Obchodní akademie Liberec, Šamánkova 8
Sbírka příkladů z ekonomiky samostatná příprava k maturitní zkoušce
září 2005
Vypracovaly: Ing. Hana Bystřická Ing. Milena Rokošová
Obsah
1. Zásobování 2. Dlouhodobý hmotný majetek 3. Personalistika 4. Odbyt 5. Marketing 6. Investice a) Potřebný počet strojů a výrobní kapacita b) Hodnocení investic = výběr investic ze zaměnitelných, vzájemně se vylučujících variant – metoda výnosnosti a doby návratnosti jednotlivé investice - metoda efektivnosti a doby návratnosti dodatkové investice - nákladová metoda - metoda převedených nákladů - metoda absolutních hodnot 7. Financování podniku a) Potřeba peněz pro financování oběžného majetku b) Čistá současná hodnota c) Nákladové modely 8. Finanční analýza 9. Finanční trh a) Úrokování b) Dividendový výnos c) Kurz cenného papíru Řešení příkladů
1. Zásobování Příklad 1/1 Firma, která vyrábí oděvy, plánuje pro příští rok rozšíření nabídky o nový typ sportovních pánských kalhot. Je tedy třeba vypočítat: 1) časovou normu zásob 2) normovanou (průměrnou) zásobu 3) normativ zásob 4) dobu obratu zásob 5) počet obrátek zásob 6) ekonomickou efektivnost hospodaření se zásobami 7) vázanost zásob (náročnost) Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: dodávkový cyklus pojistná zásoba celková spotřeba materiálu na novou výrobu cena 1 m látky plánovaná celková produkce
20 dnů 2 dny 18 000 m látky Kč 230,-Kč 11 400 000,--
Příklad 1/2 Firma PLASTA, a. s. vyrábí hračky z plastických hmot. V příštím roce chce zavést do výroby nový typ hračky – sadu nářadí na pískoviště pro děti od 3 let. Sada bude obsahovat 6 kusů formiček různých tvarů, kbelíček a lopatku. Pro tuto plánovanou produkci je třeba vypočítat: 1) normu spotřeby materiálu na 1 sadu 2) plánovanou spotřebu materiálu na celý příští rok 3) nákup materiálu na příští rok 4) časovou normu zásob 5) normovanou (průměrnou) zásobu – zaokr. na 1 desetinné místo 6) normativ zásob 7) dobu obratu zásob 8) počet obrátek zásob 9) ekonomickou efektivnost hospodaření se zásobami 10) vázanost zásob (náročnost) 11) jak se změní normovaná (průměrná) zásoba, jestliže se doba obratu zkrátí na 10 dnů Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: spotřeba materiálu na 1 sadu plánovaná produkce stav zásob ke dni sestavení bilance očekávané dodávky do konce letošního roku spotřeba materiálu do konce letošního roku (mat. bude spotřebován na jiný typ hračky) konečná zásoba materiálu pro příští rok dodávkový cyklus pojistná zásoba cena 1 kg plat. hmoty předpokládaná prodejní cena 1 sady
400 g + 2% odpadu 2 000 sad 15 kg 30 kg 25 kg 10 kg 20 dnů 2 dny Kč 60,-Kč 70,--
2. Dlouhodobý hmotný majetek Příklad 2/1 Majitel firmy, která vyrábí oděvy, zadal útvaru investiční výstavby úkol posoudit, zda byla v podniku důsledně prováděna rozšířená reprodukce. K tomu je třeba vypočítat: 1) stupeň naturální reprodukce 2) koeficienty obnovení a vyřazení 3) koeficienty opotřebení na začátku a konci roku 4) koeficienty upotřebitelnosti na začátku a konci roku (Koeficienty se zaokrouhlí na 2 desetinná místa.) Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: stav dl. majetku na začátku roku v poř. cenách stav dl. majetku na konci roku v poř. cenách investice během roku likvidace během roku oprávky na začátku roku oprávky na konci roku
Kč 63 850 000,-? Kč 12 500 000,-Kč 5 100 000,-Kč 18 690 000,-Kč 19 996 000,--
Příklad 2/2 Management firmy PLASTA, a. s. stojí před rozhodnutím, zda udržovat v chodu oba pobočné závody. Jedním z kriterií je i využití dlouhodobého majetku. Pro rozhodnutí je třeba vypočítat: 1) stupeň naturální reprodukce 2) koeficienty obnovení a vyřazení 3) koeficienty opotřebení na začátku a konci roku 4) koeficienty upotřebitelnosti na začátku a konci roku (Koeficienty se zaokrouhlí na 3 desetinná místa.) Při výpočtech vycházejte z těchto údajů (v Kč): stav dl. maj. na zač. roku v poř. cenách stav dl. maj. na konci roku v poř. cenách investice během roku likvidace během roku oprávky na začátku roku odpisy za rok
závod A ? 60 600 000,-16 300 000,-9 420 000,-26 790 000,-1 320 000,--
závod B 63 900 000,-? 12 100 000,-27 200 000,-31 900 000,-950 000,--
3. Personalistika Příklad 3/1 Firma, která vyrábí oděvy, musí zajistit pracovnice pro přišívání knoflíků na saka. Pro toto zajištění je třeba vypočítat potřebný počet šiček. Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: výrobní úkol 100 000 sak 8 knoflíků/ 1 sako spotřeba knoflíků výkonová norma času šičky 1 minuta/ 1knoflík jednosměnný provoz pracovní klid 111 dnů celozávodní dovolená 10 dnů plánované opravy 100 hodin
