostředky na činnost od daňových poplatníků, dopady ekonomických změn nejsou v naší práci tak drtivé. Zřejmá je trvalá snaha státních i krajských politických reprezentací o zefektivnění veřejné správy, implementaci systémových změn do institucí veřejné správy. C: Pro zvyšování konkurenceschopnosti se snažím trvale rozvíjet zaměstnance úřadu. Zavádění změn a metod využívaných v soukromém sektoru bez nových znalostí a dovedností není možné. Pro řízení vztahu k okolí využíváme souhrn nástrojů, které tvoří marketingový mix.

Ing. Josef Kašpar

Ing. Petr Kazík

Ing. Josef Kubiš

Ing. Jiří Kunert

Předseda představenstva a generální ředitel

Jednatel

Generální ředitel

AHRA

AGRO Jesenice u Prahy

Generální ředitel a předseda představenstva

A: Žít v principech dlouhodobé trvalé spokojenosti: pozitivním přístupem, angažovaností k rozvoji svého potenciálu a talentu, budováním kvalitních mezilidských vztahů, dosahováním smysluplných výsledků. B: Oslabování nakupování vzdělávání od externích dodavatelů a posilování využívání interních lektorů v organizacích. Dotace z fondu ESF likvidují kvalitu vzdělávání. C: Neustálými inovacemi, aktivní spoluprací a vztahy s klienty, ovlivňováním trendů a vývoje trhu.

A: Aby stát mohl přebytky přerozdělovat, tak musí pečovat o ty, kteří je vytvářejí. B: Za největší politickou a ekonomickou změnu posledních tří let považuji zásah národní banky na ovlivnění kurzu koruny. I přes všeobecnou kritiku považuji zásah za správný a o jeho pozitivním vlivu svědčí současné dobré výsledky v růstu HDP a v přebytcích v zahraničním obchodě. C: Konkurenceschopnost podniku zvyšujeme neustálým sledováním nových poznatků vědy a techniky, jejich zaváděním, a to promyšlenou investiční politikou. Důraz je kladen na zvyšování odborné úrovně všech spolupracovníků ve firmě.

A: Mít odvahu dělat něco nového. B: Největší změny nás zasáhly v rámci nového občanského zákoníku a nového zákona o korporacích. C: Špičkovým servisem pro naše klienty v rámci likvidace škod. Ten začíná již u poradenské činnosti na naší 24hodinové lince. K tomu patří vysoký standard obchodních zástupců a kvalitní servis centrály.

Výzkumný a zkušební letecký ústav

A: Je lepší zapálit byť jen jednu svíčku než proklínat tmu. (Konfucius) B: Pozitivní ovlivnění se nekonalo. Negativně nás ovlivňuje především trvalé klesání vládní podpory aplikovaného výzkumu a vývoje a neochota finančních úřadů akceptovat zákonem stanovenou možnost odečtu nákladů na podporu výzkumu, vývoje a inovací ze základu daně. C: Především zavádíme nové technologie a odborně vzděláváme zaměstnance, které také zapojujeme do mezinárodních týmů, a tím udržujeme krok se špičkou v našem oboru. Velmi důležitá je také těsná spolupráce s průmyslem, kterému nasloucháme.

48

UniCredit Bank Czech Republic

A: Vybudovat dobrou firmu či banku je možné pouze díky kvalitní strategii, dlouhodobé vizi, za podpory všech spolupracovníků a především s velkou dávkou pokory. B: Regulace a dohled nad finančním trhem jsou samozřejmě potřebné. Nicméně v poslední době dochází v bankovnictví i kvůli opatřením v reakci na poslední finanční krizi k dalšímu a dalšímu zvyšování požadavků. Výrazně tak rostou nejen přímé náklady bank na splnění všech podmínek, ale zavádějí se například i další kontroly, což vede k růstu nepřímé úměry mezi takto vynaloženými náklady a efektivností těchto kontrol. C: Zavedením inovativních retailových produktů.

49

OF  manažer roku

Manažer roku  OF

Ing. Czeslaw Kura, Ph.D.

Ing. Vladimír Kysela

Drahomíra Mandíková

Ing. Tomáš Milich

Ředitel a předseda představenstva

Ředitel divize Procesní Automatizace a ředitel pro strategický rozvoj

Ředitelka firemních vztahů a komunikace

Ředitel a jednatel společnosti

Plzeňský Prazdroj

OVUS-podnik živočišné výroby

A: Nejšťastnější lidé nemají to nejlepší ze všeho. Prostě udělají to nejlepší ze všeho, co mají. B: Situace na trhu s pivem nebyla v uplynulých letech vůbec jednoduchá a byla ovlivněna zvýšením spotřební daně v období ekonomické krize i nepříznivým počasím, což se negativně projevilo na komplexním výsledku jak pivovarnictví, tak i celého sektoru pohostinství. V loňském roce se situace pomalu začala stabilizovat a došlo také k mírnému oživení zájmu o čepované pivo. C: Pro zvýšení konkurence, udržení stávajících milovníků piva a získání nových prakticky každý rok přinášíme na trh nějaké novinky. I když v pivní kategorii stále hraje prim ležák plzeňského typu.

A: Nepřetržitá inovace procesů a výroby spojená s férovostí a poctivostí v byznysu je základem úspěchu firmy. B: Největší zásah pro rozvoj a naši modernizaci bylo oslabení koruny, kdy nakupované technologie se nám okamžitě ze dne na den prodražily o cca 2,5 milionu korun a zvýšily celkové náklady na dovážený obalový materiál včetně různých ingrediencí do výroby. C: Inovačními přístupy, zaváděním nových produktů na trh a nedílnou součástí je neustálá modernizace a investice do rozvoje. To vše zároveň vytváří i tlak na efektivitu a produktivitu výroby.

Pro North Czech

A: Nikdy se nevzdávat. B: Intervence centrální banky, které osobně považuji za jeden z politicko-ekonomických fenoménů dnešní doby. C: Být jiní, být schopni se odlišit, být „sexy“ v nabízeném řešení pro své zákazníky.

ABB Česká republika

A: Nikdy se nevzdávej po prvním neúspěchu, život vždy nabídne druhou šanci a zítra začíná nový den. B: Politikou se nezabýváme, ale dopady ze sankcí na ruském trhu jsou viditelné. Ekonomicky nás ovlivňuje zejména nízká úroveň investic do obnovy průmyslu. C: ABB je globálním hráčem, konkurenceschopnost posilujeme zejména mezinárodní centralizací výrobních kapacit a know-how. ABB v České republice se daří být uprostřed tohoto dění.

Ing. Josef Liška

Mgr. František Lukl, MPA

Ing. Radoslav Moravec, CSc.

Mgr. Alena Müllerová

Místopředseda představenstva a generální ředitel

Starosta

Generální ředitel

Kreativní producentka

Město Kyjov

Zeveta Bojkovice

Česká televize

A: Chovat se slušně a držet slovo, zůstat normální a uplatňovat zdravý rozum. B: Pozitivní změna rozpočtového určení daní ve vztahu k územním samosprávám. Její prosazení bylo hlavním cílem a aktivitou Svazu měst a obcí ČR, jehož jsem místopředsedou. Příjmová stránka rozpočtu města tak posílila o 15 procent. Pozitivní vliv na inkaso daně z přidané hodnoty, která je tahounem daňových příjmů města, měl i ekonomický růst a dnes již politicky stabilní prostředí. C: Výběrem kvalitních pracovníků na zodpovědné pozice v oblasti agend rozvoje města, majetku a financí. Důležitým aspektem je mít na své straně veřejnost a zapojit ji do rozhodování o věcech veřejných.

A: Nebát se a nekrást. B: Podle mého názoru obecně růst v  automotive sektoru nebyl ovlivněn žádnými změnami. Jako nebezpečný trend považuji neúměrný nárůst různé kontrolní činnosti ze strany státních orgánů a zahajování správních řízení kvůli každému nesmyslu. C: Dokonalou znalostí firmy a produktového portfolia, neustálým porovnáváním se s konkurencí, poznáváním potřeb zákazníků a vytvořením inovativního prostředí ve firmě.

A: Každý den odvahu. B: Česká televize je díky statutu televize veřejné služby méně závislá na politických a ekonomických změnách, i když celkové prostředí a politická kultura na ni samozřejmě vliv mají. C: Sledujeme vývoj a trendy ve světě, především vývoj evropských televizí veřejné služby.

Ing. Antonín Machala

PhDr. Pavel Makovský, Ph.D.

Dipl. Ing. Jindřich Nádvorník

Jiřina Nepalová

Jednatel

Jednatel a majitel

CEO

Předsedkyně představenstva

ALTECH

LIGS University

Mikroelektronika

RENOMIA

A: Nejdřív si vydělej a pak investuj. I růst firmy musí být přiměřený z důvodu zvládnutí nových požadavků a situací. B: Pozitivně – ČNB proexportní kurz koruny. Negativně – embargo do Ruska a následná opatrnost partnerů v Rusku. C: Investicemi do strojního vybavení, technologií a firemních objektů, modernizací výrobků sortimentu firmy, Vývojem nových výrobků a vzděláváním lidí.

A: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. B: V poslední době pozoruji určité oživení ekonomiky a postupný, i  když pomalý návrat firem k  přispívání na vzdělávání svých zaměstnanců. C: Především inovacemi, zaváděním nových trendů, zlepšováním služeb a nabídky pro klienty. A dále pak vzděláváním všech, kteří pracují v LIGS University.

A: Není důležité zúčastnit se, ale vyhrát. B: Za pozitivní změnu považuji větší schopnost našich zákazníků čerpat dotace z EU a s jejich pomocí spolufinancovat rozvoj odbavovacích a informačních technologií ve veřejné dopravě. Intervence ČNB koncem roku 2013 a s tím spojená stabilita kurzu měnového páru EUR/CZK pro nás byla spíše pozitivní, a navíc ČNB přišla s dlouhodobým závazkem pro exportéry. C: Téměř nikdy nekončícím vývojem nových produktů a systémů – naše společnost investuje ročně nemalé prostředky do vývoje nových produktů, ale také do nejmodernějších výrobních technologií, neboť dokud není výrobek u zákazníka fyzicky přítomen ve stoprocentní kvalitě, obrázkům na papíře už dnes nikdo neuvěří.

A: Úspěchy přijímat s pokorou B: Některých našich klientů se nepochybně dotkla situace na Ukrajině a v Rusku. Bylo připraveno několik významných projektů a s tím související pojištění, které nebylo realizováno. Obor pojišťovnictví ovlivnila zejména změna občanského zákoníku s platností od 1. 1. 2014. S tím bylo spojeno mnoho úprav v pojistných smlouvách našich klientů, specifikace nových rizik a komunikace s našimi klienty, aby byli dobře informováni. Nic z toho však nemělo podstatný vliv na náš byznys. C: RENOMIA vstoupila na trh s cílem poskytovat nejlepší profesionální a komplexní služby pro své klienty a obchodní partnery. Klíčové jsou naše znalosti oboru.

Synthesia

A: Štěstí přeje připraveným. B: Pokud bych mluvil o těch pozitivních ovlivněních, tak nám určitě výrazně pomohla intervence ČNB a její vliv na kurz koruny, vzhledem k tomu, že většinu naší produkce vyvážíme. C: Žádný zvláštní recept nemám a nevím, jestli nějaký univerzální recept vůbec existuje. Vždy je třeba reagovat na konkrétní situaci, nebát se přijmout rozhodnutí, dotahovat věci do konce a nikdy nepřestat přemýšlet nad tím, jak věci kolem sebe zlepšovat. Motivovat lidi kolem sebe, aby myšlenku trvalého zlepšování vzali za svou.

50

51

Manažer roku  OF

A: Jaké je vaše krédo? B: Jaké politické nebo ekonomické změny ovlivnily byznys vaší společnosti v posledních třech letech? C: Jak se snažíte zvýšit konkurenceschopnost společnosti? Ing. Jiří Nesvadba

Ing. Ivan Olšan

Ilona Plšková

Mgr. Šárka Prachařová

Předseda představenstva

Jednatel, vedoucí marketingu a prodeje

Generální ředitelka společnosti

Ředitelka

Integra, výrobní družstvo Zlín

Agrio MZS

Aircraft Industries

AABYSS

A: Problémy – to je výzva! Nedaří se je vyřešit dnes? Zítřek přinese jistě nové možnosti a nápady! Věřím, usiluji, pracuji! B: Naše podnikání ovlivňuje stále se měnící legislativa k zaměstnávání osob se zdravotním postižením i další legislativní změny týkající se podnikání obecně. C: Klademe důraz na využívání nových materiálů a pořizování nových technologií, věnujeme pozornost kvalitě prováděných služeb a výrobků.

A: Odvážnému štěstí přeje a každý problém se dá vyřešit. B: Pomohlo nám postupné oslabování české koruny. Vyrábíme stroje pouze pro zemědělství a to je díky vstupu ČR do EU jako odvětví relativně stabilní. C: Investujeme do vývoje nových produktů, do marketingu, do rozšíření obchodní sítě. Zvyšování produktivity práce a ziskovosti nám letos umožnilo mírně snížit prodejní ceny.

A: Každá naše činnost má své opodstatnění, svůj záměr, protože vše se vším souvisí, a proto mi nikdo neříkejte, že to nejde udělat, ale raději mi řekněte, jak toho postupně můžeme dosáhnout. Definujte překážky, řešení a cíl. Člověk musí být přesvědčen, že to, co dělá, má smysl a že to nepřijde nazmar. Pak určitě má význam za tím v životě jít. B: Vzhledem k tomu, že naše společnost z velké části dodává na ruský trh, musela učinit opatření v souvislosti s výrazným poklesem ceny rublu, nicméně způsobů, jak se s touto situací vyrovnat, je celá řada, proto tato skutečnost neovlivnila naše stanovené plány. C: Již několik let intenzivně pracujeme na modernizaci našeho letounu tak, aby ještě lépe čelil svým konkurentům.

A: Zanechat po sobě stopu, za kterou bych se nikdy nemusela stydět. B: Významné poškození přirozených tržních mechanismů, které fungují ve zdravé ekonomice na principu požadované kvality a tomu odpovídající ceny. Každá dotace bourá zdravé tržní prostředí. Veřejné zakázky se soutěží především na ceně a málo se monitoruje kvalita, což poškozuje další vzdělávání v očích veřejnosti. C: Udržováním rovnováhy mezi vnitřním a vnějším potenciálem firmy: odborně i manažersky pracovat na dynamice firmy, znát slabé i silné stránky, mít zmapované příležitosti i hrozby, neustále aktivizovat pracovní tým a těžit z jeho synergie, zvyšovat jeho odbornost i empatii a naslouchat potřebám zákazníka.

RNDr. Tomáš Paclík

Ing. Hana Palečková

Doc. Ing. Vojtěch Pražma, CSc.

Hynek Sagan

Předseda správní rady

Ředitelka

Majitel, ředitel vývoje a strategie

Generální ředitel a jednatel

FC Viktoria Plzeň

RATTAY kovové hadice

MODELÁRNA LIAZ

ARMEX OIL

A: Nejcennější kapitál jsou moji zaměstnanci. B: Změny právní úpravy ve zdanění sázkových her – ztráta reklamních partnerů z této oblasti podnikání. Nicméně tyto změny považujeme za pozitivní z celospolečenského hlediska, a to i s ohledem na financování sportu prostřednictvím státního rozpočtu. C: Zvyšováním kvalifikace zaměstnanců soustavným vzděláváním, technologickými inovacemi, zlepšováním infrastruktury.

A: Dělat vše naplno a jak nejlépe umím. B: Vzhledem k tomu, že jsme firma, která obchoduje i se zahraničím, mají na nás vliv mimo jiné zásahy ČNB týkající se kurzu koruny a eura. Zároveň pociťujeme velký nárůst administrativy v posledních zhruba dvou letech, kdy je kladen stále větší důraz na certifikáty a obsáhlé podklady ke každé zakázce, dále velice podrobné kontroly různými audity a dozory, k nimž je třeba mít připravené další obsáhlá sdělení a zprávy. C: Těch způsobů je několik a měly by jít ruku v ruce. Kvalita a pečlivost zpracování našich výrobků stojí na předním místě. Dále vstřícný přístup k požadavkům každého zákazníka, i sebemenšího.

A: Štěstí hledej v tvůrčí práci. B: Vývoj makrookolí v uplynulých letech ovlivnil náš byznys poměrně významně. Globalizace a stále větší interdependence všech subjektů světové ekonomiky pro nás znamená snazší zánik komparativních výhod. Na druhé straně nás tyto tendence nutí neustále posouvat své limity – podporou výzkumných projektů a vhodnými investicemi jsme poměrně ve vysokém tempu dokončili komplexní inovační přestavbu podniku. C: U nás je globální konkurenceschopnost založena na třech prostých faktorech – inovace, inovace, inovace! Mám na mysli inovace výrobku, technologie, obchodu i marketingu.

A: Můžete mít mnoho pouček z knih, ale selský rozum v nich nenajdete. B: Rozhodně jde o zavedení kaucí pro distributory pohonných hmot, které měly zásadní vliv na kultivaci trhu. C: Neustále se snažíme vyhledávat nové příležitosti a trendy pro zdokonalení poskytovaných služeb zákazníkům.

Vladimír Peták

Ing. Otakar Petráček Předseda představenstva

PhDr. Kateřina Siveková Křižáková

Ing. Jiří Sobota

Generální ředitel, člen představenstva

ABS Jets

Mileta

Ředitelka

Zemědělská společnost Sloveč

A: Zachování férovosti a  mít gentlemanský přístup. B: Rusko-ukrajinsky konflikt, virus ebola – paralyzování afrických zakázek, oslabení koruny, dopad na nákupy náhradních dílů a služeb za eura a dolary, změny zdanění mezd vyšších platových kategorií. C: Snižováním rizik v obecné rovině, můžeme si dovolit více se podbízet (krátkodobě) a těžit z vysoké flexibility a entuziasmu zaměstnanců. Dále nabízíme v mezích možností vysokou míru improvizace.

A: Být férový sám k sobě, ke svým spolupracovníkům, klientům i dodavatelům. B: Mileta se aktivně pohybuje na zhruba 70 trzích po celém světě. To znamená vědomou akceptaci řady rizik. Naše obchody na Ukrajině a v Rusku dramaticky poklesly. Bezpečnostní a zdravotní situace v západní Africe neumožňuje výrazný růst obchodů, jako tomu bylo dříve. Posílení dolaru prodražuje nákupy surovin, což je částečně kompenzováno kurzem koruny k euru. To vše je ale součástí našeho mixu teritorií. C: Inovacemi. Špičkovým designem. Diverzifikací trhů. Diverzifikací produktů. Péčí o vlastní zaměstnance.

A: Všichni jsme si rovni a nikdo není rovnější. B: Práce v neziskovém sektoru není byznys. V našem oboru je největší změna citelná v připravované reformě psychiatrické péče. Týká se dvou resortů – zdravotnického a sociálního. C: Nabídka našich služeb se netýká jenom klienta, ale celého jeho sociálního prostředí. Významn faktor na cestě k optimalizaci psychického stavu klienta vidíme v komunikaci s rodinou, dokonce i s přesahem k zaměstnavateli, ke škole, kam klient dochází. Lepší porozumění duševní nemoci okolím vede ke kvalitnější adaptaci nemocného.

52

Terapeutické centrum Modré dveře

Ředitel, místopředseda představenstva

A: Když všichni mluví o nemožnostech, hledej možnosti. Bez zemědělství není budoucnost. B: Nejlepší by pro podnikání bylo, kdyby se žádné politické a ekonomické změny nekonaly a tržní prostředí by bylo stabilní. Časté změny firmy poškozují. C: Vyvíjíme nové technologie na zpracování půdy (realizujeme polo­ provozní pokusy). Investujeme do nákupu půdy, vylepšujeme její úrodnost například návratem organické hmoty do půdy, promyšlenou technologií zpracování atd. Za nejvyšší bohatství naší firmy a koneckonců i celé ČR považuji úrodnost a vlastnictví půdy.

53

OF  manažer roku

Manažer roku  OF

Zdeněk Sobota

Jaroslav Sysel

Ing. Josef Tichý, CSc.

Mgr. Václav Tichý

Předseda představenstva

Ředitel společnosti

Generální ředitel

Ředitel

Obzor, výrobní družstvo

Zemědělská a dopravní technika

Explosia

A: Žij a pracuj s čistým svědomím, užívej vlastní rozum a naslouchej svému okolí. B: Jako vysoce exportně orientovaná firma jsme ocenili opatření ČNB vedoucí k oslabení kurzu koruny. C: Snižujeme náklady, zvyšujeme produktivitu práce a přidanou hodnotu a rozšiřujeme portfolio výrobků i zákazníků.

A: Tradice, kvalita, solidnost. B: Rozhodnutí ČNB o oslabení koruny vůči euru v závěru roku 2013. C: Kromě vysoké kvality se snažíme být otevření zákazníkům a rychle reagovat na jejich konkrétní požadavky.

A: Nebát se dávat si velké a náročné cíle a umět zachovat klidnou hlavu i v krizových situacích. B: Byznys naší společnosti v posledních třech letech nebyl významně ovlivňován žádnými politickými či ekonomickými změnami. Byl však výrazně negativně ovlivněn na počátku devadesátých let a částečně ještě krizí v letech 2008 a 2009. C: Díky dobré znalosti trhu a vývoji na něm, díky schopnosti nabízet žádané produkty, které jsou zcela srovnatelné se světovými standardy, díky zachování vlastní výzkumné a vývojové základny, ale i udržení kvalifikovaných pracovníků na klíčových místech ve firmě i v období, kdy se nedařilo, se v posledních třech letech podařilo významně zvýšit konkurenceschopnost celé firmy.

Střední odborné učiliště nábytkářské a střední odborná škola

Ing. Monika Šimánková, Ph.D.

Mgr. Helena Štáchová

MUDr. Michaela Tomanová, MBA

Karolína Topolová

Statutární ředitelka

Ředitelka

Ředitelka a primářka

Generální ředitelka

HESTEGO

Divadlo Spejbla a Hurvínka

Rehabilitační ústav Brandýs nad Labem

AAA AUTO

A: Přímé jednání patří mezi prvotní podmínky úspěchu! (Tomáš Baťa) B: V posledním roce to určitě byla situace v Rusku a s ní související pokles objednávek ze segmentu obráběcích strojů. C: Velkou pozornost věnujeme automatizaci práce. Investujeme do nových nástrojů, jako je například Teamcentr, který jsme implementovali v konstrukci v návaznosti na nový systém kapacitního plánování, lokací a vychystávání do supermarketů. Dalším příkladem může být zavádění nového systému kapacitního plánování práce pro konstruktéry, technology a programátory. Velký důraz klademe na zvýšení efektivity interní komunikace.

A: Nedělej, co nechceš, aby ti dělali jiní. B: Bez dotace magistrátu by dětská vstupenka stála 450 korun (místo stávajících 110 korun pro školy), což by bylo pro divadlo likvidační. Přes nejnižší cenu vstupného a zdaleka nejnižší dotaci ze všech městských divadel nás chtělo minulé vedení radnice vykázat z řady jím dotovaných divadel. Vyhlásila jsem petici a poprosila občany o vyjádření, zda by mělo DSH zůstat v péči města. Za pouhý prosinec se v náš prospěch podepsalo přes 13 tisíc lidí od nás i ze zahraničí. C: Je to stejné jako ve výrobní sféře – konkurenceschopnost zvyšuje exkluzivní nabídka, originálnost a solidnost.

A: Snažím se všechno ve svém životě dělat s láskou a na maximum. B: V posledních třech letech se především díky legislativním změnám zkomplikoval proces přijímání pacientů k léčebné rehabilitaci do našeho rehabilitačního ústavu. Najednou se změnil systém zaběhnutý už roky. Lékaři a pacienti nevěděli, co mají dělat. Díky naší včasné reakci a informační kampani směřované k odborné veřejnosti, ale také k laické veřejnosti neměl rehabilitační ústav finanční ztráty. C: Snažíme se poskytovat kvalitní, především rehabilitační péči.

A: Úspěch manažera spočívá v  pokoře a  úctě k učiteli a v respektu k lidem, které vede. B: Snížení kurzu koruny vůči euru vedlo k razantnímu zvýšení exportu ojetých vozů do zahraničí. Počet vozů takto prodaných naší společností jen v roce 2014 činil téměř pět tisíc. C: Děláme řadu konkrétních kroků pro to, abychom se v rámci sektoru ojetých vozů v maximální možné míře úrovní služeb odlišili od veškeré konkurence. Naším cílem je poskytovat při prodeji ojetých aut stejné služby, garance a poprodejní servis, jaké nabízejí prodejci nových vozů. Máme největší výběr aut na českém a slovenském trhu s nejširšími garancemi.

Josef Tesařík

Jan Tichý

Marek Vávra

Radim Vítek

Jednatel a generální ředitel

Jednatel a generální ředitel

Majitel

Předseda družstva

Pacific Direct

Saar Gummi Czech

TERRA FELIX – Zámecký pivovar Frýdlant

v. d. CYKLOS Choltice

A: Kdo chvíli stál, již stojí opodál. (Jan Neruda) B: Kurz české koruny vůči ostatním měnám. Ekonomický růst Číny. Ukrajinsko-ruská krize. C: Zvyšujeme efektivitu výroby, hledáme nové trhy a udržujeme vysokou úroveň zákaznického servisu.

A: Selský rozum je základem všeho. B: Automobilový průmysl začal postupně ožívat, ceny surovin se po relativně velkém vzestupu v letech 2011–2012 poměrně prudce propadly na konci roku 2014 a rozhodnutí ČNB o devalvaci koruny jistě pomohlo exportérům, jako jsme my (to ale nic nemění na tom, že jako běžný občan této republiky na to mám negativní názor – devalvace české měny nás neposouvá do Německa, ale do Rumunska). C: To je „jednoduché“. Pořád přemýšlíme (a poté konáme) o tom, jak můžeme být lepší, jak můžeme být potřebnější pro naše zákazníky a přitom si dobře vydělat jednak na další rozvoj firmy, jednak pro naše lidi i vlastníky firmy.

54

A: Pracovat tak, abych se při zpětném ohlédnutí nestyděl za své činy, a budovat firmu ne pro sebe, ale pro své děti a vnuky… pro další generace… B: Od hospodářské krize bankovní instituce neúvěrují malé dynamické firmy a požadují několikanásobné zajištění. Maří tak velký potenciál dnešní české ekonomiky a brání tím rozvoji v regionech s menší kupní silou. Je na politicích, aby podpořili financování zdravých projektů a nehnali tyto firmy k drahému financování z nebankovních zdrojů. C: Dalším vzděláváním zaměstnanců, spoluprací s firmami v oboru a nákupem vstupních surovin v nejvyšší možné kvalitě.

A: Připravit co nejlépe naše absolventy do života. Proto musíme být vždy krok před ostatními školami! B: Naše úspěchy pozitivně ovlivnila narůstající konkurence některých škol, která nás motivuje hledat nové cesty ke zkvalitňování vzdělávání a rozšiřování uplatnění našich absolventů v praxi. Naopak negativní vliv na poskytování vzdělání jako veřejné služby na našich školách má vzrůstající diskriminační postoj MŠMT vůči žákům soukromých škol a jejich rodičům a tím i vůči soukromým školám obecně. C: Zvyšujeme efektivitu vzdělávání a zavádíme inovace.

A: Neexistuje slovo nejde a nemůžu, pouze nechci. B: Změny DPH, nový občanský zákoník, intervence ČNB. C: Neustálými investicemi do vývoje nových produktů a nových výrobních technologií.

55

OF  manažer roku

manažer roku  OF

Ing. Miloň Vojnar

PhDr. Miroslav Vrátný

Ředitel společnosti

Ředitel

Lumius

FOR G

A: Lumius, to je svět plný energie. Tento svět se zdá stále složitější, náročnější, méně srozumitelný. Chceme být našim klientům partnerem, který je tímto světem spolehlivě provede. B: Do našeho odvětví elektroenergetiky a plynárenství čím dál více zasahují regulace evropských institucí, které společně s politickými rozhodnutími o podpoře obnovitelných zdrojů poměrně významně křiví cenový trh. Nikoli nevýznamným zásahem byl rovněž intervenční krok ČNB ve prospěch oslabení koruny. C: Prodej elektřiny a plynu dnes nabízí nepřeberné množství společností. Jen málokterá však dokáže nabídnout kvalitní servis a odborné poradenství.

A: Sebevědomí a odvaha vyvážené pokorou. B: Náš předmět činnosti je zaměřen z velké části na vývoz, takže pozitivní bylo ovlivnění měnovou politikou ČNB. Politické změny nezaznamenávám, chci „menší“ stát, který mě chrání, a to se neděje. C: Předbíhat konkurenci unikátním řešením strojů a zařízení v konstrukčním vývoji.

Ing. Rostislav Zabystrzan

Ing. Jindřich Zdráhal

Spolumajitel, jednatel, ředitel

Předseda družstva

STEELTEC CZ

Mechanika Prostějov, výrobní družstvo

A: Neříkej, že to nejde, raději řekni, že to zatím neumíš. (Tomáš Baťa) B: Zřejmě největší politickou, ale zároveň i ekonomickou změnou pro podnikání naší společnosti v minulém období byl zásah ČNB do vývoje kurzu české koruny. C: Podporou a neustálým rozvojem spolupráce s chráněnou dílnou snižujeme náklady na jednoduché montážní operace. Zaváděním principů štíhlé výroby jsme před třemi lety, ve spojení s proškolením téměř veškerého personálu ve společnosti s využitím programu pracovního úřadu Vzdělávejte se pro růst, nastartovali proces nekonečného zlepšování veškerých procesů ve firmě.

