Učební osnovy – Fyzika 6 Výstup 1. uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí
2. změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa, předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty, využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů, změří velikost působící síly
Doporučené učivo
Ročníkový výstup
(rozpracované výstupy) Tělesa a látky – pevné, kapalné a Rozpozná na příkladech mezi pojmy plynné. Částicová stavba látek. Atomy a těleso a látka. molekuly. Neustálý neuspořádaný Osvojí si charakteristiky pevných látek, pohyb částic látek. kapalin a plynů na základě jejich Vlastnosti pevných látek, kapalin a fyzikálních vlastností. plynů. Má představu o velikosti molekul a Skupenství látek - souvislost skupenství atomů. Charakterizuje molekulu jako látek s jejich částicovou stavbou. částici tvořenou ze dvou či více atomů. Difuze. Brownův pohyb. Rozliší prvek a sloučeninu. Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí. Popíše pojem difuze a Brownův pohyb Délka – jednotky, měřidla, měření Objasní pojem fyzikální veličina a umí délky. Přesnost a chyby měření. uvést hlavní jednotky a jejich nejčastěji používané díly a násobky pomocí předpon. Zná význam pojmů: rozsah stupnice měřidla, jednotka, nejmenší dílek, odchylka měření. Umí používat různá měřidla, zapisovat výsledky a zjišťovat přesnost měření. Určení polohy. Pravoúhlé a zeměpisné Vysvětlí způsob určení polohy tělesa souřadnice, GPS. v prostoru ze tří souřadnic. Hmotnost – jednotky, měření hmotnosti Uvede příklady různých principů vážení. tělesa. Změří hmotnost pevných a kapalných těles. Rozezná hmotnost od gravitační síly. Čas. Měření času, jednotky, reakční Vysvětlí dřívější a současné způsoby doba. měření času. Dokáže uvést příklady reakční doby v souvislosti s měřením času na stopkách.
Související PT OSV – rozvoj schopnosti poznávání EVVO – základní podmínky života - voda
OSV – rozvoj schopnosti poznávání EVVO základní podmínky života – oteplování planety
Objem – jednotky a jejich převádění. Odměrné válce. Měření objemu.
3. popíše model atomu a elektrické vlastnosti jeho částí
4. uvede příklady předmětů s magnetickým polem a jak tyto předměty na sebe
Provede měření objemu pomocí odměrného válce. Umí používat a převádět jednotky objemu. Teplota. Měření teploty tělesa. Zná princip a konstrukci kapalinových, bimetalových teploměrů. Umí změřit teplotu. Hustota látky. Měření hustoty. Zná princip měření hustoty hustoměry a uvádí příklady z praxe. Zná a převádí jednotky pro hustotu. Teplota. Změny objemu těles při Chápe důsledky objemové roztažnosti a zahřívání nebo ochlazování. uvádí příklady z praxe, ve kterých se projevuje délková a objemová roztažnost. Předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty. Hustota látky. Jednotky a jejich Umí řešit jednoduché příklady o hustotě. převádění. Výpočet hustoty látky Orientuje se v tabulkách hustoty a dokáže z naměřených hodnot. je použít v praktických příkladech. Síla a její měření. Gravitační síla. Znázorní sílu pomocí orientované úsečky, Silové pole vyjmenuje značku i jednotku síly, zná její násobky i díly. Zná příklady různých účinků síly. Osvojí si algoritmus pro výpočet gravitační síly, její velikost měří siloměrem. Ví, co je gravitační síla a gravitační konstanta. Elektrické vlastnosti látek. Elektrický Popíše elektrování těles třením a náboj. Model atomu. Vodiče, nevodiče. dotykem. Rozlišuje kladný a záporný Elektrický výboj. náboj, dokáže k nim přiřadit typické látky (sklo, plasty…). Popíše model atomu a rozliší jeho části. Vysvětlí vzájemné působení částic v atomu. Rozliší kladný a záporný iont. Dokáže vyjmenovat typické vodiče a izolanty. Chápe podstatu blesku, hromu. Zná pravidla ochrany před bleskem. Magnetické vlastnosti látek. Magnety, Rozeznává magnety přírodní a umělé, zná magnetická indukce, magnetování, význam slov paramagnetická a magnetické pole. Magnetické pole feromagnetická látka. Popíše tyčový
OSV – rozvoj schopnosti poznávání
OSV – rozvoj schopnosti poznávání
vzájemně působí
5. sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu
Země, kompas.
