Účetní zpravodaj. říjen Deloitte Česká republika

Účetní zpravodaj říjen 2014 České účetnictví • Nová interpretace Národní účetní rady • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Rada IASB zveřejnila úpravy standardů IFRS 10 a IAS 28 (2011), které se zabývají prodejem či vkladem aktiv mezi investorem a jeho společným či přidruženým podnikem • Nový standard pro účtování o výnosech by mohl ovlivnit profil výnosů a vykazování zisku • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • FASB vydala aktualizaci na téma – „Going concern“

Účetní zpravodaj Deloitte Česká republika


Nová interpretace Národní účetní rady Co je Národní účetní rada Národní účetní rada je nezávislá odborná instituce pro podporu odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Jejími členy jsou zástupci významných profesních organizací (Komory auditorů ČR, Komory daňových poradců ČR, Svazu účetních) a akademické půdy (VŠE). Hlavním posláním je spolupráce s ministerstvem financí, dalšími vládními, zákonodárnými a ostatními institucemi při tvorbě legislativy a souvisejících norem se zaměřením na oblast účetnictví, dále tvorba, aktualizace, vydávání a distribuce českých účetních standardů a interpretací Národní účetní rady. Interpretace Národní účetní rady Interpretace vyjadřují odborný názor Národní účetní rady na praktickou aplikaci českých účetních pravidel. Interpretace nejsou právně závazné. Jejich cílem je přispívat k formulaci optimálních a jednotných postupů v oblasti účetnictví a účetního výkaznictví. Zabývají se především otázkami, které nejsou českými účetními předpisy řešeny nebo jsou řešeny nedostatečně, a oblastmi, které jsou v účetní praxi řešeny nejednotně. V dnešním vydání přinášíme shrnutí dvou nových interpretací Národní účetní rady s názvy I 27 Následné získání dotace na dlouhodobý majetek a I 28 Následné vrácení dotace na dlouhodobý majetek. Obě tyto interpretace byly schváleny v listopadu 2013.

I 27 – Následné získání dotace na dlouhodobý majetek Interpretace se zabývá otázkou, jak správně postupovat v případech, kdy účetní jednotka pořídí dlouhodobý majetek se záměrem financovat jej prostřednictvím dotace, tento majetek ve sledovaném účetním období zařadí do používání ve skutečné pořizovací ceně, z této ceny ho odepisuje, avšak neúčtuje o nezpochybnitelném nároku na dotaci a nesníží pořizovací cenu dlouhodobého majetku zařazeného do užívání. V následujícím účetním období (po sestavení účetní závěrky) účetní jednotka pak tuto dotaci obdrží. Interpretace se nevztahuje na situace, kdy pořízení majetku a požádání o dotaci spolu časově a věcně nesouvisí. Rovněž se nevztahuje na jiné následné události upravující pořizovací cenu majetku, jako jsou opravy chyb, změny metod, reklamace, slevy a opravné položky. Touto problematikou se zabývá interpretace I 26 - Slevy z pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku v následujících účetních obdobích po uvedení do užívání (u nabyvatele). Při posouzení případu je třeba rozlišit, zda je účetní jednotka schopna prokázat, že nezaúčtování nároku na dotaci na základě nezpochybnitelného nároku na ni v roce pořízení a zařazení majetku do používání bylo správné. Účetní předpisy dovolují účtovat o nároku na dotaci pouze v případě, kdy má účetní jednotka na dotaci „nezpochybnitelný nárok“ a její obdržení na pořízení dlouhodobého majetku je prakticky jisté.

2


Účetní jednotka je schopna prokázat, že nezaúčtování nároku na dotaci bylo správné Pokud účetní jednotka může prokázat, že neměla nezpochybnitelný nárok a tedy ani jistotu, že dotaci obdrží, nejedná se o účetní chybu. Následné získání dotace se proto vykáže jako změna odhadu prospektivně do výsledku hospodaření běžného období, a to následovně.

Účetní jednotka není schopna prokázat, že nezaúčtování nároku na dotaci bylo správné V tomto případě se jedná o účetní chybu. Oprava se účtuje retrospektivně, tedy v následujícím období jako snížení pořizovací ceny dlouhodobého majetku (o částku dotace) a adekvátní snížení oprávek proti Jinému výsledku hospodaření.

V účetním období, ve kterém byla následně získána dotace, sníží účetní jednotka pořizovací cenu dlouhodobého majetku o přijatou dotaci a zároveň sníží adekvátně oprávky na výši, která by byla, kdyby se odpisovalo ze snížené pořizovací ceny již od okamžiku pořízení majetku. Výsledný rozdíl se proúčtuje do výsledku běžného období jako snížení provozních nákladů (odpisů). Majetek se od tohoto okamžiku nadále odpisuje ze snížené pořizovací ceny.

V případě, že částka přijaté dotace převýší celkovou zůstatkovou cenu dlouhodobého majetku a účetní jednotka není schopna prokázat, že nezaúčtování nároku na dotaci bylo správné, výsledný rozdíl se zaúčtuje v následujícím období jako snížení oprávek proti Jinému výsledku hospodaření.

V případě, že částka přijaté dotace převýší celkovou zůstatkovou cenu dlouhodobého majetku v okamžiku vzniku nezpochybnitelného nároku na přijetí dotace, zaúčtuje se výsledný rozdíl jako snížení provozních nákladů (odpisů) období, ve kterém ke vzniku nezpochybnitelného nároku (resp. přijetí dotace) došlo.

Z důvodu zajištění srovnatelnosti se dále opraví ve srovnávacích údajích minulých období Pořizovací cena DHM, oprávky DHM a Jiný výsledek hospodaření v rozvaze a odpisy a výsledek hospodaření ve výsledovce. Interpretace zdůrazňuje, že podstata získání dotace, způsob jejího řešení a dopad na účetní výkazy by vždy měly být popsány v příloze k účetní závěrce. Interpretace obsahuje také dva ilustrativní příklady, které ukazují výše uvedené způsoby účtování o přijaté dotaci.

