1063. Ing. Hana Kašpaříková – zástupce veřejnosti
Výrok: Námitka se zamítá. Odůvodnění: Hodnoty indexu podlaží plochy (IPP) byly v platném Územním plánu měst Brna (ÚPmB) stanoveny s ohledem na jejich zařazení do směrné části územního plánu, tzn. na většině území města byl IPP navržen v hodnotách z 90. let minulého století. Od té doby několikanásobně vzrostly ceny pozemků, ceny stavebních prací, apod. Realizovaná výstavba za uplynulých téměř 20 let podstatně vyčerpala nebo i překročila stanovenou hodnotu IPP. Řešit navýšení IPP bylo možné operativně, to znamená posoudit konkrétní záměr v konkrétní lokalitě ve vztahu k disponibilní kapacitě intenzity využití území a prostým správním úkonem pořizovatele provést v souladu se stavebním zákonem navýšení hodnoty IPP jako úpravu směrné části ÚPmB. Dne 17.9. 2013 vydal rozšířený senát Nejvyššího správního soudu usnesení (pod č.j. 1 Aos 2/2013 – 116), z kterého vyplývá, že míra (intenzita) využití území stanovená v ÚPmB IPP není směrnou, ale závaznou částí územního plánu. Při zvýšení indexu podlažní plochy je tedy nutno již postupovat změnou opatření obecné povahy (dle § 188 odst. 3, věta prvá zákona č. 183/2006 Sb.), tzn. pořízením změny územního plánu standardním způsobem trvajícím min. 2 roky, nikoliv úpravou směrné části. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se tedy velmi závažným způsobem dotýká celkového koncipování ÚPmB. S ohledem na výše uvedené byl pořizovatel v průběhu procesu vyhodnocení výsledků projednání nucen reagovat na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu. Vzhledem k tomu, že IPP se již považuje za závaznou část ÚPmB, pořizovatel posoudil vztah této nové skutečnosti k zadání a vzhledem k tomu, že zadání výslovně v bodě 6.2. uvádí požadavek „aktualizujte způsob regulace podle intenzity využití ploch, míru závaznosti regulativu, pravidla a podmínky jeho aplikace“, dal z úřední povinnosti zpracovateli pokyn, aby zpracovatel upravil návrh změny „Aktualizace ÚPmB“ na základě výše uvedených skutečností, tedy změny pojetí (závazného namísto směrného pojetí) indexu podlažních ploch v ÚPmB. V rámci úpravy návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ byly před veřejným projednáním přiměřeně zvýšeny hodnoty IPP v návrhových plochách (přiměřené ve vztahu ke skutečnosti, že návrh změny byl již projednán s dotčenými orgány a zveřejněn), upraven způsob regulace podle IPP, míra závaznosti IPP (tj. stanovena jako závazná část ÚPmB), stanovena pravidla a podmínky aplikace IPP a nové hodnoty IPP byly promítnuty na celé území města Brna, do textové i grafické části návrhu změny a v části odůvodnění pak odůvodněn přístup k řešení. Regulativ intenzity využití území vyjádřený indexem podlažních ploch (IPP) stanovený v „Aktualizaci ÚPmB“ je komplexním ukazatelem, jehož hodnota obecně závisí na funkčním typu a charakteru zastavění, využitelné části plochy (zastavěné plochy), výškové hladině zástavby, velikosti plochy, poloze v urbánní struktuře města nebo lokality (například tam, kde lze předpokládat, že očekávaný stavební objem bude v lokalitě vytvářet kompoziční prvek – lokální dominantu apod.
V Aktualizaci ÚPmB jsou vymezeny území s typickým charakterem zastavění (tj. centrální zóna, zóna souvislé městské zástavby - vně centrální zóny, přidružené satelitní obce a předměstská území, území panelových sídlišť, rekreační území) a pro tato území jsou stanoveny charakteristické hodnoty IPP, které jsou promítnuty do jednotlivých návrhových ploch. S ohledem na výše uvedené je tedy žádoucí nově nastavené hodnoty IPP v návrhových plochách ponechat a nevracet je na stávající hodnoty uvedené v platném ÚPmB. Snížení hodnoty IPP v některých lokalitách na hodnotu platného ÚPmB je řešeno individuálně na základě konkrétně uplatněných námitek a připomínek.
