INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA
Účetnictví II Ing. Hana Růčková
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ESF napomáhá rozvoji lidských zdrojů a podnikatelského ducha.
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Náplň přednášky Vyřazení DNHM • • • • •
likvidací prodejem škodou darem převodem z podnikání do osobního užívání
Opravné položky
Vyřazení DNHM Postup při vyřazování majetku zcela odepsaného majetku • zůstatková cena takto vyřazeného majetku = 0 (oprávky se rovnají pořizovací ceně) • vyřazení se provede jedním zápisem • majetek se vyřadí z účetnictví cenou, ve které byl po celou dobu veden (historickou cenou) MD PS
02-DHM
DAL
MD
Vyřazení majetku
ZC = 0
08-Oprávky DHM
DAL
Vyřazení DNHM Postup při vyřazování majetku, který má zůstatkovou cenu (není zcela odepsán) – má dva kroky 1. ZC se zaúčtuje formou jednorázového odpisu nejčastěji na nákladové účty 2. Vyřazení majetku v pořizovací ceně Schematické znázornění MD PS
02 - DHM
DAL
MD
2 Vyřazení majetku v PC
08-Oprávky DHM PS
DAL
MD
1 Jednorázový odpis v ZC
5xx-Nákl.účty
DAL
Vyřazení DNHM Způsoby vyřazení majetku
likvidací v důsledku fyzického opotřebení prodejem darem likvidací v důsledku manka a škody přeřazením z podnikání do osobního vlastnictví
Vyřazení DHM – likvidací Jednotné zadání: PS 022 – 200 PS 082 – 80 Vyřazení likvidací – SÚ 551 – Odpisy DNHM P. č.
text
Kč
MD
DAL
1.
Jednorázový odpis zůstatkové ceny (DHM)
120
551
08
2.
Vyřazení DHM v pořizovací ceně
200
08
02
Schematické znázornění MD PS200
02 - DHM
DAL 2)200
MD 2)200
08-Oprávky DHM
DAL
MD
PS80 1)120
1)120
551-OdpisDNHM
DAL
Vyřazení DHM – prodejem PS 022 – 200 PS 082 – 80 Vyřazení prodejem SÚ 541 – Zůstatková cena prodaného DNHM P. č.
Text
Kč
MD
DAL
1.
Jednorázový odpis zůstatkové ceny (DHM)
120
541
08
2.
Vyřazení DHM v pořizovací ceně
200
08
02
Schematické znázornění MD PS200
02 - DHM
DAL 2)200
MD 08-Oprávky DHM 2)200
DAL
MD
PS80 1)120
1)120
541-ZC prodanéhoDHM
DAL
Vyřazení DHM – darem PS 022 – 200 PS 082 – 80 Vyřazení darem SÚ 543 – Zůstatková cena darovaného majetku DNHM p.č.
text
Kč
MD
DAL
1.
Jednorázový odpis zůstatkové ceny (DHM)
120
543
08
2.
Vyřazení DHM v pořizovací ceně
200
08
02
MD PS200
02 - DHM
DAL 2)200
MD 2)200
08-Oprávky DHM
DAL
MD
543-Dary
PS80 1)120
1)120
DAL
Vyřazení majetku – likvidací v důsledku manka a škody PS 022 – 200 PS 082 – 80 Vyřazení z důvodu manka a škody SÚ 549 – Manka a škody, 582 – Škody P. č.
text
Kč
MD
DAL
1.
Jednorázový odpis zůstatkové ceny (DHM)
120
549
08
2.
Vyřazení DHM v pořizovací ceně
200
08
02
Schematické znázornění MD PS200
02 - DHM
DAL 2)200
MD 2)200
08-Oprávky DHM
DAL
582-Škoda 549-Manka a škody
MD
PS80 1)120
1)120
DAL
Vyřazení DHM – přeřazením z podnikání do osobního užívání PS 022 – 200 PS 082 – 80 Vyřazení prodejem SÚ 491 – Účet individuálního podnikatele p. č.
text
Kč
MD
DAL
1.
Jednorázový odpis zůstatkové ceny (DHM)
120
491
08
2.
Vyřazení DHM v pořizovací ceně
200
08
02
Vyřazení DHM – přeřazením z podnikání do osobního užívání Schematické znázornění PS 022 – 200 PS 082 – 80 MD PS200
02 - DHM
DAL 2)200
MD 2)200
08-Oprávky DHM
DAL
MD
PS80 1)120
491 – Účet individuálního podnikatele
1)120
491
DAL
Rekapitulace Způsob vyřazení
SÚ vyřazení ZC
Název účtu
Likvidace v důsledku opotřebení
551
Odpisy DHNM
Prodejem
541
Zůstatková cena prodaného DHNM
Darováním
543
Dary
V důsledku škody nebo manka
549, 582
549 - Manka a škody 582 - Škody
Přeřazením z podnikání do osobního užívání
491
Účet individuálního podnikatele
Opravné položky k DNHM slouží k přechodnému snížení ocenění DNHM opravné položky účtujeme k datu účetní závěrky (vychází se z výsledků provedené inventarizace) při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek vytvářejí se tehdy, když se zjistí, že reálná hodnota je podstatně nižší, než je vykazována v účetnictví po odečtení oprávek (ZC˃než reálná hodnota)
Opravné položky
pokud pominou důvody pro tvorbu opravné položky, zruší se opravné položky nelze vytvářet na dočasné zvýšení majetku tvorba opravných položek respektuje zásadu opatrnosti
Opravné položky Účtování opravných položek tvorbu opravných položek účtujeme na vrub nákladového účtu 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek zúčtování opravných položek účtujeme ve prospěch účtu 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek Schematické znázornění 09-Opravná položka K DM 20 20
559-Tvorba a zúčtování OP 1 2
1.Tvorba opravnch položek 2.Zúčtování(zrušení) opravných položek
20 20
Pořízení DHM leasingem Náplň přednášky Základní pojmy
Členění leasingu Operativní leasing Účtování operativního leasingu Finanční leasing
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu leasing – představuje vztah mezi pronajímatelem a nájemcem podstata leasingu spočívá • ve smluvním nájemním vztahu
nájemce platí pronajímateli (vlastníkovi) stanovené nájemné pronajímatel je majitelem věci, po uplynutí sjednané lhůty pronájmu může přejít vlastnické právo k předmětu na nájemce za sjednaných podmínek • odkoupení za zůstatkovou nebo sjednanou cenu • převedení do vlastnictví nájemce po zaplacení poslední splátky
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu • • • • •
nájemné představuje pro pronajímatele (vlastníka) navrácení kapitálu investovaného do předmětu leasingu úhradu dalších nákladů úrokové zhodnocení kapitálu převedení majetku uživateli (nájemci) bez převedení vlastnictví bez vynaložení většího množství finančních prostředků
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu členění leasingu • podle místa původu o o o o o
tuzemský zahraniční podle komodit dodavatelský Zakázkový
• podle daňového hlediska o operativní (krátkodobý) o finanční (dlouhodobý)
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu operativní (provozní) leasing – nájem (klasický), při kterém pronajímatel po ukončení leasingu • nepřevádí předmět nájmu na nájemce • nepřevádí na nájemce veškerá práva (rizika i užitek) • pronajatý majetek dostává zpět od nájemce • poskytuje služby spojené s údržbou zařízení, hradí pojištění • může totéž zařízení pronajmout několika nájemcům
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu účtování operativního leasingu je rozděleno na účtování • u pronajímatele o pronajímatel provádí odpisování majetku podle odpisového plánu o nájemné je tržbou, která se zaúčtuje ve prospěch účtu 602 – Tržby z prodeje služeb souvztažně s účtem 311 – Odběratelé nebo na účet 221 – Bankovní účty
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu • účtování u nájemce o nájemce zařadí majetek na účet podrozvahové evidence a nájemné zaúčtuje do nákladů na účet 518 – Ostatní služby o pokud je nájemné splacené v několika splátkách předem nebo zpětně, musí se použít účty časového rozlišení (účtu účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv) o u pronajímatele to budou účty 384 nebo 385 a u nájemce se bude jednat o účty 381 nebo 383
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu Účtování u pronajímatele P. č. 1.
Účetní případ
Kč
FAP za obráběcí stroj a) Cena bez DPH b) 21% DPH c) celkem
200 000 42 000 242 000
2.
Převzetí majetku do užívání
200 000
3.
Roční odpis stroje
30 000
4.
VBÚ – splátka nájemného a) Splátka nájemného bez DPH
b) DPH 21%
30 000
MD
DAL
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu Účtování u nájemce
P. č.
Účetní případ
1.
Zařazení majetku do podrozvahové evidence
2.
VBÚ –úhrada nájemného a) bez DPH a) + 21% DPH
3.
Vyřazení majetku z podrozvahové evidence
Kč 200 000
MD
DAL
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu finanční leasing je definován • z pohledu ZoÚ • z pohledu zákona o dani z příjmu finanční leasing z pohledu nájemce • jedná se o pronájem, kdy na nájemce přecházejí veškerá práva a povinnosti • podrozvahový závazek by se měl v průběhu leasingu snižovat až na nulovou hodnotu
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu • nájemné najetého majetku je uznáno nájemci za těchto předpokladů o o o o
o o o
doba nájmu je stanovena minimálně jako doba odpisování kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by měla věc při rovnoměrném odpisování podle zákona po ukončení pronájmu musí být pronajatá věc zahrnuta do majetku nájemce je-li kupní cena vyšší než 40 000,-, odepisuje věc nájemce od počátku je-li cena nižší, pak nájemce bude řešit odpis ve vnitřní směrnici účetní jednotky majetek s nulovou hodnotou, je vhodné ocenit reprodukčně pořizovací cenou a oprávky stanovit na tuto cenu leasingovou cenu hradí nájemce postupně v závislosti na době trvání leasingové smlouvy
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu finanční leasing z pohledu pronajímatele • pronajímatel zůstává právně vlastníkem majetku • pronajatý majetek je po celou dobu pronájmu zachycen v účetnictví pronajímatele • majetek vykazuje v rozvaze • nájemné je ukončeno odkoupením majetku nájemcem za smluvní nebo zůstatkovou cenu • majetek se odepisuje na základě odpisového plánu • leasingová cena (cena finančního leasingu) je tvořena o pořizovací cenou pronajímaného předmětu + ostatní náklady vynaložené pronajímatelem na konkrétní leasingový případ + zisk pronajímatele
Pořízení DHM prostřednictvím leasingum výhody finančního leasingu • kupující nemusí mít k dispozici peněžní prostředky ve výši celé pořizovací ceny majetku • sjednání finančního leasingu bývá rychlejší než sjednání bankovního úvěru • leasingové splátky lze nastavit podle přání • leasingové splátky jsou pro nájemce daňově účinným nákladem nevýhody finančního leasingu • vlastnickým právem disponuje majitel • leasing bývá obvykle dražší než jiná forma financování
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu Účtování pořízení a odpisování finančního leasingu • pořízení o u pronajímatele se zachytí majetek na majetkovém účtu a rovněž se zachytí v podrozvahové evidenci na str. MD v příloze je ÚJ povinna tento majetek uvádět k datu účetní závěrky hodnotu uhrazených splátek hodnotu splátek zbývajících k úhradě
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu o
odpisování DM – předmětu finančního leasingu pronajímatel provádí odpis, jelikož předmět leasingu vlastní řídí se odpisovým plánem odpisový plán si stanovuje pro jednotlivé předměty nebo skupiny doporučuje se oddělit pomocí analytiky majetek pronajatý v rámci leasingu od majetku, který užívá podnikatel pro vlastní potřeby odpisy FL jsou daňově uznatelné, pokud doba, na kterou je LS uzavřena, odpovídá minimální době odpisování předmětu LS, která je stanovena v zákoně o dani z příjmu pro jednotlivé odpisové skupiny pronajatý majetek se začne odepisovat v okamžiku, kdy nájemce (uživatel) uvede předmět leasingu do užívání
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu splátky z pohledu pronajímatele • nájemné se účtuje jako výnos na účet 602 – Tržby z prodeje služeb • nájemné zahrnuje hodnotu odpisů najaté věci, hodnotu refinancování (úrokové náklady předmětné transakce, režijní náklady, servis, montáž, pojištění, pokud jsou předmětem leasingové smlouvy) a v neposlední řadě obsahuje zisk leasingové společnosti
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu pořízení a odpisování finančního leasingu • nájemce zachytí majetek ve své podrozvahové evidenci účtování u nájemce • vede majetek pouze v podrozvahové evidenci, tudíž majetek neodepisuje
Pořízení DHM prostřednictvím leasingu splátky nájemného v rámci finančního leasingu • z pohledu nájemce o prostřednictvím nájemného (leasingových splátek) je splácena pronajímateli hodnota předmětu leasingu o nájemce účtuje nájemné na vrub nákladů na stranu MD účtu 518 – Ostatní služby o nájemné se většinou provádí v pravidelných splátkách po dobu trvání leasingové smlouvy
Zásoby – oceňování při pořízení a úbytku Náplň přednášek Způsoby oceňování zásob při pořízení Způsoby ocenění úbytku zásob • metoda FIFO • metoda průměrných cen • metoda pevné ceny s odchylkou
Zásoby – oceňování při pořízení způsoby ocenění: • pořizovací cena – cena, za kterou je zboží, materiál nakoupen + náklady, které s pořízením zásob souvisí o náklady, které souvisí s pořízením – např. přepravné, clo, provize, pojistné atd. o pro stanovení pořizovací ceny se používají kalkulační účty SÚ 111 – Pořízení materiálu a SÚ 131 – Pořízení zboží o kalkulační účty slouží k překlenutí časového nesouladu mezi dodávkou zásob a fakturou o u neplátců je DPH součástí ceny o u plátců DPH není daň z přidané hodnoty součástí ceny
Zásoby – oceňování při pořízení ocenění vlastními náklady • ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem (sledují se mzdy, které mají vztah k výrobkům a polotovarům (přímý materiál, polotovary) • v hromadné a velkosériové výrobě se používají pouze přímé náklady (přímý materiál, polotovary, přímé mzdy a ostatní přímé náklady) • v malosériové a kusové (zakázkové) výrobě s dlouhodobým cyklem – položkami přímých nákladů, výrobní popř. správní režii
Zásoby – oceňování při pořízení reprodukčně pořizovací cena (RPC) • cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje • RPC se oceňují zásoby pořízené bezplatně, např. odpad a zbytkové produkty vracené z výroby, nalezené přebytky zásob zjištěné při inventarizaci
Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob metody ocenění • metoda sledování skutečné ceny • metoda FIFO • metoda průměrných cen • metoda pevné ceny s odchylkou Poznámka: Existuje ještě metoda LIFO, ale ta se v ČR nesmí používat
Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob metoda skutečné pořizovací ceny • spotřeba materiálu je oceněna skutečnou pořizovací cenou, za kterou je zásoba vedena ve skladové evidenci • skutečná pořizovací cena se používá v případech drobné zakázkové výroby (použije se konkrétní materiál na konkrétní zakázku) • jednotlivé položky se sledují samostatně, při spotřebě jsou účtovány do nákladů ve skutečné výši • položky se třídí podle jednotlivých zakázek
Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob metoda FIFO (first-in, first-out) • znamená první do skladu, první ze skladu, tedy první je vydáváno cenově nejstarší zboží • první cena pro ocenění přírůstku zásob se použije jako první cena pro ocenění zásob při výdeji (spotřebě) • metodu používají menší účetní jednotky, které nemají velký sortiment zásob
Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob Př. Zadání bude pro všechny metody stejné Příjem v ks
Cena za jednotku
30 ks
20,-
20 ks
10,-
20 ks
10 ks
∑80
Výdej v ks
Zásoba celkem v ks
Příjem v Kč
Výdej v Kč
30 ks
Dle metody
30 ks
Dle metody
20 ks
Dle metody
20,-
30,-
Zásoba v Kč
Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob Řešení: metoda FIFO - prodejní cena 30,P . č.
