Časopis distribuční sítě PNS a.s. I Neprodejné I Březen 2015
Baliczech je největší!
str. 4
Anketa: Pomohla by nižší DPH tisku? str. 7
Časopis Interview – svlékání na pódiu není str. 12 důležité
TRAFIKA ROKU 2014 březnové představení
str. 8
Î ù T U O S
o nejlépe vystavené sešitové romány nakladatelství MOBA !! Y N E C NÍ V I T K A AT R
!
Vážení prodejci, zveme vás do soutěže o nejlépe vystavené sešitové romány nakladatelství MOBA. Od dnešního dne nám můžete zasílat své fotografie s vystavenými sešitovými romány nakladatelství MOBA ve vaší trafice na emailovou adresu
[email protected]. Uzávěrka soutěže je 30. září 2015. Naši obchodní zástupci budou v období od 1. března 2015 do 30. září 2015 navštěvovat prodejní místa v České republice a provádět namátkovou kontrolu. 15. října 2015 proběhne slosování o nejlépe vystavené sešitové romány nakladatelství MOBA.
1.
místo
v˘hra v hodnotû
5000 Kã
2.
místo
v˘hra v hodnotû
3000 Kã
3.
v˘hra v hodnotû
místo
1000 Kã
Výherci budou zveřejněni na internetových stránkách nakladatelství MOBA www.mobaknihy.cz a v časopise Trafikant.
Výhry budou předány osobně zástupci nakladatelství MOBA.
Přejeme vám hodně štěstí a těšíme se na vaše fotografie. Vaše MOBA
úvodní slovo Milé čtenářky a čtenáři, vyhlášení výsledků soutěže TRAFIKA ROKU 2014 se blíží, teď se ale ještě nedozvíte, které prodejny uspěly – představíme je v květnovém čísle. Nyní vám ukážeme další trojici soutěžících. Zábavným kvízem také připomeneme zásady úspěšného prodeje. O tom, jak prodejci využívají nově spuštěný elektronický obchod k objednávání doplňkového zboží, se dočtete v Mozaice. Denně e-shop navštíví přes tři stovky návštěvníků! Dále zde najdete informaci o úspěchu služby Baliczech, která rozšířila počet výdejních míst a nově bude distribuovat i knihy. Na to, zda by prodejům tisku pomohlo snížení daně z přidané hodnoty, se ptáme v anketě. Prozradím, že lehce převažují optimisti, kteří si myslí, že by toto opatření mohlo trh s novinami a časopisy rozhýbat. Na pulty trafik se dostává nový magazín Interview, který na sto stranách přináší rozhovory se zajímavými lidmi. Představuje jej Daniel Köppl, ředitel společnosti Empresa Media, která titul vydává. Toto vše a ještě řadu dalších informací najdete v březnovém čísle. Ať se vám dobře čte – těším se na viděnou v dubnu!
Filip Poštulka, šéfredaktor
TRAFIKANT
obsah ÚVODNÍ SLOVO
3
MOZAIKA E-shop s doplňkovým zbožím 4 Baliczech už je největší!
5
Na vaše přání – informace o DPH a fotografie titulů MEZI NÁMI TRAFIKANTY Pomohla by nižší DPH tisku?
7
TÉMA TRAFIKANTA TRAFIKA ROKU 2014 – březnové představení
8
Na pultu 10 Prodejní akademie: Kvíz prodejních dovedností
Časopis distribuční sítě PNS a.s.
Periodicita: měsíčník Ročník: XII. Číslo: 3 Rok: 2015 Rozsah: 20 stran Náklad: 16 000 výtisků Neprodejné Teritorium: celé území ČR Evidenční číslo: MK ČR E 10165 Internetová verze časopisu: http://www.trafikant.cz Pro První novinovou společnost a.s. zpracovává Astrosat Media, s. r. o. Lomnického 7, 140 79 Praha 4, IČ: 45278776 Marketingový manažer PNS a.s. Zuzana Horáková Hurychová e-mail:
[email protected] Redakce: Lomnického 7, 140 79 Praha 4, tel. 296 162 341 Šéfredaktor: Filip Poštulka, e-mail:
[email protected]
Převzaté názory a citace se nemusí shodovat se stanoviskem společnosti PNS a.s. a redakce Za obsah a zpracování inzertních stran nese odpovědnost inzerent
Rozhovor s Danielem Köpplem, ředitelem společnosti Empresa Media
12
SEGMENT 14 Tituly receptů a vaření II Profil 15 Čtvrtstoletí Spiritu INFORMACE
16
Křížovka 18 Březen 2015/Trafikant
mozaika
E-shop
s doplňkovým zbožím První měsíc, kdy jste mohli objednávat doplňkové zboží od PNS on-line – tedy prostřednictvím e-shopu s doplňkovým zbožím, je za námi. Z pohledu obchodu je to poměrně krátká doba, přesto už můžeme zmínit zajímavé údaje. Nejčastěji nakupované zboží (v kusech) – kapesníčky papírové Linteo, cigaretová skleněnka, cigaretové papírky Vážka Nejčastěji nakupované zboží (v korunách) – MOBIL.cz startovací balíček, BLESKmobil voucher, BLESKmobil SIM pack
Desatero e-shopu 1. E-shop s doplňkovým zbožím je tady pro všechny obchodní partnery PNS – pro všechny prodejce tisku. 2. Objednané zboží, které je skladem, vám dodáme zdarma, společně s dodávkou tisku hned následující den ráno (platí pro objednávky do 11.00 hodin). 3. Vstup do e-shopu přes tlačítko na hlavní stránce webu www.pns.cz a kc.pns.cz nebo přímo přes www.eshop.pns.cz. 4. Nakupujte online přes počítač nebo chytrý telefon. 5. Registrace pomocí IČ a kódu plátce (číslo začínající 5 uvedené na Dodacím a remitendním listu).
Téměř tisíc objednávek – za první měsíc byla přes e-shop realizována takřka tisícovka objednávek zboží v celkové hodnotě přes 800 tisíc korun. Denně e-shop navštíví i více než tři stovky návštěvníků, kteří si průměrně prohlédnou patnáct stránek e-shopu a stráví zde deset minut. Zákazníci e-shopu nejčastěji nakupují v době od 8 do 14 hodin. Počítač, mobil, tablet – 83 procent návštěvníků vstupuje do e-shopu s doplňkovým zbožím přes svůj počítač, 14 procent přes chytrý telefon a tři procenta prostřednictvím tabletu. A co si přes e-shop PNS koupíte vy?
4
6. Následné přihlášení jednoduše pouze přes e-mail a heslo. 7. Snadný a rychlý nákup – stisknutím ikonky nákupního košíku. 8. Máte přehled o stavu objednávky i historii těch minulých. 9. Zboží, které často kupujete, je uvedeno v přehledu „oblíbené zboží“, což urychlí jeho další nákup. 10. Zboží lze filtrovat podle kategorií (kuřácké potřeby, potraviny…), výše slevy, výprodeje, novinek…
■
Březen 2015/Trafikant
Text: Zuzana Horáková Hurychová, foto: archiv
Nejčastěji zobrazované zboží – kuřátko žluté s cukrovinkou, velikonoční pohlednice, bonbóny PEDRO smajlíci
Baliczech už je největší! Největším hráčem v oblasti výdejních míst e-shopů. Tím se právě stal Baliczech! Pomohlo k tomu i spojení s dalšími silnými partnery jak z řady výdejních míst, tak i e-shopů! Za tento úspěch vděčíme i vám – zapojeným prodejcům tisku. Baliczech s COOPem Síť výdejních míst Baliczech roste každým dnem. Baliczech začínal s dvěma sty výdejními místy a do konce roku se rozrostl na 350. Nyní se spojil také se Západočeským konzumním družstvem Plzeň, které je součástí sítě prodejen COOP a rychle tak rozšířil řady výdejních míst hned o několik desítek. Nyní tak má logo služby Baliczech vyvěšeno již přes 450 výdejních míst po České republice. To staví Baliczech na první příčku v počtu vlastních výdejních míst v pomyslném závodu služeb poskytujících distribuci zboží z e-shopu k zákazníkům.
Knihy směřují do trafik To, že je Baliczech všude, neuniklo ani e-shopům, které chtějí být svým zákazníkům blíž. V březnu vstupuje do projektu další e-shop – společnost Euromedia Group, k.s. Prostřednictvím služby Baliczech tak v nejbližší době začnou putovat k zákazníkům i knihy, a to jak z e-shopu euromedia.cz, tak z Knižního klubu. Jinde ceny rostou, Baliczech je výhodnější Předností služby Baliczech je bezesporu i cena. Ceny za zboží i služby rostou takřka ve všech odvětvích obchodu, svůj ceník tak nedávno
navýšila například i Česká pošta, a to jak za listovní zásilky, tak i za balíky. Ke stejnému kroku se rozhodla přistoupit i Uloženka, která od dubna zdraží základní ceníkovou cenu z 35 Kč na 45 korun. Baliczech však tlakům na cenu odolává a na rozdíl od jiných zásilkových společností drží svou základní cenu za balíček na 30 Kč! Zkrátka Baliczech je z mnoha důvodů pro zákazníky i e-shopy stále zajímavější, a proto se můžete těšit na další a další zásilky! ■
Na vaše přání – informace o DPH a fotografie titulů Se změnou výše DPH u vybraných tiskovin vzešel z prodejní sítě požadavek na rozšíření informací.
DP
H
➡
Řada z vás, prodejců tisku, chce vědět, jaká je sazba DPH u konkrétních titulů. Vašim přáním chceme vycházet vstříc, a tak jsme upravili elektronický katalog tisku na našich webových stránkách www.pns.cz. Zde v sekci Katalog tisku a zboží nově najdete vedle dalších informací o tiskových titulech i výši sazby DPH. Časopis i DVD s fotkami v katalogu Když zmiňujeme úpravy na základě vašich podnětů – nově je většina časopiseckých titulů a DVD ve stejném katalogu opatřena i fotografií. Stačí najet myší na název titulu – fotku mají přiloženou všechny tituly, které jsou zvýrazněny barevně a podtržením. Věříme, že fotografie titulů vám usnadní práci. ■
5
Březen 2015/Trafikant
„VYSTAV
Vyhodnocení soutěže
A VYHRAJ“
pořádané společností EMPRESA MEDIA, a. s.
Tabák Abrahám, nám. T. G. M. 240, Mnichovo Hradiště Líbí se Vám časopis EXKLUZIV? Je skvělý, beru si ho domů, ráda si prohlížím fotky ze zákulisí showbyznysu. Zvýšil se Vám prodej jeho vystavením? Ano, prodej byl pak asi o polovinu lepší. Budu jej vystavovat dál.
Tabák Rozkvět, Petra Tesařová, Budovatelů 1877, Most Líbí se Vám časopis EXKLUZIV? Je to luxusní časopis za dobrou cenu. Sama si v něm ráda počtu. Zvýšil se Vám prodej jeho vystavením? Hodně lidí si jej hlavně díky tomu prohlédlo. Prodala jsem jich skoro dvojnásobek. Novinky si zaslouží vystavení.
Celkem se soutěžilo o 52 hodnotných cen. Zájem o soutěž byl obrovský. Kompletní výherní listina je uveřejněna na stránkách http://www.tyden.cz/soutez-exkluziv. inzerce
Iva Pekárková:
Kenny je moje nejoblíbenější téma
N
a co jste myslel letošní první lednové týdny poté, kdy islámští extremisté rozjeli sérii masakrů, pro Evropana těžko pochopitelných? Vzpomněl jsem si na knihy známé italské novinářky Oriany Fallaci Síla rozumu a Hněv a hrdost, které jsem nedávno předtím četl a říkal si, ještě, že se toho nedožila. Byla to brilantní novinářka, jejíž rozhovory se státníky a světově známými osobnostmi, včetně těch nejkontroverznějších, vycházely nejenom v její rodné Itálii, ale i ve světě v nejprestižnějších médiích. Ty dvě knížky ovšem nejsou složené z rozhovorů, nýbrž z myšlenek a celoživotních zkušeností s politikou a vším, co s ní souvisí, včetně náboženství v jeho různých podobách a praktikách. Fallaci se později kvůli zhoubné nemoci na dlouho odmlčela, aby se znovu ozvala po útoku na dvojčata v New Yorku v září 2001.