Výrok: Námitka se zamítá. Odůvodnění: Rekreační parky celoměstského významu jsou vymezeny jako multifunkční území se specifickým způsobem využití, které slouží každodenním potřebám relaxace a zábavy obyvatel v kvalitním prostředí, které především vytváří převažující podíl zeleně. Podle aktuálních průzkumů, ve městech větší velikosti považují návštěvníci vybavení parku za rozhodující faktor jejich využívání, to souvisí především s mobilitou většiny obyvatel, pro které dosažitelnost přírodního prostředí (a to i prostředky veřejné hromadné dopravy) není problém; pro pobyt v městských parcích se očekává nabídka jiných forem relaxace spojených se zábavou, a pohybových aktivit, včetně sportovních. Rekreační parky zvyšují kvalitu obytného prostředí a umožňují tak velmi žádané formy rekreace ve volné harmonické krajině s množstvím přírodně cenných částí. Pro zajištění vyšší kvality rekreačního vyžití obyvatel jsou rekreační parky určené pro sportovní i relaxační vyžití, jak uvnitř kompaktního města, tak v návaznosti na chráněné přírodní zázemí. Jedná se většinou o území s vysokou mírou stávajícího rekreačního využití či výrazně vysokým rekreačním potenciálem, ve kterých je vhodné umožnit ve zvýšené míře umisťování rekreační vybavenosti apod. Území Rekreačních parků je tvořeno mnoha funkčními plochami ÚPmB (městské zeleně, krajinné zeleně, plochami sportu a pohybových aktivit, vodními plochami, příp. dalšími) pro, které platí jednotlivé regulativy stanovené v návrhu změny obecně závazné vyhlášky SMB č. 2/2004, v platném znění. Pro rekreační parky jsou navíc vyhláškou stanoveny specifické podmínky využití území: „REKREAČNÍ PARKY“ Podmínky využití území - umístění staveb a zařízení pro odpočinek a zábavu je nezbytné podřídit požadavku na zachování převahy ploch zeleně“
Specifické podmínky využití území a regulativy pro funkční plochy ÚPmB, jsou závazné a platí vždy současně. Navrženými regulativy je sledována snaha zajistit multifunkční fungování území pro rekreační využívání obyvatel, jejímž výsledkem musí být převaha nezastavěných veřejně přístupných zelených ploch tj. bez stavebních objektů (většinou vyžadujících i oplocení) typů hřišť pro různé sportovní aktivity, dětských plácků či jiných stavebních objektů. Nastavené regulativy pro plochy, které se nacházejí v území vymezeném pro rekreační parky zaručují, aby v těchto plochách nemohly vyrůstat stavby komerčního charakteru. Tyto plochy mohou být, pokud to bude účelné a žádoucí, doplněny odpovídajícími službami komerčního charakteru, které zlepšují využití plochy, ale to pouze takovým typem zařízení, které svým stavebním objemem, rozlohou nebo účelem neodporují charakteru daného území nebo plochy, které nejsou zdrojem závad nebo vlivů slučitelných s pohodou prostředí odpovídající hlavnímu účelu využití tj. rekreačnímu využití – viz. kap. „II. ZÁSADY REGULACE ÚZEMÍ - Všeobecná přípustnost a všeobecná podmíněná přípustnost využití vyjádřená v regulativech“ a „Všeobecná nepřípustnost využití ploch“ v návrhu změny obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004. o závazných částech ÚPmB. Dále uvádíme, že ochrana a „nedotknutelnost“ případných dalších jevů např. zvláště chráněné území - přírodní památka Holásecká jezera, přírodní památka Rájecká tůň vyskytujících se na území vymezeném pro rekreační parky je zajištěna tím, že tyto jevy jsou stanoveny jako limity využití území dle § 26 stavebního zákona vyplývající z právních předpisů nebo z vlastností území nebo stanovené na základě zvláštních právních předpisů. Limity jsou závazné pro rozhodování v území a náležitě chráněny právě těmi danými právními předpisy, ze kterých vyplývají. Tyto limity jsou znázorněny v územně analytických podkladech nebo v koordinačním výkrese ÚP. Soulad záměru žadatele s cíli a úkoly územního plánování (§ 18 zejména odst. (2) a (3), §19 zejména odst. (1) b), d), m) a o)), s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení dle § 90 stavebního zákona a splnění podmínek podmíněně přípustného využití dle čl. 7 obecně závazné vyhlášky statut. Města Brna č. 2/2004 posuzuje v rámci územního řízení příslušný stavební úřad. Statut zvláště chráněného území daného zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny tedy není specifickými podmínkami využití území narušen.