3


I 28 – Následné vrácení dotace na dlouhodobý majetek Interpretace se zabývá otázkou, jak správně postupovat v případech, kdy účetní jednotka pořídí dlouhodobý majetek, zařadí jej do používání v pořizovací ceně snížené o dotaci, odepisuje jej, avšak v důsledku porušení podmínek pro získání dotace musí v některém následujícím období po pořízení majetku dotaci vrátit. Interpretace se nevztahuje na jiné následné události upravující pořizovací cenu majetku, jako jsou opravy chyb, změny metod, reklamace, slevy, opravné položky apod. Při posouzení případu je opět třeba rozlišit, zda je účetní jednotka schopna prokázat, kdy se o takové povinnosti dozvěděla, bez ohledu na to, kdy k vrácení dotace skutečně došlo. Účetní jednotka je schopna prokázat, že se o povinnosti vrátit dotaci dozvěděla až po sestavení účetní závěrky za období, ve kterém byla dotace obdržena Pokud účetní jednotka může prokázat, že se o povinnosti vrátit dotaci dozvěděla až po sestavení účetní závěrky za období, ve kterém byla dotace obdržena, nejedná se o účetní chybu, ale o změnu odhadu. Rovněž pokud se účetní jednotka dozvěděla o povinnosti vrátit dotaci v jednom účetním období, ale dotaci vrátila (tj. peněžní tok nastal) až v některém z následujících účetních období (po sestavení účetní závěrky), nejedná se o chybu. Důsledky vrácení dotace se proto vykáží prospektivně do výsledku hospodaření běžného období, a to následovně:

Účetní jednotka upraví pořizovací cenu a oprávky aktiva nakoupeného z dotace tak, aby po této úpravě byly ve výši, ve které by byly vykázány v případě, že by dotace nikdy nebyla přijata. Dále účetní jednotka zaúčtuje svůj závazek vůči poskytovateli dotace. Vrácení dotace je pak účtováno jako úhrada závazku jejímu poskytovateli. Účetní jednotka není schopna prokázat, že se o povinnosti vrátit dotaci dozvěděla až po sestavení účetní závěrky za období, ve kterém byla dotace obdržena V tomto případě se jedná o účetní chybu, protože účetní jednotka měla účtovat o závazku z titulu povinnosti vrátit dotaci už v minulém období, ale neučinila tak. Oprava se účtuje retrospektivně proti vlastnímu kapitálu (do položky Jiný výsledek hospodaření). Zároveň se z důvodu zajištění srovnatelnosti opraví ve srovnávacích údajích minulých období odpovídající položky – v rozvaze Pořizovací cena DHM a oprávky tak, aby po této úpravě byly ve výši, ve které by byly vykázány v případě, že by dotace nikdy nebyla přijata, a dále Jiný výsledek hospodaření. Ve výsledovce se pak opraví odpisy a výsledek hospodaření. Podstata následného vrácení dotace, způsob jejího řešení a dopad na účetní výkazy by vždy měly být popsány v příloze k účetní závěrce. Celý text obou Interpretací naleznete na webových stránkách Národní účetní rady – www.nur.cz Zdroj: www.nur.cz

4


Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví Praha, Brno, Ostrava, Plzeň Rádi bychom Vás pozvali na seminář zaměřený na změny v českém účetnictví spojené s rekodifikací soukromého a obchodního práva a další aktuální otázky, na které často narážíme v praxi. Již tradičně nebudou chybět ani právní a daňové novinky s dopadem na účetní závěrku společností. Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům, kteří připravují účetní závěrku podle české účetní legislativy a souvisejících daňových a právních předpisů, či jsou jinak s její přípravou spojeni, ale také všem, kteří se chtějí o českém účetnictví a daňových a právních novinkách dozvědět víc. Půldenní přednášky proběhnou v listopadu a prosinci v Praze, Brně, Plzni a Ostravě v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti.

Program •• Změny v účetní legislativě pro rok 2014 a následující účetní období •• Dopady rekodifikace soukromého a obchodního práva na účetní jednotku •• Praktické potíže při sestavování účetní závěrky •• Daňový pohled na účetní závěrku (daň z příjmů, DPH) Termíny Praha: Brno: Ostrava: Plzeň:

11. listopadu 2014 a 10. prosince 2014 19. listopadu 2014 11. prosince 2014 4. prosince 2014

Pro více informací a registraci prosím navštivte: http://events.deloitte.cz

5

Účetní zpravodaj říjen 2014 České účetnictví • Nová interpretace Národní účetní rady

Rada IASB zveřejnila úpravy standardů IFRS 10 a IAS 28 (2011), které se zabývají prodejem či vkladem aktiv mezi investorem a jeho společným či přidruženým podnikem Dne 11. září 2014 vydala Rada pro mezinárodní účetní standardy („rada IASB“) úpravy nazvané „Prodej nebo vklad aktiv mezi investorem a jeho přidruženým či společným podnikem (úpravy standardu IFRS 10 a IAS 28)“.

• Rada IASB zveřejnila úpravy standardů IFRS 10 a IAS 28 (2011), které se zabývají prodejem či vkladem aktiv mezi investorem a jeho společným či přidruženým podnikem

Proč byly tyto úpravy vydány? Cílem těchto úprav je vyřešit rozpor mezi požadavky standardu IAS 28 (2011) Investice do přidružených podniků a společných podniků a IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka. Podle standardu IAS 28 (2011) jsou zisk nebo ztráta vzniklé prodejem nebo vkladem nepeněžního aktiva do přidruženého nebo společného podniku výměnou za majetkovou účast v tomto přidruženém nebo společném podniku omezeny rozsahem nesouvisejících podílů investorů v tomto přidruženém nebo společném podniku. Oproti tomu standard IFRS 10 vyžaduje kompletní vykázání zisku nebo ztráty v případě pozbytí ovládání (kontroly) dceřiné společnosti, což se rovněž vztahuje na prodej či vklad dceřiné společnosti do přidruženého nebo společného podniku.

• Nový standard pro účtování o výnosech by mohl ovlivnit profil výnosů a vykazování zisku

Aby byl tento rozpor vyřešen, vydala rada IASB úpravy standardu IFRS 10 a IAS 28 (2011).

• Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS

• Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • FASB vydala aktualizaci na téma – „Going concern“

Jaké změny tyto úpravy přinesou? Tyto úpravy stanoví, že u prodeje nebo vkladu aktiv do přidruženého nebo společného podniku či v případě pozbytí ovládání, je-li zachována společná kontrola nebo významný vliv u transakcí zahrnujících přidružený nebo společný podnik, je rozsah veškerých zisků či ztrát vykázán v závislosti na tom, zda aktiva či dceřiná společnost tvoří podnik, jak definuje standard IFRS 3 Podnikové kombinace. Pokud aktiva nebo dceřiná společnost podnik tvoří (angl. constitute businesss), veškeré zisky či ztráty jsou plně vykázány, v opačném případě je eliminován podíl účetní jednotky na zisku či ztrátě.

Úpravy standardu IFRS 10: •• Výjimka z obecného požadavku na plné vykázání zisku či ztráty byla do standardu IFRS 10 zahrnuta pro případy pozbytí ovládání dceřiné společnosti, která netvoří podnik, v rámci transakce s přidruženým nebo společným podnikem, o němž se účtuje pomocí ekvivalenční metody. •• Byly zavedeny nové pokyny, které požadují, aby zisky nebo ztráty plynoucí z těchto transakcí byly zachyceny v hospodářském výsledku mateřské společnosti pouze v rozsahu nesouvisejících podílů investorů v daném přidruženém nebo společném podniku. Obdobně jsou zisky či ztráty, jež vznikly poté, co byly reálnou hodnotou přeceněny investice ponechané v jakékoli bývalé dceřiné společnosti, která se stala přidruženým nebo společným podnikem, o němž je účtováno pomocí ekvivalenční metody, vykázány v hospodářském výsledku bývalé mateřské společnosti pouze v rozsahu nesouvisejících podílů investora v tomto novém přidruženém nebo společném podniku. •• Požadavky na zachycení transakcí, v jejichž rámci bývalá dceřiná společnost obsahuje podnik, zůstávají nezměněny, tj. veškeré zisky či ztráty plynoucí z prodeje či vkladu dceřiné společnosti obsahující podnik jsou plně vykázány.

6

Účetní zpravodaj říjen 2014 Úpravy standardu IAS 28:

České účetnictví • Nová interpretace Národní účetní rady • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Rada IASB zveřejnila úpravy standardů IFRS 10 a IAS 28 (2011), které se zabývají prodejem či vkladem aktiv mezi investorem a jeho společným či přidruženým podnikem • Nový standard pro účtování o výnosech by mohl ovlivnit profil výnosů a vykazování zisku • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • FASB vydala aktualizaci na téma – „Going concern“

•• Požadavky na zisky nebo ztráty plynoucí z transakcí mezi účetní jednotkou a jejím společným nebo přidruženým podnikem byly upraveny tak, aby se vztahovaly pouze na aktiva, která netvoří podnik.

Kdy je třeba nové požadavky použít? Úpravy se budou vztahovat na transakce provedené v ročních účetních obdobích začínajících dne 1. ledna 2016 či po tomto datu. Dřívější použití je povoleno.

•• Bylo zavedeno nové kritérium, které vyžaduje, aby zisky nebo ztráty plynoucí z downstreamových transakcí, jež zahrnují aktiva tvořící podnik, realizovaných mezi účetní jednotkou a jejím přidruženým nebo společným podnikem, byly plně vykázány v účetní závěrce investora. •• Nově byl přidán požadavek na to, aby účetní jednotka zvážila, zda aktiva, jež jsou prodána či vložena v samostatných transakcích, tvoří podnik a měla by být zachycena jako jediná transakce.

7

Účetní zpravodaj říjen 2014 České účetnictví • Nová interpretace Národní účetní rady • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Rada IASB zveřejnila úpravy standardů IFRS 10 a IAS 28 (2011), které se zabývají prodejem či vkladem aktiv mezi investorem a jeho společným či přidruženým podnikem • Nový standard pro účtování o výnosech by mohl ovlivnit profil výnosů a vykazování zisku

Nový standard pro účtování o výnosech by mohl ovlivnit profil výnosů a vykazování zisku V květnu 2014 vydala Rada pro mezinárodní účetní standardy („rada IASB“) nový standard IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky („nový standard“). Tento nový standard popisuje jednotný komplexní model účtování pro výnosy plynoucí ze smluv se zákazníky, jenž nahrazuje stávající pokyny pro vykazování výnosů, které jsou v současné době obsaženy v několika standardech a souvisejících interpretacích (IAS 18 Výnosy, IAS 11 Smlouvy o zhotovení, IFRIC 13, 15 a 18 a SIC 31). Nový standard jsme již představili v našem Účetním zpravodaji z července 2014, kdy jsme popsali: •• Rozsah působnosti standardu •• Hlavní princip •• Model zahrnující 5 kroků: -- Krok 1 – Identifikace smlouvy se zákazníkem -- Krok 2 – Identifikace jednotlivých plnění vyplývajících ze smlouvy -- Krok 3 – Určení ceny transakce -- Krok 4 – Alokace ceny transakce na jednotlivá plnění smlouvy

• Stav schvalování IFRS v Evropské unii

-- Krok 5 – Vykázání výnosu, pokud (nebo jakmile) účetní jednotka provede plnění smluvních povinností

• Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014

•• Pokyny ohledně toho, kdy výnosy vykázat (v průběhu času či v určitém časovém okamžiku) •• Pokyny ohledně nákladů vzniklých v souvislosti se smlouvou

US GAAP

•• Další pokyny obsažené ve standardu

• FASB vydala aktualizaci na téma – „Going concern“

•• Datum účinnosti a přechodná ustanovení.