Jak se dá shrnout poselství jejích knih? Oriana Fallaci se hned po newyorské apokalypse, jíž byla svědkem, přihlásila k otevřenému nepřátelství, nejen k radikálnímu islámu, ale k jeho přítomnosti v zemích Západu vůbec. Její deklarovaný postoj byl tak ostrý, že si říkal o podobný „trest“ jako pařížští karikaturisté. Nemoc však potenciální atentátníky předešla, Fallaci zemřela v roce 2006. A pokud jde o poselství jejích knih, dá se velmi stručně vyjádřit tak, že v nich burcuje k boji na obranu Evropy, její civilizace a tradic. Zároveň stejně ostře utočí na evropské zastánce multikulturalismu, kteří podle ní až hanebně vycházejí vstříc požadavkům muslimských komunit, což demonstruje na konkrétních, skutečně velmi křiklavých případech z jejího rodného Toskánska. V tom se shoduje s těmi, kteří dnes ve všech zemích Evropy varují před bezpečnostní hrozbou islámu. Jenomže ani ona, ani dnešní hlasatelé potenci-
ální hrozby neříkají, jak to chtějí řešit v situaci, kdy v Evropě žijí milióny muslimů, jejichž populace ve srovnání s původními obyvateli mnohonásobně rychleji narůstá. Je to opravdu hodně výbušné téma, zvlášť v kombinaci s dnešní neslýchanou „arogancí teroru“. Vy sám jste jako dítě vyrůstal v prostředí syrských křesťanů. Do jaké míry tam tehdy panovala náboženská nesnášenlivost? Jaké společenské postavení křesťané měli? V době mého dětství a dospívání jsem ani nevěděl, jestli můj kamarád, či spolužák je muslim nebo křesťan. Já se po tom hlavně ani nepídil. Narodil jsem se v Aleppu, krásném městě na severu Sýrie, blízko tureckých hranic, které je dnes v troskách. V osmi letech jsme se přestěhovali do města ve vnitrozemí uprostřed vyprahlé stepi, kam byli v 50. letech mezi beduíny odkládáni příslušníci nepohodlné inteligence. To mělo
své výhody, měl jsem výborné učitele, kteří mě hodně ovlivnili. Tři měsíce prázdnin jsme pak vždy trávili u příbuzných, zpátky v té úrodné, „moderní“ Sýrii, v Damašku, Homsu a v Safitě, rodném městě otce, kde křesťané v době mého dětství tvořili naprostou většinu. Koneckonců křesťané jsou v Sýrii doma od vzniku jejich víry a po všechna ta staletí se podíleli na vzniku všeho bohatství země, duchovního i materiálního, stejně jako mnoho dalších etnik, díky nimž byla Sýrie etnicky barevným a hlavně výjimečně tolerantním ostrovem v oblasti, kde tomu v té době zdaleka tak nebylo. V tom městě ve vnitrozemí žili spolu s muslimskou většinou křesťané, Kurdové, Arméni, Asyřané, jezídové, beduíni, a všichni se vzájemně respektovali, i nábožensky. Nicméně smíšená manželství mezi nimi nebyla a dodnes nejsou obvyklá. V tom představuje naše rodina, v níž moje sestra a další dvě sestřenice z matčina i otcova rodu mají za manžele muslimy, jednu z vzácných výjimek. Kde se z historického pohledu náboženská nesnášenlivost podle vás vzala? Nechci se v žádném případě pasovat na znalce historického vývoje na Blízkém východě, ale pokud máte na mysli náboženskou nesnášenlivost obecně, tak si myslím, že v různých podobách doprovází lidstvo od těch dob, kdy „objevilo“ bohy, ať už jich bylo mnoho, nebo jeden. Pokračování na straně II
guruem se v Praze stal Elmar Klos. Právě tento oscarový režisér mu pomohl k prvnímu celovečernímu filmu Bizon. Na trvalý pobyt v Čechách čekal až do roku 1992. Je autorem řady televizních filmů –Paní mlha, Den dobrých skutků, Zlatá princezna a další. Jeho ženou je herečka Lenka Termerová, dcerou herečka Martha Issová a synem střihač Filip Issa.
Osobní dotazník
Kudy vedla vaše cesta od profese speciálního pedagoga, který se kromě jiného věnoval práci s drogově závislými, k založení Českého centra fotografie? Už jako dítě jsem chodil do lidové školy umění a to, co se člověku vtiskne v dětství, mu většinou zůstane do dospělosti. A tak jsem sice léčil narkomany, ale stále mě to táhlo k výtvarnému umění. Jednou jsem si řekl, že v kancelářích, které jsme ve Školské ulici v Praze měli, bychom mohli zřídit malou výstavní síň. A průšvih byl na světě. Tak vznikla galerie Paideia. Posbíral jsem grafiky T. F. Šimona a celá výstava se prodala. Tehdy za mnou přišel Honza Mlčoch, kurátor fotografické sbírky Uměleckoprůmyslového musea, a požádal mě, zda bych stařičkému fotografovi Rudolfu Jandovi také neudělal výstavu. Doktora Jandu přivedl fotograf Petr Helbich, asistent Josefa Sudka. Začalo se to řetězit a v galerii bylo třeba vymezit kabinet fotografie. Neuplynulo mnoho času a v roce 1996, kdy jsme s českými fotografiemi odjeli na veletrh do San Francisca, vznikla obchodní značka České centrum fotografie. Ačkoli jsem sám nikdy pořádně nefotil, bylo mi jasné, že v oblasti fotografií je možné najít neuvěřitelné množství pokladů, tehdy to bylo pole neorané. Už jste viděl nový český film Ireny Pavláskové Fotograf? Ještě ne, ale již jsem o něm hodně slyšel… Prý je to velmi dobře udělaný film, v němž je Jan Saudek věrně zobrazen. Obraz nebo fotografie? Obojí. Každé má své. Na druhé straně, o foto-
grafii už za ta léta něco vím. Takže když v umění narazím na něco výjimečného, je to obvykle fotka. Tou výjimečností nemyslím jen investici jako takovou, ale i obsah díla. Jedno bez druhého obvykle nefunguje. Černobílá nebo barevná? Rozhodně černobílá. Je tajemnější, intimnější. Vynechání barvy sice ubere jeden rozměr, ale probouzí fantazii. Rozměr dvou barev autorovi snáze umožní vytvořit umělecké dílo. Barevná fotografie je těžká. Řada fotografů ale tiskne barevné snímky, které upravují ve Photoshopu, a prodávají je za desítky tisíc dolarů. Technika postupuje a umožňuje rozvoj, který kvalitu provedení barevné fotografie zvyšuje. Ale zrovna dnes jsem četl prosincový článek o nejdražší prodané fotografii světa. Fotograf Peter Lik za ni inkasoval 6,5 milionu dolarů. Je černobílá. Digitál nebo klasika? Samozřejmě klasika. Proces vyvolání fotografie je důležitý, lze jí hodně pomoci, docílit záměru. Ve Photoshopu to lze také, ale prostě to není ono. Sbírat nebo raději obchodovat? Co je každému bližší. Rozhodně ale není možné dělat obojí. Protože pak byste coby sběratel chtěl mít nejlepší kousky do své expozice místo k prodeji. A naopak. Máte fotokomoru? Chraň pánbůh! Nechci míchat umění a obchod dohromady. A pak – vyzkoušel jsem si to a udělat dobrou fotku je něco tak těžkého, že se to ani nezdá.
Jiří Jaskmanický (vlevo) s Františkem Dostálem.
Česká je hezká – a ceněná
Čím je podle vás fotografie ojedinělá oproti ostatním formám umění? Fotografie je specifická. Zachycuje jeden okamžik našeho běhu času. Obraz vytváří spíše přeměněnou vizi. Historický vývoj české fotografie byl specifický. Proč? Je to taková zvláštnost. Před válkou byl velmi aktivní klub amatérských fotografů, přednášet k nám jezdil například český lékař a fotograf žijící v Americe Drahomír Josef Růžička. Jenže pak přišel rok 1948. Po čtyřicet let jsme byli uzavření v jen málo propustné konzervě. Čeští fotografové reagovali na světový vývoj svého řemesla, ale vždy si tyto vlivy přetvořili svým českým způsobem. Fotografie si žila svým životem, tudíž je česká tvorba na první pohled rozpoznatelná od jiných. Je víc poetická, někdy experimentální, reaguje na nové impulsy po svém. Navíc u nás od jednoho historického záběru najdete jen tři, maximálně pět kopií. Jeden snímek byl pro publikování do novin, druhý na výstavu fotokroužku a třetí se možná poslal do nějakého světového salonu. Více jich nebylo potřeba – s fotografiemi se neobchodovalo, měly nulovou hodnotu. Ale hlavní devízou není množství, ale obsah, kvalita české fotografie. V jednom z rozhovorů jste dokonce prohlásil, že Česká republika je v této oblasti světovou velmocí. Stojíte si za tímto tvrzením i dnes? Těžko definovat, co je světová velmoc. Když ale porovnáme třeba množství slavných ruských fotografů v přepočtu na počet obyva-
tel a stejné kritérium uplatníme u nás, jsme lepší. Vždyť jsme dvacet let mohli jezdit na veletrhy s českou fotografií a ještě jsme něco málo vydělali na další aktivity. Přitom se jednalo o snímky autorů, které nikdo neznal. Rozhodla kvalita. Platí to i v otázce ceny? Prodává se česká fotografie lépe v zahraničí? Rozhodně se jedna a tatáž fotografie prodá v zahraničí výrazně dráže. Je to dáno trhem a jeho kupní silou. Když si bohatý americký nebo francouzský sběratel koupí fotografii, často jsou to pro něj – s trochou nadsázky – stejné náklady, jako když si mi jdeme do antikvariátu koupit knížku. Kdy se tedy česká fotografie začala stávat dobrým obchodním artiklem? Až v 90. letech. Již předtím, v 70. letech, k nám začali přijíždět obchodníci ze zahraničí se znalostí výše uvedené reality. A začali skupovat fotografie našich slavných autorů. V té době se fotografie začaly dostávat i na aukce. Tak jako v každém umění jistě existují fotografie, které jsou národním dědictvím, jehož bychom se pod vidinou zisku neměli vzdávat… Stoprocentně. Důležité soubory v České republice zůstávají, nebo se k nám dokonce vracejí. Například Josef Koudelka věnoval celou sérii svých fotografií českému státu, Sudek a Drtikol mají zastoupení v Uměleckoprůmyslovém museu a tak dále. Je ale pravda, že se v 90. letech vyvezla řada děl, která tu měla zůstat. Ale to je na jinou debatu, neboť stát na nákup těchto předmětů nedává skoro nic.
Pokračování na str. 2
GHMP: Výstavy s atraktivními tituly i neznámá témata Historička umění Magdalena Juříková stojí včele Galerie hlavního města Prahy od listopadu roku 2012. V rozhovoru jsme se jí zeptali, co vše v galerii zatím změnila a na jaké výstavy se můžeme v tomto roce v GHMP těšit.
C
o vás přivedlo k výtvarnému umění, potažmo ke studiu dějiny umění? Původně jsem chtěla studovat malířství na pražské AVU, včas jsem však pochopila, že jsem spíš takový reprodukční než produktivní talent. Smířila jsem se tedy s doporučením mé gymnazijní profesorky dějepisu, která správně odhadla moje skutečné předpoklady a směřovala mne na univerzitu ke studiu dějin umění. Jste ředitelkou jedné z nejvýznamnějších a také největších galerií v České republice. Zbývá vám ještě čas na vlastní kunsthistorickou práci, tedy na badatelskou a kurátorskou činnost? Jen tu a tam, cítím se v současnosti spíš jako projektový manažer, takže pouze iniciuju některá témata vhodná k dalšímu uměnovědnému výzkumu. Do čela Galerie hlavního města Prahy jste nastoupila před dvěma lety. S vaším jménem byla spojena velká očekávání. Co se vám podařilo všechno změnit?
Ke své ředitelské roli přistupuji hlavně z manažerské pozice. Hledala jsem způsob, jak vyvážit všechny hlavní činnosti galerie tak, aby se instituce začala chovat hospodárně a zároveň dynamicky. Podařilo se mi změnit některé nevýhodné smlouvy s dodavateli a poskytovateli služeb, které jsem zdědila po předchůdcích, a postupně vytvořit alespoň malou finanční rezervu na akviziční činnost. Na konci minulého roku se nám díky tomu podařilo vyrovnat dluh vůči autorům, kteří nám dlouhodobě zapůjčili svá díla do expozice Po sametu. Snažíme se, aby jejich artefakty byly v dohledné době zakoupeny do naší stálé sbírky. GHMP se totiž za posledních šest let vůbec nevěnovala akviziční činnosti, pouze pasívně přijímala dary. Galerie hlavního města Prahy je známá tím, že má ve své správě mnoho výstavních objektů… Ano, od počátku jsem usilovala o rozumnou redukci objektů, které spravujeme, protože je to obrovská zátěž, zejména pokud jde o historické budovy. Dnes máme sice o dva objekty méně, ale čeká nás rekonstrukce Colloredo-Mansfeldského paláce, který by se podle nové koncepce měl stát novým srdcem galerie včetně celé administrativy. Počítáme zde s multifunkčním prostorem piana nobile, který chceme návštěvníkům otevřít. Už dva roky zde navíc funguje výstavní prostor ve třetím patře, který důstojně nahradil výstavní síně ve druhém patře Staroměstské radnice.
Vybudovali jsme zde navíc nové edukační centrum. Jeho činnost považuji v galerii za klíčovou, zejména kvůli nedostatečné výuce umění na základních a středních školách. Jinak se totiž výtvarné umění u nás nestane nikdy tak masovou záležitostí, jako je tomu v zemích s dlouhodobou, systematickou a hlavně atraktivnější výchovou. Připravujeme také nové logo, které by mělo zjednodušit naši práci s vizuálními výstupy galerie. Po ředitelích všech státních muzeí a galerií se často požaduje, aby jim svěřené instituce měly vysokou návštěvnost. Jak je na tom v tomto ohledu vy? Za rok 2014 už máme k dispozici finální čísla. Naši galerii navštívilo celkem 250 561 návštěvníků, což je přes sto tisíc návštěvníků více než v roce 2013. Návštěvnost je však měřítkem jen do určité míry. Samozřejmě nás všechny těší, že návštěvnost stoupá, nicméně dramaturgie výstavních programů nesmí sledovat pouze tento cíl. Snažíme se o vybalancovaný program, výstavy s atraktivními tituly nám umožňují realizovat experimentální a neznámá témata. Mezi výstavní objekty GHMP patří také jedna z nejpozoruhodnějších staveb barokní Prahy, Trojský zámek. Proč jste se rozhodla nasměrovat jeho dramaturgii krátkodobých výstav směrem k uměleckému řemeslu? Trojský zámek mi v mnoha ohledech připomíná zámek na Zbraslavi, kde dříve síd-
lila Sbírka moderního sochařství Národní galerie, ve které jsem v minulosti patnáct let pracovala. Myslím si, že sochařská díla dobře fungují v dekorativním prostředí zámku a v Tróji je navíc málo využité prostředí parku, které doslova volá po exteriérových objektech. Ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem a Muzeem hlavního města Prahy jsme proto doplnili výstavní program Trojského zámku o expozice uměleckého řemesla, které přitahují další cílovou skupinu návštěvníků, a to jsou rodiny s dětmi. Nicméně vlajkovou lodí GHMP zůstává i nadále Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí a výstavní sály ve druhém patře Městské knihovny. Na jaké výstavy se zde můžeme v roce 2015 těšit? Z programu bych vybrala hlavně výstavu belgického symbolisty Jeana Delvilla. Bude to vůbec první rozsáhlá expozice mapující jeho dílo u nás. Delvill není v Čechách moc známým umělcem, stejně jako Félicien Rops patří však k nejpozoruhodnějším osobnostem této epochy v Evropě. Výstava Ropse by měla pak následovat o rok později. Magdalena Juříková (1956) je ředitelkou Galerie hlavního města Prahy od listopadu roku 2012. V minulosti pracovala jako kurátorka Sbírky moderního sochařství v Národní galerii v Praze. Spravovala také uměleckou sbírku Komerční banky a pražské galerie Zlatá husa. V edici Fototorst vyšly její monografie fotografů Jana Ságla a Tona Stana.