Účetní případ
Tržba ks x cena
Tržba v Kč
MD
DAL
1.
Dod.fa za zboží
30x20
600,-
131
321
2.
Příjemka –převod zboží na sklad
30x20
600,-
132
131
3.
4. 5.
Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob metoda průměrných cen • cena se vypočte pomocí váženého aritmetického průměru • každé ceně je přiřazena váha podle počtu jednotek • účetní jednotky mohou použít o vážený aritmetický průměr proměnlivý o vážený aritmetický průměr periodický
Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob vážený aritmetický průměr proměnlivý • výpočet spočívá v tom, že po každém novém nákupu stejného druhu zboží se počítá nový průměr • nově vypočtený průměr se bude používat až do dalšího nákupu Výpočet:
Hodnota zásoby na skladě v Kč + poslední přírůstek v Kč
PC =
Množství zásoby na skladě + poslední přírůstek v množství
Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob vážený aritmetický průměr periodický • nezjišťuje se po každém novém nákupu • zjišťuje se za předem stanovené období (za týden, 14 dnů, měsíc) • použije se pro všechny spotřeby v následujícím období až do dalšího výpočtu průměrné ceny • výpočet se provádí u stejného druhu zásob
Výpočet PC =
Hodnota materiálu na skladě v Kč na počátku období + hodnota přírůstku v Kč za období
Množství materiálu na počátku období + přírůstky za období
Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob Příklad: metoda průměrných cen – proměnlivý P. č. Účetní případ
Tržby Kusy x cena
Tržba v Kč
MD
DAL
1.
Dod.fa za zboží
30x20
600
131
321
2.
Příjemka 30 Ks
30x20
600
132
131
3.
Dod. Fa za zboží
Po všech provedených operacích • KZ na AÚ 132/1 • na nákladovém účtu 504 • KZ AÚ 132/2
Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob metoda pevné ceny s odchylkou • pro každý druh zásob si účetní jednotka ve vnitřní směrnici stanoví pevnou skladovou cenu • skladový účet se rozdělí na dva analytické účty např. AÚ 132/1, AÚ132/2 • na AÚ 132/1 se zaúčtuje pevná cena stanovená účetní jednotkou • na AÚ 132/2 se zaúčtuje cenová odchylka Cenová odchylka – rozdíl mezi pevnou cenou a cenou dodávky Výpočet koeficientů: 132/2:132/1
Zásoby – oceňování skladových úbytků Řešení: pevná cena s odchylkou P. č.
Účetní případ
1.
Dodavatelská fa za zboží
2.
Příjemka – zboží na sklad Pevná cena odchylka
3.
Dodavatelská fa za zboží
4.
Příjemka – zboží na sklad Pevná cena odchylka
Tržba Kusy x cena
Tržby Kč
MD
Po všech provedených operacích KZ na AÚ 132/1, na nákladovém účtu 504, KZ AÚ 132/2
DAL
Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob Rekapitulace
Účet 504
Před posledním výdejem ze skladu Po všech provedených operacích
Metoda FIFO
Aritmetický průměr
Pevná cena s odchylkou
Účtování zásob způsobem A, B Náplň přednášky: Účtování zásob způsobem A Účtování zásob způsobem B Zásoby na cestě Nevyfakturované dodávky Pořízení majetku z jiného členského státu EU Inventarizace zásob Zásoby vlastní výroby
Účtování zásob způsobem A, B Účetní jednotky se při účtování zásob mohou vybrat ze dvou možných způsobů: A, B účtování zásob způsobem A (111,131,112,132) •
v průběhu účetního období se jednotlivé složky pořizovací ceny nakupovaných zásob zaúčtují na vrub kalkulačního účtu SÚ 111, SÚ 131 se souvztažným zápisem na příslušných účtech zúčtovacích vztahů nebo na finančních účtech Účtování
P. č.
Účetní případ 1.
Kč
MD
DAL
Dodavatelská fa za nákup mat. , zboží a) Cena bez DPH
b) DPH 21% c) celkem
1 000
210
111, 131
343
1 210
321
2.
VPD - dopravné
1 000
111, 131
211
3.
příjemka
2 000
112,132
111,131
Účtování zásob způsobem A, B účtování zásob způsobem B P. č. 1.
Účetní případ
Kč
MD
DAL
Nákup mat. (zboží)
a) Cena bez DPH b) DPH 21% c) celkem 2.
VBÚ – úhrada fa dodavateli
3.
Konec účetního období
1 000 210
501,504 343
1 210
321
1 210
321
221
a) Převod PS do nákladů
2 000
501,504
112 132
b) Zaúčtování skutečného stavu
1 000
112,132
501 504
Účtování zásob způsobem A, B Rekapitulace způsob A • při pořízení zboží se používají účty kalkulační SÚ 111- Pořízení materiálu, SÚ 112 – Pořízení zboží • převzetí materiálu nebo zboží na sklad se účtuje na základě příjemky SÚ 112 – Materiál na skladě, SÚ 132 – Zboží na skladě • vyskladnění materiálu, zboží – SÚ 501 – Spotřeba materiálu, 504 – Prodané zboží, provádí se na základě výdejky
Účtování zásob způsobem A, B
účtování zásob způsobem B • skladová evidence se vede ve stejném rozsahu jako u způsobu A • v průběhu účetního období se jednotlivé složky pořizovací ceny účtují na stranu MD účtu 501 (504) se souvztažným zápisem na účtech zúčtovacích vztahů nebo na finančních účtech • na skladových účtech se v průběhu roku neúčtuje na SÚ 112, SÚ 132 • v průběhu roku neúčtuje účetní jednotka ani o příjemkách, ani o výdejkách
Účtování zásob způsobem A, B Konec účetního období se zachycuje na skladových účtech na základě provedené inventury následovně • stav nespotřebovaných zásob (skutečný stav zjištěný inventurou) se přeúčtuje na vrub (MD) skladových účtů (112,132) souvztažně s nákladovými účty (501,504) Předkontace: 112(132)/501(504) • PS se převedou do nákladů na účet 501(504) • roční spotřeba materiálu – součet PS zásoby a příjmů se sníží o konečnou zásobu zjištěnou při inventarizaci • vnitropodnikové služby, které souvisí s pořízením zásob (přepravné), se zaúčtují na vrub nákladových účtů 501 (504) souvztažně s účtem SÚ 622 – Aktivace vnitropodnikových služeb Předkontace: 501(504)/622
Účtování zásob způsobem A, B Účtování - rekapitulace Účtování na konci účetního období P. č. 1. a) b) c) 2. a) b) c) 3. a) b) c) 4. 5´.
Účetní případ Tržby za prodané zboží - hotově Cena bez DPH + 21% DPH celkem VFA za prodané zboží Cena bez DPH +21%DPH celkem Dodavatelská fa Cena bez DPH + 21% DPH celkem Příjemka – převod na sklad Výdejka – spotřeba Úbytek prodaného zboží
Způsob A
MD
DAL
Způsob B
MD
604 343 211
DAL 604 343
211
604 343
604 343
311
311
131 343
504 343
132
321 131
504
132
321 Neúčtuje se Neúčtuje se
Zásoby na cestě O zásobách na cestě a nevyfakturovaných dodávkách se účtuje na konci účetního období.
zásoby na cestě (SÚ 119, SÚ 139) • o zásobách (materiálu, zboží) účtuje účetní jednotka tehdy, pokud obdržela do konce účetního období fakturu, ale neobdržela do konce účetního období zásobu (k 31.12.) • přijatá dodavatelská faktura se zaúčtuje ve prospěch účtu SÚ 321 – Dodavatelé, chybějící příjemka se nahradí vnitřním účetním dokladem, na základě kterého dojde k přeúčtování částky z účtu 111,131 na účet SÚ 119 – Materiál na cestě, 139 – Zboží na cestě
Zásoby na cestě • v následujícím účetním období po obdržení zásilky a vystavení příjemky se zásoby převedou na skladové účty Schematické znázornění 111-poř.materiálu 131-pořízení zboží
321-Záv.zobch.vztahů
100
P.č.
1
100
100
119-Materiál na cestě 139-Zboží na cestě
2
100
Účetní případ
100
112-Materiál na skladě 132-Zb.na skl.v prod.
3
100
Kč
MD
DAL
1.
Dodavatelská fa za materiál(zboží)
100
111,131
321
2.
Do konce účetního období zásoba nebyla převzata na sklad
100
119,139
111,13 1
3.
Následující účetní období příjemka
100
112, 132
119, 139
Nevyfakturované dodávky nevyfakturované dodávky SÚ 389 – Dohadné účty pasivní • o nevyfakturovaných dodávkách účtuje účetní jednotka tehdy, pokud obdržela dodávku, ale do konce účetního období nedošly příslušné účetní doklady (např. fa) • přijatá zásoba v průběhu účetního období se zaúčtuje na základě příjemky na sklad • scházející účetní doklady se zaúčtují v ocenění podle uzavřených smluv nebo odhadem na SÚ 389 – Dohadné účty pasivní
Nevyfakturované dodávky • v příštím účetním období na základě došlé faktury se zruší dohadná položka pasivní a zaúčtuje se skutečně vzniklá pohledávka. Schematické znázornění 389 - Dohadované účty pasivní
321-Záv.zobch.vztahů
100
3
100
100
111-Pořízení materiálu 139-Pořízení zboží
2
100
100
112-Materiál na skladě 132-Zb.na skl. a v prod.
1
100
P . č.
Účetní případ
Kč
MD
DAL
1.