Příklad 3/2 Firma PLASTA, a. s. chce od ledna příštího roku zahájit výrobu sportovních kombinéz v nově vybudované provozovně. Pracovníci personálního oddělení musí zajistit potřebný počet pracovníků s příslušnou kvalifikací. Je tedy třeba vypočítat: 1) potřebný počet švadlen 2) jak by se změnil počet švadlen, pokud by se podařilo lepší organizací práce zvýšit využití pracovní doby o 2 % 3) potřebný počet seřizovačů 4) skutečné plnění výkonových norem švadlenami i střihači a vyhodnotit výsledky Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: pracovní klid 110 dnů průměrná dovolená 21 dnů průměrná absence 8 dnů provoz na dvě směny roční plán 106 000 kusů kombinéz prodejní cena 1 kusu Kč 2 400,-plnění výkonových norem 104 % koeficient využití pracovní doby 0,96 206 počet strojů norma obsluhy 17 strojů / 1 seřizovač výkonová norma času švadleny 420 minut / 1 kombinézu výkonová norma času střihače 48 minut / 1 kombinézu průměrná skutečná doba šití švadleny 399 minut / kombinézu průměrný skutečný výkon střihače 9 kombinéz / 1 směnu (průměrné časy byly zjištěny v útvaru přípravy výroby při šití vzorků)
4. Odbyt Příklad 4/1 Firma, která vyrábí oděvy, plánuje pro příští rok rozšíření nabídky o nový typ sportovních pánských kalhot. Tímto plánem se musí zabývat i oddělení odbytu. Je tedy třeba vypočítat: 1) normu zásob hotových výrobků 2) normativ zásob Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: odbytový cyklus pojistná zásoba cena 1 ks kalhot předpokládaný roční prodej
20 dnů 2 dny Kč 950,-12 000 kusů
Příklad 4/2 Firma PLASTA, a. s. vyrábí hračky z plastických hmot. V příštím roce chce zavést do výroby nový typ hračky – sadu nářadí na pískoviště. Záměrem podniku se zabývá i oddělení odbytu. Pro tuto plánovanou produkci je třeba vypočítat: 1) normu zásob hotových výrobků 2) normativ zásob 3) počet obrátek 4) dobu obratu 5) jak by se změnila norma zásob hotových výrobků, prodloužil-li by se odbytový cyklus o ¼ Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: odbytový cyklus pojistná zásoba cena 1 sady předpokládaný prodej
15 dnů 20 % odbytového cyklu Kč 70,-2 000 kusů
5. Marketing Příklad 5/1 Firma, která vyrábí oděvy, provedla intenzívní reklamní kampaň na nový typ sportovních pánských kalhot. Po půl roce vysílání televizní reklamy bylo třeba zhodnotit její účinnost. Je tedy třeba vypočítat: 1) efektivnost propagace (zaokr. na 2 des. místa) 2) náročnost propagace (zaokr. na 2 des. místa) Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: zvýšení tržby po uvedení reklamy náklady na reklamu
Kč 950 000,-Kč 180 000,--
Příklad 5/2 Firma PLASTA, a. s. uvedla na trh nový typ hračky – sadu nářadí na pískoviště pro děti od 3 let. Pro získání zákazníků provedla intenzívní reklamní kampaň v televizi, v časopisech pro děti a rovněž dodávala vzorky do mateřských školek. Po půl roce provádění propagace bylo třeba zhodnotit její účinnost. Pro posouzení je třeba vypočítat: 1) efektivnost propagace (zaokr. na 2 des. místa) 2) náročnost propagace (zaokr. na 2 des. místa) Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: tržba před uskutečněním propagace tržba po půl roce provádění propagace náklady na reklamu v televizi náklady na reklamu v časopisech náklady na vzorky do mat. školek
Kč 275 000,-Kč 2 360 000,-Kč 450 000,-Kč 300 000,-Kč 200 000,--
6. Investice 6a) Potřebný počet strojů a výrobní kapacita Příklad 6a/1 Firma, která vyrábí oděvy, musí zjistit, zda je schopna splnit plánovaný výrobní úkol. K tomu je třeba vypočítat: 1) výrobní kapacitu 2) skutečné využití výrobní kapacity Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: výrobní úkol 100 000 kusů sak 1 sako 8 knoflíků šití knoflíků 7 šicích strojů kapacitní norma stroje 80 knoflíků / 1 hodinu jednosměnný provoz pracovní klid 111 dnů celozávodní dovolená 10 dnů plánované opravy 100 hodin skutečně odpracovaná doba 1 600 hodin
Příklad 6a/2 Firma PLASTA, a. s. chce z důvodu velké poptávky výrobu sad hraček na pískoviště ztrojnásobit. Zároveň plánuje snížení času na opravy strojů o 3 %. Vypočítejte: 1) zda budou současné 2 lisy stačit na zvýšení výroby formiček 2) pokud ne, zda bude stačit úvěr, který má firma otevřený u KB ve výši Kč 3 000 000,-- na zakoupení dalších lisů Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: současná produkce jedna sada obsahuje 6 formiček cena lisu kapacitní norma času pracovní klid celozávodní dovolená plánované opravy (původní plán) jednosměnný provoz využití pracovní doby koeficient intenzivního využití
2 000 sad Kč 2 500 000,-7 minut/ 1 formičku 111 dnů 10 dnů 200 hodin 96 % 0,98
6b) Hodnocení investic - výběr investičních variant Firma PLASTA, a. s. má nedostatečnou výrobní kapacitu pro realizaci vyšší produkce sad hraček na pískoviště. Vedení firmy proto plánuje zřízení nového provozu a zvažuje nákup plně automatizované lisovací výrobní linky na formičky. Požadavky splňují dvě zaměnitelné varianty a je nutno jednu z nich vybrat. Pro toto rozhodnutí je třeba vypočítat, která linka je výhodnější: 1) metodou efektivnosti a návratnosti jednotlivé investice 2) metodou efektivnosti a návratnosti dodatkové investice 3) metodou nákladovou 4) metodou převedených nákladů 5) metodou absolutních hodnot Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: Pořizovací náklady v Kč