Cesty
do bizarního mikrosvěta „Je dobré připustit si, že to, čím se zabýváme z běžného praktického hlediska takzvaně normálního světa, vůbec k ničemu není,“ varoval mě hned na začátku rozhovoru Jiří Chýla, přední český fyzik, který spolupracuje se špičkovými domácími i světovými vědci na experimentech v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Hledání Higgsova bosonu nebo zkoumání vzniku vesmíru skutečně mohou vypadat jako sice dobrodružné a nepochybně zajímavé projekty, nicméně projekty na pomezí sci-fi a literatury faktu. Nejvyšší dávku exaktnosti jim snad může dodat příměs filozofie. Budova fyzikálního ústavu Akademie věd, v níž jsme se setkali, je ze začátku 70. let minulého století a zvenku připomíná spíše sídlištní základní školu z dob minulého režimu. Místo pro výzkum, který proměňuje pohled na svět? Michal KOMÁREK
/5
S podporou
Ř
íkáte, že váš výzkum – zkoumání mikrosvěta, nebo přemýšlení o vesmíru k ničemu není. Jak tomu rozumět? Tak to prostě je – to, co děláme, je vedeno touhou po poznání, ne představou o aplikacích, které budou mít bezprostřední dopad na společnost, v níž žijeme. Nicméně je také dobré vědět, že třeba web, tedy komunikační nástroj, který naši společnost dramaticky změnil, vznikl právě v rámci CERNu. Vymyslel ho tam „ajťák“ Tim Berners-Lee, když promýšlel možnosti přístupu k informacím z více míst, aby zjednodušil komunikaci v rámci velkého vědeckého týmu. Neboli: tento způsob komunikace vzniknul pro potřeby dorozumívání vědců zabývajících se naprosto nepraktickými věcmi. A jsou tady další vedlejší produkty, které odpadávají na cestě za poznáním a mají zcela praktický význam pro společnost. Vznikají tyto užitečné vedlejší produkty náhodně, nebo je to něco, co takový výzkum provází téměř zákonitě? Vznikají nutně. Hledáme odpovědi na takový typ otázek, že za tímto účelem potřebujeme vytvářet technologie a dovednosti, které nikdo dříve nepotřeboval. Někdy jsou to věci, o kterých běžný člověk ani neví, nejsou tak významné a populární jako web, nicméně jsou důležité a je jich mnoho. Například: V trubicích urychlovače, kde má dojít ke střetu částic, potřebujeme velmi vysoké vakuum, které se v „normálním“ světě, v běžných technologiích nevyskytuje. Potřebujeme ho proto, aby se částice srážely pouze spolu, nikoli se zbytky plynu. Ukázalo se ale,
že takové vakuum je dobré i pro solární panely a podobnou technologii využívají například panely na střeše ženevského letiště. V tunelu v Rotterdamu je zase zařízení, které hlídá s přesností na několik mikronů, zda se tunel nepohybuje. Tato technologie také původně vznikla v CERNu. A je tu ještě jedna důležitá věc, která úplně nesouvisí s technologiemi – způsob myšlení. Takže přeci jen praktický význam přemýšlení o nekonečnosti vesmíru? Svým způsobem ano. Náš obor přitahuje stále hodně lidí, ale většina z nich se v něm nakonec neuchytí, většina doktorandů odchází do „normálního“ světa. A je o ně velký zájem třeba v bankách, i jiných špičkových firmách. Nejenom proto, že zpravidla umějí dobře programovat, ale hlavně proto, že se naučili řešit problémy, naučili se určitým způsobem myslet. To je zajímavé – vy opakovaně zdůrazňujete, že zákonitosti mikrosvěta, které zkoumáte, jsou z pohledu našeho běžného velkého světa bizarní, těžko pochopitelné, nelogické, absurdní. Přesto způsob myšlení, který do mikrosvěta proniká, může být prakticky použitelný pro řešení problémů běžného života. Ano, mikrosvět není zmenšeninou makrosvěta. Kdyby tam fungovaly zákonitosti, na které jsme zvyklí, tak by atomy nebyly stabilní a svět by nevzniknul, nemohli bychom vzniknout ani my. Nezbývá nám než pracovat s pojmy, které se běžné logice makrosvěta vymykají. Ale tak to prostě je. S tím se musíme smířit. Jsme určitým způsobem nastaveni – nejsme třeba schopni si před-
stavovat svět ve více než třech rozměrech. Zároveň se o to ale snažíme a teorie, které při výzkumu používáme, pracují s více dimenzemi. Nikdy neuvidíme čtvrtý rozměr, přesto o něm víme. Zásadní ale je, že nástroje – ať už naše myšlení nebo technologie, kterými se do toho bizarního mikrosvěta snažíme vstoupit – jsou z toho našeho běžného, „normálního“ světa. Vždycky si nakonec musíme všechno přeložit do jazyka, v němž jsme schopni se běžně pohybovat. Náš výzkum je tedy v tomto smyslu i zkoumáním, kam až jsou naše myšlení a naše představivost schopny dojít a nakolik jsme ty extrémní polohy schopni vrátit zase zpátky na nějakou pevnou půdu srozumitelné zkušenosti. Rozumím tomu správně, že pozitivní vedlejší efekty by tu byly i v případě, že by váš výzkum nikam nevedl, byl postaven špatně? Ano, i kdyby se ukázalo, že jdeme slepou uličkou, a to se může stát, tak by vedlejší efekty platily. Zdrojem nových poznatků je hledání, ne nalezení nějakého definitivního řešení. Nikdy nedospějeme ke konečné „teorii všeho“. To mi nahrává na otázku z oblasti kritiky vědy – jak si tedy ale mohou být vědci jisti, že se vůbec propracovávají k popisu něčeho skutečného, že se nepohybují jen uvnitř svých teorií? Je to dnes už klasická představa T. S. Kuhna o změně paradigmatu - že velké vědecké revoluce vždy znovu ukazují, že věda se pohybuje na půdě nějaké převládající teorie, obrazu světa, který se může měnit a není tedy popisem světa samotného. Pokračování na str. 2
Příloha LITERÁRNÍCH NOVIN 2 / 2015
Plzeňská filharmonie má dobrý zvuk Druhý březnový den začínají v Plzni Smetanovské dny. Originální festival s pětatřicetiletou tradicí organizuje v posledních letech Plzeňská filharmonie. Ředitelkou filharmonie i Smetanovských dnů je Lenka Kavalová.
Pavel HEJDUK a Ivan MATĚJKA
C
elý profesní život se věnujete hudbě. Co vás k hudbě přivedlo? Pocházím z amatérské hudební rodiny, ve které se vždy zpívalo a tančilo. Děda hrával na akordeon, tatínek na kytaru, také měl mandolínu a citeru, maminka zpívala v pěveckém sboru, ale také s dechovou a taneční kapelou. Už jako malá holka jsem rodiče napodobovala a zkoušela jsem to na všechny ty nástroje, co doma byly, vymýšlela jsem si nejrůznější bicí a dost mne bavilo hrát na hřeben. Jednou přišla paní učitelka z LŠU dělat nábor k nám do mateřské školy a bylo jasno. Rodiče mne museli přihlásit. Ale oni by mne přihlásili i bez toho náboru, protože by se mnou nevydrželi. Prý jste chtěla být zpěvačkou nebo klavíristkou, nakonec jste ale studovala hru na violoncello? To byly ty holčičí představy, kdy každá chce být nejlepší herečkou, zpěvačkou, klavíristkou nebo minimálně primabalerínou Národního divadla… Když jsem ale přišla do hudební školy a došlo po půlroce přípravky na výběr nástroje, tak mi paní učitelka řekla: „Podívej se, kotě, máš malou ručičku, s klavírem to nevidím, máme tady housličky anebo cellíčko…“ A pak zahráli na cellíčko a sametový zvuk, i přes malou ručičku, rozhodl. To mi bylo sedm. Pak už jsem se věnovala jen violoncellu, které jsem vystudovala. Zpěv jsem dělala pro radost, chodila jsem k několika kantorům na soukromé hodiny, ale to až v dospělosti.
Studovala jste na konzervatoři v Plzni. Do Plzně jste se po létech vrátila jako ředitelka orchestru. Náhoda? Mohl to být orchestr kdekoli jinde? Jaký je vlastně váš vztah k Plzni? V Plzni jsem skutečně studovala, chvíli hrála v opeře, ale i ve filharmonii, které dnes řediteluji. Byl to tenkrát Plzeňský rozhlasový orchestr. Pak jsem šla studovat do Prahy, kde žiji přes dvacet let, a nabírala zkušenosti ve světě. Vztah k Plzni skutečně mám. Když jsem zjistila, že je vypsané výběrové řízení na ředitele Plzeňské filharmonie, přihlásila jsem se a vyhrála. Byla jsem tenkrát jedinou ženou na této pozici – v republice je nás celkem 15 ředitelů. Plzeň mám ráda a teď jsme Evropským hlavním městem kultury, to je radost. Jak se z interpretky stane hudební manažerka? A jaká byla vaše cesta k ředitelskému postu? Nikdy mne neuspokojovala tzv. jednosměrná cesta. Po studiu violoncella na konzervatoři jsem se jala prohloubit hudebně teoretické vzdělání na FF UK, kde jsem vystudovala hudební vědu. Obě školy mi daly velmi pevný základ pro můj profesní život. Dalo by se říci, že v době po revoluci byla situace v hudebním managementu lehce chaotická a většina aktivních umělců se musela starat sama o sebe. Do této doby bych mohla zasadit svoje manažerské počátky. V roce 1995 jsem založila soubor Flores de Praga a musela se o něj starat. Záhy jsme natočili CD, objeli svět, jen v USA jsme měli téměř 300 představení. Pracovala jsem ale i v umělecké agentuře.
V souboru Flores de Praga hrajete stále. Je to vyvážení k mnohdy přece jen – při vší úctě – „netvůrčí“ práci manažerky? A navíc hrajete v souboru ryze „dámském“ – odpočíváte přitom od převážně „mužského“ světa, se kterým se střetáváte jako ředitelka? Flores de Praga jsem založila před dvaceti lety, nemám na něj teď tolik času, ale odreagování to je. A funkční :-) Umělecká činnost je kreativní, s Flores ale zabíháme hodně i do jiných žánrů, mě to baví. Manažerská práce je ale také kreativní – vymýšlím projekty, vytvářím dramaturgii jak pro filharmonii, tak pro festival Smetanovské dny, jehož jsem rovněž ředitelkou, vymýšlím dětské pořady, moderuji koncerty. Když se nějaký projekt podaří, přináší mi to stejnou radost jako dobře zahraný koncert. Na druhé straně je pravdou, že ten manažerský svět je někdy tvrdý, je to opravdu hodně mužské prostředí, obnáší jednání s politiky, se zahraničními partnery, zajištění ekonomického chodu instituce, vyplňování grantových žádostí, utváření rozpočtů, komunikaci se zaměstnanci atd. Mám ale tu výhodu, že mohu přijmout mužské myšlení ženským rozumem. Je pro manažera výhodou, když zná chod orchestru i ze židle hráče? Bezesporu ano. Znám všechny problémy z obou stran. Snažím se našim filharmonikům nenastavovat podmínky, které by se nelíbily mně, kdybych seděla na jejich místech. Pokračování na str. II
Druhý březnový den začínají v Plzni Smetanovské dny. Originální festival s pětatřicetiletou tradicí organizuje v posledních letech Plzeňská filharmonie. Ředitelkou filharmonie i Smetanovských dnů je Lenka Kavalová.
Pavel HEJDUK a Ivan MATĚJKA
C
elý profesní život se věnujete hudbě. Co vás k hudbě přivedlo? Pocházím z amatérské hudební rodiny, ve které se vždy zpívalo a tančilo. Děda hrával na akordeon, tatínek na kytaru, také měl mandolínu a citeru, maminka zpívala v pěveckém sboru, ale také s dechovou a taneční kapelou. Už jako malá holka jsem rodiče napodobovala a zkoušela jsem to na všechny ty nástroje, co doma byly, vymýšlela jsem si nejrůznější bicí a dost mne bavilo hrát na hřeben. Jednou přišla paní učitelka z LŠU dělat nábor k nám do mateřské školy a bylo jasno. Rodiče mne museli přihlásit. Ale oni by mne přihlásili i bez toho náboru, protože by se mnou nevydrželi. Prý jste chtěla být zpěvačkou nebo klavíristkou, nakonec jste ale studovala hru na violoncello? To byly ty holčičí představy, kdy každá chce být nejlepší herečkou, zpěvačkou, klavíristkou nebo minimálně primabalerínou Národního divadla… Když jsem ale přišla do hudební školy a došlo po půlroce přípravky na výběr nástroje, tak mi paní učitelka řekla: „Podívej se, kotě, máš malou ručičku, s klavírem to nevidím, máme tady housličky anebo cellíčko…“ A pak zahráli na cellíčko a sametový zvuk, i přes malou ručičku, rozhodl. To mi bylo sedm. Pak už jsem se věnovala jen violoncellu, které jsem vystudovala. Zpěv jsem dělala pro radost, chodila jsem k několika kantorům na soukromé hodiny, ale to až v dospělosti.
