Účetní zpravodaj. duben Deloitte Česká republika

Účetní zpravodaj duben 2014 České účetnictví • Hledání věrného obrazu – vliv účetních metod a odvětvové praxe na srovnatelnost účetních závěrek (3. část) IFRS • Rada IASB učinila rozhodnutí o konečném datu účinnosti standardu IFRS 9 • Rada IASB odkládá dokončení nového standardu pro vykazování výnosů • Databáze evropského orgánu ESMA obsahující rozhodnutí o používání IFRS • Stav schvalování IFRS v Evropské unii US GAAP • Společnosti poskytující služby v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit používající slevové portály k distribuci svých služeb – dopad na vykazování výnosů

Účetní zpravodaj Deloitte Česká republika

Účetní zpravodaj duben 2014

Hledání věrného obrazu – vliv účetních metod a odvětvové praxe na srovnatelnost účetních závěrek (3. díl)

České účetnictví

V 1. díle článku (viz Účetní zpravodaj z února 2014) jsme se zabývali zejména vlivem odlišností mezi závěrkou dle české účetní legislativy oproti závěrce sestavené na bázi Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), ve 2. díle (viz Účetní zpravodaj z března 2014) jsme pak diskutovali vybraná odvětvová specifika a jejich vliv na účetní závěrku resp. ukazatele finanční analýzy na základě takové závěrky.

• Hledání věrného obrazu – vliv účetních metod a odvětvové praxe na srovnatelnost účetních závěrek (3. část) IFRS • Rada IASB učinila rozhodnutí o konečném datu účinnosti standardu IFRS 9 • Rada IASB odkládá dokončení nového standardu pro vykazování výnosů • Databáze evropského orgánu ESMA obsahující rozhodnutí o používání IFRS • Stav schvalování IFRS v Evropské unii

Z uvedených příkladů nejvýznamnějších specifik účetních závěrek stavebních společností je zřejmé, jak nesrovnatelné závěrky různých stavebních společností mohou být, a to z důvodů čistě účetních (použití konsolidované závěrky nebo nekonsolidované, použití konsolidované závěrky podle IFRS nebo konsolidované závěrky podle české účetní legislativy) nebo z důvodů obchodních zvyklostí v odvětví. V celém procesu hraje nezastupitelnou roli úvaha hodnotitele účetní závěrky, resp. předložené finanční analýzy nebo dílčích ukazatelů finanční analýzy, zejména proaktivní přístup k vyhodnocování a ověřování předložených informací a hledání možných souvislostí a dopadů na jednotlivé ukazatele plynoucí ze specifik stavebnictví zobrazených v předkládaných účetních závěrkách.

V dnešním závěrečném 3. díle popíšeme, jak mohou výše popsaná specifika ovlivňovat individuální ukazatele finanční analýzy. 4. Popis a zhodnocení vybraných ukazatelů Zaměříme se na popis a zhodnocení vybraných finančních ukazatelů, ať již tradičně používaných ve finanční analýze nebo požadovaných při zadávacích řízeních v minulosti. V takovém případě uvádíme výpočtový tvar ukazatelů, případně jejich „požadované hodnoty“ v zadávacích řízeních, následně každý ukazatel zhodnotíme s ohledem na specifika stavebnictví popsaná v předchozí kapitole včetně vlivu účetních politik. V části obecné charakteristiky zmiňujeme – k zamyšlení jako určitý protipól - některé z tezí obecné literatury zaměřené na problematiku finanční analýzy. Kritéria a ukazatele jsou zde seřazena do logických celků (např. ukazatele likvidity, ukazatele zadluženosti apod.). 4.1. Kladný hospodářský výsledek Vymezení

US GAAP • Společnosti poskytující služby v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit používající slevové portály k distribuci svých služeb – dopad na vykazování výnosů

Na druhé straně ale takové informace musí být k nalezení v samotné účetní závěrce, zejména v příloze, eventuálně ve výroční zprávě. Přestože je obsahová a věcná správnost účetní závěrky, včetně úplnosti podávaných informací, v plné odpovědnosti vedení společnosti (přesněji jejího statutárního orgánu), důležitá je rovněž role (finančního) auditora, který by měl upozorňovat na informační nedostatky účetní závěrky nebo výroční zprávy a měl by tak přispívat k vyšší transparentnosti sektoru stavebnictví.

•• Kladný hospodářský výsledek •• Kladný hospodářský výsledek před zdaněním

2


Obecná charakteristika Hospodářský výsledek vyjadřuje výkonnost. Je jednou z finančních charakteristik podniku. (Grünwald, R. 1999, str. 5)

Rovněž podle pravidel IFRS (konkrétně podle standardu IAS 11 - Stavební smlouvy/Smlouvy o zhotovení) může dojít k odlišnému načasování vykázání zisku v jednotlivých letech konkrétního stavebního projektu.

Mnohé poměrové ukazatele využívají nějakou podobu zisku: zisk po zdanění (hospodářský výsledek za účetní období), zisk před úroky a zdaněním (provozní hospodářský výsledek). Tyto položky jsou výsledkem působení nejen objektivních, ale i subjektivních vlivů (např. odpisový plán, uplatnění principu opatrnosti, daňové optimalizace aj.). Vývoj zisku odráží způsob finančního chování ve vztahu k výnosnosti podniku. (Grünwald, R. 2001, str. 44)

Kladný hospodářský výsledek sám o sobě nemusí být dostatečně vypovídající, obzvláště pokud není vyhodnocován v několikaleté časové řadě. Hospodářský výsledek by měl být zvažován v souvislosti se strukturou celkového kapitálu (pasiv), s ukazatelem zadlužení, resp. ukazateli podílu vlastního kapitálu na celkových pasívech, strukturou vlastního kapitálu, nebo v souvislosti s rizikovostí závazků z hlediska načasování jejich splatnosti.

Zhodnocení ukazatele Podle našeho názoru kladný hospodářský výsledek není sám o sobě opodstatněným kritériem při srovnávání podniků. Výše hospodářského výsledku může být dána okolnostmi pod úplnou nebo částečnou kontrolou společnosti, ale i mimo kontrolu společnosti.

Požadavek na kladný hospodářský výsledek je také v protikladu s požadavkem minimální ceny. Především v době hospodářské krize mohou být finančně stabilní společnosti schopny akceptovat zakázky vedoucí k zápornému hospodářskému výsledku, např. s cílem využít kapacity a získat příspěvek ke krytí fixních nákladů. Specifickým záměrem požadavku kladného hospodářského výsledku může být záměr zadavatele, aby nabídková cena byla sice minimální, ale zároveň aby bylo dosaženo jakéhosi „spravedlivého” zisku, tj. na základě ceny, která není žádným způsobem dotována, např. ze zahraničí.

Zmíníme např. vliv kurzových rozdílů (kolísání měny), vliv ekonomického cyklu (např. přechod z fáze konjunktury do recese), vliv jednání s investorem ohledně víceprací spojených s objektivními okolnostmi (podloží stavby významně odlišné od předběžných sond), vliv přírodních často nahodilých - okolností (počasí, živelné události), vliv uplatňovaných účetních metod (rychlost odepisování, přístup k principu opatrnosti - tvorba rezerv a opravných položek), typ realizovaných projektů (s fakturací nebo skrze nedokončenou výrobu a zálohy) atd. Společnost se může rozhodnout pro vstup do nového segmentu staveb, a tedy může dočasně akceptovat ztrátové projekty - než se etabluje v daném segmentu.

V neposlední řadě je zapotřebí připomenout, že pro životaschopnost podniku nestačí vygenerovat zisk, ale je zapotřebí jej přeměnit v peníze, tj. kromě hospodářského výsledku je třeba posuzovat i peněžní toky (cash flow). Většina ze zadávacích řízení v minulosti přitom peněžní toky vůbec nezkoumala. Přitom, je-li stavební společnost pod tlakem nedostatku likvidity (na úhradu závazků), může to znamenat vážný problém již před samotným zahájením projektu. Taková společnost může teoreticky použít peněžní prostředky od investora z nové zakázky (např. ze záloh) na zaplacení starších závazků a v konečném důsledku ohrozit splnění tohoto nového projektu.