Roční provozní náklady v Kč
Předpokládaný roční zisk v Kč
Životnost v letech
Dosavadní stav
2 500 000,--
900 000,--
---
6
Varianta A
2 800 000,--
600 900,--
1 300 000,--
5
Varianta B
3 300 000,--
400 700,--
1 400 000,--
5
průměrný koeficient efektivnosti v oboru 0,2 průměrná úroková míra na finančním trhu 6 %
7. Financování podniku a) Potřeba peněz pro financování oběžného majetku Příklad 7a/1 Firma, která vyrábí oděvy, musí stanovit potřebu peněz pro financování oběžného majetku. Pro toto stanovení je třeba vypočítat: 1) dobu obratu zásob 2) dobu inkasa 3) dobu odkladu plateb 4) obratový cyklus 5) jednodenní náklady 6) kapitálovou potřebu Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: průměrná zásoba (normativ) tržby pohledávky dluhy dodavatelům celkové náklady
Kč 460 000,-Kč 12 600 000,-Kč 300 000,-Kč 500 000,-Kč 10 100 000,--
Příklad 7a/2 Ekonomické oddělení firmy PLASTA, a. s. má za úkol spočítat a posoudit potřebu peněz pro financování oběžného majetku v obou závodech. Pro toto posouzení je třeba vypočítat: 1) dobu obratu zásob 2) dobu inkasa 3) dobu odkladu plateb 4) obratový cyklus peněz 5) jednodenní náklady 6) kapitálovou potřebu Při výpočtech vycházejte z těchto údajů (v Kč): průměrná zásoba (normativ) tržby pohledávky dluhy dodavatelům celkové náklady
závod A 2 620 000 113 750 000 1 100 000 2 600 000 86 500 000
závod B 1 580 000 78 600 000 2 900 000 3 800 000 62 900 000
b) Čistá současná hodnota Příklad 7b/1 Firma, která vyrábí oděvy, plánuje nákup nového stroje a ekonom dostal za úkol posoudit, zda bude vhodné investici realizovat. Kriteriem pro rozhodnutí bude čistá současná hodnota investice a index současné hodnoty. Pro toto posouzení je třeba vypočítat: 1) čistou současnou hodnotu investice 2) index čisté současné hodnoty Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: pořizovací cena stroje životnost průměrná míra zisku předpokládané příjmy z investice v jednotlivých letech – 1. rok 2. rok 3. rok
Kč 800 000,-3 roky 8% Kč 300 000,-Kč 500 000,-Kč 800 000,--
Příklad 7b/2 Firma PLASTA, a. s. rozšiřuje dlouhodobý hmotný majetek a ekonomické oddělení má za úkol rozhodnout, který závod dostane přednost při nákupu nové výrobní linky. Kriteriem při výběru bude čistá současná hodnota investice a index čisté současné hodnoty. Pro posouzení bude třeba vypočítat: 1) čistou současnou hodnotu investice v obou závodech 2) index čisté současné hodnoty v obou závodech Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: Pořizovací cena výrobní linky Životnost výrobní linky Průměrná míra zisku
Závod A Kč 2 600 000,-6 let 6%
Závod B Kč 1 500 000,-4 roky 6%
Předpokládané příjmy z provozu 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok
Kč 400 000,-Kč 600 000,-Kč 1 000 000,-Kč 1 000 000,-Kč 1 000 000,-Kč 800 000,--
Kč Kč Kč Kč
200 000,-200 000,-300 000,-500 000,------
Poř. cena výr. linky v závodě A bude uhrazena ve dvou splátkách – polovina částky v roce pořízení a polovina v 1. roce používání.
c) Nákladové modely Příklad 7c/1 Firma, která vyrábí oděvy, plánuje pro příští rok rozšíření nabídky o nový typ sportovních pánských kalhot. Ekonomické oddělení dostalo za úkol zjistit, zda plánované množství produkce bude stačit na pokrytí výrobních nákladů. Pro toto zjištění je třeba vypočítat: 1) bod zvratu Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: plánovaná výroba 12 000 kusů kalhot cena 1 kalhot Kč 950,-variabilní náklady na jednici Kč 420,-fixní náklady celkem Kč 636 000,--
Příklad 7c/2 Ekonomické oddělení firmy PLASTA, a. s. má za úkol zjistit zisk, který bude vytvořen při prodeji plánovaného množství produkce. Pro toto zjištění je třeba vypočítat: 1) předpokládaný zisk (z rovnice bodu zvratu) Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: plánovaná produkce 2 000 sad báboviček cena 1 sady Kč 70,-variabilní náklady na jednici Kč 28,-fixní náklady celkem Kč 22 000,--
Příklad 7c /3 Ekonomické oddělení firmy PLASTA, a. s. dostalo za úkol posoudit, zda zvolená technologická varianta výroby je z hlediska nákladů skutečně výhodná. Pro toto posouzení je třeba sestavit graf průběhu nákladových variant. Při sestavování grafu vycházejte z těchto údajů:
Náklady v Kč Variabilní na jednici Fixní celkem uvažované množství produkce
I 24 30 000
Varianta II 28 22 000
III 32 14 000
1 000, 1 500, 2 000, 2 500 kusů