A: Slušnost, serióznost, dodržování dohod. B: Změna kurzu eura. C: Personálními změnami, vzděláváním zaměstnanců a mladými absolventy.

Exportujeme na nejnáročnější trhy Z garážové firmy ALTECH dorostl mezi velké světové výrobce šikmých plošin. Podle jednatele Antonína Machaly rostly tržby meziročně o neskutečných 32 procent, a tak má společnost ambice stát se evropskou jedničkou. Vyrábíte od roku 1992 po­ můcky pro imobilní osoby. Jak se za tu dobu trh změnil? Situace na trhu v začátcích byla daleko snadnější než dnes. Po sametové revoluci se najednou začalo mluvit o zdravotně postižených osobách a jejich integraci do společnosti. Na trhu byl absolutní nedostatek všeho potřebného. ALTECH se postupně věnoval zvedacím zařízením, tedy vývoji a výrobě schodišťových plošin. V této činnosti pokračuje dodnes. Současný trh je zásobován celou řadou výrobků i z dovozu. Konkurence v naší branži je podobná jako u jiných výrobků. Kolik procent zakázek dělá český trh a kam všude své pomůcky vyvážíte? Ve finálních výrobcích a zboží tvoří prodej inzerce

do tuzemska 18 procent celého objemu hlavních výrobků. U šikmé schodišťové plošiny OMEGA + DELTA je podíl tuzemska ještě nižší, a to 12,9 procenta z jejich celkového finančního objemu. Našimi hlavními vývozními zeměmi jsou především země EU, ale i Ameriky, také Japonsko a Hongkong. Chcete se stát nejuznávanějším výrob­ cem šikmých plošin pro imobilní občany v Evropě. Jak ambiciózní plán to je? ALTECH vznikl v roce 1992 jako garážová firma. V průběhu let neustále rostl až na současných 180 zaměstnanců. Počtu zaměstnanců odpovídá objem zakázek, který musí firma vyrobit a dodat. To se v evropském měřítku rovná největším

firmám v oboru. Samotná velikost firmy však není postačující parametr. Je naprosto nutné se neustále věnovat kvalitě a další modernizaci a vývoji výrobků. To nás vede k reálnému dosažení cíle firmy. Čemu jste se museli přizpůsobit během let, co je firma na trhu? Hlavním výrobkem firmy jsou šikmé schodišťové plošiny. U tohoto výrobku je ALTECH v  současné době z  92 procent vývozcem. Tento velmi technicky vyspělý výrobek prošel celou řadou modernizací, které neustále zlepšují jeho užitnou hodnotu a také reagují na požadavky vyšší bezpečnosti výrobku. V průběhu let bylo rovněž nutno reagovat na měnící se technické předpisy, popřípadě plnit nároky předpisů na zahraničních trzích, například v Americe, Japonsku a podobně.

A151003630

Jan Zeman Ředitel a jednatel

Biopekárna Zemanka

A: Čím více žiju a čím méně tlačím na výsledky, tím lepší jsou. B: Žádné. C: Být stále jedničkou ve svém segmentu trhu a udávat jeho směr díky inovacím.

Následují rozhovory s vybranými finalisty, které připravila redakce časopisu Profit.

56

57

OF  manažer roku

Děláme vše pro uplatnění absolventů V celostátních odborných soutěžích patří žáci Středního odborného učiliště nábytkářského a střední odborné školy mezi nejlepší v republice. Ředitel Václav Tichý klade důraz zejména na inovaci vzdělávacích programů.

58

Budete navyšovat kapacitu pro další žáky? V žádném případě o tom ani neuvažujeme. Jednak nemáme volné objekty, ale hlavně

V rámci soutěže Manažer roku jste zmí­ nil, že ministerstvo školství má tendenci diskriminovat žáky soukromých škol. Jak se tomu snažíte bránit? Ministr školství přišel v červenci 2014 s  novelou zákona o  poskytování dotací soukromým školám, podle které by každý z učitelů i provozních zaměstnanců, který je zřizovatelem školy, musel hradit provozní náklady cca ve výši 250 tisíc korun ročně. To je samozřejmě nesmysl, kterému se díky řadě složitých jednání Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska podařilo zabránit. Těžko se mi odpovídá na dotazy našich učitelů, proč oni nemají od listopadu také zvýšeny mzdy o těch 3,5 procenta jako ostatní. Poskytují ze zákona veřejnou službu, jejich žáci patří mezi nejlepší v ČR, všichni mají předepsanou kvalifikaci, učí stejné žáky jako ostatní. Dosud se naše sdružení snažilo s MŠMT jednat, nyní se připravují další kroky. Podmínky pro poskytování veřejné služby – vzdělávání jsou pro jednu skupinu našich občanů diskriminující. A to určitě není dobře.

A151003674

Asi máte dobré podmínky pro vzdělá­ vání. V Učitelských novinách byl rozho­ vor s  předsedou Senátu PČR Milanem Štěchem, ze kterého vyplývá, jak jsou sou­ kromé školy nadstandardně financované ve srovnání s krajskými školami.

Tak to vůbec není pravda. Podle zákona o poskytování dotací soukromým školám dostáváme pouze peníze na neinvestiční výdaje. Pokud splníme zákonem stanovené podmínky (kvalita, účetní audit a  další), můžeme dostat maximálně 90 procent normativu pro školu a 80 procent pro školská zařízení. Normativ stanovuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle neinvestičních nákladů pro daný obor krajských škol. V našem případě dostaneme ročně minimálně o 5,4 milionu korun méně, než kdybychom byli krajskou školou. Samozřejmě nedostaneme žádné peníze na investice, jako je údržba a opravy budov, strojní vybavení, grafické programy a tak dále. Školné nehradí žáci učebních oborů a některých maturitních oborů. Roční příjem ze školného se pohybuje kolem tří milionů korun. Nezanedbatelný příjem máme i z produktivní práce našich žáků, ten se ročně pohybuje kolem 600 tisíc korun. O truhlářské a hlavně čalounické práce našich žáků je obrovský zájem. Naši kapacitu máme plně vytíženou a již nyní přijímáme zakázky až na listopad 2015.

nebyly naše obory zařazeny do programu na podporu technických oborů financovaného EU. V rámci tohoto programu jsou školy štědře jednorázově dotovány částkami až 3,5 milionu korun, ale hlavně vozí autobusy celé třídy posledních ročníků všech základních škol do krajských středních škol, kde stráví jeden celý den. Každé dítě ZŠ tak navštíví asi pět středních škol s cílem posílit nábor žáků do krajských škol. A v tom my jim nemůžeme konkurovat. Máme možnost s žáky krátce mluvit při burzách škol nebo na schůzkách rodičů v ZŠ. Negativní dopad této „podpory“ se projevil již nyní v počtu přihlášek do našich řemeslných oborů. Takže je možné, že v rámci podpory technických oborů zaniknou některé obory, které se učí v Libereckém kraji jen na naší škole, jako je například obor čalouník a další podobné.

inzerce

V době, kdy se řeší, že mladé lidi řemeslo netáhne, vám se daří školu naplňovat ze sta procent. Jak jste dokázal řemesla, jako je truhlářství, čalounictví, tak zatraktivnit? Jsem ředitelem tří škol, které jsou všechny v jednom školském komplexu. V jedné z nich, konkrétně v SOU nábytkářském a SOŠ, dělám ředitele téměř 33 let. Vždycky jsem chápal vzdělávání na učilištích i na středních odborných školách jako službu pro zaměstnavatele a vůbec pro praxi. Dělal jsem vše pro co nejlepší uplatnění našich absolventů. Například v oboru truhlář jsme asi před deseti lety rozšířili obsah učiva o umělecké truhlářství a řezbářství. Zároveň jsme usilovali o získání CNC dřevoobráběcího centra, což se nám díky programu ROP NUTS II povedlo. Naši absolventi tak najdou uplatnění při výrobě nábytku, oken, dveří, dokáží restaurovat starožitný stylový nábytek a vyrábět jeho repliky a programovat a obsluhovat CNC dřevoobráběcí stroje. Podobně inovujeme vzdělávací programy i u všech ostatních oborů zakončených výučním listem a u oborů maturitních tak, aby kompetence našich absolventů odpovídaly požadavkům firem. V celostátních odborných soutěžích patří naši žáci všech oborů mezi nejlepší v ČR. Zapojili jsme se do programu mobility Leonardo da Vinci a nyní Erasmus+ a naši žáci jezdí na pracovní stáže do Finska a Portugalska. Od roku 2012 jsme dostali na stáže přes 170 tisíc eur. O naše absolventy mají zájem firmy i ze vzdálených regionů a majitelé těchto firem k nám dávají studovat své děti, jak do učebních, tak do maturitních oborů. Na rozdíl od většiny škol, kde se naplněnost pohybuje kolem 60 procent, máme plnou školu.

59

Wiesner-Hager Project s.r.o. • Drtinova 10 • Praha 5 • +420 271 730 444 • [email protected] • www.wiesner-hager.com

OF  manažer roku

manažer roku  OF

Uspět dokážeme všude, kde se pěstuje pšenice Českému výrobci postřikových strojů Agrio MZS sebevědomí nechybí. Uspět dokázal i na vysoce konkurenčním a patriotickém německém trhu. Jednatel Ivan Olšan navíc počítá, že do budoucna budou schopni vyrábět 500 strojů ročně. Ve výrobě postřikovačů patříte ke špičce, kam až jste své stroje vyvezli? Naši nejvzdálenější zákazníci jsou v Ka­ zachstánu, většinu strojů však prodáváme v Evropě. Největšími zahraničními trhy jsou Německo a Polsko, ale daří se nám také v Litvě, Švédsku a Bulharsku. Každá země má určitá specifika, ale potenciálně jsme schopni uspět všude tam, kde se jako hlavní obilovina pěstuje pšenice. Sami vyhodnocujete jako nejtěžší trh sousední Německo. V čem je náročnější? V Německu jsou čtyři velcí výrobci postřikovačů a další tři menší. Němečtí zákazníci jsou velmi nároční a navíc domácí patrioti, takže jako český výrobce to u nich nemáme vůbec jednoduché. Stoprocentní funkčnost, kvalita zpracování a servisní zázemí se předpokládá jako samozřejmost, bez toho se prodat nedá. K tomu přistupuje navíc požadavek na technickou inovaci, moderní design, a to vše za příznivou cenu. Uspět na německém trhu je jako obdržet certifikát nejvyšší kvality.

Díky tomu se nám mnohem lépe prodává na ostatních trzích, včetně našeho domácího.

investice do rozšíření areálu v příštím roce. Cílem je vyrábět 500 strojů ročně.

Co je pro vás hlavní konkurenční výho­ dou? Fakt, že jste uspěli na takto nároč­ ném trhu? Zákazníci, kteří vědí, že exportujeme hodně do Německa, nám předem více věří a to je pro nás velmi důležitý základ. Při konkrétním obchodním jednání pak oceňují, že jim dokážeme vyrobit stroj přesně do jejich konkrétních podmínek a sladit nový postřikovač s ostatní mechanizací, kterou již mají. V ceníku máme na 150 různých výbav, každý si v něm najde to, co přesně potřebuje.

Nespoléháte se přespříliš na subdoda­ vatele. Jaké výhody má celá výroba pod jednou střechou? Je pravda, že jsme teoreticky stále schopni si celý postřikovač vyrobit sami, ale podíl subdodávek se každoročně zvyšuje. Jinak to prostě ani není možné. V zemědělství je roční cyklus a v průběhu roku jsou období, kdy potřebujeme navýšit výrobu. S většinou subdodavatelů ale spolupracujeme více než deset let a už s námi v plánování vlastní kapacity počítají.

Počet strojů, které za rok vyrobíte, neustále roste. Kolik jich aktuálně zvlád­ nete vyrobit a  máte ještě kapacity na navyšování? Ročně vyrobíme cca 130 postřikovačů, rok od roku chtějí zákazníci větší a větší stroje s bohatší výbavou. Využití výrobní kapacity je momentálně na maximu a čeká nás další

Polovina výroby připadá na největší stroje nazvané Mamut. Znamená to, že zákazníci hlavně hledají co největší postři­ kovače s co největší kapacitou a s co největ­ ším záběrem? Ano, je to trvalý trend. Dnes je postřikovač nejvytíženější stroj v zemědělství, počet postřiků na poli se zvyšuje, ale současně klesá počet lidí v zemědělství. Nezbývá než investovat do výkonné moderní techniky. O vývoj strojů se stará sedm konstruk­ térů. Jaké novinky připravujete? Naším nejvýznamnějším vývojovým úkolem jsou nové samojízdné postřikovače DINO a GEKON. DINO je v nabídce už deset let a nyní prochází celkovou modernizací, která bude zahrnovat novou kabinu, motor i hydraulický systém. K jeho představení dojde letos na výstavě Agritechnica v německém Hannoveru. GEKON je zcela nový samojízdný postřikovač s extrémně vysokou světlou výškou, který nám dosud v nabídce chyběl a který chceme poprvé ukázat v příštím roce na výstavě Techagro v Brně.

60

Chceme vybudovat vlastní značku Značka čerstvých kvalitních potravin, u kterých kupující ví, kdo je vyrobil, a může se podívat, jak se vyrábí. To je cíl Josefa Kubiše, předsedy představenstva Agro Jesenice. Jste předsedou představenstva od roku 1990. Jaké máte vize? Kam byste firmu rád posunul dál? Já jsem již ve věku, kdy musím přemýšlet o rozvoji firmy bez svojí účasti. Proto jsem předal operativní řízení svému nástupci a sám se věnuji jen strategickému řízení. Jsme velcí výrobci mražené zeleniny, mléka, vepřového i hovězího masa, a proto máme za cíl vybudovat svou vlastní značku kvalitních potravin. Aby si spotřebitel mohl koupit naše čerstvé kvalitní potraviny, aby věděl, kdo je vyrobil, a mohl se přijít podívat, jak je vyrábíme. Proto každoročně pořádáme Farmářský den, aby se veřejnost mohla přesvědčit o kvalitě námi vyráběných produktů. Portfolio činností vaší firmy je velmi široké. Kromě produkce v rostlinné a živočišné výrobě provozujete mrazírnu s výrobou mražené zele­ niny, kovovýrobu, nákladní dopravu a stavební práce, čerpací stanici pohonných hmot, kom­ postárnu, servis na opravu nákladních automo­ bilů i výrobu elektřiny. Jak se vám podařilo na­ kročit do tolika oborů? Po transformaci bývalého zemědělského družstva na akciovou společnost v roce 1992 jsme se snažili využít všech možností v podnikání. Jak se snižovala a koncentrovala zemědělská výroba a uvolňovali se pracovníci, tak jsme se snažili je využít v jiných oborech, abychom je nemuseli propouštět. Jako správní podnikatelé jsme veškeré vydělané prostředky investovali zpět do firmy, abychom zajistili její dlouhodobý rozvoj. Pomáhá to, že je firma rozkročená mezi tolika obory, k její větší stabilitě? Širší portfolio činností přispívá ke stabilitě podniku jako celku, ale na druhé straně představuje určité riziko. K rozvoji firmy přispívají jen ty druhy činností, které dosahují nadprůměrných, lépe špičkových výsledků, což ale je náročné na řízení, Abychom dosahovali špičkové úrovně u všech činností, tak je k tomu uzpůsobeno i řízení. Všechny činnosti jsou rozděleny na co nejmenší kolektivy, které se sledují až do čistého zisku, a podle výsledků je stanoveno odměňování. V celém podniku působí

tržní vztahy, pracovní kolektivy mezi sebou obchodují za tržní ceny, v podniku funguje vnitropodniková banka, u které mají denní přehled o stavu svých financí. Divize mají dost značnou samostatnost, vedení zajišťuje strategii celého podniku. Na sněmu jste byl zvolen viceprezidentem Agrární komory ČR. Jak se díváte na stav čes­ kého zemědělství po vstupu do EU? V Agrární komoře pracuji aktivně od jejího založení, jsem dlouholetým členem jejího představenstva a do funkce viceprezidenta jsem zvolen již podruhé. Prvně to bylo v době příprav a pak po vstupu do EU. Se současným stavem českého zemědělství nejsem spokojen, proto jsem také souhlasil s kandidaturou. Hrubá zemědělská produkce neustále klesá, dnes dosahujeme zhruba 70 procent úrovně roku 1990, a dokonce dosahujeme jen 85 až 90 procent produkce ve srovnání s předválečným rokem 1936. Třetina potravin je z dovozu. Dovážíme 55 procent vepřového masa, dvě třetiny zeleniny, třetinu ovoce. Systém rozdělování dotací je u nás špatně nastaven, upřednostňuje ekologickou environmentální funkci před výrobou. Okolní státy preferují výrobu, a jak my výrobu snižujeme, tak oni ji zvyšují, a mohou k nám vyvážet své přebytky. U nás přišlo zbytečně od vstupu do EU v zemědělské výrobě o práci 50 tisíc lidí a dalších 100 tisíc v následujících činnostech, jako jsou potravinářství, strojírenství, stavebnictví a služby. Ztráta 150 tisíc pracovních míst ale představuje propad příjmů ve státním rozpočtu 50 miliard korun každý rok, pak samozřejmě nejsou peníze na zdravotnictví, důchody a další. Vozili jste mléko do takzvaných mlékomatů. Byla to pro firmu zajímavá zkušenost?

Zajímavá zkušenost to byla, bohužel negativní. My jsme na provozování pěti mléčných automatů v Praze prodělali dva miliony korun a po dvou letech jsme je museli zrušit. Ponechali jsme v provozu jen jeden v sídle společnosti v Hodkovicích. Mělo to tři příčiny. Zaprvé mají lidé obavy z konzumace přírodní neošetřené potraviny, na které již nejsme zvyklí, zvláště po nesmyslném vystoupení bývalého hlavního hygienika v televizi. Zadruhé je to pohodlnost, protože čerstvou potravinu nemohu dlouho skladovat a musím jít nakupovat denně, zatímco když si koupím vysokoteplotně zpracované mléko v krabici, tak mi vydrží v lednici měsíce. A zatřetí my musíme jako podnik – na rozdíl od drobných podnikatelů – všechno zdanit a výše daňového zatížení je tak vysoká, že se tato drobná činnost v porovnání s těmi, co daně neplatí, nevyplácí. Jaký máte názor na trend biopotravin či nakupování přímo od výrobce? Nákup od výrobce je dobrá myšlenka, ale vždy to bude jen část celkové spotřeby. Hlavní distribuce potravin bude i nadále přes obchodní síť. Problém je ale jinde. Díky naší pohodlnosti je dnes trend velkých nákupů potravin autem jednou za jeden až dva týdny. Potraviny dáme do lednice, mrazáků, kde chceme, aby nám vydržely týdny až měsíce. Potom to ale není čerstvá přírodní potravina, ale inertní sterilní hmota, která vyhovuje z hlediska hygieny, ale s chutnou stravou to nemá mnoho společného. Proto vznikl současný boom takzvaných biopotravin. Z hlediska výživové hodnoty není rozdíl mezi biopotravinou a normální konvenční potravinou. Dodnes nikdo neprokázal rozdíl mezi rohlíkem a biorohlíkem, rozdíl mezi normálním čerstvým mlékem a biomlékem, ale je rozdíl, jestli piji čerstvé živé mléko, anebo inertní vysokoteplotně zpracované mléko z krabice, které vydrží dva měsíce. Problém je v tom, že většina potravin není čerstvých, ale uzpůsobených pro potřeby hypermarketů a naší pohodlnosti. Současná masáž o prospěšnosti biopotravin je jen způsob boje o dotace. Dnes na produkci takzvaných biopotravin v hodnotě jedné miliardy korun dáváme podporu na ekozemědělství ve výši 1,45 miliardy korun.

61

OF  manažer roku

Širším portfoliem oslovujeme nové zákazníky Zakládáním zahraniční pobočky v Číně, Rusku a Americe chceme být pro zákazníky globálními partnery, říká Monika Šimánková, statutární ředitelka společnosti Hestego, která aktuálně sází i na nové produkty. Zaměřujete se na krytování strojů, a jste tedy velmi úzce spjatí se strojírenským průmyslem, který aktuálně řeší sankce v Rusku. Jakým způsobem na tuto situaci reagujete? Máte pravdu, že i nás situace v Rusku významně ovlivňuje a musíme řešit snížení objemu objednávek od stávajících zákazníků. Řešíme to akvizicemi nových zákazníků na nových i stávajících zahraničních trzích a implementací nových produktů do našeho portfolia. Většina firem se snaží diverzifikovat a hledat namísto Ruska jiný trh. Podařilo se vám to také, nebo jste se vydali jinou cestou? Mimo akvizice nových zákazníků se významně věnujeme vývoji a implementaci nových produktů. Jako nový produkt jsme mimo jiné zavedli kabiny k obráběcím strojům. Na veletrhu ve Stuttgartu mnozí zákazníci ocenili perfektní design a řemeslné zpracování kabiny HCW1000. Komplexní facelift stroje FCW 150 včetně kabiny obsluhy, navržený designérem Martinem Tvarůžkem a zkonstruovaný a vyrobený v Hestegu, získal cenu za nejlepší design v mezinárodní soutěži Red Dot Award . Díky sérii procesních změn jste vý­ znamně zvýšili produktivitu práce. Co to pro firmu ve výsledku znamená? Máte větší výrobní kapacity, případně menší mzdové náklady? Cílem zvyšování výkonnosti bylo zejména navyšování výrobních kapacit, protože jsme v loňském roce řešili výrazný přetlak objednávek. V letošním roce je situace jiná a navýšené výrobní kapacity je o to složitější zaplnit novými objednávkami. Posilujeme obchod mimo jiné i zakládáním zahraničních poboček

62

rozumět základním ekonomickým souvislostem tak, aby v tomto duchu mohli vést své podřízené v dílnách. Hestegoakademie slouží také k přípravě personálních rezerv na vedoucí pozice. Od podobných programů se Hestegoakademie liší zejména tím, že všechny znalosti a dovednosti získané na tréninku musejí zaměstnanci obratem uplatnit v praxi. Dostávají totiž zadané poměrně náročné domácí úkoly, jejichž plnění se podrobně vyhodnocuje.

v Číně, Rusku a Americe, abychom se pro naše významné zákazníky stali globálním partnerem. Dále pracujeme na zlepšování procesů zejména v konstrukci, technologii a plánování výroby vedoucí ke zvýšení flexibility a produktivity práce. Změnili jsme způsob řízení dělení materiálu a práci s dodavateli. Co se týká investic, v loňském roce jsme investovali do výstavby dvou výrobních hal. Na přelomu roku jsme zásadně zrekonstruovali lakovnu a zlepšili proces lakování. Získali jste jako firma i ocenění za váš personální projekt, ve kterém se věnujete intenzivnímu vzdělávání středního a li­ niové­ho managementu. Jaký má program výsledky pro firmu? Snažíme se naše vedoucí zaměstnance učit prozákaznicky myslet, správně řídit lidi,

Hodně se zaměřujete i na etiku. Jaké to má dopady na firemní kulturu? Etika je pro nás opravdu důležitá. V roce 2009 jsme vytvořili Etický kodex, se kterým neustále pracujeme a snažíme se, aby se jeho dodržování stalo pro všechny zaměstnance samozřejmostí. I v Etickém kodexu klademe důraz především na vztah k zákazníkům. Dále se v něm zaměřujeme na vlastnosti, jako je spolehlivost, čestné chování, zodpovědnost za výsledek své práce, týmovost, vzájemná úcta. Měřitelným dopadem pak může být například velmi nízká fluktuace zaměstnanců, pěkné výsledky v ročním hodnocení spokojenosti zaměstnanců a celkově velmi otevřená a příjemná komunikace. Většina návštěvníků naší firmy je velmi mile překvapena tím, že se jim naši zaměstnanci bez obav podívají do očí a pozdraví je. Lidé z HESTEGA také vědí, že firma má vysokou společenskou odpovědnost a štědře přispívá na různé sociální projekty. Ani oni sami nezůstávají stranou a dobročinné sbírky na různé charitativní akce se v HESTEGU staly už tradicí. Největším oceněním naší firemní kultury byly dvě ceny, které jsme v loňském roce získali – Firma roku 2014 v Jihomoravském kraji a Odpovědná firma roku v Jihomoravském kraji. Moc si toho vážíme.

63

OF  manažer roku

manažer roku OF

Úředník má mít úroveň Kvalitní práce úřadů a samospráv je základem fungování společnosti, i když si to často neuvědomujeme, říká Ivana Křečková, ředitelka Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Jako ředitelka krajského úřadu jste v roli zaměstnavatele všech zaměstnanců v kraji. Jste tedy manažerkou celého kraje. V čem je podle vás tato role nejvíce komplikovaná? Složitost práce je dána komplikovanou sociální strukturou. Ta přináší nárůst komunikace, dělby práce a dalšího. Mnoho činností přerůstá bezprostřední lidskou zkušenost, úkoly jsou často nestrukturované. Sám člověk se stává součástí substruktur, s nimiž spojuje své bytí. Reprodukce celku se může zdát vlastními zkušenostmi nepostižitelná. Je důležité a zároveň obtížné vytvářet skvělé týmy pro realizaci náročných úkolů. Jaké největší úkoly aktuálně v Králo­vé­ hradeckém kraji řešíte? Úkoly jsou kraji a úřadu svěřeny zákonem inzerce

A151003786

o krajích a dalšími zákonnými normami. Největším úkolem nás všech je, aby se našim občanům u nás žilo dobře, a je-li to možné, stále lépe. Dlouhodobě velkým úkolem je zvyšování efektivity veřejné správy. Je to cíl nejenom regionální, republikový, ale i celé EU. Máte nějakou vizi, kam byste kraj chtěla posunout? Přála bych si, aby slovo úředník bylo pro lidi příznivým pojmem, vyjadřujícím určitou úroveň kvality. Cílem je vlídné úřadování, minimalizace vrchnostenského přístupu. Kvalitní práce úřadů a samospráv je základem fungování společnosti, i když si to často ne­ uvědomujeme a možná i odmítáme připustit.

Motivovat krajské pracov­ níky, kteří často mají tabul­ kové platy, může být velmi obtížné. Jaké nástroje se vám osvědčily? Pominu-li zmiňované platy, je pro moje spolupracovníky důležité, aby vykonávali smysluplnou práci. Na úřadě pracuje 65 procent vysokoškoláků. A ti chtějí svoje intelektuální vlastnictví využívat v plné míře. Je důležité poskytnout jim intelektuální svobodu a vzájemný respekt. Nabízíme také alternativní formy práce. Využíváme práci z domu, což bylo oceněno v rámci soutěže Česká inovace 2014. Máme školku, zdravotně rehabilitační cvičení, rehabilitace a  další formy péče o zaměstnance.

Zmodernizovali jsme 70 procent nemocnice Manažerským oříškem je nabízet kompletní služby 365 dní v roce po 24 hodin denně. A to i když se rozpočet z roku na rok změní. Přesně s tímto úkolem se potýká ředitel nemocnice. Podle Petra Chudomela, ředitele Oblastní nemocnice Kolín, to bez vizí nejde. Řídit nemocnici patří k těm nejsložitěj­ ším manažerským úkolům. Představuje fakt, že jste vystudovaný doktor medicíny, pro vás při řešení starostí s chodem ob­ lastní nemocnice výhodu? Ano. Nemocnice patří mezi největší zaměstnavatele v regionech a protéká jimi veliké množství finančních prostředků. Podíl lidské práce v nich je obrovský, osobní náklady naší nemocnice jsou 50 procent, a protože máme zdravotními pojišťovnami předepsány minimální počty personálu, jsou to pro nás náklady fixní. Z 1300 zaměstnanců je 300 vysokoškolsky a cca 800 středoškolsky vzdělaných. Jedná se tedy o velký lidský potenciál, kterému musíme vytvářet podmínky pro další profesní, ale i osobní růst. K zajištění provozu a realizaci vizí managementu v takovém prostředí je vždy lepší, když specifickou problematiku, ve které se pohybujete, také ovládáte. Díky tomu, že jsem lékař, dovedu sdílet hodnoty lékařů, sester, rehabilitačních pracovníků, laborantů lépe než nelékaři. Dokážu se lépe vcítit do jejich rozpoložení, pochopit jejich problémy a adekvátně je s nimi komunikovat. Na druhé straně jim vidím do „kuchyně“, takže mě jen tak neoblafnou. Většina manažerů v komerční sféře do­ stává určitá zadání, úkoly, kam mají firmu posunout, je to u  nemocnice podobné? Případně jaké máte s kolínskou nemoc­ nicí vize? Naším základním úkolem je poskytovat zdravotní péči v regionu jak v ambulancích, tak zejména v akutním lůžkovém segmentu, a  to 365 dní v  roce, včetně sobot, nedělí a svátků, po 24 hodin denně. Z tohoto pohledu jsme veřejnou službou, hrazenou prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Zadání platí nezávisle na tom, kolik prostředků na to dostaneme od pojišťoven pro aktuální

64

Vstupoval jste do pozice v roce 2008 bě­ hem velmi neklidné situace. Jak se vám podařilo nemocnici stabilizovat? Myslet si, že z bouřlivých vod jednoho krásného dne vplujete do vod klidných a ještě za svitu slunce, kde strávíte zbytek života, je velikým omylem. Kdo takhle na manažerské pozici přemýšlí, nemá šanci uspět. Kolem nás se vše mění a vždycky to tak bude. Je potřeba to brát jako realitu a naučit se v ní pracovat a prosazovat své myšlenky. Občas vás vlna vychýlí, občas zalapáte po dechu, ale máte-li vizi, o které jste přesvědčen, a působíte-li věrohodně pro okolí, k vysněnému cíli se dostanete. Kapitán se zaprvé na klidném moři nepozná a zadruhé z lodi chodí poslední. kalendářní rok. Takže například i když se úhrady z roku na rok sníží, jako tomu bylo v roce 2013, nemůžeme říct pacientům – letos­nechoďte, přijďte za rok. A nemůžeme se chovat jako běžné komerční podniky, které v takových chvílích třeba propouštějí zaměstnance. My musíme být personálně připraveni stejně na jednoho pacienta za rok jako na těch našich téměř 30 tisíc, které jsou u nás hospitalizovány. No a ti ambulantní jdou do statisíců. To samozřejmě ale neznamená, že bychom neměli vize. V minulých pěti letech se nám ve spolupráci se Středočeským krajem, který je naším zakladatelem, podařilo nemocnici výrazně modernizovat, takže je ze 70 procent téměř nová. Naší současnou ambicí je modernizovat lůžková oddělení oční, ORL, cévní a porodnici, zrekonstruovat ubytovací prostory pro zaměstnance včetně mateřské školy. Zcela aktuálně budeme modernizovat dva operační sály, probíhá instalace nových plně digitálních rentgenových přístrojů a gamakamery. V letošním roce se chystáme na akreditaci SAK.

