Účetnictví II Ing. Hana Růčková

INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA

Účetnictví II Ing. Hana Růčková

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ESF napomáhá rozvoji lidských zdrojů a podnikatelského ducha.

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Náplň přednášky  Vyřazení DNHM • • • • •

likvidací prodejem škodou darem převodem z podnikání do osobního užívání

Opravné položky

Vyřazení DNHM Postup při vyřazování majetku  zcela odepsaného majetku • zůstatková cena takto vyřazeného majetku = 0 (oprávky se rovnají pořizovací ceně) • vyřazení se provede jedním zápisem • majetek se vyřadí z účetnictví cenou, ve které byl po celou dobu veden (historickou cenou) MD PS

02-DHM

DAL

MD

Vyřazení majetku

ZC = 0

08-Oprávky DHM

DAL

Vyřazení DNHM Postup při vyřazování majetku, který má zůstatkovou cenu (není zcela odepsán) – má dva kroky 1. ZC se zaúčtuje formou jednorázového odpisu nejčastěji na nákladové účty 2. Vyřazení majetku v pořizovací ceně Schematické znázornění MD PS

02 - DHM

DAL

MD

2 Vyřazení majetku v PC

08-Oprávky DHM PS

DAL

MD

1 Jednorázový odpis v ZC

5xx-Nákl.účty

DAL

Vyřazení DNHM Způsoby vyřazení majetku

likvidací v důsledku fyzického opotřebení prodejem darem likvidací v důsledku manka a škody přeřazením z podnikání do osobního vlastnictví

Vyřazení DHM – likvidací Jednotné zadání: PS 022 – 200 PS 082 – 80 Vyřazení likvidací – SÚ 551 – Odpisy DNHM P. č.

text

Kč

MD

DAL

1.

Jednorázový odpis zůstatkové ceny (DHM)

120

551

08

2.

Vyřazení DHM v pořizovací ceně

200

08

02

Schematické znázornění MD PS200

02 - DHM

DAL 2)200

MD 2)200

08-Oprávky DHM

DAL

MD

PS80 1)120

1)120

551-OdpisDNHM

DAL

Vyřazení DHM – prodejem PS 022 – 200 PS 082 – 80 Vyřazení prodejem SÚ 541 – Zůstatková cena prodaného DNHM P. č.

Text

Kč

MD

DAL

1.

Jednorázový odpis zůstatkové ceny (DHM)

120

541

08

2.

Vyřazení DHM v pořizovací ceně

200

08

02

Schematické znázornění MD PS200

02 - DHM

DAL 2)200

MD 08-Oprávky DHM 2)200

DAL

MD

PS80 1)120

1)120

541-ZC prodanéhoDHM

DAL

Vyřazení DHM – darem PS 022 – 200 PS 082 – 80 Vyřazení darem SÚ 543 – Zůstatková cena darovaného majetku DNHM p.č.

text

Kč

MD

DAL

1.

Jednorázový odpis zůstatkové ceny (DHM)

120

543

08

2.

Vyřazení DHM v pořizovací ceně

200

08

02

MD PS200

02 - DHM

DAL 2)200

MD 2)200

08-Oprávky DHM

DAL

MD

543-Dary

PS80 1)120

1)120

DAL

Vyřazení majetku – likvidací v důsledku manka a škody PS 022 – 200 PS 082 – 80 Vyřazení z důvodu manka a škody SÚ 549 – Manka a škody, 582 – Škody P. č.

text

Kč

MD

DAL

1.

Jednorázový odpis zůstatkové ceny (DHM)

120

549

08

2.

Vyřazení DHM v pořizovací ceně

200

08

02

Schematické znázornění MD PS200

02 - DHM

DAL 2)200

MD 2)200

08-Oprávky DHM

DAL

582-Škoda 549-Manka a škody

MD

PS80 1)120

1)120

DAL

Vyřazení DHM – přeřazením z podnikání do osobního užívání PS 022 – 200 PS 082 – 80 Vyřazení prodejem SÚ 491 – Účet individuálního podnikatele p. č.

text

Kč

MD

DAL

1.

Jednorázový odpis zůstatkové ceny (DHM)

120

491

08

2.

Vyřazení DHM v pořizovací ceně

200

08

02

Vyřazení DHM – přeřazením z podnikání do osobního užívání Schematické znázornění PS 022 – 200 PS 082 – 80 MD PS200

02 - DHM

DAL 2)200

MD 2)200

08-Oprávky DHM

DAL

MD

PS80 1)120

491 – Účet individuálního podnikatele

1)120

491

DAL

Rekapitulace Způsob vyřazení

SÚ vyřazení ZC

Název účtu

Likvidace v důsledku opotřebení

551

Odpisy DHNM

Prodejem

541

Zůstatková cena prodaného DHNM

Darováním

543

Dary

V důsledku škody nebo manka

549, 582

549 - Manka a škody 582 - Škody

Přeřazením z podnikání do osobního užívání

491

Účet individuálního podnikatele

Opravné položky k DNHM slouží k přechodnému snížení ocenění DNHM opravné položky účtujeme k datu účetní závěrky (vychází se z výsledků provedené inventarizace) při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek vytvářejí se tehdy, když se zjistí, že reálná hodnota je podstatně nižší, než je vykazována v účetnictví po odečtení oprávek (ZC˃než reálná hodnota)

Opravné položky

pokud pominou důvody pro tvorbu opravné položky, zruší se opravné položky nelze vytvářet na dočasné zvýšení majetku tvorba opravných položek respektuje zásadu opatrnosti

Opravné položky Účtování opravných položek tvorbu opravných položek účtujeme na vrub nákladového účtu 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek  zúčtování opravných položek účtujeme ve prospěch účtu 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek Schematické znázornění 09-Opravná položka K DM 20 20

559-Tvorba a zúčtování OP 1 2

1.Tvorba opravnch položek 2.Zúčtování(zrušení) opravných položek

20 20

Pořízení DHM leasingem Náplň přednášky  Základní pojmy    

Členění leasingu Operativní leasing Účtování operativního leasingu Finanční leasing

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu leasing – představuje vztah mezi pronajímatelem a nájemcem podstata leasingu spočívá • ve smluvním nájemním vztahu

nájemce platí pronajímateli (vlastníkovi) stanovené nájemné pronajímatel je majitelem věci, po uplynutí sjednané lhůty pronájmu může přejít vlastnické právo k předmětu na nájemce za sjednaných podmínek • odkoupení za zůstatkovou nebo sjednanou cenu • převedení do vlastnictví nájemce po zaplacení poslední splátky

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu  • • •  • •

nájemné představuje pro pronajímatele (vlastníka) navrácení kapitálu investovaného do předmětu leasingu úhradu dalších nákladů úrokové zhodnocení kapitálu převedení majetku uživateli (nájemci) bez převedení vlastnictví bez vynaložení většího množství finančních prostředků

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu členění leasingu • podle místa původu o o o o o

tuzemský zahraniční podle komodit dodavatelský Zakázkový

• podle daňového hlediska o operativní (krátkodobý) o finanční (dlouhodobý)

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu operativní (provozní) leasing – nájem (klasický), při kterém pronajímatel po ukončení leasingu • nepřevádí předmět nájmu na nájemce • nepřevádí na nájemce veškerá práva (rizika i užitek) • pronajatý majetek dostává zpět od nájemce • poskytuje služby spojené s údržbou zařízení, hradí pojištění • může totéž zařízení pronajmout několika nájemcům

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu účtování operativního leasingu je rozděleno na účtování • u pronajímatele o pronajímatel provádí odpisování majetku podle odpisového plánu o nájemné je tržbou, která se zaúčtuje ve prospěch účtu 602 – Tržby z prodeje služeb souvztažně s účtem 311 – Odběratelé nebo na účet 221 – Bankovní účty

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu • účtování u nájemce o nájemce zařadí majetek na účet podrozvahové evidence a nájemné zaúčtuje do nákladů na účet 518 – Ostatní služby o pokud je nájemné splacené v několika splátkách předem nebo zpětně, musí se použít účty časového rozlišení (účtu účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv) o u pronajímatele to budou účty 384 nebo 385 a u nájemce se bude jednat o účty 381 nebo 383

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu Účtování u pronajímatele P. č. 1.

Účetní případ

Kč

FAP za obráběcí stroj a) Cena bez DPH b) 21% DPH c) celkem

200 000 42 000 242 000

2.

Převzetí majetku do užívání

200 000

3.

Roční odpis stroje

30 000

4.

VBÚ – splátka nájemného a) Splátka nájemného bez DPH

b) DPH 21%

30 000

MD

DAL

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu Účtování u nájemce

P. č.

Účetní případ

1.

Zařazení majetku do podrozvahové evidence

2.

VBÚ –úhrada nájemného a) bez DPH a) + 21% DPH

3.

Vyřazení majetku z podrozvahové evidence

Kč 200 000

MD

DAL

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu finanční leasing je definován • z pohledu ZoÚ • z pohledu zákona o dani z příjmu  finanční leasing z pohledu nájemce • jedná se o pronájem, kdy na nájemce přecházejí veškerá práva a povinnosti • podrozvahový závazek by se měl v průběhu leasingu snižovat až na nulovou hodnotu 

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu • nájemné najetého majetku je uznáno nájemci za těchto předpokladů o o o o

o o o

doba nájmu je stanovena minimálně jako doba odpisování kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by měla věc při rovnoměrném odpisování podle zákona po ukončení pronájmu musí být pronajatá věc zahrnuta do majetku nájemce je-li kupní cena vyšší než 40 000,-, odepisuje věc nájemce od počátku je-li cena nižší, pak nájemce bude řešit odpis ve vnitřní směrnici účetní jednotky majetek s nulovou hodnotou, je vhodné ocenit reprodukčně pořizovací cenou a oprávky stanovit na tuto cenu leasingovou cenu hradí nájemce postupně v závislosti na době trvání leasingové smlouvy

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu  finanční leasing z pohledu pronajímatele • pronajímatel zůstává právně vlastníkem majetku • pronajatý majetek je po celou dobu pronájmu zachycen v účetnictví pronajímatele • majetek vykazuje v rozvaze • nájemné je ukončeno odkoupením majetku nájemcem za smluvní nebo zůstatkovou cenu • majetek se odepisuje na základě odpisového plánu • leasingová cena (cena finančního leasingu) je tvořena o pořizovací cenou pronajímaného předmětu + ostatní náklady vynaložené pronajímatelem na konkrétní leasingový případ + zisk pronajímatele

Pořízení DHM prostřednictvím leasingum výhody finančního leasingu • kupující nemusí mít k dispozici peněžní prostředky ve výši celé pořizovací ceny majetku • sjednání finančního leasingu bývá rychlejší než sjednání bankovního úvěru • leasingové splátky lze nastavit podle přání • leasingové splátky jsou pro nájemce daňově účinným nákladem nevýhody finančního leasingu • vlastnickým právem disponuje majitel • leasing bývá obvykle dražší než jiná forma financování

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu Účtování  pořízení a odpisování finančního leasingu • pořízení o u pronajímatele  se zachytí majetek na majetkovém účtu a rovněž se zachytí v podrozvahové evidenci na str. MD  v příloze je ÚJ povinna tento majetek uvádět k datu účetní závěrky  hodnotu uhrazených splátek  hodnotu splátek zbývajících k úhradě

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu  o    





odpisování DM – předmětu finančního leasingu pronajímatel provádí odpis, jelikož předmět leasingu vlastní řídí se odpisovým plánem odpisový plán si stanovuje pro jednotlivé předměty nebo skupiny doporučuje se oddělit pomocí analytiky majetek pronajatý v rámci leasingu od majetku, který užívá podnikatel pro vlastní potřeby odpisy FL jsou daňově uznatelné, pokud doba, na kterou je LS uzavřena, odpovídá minimální době odpisování předmětu LS, která je stanovena v zákoně o dani z příjmu pro jednotlivé odpisové skupiny pronajatý majetek se začne odepisovat v okamžiku, kdy nájemce (uživatel) uvede předmět leasingu do užívání

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu splátky z pohledu pronajímatele • nájemné se účtuje jako výnos na účet 602 – Tržby z prodeje služeb • nájemné zahrnuje hodnotu odpisů najaté věci, hodnotu refinancování (úrokové náklady předmětné transakce, režijní náklady, servis, montáž, pojištění, pokud jsou předmětem leasingové smlouvy) a v neposlední řadě obsahuje zisk leasingové společnosti

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu pořízení a odpisování finančního leasingu • nájemce zachytí majetek ve své podrozvahové evidenci účtování u nájemce • vede majetek pouze v podrozvahové evidenci, tudíž majetek neodepisuje