8. Finanční analýza Příklad 8/1 Firma, která vyrábí oděvy, provádí zhodnocení hospodaření za uplynulé období. Pro toto zhodnocení je třeba vypočítat: 1) efektivnost celkových nákladů 2) rentabilitu celkových nákladů 3) běžnou likviditu 4) dlouhodobou zadluženost Ukazatele se zaokrouhlí na 2 desetinná místa. Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: aktiva celkem v tom oběžný majetek tržby celkem náklady celkem krátkodobé dluhy dlouhodobé dluhy
Kč 71 980 000,-Kč 4 430 000,-Kč 12 600 000,-Kč 10 100 000,-Kč 3 250 000,-Kč 15 250 000,--
Příklad 8/2 Firma PLASTA, a. s., která vyrábí hračky z plastických hmot, provedla analýzu hospodaření dvou pobočných závodů v minulém období a podle výsledků bude vyhodnocen závod úspěšnější. Pro tuto analýzu je třeba vypočítat: 1) efektivnost - a) celkových nákladů b) vloženého majetku c) materiálových nákladů 2) rentabilitu – a) celkových nákladů b) vloženého majetku c) mezd d) tržeb 3) likviditu – a) běžnou b) pohotovou 4) zadluženost – a) krátkodobou b) dlouhodobou Při výpočtech vycházejte z těchto údajů (v Kč): Aktiva z toho: oběžný majetek v tom: zásoby dlouhodobý majetek Tržby Náklady celkem v tom: materiálové mzdové Dluhy celkem z toho: krátkodobé dlouhodobé
Závod A 90 800 000 30 200 000 4 330 000 60 600 000 113 750 000 86 500 000 27 700 000 30 000 000 55 350 000 18 000 000 37 350 000
Závod B 73 950 000 25 150 000 8 850 000 48 800 000 78 600 000 62 900 000 36 000 000 14 000 000 62 600 000 17 000 000 45 600 000
9. Finanční trh a) Úrokování Příklad 9a/1 Ekonom firmy, která vyrábí oděvy, má za úkol posoudit možnosti získání finančních prostředků operacemi s vklady v bance. Pro toto posouzení je třeba vypočítat: 1) úrok z vkladu v bance při jednoduchém úrokování 2) částku, kterou je třeba vložit pro získání určité sumy v budoucnosti při jednoduchém úrokování Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: volné prostředky k uložení do banky doba, po kterou je lze postrádat běžná úroková míra očekávaná suma doba, za kterou je očekávána
Kč 200 000,-5 let 7 % p. a. Kč 750 000,-5 let
Příklad 9a/2 Ekonom firmy PLASTA, a. s. má mezi svými úkoly i povinnost posuzovat výnosnost vkladů na bankovních účtech a investovat volné peněžní prostředky. Pro toto posouzení je třeba vypočítat: 1) úrok z vkladu v bance při složeném úrokování 2) částku, kterou je třeba vložit pro získání určité sumy v budoucnosti při složeném úrokování Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: volné prostředky k uložení do banky doba, po kterou je lze postrádat běžná úroková míra očekávaná suma v budoucnosti doba, za kterou je očekávána
Kč 200 000,-5 let 7 % p.a. Kč 750 000,-5 let
b) Dividendový výnos Příklad 9b/1 Ekonom firmy, která vyrábí oděvy, má za úkol posuzovat investice na kapitálovém trhu. Pro toto posouzení je třeba vypočítat: 1) dividendový výnos z akcie Při výpočtu vycházejte z těchto údajů: nominální hodnota 1 akcie kurz akcie dividenda z 1 akcie
Kč 1 000,-Kč 980,-Kč 50,--
Příklad 9b/2 Ekonom firmy PLASTA, a. s. má mezi svými úkoly také povinnost sledovat investice na kapitálovém trhu a posuzovat jejich výhodnost. Pro toto posouzení je třeba vypočítat: 1) dividendový výnos z akcie Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: počet akcií ve vlastnictví nominální hodnota 1 akcie kurz akcie získané dividendy celkem průměrná úrok. míra na kapitál. trhu
20 kusů Kč 500,-Kč 610,-Kč 1 800,-6%
c) Kurz cenného papíru Příklad 9c/1 Ekonom firmy, která vyrábí oděvy, má za úkol posuzovat investice na kapitálovém trhu a určovat přijatelné ceny pro nákupy i prodeje cenných papírů. Pro toto posouzení je třeba vypočítat: 1) kurz dluhopisu 2) reálnou úrokovou sazbu (renditu) Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: jmenovitá hodnota dluhopisu roční pevná úroková sazba splatnost dluhopisu průměrná úrok. míra na kapitál trhu
Kč 1 000,-8% 5 let 12 %
Příklad 9c/2 Ekonom firmy PLASTA, a. s. má mezi svými úkoly také povinnost posuzovat investice na kapitálovém trhu a určovat přiměřené ceny pro nákupy a prodeje cenných papírů. Pro toto posouzení je třeba vypočítat: 1) reálnou úrokovou sazbu (renditu) při daném kurzu 2) cenu dluhopisu, která zajistí reálnou úrokovou míru 18 % Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: nominální hodnota dluhopisu splatnost dluhopisu pevná roční úroková sazba (výnos) kurz dluhopisu
Kč 1 000,-5 let 10 % Kč 700,--
ŘEŠENÍ PŘÍKLADŮ
1. Zásobování Příklad 1/1 1) Čn = 1/2c + p + t = 1/2 . 20 + 2 = 12 dnů 2) Zn = Čn . s = 12 . 18 000/360 = 12 . 50 = 600 m 3) N = Zn . cena za jednotku = 600 . 230 = Kč 138 000,-4) DO = Zn/s = 600/50 = 12 dnů
DO = 360/PO = 360/30 = 12 dnů
5) PO = S/Zn = 18 000/600 = 30 krát
PO = 360/DO = 360/12 = 30 krát
6) ek. efekt. = produkce/N = 11 400 000/138 000 = 82,6087 = 82,61 Kč prod./Kč 1,-- zásob 7) vázanost (nár.) = N/prod. = 138 000/11 400 000 = 0,0121 = 0,01 Kč zás./Kč 1,-- prod.