3

Účetní zpravodaj duben 2014 4.2. Hodnota vlastního kapitálu


Vymezení

• Hledání věrného obrazu – vliv účetních metod a odvětvové praxe na srovnatelnost účetních závěrek (3. část)

•• Hodnota vlastního kapitálu

IFRS • Rada IASB učinila rozhodnutí o konečném datu účinnosti standardu IFRS 9 • Rada IASB odkládá dokončení nového standardu pro vykazování výnosů • Databáze evropského orgánu ESMA obsahující rozhodnutí o používání IFRS • Stav schvalování IFRS v Evropské unii US GAAP • Společnosti poskytující služby v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit používající slevové portály k distribuci svých služeb – dopad na vykazování výnosů

Obecná charakteristika Vlastní kapitál je úhrnná výše kapitálu, který do podnikání vložili během existence podniku sami vlastníci, a to buď přímo jako peněžní prostředky, finanční majetek, movitý či nemovitý majetek, nebo nepřímo - zejména jako zadržené zisky. Zhodnocení ukazatele Ukazatel vlastního kapitálu v absolutní výši (je-li uvedena i požadovaná hodnota) nemá sám o sobě v soutěži pravděpodobně jiné opodstatnění, než umožnit kvalifikovat se pouze společnostem určité velikosti, tj. eliminovat velmi malé stavební společnosti z dané zakázky. Je pak otázkou, jak koresponduje velikost příslušné zakázky s uvedenou požadovanou hodnotou. Sama snaha eliminovat velmi malé společnosti ze zakázky může být vedena komplexitou dané zakázky, snahou jednat s dostatečně velkým a zkušeným partnerem, snahou mít určitou jistotu (byť jen rezervovanou) i v budoucí existenci stavební společnosti (zejména ve vazbě na záruční dobu) atd. Nemusí se nutně jednat o diskriminační požadavek v negativním slova smyslu.

Ukazatel může být rovněž skrytým doprovodným ukazatelem pro další ukazatele, jako např. ukazatele zadluženosti (jejichž význam je hodnocen v subkapitolách níže). Máme tím na mysli skutečnost, že určitá výše kapitálu, řekněme 50 milionů korun při určitém požadovaném (maximálním) poměru zadluženosti nebo naopak minimálním poměru vlastního kapitálu na celkových pasivech, event. poměru vlastního a cizího kapitálu (ukazatel finanční soběstačnosti), vyvolává implicitně určitou výši cizího kapitálu, například 100 milionů korun. Vzhledem k tomu, že vlastní kapitál obvykle financuje dlouhodobý majetek a cizí kapitál pomáhá zajišťovat financování oběžného majetku, může pak být ukazatel zadluženosti ukazatelem určité flexibility při sjednávání zdrojů financování. Předpoklad navyšování vlastního kapitálu vlastníky není obecně považován za flexibilní a není tedy až tak častý. Samotné hodnocení ukazatele požadovaného vlastního kapitálu je pak tedy nutně pouze doprovodným kritériem pro hodnocení dalších ukazatelů, zejména zadluženosti. 4.3. Ukazatele likvidity 4.3.1. Celková likvidita Vymezení •• Celková likvidita = (Oběžná aktiva – Dlouhodobé pohledávky + Časové rozlišení aktiv) / (Krátkodobé rezervy + Krátkodobé závazky + Krátkodobé úvěry a výpomoci + Časové rozlišení pasív + Splatná část dlouhodobého dluhu v dlouhodobých úvěrech) Požadovaná hodnota min. 1,0; resp. 1,3 •• Celková likvidita = (Oběžná aktiva – Dlouhodobé pohledávky) / (Krátkodobé závazky + Běžné úvěry a krátkodobé finanční výpomoci) Požadovaná hodnota min. 1,34; resp. 1,2

4


•• Celková likvidita = (Oběžná aktiva – Dlouhodobé pohledávky) / (Krátkodobé závazky + Běžné bankovní úvěry + Krátkodobé finanční výpomoci) Požadovaná hodnota min. 5,0 Obecný vzorec •• Celková likvidita = (Oběžná aktiva – Dlouhodobé pohledávky) / Krátkodobé závazky (Macháček, I., str. 10) Obecná charakteristika Ukazatel, nazývaný rovněž jako ukazatel solventnosti, je považován za test finanční síly a stability. V podmínkách tržní ekonomiky se používá k získání základní informace o souhrnné likviditě firmy. Výše likvidity menší než 1 svědčí o tom, že firma je zcela nelikvidní. Ovšem i příliš vysoká hodnota není vhodná, protože ukazuje na neproduktivní využití vložených prostředků, což má vliv na snížení rentability. Přiměřená výše 1,5 – 2,5. (Macháček, I., str. 10) Obecné nedostatky modelu jsou analogické s nedostatky popsanými níže u ukazatele běžné likvidity. Zhodnocení ukazatele Ukazatel likvidity je v současných ekonomických podmínkách kritický, spolu s ukazatelem zadluženosti. Celková zadluženost, byť vysoká, nemusí ještě indikovat brzké problémy. Záleží totiž na struktuře zadluženosti, zejména, jedná-li se o dlouhodobou zadluženost. Problémy mohou být dobře indikovány ukazatelem likvidity. Není-li ukazatel v dostatečné výši, např. vyšší než 1, mohou být pravděpodobné brzké problémy s cash flow, přerušení subdodávek, zpoždění stavební zakázky apod.

Na druhé straně je třeba přistupovat obezřetně k uspokojivým hodnotám ukazatele likvidity. Je běžnou praxí, že společnosti před rozvahovým dnem splatí větší část svých závazků a vylepší si tak ukazatele likvidity a ukazatele zadluženosti - tedy za předpokladu, že jej nesplácí např. z kontokorentu. Podobně se firma může jevit jako likvidní dokonce až na úrovni tzv. peněžní nebo rychlé likvidity (v čitateli je pouze krátkodobý finanční majetek resp. peněžní prostředky), ovšem jedná-li se o prostředky držené na účtech za sdružení (v závislosti na způsobu vykázání), se kterými tato firma nemůže disponovat, pak je závěr o likviditě zcela opačný. Z těchto důvodů je vhodné likviditu i zadluženost vyhodnocovat v čase, ideálně i po měsících, kdy podniky nemají takovou snahu (a možnost) o vylepšení ukazatelů. Taková data ovšem nejsou běžně dostupná z řádné účetní závěrky. 4.3.2. Běžná likvidita Vymezení •• Běžná likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky Požadovaná hodnota > 1,3; resp. 1,2 •• Běžná likvidita = (Krátkodobý finanční majetek + Krátkodobé pohledávky – Krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů po lhůtě splatnosti (brutto) – Opravné položky) / (Krátkodobé rezervy + Krátkodobé závazky + Krátkodobé úvěry a výpomoci + Časové rozlišení pasiv + Splatná část dlouhodobého dluhu v dlouhodobých úvěrech) Požadovaná hodnota min. 0,7 •• Běžná likvidita = Oběžná aktiva / (Krátkodobé bankovní úvěry + Krátkodobé finanční výpomoci + Krátkodobé závazky) Požadovaná hodnota min. 1,25

5


•• Běžná likvidita = (Běžné pohledávky – Dlouhodobé pohledávky) / (krátkodobé závazky + Krátkodobé bankovní úvěry + Krátkodobé finanční výpomoci) Požadovaná hodnota min. 1,10 (vypočítané s přesností na 2 desetinná místa) •• Běžná likvidita = (Oběžná aktiva – Dlouhodobé pohledávky) / (Krátkodobé závazky + Běžné bankovní úvěry + Krátkodobé finanční výpomoci) Požadovaná hodnota min. 1,3 Obecný vzorec •• Běžná likvidita = (Oběžná aktiva / Krátkodobé dluhy) (Grünwald, R. 2001, str. 18) •• Běžná likvidita = (Finanční majetek + Krátkodobé pohledávky) / Krátkodobé závazky (Macháček, I., str. 10) Obecná charakteristika Likvidita – obecná schopnost firmy hradit své závazky. Závisí na tom, jak rychle je schopna firma inkasovat své pohledávky, zda vyrábí prodejné výrobky, zda v případě potřeby je schopna prodat své zásoby apod. (Macháček, I., str. 9) Pomocí běžné likvidity se testuje krátkodobá likvidita, která představuje míru schopnosti a připravenosti podniku uhradit ze stávajícího likvidního majetku krátkodobé dluhy (krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry). Krátkodobá likvidita klade důraz na to, aby v čitateli i ve jmenovateli poměrového ukazatele byly krátkodobé položky. (Grünwald, R. 2001, str. 18)

Běžná likvidita, také označovaná jako likvidita 2. stupně. Odpovídá nám na situaci, která by vznikla, kdyby všichni věřitelé požádali o okamžité splacení svých pohledávek, resp. kolika jednotkami (Kč) oběžných aktiv je kryta jedna jednotka (1 Kč) krátkodobých závazků. (Macháček, I., str. 10) Jestliže se výše ukazatele rovná 1, znamená to, že firma je ještě schopna uhradit krátkodobé závazky, aniž by prodala své zásoby. Při poměru menším než 1 nemůže firma dostát svým závazkům. Čím je vyšší hodnota ukazatele, tím pravděpodobnější je zachování platební schopnosti podniku. Tato charakteristika je však velmi hrubou mírou, neboť její vypovídací schopnost je dále závislá na struktuře oběžných aktiv, likvidnosti jednotlivých druhů oběžných aktiv a rovněž na typu odvětví, v němž podnik operuje. (Grünwald, R. 1999, str. 65) Obecné nedostatky modelu Běžná likvidita se nehodí jako univerzální ukazatel pro libovolný podnik. Běžná likvidita (pozn. Deloitte - podobně jako celková likvidita) totiž obsahuje v čitateli hmotnou položku „zásoby“, specifickou pro podnikový technologický cyklus. Ukazatel obsahuje ve jmenovateli položku „krátkodobý bankovní úvěr“, který se v České republice poskytuje ve velkém rozsahu na dlouhodobé potřeby (revolvingový krátkodobý úvěr), a jeho tvorba i splácení patří do sféry finanční činnosti. (Grünwald, R. 2001, str. 18)