Nový standard je účinný pro účetní období začínající dne 1. ledna 2017 či po tomto datu, přičemž dřívější použití je povoleno. Přestože datum účinnosti standardu se může zdát hodně vzdálené, neměli bychom implementaci IFRS 15 podceňovat. Očekává se, že pro řadu společností bude vyhodnocení dopadů a samotná příprava na nové vykazování a zveřejňování o výnosech tak složitá, že beze zbytku využijí celé mezidobí. Některé účetní jednotky budou muset změnit systémy a procesy. Možná bude nutné současně provozovat dva různé systémy, aby byla splněna kritéria a přechod na nový standard byl hladký. Proto by měla každá společnost co nejdříve posoudit, jaký bude dopad přijetí IFRS 15 právě pro ni a včas naplánovat nutné kroky. V tomto článku se zaměříme pouze na dopady implementace nového standardu, které by se mohly týkat většího počtu společností a mohly by pro ně mít největší význam. Očekává se, že nejvýrazněji se dopady tohoto standardu projeví v sektoru telekomunikací, vývoje softwaru, nemovitostí a v dalších odvětvích, kde se uzavírají dlouhodobé smlouvy či smlouvy o zhotovení. Profil výnosů a vykazování zisku se však rovněž může změnit u účetních jednotek z ostatních sektorů, poněvadž nový standard obsahuje podrobnější informace, je více normativní než stávající pokyny a rovněž nastoluje nové složité problémy. Nový standard vychází ze základního principu, že účetní jednotka vykazuje výnosy s cílem zachytit převod zboží nebo služeb v částce, na niž bude mít účetní jednotka dle očekávání právo výměnou za toto zboží či služby.

8


Jaké budou nejvýraznější dopady nového standardu? Níže uvádíme vybrané nejdůležitější dopady nového standardu, které se budou týkat celé řady účetních jednotek. Samozřejmě existuje mnoho dalších složitých problémů, a proto se k tomuto tématu v našem Účetním zpravodaji rozhodně brzy vrátíme. 1. Nový standard může výrazně ovlivnit načasování vykazování výnosů a zisku Zatímco předchozí standardy IFRS nechávaly značný prostor pro úsudek při uplatňování politik a postupů pro vykazování výnosů, IFRS 15 je v mnohých směrech daleko více normativní. Použití nových pravidel může vést k významným změnám profilů výnosů a v určitých případech i ve vykazování nákladů. Nejedná se čistě o problematiku finančního výkaznictví. Na změny je nutné připravit také uživatele účetních závěrek a zvážit jejich širší dopady, jako např.: •• Změny klíčových ukazatelů výkonnosti a dalších klíčových metrik, •• Změny v profilu úhrady daní, •• Dopad na velikost zisků k rozdělení, •• U plánu kompenzací a bonusových plánů dopad na stanovení doby, kdy mají být cíle dosaženy a pravděpodobnost jejich dosažení, •• Případné neplnění podmínek smluv o poskytnutí úvěru (kovenantů).

2. Může být nezbytné změnit stávající účetní procesy, aby bylo možné splnit požadavky nového standardu Jak je objasněno níže, IFRS 15 zavádí nové požadavky, jejichž cílem je přiblížit se více koncepčnímu pojetí. Složitost při uplatňování tohoto přístupu, jakož i příprava podrobnějších zveřejnění dle nového standardu mohou vyžadovat změny stávajících účetních systémů a v některých případech mohou účetní jednotky identifikovat potřebu vytvořit nové systémové procesy. Účetní jednotky by měly zajistit dostatek času pro vypracování a implementaci jakýchkoli nezbytných změn procesů. 3. Ne všechny typy výnosů jsou novým standardem ovlivněny IFRS 15 pouze uvádí, jak účtovat o výnosech vyplývajících ze smluv se zákazníky. Navíc jsou některé smlouvy se zákazníky vyloučeny z rozsahu působnosti nového standardu, protože jsou zahrnuty v jiných standardech. (Příjmy z úroků a dividend, které dosud spadaly do působnosti standardu IAS 18, budou nyní zahrnuty do působnosti standardu o finančních nástrojích, avšak neočekává se, že by tato změna ovlivnila zachycení těchto druhů příjmů.)

9


4. Různý přístup k posouzení toho, zda by výnosy měly být vykázány v určitém časovém okamžiku či v průběhu času IFRS 15 zavádí nový přístup pro rozlišení toho, zda by výnosy měly být vykázány v průběhu času nebo v určitém časovém okamžiku. Níže uvádíme tři situace, kdy budou výnosy vykazovány v průběhu času – v širším pojetí k tomuto vykazování dochází v případě, když: i. Zákazník získá a požívá výhody vykonávání smluvních povinností ze strany prodejce během toho, kdy prodejce provádí jejich plnění, ii. Prodejce vytváří aktivum ve formě „nedokončené výroby“, které je pod kontrolou prodejce, a iii. Prodejce vytváří aktivum ve formě „nedokončené výroby“, které nemůže být využito jiným zákazníkem, v důsledku čehož má tento zákazník povinnost uhradit dané účetní jednotce dosavadní práci. Pokud má být výnos vykázán v průběhu času, měla by se využít metoda, která je nejvhodnější pro dané schéma převodu zboží či služeb zákazníkovi. Pokud daná transakce nezapadá ani do jednoho z těchto tří scénářů, bude výnos vykázán v okamžiku, kdy je kontrola převedena na zákazníka.

Tyto nové požadavky mohou mít značný vliv například na výrobce automobilových součástek či výrobce spotřebitelských produktů. Pokud jsou spotřebitelské produkty vyráběny na základě smlouvy, mohou mít tyto nové požadavky výrazný vliv na načasování vykazování výnosů v případě, že vyráběné produkty nemohou být využity jiným zákazníkem a má-li výrobce nárok na úhradu dosud vykonané práce. Prvně jmenované může například nastat v případě, že produkt „vlastní značky“ je vyráběn pro konkrétní supermarket, a tudíž jej nelze jednoduše nabídnout jinému zákazníkovi. Bude nutné provést pečlivou analýzu vzhledem k tomu, že relativně drobné rozdíly mezi jinak podobnými smlouvami by mohly mít zásadní vliv na načasování vykazování výnosů a například by mohlo být po účetních jednotkách vyžadováno, aby vykazovaly výnosy v průběhu času, přestože je dříve vykazovaly v časovém okamžiku. Často bude velmi důležité zaměřit se na smluvní podmínky, které zákazníkovi umožní smlouvu zrušit, omezit nebo zásadně pozměnit, a rovněž na to, zda v takových případech bude mít prodejce právo na odpovídající kompenzaci za dosud provedenou práci.