Studovala jste na konzervatoři v Plzni. Do Plzně jste se po létech vrátila jako ředitelka orchestru. Náhoda? Mohl to být orchestr kdekoli jinde? Jaký je vlastně váš vztah k Plzni? V Plzni jsem skutečně studovala, chvíli hrála v opeře, ale i ve filharmonii, které dnes řediteluji. Byl to tenkrát Plzeňský rozhlasový orchestr. Pak jsem šla studovat do Prahy, kde žiji přes dvacet let, a nabírala zkušenosti ve světě. Vztah k Plzni skutečně mám. Když jsem zjistila, že je vypsané výběrové řízení na ředitele Plzeňské filharmonie, přihlásila jsem se a vyhrála. Byla jsem tenkrát jedinou ženou na této pozici – v republice je nás celkem 15 ředitelů. Plzeň mám ráda a teď jsme Evropským hlavním městem kultury, to je radost. Jak se z interpretky stane hudební manažerka? A jaká byla vaše cesta k ředitelskému postu? Nikdy mne neuspokojovala tzv. jednosměrná cesta. Po studiu violoncella na konzervatoři jsem se jala prohloubit hudebně teoretické vzdělání na FF UK, kde jsem vystudovala hudební vědu. Obě školy mi daly velmi pevný základ pro můj profesní život. Dalo by se říci, že v době po revoluci byla situace v hudebním managementu lehce chaotická a většina aktivních umělců se musela starat sama o sebe. Do této doby bych mohla zasadit svoje manažerské počátky. V roce 1995 jsem založila soubor Flores de Praga a musela se o něj starat. Záhy jsme natočili CD, objeli svět, jen v USA jsme měli téměř 300 představení. Pracovala jsem ale i v umělecké agentuře.
V souboru Flores de Praga hrajete stále. Je to vyvážení k mnohdy přece jen – při vší úctě – „netvůrčí“ práci manažerky? A navíc hrajete v souboru ryze „dámském“ – odpočíváte přitom od převážně „mužského“ světa, se kterým se střetáváte jako ředitelka? Flores de Praga jsem založila před dvaceti lety, nemám na něj teď tolik času, ale odreagování to je. A funkční :-) Umělecká činnost je kreativní, s Flores ale zabíháme hodně i do jiných žánrů, mě to baví. Manažerská práce je ale také kreativní – vymýšlím projekty, vytvářím dramaturgii jak pro filharmonii, tak pro festival Smetanovské dny, jehož jsem rovněž ředitelkou, vymýšlím dětské pořady, moderuji koncerty. Když se nějaký projekt podaří, přináší mi to stejnou radost jako dobře zahraný koncert. Na druhé straně je pravdou, že ten manažerský svět je někdy tvrdý, je to opravdu hodně mužské prostředí, obnáší jednání s politiky, se zahraničními partnery, zajištění ekonomického chodu instituce, vyplňování grantových žádostí, utváření rozpočtů, komunikaci se zaměstnanci atd. Mám ale tu výhodu, že mohu přijmout mužské myšlení ženským rozumem. Je pro manažera výhodou, když zná chod orchestru i ze židle hráče? Bezesporu ano. Znám všechny problémy z obou stran. Snažím se našim filharmonikům nenastavovat podmínky, které by se nelíbily mně, kdybych seděla na jejich místech.
O knihách ze všech stran
Názory čtenářů: Děti a povinná četba Podpora autorů a literární tvorby Z historie: Chmurné konce bývalých státních nakladatelství Knihy a počítače: Korpus českého verše Audioknihy: Portál Audiolibrix Naši vydavatelé audioknih
Iva Pekárková:
Kenny je moje nejoblíbenější téma
Pokračování na str. II
Kino je můj kostel Filmovým režisérem chtěl být Moris Issa od třinácti, ne-li dříve. Namířeno měl z rodné sýrie do Kalifornie, kde měl na její univerzitě, v blízkosti Hollywoodu, studovat filmovou režii. Nečekaný dopis z Prahy od bratrance, který v něm líčil přednosti tehdy hodně slavné pražské FaMU a maminčiny slzy stesku z blížícího se odloučení ( „tak daleko až za oceán?“) však změnily směr snů osmnáctiletého Morise. Do Čech přiletěl na Nový rok 1963, posléze tu založil rodinu a vystřídal několik profesí – režiséra, tlumočníka a překladatele. I když má dodnes hlavu plnou „oscarových“ nápadů, zájem o ně má zatím jen šuplík jeho psacího stolu. I proto má čas svou brilantní češtinou ochotně odpovídat na dotazy novinářů, díky kterým se pomalu stává tak trochu expertem na geopolitickou situaci v rodné zemi, která mu mizí před očima.
N
a co jste myslel letošní první lednové týdny poté, kdy islámští extremisté rozjeli sérii masakrů, pro Evropana těžko pochopitelných? Vzpomněl jsem si na knihy známé italské novinářky Oriany Fallaci Síla rozumu a Hněv a hrdost, které jsem nedávno předtím četl a říkal si, ještě, že se toho nedožila. Byla to brilantní novinářka, jejíž rozhovory se státníky a světově známými osobnostmi, včetně těch nejkontroverznějších, vycházely nejenom v její rodné Itálii, ale i ve světě v nejprestižnějších médiích. Ty dvě knížky ovšem nejsou složené z rozhovorů, nýbrž z myšlenek a celoživotních zkušeností s politikou a vším, co s ní souvisí, včetně náboženství v jeho různých podobách a praktikách. Fallaci se později kvůli zhoubné nemoci na dlouho odmlčela, aby se znovu ozvala po útoku na dvojčata v New Yorku v září 2001.
Jak se dá shrnout poselství jejích knih? Oriana Fallaci se hned po newyorské apokalypse, jíž byla svědkem, přihlásila k otevřenému nepřátelství, nejen k radikálnímu islámu, ale k jeho přítomnosti v zemích Západu vůbec. Její deklarovaný postoj byl tak ostrý, že si říkal o podobný „trest“ jako pařížští karikaturisté. Nemoc však potenciální atentátníky předešla, Fallaci zemřela v roce 2006. A pokud jde o poselství jejích knih, dá se velmi stručně vyjádřit tak, že v nich burcuje k boji na obranu Evropy, její civilizace a tradic. Zároveň stejně ostře utočí na evropské zastánce multikulturalismu, kteří podle ní až hanebně vycházejí vstříc požadavkům muslimských komunit, což demonstruje na konkrétních, skutečně velmi křiklavých případech z jejího rodného Toskánska. V tom se shoduje s těmi, kteří dnes ve všech zemích Evropy varují před bezpečnostní hrozbou islámu. Jenomže ani ona, ani dnešní hlasatelé potenci-
ální hrozby neříkají, jak to chtějí řešit v situaci, kdy v Evropě žijí milióny muslimů, jejichž populace ve srovnání s původními obyvateli mnohonásobně rychleji narůstá. Je to opravdu hodně výbušné téma, zvlášť v kombinaci s dnešní neslýchanou „arogancí teroru“. Vy sám jste jako dítě vyrůstal v prostředí syrských křesťanů. Do jaké míry tam tehdy panovala náboženská nesnášenlivost? Jaké společenské postavení křesťané měli? V době mého dětství a dospívání jsem ani nevěděl, jestli můj kamarád, či spolužák je muslim nebo křesťan. Já se po tom hlavně ani nepídil. Narodil jsem se v Aleppu, krásném městě na severu Sýrie, blízko tureckých hranic, které je dnes v troskách. V osmi letech jsme se přestěhovali do města ve vnitrozemí uprostřed vyprahlé stepi, kam byli v 50. letech mezi beduíny odkládáni příslušníci nepohodlné inteligence. To mělo
své výhody, měl jsem výborné učitele, kteří mě hodně ovlivnili. Tři měsíce prázdnin jsme pak vždy trávili u příbuzných, zpátky v té úrodné, „moderní“ Sýrii, v Damašku, Homsu a v Safitě, rodném městě otce, kde křesťané v době mého dětství tvořili naprostou většinu. Koneckonců křesťané jsou v Sýrii doma od vzniku jejich víry a po všechna ta staletí se podíleli na vzniku všeho bohatství země, duchovního i materiálního, stejně jako mnoho dalších etnik, díky nimž byla Sýrie etnicky barevným a hlavně výjimečně tolerantním ostrovem v oblasti, kde tomu v té době zdaleka tak nebylo. V tom městě ve vnitrozemí žili spolu s muslimskou většinou křesťané, Kurdové, Arméni, Asyřané, jezídové, beduíni, a všichni se vzájemně respektovali, i nábožensky. Nicméně smíšená manželství mezi nimi nebyla a dodnes nejsou obvyklá. V tom představuje naše rodina, v níž moje sestra a další dvě sestřenice z matčina i otcova rodu mají za manžele muslimy, jednu z vzácných výjimek. Kde se z historického pohledu náboženská nesnášenlivost podle vás vzala? Nechci se v žádném případě pasovat na znalce historického vývoje na Blízkém východě, ale pokud máte na mysli náboženskou nesnášenlivost obecně, tak si myslím, že v různých podobách doprovází lidstvo od těch dob, kdy „objevilo“ bohy, ať už jich bylo mnoho, nebo jeden. Pokračování na straně II
Cesty
do bizarního mikrosvěta Dagmar SeDlická
Moris iSSA se narodil v syrském Aleppu, gymnázium vystudoval v malém městě ve vnitrozemí, ale maturoval v Homsu s tak dobrými výsledky, že byl se skupinou nejlepších maturantů a vysokoškoláků přijat tehdejším prezidentem, jak bylo v Sýrii tradicí. Řízením osudu se ocitl na pražské FAMU a jeho guruem se v Praze stal Elmar Klos. Právě tento oscarový režisér mu pomohl k prvnímu celovečernímu filmu Bizon. Na trvalý pobyt v Čechách čekal až do roku 1992. Je autorem řady televizních filmů –Paní mlha, Den dobrých skutků, Zlatá princezna a další. Jeho ženou je herečka Lenka Termerová, dcerou herečka Martha Issová a synem střihač Filip Issa.
„Je dobré připustit si, že to, čím se zabýváme z běžného praktického hlediska takzvaně normálního světa, vůbec k ničemu není,“ varoval mě hned na začátku rozhovoru Jiří Chýla, přední český fyzik, který spolupracuje se špičkovými domácími i světovými vědci na experimentech v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Hledání Higgsova bosonu nebo zkoumání vzniku vesmíru skutečně mohou vypadat jako sice dobrodružné a nepochybně zajímavé projekty, nicméně projekty na pomezí sci-fi a literatury faktu. Nejvyšší dávku exaktnosti jim snad může dodat příměs filozofie. Budova fyzikálního ústavu Akademie věd, v níž jsme se setkali, je ze začátku 70. let minulého století a zvenku připomíná spíše sídlištní základní školu z dob minulého režimu. Místo pro výzkum, který proměňuje pohled na svět? Michal KOMÁREK
/5
S podporou
otázKy Pro morise issu, fiLmového reŽiséra
Plzeňská filharmonie má dobrý zvuk
www.literarky.cz/biblio
LITERÁRNÍ NOVINY
Pavla Eliášová
F O T O : A R C H I V J . C H Ý LY
ročník 3. (8.)