Teď působí vaše nemocnice harmonicky i aktivně. Pořádáte například vzdělávací akce jak pro profesionály, tak i laiky. Je pro vás důležité, aby byla nemocnice takto ak­ tivní v dialogu s občany a ve vzdělávání? Komunikace s lékaři v regionu je zásadní a probíhá například formou odborných seminářů. Spolupráce s odbornou veřejností je základem úspěchu péče o pacienty. Vzdělávání zaměstnanců je nosným programem v celé nemocnici. Lékaře i nelékařské pracovníky vnímáme jako potenciál rozvoje společnosti, ne jako nákladovou položku. Jak se vám daří získávat nové lékaře? Nabízíme práci v odborně respektovaném prostředí na pozadí nadstandardně vybavené krajské nemocnice. „Slušné zacházení“ patří ke standardu. Všichni zaměstnanci mají k dispozici benefitní program. Nedostatek lékařů, který se v praxi začíná projevovat, nás vede k oslovování lékařů v první řadě ze Slovenska, ale nyní i z dalších východních zemí. Jestliže to hospodaření nemocnice dovolí, motivujeme zaměstnance vyplácením odměn.

65

OF  manažer roku

manažer roku  OF

Synthesia – 95 let na jevišti světové chemie

Poctivé české pivo je naše rodinné stříbro

Vyvážené portfolio, výrobky s vysokou přidanou hodnotou a výnosy z nových investic do technologií. Tak zní recept Josefa Lišky, generálního ředitele Synthesie, která atakuje obraty kolem čtyř miliard korun.

Banky nám nevěřily, přesto se podařilo rozjet pivovar, který za šest měsíců dosáhl maxima svých výrobních možností, říká Marek Vávra, ředitel Zámeckého pivovaru Frýdlant.

Výročí 95 let od založení chemičky osla­ vujete mimo jiné skvělými výkony firmy. Loňské tržby opět stoupaly, dosáhli jste na 3,72 miliardy korun. Plánujete v příštích letech přesáhnout čtyři miliardy? Čtyři miliardy korun jsou krásné číslo a určitě jsou v nejbližší době naším cílem. Zatím nemohu s jistotou tvrdit, že to bude již v tomto roce, ale pokud ne, určitě se této částce významně přiblížíme. Oporou pro toto tvrzení je fakt, že v posledních pěti letech se Synthesii podařilo vždy navýšit roční obrat, a to v průměru o pět procent. Základ tohoto úspěchu vidím ve vyváženém portfoliu naší společnosti, zaměření na výrobky s vysokou přidanou hodnotou a  hlavně ve výnosech z nových investic do technologií a výrobních zařízení.

Jak je složité v dnešní době získat a re­ konstruovat chátrající historický objekt? Industriálních a preindustriálních památek je u nás především na venkově a v menších městech velké množství. Některé stihl osud středověkých hradů a byly rozebrány na stavební materiál, některé čekají na záchranu. Mnohé se snaží zachránit obce, neziskovky i soukromé osoby. Důležité podle mě však je, aby budova nebyla jen opravena, ale aby v ní bylo možné i tvořit zisk zajišťující její dlouhodobou existenci. Pro moderní výrobní firmu je bohužel ekonomicky výhodnější postavit montovanou halu, kde se snadněji umístí strojní vybavení, tepelné ztráty nejsou velké a celá budova se dá se postavit s dobrou dopravní obslužností. Výjimku však tvoří pivovary, které navazují na tisíciletou tradici výroby piva, a nemohou tak zákazníka oslnit moderní průmyslovou halou, to má spíše opačný efekt. Náklady na koupi nejsou v porovnání s náklady na rekonstrukci velké. Bohužel následná cena konverze je oproti novým halám velká. V tomto směru vycházejí vstříc fondy EU a rozdíl smazávají, takže je možné brownfieldy vzkřísit, což je i náš případ.

inzerce

A151003553

Potýkáte s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, na což si spousta manažerů stěžuje už několik let? Situace na trhu pracovních sil s chemickou odborností není samozřejmě ideální, ale na druhé straně ani neřešitelná – jen je zapotřebí vynaložit více energie a invence. Společnost Synthesia má výhodu, že působí v  Pardubicích, městě chemie, kde je také střední průmyslová škola chemická a uznávaná Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice. A právě pozitivní motivace a popularizace chemie je cesta, pro kterou jsme se rozhodli. Již poosmé podporujeme soutěž Hledáme nejlepšího mladého chemika, pro studenty středních a vysokých škol pořádáme v naší společnosti pravidelné exkurze a brigády.

Začínají v tomto ohledu banky více pod­ porovat menší a střední podnikatele, nebo stále financují nápady v rozjezdu jen velmi ostražitě? Pokaždé, když jsem slyšel vyjádření v médiích, že banky mají přebytek peněz a rády by půjčovaly, jenže nemají komu, jsem se musel usmát. Česká národní banka snížila úrokové sazby na minimum, ale přesto nedonutila komerční banky úvěrovat malé firmy s nadějnými projekty. Místo toho raději bankovní sektor nafukuje globální bublinu na akciových trzích. Navíc náš Zámecký pivovar Frýdlant je v sociálně odloučené oblasti, takže nemovitost není bankami odhadována ani dle hodnoty stavby, ani dle tržní hodnoty. Banka místo toho vezme určitý balík okolních nevyužitých průmyslových objektů a podle jejich

minipivovary potřebují část svých prostor využít pro teambuildingová, produktová a další školení, aby se pivo pilo přímo v areálu a lákalo na ekonomicky nosná školení, takže jsem mohl navázat na historii podnikání své firmy a zbývalo jen najít vhodný objekt s tradicí, spočítat ekonomiku a najít financování.

průměrného nájmu za metr odhadne i objekt funkčního pivovaru. Odhadnutá cena objektu je pak zcela irelevantní a banka úvěr neposkytne. Tento současný trend je pro naši a podobné oblasti likvidační, nových firem tím vzniká málo a lidé nemají v regionu práci. Pokud již nová továrna vznikne, je to montovna, která do kraje přišla za nízkými náklady na mzdu. Nad touto situací by se měla zamyslet vláda a podpořit vznik firem vázaných na region za podpory záruční a rozvojové státní banky, podpořit tím lokální ekonomickou smyčku a zaručit tak hospodářskou samostatnost regionu. Výroba lokálního produktu – piva a kongresová turistika jsou cestou, kterou jsme se vydali my. Jak vás napadlo obnovit Zámecký pivo­ var Frýdlant? Původně jsem ani nechtěl zachránit přímo pivovar ve Frýdlantě, pouze jsem ve 35 letech začal bilancovat a položil si tři otázky. Baví mě má práce a chci se jí věnovat do konce svého aktivního života? V té době se má firma zabývala obchodem s IT a školením v tomto oboru. Odpověď, jak je dnes vidět, byla záporná. Druhou otázkou bylo, který výrobek je v Čechách takzvaným rodinným stříbrem. Textil – již zcela zničený. Sklo – zajímavé, ale nemám k němu vztah. A pivo – české pivo, nebo spíše České pivo má přidanou hodnotu už místem vzniku. Třetí otázkou bylo, co mám rád já, tak aby mne práce naplňovala. Mám rád historii a pivo. Vzácně se to spojilo a bylo rozhodnuto. Věděl jsem, že

Jak se rozjela výroba? Které je nosné pivo, výčepní, nebo různé speciály? Jak hospodští a  zákazníci přijímají novu značku? Během prvních šesti měsíců se výroba našeho piva dostala na své maximum, více nám současná technologie neumožňuje a již plánujeme její rozšíření. Základním vyráběným pivem je Albrecht 12 český ležák a India Pale Ale. India Pale Ale neboli IPA je svrchně kvašené pivo s původem v Anglii, nyní je velmi oblíbené, navíc naše pivo Albrecht IPA 15 dostalo ocenění v Jarní ceně českomoravských sládků, takže ho již ani nestíháme vyrábět. Odezva od zákazníků i hospodských je tedy bezvadná. Pivovar není určen pouze pro výrobu, můžete k tomu sdělit více? Naše pivovarská technologie je určena nejen pro výrobu piva, ale i  pro výuku. Navazujeme díky tomu i v tomto oboru na původní zaměření firmy. Získali jsme akreditaci pro výuku v oboru sládek malého pivovaru, a jsme tak jediní, kdo učí tento 300hodinový rekvalifikační kurz zaměřený především na praxi. Jeho studenti získávají po jeho absolvování při doložení dostatečně dlouhé praxe alternativu k výučnímu listu v oboru pivovarnictví a sladovnictví. Vychováváme nové sládky do nově vznikajících minipivovarů. Jste tedy se svojí prací a výsledky nyní spokojený? Z osobního hlediska je můj přístup jednoduchý, když se ohlédnu zpět, tak se nechci za své rozhodnutí stydět. Zároveň je mi ctí zachraňovat původně renesančně-barokní historicky cenný areál.

67

MODELÁRNA LIAZ

OF  manažer roku

Hrotovické družstvo dokázalo najít ideální mix služeb a produktů Dnešní Zemědělské družhospodářskou činnost provostvo Hrotovice vzniklo v  roce zuje na 320 hektarech půdy 1992 transformací z  bývavlastní, zbytek je pronajatý na lého Jednotného zemědělzákladě uzavřených nájemních ského družstva 9. květen se smluv. sídlem v Hrotovicích. Původní Rostlinná výroba je zaměJZD Hrotovice bylo založeno řena na velkovýrobní, intenzivní pěstování jednotlivých v Hrotovicích dne 26. října 1949. plodin s  důrazem na maxiPo dlouhou dobu družstvo nemální úsporu půdní vláhy, dosahovalo žádoucích výsledků a ke skutečnému upevnění došlo Bohumír Hutař, předseda které se v této oblasti v posledních letech v kritickém období až v druhé polovině šedesátých představenstva družstva nedostává. Na pozemcích jsou let. Od 1. března 1973 vzniklo a finalista soutěže Manažer roku. sloučené JZD Hrotovice z půpěstovány obiloviny – ozimý vodních sedmi družstev, která hospodařila ječmen a ozimá pšenice, dále hrách, řepka, vojtěška, trávy na semeno a v posledních lena území dnes už bývalých okresů Moravské tech stále více oblíbená kukuřice, která nejBudějovice a Třebíč. lépe snáší v dané oblasti suchá období. Z důSoučasné Zemědělské družstvo Hrotovice hospodaří v aridní oblasti jihovýchodní části vodu co nejlepší realizace vlastní produkce okresu Třebíč v nadmořské výšce 412 metrů, je družstvo zaměřeno na výrobu osiv jednota to s 2411 hektary zemědělské půdy. Svou livých plodin. Rostlinná výroba disponuje

LITÍ BEZ MODELOVÉHO ZAŘÍZENÍ !

nejmodernější technikou, která hravě zvládá obdělat vlastní i pronajaté pozemky. Živočišná výroba se soustřeďuje na produkci mléka a masa. V současnosti se zde chová 290 kusů dojnic v kravíně s volným ustájením. Dále je produkováno vepřové a hovězí maso, k tomu byla zpracována také nová koncepce chovu prasat. Od roku 2012 je v provozu bioplynová stanice o výkonu 760 kilowattů. Odpadní teplo je využíváno k vytápění vlastních objektů, provozů Kooperace Hrotovice, firmy V stav, místního hotelu a školy. Využitím odpadního tepla došlo k výraznému zvýšení efektivity a k podstatnému snížení nákladů na vytápění zmíněných objektů. Družstvo od roku 2011 také provozuje kompostárnu včetně svozu bioodpadu z okolních obcí, kromě toho ještě pneuservis, opravárenské středisko, pěstitelskou pálenici a vyvařovnu s restaurací.

Využijte možnosti technologie přímého tisku pískové formy, kterou nabízí společnost Modelárna Liaz, Kamenická 743, 460 06 Liberec

www.modelarna-liaz.cz

Vsázíme na maximální kvalitu a chuť Na největším světovém veletrhu biopotravin si Jan Zeman, jednatel Biopekárny Zemanka, ověřil, že jeho výrobky patří ke světové špičce. Ví to i jeho zákazníci. Obrat firmy meziročně poskočil o 36 procent.

68

Hodně si hledíte i zdraví svých zaměst­ nanců. Jak s nimi pracujete, že zvládají takové nárůsty zakázek zpracovávat?

Snažím se, aby pracovní prostředí, ohodnocení a můj přístup k zaměstnancům byl vstřícný a podporující. Vždyť jsme získali i  ocenění Společnost přátelská k  rodině. Nicméně nárůst objemu výroby řeším investicemi do nových technologií, zejména do výkonnějšího pečení a tvarování výrobků. Jaké jsou vaše plány do budoucna? Snažíme se zvýšit export. Soustřeďujeme se nyní na zahraniční trhy. Vyvážíme do Polska, Bulharska, Rakouska, Belgie a USA. Máme rozjednáno několik větších zakázek v dalších státech. Nakonec se musím po­ chlubit, že jsme letos vystavovali na největším veletrhu biopotravin na světě a z reakcí odběratelů jsme pochopili, že naše produkty patří ke světové špičce v oboru a máme být na co hrdí.

3D tiskárna písku 1 DEN

A151003835

Loni jste se firmě podařilo růst o 36 pro­ cent. Šlo o  přirozené navýšení zájmů,

nebo jste například uvedli ně­ jaký nový produkt, který růstu napomohl? Loni jsme uvedli několik novinek, populárními se stávají Krtkovy bio sušenky, které jsou ve tvaru a obalu oblíbeného Krtečka. Nicméně uvedený nárůst má zdroj zejména v navyšování prodejů u našich stávajících odběratelů, což mě velmi těší. Dokládá to, že naše výrobky mají zákazníci rádi a kupují je opakovaně. A navíc tento meziroční růst, který je nadstandardní, není tažen pumpováním peněz do podpory prodejů a reklamy.

inzerce

Vaše pekárna začala sklízet od­ borná ocenění už během finanční krize. Jaký jste našel recept na překonání těchto těžkých časů, kdy se obecně lidé snažili šetřit? Děláme to pořád stejně. Nikdy jsem neměnil svůj přístup k podnikání kvůli obecným proklamacím v médiích. Nás se žádná finanční krize nedotkla. A myslím, že ani většiny našich zákazníků. Protože pokud je pro vás jako spotřebitele důležitá kvalita a chuť potravin, uzpůsobíte tomu svůj životní styl a rozpočet. Z mého pohledu byl a stále je receptem poctivý výrobek v maximální kvalitě, skvělá chuť a nikdy nezklamat zákazníky.

FORMY

2 DNY

ODLITKY

1 DEN

JÁDRA

KVALITA – PŘESNOST – EXTRÉMNĚ SLOŽITÉ TVARY

69

OF  manažer roku

manažer roku  OF

Prague City Tourism má za sebou dynamický rok

Společnost Explosia oslaví 95. výročí

Pražské informační službě – Prague City Tourism (PIS – PCT) se loni podařilo spustit na dvacet projektů. Vznikl nový oficiální turistický portál Prahy www.prague.eu, síť informačních center se rozrostla o další pobočky, stěžejní byla také propagace Prahy na zahraničních trzích. Zejména v oblasti so­ ciálních médií a internetu obecně jsme začali se systematickou komunikací směrem k individuálním cestovatelům. Dvě vysoutěžené agentury  – Havas Worldwide Digital a  MediaCom – se podělily o kreativu a nákup mediálního prostoru a budou po dobu tří let realizovat náš velký projekt propagace města v kyberprostoru. Prahu nyní zviditelňuje několik tematických spotů, v nichž v roli ambasadorů vystupují cizinci žijící v Praze. Tato videa a bannery přivádějí zájemce na tematicky pojednané webové stránky s relevantní

nabídkou míst, zážitků a aktivit. Také prezentace Prahy vzniklá ze spolupráce s Českými aeroliniemi, s Českými centry nebo naše účast na veletrzích byla významným počinem, jak Prahu v zahraničí představit v co nejlepším světle. Nová témata a lepší servis Kampaň pro domácí turisty Do Prahy za pivem měla za cíl představit nový gastronomický fenomén – pražskou pivní kulturu. Produkci více než 20 (mini)pivovarů doplňují nové služby – pivotéky, restaurační pivovary, pivní bary, a dokonce i pivní lázně. Chceme

ukázat, že tento fenomén nemusí být při pobytu v Praze jen o množství vypitého levného piva, ale o kvalitním gastronomickém zážitku. V souvislosti s nově otevřeným Klubem VIP průvodců a změnou stanoviště pro neregistrované průvodce jsme upravili i prostor pro Guide Office v přízemí Staroměstské radnice a koncem roku začali s další novinkou – zkušebním provozem prvního suvenýrového stánku. Nyní se soustředíme na vyladění jednotlivých projektů, změříme jejich úspěšnost a budeme dále zlepšovat servis pro ty, kteří do Prahy přijeli, a informovat všechny, kteří o cestě zatím jen uvažují. Nora Dolanská ředitelka PIS - PCT

Cílíme na prodej třiceti letadel ročně V roce 2006 prodali dvě letadla. Loni jich už zvládli šestnáct. Zvyšujeme výrobu a nabíráme lidi, říká Ilona Plšková, generální ředitelka Aircraft Industries. Minulý rok byl pro vás úspěšný. Získali jste první místo v prestižní soutěži Exportér roku 2014 a druhé místo v soutěži Inovace roku 2014. Na jakou obchodní strategii jste vsadili? V podstatě neustále pokračujeme v implementaci obchodní strategie, kterou jsme začali realizovat v roce 2005, kdy naši společnost převzali noví majitelé. Základem této strategie je intenzivní modernizace našeho produktu i výrobních technologií za účelem zvýšení výroby a prodejů až na 30 letounů ročně. Domnívám se, že tento záměr se nám doposud daří. Počet expedovaných letounů se zvýšil ze dvou letadel v roce 2006 na 16 letadel v minulém roce. Letošní plán je vyrobit 18 letadel. Ruku v ruce s trendem zvyšování výroby a prodejů je stále rostoucí trend počtu zaměstnanců. V roce 2006 jsme měli

70

necelých 500 zaměstnanců a dnes jich máme dvakrát tolik. Přesněji do konce roku 2015 plánujeme 1075 pracovníků. Jak velký objem vaší výroby je určený na export? Do jakých zemí produkty dodáváte? Na jaké trhy byste rádi pronikli? Od roku 2006 byla všechna letadla expedována do zahraničí. Jedná se o tato teritoria: Rusko, Brazílie, Francouzská Guyana, Slovensko, Bulharsko, Korea, Kazachstán, Nepál, Alžír, JAR, Rovníková Guinea a Džibutsko. Přitom největší podíl dodávek tvoří Rusko. Jde o více než polovinu. Aktuálně bychom rádi ještě více pronikli na trhy jihovýchodní Asie. Kroky v tomto směru jsme již také učinili nedávnými dodávkami do Nepálu.

Dále usilujeme o certifikaci letounu americkým leteckým úřadem FAA, která usnadní dodávky na americký kontinent a  do Latinské Ameriky. Tato certifikace by měla být ukončena v příštích dnech. Rovněž pracujeme na získání certifikátu v Číně. Jaké zajímavé zakázky se vám podařilo v nedávné době uzavřít? Jaké obchodní aktivity pro letošní rok plánujete? Velmi zajímavou zakázkou poslední doby jsou určitě dvě dodaná letadla do Nepálu, která nám otevírají cestu k dalším poten­ ciálním zákazníkům v tomto teritoriu. Tato zakázka je pro ně výbornou referencí. Letos dodáme tři letouny do Bangladéše a první do Indie, v jednání je rovněž nová dodávka do Venezuely.

V letošním roce uplynulo 95 let od ustavující valné hromady Československé akciové továrny na látky výbušné v Semtíně, která od roku 1934 nese jméno Explosia. Explosia je velkým výrobcem průmyslových trhavin, bezdýmných střelných prachů pro lovecké a sportovní účely, raketových motorů pro záchranné systémy u ultralehkých letadel a samozřejmě i výbušnin pro vojenské využití. Ve vojenském sektoru, respektive v sektoru ozbrojených a speciálních složek je třeba zmínit plastické trhaviny a spe­ciální demoliční nálože, bezdýmné prachy pro malé, střední i velké ráže, možnosti kompletace hnacích náplní pro velkorážové systémy a v neposlední řadě i speciální aplikace, jako jsou například sestavy náloží pro dynamické a aktivní ochranné systémy obrněných vozidel. Asi nejznámějším výrobkem firmy je plastická trhavina Semtex®. Toto pojmenování v současné době slouží jako ochranná známka a nesou ho všechny brizantní plastické trhaviny vyráběné ve společnosti Explosia. V posledních dvou letech firma zažívá významný vzrůst své výkonnosti. Tato změna je

patrná jak v navýšení vlastní produkce, zahájení modernizačních a rozvojových investic, tak i v nárůstu počtu zaměstnanců. Ještě v období konce roku 2013 měla firma přibližně 400 zaměstnanců, kdežto v současnosti zaměstnává přes 560 lidí a je očekáván další nárůst. Zvýšení zaměstnanosti je spjato se zavedením tří- a čtyřsměnných provozů na výrobách jednosložkových a sférických prachů, přičemž současná výrobní kapacita sférických prachů je více než naplněna a vzhledem k přetrvávající poptávce jsou připravovány

investice pro zdvojnásobení kapacity výroby. V posledních několika letech se množí poptávky po velkorážové munici. V mnoha případech je pro tyto systémy Explosia schopná vyrobit odpovídající hnací náplně, respektive bezdýmné prachy, případně nabídnout moderní alternativy. Za zmínku stojí, že Explosia například vyrábí bimodulární systém hnacích náplní pro 155mm kanonové houfnice, který je plně srovnatelný se současnými světovými standardy. Josef Tichý generální ředitel společnosti Explosia

Inovované zemědělství kousek od Prahy Disponujeme nejmodernější linkou na zpracování vajec, říká Tomáš Milich, ředitel a jednatel firmy OVUS – podnik živočišné výroby. Linka představuje spojení technologie s posledními poznatky z provozů. Během loňského roku jste dokončili technologickou linku na zpracování vajec, která má parametry nejmodernějších svě­tových zařízení. V čem je tak jedinečná? Ano, jedná se o  zcela novou technologickou linku světových parametrů na zpracování vajec formou vaření a loupání s možnosti konzervace v různých typech nálevů nebo v atmosféře či vakuu. Linka zvládne za hodinu zpracovat až 20 tisíc vajec. Takto upravená vejce mají široké uplatnění v cateringu, lahůdkářské výrobě či v rychlém občerstvení. Jedná se o zpracovatelský provoz šitý na míru a zohledňující naše dlouholeté poznatky z této výroby spojené s  jedinečnými světovými technologickými a inovačními vychytávkami. Konkrétně se například probodává skořápka

v místě vzduchové bubliny před vložením do horké lázně, průběžně se centruje žloutek během vaření formou směrové rotace vajec, stahuje skořápka až po sušení a vrácí zpět do prvovýroby v krmných směsích slepicím. Je to uzavřený systém nejmodernějších technologií spojený s posledními poznatky z takovýchto provozů. Pro soutěž jste uvedl, že trpíte nedo­ statkem mladých lidí. Je to už teď pro vás vážný problém, nebo se obáváte, že se jím výhledově stane? Ano, již v současnosti máme problém s nedostatkem mladých a odborně zdatných lidí ovládajících řemeslo. Trpíme jakýmsi syndromem velkého města. Slaný je dvacet minut od Prahy, což je pro obchod a prodej příjemné,

ale pro dlouhodobé udržení a personální stabilizaci mladých lidí velice těžké. Po získání odbornosti a praxe v odborných profesích elektro, nástrojář, zootechnik nám mladí lidé „utíkají“ do Prahy, za lepšími finančními podmínkami, které si zemědělský podnik nemůže bohužel dovolit. Kladete velký důraz na inovace. Kam ty v zemědělství směřují? Bude vše pod detailní kontrolou počítačů? V dnešní době silného tlaku na cenu při udržení maximální kvality a rentability je inovace a modernizace prakticky nutností k přežití firmy. I když je vše v našich farmách téměř plně automatizované, včetně managementu odchovu a chovu nosnic, lidský faktor je a bude dále nepostradatelný. Naštěstí neleží vše pouze na jednom člověku, máme zde řadu odborníků a schopných kolegů.

71

OF  manažer roku

manažer roku  OF

Firma potřebuje vizi a odvahu Nevyrábíme, ale hlavně vymýšlíme. A to speciální stroje pro kompletaci autoskel, zařízení pro tvarování plochého skla a další stroje ušité na míru. To vše pod značkou FOR G. Nejdříve přijde vize, která se ovšem utváří dlouhodobě – ve vlastním životě a osobní pracovní praxi. A potom odvaha. Velká odvaha podložená sebevědomím, které je vyváženo pokorou. Odvaha na počátku „vzít to na sebe“ a potom opakovaně odvaha ke každému kroku, úvěru, investici, ke každé změně. To samozřejmě nestačí, je mnoho dalších faktorů dobrého fungování. Na prvním místě skupina spolupracovníků. Tým s velkou motivací a pocitem sounáležitosti. Vazby mezi vedením naší firmy jsou silné a dávají jistotu při rozhodování o podstatných věcech. Vynechám povídání o nezbytném zdraví a štěstí. V neposlední řadě je naprosto nutné rodinné zázemí, úspěšná manželka, úspěšné děti. Zaměstnanci v technických i dělnických profesích jsou spolupracovníci. Snažíme se o jejich motivaci,

informovanost a trvalé zlepšování podmínek. Otevřené, korektní vztahy všem umožňují vzájemné podání pomocné ruky. Důraz na trpělivou práci Vývoj a výrobu strojů a zařízení pro sklářský průmysl máme postaveny na dlouhodobém získání důvěry trpělivou prací s důrazem

na vysokou kvalitu řešení i  produkce. To vždy souvisí s úctou k duševnímu vlastnictví partnerů, dodržováním etiky a každodenní komunikací. Také díky tomu jsme dosáhli v posledních letech významného podílu vývozu naší výroby do EU, Ruska a Brazílie. Značka FOR G (která je anglickou zkratkou „Pro sklo“) znamená, že umíme vyrobit, ale hlavně vymyslet. Jedná se o speciální stroje pro kompletace autoskel, zařízení pro tvarování plochého skla a značná část projektů je vývoj zařízení „ušitých na míru“ podle zadání sklářských firem. Seriózní dodavatel, kterým se snažíme být již od založení v posledním roce minulého století, je nikoli parazit, ale partner. Miroslav Vrátný ředitel společnosti FOR G

AHRA: Pomáháme vytvářet firmopedie

Když se správně pojmenují příčiny úspěchu i neúspěchu, snižují se rizika a motivuje to zaměstnance, říká Petr Kazík, jednatel vzdělávací společnosti AHRA. Vytvořili jste novou metodiku, jak budovat vědomostní mana­ gement. V čem je inovativní? Inovaci vidíme v systému tvor­ ­by. Firmy mají poměrně velký problém stanovit, co jsou to klíčové znalosti a kdo je jejich nositelem. Je lépe vnímat ten pojem šířeji, tedy jako kompetence a dovednosti či postoje. A pak si položit otázku, pokud možno na každé poradě, co nám pomohlo k poslednímu úspěchu. Co je příčinou nedávného problému? To když pojmenuje či řeší ten nejkompetentnější, ve formě, která je jednoduše přístupná, srozumitelná a hlavně ověřitelná, tak se to dá poměrně rychle rozšířit. Když to

vede k dosahování úspěchů a snižování rizik, lidi to motivuje k aktivnímu sdílení – učení. Co si vlastně pod vědomost­ ním managementem můžou podnikatelé představit? Velmi přesnou definici nabízí Wikipedie: „Je to efektivní propojení těch, kteří vědí, s  těmi, kteří vědět potřebují, a to přeměnou osobních znalostí na znalosti organizační neboli formální, a to formou komunikace, zapojení a sdílení.“ My se snažíme tento princip naplnit a hlavně najít motivaci, aby lidé sami, bez odměn sdíleli své znalosti. Prostě vytvářet takové „firmopedie“.