Příklad 1/2 1) norma spotřeby na 1 sadu = čistá spotřeba + odpad = 400 + 400 . 0,02 = 408 g 2) plánovaná spotřeba za rok = norma spotř. na 1 sadu . plánovaná produkce = = 408 . 2 000 = 816 000 g = 816 kg 3) nákup = S + KZ – PZ = 816 + 10 – 20 = 806 kg PZ = stav ke dni sestavení bilance + očekávané dodávky do konce roku – - spotřeba do konce roku = 15 + 30 – 25 = 20 kg 4) Čn = 1/2c + p + t = 1/2 . 20 + 2 = 12 dnů 5) Zn = Čn . s = 12 . 816/360 = 12 . 2,27 = 27,2 kg 6) N = Zn . cena za jednotku = 27,2 . 60 = Kč 1 632,-7) DO = Zn/s = 27,2/2,27 = 11,982378 = 12 dnů
DO = 360/PO = 360/30 = 12 dnů
8) PO = S/Zn = 816/27,2 = 30 krát
PO = 360/DO = 360/12 = 30 krát
9) ek. ef. = prod./N = 2 000.70/1 632 = 140 000/1 632 = 85,784314 = Kč 85,78 produkce/ /Kč 1,-- zásob 10) vázanost (náročnost) = N/prod. = 1 632/140 000 = 0,01166 = Kč 0,01 zásob/Kč 1,-- prod. 11) DO = Zn/s
Zn = DO . s = 10 . 2,27 = 22,7 kg
2. Dlouhodobý hmotný majetek Příklad 2/1 1) st. nat. repr. = DHM 1/DHM 0 = 71 250 /63 850 = 1,1158966 = 1,12 > 1 … rozš. repr. DHM 1 = DHM 0 + I – L = 63 850 + 12 500 – 5 100 = 71 250 2) koef. obn. = I/DHM 1 = 12 500/71 250 = 0,1754385 = 0,18 koef. vyř. = L/DHM 0 = 5 100/63 850 = 0,0798747 = 0,08 koef. obn. > koef. vyř. … rozš. repr. 3) koef. opotřebení na zač. roku = opr. na zač. r./DHM 0 = 18 690/63 850 = 0,2927173 = 0,29 na konci r. = opr. na konci r./DHM 1 = 19 996/71 250 = 0,2806456 = 0,28 koef. opotř. na zač. r. > koef. opotř. na konci r. …rozš. repr.
4) koef. upotřebitelnosti na zač. roku = 1 – koef. opotř. na zač. r. = 1 – 0,29 = 0,71 na konci roku = 1 – koef. opotř. na konci r. = 1 – 0,28 = 0,72 koef. upotř. na konci r. > koef. upotř. na zač. roku … rozš. repr.
Všechny ukazatele svědčí o tom, že v podniku je prováděna rozšířená reprodukce.
Příklad 2/2 závod A 1) st. nat. repr. = DHM 1/DHM 0 = 60 600/53 720 = 1,128072 = 1,128 > 1 … rozš. repr. DHM 1 = DHM 0 + I – L DHM 0 = DHM 1 – I + L = 60 600 – 16 300 + 9 420 = 53 720 2) koef. obn. = I/DHM 1 = 16 300/60 600 = 0,268977 = 0,269 koef. vyř. = L/DHM 0 = 9 420/53 720 = 0,175354 = 0,175 koef. obn. > koef. vyř. … rozš. repr. 3) koef. opotřebení na zač. r. = 26 790/53 720 = 0,498697 = 0,499 oprávky na konci roku = 26 790 000 + 1 320 000 = 28 110 000 na konci r. = 28 110/60 600 = 0,463861 = 0,464 koef. opotř. na zač. r. > koef. opotř. na konci r. … rozš. repr. 4) koef. upotřebitelnosti na zač. r. = 1 – koef. opotř. na zač. r. = 1 – 0,499 = 0,501 na konci r. = 1 – koef. opotř. na konci r. = 1 – 0,464 = 0,536 koef. upotř. na konci r. > koef. upotř. na zač. r. … rozš. repr. Všechny ukazatele svědčí o tom, že závod A provádí rozšířenou reprodukci.
závod B 1) st. nat. repr. = 48 800/63 900 = 0,763693 = 0,764 < 1 … zúž. repr. DHM 1 = 63 900 + 12 100 – 27 200 = 48 800 2) koef. obn. = 12 100/48 800 = 0,247951 = 0,248 koef. vyř. = 27 200/63 900 = 0,425665 = 0,426 koef. vyř. > koef. obn. … zúž. repr. 3) koef. opotř. na zač. r. = 31 900/63 900 = 0,499218 = 0,499 oprávky na konci roku = 31 900 000 + 950 000 = 32 850 000 na konci r. = 32 850/48 800 = 0,673156 = 0,673 koef. opotř. na konci r. > koef. opotř. na zač. r. … zúž. repr. 4) koef. upotřebitelnosti na zač. r. = 1 – 0,499 = 0,501 na konci r. = 1 – 0,673 = 0,327 koef. upotř. na zač. r. > koef. upotř. na konci r. … zúž. repr. Všechny ukazatele svědčí o tom, že závod B provádí zúženou reprodukci. Management podniku neobnoví výrobu v pobočném závodě B.
3. Personalistika Příklad 3/1 VČF = 365 – 111 – 10 = 244 dnů . 8 = 1952 hod - 100 = 1 852 hodin/ 1 šička/ rok 1 min/ 1 knoflík = 60 knoflíků/ 1 hod 1 852 . 60 = 111 120 knoflíků/ 1 šička/ rok 100 000 sak . 8 knoflíků/ 1 sako = 800 000 knoflíků 800 000 : 111 120 = 7,199 = 8 šiček
Příklad 3/2 1) VČF = 365 – 110 –21 – 8 = 226 dní . 8 = 1 808 hodin / 1 pracovník / rok 1 808 . 0,96 . 1,04 = 1 805,11 = 1 805 hodin 420 minut : 60 = 7 hodin / 1 kombinézu 106 000 kusů . 7 = 742 000 normohodin 742 000 : 1 805 = 411,08 = 412 švadlen 2) 1 808 . 0,98 . 1,04 = 1 842,71 = 1 843 hodin 742 000 : 1 843 = 402,60 = 403 švadlen Počet švadlen by se snížil o 9. 3) 206 : 17 = 12,12 = 13 seřizovačů . 2 směny = 26 seřizovačů 5) 100 % .......... 420 minut x % .......... 399 minut x : 100 = 420 : 399 švadleny ................... 105 % 100 % ......... 48 minut x % ......... 53,33 minut x : 100 = 48 : 53,33 střihači ....................... 90 % Švadleny pracují lépe než střihači.
