Učební osnovy Vzdělávací oblast :
Člověk a příroda
Vyučovací předmět :
Fyzika
Charakteristika vyučovacího předmětu V předmětu Fyzika je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda, oboru fyzika Mezi hlavní cíle patří poznávání přírody, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikaci v praktickém životě, rozvíjení dovednosti objektivně pozorovat, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry, a ty ústně i písemně interpretovat. Žáci se učí rozlišovat příčiny fyzikálních dějů, souvislosti mezi nimi, předvídat je, popřípadě ovlivňovat, a to hlavně v souvislosti s řešením praktických problémů. Ve vzdělávacím předmětu fyzika směřujeme výuku ještě specificky k: 1. podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních fyzikálních pojmů a zákonitostí, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích 2. vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat fyzikální jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů 3. získávání a upevňování dovednosti pracovat podle pravidel bezpečné práce a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech, především při úrazu elektrickým proudem 4. Společné výchovné a vzdělávací strategie k rozvoji klíčových kompetencí Výuka fyziky společně s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka takto: Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování; potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi; způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby; posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů; zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí;
porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí; uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy; utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí; 1.
Společné výchovné a vzdělávací strategie k rozvoji klíčových kompetencí
Výuka fyziky společně s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka takto: Kompetence k učení: Žáci se učí metodám poznávání přírodních objektů, procesů, vlastností a jevů, učí se zpracovávat informace z hlediska důležitosti i objektivity a využívat je k dalšímu učení, samostatně pozorují a experimentují, získané výsledky porovnávají, kriticky posuzují a vyvozují z nich závěry; tím, že učitel žákům předkládá co nejvíce praktických pokusů, umožní žákům využívat výukové programy, a to jak pod jeho vedením, tak především samostatně při zpracování vlastních prezentací. Učitel žáky vede k tomu, aby vždy nejprve odhadli výsledky experimentu a po dosažení závěru korigovali své hypotézy, aby vyhledávali v různých pramenech potřebné informace týkající se problematiky fyzikálního poznávání a využívali je efektivně ve svém dalším studiu, aby poznávali souvislosti fyzikálního zkoumání s ostatními přírodovědně zaměřenými oblastmi zkoumání.
Kompetence k řešení problémů: Žáci se učí přecházet od smyslového poznávání k poznávání založenému na pojmech, prvcích teorií a modelech a chápat vzájemné souvislosti či zákonitosti přírodních faktů. Učí se poznatky zobecňovat a aplikovat v různých oblastech života. Učí se základům logického vyvozování a předvídání specifických závěrů z přírodovědných zákonů. Rozvíjí schopnost objevovat a formulovat problém a hledat různé varianty řešení; tím, že učitel žákům umožňuje předpokládat, prakticky ověřovat a vyvozovat závěry na základě osvojených znalostí a dovedností, hledat, navrhovat či používat různé další metody, informace a prostředky nebo nástroje, které by mohly přispět k řešení daného problému, jestliže dosavadní metody, informace nevedly k cíli, korigovat chybná řešení problému, používat osvojené metody řešení fyzikálních problémů i v jiných oblastech vzdělávání, pokud jsou tyto metody v těchto oblastech aplikovatelné. Kompetence komunikativní: Žáci jsou vedeni k přesnému a logicky uspořádanému vyjadřování a argumentaci. Učí se stručně, přehledně a objektivně sdělovat postup a výsledky svých pozorování a experimentů, a to ústně i písemně, naslouchají názorům učitele i spolužáků, vhodně na ně reagují, účinně se zapojují do diskuse, obhajují svůj názor a vhodně argumentují; tím, že učitel žáky vede k tomu, aby výsledky svých pokusů komentovali, vysvětlili, obhájili, aby využívali informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní komunikaci i s okolním světem a pro prezentaci svých výsledků. Kompetence sociální a personální: Žáci se učí účinně spolupracovat ve skupině, učí se podílet se společně s učitelem na vytváření pravidel práce v týmu, vytvářejí si pozitivní představu o sobě samém; tím, že učitel dává žákům příležitost vzájemně spolupracovat při praktickém řešení úkolů, umožňuje jim statisticky zpracovávat a třídit informace, vede vyučování tak, že žáci mají možnost spolupracovat při výukových programech, a umožňuje žákům objektivně hodnotit vlastní práci v kolektivu. Kompetence občanské: Žáci jsou vedeni k poznání možnosti rozvoje i zneužití fyzikálních jevů a učí se odpovědnosti za zachování životního prostředí; tím, že učitel žáky seznamuje s historií zneužívání jaderných zbraní, ekologických havárií a s příčinami zhoršení životního prostředí (skleníkový efekt, ozonová díra) a s riziky a prodiskutuje s nimi opatření k jejich předcházení a minimalizaci. Seznamuje žáky s plány krizových opatření.Umožňuje žákům chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhodovat se v zájmu podpory a ochrany zdraví.