Příjem nevyfakturované dodávky
100
112, 132
111,131
2.
K 31. 12. nedošla fa za dodávku
100
111, 131
389
3.
V novém účetním období – dodavatelská fa
100
389
321
Nevyfakturované dodávky SÚ 389 – Dohadný účet pasivní Na tento účet bude účetní jednotka účtovat, zná-li
• účetní případ • účetní období, kterého se účetní případ týká • není přesně známá výše závazků
Pořízení majetku z jiného členského státu Evropské unie kupujícímu (odběrateli) českému plátci vzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku tento plátce má současně nárok na odpočet této daně český plátce provede tzv. samovyměření daně z přidané hodnoty vypočte daň v sazbě, která je pro dané období platná po doplnění potřebných náležitosti se z faktury stane daňový doklad samovyměření – povinnost přiznat daň na výstupu a uplatnit daň na vstupu
Pořízení majetku z jiného členského státu Evropské unie Příklad P. č. 1. 2.
3. 4.
Účetní případ Příjemka příjem zboží na sklad Dod. Fa za zboží (daňový doklad)
DPH 21% samovyměření VBÚ – úhrada dodavatelské fa.
Kč
MD
50 000
DA L 132 131
50 000
131 321
?
343 343
50 000
321 221
Inventarizace zásob ČÚS nařizuje firmám provádět v pravidelných intervalech inventarizaci.
inventarizace majetku (širší pojem), inventarizací se zahajují práce související s řádnou nebo mimořádnou účetní závěrkou, skládá se
• z inventur • z porovnání zjištěných skutečností • zjištění, zda má účetní jednotka tvořit například rezervy, opravné položky • provádí se kontrola uskladnění majetku a zjištění jeho ochrany • provádí se zjištění a vypořádání inventarizačních rozdílů
Inventura inventura je pouze jednou z části prováděné inventarizace inventura se člení
• fyzická inventura o zjišťuje skutečný stav majetku běžnými způsoby (např. přepočítáním, vážením, měřením atd.) o používá se u majetku hmotné povahy, u vybraných druhů zásob se používá i technický propočet o nelze ji provádět odhadem stavu zásob
Inventura fyzické inventuře podléhají • skladové zásoby • dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek • ceniny • pokladní hotovost
dokladová inventura • zjišťuje se skutečný stav majetku a závazků v případech, kdy nelze provést inventuru fyzickou (např. u pohledávek, závazků…)
Inventarizační rozdíly Zjistí se porovnáním skutečných stavů se stavem účetním. Výsledkem může být • manko – rozdíl, který vznikne tehdy, pokud je skutečný stav nižší než stav zjištěný v účetnictví (u zásob), zjištěný stav nelze doložit doklady • přebytek – rozdíl, který vznikne tehdy, pokud je skutečný stav vyšší než stav účetní. P . č. 1.
Účetní případ Přebytek mat., zboží
MD
DAL
112,132
648
Inventarizační rozdíly mankem u zásob nejsou • technologické a technické ztráty, které vznikají např. rozprášením, vyschnutím v rámci technologických úbytků zásob (v rámci norem přirozených úbytků)
normy přirozených úbytků – SÚ 501 • účetní jednotka má možnost si je stanovit ve vnitřním účetním předpisu • u maloobchodu je možnost o stanovení ztratného • stanovené normy musí být ekonomicky zdůvodněné • stanovují se pro každé nové účetní období • normy přirozených úbytků nelze stanovit na základě paušálních odhadů nebo převzetím od jiných účetních jednotek
Inventarizační rozdíly Účtování manko do normy přirozených úbytků 1.
Manko do normy přirozených úbytků materiál ( zboží)
501(504)
112 (132)
manko nad normu přirozených úbytků (předepisuje se odpovědným osobám např. skladníkům, vedoucím skladů)
p. č.
Účetní případ
MD
DAL
1.
Manko nad normu přirozených úbytků
549
112(132)
2.
Pohledávka za odpovědnou osobou
335
648
3.
Úhrada pohledávky - VBÚ
221
335
Opravné položky •
• • •
účtujeme je tehdy, pokud se při inventarizaci zjistí, že užitná hodnota zásob je nižší ,než je ocenění v účetnictví jedná se o přechodné snížení hodnoty zásob tvorba opravný položek se účtuje na vrub nákladů SÚ 559 zrušení opravné položky se účtuje ve prospěch SÚ 559
Účtování P. č.
Účetní případ
MD
DAL
1.
Tvorba opravné položky k materiálu
559
191
2.
Snížení opravné položky
191
559
Zásoby vlastní výroby zásoby vlastní výroby členíme na • nedokončenou výrobu – jedná se o produkty, které prošly jedním nebo více výrobními stupni a nejsou už materiálem ani hotovým výrobkem
• polotovary – produkt, který neprošel všemi výrobními stupni, má již určitou funkční způsobilost
• výrobky – finální produkty, které jsou určeny k prodeji, někdy taky ke spotřebě v rámci účetní jednotky, při jejich prodeji vznikne účetní jednotce pohledávka
Zásoby vlastní výroby Účtování způsobem A o přírůstcích a úbytcích v průběhu účetního 611-Změna stavu nedokončené výroby
121- Nedokončená výroba
Přírůstek – objem výroby (vznik nedokončené výroby) úbytek – odvádění polotovarů 612-Změna stavu polotovarů
112-Polotovary vlastní výroby
Přírůstek polotovarů Úbytek polotovarů 613-Změna stavu výrobků
123-Výrobky
Přírůstek výrobků (převzetí z výroby) úbytek výrobků (vyskladnění)
Zásoby vlastní výroby Účtování způsobem A P. č.
Účetní případ
MD
DAL
a)
Vznik nedokončené výroby
121
611
b)
Úbytek nedokončené výroby
611
121
a)
Přírůstek polotovarů
122
612
b)
Úbytek polotovarů
612
122
a)
Přírůstek výrobků
123
613
b)
Úbytek výrobků
613
123
1.
2.
3.
Zásoby vlastní výroby Účtování způsobem B P. č.
Účetní případ
MD
DAL
1.
Převod PS na základě výsledku provedené inventury
613
123
2.
Zaúčtování skutečného stavu výrobku – na základě výsledku provedené inventury
123
613
Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů Náplň přednášky Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů
• slučování pořizovací ceny na syntetických kalkulačních účtech • slučování pořizovací ceny na kalkulačních účtech s analytickým členěním • účtování ceny pořízení a ostatních nákladů na účtech s analytickým členěním
Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů možné způsoby použití
• sloučení pořizovací ceny na syntetických kalkulačních účtech • sloučení pořizovací ceny na kalkulačních účtech s analytickým členěním • účtování ceny pořízení a ostatních nákladů na účtech s analytickým členěním
Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů sloučení pořizovací ceny na syntetických kalkulačních účtech (způsob A) • účtujeme pomocí kalkulačních účtů 111 – Pořízení materiálu a 131 – Pořízení zboží • kalkulační účty slouží ke zjištění pořizovací ceny, tzn. ceny pořízení a ostatních nákladů, které s pořízením materiálu nebo zboží souvisí, • pořizovací cena zjištěná na kalkulačních účtech se převede na nákladové účty 112 – Materiál na skladě nebo na účet 132 – Zboží na skladě
Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů slučování pořizovací ceny na kalkulačních účtech s analytickým členěním • kalkulační účty se rozdělí na účty analytické • na jednom z nich se zachytí cena pořízení • na druhém analytickém účtu se zachytí ostatní náklady (ON) • na účtech syntetických se zachytí cena pořizovací
Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů • pomocí KON se analytické účty vytvořené k účtům kalkulačním rozpouští na účty skladové • KON se zjišťuje průběžně nebo jednou měsíčně KZ účtu ON (111/2 nebo 131/2)
KON= KZ účtu materiálu nebo zboží v ceně pořízení (111/1 nebo 131/1) KON – koeficient osobních nákladů
Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů Účtování ceny pořízení a ostatních nákladů na účtech s analytickým členěním Účtování
p. č.
Účetní případ
MD
DAL
Nákup materiálu (zboží)
1. a)
Celková cena fa
b)
Cena bez DPH
c)
DPH 21%
321 111/1(131/1) 343
Přepravné
2. a)
Celková cena fa
b)
Cena bez DPH
c)
DPH 21%
343
3.
Příjemka
112/1(132/1)
111/1(131/1)
4.
Doúčtování hodnoty příjemky do pořizovací ceny (KON)
112/2 (132/2)
111/2(131/2)
321 111/2 (131/2)
Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů • u této metody se člení pomocí analytiky účty 111 – Pořízení mat. (131 – Pořízení zboží) i účty 112 – Materiál na skladě (132 – Zboží na skladě) • z kalkulačních účtů přeúčtujeme částku na účty skladové a doúčtujeme poměrnou část ostatních nákladů (KON) • doúčtování hodnoty výdejky do pořizovací ceny (KON)
Finanční účty Náplň přednášky: Náplň účtové skupiny 24, 25 Ocenění finančního majetku Účtování dluhových cenných papírů Účtování majetkových cenných papírů
Finanční účty Účtová skupina 24 – Krátkodobé finanční výpomoci SÚ 241 – Emitované krátkodobé dluhopisy • účetní jednotkou emitované krátkodobé dluhopisy se splatností do jednoho roku Tvorba analytických účtů • podle data jednotlivých emisí • podle jednotlivých věřitelů, druhů dluhopisů, měny atd.
SÚ 249 – Ostatní krátkodobé finanční výpomoci • účtuje se zde krátkodobé přijaté výpomoci • výpomocí jsou od osob, které nejsou peněžním ústavem • tvorba analytických účtů podle jednotlivých věřitelů
Finanční účty Účtová skupina 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek • SÚ 251– Majetkové cenné papíry k obchodování
o majetkové cenné papíry o jsou pořizovaný na veřejných trzích nebo mimo ně o pořizuji se za účelem dosažení zisku o předpokládaná držba krátkodobých cenných papírů je do jednoho roku Tvorba analytických účtů: jednotlivých druhů majetkových cenných papírů, podle měn atd.
Finanční účty cenný papír • je to listina nebo záznam, se kterým je např. spojeno právo na peněžité plnění • právo na výměnu za jeden cenný papír
majetkový cenný papír • cenný papír majetkové povahy • může být registrován na veřejném trhu • může být registrován v tuzemsku, ale i v zahraničí
majetkový cenný papír k obchodování • je pořízen za účelem dosažení zisku do jednoho roku z cenových rozdílů
Finanční účty ocenění registrovaných cenných papírů • pořizovací cenou – ke dni jejich pořízení pořizovací cena je cena, za kterou jsme cenný papír pořídili včetně vedlejších nákladů s pořízením souvisejících např. • poplatky a provize makléřům • poplatky a provize poradcům • poplatky burzám
Finanční účty ocenění reálnou hodnotou • vzniklý rozdíl se účtuje výsledkově na účty účtové skupiny 56 nebo 66 • pokud nelze stanovit reálnou cenu, postupuje se podle zákona o účetnictví
reálná hodnota • tržní hodnota vyhlášena na tuzemské nebo zahraniční burze
Finanční účty SÚ 252 – Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly • účtují se zde cenné papíry emitované účetní jednotkou SÚ 253 – Dluhové cenné papíry k obchodování • účtují se zde registrované dluhové cenné papíry • jejich prodej se předpokládá do jednoho roku • jsou nakupované za účelem dosažení zisku v okamžiku jejich prodeje • jde o cenný papír úvěrové povahy
Finanční účty SÚ 256 – Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti • dluhové cenné papíry jsou založeny na úvěrovém vztahu mezi dlužníkem a věřitelem • dlužník má povinnost splatit dlužnou částku ve stanovené lhůtě • ve stejné době musí splatit i stanovený úrok • k dluhovým cenným papírům patří např. dluhopisy, směnky
Způsoby ocenění • pořizovací cenou ke dni pořízení i k rozvahovému dni
Finanční účty SÚ 255 – Vlastní dluhopisy • jsou cenné papíry úvěrové povahy • jsou emitovány vlastní účetní jednotkou • jsou v jejím držení Tvorba analytických účtů • podle splatnosti vlastních dluhopisů • podle jmenovitých hodnot cenných papírů
Finanční účty SÚ 257 – Ostatní cenné papíry (realizované) • účtují se zde CP, které nejsou účetní jednotkou určené k obchodování
Finanční účty SÚ 256 – Dluhové cenné papíry se splatnosti do jednoho roku držené do splatnosti • dluhové cenné papíry jsou založeny na úvěrovém vztahu mezi dlužníkem a věřitelem • dlužník má povinnost splatit dlužnou částku ve stanovené lhůtě • ve stejné době musí splatit i stanovený úrok • k dluhovým cenným papírům patří např. dluhopisy, směnky • Způsoby ocenění • Pořizovací cenou ( ke dni pořízení i k rozvahovému dni)
Finanční účty SÚ 257 – Ostatní cenné papíry (realizované) • účtují se zde CP, které nejsou účetní jednotkou určeny k obchodování • účtují se zde CP, které účetní jednotka nemá v držení do splatnost • účtují se zde např. opce SÚ 259 – Pořizovaný krátkodobý finanční majetek • jedná se v podstatě o kalkulační účet • zachycují se na něm náklady s pořízením související, stanovuje se na něm pořizovací cena
Finanční účty SÚ 258 – Směnky k inkasu • slouží pro zachycení operací, které jsou spojeny se směnkami k inkasu • účtujeme zde krátkodobé směnky • směnka je cenný papír Tvorba analytických účtů • podle jednotlivých dlužníků • podle způsobu účtování o jmenovité hodnoty o směnečného výnosového úroku
Finanční účty náklady, které jsou součásti pořizovací ceny • poplatky makléřům • poplatky burzám • poplatky poradcům součástí pořizovací ceny nejsou • úroky z úvěrů, které byly použity na získání cenných papírů a podílů • náklady spojené s držbou cenných papírů a podílů
Finanční majetek Účtování prodej krátkodobého finančního majetku c
Účetní případ
MD
DAL
1.