4. Odbyt Příklad 4/1 1) Zn = (c + p) . o = (20 + 2) . 12 000/360 = 22 . 33,3 = 733,3 = 733 kusů 2) N = Zn . cena za jednotku = 733 . 950 = Kč 696 350,--
Příklad 4/2 1) Zn = (c + p) . o = (15 + 3) . 2 000/360 = 18 . 5,5 = 99,9 = 100 kusů 2) N = Zn . cena za jednotku = 100 . 70 = Kč 7 000,-3) PO = O/Zn = 2 000/100 = 20 krát 4) DO = 360/PO = 360/20 = 18 dní 5) odbytový cyklus = 15 dnů + ¼ z 15 = 15 + 3,75 = 18,75 dnů pojistná zásoba = 20 % z 18,75 = 3,75 dne Zn = (c + p) . o = (18,75 + 3,75) . 2 000/360 = 124,99 = 125 kusů 125 – 100 = 25 kusů Normovaná zásoba hotových výrobků se musí zvýšit o 25 kusů.
5. Marketing Příklad 5/1 1) efekt. prop. = zvýšení tržeb/náklady na reklamu = 950 000/180 000 = 5,27 7 = 5,28 = = Kč 5,28 zvýš. tržeb/Kč 1,-- vynal. na reklamu 2) náročnost = náklady/zvýš. tržeb = 180 000/950 000 = 0,18947 = 0,19 = Kč 0,19 nákl./ /Kč 1,-- zvýš. tržeb Náklady na reklamu byly vynaloženy účinně.
Příklad 5/2 1) zvýšení tržby = 2 360 000 – 275 000 = 2 085 000 celk. nákl. = 450 000+ 300 000 + 200 000 = 950 000 efektivnost = zvýš. tržeb/náklady = 2 085 000/950 000 = 2, 1947 = 2,19 = = Kč 2,19 zvýš. tržeb/Kč 1,-- nákladů 2) náročnost = náklady/zvýš. tržeb = 950 000/2 085 000 = 0,4556 = 0,46 = = Kč 0,46 nákl./Kč 1,-- zvýš. tržeb
Propagace firmy Plasta, a. s. byla účinná.
6. Investice Příklad 6a/1 1) VČF = 365 – 111 – 10 = 244 dnů 8 = 1 952 - 100 = 1 852 hodin/ 1 stroj/ 1 rok kapacita = 1 852 hod . 80 knof./ 1 hod = 148 160 knofl. . 7 strojů = 1 037 120 knofl. potřeba = 100 000 sak . 8 knofl./1 sako = 800 000 knofl. 1 037 120 > 800 000 … kapacita stačí 2) potřeba = 1 600 hod . 80 knof./ 1 hod . 7 strojů = 896 000 knoflíků využití kapacity = 896 000 : 1 037 120 = 0,8639 . 100 = 86,39 %
Příklad 6a/2 1) VČF = 365 – 111 – 10 = 244 dnů . 8 = 1 952 hod - 200 . 0,97 = 1 758 hod 1 758 . 0,96 . 0,98 = 1 653,93 hod . 2 lisy = 3 307,85 hod/ 2 lisy/ 1 rok 2 000 sad . 3 = 6 000 sad . 6 form./ 1 sada = 36 000 form. .7 min/ 1 form. = 252 000 min 252 000 min : 60 = 4 200 normohodin 3 307 Nhod < 4 200 Nhod …2 lisy nestačí 4 200 – 3 307 = 893 chybějících hodin …1 lis může pracovat 1 653,93 hod …je třeba dokoupit l lis (Kč 2 500 000,--) …úvěr stačí
Příklad 6b/1 ek.ef. A = 1 300 000 : 2 800 000 = 0,4642 ek ef. B = 1 400 000 : 3 300 000 = 0,4242 návr. A = 2 800 000 : 1 300 000 = 2,153 roku návr. B = 3 300 000 : 1 400 000 = 2,357 roku Výhodnější je varianta A, protože má vyšší efektivnost a kratší dobu návratnosti.
Příklad 6b/2 ek ef. A = (900 000 – 600 900) : (2 800 000 – 2 500 000) = 0,997 ek ef. B = (900 000 – 400 700) : (3 300 000 – 2 500 000) = 0,624 návr. A = 300 000 : 299 100 = 1,003 roku návr. B = 800 000 : 499 300 = 1,602 roku Výhodnější je varianta A, protože má vyšší efektivnost a kratší dobu návratnosti.
Příklad 6b/3 ek. ef. = (600 900 – 400 700) : (3 300 000 – 2 800 000) = 0,4 > 0,2 návr. = 500 000 : 200 200 = 2,5 roku Výhodnější je varianta B, protože její dodatečné náklady Kč 500 000,-- (vyšší pořizovací cena) se uhradí už za 2,5 roku, přičemž v provozu bude ještě 2,5 roku.
Příklad 6b/4 jednoráz. přev. náklady A = 0,06 2 800 000 + 600 900 = 768 900 jednoráz. přev. náklady B = 0,06 3 300 000 + 400 700 = 598 700 Výhodnější je varianta B, protože má nižší převedené náklady.
Příklad 6b/5 abs. hodn. A = 2 800 000 + 5 600 900 = 5 804 500 abs. hodn. B = 3 300 000 + 5 400 400 = 5 303 500 Výhodnější je varianta B, protože je úspornější.