6


Může nastat situace, kdy růst ukazatele běžné likvidity je projevem nepříznivého vývoje podnikatelské činnosti a naopak. V období recese, které je provázeno omezením provozní činnosti podniku, oběžná aktiva jsou snižována, rovněž závazky jsou na nízké úrovni, může tento ukazatel výrazně vzrůst. A v období konjunktury, kdy dochází k rozvoji provozní aktivity a podnik začíná prosperovat, narůstají jednotlivé položky oběžných aktiv a také se zvyšují krátkodobé závazky, projeví se to v poklesu ukazatele běžné likvidity. (Grünwald, R. 1999, str. 66) Nepřihlíží k struktuře oběžných aktiv a nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků z hlediska doby splatnosti. Tento ukazatel je možno ovlivnit k datu sestavení rozvahy odložením některých nákupů. (Grünwald, R. 1999, str. 67) Zhodnocení ukazatele Podle našeho názoru jsou ukazatele likvidity obecně opodstatněným požadavkem v rámci podnikového srovnávání spolu s dalšími vhodnými ukazateli, jsou-li tyto ukazatele vyhodnocovány s ohledem na specifika stavebnictví. Je třeba ale upozornit na možné omezení jejich vypovídací schopnosti z různých důvodů, jak bylo naznačeno výše. Z praxe zadávacích řízení je patrné, že v některých případech byl kladen důraz na očištění obecného vzorce o vliv pohledávek po lhůtě splatnosti, o vliv dlouhodobých pohledávek nebo byl správně doplněn vliv krátkodobé části dlouhodobého úvěru/půjčky. Rádi bychom na tomto místě upozornili na tradiční tendenci mnoha společností (z různých oborů činnosti) splácet před rozvahovým dnem velké množství závazků, odkládat nákupy na první měsíc dalšího roku atd. - právě z důvodů vylepšení ukazatelů likvidity (nebo zadluženosti).

4.4. Ukazatele rentability 4.4.1. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return On Equity) Vymezení •• Rentabilita vlastního kapitálu = (Hospodářský výsledek za účetní období / Vlastní kapitál) x 100 Požadovaná hodnota > 15%, resp. min. 20% •• Rentabilita vlastního kapitálu = (Čistý zisk / Vlastní kapitál) Požadovaná hodnota min. 19% Obecný vzorec •• Rentabilita vlastního kapitálu = (Hospodářský výsledek za účetní období / Vlastní kapitál) x 100 (Macháček, I., str. 7) Zdaněná rentabilita vlastního kapitálu RVK •• Rentabilita vlastního kapitálu = (Zisk po zdanění / Vlastní kapitál) x 100 [%] (Grünwald, R. 1999, str. 21) Obecná charakteristika Rentabilita – výnosnost vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku, která v tržní ekonomice slouží jako hlavní kritérium pro alokaci kapitálu. (Grünwald, R. 1999, str. 16)

7

Účetní zpravodaj duben 2014 České účetnictví • Hledání věrného obrazu – vliv účetních metod a odvětvové praxe na srovnatelnost účetních závěrek (3. část)

Rentabilita vlastního kapitálu - tento ukazatel se stává klíčovým kritériem výnosnosti kapitálu, protože vlastníci firmy posuzují vytvořený zisk právě jako výsledek z investovaného vlastního kapitálu. Ukazatel by měl být aspoň tak vysoký, jaká je běžná úroková míra z dlouhodobě uložených depozit. V opačném případě by bylo pro vlastníky výhodnější zhodnotit kapitál jiným způsobem (například jako depozita v některé z komerčních bank). (Macháček, I., str. 7) Rentabilita vlastního kapitálu slouží k testování:


•• Možné účasti vlastního kapitálu na zvyšování kapitálových zdrojů •• Udržitelné míry růstu podniku, odvozené od tempa růstu vlastního kapitálu •• Šance na udržení reálné hodnoty vlastního kapitálu v podmínkách inflace •• Úrovně výnosnosti vlastního kapitálu ve srovnání s náklady na cizí kapitál (Grünwald, R. 2001, str. 16) Zhodnocení ukazatele Podle našeho názoru trpí ukazatel rentability stejnými nedostatky jako samotný čitatel - tj. hospodářský výsledek (zisk): platí to, co bylo již uvedeno výše u kritéria hospodářského výsledku. Ukazatel rentability nemá smysl počítat pro případ, kdy je hospodářským výsledkem ztráta. Důvody ztráty mohou být různé a je tedy otázkou, jak předurčuje výše dosažené ztráty (aniž bychom znali důvody jejího vzniku) schopnost realizovat stavební projekt.

Vlastní kapitál zahrnuje kromě základního kapitálu, emisního ážia, kapitálových fondů a zákonného rezervního fondu i jiné fondy. Jedná se v mnoha případech o fondy, které jsou svojí povahou spíše závazkem, nikoliv vlastním kapitálem, např. sociální fond, tzv. FKSP apod. Jejich použití nemusí být plně v kompetenci vedení společnosti, ale naopak je řízeno statutem (pravidly) takového fondu, který často vzniká na základě složitého kolektivního vyjednávání. Efektivně se tedy obvykle jedná o závazky vůči zaměstnancům, viz také pasáž o zaměstnaneckých požitcích v 1. díle tohoto článku. Pokud je podíl takových fondů na vlastním kapitálu významný, je vhodné zvážit vyloučení těchto fondů z hodnoty vlastního kapitálu a z výpočtu ukazatele rentability vlastního kapitálu (a dále korigovat ukazatele zadluženosti odpovídajícím způsobem). Pomineme-li nedostatky nebo možná omezení kritéria hospodářského výsledku, domníváme se, že je třeba, aby ukazatel rentability vlastního kapitálu (ideálně s použitím jednak provozního zisku a jednak s použitím celkového zisku) byl doplněn také ukazatelem rentability celkového kapitálu a ukazatelem úrokového krytí. Vlastnická struktura může být totiž odlišná u různých společností: některé společnosti pracují zejména s vlastním kapitálem, jiné společnosti pracují z velké míry s cizím kapitálem, tj. jsou financovány úvěry a půjčkami, event. cennými papíry. Nejen vlastníci společnosti, ale i další financující partneři však požadují výnos ze své investice. V tomto smyslu je například vhodný jako doplňující ukazatel výnosnosti vloženého kapitálu (ROCE - Return On Capital Employed) - kde ve jmenovateli figuruje dlouhodobý „zaměstnaný” kapitál, tj. vlastní kapitál a dlouhodobé nebo revolvující se závazky z titulu úvěrů, půjček, leasingů, cenných papírů.

8

Účetní zpravodaj duben 2014 4.4.2. Rentabilita tržeb


Vymezení


•• Rentabilita tržeb = Provozní výsledek hospodaření / Výše tržeb Požadovaná hodnota min. 5%


Obecný vzorec •• Rentabilita tržeb = Hospodářský výsledek za účetní období / (Tržby za prodej zboží + výkony) x 100 (Macháček, I., str. 7) Obecná charakteristika Rentabilita tržeb je vlastně jedním z druhů ziskového rozpětí a vyjadřuje efektivnost provozní i finanční činnosti. (Grünwald, R. 2001, str. 32) Ukazatel vyjadřuje schopnost firmy transformovat zásoby na hotové peníze. Ukazuje nám, kolik zisku získá firma z 1 Kč tržeb. Jeho výše by se měla pohybovat nad 10%. (Macháček, I.,str. 8) Zhodnocení ukazatele Podle našeho názoru je tento ukazatel vhodný pro posouzení základní schopnosti generovat kladný hospodářský výsledek, tj. zisk. Sám o sobě ale není opodstatněným kritériem při zadávacích řízeních. Velikost tohoto ukazatele díky svému čitateli opět podléhá vlivům zmiňovaným v subkapitole věnované kritériu hospodářského výsledku. Případnou deformaci je tak možné omezeně eliminovat vyhodnocením ukazatele rentability v časové řadě.