Vyřazení akcií z evidence v PC
561
251
2.
Prodej akcií – v prodejní ceně
378
661
3.
VBÚ – zaplacena provize
568
221
4.
VBÚ – úhrada pohledávky
221
378
Finanční majetek pořízení krátkodobého finančního majetku P. č. Účetní případ
MD
DAL
1.
Nákup akcií ve jmenovité hodnotě
259
379
2.
Provize za zprostředkování obchodu
259
379
3.
Zařazení akcií na příslušný majetkový účet v PC
251
259
4.
VBÚ – úhrada závazků
379
221
5.
Přecenění akcií k rozvahovému dni
251
664
Finanční majetek emitované krátkodobé dluhopisy • Účtování u emitenta P. č. Účetní případ
MD DAL
1.
Emise krátkodobých dluhopisů
375 241
2.
VBÚ - úhrada prodaných dluhopisů
221 375
3.
Vyúčtování výnosu z krátkodobých dluhopisů
562 221
4.
VBÚ - vrácení dluhopisů emitentovi a úhrada
241 221
Finanční majetek emitované krátkodobé dluhopisy • účtování dluhopisů u věřitele P. č.
Účetní případ
1.
VBÚ - zaplacení přijatých dluhopisů 256
221
2.
VBÚ - vracení dluhopisů
221
256
3.
VBÚ - vyúčtování přijatého úroku
221
662
MD
DAL
Účtování na účtech pohledávek a závazků Náplň přednášky: Účty časového rozlišení Dohadné účty aktivní i pasivní Kurzové rozdíly Daň z příjmů Provozní zálohy
Přechodné účty aktiv a pasiv – účtová skupina 38 • slouží k časovému rozlišení nákladů a výnosů • účetní případ se musí týkat více než jednoho období • nutnost použít časové rozlišení vychází z definiční podstaty účetnictví o účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví do období, se kterým tyto skutečnosti časově i věcně souvisí o náklady a výnosy účtovat zásadně do období, se kterým časově a věcně souvisí
Přechodné účty aktiv a pasiv přechodné účty řadíme k účtům rozvahovým • jsou aktivní nebo pasivní členíme je na • účty časového rozlišení • dohadné účty
Časové rozlišení • na účtech časového rozlišení účtujeme účel (věcný titul, ke kterému se vztahují) o období, kterého se týkají o přesnou výši částky
• účty časového rozlišení podléhají inventarizaci (posuzuje se jejich výše a odůvodněnost) • účetní jednotka stanoví postup při časovém rozlišení nákladů a výnosů a nesmí tento způsob účtování každoročně měnit až na některé výjimky, např. změna předmětu podnikání
Časové rozlišení účty časového rozlišení • aktivní účty časového rozlišení o 381 – Náklady příštích období o 382 – Komplexní náklady příštích období o 385 – Příjmy příštích období
• pasivní účty časového rozlišení o 388 – Dohadné účty aktivní o 389 – Dohadné účty pasivní
Časové rozlišení časové rozlišení účetní jednotky nemusí používat v následujících případech • jde o nevýznamné částky • jedná se o opakující příjmy a výdaje za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů časové rozlišení se uplatňuje • u poplatků za energií, plyn, vodu • přijaté a placené nájemné • u finančního leasingu
Aktivní účty časového rozlišení Aktivní účty časového rozlišení SÚ 381 – Náklady příštích období – jedná se o výdaje běžného účetního období, které se týkají nákladů v příštích obdobích, jedná se o: • nájemné placené předem • předplatné • náklady na zařazení většího rozsahu drobného majetku do užívání
Aktivní účty časového rozlišení Příklad p. č.
Účetní případ
Kč
MD
DAL
180 000
221
381
60 000
518
381
60 000
518
381
60 000
518
381
Běžné účetní období VBÚ – nájemné zaplacené na 3 roky dopředu Následující účetní období Vyúčtování podílu na nákladech příštích období Další účetní období Vyúčtování podílu na nákladech příštích období Další účetní období Vyúčtování podílu na nákladech příštích období
Aktivní účty časového rozlišení SÚ 382 – Komplexní náklady příštích období • jedná se o položky, které se týkají nákladů příštích účetních období a které se souhrnně vztahují k danému účelu ( projektu) • účtují se na vrub analytických účtů účtové třídy 5 – Náklady • nejpozději na konci účetního období se částka z příslušných analytických účtů vyúčtuje ve prospěch SÚ 555 – Tvorba a zúčtování komplexních nákladů
Aktivní účty časového rozlišení SÚ 382 – se účtují • náklady na přípravu záběhu výkonů • náklady na výzkum a vývoj (pokud se časově rozlišují) • náklady na dlouhodobou propagaci • náklady na předzásobení (na skladování)
Aktivní účty časového rozlišení Příklad: účetní jednotka vynaložila v průběhu účetního období náklady na přípravu nové výroby v celkové výši 4 200 000. Zúčtování těchto nákladů bude provedeno v následujících účetních obdobích v následujících třech letech. Účetní případ
Kč
MD
DAL
Vznik jednotlivých druhů N
4 200 000
5xx
382
Zúčtování komplexních N příštích období
4 200 000
382
555
Následující účetní období – první rok výroby
1 400 000
555
382
Běžné účetní období
Aktivní účty časového rozlišení SÚ 385 – Příjmy příštích období • jedná se o částky, které účetní jednotka nepřevzala v běžném účetním období • příjmy časově a věcně souvisí s výnosy běžného účetního období • částky účetní jednotka obdrží až v následujícím účetním období
Příjmy příštích období SÚ 385 – se účtují: • výnosové provize • provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služby Příklad: Účetní jednotka dosud nevyúčtovala provedené a předané služby dle smlouvy ve výši 450 000 Kč.
Aktivní účty časového rozlišení Příklad Účetní případ
Kč
MD
DAL
385
602
311
385
Běžné účetní období Poradenské služby provedené v 450 000 běžném roce
Následující účetní období Vyfakturování služby v následujícím období
450 000
Pasivní účty časového rozlišení pasivní účty časového rozlišení SÚ 383 – Výdaje příštích období • náklady, které souvisí s běžným účetním obdobím • částky se budou hradit až v následujícím období Účtujeme zde: • nájemné placené zpětně • prémie a odměny placené po uplynutí roku
Pasivní účty časového rozlišení Příklad: Společnost XY uhradila v únoru 2014 nájemné za 4Q roku 2010 ve výši 250 000 Kč. Běžné účetní období Zúčtování výdajů příštích období Následující účetní období VBÚ – úhrada dlužného nájemného
Kč
MD
DAL
250 000
518 383
250 000
383 221
Pasivní účty časového rozlišení SÚ 384 – Výnosy příštích období • obsahují příjmy, které účetní jednotka přijala v běžném účetním období • výnosy, které jsou s částkou spojeny, patří až do následujícího účetního období
Účtujeme zde • nájemné přijaté předem • částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb • přijaté předplatné
Pasivní účty časového rozlišení Příklad Účetní jednotka přijala na běžný účet nájemné ve výši 45 000 Kč na první 3 měsíce příštího účetního období. Účetní případy
Kč
MD
DAL
45 000
221
384
45 000
384
602
Běžné účetní období VBÚ – příjem nájemného Následující účetní období
Zúčtování výnosů
Rekapitulace SÚ
Časové rozlišení
Současné období
Příští období
příklad
381
Náklady příštích výdaj období
Nákladový účet Nájemné placené předem
384
Výnosy příštích období
příjem
Výnosový účet
Úhrada nájemného předem
383
Výdaje příštích období
náklad
Výdaj
Nájemné placené zpětně
385
Příjmy příštích období
výnos
Příjem
Úhrada nájemného zpětně (příjem)
Dohadné účty aktivní a pasivní na dohadných účtech účtujeme tehdy • známe-li věcný titul, ke kterému se vztahují • účetní období, kterého se týkají • neznáme přesnou částku dohadné účty aktivní i pasivní členíme na • krátkodobé (doba splatnosti jeden rok a méně) • dlouhodobé (doba splatnosti delší než jeden rok)
Dohadné účty aktivní a pasivní SÚ 388 – Dohadné účty aktivní • na tomto účtu účtujeme ke dni uzavírání účetních knih daného účetního období • jedná se o účetní případy, které nelze zaúčtovat jako obvyklou pohledávku • není známá výše pohledávky
Dohadné účty aktivní a pasivní SÚ 389 – Dohadné účty pasivní • na tomto účtu účtujeme ke dni uzavírání účetních knih daného účetního období • jedná se o účetní případy, které nelze zaúčtovat jako obvyklý závazek • není známá výše závazků
Dohadné účty aktivní a pasivní Příklad p. č.
účetní případy
Kč
MD
DAL
1.
Zaúčtování předpokládaného výnosu z titulu náhrady škody v roce 2013
320 000
388
688
2.
Náhrada od pojišťovny v roce 2014
300 000
221
388
3.
Zúčtování rozdílu mezi předpokládanou a skutečnou náhradou
20
688
388
4.
Náhrada od pojišťovny není ve stejné výši jako předpokládané výnosy
Dohadné účty aktivní a pasivní Příklad P. č.
Účetní případ
MD
DAL
1.
Zúčtování předpokládaného výnosu týkajícího se náhrady škody 2013 (mimořádná škoda)
388
688
2.
VBÚ – náhrada od pojišťovny v následujícím roce
221
388
Pozn. Náhrada od pojišťovny je ve stejné výši jako předpokládané výnosy
Účtování mezd SÚ 521 – Mzdové náklady mzda – odměna za práci v pracovně právním vztahu • účetní jednotka si sama stanoví výplatní termín • vyplácí se jedenkrát za měsíc • vyplácí se v soukromém sektoru • mzda x plat
Účtování mezd analytická evidence
• vede se podle jednotlivých zaměstnanců na mzdových listech • mzdové listy se archivují po dobu 30 let
Účtování mezd účtování mezd • mzdy se účtují na vrub SÚ 521 – Mzdové náklady se souvztažným zápisem, na účtu SÚ 331 – Zaměstnanci (na účtu 331 vzniká účetní jednotce závazek vůči zaměstnancům) • na účtu SÚ 521 se účtuje pouze hrubá mzda, do které se účtuje i naturální mzda (pokud je její součástí) • účetním dokladem pro zaúčtování mezd je ZVL – Zúčtování a výplatní listina (interní doklad)
Účtování mezd výpočet čisté mzdy zaměstnance a částky k výplatě Hrubá mzda -
SP (pojistné na sociální pojištění)
-
ZP (pojistné na zdravotní pojištění
-
Záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti po slevách
+
Dávky nemocenské
=
Čistá mzda
-
Srážky ze mzdy
=
Mzda k výplatě
Účtování mezd výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti Hrubá mzda x 1,34 =
SHM ( superhrubá mzda) = základ daně (zaokrouhlíme na celé 100 Kč ↑ SHM x sazba daně z příjmů FO 0,15%
=
Záloha na daň
-
Slevy na dani
=
Záloha na daň po slevách
Účtování mezd Slevy na dani Roční sleva
Kč
- Základní sleva na poplatníka
24 840
- Sleva na manželku
24 840
- Invalidní důchodce s invaliditou 1. či 2. stupně
2 520
- Invalidní důchodce s invaliditou 3. stupně
5 040
- Držitel průkazu ZTP/P - Student
16 140 4 020
Druh zvýhodnění - Na dítě žijící v domácnosti
13 404
- Dítě ZTP/P žijící v domácnosti
26 808
Účtování mezd refundace mezd •
• • •
jedná se o refundaci mzdových nákladů pracovníka, který přechodně pracoval pro jinou organizaci jedná se pouze o krátkodobé uvolnění pracovníka organizace, která pracovníka uvolnila, účtuje refundaci jako pohledávku organizace, pro kterou zaměstnanec pracoval, účtuje závazek
Účtování mezd Účtování: p. č.