Pořízení DHM prostřednictvím leasingu splátky nájemného v rámci finančního leasingu • z pohledu nájemce o prostřednictvím nájemného (leasingových splátek) je splácena pronajímateli hodnota předmětu leasingu o nájemce účtuje nájemné na vrub nákladů na stranu MD účtu 518 – Ostatní služby o nájemné se většinou provádí v pravidelných splátkách po dobu trvání leasingové smlouvy

Zásoby – oceňování při pořízení a úbytku Náplň přednášek Způsoby oceňování zásob při pořízení Způsoby ocenění úbytku zásob • metoda FIFO • metoda průměrných cen • metoda pevné ceny s odchylkou

Zásoby – oceňování při pořízení způsoby ocenění: • pořizovací cena – cena, za kterou je zboží, materiál nakoupen + náklady, které s pořízením zásob souvisí o náklady, které souvisí s pořízením – např. přepravné, clo, provize, pojistné atd. o pro stanovení pořizovací ceny se používají kalkulační účty SÚ 111 – Pořízení materiálu a SÚ 131 – Pořízení zboží o kalkulační účty slouží k překlenutí časového nesouladu mezi dodávkou zásob a fakturou o u neplátců je DPH součástí ceny o u plátců DPH není daň z přidané hodnoty součástí ceny

Zásoby – oceňování při pořízení ocenění vlastními náklady • ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem (sledují se mzdy, které mají vztah k výrobkům a polotovarům (přímý materiál, polotovary) • v hromadné a velkosériové výrobě se používají pouze přímé náklady (přímý materiál, polotovary, přímé mzdy a ostatní přímé náklady) • v malosériové a kusové (zakázkové) výrobě s dlouhodobým cyklem – položkami přímých nákladů, výrobní popř. správní režii

Zásoby – oceňování při pořízení reprodukčně pořizovací cena (RPC) • cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje • RPC se oceňují zásoby pořízené bezplatně, např. odpad a zbytkové produkty vracené z výroby, nalezené přebytky zásob zjištěné při inventarizaci

Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob metody ocenění • metoda sledování skutečné ceny • metoda FIFO • metoda průměrných cen • metoda pevné ceny s odchylkou Poznámka: Existuje ještě metoda LIFO, ale ta se v ČR nesmí používat

Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob metoda skutečné pořizovací ceny • spotřeba materiálu je oceněna skutečnou pořizovací cenou, za kterou je zásoba vedena ve skladové evidenci • skutečná pořizovací cena se používá v případech drobné zakázkové výroby (použije se konkrétní materiál na konkrétní zakázku) • jednotlivé položky se sledují samostatně, při spotřebě jsou účtovány do nákladů ve skutečné výši • položky se třídí podle jednotlivých zakázek

Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob metoda FIFO (first-in, first-out) • znamená první do skladu, první ze skladu, tedy první je vydáváno cenově nejstarší zboží • první cena pro ocenění přírůstku zásob se použije jako první cena pro ocenění zásob při výdeji (spotřebě) • metodu používají menší účetní jednotky, které nemají velký sortiment zásob

Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob Př. Zadání bude pro všechny metody stejné Příjem v ks

Cena za jednotku

30 ks

20,-

20 ks

10,-

20 ks

10 ks

∑80

Výdej v ks

Zásoba celkem v ks

Příjem v Kč

Výdej v Kč

30 ks

Dle metody

30 ks

Dle metody

20 ks

Dle metody

20,-

30,-

Zásoba v Kč

Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob Řešení: metoda FIFO - prodejní cena 30,P . č.

Účetní případ

Tržba ks x cena

Tržba v Kč

MD

DAL

1.

Dod.fa za zboží

30x20

600,-

131

321

2.

Příjemka –převod zboží na sklad

30x20

600,-

132

131

3.

4. 5.

Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob  metoda průměrných cen • cena se vypočte pomocí váženého aritmetického průměru • každé ceně je přiřazena váha podle počtu jednotek • účetní jednotky mohou použít o vážený aritmetický průměr proměnlivý o vážený aritmetický průměr periodický

Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob vážený aritmetický průměr proměnlivý • výpočet spočívá v tom, že po každém novém nákupu stejného druhu zboží se počítá nový průměr • nově vypočtený průměr se bude používat až do dalšího nákupu Výpočet:

Hodnota zásoby na skladě v Kč + poslední přírůstek v Kč

PC =

Množství zásoby na skladě + poslední přírůstek v množství

Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob vážený aritmetický průměr periodický • nezjišťuje se po každém novém nákupu • zjišťuje se za předem stanovené období (za týden, 14 dnů, měsíc) • použije se pro všechny spotřeby v následujícím období až do dalšího výpočtu průměrné ceny • výpočet se provádí u stejného druhu zásob

Výpočet PC =

Hodnota materiálu na skladě v Kč na počátku období + hodnota přírůstku v Kč za období

Množství materiálu na počátku období + přírůstky za období

Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob Příklad: metoda průměrných cen – proměnlivý P. č. Účetní případ

Tržby Kusy x cena

Tržba v Kč

MD

DAL

1.

Dod.fa za zboží

30x20

600

131

321

2.

Příjemka 30 Ks

30x20

600

132

131

3.

Dod. Fa za zboží

Po všech provedených operacích • KZ na AÚ 132/1 • na nákladovém účtu 504 • KZ AÚ 132/2

Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob metoda pevné ceny s odchylkou • pro každý druh zásob si účetní jednotka ve vnitřní směrnici stanoví pevnou skladovou cenu • skladový účet se rozdělí na dva analytické účty např. AÚ 132/1, AÚ132/2 • na AÚ 132/1 se zaúčtuje pevná cena stanovená účetní jednotkou • na AÚ 132/2 se zaúčtuje cenová odchylka Cenová odchylka – rozdíl mezi pevnou cenou a cenou dodávky Výpočet koeficientů: 132/2:132/1

Zásoby – oceňování skladových úbytků Řešení: pevná cena s odchylkou P. č.

Účetní případ

1.

Dodavatelská fa za zboží

2.

Příjemka – zboží na sklad Pevná cena odchylka

3.

Dodavatelská fa za zboží

4.

Příjemka – zboží na sklad Pevná cena odchylka

Tržba Kusy x cena

Tržby Kč

MD

Po všech provedených operacích KZ na AÚ 132/1, na nákladovém účtu 504, KZ AÚ 132/2

DAL

Zásoby – oceňování úbytku skladových zásob Rekapitulace

Účet 504

Před posledním výdejem ze skladu Po všech provedených operacích

Metoda FIFO

Aritmetický průměr

Pevná cena s odchylkou

Účtování zásob způsobem A, B Náplň přednášky: Účtování zásob způsobem A Účtování zásob způsobem B Zásoby na cestě Nevyfakturované dodávky Pořízení majetku z jiného členského státu EU Inventarizace zásob Zásoby vlastní výroby

Účtování zásob způsobem A, B Účetní jednotky se při účtování zásob mohou vybrat ze dvou možných způsobů: A, B  účtování zásob způsobem A (111,131,112,132) •

v průběhu účetního období se jednotlivé složky pořizovací ceny nakupovaných zásob zaúčtují na vrub kalkulačního účtu SÚ 111, SÚ 131 se souvztažným zápisem na příslušných účtech zúčtovacích vztahů nebo na finančních účtech Účtování

P. č.

Účetní případ 1.

Kč

MD

DAL

Dodavatelská fa za nákup mat. , zboží a) Cena bez DPH

b) DPH 21% c) celkem

1 000

210

111, 131

343

1 210

321

2.

VPD - dopravné

1 000

111, 131

211

3.

příjemka

2 000

112,132

111,131

Účtování zásob způsobem A, B  účtování zásob způsobem B P. č. 1.

Účetní případ

Kč

MD

DAL

Nákup mat. (zboží)

a) Cena bez DPH b) DPH 21% c) celkem 2.

VBÚ – úhrada fa dodavateli

3.

Konec účetního období

1 000 210

501,504 343

1 210

321

1 210

321

221

a) Převod PS do nákladů

2 000

501,504

112 132

b) Zaúčtování skutečného stavu

1 000

112,132

501 504

Účtování zásob způsobem A, B Rekapitulace způsob A • při pořízení zboží se používají účty kalkulační SÚ 111- Pořízení materiálu, SÚ 112 – Pořízení zboží • převzetí materiálu nebo zboží na sklad se účtuje na základě příjemky SÚ 112 – Materiál na skladě, SÚ 132 – Zboží na skladě • vyskladnění materiálu, zboží – SÚ 501 – Spotřeba materiálu, 504 – Prodané zboží, provádí se na základě výdejky

Účtování zásob způsobem A, B

účtování zásob způsobem B • skladová evidence se vede ve stejném rozsahu jako u způsobu A • v průběhu účetního období se jednotlivé složky pořizovací ceny účtují na stranu MD účtu 501 (504) se souvztažným zápisem na účtech zúčtovacích vztahů nebo na finančních účtech • na skladových účtech se v průběhu roku neúčtuje na SÚ 112, SÚ 132 • v průběhu roku neúčtuje účetní jednotka ani o příjemkách, ani o výdejkách

Účtování zásob způsobem A, B Konec účetního období se zachycuje na skladových účtech na základě provedené inventury následovně • stav nespotřebovaných zásob (skutečný stav zjištěný inventurou) se přeúčtuje na vrub (MD) skladových účtů (112,132) souvztažně s nákladovými účty (501,504) Předkontace: 112(132)/501(504) • PS se převedou do nákladů na účet 501(504) • roční spotřeba materiálu – součet PS zásoby a příjmů se sníží o konečnou zásobu zjištěnou při inventarizaci • vnitropodnikové služby, které souvisí s pořízením zásob (přepravné), se zaúčtují na vrub nákladových účtů 501 (504) souvztažně s účtem SÚ 622 – Aktivace vnitropodnikových služeb Předkontace: 501(504)/622

Účtování zásob způsobem A, B Účtování - rekapitulace Účtování na konci účetního období P. č. 1. a) b) c) 2. a) b) c) 3. a) b) c) 4. 5´.

Účetní případ Tržby za prodané zboží - hotově Cena bez DPH + 21% DPH celkem VFA za prodané zboží Cena bez DPH +21%DPH celkem Dodavatelská fa Cena bez DPH + 21% DPH celkem Příjemka – převod na sklad Výdejka – spotřeba Úbytek prodaného zboží

Způsob A

MD

DAL

Způsob B

MD

604 343 211

DAL 604 343

211

604 343

604 343

311

311

131 343

504 343

132

321 131

504

132

321 Neúčtuje se Neúčtuje se

Zásoby na cestě O zásobách na cestě a nevyfakturovaných dodávkách se účtuje na konci účetního období.

 zásoby na cestě (SÚ 119, SÚ 139) • o zásobách (materiálu, zboží) účtuje účetní jednotka tehdy, pokud obdržela do konce účetního období fakturu, ale neobdržela do konce účetního období zásobu (k 31.12.) • přijatá dodavatelská faktura se zaúčtuje ve prospěch účtu SÚ 321 – Dodavatelé, chybějící příjemka se nahradí vnitřním účetním dokladem, na základě kterého dojde k přeúčtování částky z účtu 111,131 na účet SÚ 119 – Materiál na cestě, 139 – Zboží na cestě

Zásoby na cestě • v následujícím účetním období po obdržení zásilky a vystavení příjemky se zásoby převedou na skladové účty Schematické znázornění 111-poř.materiálu 131-pořízení zboží

321-Záv.zobch.vztahů

100

P.č.

1

100

100

119-Materiál na cestě 139-Zboží na cestě

2

100

Účetní případ

100

112-Materiál na skladě 132-Zb.na skl.v prod.

3

100

Kč

MD

DAL

1.

Dodavatelská fa za materiál(zboží)

100

111,131

321

2.

Do konce účetního období zásoba nebyla převzata na sklad

100

119,139

111,13 1

3.

Následující účetní období příjemka

100

112, 132

119, 139

Nevyfakturované dodávky nevyfakturované dodávky SÚ 389 – Dohadné účty pasivní • o nevyfakturovaných dodávkách účtuje účetní jednotka tehdy, pokud obdržela dodávku, ale do konce účetního období nedošly příslušné účetní doklady (např. fa) • přijatá zásoba v průběhu účetního období se zaúčtuje na základě příjemky na sklad • scházející účetní doklady se zaúčtují v ocenění podle uzavřených smluv nebo odhadem na SÚ 389 – Dohadné účty pasivní

Nevyfakturované dodávky • v příštím účetním období na základě došlé faktury se zruší dohadná položka pasivní a zaúčtuje se skutečně vzniklá pohledávka. Schematické znázornění 389 - Dohadované účty pasivní

321-Záv.zobch.vztahů

100

3

100

100

111-Pořízení materiálu 139-Pořízení zboží

2

100

100

112-Materiál na skladě 132-Zb.na skl. a v prod.

1

100

P . č.

Účetní případ

Kč

MD

DAL

1.