Elektrický obvod – zdroj napětí, spotřebič, spínač.
magnet a jeho magnetické pole. Vysvětlí princip magnetování. Pomocí pokusu se železnými pilinami vysvětlí pojem magnetické indukční čáry. Popíše magnetické vlastnosti Země. Popíše kompas, buzolu a jejich použití Používá schematické značky při kreslení elektrického obvodu. Sestaví el. obvod
Učební osnovy – Fyzika 7 Výstup
Doporučené učivo
Ročníkový výstup
1. rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu
Klid a pohyb tělesa Trajektorie a dráha. Druhy pohybů. Pohyb rovnoměrný a nerovnoměrný. Pohyb přímočarý a křivočarý.
2. využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles
Rychlost. Dráha rovnoměrného pohybu. Rychlost rovnoměrného pohybu. Průměrná rychlost nerovnoměrného pohybu. Měření rychlosti.
3. změří velikost působící síly
Vzájemné působení těles. Síla, její jednotka a znázornění. Měření síly. Siloměr. Gravitační pole a gravitační síla.
4. určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici
Skládání dvou sil stejných a opačných směrů. Rovnováha 2 sil. Těžiště tělesa a jeho rovnovážná poloha. Tlaková síla a tlak.
Má představu o mechanickém pohybu a jeho relativnosti, uvádí ji do souvislosti s příklady ze života. Objasní pojem trajektorie a vysvětlí rozdíl mezi trajektorií a dráhou. Vysvětlí na příkladech různé druhy pohybů – přímočarý+křivočarý, rovnoměrný+nerovnoměrný, posuvný+otáčivý. Popíše vztah mezi v, s, t. Ze znalosti dráhy a času dokáže vypočítat průměrnou rychlost. Zná a převádí jednotky pro rychlost. Umí převádět vztah pro rychlost na vztahy pro výpočet dráhy a času. Vyjádří grafem závislost dráhy na čase při rovnoměrném pohybu a vyčte z něj hodnoty času a rychlosti. Popíše metody měření rychlosti pomocí tachometru, radaru, anemometru, GPS. Uvede příklady působení sil. Porovná velikost sil podle jejich účinků na tělesa. Popíše úměrnost mezi gravitační silou a hmotností tělesa. Provede graficky skládání sil působících v jednom směru. Skládá síly různého směru pomocí rovnoběžníku sil. Určí v konkrétní jednoduché situaci
Související PT
OSV – rozvoj schopnosti poznávání EVVO – šetření palivy
OSV (MR) – bezpečnost silničního provozu, pneumatiky
5. využívá Newtonovy
zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích
6. aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů
7.
využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů
druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici. Experimentálně určí polohu těžiště. Užívá s porozuměním vztah mezi Vztah mezi tlakovou silou, tlakem a tlakem, takovou silou a obsahem obsahem plochy, na niž síla působí. plochy, na níž síla působí. Změří třecí síly;ví,na čem třecí síla Smykové a valivé tření, odpor prostředí. závisí. Navrhne způsob zvětšení nebo zmenšení třecí síly. Objasní podstatu prvního, druhého a Pohybové zákony. Posuvné účinky síly na těleso. Newtonovy třetího pohybového zákona. zákony. Zákon setrvačnosti. Zákon síly. Využívá Newtonovy zákony pro Zákon vzájemného působení dvou těles. objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích. Otáčivé účinky síly na tělesa. Rameno síly, moment síly. Rovnováha na páce a na kladce.
Vlastnosti kapalin, povrchové napětí. Závislost hustoty kapalin na teplotě. Kapilární jevy. Vlastnosti plynů. Přetlak, podtlak, vakuum. Atmosféra Země. Základy meteorologie. Archimédův zákon.
Určí rameno síly, používá vztah pro moment síly. Vyjádří rovnováhu na páce, kladce pomocí momentu sil. Objasní funkci páky, kladky v praxi, objasní princip vážení na rovnoramenných vahách. Porovná kladku (pevnou, volnou) a kladkostroj Uvede příklady z praxe otáčivých účinků síly. Využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah pro výpočet momentu síly. Dovede používat na konkrétních příkladech Archimédův zákon. Užívá Pascalův zákon k vysvětlení funkce hydraulických zařízení. Vysvětlí vznik hydrostatického tlaku a s porozuměním používá vztah p=h ρ g k řešení problémů a úloh.