Účetní případ
MD
DAL
1.
VPD – úhrada zálohy na mzdu
331
211
2.
ZVL – hrubá mzda zaměstnanců
521
331
3.
Vyúčtování refundace mezd od jiných organizací za zapůjčené pracovníky
315
331
4.
Vyúčtovaný závazek z titulu refundace a náhrady mezd jiné organizace
521
325
Účtování mezd SÚ 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění účtování SP • pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance zaměstnavatel odvádí celkem 34 % ze souhrnů vyměřovacích základů (mzdový objem) pojistné se účtuje do nákladů na SÚ 524 – Zákonné sociální pojištění
Účtování mezd pojištění, které je povinen hradit zaměstnanec •
• • •
pojištění vypočte zaměstnavatel a zároveň vypočtené pojištění srazí ze mzdy zaměstnanci odvod pojištění provede za zaměstnance zaměstnavatel mzda, kterou zaměstnanec obdrží, je snížená o částku ZP? SP (4,5% 6,5%) za správnost srážek je zodpovědný zaměstnavatel
Účtování mezd Přehled sazeb SP, ZP Pojistné
Sazba SP
Sazba ZP
MD
DAL
Pojistné placené zaměstnancem
6,5% z HM
4,8% z HM
331
336
Pojistné placené zaměstnavatelem
25% z HM
9% z HM
331
336
Účtování mezd Účtování p. č.
Účetní případ
MD
DAL
1.
Předpis povinného SP, ZP za organizaci
524
336
2.
Vyúčtování srážky SP, ZP z příjmů zaměstnanců ze závislé činnosti
331
336
3.
Zúčtování nároku zaměstnanců z dávek SP, ZP
336
331
4.
Vyúčtování srážky daně z příjmů ze závislé činnosti
331
342
5.
Ostatní srážky z mezd
331
379
Kurzové rozdíly kurzové rozdíly • majetek a závazky v cizí měně se přepočítávají na českou měnu v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o účetnictví, pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije • kurz devizového trhu, který vyhlašuje Česká národní banka (používá se pro ocenění k okamžiku uskutečnění účetního případů nebo ke dni uzavírání účetních knih) • pevný kurz – kurz stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky, pro stanovení pevného kurzu se používá kurz devizového trhu vyhlášeny ČNB k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán, účetní jednotka může o změnit pevný kurz i v průběhu stanovené doby na základě vnitřního předpisu • pevný kurz se musí změnit vždy, když dojde k devalvaci nebo revalvaci
Kurzové rozdíly kurzové rozdíly se účtují • v průběhu účetního období • k rozvahovému dni kurzové rozdíly členěné dle charakteru • kurzový zisk (SÚ 663) • kurzová ztráta (SÚ 563)
Kurzové rozdíly kurzové rozdíly k okamžiku uskutečnění účetního případu • kurzové rozdíly vznikají v průběhu účetního období při ocenění majetku ( většinou u pohledávek nebo peněžních prostředků v cizí měně) a závazků k okamžiku uskutečnění účetního případu (např. pohledávky, závazky, podíly, cenné papíry, ceniny atd.) o u závazků (odběratele) okamžikem uskutečnění účetního případu je den dojití faktury o u pohledávky (dodavatele) okamžikem uskutečnění účetního případu je den vystavení faktury
Kurzové rozdíly přepočet pohledávek • zvýšení hodnoty pohledávky – kurzový zisk 311/663 (např. změna kurzu pohledávky z 28,- /EUR na 31,-/EUR • snížení hodnoty pohledávky – kurzová ztráta 563/311 (např. změna kurzu pohledávky z 31,-/EUR na 28,-/EUR – to znamená, že kurz klesl a ÚJ dostane zaplaceno méně)
Kurzové rozdíly přepočet závazků • snížení hodnoty závazků – kurzový zisk 321/663 (např. změna kurzu z 31,-/ EUR na 28,-/EUR) • zvýšení hodnoty závazků – kurzová ztráta 563/321 (např. změna kurzu z 28,na 31,- (dojde ke zvýšení kurzu, ÚJ zaplatí více)
Kurzové rozdíly uskutečněním účetního případu se rozumí • úhrada závazků a inkaso pohledávky • převzetí dluhu u původního dlužníka • vzájemné započtení pohledávky • úhrada úvěru nebo půjčky novým úvěrem nebo půjčkou • převod záloh na úhradu pohledávek a závazků Kurzové rozdíly nevznikají např. při splacení peněžitých vkladů do obchodních společností a družstev.
Kurzové rozdíly Příklad: účetní jednotka má na počátku období tyto PS valut a deviz PS 211 /1 Eurová pokladna – 1 800 Eur ( kurs 27,80) PS 221/2 Eurový účet – 20 000 Eur ( kurs 27,60) p.č.
Text – účetní případ
1.
Dodavatelská fa za nákup zboží - 7 000 EUR
2.
FAV – za poskytnuté služby - 11 000 EUR
3.
Příjemka zboží na sklad
4.
VPD – záloha na zahraniční služ. cestu - 1000 EUR VBÚ a) částečná úhrada závazku 6 000 EUR
5.
b) 6 000 EUR c) kurzová ztráta 6.
Zaměstnanec předložil cestovní účet
7.
PPD – vracení zbytku zálohy 80 EUR Kurzová ztráta
8.
Kurzové rozdíly k 31.12.2008 a) pokladna b) BÚ c) závazek vůči dodavateli
částka
MD
DAl
Daň z příjmů SÚ 341 – Daň z příjmů • používá se pro zaúčtování daně z příjmu ve vztahu vůči finančnímu úřadu
účtování daně z příjmů • na vrub účtu SÚ 341 – Daň z příjmů se účtují zálohy placené poplatníkem v průběhu účetního období • ve prospěch účtu SÚ 341 – Daň z příjmů se účtuje daň z příjmů na základě údajů převzatých z daňového přiznání (závazek účetní jednotky)
Daň z příjmů členění daňové povinnosti • daňová povinnost splatná za dané účetní období • daňová povinnost odložená do příštích účetních období postup – výpočet daňové povinnosti splatné • výpočet VH za zdaňovací období v členění na provozní finanční a mimořádný • zjištění základu daně • výpočet splatné daně za zdaňovací období
Daň z příjmů provozní výsledek hospodaření Provozní hospodářský výsledek se zjistí jako rozdíl výnosů provozních a provozních nákladů
Provozní náklady
Účty skupiny 50-55 a SÚ 597
Provozní výnosy
Účty skupiny 60-64 a SÚ 697
Daň z příjmů Provozní náklady Účtové skupiny
Název účtové skupiny
50
Spotřebované nákupy
51
Služby
52
Osobní náklady
53
Daně a poplatky
54
Jiné provozní náklady
55
Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky
Daň z příjmů Provozní výnosy Účtová skupina
název
60
Tržby za vlastní výkony a zboží
61
Změny stavu zásob vlastní činnosti
62
Aktivace
64
Jiné provozní výnosy
Daň z příjmů finanční výsledek hospodaření Finanční hospodářský výsledek se zjistí jako rozdíl finančních výnosů a finančních nákladů Finanční výnosy
Účtové skupiny 60 – 64 a SÚ 697
Finanční náklady
Účtové skupiny 56 – 57 a SÚ 598
Daň z příjmů doplnit finanční náklady Účtové skupiny
Název účtové skupiny
56
Finanční náklady
57
Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti
finanční výnosy Účtové skupiny
Název účtové skupiny
66
Finanční výnosy
Daň z příjmů mimořádný výsledek hospodaření Mimořádný VH se zjistí jako rozdíl mimořádných výnosů a nákladů Mimořádné výnosy
Účtové skupiny 68
Mimořádné náklady
Účtové skupiny 58
Daň z příjmů Mimořádné náklady Účtová skupina
Název účtové skupiny
58
Mimořádné náklady
Mimořádné výnosy Účtová skupina
Název účtové skupiny
68
Mimořádné výnosy
VH z běžné činnosti Výsledek hospodaření z běžné činnosti = VH z provozní činnosti + VH z finanční činnosti
Daň z příjmů zjištění základu daně • VH z běžné činnosti a VH z mimořádné činnosti se upraví o tzv. připočitatelné a odpočitatelné položky (viz Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.) • daňový základ se zjišťuje pro účely výpočtu daně z příjmů mimo účetnictví
Daň z příjmů zjištěný VH: • se zvyšuje o náklady, které nelze dle zákona o dani z příjmu zahrnout do základu daně • o veškeré částky, které neoprávněně zkracují výnosy • snižuje se o výnosy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny • o částky, které jsou do základu zahrnuty v nesprávné výši
Daň z příjmů výpočet splatné daně za zdaňovací období • daňovou povinnost vypočteme jako součin základu daně (upraveného dle zákona o dani z příjmů) a sazby daně platné pro dané zdaňovací období • základ daně z příjmů PO se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů
Daň z příjmů
účtování daně z příjmů Schematické znázornění
591-Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná
341-Daň z příjmů
1 593-Daň z příjmů z mimořádné činnsoti - splatná
2 p. č.
Účetní případ
MD
DAL
1.
Splatná daň z příjmů za běžnou činnost
591
341
2.
Splatná daň z příjmů z mimořádné činnosti
593
341
Daň z příjmů Účtování daně z příjmů – dodatečné odvody P. č.
Účetní případ
MD
DAL
1.
Doměrky daně za předchozí zdaňovací období
595
341
2.
Nárok na vracení daně za předchozí zdaňovací období
341
595
3.
VBÚ – úhrada doměrků
341
221
4.
VBÚ – vracení přeplatků
221
341
Daň z příjmů splatná daň • aby se mohla při účetní závěrce vypočítat daň z příjmů splatná, musí se nejdříve vypočítat daňový základ, který je předmětem zdanění • účetní výsledek hospodaření před zdaněním se musí upravit o některé položky nákladů a výnosů, které jsou nad rámec daňových předpisů, tj. které zákon o daních z příjmů neuznává
Daň z příjmů • daňový základ se snižuje mimo systém účetnictví a jeho zjištění je součástí daňového přiznání • náklady nad rámec daňových předpisů (zvyšují daňový základ), účetní jednotka musí postupovat podle zákona o účetnictví Zákon o dani z příjmu o cestovné nad limit stanovený právním předpisem – dle analytického účtu (AÚ) k účtu 512
Daň z příjmů • náklady na reprezentaci - účet 513 v plné výši • odměny členům orgánů společnosti a družstva – účet 523 v plné výši • daň dědická a darovací – dle AÚ k účtu 523 • dary nad limit stanovený zákonem o daních z příjmů – dle AÚ k účtu 543 • nesmluvní pokuty a penále, přirážky k základním úplatám za znečišťování ovzduší a za vypouštění odpadních vod dle AÚ k účtu 545
Daň z příjmů • pohledávky odepsané bez soudního rozhodnutí – dle AÚ k účtu 546 • kladný rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy (záporný se odečte) – dle AÚ k účtu 551 • tvorba rezerv (kromě zákonných) – v plné výši účty 554, 574 a 584 • tvorba opravných položek (kromě zákonných) v plné výši účty 559, 579 a 589 • pojistné, které nesouvisí s příjmy – dle AÚ k účtu 568
Daň z příjmů výnosy nad rámec daňových předpisů (snižují daňový základ), např.:
• výnosy osvobozené od daně (např. příjmy z provozu malých elektráren)
• příjmy zdaněné u zdroje výplat (u dividend, účastí, úroků)
Daň z příjmů
povinnost k dani z příjmů splatné daň z příjmů splatná se vypočte z daňového základu, a to v rozdělení na daň z příjmů z běžné činnosti a z mimořádné činnosti a zaúčtuje se do nákladů běžného účetního období.
Provozní zálohy - účtování P . č. Účetní případ MD účtování u dodavatele
DAL Účetní případ MD –účtování u odběratelé
1.
Přijatá záloha
211
324
2.
VFA za výrobky Zúčtování zálohy Doplatek VBÚ
311
604
324
311
221
311
3. 4.
DA L
P .č.
Poskytnutá záloha PFA za zboží
314
211 1.
504
321 2.
Zúčtování zálohy Doplatek
321
314 3.
321
221 4.
Provozní zálohy – účtování záloh u plátce DPH P . č.
Účtování provozních záloh u plátce DPH částka
1.
Přijetí zálohy - VBÚ
2.
