/
*~Al0mARnNS t I Udelejte, cokoli vam naNdi.
(lan 2,5)
letosni rok si odpustirn v)rzvy k rnajovyrn poboznostern: podle sehernatu "kdo ehee, ten rnuze" jiz nekolik let zustava skladba jejieh ucastnikU totozna se slozenirn skupiny na bohosluzbaeh ve vsedni den a na poboznosti svateho rUzenee v nedeli. Totez lze riei s nevelkyrni vyjimkarni 0 poboznosti kfizove eesty v poste. Ve srovnani s poctern osob ucastnicieh se nedelni rnse svate je to zhruba desetina. Vzhledern k tornu, kviili kolika osobam byl Hospodin oehoten usetrit Sodornu, stoji nase famost na tesne hraniei pnpadneho jineho neprijemneho jevu. Hypotetieky. Lze tedy "chodit se dzbanern (dosavadni lhostejny postoj) pro vodu, az se ueho utrhne". Jak to bude vypadat a kdy to bude nevirn. Ale kdyby hospodar vedel ve kterou hodinu pfijde zlodej, neneehal by ho prokopat se do dornu. Takze ehci podekovat vsern· z vas, kteri dokazi "bdit na rnodlitbaeh", a udrZovat tak rnoznost existence famosti jako mista spolecne rnodlitby, pniee a obeti. Tfeba pro jejich rnodlitby a obeti zaehrani Pan Buh ty ovee, ktere rnaji jako prvni psychologickY predpoklad vllCi pastyfi to, ze Jim "nerna co povidat" a ze nenaslouehat rnu, je zakladni podrninkou jejieh osobnostni seberealizaee. Preji lhostejne vetsine vcasne procitnuti a ze srdce zehnarn tern, ktei'i v nasi famosti nesou i kfiz tech druhyeh.
Mili ctemifi SML, pfed mesicem jsem yam vypravel 0 kostele sv. Martina v Tosovicich v okrese Novy Jicin, dnes yam napi~i 0 jinem zajimavem miste nedaleko odtud. Z Tosovic jsem pokracoval smer Odry, ale do mesta samotneho jsem nejel, tesne pfed nim jsem odbocil doprava a zamii'il ke 9 km vzdalenemu poutnimu mistu Panna Maria ve skate u Spalova. Toto poutni misto se nachazi 2,5, km severne od Spalova a 2 km od zeleznicni zastavky Hel'manky na pravem bfehu Odry, ktera zde tvofi starou hranici mezi Moravou a Slezskem. Poutni misto se nachazi hned vpravo za mostem. Neni zde zadna svatyne, ba ani kaplicka. Pfesto, nebo moma prave proto pusobi misto tajemne. Ve skale stoji na podstavci socha Panny Marie a vedle jeskynky se nachazi terasa, na kterou se vstupuje po malem schodisti. Na prave strane se nachazi trubka, z niz tece pima voda zjeskyne. Udala se ta na konei tfieetilete valky (1642-1648), ktera zasahla i do spalovskeho udolf Odry. V te doM zde svedli boj ioldnefi Mansfeldovi proti vojakum cisare. Po jednom takovem boji se ctyfi zraneni vojaei schovali do skalni rokle, ktere se dnes fikci"Panna Maria ve skale" . Tato rokle byla tenkrat zcela zarostla a telko pfistupna, proto se vojaci eitili alespon trochu v bezpeCi. Patfebovali ale nutne pro sve zranene a vycerpane telo vodu. Kolem nich bylajen pusta skala a dole bahnita, necista a rakosim zarostla voda Odry. Tfi vojaei diky svym zranenim podlehli, jenom jeden jeste iii, vlastne umiral. Teiee ranen, opusten od sveta, letel zde mezi mrtvymi druhy. Doma ceka upraeovana, ztrapena iena, cekaji deti a on leii bez pomoci ve skalnim temnu. Snad pomuie Panna Maria, napadlo zraneneho. Zacal se tedy k ni modlit: "Maria, maticko, neopoustej me, vrat' me me iene a mym detem!" Najednou uvidel pred sebou nebeske zjeveni. Krasna Pani se k nemu bUii a v jejieh oei