Z pohledu investora je důležité zvážit převažující povahu zakázek s ohledem na sektor, kde jsou tyto zakázky realizovány. Odlišná ziskovost je u projektů veřejného sektoru (kde navíc převažují dopravní stavby nebo vodohospodářské a ekologické stavby), a jiná ziskovost u projektů soukromého sektoru (kde jsou například i residenční stavby). V obecném vzorci výše bychom upozornili na vhodnost použít namísto hodnoty tržeb spíše hodnotu výkonů - s ohledem na různou povahu realizovaných projektů, jak bylo uvedeno výše v souvislosti s nedokončenou výrobou. Dále by měl uživatel účetní závěrky věnovat pozornost struktuře výsledovky: zejména rozumět proporci celkového hospodářského výsledku v rozdělení na provozní, finanční a mimořádný. Snaha dosáhnout žádoucího ukazatele rentability odvozeného od provozního zisku může vést firmy k tendenci skrývat některé provozní ztráty ve finančním výsledku. Rovněž účetní metody pro tvorbu a rozpouštění rezerv a opravných položek nikoliv skrze příslušné řádky druhových či účelových nákladů a výnosů výsledovky, ale skrze řádek G. (resp. M.) – Změna stavu rezerv a opravných položek (s výjimkou daně z příjmů), mohou narušit vypovídací schopnost výsledovky. Například rezervy na slevy a dobropisy by spíše měly snižovat tržby běžného období. Podobně rezervy na reklamace a garanční opravy by mohly snižovat tržby běžného období nebo zvyšovat vymezenou kategorii nákladů souměřitelných k těmto výnosům. V tomto smyslu je tedy asi lepší některé transakce účtovat skrze dohadné položky (ty mají totiž svůj protiúčet na příslušných druhových či účelových účtech nákladů a výnosů), než skrze rezervy, které mají svůj protiúčet na řádku G. resp. M. výkazů.

9

Účetní zpravodaj duben 2014 4.5. Ukazatele zadluženosti 4.5.1. Celková zadluženost

České účetnictví • Hledání věrného obrazu – vliv účetních metod a odvětvové praxe na srovnatelnost účetních závěrek (3. část) IFRS • Rada IASB učinila rozhodnutí o konečném datu účinnosti standardu IFRS 9 • Rada IASB odkládá dokončení nového standardu pro vykazování výnosů • Databáze evropského orgánu ESMA obsahující rozhodnutí o používání IFRS • Stav schvalování IFRS v Evropské unii US GAAP • Společnosti poskytující služby v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit používající slevové portály k distribuci svých služeb – dopad na vykazování výnosů

Vymezení •• Celková zadluženost = [(Cizí zdroje + Ostatní pasiva) / Pasiva celkem] x 100 Požadovaná hodnota < 75%, resp. < 85%, resp. max. 70% •• Celková zadluženost = (Cizí zdroje / Celková aktiva) Požadovaná hodnota max. 75%, resp. max. 90% •• Celková zadluženost = [(Cizí zdroje + Časové rozlišení pasivní) / Pasiva celkem] x 100 Požadovaná hodnota max. 70%, resp. max. 20% Obecný vzorec •• Celková zadluženost = [(Cizí zdroje + Ostatní pasiva) / Aktiva celkem] x 100 (Macháček, I., str. 12) •• Celková zadluženost = Celkové závazky / Celkové aktiva (Grünwald, R. 1999, str. 59) Obecná charakteristika Celková zadluženost - udává míru krytí majetku firmy cizími zdroji (dlouhodobými a krátkodobými závazky). Světový průměr je 30-60%. Při výsledku nad 50% jde o negativní vývoj, vyšší hodnoty jsou rizikem pro věřitele. (Macháček, I., str. 12)

Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku a tím vyšší je finanční riziko. Ovšem pro jeho výši nelze stanovit nějaké přesné zásady. Je nutné ho vždy posuzovat v souvislosti s celkovou výnosností, kterou podnik dosahuje z celkového vloženého kapitálu, i v souvislosti se strukturou cizího kapitálu. (Grünwald, R. 1999, str. 59) Obecné nedostatky modelu Vysoká hodnota ukazatele může být z hlediska držitelů kmenových akcí příznivá v tom případě, je-li podnik schopen dosáhnout vyššího procenta rentability, výnosnosti z celkového kapitálu, než je procento úroků placené z kapitálu cizího. Naopak vysoká hodnota tohoto ukazatele může být pro akcionáře velmi nepříznivá v případě, že výnosnost celkového kapitálu vloženého do podniku je nižší, než je úrok placený věřitelům. (Grünwald, R. 1999, str. 59) Zhodnocení ukazatele Podle našeho názoru je toto vhodný ukazatel věřitelského rizika, i rizika souvisejícího s požadavkem na nepřetržité trvání podniku (které může být klíčové nejen z čistě účetního hlediska, ale rovněž z ekonomického hlediska - dokončení projektu, záruky za jeho kvalitu apod.). Ukazatel je nezbytné posuzovat v kontextu dalších ukazatelů, zejména rentability vlastního kapitálu a rentability celkového kapitálu (např. formou ukazatele ROCE zmíněného výše). Je to důležité především s ohledem na možné výrazné ovlivnění ukazatele způsobem fakturace stavebních zakázek (viz výše). Konkrétní požadované procento ukazatele by mělo zohledňovat standardy odvětví, případně sezónnost stavební činnosti.

10

Účetní zpravodaj duben 2014 4.5.2. Finanční zadluženost dlouhodobá

4.5.3. Finanční stabilita a soběstačnost (úvěrové zatížení)


Vymezení

Vymezení


•• Finanční zadluženost dlouhodobá = (Bankovní úvěry dlouhodobé + dlouhodobé závazky z finančního leasingu + Dlouhodobé závazky z operativního leasingu a nájemného) / Upravený vlastní kapitál

•• Úvěrové zatížení = Výše bankovních úvěrů / Celková pasiva Požadovaná hodnota max. 0,3

IFRS

•• Dlouhodobá zadluženost (finanční stabilita) = Dlouhodobý cizí kapitál / Celková aktiva

• Rada IASB učinila rozhodnutí o konečném datu účinnosti standardu IFRS 9 • Rada IASB odkládá dokončení nového standardu pro vykazování výnosů • Databáze evropského orgánu ESMA obsahující rozhodnutí o používání IFRS • Stav schvalování IFRS v Evropské unii US GAAP • Společnosti poskytující služby v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit používající slevové portály k distribuci svých služeb – dopad na vykazování výnosů

Obecný vzorec a jeho charakteristika

Dlouhodobá zadluženost - vyjadřuje, jaká část aktiv firmy je financována dlouhodobými dluhy. Pomáhá nalézt optimální poměr dlouhodobých a krátkodobých cizích zdrojů. Do dlouhodobých cizích zdrojů se zahrnují dlouhodobé obchodní závazky, úvěry a rezervy. Zhodnocení ukazatele Podle našeho názoru je výše naznačený ukazatel teoreticky velmi vhodný pro reálné posouzení zadluženosti, pokud zohledňuje závazky např. z titulu sjednaného leasingu, které nejsou v českém účetnictví (na rozdíl od IFRS závěrek) prezentovány na rozvaze, ale které by účetní jednotka měla evidovat v podrozvahové evidenci a prezentovat v příloze účetní závěrky, nebo závazky z nájemného. Sjednaný nájem budovy je do jisté míry fixním výdajem nutným vzhledem k zajištění chodu firmy, ze kterého se nelze snadno vyvázat, a proto by měl být ve finanční analýze promítnut. Z hlediska srovnávání nebo zadávacích řízení se jedná o vhodný doplňující ukazatel k dalším ukazatelům, zejména k ukazatelům likvidity a rentability.

•• Úvěrové zatížení = [Běžné bankovní úvěry + Krátkodobé finanční výpomoci] / Pasiva celkem Požadovaná hodnota max. 20% Obecný vzorec •• Úvěrové zatížení = [(Bankovní úvěry dlouhodobé + Běžné bankovní úvěry) / Vlastní jmění] x 100 (http://www.firemnifinance.cz) •• Celková uvěrová zadluženost = (Bankovní úvěry dlouhodobé + Běžné bankovní úvěry) / Vlastní jmění x 100 (Macháček, I.,str. 12) Obecná charakteristika Úvěrové zatížení podniku - je do určité výše žádoucí, nesmí ale podnik zatěžovat vysokými finančními náklady. Vyšší zadluženost je možná, ale jen za cenu vyšší rentability. Mezi ukazatele zadluženosti patří: úrokové krytí, míra zadluženosti vlastního kapitálu, míra celkové zadluženosti. (http://www.firemnifinance.cz) Ukazatel celkové úvěrové zadluženosti vystihuje poměr stavu všech poskytnutých úvěrů (krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých) k vlastním zdrojům. Údaj větší než 50% signalizuje nežádoucí vývoj firmy. (Macháček, I.,str. 12)

11


Obecný vzorec

Zhodnocení ukazatele Jedná se o doplňkový (dílčí) ukazatel k ostatním ukazatelům na bázi celkové zadluženosti a k ukazatelům úrokového krytí. I zde je relevantní komentář uvedený výše u ukazatele celkové zadluženosti.