Kompetence pracovní: Žáci se učí optimálně plánovat a provádět soustavná pozorování a experimenty a získaná data zpracovávat a vyhodnocovat. Seznamují se se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; tím, že učitel vede žáky k tomu, aby výsledky pokusů a pozorování zhodnotili, třídili a statisticky zpracovali a vytvářeli protokoly k laboratorním pracím. Učitel důsledně dbá na bezpečnost, dodržování pracovního řádu a způsobu používání fyzikálních pomůcek, dodržování zásad ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot. 2. Tematické okruhy průřezových témat zařazené do předmětu fyzika OSV OSV 1 OSV 3 OSV 9 OSV 10 EV EV 2 EV 3 EV 4
Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů Seberegulace a sebeorganizace: organizace vlastního času, plánování učení a studia Sociální rozvoj Kooperace a kompetice: rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (vedení a organizování práce skupiny) Řešení problémů a rozhodovací dovednosti: zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu Environmentální výchova Základní podmínky života: ovzduší, energie, Lidské aktivity a problémy životního prostředí: doprava a životní prostředí, hluk Vztah člověka k prostředí: naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a řešení odpadového hospodářství), náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady)
3. Učební plán předmětu fyzika v souladu s učebním plánem školy ročník
6.
7.
8.
9.
celkem
Fyzika
1
1
2
2
6
Předmět Fyzika je vyučován dle potřeby vyučujícího a konkrétního rozvrhu hodin v kmenových třídách, odborné učebně s interaktivní tabulí, případně v odborné učebně fyziky.
Vzdělávací obsah předmětu v 6. ročníku Vzdělávací oblast :
Člověk a příroda
Vyučovací předmět :
Fyzika
Období – ročník :
3. období – 6. ročník
Počet hodin :
33
Učební texty :
Fyzika pro 6.ročník ZŠ, R. Kolářová,J. Bohuněk (Prometheus),Sbírka úloh z fyz. Pro 6.-9. roč, F.Jáchim,SPN, Fyzika učebnice pro ZŠ a víceletá gymnázia 6 + pracovní sešit, k. Rauner, V. Havel, G. Höfer, J. Kepka,J. Petřík, J. Prokšová, M. Randa, Fraus
Očekávané výstupy předmětu Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno především v jiném postupném ročníku Na konci 3. období základního vzdělávání žák: LÁTKY A TĚLESA 1. změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa 2. uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí 3. předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty 4. využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů POHYB TĚLES SÍLY 5. rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu 6. využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles 7. změří velikost působící síly 8. určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici 9. využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích 10. aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEKUTIN 11. využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů 12. předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní
ENERGIE 13. určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa 14. využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem 15. využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh 16. určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem 17. zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí ZVUKOVÉ DĚJE 18. rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku 19. posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE 20. sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu 21. rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí 22. rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností 23. využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů 24. využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní 25. zapojí správně polovodičovou diodu 26. využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh 27. rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami Cílové zaměření předmětu v 6. ročníku ZV Vzdělávání v předmětu v 6. ročníku směřuje k: seznámení se základními pojmy fyziky jako součásti přírodních věd získávání dovedností pozorovat fyzikální vlastnosti, jevy a procesy a měřit fyzikální veličiny dovednosti převádět jednotky délky, objemu, hmotnosti, hustoty a času pochopení poznatků, že jednotlivé látky mají různé vlastnosti z hlediska jejich hustoty a k dovednosti tyto vlastnosti změřit nebo vypočítat
6.ročník Očekávané výstupy OVO7: změří velikost působící síly