10


5. Vykazování variabilních či nejistých výnosů Některé smlouvy mohou obsahovat důležité variabilní složky, jako například množstevní slevy, kredity a pobídky. Na variabilní protiplnění se vztahují nové zvláštní požadavky, jejichž vlivem je toto protiplnění zahrnuto do ceny transakce pouze, je-li vysoce pravděpodobné, že výše vykázaných výnosů se v budoucnu zásadně nezmění v důsledku následného přehodnocení. Přistup k variabilnímu a podmíněnému protiplnění se liší od předchozího pojetí ve standardech IFRS a v jistých situacích bude nutné učinit rozhodnutí ohledně odhadované výše protiplnění, které bude třeba zohlednit. V důsledku toho se může u některých účetních jednotek odpovídajícím způsobem změnit profil vykazování výnosů. 6. Účtování o zárukách Nový standard rozlišuje záruku poskytující ujištění, že daný produkt splňuje dohodnutá kritéria (zachycenou jako rezervu tvořenou do nákladů), a záruku na poskytnutí dodatečné služby (u níž bude výnos časově rozlišen). Pro určení typu záruky bude nezbytné zvážit veškeré faktory, jako např. zda je záruka vyžadována zákonem, délku období, v němž se záruka uplatňuje, či charakter úkolů, které se účetní jednotka zavazuje provést apod. Pokud si zákazník může vybrat, zda si záruku koupí jako „něco navíc“ či nikoliv, bude tato záruka vždy považována za oddělenou službu. Pokud záruka zahrnuje oba elementy (ujištění a službu), transakční cena bude vhodně přiřazena k příslušnému produktu a službě (pokud toto není možné, je celá záruka považována za službu). V maloobchodním, velkoobchodním a distribučním sektoru je běžné, že záruky zahrnují obě složky. Záruka může například garantovat kvalitu produktu a zároveň poskytovat údržbu zdarma po dobu dvou let. Pokud záruka obsahuje oba elementy, bude zapotřebí se rozhodnout, jak přiměřeně cenu transakce alokovat, což může vést k tomu, že záruky budou účtovány odlišným způsobem než nyní.

7. Alokace výnosů na různé zboží a služby Vlivem nedostatečných specifických pokynů ve standardech IFRS byl dříve větší prostor pro úsudek při identifikaci zboží a služeb v rámci smlouvy a následné alokaci výnosů na toto zboží a služby. V důsledku detailnějších pokynů stanovených v IFRS 15 mohou být účetní jednotky nuceny upravit své stávající účetní politiky. Nový standard požaduje, aby výnosy ze smlouvy byly přiřazeny ke každému konkrétnímu zboží či službě poskytnuté za relativně samostatnou prodejní cenu, ačkoliv je za omezených okolností povoleno využít „reziduální“ přístup. Toto může výrazně změnit profil vykazování výnosů v případě určitých účetních jednotek, pokud například zákazníkům v rámci transakce nabízí „údržbu zdarma“. Pokud účetní jednotky mají velké množství zákazníků, jimž nabízejí různé podmínky, může nastat řada praktických problémů, které bude třeba vyřešit, aby bylo možné zavést systémy pro uplatnění nových požadavků.

11


8. Vykazování nevyužitých služeb (např. zákaznické věrnostní programy) Mnoho maloobchodních prodejců zákazníkům nabízí zboží či služby na základě platby předem, která je nevratná (dárkové karty, dárkové poukazy, vklady v rámci postupné úhrady vybraného zboží – tzv. layaway sales). Zákazníci v těchto situacích ne vždy vykonávají všechna svá smluvní práva. Tato nevykonaná práva se často označují jako nevyužité služby (breakage). Standardy IFRS dříve obsahovaly pouze omezené pokyny ohledně účtování těchto nevykonaných práv, a to pouze v kontextu zákaznických věrnostních programů. V současné době se tak pro účtování nevyužitých služeb uplatňuje několik postupů. IFRS 15 naproti tomu obsahuje konkrétní pokyny týkající se nevyužitých služeb, které lze aplikovat na veškeré výnosové transakce se zákazníky. Pokud účetní jednotka předpokládá, že bude mít z nevyužitých služeb užitek, očekávaná hodnota nevyužitých služeb by měla být vykázána ve vztahu ke schématu práv vykonávaných zákazníkem (např. srovnáním dosud poskytnutých výrobků či služeb s těmi, které mají být dle očekávání celkem poskytnuty). Jinak by účetní jednotka měla vykázat jakoukoli hodnotu nevyužitých služeb jako výnos, pokud je nepravděpodobné, že zákazník zbytek svých práv vykoná. Účetní jednotky budou muset zvážit, zda je třeba upravit jejich současné postupy v oblasti účetnictví, aby splnily požadavky standardu IFRS 15.

9. Dopad dodacích podmínek na načasování vykazování výnosů Podle standardu IAS 18 je načasování výnosů z prodeje zboží založeno především na převodu rizik a odměn. IFRS 15 se místo toho zaměřuje na to, kdy je převedena kontrola nad tímto zbožím na zákazníka. Tento rozdílný přístup může u některých účetních jednotek způsobit změnu načasování vykazování výnosů. Některé účetní jednotky například mohou dodávat zboží a služby tak, že k převodu vlastnického práva na zákazníka dochází v okamžiku předání k přepravě, avšak dle obchodní praxe mohou zákazníkům poskytnout náhradu za ztrátu nebo škodu během přepravy (formou finanční náhrady nebo výměnou zboží). Dříve mohly být výnosy vykázány pouze v okamžiku doručení na základě toho, že určité vystavení riziku a odměnám do tohoto okamžiku přetrvává. Podle IFRS 15 musí účetní jednotky posoudit, zda je kontrola převedena na zákazníka v okamžiku odeslání zboží nebo v okamžiku doručení. V důsledku toho mohou být výnosy vykázány k různému datu. Pokud je výnos vykázán v okamžiku odeslání zboží, může být třeba přiradit část transakční ceny konkrétní službě zahrnující „odeslání zboží a pokrytí rizika“, přičemž daná složka výnosů je vykázána v okamžiku, kdy je služba poskytnuta.