Okamžitá rada je zárukou dobrého konce Naše služby začínají od poradenství až po hájení práv klienta u soudu, říká Jitka Chizzola, vedoucí české pobočky pojišťovny D.A.S. Rechtsschutz AG, která se specializuje na právní ochranu. D.A.S. nabízí specifický produkt – právní ochranu. Lze si pod tím předsta­ vit, že za měsíční paušál dostane váš klient přístup k právním odborníkům, kdykoli je potřebuje? Ano, dá se tomu tak rozumět. Klient si zvolí rozsah služeb dle svých potřeb a vhodnou frekvenci plateb pojistného. Rozsah našich služeb je od poradenství až po hájení práv klienta u soudu. S tím jsou spojeny náklady, které hradí naše společnost až do výše jednoho milionu korun. Případná potřeba složení kauce za klienta je samozřejmostí. Naší velkou silou je naše tísňová linka dostupná 24 hodin denně, 365 dní v roce. Zde mají naši klienti k dispozici okamžitou odbornou radu a pomoc od našich právníků. Včasná rada a pomoc jsou většinou zárukou dobrého konce.

Během loňského roku jste zvládli transformaci na českou pobočku DAS Rechtsschutz AG. Co to pro vás v praxi znamenalo? Ano, tuto transformaci jsme zvládli za pouhých deset měsíců. Bylo zapotřebí maximálního úsilí všech, kteří se na tom podíleli. S pomocí kolegů v Rakousku, Německu a externí právní kanceláře jsme vše zvládli ve velmi krátkém čase. Transformace však pro naši každodenní praxi prakticky neznamená žádnou změnu. Uvedla jste v soutěži, že právní ochrana je stále ještě mladým produktem. Je tedy v ČR ještě velký prostor k růstu? Právní ochrana je ve světě pořád relativně mladým produktem. Počátky klasického pojištění najdeme již ve starověkém Egyptě. Historie pojištění právní ochrany se datuje do Francie do roku 1917. Máme tedy co dohánět. Dvacáté i jednadvacáté století jsou stoletími obrovského informačního rozvoje. Náš život je čím dál tím rychlejší. Riziko chyb a omylů stoupá. S tím přicházejí i nesčetné právní starosti. Hájení práv je silné téma a musí se podporovat. Oblast právní ochrany má nejen u nás, ale všude ve světě obrovský růstový potenciál.

Jaké nejčastější právní spory v  ČR řešíte? Tím, že máme nejširší produktovou nabídku nejen pro běžné občany, ale také podnikatele, je odpověď jednoznačná – skoro všechny. U privátního pojištění řešíme spory o náhradu újmy, pracovněprávní spory, reklamace a sousedské spory. U podnikatelů jsou to nejčastěji spory s pojišťovnami, obhajoby v trestním a správním řízení a spory s odběrateli i dodavateli. Rok 2014 byl ve znamení rozsáhlých legislativních změn, novelizací prošel jak zákon o obchodních korporacích, tak občanský zákoník. V čem vám to nejvíce zkomplikovalo práci? Naše společnost se na tuto velkou změnu připravovala od počátku roku 2013. Příchodu nového občanského zákoníku jsme využili k přepracování pojistných podmínek ku prospěchu klientů. Náš cíl byl pojistné podmínky

zjednodušit a vnést do nich větší srozumitelnost. Upravili jsme také naší produktovou paletu, takže nyní mají klienti ještě větší výběr. Z výsledku mám velkou radost. Naši obchodníci a obchodní partneři mohou klientům nabídnout opravdu špičkové produkty.

Jste první ženou v koncernu, která do­ stala možnost vybudovat firmu na zelené louce. Dozvěděla jste se od šéfa D.A.S., proč si vybral vás? Díky mé odhodlanosti a tomu, že nemám strach z nových věcí. Již v roce 1979 jsem se přestěhovala do Vídně a neuměla jsem ani slovo německy. A v roce 1994 jsem dostala šanci na zelené louce vybudovat společnost s úplně novým produktem v ČR. To je přece výzva, která se neodmítá. Aspoň pro mne ne.

73

OF  manažer roku

manažer roku  OF

Transparentnost považujeme za samozřejmost

Vzdělávání vychází z potřeb firem i občanů

Město Dobříš se profiluje jako s  dalšími 80  úřady a  implementuje metodu řízení CAF. Město moderně řízené. Zastupitelstvo je členem Národní sítě zdravých lze sledovat prostřednictvím on­ měst a  aplikuje metody Místní line kamer, rozeběhli jste elek­ tronickou evidenci smluv. Jak na agendy 21. Z toho plyne, že protakovou transparentnost reagují jednávání záměrů rozvoje města obyvatelé města? je diskutováno s občany, zároveň Těší nás, že je takto město vní- Bohumila Budková, mají možnost pracovat v poradních městského máno. Transparentnost považujeme tajemnice sborech komisí rady města, a tak se úřadu v Dobříši. za samozřejmost. Dlouhodobě město přímo zapojovat do rozhodování například zveřejňuje zápisy z jednání zastupio svém městě. Další platformou jsou každotelstva či rady města, samozřejmě při zachoroční kampaně, například Dny země či Dny vání ochrany dat dle zákona o ochraně osobzdraví, které se těší velké oblibě. ních údajů. Aktivity, které zmiňujete, nejsou jedinými kroky k transparentnosti, jsou těmi Dobříš patří k oblíbené destinaci, kam nejnovějšími. Právě z tohoto důvodu nemáme se stěhuje za pohodlnějším životem, zažívá ještě dostatek relevantních reakcí, ale věříme, město populační boom? že budou vnímány pozitivně. Termín populační boom bych přímo nevolila, i když je pravdou, že město či region volí Plánujete další moderní prvky v řízení za svůj domov řada především mladých rodin. města a zapojení občanů? A to s sebou přináší i jiné priority – počet míst ve školách, dopravní obslužnost, volnočasové Úřad je zapojen od roku 2006 do benchmarkingové iniciativy, v jejímž rámci se srovnává aktivity a řadu dalších. Snažíme se je řešit, aby

Zkoušení nových metod, postupů a produktů neustále zlepšuje naši nabídku, říká Šárka Prachařová, ředitelka poradenské společnosti AABYSS, která spouští občanské vzdělávání.

se občanům na Dobříšsku dobře žilo a návštěvníci se k nám vraceli, jinými slovy usilujeme o to, naplňovat naše motto „Jsme Dobří(š)“. Jak se vám podařilo hospodařit s přebyt­ kem rozpočtu i během posledních několika let, která byla velmi turbulentní? Především zodpovědným přístupem zastupitelstva města i úředníků. Přispěly k tomu i naše vnitřní kontrolní systémy, využití SW systémů a týmová práce. Není to tak těžké, pokud se k veřejným prostředkům chováte, jako by byly vaší firmy, vaší rodiny.

Hlavní náplní vaší firmy je poradenství na trhu práce. V čem jsou uchazeči o práci nej­ méně zběhlí, v čem dělají největší chyby? Lidé neuvažují o své profesní dráze v souvislostech potřeb trhu práce, nemají dobře zmapovány všechny své znalosti a dovednosti, a tím se neumějí dobře nabídnout budoucímu zaměstnavateli, setrvávají na pracovištích, kde dostatečně nevyužijí svůj potenciál, a jsou profesně nespokojení. Základem je sebepoznání a stanovení svých dlouhodobých i krátkodobých profesních cílů. V momentě, kdy dobře znám své kvality, ale i své rezervy, je vstup k zaměstnavateli profesionální. Je to stejné jako v každém obchodě, perfektní znalost zboží a přesvědčení o jeho kvalitách prodává. Na trhu působíte od roku 1996. Změnily se od té doby v něčem zásadně požadavky vašich zákazníků?

Naši stálí zákazníci vždy požadovali kvalitu a profesionální přístup, v  tom se nic nezměnilo. Celkově však oblast dalšího vzdělávání a poradenství nabouraly dotace na projekty z ESF a začala se vytrácet kvalita. Vážím si svého pracovního týmu, který i navzdory této situaci kvalitu drží na vysoké úrovni a projekty bere jako možnost pilotáže nových metod, postupů a produktů. Díky tomu jsme schopni rozšiřovat a zkvalitňovat portfolio našich služeb a tím co nejlépe uspokojovat požadavky našich zákazníků. Zabýváte se také občanským vzdělává­ ním. Proč nabývá na významu? Občanské vzdělávání zapadá přirozeně do mozaiky našich služeb v oblasti poradenství

a dalšího vzdělávání. Jedním z úkolů občanského vzdělávání je zvyšovat aktivní zapojení občanů do veřejného života. Občané díky novým informacím získávají nové možnosti, vyvarují se chyb, které by jim znepříjemnily život, jsou schopni a  ochotni lépe vnímat své okolí, a to i z hlediska různých hrozeb a  nástrah. Zaměřujeme se na několik oblastí: informační gramotnost, finanční gramotnost, právní povědomí, spotřebitelskou gramotnost, zásady aktivního občanství. Zatím jsme na začátku cesty, ale v přímé interakci s občany jsme přesvědčeni o nutnosti oživení občanského vzdělávání a dostáváme nové podněty, které náměty je potřeba do občanského vzdělání zařadit.

Miloň Vojnar: Zákazníci se vracejí

Luxusní hotelová kosmetika na míru

Lumius je jednou z mála společností, která je na trhu 13 let od otevření trhu s elektřinou a posléze s plynem v České republice a její hlavní činnost je neměnná – dodávky elektřiny a plynu velkoodběratelům.

Pacific Direct se zabývá nejen výrobou samotné luxusní hotelové kosmetiky a distribucí doplňků, ale svým zákazníkům nabízí také kompletní servis od vyfukování láhví až po kompletaci balíčků či dárkových setů.

Jedním z hesel vaší společnosti je, že dává klientům k službám své zkušenosti. Jaké? V první rovině jsou zkušenosti třináctiletého obchodování na energetickém trhu. Máme svůj vlastní dispečink, který funguje 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Víme, co se na trhu děje, a máme obrovský počet partnerů, od kterých nakupujeme. Druhou rovinou je pohled konečného zákazníka, který se setkává s našimi obchodníky. Ti jsou školení nejen na to, aby měli obchodní dovednosti a uměli službu dobře prodat, ale také aby rozuměli technické problematice a dokázali zákazníkovi poradit i v této oblasti. A třetí rovinou je naše flexibilita, rychlost reakce a realizování nestandardních věcí, které jsou pro naše zákazníky přidanou hodnotou. Co konkrétního to pro zákazníka zna­ mená?

74

maxima nebo platí za jalovou energii. A novinkou je nyní Lumius Centrum energetických služeb, kdy se dokážeme postarat o kompletní energetické zařízení zákazníka se vším všudy. Jsme schopni ho vzít celé pod správu nebo řešit jen povinnosti vyplývající ze zákona či další jednotlivosti, které zákazník požaduje. Pro zákazníka je to výhoda – má jednu smlouvu a ušetří čas i peníze. Tato služba je bonusem primárně pro stávající zákazníky, ale dokážeme ji zajistit i u společností, kterým komodity nedodáváme. Miloň Vojnar, ředitel společnosti Lumius

Analýzy a doporučení, kdy je správný okamžik nákupu, co a jak udělat třeba s technikou, například když překračují čtvrthodinová

Trh s energiemi zažívá velmi konku­ renční období. Jak se podepisuje na va­ šem portfoliu? Jsme rádi, že se nám daří udržet stávající zákazníky, což je pro nás stěžejní. Získáváme ale i zcela nové nebo se vracejí zákazníci z let předchozích.

Ve svých počátcích se firma Pacific Direct specializovala pouze na drobnou výrobu hotelové kosmetiky. V roce 1997 prošla společnost zásadním zlomem. Její dosavadní majitel Martin Samek prodal podíl společnosti Pacific Direct Ltd. se sídlem ve Velké Británii. Poslední změna proběhla v roce 2008, kdy se majoritním vlastníkem celé skupiny Pacific Direct stala britská finanční skupina Primary Capital. V této překotné době jsem nastoupil do společnosti jako provozní ředitel a od roku 2008 jsem v pozici jednatele společnosti Pacific Direct, s. r. o. Protože český trh je pro tento sortiment výrobků malý, z 98 procent firma své produkty vyváží do zahraničí. Máme pobočky na každém kontinentu, naše zastoupení je ve všech

větších zemích. Přesto jsme v globálním měřítku malou společností celkem s 250 zaměstnanci, kteří z převážné většiny pracují v České republice. Nejvíce se pohybujeme v západní Evropě. Frankfurt nad Mohanem je sídlem naší dceřiné společnosti, zaměřujeme se ale i na další rostoucí trhy, jako je Rusko a východní Evropa, velký potenciál vidíme v rozvíjejících se asijských trzích, na Blízkém východě, ale i v Africe. Své výrobky firma exportuje do 110 zemí. Mezi nejvýznamnější zákazníky patří společnost Ritz Carlton, jejíž hotely v desítkách zemí světa Pacific Direct zásobuje svými výrobky. Krize nám dala prostor rozhlédnout se kolem sebe a  podívat se, jak bychom mohli zefektivnit svou práci. Provedli jsme

organizační změny, což zvýšilo ziskovost. V roce 2008 jsme zaměstnávali v Česku 210 pracovníků. Nyní u nás pracuje přibližně 170 pracovníků, přestože tržby jsou podstatně vyšší než v roce 2008. Na rozšiřování řad našich výrobků i kosmetiky spolupracujeme se známými kosmetickými značkami, jako je Elemis, Asprey, Annick Goutal, Amouage. Společnost Pacific Direct patří celosvětově mezi top pět výrobců hotelové kosmetiky, a čelí tak velké konkurenci. Abychom byli co nejkonkurenceschopnější, snažíme se zákazníkovi nabídnout individuální řešení. Pracujeme také na tom, abychom lepší efektivitou co nejvíce stlačili ceny. Neustále inovujeme a rozšiřujeme portfolio svých výrobků, aby měli klienti skutečně z čeho vybírat. Josef Tesařík

jednatel a genarální manažer Pacific Direct

75

OF  manažer roku

manažer roku  OF

Do detailů promyšlená doprava S pomocí systému, který sleduje vozidla online, umíme nabídnout možnost úspor na míru našemu zákazníkovi, říká Zdeněk Kratochvíl, generální ředitel společnosti ICOM transport. Během loňského roku jste spustili systém, díky kterému sledujete svá vozidla online. Jaké nové služby nebo výhody jsou s tím spojené? Online sledování vozidel nám umožňuje nejen 24hodinový dozor nad vozidly, ale i sledování vybraných veličin vozidla a řidiče, především spotřebu nafty, dodržování jízdních řádů, styl jízdy řidiče, rychlost vozidla a další údaje. Ve výsledku tak dojde k zefektivnění oběhů vozidel, optimalizaci tras a především zamezení ujetí marných kilometrů. A to vše i díky přímé komunikaci dispečera s řidičem pomocí palubní jednotky ve vozidle. Budeme také mít komplexní informace o cestujících, inzerce

A151004041

díky čemuž můžeme lépe nastavit naše služby. Společnost má těžko předsta­ vitelných 1100 vozidel. Znamená jejich online dohled úsporu? Zavedení online dohledu vozidel generuje značné úspory, a to především. Sníží se počet neproduktivních kilometrů, stejně tak i spotřeba nafty. Dojde k menšímu zatížení motorů agregátů díky kontrole stylu jízdy řidičů, vozidlo tak vydrží být déle provozuschopné a nemusí se tak často opravovat. Online systém řízení dopravy ovšem přináší i velmi zajímavou službu pro naše zákazníky, kteří tak mohou mít data o pohybu svých zásilek v případě nákladní

dopravy, nebo pro plánování efektivní dopravní obslužnosti v případě autobusové dopravy. Možnosti úspor tak umíme nabídnout na míru i našemu zákazníkovi. Na Orlickoústecku zavádíte nové bezba­ riérové autobusy. Jaké jsou aktuální trendy, co lidé od autobusů vyžadují? Rychlý rozmach zažívá zavádění Wi-Fi připojení, možnost využití bezkontaktních technologií, využívání funkcionalit chytrých telefonů, bezhotovostní platby a podobně. Cestující také vyžadují pohodlí a dodržování jízdních řádů. Nízkopodlažní autobusy zavádíme nejen na Orlickoústecku, ale kompletně nízkopodlažní je naše flotila od 1. 1. 2015 i v Ústeckém kraji.

ABB: v ČR vyrábíme, vyvíjíme a hledáme talentované odborníky Jsme technologickým lídrem v mnoha oblastech, říká v rozhovoru pro Profit Vladimír Kysela, ředitel strategického rozvoje ABB a divize Procesní automatizace v České republice. V roce 2015 společnost ABB Česká re­ publika ohlásila tržby ve výši 13,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o pět pro­ cent. Co stojí za tímto úspěchem? Tržby ABB ČR posledních patnáct let stále rostou. Vedle našich dvou energetických divizí se loni výrazně dařilo i divizi nízkého napětí a divizi automatizace výroby a pohony, které zaznamenaly výrazný nárůst zakázek. V minulém roce jste představili řadu nových produktů. Na které jste nejvíce pyšní? Pro nás byly stěžejní dva výrobky – UniGear a nová řada vypínačů Levit. UniGear je nová koncepce rozváděčů vysokého napětí, za kterou jsme dostali cenu Zlatý Amper. Důležité je, že UniGear vznikal pod vedením společnosti ABB ČR, která koordinovala mezinárodní tým. Výrobek byl projektován tak, abychom byli schopni reagovat na složité požadavky zákazníků týkající se jeho nasazení například do inteligentních sítí, zkráceného času dodávky nebo zprovoznění. Jednoduše řečeno – jedná se o novou generaci rozváděčů. Levit je oproti tomu esencí designu. Tyto vypínače v sobě obsahují nový moderní esprit a funkčnost zároveň. Samotný název odkazuje k levitaci, protože tento výrobek působí, jako by se vznášel. Vedle toho je celá tato řada vypínačů vybavena všemi moderními technologiemi a aplikacemi, jako je plná integrace do systému chytrého domu včetně například USB vstupů, digitálního termostatu nebo FM rádia do zdi. Jste známí častými investicemi nejen do výrobních, ale rovněž do inženýrských technologických kapacit. Které závody jste otevřeli v poslední době a jaké plány máte do nejbližší budoucnosti? ABB je známo tím, že investuje kontinuálně do stávajících nebo nových závodů. Z pohledu uplynulého roku bych zmínil nový

výrobní závod pro výrobky velmi vysokého napětí v Brně. V Ostravě jsme přesunuli globální operační centrum pro procesní automatizaci ze starých prostor do kompletně moderních v Nové Karolině a ve Vestci u Prahy jsme otevřeli evropský showroom pro laserové svařování a dělení materiálu. Letos v dubnu slavnostně otevíráme nové výrobní prostory pro výrobu rozváděčů vysokého napětí a přístrojových transformátorů v Brně a nový závod pro výrobu rozváděčů automatizace a chránění rozvodných sítí v Trutnově. ABB je velká globální společnost. Jak důležité jsou z tohoto pohledu jednotlivé české regiony, v nichž máte závody? Máme čtyři výrobní centra v České republice. Je to Praha, Brno, Jablonec nad Nisou a Trutnov. Inženýrské skupiny a servisní dílny jsou umístěny v Ostravě a Plzni. Všechny lokality jsou navázány na spolupráci s technickými vysokými školami, což je pro nás velmi důležité. Právě nedostatek kvalifikovaných tech­ niků je jedním z problémů tuzemských vy­ sokých škol. Jak s tím bojujete? Problémem není ani tak to, že by vysoké školy na trh posílaly nekvalifikované odborníky, spíše jde o to, že jich produkují opravdu velmi málo. Často mluvím s vysokoškolskými

pedagogy a ti mi říkají, že rozhodně nebudou výuku jakkoli zjednodušovat ani zlehčovat a nesleví z nastavených nároků, což je správně. Kámen úrazu je, že na konci inženýrského studia úspěšných absolventů již moc nezbývá. ABB tyto lidi postrádá – Česká republika je v tomto odlišná od zemí na západ od nás. Například ve Finsku se na inženýrskou pozici hlásí až sto zájemců, u nás třeba jeden nebo dva. My ale vzhledem k tomu, že jsme mezinárodní společnost, tak nejsme odkázáni pouze na domácí zdroje. Pro nás je principiálně důležité držet týmy mezinárodní, takže oslovujeme jak lidi ze střední a východní Evropy, tak třeba z Asie nebo západní Evropy. Jaké jsou vůbec aktuální trendy energe­ tiky, automatizace a průmyslu? Co je jejich budoucností? Energetika je sice do jisté míry politickou záležitostí, ale přesto zde jsou důležité okolnosti – odklon Německa od jádra k obnovitelným zdrojům energie, celková provázanost evropské energetické infrastruktury, požadavky EU a snaha České republiky o nízkou závislost na dovozech energie. Dochází k zásadní modernizaci celé energetické soustavy a rozvoji chytrých sítí. Stále významnější roli hraje takzvaná cyber security, tedy zabezpečení sítě, čímž se po začátku v Americe nyní čím dál tím víc zabývá i Evropa. Průmysl je velmi důležitý pro tvorbu HDP, na kterém se podílí 35 procenty, ale v porovnání s automobilovým průmyslem, který se neustále rozvíjí, se ostatní odvětví tolik nemodernizují. Zaměřují se spíše na rychlou návratnost a méně na rozvoj technologií. Průmysl bude do budoucna klást velký důraz na plnou integraci řízení nejen manažerských dat, ale i technologických dat, včetně cyber security. Firmy také sledují v podstatě v přímém přenosu, v jakém stadiu jsou jednotlivé zakázky, a okamžitě kontrolují kvalitu výstupů v každé části výroby.

77

OF  manažer roku

manažer roku  OF

Recept na růst – specializace a inovační proces

Podařilo se nám nastavit kvalitní rehabilitaci

Šroubárna Kyjov je dlouholetým tradičním výrobcem spojovacího materiálu technologií tváření za tepla. Od svého založení v roce 1950 se postupně stala největší specializovanou šroubárnou na výrobu spojovacího materiálu pro železnice v Evropě. Od roku 2008 patří do skupiny Třinecké železárny – Moravia Steel.

Pro velký zájem pacientů jsme zvýšili kapacitu ze 102 lůžek na 220, říká Michaela Tomanová, ředitelka a primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí, kde se dříve uvažovalo o uzavření.

Výrobní program společnosti zahrnuje výrobky pro železnice, automobilový průmysl, strojírenství a stavebnictví. Těžiště činnosti představuje výroba pražcových šroubů, matic a šroubů pro železniční svršek. Dále se výroba zaměřuje na výrobky s vyšší přidanou hodnotou s uplatněním v automobilovém průmyslu a strojírenství, jako jsou vačky pro spalovací motory, výkovky ložiskových kroužků a obráběné ložiskové kroužky. Firma je držitelem certifikátů kvality ISO 9001, ISO 14001 a ISO/TS 16949. Společnost se orientuje na zahraniční trhy, což je představováno podílem exportu až 79 procent, říká František Červenka, jednatel a ředitel společnosti, zaměstnávající 339 pracovníků. V loňském roku jste byli vyhlášeni nej­ dynamičtěji rostoucí dceřinou společností Třineckých železáren. Šlo tedy v odbytu o rekordní rok? Oceněním naší práce a  velkou poctou pro naši společnost v roce 2014 bylo získání prestižní ceny Královna ocel v  kategorii Nejdynamičtěji se rozvíjející společnost ve skupině TŽ – MS, která oceňuje firmy ve skupině s nejlepším ekonomickým a inovačním růstem. Rok 2014 byl ve Šroubárně Kyjov rekordní, a to z pohledu jak dosažené výše tržeb, tak hospodářského výsledku. Na růst

78

naší firmy v posledních letech má vliv několik faktorů. V období největší hospodářské krize jsme zahájili systematický inovační proces, který probíhal a neustále probíhá v několika oblastech – hledání nových zákazníků, inovace produktů, služeb, procesů, zdrojů a znalostí. Formou školení s využitím dotací jsme postupně napříč firmou proškolili klíčové zaměstnance a nyní se projevují výsledky. A když se tento systematický proces potká s rozsáhlým rozvojem a obnovou železničních tratí ve světě i v tuzemsku, podaří se vám zavést do sériové výroby nové projekty pro subdodávky do automobilového průmyslu – vačky a obráběné ložiskové kroužky, tak je z toho růst tržeb mezi roky 2012 a 2013 činící 17 procent a mezi roky 2013 a 2014 dalších deset procent. Recept na růst je tedy specializace a inovační proces v sortimentu a firemních procesech. Které trhy jsou pro společnost aktuálně nejslibnější? Z celkového prodeje směřovalo na tuzemský trh 21 procent a 79 procent na exportní trhy. Nosným sortimentem byly dodávky na železnice ve výši 84 procent a do automobilového průmyslu směřovalo 12 procent výrobků. Perspektivními trhy jak v železničním sortimentu, tak v sortimentu výkovků jsou USA, Saúdská Arábie, Argentina, Brazílie

nebo africké země a samozřejmě základem zůstávají evropské země a tuzemsko. Určité obavy pramení z nestabilní politické situace na Ukrajině a nestabilní ekonomické situace v některých zemích. Je výhodou, že vyrábíte široké port­ folio a  kromě šroubů i  obráběné díly či výkovky? Nosným sortimentem jsou dodávky na železnice. Z důvodu diverzifikace sortimentu v posledních letech naše investice směřuje do rozvoje výkovků – vaček pro spalovací motory, výkovků ložiskových kroužků a jejich následné obrábění. Mimo jiné se zaměřujete na šrouby pro železnice, kde se například v Evropě neu­ stále mluví o konceptu nových rychlotratí. Znamená to pro vaši společnost, že se mů­ žou rýsovat obří zakázky? Rozvoj železniční sítě je plánován na všech světadílech. V Evropě je cílem do roku 2050 zkompletovat evropskou síť vysokorychlostní železnice. Do roku 2030 se má ztrojnásobit délka existující vysokorychlostní železniční sítě a udržet hustá železniční síť ve všech státech EU. V souvislosti s tímto trendem výstavby a oprav železnic v tuzemsku i v zahraničí očekáváme vyšší poptávku v oblasti železničního sortimentu.

Jak hodnotíte vaše působení jako ředi­ telky a zároveň primářky Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí? Bylo těžké tyto pozice skloubit dohromady? Výběrové řízení na funkci ředitelky jsem vyhrála poprvé před patnácti lety. Funkce ředitelky a primářky byla tehdy spojena a už mi to zůstalo, i když jsem rozšířila naše pracoviště na více než dvojnásobek pacientů a zaměstnanců. Jsem ráda, že se mi naše zdravotnické zařízení podařilo stabilizovat, protože když jsem nastoupila, byla to zkouška, jestli rehabilitační ústav bude vůbec nadále fungovat. Podařilo se mi zlepšit ekonomickou situaci, takže toto zdravotnické zařízení nemuseli zrušit, a především, za což jsem ráda, nastavit kvalitní léčebnou rehabilitaci. Postupně jsem vyvinula speciální rehabilitační metodu INFINITY method®, se kterou máme vynikající úspěch při léčbě pacientů s problémy pohybového ústrojí. Snažíme se také o vytvoření příjemného, klidného prostředí pro naše pacienty, chci, aby se tady cítili co nejlépe. Velký zájem pacientů a klientů se podařilo uspokojit zvýšením lůžkové kapacity ze zhruba 102 lůžek na 220. Jak jste metodu INFINITY vyvinula? V čem je unikátní? Metoda využívá poznatky z neurofyziologie, biomechaniky a anatomie. INFINITY method® jsem sestavila na základě svých zkušeností z oboru rehabilitační a fyzikální medicíny i objektivního vyšetření tisíců pacientů s problémy pohybového aparátu. To, čím se INFINITY odlišuje od ostatních metod nejvíce, je možnost autoterapie a cvičení pacienta samostatně bez odborné pomoci. INFINITY

umožňuje pacientovi a vlastně i zdravému jedinci, aby pokud chce, zvládl tuto terapii a toto cvičení v určité míře kdekoli a tím i kdykoli během dne. Velmi vhodná je pak tato metoda i jako prevence pro ty, kteří chtějí udělat něco pro své zdraví a pro svou postavu. Nakolik lidé slyší právě na preventivní péči? Preventivní péče je problém, protože není propagována, přednášena a aplikována do běžného života. Chybí zde i výuka či přednášky nejen pro laickou veřejnost, ale i pro odborníky. Přitom by prevence vzniku například bolestí a problémů s páteří mohla ušetřit hodně finančních prostředků.