OSV(OR) – bezpečnost silničního provozu – setrvačnost – bezpečnostní pásy
8. předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní
Pascalův zákon, hydrostatický tlak. Vztlaková síla. Atmosférický tlak.
Potápění, plování a vznášení se těles v klidné kapalině.
9. využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh
Vlastnosti světla - zdroje světla; rychlost světla ve vakuu a v různých prostředích. Stín, zatmění Slunce a Měsíce. Zákon odrazu. Zobrazení odrazem na rovinném, dutém a vypuklém zrcadle.
10. rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami
Zobrazení lomem spojkou a rozptylkou. Zákon lomu. Lom světla při průchodu rozhraním dvou prostředí. Rozklad bílého světla hranolem. Optické přístroje. Optické klamy.
Uvede příklady přístrojů na měření tlaku. Objasní vznik vztlakové síly a určí její velikost a směr. Vysvětlí vznik atmosférického tlaku, změří ho a určí tlak plynu v uzavřené nádobě. V konkrétní situaci porovnáním vztlakové a gravitační síly dokáže předpovědět, zda se těleso potopí v kapalině, zda se v ní bude vznášet nebo zda bude plovat na hladině. Rozpozná ve svém okolí různé zdroje světla, rozliší mezi zdrojem světla a tělesem, které světlo pouze odráží. Využívá poznatku, že se světlo šíří přímočaře, objasní vznik stínu. Zná hodnotu rychlosti světla pro vakuum a pro další optická prostředí. Využívá zákona odrazu světla k nalezení obrazu v rovinném zrcadle. Pokusně určí rozdíl mezi dutým a vypuklým zrcadlem a dokáže uvést příklad jejich využití v praxi. Rozhodne, zda se světlo při přechodu z jednoho prostředí do druhého bude lámat ke kolmici nebo od kolmice. Rozliší spojku a rozptylku, najde pokusně ohnisko tenké spojky a určí její ohniskovou vzdálenost. Dokáže popsat, z čeho jsou složeny jednoduché optické přístroje a jak se využívají v běžném životě. Porozumí pojmům krátkozrakost a dalekozrakost a způsobu nápravy těchto očních vad brýlemi. Objasní rozklad bílého světla optickým hranolem, vysvětlí vznik
duhy v přírodě.
Učební osnovy – Fyzika 8 Doporučené učivo
Ročníkový výstup
1. určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa 2. využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem.
Práce a energie. Formy energie - pohybová a polohová energie.
Rozpozná, kdy se práce koná a kdy ne. Používá pojmy mechanická práce, výkon, pohybová a polohová energie k objasnění fyzikálních dějů. Využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem.
3. využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh
Formy energie - pohybová a polohová energie; vnitřní energie; elektrická energie a výkon. Jaderná energie. Ochrana před radioaktivním zářením.
4. určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem
Přeměny skupenství - tání a tuhnutí, skupenské teplo tání; vypařování a kapalnění; hlavní faktory ovlivňující vypařování a teplotu varu kapaliny
Výstup
Formy energie - pohybová a polohová energie; vnitřní energie; elektrická energie a výkon.
Popíše vzájemnou přeměnu polohové a pohybové energie v gravitačním poli Země. Aplikuje typy přenosu tepla na praktické příklady (ústřední topení, vznik větru na pobřeží, sluneční kolektory, sluneční elektrárny. Využívá s porozuměním vztah pro výpočet přijatého tepla. Dovede pojem vnitřní energie použít k vysvětlení fyzikálních jevů, spojuje její změny s ději konání práce a tepelné výměny. Vysvětlí, na kterých veličinách závisí měrná tepelná kapacita a co její hodnota udává. vysvětlí jednotlivé typy přenosu tepla při tepelné výměně - přenos tepla vedením, prouděním a tepelným zářením. Změny skupenství tělesa spojuje se změnami jeho vnitřní energie. Používá veličiny teplota tání, měrné skupenské teplo tání, skupenské teplo tání. Vysvětlí děj kapalnění, vysvětlí rozdíl mezi
Související PT
5. zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí 6. rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku 7. posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí 8. sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu
9. rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí
Obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie.
sytou a přesycenou párou. Popíše základní prvky konstrukce spalovacích motorů, objasní rozdíl mezi vznětovým a zážehovým motorem a uvede příklady využití spalovacích motorů v běžném životě. Popíše vliv spalovacích motorů na životní prostředí. Popíše vliv využívání současných energetických zdrojů na životní prostředí.