•• A = 1,2*X1 + 1,4*X2 + 3,3*X3 + 0,6*X4 + 1,0*X5, kde A – Altmanův index finančního zdraví X1 – poměr pracovního kapitálu k celkovým aktivům X2 – poměr zisku po zdanění k celkovým aktivům X3 – poměr zisku před zdaněním a úroků k celkovým aktivům X4 – poměr tržní hodnoty vlastního kapitálu k účetní hodnotě cizího kapitálu (pokud není známá tržní hodnota kapitálu, lze dosadit hodnotu vlastního jmění z rozvahy) X5 – poměr součtu tržeb za prodej zboží a výkony k celkovým aktivům

4.5.4. Finanční stabilita (zohlednění rezerv) Vymezení •• Rezervy / Celková pasiva Požadovaná hodnota min. 0,004 •• Výpočet: (Rezervy + Cizí zdroje) / Celková pasiva Požadovaná hodnota max. 0,9 Zhodnocení ukazatele Jde o doplňkové ukazatele k ostatním ukazatelům na bázi celkové zadluženosti. I zde přiměřeně platí komentář uvedený výše u ukazatele celkové zadluženosti. Rezerva je zde chápána jako závazek. 4.6.

Altmanovo Z-score

Vymezení •• Altmanovo Z-score = 3,3*(EBIT / Celková aktiva) + + 1,0*(Tržby / Celková aktiva) + + 0,6*(Tržní hodnota jmění / Účetní hodnota dluhu) + + 1,4*(Zadržené výdělky / Celková aktiva) + + 1,2*(Pracovní kapitál / Celková aktiva) Požadovaná hodnota min 5,0

Podle hodnoty Altmanova indexu lze finanční situaci firmy rozdělit do tří skupin: •• uspokojivá finanční situace: A je větší než 2,99 •• neurčitá finanční situace: A je v intervalu 1,81 – 2,99 •• velmi silné finanční problémy: A je menší než 1,81

(Macháček str. 15)

Obecná charakteristika Jak uvádí Grünwald, průměrná hodnota A ve skupině bankrotujících podniků byla -0,258, zatímco ve skupině přežívajících 4,885. Altmanův model byl odzkoušen ve více zemích na více souborech a rozdíl mezi průměrnými hodnotami koeficientu A v obou souborech byl ve všech případech dosti významný. Altman sám označil podniky s hodnotou koeficientu nižší než 1,8 za přímé kandidáty bankrotu, zatímco pravděpodobnost přežití podniků s hodnotou koeficientu vyšší než 3,0 lze podle něho považovat za praktickou jistotu. Problematická situace je u podniků v tzv. šedé zóně (grey area), tj. s hodnotou koeficientu v intervalu 1,81 – 2,99.

12


Praktickými výzkumy bylo zjištěno, že lepší výsledky vykazují modely, kde vystupují jako nezávislé proměnné i makroagregáty jako je průměrná úroková míra, míra nezaměstnanosti, neboť byl zjištěn relativně vysoký stupeň korelace mezi těmito makroekonomickými veličinami a finančním stavem podniku. (Grünwald, R. 1999, str. 93, 94) Zhodnocení ukazatele Jedná se o vícerozměrný (souhrnný) ukazatel, který by měl být vyhodnocován pouze z hlediska navržených kategorií (typologie), nikoliv však ordinárně na základě hodnot Almanova Z-skóre pro jednotlivé podniky. V současných podmínkách České republiky se tento ukazatel jeví jako nevhodný, protože pracuje s údajem tržní hodnoty jmění, který je spolehlivě znám pouze pro subjekty, jejichž akcie jsou obchodovány na veřejných trzích, event. je znám v případě specifických transakcí (akvizice, fúze) nebo je nutné jej pracně získávat s využitím znalce (jinak než skrze řádnou účetní závěrku), což oslabuje flexibilitu prováděné finanční analýzy. Je třeba si také uvědomit účelovost tohoto ukazatele - jedná se o tzv. bankrotní model. Tj. pouze velmi špatné (nízké) hodnoty ukazatele mohou znamenat opravdový problém. Kromě individuálního posouzení jednotlivých komponent Z-skóre, a to samostatně, tj. mimo součtový vzorec Z-skóre, by měla být velmi dobře zvážena další kritéria resp. ukazatele.

Na výpočtu si lze velmi dobře představit zkreslení v situaci, kdy silně zadlužený podnik - který zároveň platí velké úroky a má pak relativně nízký zisk po úrocích a odpisech (EBT), nebo možná ztrátu - získá z ukazatele X3 a jeho váhy dle obecného vzorce vysokou hodnotu do součtového vzorce, která převýší hodnotu a váhu kritéria X4, ve kterém vysoký dluh vyjadřuje právě vysokou dluhovou službu. Daný podnik by pak mohl být vyhodnocen ve velmi dobrém světle, ale ukazatele zadlužení a úrokového krytí by odhalily možné věcné problémy, jak je popsáno výše u ukazatelů zadlužení. Je nutné uvést, že uvedený ukazatel „trpí” svojí univerzálností: váhy použité ve vzorci se nepochybně liší v závislosti na sektorech hospodářství, v závislosti na národních ekonomikách, nadnárodních ekonomických prostorech a také se vyvíjejí v čase. Ve vazbě na odvětví stavebnictví si lze snadno představit, že daný ukazatel může vykazovat specifika pro podniky specializující se na zakázky ve veřejném sektoru a pro podniky provádějící zakázky rovněž ze soukromého sektoru. Z výše uvedených důvodů vidíme použití ukazatele samo o sobě jako problematické. Vhodnějším by bylo komplexní vyhodnocení na základě individuálně vypočtených ukazatelů finanční analýzy: ukazatele likvidity, zadluženosti (vč. úrokového krytí), rentability.

13

Účetní zpravodaj duben 2014 4.7. Index důvěryhodnosti „IN95“


Vymezení


•• IN95 = K1 + K2 + K3 + K4 + K5 – K6


K1 = V1 x (Aktiva / Cizí zdroje) K2 = V2 x (Výsledek hospodaření před zdaněním a úroky / Nákladové úroky) K3 = V3 x (Výsledek hospodaření před zdaněním a úroky / Aktiva) K4 = V4 x (Výnosy / Aktiva) K5 = V5 x (Oběžná aktiva / (Krátkodobé závazky + Krátkodobé bankovní úvěry)) K6 = V6 x (Závazky po lhůtě splatnosti / Výnosy) Váhy: V1 = 0,34; V2 = 0,11; V3 = 5,74; V4 = 0,35; V5 = 0,10; V6 = 16,54 Požadovaná hodnota 2,0 Obecný vzorec •• IN95=V(1) * A + V(2) * B + (V3) * C + (V4) * D + (V5) * E – (V6) * F kde: A = aktiva/cizí kapitál B = EBIT/nákladové úroky C = EBIT/celková aktiva D = tržby/celková aktiva E = oběžná aktiva/krátkodobé závazky F = závazky po lhůtě splatnosti/tržby V1 až V6 = váhy jednotlivých ukazatelů

Váhy se počítají jako podíl významnosti ukazatele ke kriteriální hodnotě ukazatele. Kriteriální hodnoty jsou stanoveny jako vážený průměr za jednotlivá odvětví. Hodnoty vah vypočtené pro jednotlivé obory ekonomických činností uvádí např. (Zlámalová, V., 2009, str. 26-28). Tabulka nezahrnuje hodnoty V2 a V5, které jsou pro všechna odvětví stejné. Obecná charakteristika Index IN - Manželé Inka a Ivan Neumaierovi (od monogramu jejich jmen byl odvozen název indexu) sestavili index důvěryhodnosti IN na základě souboru dat 100 českých podniků, s použitím vybraných statistickomatematických metod. Tento index odráží zvláštnosti českých účetních výkazů a ekonomické situace v ČR. Obdobně jako Altmanovo Z-score obsahuje index důvěryhodnosti IN standardní poměrové ukazatele z oblasti aktivity, výnosnosti, zadluženosti a likvidity. Postupem času byly vytvořeny 4 varianty indexu důvěryhodnosti s označením podle roku vzniku. (Zlámalová, V., 2009, str. 26) Index IN95 je bankrotním modelem a mezi jeho ukazateli není zastoupen ani jeden, který by pracoval s tržní hodnotou firmy, jak je tomu u Altmanova modelu. Tato úprava je výhodou pro podmínky málo likvidního kapitálového trhu. Podle manželů Neumaierových (2002) je „specifikem pro českou ekonomiku, kde je vysoká platební neschopnost, zařazení ukazatele Závazky po lhůtě splatnosti/výnosy“. Tento ukazatel charakterizuje neschopnost firmy a snižuje se o něj hodnota indexu. Index byl testován na datech tisíců českých firem a prokázal vynikající vypovídací schopnost pro odhad finanční tísně těchto firem. Úspěšnost indexu dosahuje více než 70%.