Příjem nevyfakturované dodávky

100

112, 132

111,131

2.

K 31. 12. nedošla fa za dodávku

100

111, 131

389

3.

V novém účetním období – dodavatelská fa

100

389

321

Nevyfakturované dodávky SÚ 389 – Dohadný účet pasivní Na tento účet bude účetní jednotka účtovat, zná-li

• účetní případ • účetní období, kterého se účetní případ týká • není přesně známá výše závazků

Pořízení majetku z jiného členského státu Evropské unie kupujícímu (odběrateli) českému plátci vzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku tento plátce má současně nárok na odpočet této daně český plátce provede tzv. samovyměření daně z přidané hodnoty vypočte daň v sazbě, která je pro dané období platná po doplnění potřebných náležitosti se z faktury stane daňový doklad samovyměření – povinnost přiznat daň na výstupu a uplatnit daň na vstupu

Pořízení majetku z jiného členského státu Evropské unie Příklad P. č. 1. 2.

3. 4.

Účetní případ Příjemka příjem zboží na sklad Dod. Fa za zboží (daňový doklad)

DPH 21% samovyměření VBÚ – úhrada dodavatelské fa.

Kč

MD

50 000

DA L 132 131

50 000

131 321

?

343 343

50 000

321 221

Inventarizace zásob ČÚS nařizuje firmám provádět v pravidelných intervalech inventarizaci. 

inventarizace majetku (širší pojem), inventarizací se zahajují práce související s řádnou nebo mimořádnou účetní závěrkou, skládá se

• z inventur • z porovnání zjištěných skutečností • zjištění, zda má účetní jednotka tvořit například rezervy, opravné položky • provádí se kontrola uskladnění majetku a zjištění jeho ochrany • provádí se zjištění a vypořádání inventarizačních rozdílů

Inventura inventura je pouze jednou z části prováděné inventarizace inventura se člení

• fyzická inventura o zjišťuje skutečný stav majetku běžnými způsoby (např. přepočítáním, vážením, měřením atd.) o používá se u majetku hmotné povahy, u vybraných druhů zásob se používá i technický propočet o nelze ji provádět odhadem stavu zásob

Inventura  fyzické inventuře podléhají • skladové zásoby • dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek • ceniny • pokladní hotovost

 dokladová inventura • zjišťuje se skutečný stav majetku a závazků v případech, kdy nelze provést inventuru fyzickou (např. u pohledávek, závazků…)

Inventarizační rozdíly Zjistí se porovnáním skutečných stavů se stavem účetním. Výsledkem může být • manko – rozdíl, který vznikne tehdy, pokud je skutečný stav nižší než stav zjištěný v účetnictví (u zásob), zjištěný stav nelze doložit doklady • přebytek – rozdíl, který vznikne tehdy, pokud je skutečný stav vyšší než stav účetní. P . č. 1.

Účetní případ Přebytek mat., zboží

MD

DAL

112,132

648

Inventarizační rozdíly mankem u zásob nejsou • technologické a technické ztráty, které vznikají např. rozprášením, vyschnutím v rámci technologických úbytků zásob (v rámci norem přirozených úbytků)

normy přirozených úbytků – SÚ 501 • účetní jednotka má možnost si je stanovit ve vnitřním účetním předpisu • u maloobchodu je možnost o stanovení ztratného • stanovené normy musí být ekonomicky zdůvodněné • stanovují se pro každé nové účetní období • normy přirozených úbytků nelze stanovit na základě paušálních odhadů nebo převzetím od jiných účetních jednotek

Inventarizační rozdíly Účtování manko do normy přirozených úbytků 1.

Manko do normy přirozených úbytků materiál ( zboží)

501(504)

112 (132)

manko nad normu přirozených úbytků (předepisuje se odpovědným osobám např. skladníkům, vedoucím skladů)

p. č.

Účetní případ

MD

DAL

1.

Manko nad normu přirozených úbytků

549

112(132)

2.

Pohledávka za odpovědnou osobou

335

648

3.

Úhrada pohledávky - VBÚ

221

335

Opravné položky •

• • •

účtujeme je tehdy, pokud se při inventarizaci zjistí, že užitná hodnota zásob je nižší ,než je ocenění v účetnictví jedná se o přechodné snížení hodnoty zásob tvorba opravný položek se účtuje na vrub nákladů SÚ 559 zrušení opravné položky se účtuje ve prospěch SÚ 559

Účtování P. č.

Účetní případ

MD

DAL

1.

Tvorba opravné položky k materiálu

559

191

2.

Snížení opravné položky

191

559

Zásoby vlastní výroby zásoby vlastní výroby členíme na • nedokončenou výrobu – jedná se o produkty, které prošly jedním nebo více výrobními stupni a nejsou už materiálem ani hotovým výrobkem

• polotovary – produkt, který neprošel všemi výrobními stupni, má již určitou funkční způsobilost

• výrobky – finální produkty, které jsou určeny k prodeji, někdy taky ke spotřebě v rámci účetní jednotky, při jejich prodeji vznikne účetní jednotce pohledávka

Zásoby vlastní výroby Účtování způsobem A o přírůstcích a úbytcích v průběhu účetního 611-Změna stavu nedokončené výroby

121- Nedokončená výroba

Přírůstek – objem výroby (vznik nedokončené výroby) úbytek – odvádění polotovarů 612-Změna stavu polotovarů

112-Polotovary vlastní výroby

Přírůstek polotovarů Úbytek polotovarů 613-Změna stavu výrobků

123-Výrobky

Přírůstek výrobků (převzetí z výroby) úbytek výrobků (vyskladnění)

Zásoby vlastní výroby Účtování způsobem A P. č.

Účetní případ

MD

DAL

a)

Vznik nedokončené výroby

121

611

b)

Úbytek nedokončené výroby

611

121

a)

Přírůstek polotovarů

122

612

b)

Úbytek polotovarů

612

122

a)

Přírůstek výrobků

123

613

b)

Úbytek výrobků

613

123

1.

2.

3.

Zásoby vlastní výroby Účtování způsobem B P. č.

Účetní případ

MD

DAL

1.

Převod PS na základě výsledku provedené inventury

613

123

2.

Zaúčtování skutečného stavu výrobku – na základě výsledku provedené inventury

123

613

Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů Náplň přednášky Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů

• slučování pořizovací ceny na syntetických kalkulačních účtech • slučování pořizovací ceny na kalkulačních účtech s analytickým členěním • účtování ceny pořízení a ostatních nákladů na účtech s analytickým členěním

Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů možné způsoby použití

• sloučení pořizovací ceny na syntetických kalkulačních účtech • sloučení pořizovací ceny na kalkulačních účtech s analytickým členěním • účtování ceny pořízení a ostatních nákladů na účtech s analytickým členěním

Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů sloučení pořizovací ceny na syntetických kalkulačních účtech (způsob A) • účtujeme pomocí kalkulačních účtů 111 – Pořízení materiálu a 131 – Pořízení zboží • kalkulační účty slouží ke zjištění pořizovací ceny, tzn. ceny pořízení a ostatních nákladů, které s pořízením materiálu nebo zboží souvisí, • pořizovací cena zjištěná na kalkulačních účtech se převede na nákladové účty 112 – Materiál na skladě nebo na účet 132 – Zboží na skladě

Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů slučování pořizovací ceny na kalkulačních účtech s analytickým členěním • kalkulační účty se rozdělí na účty analytické • na jednom z nich se zachytí cena pořízení • na druhém analytickém účtu se zachytí ostatní náklady (ON) • na účtech syntetických se zachytí cena pořizovací

Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů • pomocí KON se analytické účty vytvořené k účtům kalkulačním rozpouští na účty skladové • KON se zjišťuje průběžně nebo jednou měsíčně KZ účtu ON (111/2 nebo 131/2)

KON= KZ účtu materiálu nebo zboží v ceně pořízení (111/1 nebo 131/1) KON – koeficient osobních nákladů

Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů  Účtování ceny pořízení a ostatních nákladů na účtech s analytickým členěním Účtování

p. č.

Účetní případ

MD

DAL

Nákup materiálu (zboží)

1. a)

Celková cena fa

b)

Cena bez DPH

c)

DPH 21%

321 111/1(131/1) 343

Přepravné

2. a)

Celková cena fa

b)

Cena bez DPH

c)

DPH 21%

343

3.

Příjemka

112/1(132/1)

111/1(131/1)

4.

Doúčtování hodnoty příjemky do pořizovací ceny (KON)

112/2 (132/2)

111/2(131/2)

321 111/2 (131/2)

Způsoby zachycení vedlejších pořizovacích nákladů • u této metody se člení pomocí analytiky účty 111 – Pořízení mat. (131 – Pořízení zboží) i účty 112 – Materiál na skladě (132 – Zboží na skladě) • z kalkulačních účtů přeúčtujeme částku na účty skladové a doúčtujeme poměrnou část ostatních nákladů (KON) • doúčtování hodnoty výdejky do pořizovací ceny (KON)

Finanční účty Náplň přednášky: Náplň účtové skupiny 24, 25 Ocenění finančního majetku Účtování dluhových cenných papírů Účtování majetkových cenných papírů

Finanční účty Účtová skupina 24 – Krátkodobé finanční výpomoci SÚ 241 – Emitované krátkodobé dluhopisy • účetní jednotkou emitované krátkodobé dluhopisy se splatností do jednoho roku Tvorba analytických účtů • podle data jednotlivých emisí • podle jednotlivých věřitelů, druhů dluhopisů, měny atd.

SÚ 249 – Ostatní krátkodobé finanční výpomoci • účtuje se zde krátkodobé přijaté výpomoci • výpomocí jsou od osob, které nejsou peněžním ústavem • tvorba analytických účtů podle jednotlivých věřitelů

Finanční účty Účtová skupina 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek • SÚ 251– Majetkové cenné papíry k obchodování

o majetkové cenné papíry o jsou pořizovaný na veřejných trzích nebo mimo ně o pořizuji se za účelem dosažení zisku o předpokládaná držba krátkodobých cenných papírů je do jednoho roku Tvorba analytických účtů: jednotlivých druhů majetkových cenných papírů, podle měn atd.

Finanční účty cenný papír • je to listina nebo záznam, se kterým je např. spojeno právo na peněžité plnění • právo na výměnu za jeden cenný papír

majetkový cenný papír • cenný papír majetkové povahy • může být registrován na veřejném trhu • může být registrován v tuzemsku, ale i v zahraničí

majetkový cenný papír k obchodování • je pořízen za účelem dosažení zisku do jednoho roku z cenových rozdílů

Finanční účty ocenění registrovaných cenných papírů • pořizovací cenou – ke dni jejich pořízení pořizovací cena je cena, za kterou jsme cenný papír pořídili včetně vedlejších nákladů s pořízením souvisejících např. • poplatky a provize makléřům • poplatky a provize poradcům • poplatky burzám

Finanční účty ocenění reálnou hodnotou • vzniklý rozdíl se účtuje výsledkově na účty účtové skupiny 56 nebo 66 • pokud nelze stanovit reálnou cenu, postupuje se podle zákona o účetnictví

reálná hodnota • tržní hodnota vyhlášena na tuzemské nebo zahraniční burze

Finanční účty SÚ 252 – Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly • účtují se zde cenné papíry emitované účetní jednotkou SÚ 253 – Dluhové cenné papíry k obchodování • účtují se zde registrované dluhové cenné papíry • jejich prodej se předpokládá do jednoho roku • jsou nakupované za účelem dosažení zisku v okamžiku jejich prodeje • jde o cenný papír úvěrové povahy

Finanční účty SÚ 256 – Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti • dluhové cenné papíry jsou založeny na úvěrovém vztahu mezi dlužníkem a věřitelem • dlužník má povinnost splatit dlužnou částku ve stanovené lhůtě • ve stejné době musí splatit i stanovený úrok • k dluhovým cenným papírům patří např. dluhopisy, směnky

Způsoby ocenění • pořizovací cenou ke dni pořízení i k rozvahovému dni

Finanční účty SÚ 255 – Vlastní dluhopisy • jsou cenné papíry úvěrové povahy • jsou emitovány vlastní účetní jednotkou • jsou v jejím držení Tvorba analytických účtů • podle splatnosti vlastních dluhopisů • podle jmenovitých hodnot cenných papírů

Finanční účty SÚ 257 – Ostatní cenné papíry (realizované) • účtují se zde CP, které nejsou účetní jednotkou určené k obchodování

Finanční účty SÚ 256 – Dluhové cenné papíry se splatnosti do jednoho roku držené do splatnosti • dluhové cenné papíry jsou založeny na úvěrovém vztahu mezi dlužníkem a věřitelem • dlužník má povinnost splatit dlužnou částku ve stanovené lhůtě • ve stejné době musí splatit i stanovený úrok • k dluhovým cenným papírům patří např. dluhopisy, směnky • Způsoby ocenění • Pořizovací cenou ( ke dni pořízení i k rozvahovému dni)

Finanční účty SÚ 257 – Ostatní cenné papíry (realizované) • účtují se zde CP, které nejsou účetní jednotkou určeny k obchodování • účtují se zde CP, které účetní jednotka nemá v držení do splatnost • účtují se zde např. opce SÚ 259 – Pořizovaný krátkodobý finanční majetek • jedná se v podstatě o kalkulační účet • zachycují se na něm náklady s pořízením související, stanovuje se na něm pořizovací cena

Finanční účty SÚ 258 – Směnky k inkasu • slouží pro zachycení operací, které jsou spojeny se směnkami k inkasu • účtujeme zde krátkodobé směnky • směnka je cenný papír Tvorba analytických účtů • podle jednotlivých dlužníků • podle způsobu účtování o jmenovité hodnoty o směnečného výnosového úroku

Finanční účty náklady, které jsou součásti pořizovací ceny • poplatky makléřům • poplatky burzám • poplatky poradcům  součástí pořizovací ceny nejsou • úroky z úvěrů, které byly použity na získání cenných papírů a podílů • náklady spojené s držbou cenných papírů a podílů

Finanční majetek Účtování  prodej krátkodobého finančního majetku c

Účetní případ

MD

DAL

1.