Ř
íkáte, že váš výzkum – zkoumání mikrosvěta, nebo přemýšlení o vesmíru k ničemu není. Jak tomu rozumět? Tak to prostě je – to, co děláme, je vedeno touhou po poznání, ne představou o aplikacích, které budou mít bezprostřední dopad na společnost, v níž žijeme. Nicméně je také dobré vědět, že třeba web, tedy komunikační nástroj, který naši společnost dramaticky změnil, vznikl právě v rámci CERNu. Vymyslel ho tam „ajťák“ Tim Berners-Lee, když promýšlel možnosti přístupu k informacím z více míst, aby zjednodušil komunikaci v rámci velkého vědeckého týmu. Neboli: tento způsob komunikace vzniknul pro potřeby dorozumívání vědců zabývajících se naprosto nepraktickými věcmi. A jsou tady další vedlejší produkty, které odpadávají na cestě za poznáním a mají zcela praktický význam pro společnost. Vznikají tyto užitečné vedlejší produkty náhodně, nebo je to něco, co takový výzkum provází téměř zákonitě? Vznikají nutně. Hledáme odpovědi na takový typ otázek, že za tímto účelem potřebujeme vytvářet technologie a dovednosti, které nikdo dříve nepotřeboval. Někdy jsou to věci, o kterých běžný člověk ani neví, nejsou tak významné a populární jako web, nicméně jsou důležité a je jich mnoho. Například: V trubicích urychlovače, kde má dojít ke střetu částic, potřebujeme velmi vysoké vakuum, které se v „normálním“ světě, v běžných technologiích nevyskytuje. Potřebujeme ho proto, aby se částice srážely pouze spolu, nikoli se zbytky plynu. Ukázalo se ale,
že takové vakuum je dobré i pro solární panely a podobnou technologii využívají například panely na střeše ženevského letiště. V tunelu v Rotterdamu je zase zařízení, které hlídá s přesností na několik mikronů, zda se tunel nepohybuje. Tato technologie také původně vznikla v CERNu. A je tu ještě jedna důležitá věc, která úplně nesouvisí s technologiemi – způsob myšlení. Takže přeci jen praktický význam přemýšlení o nekonečnosti vesmíru? Svým způsobem ano. Náš obor přitahuje stále hodně lidí, ale většina z nich se v něm nakonec neuchytí, většina doktorandů odchází do „normálního“ světa. A je o ně velký zájem třeba v bankách, i jiných špičkových firmách. Nejenom proto, že zpravidla umějí dobře programovat, ale hlavně proto, že se naučili řešit problémy, naučili se určitým způsobem myslet. To je zajímavé – vy opakovaně zdůrazňujete, že zákonitosti mikrosvěta, které zkoumáte, jsou z pohledu našeho běžného velkého světa bizarní, těžko pochopitelné, nelogické, absurdní. Přesto způsob myšlení, který do mikrosvěta proniká, může být prakticky použitelný pro řešení problémů běžného života. Ano, mikrosvět není zmenšeninou makrosvěta. Kdyby tam fungovaly zákonitosti, na které jsme zvyklí, tak by atomy nebyly stabilní a svět by nevzniknul, nemohli bychom vzniknout ani my. Nezbývá nám než pracovat s pojmy, které se běžné logice makrosvěta vymykají. Ale tak to prostě je. S tím se musíme smířit. Jsme určitým způsobem nastaveni – nejsme třeba schopni si před-
hovory s profesory
únor 2015 Vychází 12. 2. 2015 jako samostatná příloha Literárních novin č. 2 a Lidových novin
Jiří Chýla
Česká hlava:
Pavla Eliášová
Kavalová
Příloha Literárních novin 2 / 2015 F O T O : A R C H I V J . C H Ý LY
Příloha Literárních novin věnovaná umění a kultuře
foto: ghmp
Fotografie. Jeden okamžik našeho běhu času. „Když porovnáme množství slavných ruských fotografů v přepočtu na počet obyvatel a stejné kritérium uplatníme u nás, jsme lepší ,“ říká kurátor Českého centra fotografie Jiří Jaskmanický. Tuzemská černobílá umělecká tvorba je ve světě snadno rozpoznatelná. Je poetická, někdy experimentální, reaguje na nové impulsy po svém. Jana HEŘMÁNKOVÁ
Dagmar SeDlická
Moris iSSA se narodil v syrském Aleppu, gymnázium vystudoval v malém městě ve vnitrozemí, ale maturoval v Homsu s tak dobrými výsledky, že byl se skupinou nejlepších maturantů a vysokoškoláků přijat tehdejším prezidentem, jak bylo v Sýrii tradicí. Řízením osudu se ocitl na pražské FAMU a jeho
únor 2015
FOTO: ARCHIV PLZEŇSKÉ FILHARMONIE
únor 2015
Intimní, tajemná a žádaná. Černobílá je dobrá investice
Věda Technika Civilizace
hovory s profesory
Kino je můj kostel Filmovým režisérem chtěl být Moris Issa od třinácti, ne-li dříve. Namířeno měl z rodné sýrie do Kalifornie, kde měl na její univerzitě, v blízkosti Hollywoodu, studovat filmovou režii. Nečekaný dopis z Prahy od bratrance, který v něm líčil přednosti tehdy hodně slavné pražské FaMU a maminčiny slzy stesku z blížícího se odloučení ( „tak daleko až za oceán?“) však změnily směr snů osmnáctiletého Morise. Do Čech přiletěl na Nový rok 1963, posléze tu založil rodinu a vystřídal několik profesí – režiséra, tlumočníka a překladatele. I když má dodnes hlavu plnou „oscarových“ nápadů, zájem o ně má zatím jen šuplík jeho psacího stolu. I proto má čas svou brilantní češtinou ochotně odpovídat na dotazy novinářů, díky kterým se pomalu stává tak trochu expertem na geopolitickou situaci v rodné zemi, která mu mizí před očima.
Galerie hlavního města Prahy Dům umění města Brna
Často je zapomenuto původní poslání a pomník se stává hmatatelným zosobněním „zla“. Chebská socha Josefa II., původně vztyčená jako symbol politického liberalismu, se v počátcích republiky stala symbolem národnostního napětí a jako takovou ji jedné listopadové noci čeští vojáci strhli z podstavce, „a s ulomenou pravou rukou odešli do kasáren“. Podstavce by však byla škoda, může sloužit dál. Zůstaňme v Chebu: v dubnu 1946 je do vzduchu vyhozen „pomník padlým“ (upomínající k válce roku 1866), na nepoškozeném základě vyroste v dubnu 1947 pomník americkým vojákům, ten je odstraněn v roce 1951, o čtyři roky později ho nahrazuje pohraničník se psem, pohraničník utajeně mizí počátkem roku 1990 a už na jaře stojí na jeho místě nový pomník Američanům. „... a někteří historikové říkali, že pomníky jsou jako mušle na mořském břehu, když nastane odliv moře a paměti,“ píše Patrik Ouředník v Europeaně, „stručných dějinách dvacátého století“. Na rozdíl od přírodního koloběhu má „odliv“ lidské historie obvykle trvalé následky. Zatímco mušli jen dočasně překryje písek, pomníky mizí definitivně. A jen archeologie naší mysli si dokáže dosadit – například na pražskou Letnou, která nám budiž theatrem mundi – všechny pomíjivé znaky pádící doby: žulového Stalina, kovový metronom, sklolaminátového Michaela Jacksona či tvář Václava Klause z obřího předvolebního billboardu. Snažíme se dějiny chytit za ocas a hlavy padají... Téma padlých a nově vztyčovaných pomníků se vine celým únorovým číslem Literárních novin. Najdete ho mj. na stranách 4–9, 14–15 a 18.
Lenka
Audioknihy: Portál Audiolibrix Naši vydavatelé audioknih
otázKy Pro morise issu, fiLmového reŽiséra
Z historie: Chmurné konce bývalých státních nakladatelství Knihy a počítače: Korpus českého verše
Příloha LITERÁRNÍCH NOVIN
Jiří Chýla
Příloha Literárních novin 2/2015
12. února 2015
O knihách ze všech stran
Názory čtenářů: Děti a povinná četba Podpora autorů a literární tvorby
Foto: Jiří KreJčíK
přílohy
LITERÁRNÍ NOVINY
harmonieŽivota
Magdalena Juříková
ročník 3. (8.)
www.literarky.cz/biblio
Sláva to bývá i při odhalování. „Již od deseti hodin vyzváněl kostelní zvon,“ čteme v jednom dobovém svědectví – je vlastně jedno, o jaký pomník jde. „Stovky lidí se shromáždily, aby mohly odhalení zhlédnout...“ (O pár desítek let později a na zcela jiném místě „... několik stovek“ lidí na celou hodinu ucpe Staré zámecké schody, aby zhlédlo odhalení památníku Karlu Hašlerovi). Slavnostně se řeční. Poslanci, vašnostové, znalci dějin. A znovu se volá sláva, a jde průvod: „V nekonečném průvodu jsme viděli 8 kapel (včetně 2 vojenských) a 73 praporů.“ Následuje oběd pro vybrané a lidová slavnost pro lid. K čemu pak následně pomník slouží? „...aby se u něho scházeli občané, konaly se zde slavnosti, procházely kolem něj sváteční průvody.“ A abychom si mohli vyrovnávat účet s dějinami. Někdy se tak dokonce děje podle zákona. Zákon na ochranu republiky přijatý roku 1923 v bezprostřední reakci na atentát na Aloise Rašína měl chránit nejen základní instituce státu, ale i ideje, na kterých byla republika založena. V paragrafu 26 se myslelo i na pomníky: „Politický (státní policejní) úřad může naříditi, aby byly odstraněny pomníky, nápisy a jiné památky umístěné na veřejném místě nebo tak, že jsou viditelné z veřejného místa, jsou-li rázu protistátního...“ Litera zákona byla pak na mnoha místech republiky naplněna. Tiše a ochotně. V halasu naopak padají pomníky v bezprostředním čase politických vášní a převratů. Někdy je to oko za oko. Když se 1. června 1953 v Plzni demonstrovalo proti měnové reformě, z oken radnice létaly i busty Stalina a Gottwalda. Jiný dav, pod rudými vlajkami, na oplátku tohoto „hanobení“, strhl pomník TGM.
FOTO : A L E N A V Y KU L I LOV Á
únor 2015 Vychází 12. 2. 2015 jako samostatná příloha Literárních novin č. 2 a Lidových novin
F O T O : M I C H A I L S TAV R E V
lava odpadla od těla Panny Marie jako „uťatá“. Kutálela se v tu neděli 3. listopadu 1918 po Staroměstském náměstí, až se dokutálela k nohám mladičkého Jaroslava Seiferta. „... její zbožné oči se dívaly na moje zaprášené boty,“ popíše básník po letech svůj prožitek ze stržení mariánského sloupu. „...uťatá Fučíkova hlava,“ zaujala na počátku devadesátých let Mojmíra Grygara. V jakési venkovské kůlně se válela v podivném mauzoleu „zurážených bust a soch představitelů padlého režimu“. A Grygarovi bleskne hlavou: „... toto je druhá Fučíkova poprava“. Kolik pomníků a soch šlo v lidských dějinách na „popravu“, kolik „uťatých“ kamenných či kovových hlav se kutálelo k zaprášeným botám básníků. Nikdo se už nedopočítá. Kdy to začalo? Možná ve starém Egyptě. Za vlády zbožštělého faraona Achnatona měli být „staří“ bozi zapomenuti: jejich chrámy podlehly rozkladu – „zůstaly po nich jen pahorky zarostlé trávou“ –, hieroglyfické znaky obsahující jména starých bohů mizely s maniakální důsledností i ze sebedrobnějších předmětů osobní potřeby. Achnatona ovšem čekal stejný posmrtný osud. A vlastně jen náhodou, po dlouhých staletích, se jeho jméno vrátilo do historie. Strhnout pomník? Jak snadné, jak „odvážné“. Jen je třeba dávat pozor, kam padá. Mariánský sloup na Staroměstském náměstí měl padnout „k nohám mučedníka M. J. Husa“. Prý tomu zabránil městský zřízenec, který se nechal slyšet, že tíhou padajícího sloupu „bude rozflákán kanál, který zde šel“. Stržen je tedy k Týnu, z jehož průčelí byly už v roce 1620 odstraněny kališnické symboly. Dav zpívá Kdo oře, vyorává naše stará práva a volá se sláva, sláva.
Jiří Jaskmanický
9 771210 002009
02
Ivan MATĚJKA
H
Příloha Literárních novin 2 / 2015
Foto: Jiří KreJčíK
Uťaté hlavy světa, spojte se! „... jak náhle se mohou objevit, tak mohou ještě rychleji zmizet.“ Řeč budiž o pomnících.
Věda Technika Civilizace
Příloha Literárních novin 2/2015
12. února 2015
Příloha LITERÁRNÍCH NOVIN 2 / 2015
FOTO: ARCHIV PLZEŇSKÉ FILHARMONIE
cena 49 Kč; 2,39 eura
Současná moc je vizuálně negramotná Pavel Karous: 4-5
Kavalová
www.literarky.cz
harmonieŽivota
historie / 22-23
Literarni noviny
List pro kritické myšLení
12. února 2015, ročník XXVI
Lenka
Eva Hahnová: Antiruské stereotypy Západu
2
Česká hlava:
Podpořte prodej Literárních novin !
stavovat svět ve více než třech rozměrech. Zároveň se o to ale snažíme a teorie, které při výzkumu používáme, pracují s více dimenzemi. Nikdy neuvidíme čtvrtý rozměr, přesto o něm víme. Zásadní ale je, že nástroje – ať už naše myšlení nebo technologie, kterými se do toho bizarního mikrosvěta snažíme vstoupit – jsou z toho našeho běžného, „normálního“ světa. Vždycky si nakonec musíme všechno přeložit do jazyka, v němž jsme schopni se běžně pohybovat. Náš výzkum je tedy v tomto smyslu i zkoumáním, kam až jsou naše myšlení a naše představivost schopny dojít a nakolik jsme ty extrémní polohy schopni vrátit zase zpátky na nějakou pevnou půdu srozumitelné zkušenosti. Rozumím tomu správně, že pozitivní vedlejší efekty by tu byly i v případě, že by váš výzkum nikam nevedl, byl postaven špatně? Ano, i kdyby se ukázalo, že jdeme slepou uličkou, a to se může stát, tak by vedlejší efekty platily. Zdrojem nových poznatků je hledání, ne nalezení nějakého definitivního řešení. Nikdy nedospějeme ke konečné „teorii všeho“. To mi nahrává na otázku z oblasti kritiky vědy – jak si tedy ale mohou být vědci jisti, že se vůbec propracovávají k popisu něčeho skutečného, že se nepohybují jen uvnitř svých teorií? Je to dnes už klasická představa T. S. Kuhna o změně paradigmatu - že velké vědecké revoluce vždy znovu ukazují, že věda se pohybuje na půdě nějaké převládající teorie, obrazu světa, který se může měnit a není tedy popisem světa samotného. Pokračování na str. 2
• na mediální trh se vrátil legendární titul • cílí na chytré čtenáře s vlastním názorem • podává informace ve všech souvislostech • dodržuje všechny zásady novinářské etiky • jeho autory jsou přední osobnosti našeho kulturního, vědeckého, politického života • v unikátních přílohách Biblio, Interview, Harmonie života, Věda-technika-civilizace, Pražská knižní a kulturní revue a dalších najde čtenář mnoho zajímavého z domova i ze světa Literární noviny, Korunní 810/104, budova D, 101 00 Praha 10 Kontakt na předplatné a inzerci: tel. 234 221 130,
[email protected] vice informací na bezplatné lince: 800 300 302
www.literarky.cz
Zýšená cena měsíčníku vám přináší vyšší rabat ! Při vyprodání Literárek neváhejte kontaktovat distributora pro zvýšení odběru
mezi námi trafikanty
Pomohla by nižší DPH tisku? Snížit DPH pro tisk? Unie vydavatelů nabídla vládě argumenty, proč by se měly periodické tituly objevit v nové nižší sazbě. To se zatím nepodařilo a periodický tisk zůstal zatížen patnáctiprocentní DPH. Pomohlo by mu zařazení do nižší sazby? Na to jsme se ptali prodejců v nynější anketě.