je tolik lasky a slitovani. Z puste skaly zaCfna najednou pramenit Cista voda, kterou tolik potrebuje. Vojak je zaehranen a dobre vi komu ma dekovat. Je to nebeska Matka, ktera mu zachranila iivot. V te doM byl spravcem fary ve SpaIove fadoY)' knez - augustinian z Fulneka Jil'i Vaclav Wolf (1636 - 1655). Zprava 0 zazracnem uzdraveni vojaka se roznesla brzy ze Spalova po celem okoli. Mlynar z blizkeho Spalovskeho mlyna pofidil pry do jeskyiiky obraz P. Marie ajeho chromy "mlynai'Cik" z tehoz mlyna 0 toto misto vzorne pecoval a chodil se sem pravidelne mod lit, protoie do SpaIova do kostela bylo pro neho velmi tezk6 dochazet. Postupem casu se k milostiv6mu obrazu P. Marie pfichazelo mod lit a prosit 0 pomoc v nemocech a strastech stale vice a vice poutniku z cel6ho okoli. Povest udava, ie po postaveni chramu se rozhodli obyvateJ6 Spalova pfen6st zazracny obraz P. Marie do sv6ho obnoven6ho farniho kostela. Dale povest vypravuje, ze obraz byl tfikrat pfenesen do Spalova na oltar, ale pokaid6 zahadne zmizel i z uzamceneho kostela, a byl vidy opN nalezen ve Skale u Odry. To bylo povazovano za pfarri Bohorodicky a od t6 doby byl jiz obraz ponechan trvale na puvodnim miste, a SpaJovsti se zavazali konat kazdorocne 8. zafi pout' ke Skale P. Marie.
Protoze lide byli pfesvedceni 0 lecirych ucincich zdejsi vody, postavila zde spalovska vrchnost (Moi'ic svob. pan Zavis z Osenic, 1841 - 1873), vanove lazne k vyuzivani vodolecby, ktera byla v minulem stoleti vseobecne uznavana a pouzivana. Tyto vanove lazne jsou pisemne dolozeny jiz k roku 1848 a leCil y' nich vodou a koupelemi prvni spalovsky vrchnostensky 1ekaf Laurenz (Vavi'inec) Tichy, jehoz pomnik stoji u zdi sakristie spalovskeho kostela. Prvni mala hospoda u Skaly P. Marie cp. 210 byla postavena v roce 1852 a jej im prvnim hostinskYm byl Josef Boss, bYvaly pansk)' sluha a stoiai' na spalovskem zarnku, rodak z Valasskeho Mezii'icL Dfevene vanove lame znici( pozdeji pozar a nebyly jiz bohuzel vice obnoveny. Puvodni obraz P. Marie byl pi'ed lety nahrazen kamennou sochou P. Marie s Jeziskem v miruci, kterou dala udelat v obci Gurawa v Halici (dnesnf Polsko) u tamniho kamenosochai'e majitelka hostince Marie Futschikova roz. Bossova, a jez stoji podnes na oltai'i v jeskyni. Socha byla pfivezena nedlouho pfed rokem 1891, kdy byla dokoncena stavba drahy Suchdol - Budisov, a muse1a bYt proto ze Suchdola pi'ivezena se1skym povozem. Pfi doprave pi'es kamenitY brod v Odi'e u Klokocuvku byla narazy vozu poskozena (ulomila se hlava) a musela byt pfed postavenim na oltar nejprve opravena. Vice zde: http://www.farnost-spalov.czipoutni-misto-maria-stein/ pane Jelinek, napiste 0 tom! (prosba jedne mile osoby z farnosti) o srych cestach piSi obvykle v souvislosti s patronem naseho kostela sv. Martina, pi'ipadne v souvislosti s velikonocemi nebo v souvislosti s nejak)'m Marianskym poutnim mistem. Nasledujici povidani vsak nejspiS bude ode vseho neco, snad se nenecham strhnout k liceni zazitku svetskYch, i kdyz se od nich zcela oprostit nejde nikdy. Posledni dubnovy ctvrtek jsem odletel do Anglie na navstevu sve dcery a nasledujici den mel v planu navstivit Londyn a v nem dva kostely svateho Martina. 