V  čem konkrétně tedy metoda spo ­ čívá? Metoda spočívá v provádění jednotlivých cviků, které si lze snadno přizpůsobit individuálním potřebám a díky kterým můžete stabilizovat, koordinovat, centrovat, vnímat a ovládat celé tělo. Umožňuje také posílit, uvolnit a protáhnout svaly a vazivový aparát. Je vhodná především pro léčbu pacientů s onemocněním pohybového ústrojí. Pomáhá odstraňovat nebo zmírňovat bolesti nejen svalů, ale také šlach, vazů a kloubů. Kromě působení gravitační síly při provádění pohybů využívá metoda také správné dýchání a aktivaci geneticky daných reflexů a  programů centrální nervové soustavy. Zapojena je tedy podvědomá, ale i vědomá činnost mozku. Metoda může byt aplikována terapeutem jako pasivní přístup nebo ji můžete provádět aktivně sami po zaučení.

79

OF  manažer roku

manažer roku OF

MATEICIUC si střeží kvalitu Kvalitu chápou jako komplexní soubor, jde o samotný výrobek, celou firmu i zákazníka. Tím se podle Romana Buryjana, předsedy představenstva společnosti MATEICIUC, odlišují od konkurence. Za loňský rok jste dosáhli rekordního obratu. Jak se to podařilo? Má na to vliv více aspektů. Hlavním činitelem, který rozhoduje o nárůstu nebo poklesu, jsou zaměstnanci na klíčových pozicích. A to nejen ve výrobě a obchodu. Ke zvýšení exportu nemalou měrou pomohla intervence České národní banky. Několik klíčů k úspěchu je dodržování zásad vně i uvnitř firmy. Jedním z nich je, co slíbíš, to dodrž. Specializujete se na vytlačování a vstři­ kování plastů. Z kterých oblastí máte nej­ více zákazníků pro zakázkovou výrobu? Většina výrobků naší produkce je vyráběna zakázkově pro konkrétního zákazníka. Nejvíce realizovaných zakázek děláme pro Německo, Polsko, severní a západní trhy. Zakázky získáváme u zákazníků, s nimiž máme dlouhodobé stabilní partnerské vztahy fungující spíš na podání ruky než na několikastránkových smlouvách. Jako exportér plastu jste museli vstřebá­ vat propad ceny ropy. Šlo tedy o příjemné výkyvy, nebo i o nepříjemnosti?

Roman Buryjan, předseda představenstva společnosti.

Veškerá nestabilita v podnikání je špatná. Je vždy vabank, zda nové rozhodnutí vlády bude přínosem, nebo ztrátou. Aby byla firma úspěšná, potřebuje stabilitu v podnikání, což v naší zemi chybí. Některé změny jsou pozitivní, některé negativní. Snížení koruny je pro nás výhodné při exportu zboží, ale zase nevýhodné pro naše investiční záměry při nákupu nových technologií ze zahraničí.

Důležitým parametrem u plastů je kva­ lita a neustálé zlepšování. Podařilo se vám v něčem odskočit od konkurence? Kvalita pro nás není pouze termínem samotného výrobku, který musí být v určité toleranci, nýbrž celý proces od přijetí objednávky po expedici a servis. Důležitým parametrem kvality jsou pro naši firmu také kladné mezilidské vztahy na pracovišti, vztahy s úřady, institucemi, městem a dalšími. Domnívám se, že tato kvalita jako celistvý soubor – jde nejen o výrobek, ale i firmu a zákazníka – je to, co nás odlišuje od konkurence. Co se týče kvality výrobků, vedeme si statistiky reklamací. Mají klesající trend, čímž nám zákazníci dokazují, že naše výrobky dosahují požadované kvality. Připravujete do budoucna nějaké no­ vinky? Základní statistikou pro naši firmu je počet nových výrobků. Na trh uvádíme kolem 20 výrobků ročně. Novinky pro nás nezname-

Fotografie budovy společnosti z roku 2014.

Fotografie budovy společnosti z roku 1905.

nají pouze nové výrobky, ale i nové procesy, IT technologie a podobně. V současnosti například dokončujeme nový moderní monitoring výrobního procesu. Jinak investujeme do vývoje výrobků, jejichž implementace bude do budoucna podpořena z grantů Evropské unie. Předpokládá se třeba, že Česká republika bude investovat do vysokorychlostních IT sítí. K tomu vyvíjíme nové potřebné produkty a prvky.

80

Saar Gummi Czech získává POzici technologického lídra Společnost Saar Gummi Czech se stává v mnoha směrech dominantní firmou koncernu SaarGummi. Závody od Evropy přes Jižní Ameriku a USA až po Indii a Čínu využívají její technologické know-how a úspěšnost firmy při získávání nových projektů a udržení stávajících zákazníků vede k intenzivnímu rozšiřování kapacit. Již každé čtvrté auto v Evropě jezdí s těsněním dveří a dalšími pryžovými díly z Červeného Kostelce a Velkého Poříčí, říká generální ředitel společnosti Jan Tichý. Odborníci z vašeho CoC Dy­ namic, kompetenčního centra pro dynamická těsnění, jezdí do ostatních firem koncernu Saar Gummi po celém světě instalo­ vat technologická řešení. Je to koncernový záměr? Při vzniku firmy to koncernový záměr nebyl. Ale my jsme od začátku, tedy od roku 2000, budovali firmu s vizí plnohodnotného podniku. Nejdříve jsme se museli naučit dobře vyrábět na dodaných linkách. Poté jsme pronikali do tajů technologie a trvalo několik let, než jsme se vyrovnali kolegům z Německa. Potom jsme začali přicházet s vlastními nápady a centrála nám následně svěřila roli technologického centra pro dynamická těsnění. Naši technici teď pomáhají v sesterských závodech a po celém světě aplikují naše řešení. To je skvělá pozice, ale špičkových odborníků není nadbytek a trochu nám scházejí ve vlastních provozech. Na vývoj technologie navázal vlastní vývoj dílů, který budujeme v posledních třech letech. Nejnovější oblastí, ve které získáváme kompetence, je vlastní výroba směsí v nové mísírně. Je to nejmodernější provoz v rámci koncernu a stal se vzorem pro investice v ostatních závodech.

úzce specializované odborníky, spíš strojaře a elektrikáře se záběrem rozšířeným o gumárenské technologie. A  kupodivu nám dnes více chybějí dobří středoškoláci než vysokoškolsky vzdělaní konstruktéři. Inženýrů není nadbytek, ale technicky kompetentní a manažersky odpovědný personál do nepřetržitého provozu se shání hůře. Nedostatek lidí pociťujeme i v základních dělnických profesích. Nabízíme silně nadprůměrné platy, bezplatnou dopravu z okolních obcí a měst a odborný růst, ale v posledních měsících se situace zhoršuje. Proto prodlužujeme jednu autobusovou linku do polského příhraničního městečka. Cesta trvá jen půl hodiny a zájem je zatím slibný. Ve 40 kilometrů vzdálených Kvasinách ovšem začíná nábor více než tisíce nových zaměstnanců a my budeme muset být lepší, abychom na trhu práce obstáli. Vloni se vám povedlo zvýšit korunové tržby o čtvrtinu. Čím to bylo? Nabíhaly nám nové projekty, které jsme získali zejména v roce 2012. Přispěla i devalvace koruny. Ale loňský rok nebyl důležitý pouze rychlým růstem tržeb, podstatné bylo zahájení výroby v nové mísírně gumárenských směsí

za čtvrt miliardy korun. Už nemusíme nakupovat hlavní materiál od druhých, máme podstatnou část výrobního procesu ve vlastních rukou. A to nás posouvá dále technologicky i ekonomicky. Navíc už připravujeme doplnění technologie o třetí mísicí linku, protože jinak bychom nebyli schopni využít rodící se šance při prodeji směsí. Zvyšujeme i kapacitu výroby dynamických těsnění, jedenáctá linka je na cestě a pro další dvě linky si již v předstihu připravujeme místo. Jak to vypadá s místem pro další rozvoj, když plánujete investice do dalších technolo­ gií? Vejdete se do současných prostorů? První dvě haly v  závodě v  Červeném Kostelci jsme postavili před 15 lety na zelené louce a potom následovalo ještě několik dalších hal včetně té poslední, nové mísírny směsí. Ve Velkém Poříčí byla příležitost si dobré prostory pronajmout, tak jsme ji využili. Zachovali jsme si flexibilitu pro budoucnost a navíc to je pro nás výhodné i v personální oblasti, protože náš pobočný závod je vhodnou pracovní příležitostí pro lidi z jiných obcí a měst regionu. A protože získat EIA, územní povolení a stavební povolení trvá skoro dva roky, občas se zasníme a pracujeme na budoucnosti.

Nakolik to souvisí s  volbou regionu? Gumárenství je na Náchodsku tradiční obor, ale na druhé straně region nepatří k těm s velkou nezaměstnaností, kde se dala zís­ kat největší státní podpora. Vyplatilo se zůstat? Vyplatilo, ale teď už lidé s potřebnou odborností trochu chybějí. Snažíme se spolupracovat s místními odbornými a středními školami a přesvědčujeme je o vhodnosti doplnění studia o gumárenské předměty. Nepotřebujeme

81

OF  manažer roku

manažer roku OF

Moderním Cihlám patří budoucnost Moderní cihla mimo špičkových izolačních parametrů musí být snadno a rychle zpracovatelná na stavbě domu a mít výbornou akustiku. Tam směruje poptávka bydlení budoucnosti, říká Roman Busta, ředitel prodeje a marketingu společnosti Wienerberger cihlářský průmysl.

Stavebnictví bylo krizí velmi těžce za­ saženo. Zejména pak segment rodinných novostaveb. Co to pro vás znamenalo? Dá se říct, že pro výrobce zdících systémů jsou novostavby rodinných domů klíčovým segmentem. Krizové roky se proto promítly zejména v optimalizaci výroby a organizačních změnách. Stejně tak jsme museli některé plánované aktivity změnit či úplně zastavit. Dopad to mělo i na některé naše investice. Je už situace lepší? Minulý rok byl po několika letech konečně pozitivnější. U rodinných novostaveb jsme ještě zaznamenali menší pokles, ale začal růst segment bytových domů. Vyrábíte sofistikované cihly, které jsou plněné minerální vatou. Liší se v takovém pří­ padě i jejich následně použití na stavbě? Samotná stavba z cihly plněné minerální vatou je jednoduší. Snadno si lze uzpůsobit potřebný rozměr jednoduše tím, že se nařežou. Starší typy cihel mají různé speciální doplňky. Například takzvané rohovky, které kladou na zedníky větší nároky, protože je třeba je správně aplikovat, což ne každý zvládá na 100 procent. Tento požadavek s cihlou plněnou minerální vatou

82

odpadá. Cihly plněné vatou je ale vhodné před vodou pečlivěji chránit. Není zde výrazný rozdíl proti broušeným cihlám. U cihel plněných vatou ale doporučujeme klást větší důraz na zabezpečení před vodou na základové desce. Na co by si zákazník obecně měl dát při výběru cihel nej­ větší pozor? Hlavní je vědět, na jaký typ stavby cihly budou použité, a  s  tím je spojeno, co se od stavby očekává. Pokud dostavujeme podkroví, tak od toho chceme jiné vlastnosti než od přistavované garáže a zcela jiné vlastnosti chceme od celého rodinného domu. Zákazník by měl přemýšlet, jaký užitek od zdi potřebuje, jestli chce mít odhlučněné zdi, či maximální tepelné vlastnosti. A teprve poté by měl volit řešení v cihlovém systému. Zaměřujete se na inovace a cihlu budoucnosti. K jakým vlastnostem by měla cihla dospět? Aktuálně lehce oslabuje trend honby za tepelnými parametry. Dnes se stále více klade důraz na co nejmenší pracnost s cihlami na stavbě, aby byly zdi postavené co nejrychleji, a pak na akustické parametry. Zákazníci chtějí, aby zdivo napomáhalo ke klidu v  jejich domově a tím i kvalitě a komfortu bydlení.

Specializujeme se na malosériovou výrobu V inovativních prvcích umíme být před konkurencí, říká Leo Doseděl, předseda Moděvy, oděvního družstva Konice. V minulých dvou letech jste investovali přes sedm milionů korun do nových technologií. Co díky nim nového umíte? Smyslem pořízení nových technologických zařízení bylo především udržení velmi vysoké kvalitativní úrovně zpracování konfekčních výrobků, možnost rychlého reagování na neustále nové a technologicky obtížnější požadavky zákazníků, zajištění konkurenceschopnosti do budoucna, zvýšení efektivity výroby a produktivity práce. Díky novým investicím do procesů vykreslování střihových poloh, řezání materiálu, speciálních šicích operací a  finálního žehlení umíme operativně reagovat na potřeby trhu a módní trendy, umíme být flexibilní, umíme držet

krok s konkurencí a v některých případech moderních inovativních prvků být i před ní. Je pro vás aktuálně zajímavější konfekce, nebo zakázkové šití? Moděva, oděvní družstvo Konice, zaměstnávající 160 pracovníků v šesti konfekčních dílnách, se řadí svojí kapacitní velikostí a  dosahovaným ročním obratem k  středně velkým a v České republice předním oděvním výrobcům. Vysoká flexibilita a zkušenost odborného personálu družstva předurčuje zabývat se vysoce kvalitní a speciální výrobou od řádově desítek kusů až po větší zakázky v objemech tisíce kusů od modelu.

Finalisté minulého ročníku hodnotili uplynulý rok ve svých firmách FIRMY ŠPIČKOVÝCH ČESKÝCH MANAŽERŮ oceněných v 21 ročnících soutěže Manažer roku loni až na výjimky dosáhly svých plánovaných výsledků, nebo je dokonce překročily. Stalo se tak i přes problémy s exportními sankcemi vůči Rusku, které se projevily koncem roku, či s rostoucí byrokracií ze strany české vlády i orgánů EU. Mezi nejčastější investice v podnicích patřila oblast IT, zejména software. Za hlavní pozitivum finálové účasti v soutěži Manažer roku byla označena výměna zkušeností mezi manažery a zvýšení renomé jak oceněného manažera, tak jeho firmy. Vyhlašovatelé soutěže Manažer roku uspořádali pravidelnou výroční anketu mezi finalisty předchozích 21 ročníků. Došlé odpovědi představují průřez názorů české manažerské špičky na dění

v  České republice v  roce 2014. Anketa se ptala na míru splnění firemních plánů, změny k efektivitě a konkurenceschopnosti v podniku řízeném dotázaným manažerem. Přes problémy způsobené zejména ekonomickými sankcemi vůči Rusku koncem roku 2014, které snížily v několika firmách očekávaný roční hospodářský růst, dosáhli téměř všichni účastníci ankety ve svých firmách plánovaných výsledků či je překročili, včetně růstu tržeb nebo zisku. Podniky pokračovaly v investicích do nových technologií, hal, zlepšování systému motivace a odměňování zaměstnanců, zlepšování služeb pro zákazníky, otevírání nových poboček, často zaváděly nový software pro zefektivnění práce, vstupovaly do nových výrobních či prodejních segmentů. Redakce

Podnikatelé oceňují špičkové služby Prahy 2 Pro vytížené byznysmeny máme možnost elektronického vyřizování některých úkonů, říká Michal Kopecký, tajemník Úřadu městské části Praha 2. V čem vidíte hlavní sílu městské části, že se stala několikanásobným držitelem titulu Město pro byznys? Snažíme se neustále zdokonalovat naše služby a vytvářet co nejlepší podmínky pro podnikání. Velkou výhodou pro časově vytížené podnikatele je například možnost online objednávání a elektronického vyřizování administrativních úkonů. Ne náhodou jsme byli oceněni jako absolutně nejlepší ze všech pražských městských částí v hodnocení přístupu veřejné správy. Živnostenský odbor získal loni druhé nejlepší hodnocení v testu elektronické komunikace, kde byla posuzována rychlost, vstřícnost a kvalita odpovědi na dotaz týkající se podnikání. Úřední hodiny tohoto

odboru jsou druhé nejdelší v Praze. Podnikatelé však u nás oceňují nejen špičkovou úroveň služeb, ale také celkově příznivé prostředí pro podnikání, které se dlouhodobě snažíme vytvářet a udržovat. Špičkovou záležitostí je webGIS – Interaktivní mapa obchodu a služeb, která přináší údaje o téměř dvou tisících provozovnách v Praze 2 a zájemci ji najdou na našem webu. Aplikace si klade za cíl lidem co nejlépe zpřístupnit informace o službách živnostníků Prahy 2, letos již máme deset tisíc přístupů. Jak vidíte svou roli tajemníka úřadu v procesu řízení, jaké metody a nástroje se vám osvědčily?

Tajemník je ředitelem úřadu, a po pravdě řečeno, není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Směr a rychlost prosazování či zavádění změn je dána více faktory, než tomu je v komerční sféře. Tajemník vůči politikům plní úlohy dané programovým prohlášením či nařízením rady nebo starosty. Rada obvykle vládne v koalici, a tak je jasné, že o dramatické situace není nouze. Snažím se maximálně využít individuálních schopností každého zaměstnance a motivovat jej k vědomí sounáležitosti s cíli organizace. V případě, že se řešení problému týká více odborů, věřím v sílu multioborových pracovních týmů, které ze svého úhlu pohledu, a tedy i odbornosti, pracují na těchto projektech.

83

OF  manažer roku

manažer roku OF

Připomenutí loňských vítězů: Žďárský a Valová Nejlepším manažerem v České republice byl loni vyhlášen Karel Žďárský, generální ředitel Farmetu, a nejlepší manažerkou Jaroslava Valová, generální ředitelka firmy Siko Koupelny.

Karel Ždárský Karel Žďárský je synem známého stejnojmenného konstruktéra zemědělských strojů. Vystudoval kybernetiku a poté se zabýval automatizací průmyslu. V roce 1992 založil se svým otcem a dalšími dvěma společníky firmu Farmet, podnikající v oboru výroby a oprav zemědělských strojů nebo stavby strojů s mechanickým pohonem. Dnes je jejím jediným akcionářem a generálním ředitelem. Firma má přibližně 200 zaměstnanců a specializuje se na zemědělskou techniku: dlátové kypřiče, diskové i radličkové podmítače, secí stroje, lisy pro zpracování olejnatých semen a další stroje. Podle hodnotící inzerce

A151003789

Foto Manažer roku

Vítězové převzali ocenění tradičně v pražském Paláci Žofín při slavnostním vyhlášení výsledků prestižní soutěže Manažer roku, které poskytl záštitu prezident České republiky Miloš Zeman, a to za účasti čtyř set manažerů, podnikatelů a významných hostů.

komise soutěže je Karel Žďárský vizionář, vynikající organizátor a stratég, který dovede „zapálit“ svůj tým. Charakterizují jej výborné prezentační schopnosti, pracovitost, vedení osobním příkladem, budí důvěryhodnost. Má schopnost analytického myšlení a propojení znalostí.

Jaroslava Valová Jaroslava Valová vystudovala v roce 1972 Provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské. Pracovala jako ekonomka. V roce 1991 začala podnikat jako OSVČ pod firmou Jaroslava Valová – SIKO (Stavební izolace, keramika, obklady). Založila v Čimelicích manufakturu, kterou postupně přebudovala na současnou vysoce moderní prosperující firmu s rozsáhlou sítí poboček v České i Slovenské republice a pražským showroomem na světové úrovni. V roce 1991 dala všechny rodinné finance do startu firmy. Po 23 letech vlastní prosperující nezadluženou firmu s 28 prodejnami v ČR a sedmi na Slovensku a s komoditami na světové úrovni. Jedním z jejích hesel je Zdravý rozum, etické a poctivé jednání – fair trade. V managementu firmy s ní spolupracují tři její potomci, sama drží majoritu. Žije skromně. Sama říká, že největším bohatstvím její rodinné firmy jsou zaměstnanci a na nich staví svoji vizi budoucnosti.  Redakce

Lidé pro nás pracují rádi Již více než čtyři roky stojí Martina Grygar Březinová v čele Sodexo Benefity, společnosti, která poskytuje služby pro kvalitní život více než 650 tisíc zaměstnanců v České republice. Sodexo působí na českém trhu přes dva­ cet let. Jak se vaše podnikání za tu dobu změnilo? Rozdíl je obrovský. Před dvaceti lety jsme začínali se stravenkou a dnes máme široké portfolio produktů: volnočasové benefity, systém Cafeteria, dárkové poukázky a řešení pro motivaci obchodních partnerů Bonus Pass. Trh benefitů se neustále vyvíjí a my musíme reagovat na změny, abychom mohli úspěšně rozvíjet naše podnikaní. Naši klienti se už dávno nespokojí jen s tím, že jim benefit dodáme, chtějí především komplexní řešení. Jak nastavit benefitový systém, aby byl v souladu s jejich HR strategií, jak vybrat benefity, aby byly atraktivní pro zaměstnance, jak zajistit, aby byl systém daňově optimalizovaný. Dobrá interní komunikace dokáže několikanásobně zvýšit vnímanou hodnotu benefitů, proto nabízíme i pomoc s komunikací systému benefitů směrem k zaměstnancům. Naší největší přidanou hodnotou je tak expertiza, kterou klientům poskytujeme. Naši lidé jsou odborníky se zkušenostmi a znalostmi, dokážou se na danou problematiku podívat komplexně, zohlednit všechny aspekty včetně legislativních a vybrat pro klienta správné řešení. O jaké benefity je největší zájem? Nejčastějším a nejoblíbenějším zaměstnaneckým benefitem je stravenka. Ta už je dnes ale brána jako standard a samozřejmá výhoda, bez které by se zaměstnanci jen těžko obešli. Dlouhodobě pozorujeme dynamický nárůst zájmu o volnočasové benefity, zejména Cafeterii – moderní online službu, která umožňuje efektivně řídit program zaměstnaneckých benefitů. Její výhodou je především jednoduchost a snadný způsob objednávání benefitů 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, kontrola nad rozpočtem a čerpáním. Jaké jsou ale současné trendy v oblasti benefitů? Trh práce prochází velkými změnami. Mění se způsob mezilidské komunikace,

84

přicházejí nové informační a komunikační technologie a nastupuje mladá generace Y, specifická svými pracovními požadavky, postoji a očekáváními. Na druhé straně naše populace stárne. Zatímco dnes se na jednom pracovišti potkávají tři generace, v blízké budoucnosti jich bude i čtyři a pět. Na proměny trhu práce pochopitelně reagují i zaměstnavatelé. Jedním z klíčových trendů současnosti je tzv. work-life blend. Osobní a pracovní život se čím dál více prolíná a zaměstnavatelé si již dávno uvědomili, že pouze zaměstnanec, který má čas na soukromý život a péči o své zdraví, je spokojený, a tedy efektivní a výkonný. Proto se také snaží podpořit synergii mezi prací a soukromým životem. Tím základem je individuální přístup – každý má jiné potřeby a ty se mění například podle toho, v jaké životní fázi se nachází. Mladé rodiny hledají služby, které jim umožní trávit více času s dětmi, ti ve zralém věku investují do koníčků, ale třeba také pečují o své rodiče, ti nejmladší se chtějí vzdělávat a cestovat. Benefity se dnes již nezaměřují jen na zaměstnance, ale i na jeho rodinu. Jakým způsobem se snažíte zvýšit kon­ kurenceschopnost vaší společnosti?

Neustále pracujeme na nových rozvojových směrech a inovacích. Přicházíme s novými službami – v loňském roce jsme například vstoupili do nového tržního segmentu. Historicky jsme se vždy věnovali především motivaci zaměstnanců, ale nyní máme i nový nástroj pro motivaci obchodních partnerů – Bonus Pass, jenž je určen zcela novému segmentu, kterému se zatím nikdo systematicky nevěnuje. Rozvíjíme stávající služby tak, aby byly v souladu s nejmodernějšími trendy a atraktivní pro klienty i uživatele. Tržní prostředí je dnes velmi rychlé, je nutné umět včas reagovat a přicházet s novými službami, a to v  pravý čas. Jako nadnárodní společnost máme velkou výhodu, že můžeme využívat know-how z celého světa, zároveň ale nové služby vyvíjíme lokálně. Jak vy sami motivujte své za­měst­ nan­ce? Sodexo je a vždy bylo společností, která stojí na lidech, a talentované odborníky si udržíme, jen pokud jim máme co nabídnout. Naši zaměstnanci mají přirozeně nadstandardní benefity – mimo stravenky v hodnotě 100 korun dostávají ročně 18 tisíc bodů do Cafeterie a penzijní připojištění. Podporujeme flexibilní formy práce, home office, mentoringové programy pro ženy nebo dobrovolnické aktivity. Ale to by nestačilo. Naši zaměstnanci vnímají a váží si toho, že s nimi jednáme jako s partnery, dáváme jim možnost využít a rozvíjet své schopnosti a především dokážeme ocenit jejich práci. Chceme, aby se každý cítil součástí naší firmy, aby věděl, že se o něj firma zajímá. Prostředí založené na důvěře a zodpovědnosti je pro fungování naší společnosti klíčové. Osobně jsem pyšná na to, že pro nás lidé pracují opravdu rádi. Důkazem toho jsou pro nás například loňské výsledky průzkumů angažovanosti, ve kterých jsme dosáhli výborných 69 procent a získali jsme certifikaci nejlepších zaměstnavatelů Aon Hewitt Best Employer.

85

OF  Advertorial

Advertorial OF

Zlepšit obrázek práce v průmyslu musejí primárně firmy

V rámci firmy jste jako největší ohrožení budoucího vývoje vyhodnotili špatné technické školství. Čeho se konkrétně bojíte? Že nebude dostatek techniků, nebo že jejich úroveň vzdělání bude ohrožovat konkurenceschopnost firmy? Moje obava se týká obou oblastí. Uplatňovaný systém podpory školství v České republice je zcela odtržený od reálných potřeb trhu a zpětné vazby o uplatnitelnosti absolventů škol v praxi. Motivace škol je tak postavena na průchodnosti studentů školským zařízením, aniž by bylo zohledněno, zda absolvování studijního oboru dává reálnou šanci na nalezení odpovídajícího

86

Kritizujete zejména nedostatek praktické části. Předseda správní rady firmy napsal, že za dva týdny ročně studenti ve firmě zjistí, kde je kantýna a toaleta. Usilujete tedy o větší rozsah praktické výuky? Nejenom to. Kromě výrazného posílení praktické výuky v reálném pracovním prostředí, kde kromě správných pracovních návyků získají studenti i kontakt s nejnovějším strojním zařízením, technologiemi a nástroji, které se dnes pro obrábění a stavbu strojů uplatňují, chceme rovněž ovlivňovat i to, co a jak se bude učit v teoretické části výuky týkající se technické oblasti. Přece jen schopnost učitelů držet krok s nejnovějšími trendy v oblasti stavby strojů a používaných technologií je bez reálné praxe limitována. Naším cílem je také získání možnosti ovlivňovat skladbu otevíraných oborů ve vazbě na naše reálné potřeby. Tedy to, co jsem kritizoval v odpovědi na první otázku.

Foto Tos Varnsdorf

Technické školství ztrácí možnost výběru z nejlepších studentů. Řadu kroků pro lepší vnímání technických oborů může udělat vláda. Generální ředitel TOS VARNSDORF Jan Rýdl si zpracovává vlastní strategii.

však i v tomto systému spolupráce vidíme rezervy, a proto se snažíme o možnost zřízení vlastního odborného učiliště.

pracovního místa. Tímto systémem se navíc školám vyplácí orientace na méně náročné obory, mezi které technické školství rozhodně nepatří. Svoji roli rovněž hraje i obraz průmyslu ve společnosti, který výrazně ztratil na své atraktivitě v očích mladé generace. Práce v průmyslu zkrátka dnes není tak trendy jako například práce v terciární sféře. Zlepšit obraz průmyslu ve společnosti musejí primárně samy podniky, ale řadu kroků může udělat i vláda a média. Důsledkem současného stavu je, že školy s technickým zaměřením ztrácejí možnost výběru nejlepších studentů, protože není z čeho vybírat. Tím je samozřejmě ovlivněna i úroveň vzdělání jejich absolventů.