3.a Výrok: Námitka se zamítá. Odůvodnění: V lokalitě Vinohrad (mezi ulicí V aleji a prodlouženou ulicí Ledárenskou) bude ponechán IPP 0,7, tak jak je vymezen v platném ÚPmB z důvodu zachování právní jistoty pro všechny dotčené vlastníky pozemků v lokalitě. Stanovená hodnota 0,7 se v návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ vztahuje k celé návrhové ploše bydlení (BK) a není povinností tuto hodnotu plně využít. Vypovídá o maximální přípustné intenzitě využití území jako celku a je údajem s právními důsledky vůči všem vlastníkům pozemků v lokalitě. V návrhu změny platného znění obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech ÚPmB, je v její Příloze č. 1, kapitole B. Prostorové uspořádání území jednoznačně katastrální území Holásek vyjmenováno mezi původními venkovskými sídly- dřívějšími samostatnými obcemi, a to spolu s dalšími katastrálními územími, která tvoří MČ Brno – Tuřany. IPP 0,7 stanovená pro lokalitu Vinohrad odpovídá charakteristice prostorové struktury uvedené v kapitole C.1. Urbanistická koncepce textové části Odůvodnění, pro „přidružené satelitní obce“ a pro plochu bydlení kombinované (BK):
V projednávaném upraveném návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB je tato charakteristika intenzity využití plochy plně respektována. Město Brno pro lokalitu aktuálně pořizuje regulační plán, a to na základě žádosti MČ Brno- Tuřany. 3.b Výrok: Námitka se zamítá. Odůvodnění: V lokalitě Vinohrad (mezi ulicí V aleji a prodlouženou ulicí Ledárenskou) bude ponechána plocha pro bydlení kombinovaného (BK) pro možnou v kombinaci bytových a rodinných domů. A to z následujících důvodů: Platný ÚPmB zde vymezoval plochu čistého bydlení (BC), která nerozlišuje formu zástavby na rodinné a bytové domy. Transpozicí do kódu BK je tak zachován právní stav, který zakládá možnost realizace obou forem staveb pro bydlení. Funkční typ BK je v návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ vymezen pro celou návrhovou plochu bydlení a je údajem s právními důsledky vůči všem vlastníkům pozemků v lokalitě. Převedením kódu BC na BK nedochází k věcné změně, ale pouze ke změně metodické, která i nadále zachovává v území možnost realizace obou forem zástavby pro bydlení.
Výrok: Námitka se zamítá. Odůvodnění: Námitkou je požadována změnu funkčního využití na pozemcích v majetku statutárního města Brna v lokalitě U potoka (jde např. o pozemky parc. č. 2363, 2364 v k. ú. Holásky) ze stavební plochy pro bydlení (plocha BC dle platného ÚPmB a BK dle změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“) na plochu pro veřejnou občanskou vybavenost - sociální péče (OP). Změna funkčního využití stávající plochy bydlení na plochu veřejné občanské vybavenosti není ani probíhající změnou ÚPmB se schváleným zadáním (viz bod 5.8. Zadání změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“) ani není podnětem vyplývájícím ze Zadání změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“. Proto není možné změnu urbanistické funkce zařadit rovnou do fáze návrhu probíhající změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ a je možné ji řešit jako dílčí změnu ÚPmB postupem dle stavebního zákona na základě podané žádosti.