OVO2: uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí
OVO 1O :používá pojmy atom a molekula ve správných souvislostech (chemie)
Dílčí výstupy DV: rozliší pojmy látka a těleso DV: vyjmenuje vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek DV: popíše společné a rozdílné vlastnosti vybraných látek DV: uvede značku a jednotky síly, převede jednotku síly na jinou jednotku síly DV: v jednoduchých případech správně použije siloměr ke změření velikosti síly DV: uvede vztah mezi hmotností tělesa a gravitační silou působící na těleso DV: rozliší mezi prvkem a sloučeninou DV: vysvětlí rozdíl mezi pevnou, kapalnou a plynnou látkou z hlediska částicového složení DV: uvede příklady elektrování těles DV: popíše model atomu a uvede znaménko el. náboje jeho částí DV: vysvětlí elektrování těles DV: definuje elektrické pole jako místo, kde působí elektrická síl
Učivo Stavba látek Látky a tělesa Vlastnosti látek
Průřezová témata OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, cvičení dovedností zapamatování
Síla, gravitační síla, měření síly
Částicové složení látek, atomy a molekuly Elektrické vlastnosti látek Elektrování těles Model atomu Elektrické pole
Magnetické vlastnosti látek
OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, cvičení dovedností zapamatování
Poznámky
OVO 24: využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet
OVO 1: změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa OVO 3: předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty
DV: popíše části tyčového magnetu DV: uvede příklad magnetizace látky DV: definuje magnetické pole jako místo, kde působí mag. síla DV: popíše mag. pole Země DV: uvede příklady použití magnetu v praxi
DV: definuje fyzikální veličiny jako vlastnosti látek, které lze změřit DV: uvede značku a jednotky délky, převede jednotku délky na jinou jednotku délky DV: změří délku a zapíše výsledek včetně přesnosti měření DV: uvede značku a jednotky objemu, převede jednotku objemu na jinou jednotku objemu DV: změří objem tělesa a zapíše výsledek včetně přesnosti měření DV: uvede značku a jednotky hmotnosti, převede jednotku hmotnosti na jinou jednotku hmotnosti DV: změří hmotnost tělesa a zapíše výsledek DV: uvede značku a jednotky hustoty DV: změří hustotu kapaliny hustoměrem a výsledek zapíše v různých jednotkách hustoty DV: uvede značku a jednotky času, převede jednotku času na jinou
Magnety, póly magnetu Magnetizace látky Magnetické pole
OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, cvičení dovedností zapamatování
Magnetické pole Země
Měření fyzikálních veličin Fyzikální veličiny Měření délky – jednotky, měřidla, přesnost měření
Měření objemu kapalného i pevného tělesa– jednotky, měřidla, přesnost měření Měření hmotnosti pevného i kapalného tělesa – jednotky, měřidla
Měření hustoty – jednotky, měřidla
Měření času – jednotky, měřidla
OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, cvičení dovedností zapamatování OSV9: Kooperace a kompetice: rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (vedení a organizování práce skupiny)
jednotku času DV: uvede značku a jednotku teploty DV: vysvětlí podstatu použití kapalinového teploměru DV: uvede příklady objemové či délkové roztažnosti látek při změně teploty
Měření teploty, změna délky či objemu těles při zahřívání nebo ochlazování, teploměry, změna teploty vzduchu v závislosti na čase Hustota látky
OVO4: využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů
DV: uvede vztah mezi hmotností, objemem a hustotou
Výpočty
OSV1: Rozvoj schopností poznávání: řešení problémů OSV9: Kooperace a kompetice: rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (vedení a organizování práce skupiny)
Vzdělávací obsah předmětu v 7. ročníku Vzdělávací oblast :
Člověk a příroda
Vyučovací předmět :
Fyzika
Období – ročník :
3. období – 7. ročník
Počet hodin :
33
Učební texty :
Fyzika pro 7.ročník ZŠ, R. Kolářová,J. Bohuněk (Prometheus),Sbírka úloh z fyz. Pro 6.-9. roč, F.Jáchim,SPN, Fyzika učebnice pro ZŠ a víceletá gymnázia 7 + pracovní sešit, K. Rauner, V. Havel, J. Prokšová, M. Randa, Fraus
Očekávané výstupy předmětu Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno především v jiném postupném ročníku Na konci 3. období základního vzdělávání žák: LÁTKY A TĚLESA 1. změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa 2. uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí
3. 4.
předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů
POHYB TĚLES 5. SÍLY 6. rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu 7. využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles 8. změří velikost působící síly 9. určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici 10. využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích 11. aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů Cílové zaměření předmětu v 7. ročníku ZV Vzdělávání v předmětu v 7. ročníku směřuje k: samostatnému pozorování a popisování okolního prostředí z hlediska fyzikálních procesů pomocí fyzikálních veličin pohyb, síla, tlak, vztlaková síla upevnění si poznatků o šetrném a bezpečném zacházení s tlakovými zařízeními a přístroji 7.ročník Očekávané výstupy OVO5: rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná v zhledem k jinému tělesu OVO6: využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu
Dílčí výstupy DV: definuje pohyb tělesa jako změnu polohy vzhledem k jinému tělesu DV: rozhodne, zda se těleso v daném případě pohybuje nebo je v klidu DV: vysvětlí na příkladu, co je trajektorie a co je dráha DV: uvede značku a jednotky dráhy DV: rozliší rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb, přímočarý a křivočarý pohyb DV: uvede značku a jednotky rychlosti rovnoměrného pohybu DV: vysvětlí, jak závisí dráha RP na čase DV: objasní pojem průměrná
Učivo Pohyb tělesa Klid a pohyb tělesa
Průřezová témata OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů OSV10: Řešení problémů a rozhodovací dovednosti: zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu
Rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb Rychlost a dráha rovnoměrného pohybu tělesa Průměrná rychlost pohybu tělesa
Poznámky
rychlost DV: uvede vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u RP OVO7: změří velikost působící síly OVO8: určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici
OVO 9: využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích
OVO 10: aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů
DV: uvede příklady sil a v jednoduchých případech sílu znázorní (velikost, směr a působiště) DV: vysvětlí význam činitele g ve vztahu Fg=m.g DV: definuje těžiště jako působiště gravitační síly a v jednoduchých případech určí polohu těžiště tělesa DV: vyjmenuje účinky síly na těleso DV: vysvětlí na příkladu znění 1.3. Newtonova pohybového zákonu
DV: uvede podmínku rovnováhy na páce a s porozuměním ji použije při řešení úloh z praxe
DV: uvede vztah mezi tlakem, působící tlakovou silou a obsahem plochy, na kterou tlaková síla působí a hustotou
Síla Znázornění síly
Skládání sil stejného a opačného směru Gravitační síla a hmotnost tělesa Rovnováha sil, těžiště tělesa Účinky síly na těleso Posuvné účinky síly - Newtonovy pohybové zákony Zákon setrvačnosti OSV1: Rozvoj schopností poznávání: Zákon síly řešení problémů Zákon akce a reakce
Otáčivé účinky síly Páka, rovnovážná poloha páky Užití páky Kladky Deformační účinky síly Tlaková síla, tlak
OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů
DV: uvede příklady tření v praxi OVO11: využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů OVO12: předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní OVO11: využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů
DV: rozliší mezi tlakem v kapalině vyvolaným vnější silou a hydrostatickým tlakem DV: vysloví znění Archimedova zákona pro kapaliny a s porozuměním jej použije při řešení praktických problémů
OVO12: předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní
DV: vysvětlí existenci atmosférického tlaku DV: uvede přístroje na měření atmosférického tlaku a na měření přetlaku a podtlaku DV: vysloví znění Archimedova zákona pro plyny a s porozuměním jej použije při řešení praktických. problémů
OVO26: využívá zákona o přímo-čarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu při řešení problémů a úloh OVO27: rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami
DV: uvede příklady zdrojů světla a příklady průhledných a průsvitných prostředí DV: uvede rychlost světla ve vakuu DV: uvede zákon odrazu a lomu světla DV: vysvětlí na příkladu, jak můžeme bílé světlo rozložit na barevné složky DV: vyjmenuje některé optické přístroje
Tření Třecí síla Mechanické vlastnosti kapalin Opakování z 6. ročníku (vlastnosti kapalin) Tlak v kapalině Hydraulická zařízení Hydrostatický tlak Archimedův zákon Plování nestejnorodých těles