Vyřazení akcií z evidence v PC

561

251

2.

Prodej akcií – v prodejní ceně

378

661

3.

VBÚ – zaplacena provize

568

221

4.

VBÚ – úhrada pohledávky

221

378

Finanční majetek pořízení krátkodobého finančního majetku P. č. Účetní případ

MD

DAL

1.

Nákup akcií ve jmenovité hodnotě

259

379

2.

Provize za zprostředkování obchodu

259

379

3.

Zařazení akcií na příslušný majetkový účet v PC

251

259

4.

VBÚ – úhrada závazků

379

221

5.

Přecenění akcií k rozvahovému dni

251

664

Finanční majetek emitované krátkodobé dluhopisy • Účtování u emitenta P. č. Účetní případ

MD DAL

1.

Emise krátkodobých dluhopisů

375 241

2.

VBÚ - úhrada prodaných dluhopisů

221 375

3.

Vyúčtování výnosu z krátkodobých dluhopisů

562 221

4.

VBÚ - vrácení dluhopisů emitentovi a úhrada

241 221

Finanční majetek emitované krátkodobé dluhopisy • účtování dluhopisů u věřitele P. č.

Účetní případ

1.

VBÚ - zaplacení přijatých dluhopisů 256

221

2.

VBÚ - vracení dluhopisů

221

256

3.

VBÚ - vyúčtování přijatého úroku

221

662

MD

DAL

Účtování na účtech pohledávek a závazků Náplň přednášky: Účty časového rozlišení Dohadné účty aktivní i pasivní Kurzové rozdíly Daň z příjmů Provozní zálohy

Přechodné účty aktiv a pasiv – účtová skupina 38 • slouží k časovému rozlišení nákladů a výnosů • účetní případ se musí týkat více než jednoho období • nutnost použít časové rozlišení vychází z definiční podstaty účetnictví o účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví do období, se kterým tyto skutečnosti časově i věcně souvisí o náklady a výnosy účtovat zásadně do období, se kterým časově a věcně souvisí

Přechodné účty aktiv a pasiv přechodné účty řadíme k účtům rozvahovým • jsou aktivní nebo pasivní členíme je na • účty časového rozlišení • dohadné účty

Časové rozlišení • na účtech časového rozlišení účtujeme účel (věcný titul, ke kterému se vztahují) o období, kterého se týkají o přesnou výši částky

• účty časového rozlišení podléhají inventarizaci (posuzuje se jejich výše a odůvodněnost) • účetní jednotka stanoví postup při časovém rozlišení nákladů a výnosů a nesmí tento způsob účtování každoročně měnit až na některé výjimky, např. změna předmětu podnikání

Časové rozlišení  účty časového rozlišení • aktivní účty časového rozlišení o 381 – Náklady příštích období o 382 – Komplexní náklady příštích období o 385 – Příjmy příštích období

• pasivní účty časového rozlišení o 388 – Dohadné účty aktivní o 389 – Dohadné účty pasivní

Časové rozlišení časové rozlišení účetní jednotky nemusí používat v následujících případech • jde o nevýznamné částky • jedná se o opakující příjmy a výdaje za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů časové rozlišení se uplatňuje • u poplatků za energií, plyn, vodu • přijaté a placené nájemné • u finančního leasingu

Aktivní účty časového rozlišení Aktivní účty časového rozlišení SÚ 381 – Náklady příštích období – jedná se o výdaje běžného účetního období, které se týkají nákladů v příštích obdobích, jedná se o: • nájemné placené předem • předplatné • náklady na zařazení většího rozsahu drobného majetku do užívání

Aktivní účty časového rozlišení Příklad p. č.

Účetní případ

Kč

MD

DAL

180 000

221

381

60 000

518

381

60 000

518

381

60 000

518

381

Běžné účetní období VBÚ – nájemné zaplacené na 3 roky dopředu Následující účetní období Vyúčtování podílu na nákladech příštích období Další účetní období Vyúčtování podílu na nákladech příštích období Další účetní období Vyúčtování podílu na nákladech příštích období

Aktivní účty časového rozlišení SÚ 382 – Komplexní náklady příštích období • jedná se o položky, které se týkají nákladů příštích účetních období a které se souhrnně vztahují k danému účelu ( projektu) • účtují se na vrub analytických účtů účtové třídy 5 – Náklady • nejpozději na konci účetního období se částka z příslušných analytických účtů vyúčtuje ve prospěch SÚ 555 – Tvorba a zúčtování komplexních nákladů

Aktivní účty časového rozlišení SÚ 382 – se účtují • náklady na přípravu záběhu výkonů • náklady na výzkum a vývoj (pokud se časově rozlišují) • náklady na dlouhodobou propagaci • náklady na předzásobení (na skladování)

Aktivní účty časového rozlišení Příklad: účetní jednotka vynaložila v průběhu účetního období náklady na přípravu nové výroby v celkové výši 4 200 000. Zúčtování těchto nákladů bude provedeno v následujících účetních obdobích v následujících třech letech. Účetní případ

Kč

MD

DAL

Vznik jednotlivých druhů N

4 200 000

5xx

382

Zúčtování komplexních N příštích období

4 200 000

382

555

Následující účetní období – první rok výroby

1 400 000

555

382

Běžné účetní období

Aktivní účty časového rozlišení SÚ 385 – Příjmy příštích období • jedná se o částky, které účetní jednotka nepřevzala v běžném účetním období • příjmy časově a věcně souvisí s výnosy běžného účetního období • částky účetní jednotka obdrží až v následujícím účetním období

Příjmy příštích období SÚ 385 – se účtují: • výnosové provize • provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služby Příklad: Účetní jednotka dosud nevyúčtovala provedené a předané služby dle smlouvy ve výši 450 000 Kč.

Aktivní účty časového rozlišení Příklad Účetní případ

Kč

MD

DAL

385

602

311

385

Běžné účetní období Poradenské služby provedené v 450 000 běžném roce

Následující účetní období Vyfakturování služby v následujícím období

450 000

Pasivní účty časového rozlišení  pasivní účty časového rozlišení SÚ 383 – Výdaje příštích období • náklady, které souvisí s běžným účetním obdobím • částky se budou hradit až v následujícím období Účtujeme zde: • nájemné placené zpětně • prémie a odměny placené po uplynutí roku

Pasivní účty časového rozlišení Příklad: Společnost XY uhradila v únoru 2014 nájemné za 4Q roku 2010 ve výši 250 000 Kč. Běžné účetní období Zúčtování výdajů příštích období Následující účetní období VBÚ – úhrada dlužného nájemného

Kč

MD

DAL

250 000

518 383

250 000

383 221

Pasivní účty časového rozlišení SÚ 384 – Výnosy příštích období • obsahují příjmy, které účetní jednotka přijala v běžném účetním období • výnosy, které jsou s částkou spojeny, patří až do následujícího účetního období

Účtujeme zde • nájemné přijaté předem • částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb • přijaté předplatné

Pasivní účty časového rozlišení Příklad Účetní jednotka přijala na běžný účet nájemné ve výši 45 000 Kč na první 3 měsíce příštího účetního období. Účetní případy

Kč

MD

DAL

45 000

221

384

45 000

384

602

Běžné účetní období VBÚ – příjem nájemného Následující účetní období

Zúčtování výnosů

Rekapitulace SÚ

Časové rozlišení

Současné období

Příští období

příklad

381

Náklady příštích výdaj období

Nákladový účet Nájemné placené předem

384

Výnosy příštích období

příjem

Výnosový účet

Úhrada nájemného předem

383

Výdaje příštích období

náklad

Výdaj

Nájemné placené zpětně

385

Příjmy příštích období

výnos

Příjem

Úhrada nájemného zpětně (příjem)

Dohadné účty aktivní a pasivní na dohadných účtech účtujeme tehdy • známe-li věcný titul, ke kterému se vztahují • účetní období, kterého se týkají • neznáme přesnou částku dohadné účty aktivní i pasivní členíme na • krátkodobé (doba splatnosti jeden rok a méně) • dlouhodobé (doba splatnosti delší než jeden rok)

Dohadné účty aktivní a pasivní SÚ 388 – Dohadné účty aktivní • na tomto účtu účtujeme ke dni uzavírání účetních knih daného účetního období • jedná se o účetní případy, které nelze zaúčtovat jako obvyklou pohledávku • není známá výše pohledávky

Dohadné účty aktivní a pasivní SÚ 389 – Dohadné účty pasivní • na tomto účtu účtujeme ke dni uzavírání účetních knih daného účetního období • jedná se o účetní případy, které nelze zaúčtovat jako obvyklý závazek • není známá výše závazků

Dohadné účty aktivní a pasivní Příklad p. č.

účetní případy

Kč

MD

DAL

1.

Zaúčtování předpokládaného výnosu z titulu náhrady škody v roce 2013

320 000

388

688

2.

Náhrada od pojišťovny v roce 2014

300 000

221

388

3.

Zúčtování rozdílu mezi předpokládanou a skutečnou náhradou

20

688

388

4.

Náhrada od pojišťovny není ve stejné výši jako předpokládané výnosy

Dohadné účty aktivní a pasivní Příklad P. č.

Účetní případ

MD

DAL

1.

Zúčtování předpokládaného výnosu týkajícího se náhrady škody 2013 (mimořádná škoda)

388

688

2.

VBÚ – náhrada od pojišťovny v následujícím roce

221

388

Pozn. Náhrada od pojišťovny je ve stejné výši jako předpokládané výnosy

Účtování mezd SÚ 521 – Mzdové náklady mzda – odměna za práci v pracovně právním vztahu • účetní jednotka si sama stanoví výplatní termín • vyplácí se jedenkrát za měsíc • vyplácí se v soukromém sektoru • mzda x plat

Účtování mezd analytická evidence

• vede se podle jednotlivých zaměstnanců na mzdových listech • mzdové listy se archivují po dobu 30 let

Účtování mezd účtování mezd • mzdy se účtují na vrub SÚ 521 – Mzdové náklady se souvztažným zápisem, na účtu SÚ 331 – Zaměstnanci (na účtu 331 vzniká účetní jednotce závazek vůči zaměstnancům) • na účtu SÚ 521 se účtuje pouze hrubá mzda, do které se účtuje i naturální mzda (pokud je její součástí) • účetním dokladem pro zaúčtování mezd je ZVL – Zúčtování a výplatní listina (interní doklad)

Účtování mezd výpočet čisté mzdy zaměstnance a částky k výplatě Hrubá mzda -

SP (pojistné na sociální pojištění)

-

ZP (pojistné na zdravotní pojištění

-

Záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti po slevách

+

Dávky nemocenské

=

Čistá mzda

-

Srážky ze mzdy

=

Mzda k výplatě

Účtování mezd výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti Hrubá mzda x 1,34 =

SHM ( superhrubá mzda) = základ daně (zaokrouhlíme na celé 100 Kč ↑ SHM x sazba daně z příjmů FO 0,15%

=

Záloha na daň

-

Slevy na dani

=

Záloha na daň po slevách

Účtování mezd Slevy na dani Roční sleva

Kč

- Základní sleva na poplatníka

24 840

- Sleva na manželku

24 840

- Invalidní důchodce s invaliditou 1. či 2. stupně

2 520

- Invalidní důchodce s invaliditou 3. stupně

5 040

- Držitel průkazu ZTP/P - Student

16 140 4 020

Druh zvýhodnění - Na dítě žijící v domácnosti

13 404

- Dítě ZTP/P žijící v domácnosti

26 808

Účtování mezd  refundace mezd •

• • •

jedná se o refundaci mzdových nákladů pracovníka, který přechodně pracoval pro jinou organizaci jedná se pouze o krátkodobé uvolnění pracovníka organizace, která pracovníka uvolnila, účtuje refundaci jako pohledávku organizace, pro kterou zaměstnanec pracoval, účtuje závazek

Účtování mezd Účtování: p. č.