Ad 5.a: Výrok Námitka se zamítá. Odůvodnění: Ve změně ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ nedošlo v předmětném území ke změně hranic funkčních ploch. Z tohoto důvodu zůstává vymezení plochy pro dopravu – funkční typ komunikace a prostranství místního významu dle platného ÚPmB. Dle Zásad regulace území je v rámci všeobecné přípustnosti využití v zastavěném území jsou komunikace přípustné ve všech stavebních plochách pro zajištění bezprostřední obsluhy předmětné funkční plochy, tzn. že v plochách CV není vyloučena možnost umístění a vedení komunikací. Umístění komunikací je předmětem územního řízení konkrétní stavby, připojení na komunikace je v kompetenci příslušného silničního správního úřadu. Vámi požadovaná změna je evidována pod označením B45/11-I v rámci 32. souboru změn a nebyla předmětem projednání změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“. Výše uvedená změna bude projednána samostatně ve výše uvedeném souboru změn po projednání změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“. Ad 5.b: Výrok Námitka se zamítá.
Odůvodnění: Plocha SO v lokalitě Písníky s IPP 0,5 je vymezena v platném ÚPmB. Ve změně ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ je součástí smíšené ploch obytné s IPP 07. V návrhu změny platného znění obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech ÚPmB, je v její Příloze č. 1, kapitole B. Prostorové uspořádání území jednoznačně katastrální území Holásek vyjmenováno mezi původními venkovskými sídly- dřívějšími samostatnými obcemi, a to spolu s dalšími katastrálními územími, která tvoří MČ Brno – Tuřany. Stanovený IPP 0,7 odpovídá charakteristice prostorové struktury uvedené v kapitole C.1. Urbanistická koncepce textové části Odůvodnění, pro „přidružené satelitní obce“ a pro plochy smíšené obytné (S): Přidružené satelitní obce a předměstská území prostorová struktura zástavby městská výšková hladina/podlaží 2_3 korekce IPP 20% plochy S 0,7 0,8 V projednávaném upraveném návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB je tato charakteristika intenzity využití plochy plně respektována. S ohledem na výše uvedené bude proto hodnota IPP 0,7 ponechána. Ad 5. c: Výrok Námitka se zamítá. Odůvodnění: U plochy SV v lokalitě Písníky s IPP 0,5 vymezené v platném ÚPmB byla ve změně ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“provedena pouze metodická změna. Tato změna spočívá v „přesunu“ (zařazení) vybraných funkcí resp. funkčních typů do funkce (funkčního typu) nově vymezeného včetně odpovídajících regulativů. Změnou ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ tedy v předmětné lokalitě došlo pouze k přesunu, resp. transpozici původní návrhové funkce smíšené plochy výroby a služeb (SV) na návrhovou plochu vybavení komerční pro služby charakteru výroby a výrobu nerušící (CV). Nedošlo tedy ke změně věcné, ale pouze metodické. Dle zadání změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ je možné v návrhu řešení zohlednit konkrétní změny ÚPmB, pro které bylo schváleno zadání nebo se jedná o podnět vycházející ze zadání změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ sledovaný v Územně analytických podkladech města Brna, což daný požadavek na změnu plochy SV (nově CV) na plochu zeleně nesplňuje. Proto není možné požadovanou změnu zařadit přímo do fáze návrhu změny „Aktualizace ÚPmB“. Požadavek na změnu využití území by musel být řešen samostatnou žádostí o změnou ÚPmB. Při změně ÚPmB je také nutné brát v úvahu, že dle § 102 stavebního zákona vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu, náleží náhrada.
Výrok: Námitka se zamítá.
Odůvodnění: V návrhu změny platného znění obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech ÚPmB, je v její Příloze č. 1, kapitole B. Prostorové uspořádání území jednoznačně katastrální území Holásek vyjmenováno mezi původními venkovskými sídly- dřívějšími samostatnými obcemi, a to spolu s dalšími katastrálními územími, která tvoří MČ Brno – Tuřany. Stanovený IPP = 0,7 odpovídá charakteristice prostorové struktury uvedené v kapitole C.1. Urbanistická koncepce textové části Odůvodnění, pro „přidružené satelitní obce“ a pro plochy vybavení komerční pro služby charakteru výroby a výroba nerušící (CV): Přidružené satelitní obce a předměstská území prostorová struktura zástavby městská výšková hladina/podlaží 2_3 korekce IPP 20% plochy CO, CV 0,7 0,8 V projednávaném upraveném návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB je tato charakteristika intenzity využití plochy plně respektována. S ohledem na výše uvedené bude proto hodnota IPP = 0,7 ponechána. Pro informaci doplňujeme, že dle kap. „II. ZÁSADY REGULACE ÚZEMÍ - Všeobecná přípustnost a všeobecná podmíněná přípustnost využití vyjádřená v regulativech“ v návrhu změny obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004. o závazných částech ÚPmB patří sběrná střediska odpadů v rámci systému odpadového hospodářství SMB mezi součásti hlavního využití zastavitelných ploch.