Mechanické vlastnosti plynů Opakování z 6. ročníku (vlastnosti plynů) Atmosférický tlak, měření atmosférického tlaku a změn tlaku Přetlak a podtlak Archimedův zákon
Světelné jevy Zdroje světla, šíření světla
Odraz světla, zrcadla Lom světla, čočky Rozklad světla Optické přístroje, oko
OSV10: Řešení problémů a rozhodovací dovednosti: zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu
OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání
OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání
Vzdělávací obsah předmětu v 8. ročníku Vzdělávací oblast :
Člověk a příroda
Vyučovací předmět :
Fyzika
Období – ročník :
3. období – 8. ročník
Počet hodin :
66
Učební texty :
Fyzika pro 8. ročník ZŠ, R. Kolářová,J. Bohuněk (Prometheus),Sbírka úloh z fyz. Pro 6.-9. roč, F.Jáchim,SPN, Fyzika učebnice pro ZŠ a víceletá gymnázia 8 + pracovní sešit, K. Rauner, J. Petřík, J. Prokšová, M. Randa, Fraus, Fyzika pro 8. roč. ZŠ studijní část A, R. Kolářová, M. Chytilová, D. Kluvanec, K. Žampa, Prometheus
Očekávané výstupy předmětu Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno především v jiném postupném ročníku Na konci 3. období základního vzdělávání žák: LÁTKY A TĚLESA 1. změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa 2. uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí 3. předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty 4. využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů POHYB TĚLES 5. SÍLY 6. rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu 7. využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles 8. změří velikost působící síly 9. určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici 10. využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích 11. aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEKUTIN 12. využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů 13. předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní
ENERGIE 14. určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa 15. využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem 16. využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh 17. určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem 18. zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí ZVUKOVÉ DĚJE 19. rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku 20. posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE 21. sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu 22. rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí 23. rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností 24. využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů 25. využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní 26. zapojí správně polovodičovou diodu 27. využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh 28. rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami
Cílové zaměření předmětu v 8. ročníku ZV Vzdělávání v předmětu v 8. ročníku směřuje k: samostatnému pozorování a popisování okolního prostředí z hlediska fyzikálních procesů pomocí fyzikálních veličin pohyb, síla, tlak, vztlaková síla upevnění si poznatků o šetrném a bezpečném zacházení s tlakovými zařízeními a přístroji samostatnému pozorování a popisování zdrojů zvuku, šíření zvuku v různých prostředích a využití daných poznatků při ochraně sluchu před nadměrným hlukem
8.ročník Očekávané výstupy
Dílčí výstupy
Průřezová témata
Učivo Práce, výkon
OVO14: využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem
DV: určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou DV: definuje výkon jako práci vykonanou za jednotku času
Práce Výkon
OSV1: Rozvoj schopností poznávání: řešení problémů
Poznámky
Účinnost
OVO18: rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku OVO19: posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí
DV: uvede podmínky,za kterých uslyšíme zvuk (zdroj zvuku o slyšitelné frekvenci, vhodné prostředí a zdravý sluch) DV: uvede rychlost šíření zvuku ve vzduchu při teplotě 20°C
OVO13: určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa OVO15: využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh
DV: uvede, na čem a jak závisí velikost pohybové a polohové energie tělesa DV: vysvětlí na příkladu, jak se přeměňuje polohová energie tělesa na pohybovou energii a naopak