Vystavení daňového dokladu a) základ daně
100 000 83 330
b) 21% DPH 3.
Vyskladnění zboží z důvodu prodeje
4.
Vystavení konečné fa - prodej zboží a) cena bez DPH
160 000 200 000
b) +21 % DPH c) celkem 5.
240 000
Vyúčtování přijaté zálohy a) cena bez DPH
83 330
b) 21% 6.
VBÚ – úhrada odběratelem
140 000
MD
DAL
Způsoby účtování na kapitálových účtech Náplň přednášek: Založení společnosti Tvorba kapitálových fondů Tvorba fondů ze zisku Ostatní fondy Odložená daň z příjmů
Způsoby účtování na kapitálových účtech tato účtová třída obsahuje pouze pasivní účty účtují se zde • vlastní zdroje (vlastní kapitál) a ty zahrnují základní kapitál (411) emisní ážio (412) kapitálové fondy (413, 414) fondy ze zisku (421,423, 426, 427, 428, 429) zadržený (nerozdělený) výsledek hospodaření minulých účetních období o zadržený (nerozdělený) výsledek hospodaření běžného účetního období (431,432) o o o o o
Způsoby účtování na kapitálových účtech Založení a vznik společnosti základní kapitál tvoří • peněžní i nepeněžní vklady společníků, akcionářů obchodních společností a členů družstev ZK může být navýšen • dodatečnými vklady (externími) • ze ziskového výsledku hospodaření P. č.
Účetní případ
MD
DAL
1.
VÚD – vznik pohledávky
353
419
2.
zápis zvýšení ZK do OR
419
411
3.
VBÚ - splacení pohledávky
221
353
snížení ZK • pokud dojde k jeho snížení, tak jedině při zákonem zachování stanovené minimální výše ZK
Způsoby účtování na kapitálových účtech založení společnosti – podpisem společenské nebo zakladatelské smlouvy vznik společnosti – dnem zápisu do obchodního rejstříku Podmínky zápisu společnosti do OR – akciová společnost
Ustanovení Splacení nebo vnesení ZOK předmětu vkladu Akciová společnost
§ 253
- každý zakladatel splatí případné emisní ážio a v souhrnu 30% jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií - nepeněžitý vklad musí být vnesen celý
Způsoby účtování na kapitálových účtech podmínky zápisu společnosti do OR • společnost s ručením omezeným Ustanovení ZOK
Společnost s ručením omezeným
§ 148
Splacení nebo vnesení předmětu vkladu - před podáním návrhu na zápis do OR musí být splaceno celé vkladové ážio - na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30% - nepeněžní vklad musí být vnesen celý
Způsoby účtování na kapitálových účtech založení kapitálových společností • akciová společnost Akciová společnost
charakteristika
ZK je rozvrže na určitý počet akciím
zakladatelé
- neomezený počet fyzických nebo právnických osob - jediný zakladatel
založení
- společenská smlouva - zakladatelská listina
výše ZK - zápis do OR
- alespoň 2 000 000 Kč nebo - 80 000 EUR
práva společníků
- podíl na zisku - podíl na likvidačním zůstatku
Způsoby účtování na kapitálových účtech založení kapitálových společností • společnost s ručením omezeným společnost s ručením omezeným charakteristika
- společníci ručí za dluhy společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti (ve vztahu k OR)
zakladatelé
- společnost může založit neomezený počet fyzických nebo právnických osob nebo - jediný zakladatel
založení
- zakladatelská smlouva - zakladatelská listina
výše ZK
- minimální výše je 1 Kč, pokud společenská smlouva neurčí jinak
práva společníků
podíl na zisku, vypořádací podíl na likvidačním zůstatku
Způsoby účtování na kapitálových účtech Účtování
peněžitých vkladů období
Účetní případ
MD
DAL
1.
VBÚ – splacení peněžitého vkladu (mezi založením a zápisem do OR
378
221
2.
Vznik společnosti – zápis do OR
061, 062 063
367
3.
Převod uhrazeného peněžitého vkladu
367
368
Použité SÚ • SÚ 061 – Podíly v ovládaných a řízených jednotkách • SÚ 062 – Podíly v účetních jednotkách s podstatným vlivem • SÚ 063 – Ostatní cenné papíry a podíly • SÚ 367 – Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů
Způsoby účtování na kapitálových účtech Účtování nepeněžitých vkladů období
Účetní případ
1.
Vnesení nepeněžitého vkladu předáním správci vkladu
2.
Vznik společnosti
2.
Převod předmětu nepeněžitého vkladu (v zůstatkové ceně)
2.
Zvýšení vkladu o DPH
MD
DAL
378
0xx 1xx
061, 062 063
367
367
378
061, 062 063
343
367
221
2. VBÚ - doplatek
Způsoby účtování na kapitálových účtech emisní ážio vzniká jako kladný rozdíl prodejní ceny akcií nebo podílů na obchodní společnosti a jejich nominální hodnoty disážio – vzniká při záporném rozdílu prodejní ceny akcií nebo podílů na obchodní společnosti a jejich nominální hodnoty
Způsoby účtování na kapitálových účtech kapitálové fondy jsou tvořeny
• kapitálem od jiných fyzických nebo právnických osob (dar,dědictví – oceňujeme je reprodukční pořizovací cenou) o kapitálové vklady, které mohou být peněžité nebo nepeněžité
• účtováním na účty – Ostatní kapitálové fondy se zvyšuje hodnota vlastního kapitálu z externích zdrojů, ale nezvyšují se základní kapitál • kapitálové fondy se nezapisují do obchodního rejstříku • u družstev se zde účtují členské podíly na družstevní bytovou výstavbu a státní příspěvek
Způsoby účtování na kapitálových účtech fondy ze zisku SÚ 421 – Rezervní fond po rekodifikaci 2014 • do roku 2013 společnosti akciové a s ručením omezeným musela být část čistého zisku přidělena do zákonného rezervního fondu. • zákonný rezervní fond sloužil ke krytí záporného výsledku hospodaření (krytí ztráty v příštích obdobích) • od 1. 1. 2014 začal platit Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK)
Způsoby účtování na kapitálových účtech SÚ 426 – Jiný výsledek hospodaření minulých let • opravy chyb z minulých let pomocí mimořádných nákladů a mimořádných výnosů • opravy významných chyb, které se týkají nákladů nebo výnosů K chybě může dojít nezaúčtováním nákladu nebo výnosu nebo chybným účtováním nákladů do aktiv nebo jiným způsobem.
Způsoby účtování na kapitálových účtech SÚ 427 – Ostatní fondy • jejich výše je závislá na dosaženém zisku a na stanovách, společenské smlouvě • na rozhodnutí valné hromady, které určí druh fondu, výši jeho tvorby a způsob využití • účetní jednotky nejčastěji vytvářejí sociální fond (SÚ 427), který je určen pro zaměstnance a jeho tvorba je dobrovolná
Způsoby účtování na kapitálových účtech SÚ 428 – Nerozdělený zisk minulých let • je zde zachycen zisk z minulých let • jedná se o takový zisk, který nebyl rozdělen na určité účely • převádí se zde čistý zisk z účtu 431 • použití nerozděleného zisku • při navyšování základního kapitálu • úhrady ztráty běžného účetního období SÚ 429 – Neuhrazená ztráta minulých let • účet snižuje hodnotu vlastního kapitálu • na tomto účtu by se mělo účtovat v případě, kdy se předpokládá úhrada ztráty ze zisku příštích let • zachycuje se zde ztráta minulých let, která nebyla uhrazena
Způsoby účtování na kapitálových účtech • SÚ 431 – Výsledek hospodaření o ve schvalovacím řízení (zisk, ztráta) o výsledek hospodaření se zjišťuje při uzavírání účetních knih v rámci roční uzávěrky o zjišťuje se z výsledkových účtů nákladů a výnosů prostřednictvím účtu 710 o rozdíl mezi náklady a výnosy se v případě zisku převede ve prospěch účtu 702 souvztažně s účtem 710 o v případě ztráty se převede rozdíl na vrub účtu 702 a ve prospěch účtu 710 o v rozvaze se aktuální výsledek hospodaření za uzavírané účetní období vykáže prostřednictvím položky A.V. Tento řádek rozvahy se musí vždy hodnotově rovnat příslušnému řádku ve výkazu Z/Z o na začátku následujícího účetního období (při otevírání účetních knih) se převede zisk nebo ztráta prostřednictvím účtu 701 jako nově vytvořený vlastní zdroj na účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (zisk, ztráta)
Způsoby účtování na kapitálových účtech použití zisku (SÚ 431) v účetních jednotkách P . č.
Účetní případ
MD
DAL
1.
Příděl do rezervního fondu
431
421
2.
Příděl do statutárního fondu
431
423
3.
Příděl do ostatních fondů
431
427
4.
Nerozdělený zisk minulých let
431
428
5.
Zvýšení ZK
431
411
Způsoby účtování na kapitálových účtech úhrada ztráty (SÚ 431) v účetních jednotkách P. č.
Účetní případ
MD
DAL
1.
Ze zisku minulých let
428
431
2.
Předpis ztráty společníkům k úhradě (pohledávka)
354
431
3.
Úhrada ztráty minulých účetních období
431
429
4.
Úhrada ztráty minulého účetního období
427
431
5.
Úhrada ztráty minulého účetního období
423
431
Způsoby účtování na kapitálových účtech tvorba fondů
P . Č.
Účetní případ
MD
DAL
1.
Tvorba rezervního fondu
431
421
2.
Tvorba statutárních fondů
431
423
3.