Výrok: Námitka se zamítá. Odůvodnění: V předmětném území byla provedena změna S 4.37 vyplývající ze zjištění a vyhodnocení „současného stavu a vývoje urbánní struktury“. Plocha městské zeleně volné se mění na plochy stavební navrhované občanského vybavení komerčního CV - služby charakteru výroby a výroba nerušící a plochu výroby a skladování PP - výroba průmyslová a skladování. Změnou je řešeno racionální využití zbytkových ploch navazujících na zónu Černovické terasy a omezené dopravním řešením navrhované útvarové křižovatky na D1. Ponechání zbytkové plochy městské zeleně (veřejné) není účelné ani z hlediska využití zejména však z hlediska údržby. V plochách stavebních může být stejný rozsah zeleně uplatněn v rámci areálů. Změnou je řešen požadavek ze zadání změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ (zejména bod 6.1, 6.2). Co se týče ponechání „zeleného koridoru“ podél ulice Průmyslové, určený zastupitel dle § 47 odst.1 a § 53 odst. 1 stavebního zákona uplatnil v procesu vyhodnocování výsledků projednání podnět na zohlednění místních zájmů MČ Brno – Tuřany. Městské části jsou podle Statutu města Brna oprávněny uplatňovat právo na místní samosprávu ve specifickém režimu prostřednictvím vyjádření k projednávaným územně plánovacím dokumentacím. Podle čl. 3 odst. 2 písm. b) Statutu města Brna proběhlo dohodovací řízení s těmi samosprávami městských částí, které vyjádřily svůj nesouhlas. Prostřednictvím určeného zastupitele byly následně uplatněny výsledky dohodovacího řízení statutárního města Brna s městskými částmi ve smyslu Statutu města Brna a na základě vyhodnocení
výsledků projednání vyjádření městských částí s určeným zastupitelem byly zohledněny místní zájmy městské části Brno- Tuřany takto: Za uvedených okolností dojde k návratu do původního právního stavu, tj. v převažující části podél ulice Průmyslové bude ponechán pás zeleně (plocha ZO).
Výrok: Námitka se zamítá. Odůvodnění: Vzhledem k tomu, že v námitce není uvedený jednoznačný požadavek na úpravu návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“, pořizovatel z obsahu námitky dovozuje, že je u plochy CX/OA při výjezdu z Brna ve Slatině u D1požadováno její „zrušení“. Plocha je v platném ÚPmB vymezená jako plocha stavební – ostatní zvláštní plocha (N). Dle zadání změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ je možné v návrhu řešení zohlednit konkrétní změny ÚPmB, pro které bylo schváleno zadání nebo se jedná o podnět vycházející ze zadání změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ sledovaný v Územně analytických podkladech města Brna, což daný požadavek na „zrušení“ plochy stavební CX/OA nesplňuje. Proto není možné požadovanou změnu zařadit přímo do fáze návrhu probíhající změny „Aktualizace ÚPmB“. Požadavek na změnu využití plochy CX/OA by musel být řešen samostatnou žádostí o změnou ÚPmB dle stavebního zákona. Při změně ÚPmB je také nutné brát v úvahu, že dle § 102 stavebního zákona vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková ujma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu, náleží náhrada.
Výrok: Námitka se zamítá.
Odůvodnění: Posouzení vlivů na veřejné zdraví je provedeno v rámci SEA, a to stejně jako celá SEA jak pro všechny rozvojové lokality, záměry, podněty a změny vyplývajících z analýzy stávajícího stavu a struktury území a rovněž pro koncepční a systémové změny územního plánu, a to pro celé území města Brna. Dílčím podkladem potom bylo Vyhodnocení vlivů „Aktualizace ÚPmB“ na veřejné zdraví zpracované postupem hodnocení zdravotních rizik, které se mimo území celého Brna zvláště zaměřilo na nejvýznamnější póly rozvoje, které je přílohou SEA.