0 prvnim, na Trafalgar square, mi i'ekl pater Prazan, druhy jsem nasel dfky internetu sam jen par desitek metru od katedraly svateho Pavia, ale moje ryprava mi nepi'inesla mnoho pozitivnich pocitu. Navzdory informacim 0 otevi'eni kostela jsem kostel na Ludgate Hill nasel zavi'eny a vubec jsem uvnitf nebyl a druhy kostel me pi'ilis neoslovil, pi'ipadal jsem si v nem spiSe jako v koncertni sini, jednak proto, ze v knezisti prave stehovali klavir a lavice na nejaky vecerni hudebni program, a proto, ze uvniti' nebyla, az na jediny kfiz, ladna kfest'anska ryzdoba. Jedine, co se mi libilo, a to velmi, byly sloupy vei'ejneho osvetleni v okoli ozdobene na podstavci reliefem sv. Martina pi'i deleni plaste. St Martin-in-the-Fieldy neboli farni kostel "sv. Martina v polich" je jednim z anglikanskf;ch kostelU v LondYne. NachCtzi se v severovychodnim rohu Trafalgarskeho namesti. Prvni zminka 0 kostele pochazi z roku 1222 , kdy se kostel stal pfedmetem sporu mezi opatem z Westminsteru a londynskf;m biskupem, po kterem byl a kostel sve/~en do !>pravy mnichUm z Westminsterskeho opatstvi. V roce 1542 dal kral Jindfich VIII. koslel pfestavet. V tomto case byl kostel doslova "v polich", neb of se nachazel no izolovonelll miste mezi mesty Westminster a Londjn, diky cemui pfeiill i Velkf; poid,. U)I/(~J'I/(I
v roce 1666. V roce 1721 ziskal soucasnou podobu podle nlrvrhU anglickeho architekta Jamese Gibbse. Kostel ma obdelnikovy pudorys, vstup tvoN stit v klasickem antickem stylu, podpiran radou obrovskych sloupu v korintskem slohu . Na vrc~olu spicate veie se nachazi pozlacena koruna. . V kostele je pohrbeno nekolik znamych osobnosti, mezi jinymi pNrodovMec Robert Boyle, hereeka Nell Gwynneova , francouzskf; sochar Roubiliac , slavny anglickf; zlodej a lupic Jack Sheppard a fezbar Thomas Chippendale. Diky svemu zajimavemu mistu, v rohu Trafalgarskeho namesti, je St Martin-in-theFields jedym z nejznamejsich kostelu v LondYne. Je znamy diky sve politice otevrenych dvefi. Kostel je otevren pro verejnost Mhem ceteho dne i noei. Take je znam diky sve praci pro lidi bez domova a pro prileiitostne koncerty. V krypte kostela se nachazi oblibena kavarna Cafe in the Crypt. V kavarne se konajijazzove koncerty. Veskery zisk z vedlejsich aktivit se vyuiiva na podporu bezdomovcu. Zklamani z Londyna jsem si vynahradil v Bedfordu navstevou nedelni mse svate v polskem kostele Nejsvetejsiho srdce JeziSova a sv. Cuthberta, ktery byl uvnitf velmi bohate vyzdoben a kam pfislo na msi svatou hodne lidi a kde jsem vetSinou i rozumel zpivanemu i mluvenemu textu, krome kazani. Polskf; kostel Nejsvetejsiho srdce Jeiiova a St Cuthberta je Nmsko-katolickf; kostel slouiief polske komunite v Bedfordu v Anglii. V miste kde stoji stlrvaly efrkevni stavby jii od osmeho stoleti, ale soucasny kostel byl puvodne postaven pro anglikanskou efrkev v 1846-7 v neonormanskem stylu a byl znamy jednoduse jako St Cuthbert. Severni a jiini trakty jsou z roku 1865 a pNcna cast lodi byla postavena v roce 1907. V roce 1974 byl kostel prohlasen anglikanskou efrkvi za nadbytecny, odkoupen pro polske obyvatelstvo v Bedfordu a pfejmenovan. Mimo sluiby polske komunite se v kostele konaly nekolik let