Vaše společnost dlouhodobě finančně podporuje strojírenské obory, spo­ lupracuje se státní školou a zřídila středisko praktické výuky. Přes tako­ vou míru zapojení se nedaří vychová­ vat dostatečně kvalitní techniky? Jak jsem již řekl, problém je primárně zakotven v možnosti výběru studentů při přijímacím řízení. Situaci bych přirovnal k výběru mladých fotbalistů. Chcete-li hrát první ligu, nemůžete si vybírat z hráčů, kteří doposud hráli okresní přebor. Na druhé straně je nutné zdůraznit, že právě díky naší velice úzké spolupráci se střední školou ve Varnsdorfu a zavedení praktické výuky v našem závodě umíme z minima vytěžit maximum. Stále

Máte zájem převzít kompletně pod svá křídla středisko strojírenského učiliště. Znamená to, že skutečně už nevidíte jinou možnost než mít vlastní školu? Možností je více. V současné době pracujeme se čtyřmi možnými scénáři. Zřízení vlastního učiliště je mezní variantou, kterou však chceme deklarovat naši připravenost k převzetí odpovědnosti za výuku a v podstatě suplovat to, kde nám chybí pomoc státu. Problémem však je neochota zřizovatele současné SOŠ a VOŠ ve Varnsdorfu přistoupit k její transformaci. Zřízení další SOŠ s podobnými obory v jednom městě nemá šanci získat kladné stanovisko krajské rady. Bohužel, bez politické vůle a podpory nezmůžeme nic. Posledních několik let byl ruský trh jedním z nejzajímavějších odbytišť pro strojírenské firmy. Znamenají aktuální sankce a protisankce, že prostředí ve strojírenství je ještě více konkurenční? Uvalení sankcí vůči Ruské federaci ani protiopatření aplikovaná ruskou stranou

v zásadě nezměnily poměry v rámci konkurenčního boje o zákazníky. Na celém světě, kromě Ruska, je základem našeho podnikání stále schopnost nabídnout zákazníkovi takové řešení technologických potřeb, ve kterém on vidí nejlepší poměr přidané hodnoty a vynaložených peněz. Ruští zákazníci dnes řeší zcela jiné problémy a to, jak si vůbec nějaké strojní zařízení koupit při zásadním znehodnocení ruského rublu a tím výrazném zkrácení disponibilních zdrojů. Tento sekundární jev uvalených sankcí považuji za jediný funkční a hlavně globálně působící faktor omezení dodávek strojního zařízení do Ruska. Na rozdíl od jednostranné blokace vývozu evropských strojů do Ruské federace způsobené devalvací rublu nedošlo již dávno k nahrazení našich dodávek asijským exportem. Důsledky tohoto kroku by byly nejen pro český průmysl v delším časovém horizontu nejspíše fatální. Máte trhy, které dokázaly po­ krýt propady z Ruska? Objem přímého exportu našich strojů do Ruska v loňském roce dosáhl více než 20 procent z celkových tržeb. Takovýto výpadek nelze z roku na rok zcela nahradit. Nicméně růst poptávky po našich produktech především v České republice, na Slovensku a v Číně nám pomáhá se s výpadkem tržeb v Rusku vyrovnat. Zároveň nepředpokládám, že by se nám v letošním roce nepodařilo vyvézt alespoň část plánované produkce na ruský trh. Momentální rozpracovanost konkrétních obchodních případů v Rusku mě v tom utvrzuje. V Číně a v Rusku máte i své vlastní závody. Jak si aktuálně stojí? V obtížnější situaci se kvůli popsaným problémům nachází náš společný podnik v Rusku. Věřím ale, že problémy s prodejem strojů se blíží již ke konci a naše společnost GRS Ural bude schopna plnit vytyčené cíle. Svoji roli také sehrál čas, který jsme potřebovali k etablování na trhu pod novým jménem. Čínský podnik pod názvem TOS Kunming je naproti tomu zavedenou značkou na čínském trhu a podává stabilní výkony. I zde ale musíme čelit výzvám, ke kterým se v poslední době přidala změna preferencí čínských zákazníků, kteří se spíše kloní k  nákupu

zahraničních strojů než strojů z domácí produkce. Naštěstí umíme v tomto ohledu nabídnout stroje z naší vlastní produkce, a tak neztrácet důležitou část trhu. Patříte k firmám, které sázejí na inovace. Je i zde konkurenční tlak například od asijských firem, které mají daleko větší lidské kapacity? Schopnost udržení vysokého tempa inovací v reakci na měnící se požadavky trhu společně s rychlým a efektivním uváděním nových produktů na trh je nezbytnou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti firmy. Nejlepším důkazem toho, jaký tlak je ze strany především tchajwanských, ale i čínských firem v této oblasti vyvíjen, je skutečnost, jak se jim daří uplatňovat se na těch nejnáročnějších trzích, mezi které jednoznačně Evropa patří. O japonských a korejských výrobcích nemluvím záměrně, protože ti patří ke špičce v této oblasti již dlouho. Proto investice do technického rozvoje, inovací a výzkumu a vývoje nelze postavit na druhou kolej. Je to klíč k budoucímu úspěchu. Co aktuálně zákazníky přesvědčí, aby stroj koupili? Je to jeho produktivita, jeho životnost či jeho snadné ovládání a zapojení do výrobního procesu? V zásadě lze říci, že je to mix všech vlastností stroje, přičemž každý zákazník může upřednostňovat něco jiného. Je obchodním uměním vžít se do potřeb zákazníka a vyzdvihnout tu vlastnost stroje, kterou zákazník nejvíce oceňuje. Kromě výše zmíněného se stále častěji objevují požadavky na poskytování komplexních předprodejních a poprodejních služeb, jako jsou technologické studie obrábění dílců, podpora umístění stroje ve výrobě, zajištění stavebních prací spojených s instalací stroje, rychlé zajištění servisních služeb ve vzdálených teritoriích apod. Principiálně se však jedná o to, co jsem popsal již dříve. Nabídnout takové řešení technologických potřeb zákazníka, které mu přináší nejvyšší přidanou hodnotu v poměru k ceně, kterou za zařízení a služby musí zaplatit. Pakliže umíte v porovnání s konkurencí nabídnout nejlepší řešení a cena, kterou je zákazník ochoten zaplatit, vám přináší i požadovaný zisk, pak se nemusíte konkurence bát.

87

OF  Malé pivovary

Malé Pivovary OF

Baseballové pivo

znal jen tátovo klášterní strahovské,“ vzpomíná Matuška, jak se seznámil mimo jiné s anglickým pivem typu pale ale, které je dnes nejprodávanějším artiklem rodinné firmy. Firmu zpočátku řídil otec, dnes už Matuškové jedou rovnocenně, na půl. V podnikání pomáhá i Adamova matka, která dělá účetnictví, bratr Jakub, výtvarník a graffiťák s přezdívkou Masker, zas navrhl originální etikety, jejichž barevný, hravý styl je na hony vzdálen klasickým pivním značkám. Jen sestra se zatím v rodinném podniku neangažuje. „Pivo jí ještě moc nechutná. Je jí patnáct,“ vysvětluje Adam Matuška.

Velký boom už končí, říká spolumajitel minipivovaru Matuška, který dodává pivo třeba do michelinské restaurace La Degustation.

Foto Tomáš Novák 2x

Otec a syn. Adam a Martin Matuškové vedou firmu napůl. Pivo vozí třeba i do jedné hospody v Londýně.

Uprostřed křivoklátských lesů ve vesnici Broumy se nachází rodinný pivovar Matuška, není ale úplně jednoduché ho najít. Sídlí totiž v chalupě, kam jeho majitelé, rodina Matušků z Prahy, jezdila původně trávit víkendy. Že to není obyčejná chalupa, se pozná, až když přistoupíte trochu blíž: pod okapovou rourou, která lemuje klasickou sedlovou střechu, vede ještě jedna trubka a pokračuje dále do stodoly ve vedlejší zahradě. Z varny v domku tudy teče mladina do tanků ve stodole. Při pohledu na přestavěnou chalupu byste rozhodně neřekli, že tenhle pivovar dodává pivo třeba do pražské michelinské restaurace La Degustation. Typické představě sládka ostatně neodpovídá ani Adam Matuška, pětadvacetiletý čahoun v baseballové kšiltovce, který nás po pivovaru provází.

88

„Nemám moc času. Máme vyprodáno, ne­ stíháme vyrábět. Vaříme osmkrát do týdne, od čtyř ráno až do noci,“ říká spolumajitel úspěšného minipivovaru. Kamarádi z baseballu Adam Matuška se původně vařením piva živit nechtěl. Snil o tom, že se stane profesio­ nálním hráčem baseballu, hrál za pražský klub Kotlářka. Střední potravinářská škola v Podskalské ulici, odkud pochází řada sládků, ho vůbec nebavila. „Prvák a druhák byly dost řehole, matika a fyzika, přemýšlel jsem, že se na to vykašlu. Až ve třeťáku jsem se dostal k výrobě piva. A k tomu když vás pustí, tak je to úplně o něčem jiném. Chytne vás to. Táta pak začal stavět pivovar a už bylo jasno,“ popisuje svou cestu do pivovaru mladý Matuška.

Svět baseballu ho ale tak docela ne­opustil ani tady – kolem varných kotlů spolu s ním pobíhá několik jeho bývalých spoluhráčů z ligy. Adam Matuška měl při cestě k úspěchu ve vysoce konkurenčním oboru jednu velkou výhodu – jeho otec Martin je sládkem, který je v branži už od 80. let, prošel pivovary v Plzni, U Fleků nebo na Strahově, má zkušenosti, dobré kontakty a respekt. Právě ve zmíněném strahovském minipivovaru poznal Matuška junior, jak chutná ručně dělané pivo. Oči mu ale otevřela cesta do Velké Británie ve třetím ročníku potravinářské školy, během níž zjistil, že pivo není jen ležák a možná ještě tak tmavé. „Byl jsem na praxi v jedné hospodě v Yorku. Měli na výčepu třináct druhů piv. Já znal dva tři. Byl to opravdu kulturní šok. Z domácích piv jsem

Pivo z jiné planety Nejoblíbenější pivo značky Matuška má poněkud exotický název Raptor. Jedná se o svrchně kvašenou polotmavou patnáctku typu india pale ale, jejíž anglický recept pochází z 19. století. Byla vyvážena do Indie, kde byly britské kolonie. Pivo muselo přežít dlouhou lodní cestu v teple, a tak se vařilo silnější a více chmelené. I další názvy z Matuškovic produkce znějí poněkud divně – Apollo Galaxy, Fastball, Hellcat... „Názvy vymýšlí většinou táta, když poslouchá v autě rádio. Všechna ta piva by vás měla trochu vystřelit na Mars. Zpočátku tady taky byla jak z jiné planety,“ říká Matuška. V názvosloví se nezapře inspirace anglosaským světem, kde novodobé nadšení minipivovarnictvím vzniklo. Plzeňský ležák, svatý grál českých pivních patriotů, Matuška uznává a respektuje, sám ale vaří pivo, které má s plzeňským málo společného. Pro jeho výrobu vozí chmel z USA, Austrálie, Británie nebo Německa. Používají ale i ten žatecký. Pivovar s otcem rozjížděli v roce 2009, když bylo Adamovi devatenáct. Za šest let existence se dostali na roční výstav 2500 hekto­litrů. Spadají tedy stále ještě do kategorie minipivovarů, kam patří všechny s výrobou pod deset tisíc hektolitrů. Letos by se ale chtěli dostat na pět tisíc hektolitrů. „To je strop, víc se sem nevejde a víc ani nechceme, museli bychom zaměstnat dost lidí,“ upozorňuje Matuška. Rodinný podnik se už teď z chalupy organicky rozrůstá jako dobře zalévaná popínavá rostlina: v bývalém řeznickém krámku za plotem má sklad sladu, v sousední zahradě ve stodole pivní tanky...

Seznam odběratelů. O tohle se hlavně neopírejte, ať to nesmažete, to je strašně důležité, varuje Adam Matuška.

Boom skončil Matuškovic pivovaru se daří – třináctka Apollo Galaxy vyrobená z amerického chmele vyhrála ve své kategorii soutěž v Japonsku, Raptor zas vede na serveru Ratebeer.com, který srovnává piva z  celého světa. Pivo z Křivoklátska se prodává nejen ve specia­ lizovaných pivotékách, ale i  v  pražských módních restauracích. Matuška je zkrátka už zavedenou značkou. „My do toho skočili ve správnou dobu. Lidi už měli trochu peníze, bylo to něco nového, byla po tom žízeň. Zlatá fáze pro minipivovary už je pryč. Řekl bych, že trh je přesycený. Alespoň v Praze určitě. Na vesnici se asi můžou nové minipivovary uživit, když k tomu budou mít zároveň hospodu,“ říká Matuška. V Česku nyní funguje už více než dvě stě minipivovarů a každý rok jich přibude několik desítek. Většina ale vaří pivo jen v minimálních objemech pro potřeby vlastní restaurace. Některé fungují nepravidelně, nemají stálé sládky a najímají si je jako cestující externisty, jen když je zrovna potřeba uvařit pivo. Takový cestující sládek pak pracuje i pro několik minipivovarů, což je přístup, který se Matuškovi moc nezamlouvá. „Ať si to ale ostatní dělají, jak chtějí. My se staráme o to, abychom my dělali věci dobře,“ krčí nad tím rameny. Úspěch dobrého minipivovaru podle Matušky netkví v marketingu, ale hlavně v kvalitě piva. Většina odběratelů, kterých má Matuška několik desítek, se pivovarníkovi ozvala sama. Pivo někde ochutnali a chtěli ho ve své hospodě točit také. Typickým klientem je hospoda nebo restaurace, která odebírá asi 200 litrů týdně. Pivotéky si zase kupují sedmičkové láhve. Jedna láhev piva Raptor

se v obchodě prodává za cenu kolem 95 korun. „Sousedi ve vesnici si o nás myslí, že se topíme v penězích, protože naše pivo stojí víc než ostatní, ale tak to není. Rozjezd pivovaru jsme financovali úvěrem od banky, táta jako sládek neměl vysoký plat. Tohle je jediný způsob, jak ekonomicky fungovat,“ vysvětluje Matuška, proč je jejich pivo i mezi obecně dražšími řemeslnými pivy poměrně drahé. Naopak v Anglii, kam také Matuškovi pivo vozí, si ho chválí pro přijatelnou cenu. Pivo se tu prodává třeba v londýnské hospodě Euston Tap. Mladý Matuška už mezitím spřádá tajné plány, jak v Anglii více prorazit, detaily ale prozradit nechce. Kontakty tam má dobré – jeho otec učil jistého Angličana Jamieho před deseti lety na Strahově vařit pivo. Matuškovi za šest let práce uvařili 27 dru­hů piva. Byla mezi nimi slabá devítistupňová piva, která se dají pít v létě nebo během pracovního oběda, i silné dryáky, jako je jednadvacetistupňový Hellcat. „Ještě je kam jít dál. Na světě je asi sto dvacet druhů piva. Tak se můžeme pustit třeba do německých, těch jsme tolik ještě nezkoušeli,“ uvažuje Matuška. Anebo si vymyslet vlastní. Bývalý baseballista se příští týden chystá na Moravu do vinařství J. Stávek. Vinařství, které shodou okolností také dodává pražské michelinské restauraci, má pro něj připraveny použité sudy nasáklé od portského vína, ve kterých chce sládek zkusit nechat uležet Černou raketu. „Uvidíme, co z toho vznikne,“ směje se Adam Matuška, který se vařením piva evidentně pořád dobře baví. Petr Horký týdeník Euro

89

OF  Malé Pivovary

Malé pivovary  OF

Foto Martin Pinkas

supermarkety stojí za to. „Marže jsou sice haléřové, ale objem prodeje je velmi zajímavý, navíc řetězec je pro nás solventní partner. Můžeme také naplno využít naše technologie, které by buď nebyly stoprocentně využity, nebo nejely vůbec,“ říká ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Hrabal sem, Hrabal tam Na českém trhu už není kam růst, budoucnost je ve vývozu, říká ředitel nymburského pivovaru. Když vám v pivovaru vyrůstal, a navíc se o něm rozepsal, byl by neodpustitelný marketingový hřích jednoho z největších národních spisovatelů nevyužít. Nymburský pivovar z takové chyby opravdu nikdo obvinit nemůže. Tvář Bohumila Hrabala na vás útočí z každé druhé etikety. A zjevně prodává. „Je to dobrá marketingová značka. Každý rok běží Postřižiny ve všech celoplošných televizích alespoň jednou,“ pochvaluje si ředitel pivovaru Pavel Benák, mimochodem Hrabalův známý. A je přitom jedno, že se o postřižinskou autenticitu hlásí třeba Dalešice, které se ve filmu skutečně objevily.

90

Mistr, s. r. o. Jenže Nymburk má štěstí v  tom, že se k němu Hrabal vždycky hlásil. Například ještě za svého života souhlasil s tím, aby pivovar použil na etiketách jeho jméno a názvy z jeho díla. Namátkou – Postřižinské výčepní, Pepinova desítka, Bogan (Hrabalova přezdívka), Něžný barbar… Podnik se vymyká také používáním tradiční technologie a hlavně tím, že firma šla opačnou cestou než většina ostatních pivovarů v Česku – vymanila se z řetězce pivovarů a postavila se na vlastní nohy. A loni o sedm procent zvýšila tržby na 150 milionů korun.

stav na domácím pivním trhu. A  není to lehký boj. Pokud chtějí pivovary u nás pomýšlet na více než jen nejisté jednotky procent růstu, mají dvě možnosti. Buď se svézt na módní vlně ochucených ovocných piv, nebo exportovat do zahraničí. V Nymburce si vybrali druhou cestu. Jejich pivo se dá koupit – buď jako Gold Bohemia Beer, nebo s Hrabalem na etiketě – ve dvaceti zemích včetně Mexika, ale smysluplně perspektivní země jsou pro něj kromě Maďarska ještě Německo nebo Slovensko, kde odbyt také roste, byť se firma na trh odvážila vstoupit až poměrně pozdě. Teprve před třemi lety. Slovensko má z jejího pohledu tu výhodu, že tam regionální pivovary vesměs nepřežily a ty české mohou uspokojit chuť zákazníků po odlišnosti. Důležitou součástí pivovarského byznysu jsou maloobchodní řetězce. Tam se pivo z Nymburka neprodává pod hrabalovskou tematikou, ale pod značkou Staročech. Jde o nepříliš silný a velmi levný nápoj. „Marže jsou sice haléřové, ale objem prodeje je velmi zajímavý, navíc řetězec je pro nás solventní partner. Můžeme také naplno využít naše technologie, které by buď nebyly stoprocentně využity, nebo nejely vůbec,“ popisuje marketingovou filozofii levného piva ředitel Benák. Chod pivovaru zná lépe než kdokoli jiný. Už po revoluci, kdy ještě podnik patřil do skupiny Pivovary Bohemia, odkoupil obchodní podíl a areál si pronajal. Později se stal majitelem. inzerce

„Ředitelem a jednatelem jsem byl pět let. S odstupem jsem rád, že už jsme sami za sebe. Je lepší, když s majetkem můžete hospodařit, jak sám chcete, ale je to také větší zodpovědnost,“ popisuje. Například jen špatné počasí v létě může srazit prodej piva o šest až sedm procent. Tolik alespoň vypovídají desítky let zkušeností Pavla Benáka. A další nevýhodou pro obor je, že Češi přestávají pít pivo. „Za poslední roky klesla spotřeba o dvacet litrů na osobu ročně. Tuzemský trh je rozdělen a naplněn. Tady už není kam moc růst. Že se nám podařilo navýšit prodej sudového piva meziročně o sedm procent, považuji za obrovský výkon, na kterém jsme léta pracovali,“ popisuje ředitel Benák. Souhlasí s tím, že pivovaru mohl pomoci zvyšující se zájem konzumentů o regionální piva. „Máme blízko k zákazníkům, používáme tradiční postupy. Když vidím, jak rostou minipivovary, je zřejmé, že zájem o tenhle trend bude velký,“ míní ředitel. Žádná rychlokvaška Ani sládek Bohumil Valenta není přítel velkých korporací. „V nadnárodní firmě by to nebylo pro mě. Krátce jsem si to vyzkoušel a vím, že nechci jen vyplňovat tabulky, jezdit na porady a skoro nebýt přítomen při výrobě piva,“ popisuje. Valenta vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou a sládkem se stal po nutném pracovním kolečku v roce 2009, kdy jeho předchůdce odešel do penze. Může se pochlubit, že jeho pivo dosáhlo řady úspěchů, například pivních pečetí

z přehlídky v Táboře, a i to souvisí s marketingem. „Hned se s vámi obchodní partneři jinak baví, když vidí, že má vaše pivo úspěch,“ popisuje ředitel. V Nymburce mají několik zvláštností, které odlišují chuť jejich piva od uniformity velko­pivovarů. Předně je to sladovna – velká větraná sklepní místnost, kde leží a klíčí sladový ječmen. Takových klasických humnových sladoven je na světě podle Valenty asi jedenáct. Kromě vlastního sladu používá pivovar i vodu ze svých vrtů, Žatecký chmel (zejména poloraný červeňák) a budějovické kvasinky. Pivo v Nymburce zraje v otevřených kádích, které mají zhruba dvě stě hektolitrů. To také není obvyklé. Velké pivovary používají uzavřené kádě místo klasické spilky. „V oboru už bylo všechno vymyšleno a osvědčeno. Teď už se jen hledají způsoby, jak zlevnit a zrychlit výrobu,“ říká sládek. Právě v uzavřených kádích velkopivovary dokážou pivo urychlit. „To, co já mám týden ve spilce a dva měsíce ve sklepě, dokážou velké pivovary vyrobit za dva týdny,“ ukazuje na další oddělení plné ležáckých tanků. Desetistupňové pivo tam leží tři týdny, dvanáctka pět až šest týdnů, speciální piva až tři měsíce. V místech, kudy pivo areál opouští, je na zdi pamětní deska Bohumila Hrabala. Visí jen pár centimetrů nad zemí. Mistrův citát na ní vysvětluje proč: „Já žádnou desku nechci, ale když, tak jen ve výšce, kam čurají psi.“ Petr Weikert týdeník Euro

A151004117

K růstu tržeb pomohlo i jméno českého spisovatele, jeho popularita v zahraničí, konkrétně v Maďarsku. Hrabalovi tam vyšlo snad všechno, co kdy napsal, často v reedicích, a Maďaři ho považují skoro za vlastního. „Ani jsme netušili, jak to jméno bude skvěle fungovat. Export do Maďarska se stále zvyšuje,“ popisuje ředitel nečekaný úspěch. Vloni pivovar šikovně prodal i Hrabalovu nedožitou stovku – v podobě hrabalovského pivního speciálu. Ekonomika pivovaru je vůbec zajímavá. Vzhledem ke své střední velikosti a tuzemskému majiteli situace firmy skvěle odráží

91

OF  Malé pivovary

Pije se míň kvůli špatným hospodským

92

Tomu asi odpovídala i výtoč…

Pro vaši představu, tehdy průměrná hospoda ve vesnici vytočila zhruba tisíc hektolitrů piva ročně. A pivovar jí nemusel nic dávat. Tisíc hektolitrů jsou dva tisíce padesátilitrových sudů, což odpovídá zhruba osmi naloženým kamionům s pivem. Dnes průměrná hospoda vytočí ročně kolem 60 hektolitrů, ale zase je hospod mnohonásobně víc. A jak už jsem říkal, ne každý hospodský tuhle řeholi zvládá. Prodej piva v restauracích se nějak víceméně stabilizoval, ale za jakou cenu? Například si pivovary přetahují hospody, kupují si je za obrovské peníze. Jak si je kupují? Třeba po dobu prvních tří měsíců provozu prodají tři sudy za peníze, další k tomu přidají zadarmo. Kupování hospodských

A151004063

V čem dělají hospodští svoji práci špatně? Co se děje v některých hospodách, je skutečně šílené. Samozřejmě že je i spousta hospodských, kteří svoji práci umějí. Hospoda není jen o čepování piva, je to komplex mnoha věcí, počínaje příjemným personálem přes dobrou kuchyni, čisté toalety. Není jednoduché dát něco takového dohromady, a hlavně je to nikdy nekončící řehole. Důvodů, proč spotřeba piva v restauracích klesá, je samozřejmě víc. Lidé už nemají tolik času chodit do hospody, za bolševika to byla vlastně kromě spolků a sportu de facto jediná zábava. Všichni chlapi chodili do hospody na pivo, u kterého se všechno probíralo.

inzerce

Češi jsou sice stále světovou mocností v pití piva, spotřeba oblíbeného nápoje na hlavu ale v posledních letech výrazně klesla. Český trh se od „krize“ v roce 2009 propadl skoro o pětinu, zhruba o osmnáct procent. Klíčové bylo, že lidé s  krizí začali šetřit. Teď se situace mírně stabilizovala. „Spotřeba je stále buď mírně klesající, nebo maximálně stagnující,“ tvrdí Stanislav Bernard, spolumajitel rodinného pivovaru nesoucího jeho jméno. Současně je přesvědčen, že poptávka stále klesá v restauracích a gastronomii, tedy v tržním segmentu, přes který se v tuzemsku prodává tradičně nejvíc piva. „V principu je to dáno tím, že se mění životní styl a je plno hospodských, kteří svoji práci dělají špatně,“ hodnotí aktuální situaci Bernard.

Foto Tomáš Novák

Plnění piva do PET láhví je stejné, jako kdyby Francouzi začali plnit burgundské do krabic, tvrdí spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard

je bohužel někdy od poloviny devadesátých let standard. Náš pivovar nic takového nedělá. Místo v hospodě se tedy pije více doma? To je další věc, která drží trh, aby nepadal: plastové láhve. Ty považuji za suterén, který degraduje celé pivo. Neříkám, když budu vodák a vyrazím na řeku, tak si koupím zcela výjimečně pivo v plastové láhvi, protože vím, že se mi nikde nerozbije. Už jen to, že pivo někdo naplní do plastové láhve je špatně. Zvlášť když si vezmete, že české pivo je ve světě pořád pojem, i když už ne takový jako dříve. Plnění piva do PET láhví je, jako kdyby Francouzi začali plnit burgundské do krabic. Takže trh se zkrátka jakžtakž drží, dál už nepadá, případně padá jen mírně, ale za cenu těchhle laciných piv, obrovských slev a přeplácení hospodských. Trh byl vždycky velmi těžký a trvá to dál s tím, jak přirozeně klesá spotřeba.

Malé Pivovary  OF Je možné odhadnout, jak se trh s pivem bude vyvíjet v dalších letech? Není, ale mám pocit, že bude ještě dál klesat. I z důvodu, který jsem ještě nezmínil. Rozhodující hráči na trhu se zásadními tržními podíly nejsou řízeni sládky, ale ekonomy. Jsou to nadnárodní firmy, schválně nejmenuji žádnou značku, ale jsou známé a velmi hodnotné. Myslíte si, že někoho v Londýně zajímá, jaké se vaří pivo v Česku, zda se dělá poctivě a zda se zlepšuje? Ne, je zajímají především peníze. A to je past nejen pivovarnického průmyslu, ale celé západní společnosti. Chtěl jsem říci, že pivo je zprůměrované, není ničím zajímavé. Nechci tvrdit, že je nekvalitní, ono neublíží, neurazí, ale zároveň ani nepotěší. To je celosvětový problém. Třeba v Německu, které je pivovarnická velmoc, padá spotřeba již léta. I Němci říkají totéž co já, cítí současný stav stejně. Když si tam dáte piva známých a velkých značek a budete mít při pití zavázané oči, nerozeznáte je od sebe.

Když jsme začínali, uvařil pivovar 26 tisíc hektolitrů, loni desetinásobek, letos stoupáme o nějakých osm devět procent, takže růst bude pokračovat. Když jsem se o tom bavil s naším ekonomem, tak jsem se ho ptal, jestli si myslí, že bude šťastnější, když budeme vyrábět místo 265 tisíc hektolitrů dva miliony a půl. Ani náhodou, nebude. Někdo je orientovaný na pocit vlivu, peněz, že si může víc dovolit. Ale o tom život není. A o čem je podle vás? Být obklopen fajn lidmi, nedělat sviňárny, být šťastný, bavit se životem. A ono to není vůbec jednoduché. Mně dělá radost, když se něco daří, když něco funguje, a že to přitom roste, je fajn, to je průvodní jev.

Foto Tomáš Novák

ce

OF  Malé Pivovary

A151003830

Bohužel v Česku nastalo totéž. A ono to má mnohem širší přesahy. Dívám se na aktuální situaci z mnohem větší perspektivy než jen z pohledu Česka. Celá západní společnost se chytla do představy permanentního růstu, to je naprostý nesmysl. Země jej unese, ale lidé ne. Znáte ten vtip, jak se potkaly dvě planety, až se přitom málem srazily? Ne, neznám. A jedna planeta říká té druhé: Já mám homo sapiens. A ta druhá na to: Neboj se, to přejde. Momentálně tady děláme neuvěřitelný nepořádek. Co se děje s deštnými pralesy a tak dále, to jsou neskutečné zvířeckosti, že to prostě nemůže dlouho fungovat. Mnoho lidí tvrdí, že je všechno jen o materiální rovině a logickém myšlení, tedy o tom, co oni považují za logické myšlení. Znám ale zase kupu lidí, kteří jsou přesvědčeni, že existuje šance na změnu. Ze začátku jsem se na ně díval jako na blázny, ale postupně mně to začíná dávat smysl. Skutečně existuje šance, že se společnost postupně vnitřně změní. To je ale debata na úplně jiné téma.

94

Dvě třetiny piva na českém trhu mají stejnou unifikovanou chuť, stěží od sebe rozpoznáte některé značky, pro řadu nakupujících je rozhodující cena. Podobná situace ale byla i u jídla. Jenže jídlo si dnes lidé začínají vybírat, už je nezajímá jen cena, ale z čeho je vyrobené, jakou má chuť a podobně. Bude stejný vývoj i u piva? Už se tak děje. K dnešnímu dni je v Česku zhruba 270 minipivovarů, do konce roku jich mají být otevřeny celkem tři stovky. V sousedním Německu je jich asi tisícovka. Přitom Němců je osmkrát víc než nás, takže z tohohle pohledu jsme se stali obrovskou velmocí, a boom pokračuje. Samozřejmě že v budoucnu budou nekvalitní minipivovary zanikat. Protože je to spojené s hospodou, minipivovar bez dobré hospody nemá šanci.

rval vlasy z hlavy, říkal, že mu zničím daňový systém. V té době jsem Klause ještě uznával. Teď jsme ho měli před pár lety na billboardech, jak zametá pod koberec úplatky.

Určitě. Ale zase se vše liší podle zemí. Náš pivovar teď třeba hodně investoval a bude dál investovat do výroby piva typu ale, které má vyšší obsah alkoholu.