Ano
42 %
Anketní otázka: ■ Pomohlo by prodejům periodického tisku zařazení do desetiprocentní sazby DPH?
Možná
11 % 18 % 29 %
■ Myslím, že u dražších časopisů by
to nějaký vliv mělo. U titulů, které stojí do patnácti dvaceti korun, by se to asi neprojevilo. Martina Jančová
Nevím Ne ■ Myslím, že ne.
Daniela Špačková ■ Nevím. Záleželo by na tom, jestli
by třeba k tomu zlevnění o pět procent něco nepřidali i vydavatelé. Pak by to asi efekt mělo. Jan Roth ■ Tisk je bohužel pro dost lidí
Text: Filip Poštulka
poměrně drahý, proto si myslím, že jakákoliv úprava směrem dolů by byla dobrá. Otázka je, jestli by těch pět procent stačilo. Pavla Vrbenská ■ Myslím, že by se to do prodejů
nepromítlo, kdo tisk chce, ten ho koupí, kdo ne, toho ani snížení nepovzbudí. Jan Roškot
7
Tak praví zákon ■ Noviny a časopisy, obrázkové
■ Kdyby třeba deníky zlevnily
a udělaly kolem toho kampaň, tak by to lidi třeba oslovilo. Pomoci by to mohlo dražším časopisům – to by ale muselo jít současně s další akcí vydavatelů – kdyby pak třeba místo 69 korun stál časopis o deset míň, to by smysl mělo. Tomáš Koutný ■ Nejlepší by bylo DPH na tisk zrušit
úplně. Tak to, jak mi řekla známá, udělali ve Francii. (Ve Francii je ve skutečnosti na tiskoviny uplatňována sazba DPH 2,1 procenta, pozn. red.). Ladislav Pokorný
knihy, předlohy ke kreslení a omalovánky pro děti patří podle Přílohy č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb. do takzvané první snížené sazby daně. Platí to kromě tiskovin plně nebo podstatně určených k reklamě. ■ Do nejnižší, tedy desetiprocentní sazby, nově patří – podle Přílohy č. 3a k zákonu č. 235/2004 Sb., například tištěné knihy či obrázkové knihy pro děti. Opět to neplatí pro zboží, kde reklama přesahuje padesát procent plochy. Pozn. red.: Příspěvky prodejců můžou být kráceny a redakčně upraveny.
Březen 2015/Trafikant
téma trafikanta
TRAFIKA ROKU 2014
Výherní šek pro absolutního vítěze soutěže
TRAFIKA ROKU 2012
Jan Poklop,
Březnová trojice 50.000 Kč Sklářská ul., Sázava
2014
Výhra:
Trafika_roku_sek_N.indd 1
18.1.2013 14:40:55
Hodnocení prodejen odborníky vrcholí. Výsledky nynější soutěže TRAFIKA ROKU 2014 nejsou „ve hvězdách“, ale v rukou nezávislé poroty. Kdo uspěje? Na to si musíme počkat do konce dubna. Vítěze pak představíme v květnovém čísle. Nyní se podíváme na další trojici přihlášených prodejců.
Zdeňka Grygarová, Příbor Novinový stánek jsme koupili před dvěma roky. Byl ve špatném stavu – oprýskaná omítka, dveře i okna, oplechování bylo rezavé. Do střechy teklo. Jelikož jsme chtěli znát její stav, tak jsme se museli dostat na půdu. Ta byla desítky let nedostupná. Když se nám to podařilo, našli jsme „poklad“. Noviny a tiskoviny z počátku minulého století, krabice s pohlednicemi prezidenta Beneše, reklamní cedule a jiné věci. Vše bylo poničeno, zaprášeno a opředeno pavučinami. Jsme v rozšířené památkové zóně, proto jsme oslovili památkáře, zastupitele města a kronikářku Příbora a pustili se do oprav. Dnes už je trafika částečně podle našich představ. Spoustu z toho, co jsme na půdě našli, jsme na prodejně vystavili – včetně „Stanov asociace trafikantů a skladníků tabáku Rep. Č.S. při družině válečných vysloužilců“. Trafikantskou historii se snažíme zákazníkům na prodejně co nejvíce prezentovat a přitom si udržet prodej sortimentu, který se zde prokazatelně prodával již od roku 1922. Chtěli bychom prodejnu dovybavit starým nábytkem a třeba i prastarou pokladnou.
8
Březen 2015/Trafikant
Milan Vojáček, Hodonín Naše trafika je umístěná na sídlišti v obchodním domě. Zákazníkům můžeme nabídnout velmi široký sortiment novin a časopisů i dalšího zboží. I proto si myslím, že by naše trafika neměla mezi úspěšnými prodejci chybět.
Milan Knapík, Náchod Kamenný obchod se nachází na vhodném místě na náměstí. Poloha je příznivá i díky sousedící poště a navštěvované lékárně. V budově, kde máme zázemí, kdysi dávno prodejna fungovala a těšila se vysoké návštěvnosti. Rozhodnutí vrátit prostorům původní záměr jsem brzy přijal. Přestože prostor není velký, snažili jsme se o maximální využití místa s ohledem na pohodlný a co nejméně omezený provoz z pohledu zákazníka. A o toho jde především. Často se sám sebe ptám, jestli jsem udělal vše, co bylo možné, aby byl co nejspokojenější. Kromě vstřícného jednání se snažím nakupujícího odměnit i nějakou pozorností úměrně k jeho nákupu. Uvědomuji si, jak těžko lze zákazníka získat, a jak snadno ztratit. Kromě novin a časopisů a dalšího běžného sortimentu trafiky včetně terminálu SAZKA nabízíme i práce místní malířky a výtvarnice. Nabídka obrazů a dekoračních předmětů z ruční dílny vyvolala jak u místních, tak u turistů zájem. Vše dělám s velkou chutí a nadšením – chci být zákazníkovi opravdu blíž a nebýt pro něj „jen obchodník“. Pozn.: Příspěvky stánkařů můžou být kráceny a redakčně upraveny.
9
Březen 2015/Trafikant
Na pultu
Prodejní akademie:
Kvíz prodejních dovedností Prodejní pravidla, která můžou zvýšit prodeje, přilákat zákazníky či si jen udělat jasno v odborných termínech. Ty na stránkách Trafikanta představujeme pravidelně. Hravou formou kvízu je to ale poprvé. Kvíz shrnuje různé oblasti prodejních dovedností. Tak s chutí do toho!
Podle Přílohy č. 3a k zákonu č. 235/2004 Sb., patří do druhé snížené sazby DPH nenahraditelná dětská výživa a potraviny pro malé děti a léky. Z tiskovin do této sazby spadají tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti a hudebniny. U vyjmenovaného tiskového zboží platí, že reklama zde nepřesahuje padesát procent plochy. Kontrolou pro to, zda titul spadá do desetiprocentní sazby DPH, je i jeho označení – ISBN, zatímco periodické tituly nesou označení ISSN. Jaké příchutě zmrzlin patří v Česku mezi nejoblíbenější? a) jahoda, vanilka, čokoláda, tvaroh b) pistácie, jahoda, čokoláda, vanilka c) vanilka, čokoláda, jahoda, třešeň Chutě různých národů se mírně liší, ale vanilka, jahoda a čokoláda jsou v popředí všude. Českou specialitou je obliba tvarohové příchutě.
10
Ve kterém roce vyšlo první „levné“ DVD – jako příbal deníku nebo časopisu? a) 2006 b) 2007 c) 2008 Bylo to na konci roku 2006 – konkrétně šlo o titul Samotáři v papírovém pošetkovém balení. Boom levných DVD pak přišel v roce 2007. Co nejvíc ovlivní první dojem? a) sluch b) zrak c) obsah / význam První dojem tvoří zrakové vjemy (až 55 procent). Zákazníka v první řadě ovlivní to, co vidí. Proto je zásadní nejen vystavení zboží, ale i upravenost prodejního místa, zejména pak jeho vstupní části – ta často rozhoduje o tom, zda zákazník vstoupí.
Která barva nejvíce podněcuje zákazníky k nákupu? a) fialová a žlutá b) zelená a modrá c) modrá a červená Pro podporu nákupu jsou ideální barvy, které aktivizují či jsou důvěryhodné. Červená a oranžová jsou výrazem síly, jistoty, povzbuzují emoce a chuť k jídlu – aktivizují k nákupu. Modrá je zase symbolem důvěryhodnosti a navozuje pohodu. V prodeji je naopak problematicky vnímána fialová a žlutá. Hnědá a zelená zase evokují klid a uvolnění, což snižuje chuť nakupovat.
Březen 2015/Trafikant
Text:Zuzana Horáková Hurychováa, foto: archiv
Na jaké zboží se vztahuje desetiprocentní sazba DPH? a) na léky, potraviny a tištěné knihy a hudebniny – platí jen pro ty výrobky, jejichž výrobce/nakladatel si u Finančního úřadu ČR vyjedná umístění svého výrobku do snížené sazby DPH b) na léky, vybrané potraviny a na veškeré tištěné knihy a hudebniny c) na léky, vybrané potraviny a na tištěné knihy a hudebniny, u kterých inzerce nepřesahuje polovinu procent obsahu
Jak se jmenuje prodejní technika, která spočívá zejména v dovednostech prodejce? a) sendvič b) sněhová koule c) zadrhnutá gramofonová deska
Co jsou to POS materiály? a) letáky, reklamní tužky a další propagační materiály b) vlaječky, samolepky, stojany a další materiály, které upozorňují na nabízené zboží c) materiály sdružení Pomoc Ostříleným Stánkařům
Stejně jako na sebe sněhová koule nabaluje sníh, stejnojmenná prodejní strategie nabaluje nákupní pobídky. Prodejce v ní funguje jako reklamní poutač, když k vyžádanému zboží nabízí zákazníkům další příbuzný sortiment, upozorňuje na služby prodejny apod. Nic se nesmí přehánět – abyste zákazníka „neotrávili“, nedávejte mu více než sedm doplňujících otázek.
Zejména v oblasti impulzního prodeje platí pravidlo, že co není vidět, to se neprodá. Vlaječky a další POS materiály tak zákazníka můžou k nákupu zlákat. Na druhou stranu výstavních ploch je v každé prodejně omezené množství, a tak je třeba podporovat zejména produkty s nejvyšší prodejností a marží. Méně je někdy více, protože les vlaječek a záplava samolepek zákazníka spíše odradí, než naláká.
Co je jedním z nejdůležitějších faktorů, které u zákazníků rozhodují o prodejnosti tiskového titulu? a) titulní strana b) cena c) počet stran a formát
Tabákové výrobky jsou jasně definovány zákonem. Víte, která kategorie sem nepatří nebo je její název nesprávný? a) cigarety b) doutníky c) tabák d) cigarillos
Výzkumy i prodejní zkušenosti ukazují, že titulní strana pomáhá prodat titul. Úspěch tak mají tituly, které na ní mají známou tvář (zejména českou celebritu) nebo šokující obrázek. Sebelepší obsah nemůže soutěžit s neatraktivní obálkou. Na druhou stranu může mít titul lákavou přední stranu a prodeji to nepomůže, protože je špatně vystavený. Co je to impulzní zóna a kde se nachází? a) místo, kde se pohybuje hodně lidí – například pěší zóny v centrech měst b) osobní prostor zákazníka, jehož porušení vnímá negativně c) konkrétní místa v prodejně, která nejlépe prodávají V případě malých trafik je nejlépe prodávající částí plocha vpravo od prodejního okénka, v kamenných prodejnách pak je tato zóna u pokladny, případně v regálech u nejčastěji nakupovaného zboží. Platí, že impulzní zóna je ve výšce očí – pro děti a dospělé je tedy umístěna v jiné výšce.
Zákon podrobně definuje všechny druhy tabákových výrobků. Místo obecného termínu „tabák“ používá kategorii „ostatní tabák ke kouření“. Které ovocné příchutě nápojů patří v České republice mezi nejoblíbenější? a) pomeranč, jahoda, multivitamín b) pomeranč, jablko, multivitamín c) jablko, jahoda, hruška Vede příchuť pomeranče (padesát procent) a jablka (přes dvacet procent). Ostatní ovocné příchutě nedosahují ani desetiprocentní obliby. Důležité je také rozlišovat, o jaký druh ovocného nápoje se jedná. Džus je stoprocentní ovocná šťáva bez sladidel, barviv a konzervantů, ovocný nektar obsahuje maximálně padesát procent ovocné šťávy, zatímco ovocný nápoj má podíl ovocné šťávy pod dvaceti procenty a může obsahovat i barviva, vůně či konzervanty.