OVO16: určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem OVO17: zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí
Zvukové jevy Zdroje zvuku
OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání EV 3: Lidské aktivity a problémy životního prostředí: doprava, hluk
Šíření zvuku Ucho jako přijímač zvuku Energie Pohybová energie tělesa Polohová energie tělesa Vzájemná přeměna polohové a pohybové energie tělesa
Vnitřní energie, teplo DV: objasní pojem vnitřní energie Vnitřní energie, změna vnitřní energie tělesa jako součet polohové a pohybové energie částic látky DV: definuje teplo jako energii, která při tepelné výměně přechází Teplo, měrná tepelná kapacita látky z teplejšího tělesa na chladnější a uvede, na čem a jak závisí velikost přijatého či odevzdaného tepla Změny skupenství látek
OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, řešení problémů
OVO16: určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem
DV: uvede různé změny skupenství látek včetně příkladů z praxe DV: vyjmenuje některé meteorolog. prvky a uvede, jakými měřidly se měří DV: popíše složení atmosféry DV: vysvětlí pojmy skleníkový efekt a ozonová díra
OVO22: rozliší vodič a izolant na základě analýzy jejich vlastností OVO20: sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu OVO21: změří elektrický proud a napětí OVO23: využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů OVO17: zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí
DV: určí znaménko převládajícího náboje na zelektrovaném tělese DV: rozliší vodič a izolant
Tání a tuhnutí Vypařování a var, kapalnění Sublimace, desublimace Základy meteorologie
OSV9: Kooperace a kompetice: vedení a organizování práce skupiny Elektrické jevy Elektrický náboj, elektroskop Vodič a izolant v elektrickém poli
DV: zapíše schematické značky některých částí el. obvodu
Elektrický proud Elektrické napětí
DV: uvede znění Ohmova zákona DV: uvede pravidla pro napětí, proud a odpor v rozvětveném a nerozvětveném el. obvodu DV: vysvětlí použití reostatu DV: uvede vztah pro výpočet el. práce a výkonu el.proudu a s porozumění umí tyto vztahy použít při řešení některých praktických problémů
Vzdělávací obsah předmětu v 9. ročníku Vzdělávací oblast :
Člověk a příroda
Vyučovací předmět :
Fyzika
Období – ročník :
3. období – 9. ročník
Počet hodin :
66
OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, řešení problémů
Ohmův zákon, elektrický odpor Spojování rezistorů, reostat
Elektrická práce, elektrická energie Výkon elektrického proudu
OSV10: Řešení problémů a rozhodovací dovednosti: zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu
Učební texty :
Fyzika pro 9.ročník ZŠ, R. Kolářová,J. Bohuněk (Prometheus),Sbírka úloh z fyz. Pro 6.-9. roč, F.Jáchim,SPN, Fyzika učebnice pro ZŠ a víceletá gymnázia 9 + pracovní sešit, K. Rauner, V. Havel, M. Randa, Fraus, Fyzika 4 pro ZŠ – Elektromagnetické děje, J. Tesař, F. Jáchim, SPN
Očekávané výstupy předmětu Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno především v jiném postupném ročníku Na konci 3. období základního vzdělávání žák: LÁTKY A TĚLESA 1. změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa 2. uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí 3. předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty 4. využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů POHYB TĚLES 5. SÍLY 6. rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu 7. využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles 8. změří velikost působící síly 9. určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici 10. využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích 11. aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEKUTIN 12. využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů 13. předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní ENERGIE 14. určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa 15. využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem 16. využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh 17. určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem 18. zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí ZVUKOVÉ DĚJE 19. rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku 20. posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí
21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.
ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní zapojí správně polovodičovou diodu využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami. určí správně souhvězdí na noční obloze
Cílové zaměření předmětu v 9. ročníku ZV Vzdělávání v předmětu v 9. ročníku směřuje k: samostatnému pozorování a popisování okolního prostředí z hlediska fyzikálních jevů a procesů z oboru elektřiny, magnetismu, jaderné fyziky a astronomie využití získaných poznatků o alternativních zdrojích energie k propagaci těchto zdrojů seznámení se s možností vzniku mimořádných situací a chováním za těchto situací osvojení si zásad bezpečné práce s elektrickými zařízeními používanými v domácnosti 9.ročník Očekávané výstupy OVO22: rozliší vodič a izolant na základě analýzy jejich vlastností OVO20: sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu OVO21: změří elektrický proud a napětí OVO23: využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů
Dílčí výstupy DV: určí znaménko převládajícího náboje na zelektrovaném tělese DV: rozliší vodič a izolant
Učivo Elektrické jevy Elektrický náboj, elektroskop Vodič a izolant v elektrickém poli
DV: zapíše schematické značky některých částí el. obvodu
Elektrický proud Elektrické napětí
DV: uvede znění Ohmova zákona DV: uvede pravidla pro napětí, proud a odpor v rozvětveném a nerozvětveném el. obvodu
Ohmův zákon, elektrický odpor Spojování rezistorů, reostat
Průřezová témata OSV10: Řešení problémů a rozhodovací dovednosti: zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu
Poznámky
OVO17: zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí
DV: vysvětlí použití reostatu DV: uvede vztah pro výpočet el. práce a výkonu el.proudu a s porozumění umí tyto vztahy použít při řešení některých praktických problémů
OVO24: využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického polev okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní
DV: určí magnetické póly cívky s proudem DV: porovná vlastnosti trvalého magnetu a elektromagnetu DV: vysvětlí princip stejnosměrného elektromotoru
OVO21: rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí
DV: popíše složení transformátoru a uvede transformační poměr a jeho význam DV: podle obrázku stručně popíše rozvodnou elektrickou síť
Elektrická práce, elektrická energie Výkon elektrického proudu Elektromagnetické jevy Opakování látky 6. ročníku (elektrické a magnetické vlastnosti látek) Magnetické pole cívky s proudem Elektromagnet a jeho užití Elektromotor, elektromagnetická indukce Střídavý proud Střídavý proud – vznik, měření Transformátory, rozvodná elektrická síť
Vedení elektrického proudu v látkách DV: rozliší nositele el. proudu Opakování látky 8. ročníku (elektrické v kovech, kapalinách a plynech jevy) Vedení elektrického proudu v kapalinách a plynech OVO22: rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností OVO25: zapojí správně polovodičovou diodu
DV: charakterizuje polovodič typu PaN
Polovodiče Polovodiče Polovodičová dioda a její užití
DV: uvede příklady praktického použití polovodičů
Další polovodičové součástky Bezpečné zacházení s elektrickým proudem DV: objasní význam některých Elektrické spotřebiče v domácnosti značek a údajů na štítku u elektrických spotřebičů
DV: uvede, která bezpečnostní pravidla je nutné dodržovat při zacházení s elektrickými spotřebiči OVO17: zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí
OVO29: určí správně souhvězdí na noční obloze
DV: vysvětlí význam pojmu izotop DV: uvede druhy radioaktivního záření a porovná jejich vlastnosti DV: uvede příklady jaderných reakcí, při kterých se uvolňuje energie DV: podle obrázku stručně popíše hlavní části jaderného reaktoru a vysvětlí jejich význam
DV: umí definovat pojem astronomie, popsat čím se zabývá DV: rozdělí planety sluneční soustavy na kamenné a plynné DV: Umí vysvětlit Keplerovy zákony, určit doby oběhu planet a podle obr. vysvětlit postavení planet a Slunce DV: popíše jak vznikají a zanikají hvězdy, vysvětlí heliocentrickou a geocentrickou představu postavení planet vůči Slunci
Ochrana před úrazem elektrickým proudem První pomoc při úrazu elektrickým proudem Jaderná energie Opakování látky 6. ročníku (částice látky) Radioaktivita, využití jaderného záření Jaderné reakce, štěpení a slučování Jaderný reaktor, jaderná energie Ochrana před zářením
Astronomie Čím se zabývá astronomie? Slunce, kamenné a plynné planety Keplerovy zákony Vznik a zánik hvězd Galaxie a souhvězdí