Asi před dvaceti lety jsem v rádiu slyšel nějakého odborníka, který tvrdil, že těžká piva, jako je Plzeňský Prazdroj, nemají šanci na přežití, lidé prý budou mít jiné chutě, upřednostní mnohem lehčí pivo. Co si o tom myslíte? To bych neřekl. Záleží, k čemu má pivo sloužit. Pokud si ho budete chtít dát v létě po nějakém sportu, sáhnete po lehčím pivu. To je i obecný trend, v létě se pije více slabších piv a v zimě více silnějších.

Když klesá návštěvnost, je nějaká šance, že by se podařilo lidi nahnat zpátky do hospod? Je, ale je to hodně o invenci každého hospodského, o jeho dobrých nápadech. Znám hospody, které jsou pořád plné. Třeba jednu venkovskou kousek od polských hranic. Vesnička má pár chalup, a  přitom je tam hospoda se stoletou tradicí, mají vlastní minipivovar. Majitel vymyslel fígl: postavil si pec, které říká golem, pomaličku na bukovém dřevě tam peče krůty, kolena, úžasná věc. Chápete, o čem to je? A pak máte hospodského, který stojí za pultem, je naštvaný a brečí. A tak je to s celým životem.

Není to tak, že by se chutě vyvíjely nějakým směrem? Že vždycky přijde nějaká módní vlna, třeba lehká piva s přísadou ovocné šťávy, která časem zmizí? inzerce

Vadim Fojtík

týdeník Euro

A151003832

Už cítíte na trhu sílící konkurenci ze strany minipivovarů? Letos bude v tuzemsku 300 minipivovarů, hospod je tu zhruba pětatřicet tisíc. Vzhledem k tomu, že Bernard roste i v hospodách, tak mi to vůbec nevadí. Naopak jsem na to hrdý, protože boom minipivovarů dost podstatně umožnil, že se mi v letech 1993 až 1995 podařilo prosadit sníženou diferenční daň, kdy ty nejmenší minipivovary platí polovinu daně. A je to jeden z důvodů, proč je tady takový boom a proč jsme tak rychle předstihli Německo. Tehdy byly obrovské diskuse s Václavem Klausem a jeho partou. Klaus si

95

OF Report

Report  OF

Foto Martin Pinkas 2x

Leopoldov: Třikrát a dost!

Pětadvacet let po vzpouře v nejtvrdší věznici většina odsouzenců pracuje. Šijí třeba boty pro Rieker. Dvacátého osmého března 1990 vyvrcholila vzpoura vězňů v nejtvrdší slovenské věznici Leopoldov. Zhruba dvoustovka vězňů začala v půlce měsíce vyjadřovat nespokojenost s tím, že se jich nedotkla amnestie čerstvého prezidenta Václava Havla. K nim se přidali další, obsadili kuchyni a sklad se zásobami potravin. Následně ovládli celý kriminál a postavili barikády. Jako zbraně používali mačety a další bodné a sečné zbraně. Ve vězení totiž fungovala kovovýroba firem TOS Trenčín a textilního kombinátu Liberec, což trestancům výrazně usnadnilo tvorbu tohoto arzenálu. Na obranu si vyrobili zápalné láhve, pohonné hmoty získali z vozového parku věznice, údajně se jim podařilo vyrobit i funkční

96

plamenomet. Vzbouřenci drželi jako rukojmí zhruba 150 vězňů, kteří se nechtěli podílet na rabování a ničení věznice. Po celou dobu odmítali vyjednávat a trvali na svém propuštění. Na potlačení vzpoury se podílela zhruba tisícovka mužů z Vězeňské služby, Útvaru rychlého nasazení a prostějovských výsadkářů. Doživotní boss „Vzpomínám si, že jsme se tehdy těšili s kamarády, že dostaneme po delší době vycházku a společně zajdeme do některé z prostějovských osvěžoven na pivo. Byl ale vyhlášen poplach, na letiště přiletěly vrtulníky, které s námi okamžitě odlétaly na Slovensko. Co se děje, jsme se dozvídali opravdu za pochodu,“

vzpomíná jeden z účastníků zásahu, který si přeje uvést jen své iniciály RZ. Po příletu na Slovensko dostali výsadkáři z Prostějova za úkol zasahovat proti vzbouřencům z řad leopoldovských vězňů hned za příslušníky Útvaru rychlého nasazení. „Byl to opravdu velmi zvláštní pocit pro nás tehdy devatenáctileté dvacetileté vojáky základní služby. Proti nám stovky vězňů odsouzených k mnohaletým trestům za vraždy nebo násilí. Ještě i po letech smekám před chlapíky z Útvaru rychlého nasazení, kteří s klidem a odvahou postupovali v čele zásahu, který nikdo z nás neměl možnost předem nacvičit,“ dodává výsadkář. Podle něho se tehdejší výstroj a výzbroj vůbec nedá srovnat s tou, jakou mají zásahové jednotky k dispozici dnes.

Při zásahu bylo zhruba třicet vzbouřenců zraněno, jeden zemřel, když mu vybuchla v ruce podomácku vyrobená třaskavina. Na straně zasahujících bylo jedenáct zraněných. Škoda byla vyčíslena na 30 milionů korun a věznice se stala na čas nepoužitelnou. Z jedenácti historických nebo památkově chráněných budov pět zcela shořelo. Zničeny byly i výrobní haly včetně technologií. Další incident se odehrál o rok a tři čtvrtě později, kdy z  Leopoldova uteklo sedm vězňů. Vedl je Tibor Polgári, jenž byl aktivní i při březnové vzpouře, kdy byl přezdíván druhým ředitelem věznice. Těsně před útěkem zkonzumovali vězni, z nichž někteří spolu udržovali intimní vztahy, množství koktejlů z alkoholu a analgetik. Láhev tvrdého alkoholu se tehdy dala pořídit na černém vězeňském trhu za 500 korun. Šéfům věznice ještě předtím nahlásili fingovanou zprávu, že se pokusí o  útěk přes kanály. Vedení se přesvědčilo, že tato cesta možná není, a uklidnilo se. Uprchlíci ale měli jiný plán, šli hlavní branou. Nejprve vyzbrojeni několika vyrobenými noži a nunčaky zabili chodbového strážce, další svázali. Postupně trestanci zabili pět dozorců věznice, nejvíce u hlavní ­brány, převlékli se do uniforem vězeňské stráže a z areá­ ­lu uprchli. Měli namířeno přes hranice do Polska a lodí do Austrálie. Cestou se zmocnili dvou aut, naskočili do jedoucího vlaku (bohužel pro ně zpět směr Leopoldov) a po honičce a střílení nakonec skončili ve stohu nedaleko Leopoldova, kde se ochráncům zákona vzdali. inzerce

A151003981

Oběd na doživotí. Dnes se servíruje sekaná s kaší.

Vůdce útěku Polgári spolu s  Milošem Urigou a Ondrejem Harvanem dostali následně doživotí. První dva tráví čas v separátních celách v Ilavě, třetí Harvan po rozsudku napsal dopis rodině a v cele v Leopoldově se oběsil. Další z útěkářů Václav Fedák opustil brány věznice v Ružomberku v roce 2009, Vladimír Duda o dva roky později. Dalibor Bajger by měl na svobodu odejít letos v dubnu, Bartoloměj Botoš v  listopadu roku 2017. Uriga se pokoušel o nápravu procesu, ale klíčový svědek Bajger ho odmítl podpořit. Polgári si dodnes vinu nepřipouští, v cele ilavské věznice tvoří figurky z hlíny a stýká se s jiným vězněm odsouzeným na doživotí, s Urigou totiž jako se spolupachatelem nemůže. Tehdy v listopadu scházelo jen málo a uprchlíky by policisté zastřelili. Volání po humánnějších podmínkách ve slovenském vězeňství bylo i přes tyto incidenty vyslyšeno.

Ševci za katrem Zdi věznice, původně protiturecké pevnosti z roku 1669, postavené ve tvaru šesticípé hvězdy, se majestátně tyčí do výšky dvanácti metrů. Za hradbami žaláře, který tu podle ředitele Michala Haláse vznikl v roce 1885, je elektronicky střežený bezpečnostní koridor ohraničený ploty. Šance na útěk mizivá i pro známého útěkáře Jiřího Kajínka. Hlavní brána čítá celkem čtyři katry a velmi důkladnou prohlídku, strážci jsou chráněni bezpečnostním sklem. Po vstupu do areálu překvapí velikost prostoru i architektura, o tom se může valdickým či mírovským obyvatelům jen zdát. V komplexu je celkem šest státem chráněných památek, které ovšem kvůli umístění nemají příliš šancí na dostatečnou údržbu a  renovaci. Hned vpravo se tyčí majestátní budova staré vazby. Její interiér je velmi podobný patrovým

98

Je co dělat. Díky šití bot a dalším pracím se snižuje agresivita vězňů.

z vozíku do ešusů a z cel se natahují ruce nedočkavých strávníků. Dnes je sekaná. Vězni mají nerezové příbory, včetně nože. Strážci nemají střelné zbraně, jen pendrek a pouta, ale zjevně tu funguje přirozený respekt. Kdyby se dozorci ocitli v ohrožení, mají na vysílačce tlačítko varovného signálu a zásah proběhne ve velmi krátké době, protože je pohyb dozorců lokalizován. Někteří z nich jsou oproti klientům Leopoldova výrazně subtilnější. Za klidem může být možná i fakt, že tu vězni mají práci. „Vězni tu pracují. Podařilo se nám zaměstnat zhruba sedmdesát procent z nich,“ vysvětluje ředitel Michal Halás, který vede zařízení měsíc. Ti v přísnějším režimu šijí boty pro společnost Rieker. V přízemí uzavřeného prostoru je malá dílna, přes chodbu je sklad. „Je dobře, že mám práci, neunudím se tu,“ popisuje jeden z nich, nasazuje si kožené náprstky a dvěma jehlami hbitě prošívá podrážku s vrchní usní lehké pánské boty. V civilu se jako švec ale asi živit nebude. „Oni mají provozovnu na jihu a já jsem ze středního

Slovenska,“ zvedá ramena. Vydělané peníze se vězňům ukládají na osobní účet, ze zisku za mřížemi platí zákonem stanovené srážky, pokud dluží na výživném nebo splácejí škodu, příslušná částka se jim také strhává. Jedničkáři Vězni v mírnějším režimu mohou pracovat pro automobilový průmysl. V prostorné hale svařují například kovové palety a obrábějí drobné díly. Odběrateli leopoldovských výrobků jsou velké koncerny VW a Kia. V hale se mohou pod dohledem dozorce a mistra z privátní firmy, která vězně zaměstnává, svobodněji pohybovat a nemusejí kouřit pouze na vyhrazených místech. Je to znát i na jejich náladě. V zadním traktu zhruba čtyřicítka odsouzených v přísnějším režimu připravuje izolaci do aut. Do gumových pásů monotónně vpravují umělohmotné kuželky, aby se dala izolace zacvaknout do karoserie. Udělaní chlapi se zastřeným pohledem bez vize brzkého návratu na svobodu. Ráno v pět

budíček, pak osm hodin s obědem v práci, trocha volna a ve 21.00 večerka. Každý den, měsíc co měsíc, rok co rok. Ale za práci jsou tu zjevně vděční. Z jiného uzavřeného provozu se ozývá silný halas. Je třeba zasáhnout. Vězni se v Leopoldově mohou nejen rekvalifikovat na svářeče, kuchaře a jiné profese, ale mohou dosáhnout i vyššího vzdělání. Na tabuli ve třídě jsou napsána německá slovíčka. „Spolupracujeme se školou, kde se učí jako cizí jazyk němčina. Vězně učení baví a máme tu spoustu jedničkářů,“ usmívá se vězeňský kantor. Za učebnami je místnost se třemi počítači. Vězni se tu mohou naučit základy počítačové gramotnosti. Samozřejmě bez internetu, ale mohou se učit pracovat v „ofisu“ nebo si číst v databázi zákonů. „Zájem ale příliš velký není,“ povzdechne si učitel. Součástí vzdělávacího traktu je i knihovna pro strážné, kterým tu říkají referenti, i vězně. V policích je v papírových přebalech pečlivě skladováno na 14 tisíc knih pro vězně a tři tisícovky pro dozorce. Knihovnický režim včetně vyplňování signatur tu dodržují tak, že by jim mohla závidět leckterá civilní knihovna. „Největší zájem je tradičně o  detektivky, napínavé čtení, ale půjčujeme samozřejmě i beletrii,“ popisuje kantor. Detektivky byly ostatně oblíbenou četbou vězeňského bosse Polgáriho, rád se na ně ve svém povoleném omezeném čase dívá i v televizi. Za leopoldovskými mřížemi nyní žije 1140 odsouzených a 278 vazebně ­stíhaných mužů. Kapacita doživotních cel, které může zabydlet 28 vězňů, je dle slov ředitele Michala Haláse naplněna na devadesát procent. O vzpouře z roku 1990 ani vražedném řádění Polgáriho týmu se Halás příliš ­bavit nechce. „Nepracuje tu už žádný pamětník, tak se nedivte,“ zdůvodňuje své mlčení k dramatickým událostem. Až po opuštění leopoldovské pevnosti člověku dojde proč. Mohutnému trestanci Tiboru Polgárimu bylo v době masakru 32 let. Do doby útoku byl za mřížemi osmkrát, naposledy dostal 13 let za útok na dozorce, pohlavní zneužití spoluvězně a pokus o útěk z věznice. Předtím byl souzen za loupež a vzpouru vězňů. A curriculum vitae jeho party je až na výjimku téměř navlas podobné. Jan Hrbáček

týdeník Euro

A151003892

Vězení ve vězení. Zločinci odsouzení za závažné činy mohou sportovat jen uvnitř uzavřeného hradu. Jsou pod neustálým dozorem.

Foto Martin Pinkas 2x

věznicím z amerických thrillerů. Úzké balkony, prázdný prostor propletený dráty kvůli případným pádům a strohé cely. Budova je dnes prakticky nevyužívána, odsouzení se v ní scházejí s advokáty anebo v ní přečkají noc před odvozem do jiného zařízení. Mezi starou vazbou, prádelnou a hradem je velké hřiště na fotbal a basketbal. Sem smějí vězni s mírnějším režimem, teď jsou ale v práci. Ti v nejtvrdším režimu mají cely i prostor pro sportovní vyžití v  uzavřeném hradu. Uprostřed je areál s kotci na vycházky a basketbalové hřiště, nad nímž se tyčí strážní věž. V noci je dvůr permanentně skrápěn silnými světlomety, poslední pokus o nezdařený útěk se v Leopoldově odehrál v roce 2009, vedení věznice nechce nic podcenit. Míříme do podkroví. Tam mají cely doživotně odsouzení a problémoví vězni. Dozorce právě odvádí do cely jednoho z nejproblémovějších vězňů, je čas oběda. Mladý muž pokřikuje a nasazuje zlé grimasy. Nepřestává ani na cele, kterou sdílí s dalším problémovým spoluvězněm. „Neumí číst ani psát,“ shovívavě přibližuje osobnost vězně náměstek věznice Roman Dekan. Dostat se do zařízení typu Leopoldova je na Slovensku snazší než u nás. Platí tu totiž zákon třikrát a dost, pachatelé závažné trestné činnosti tak mohou doživotí dostat za téměř banální trestný čin. Dekan vzpomíná na případ mladého muže, který dostal doživotí za loupež kabelky v hodnotě zhruba patnácti set korun. Počet lidí v celách se tu různí, k tomu je uzpůsobena i jejich dispozice. Je tu teplo a čisto, že by mnozí zahraniční dělníci na pofiderních ubytovnách záviděli. Nejčastěji tu bývají odsouzenci umístěni po dvou, na dveřích je nalepena jejich identifikace i to, zda jsou kuřáci nebo nekuřáci. „Poutat“, stojí výrazně napsáno na jedné cele, a varuje tak dozorce, že v případě opuštění cely musejí zdejšímu obyvateli vždy nasadit želízka. Za dveřmi cely jsou místnosti ­oddělené mříží, kde je postel, stůl se dvěma židlemi a záchod. Vše je pečlivě přišroubované. Za mříže jsou zamykáni ti problematičtější, ti, kteří dodržují pravidla, mají celu k dispozici celou. Vězni mají v cele tísňový hlásič a telefon. Pokud nepřekračují vězeňská pravidla, mohou dvakrát do měsíce na dvacet minut zavolat rodině. Chodbaři právě vydávají jídla

Report  OF

inzerce

OF Report

OF Light

Slasti a strasti pražské zoo

inzerce

FOTO ČTK

Děti ji milují, dospělí respektují a média v posledních letech opěvují. Peněz sice nemá nazbyt, ale když docházejí, umí si je sehnat. Částečně i díky nepřehlédnutelným marketingovým kampaním.

Pokračování na straně 101

A151003876

TIP of:

Neviditelná trička pod košili Unikátní novinku na našem trhu, takzvaná neviditelná trička využijí ženy i muži, a to zejména pod halenky, košile a světlé oblečení. Autorka triček Hana Vydrová, odbornice na etiketu, tak vhodně vyřešila problém, jak se obléci pod košile či halenky a světlé oblečení tak, aby neprosvítalo spodní prádlo a zároveň, aby na oděvech nebyly nevzhledné propocené skvrny. Neviditelná trička jsou totiž vyráběna v přirozené tělové barvě, skvěle padnou, výborně sají pot a na těle nejsou prakticky cítit. Trička jsou řezána přímo laserem, takže jsou bezešvá a  nejsou vidět ani pod nejtenčími materiály. K dostání ve vybraných oděvních prodejnách po celé ČR, ve všech velikostech a variantách pro může i ženy, s rukávkem i bez. www.cupradlo.cz Výrobce: Covert Undrewear Cena od: 448 Kč

100

Light  OF

Zoo dnes patří k Praze stejně jako Pražský hrad či Staroměstský orloj a na ne­ zájem návštěvníků si rozhodně nemůže stě­ žovat. V loňském roce do ní přišlo 1,38 mi­ lionu lidí, což je nejvíc v její třiaosmdesátileté historii. K dalším nesporným úspěchům patří i výsledek loňské ankety o nejoblíbenější zoo na světě: pražská zoo skončila na šťastném sedmém místě. Žebříček zveřejnil největší cestovatelský server TripAdvisor.com. Ačkoli má zahrada spoustu důvodů k rado­ sti, nemíní usnout na vavřínech. „Naší povin­ ností je zoo dále rozvíjet, modernizovat tak, aby se v ní skvěle cítila jak zvířata, tak naši návštěvníci. Tým pracovníků zoo pro to dělá maximum,“ okomentoval výsledky ankety ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Inspiraci hledá zahrada i v zahraničí. „Jakkoli má ve světě pražská zoo skvělý zvuk, inspirujeme se u kolegů například ze Zoo Bronx, z ang­ lického Chesteru, německého Lipska i leckde jinde,“ svěřil se Strategii Vít Kahle, vedoucí oddělení marketingu a PR. Na propagaci brandu Zoo Praha pracuje pětičlenný marketingový tým. Sám a  bez inzerce

Foto čtk

dokončení ze strany 100

pomoci marketingových či PR agentur. „S péčí řádného hospodáře využíváme vý­ hodná partnerství, z provozního rozpočtu se snažíme čerpat co možná nejméně, v řá­ dech statisíců, nikoli milionů korun ročně,“ prozradil Kahle. Povodňový restart S lehkou nadsázkou lze říci, že se pražská zahrada stala miláčkem novinářů. Vedení zoo je jejich dotazy doslova bombardováno. Ať se v české metropoli stane cokoli, média neopomenou přinést i názor zoo. Původ této fascinace zoologickou zahradou hledejme v době katastrofálních povodní z roku 2002.

Velkou zásluhu na tom má i někdejší vedení v čele s mediálně známým Petrem Fejkem, pod jehož taktovkou zahrada odstartovala velkou modernizaci. Jen pro zajímavost, Fejk a potažmo celá zoo jsou zvěčněni i ve světě hudby: zpívají o nich Bratři Ebenové. Ale zpět k velké vodě. Snad každému, kdo aspoň trochu sledoval průběh ničivých po­ vodní, naskočí do hlavy obrázky zatopené pražské zoo. Z  marketingového hlediska tato tragédie paradoxně zahradě pomohla ke zviditelnění. Co Čech, to milovník zví­ řat, zdálo se tehdy. Sounáležitost, jakou lidé se zoo pociťovali, byla ojedinělá. Symbolem pražské zoo v době tisícileté záplavy byl lach­ tan Gaston. Zvíře, které velká voda odnesla, a jeho pouť sledoval celý národ. Gaston do­ plaval po Vltavě a Labi až do Německa, kde byl chycen, ale následně vyčerpáním uhynul. Dalším hrdinou a symbolem naděje se stal i hroch Slávek (na snímku), který přežil dva dny v zatopeném Pavilonu velkých savců. Dodnes patří mezi nejnavštěvovanější oby­ vatele zoo. V roce 2013 se vodní živel ozval ještě jed­ nou a opět zaútočil na trojskou zoo. A opět

A151003071

101

Příjímáme klienty s Alzheimerovou chorobou

Foto Hynek Glos

OF Light Ikonická grafika Skoro by se zdálo, že si zoo žije jako v ráji, pozemské strasti ji obcházejí obloukem a hádky ani nezná. Zvířecí poklid však naru­ šují letité a značně nepřehledné soudní taha­ nice o někdejší logo zahrady. Tvůrce bývalého loga s koněm Převalského Michal Cihlář spolupracoval s pražskou zoo devět let. Vytvořil pro ni jednotný vizuální styl, který byl originální, srozumitelný, zapa­ matovatelný a v neposlední řadě velmi oblí­ bený. V roce 2006 spolupráci ukončil a podal na zoo několik žalob. Zahrada podle něj ne­ oprávněně jeho dílo používala. Spory se táh­ nou, soudy si je přehazují jako horký brambor

„Lázně domovem“

Domov seniorů, Rezidence Tereza Dubí

se tvořily symboly. Tentokrát to byl Pavilon goril, v nejníže položeném místě v zoo.

102

obecně

ZCELA BEZBARIÉROVÉ ZAŘÍZENÍ Nabízíme: • speciální oddělení pro osoby postižené Alzheimerovou chorobou či jiným typem stařecké demence • péči o klienty upoutané na lůžko • kompletně bezbariérový komplex • komfort Tereziných lázní • rozšířenou rehabilitační péči • zdravotní péči 24 hodin denně • vhodné i pro manželské páry

a zoo byla léta bez řádného loga. „Je to běh na velmi dlouhou trať. Aktuálně nás těší rozhod­ nutí Ústavního soudu, který přijal stížnost pražské zoo týkající se sporu o logo a vrátil jej k řešení předchozí soudní instanci,“ řekl Strategii Kahle. Nové, v historii již osmé logo dostala za­ hrada až v roce 2012 od renomované new­ yorské grafické společnosti Chermayeff & Geismar & Haviv, která navrhla loga takovým ikonám, jako je National Geographic, NBC, PanAm nebo MobilOil. Představuje pět barevných zvířecích stop, ve kterých najdeme stopu šelmy, kopytníka, ptáka, plaza a  obojživelníka. Každý otisk i barva v logu mají svoji symboliku a význam. Podle názoru ředitele Miroslava Bobka je nové logo výrazné, přitažlivé a optimistické. Za cenu 1,8 milionu korun tomu snad ani jinak být nemůže. Iveta Křížová měsíčník Strategie

inzerce

spektrum doplňkových služeb. Populární je zejména komentované krmení a cvičení, nej­ různější vzdělávací akce, přednáškové cykly, speciální akce, zážitkové programy apod. V rámci vlastní propagace otevřelo zoo také více obchodů a stánků se suvenýry, kde si děti mohou vybrat nejrůznější hračky, oblečení, hrnky, deštníky, CD, DVD, podložky pod myš, ale také odznaky, samolepky, pohledy a nejrůznější tiskoviny. Samozřejmostí je i e-shop­ a facebookový profil. Ze samotné lásky ke zvířatům prostě zoo žít nemůže. Tu a tam se sice objeví nadšenci, kteří zoo odká­ žou činžovní domy, lukrativní pozemky či vy­ soké finanční částky, to však nestačí. Zahrada, příspěvková organizace české metropole, se musí sama otáčet, aby své zvířecí obyvatele i personál uživila. Cílová skupina, tedy rodiny s dětmi, patrně nadále zoo svou přízeň za­ chová, konkurenci v podobě dalších českých zoologických zahrad i jiných zábavních parků přesto nelze brát na lehkou váhu.

prospěšná

společnost

Domov seniorů Rezidence Tereza Dubí je součástí Tereziných lázní Dubí a je koncipován jako zařízení integrované sociální a zdravotní péče. Jedná se o celoživotní bydlení pro seniory, které poskytuje ideální místo k prožívání plnohodnotného stáří. Naše zařízení je vhodné pro všechny seniory, zejména osoby postižené Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem stařecké demence. Jsme zaměřeni na klienty: • s Alzheimerovou chorobou • s nemocemi pohybového ústrojí • po cévních mozkových příhodách • s roztroušenou sklerózou • a na zdravotně postižené osoby ve věku od 27 let

A151003929

Foto archiv

Na zimní spánek zapomeňte Rozhodně se nedá říct, že by zoo na po­ vodních vydělala, škody finanční i na životech zvířat byly enormní a splácet je bude ještě nějaký ten pátek. Částečně díky povodním ale zoo odstartovala několik vydařených marke­ tingových kampaní, které jí přinesly nemalé částky. Úspěchem skončily podle Kahleho například adopční kampaně (zahradě se po­ dařilo loni získat téměř 3,5 milionu korun, což je historický nejvyšší částka), kampaň Seznamte se! propagující zvířecí osobnosti (podle ní právě vychází v  nakladatelství Paseka kniha Hvězdy pražské zoo), kampaň upozorňující na sedmé místo mezi zoologic­ kými zahradami na světě či kampaň na novou Rezervaci Bororo. Pokud jde o návštěvnost, bezesporu nejspolehlivějším pomocníkem je pro zoo sluníčko. V jarních a letních měsících praská zahrada ve švech. V poslední době se ale podařila vymyslet zahradě řada marketin­ gových lákadel, které návštěvníky přitahují i v neatraktivních, hluchých měsících. Tak například projekt Happy Mondays. Každé pondělí od ledna do konce roku může vybraná skupina návštěvníků do zoo za symbolickou korunu. V listopadu postačí koruna v kapse každému, kdo přijede MHD, v prosinci všem vyjma psů, v lednu dárcům, kteří přispěli na stavbu pavilonu goril, únor zase přeje těm, kteří přinesou starý mobil na podporu strážců pralesa, březen nahrává těhotným. Zoo navíc nabízí celoročně i poměrně široké

www.rezidence-tereza.cz

[email protected], tel. 474 530 400, 725 067 500 (sociální pracovník), Lázeňská 21, 417 01 Dubí

OF  cestování

Pikantní historky kyperské

KOLEM SVĚTA

104

Foto archiv

Navarrská, kterou si vezl do Svaté země. Mezi svatebními hosty byl i Guy Lusignan, Richardův leník z jeho francouzských pan­ ství. Za ženu si vybral Sibylu, sestru jeru­ zalémského krále Balduina IV., který umřel na malomocenství. Na uvolněný trůn pak usedl právě Guy. Záhy ovšem o své království v Palestině přišel, a tak si koupil Kypr. Ostrov vždycky těžil z toho, že je branou do Levanty, tedy východního Středomoří. Přes jeho přístavy proudili vojáci, zboží, ot­ roci. Obchodníci bohatli a králové s nimi. Po celém ostrově zůstala velká řada nádher­ ných stavebních památek, chrámů, kostelů, kaplí a  pevných fortifikací, které dlouho úspěšně bránily kyperská města a přístavy. Nejvíc jich najdete v Limassolu, v Nikósii a  ve Famagustě, kde stojí chrám svatého Mikoláše, místo korunovace i posledního odpočinku kyperských králů. Petr Lukeš časopis Lidé a Země

- 10 exotických dovolených za 25 dní - letadlo typu private jet - exkluzivní hotely a resorty - výjimečný servis pro Vás

Trasa zájezdu: ANTIGUA GUATEMALA MEXIKO HAVAJSKÉ OSTROVY SAMOA   AUSTRÁLIE FILIPÍNY JAPONSKO LAOS MALEDIVY

A151004148

Zlatá éra Lusignanů Tahanice o Kypr byly na denním pořádku. Ostrov byl poměrně úrodný, klima příjemné a pro Evropany byl branou na Blízký východ. I proto je několik staletí jeho historie spojeno s křižáky. Prvním, kdo Kypr ovládl a ukončil staletí trvající vládu Byzantinců nad ostro­ vem, byl anglický král Richard I. Lví srdce během cesty do Palestiny. Dalších skoro čtyři sta let pak Kypr ovládali křižáci ze Svaté země a jejich nástupci. Krátce po dobytí ostrova se tam také odehrála slavná svatba. Ženichem byl král Richard a jeho nevěstou Berengarie

24. 03. – 17. 04. 2016

inzerce

Prý se právě tam, z pěny mořských vln nedaleko Páfosu, zrodila Afrodite, bohyně lásky. Po koupeli ve vlnách, kde se bohyně zje­ vila, zkrásní prý každá žena a dívka. A když ne, je třeba najít na tom místě u břehu alespoň oblázek ve tvaru srdce. Pak vás totiž čeká láska až za hrob. Gaius Julius Caesar tam prý měl zamlada románek s jednou ptolemaiov­ skou princeznou a Markus Antonius odkázal tento ostrov své milence Kleopatře na úkor Říma. To ho připravilo o zbytek sympatií, které k němu římský lid cítil. Umění starověku připomíná na Kypru hned několik míst. K těm nejznámějším patří Salamis v turecké části ostrova, několik kilo­ metrů za Famagustou. První osídlení na tomto místě na břehu moře bylo už před velkým ze­ mětřesením v roce 1075 před Kristem. Salamis přečkala i další zemětřesení na sklonku řím­ ské říše ve čtvrtém století, kdy městu pomohl povstat z trosek císař Constantinus. Od té doby neslo jméno po něm, Constantia. Co ale

Í

SOUKROMÝM LETADLEM

Z tamního moře se prý zrodila Afrodite, na souši si prožil milostnou romanci Gaius Julius Caesar a odehrála se tam i slavná svatba jeruzalémského krále Guye I. Ostrov Kypr, rozdělený na dvě části Zelenou linií, je dodnes místem, kde prý může zkrásnět každá žena a dívka. toto město nepřečkalo, byly stále častější ná­ jezdy pirátů z Malé Asie. Obyvatelé před nimi uprchli do opevněné Arsinoe, která se posléze stala Famagustou, nejlépe položeným a nej­ lépe opevněným přístavem na Kypru. Dodnes tam můžeme obdivovat rozlehlou agoru, am­ fiteátr a lázně a představovat si čilé středisko obchodu v dobách jeho slávy.