Které smyslové vjemy si zákazníci nejlépe a nejdéle pamatují? a) čichové b) zrakové c) hmatové Zatímco během roku zapomeneme až 95 procent viděného, voňavých vzpomínek se nám za stejnou dobu vytratí jen necelá pětina. Vyplatí se proto myslet na „voňavý marketing“. Nejen ženy totiž vnímají zboží prostřednictvím vůní. Zákazníky přiláká například aroma kávy nebo pečiva. Osvědčuje se třeba i jemné provonění vanilkou. Vůně v prodejně prodlužuje dobu, kterou zde zákazník stráví, zvyšuje možnost jeho návratu a podle výzkumů zvyšuje obrat až o pět procent.
11
Březen 2015/Trafikant
rozhovor
Svlékání na pódiu? Není důležité! Odvahu. Tu vyžaduje uvedení nového velkého titulu na trh. Časopisu Interview a společnosti Empresa Media nechybí. V trafikách se tak právě objevil stostránkový časopis s rozhovory, který má silnou marketingovou podporu. Jak si přečtete, předpoklady uspět Interview má.
Rozhovor s Danielem Köpplem – ředitelem společnosti Empresa Media Na pultech trafik se právě objevil měsíčník Interview – můžete ho představit? Je to časopis, který navazuje na to dobré, co kdysi představoval Mladý svět. Je to magazín, plný poctivých rozhovorů, které nabízejí skutečný čtenářský zážitek – tedy čtení, a ne jen prohlížení obrázků. Kouzlo magazínu je v tom, že kombinuje veřejně známé osoby s lidmi, kteří v životě něco dokázali. A proč jste zvolili formát, který se věnuje právě rozhovorům?
12
Čím se Interview, kromě toho, že nabízí pouze rozhovory, bude ještě odlišovat od jiných zpravodajských či společenských titulů? Toho, čím se Interview liší, je hodně. Třeba i tím, že v každém čísle máme vlastní rozhovor s některou ze zahraničních celebrit. Rihanna nebo Al Pacino v prvním čísle jsou důkazem toho, že to myslíme vážně. A čím se bude lišit? Především hloubkou rozhovoru a troufám si říci i kvalitou. Nebudeme psát o tom, že se někdo dokáže svléknout na pódiu nebo opít pod ním. To pro nás není důležité. Na základě čeho budete vybírat osobnosti, které chcete zpovídat? Asi nejtěžší věc. Jde o cit – ten šéfredaktor titulu Miloš Kozumplík má. Navíc má široký poradní sbor
redaktorů z dalších titulů vydavatelství – od Týdne, Sedmičky, Exkluzivu, Instinktu až třeba po TopDívku. Rozhovory s jakými osobnostmi jsou mezi čtenáři nejpopulárnější? Dobře „fungují“ herečky, herci a zpěváci, kteří mají vybudované dobré jméno. Ale myslím, že pokud najdete téma, tak je vlastně jedno, jakému oboru se člověk věnuje. V aktuálním čísle je zajímavý rozhovor jak s historikem Janem Rakem, tak i s pekařem. Sto stran rozhovorů – to je dost. Jak je obtížné takový rozsah zajistit? Časopis jsme připravovali tři měsíce. Máme řadu rozhovorů, které jsme publikovat nemohli, protože jsme nebyli spokojení s jejich kvalitou. Širší plán je připravený na půl roku dopředu, ale samozřejmě, že jej průběžně upravujeme. Rozhovor je specifický žurnalistický žánr, který vyžaduje zkušené novináře. Jací autoři tedy budou pro Interview psát? Souhlasím. Základem jsou novináři z Týdne a Instinktu a dalších našich
Březen 2015/Trafikant
Text: Filip Poštulka; foto: archiv
Ze zkušenosti s prodejem ostatních titulů víme, že tento žánr je pro lidi atraktivní. Nechtěli jsme vytvořit jen další společenský magazín, kterých jsou na trhu desítky. Rozhovor je interaktivní, a pokud mu věnujete péči, tak se z něj čtenář dozví o daných osobách daleko více než jen z popisného článku.
titulů. Tyto lidi doplňujeme o specialisty na rozhovory nebo osobnosti, které mají k danému tématu co říci. Své místo v časopisu mají i slavní novináři, kteří kdysi působili v Mladém světě, například Roman Lipčík nebo Jan Dobiáš. A jak si představit typického čtenáře, který si bude chodit pro Interview do trafiky? Myslím, že to budou spíše lidé ve středním nebo vyšším věku, kteří rádi čtou. Relativně nízká cena, 35 korun, by neměla být bariérou, protože za ty peníze nabídneme hodně čtení. Je to ideální v porovnání cena – výkon. Mezi čtenáři budou převažovat muži, či ženy? Zpočátku jsem si myslel, že to budou hlavně ženy. V průběhu testů jsem musel ustoupit. Je to chytré čtení bez ohledu na pohlaví. Pro prodej časopisu je velmi důležitá titulní strana, která titul pomáhá „prodat“. Na titulce Interview budou osobnosti. Jak je budete vybírat?
13
Je to vymyšlený mix více lidí. Jsou tam především veřejně známé osobnosti, tak abychom přilákali pozornost. Bude se lišit barva titulní stránky, ale princip, že na ní bude vždy více lidí, zůstává. Další kritérium pak je, že chceme titulní stranu namíchat tak, aby typově lákala široké spektrum čtenářů. Pro titul a jeho uvedení na trh a do trafik je podstatné, aby byl mezi potenciálními čtenáři vidět. Jaká kampaň Interview podpoří? Každé vydání podpoříme televizní kampaní na TV Barrandov, rozhlasovými spoty na regionálních rádiích a samozřejmě inzerce bude i v Instinktu, Týdnu, Exkluzivu nebo Sedmičce. Titul bude mít, alespoň během první roku, silnější marketingovou podporu. Tištěné časopisy dnes doplňuje jejich webová verze a naopak. Jak to bude v případě Interview? Ne. Jsem konzervativní člověk a nevím, proč brát byznys sobě i prodejcům. Interview je „čtecí“ magazín a jako takový patří na papír. Postupně možná budeme
k dispozici i pro čtečky, ale samostatný web není na pořadu dne. Přinášíte na trh velký tištěný titul. Tisku jako formátu tedy věříte. Jak vidíte jeho budoucnost? Samozřejmě. Z mého pohledu není důvod, proč by tištěná média neměla fungovat. Ano, lidé čtou méně některé noviny a časopisy, ale to přece neznamená, že noviny nebo časopisy zaniknou. Osobně ani nechápu, jak nějaký vydavatel může podobnou tezi vypustit z úst. Považuji to za pošetilé. Ostatně prodejci by mi asi potvrdili, že tištěná média jsou jedním z hlavních důvodů, proč k nim zákazníci chodí. Přijde mi úsměvné, když někdo říká, že zmenší prostor pro tištěná média ve prospěch jiného zboží. Má snad pocit, že lidi začnou chodit do trafiky jen pro sušenky nebo nápoje? Jak tedy vnímáte práci trafikantů? Mám trafiky hodně rád. Baví mě si s prodejci povídat o životě, prodejích a o tom, co se děje v jejich okolí. Vždy se dozvím něco zajímavého. Mám radši menší trafiky, kde je čas nějaké to slovo utrousit. ◆
Březen 2015/Trafikant
segment
Tituly receptů a vaření II Pokračování z únorového čísla Pozn.: Tituly jsou řazeny abecedně
Jídlo pro radost a radost z jídla
nový magazín o jídle TRADIČNÍ VÁNOČNÍ SPECIALITY ČECH A MORAVY:
10
nejúžasnějších dezertů Husa 6x jinak Domácí cukroví
Sladké pokušení Chvilka v kuchyni Časopis patří do skupiny titulů úspěšného ženského týdeníku Chvilka pro tebe. Chvilka v kuchyni přináší velké množství receptů přímo od čtenářek. Vše je zpracované přehlednou formou v příjemném formátu a nafocené v Kulinárním studiu. Čtenářky jsou za zaslání receptů ohodnoceny finanční hotovostí. Chutné recepty jsou doplněny dalšími variantami a radami, jak je možné recept upravit. A k tomu navíc časopis nabízí krajové speciality, recepty ze zahraničí a další kulinární tipy. Ve Chvilce v kuchyni nechybí ani křížovky, znalostní kvízy, výhry do kuchyně, foto soutěže pro čtenáře atd. Časopis vydává společnost Bauer Media.
14
Prima FRESH Měsíčník vyšel poprvé loni na podzim. Nabízí inspiraci i tipy na sezónní vaření pro všechny, pro které je jídlo a vaření opravdovou vášní. Nabízí neotřelé recepty, nápadité tipy i zajímavé dekorace. V každém čísle najde čtenář velké téma, které se věnuje určité pochoutce a nabízí více možností její přípravy. Časopis nahlíží i do regionálních kuchyní Čech a Moravy a přináší tradiční recepty, na které je škoda nevzpomenout. Věnuje se i sezónním surovinám a nabízí z nich zajímavé recepty. Na servisních stránkách připravuje Prima FRESH nápadité tipy na dárky pro všechny gurmány. Výhodou je, že časopis má masivní podporu v rámci celé skupiny televize Prima. Titul vydává FTV Prima.
Vaříme krok za krokem Titul příjemného formátu vychází každý měsíc a čtenáři v něm najdou recepty na všední i sváteční dny. Recepty mají mnoho chutí – jsou sladké i slané, jednoduché i složité. Zásadní však je, že jejich příprava je vždy krok za krokem přesně rozepsaná a nafocená. Časopis tak ocení jak kuchaři a kuchařky, kteří nemají příliš zkušeností, tak i zkušení gurmáni, pro něž je plotna a okolí oblíbeným místem. Těm, kteří recepty podle časopisu Vaříme krok za krokem připravují, se určitě dostane velkého uznání od jejich okolí. Časopis patří do nabídky mediálního domu Bauer Media. ◆
Březen 2015/Trafikant
Text: LTO; foto: Thinkstock.com a archiv
SEZÓNNÍ SUROVINY V NOVÉM KABÁTKU CIBULE LOSOS ZELÍ DÝNĚ
profil
Čtvrtstoletí Spiritu Jedním z prvních soukromých periodik. Tím se stal před pětadvaceti lety týdeník Spirit. Založil ho novinář a astrolog PhDr. Josef Trhlík. I když by tomu mohl název napovídat, týdeník se nevěnoval a nevěnuje okultismu, ale nabízí alternativní pohled na svět val i počet stránek a cena. Týdeník se tak začal profilovat jako POSEL DOBRÝCH ZPRÁV – vyhýbá se byť jen náznakům politiky a problémům. Otevírá tajemství života Časopis slouží čtenářům i jako rádce – týdně do redakce dorazí na dva tisíce dopisů, SMS a žádostí o kontakty i konkrétní pomoc. Spirit je v celé své historii ojedinělý tím, že nemá inzerci – zásadní je pro něj vlastní prodej a jedinou reklamou je propagace vlastního zásilkového obchodu. Podle vyjádření redakce je Spirit nejčtenějším periodikem o tajemstvích života. Za čtvrtstoletí se velmi proměnil, ale čtenářskou základnu má stálou – více než polovinu tvoří čtenářky
nad čtyřicet let, které si pro titul rády zajdou do trafiky. Součástí časopisu jsou i zajímavé projekty kolem něj. Paří k nim tradiční víkendová setkání s léčiteli či akce s alternativní medicínou. Největší ohlas měla – vystoupení filipínských „chirurgů“, kteří operují holýma rukama, série s věhlasným ruským léčitelem Kašpirovským či kurzy chiromantie a astrologie. Pod značkou časopisu běží i zájezdy pro nezadané čtenáře. Pro podporu titulu je důležitý i e-shop Spirit. ◆