Tvorba ostatních fondů
431
Způsoby účtování na kapitálových účtech Odložená daň z příjmů o odložené dani z příjmů účtují • účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek • podniky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu • účtovat o odložené dani mohou účtovat ÚJ i dobrovolně výpočet odložené daně z příjmů • počítá např. z dočasných rozdílů mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou odpisovaného DM • z opravných položek vytvořených k zásobám nebo pohledávkám
Způsoby účtování na kapitálových účtech • odložená daň se stanovuje jako výsledný přechodný rozdíl násobený sazbou daně z příjmů, která bude platit pro dané účetní období Účtování o odložené dani z příjmů odpisy
symbol MD
DAL
Účetní případ
daňové
˃
592
481
Odložený daňový dluh
účetní
˂
481
592
Odložená daňová pohledávka
Význam a funkce mezinárodního účetnictví Náplň přednášky Význam a funkce mezinárodního účetnictví Rozhodovací procesy Přístupy k vedení mezinárodního účetnictví
Význam a funkce mezinárodního účetnictví mezinárodní účetnictví se zabývá studiem a zevšeobecňováním účetních zásad a postupů účtování a sestavováním účetních závěrek v zemích sdružených v OSN. zkoumá a zevšeobecňuje poznatky z postavení a úloh účetních i jejich profesních organizací zdůrazňuje význam lokální, oblastní a celosvětové standardizace účetnictví a účetních závěrek
Význam a funkce mezinárodního účetnictví z hlediska obsahu lze mezinárodní účetnictví považovat za součást teorie účetnictví v podmínkách tržního hospodářství – tři roviny • problematika aplikace zásad a metod účetnictví mateřských podniků na zahraniční, podřízené podniky, které mají odlišnou legislativu
Význam a funkce mezinárodního účetnictví • problematika porovnání přístupů a způsobů účtování a vykazování v různých zemích • problematika sjednocování způsobů účtování a sestavování účetních závěrek pro potřeby harmonizace účetnictví a případně budoucího vytvoření univerzálního světového účetnictví v rámci OSN
Význam a funkce mezinárodního účetnictví 3 roviny rozhodování • strategické rozhodování o je spojeno s nejistotou o zahrnuje stanovení cílů a postupů, které jsou důležité pro získání dlouhodobých zdrojů o navrhuje organizační struktury o zahrnuje operativní směrnice o zahrnuje rozhodování o investicích
Význam a funkce mezinárodního účetnictví • informace potřebné pro strategické řízení o o předpokládaných nákladech plánovaných procesů na základě sestavených rozpočtů
• rozpočty jsou stavěny o na pravidelných interních informacích o na nepravidelně získávaných externích informacích
Význam a funkce mezinárodního účetnictví
• taktické rozhodování zahrnuje o běžnou správu podniku o operativní rozmísťování, které má vést ke splnění vytýčených cílů o přípravu operativních rozpočtů o rozmístění pracovníků o rozmístění pracovních prostředků o plánovací a kontrolní operace, mají vést ke zlepšení výkonnosti
Význam a funkce mezinárodního účetnictví
informace potřebné pro taktické řízení • o rozpočtech jednotlivých útvarech (vnitropodnikových) • o nákladech na výrobu • o prodejních cenách a daních • o zásobách • o prodaných výrobcích informace se získávají z • odhadů • propočtů provozního kapitálu • analýzy poměrových ukazatelů
Význam a funkce mezinárodního účetnictví technické rozhodování • zahrnuje kontrolu účinnosti rozhodnutí zaměřených na splnění sledovaných cílů pomocí stanovených norem, standardů nebo příkazů
informace se získávají z • odhadů • propočtů provozního kapitálu • analýzy poměrových ukazatelů
Význam a funkce mezinárodního účetnictví některé znaky, kterými se od sebe odlišují účetní systémy • vymezení okruhu uživatelů finančních účetních výkazů • řešení vztahu mezi účetnictvím a daněmi • vykazování daně ze zisku • stupeň zohledněné inflace • míra regulace účetnictví
Význam a funkce mezinárodního účetnictví čtyři přístupy k vedení účetnictví • anglosaský (angloamerický) – co není zakázáno, je dovoleno o auditorské a účetní organizace usměrňují způsoby účtování a vykazování o legislativně se upravují v případě konfliktů o finanční účetnictví je zaměřeno na externí uživatele (zveřejňováním účetních závěrek)
Význam a funkce mezinárodního účetnictví • kontinentální (evropský) přístup – co není dovoleno, je zakázáno o organizování a metodika účetnictví vycházejí z platných zákonů a předpisů o finanční účetnictví se zaměřuje na ochranu vlastníků a věřitelů, zajištění daňových závazků vůči státu
• jihoamerický (inflační) způsob o nesoulad mezi nízkou cenu vyvážených produktů a vysokou cenou dovážených výrobků (inflace)
Význam a funkce mezinárodního účetnictví • smíšený model – jedná se o specifický model o společnosti při použití tohoto modele vedou dvě účetnictví jedno účetnictví poskytuje informace pro vedení podniku druhé účetnictví je orientováno tržně o vedení finančního účetnictví je v tomto případě obtížné
Harmonizace účetnictví k harmonizaci (standardizaci) účetnictví vede nejednotnost v národních úpravách účetnictví jednotlivých států k harmonizaci účetnictví vede potřeba mezinárodních investorů srovnávat údaje, které poskytuje účetnictví firem v různých zemích
Harmonizace účetnictví překážky, které brání standardizaci • daňové předpisy – založení na národních principech • právní funkce účetních výkazů – konsolidované závěrky, neurčují stejné právo na dividendy
tři přístupy ke standardizaci • všeobecně uznávané účetní předpisy US GAAP • Mezinárodní standardy finančního účetnictví IAS/IFRS • Směrnice (direktivy) Evropské unie
Harmonizace účetnictví US GAAP (Generally Accouting Principles)
= Všeobecně uznávané účetní principy, vznikly ve 30. letech 20. století představují nejucelenější a nejvypracovanější soubor požadavků na obsah, formu a zveřejňování účetních závěrek způsoby účtování a vykazování jsou usměrňovány organizacemi účetních a auditorů legislativa je upravuje jen v případě konfliktů regulace je založena na zvykovém právu
Harmonizace účetnictví koncepční rámec pro finanční účetnictví a vykazování vymezuje cíle, kvalitativní charakteristiky, rozpoznání a měření, výkazy finančního účetnictví, zisky, toky fondů a likviditu cíle finančního účetnictví • poskytovat informace důležité pro ekonomické rozhodování externích uživatelů • poskytovat srozumitelné informace pro předvídání budoucích peněžních toků • poskytovat informace o aktivech podniku, jejich zdrojích a změnách
Harmonizace účetnictví požadavky na účetní informace • užitečnost pro rozhodování, relevantnost a včasnost, spolehlivost, ověřitelnost, neutralita, poměr ceny a významu informace atd. všeobecné uznávané zásady • historická hodnota • uznávání tržeb • časové shodování • plné sdělení • omezení – podstatnost, cena proti užitečnosti, průmyslové zvyklosti, zásada opatrnosti
Harmonizace účetnictví rozvaha • aktiva – pravděpodobný budoucí ekonomický přínos získaný nebo kontrolovaný jednotkou, která je výsledkem minulých transakcí události • dluhy – znamenají pravděpodobné budoucí snížení ekonomického prospěchu • vlastní kapitál – je rozdílová veličina mezi aktivy a dluhy, o vlastní kapitál mají zájem vlastníci společnosti US GAAP nepředepisují závaznou formální strukturu rozvahy (formální uspořádání rozvahy a vysvětlení jednotlivých položek)
Harmonizace účetnictví výsledovka obsahuje • náklady – představují o zvýšení aktiv o zvýšení dluhů
• výnosy – představují o zvýšení aktiv o snížení dluhů
• zisk o zvýšení vlastního kapitálu
Harmonizace účetnictví minimální členění výsledovky 1.
Zisk z probíhajících operací a) b) c) d) e) f) g)
2.
Výsledek přerušených operací a) b) c)
3. 4. 5.
Tržby Náklady na prodané zboží Operační (běžné) náklady Zisky a ztráty z vedlejší činnosti Jiné výnosy a náklady Neobvyklé a mimořádné položky Daň ze zisku z probíhajících operací Zisk (ztráta) z operací v přerušeném segmentu Zisk (ztráta) vyplývající z přerušení operací v segmentu Mimořádné položky
Efekt změn v účetní politice Čistý zisk Zisk na akcii
Harmonizace účetnictví výkaz nerozdělených zisků • je součásti výsledovky, někdy uváděn jako samostatný výkaz • obsahem výkazu jsou změny ve vlastním kapitálu • opětně jako u výsledovky a rozvahy není předepsána forma výkaz Cash Flow • je povinný v USA od roku 1988 • problém při sestavování výkazu spočívá v určení tzv. peněžních ekvivalentů
Harmonizace příloha uvádí tyto údaje • • • • • • • • •
Informace o transakcích se spřízněnými osobami přehled dluhů přehled investic popis struktury majetku srovnávací výkazy za minulých 5 až 10 let události po dni závěrky smlouvy o jednání popis účetní politiky pořízení a vyřazení důležitého majetku GAAP dále upravuje tento majetek peníze, pohledávky, krátkodobé investice
Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy Náplň přednášky Čtvrtá direktiva Sedmá direktiva Osmá direktiva
Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy Čtvrtá direktiva (směrnice) vymezuje všechny společnosti, na které se direktiva vztahuje jedná se o kapitálové obchodní společnost nezabývá se problematikou • bank • finančních institucí • pojišťoven uvádí vzory rozvah (A, B) uvádí vzory výsledovky (A, B, C,D) uvádí principy pro oceňování položek rozvahy a (výsledovky)
Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy výroční zpráva • není zde definován obsah • je zde uveden pouze správného a věrného přehledu o podnikání společnosti zveřejňování • požadavky na zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy jsou ponechány na rozhodnutí členských států
Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy Sedmá direktiva – má dvě části • první část o stanovuje podmínky pro sestavení konsolidované účetní závěrky o uvádí právní formy podniku, které konsolidaci podléhají
• druhá část o zabývá se, jakým způsobem se má sestavit konsolidovaná účetní závěrka
Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy Součásti konsolidované uzávěrky je: konsolidovaná rozvaha konsolidovaná výsledovka Příloha používané metody při konsolidované závěrce • metoda plné konsolidace • metoda poměrné konsolidace • ekvivalenční metoda
Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy výroční zpráva a údaje v ní uvedené • údaje o důležitých událostech po datu závěrky • o předpokládaném vývoji podniku jako celku • o činnostech v oblasti výzkumu a vývoje • o počtu a nominální hodnotě všech akcií a podílů
Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy Osmá direktiva osoba oprávněná k provádění auditu musí splňovat tyto požadavky • vysokoškolské vzdělání • důvěryhodnost • osoby musí vykonat auditorské zkoušky dílčí části zkoušky • auditing • právní předpisy vztahující se k auditingu
Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy další direktivy • direktiva z 8. 2. 1986 o roční závěrce a konsolidované závěrce bank a jiných finančních institucí • direktiva z 10. 2. 1989 o zveřejňování výročních účetních zpráv těch úvěrových finančních institucí, které mají svoje vrcholové vedení v jiné členské zemi EU nebo třetí zemi • direktiva z 19. 12. 1991 o roční účetní závěrce a konsolidované závěrce pojišťovacích společností
Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy Mezinárodní standardy finančního výkaznictví • členění standard do 4 hlavních částí o o o o
definice pojmů způsoby oceňování kritéria pro rozpoznávání požadavky na zveřejnění
• využívání standard o základ pro národní úpravy účetnictví o mezinárodní měřítko pro země, které vyvíjejí svou národní úpravu o jednotné měřítko pro nadnárodní nebo mezinárodní společnosti
Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy standardy obsahují • úvod a předmluvu • koncepční rámec • standardy IAS/IFRS • interpretace Mezinárodních účetních standardů SIC/IFRIC
Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy koncepční rámec a jeho cíle • pomáhat výboru IASC při přípravě budoucích IFRS a posuzování stávajících IAS • pomáhat národním orgánům při přípravě národních standardů • pomáhat pracovníkům sestavujícím účetní závěrku při aplikaci IAS a při nakládání s hlavními tématy, které budou předmětem IFRS • pomáhat auditorům při posuzování souladu účetní závěrky a IAS/IFRS • pomáhat uživatelům účetních závěrek při výkladu informací obsažených v účetních závěrkách vypracovaných v souladu s IAS/IFRS
Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy složky účetní závěrky • • • •
rozvaha výkaz zisků a ztrát výkaz změn ve finanční pozici příloha
uživatelé účetní závěrky • • • • • •
investoři a jejich poradci Věřitelé dodavatelé a ostatní obchodní věřitelé zákazníci vlády a jejich úřady veřejnost
Právní úprava, způsoby vedení DE, vymezení základních pojmů Náplň přednášky: Právní úprava DE Způsoby vedení DE Vymezení základních pojmů
Právní úprava DE DE nahradila od 1. 1. 2004 jednoduché účetnictví Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 7b upravuje: • rozsah a způsob vedení daňové evidence
DE se pro účely daní z příjmů rozumí evidence, na základě které se stanoví základ daně a daně z příjmů DE obsahuje (§ 7b) • Údaje o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně • Údaje o majetku a dluzích
Právní úprava DE pro obsahové vymezení jednotlivých složek majetku se použijí § 6 až § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb. zjištění skutečného stavu hmotného majetku, zásob pohledávek a závazků se provede ke dni zdaňovacího období o zjištěných skutečnostech ke dni zdaňovacího období provede poplatník zápis • o vzniklé rozdíly poplatník upraví základ daně dle § 24 a § 25 dle Zákona o dani z příjmů
Právní úprava DE Oceňování majetku a dluhů hmotný majetek se oceňuje podle § 29 zákona o dani z příjmů pohledávky se oceňují podle § 5 zákona o dani z příjmů majetek pořízen úplatně se oceňuje pořizovací cenou majetek pořízen ve vlastní režii se ocení vlastními náklady
Právní úprava DE Oceňování majetku a dluhů dluhy se oceňují při jejich vzniku – jmenovitou hodnotou, dluhy se při převzetí oceňují pořizovací cenou peněžní prostředky a ceniny se oceňují jmenovitou hodnotou majetek pořízený prostřednictvím finančního leasingu – pořizovací cenou včetně výdajů, které s pořízením majetku souvisí
Způsoby vedení DE DE vede podnikatel, který ze zákona nemusí vést účetnictví DE vede podnikatel, pokud se dobrovolně nerozhodl vést účetnictví DE vede podnikatel, pokud se nerozhodne k uplatňování výdajů procentem z příjmů vede při vedení DE nejsou stanoveny • forma vedení daňové evidence • způsob vedení daňové evidence • vedení knih o majetku a dluzích • vedení karet o majetku • vedení pokladní knihy vedení DE stanovuje pouze obsah – FO si sama stanoví formu a způsob vedení DE
Základní pojmy DE podnikatel – tento pojem vymezuje § 420 NOZ podnikatel – osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku veškeré výše vyjmenované znaky se musí plnit současně
Základní pojmy DE Za podnikatele je považována osoba • zapsána v OR (povinný nebo dobrovolný zápis) • osoba, která má k podnikání živnostenské oprávnění • osoba, která má k podnikání jiné oprávnění (podle jiného zákona), např. auditor, lékař, notář, pojišťovací agent
Základní pojmy DE obchodní firma • je jméno pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku • nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou
sídlo podnikatele • je dáno adresou uvedenou ve veřejném rejstříku • pokud se FO jako podnikatel nezapisuje do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod nebo bydliště
Základní pojmy DE Kdo je FO státní občan členského státu Evropské unie rodinný příslušník oprávněný pobývat na území ČR státní občan třetího státu – v členském státě EU mu bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta další FO, které vzniklo právo podnikat na základě živnostenského nebo jiného zákona FO, která je podnikatelem se zapíše do OR tehdy, jestliže její výnosy nebo příjmy snížené o daň z přidané hodnoty, dosáhla nebo přesáhla za 2 po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 000 000 Kč
Základní pojmy DE obchodním majetkem (§ 4 ods. 4 ZDP) poplatníka daně z příjmů FO se rozumí pro účely daní z příjmů • část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno, anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci dnem vyřazení majetku (určité složky) z obchodního majetku poplatníka je den, kdy poplatník o této složce majetku naposled účtoval nebo ji naposled uváděl v daňové evidenci obchodní majetek neexistuje u poplatníka, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů
Základní pojmy v DE Paušální výdaje použije poplatník tehdy pokud poplatník neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnění paušálních výdajů umožňuje zákon o dani z příjmů v paušálních výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti
Základní pojmy DE Vedení evidence – při uplatnění výdajů procentem z příjmů poplatník musí vést záznamy o příjmech evidenci pohledávek evidenci hmotného majetek, který se odepisuje evidenci nehmotného majetku, který se odepisuje evidence DPH – pokud je poplatník plátcem DPH
Základní pojmy DE Výhody při uplatnění paušálních výdajů jednoduchá evidence snížení administrativní zátěže Nevýhody uplatnění paušálních výdajů nelze uplatnit daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku nelze uplatnit paušální výdaje na dopravu negativní dopad po ukončení finančního leasingu
Základní pojmy v DE Druh příjmů
%
Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství
80%
Příjmy z živnostenského podnikání řemeslného
80%
Příjmy z ostatního živnostenského podnikání
60%
Příjmy z jiného podnikání (např. auditor, advokát, lékař…)
40% - maximálně 800 000 Kč
Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví..