Vlastnosti zvuku - látkové prostředí jako podmínka vzniku šíření zvuku, rychlost šíření zvuku v různých prostředích;
Rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuk. Rozlišuje tóny dle kmitočtu.
Odraz zvuku na překážce, ozvěna; pohlcování zvuku; výška zvukového tónu. Doprava a životní prostředí, Průmysl a životní prostředí Elektrický obvod – zdroj napětí, spotřebič, spínač.
Posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí. Vysvětlí vznik ozvěny,echa.
Elektrický náboj, elektrický odpor. Bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními.
Používá schematické značky při kreslení elektrického obvodu. Sestaví el. obvod a pomocí měřících přístrojů změří napětí i proud v jednotlivých částech obvodu. Používá zákonitostí při zapojení rezistorů za sebou i vedle sebe k výpočtům el. proudu, odporu i napětí v el. obvodech. Dokáže určit , jak lze zapojit el. obvod jako dělič el. proudu i el. napětí, popíše reostat. Změří napětí a proudy v obvodu. Definuje elektrický proud jako usměrněný pohyb volných částic a to jak v kovech, tak v kapalinách. Popíše zdroje stejnosměrného
EVVO – Lidské aktivity a problémy životního prostředí
10. rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností 11. využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů
Vodiče elektrického proudu. Elektrické izolanty. Vodič a izolant v elektrickém poli. Ohmův zákon. Elektrický odpor.
napětí - elektrochemické články. Vysvětlí rozdíl mezi vodičem a izolantem a popíše jejich vlastnosti. Využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů. Orientuje se v grafickém znázornění elektrického proudu na el. napětí a dovede jednoduchý graf sám sestavit. Vypočte el. práci a výkon.
Učební osnovy – Fyzika 9 Výstup 1. využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní
Doporučené učivo
ročníkový výstup
Elektrické a magnetické pole elektrická a magnetická síla; elektrický náboj; tepelné účinky elektrického proudu; stejnosměrný elektromotor; transformátor;
EVVO – Základní Využívá prakticky poznatky o působení podmínky života magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní. Umí Ampérovo pravidlo pravé ruky použít na příkladech. Popíše elektromagnet, zvonek, jistič a elektromagnetické relé. Při pokusu ukáže pohybové a otáčivé účinky magnetického pole na vodič, kterým prochází el. proud. Popíše podle obrázku nebo modelu elektromotor. Stručně popíše základní principy vzniku střídavého proudu a prokáže znalost pojmu perioda a kmitočet. Orientuje se v rozdílu mezi alternátorem a dynamem, popíše transformátor, vysvětlí rozvodnou síť.
výroba a přenos elektrické energie;
Související PT
2. zapojí správně polovodičovou diodu
3.
zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí
4. odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností 5.
Polovodiče. Dioda Bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními.
Jaderná energie. Atomové jádro a obal. Radioaktivita. Radionuklidy. Jaderné záření. Jaderná reakce. Jaderný reaktor.
Hvězdy - jejich složení.
objasní (kvalitativně) pomocí Sluneční soustava – její hlavní poznatků o gravitačních silách složky a měsíční fáze. pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet
Zapojí správně polovodičovou diodu Popíše vznik polovodiče typu P i polovodiče typu N. Popíše princip polovodičové diody i způsob jejího zapojení v propustném i závěrném směru. Dokáže popsat užití diody jako jednoduchého usměrňovače a vznik tepavého proudu. Řídí se základními bezpečnostními pravidly pro práci s elektrickým proudem. Uvede složení atomu Určí na základě znalosti protonového a nukleonového čísla počet částic v nuklidu Charakterizuje pojem radioaktivita Určí zbytkové množství radionuklidu z poločasu přeměny Uvede konkrétní využití radionuklidů Vysvětlí jadernou reakci štěpení uranu Popíše podle schématu činnost jaderného reaktoru a jaderné elektrárny Odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností. Charakterizuje sluneční soustavu (jako soustavu vesmírných těles tvořenou Sluncem, jeho planetami, měsíci planet, planetkami a kometami,ve které planety a planetky obíhají kolem Slunce pod vlivem jeho gravitačního pole a měsíce planet obíhají kolem planet pod vlivem jejich gravitačních polí).