S titulem Spirit jsou spojeny i weby: www.spirit.cz www.i-horoskopy.net www.spiritnew.org
Text: Spirit, foto: archiv
Záhadné senzace V Týdeníku Spirit se tak objevují horoskopy, články o záhadách a tajemstvích, místo zde měla a má netradiční medicína či bylinkářství. Pozoruhodné je, že přestože jde o časopis, tak je vydávaný novinovou formou. O titul byl od začátku značný zájem a týdně se jej prodalo neuvěřitelných 150 tisíc při až směšně nízké ceně – titul byl za korunu! Zájem čtenářů přitahoval i populární autory – do titulu přispívali například léčitel MUDr. Josef Jonáš, spisovatelé Jiří Švejda a Vladimír Páral. Senzací se stal rozhovor se „záhadologem“ Erikem von Dänikenem. Časopis se od devadesátých let věnuje i expedicím na tajemná místa a zkoumá záhady. Jak přibývala témata, tak se zvyšo-
15
Březen 2015/Trafikant
informace
Doplňkové zboží název
objednací kód
nejmenší možný odběr
remitenda
Prodejní cena* / 1 ks (bez
Album ANGRY BIRDS
DP026130001
1 ks
ne
15,90 Kč
Alkohol tester ALT 102
DP016130001
1 ks
ne
280,00 Kč
Balička cigaret
DPBAL130001
1 ks
ne
24,90 Kč
Baterie AAA GP Supercell R03 2SH
DPBA8140001
10 ks
ne
4,54 Kč
Baterie AA GP Supercell R6 4SH
DPBA7140001
5 ks
ne
10,00 Kč
Bateria AAA R3 (mikrotužkové)
DP028130001
5 balíčků po 4 ks baterií ve fólii
ne
9,10 Kč / 1 balení (4 kusy baterií)
Baterie alkalická E block 9V-SONY
DPBA3130001
1 ks
ne
35,00 Kč
Baterie alkalická LR03/AAA-SONY
DPBA2130001
5 balení = 20 ks (1 ks = 4 ks baterií)
ne
29,00 Kč
Benzín Royce 125ml
DPBER150001
4 ks
ne
23,88 Kč
Benzin ZIPPO 125 ml
DPBEZ130001
4 ks
ne
34,63 Kč
BLESK peněženka emise A1
DPBLE170900
5 ks
ano
113,00 Kč
BLESKmobil voucher – dobíjecí kupón DP001120001
5 ks
ne
200,41 Kč
ano
109,09 Kč
BLESKmobil SIM pack
BMOBB130001
5 ks
BLESK pytlíček plný gumiček
DPGUM140001
30 ks ano
7,23 Kč
Bonbóny TUTTI FRUTTI medvídci
DPTFM140001
1 ks
ne
9,95 Kč
Bounty 57g
DPBNT140001
24 ks
ne
8,00 Kč
Cigaretová skleněnka
DPSKL130001
1 balení = 100 ks ne
Cigaretové papírky Greengo
DPCPG140001
50 ks
ne
9,90 Kč
Cigaretové papírky Greengo + filtr
DPCPF140001
24 ks
ne
19,90 Kč 17,52 Kč
1,16 Kč
Cigaretové papírky Greengo Rolls
DPCPR140001
24 ks
ne
Cigaretové papírky Vážka
DPCPA130001
100 ks
ne
2,15 Kč
Cigaretové pouzdro 15432
DPCPU140001
6 ks
ne
53,64 Kč
Cigaretové pouzdro 15829
DPCPU140002
6 ks
ne
53,64 Kč
Dárková sada ZIPPO
DPDSZ130001
1 ks
ne
349,00 Kč
Dinosaurus Egg - vajíčko s překvapením
DPEGG150001
18 ks
ne
19,91 Kč
Doutníky ElGuajiro GC/3
DPDEG140001
1 balení = 3 ks
ne
115,56 Kč
Doutníky Stanislaw Brasil/3
DPDST140001
1 balení = 3 ks
ne
42,03 Kč
Doutníky Stanislaw Nimrods/5
DPDSN140001
1 balení = 5 ks
ne
63,02 Kč
Doutníky Stanislaw Sumatra/3
DPDST140002
1 balení = 3 ks
ne
42,03 Kč
Drtič tabáku plastový 11102
DPDRT130001
20 ks
ne
17,50 Kč
Dřevěné bambusové uhlí Remo 1kg
DPBUR140001
1 ks
ne
47,52 Kč
Dřevěné kokosové uhlí GR 1kg
DPKUG140001
1 ks
ne
69,92 Kč
Dřevěné rychlozápal. Remo
DPUHL130001
4 ks
ne
9,92 Kč za váleček (10 ks)
Dřevěné rychlozápalné uhlí tablety GR
DPBUG140001
5 ks
ne
14,46 Kč
Duhové pendreky Juicee Gummee
DPDPE130001
1 ks = 1 sáček
ne
11,23 Kč
Dýmka dřevěná rovná 68938
DPDDR130001
1 ks
ne
190,00 Kč
Dýmka dřevěná zahnutá 68942
DPDDR130002
1 ks
ne
190,00 Kč
Dýmka malá šlukovka 58072
DPDYM130001
1 ks
ne
35,00 Kč
Elektronická cigareta Alien
DP019130001
20 ks
ne
57,40 Kč
Fini Roller Fantasy
DPFIN140001
40 ks
ne
5,40 Kč
Frubi štangle
DPFRU140001
24 ks
ne
6,50 Kč
GAME PHONE - telefon vodní hra s cukrovinkou 5g
DPPHO150001
24 ks
ne
18,61 Kč
Gummee Dino Park
DPGUD130001
1 ks = 1 sáček
ne
11,77 Kč
Halls – calm
DPHAK130001
20 ks
ne
11,40 Kč
Halls – cool
DPHAC130001
20 ks
ne
11,40 Kč
Halls – extra strong
DPHAL130001
20 ks
ne
11,40 Kč
Horalky 50g
DPHRL140001
36 ks
ne
6,78 Kč
Kamínky do zapalovačů REMO
DP037130001
25 ks
ne
6,60 Kč
Kamínky ZIPPO
DPKAZ130001
1 balení = 24 ks
ne
17,60 Kč
Kapesníčky papírové 3vrstvé – Linteo
DPKA3130001
10 ks
ne
1,25 Kč
Kapesníčky vlhčené-Baby mate
DPKVL140001
12 ks
ne
6,37 Kč
Kapsička Zippo
DPKZI140001
1 ks
ne
235,00 Kč
Karty Canasta 1603
DPKAC140001
1 ks
ne
42,80 Kč
Jedná se o prodejní cenu pro odběratele PNS. Prodejní cenu pro koncového zákazníka si určuje prodejce sám, s výjimkou předplacených SIM karet a dobíjecích kupónů. Doporučená CKS SIM karet a dobíjecích kupónů je uvedena na produktu.
*
16
Bžezen 2015/Trafikant
název
objednací kód
nejmenší možný odběr
remitenda
Prodejní cena* / 1 ks (bez
Karty Černý Petr 1723
DPKCP140001
1 ks
ne
16,49 Kč
Karty Mariáš dvouhlavý 1713
DPKAM140002
1 ks
ne
16,49 Kč
Karty Mariáš jednohlavý 1711
DPKAM140001
1 ks
ne
16,49 Kč
Karty Poker 1666
DPKAP140001
1 ks
ne
42,70 Kč
Karty Rummy Senior 1608
DPKAR140001
1 ks
ne
43,90 Kč
Kerosin do zapalovačů 100 ml
DP039130001
4 ks
ne
20,25 Kč
Knoty ZIPPO
DPKNZ130001
4 ks
ne
16,40 Kč
Kuřátko barevné s cukrovinkou 10g
DPKUC150001
12 ks
ne
20,96 Kč
Kuřátko s kukátkem a cukrovinkou 10g
DPKFC150001
35 ks
ne
10,52 Kč
Kuřátko žluté s cukrovinkou 10g
DPKCU150001
12 ks
ne
16,96 Kč
Letadlo s cukrovinkou 3g
DPLEC140001
12 ks
ne
20,96 Kč
LIPO náramek
DPLIP140001
48 ks
ne
2,63 Kč
Lipo PEDRO kostičky
DPPKO130001
1 ks = 1 sáček
ne
8,35 Kč
LIPO PEDRO sladký mix
DPPSM130001
1 ks = 1 sáček
ne
6,09 Kč
Lízátka PEDRO
DPPLI130001
1 ks = 1 sáček
ne
13,30 Kč
Lízátko BRAIN Pop 17g
DPBRA150001
50 ks
ne
4,96 Kč
Lízátko Moon Pop
DPMON130001
1 balení = 50 ks
ne
3,95 Kč
Lízátko – prstýnek Filly World
DPFIL130001
1 balení = 36 ks
ne
8,70 Kč
Mentos bonbon fruit
DPMEF130001
40 ks
ne
10,30 Kč
Mentos bonbon mint
DPMEM130001
40 ks
ne
10,30 Kč
Mentos žvýkačky jahoda 3D
DPMJZ130001
12 ks
ne
12,38 Kč
Mentos žvýkačky ostružina 3D
DPMZO130001
12 ks
ne
12,38 Kč
Military collection
DPMCL140001
6 ks
ne
20,96 Kč
Minifitry Davis Ross
DPMIF130001
1 balení = 36 ks
ne
11,57 Kč
Mix dýmkových tabáků Planta 1750
DPMDT140001
1 ks
ne
425,85 Kč
Mix neochucených cigaretových tabáků MB
DPMNT140001
1 ks
ne
461,96 Kč
Mix ochucených cigaretových tabáků MB
DPMOT140001
1 ks
ne
559,40 Kč
MIX zapalovačů piezo Lucca di Maggio 35052
DPMIX140001
1 ks
ne
1 033,06 Kč
MIX zapalovačů piezo Royce 35053
DPMIX140002
1 ks
ne
942,15 Kč
MIX zapalovačů piezo Royce 35054
DPMIX140003
1 ks
ne
818,18 Kč
Mlsej duhu Juicee Gummee
DPMLD130001
1ks = 1 sáček
ne
11,23 Kč
MOBIL.cz – dobíjecí kupón 250
DPDOK130001
5 ks
ne
200,41 Kč
MOBIL.cz – startovací balíček
MFMOB130001
1 ks
ano
145,45 Kč
MOKATE 3v1 Coffee Drink
DPM31130001
15 ks
ne
3,20 Kč
Náhr. vatová výplň do zippo zapalovače
DPNVZ140001
1 ks
ne
53,60 Kč
Nálepky ANGRY BIRDS
DP027130001
36 ks
ne
7,90 Kč
Panenka s cukrovinkou varianta II.
DPPAD140001
30 ks
ne
13,56 Kč
PEDRO Kyseláci 80g
DPKYS150001
1 ks
ne
9,65 Kč
PEDRO Opičky a banány 80g
DPOPB150001
1 ks
ne
9,65 Kč
PEDRO Safari 80g
DPSAF150001
1 ks
ne
9,65 Kč
PEDRO Smajlíci 80g
DPSMJ150001
1 ks
ne
9,65 Kč
Pendreky jablko JuiceGummee
DPDPE140002
1 ks
ne
11,23 Kč
Pendreky jahoda JuiceGummee
DPDPE140003
1 ks
ne
11,23 Kč
Peněženka
DPPEN140001
8 ks
ne
13,31 Kč
Pistole Space Water Gun s cukrovinkou 15g
DPGUN150001
12 ks
ne
21,65 Kč
Plnička cigaret
DP034130001
1 ks
ne
39,50 Kč
Plyn do zapalovačů 72 ml
DP038130001
4 ks
ne
21,80 Kč
Plyn do zapalovačů ICQ 18 ml
DPP18130001
25 ks
ne
9,50 Kč
Plyn do zapalovačů ROYCE 250 ml
DPPR2130001
3 ks
ne
22,90 Kč
Plyn do zapalovačů ROYCE 90 ml
DPPR9130001
6 ks
ne
19,50 Kč
Podpalovač bílý tuhý
DPPDP140001
2 ks
ne
18,50 Kč
Pohlednice glitr. Velikonoce 2015m
DP023150001
50 ks
ano
2,12 Kč
Aktuální informace o nových titulech, o změnách u stávajících titulů, o ukončení distribuce a o sortimentu doplňkového zboží najdete na www.pns.cz. 17
Březen 2015/Trafikant
křížovka A zase ta vůně! Parfémy patří k nejoblíbenějším cenám v křížovkářské soutěži. Nyní tak dva úspěšní luštitelé získají luxusní dámský parfém Davidoff Cool Water Woman – toaletní voda pro ženy 50 ml. O parfému: Byl inspirován průzračnou vodou světa. Přináší opojení květů růže a jasmínu v kombinaci s citrusy a melounem. Luxusní parfémy značky Davidoff jsou nezapomenutelné pro svou jedinečnost.
Znění tajenky z únorového čísla: Únorové mrazy si na tisk nepřijdou
Výherci z únorového čísla: Hana Gahurová – Hulín, Jiří Jursa – Frýdek-Místek Znění tajenky zašlete na adresu: REDAKCE TRAFIKANT, Astrosat Media, s. r. o., Lomnického 7, 140 79 Praha 4 nebo na e-mailovou adresu
[email protected]. Nezapomeňte uvést své odběratelské číslo, název a adresu subjektu, pro který pracujete a jenž má s PNS a.s. uzavřenou smlouvu.
POD TÍMTO LOGEM NAJDETE TY O NĚCO LEPŠÍ KŘÍŽOVKY, KTERÉ ZABAVÍ A SVÝM HUMOREM I POBAVÍ! ZKUSTE JE! OBJEDNÁVEJTE V KONTAKTNÍM CENTRU PNS a.s.!
18
Březen 2015/Trafikant
N OVÁ KNIH A ČTYŘLÍSTEK A ELIXÍR NEVIDITELNOSTI Objednávejte u svého distributora!
V YCHÁ
ZÍ
a n z e ř b . 18 1 29 K č
Vydává nakladatelství
F I L M E X P O R T
H O M E
České filmy za 29 Kč
V I D E O
–
K V A L I T N Í
České filmy za 99 Kč
F I L M Y
N A D V D
3 české filmy za 79 Kč novinka
Roztomilý člověk 1. 4. 2015
Pohádka máje 3. 4. 2015
Přednosta stanice 13. 4. 2015
Král komiků 15. 4. 2015
105% alibi 1. 4. 2015
Švadlenka 1. 4. 2015
Velké dobrodružství Kde alibi nestačí 3. 4. 2015 13. 4. 2015
3x Česká komedie 1.
3x Oldřich Nový 1.
2. 4. 2015
2. 4. 2015
3x Hudební film
3x Česká komedie 3.
2. 4. 2015
16. 4. 2015
3x Oldřich Nový 2.
3x Karel Čapek
novinka
Nejlepší člověk 17. 4. 2015
Čtrnáctý u stolu 22. 4. 2015
Ulice zpívá 20. 4. 2015
Hostinec U kamenného stolu
Zde jsou lvi 15. 4. 2015
Sobota 15. 4. 2015
Audience 17. 4. 2015
Tulák Macoun 24. 4. 2015
3x Otakar Vávra 2.
Siréna 20. 4. 2015
Kolik slov stačí lásce? 29. 4. 2015
3x Česká komedie 6.
Touha 22. 4. 2015
novinka
16. 4. 2015
16. 4. 2015
23. 4. 2015 23. 4. 2015
3x Oldřich Nový 3.
23. 4. 2015
24. 4. 2015
FILMEXPORT HOME VIDEO s.r.o. l Kaplická 14, 140 00 Praha 4 l tel. a fax: +420 261 213 664 l
[email protected] l www.filmexport.cz