Účetní případ

MD

DAL

1.

VPD – úhrada zálohy na mzdu

331

211

2.

ZVL – hrubá mzda zaměstnanců

521

331

3.

Vyúčtování refundace mezd od jiných organizací za zapůjčené pracovníky

315

331

4.

Vyúčtovaný závazek z titulu refundace a náhrady mezd jiné organizace

521

325

Účtování mezd SÚ 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění účtování SP • pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance  zaměstnavatel odvádí celkem 34 % ze souhrnů vyměřovacích základů (mzdový objem)  pojistné se účtuje do nákladů na SÚ 524 – Zákonné sociální pojištění

Účtování mezd  pojištění, které je povinen hradit zaměstnanec •

• • •

pojištění vypočte zaměstnavatel a zároveň vypočtené pojištění srazí ze mzdy zaměstnanci odvod pojištění provede za zaměstnance zaměstnavatel mzda, kterou zaměstnanec obdrží, je snížená o částku ZP? SP (4,5% 6,5%) za správnost srážek je zodpovědný zaměstnavatel

Účtování mezd Přehled sazeb SP, ZP Pojistné

Sazba SP

Sazba ZP

MD

DAL

Pojistné placené zaměstnancem

6,5% z HM

4,8% z HM

331

336

Pojistné placené zaměstnavatelem

25% z HM

9% z HM

331

336

Účtování mezd Účtování p. č.

Účetní případ

MD

DAL

1.

Předpis povinného SP, ZP za organizaci

524

336

2.

Vyúčtování srážky SP, ZP z příjmů zaměstnanců ze závislé činnosti

331

336

3.

Zúčtování nároku zaměstnanců z dávek SP, ZP

336

331

4.

Vyúčtování srážky daně z příjmů ze závislé činnosti

331

342

5.

Ostatní srážky z mezd

331

379

Kurzové rozdíly kurzové rozdíly • majetek a závazky v cizí měně se přepočítávají na českou měnu v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o účetnictví, pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije • kurz devizového trhu, který vyhlašuje Česká národní banka (používá se pro ocenění k okamžiku uskutečnění účetního případů nebo ke dni uzavírání účetních knih) • pevný kurz – kurz stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky, pro stanovení pevného kurzu se používá kurz devizového trhu vyhlášeny ČNB k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán, účetní jednotka může o změnit pevný kurz i v průběhu stanovené doby na základě vnitřního předpisu • pevný kurz se musí změnit vždy, když dojde k devalvaci nebo revalvaci

Kurzové rozdíly kurzové rozdíly se účtují • v průběhu účetního období • k rozvahovému dni kurzové rozdíly členěné dle charakteru • kurzový zisk (SÚ 663) • kurzová ztráta (SÚ 563)

Kurzové rozdíly kurzové rozdíly k okamžiku uskutečnění účetního případu • kurzové rozdíly vznikají v průběhu účetního období při ocenění majetku ( většinou u pohledávek nebo peněžních prostředků v cizí měně) a závazků k okamžiku uskutečnění účetního případu (např. pohledávky, závazky, podíly, cenné papíry, ceniny atd.) o u závazků (odběratele) okamžikem uskutečnění účetního případu je den dojití faktury o u pohledávky (dodavatele) okamžikem uskutečnění účetního případu je den vystavení faktury

Kurzové rozdíly přepočet pohledávek • zvýšení hodnoty pohledávky – kurzový zisk 311/663 (např. změna kurzu pohledávky z 28,- /EUR na 31,-/EUR • snížení hodnoty pohledávky – kurzová ztráta 563/311 (např. změna kurzu pohledávky z 31,-/EUR na 28,-/EUR – to znamená, že kurz klesl a ÚJ dostane zaplaceno méně)

Kurzové rozdíly přepočet závazků • snížení hodnoty závazků – kurzový zisk 321/663 (např. změna kurzu z 31,-/ EUR na 28,-/EUR) • zvýšení hodnoty závazků – kurzová ztráta 563/321 (např. změna kurzu z 28,na 31,- (dojde ke zvýšení kurzu, ÚJ zaplatí více)

Kurzové rozdíly uskutečněním účetního případu se rozumí • úhrada závazků a inkaso pohledávky • převzetí dluhu u původního dlužníka • vzájemné započtení pohledávky • úhrada úvěru nebo půjčky novým úvěrem nebo půjčkou • převod záloh na úhradu pohledávek a závazků Kurzové rozdíly nevznikají např. při splacení peněžitých vkladů do obchodních společností a družstev.

Kurzové rozdíly Příklad: účetní jednotka má na počátku období tyto PS valut a deviz PS 211 /1 Eurová pokladna – 1 800 Eur ( kurs 27,80) PS 221/2 Eurový účet – 20 000 Eur ( kurs 27,60) p.č.

Text – účetní případ

1.

Dodavatelská fa za nákup zboží - 7 000 EUR

2.

FAV – za poskytnuté služby - 11 000 EUR

3.

Příjemka zboží na sklad

4.

VPD – záloha na zahraniční služ. cestu - 1000 EUR VBÚ a) částečná úhrada závazku 6 000 EUR

5.

b) 6 000 EUR c) kurzová ztráta 6.

Zaměstnanec předložil cestovní účet

7.

PPD – vracení zbytku zálohy 80 EUR Kurzová ztráta

8.

Kurzové rozdíly k 31.12.2008 a) pokladna b) BÚ c) závazek vůči dodavateli

částka

MD

DAl

Daň z příjmů SÚ 341 – Daň z příjmů • používá se pro zaúčtování daně z příjmu ve vztahu vůči finančnímu úřadu

účtování daně z příjmů • na vrub účtu SÚ 341 – Daň z příjmů se účtují zálohy placené poplatníkem v průběhu účetního období • ve prospěch účtu SÚ 341 – Daň z příjmů se účtuje daň z příjmů na základě údajů převzatých z daňového přiznání (závazek účetní jednotky)

Daň z příjmů členění daňové povinnosti • daňová povinnost splatná za dané účetní období • daňová povinnost odložená do příštích účetních období postup – výpočet daňové povinnosti splatné • výpočet VH za zdaňovací období v členění na provozní finanční a mimořádný • zjištění základu daně • výpočet splatné daně za zdaňovací období

Daň z příjmů provozní výsledek hospodaření Provozní hospodářský výsledek se zjistí jako rozdíl výnosů provozních a provozních nákladů

Provozní náklady

Účty skupiny 50-55 a SÚ 597

Provozní výnosy

Účty skupiny 60-64 a SÚ 697

Daň z příjmů Provozní náklady Účtové skupiny

Název účtové skupiny

50

Spotřebované nákupy

51

Služby

52

Osobní náklady

53

Daně a poplatky

54

Jiné provozní náklady

55

Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky

Daň z příjmů Provozní výnosy Účtová skupina

název

60

Tržby za vlastní výkony a zboží

61

Změny stavu zásob vlastní činnosti

62

Aktivace

64

Jiné provozní výnosy

Daň z příjmů finanční výsledek hospodaření Finanční hospodářský výsledek se zjistí jako rozdíl finančních výnosů a finančních nákladů Finanční výnosy

Účtové skupiny 60 – 64 a SÚ 697

Finanční náklady

Účtové skupiny 56 – 57 a SÚ 598

Daň z příjmů doplnit finanční náklady Účtové skupiny

Název účtové skupiny

56

Finanční náklady

57

Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti

finanční výnosy Účtové skupiny

Název účtové skupiny

66

Finanční výnosy

Daň z příjmů mimořádný výsledek hospodaření Mimořádný VH se zjistí jako rozdíl mimořádných výnosů a nákladů Mimořádné výnosy

Účtové skupiny 68

Mimořádné náklady

Účtové skupiny 58

Daň z příjmů Mimořádné náklady Účtová skupina

Název účtové skupiny

58

Mimořádné náklady

Mimořádné výnosy Účtová skupina

Název účtové skupiny

68

Mimořádné výnosy

VH z běžné činnosti Výsledek hospodaření z běžné činnosti = VH z provozní činnosti + VH z finanční činnosti

Daň z příjmů zjištění základu daně • VH z běžné činnosti a VH z mimořádné činnosti se upraví o tzv. připočitatelné a odpočitatelné položky (viz Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.) • daňový základ se zjišťuje pro účely výpočtu daně z příjmů mimo účetnictví

Daň z příjmů  zjištěný VH: • se zvyšuje o náklady, které nelze dle zákona o dani z příjmu zahrnout do základu daně • o veškeré částky, které neoprávněně zkracují výnosy • snižuje se o výnosy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny • o částky, které jsou do základu zahrnuty v nesprávné výši

Daň z příjmů výpočet splatné daně za zdaňovací období • daňovou povinnost vypočteme jako součin základu daně (upraveného dle zákona o dani z příjmů) a sazby daně platné pro dané zdaňovací období • základ daně z příjmů PO se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů

Daň z příjmů

 účtování daně z příjmů Schematické znázornění

591-Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná

341-Daň z příjmů

1 593-Daň z příjmů z mimořádné činnsoti - splatná

2 p. č.

Účetní případ

MD

DAL

1.

Splatná daň z příjmů za běžnou činnost

591

341

2.

Splatná daň z příjmů z mimořádné činnosti

593

341

Daň z příjmů Účtování daně z příjmů – dodatečné odvody P. č.

Účetní případ

MD

DAL

1.

Doměrky daně za předchozí zdaňovací období

595

341

2.

Nárok na vracení daně za předchozí zdaňovací období

341

595

3.

VBÚ – úhrada doměrků

341

221

4.

VBÚ – vracení přeplatků

221

341

Daň z příjmů splatná daň • aby se mohla při účetní závěrce vypočítat daň z příjmů splatná, musí se nejdříve vypočítat daňový základ, který je předmětem zdanění • účetní výsledek hospodaření před zdaněním se musí upravit o některé položky nákladů a výnosů, které jsou nad rámec daňových předpisů, tj. které zákon o daních z příjmů neuznává

Daň z příjmů • daňový základ se snižuje mimo systém účetnictví a jeho zjištění je součástí daňového přiznání • náklady nad rámec daňových předpisů (zvyšují daňový základ), účetní jednotka musí postupovat podle zákona o účetnictví Zákon o dani z příjmu o cestovné nad limit stanovený právním předpisem – dle analytického účtu (AÚ) k účtu 512

Daň z příjmů • náklady na reprezentaci - účet 513 v plné výši • odměny členům orgánů společnosti a družstva – účet 523 v plné výši • daň dědická a darovací – dle AÚ k účtu 523 • dary nad limit stanovený zákonem o daních z příjmů – dle AÚ k účtu 543 • nesmluvní pokuty a penále, přirážky k základním úplatám za znečišťování ovzduší a za vypouštění odpadních vod dle AÚ k účtu 545

Daň z příjmů • pohledávky odepsané bez soudního rozhodnutí – dle AÚ k účtu 546 • kladný rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy (záporný se odečte) – dle AÚ k účtu 551 • tvorba rezerv (kromě zákonných) – v plné výši účty 554, 574 a 584 • tvorba opravných položek (kromě zákonných) v plné výši účty 559, 579 a 589 • pojistné, které nesouvisí s příjmy – dle AÚ k účtu 568

Daň z příjmů výnosy nad rámec daňových předpisů (snižují daňový základ), např.:

• výnosy osvobozené od daně (např. příjmy z provozu malých elektráren)

• příjmy zdaněné u zdroje výplat (u dividend, účastí, úroků)

Daň z příjmů

povinnost k dani z příjmů splatné daň z příjmů splatná se vypočte z daňového základu, a to v rozdělení na daň z příjmů z běžné činnosti a z mimořádné činnosti a zaúčtuje se do nákladů běžného účetního období.

Provozní zálohy - účtování P . č. Účetní případ MD účtování u dodavatele

DAL Účetní případ MD –účtování u odběratelé

1.

Přijatá záloha

211

324

2.

VFA za výrobky Zúčtování zálohy Doplatek VBÚ

311

604

324

311

221

311

3. 4.

DA L

P .č.

Poskytnutá záloha PFA za zboží

314

211 1.

504

321 2.

Zúčtování zálohy Doplatek

321

314 3.

321

221 4.

Provozní zálohy – účtování záloh u plátce DPH P . č.

Účtování provozních záloh u plátce DPH částka

1.

Přijetí zálohy - VBÚ

2.

Vystavení daňového dokladu a) základ daně

100 000 83 330

b) 21% DPH 3.