Výrok: Námitka se zamítá. Odůvodnění: Redukce funkčních typů městské zeleně je ve změně ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ navržena v rámci metodických změn funkcí a funkčních typů s tím, že význam funkce zeleně se nemění. Je vymezena ve dvou základních funkcích – plochy krajinné zeleně (K) a plochy městské zeleně (Z). Zjednodušení je racionální v kontextu nového vymezení pojmu „rekreace“. Tím se současně sjednocuje přístup k vymezování funkcí zeleně v plochách v zastavěném území (funkce Z), a v plochách v nezastavěném území (funkce K).
Výrok: Námitka se zamítá. Odůvodnění: K požadavku na vypuštění slova „velkoplošná“ uvádíme, že ve změně ÚPmB „Aktualizaci ÚPmB“ byla regulace reklamních zařízení redukována na velkoplošná reklamní zařízení s ohledem na podrobnost odpovídající ÚPmB. Současně však ale oproti platnému ÚPmB došlo ke zpřísnění dikce stávajícího regulativu tím, že byl doplněn regulativ pro umísťování velkoplošných reklamních zařízení i v ostatních plochách, a to do vzdálenosti 50 m od staveb pro bydlení.
Vedle regulativů ÚPmB však omezuje umístění reklamních zařízení i Regulační plán Městské památkové rezervace, který na území MPR reklamní zařízení nepřipouští. Umisťování reklamních zařízení v plochách nejvýznamnější městské zeleně je regulováno jiným nástrojem a to Obecně závaznou vyhláškou statutárního města Brna č. 15/2007 o ochraně zeleně v městě Brně. Dle této vyhlášky je zvláštní užívání zeleně ve vlastnictví města Brna, čímž se rozumí i zábor zeleně za účelem instalace reklamních panelů, možné jen se souhlasem správce. Stanovená vzdálenost 50m od staveb pro bydlení odpovídá reálným podmínkám ve městě Brně ve vztahu k možnému negativnímu působení reklamních zařízení na zástavbu bydlení. Po zvážení všech skutečností a s ohledem na aktuální situaci v městě Brně byla vzdálenost velkoplošných reklamních zařízení v ostatních plochách do vzdálenosti 50 m od staveb pro bydlení shledána jako optimální. Zvětšení vzdálenosti na 200m a vymezování této vzdálenosti při územním a stavebním řízení by bylo obtížně aplikovatelné. Pro úplnost dodáváme, že tímto způsobem budou prostřednictvím územního plánu regulována pouze velkoplošná reklamní zařízení samostatně stojící (reklamní zařízení na jiných stavebních konstrukcích jsou nad rámec podrobnosti územního plánu; po novele stavebního zákona takové podrobnosti územní plán výslovně obsahovat nemůže). V silničních ochranných pásmech silnic a místních komunikací (mimo souvisle zastavěné území) podléhá rozhodnutí o povolení zřídit a provozovat reklamní zařízení dle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, stanovisku příslušného silničního správního úřadu. Na správním území města Brna vykonává činnost silničního správního úřadu pro silnice I. třídy Odbor dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje, pro silnice II. a III. třídy a místní komunikace II. a III. třídy Odbor dopravy MMB. Pro potřebu vymezení silničních ochranných pásem je třeba aplikovat § 47a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, kde je specifikováno vymezení souvisle zastavěného území obce při určování silničního ochranného pásma. Ve výkresu 4.1. Doprava – vybraná komunikační síť a základní síť cyklotras je vymezen nadřazený systém silnic a komunikací. S ohledem na výše uvedené není potřeba řešit omezení pro umístění reklamních staveb a zařízení podél silnic a komunikací v silničních ochranných pásmech, protože podmínky vychází ze zákona. Podél městských tříd, které jsou vymezeny ve výkrese 3.3 – Urbánní a krajinná osnova je umístění reklamních zařízení a staveb nepřípustné.