12


10. Přiřazení výnosů k možnostem zákazníků zakoupit další zboží a služby se slevou Některé smlouvy obsahují právo zákazníka zakoupit další zboží a služby se slevou. V této situaci musí účetní jednotka přiřadit část transakční ceny k dané alternativě a výnos vykázat v okamžiku, kdy je kontrola nad souvisejícím zbožím či službami převedena na zákazníka, či když tato možnost skončí. 11. Dopad nového standardu na vykázání plateb ve prospěch zákazníků (např. zaváděcí poplatky) V maloobchodním sektoru či v sektoru spotřebního zboží dodavatelé často maloobchodním prodejcům platí za své produkty s cílem zajistit, aby jejich produkty byly u prodejců vystaveny na nejlepších místech, či aby zvýšili reklamu (tzv. „co-operative advertising“, kdy maloobchodní prodejce propaguje produkt dodavatele). Nový standard obsahuje výslovné pokyny, které se na účtování plateb ve prospěch zákazníka zaměřují. Dodavatelé budou muset zvážit, zda je daná platba provedena za samostatné zboží či službu nebo zda by případně měla být považována za srážku z výnosu (sleva na dodané zboží). 12. Dopad změn smlouvy IAS 18 a IAS 11 obsahují pouze omezené pokyny ohledně účtování o změnách smlouvy. IFRS 15 obsahuje detailní pokyny pro to, zda by změny smlouvy měly být účtovány prospektivně (jako úprava budoucích výnosů) či retrospektivně (prostřednictvím úpravy v okamžiku, kdy ke změnám dojde). Tyto požadavky mohou rovněž u některých účetních jednotek vést ke změně účetní praxe.

13. Určení toho, zda kapitalizovat určité náklady Kromě více normativních pokynů ohledně vykazování výnosů nový standard zavádí zvláštní kritéria pro určení toho, zda kapitalizovat jisté náklady, které nejsou zahrnuty do rozsahu působnosti jiných standardů (např. standardů pro finanční nástroje). Nový standard rozlišuje náklady spojené se získáním smlouvy (např. provize z prodeje) a náklady související s plněním smlouvy. To může být problémem např. v sektoru spotřebního zboží, kde mohou vzniknout vysoké náklady přímo související se získáním smlouvy se zákazníky, jako např. provize z prodeje, které jsou vyplaceny pouze v případě uzavření smlouvy. V současné době mohou účetní jednotky tyto náklady zachytit různým způsobem. Nový standard bude po účetních jednotkách vyžadovat, aby kapitalizovaly odměny za úspěšné uzavření smlouvy (tzv. „success fees“), což bude mít dopad na provozní zisk. Mimo to bude dle nového standardu nezbytné systematicky amortizovat kapitalizované náklady související se smlouvou, a to v souladu se schématem převodu zboží a služeb. Účetní jednotky si budou muset samy určit vhodný základ pro tuto amortizaci, včetně časového období. 14. Úprava výnosů o dopady časové hodnoty peněz IFRS 15 zavádí nové a rozsáhlejší pokyny ohledně finančních ujednání a dopadu časové hodnoty peněz. Finanční ujednání typu „kup nyní, zaplať později“ jsou běžnou praxí například v sektoru maloobchodu, velkoobchodu a distribuce. Podle tohoto nového standardu je finanční komponent, je-li významný, účtován odděleně od výnosů. To se týká plateb předem i s prodlením s výjimkou situace, kdy období mezi platbou a převodem zboží a služeb není delší než jeden rok. Tyto nové pokyny mohou v určitých případech vést ke změně stávající účetní praxe.

13


Jaké další změny mohou nastat? Kromě změn, které jsme popsali výše, zavádí nový standard detailní pokyny v mnoha dalších oblastech souvisejících s vykazováním výnosů. Účetní jednotky budou muset všechny tyto pokyny zvážit a posoudit, jak bude třeba jejich účetní politiky změnit. Nový standard je doplněn 63 ilustrativními příklady, které dokládají jednotlivé aspekty standardu IFRS 15, avšak jejichž cílem není poskytovat vysvětlující pokyny.

Podrobnější informace o dopadu standardu IFRS 15 naleznete v publikaci společnosti Deloitte nazvané „IFRS in Focus”, kterou najdete na webových stránkách www.iasplus.com, na nichž je také k dispozici řada dalších publikací z různých odvětví.

14

Účetní zpravodaj říjen 2014

Stav schvalování IFRS v Evropské unii Úpravy

České účetnictví

Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 11. září 2014.

• Nová interpretace Národní účetní rady

Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čekají k 11. září 2014 následující dokumenty rady IASB:

•• Úprava standardu IFRS 11 Účtování o nabytí účastí ve společné činnosti (vydáno v květnu 2014)

Standardy

•• Úprava standardů IAS 16 a IAS 38 Objasnění přijatelných metod odepisování a amortizace (vydáno v květnu 2014)

• Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Rada IASB zveřejnila úpravy standardů IFRS 10 a IAS 28 (2011), které se zabývají prodejem či vkladem aktiv mezi investorem a jeho společným či přidruženým podnikem • Nový standard pro účtování o výnosech by mohl ovlivnit profil výnosů a vykazování zisku • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • FASB vydala aktualizaci na téma – „Going concern“

•• IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v červenci 2014) •• IFRS 14 Časové rozlišení při cenové regulaci (vydáno v lednu 2014) •• IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (vydáno v květnu 2014)

•• Úprava standardů IFRS 10 a IAS 28 Prodej nebo vklad aktiv mezi investorem a jeho přidruženým či společným podnikem (vydáno v září 2014)

•• Úprava standardů IAS 16 a IAS 41 Plodící rostliny (vydáno v červnu 2014) •• Úprava standardu IAS 19 Plány definovaných požitků: Zaměstnanecké příspěvky (vydáno v prosinci 2013) •• Úprava standardu IAS 27 Metoda ekvivalence v individuální účetní závěrce (vydáno v srpnu 2014) •• Roční zdokonalení IFRS – cyklus 2010-2012 (vydáno v prosinci 2013) •• Roční zdokonalení IFRS – cyklus 2011-2013 (vydáno v prosinci 2013) Klikněte na Zprávu o schvalování IFRS v EU.