Vyskladnění zboží z důvodu prodeje

4.

Vystavení konečné fa - prodej zboží a) cena bez DPH

160 000 200 000

b) +21 % DPH c) celkem 5.

240 000

Vyúčtování přijaté zálohy a) cena bez DPH

83 330

b) 21% 6.

VBÚ – úhrada odběratelem

140 000

MD

DAL

Způsoby účtování na kapitálových účtech Náplň přednášek: Založení společnosti Tvorba kapitálových fondů Tvorba fondů ze zisku Ostatní fondy Odložená daň z příjmů

Způsoby účtování na kapitálových účtech tato účtová třída obsahuje pouze pasivní účty účtují se zde • vlastní zdroje (vlastní kapitál) a ty zahrnují základní kapitál (411) emisní ážio (412) kapitálové fondy (413, 414) fondy ze zisku (421,423, 426, 427, 428, 429) zadržený (nerozdělený) výsledek hospodaření minulých účetních období o zadržený (nerozdělený) výsledek hospodaření běžného účetního období (431,432) o o o o o

Způsoby účtování na kapitálových účtech Založení a vznik společnosti  základní kapitál tvoří • peněžní i nepeněžní vklady společníků, akcionářů obchodních společností a členů družstev  ZK může být navýšen • dodatečnými vklady (externími) • ze ziskového výsledku hospodaření P. č.

Účetní případ

MD

DAL

1.

VÚD – vznik pohledávky

353

419

2.

zápis zvýšení ZK do OR

419

411

3.

VBÚ - splacení pohledávky

221

353

 snížení ZK • pokud dojde k jeho snížení, tak jedině při zákonem zachování stanovené minimální výše ZK

Způsoby účtování na kapitálových účtech  založení společnosti – podpisem společenské nebo zakladatelské smlouvy  vznik společnosti – dnem zápisu do obchodního rejstříku Podmínky zápisu společnosti do OR – akciová společnost

Ustanovení Splacení nebo vnesení ZOK předmětu vkladu Akciová společnost

§ 253

- každý zakladatel splatí případné emisní ážio a v souhrnu 30% jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií - nepeněžitý vklad musí být vnesen celý

Způsoby účtování na kapitálových účtech podmínky zápisu společnosti do OR • společnost s ručením omezeným Ustanovení ZOK

Společnost s ručením omezeným

§ 148

Splacení nebo vnesení předmětu vkladu - před podáním návrhu na zápis do OR musí být splaceno celé vkladové ážio - na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30% - nepeněžní vklad musí být vnesen celý

Způsoby účtování na kapitálových účtech založení kapitálových společností • akciová společnost Akciová společnost

charakteristika

ZK je rozvrže na určitý počet akciím

zakladatelé

- neomezený počet fyzických nebo právnických osob - jediný zakladatel

založení

- společenská smlouva - zakladatelská listina

výše ZK - zápis do OR

- alespoň 2 000 000 Kč nebo - 80 000 EUR

práva společníků

- podíl na zisku - podíl na likvidačním zůstatku

Způsoby účtování na kapitálových účtech založení kapitálových společností • společnost s ručením omezeným společnost s ručením omezeným charakteristika

- společníci ručí za dluhy společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti (ve vztahu k OR)

zakladatelé

- společnost může založit neomezený počet fyzických nebo právnických osob nebo - jediný zakladatel

založení

- zakladatelská smlouva - zakladatelská listina

výše ZK

- minimální výše je 1 Kč, pokud společenská smlouva neurčí jinak

práva společníků

podíl na zisku, vypořádací podíl na likvidačním zůstatku

Způsoby účtování na kapitálových účtech Účtování

 peněžitých vkladů období

Účetní případ

MD

DAL

1.

VBÚ – splacení peněžitého vkladu (mezi založením a zápisem do OR

378

221

2.

Vznik společnosti – zápis do OR

061, 062 063

367

3.

Převod uhrazeného peněžitého vkladu

367

368

Použité SÚ • SÚ 061 – Podíly v ovládaných a řízených jednotkách • SÚ 062 – Podíly v účetních jednotkách s podstatným vlivem • SÚ 063 – Ostatní cenné papíry a podíly • SÚ 367 – Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů

Způsoby účtování na kapitálových účtech Účtování  nepeněžitých vkladů období

Účetní případ

1.

Vnesení nepeněžitého vkladu předáním správci vkladu

2.

Vznik společnosti

2.

Převod předmětu nepeněžitého vkladu (v zůstatkové ceně)

2.

Zvýšení vkladu o DPH

MD

DAL

378

0xx 1xx

061, 062 063

367

367

378

061, 062 063

343

367

221

2. VBÚ - doplatek

Způsoby účtování na kapitálových účtech emisní ážio vzniká jako kladný rozdíl prodejní ceny akcií nebo podílů na obchodní společnosti a jejich nominální hodnoty disážio – vzniká při záporném rozdílu prodejní ceny akcií nebo podílů na obchodní společnosti a jejich nominální hodnoty

Způsoby účtování na kapitálových účtech  kapitálové fondy jsou tvořeny

• kapitálem od jiných fyzických nebo právnických osob (dar,dědictví – oceňujeme je reprodukční pořizovací cenou) o kapitálové vklady, které mohou být peněžité nebo nepeněžité

• účtováním na účty – Ostatní kapitálové fondy se zvyšuje hodnota vlastního kapitálu z externích zdrojů, ale nezvyšují se základní kapitál • kapitálové fondy se nezapisují do obchodního rejstříku • u družstev se zde účtují členské podíly na družstevní bytovou výstavbu a státní příspěvek

Způsoby účtování na kapitálových účtech  fondy ze zisku SÚ 421 – Rezervní fond po rekodifikaci 2014 • do roku 2013 společnosti akciové a s ručením omezeným musela být část čistého zisku přidělena do zákonného rezervního fondu. • zákonný rezervní fond sloužil ke krytí záporného výsledku hospodaření (krytí ztráty v příštích obdobích) • od 1. 1. 2014 začal platit Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK)

Způsoby účtování na kapitálových účtech SÚ 426 – Jiný výsledek hospodaření minulých let • opravy chyb z minulých let pomocí mimořádných nákladů a mimořádných výnosů • opravy významných chyb, které se týkají nákladů nebo výnosů K chybě může dojít nezaúčtováním nákladu nebo výnosu nebo chybným účtováním nákladů do aktiv nebo jiným způsobem.

Způsoby účtování na kapitálových účtech SÚ 427 – Ostatní fondy • jejich výše je závislá na dosaženém zisku a na stanovách, společenské smlouvě • na rozhodnutí valné hromady, které určí druh fondu, výši jeho tvorby a způsob využití • účetní jednotky nejčastěji vytvářejí sociální fond (SÚ 427), který je určen pro zaměstnance a jeho tvorba je dobrovolná

Způsoby účtování na kapitálových účtech SÚ 428 – Nerozdělený zisk minulých let • je zde zachycen zisk z minulých let • jedná se o takový zisk, který nebyl rozdělen na určité účely • převádí se zde čistý zisk z účtu 431 • použití nerozděleného zisku • při navyšování základního kapitálu • úhrady ztráty běžného účetního období SÚ 429 – Neuhrazená ztráta minulých let • účet snižuje hodnotu vlastního kapitálu • na tomto účtu by se mělo účtovat v případě, kdy se předpokládá úhrada ztráty ze zisku příštích let • zachycuje se zde ztráta minulých let, která nebyla uhrazena

Způsoby účtování na kapitálových účtech • SÚ 431 – Výsledek hospodaření o ve schvalovacím řízení (zisk, ztráta) o výsledek hospodaření se zjišťuje při uzavírání účetních knih v rámci roční uzávěrky o zjišťuje se z výsledkových účtů nákladů a výnosů prostřednictvím účtu 710 o rozdíl mezi náklady a výnosy se v případě zisku převede ve prospěch účtu 702 souvztažně s účtem 710 o v případě ztráty se převede rozdíl na vrub účtu 702 a ve prospěch účtu 710 o v rozvaze se aktuální výsledek hospodaření za uzavírané účetní období vykáže prostřednictvím položky A.V. Tento řádek rozvahy se musí vždy hodnotově rovnat příslušnému řádku ve výkazu Z/Z o na začátku následujícího účetního období (při otevírání účetních knih) se převede zisk nebo ztráta prostřednictvím účtu 701 jako nově vytvořený vlastní zdroj na účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (zisk, ztráta)

Způsoby účtování na kapitálových účtech použití zisku (SÚ 431) v účetních jednotkách P . č.

Účetní případ

MD

DAL

1.

Příděl do rezervního fondu

431

421

2.

Příděl do statutárního fondu

431

423

3.

Příděl do ostatních fondů

431

427

4.

Nerozdělený zisk minulých let

431

428

5.

Zvýšení ZK

431

411

Způsoby účtování na kapitálových účtech úhrada ztráty (SÚ 431) v účetních jednotkách P. č.

Účetní případ

MD

DAL

1.

Ze zisku minulých let

428

431

2.

Předpis ztráty společníkům k úhradě (pohledávka)

354

431

3.

Úhrada ztráty minulých účetních období

431

429

4.

Úhrada ztráty minulého účetního období

427

431

5.

Úhrada ztráty minulého účetního období

423

431

Způsoby účtování na kapitálových účtech tvorba fondů

P . Č.

Účetní případ

MD

DAL

1.

Tvorba rezervního fondu

431

421

2.

Tvorba statutárních fondů

431

423

3.

Tvorba ostatních fondů

431

Způsoby účtování na kapitálových účtech Odložená daň z příjmů o odložené dani z příjmů účtují • účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek • podniky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu • účtovat o odložené dani mohou účtovat ÚJ i dobrovolně výpočet odložené daně z příjmů • počítá např. z dočasných rozdílů mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou odpisovaného DM • z opravných položek vytvořených k zásobám nebo pohledávkám

Způsoby účtování na kapitálových účtech • odložená daň se stanovuje jako výsledný přechodný rozdíl násobený sazbou daně z příjmů, která bude platit pro dané účetní období Účtování o odložené dani z příjmů odpisy

symbol MD

DAL

Účetní případ

daňové

˃

592

481

Odložený daňový dluh

účetní

˂

481

592

Odložená daňová pohledávka

Význam a funkce mezinárodního účetnictví Náplň přednášky Význam a funkce mezinárodního účetnictví Rozhodovací procesy Přístupy k vedení mezinárodního účetnictví

Význam a funkce mezinárodního účetnictví mezinárodní účetnictví se zabývá studiem a zevšeobecňováním účetních zásad a postupů účtování a sestavováním účetních závěrek v zemích sdružených v OSN. zkoumá a zevšeobecňuje poznatky z postavení a úloh účetních i jejich profesních organizací  zdůrazňuje význam lokální, oblastní a celosvětové standardizace účetnictví a účetních závěrek

Význam a funkce mezinárodního účetnictví z hlediska obsahu lze mezinárodní účetnictví považovat za součást teorie účetnictví v podmínkách tržního hospodářství – tři roviny • problematika aplikace zásad a metod účetnictví mateřských podniků na zahraniční, podřízené podniky, které mají odlišnou legislativu

Význam a funkce mezinárodního účetnictví • problematika porovnání přístupů a způsobů účtování a vykazování v různých zemích • problematika sjednocování způsobů účtování a sestavování účetních závěrek pro potřeby harmonizace účetnictví a případně budoucího vytvoření univerzálního světového účetnictví v rámci OSN

Význam a funkce mezinárodního účetnictví 3 roviny rozhodování • strategické rozhodování o je spojeno s nejistotou o zahrnuje stanovení cílů a postupů, které jsou důležité pro získání dlouhodobých zdrojů o navrhuje organizační struktury o zahrnuje operativní směrnice o zahrnuje rozhodování o investicích

Význam a funkce mezinárodního účetnictví • informace potřebné pro strategické řízení o o předpokládaných nákladech plánovaných procesů na základě sestavených rozpočtů

• rozpočty jsou stavěny o na pravidelných interních informacích o na nepravidelně získávaných externích informacích

Význam a funkce mezinárodního účetnictví

• taktické rozhodování zahrnuje o běžnou správu podniku o operativní rozmísťování, které má vést ke splnění vytýčených cílů o přípravu operativních rozpočtů o rozmístění pracovníků o rozmístění pracovních prostředků o plánovací a kontrolní operace, mají vést ke zlepšení výkonnosti

Význam a funkce mezinárodního účetnictví

 informace potřebné pro taktické řízení • o rozpočtech jednotlivých útvarech (vnitropodnikových) • o nákladech na výrobu • o prodejních cenách a daních • o zásobách • o prodaných výrobcích informace se získávají z • odhadů • propočtů provozního kapitálu • analýzy poměrových ukazatelů