40% - maximálně 800 000 Kč
Příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku
30% - maximálně 600 000 Kč
Příjmy z výkonu nezávislého povolání např. architekt
40% - maximálně 800 000 Kč
Příjmy z nájmu § 9
30% - maximálně 600 000 Kč
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE Náplň přednášky: Předmět daňové evidence Cíl daňové evidence Zachycení majetku a závazků v daňové evidenci
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE Předmět a cíl daňové evidence: cíl daňové evidence • poskytnout informace potřebné pro zjištění základu daně z příjmů fyzických osob • při průběžném vedení poskytnout přehled o stavu majetku a závazků • podkladem pro zpracování daňové evidence jsou prvotní doklady, na základě kterých se provádí záznamy a ty se dále třídí a sumarizuji
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE • výsledkem zpracování je daňové přiznání na základě kterého podnikatel odvede nebo neodvede FÚ vypočtenou daň • pokud je podnikatel plátcem DPH, musí vedení daňové evidence poskytnout údaje pro správné stanovení této daně
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE cíl daňové evidence • daňová evidence slouží jako podklad pro sestavení daňového přiznání a stanovení daně z příjmů • pokud je vedena pravidelně, může poskytnout přehled o stavu majetku a dluhů podnikatele • při vedení DE se vychází z prvotních dokladů
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE Vedení daňové evidence Deník příjmů a výdajů – peněžní deník • v peněžním deníku se eviduji příjmy a výdaje o zaplacené v hotovosti o zaplacené bankou o průběžné položky
zápisy v deníku se provádějí v peněžních jednotkách
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE zápisy se provádějí chronologicky za sebou na základě dokladů (každé hospodářské operaci je v peněžním deníku vyčleněn jeden řádek) zápisy jsou členěny na příjmy a výdaje na konci zdaňovacího období: • se peněžní deník (zapíšou se nepeněžní transakce) a ostatní knihy uzavřou a zjištěné údaje z peněžního deníku se přenesou do daňového přiznání, kde se vypočte daň z příjmů
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE
struktura peněžního deníku • přehled o peněžních prostředcích v hotovosti v členění: o na příjmy a výdaje a konečný zůstatek
• přehled o peněžních prostředcích na bankovním účtu ve stejném členění jako hotovost • příjmy celkem – zapisují se zde příjmy v jejich celkové výši (daňové i nedaňové)
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE • daňové příjmy (příjmy, které jsou předmětem daně – jsou zahrnovány do základu daně (zákon o dani z příjmů)
• nedaňové příjmy (příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo jsou od této daně osvobozeny)
• výdaje celkem – celková výše výdajů (daňových i nedaňových)
• daňové výdaje (jsou předmětem daně z příjmů) – jsou součásti základu pro výpočet daně
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE • nedaňové výdaje – nejsou předmětem daně z příjmů nebo jsou od daně osvobozeny • přehled o příjmech a výdajích v požadovaném členění dle zvláštních předpisů
• přehled o průběžných položkách v členění na příjem a výdej • o podrobnějším členění jednotlivých příjmů a výdajů si rozhodne sám podnikatel
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE příjmy a výdaje zachycené v peněžním deníku se dle zákona o dani z příjmů rozdělí na: • příjmy daňové – jsou součástí základu pro výpočet daně o plynou z podnikatelské činnosti (z prodeje služeb, zboží, výrobků) nebo z prodeje majetku, který je součástí obchodního majetku
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE v peněžním deníku se tyto příjmy člení na příjmy • na příjmy za prodané služby • příjmy za prodané zboží • příjmy za výrobky • ostatní služby
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE • příjmy nedaňové – jedná se o příjmy, které nejsou zahrnuty do základu daně • v peněžním deníku se tyto příjmy mohou členit následovně: o příjmy zdaněné u zdroje srážkou o úvěry o půjčky o osobní vklad podnikatele o ostatní příjmy
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE výdaje daňové – jedná se o výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů • jedná se o výdaje vynaložené na příjmy, které s podnikáním úzce souvisí • jedná se výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů • v peněžním deníku se mohou tyto výdaje členit následovně:
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE • nákup hmotného majetku o nákup materiálu, zboží o nákup drobného hmotného a nehmotného majetku o mzdové výdaje o platby ZP, SP odvody za zaměstnance o provozní režie (může se použít podrobnější členění) o ostatní výdaje
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE • nedaňové výdaje – jedná se o výdaje, které nesnižují základ daně • v peněžním deníku se mohou tyto výdaje členit následovně: o nákup hmotného majetku o daň z příjmů podnikatel o osobní spotřeba podnikatele o splátka úvěrů a půjček o ostatní výdaje
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE daňová evidence krátkodobého finančního majetku: • peníze v pokladně o účtujeme na základě pokladních dokladů (příjmový a výdajový pokladní doklad)
• peníze na běžném účtu o bezhotovostní styk o pohyb peněžních prostředků zachycujeme na základě bankovních výpisů
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE Ceniny – zachycujeme v peněžním deníku jako výdaj (hotovost nebo bankovní účet) a do výdajů daňových (provozní režie)
evidence cenin • nákup cenin • ceniny se zaznamenávají podle jednotlivých druhů • výdej cenin do spotřeby kniha cenin – eviduje se zde nákup i spotřeba cenin
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE evidence hmotného a nehmotného majetku •
•
•
hmotný majetek pořízený nákupem zachytíme v deníku jako výdaj pokladna nebo bankovní účet a zároveň zachytíme majetek jako, nedaňový výdaj (položka hmotný majetek) do daňových výdajů se hmotný majetek dostává postupně v podobě odpisů (daňových) daňové odpisy jsou součástí uzávěrkových úprav daňových výdajů
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE inventární karta hmotného majetku obsahuje • název a popis majetku • ocenění majetku • datum a způsob pořízení • datum uvedení do užívání • údaje o způsobu odpisování • částky daňových odpisů za zdaňovací období • zůstatková cena hmotného majetku • datum a způsob vyřazení • ostatní výdaje
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE daňová evidence úvěrů a půjček • přijatý úvěr se zachytí v peněžním deníku na bankovním účtu jako příjem a zároveň se zachytí do nedaňových příjmů • splátka úvěru se zachytí v peněžním deníku na bankovním účtu jako výdej a současně se zachytí do nedaňových výdajů
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE Úvěr se bude evidovat v knize ostatních pohledávek a závazků úrok z úvěrů • bude se evidovat v peněžním deníku v pokladně nebo na bankovním účtu jako výdaj a současně se zachytí v daňových výdajích (provozní režie)
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE evidence zásob • nakoupené zásoby hotově nebo z bankovního účtu se zachytí v těchto položkách jako výdaj a současně se zachytí jako daňový výdaj v položce materiál (zboží) skladová karta • sleduje se na ni stav a pohyb zásob • na kartě zásob se může zachytit hmotný majetek jehož ocenění je menší nebo rovno 40 000 Kč (jedná se drobný hmotný majetek)
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih evidence převodu hotovosti mezi pokladnou a bankovním účtem • slouží průběžné položky, které se používají k překlenutí časového nesouladu mezi pokladním dokladem a bankovním výpisem • průběžné položky představují peněžní prostředky, které podnikatel o vyzvedl z pokladny, ale nemohly být připsány na bankovní účet, jelikož nedošel výpis z bankovního účtu o vložil do pokladny, ale jelikož nedošel výpis běžného účtu, nemůžou se odepsat z běžného účtu
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih evidence záloh • zálohy, které poskytl podnikatel (poskytnuté) o jsou v peněžním deníku účtovány jako výdaj z pokladny nebo z BÚ a současně jako výdaj daňový
• zálohy, které podnikatel přijal (přijaté) o jsou v deníku účtovány jako příjem do pokladny nebo na BÚ a současně jako daňový příjem
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih evidence mezd • mzdové výdaje se účtují do daňových výdajů • záloha na daň ze závislé činnosti se účtuje do daňových výdajů • zdravotní pojištění a sociální pojištění se zachytí v peněžním deníku do daňových výdajů • srážky ze mzdy se rovněž zachytí do daňových výdajů
Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih evidence daně z přidané hodnoty • DPH na vstupu – účtujeme v peněžním deníku do nedaňových výdajů • DPH na výstupu – účtujeme v peněžním deníku do nedaňových příjmů • daňová povinnost – je zachycena v peněžním deníku jako závazek vůči finančnímu úřadu jako nedaňový výdaj • nadměrný odpočet – je zachycen v peněžním deníku jako příjem nedaňový (vznikne pohledávka za finančním úřadem)
Uzavíraní knih v DE a daňové přiznání FO Náplň přednášky Postup při uzavírání účetních knih Vyplňování formulářů
Uzavírání účetních knih a daňové přiznání FO postup při uzavírání účetních knih • stavy peněžních prostředků na účtech v bankách a v pokladně • celkové částky zdanitelných příjmů a daňových výdajů v členění, které je potřebné pro zjištění základu daně • zjistí se zůstatek na průběžných položkách • zjistí se výše neuhrazených pohledávek a závazků (kniha pohledávek a závazků) • zjistí se stav majetku v knihách nebo kartách • zjistí se stavy v ostatních záznamech a pomocných knihách, které podnikatel vede tehdy, pokud má pro ně náplň
Uzavírání účetních knih a daňové přiznání FO úprava příjmů a výdajů na konci zdaňovacího období dle zákona o dani z příjmů fyzických osob (jejich zvyšování nebo snižování) uzávěrková úprava výdajů daňových např. + daňové odpisy + věcné vklady podnikatele (např. zásoba) + další výdaje uzávěrková úprava příjmů daňových úpravy, které se týkají zvýšení nebo snížení příjmů a výdajů se provádějí v příloze, která je součásti daňového přiznání fyzických osob
Uzavírání účetních knih a daňové přiznání FO Přehled o majetku a závazcích název
Majetek - HM - Peněžní prostředky - Zásoby - Peněžní prostředky na BÚ - Pohledávky Závazky
- Mzdy
Začátek zdaňovacího období
Konec zdaňovacího období
Uzavírání účetních knih a daňové přiznání FO Praktická ukázka vyplnění formulářů, které se týkají uzavření účetního období FO
Použitá literatura • BARTKOVÁ, Hana a kol. Úvod do účetnictví. 1. vydání. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, EkF, 2008. 69 s. ISBN 97880-248-1815-3. • RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 12. aktualizované vydání. Olomouc: Anag, • 2006. 878s. ISBN 80-7263-313-9. • BARTKOVÁ, Hana a kol. Účetnictví podnikatelů. 1. vydání. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, EkF, 2011. 205s. ISBN 978-80-248-2149-8. • BARTKOVÁ, Hana a kol. Mezinárodní účetnictví. 1. vydání. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, EkF, 2006. 165s. ISBN 80-248-1181-2. • Hakalová Jana a kol. Daňová evidence. 1. vydání. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, EkF, 2008. 66 s. ISBN 97880-248-1798-9. • STROUHAl, Jiří a kol. Účetnictví 2012. 1. Vydání. Brno: BizBooks : Brno, 2012. 759s. ISBN 978-80-265-0008-7.