14


Vyhodnocení testu: IN > 2 značí uspokojivou finanční situaci; rozpětí 1 < IN ≤ 2 představuje šedou zónu nevyhraněných výsledků; IN ≤ 1 označuje firmu ohroženou vážnými finančními problémy (Dluhošová, D., 2006, In: Zlámalová, V., 2009, str. 26 - 29) Zhodnocení ukazatele Vzhledem ke konstrukci souhrnných ukazatelů je evidentní, že jejich využití ve finanční analýze je pouze doplňkové. Je třeba zdůraznit, že bonitní a bankrotní indikátory mají pouze určitý orientační charakter a nejsou schopny nahradit podrobnou finanční analýzu, ze které se dají lépe vyvodit závěry a doporučení. Ty nelze dělat bez podrobné analýzy jednotlivých oblastí hospodaření – rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti či dalších ukazatelů a jejich vzájemných vztahů. Podniky také nelze mechanicky hodnotit bez posouzení jejich postavení v rámci vnějších i vnitřních podmínek pro podnikání a hospodaření. Pro ukazatel platí v zásadě totéž, co bylo uvedeno výše u ukazatele Almanovo Z-skóre. Jedná se analogicky o bankrotní ukazatel. Výhodou příslušného indexu IN je jeho vazba na českou ekonomiku a vhodnější jsou rovněž indexy konstruované na bázi empirických dat české ekonomiky, resp. jejích jednotlivých sektorů dle klasifikace OKEČ. V praxi doporučujeme posuzovat spíše jednotlivé ukazatele finanční analýzy samostatně a jako celek, nikoliv však na základě uvedených indexů.

Shrnutí Rozmanitost stavební praxe nelze podle našeho názoru zasadit do krabičky vymezené přesným ukazatelem finanční analýzy. V praxi dřívějších zadávacích řízení bylo často požadováno zadavatelem (kromě dalších požadavků) i několik ukazatelů finanční analýzy. Smysluplný obrázek o finanční výkonnosti a pozici společnosti je však možné učinit pouze na základě úplné finanční analýzy, a pouze s přihlédnutím k používaným účetním metodám a obsahové náplni účetní závěrky popsané v příloze účetní závěrky. Široké spektrum činností stavebních společností a sama účetní legislativa vytvářejí nebo umožňují vytvářet specifika v účetních závěrkách, ke kterým by smysluplná finanční analýza takové účetní závěrky (ale také analýza individuálního finančního ukazatele) měla přihlédnout. Pokud vzpomeneme na nedávnou minulost, předkladatelem ukazatelů finanční analýzy v zadávacích řízeních byly soutěžící stavební společnosti, hodnotitelem byl pak zadavatel. Na předkladatele i hodnotitele finanční analýzy musí být kladeny nároky týkající se jejich proaktivního přístupu k předkládání resp. hodnocení a ověřování finančních informací, a snahy o dosažení maximální vypovídací schopnosti příslušných finančních ukazatelů.

15

Účetní zpravodaj duben 2014 Podle našeho názoru by měla být obecně při mezipodnikovém srovnávání (a obzvláště pak při zadávacích řízeních) uplatněna následující pravidla:

České účetnictví • Hledání věrného obrazu – vliv účetních metod a odvětvové praxe na srovnatelnost účetních závěrek (3. část) IFRS • Rada IASB učinila rozhodnutí o konečném datu účinnosti standardu IFRS 9 • Rada IASB odkládá dokončení nového standardu pro vykazování výnosů • Databáze evropského orgánu ESMA obsahující rozhodnutí o používání IFRS • Stav schvalování IFRS v Evropské unii US GAAP • Společnosti poskytující služby v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit používající slevové portály k distribuci svých služeb – dopad na vykazování výnosů

•• nepožadovat individuální a z kontextu vytržené ukazatele, ale naopak požadovat všechny skupiny ukazatelů, tj. likviditu, zadluženost (včetně úrokového krytí), rentabilitu, event. obrátkovost (aktivitu); •• ukazatele vyhodnocovat zásadně v časových řadách (ročních), ale je-li to nezbytné - např. i za kratší než roční období - k zamezení vlivu nahodilých nebo záměrných zkreslení; •• na straně stavebních společností i hodnotitele přihlížet důsledně k používaným účetním metodám a politikám zveřejňovaným v příloze účetní závěrky včetně účetního rámce (česká legislativa / IFRS); •• umožnit odklon od předepsaného vzorce (stanovit jej jako rámcový pro zadávací řízení) nebo alespoň připustit doplňující vysvětlení předložená stavební společností, která by průkazně zohledňovala specifika dané společnosti nebo závěrky k určitému datu vzhledem k požadovanému rámcovému vzorci; •• přihlížet ze strany hodnotitele nejen k údajům v rozvaze a výkazu zisku a ztráty, ale také k výkazu o peněžních tocích.

V našem příspěvku jsme využili pro dokreslení problematiky tyto prameny: •• Grünwald, R.: Analýza finanční důvěryhodnosti podniku; EKOPRESS, Praha, 2001 •• Grünwald, R., Holečková, J.: Finanční analýza a plánování podniku; VŠE v Praze, Praha, 1999 •• Macháček, I.: Vztah finančního řízení a finanční analýzy, In: Téma měsíce; časopis FPP •• Zlámalová, V.: Srovnávací studie bankrotních/bonitních modelů; diplomová práce, Masarykova univerzita, Brno, 2009 •• Dluhošová, D.: Finanční řízení a rozhodování podniku: Praha, Ekopress, s.r.o., 2006 •• http://www.firemnifinance.cz/finance-a-pojisteni/informace/ financni-analyza/vypocet/ Pokud nám chcete sdělit své postřehy, zkušenosti či komentáře k tématu našeho příspěvku, budeme velmi rádi. Těšíme se rovněž na Vaše případné dotazy a náměty témat, o kterých byste se rádi dočetli v našem zpravodaji.

16

Účetní zpravodaj duben 2014 České účetnictví

Rada IASB učinila rozhodnutí o konečném datu účinnosti standardu IFRS 9 Dne 20. února 2014 Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) rozhodla, že datum účinnosti standardu IFRS 9 Finanční nástroje bude 1. ledna 2018.


Standard IFRS 9 byl vydán v listopadu 2009 a novelizován v prosinci 2011 a listopadu 2013. Původně měl nabýt účinnosti dne 1. ledna 2013, přičemž datum účinnosti bylo později posunuto na 1. ledna 2015. V listopadu 2013 rada IASB povinné datum účinnosti zcela zrušila a rozhodla se stanovit nové datum poté, co budou dokončeny všechny fáze projektu a bude vydána konečná verze standardu IFRS 9.


17 Rada IASB odkládá dokončení nového standardu pro vykazování výnosů Po nedávném zasedání v únoru 2014 se rada IASB rozhodla, že opět odloží dokončení standardu pro vykazování výnosů, v důsledku čehož se projekt stále nachází ve fázi opětovného projednávání. V současné době se předpokládá, že nový, vysoce očekávaný standard pro vykazování výnosů bude dokončen v druhém čtvrtletí roku 2014, přičemž jeho dokončení bylo původně plánováno již na první čtvrtletí roku 2014 poté, co rada IASB v listopadu 2013 potvrdila, že je s dosavadním úsilím spokojena a může přistoupit k hlasování.

Předběžně dohodnuté datum účinnosti se vztahuje na účetní období začínající dne 1. ledna 2017 nebo později. Dřívější použití tohoto standardu nebude povoleno.


Databáze evropského orgánu ESMA obsahující rozhodnutí o používání IFRS Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Markets Authority – ESMA) byl založen v roce 2010. Podle zakládajícího nařízení (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010) má ESMA fungovat v oblasti finančního výkaznictví s cílem zajistit efektivní a konzistentní uplatňování evropské legislativy v oblasti cenných papírů a trhů.

Zveřejnění nových standardů, které byly vydány, avšak dosud nejsou účinné Konec účetního období: 31. prosince 2011 Druh problematiky: Zveřejnění Relevantní standardy: IAS 8 – Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby

V rámci ESMA evropské dohledové orgány odpovědné za prosazování standardů IFRS (dále jen „Dohledový orgán“) sledují a kontrolují účetní závěrky emitentů, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na regulovaném trhu, a kteří sestavují účetní závěrku podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a posuzují, zda jsou jejich závěrky v souladu se standardy IFRS, jakož i s dalšími relevantními požadavky v oblasti výkaznictví, včetně příslušné národní legislativy.

Popis účetního přístupu účetní jednotky Roční účetní závěrka účetní jednotky byla sestavena v souladu se standardy IFRS schválenými k použití v Evropské unii. V účetní závěrce je uvedeno, že účetní jednotka zohlednila všechny nové standardy a interpretace, včetně úprav stávajících standardů a interpretací, které byly vydány radou IASB a schváleny Evropskou unií, avšak které dosud nebyly účinné a nebyly pro potřeby této účetní závěrky účetní jednotkou předčasně přijaty, jakož i informace, které jsou relevantní pro posouzení možného dopadu spojeného s prvním použtím těchto standardů. Z tohoto důvodu účetní jednotka při aplikaci článku 30 standardu IAS 8 zohlednila pouze nové standardy a interpretace, které byly k datu schválení účetní závěrky schváleny k použití v Evropské unii. Nebyly uvedeny žádné informace o standardech, jež byly vydány, avšak dosud nejsou schváleny k použití v Evropské unii.