Význam a funkce mezinárodního účetnictví technické rozhodování • zahrnuje kontrolu účinnosti rozhodnutí zaměřených na splnění sledovaných cílů pomocí stanovených norem, standardů nebo příkazů

 informace se získávají z • odhadů • propočtů provozního kapitálu • analýzy poměrových ukazatelů

Význam a funkce mezinárodního účetnictví některé znaky, kterými se od sebe odlišují účetní systémy • vymezení okruhu uživatelů finančních účetních výkazů • řešení vztahu mezi účetnictvím a daněmi • vykazování daně ze zisku • stupeň zohledněné inflace • míra regulace účetnictví

Význam a funkce mezinárodního účetnictví čtyři přístupy k vedení účetnictví • anglosaský (angloamerický) – co není zakázáno, je dovoleno o auditorské a účetní organizace usměrňují způsoby účtování a vykazování o legislativně se upravují v případě konfliktů o finanční účetnictví je zaměřeno na externí uživatele (zveřejňováním účetních závěrek)

Význam a funkce mezinárodního účetnictví • kontinentální (evropský) přístup – co není dovoleno, je zakázáno o organizování a metodika účetnictví vycházejí z platných zákonů a předpisů o finanční účetnictví se zaměřuje na ochranu vlastníků a věřitelů, zajištění daňových závazků vůči státu

• jihoamerický (inflační) způsob o nesoulad mezi nízkou cenu vyvážených produktů a vysokou cenou dovážených výrobků (inflace)

Význam a funkce mezinárodního účetnictví • smíšený model – jedná se o specifický model o společnosti při použití tohoto modele vedou dvě účetnictví  jedno účetnictví poskytuje informace pro vedení podniku  druhé účetnictví je orientováno tržně o vedení finančního účetnictví je v tomto případě obtížné

Harmonizace účetnictví k harmonizaci (standardizaci) účetnictví vede nejednotnost v národních úpravách účetnictví jednotlivých států k harmonizaci účetnictví vede potřeba mezinárodních investorů srovnávat údaje, které poskytuje účetnictví firem v různých zemích

Harmonizace účetnictví překážky, které brání standardizaci • daňové předpisy – založení na národních principech • právní funkce účetních výkazů – konsolidované závěrky, neurčují stejné právo na dividendy

tři přístupy ke standardizaci • všeobecně uznávané účetní předpisy US GAAP • Mezinárodní standardy finančního účetnictví IAS/IFRS • Směrnice (direktivy) Evropské unie

Harmonizace účetnictví US GAAP (Generally Accouting Principles)

= Všeobecně uznávané účetní principy, vznikly ve 30. letech 20. století představují nejucelenější a nejvypracovanější soubor požadavků na obsah, formu a zveřejňování účetních závěrek způsoby účtování a vykazování jsou usměrňovány organizacemi účetních a auditorů legislativa je upravuje jen v případě konfliktů regulace je založena na zvykovém právu

Harmonizace účetnictví koncepční rámec pro finanční účetnictví a vykazování vymezuje cíle, kvalitativní charakteristiky, rozpoznání a měření, výkazy finančního účetnictví, zisky, toky fondů a likviditu cíle finančního účetnictví • poskytovat informace důležité pro ekonomické rozhodování externích uživatelů • poskytovat srozumitelné informace pro předvídání budoucích peněžních toků • poskytovat informace o aktivech podniku, jejich zdrojích a změnách

Harmonizace účetnictví požadavky na účetní informace • užitečnost pro rozhodování, relevantnost a včasnost, spolehlivost, ověřitelnost, neutralita, poměr ceny a významu informace atd. všeobecné uznávané zásady • historická hodnota • uznávání tržeb • časové shodování • plné sdělení • omezení – podstatnost, cena proti užitečnosti, průmyslové zvyklosti, zásada opatrnosti

Harmonizace účetnictví rozvaha • aktiva – pravděpodobný budoucí ekonomický přínos získaný nebo kontrolovaný jednotkou, která je výsledkem minulých transakcí události • dluhy – znamenají pravděpodobné budoucí snížení ekonomického prospěchu • vlastní kapitál – je rozdílová veličina mezi aktivy a dluhy, o vlastní kapitál mají zájem vlastníci společnosti US GAAP nepředepisují závaznou formální strukturu rozvahy (formální uspořádání rozvahy a vysvětlení jednotlivých položek)

Harmonizace účetnictví výsledovka obsahuje • náklady – představují o zvýšení aktiv o zvýšení dluhů

• výnosy – představují o zvýšení aktiv o snížení dluhů

• zisk o zvýšení vlastního kapitálu

Harmonizace účetnictví  minimální členění výsledovky 1.

Zisk z probíhajících operací a) b) c) d) e) f) g)

2.

Výsledek přerušených operací a) b) c)

3. 4. 5.

Tržby Náklady na prodané zboží Operační (běžné) náklady Zisky a ztráty z vedlejší činnosti Jiné výnosy a náklady Neobvyklé a mimořádné položky Daň ze zisku z probíhajících operací Zisk (ztráta) z operací v přerušeném segmentu Zisk (ztráta) vyplývající z přerušení operací v segmentu Mimořádné položky

Efekt změn v účetní politice Čistý zisk Zisk na akcii

Harmonizace účetnictví výkaz nerozdělených zisků • je součásti výsledovky, někdy uváděn jako samostatný výkaz • obsahem výkazu jsou změny ve vlastním kapitálu • opětně jako u výsledovky a rozvahy není předepsána forma výkaz Cash Flow • je povinný v USA od roku 1988 • problém při sestavování výkazu spočívá v určení tzv. peněžních ekvivalentů

Harmonizace příloha uvádí tyto údaje • • • • • • • • •

Informace o transakcích se spřízněnými osobami přehled dluhů přehled investic popis struktury majetku srovnávací výkazy za minulých 5 až 10 let události po dni závěrky smlouvy o jednání popis účetní politiky pořízení a vyřazení důležitého majetku GAAP dále upravuje tento majetek peníze, pohledávky, krátkodobé investice

Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy Náplň přednášky Čtvrtá direktiva Sedmá direktiva Osmá direktiva

Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy Čtvrtá direktiva (směrnice)  vymezuje všechny společnosti, na které se direktiva vztahuje  jedná se o kapitálové obchodní společnost  nezabývá se problematikou • bank • finančních institucí • pojišťoven  uvádí vzory rozvah (A, B)  uvádí vzory výsledovky (A, B, C,D)  uvádí principy pro oceňování položek rozvahy a (výsledovky)

Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy výroční zpráva • není zde definován obsah • je zde uveden pouze správného a věrného přehledu o podnikání společnosti  zveřejňování • požadavky na zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy jsou ponechány na rozhodnutí členských států

Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy Sedmá direktiva – má dvě části • první část o stanovuje podmínky pro sestavení konsolidované účetní závěrky o uvádí právní formy podniku, které konsolidaci podléhají

• druhá část o zabývá se, jakým způsobem se má sestavit konsolidovaná účetní závěrka

Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy Součásti konsolidované uzávěrky je: konsolidovaná rozvaha konsolidovaná výsledovka Příloha používané metody při konsolidované závěrce • metoda plné konsolidace • metoda poměrné konsolidace • ekvivalenční metoda

Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy výroční zpráva a údaje v ní uvedené • údaje o důležitých událostech po datu závěrky • o předpokládaném vývoji podniku jako celku • o činnostech v oblasti výzkumu a vývoje • o počtu a nominální hodnotě všech akcií a podílů

Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy Osmá direktiva osoba oprávněná k provádění auditu musí splňovat tyto požadavky • vysokoškolské vzdělání • důvěryhodnost • osoby musí vykonat auditorské zkoušky dílčí části zkoušky • auditing • právní předpisy vztahující se k auditingu

Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy další direktivy • direktiva z 8. 2. 1986 o roční závěrce a konsolidované závěrce bank a jiných finančních institucí • direktiva z 10. 2. 1989 o zveřejňování výročních účetních zpráv těch úvěrových finančních institucí, které mají svoje vrcholové vedení v jiné členské zemi EU nebo třetí zemi • direktiva z 19. 12. 1991 o roční účetní závěrce a konsolidované závěrce pojišťovacích společností

Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy Mezinárodní standardy finančního výkaznictví • členění standard do 4 hlavních částí o o o o

definice pojmů způsoby oceňování kritéria pro rozpoznávání požadavky na zveřejnění

• využívání standard o základ pro národní úpravy účetnictví o mezinárodní měřítko pro země, které vyvíjejí svou národní úpravu o jednotné měřítko pro nadnárodní nebo mezinárodní společnosti

Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy standardy obsahují • úvod a předmluvu • koncepční rámec • standardy IAS/IFRS • interpretace Mezinárodních účetních standardů SIC/IFRIC

Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy koncepční rámec a jeho cíle • pomáhat výboru IASC při přípravě budoucích IFRS a posuzování stávajících IAS • pomáhat národním orgánům při přípravě národních standardů • pomáhat pracovníkům sestavujícím účetní závěrku při aplikaci IAS a při nakládání s hlavními tématy, které budou předmětem IFRS • pomáhat auditorům při posuzování souladu účetní závěrky a IAS/IFRS • pomáhat uživatelům účetních závěrek při výkladu informací obsažených v účetních závěrkách vypracovaných v souladu s IAS/IFRS

Direktivy EU a mezinárodní účetní standardy složky účetní závěrky • • • •

rozvaha výkaz zisků a ztrát výkaz změn ve finanční pozici příloha

uživatelé účetní závěrky • • • • • •

investoři a jejich poradci Věřitelé dodavatelé a ostatní obchodní věřitelé zákazníci vlády a jejich úřady veřejnost

Právní úprava, způsoby vedení DE, vymezení základních pojmů Náplň přednášky: Právní úprava DE Způsoby vedení DE Vymezení základních pojmů

Právní úprava DE DE nahradila od 1. 1. 2004 jednoduché účetnictví Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 7b upravuje: • rozsah a způsob vedení daňové evidence

DE se pro účely daní z příjmů rozumí evidence, na základě které se stanoví základ daně a daně z příjmů DE obsahuje (§ 7b) • Údaje o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně • Údaje o majetku a dluzích

Právní úprava DE pro obsahové vymezení jednotlivých složek majetku se použijí § 6 až § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb. zjištění skutečného stavu hmotného majetku, zásob pohledávek a závazků se provede ke dni zdaňovacího období o zjištěných skutečnostech ke dni zdaňovacího období provede poplatník zápis • o vzniklé rozdíly poplatník upraví základ daně dle § 24 a § 25 dle Zákona o dani z příjmů

Právní úprava DE Oceňování majetku a dluhů hmotný majetek se oceňuje podle § 29 zákona o dani z příjmů pohledávky se oceňují podle § 5 zákona o dani z příjmů majetek pořízen úplatně se oceňuje pořizovací cenou majetek pořízen ve vlastní režii se ocení vlastními náklady

Právní úprava DE Oceňování majetku a dluhů dluhy se oceňují při jejich vzniku – jmenovitou hodnotou, dluhy se při převzetí oceňují pořizovací cenou peněžní prostředky a ceniny se oceňují jmenovitou hodnotou majetek pořízený prostřednictvím finančního leasingu – pořizovací cenou včetně výdajů, které s pořízením majetku souvisí

Způsoby vedení DE  DE vede podnikatel, který ze zákona nemusí vést účetnictví  DE vede podnikatel, pokud se dobrovolně nerozhodl vést účetnictví  DE vede podnikatel, pokud se nerozhodne k uplatňování výdajů procentem z příjmů vede  při vedení DE nejsou stanoveny • forma vedení daňové evidence • způsob vedení daňové evidence • vedení knih o majetku a dluzích • vedení karet o majetku • vedení pokladní knihy  vedení DE stanovuje pouze obsah – FO si sama stanoví formu a způsob vedení DE

Základní pojmy DE podnikatel – tento pojem vymezuje § 420 NOZ podnikatel – osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku veškeré výše vyjmenované znaky se musí plnit současně

Základní pojmy DE Za podnikatele je považována osoba • zapsána v OR (povinný nebo dobrovolný zápis) • osoba, která má k podnikání živnostenské oprávnění • osoba, která má k podnikání jiné oprávnění (podle jiného zákona), např. auditor, lékař, notář, pojišťovací agent

Základní pojmy DE obchodní firma • je jméno pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku • nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou

sídlo podnikatele • je dáno adresou uvedenou ve veřejném rejstříku • pokud se FO jako podnikatel nezapisuje do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod nebo bydliště

Základní pojmy DE Kdo je FO  státní občan členského státu Evropské unie  rodinný příslušník oprávněný pobývat na území ČR  státní občan třetího státu – v členském státě EU mu bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta  další FO, které vzniklo právo podnikat na základě živnostenského nebo jiného zákona  FO, která je podnikatelem se zapíše do OR tehdy, jestliže její výnosy nebo příjmy snížené o daň z přidané hodnoty, dosáhla nebo přesáhla za 2 po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 000 000 Kč

Základní pojmy DE obchodním majetkem (§ 4 ods. 4 ZDP) poplatníka daně z příjmů FO se rozumí pro účely daní z příjmů • část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno, anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci dnem vyřazení majetku (určité složky) z obchodního majetku poplatníka je den, kdy poplatník o této složce majetku naposled účtoval nebo ji naposled uváděl v daňové evidenci obchodní majetek neexistuje u poplatníka, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů

Základní pojmy v DE Paušální výdaje použije poplatník tehdy pokud poplatník neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnění paušálních výdajů umožňuje zákon o dani z příjmů v paušálních výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti

Základní pojmy DE Vedení evidence – při uplatnění výdajů procentem z příjmů poplatník musí vést záznamy o příjmech evidenci pohledávek evidenci hmotného majetek, který se odepisuje evidenci nehmotného majetku, který se odepisuje evidence DPH – pokud je poplatník plátcem DPH

Základní pojmy DE Výhody při uplatnění paušálních výdajů jednoduchá evidence snížení administrativní zátěže Nevýhody uplatnění paušálních výdajů nelze uplatnit daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku nelze uplatnit paušální výdaje na dopravu negativní dopad po ukončení finančního leasingu

Základní pojmy v DE Druh příjmů

%

Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství

80%

Příjmy z živnostenského podnikání řemeslného

80%

Příjmy z ostatního živnostenského podnikání

60%

Příjmy z jiného podnikání (např. auditor, advokát, lékař…)

40% - maximálně 800 000 Kč

Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví..