7. Financování podniku a) Potřeba peněz pro financování oběžného majetku Příklad 7a/1 1) DOZ = prům zás./denní tržba = 460 000/(12 600 000/360) = 460/35 = 13,142857 = 13 dnů 2) DI = pohl./denní tržby = 300/35 = 8,5714 = 9 dnů 3) DOP = dluhy dod./denní tržby = 500/35 = 14,2857 = 14 dnů 4) OCP = DOZ + DI – DOP = 13 + 9 – 14 = 8 dnů 5) JN = celk. nákl./360 = 10 100 000/360 = 28 055,556 = Kč 28 056,--/den 6) KP = OCP . JN = 8 . 28 056 = Kč 224 448,--
Příklad 7a/2 závod A 1) DOZ = prům. zás./denní tržba = 2 620/(113 750/360) = 2 620/315,972 = 8,2919 = = 8 dnů 2) DI = pohl./denní tržby = 1 100/315,972 = 3,4813 = 3 dny 3) DOP = dluhy dod./denní tržby = 2 600/315,972 = 8,2286 = 8 dnů 4) OCP = DOZ + DI – DOP = 8 + 3 – 8 = 3 dny 5) JN = celk. nákl./360 = 86 500 000/360 = 240 277,78 = Kč 240 278,--/ den 6) KP = OCP . JN = 3 . 240 278 = Kč 720 834,--
závod B 1) DOZ = 1 580/(78 600/360) = 1 580/218,333 = 7,2367 = 7 dnů 2) DI = 2 900/218,333 = 13,2825 = 13 dnů 3) DOP = 3 800/218,333 = 17,4046 = 17 dnů 4) OCP = 7 + 13 – 17 = 3 dny 5) JN = 62 900 000/360 = 174 722,22 = Kč 174 722,-6) KP = 3. 174 722 = Kč 524 166,-Vyšší potřeba kapitálu je v závodě A.
b) Čistá současná hodnota Příklad 7b/1 čistá souč. hodnota = souč. hodnota příjmů – souč. hodnota výdajů 1) rok pořízení – ČSH = 0 – 800 000/1,08º = - 800 000 1. rok – ČSH = 300 000/1,08¹ - 0 = 277 777,78 = 277 778 2. rok – ČSH = 500 000/1,08² - 0 = 428 669,41 = 428 669 3. rok – ČSH = 800 000/1,08³ - 0 = 635 065,79 = 635 066 541 513 > 0 … je výhodné realizovat 2) index ČSH = ČSH příjmů/ČSH výdajů = 1 341 513/800 000 = 1,6768912 = = 1,68 > 1 … je výhodné realizovat
Příklad 7b/2 závod A 1) rok poříz. – ČSH = 0 – 1 300 000/1,06º = 1. rok - ČSH = 400 000/1,06¹ - 1 300 000/1,06¹ = = 377 358,49 – 1226415,1 = - 849 056,61 = 2. rok – ČSH = 600 000/1,06² - 0 = 600 000/1,1236 = = 533 997,86 = 3. rok – ČSH = 1 000 000/1,06³ - 0 = 1 000 000/1,191016 = = 839 619,28 = 4. rok – ČSH = 1 000 000/1,064 - 0 = 1 000 000/1,262477 = = 792 093,64 = 5. rok – ČSH = 1 000 000/1,065 - 0 = 1 000 000/1,3382256 = = 747 258,16 = 6. rok – ČSH = 800 000/1,066 - 0 = 800 000/1,4185191 = = 563 968,44 =
- 1 300 000 - 849 057 533 998 839 619 792 094 747 258 563 968 1 327 880 > 0
… je výhodné realizovat index ČSH = SHP – SHV = 3 476 937/2 149 057 = 1,6178896 = 1,62 >1 … je výhodné realizovat závod B rok poříz. - ČSH = 0 – 1 500 000/1,06º = - 1 500 000 1. rok – ČSH = 200 000/1,06¹ = 188 679,25 = 188 679 2. rok – ČSH = 200 000/1,06² = 200 000/1,1236 = 177 999,29 = 177 999 3. rok – ČSH = 300 000/1,06³ = 300 000/1,191016 = 251 885,78 = 251 886 4. rok – ČSH = 500 000/1,064 = 500 000/1,262477 = 396 046,82 = 396 047 - 485 389 < 0 … není výhodné realizovat index ČSH = 1 014 611/1 500 000 = 0,6764073 = 0,68 < 1 … není výhodné realizovat V závodě B není výhodné investici realizovat, přednost tedy dostane závod A.
c) Nákladové modely Příklad 7c/1 1)
BZ = x p.x=F+v.x 950 x = 636 000 + 420 x 530 x = 636000 x = 1 200 kusů
Pro pokrytí nákladů je třeba vyrobit 1 200 kusů kalhot.
Příklad 7c/2 p.x=F+v.x+Z 70 . 2 000 = 22 000 + 28 . 2 000 + Z Z = 140 000 – 22 000 – 56 000 Z = Kč 62 000,-Při prodeji plánovaného množství produkce bude vytvořen zisk ve výši Kč 62 000,--.
Příklad 7c /3 Celkové náklady jednotlivých variant: I 1 000 ks: 30 000+24.1 000=54 000 1 500 ks: 30 000+24.1 500=66 000 2 000 ks: 30 000+24.2 000=78 000 2 500 ks: 30 000+24.2 500=90 000
II 22 000+28.1 000=50 000 22 000+28.1 500=64 000 22 000+28.2 000=78 000 22 000+28.2 500=92 000
III 14 000+32.1 000=46 000 14 000+32.1 500=62 000 14 000+32.2 000=78 000 14 000+32.2 500=94 000 III
II I
náklady 80 000 v Kč 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 500
1 000 1 500 2 000 2 500 3 000
produkce v ks
Do objemu produkce 2 000 kusů je nejvýhodnější varianta III, od 2 000 kusů varianta I.