ESMA pravidelně publikuje výňatky ze své tajné databáze rozhodnutí o používání standardů IFRS při sestavování účetních závěrek, aby subjektům sestavujícím i používajícím účetní závěrky poskytla relevantní informace o řádném použití standardů IFRS. Publikování rozhodnutí spolu s jejich zdůvodněním přispívá k důslednému uplatňování standardů IFRS v Evropském hospodářském prostoru. Výňatky z databáze rozhodnutí o používání standardů IFRS je možné v anglickém jazyce stáhnout zde. Z rozhodnutí týkajících se používání standardů IFRS, která evropský orgán ESMA v roce 2013 vydal, jsme vybrali dvě, která mohou být aktuální pro řadu našich klientů:

Rozhodnutí dohledového orgánu Dohledový orgán nesouhlasil s tím, že byly zveřejněny pouze informace o nových standardech, interpretacích a úpravách stávajících standardů, které byly vydány radou IASB, avšak nejsou zatím účinné, a které byly Evropskou unií již schváleny. Tento orgán vyžadoval, aby byly zveřejněny informace o všech takových standardech bez ohledu na to, zda byly Evropskou unií schváleny či nikoliv.

18


Zdůvodnění rozhodnutí Článek 30 standardu IAS 8 vyžaduje, aby účetní jednotka zveřejnila nové standardy, které byly vydány, avšak nejsou dosud účinné, a odhadla možný dopad prvního použití těchto standardů na účetní závěrku. Standard IAS 8 byl schválen Evropskou unií a v rámci schvalovacího procesu nedošlo k žádným úpravám článku 30 tohoto standardu. Proto není vhodné omezovat uplatnění tohoto článku pouze na standardy, interpretace a úpravy, které již byly Evropskou unií schváleny.


Dle článku 112 c) standardu IAS 1 je dále vyžadováno, aby příloha účetní závěrky obsahovala informace, které nejsou uvedeny na jiném místě účetní závěrky, avšak jsou relevantní pro její pochopení. Zdroj: Rozhodnutí č. EECS/0213-12 Posouzení významnosti chyby Konec účetního období: 31. prosince 2010 Druh problematiky: Významnost, oprava chyby Relevantní standardy: IAS 8 – Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby, IAS 40 – Investice do nemovitostí Popis účetního přístupu účetní jednotky Účetní jednotkou je finanční instituce, která zákazníkům ze soukromého, firemního a veřejného sektoru poskytuje bankovní služby včetně úvěrů a poradenství v oblasti investičních aktivit. Účetní jednotka vlastnila několik nemovitostí klasifikovaných jako investice do nemovitostí. V souladu s účetními pravidly účetní jednotky jsou investice do nemovitostí oceněny pomocí modelu pořizovací ceny dle standardu IAS 40. Účetní hodnota investice do nemovitosti uvedená v účetní závěrce za rok 2010 dosahovala 2,2 milionu EUR.

V příloze účetní závěrky sestavené dle IFRS bylo uvedeno, že odborný odhadce stanovil reálnou hodnotu jedné investice do nemovitosti o 0,8 milionu EUR vyšší, než je její účetní hodnota. Navzdory svým účetním pravidlům účetní jednotka vykázala tuto částku jako zisk z přecenění ve výkazu o úplném výsledku za rok 2010. Účetní jednotka nezamýšlela dobrovolně změnit svá účetní pravidla a ve svém portfoliu nepřecenila žádnou další investici do nemovitosti na reálnou hodnotu. Účetní jednotka dosáhla v roce 2010 čisté ztráty ve výši 1,6 milionu EUR po zdanění, včetně přecenění investice do nemovitosti. Rozdíl vyplývající z přecenění (před zdaněním) dosahoval 0,6 milionu EUR. Účetní jednotka argumentovala tím, že přeceněná investice do nemovitostí měla být prodána během roku 2010, avšak prodej byl odložen. K prodeji nakonec došlo ke konci roku 2011, přičemž prodejní cena představovala účetní hodnotu investice do nemovitosti navýšenou o 0,8 milionu EUR. Účetní jednotka tvrdila, že zisk z přecenění investice do nemovitosti neměl na účetní závěrku významný dopad. Auditor ve své zprávě uvedl, že přecenění nebylo provedeno v souladu s účetními pravidly účetní jednotky, avšak dospěl k závěru, že chyba nebyla významná. Účetní jednotka nepovažovala změnu za významnou, protože by mimo jiné neměla významný dopad na vlastní kapitál.

19


Rozhodnutí dohledového orgánu Dohledový orgán usoudil, že přecenění jedné investice do nemovitosti nebylo provedeno v souladu s požadavky stanovenými ve standardu IAS 40 a že přecenění představovalo významnou chybu v účetní závěrce. Následně tento orgán účetní jednotku vyzval, aby chybu v účetní závěrce za rok 2011 retrospektivně opravila. Dohledový orgán poukázal na článek 42 standardu IAS 8, jenž stanoví, že účetní jednotka je povinna opravit významné chyby z předchozích období retrospektivně v prvním vydání účetní závěrky schválené k vydání po odhalení chyb, a rovněž na článek 49, který vyžaduje zvláštní zveřejnění informací o chybách z předchozích období.

Zdůvodnění rozhodnutí Ocenění investic do nemovitostí bylo založeno na modelu pořizovacích cen. Vzhledem k tomu, že účetní jednotka nezměnila svá účetní pravidla na model ocenění reálnou hodnotou a další investice do nemovitostí nebyly přeceněny, dohledový orgán dospěl k závěru, že přecenění investice do nemovitosti neproběhlo v souladu s požadavky definovanými ve standardu IAS 40. Dohledový orgán zastával názor, že částka vykázaná jako přecenění investice do nemovitosti způsobila v účetní závěrce za rok 2010 významnou chybu. Tento orgán uvedl, že vykázaná čistá ztráta za dané účetní období v hodnotě 1,6 milionu EUR by bez provedeného přecenění dosáhla výše 2,2 milionu EUR, a považoval tento rozdíl za významný. Zdroj: Rozhodnutí č. EECS/0113-05

20


Stav schvalování IFRS v Evropské unii Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 12. března 2014.

Úpravy

Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čekají k 21. březnu 2014 následující dokumenty rady IASB:

•• Roční zdokonalení IFRS – cyklus 2010–2012 (vydáno v prosinci 2013)

Standardy

Interpretace

•• IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v listopadu 2009) a následné úpravy (úpravy IFRS 9 a IFRS 7 vydané v prosinci 2011 a úpravy IFRS 9 Obecné zajišťovací účetnictví vydané v listopadu 2013)

•• IFRIC 21 Odvody (vydáno v květnu 2013)

•• IFRS 14 Časové rozlišení při cenové regulaci (vydáno v lednu 2014)

•• Úprava standardu IAS 19 Plány definovaných požitků: Zaměstnanecké příspěvky (vydáno v prosinci 2013)

•• Roční zdokonalení IFRS – cyklus 2011–2013 (vydáno v prosinci 2013)

Klikněte na Zprávu o schvalování IFRS v EU.

21


Společnosti poskytující služby v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit používající slevové portály k distribuci svých služeb – dopad na vykazování výnosů Toto vydání článku z oblasti US GAAP se zabývá úvahami o tom, jak by se měly vykazovat výnosy společností poskytujících služby v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit v případě, že k prodeji svých služeb využívají slevové portály. Slevový portál obvykle používá vlastní webovou stránku nebo mobilní aplikaci k inzerci různých zlevněných výrobků a služeb, včetně služeb pro zájemce o cestování, ubytování a volnočasové aktivity, a umožňuje zákazníkům jejich koupi. V době ekonomicky a prakticky přemýšlejících zákazníků se nákupy na internetu stávají čím dál populárnější. Za posledních pár let počet obchodů na slevových portálech rapidně vzrostl. Prudký nástup technologie smartphonů a mobilních aplikací přispěl k rozvoji internetových obchodů, čímž vytvořil prostředí, ve kterém mají zákazníci přístup k nejnovějším a nejlevnějším nabídkám jednoduše kliknutím na dotykovou obrazovku. Mnohé společnosti podnikající v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit se obracejí na slevové portály o pomoc s inzercí a prodejem výrazně zlevněných služeb, včetně letenek, konzumace jídel a nápojů, hotelového ubytování, rekreace, balíčků v rekreačních střediscích a lázeňských pobytů. Využitím distribučních kanálů slevových portálů a schopnosti zákazníků okamžitě reagovat na obdrženou nabídku na internetu mohou tyto společnosti posílit zájem zákazníků v mimosezónním období.