40% - maximálně 800 000 Kč

Příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku

30% - maximálně 600 000 Kč

Příjmy z výkonu nezávislého povolání např. architekt

40% - maximálně 800 000 Kč

Příjmy z nájmu § 9

30% - maximálně 600 000 Kč

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE Náplň přednášky: Předmět daňové evidence Cíl daňové evidence Zachycení majetku a závazků v daňové evidenci

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE Předmět a cíl daňové evidence: cíl daňové evidence • poskytnout informace potřebné pro zjištění základu daně z příjmů fyzických osob • při průběžném vedení poskytnout přehled o stavu majetku a závazků • podkladem pro zpracování daňové evidence jsou prvotní doklady, na základě kterých se provádí záznamy a ty se dále třídí a sumarizuji

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE • výsledkem zpracování je daňové přiznání na základě kterého podnikatel odvede nebo neodvede FÚ vypočtenou daň • pokud je podnikatel plátcem DPH, musí vedení daňové evidence poskytnout údaje pro správné stanovení této daně

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE cíl daňové evidence • daňová evidence slouží jako podklad pro sestavení daňového přiznání a stanovení daně z příjmů • pokud je vedena pravidelně, může poskytnout přehled o stavu majetku a dluhů podnikatele • při vedení DE se vychází z prvotních dokladů

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE Vedení daňové evidence Deník příjmů a výdajů – peněžní deník • v peněžním deníku se eviduji příjmy a výdaje o zaplacené v hotovosti o zaplacené bankou o průběžné položky

zápisy v deníku se provádějí v peněžních jednotkách

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE zápisy se provádějí chronologicky za sebou na základě dokladů (každé hospodářské operaci je v peněžním deníku vyčleněn jeden řádek) zápisy jsou členěny na příjmy a výdaje na konci zdaňovacího období: • se peněžní deník (zapíšou se nepeněžní transakce) a ostatní knihy uzavřou a zjištěné údaje z peněžního deníku se přenesou do daňového přiznání, kde se vypočte daň z příjmů

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE

 struktura peněžního deníku • přehled o peněžních prostředcích v hotovosti v členění: o na příjmy a výdaje a konečný zůstatek

• přehled o peněžních prostředcích na bankovním účtu ve stejném členění jako hotovost • příjmy celkem – zapisují se zde příjmy v jejich celkové výši (daňové i nedaňové)

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE • daňové příjmy (příjmy, které jsou předmětem daně – jsou zahrnovány do základu daně (zákon o dani z příjmů)

• nedaňové příjmy (příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo jsou od této daně osvobozeny)

• výdaje celkem – celková výše výdajů (daňových i nedaňových)

• daňové výdaje (jsou předmětem daně z příjmů) – jsou součásti základu pro výpočet daně

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE • nedaňové výdaje – nejsou předmětem daně z příjmů nebo jsou od daně osvobozeny • přehled o příjmech a výdajích v požadovaném členění dle zvláštních předpisů

• přehled o průběžných položkách v členění na příjem a výdej • o podrobnějším členění jednotlivých příjmů a výdajů si rozhodne sám podnikatel

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE příjmy a výdaje zachycené v peněžním deníku se dle zákona o dani z příjmů rozdělí na: • příjmy daňové – jsou součástí základu pro výpočet daně o plynou z podnikatelské činnosti (z prodeje služeb, zboží, výrobků) nebo z prodeje majetku, který je součástí obchodního majetku

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE v peněžním deníku se tyto příjmy člení na příjmy • na příjmy za prodané služby • příjmy za prodané zboží • příjmy za výrobky • ostatní služby

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE • příjmy nedaňové – jedná se o příjmy, které nejsou zahrnuty do základu daně • v peněžním deníku se tyto příjmy mohou členit následovně: o příjmy zdaněné u zdroje srážkou o úvěry o půjčky o osobní vklad podnikatele o ostatní příjmy

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE výdaje daňové – jedná se o výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů • jedná se o výdaje vynaložené na příjmy, které s podnikáním úzce souvisí • jedná se výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů • v peněžním deníku se mohou tyto výdaje členit následovně:

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE • nákup hmotného majetku o nákup materiálu, zboží o nákup drobného hmotného a nehmotného majetku o mzdové výdaje o platby ZP, SP odvody za zaměstnance o provozní režie (může se použít podrobnější členění) o ostatní výdaje

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE • nedaňové výdaje – jedná se o výdaje, které nesnižují základ daně • v peněžním deníku se mohou tyto výdaje členit následovně: o nákup hmotného majetku o daň z příjmů podnikatel o osobní spotřeba podnikatele o splátka úvěrů a půjček o ostatní výdaje

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE daňová evidence krátkodobého finančního majetku: • peníze v pokladně o účtujeme na základě pokladních dokladů (příjmový a výdajový pokladní doklad)

• peníze na běžném účtu o bezhotovostní styk o pohyb peněžních prostředků zachycujeme na základě bankovních výpisů

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE Ceniny – zachycujeme v peněžním deníku jako výdaj (hotovost nebo bankovní účet) a do výdajů daňových (provozní režie)

evidence cenin • nákup cenin • ceniny se zaznamenávají podle jednotlivých druhů • výdej cenin do spotřeby kniha cenin – eviduje se zde nákup i spotřeba cenin

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE  evidence hmotného a nehmotného majetku •

•

•

hmotný majetek pořízený nákupem zachytíme v deníku jako výdaj pokladna nebo bankovní účet a zároveň zachytíme majetek jako, nedaňový výdaj (položka hmotný majetek) do daňových výdajů se hmotný majetek dostává postupně v podobě odpisů (daňových) daňové odpisy jsou součástí uzávěrkových úprav daňových výdajů

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE inventární karta hmotného majetku obsahuje • název a popis majetku • ocenění majetku • datum a způsob pořízení • datum uvedení do užívání • údaje o způsobu odpisování • částky daňových odpisů za zdaňovací období • zůstatková cena hmotného majetku • datum a způsob vyřazení • ostatní výdaje

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE daňová evidence úvěrů a půjček • přijatý úvěr se zachytí v peněžním deníku na bankovním účtu jako příjem a zároveň se zachytí do nedaňových příjmů • splátka úvěru se zachytí v peněžním deníku na bankovním účtu jako výdej a současně se zachytí do nedaňových výdajů

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE Úvěr se bude evidovat v knize ostatních pohledávek a závazků úrok z úvěrů • bude se evidovat v peněžním deníku v pokladně nebo na bankovním účtu jako výdaj a současně se zachytí v daňových výdajích (provozní režie)

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih v DE evidence zásob • nakoupené zásoby hotově nebo z bankovního účtu se zachytí v těchto položkách jako výdaj a současně se zachytí jako daňový výdaj v položce materiál (zboží) skladová karta • sleduje se na ni stav a pohyb zásob • na kartě zásob se může zachytit hmotný majetek jehož ocenění je menší nebo rovno 40 000 Kč (jedná se drobný hmotný majetek)

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih evidence převodu hotovosti mezi pokladnou a bankovním účtem • slouží průběžné položky, které se používají k překlenutí časového nesouladu mezi pokladním dokladem a bankovním výpisem • průběžné položky představují peněžní prostředky, které podnikatel o vyzvedl z pokladny, ale nemohly být připsány na bankovní účet, jelikož nedošel výpis z bankovního účtu o vložil do pokladny, ale jelikož nedošel výpis běžného účtu, nemůžou se odepsat z běžného účtu

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih evidence záloh • zálohy, které poskytl podnikatel (poskytnuté) o jsou v peněžním deníku účtovány jako výdaj z pokladny nebo z BÚ a současně jako výdaj daňový

• zálohy, které podnikatel přijal (přijaté) o jsou v deníku účtovány jako příjem do pokladny nebo na BÚ a současně jako daňový příjem

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih evidence mezd • mzdové výdaje se účtují do daňových výdajů • záloha na daň ze závislé činnosti se účtuje do daňových výdajů • zdravotní pojištění a sociální pojištění se zachytí v peněžním deníku do daňových výdajů • srážky ze mzdy se rovněž zachytí do daňových výdajů

Vedení DE, vybrané daňové a nedaňové příjmy a výdaje, uzavírání knih evidence daně z přidané hodnoty • DPH na vstupu – účtujeme v peněžním deníku do nedaňových výdajů • DPH na výstupu – účtujeme v peněžním deníku do nedaňových příjmů • daňová povinnost – je zachycena v peněžním deníku jako závazek vůči finančnímu úřadu jako nedaňový výdaj • nadměrný odpočet – je zachycen v peněžním deníku jako příjem nedaňový (vznikne pohledávka za finančním úřadem)

Uzavíraní knih v DE a daňové přiznání FO Náplň přednášky Postup při uzavírání účetních knih Vyplňování formulářů

Uzavírání účetních knih a daňové přiznání FO postup při uzavírání účetních knih • stavy peněžních prostředků na účtech v bankách a v pokladně • celkové částky zdanitelných příjmů a daňových výdajů v členění, které je potřebné pro zjištění základu daně • zjistí se zůstatek na průběžných položkách • zjistí se výše neuhrazených pohledávek a závazků (kniha pohledávek a závazků) • zjistí se stav majetku v knihách nebo kartách • zjistí se stavy v ostatních záznamech a pomocných knihách, které podnikatel vede tehdy, pokud má pro ně náplň

Uzavírání účetních knih a daňové přiznání FO úprava příjmů a výdajů na konci zdaňovacího období dle zákona o dani z příjmů fyzických osob (jejich zvyšování nebo snižování) uzávěrková úprava výdajů daňových např. + daňové odpisy + věcné vklady podnikatele (např. zásoba) + další výdaje uzávěrková úprava příjmů daňových úpravy, které se týkají zvýšení nebo snížení příjmů a výdajů se provádějí v příloze, která je součásti daňového přiznání fyzických osob

Uzavírání účetních knih a daňové přiznání FO Přehled o majetku a závazcích název

Majetek - HM - Peněžní prostředky - Zásoby - Peněžní prostředky na BÚ - Pohledávky Závazky

- Mzdy

Začátek zdaňovacího období

Konec zdaňovacího období

Uzavírání účetních knih a daňové přiznání FO Praktická ukázka vyplnění formulářů, které se týkají uzavření účetního období FO

Použitá literatura • BARTKOVÁ, Hana a kol. Úvod do účetnictví. 1. vydání. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, EkF, 2008. 69 s. ISBN 97880-248-1815-3. • RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 12. aktualizované vydání. Olomouc: Anag, • 2006. 878s. ISBN 80-7263-313-9. • BARTKOVÁ, Hana a kol. Účetnictví podnikatelů. 1. vydání. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, EkF, 2011. 205s. ISBN 978-80-248-2149-8. • BARTKOVÁ, Hana a kol. Mezinárodní účetnictví. 1. vydání. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, EkF, 2006. 165s. ISBN 80-248-1181-2. • Hakalová Jana a kol. Daňová evidence. 1. vydání. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, EkF, 2008. 66 s. ISBN 97880-248-1798-9. • STROUHAl, Jiří a kol. Účetnictví 2012. 1. Vydání. Brno: BizBooks : Brno, 2012. 759s. ISBN 978-80-265-0008-7.