Č 5. VÝRO

ESO travel a.s.

Korunovační 22, 170 00 Praha 7

www.cestykolemsveta.cz

Pro bližší informace o Cestě kolem světa kontaktujte Vašeho osobního poradce: tel.: 603 410 221, 724 589 270

Turecko 4× jinak

OF  cestování

Čtyři podoby Turecka Jedna z nejkrásnějších zemí Orientu, Turecko, se rozkládá na pomezí Evropy a Asie. Co nabízí země pohádky Tisíc a jedna noc svým návštěvníkům? Nádhernou přírodu, nespočet starobylých památek, skvostnou architekturu i kouzelná letoviska u moře.

106

května do října, a jak říkají místní, dobré počasí je zaručeno po celou dobu. Oblast si turisté oblíbili pro její zeleň a pahorkovité ostrůvky. Zvolit zde můžete hned dvě le­ toviska, a to Marmaris a Fethiyi. Kouzelné letovisko Marmaris, typické kopci posá­ zenými borovými porosty, v sobě harmo­ nicky snoubí přírodní krásy s ohromujícím nadšením pro současný život. Je lemováno sluncem prohřátými plážemi a omýváno průzračně čirým Středozemním mořem. Fethiye, dnes moderní letovisko s necelými 70 tisíci obyvateli, se nachází v místech, kde se dříve rozprostíralo starověké město Telmessos, asi 100 km jihovýchodně od le­ toviska Marmaris. Okusíte tu autentický turecký život, jelikož město nevzniklo uměle pro účely cestovního ruchu, ale žije vlastním životem také mimo letní sezonu. Lemuje je pěkná dlouhá pláž Calis, stvořená k relaxaci a mořským radovánkám. Ze zajímavostí stojí za zmínku místní přístav a starobylé cent­ rum. Milovníky historie jistě zlákají skalní lýkijské hroby, kterými jsou posety kopce nad městem a starověké řecké divadlo. Turecká riviéra – vyberete si, co vás láká Pobřeží Středozemního moře, pověstné svými dlouhými písečnými plážemi a prů­ zračným azurovým mořem. Můžete se těšit na skalnaté pobřeží s působivými horskými sceneriemi a na několik staletí stará města. Dopřejte si orientální luxus, relaxaci na dlou­ hých plážích nebo proslulé turecké lázně – ha­ mam. Příjemným obohacením vaší dovolené může být i návštěva bílých teras Pamukkale, osmého divu světa Kappadokie či plavba po zelené řece Manavgat k vodopádům. Redakce

Turecká riviéra cena od 9 890 Kč 25. 4.–2. 5. 2015 (termín zahrnující státní svátek) hotel 3*+ / polopenze

Bodrum cena od 122 590 Kč 14. 5.–21. 5. 2015 hotel 4* / all inclusive

Kusadasi cena od 12 990 Kč 28. 5.–5. 6. 2015 hotel 3* / all inclusive

Dalaman cena od 12 890 Kč A151003425

Dalaman – kultura i zábava Překrásné členité pobřeží, odlehlé zá­ toky s malebnými plážemi, přátelští obyva­ telé a chutné čerstvé jídlo. Léto zde trvá od

Foto archiv

Bodrum – luxus a noční život Na otázku, kam se jezdí rekreovat tu­ recká smetánka, existuje jasná odpověď. Do

Bodrumu. Možná jej budete znát jako sta­ rověký Halikarnassos. Perfektní turistická destinace se vším servisem i dokonale zacho­ valou tureckou kulturou činí z místa snad nej­ kouzelnější a nejatraktivnější přístav egejské riviéry. S příjemným klimatem po celou se­ zonu láká oblast především vyhlášenými ob­ lázkovými plážemi, křišťálově čistou vodou, skvělou kuchyní i pohostinným prostředím. Večerní život se odehrává především v jed­ notlivých hotelech, které připravují rozličné programy pro své návštěvníky. Za památkami můžete cestovat do Efesu, Pamukkale, pla­ vit se v síti ramen říčky Dalyan k antickému městu Caunos či na řecký ostrov Kos. Na své si přijdou i milovníci potápění, a to i ti, kteří jej chtějí zkusit prvně v životě.

inzerce

Kusadasi – památky a pláže Přístavní město Kusadasi, jehož název zna­ mená Ptačí ostrov, láká svým kouzelným pa­ noramatem, tyrkysem obarvenou vodní hladi­ nou a řeckým ostrovem Samos na horizontu. Najdete zde krásné písčité pláže i množství historických památek v nedalekém okolí. Jen pouhých dvacet kilometrů od Kusadasi se na­ chází proslulý Efes, kde si prohlédnete vše, měšťanské domy, antické památky s nádher­ ným amfiteátrem i chrám bohyně Artemis, jeden ze starodávných sedmi divů světa. K výletu láká i bavlníkový hrad Pamukkale či antický Izmir. Říká se, že v Kusadasi slunce nezapadá. Po setmění město ožívá hudbou a ruchem nočního života. Pokud tedy milujete historii a poznání a večer se rádi pobavíte, Kusadasi je dobrou volbou pro vás.

28. 5.–5. 6. 2015 hotel 3* / all inclusive

www.eximtours.cz/ ww www.facebook.com/eximtours

OF  názor

NEBOJÍM SE SÁM SEBE OZNAČIT za opravdu časově vytíženého člověka, má práce je náročná, ale mám obecně rád výzvy, a proto i srovnat si den tak, abych vše stihl a zároveň měl čas na odpočinek, jsem vzal jako výzvu a věřím, že v současné době jsem dosáhl optimálního stavu, kdy ráno do práce chodím plný síly a večer od­ cházím domů s příjemným pocitem dobře odvedené práce. Ve svém iPhonu mám budíček nasta­ vený vždy na 6:30, obecně mi stačí okolo šesti hodin spánku. Zajímám se i o zdravou výživu a správnou životosprávu, a proto vím, že člověk by měl snídat ideálně do 30 minut od probuzení, snídaně je tedy mou první aktivitou. Následuje ledová sprcha na osvěžení a opravdové probuzení, která mě automaticky přepne do pracovního režimu. V 7:30 už sedám do auta a procházím si v hlavě, co mě dnes čeká. Snažím se stavět si dny podobně tak, abych vždy věděl, co mě čeká. K organizaci času a úkolů se mi nejvíce osvědčila metoda GTD, kterou ve své knize Mít vše hotovo (anglicky Getting Things Done, z toho zkratka GTD) popsal americký spisovatel a byznysmen David Allen. Do kanceláře přijíždím v 7:45 a mám trochu času na svou pravidelnou anglickou vložku – každý den se naučím 15 nových anglic­ kých slovíček. Opravdový pracovní den mi pak začíná v 8:00 hodin, kdy procházím a vyřizuji důležité maily z předchozího dne. Hned ráno se také snažím „odvalit velké kameny“ (podle zjednodušené metody GTD z knihy Zen a hotovo od Leo Babauty), a proto mám vyhrazenou hodinu na vyřešení těch nejméně populárních úkolů, které bych pak po zbytek dne pro jejich náročnost měl tendenci odkládat. V 9:30 mi začínají pravidelné týdenní porady s našimi manažery – marketingu, obchodu, financí. Snažím se udržovat si neustále přehled o co nejvíce věcech ve firmě a pravidelné porady mi k tomu opravdu skvěle pomáhají. V průběhu porad je čas na předepsanou svačinu ve stanoveném objemu denních kalorií. Ta mi dá sílu na aktivitu, která následuje hned po schůzkách – pravidelný trénink. Dokud jsem to sám nevyzkoušel, nevěřil jsem tomu, jak osvěžující a skvělé je rozdělit si den nějakou volnočasovou aktivitou. Při mém pravidelném tréninku v nedaleké posilovně si vyčistím hlavu od dopolední práce, stačím si rozmyslet zbytek dne a po obědě, který následuje hned po tréninku, pokračuji v pravidelných poradách s manažery jednotlivých oddělení. Strategická rozhodnutí si nechávám většinou až na odpoledne, okolo páté hodiny ještě jednou zkontroluji a vyřídím přijaté e-maily a v půl sedmé odjíždím z kanceláře domů. Večer pak mám buď lekci angličtiny, hodinu hry na piano, nepracovní schůzky nebo také rád sleduji zahraniční seriály (můj zaručený tip na relax a naprosté vypnutí je How I met Your Mother). Ještě před spaním si často čtu knihu nebo poslouchám audio­ knihu a o půlnoci jdu spát a těším se na další den a jeho nové výzvy. Petr Sýkora generální ředitel slevového portálu Pepa.cz

108

Samotné kvóty zastoupení žen v top managementu nevyřeší

POZOR!

Česká eurokomisařka Věra Jourová by pomocí kvót do pěti let ráda navýšila počet žen v dozorčích radách na 40 procent. Mít ženy ve vedení firem je vhodné a výhodné pro byznys, jak říká. Obhájci kvót mají v rukou i další silné argumenty. V žebříčku Světového ekonomického fóra, který hodnotí míru nerovnosti v postavení žen a mužů, skončila ČR na 96. místě po boku například Ázerbájdžánu. Ženy v Česku musejí pracovat o dva a půl měsíce déle, aby dosáhly na mužský roční výdělek – mají totiž o 23 procent nižší průměrnou mzdu. Téma zastoupení žen je proto stále žhavé. Nejsem si však jista, zda kvóty patří i do managementu firem. Ženy rozhodně mají při budování kariéry složitější situaci. Rodíme děti, ve většině případů jsme to my, kdo odchází na mateřskou, ať už kratší, nebo delší. Větší část péče na nás zůstává i po celé dětství našich potomků. Priority žen jsou v tomto období jasné, i když tím současně riskujeme ztrátu kontaktu se svým oborem. A v dnešním překotném vývoji a ve všeobecně požadované flexibilitě lidských zdrojů je toto riziko ještě významnější než třeba před deseti lety. A právě zde vidím jádro problému. Vyšší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích jde totiž ruku v ruce především s harmonizací práce a rodiny. Mám na mysli třeba střídavou rodičovskou dovolenou, dostatek předškolních zařízení pro děti či zvýhodnění zaměstnavatelů poskytujících částečné a jiné alternativní úvazky usnadňující sladění práce s osobním životem. To jsou ale v první řadě úkoly právě pro politickou reprezentaci. Ve výsledku přece nejde o podporu žen, ale rodin jako takových, tedy včetně mužských protějšků. Jsem si jistá, že inteligentní a kvalifikovaná žena s užitečnou mírou podpory ve smyslu výše zmíněného se dokáže prosadit a zasloužit si tak respekt mužských kolegů. Kvóty už pak nebudou potřeba. Navíc úspěch dosažený vlastní silou ji rozhodně potěší více než s pomocí pozitivní diskriminace.

Vysoké kreativní napětí

www.radekcipov.cz Lucie Urválková členka představenstva a finanční ředitelka Uniqa pojišťovny ČR a SR

A151003648

Den jako výzva

inzerce

OF  jeden den podnikatele

 radek cipov  advertising agency

OF  poradna

xxxxxxxxxx  PROFIT

Exekuce na zaměstnance

inzerce

prezident České asociace věřitelů

Režim přenesení daňové povinnosti V návaznosti na novelu zákona o DPH dochází od 1. dubna 2015 k rozšíření přenesení daňové povinnosti o vybrané komodity. U čeho budu muset jako kupující přiznávat DPH? Tomáš H., Praha Nově bude daň z přidané hodnoty kupující přiznávat u následujících skupin produktů, pokud celková částka základu daně překročí 100 tisíc korun za zdanitelné plnění: • obiloviny a technické plodiny, včetně olej­ natých semen a cukrové řepy (u cukrové řepy se posouvá účinnost na 1. září 2015); • kovy, včetně drahých kovů, s výjimkou těch, na které se vztahuje zvláštní režim dle § 90 zákona o DPH a na které se použije režim přenesení daňové povinnosti dle § 92c zákona o DPH; • mobilní telefony – integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, dále desky plošných spojů osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele; • přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, tj. notebooky, tablety apod.

110

• videoherní konzole – detailní specifikace položek je uvedena v nařízení vlády slovním popisem a odkazem na příslušný kód nomenklatury celního sazebníku. Režim přenesení daňové povinnosti nadále zůstává u dosud v zákoně o DPH definovaných plnění (dodání zlata, dodání zboží dle přílohy č. 5 zákona o DPH, převod povolenek na emise skleníkových plynů a poskytnutí stavebních nebo montážních prací). V případě pochybností o zařazení poskyt­ nutí určitého zdanitelného plnění do re­ žimu přenesení daňové povinnosti je možné požádat o závazné posouzení. Žadatel je povinen uvést popis daného zdanitelného plnění a návrh výroku rozhodnutí. Podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši deset tisíc korun. Podle zákona o DPH je plátce, který usku­ tečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, povinen vést zvláštní evidenci pro účely DPH, ve které uvede samostatně za každé plnění daňové identifikační číslo obchodního partnera, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění. Výpis

A151003891

podle kterého se srážky provádějí podle po­ řadí doručení exekučního příkazu zaměst­ navateli vždy na nejdříve došlou exekuci. V případě nemožnosti provádět srážky napří­ klad z důvodu nemoci nebo ukončení pracov­ ního poměru je zaměstnavatel povinen o tom vyrozumět exekutora a předat mu vyúčtování dosud provedených srážek. V opačném pří­ padě se vystavuje riziku uložení pořádkové pokuty až do výše 50 tisíc korun. V neposlední řadě je zaměstnavatel povinen sdělit soudu nebo exekutorovi výši příjmu dlužníka, předložit přehled provedených srážek a sdělit na základě žádosti o poskyt­ nutí součinnosti údaje o dlužníkovi potřebné pro vedení exekuce, například jeho bydliště.  Pavel Staněk

z evidence je následně dodavatel nebo od­ běratel předmětného zboží či služeb po­ vinen podat elektronicky na příslušný fi­ nanční úřad ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Ani v  tomto případě bohužel nezůstává aplikace nové úpravy bez otazníků. Není například zřejmé, zda se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje i na situaci, kdy objednávka například mobilních telefonů je realizována ve více dodávkách (každá se separátní fakturou), přičemž hodnota každé dílčí dodávky je nižší než 100 tisíc korun, nicméně ve svém souhrnu částku 100 tisíc korun přesahují. Složitější operace, jako například situace, kdy je přijata zálohová platba před uskuteč­ něním zdanitelného plnění a zároveň před účinnosti režimu přenesení daňové povin­ nosti pro určitý typ plnění, ze které vznikla povinnost přiznat daň, přičemž k uskuteč­ nění daného zdanitelného plnění dojde až po zavedení režimu, budou v nejbližší době upřesněny informací Generálního finanč­ ního ředitelství. Martin Diviš z PwC a Radek Buršík z PwC Legal

A151003870

Ode dne doručení příkazu soudního exe­ kutora k provedení exekuce srážkami ze mzdy zaměstnance je zaměstnavatel v první řadě povinen provádět tyto srážky, a to tak, jak je určeno ustanoveními § 279 a násl. zák. č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem, a dále nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní nezabavi­ telné částky a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení. Pokud by zaměstnavatel srážky neprováděl nebo neodvedl, může ho věřitel žalovat jako poddlužníka.

Základem pro výpočet srážek je čistá mě­ síční mzda dlužníka, od které se odečítá zá­ kladní nezabavitelná částka (6118 Kč) a dále nezabavitelná částka na manžela a každou další vyživovanou osobu (1529,50  Kč). Zbývající část čisté mzdy tvoří tzv. výpoč­ tovou základnu. Pokud je základna rovna nebo nižší než 9177 korun, bude rozdělena na třetiny. První třetina slouží ke srážkám ve prospěch pohledávek přednostních (po­ hledávky státu, výživné) i nepřednostních. Druhá třetina slouží pouze k uspokojení po­ hledávek přednostních, poslední třetina při­ padá dlužníkovi. Zbytek čisté mzdy, který převyšuje částku 9177 korun, lze srážet bez omezení. Pokud je proti zaměstnanci vedeno více exekucí, vstupuje do hry ještě zákon č. 119/2001 Sb., o souběhu exekucí,

inzerce

Proti mému zaměstnanci je vedena exekuce srážkami ze mzdy. Jaké mi z toho plynou povinnosti?  Alexandr F., Ostrava

111

Roční předplatné + DÁREK

OF  servis

Daňové termíny STŘEDA 15. DUBNA

• Daň silniční - záloha na daň za 1. čtvrtletí 2015

• Odvod z loterií a jiných podobných her - podání hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her a zaplacení zá­ lohy za 1. čtvrtletí 2015

PONDĚLÍ 20. DUBNA

• Daň z příjmů -m  ěsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti • Daň z přidané hodnoty -d  aňové přiznání a daň k MOSS • Pojistné -p  odání přiznání k pojistnému na důcho­ dové spoření a úhrada pojistného za rok 2014, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání podává a zpracovává sám - podání vyúčtování pojistného na důcho­ dové spoření za pojistné období 2014

PÁTEK 24. DUBNA

• Spotřební daň - splatnost daně za únor 2015 (pouze spo­ třební daň z lihu)

• Daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí a za březen - souhrnné hlášení za 1. čtvrtletí a za březen - v ýpis z evidence za 1. čtvrtletí a za březen • Energetické daně - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za březen 2015

Předplatné za 390 Kč a jako dárek voucher v hodnotě 1000 Kč

+

ČTVRTEK 30. DUBNA PONDĚLÍ 27. DUBNA

• Spotřební daň - daňové přiznání za březen 2015 - daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za březen 2015 (pokud vznikl nárok)

• Daň z příjmů - odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za březen 2015 PONDĚLÍ 11. KVĚTNA

• Spotřební daň - splatnost daně za březen 2015 (mimo spotřební daň z lihu)

Kalendář akcí STŘEDA 29. DUBNA

V Trutnově se bude konat kulatý stůl na téma Pracovnělékařské služby. Cílem projektu je předložit ve spolupráci s Asociací samostatných odborů minis­ terstvu zdravotnictví návrh, jak by se měla na základě poznatků z praxe změ­ nit právní úprava těchto služeb - nelegis­ lativní (doporučení, postupy, příklady dobré praxe) i legislativní řešení. V rámci projektu byly vytvořeny tři odborné pracovní skupiny expertů za stranu zaměstnavatelů zaměřující se na specifické cíle: 1. problémy posky­ tovatelů pracovnělékařských služeb, 2. problémy preventivních prohlídek, 3. zdravotní způsobilost zaměstnance. Stejné odborné skupiny byly vytvořeny i na straně odborů. Všechny skupiny zjišťovaly situaci v aplikaci právní úpravy přímo u zaměstnavatelů, zaměst­ nanců a poskytovatelů a identifikovaly okruhy problémů. Pořadatelem je Svaz průmyslu a dopravy České republiky, pro bližší informace pište na email: thej­ [email protected].

V tomto termínu se uskuteční dlouho­ době nejúspěšnější seminář agentury CzechTrade s názvem Finanční analýza podniku v praxi. Seminář je určen mana­ žerům a výkonným pracovníkům v oblasti ekonomických i neekonomických pozic, kteří chtějí poznat a pochopit finanční stránku činnosti podniku. Cílem semináře je na prak­ tických příkladech seznámit účastníky s me­ todami a postupy finanční analýzy jako klíčo­ vého nástroje identifikace slabých a silných stránek ekonomiky podniku. Seminář pro­ běhne v budově CzechTradu (Dittrichova 21, Praha 2). Pro více informací pište na e-mail­:­ [email protected]

Co čeká letos české vývozce? Jaké důsledky budou mít pro české firmy obchodní sankce vůči Rusku, slábnoucí koruna nebo změny cen pohonných hmot? Jak může při vývozu pomoct stát? Jak získat pro firmu podporu při cestě na me­ zinárodní veletrh nebo při úpravě designu? Tyto i další otázky zodpoví exportní konference, kterou připravilo vydavatel­ ství Mladá Fronta ve spolupráci s agentu­ rou CzechTrade pod názvem Konference Budoucnost českého exportu. Pestrý program zahrnuje praktické informace pro export, diskusi s podni­ kateli i se zástupci státní správy. Prostor pro výměnu zkušeností z mezinárodního obchodu bude jak v panelové diskusi, tak i v neformální části setkání. Konference probíhá v Plzni v Hotel Courtyard by Marriott Pilsen. Vstup na akci je zdarma a srdečné pozvání platí všem návštěvníkům, kteří se zajímají o český vývoz. O registraci žádejte na e-mailu: [email protected]

112

STŘEDA 22. DUBNA– N EDĚLE 26. DUBNA

V Šanghaji proběhnou Dny České repub­ liky. Cílem akce je rozvoj spolupráce s vede­ ním Šanghaje a provincie Če-ťiang a podpo­ řit český export do Čínské lidové republiky. V Šanghaji, ekonomickém srdci Asie, se Česko představí jako moderní a vyspělou zemi s prů­ myslovou tradicí a přilákat čínské investory.

Poukaz T. M. Lewin Dárkový poukaz v hodnotě 1000 Kč platí ve všech značkových prodejnách T. M. Lewin do 30. 6. 2015

A časopis naleznete ve schránce! Tato nabídka platí jen do 10. 5. 2015 Předplaťte si bezpečně e-mailem na e-mailovou schránku [email protected], uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód PROFIT0415. Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách www.mf.cz

A151004173

STŘEDA 22. DUBNA

inzerce

STŘEDA 15. DUBNA

Volejte zdarma 800 248 248 Jednoduše zavolejte své osobní údaje a info o požadovaném předplatném a periodiku. Uveďte kód PROFIT0415

Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a. s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou předplatitel potvrzuje, že s těmito dodacími podmínkami souhlasí a zavazuje se jimi řídit. Svojí objednávkou dále dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a. s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovávány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zákona č. 101/2000 -Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména, že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoli na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na www.mf.cz

OF  portrét

Lenka Hrubá: Zahrada na niti

114

Petr Švihel

A151004158

Na rozdíl od původního japonského vzoru se rozhodla pěstovat v kokedamách převážně pokojové rostliny, aby výsledek více přiblížila českému prostředí, kdy se střídá teplé léto s chladnou zimou. Své výtvory nejdříve rozdávala kamarádům, kteří byli nadšení. Nic takového ještě neviděli. „Samotnou mě ale nenapadlo, že by to mohlo mít úspěch. Měla jsem svůj zahradní architektonický ateliér, kde to úplně nešlo, jak jsem si představovala, a když jsem byla mrzutá, že mi to nejde podle mých představ, tak mi manžel navrhl, že bych si mohla otevřít obchod s kokedamami. Nejdřív jsem se mu vysmála. Pak mi to začalo vrtat hlavou,“

Netradiční dárek Od okamžiku, kdy se obchod otevřel, Lenka Hrubá čelí stejné otázce několikrát denně: „A jak se to zalévá?“ Nedávno proto vytvořila krátký komiks, kde je popsáno, že kokedama se svěsí, postaví se do vody, kde se nechá několik minut nasáknout, poté se nechá odkapat a pak se zase pověsí. Podle druhu rostliny se tato jednoduchá procedura opakuje jednou za týden či s většími rozestupy. Výroba a prodej kokedam jí nakonec zabírá tolik času, že na zahradní architekturu čas už nezbývá. Pomáhá a radí ale interiérovým designérům. O kokedamy je největší zájem před Vánocemi, jde totiž o netradiční, neokoukaný dárek. „Na jaře zase lidé dodělávají interiéry a spousta lidí má narozeniny a svátek, takže jdou na odbyt,“ dodává majitelka obchodu Zahrada na niti.

inzerce

Vystudovala zahradní architekturu na České zemědělské univerzitě a svým oborem se živila až do roku 2012, kdy si otevřela obchod Zahrada na niti.

říká Lenka Hrubá s tím, že se pro myšlenku nakonec nadchla.



A151003140

Co takhle si otevřít obchod? Informace o kokedamách Lenka Hrubá shromažďovala postupně, když se je učila zhotovovat sama. Zjistila například, že planetky se dělají ze speciálního jílu. Jenomže tato těžká zemina připomínající modelínu sice dobře drží tvar, ale ne každé rostlině se v ní daří růst. Zahradní architektka proto začala vymýšlet a vyrábět svoje vlastní směsi.

Lenka Hrubá

inzerce

ZHMOTNĚN Ý SEN K A ŽDÉHO MILOVNÍKA pohádky Malý princ, stejně jako obdivovatele přírodní celistvosti je kokedama. Mechem obalená planetka, která slouží namísto květináče jako domov pro rostlinu a lze ji buď položit, nebo zavěsit do prostoru. Na celou soustavu mechových planet s kapradím, asparágem, pomerančovníkem, fíkusem, ale i bylinkami ve výloze láká Lenka Hrubá, vystudovaná zahradní architektka, do svého obchodu Zahrada na niti. Ten si otevřela v roce 2012. „První kokedamu jsem dostala v roce 2010 a to jsem to viděla poprvé. Předtím jsem vůbec netušila, že něco podobného existuje,“ líčí Lenka Hrubá. Nejdříve jí vůbec nenapadlo, že jde o způsob pěstování. Rostlinu vyrůstající z mechové planetky dostala od manžela jako dárek z Amsterdamu, a tak si myslela, že jde o nějakou novou dekorační metodu. Když se rozhodla zjistit o kokedamách něco víc, dopracovala se nakonec až k japonským zdrojům, které se snažila přeložit. „Není to zase až tak starý způsob pěstování, vychází ale z bonsají ve stylu edo. Tehdy se snažili, aby bonsaj vypadala co nejpřirozeněji, a tak jim začala vadit nádoba, ve které se pěstuje. Bonsaj proto vyndali z keramiky, a jak byl substrát prorostlý, zemina držela sama o sobě,“ vysvětluje majitelka obchodu s tím, že původně šlo ryze o estetické důvody a výsledkem byl zcela přírodní vzhled. Zavěšování vzniklých planetek je podle Lenky Hrubé módou poslední doby: „Myslím, že to vychází z toho, že mají v Japonsku málo místa, a tak je zavěšují do prostoru.“

Foto archiv Lenky Hrubé

Galaxie z mechu a kapradí



Dávkovač pěnového mýdla +

2 ks jednorázové náplně s pěnovým mýdlem

za 299,- Kč + DPH NOVINKA

+

MERIDA BALI DÁVKOVAČ PĚNOVÉHO MÝDLA A NOVÁ GENERACE JEDNORÁZOVÝCH NÁPLNÍ

MERIDA BALI PLUS

EFEKTIVNĚ NĚ minimalizuje se doplňování mýdla do dávkovače jednodušší manipulace při doplňování mýdla minimalizuje potřebu místa pro skladování zabraňuje možné kontaminaci mýdla díky jednorázové náplni

·· ·· ·· ·

·· ·

ŽI

de íská u ba mno náplně z ny. e j í ř s p jedné k pě Z dáve 0 0 0 2

Í

a

Merid

A

EKOLOGICKY snižuje se množství odpadů obal je plně recyklovatelný šetří spotřebu vody

DO

EKONOMICKY zkracuje čas mytí - pěna se z rukou rychleji opláchne tím se snižuje spotřeba vody (nižší účet za vodné a stočné) snižuje riziko krádeže mýdla, mýdlo ýdlo ve formě pěny není vhodné vhod pro zcizení VOTN

lo mýd LUS é v o Pěn BALI Pmýdlo ové IDA ůní. MERlikátní pěnnánovou vte

ZÁ RUK

Díky konstrukci pěnového dávkovače je poskytována na jeho funkčnost doživotní záruka.

Běžná cena: 1 ks Dávkovače pěnového mýdla 1 ks Pěnového mýdla Merida BALI PLUS

DF3TN 290,- Kč bez DPH M12P 127,- Kč bez DPH

HRADEC KRÁLOVÉ - PRAHA - BRNO - OSTRAVA - ČESKÉ BUDĚJOVICE - PLZEŇ - BRATISLAVA

www.merida.cz