Co by měli společnosti zvažovat v souvislosti s vykazováním výnosů dle US GAAP Online nabídky mají různé formy. U mnoha transakcí platí zákazníci slevovému portálu předem výměnou za kupón, který později předloží společnosti podnikající v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit k využití; u jiných nabídek kupují zákazníci výrobek nebo službu přímo od společnosti podnikající v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit zaplacením zlevněné ceny inzerované na slevovém kupónu. Způsob, jakým by měla společnost podnikající v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit účtovat o provedené transakci s kupónem, bude záležet na podmínkách transakce. Klíčovou úvahou při hodnocení transakce se slevovým portálem je, zda společnost podnikající v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit jedná přímo nebo jako zprostředkovatel. Standard ASC 605-45 stanovuje prodej zboží nebo služeb prostřednictvím internetu jako jednu z typických transakcí, u kterých musejí společnosti rozhodnout, zda zaúčtovat výnosy buď (1) v brutto výši (pokud společnost jedná napřímo) nebo (2) netto výši (pokud je společnost prostředníkem). Při hodnocení transakce musí společnost nejdříve stanovit, zda daná transakce představuje normální (dvoustranný) prodej mezi společností a slevovým portálem. Slevový portál může například koupit balíček pokojů v hotelu, aby jej pak prodal svým vlastním zákazníkům a zaplatí za pokoje bez ohledu na to, zda jsou využity. V takovém případě může být transakce považována za normální prodej mezi hotelem a slevovým portálem.

22


Pokud transakce nepředstavuje takový dvoustranný prodej, musí společnost podnikající v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit využít ukazatelů ve standardu ASC 605-451, aby stanovila, zda v transakci jedná přímo nebo jako zprostředkovatel.

Ukazatel zaúčtování výnosů v brutto výši (společnost jedná napřímo)

Ukazatel zaúčtování výnosů v netto výši (společnost jedná jako zprostředkovatel)

Společnost by měla vykazovat výnosy v brutto výši, pokud společnost:

Společnost by měla vykazovat výnosy v netto výši, pokud:

•• je primární povinnou stranou v transakci.*

•• dodavatel společnosti je primární povinnou stranou v transakci.*

•• nese obecné riziko spojené se zásobami před objednávkou zákazníka nebo po vrácení zboží zákazníkem. *

•• výše výnosů společnosti je fixní.

•• má volnost při stanovení ceny.

•• dodavatel nese úvěrové riziko.

•• může měnit výrobek nebo poskytuje část služby. •• má volnou ruku při výběru dodavatele. •• účastní se vymezení výrobku nebo služeb. •• nese riziko fyzické ztráty zásob poté, co zákazník učiní objednávku, nebo během přepravy. •• nese úvěrové riziko. * silný ukazatel

Pokud se na základě těchto ukazatelů společnost rozhodne, že jedná v transakci napřímo, zaúčtuje výnosy v brutto výši (tj. v plné výši zaplacené zákazníkem). Naproti tomu, pokud společnost stanoví, že jedná v transakci jako zprostředkovatel, zaúčtuje výnosy z transakce v netto výši (tj. ve výši zaplacené zákazníkem snížené o poplatek slevovému portálu). Příklad 1 Hotel uzavře transakci se slevovým portálem o prodeji slevového kuponu na dvoudenní pobyt v hotelu na konkrétní víkend. Podle podmínek transakce bude slevový portál odpovědný za marketing (tj. informuje registrované účastníky o nabídce) a prodej slevového kuponu (v hodnotě 2000 Kč) za 1000 Kč. Když dojde k prodeji, zákazník zaplatí slevovému portálu 1000 Kč a slevový portál poukáže 600 Kč hotelu. Zákazník použije slevový kupón při pobytu v hotelu. Hotel může v tomto případě dojít k závěru, že je zde vhodné vykazování v brutto výši, protože byl primární povinnou stranou odpovědnou za splnění objednávky zákazníka (tj. poskytoval práva zákazníkovi k využití hotelových služeb) a měl také volnou ruku při stanovení ceny obchodu. Příklad 2 Slevový portál nakoupí 100 dárkových poukázek (každá za 1000 Kč) od restaurace za předem uhrazenou nevratnou platbu ve výši 40 tisíc Kč. Každá dárková poukázka je inzerována na webové stránce slevového portálu za 500 Kč a je možné ji použít ke konzumaci jídla a pití v restauraci ve výši 1000 Kč. Slevový portál přebírá riziko spojené se zásobami a může stanovit cenu, za kterou budou dárkové poukázky na webové stránce prodávány. Slevový portál také přebírá riziko výběru částky od zákazníka (úvěrové riziko). Ačkoliv v konečné fázi službu zákazníkovi poskytne restaurace (a mohla by být považována za primární povinnou stranu v transakci), podle standardu ASC 605-45 může restaurace usoudit, že výnosy by měly být zaúčtovány v netto výši.

23


Při hodnocení transakcí podle standardu ASC 605-45 je společnost podnikající v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit často považována za jednající napřímo, protože je obvykle stranou odpovědnou za poskytování zboží nebo služeb zákazníkovi, který si koupil kupón. Nicméně za určitých okolností může být pro společnost těžké sehnat dostatečné informace o protiplnění, které slevový portál obdržel od zákazníka, tak aby mohla vykazovat výnosy v brutto výši. V takovém případě je přípustné alternativní vykazování (např. na základě protiplnění obdrženého od zprostředkovatele).


Důsledky neuplatnění slevového kupónu U některých slevových kuponů je třeba, aby společnost podnikající v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit poskytla zboží nebo službu ke konkrétnímu datu nebo v konkrétním období, nebo je třeba, aby zákazník provedl nějakou činnost, aby kupon mohl využít. Nevyužití kuponu zákazníkem nebo nízká pravděpodobnost, že bude kupon využit, se označuje jako neuplatnění kupónu. V takových případech je třeba, aby společnost stanovila, kdy a jak zaúčtovat neuplatnění kuponu jako výnos společnosti. Společnost by měla stanovit pravidla, jak a kdy zaúčtovat výnosy týkající se neuplatněných kuponů ve světle specifických skutečností a okolností každé transakce. Společnosti obecně k vykazování neuplatněných kuponů používají jeden ze dvou následujících postupů: •• Neuplatnění je stanoveno pro každý slevový kupon a zaúčtováno v momentě, kdy je společnost právně zbavena odpovědnosti vůči zákazníkovi (např. slevový kupon pozbude platnost nebo se využití kuponu stane nepravděpodobným).

•• Odhadovaná hodnota slevových kuponů v homogenní skupině prodané za určité období, u nichž se nepředpokládá, že by byly využity, je zaúčtována v poměru k zaúčtované hodnotě uplatněných slevových kuponů v této skupině. Ke správnému použití této metody musejí být společnosti schopny rozumně a objektivně stanovit výši neuplatněných kuponů a období, za které jsou výnosy z uplatněných slevových kuponů zaúčtovány. U obou přístupů jak odhadovaná hodnota neuplatněných kuponů, tak období, za které je zaúčtována musí být podpořeny (1) dostatečnými historickými důkazy a (2) musí existovat nízká pravděpodobnost, že by byly provedeny významné úpravy částek, které již byly zaúčtovány jako výnosy. Závěr Slevové kupony zůstanou hodnotným marketingovým a propagačním nástrojem k budování povědomí o značkách a oslovení nových i stávajících zákazníků. Nicméně mohou být problematické z účetního a daňového hlediska, zejména pokud dojde ke změnám v podmínkách transakce. Vzhledem k růstu internetového slevového segmentu by měly společnosti podnikající v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit provádět podrobné analýzy transakcí se slevovými portály a souvisejících účetních a daňových pravidel, aby zajistily adekvátní zvážení výše uvedených účetních a daňových důsledků. Zpracováno na základě článku “Travel, Hospitality & Leisure Spotlight — THL deals you can account on”

24

Účetní zpravodaj duben 2014

Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků:

České účetnictví • Hledání věrného obrazu – vliv účetních metod a odvětvové praxe na srovnatelnost účetních závěrek (3. část) IFRS • Rada IASB učinila rozhodnutí o konečném datu účinnosti standardu IFRS 9 • Rada IASB odkládá dokončení nového standardu pro vykazování výnosů • Databáze evropského orgánu ESMA obsahující rozhodnutí o používání IFRS • Stav schvalování IFRS v Evropské unii

České účetnictví Stanislav Staněk Miroslav Zigáček

[email protected] [email protected]

IFRS a US GAAP Martin Tesař Soňa Plachá Gabriela Jindřišková

[email protected] [email protected] [email protected]

Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz

US GAAP • Společnosti poskytující služby v oblasti cestování, ubytování a volnočasových aktivit používající slevové portály k distribuci svých služeb – dopad na vykazování výnosů

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2014 Deloitte Česká republika

Účetní zpravodaj. duben Deloitte Česká republika

Recommend Documents