8. Finanční analýza Příklad 8/1 1) efekt. = tržba/celk. náklady = 12 600 000/10 100 000 = 1,2475 = 1,25 = = Kč 1,25 tržeb/Kč 1,-- celk. nákladů 2) zisk = 12 600 000 – 10 100 000 = 2 500 000 rent. = zisk/celk. náklady = 2 500 000/10 100 000 = 0,2475 = 0,25 = = Kč 0,25 zisku/Kč 1,-- celk. nákladů 3) běžná likvidita = oběžný majetek/krátkodobé dluhy = 4 430 000/3 250 000 = = 1,3631 = 1,36 = Kč 1,36 ob. maj./Kč 1,-- kr. dluhů
4) dl. zadluženost = dl. dluhy/majetek = 15 250 000/71 980 000 = 0,2118644 = 0,21 = Kč 0,21 dl. dluhů/Kč 1,-- vloženého majetku
Příklad 8/2 závod A 1) a) efekt. = tržba/celk. nákl. = 113 750/86 500 = 1,31502 = 1,32 = Kč 1,32 tržby/ /Kč 1,-- celk. nákl. b) efekt. = tržba/majetek = 113 750/90 800 = 1,2528 = 1,25 = Kč 1,25 tržby/Kč 1,-majetku c) efekt. = tržba/mat. nákl. = 113 750/27 700 = 4,1065 = 4,11 = Kč 4,11 tržby/ /Kč 1,-- mat. nákl. 2)
zisk = 113 750 000 – 86 500 000 = 27 250 000 a) rent. = zisk/náklady = 27 250/86 500 = 0,3150 = 0,32 = Kč 0,32 zisku/Kč 1,-- nákl. b) rent. = zisk/majetek = 27 250/90 800 = 0,3001 = 0,30 = Kč 0,30 zisku/Kč 1,-- maj. c) rent. = zisk/mzdy = 27 250/30 000 = 0,9083 = 0,91 = Kč 0,91 zisku/Kč 1,-- mezd d) rent. = zisk/tržby = 27 250/113 750 = 0,2396 = 0,24 = Kč 0,24 zisku/Kč 1,-- tržeb
3)
a) běžná likv. = oběžný majetek/krátkodobé dluhy = 30 200/18 000 = 1,6777 = 1,68 = = 1,68 Kč ob. maj./Kč 1,-- kr. dluhů b) pohotová likv. = ob. maj. – zásoby/kr. dluhy = (30 200 – 4 330)/18 000 = = 25 870/18 000 = 1,4372 = 1,44 = Kč 1,44 ob. maj. bez zásob/Kč 1,-- kr. dluhů a) zadl. kr. = kr. dluhy/majetek = 18 000/90 800 = 0,19823 = 0,20 = Kč 0,20 kr. dl./ /Kč 1,-- majetku b) zadl. dl. = dl. dl./majetek = 37 350/90 800 = 0,4113 = 0,41 = Kč 0,41 dl. dl./ /Kč 1,-- majetku
4)
závod B: 1) a) efekt. = 78 600/62 900 = 1,2496 = 1,25 b) efekt. = 78 600/73 950 = 1,0629 = 1,06 c) efekt. = 78 600/36 000 = 2,1833 = 2,18
zisk = 78 600 – 62 900 = 15 700 a) rent. = 15 700/62 900 = 0,2496 = 0,25 b) rent. = 15 700/73 950 = 0,2123 = 0,21 c) rent. = 15 700/14 000 = 1,1214 = 1,12 d) rent. = 15 700/78 600 = 0,1997 = 0,20 3)
a) běžná likv. = 25 150/17 000 = 1,4794 = 1,48 b) pohot. likv. = (25 150 – 8 850)/17 000 = 16 300/17 000 = 0,9588 = 0,96
4)
a) zadl. kr. = 17 000/73 950 = 0,2299 = 0,23 b) zadl. dl. = 45 600/73 950 = 0,6166 = 0,62
Ukazatele efektivnosti, rentability (kromě rentability mzdových nákladů) a zadluženosti jsou lepší v závodě A, ukazatele likvidity jsou lepší v závodě B.
9. Finanční trh b) Úrokování Příklad 9a/1 1) úrok = j . i . n = 200 000 . 0,07 . 5 = Kč 70 000,-2) 750 000 – j = j . 0,07 . 5 j = 750 000/1,35 750 000 = (j . 0,07 . 5) + j j = 555 555,55 750 000 = 0,35 j + j j = Kč 555 556,-750 000 = j . (0,35 + 1)
Příklad 9a/2 1) BH = SH . (1 + i )n = 200 000 . 1,075 = 200 000 . 1,4025517 = 280 510,34 = = Kč 280 510,-- … úrok Kč 80 510,-2) SH = BH/(1 + i)n = 750 000/1,075 = 750 000/1,4025517 = 534 739,65 = = Kč 534 740,--
c) Dividendový výnos Příklad 9b/1 1) divid. výnos = (dividenda/kurz) . 100 = (50/980) . 100 = 5,102 = 5 %
Příklad 9b/2 1) 1 800/20 = 90 divid. výnos = (dividenda/kurz) . 100 = (90/610) . 100 = 14,7541 = 15 % > 6 % Investice je výhodná, akcie není vhodné prodat.
c) Kurz cenného papíru Příklad 9c/1 ………………. výnos z dluhopisu v Kč 1) 1 000 . 0,08 = Kč 80,-80/12 . 100 = 666,6 = Kč 667,-2) rendita = (roční úrok/kurz) . 100 = (80/667) . 100 = 11.994 = 12 %
Příklad 9c/2 1) rendita = (roční úrok/kurz) . 100 = (100/700) . 100 = 14,2857 = 14 % 2) kurz = (roční úrok/rendita) . 100 = (100/18) . 100 = 555,5 = Kč 556,--