15


Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 Praha, Brno, Ostrava, Plzeň

České účetnictví

Vážení přátelé,

Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům projektů spojených s IFRS, ale také všem, kteří se chtějí o IFRS dozvědět více.

• Nová interpretace Národní účetní rady

dovolujeme si Vás pozvat na tradiční podzimní seminář společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).

Přednášky proběhnou v Praze, Brně, Plzni a Ostravě v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti.

Budete mít příležitost se dozvědět, které nové standardy, novely a interpretace bude potřeba zohlednit v účetní závěrce sestavené v souladu s IFRS za účetní období roku 2014 a které v pozdějších obdobích. Seznámíme Vás s pravidly, jež vstoupila či vstoupí v platnost, a jejich aplikaci přiblížíme na řadě praktických příkladů.

Termíny Praha: Brno: Ostrava: Plzeň:

• Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Rada IASB zveřejnila úpravy standardů IFRS 10 a IAS 28 (2011), které se zabývají prodejem či vkladem aktiv mezi investorem a jeho společným či přidruženým podnikem • Nový standard pro účtování o výnosech by mohl ovlivnit profil výnosů a vykazování zisku • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • FASB vydala aktualizaci na téma – „Going concern“

21. října 2014 a 25. listopadu 2014 12. listopadu 2014 13. listopadu 2014 23. října 2014

Pro více informací a registraci prosím navštivte: http://events.deloitte.cz

16


FASB vydala aktualizaci na téma - „Going concern“ Úvod Posouzení schopnosti účetní jednotky pokračovat po období 12 měsíců ve své činnosti patří k úkolům managementu a auditorů při každé účetní závěrce. Z důvodu poskytnutí kvalitnějších informací uživatelům účetních závěrek vydala Rada pro účetní standardy (FASB) dne 27. srpna 2014 aktualizaci účetního standardu ASU 2014-15 – Zveřejnění nejistoty ohledně schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti („Going concern“). Detailní článek na toto téma Vám přináší naše aktuální publikace Heads Up a zde Vám sumarizujeme základní informace tohoto se týkající.

jednotky, což v praxi znamená nejednotné zveřejnění pochybností ohledně pokračování účetní jednotky ve své činnosti. Cílem aktualizace je tuto nejednotnost zmírnit.

Aktualizace standardu obsahuje pokyny kdo, kdy a jak má v účetních závěrkách zveřejnit nejistotu týkající se schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti. Aktualizace standardu vyžaduje, aby vedení účetní jednotky provádělo posouzení schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti při každé zveřejňované účetní závěrce, a to pro interval jednoho roku od data vydání účetní závěrky. Účetní jednotka musí zveřejnit v účetní závěrce, pokud „okolnosti či události vyvolají závažné pochybnosti ohledně schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti“.

2. V jakých situacích bude zveřejnění schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti požadováno americkými účetními standardy („US GAAP“).

Následující odstavce představují aktualizaci účetního standardu v širším kontextu a shrnují její hlavní ustanovení. Současný stav Podle amerických účetních principů („US GAAP“) vyjadřuje účetní závěrka účetní jednotky předpoklad, že účetní jednotka bude pokračovat ve své činnosti až do okamžiku, kdy se stane evidentní hrozící likvidace. Ovšem předtím, než bude likvidace považována za nevyhnutelnou, může účetní jednotka mít nejistotu ohledně schopnosti pokračovat ve své činnosti. Protože současné standardy US GAAP neobsahují žádné konkrétní požadavky na zveřejnění takovéto nejistoty, auditoři využívají platné auditní standardy, aby posoudili povahu, načasování a rozsah zveřejnění účetní

Tato aktualizace rozšiřuje odpovědnost managementu účetní jednotky za posouzení schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti a poskytuje následující návod: 1. Jak provádět posouzení schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti a

FASB se domnívá, že zavedení povinnosti pro vedení společnosti provádět toto posouzení zlepší načasování, jasnost a konzistentnost souvisejících zveřejnění. Kdy je účetní jednotka povinna zveřejnit pochybnosti o své schopnosti pokračovat ve své činnosti Účetní jednotka bude povinna zveřejnit informace o své potenciální neschopnosti pokračovat ve své činnosti, pokud má účetní jednotka o této schopnosti „závažné pochybnosti“, což je v aktualizaci účetního standardu definováno následovně: Existují závažné pochybnosti o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti, pokud okolnosti a události, jež jsou zohledněny jako celek, naznačují, že je pravděpodobné, že účetní jednotka nebude schopna dostát svým závazkům v okamžiku jejich splatnosti do jednoho roku od data vydání účetní závěrky…Termín „pravděpodobný“ se využívá v souladu s jeho použitím v Tématu 450, jež se zabývá podmíněnými závazky.

17


Aktualizace účetního standardu uvádí příklady událostí, které jsou známkou toho, že účetní jednotka není schopna své závazky plnit. Tyto příklady, jež jsou v souladu s uvedenými v auditní literatuře, obsahují následující: a. Negativní finanční trendy, jako např. opakované provozní ztráty, nedostatek pracovního kapitálu, negativní peněžní toky z provozních aktivit a další nepříznivé klíčové finanční poměry. b. Další náznaky případných finančních obtíží, jako např. neschopnost splácet úvěry a obdobná ujednání, prodlení s vyplácením dividend, odmítnutí běžného obchodního úvěru od dodavatelů, potřeba restrukturalizovat dluhy s cílem vyhnout se platební neschopnosti, nedodržování zákonem stanovených požadavků na kapitál a potřeba hledat nové zdroje nebo metody financování či odprodat významná aktiva. c. Interní záležitosti, jako např. pracovní stávky a podobné pracovní překážky, výrazná závislost na úspěchu konkrétního projektu, neekonomické dlouhodobé závazky a potřeba zásadně zrevidovat transakce. d. Externí záležitosti, mezi něž patří soudní řízení, legislativa či obdobné záležitosti, které mohou ohrozit schopnost účetní jednotky provozovat svoji činnost, ztráta klíčové franšízy, licence či patentu, ztráta hlavního zákazníka či dodavatele a nepojištěná či nedostatečně pojištěná živelná pohroma, jako např. hurikán, tornádo, zemětřesení nebo povodeň.

Jak uvádí autor článku v Heads Up, podle současných auditních standardů musí auditor vyhodnotit přiměřenost zveřejnění schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti poté, co dojde k závěru, že již existují závažné pochyby o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti po dostatečně dlouhou periodu. Aktualizace standardu využívá „pravděpodobnou“ hranici pro vymezení závažných pochybností (viz definice výše), zatímco auditní literatura závažné pochybnosti explicitně nedefinuje a místo toho uvádí kvalitativní faktory, které by účetní jednotky měly zvážit. V rámci východisek pro vyvození závěrů pro tuto aktualizaci bylo uvedeno, že někteří auditoři nebo zúčastněné strany považují stávající hranici vymezující závažné pochybnosti jako nižší, než je nová „pravděpodobná“ hranice (přičemž jedna akademická studie uvádí, že jako závažné pochybnosti se označují ty, které překračují hranici 50-70%, a jisté komentáře naznačují, že hranice pro kategorii „pravděpodobný“ je vyšší než 70%). V důsledku toho by aktualizace standardu kladla na zveřejnění menší požadavky než stávající standardy.

18

Účetní zpravodaj říjen 2014 České účetnictví • Nová interpretace Národní účetní rady • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Rada IASB zveřejnila úpravy standardů IFRS 10 a IAS 28 (2011), které se zabývají prodejem či vkladem aktiv mezi investorem a jeho společným či přidruženým podnikem

Časový horizont V každém účetním období (včetně mezitímního období) má účetní jednotka povinnost posoudit svoji schopnost plnit závazky do jejich splatnosti, a to po dobu jednoho roku od data vydání účetní závěrky. Následující příklad, jenž je převzatý z podkladů pro schůzi FASB ze dne 7. května 2014, demonstruje nadcházející období a srovnává jej se současnými auditními standardy:

Datum vyhodnocení Vyhodnoť dostupné informace, které jsou dostupné s vynaložením přiměřených nákladů k datu zveřejnění účetní závěrky…

Zhodnocení Zda je pravděpodobné, že účetní jednotka nebude schopna dostát svým závazkům…

Budoucí období …12 měsíců od data zveřejnění účetní závěrky

• Nový standard pro účtování o výnosech by mohl ovlivnit profil výnosů a vykazování zisku • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • FASB vydala aktualizaci na téma – „Going concern“

31/12/20x1

1/3/20x2

31/12/20x2

1/3/20x3

Rozvahový den

Datum zveřejnění účetní závěrky

Současné požadavky auditorských standardů

Požadavky aktualizace: 1 rok od zveřejnění účetní závěrky

19


Zveřejnění Požadavky na zveřejnění obsažené v aktualizaci standardu se značně přibližují požadavkům uvedeným v auditní literatuře. Pokud účetní jednotka začne aplikovat hranici pro závažné pochybnosti, příloha k účetní závěrce této účetní jednotky musí obsahovat následující informace, jsou-li relevantní: Existují závažné pochybnosti, které jsou však zmírněny díky plánům vedení •• Hlavní okolnosti či události •• Vyhodnocení provedené vedením •• Plány vedení

Existují závažné pochybnosti, které nejsou zmírněny •• Hlavní okolnosti či události •• Vyhodnocení provedené vedením •• Plány vedení •• Prohlášení, že existují „závažné pochybnosti ohledně schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách“

Aktualizace standardu vysvětluje, že tato zveřejnění se mohou v průběhu času změnit vlivem přibývajících nových informací, jakož i kvůli tomu, že zveřejnění způsobu, jakým byly závažné pochybnosti vyřešeny, se vyžaduje v následujícím účetním období, v němž žádné závažné pochyby již neexistují (před či po zohlednění plánů vedení). Aktualizace standardu rovněž uvádí, že zmírnění dopadu plánů vedení účetní jednotky na zmírnění závažných pochybností, by mělo být vyhodnocováno, pouze pokud jsou: 1. schváleny plány před datem vydání účetní závěrky a 2. splněny obě následující podmínky: •• „Je pravděpodobné, že plány vedení účetní jednotky budou účinně implementovány do jednoho roku od data vydání účetní závěrky.“ •• „Je pravděpodobné, že pokud jsou plány vedení účetní jednotky implementovány, dojde ke zmírnění příslušných okolností či událostí, které vyvolávají závažné pochyby o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti do jednoho roku od data vydání účetní závěrky.“ Datum účinnosti Pokyny uvedené v aktualizaci standardu budou „účinné pro roční účetní období končící po 15. prosinci 2016 a pro mezitímní období v rámci ročních účetních období začínajících po 15. prosinci 2016“. Dřívější použití je povoleno.

20


Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků:

České účetnictví • Nová interpretace Národní účetní rady • Pozvánka na seminář – Aktuality v českém účetnictví IFRS • Rada IASB zveřejnila úpravy standardů IFRS 10 a IAS 28 (2011), které se zabývají prodejem či vkladem aktiv mezi investorem a jeho společným či přidruženým podnikem

České účetnictví Stanislav Staněk

[email protected]

IFRS a US GAAP Martin Tesař Soňa Plachá Gabriela Jindřišková

[email protected] [email protected] [email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz

• Nový standard pro účtování o výnosech by mohl ovlivnit profil výnosů a vykazování zisku • Stav schvalování IFRS v Evropské unii • Pozvánka na podzimní semináře – Novinky v IFRS 2014 US GAAP • FASB vydala aktualizaci na téma – „Going concern“

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2014 Deloitte Česká republika

Účetní zpravodaj. říjen Deloitte Česká republika

Recommend Documents