take pravidelne tridentske mse Kneiskeho bratrstva svateho Petra, ktere se alepozdeji se prestehovalo do Flitwicku . !hned po skonceni nedelni mse svate v Bedfordu jsem jel autobusem do Cambridge a i tam jsem nahledl do kostela, uvnitf sice stalo leseni, ale ani to nebninilo pfipravam na nejaky vecerni koncert. Nase navsteva meia charakter zceia jiny, v)istup na vez a prohlidka mesta z v)isky. Velky Kostel Panny Marie dominuje triisti v Cambirdge vice nei osm set let. Je jednak kostelem farnim ale rovnei kostelem univerzitnim. Aby splnil oM tyto fimkee prodelal dlouhou prestavbu, ktera zacala v kvetnu 1478, pricemi v roee 1536 byla vei kostela prikryta docasnou strechou ze slamenych snopu, a at v roce 1608, za 130 let, dosahla vei soucasne vysky. Druhou naplanovanou vei nikdy nepostavili. Prvni 4 zvony nainstalovali v roce 1515, daW 4 ai v 17. stoleti. Zvonkohra zkomponovana pro kostelni hodiny je stejna jako na veii Big Benu v Londyne a pochazi prlrve z Cambridge. Posiednim chramem, ktery jsem v Anglii navstivil je katednila v EIy, tu jsem navstivil jako turista, ktereho zajima stfedoveke stavitelstvi. K litosti kaZdeho obdivovatele chriunu, tak jako u mis mel na svedomi fadu cirkevnich objektu Josef II.,
tak i'adu objektu v Anglii ma na svedomf Jindi'ich VIII., katedrala v Ely sice zustala stat, ale jejf puvodni velmi bohata vyzdoba vzala za sve dfky pi'echodu cele zeme na protestantskou vfm, ale stale jeste je se zde na co dfvat. Videl jsem take jakousi kratkou bohosluzbu, kdy v jednu hodinu po poledni letnfho, Wi v prave poledne obvykJeho ~asu, vstoupil do kneziste mfstni duchovni a katedralou se nesla duchovni promluva zakon~ena modlitbou Pane, tomu jedinemu jsem jakz takz rozumel, jinak ni~emu. Podobne pro me zcela zbyte~ny byl vYklad pruvodce vYstupu na vez, ze ktere byl nadherny vYhled. Prohlidka katedraly mela i svuj hudebni doprovod, nekde ve nastroji o~im zcela skryt usiloval neznamy varhanar 0 naladeni mistnich varhan, coz pusobilo jiste utrpeni vsem pi'itomnym, nebot' varhany vydavaly uchu velmi nelahodici tony. Ponekud zvlMtne na me pusobila kaple Panny Marie, ktera je architektonicky velmi krasna, ale stejne jako ve zbytku kostela v ni chybi puvodni vYzdoba. Socha Panny Marie v nadzivotnf velikosti z roku 2000, tim padem v modernim provedeni a to jak barevnem, modra a zlata, tak v provedeni vytvarnem, pusobi lidove fe~eno jako pest na oko. Elyska katedrala, ofici6lne Katedralni kostel Nejsvetejsi trojice v Ely (Cathedral Church of the Holy and Undivided Trinity of Ely) je hlavnim chramem Elyske dieceze a sidlem hiskupa Anglikanske cirkve z Ely. Katedrala pochazi z roku 1083 a hYva zarazovana mezi nejpusohivejsi stavhy stredoveku. Prvni kf'est'anskou stavbu na miste dnesni katedraly nechala postavit Etheldreda, dcera anglosaske kralovny Anny, ktera se narodila roku 630. Po rozpadu sveho druheho manielstvi zaloiila roku 673 a fidila klaster v Ely a po jeji smrti zde byly uloteny jeji ostatky. Pi'edpoklada se, te klaster byl zbofen po invazi Vikingu v 9. stolet£. Zachoval se jen kostel, ktery zde existoval at do jeho prestavby v 10. stoleti. Novy benediktinskj klaster byl na tomto miste postaven v doM obnovy klasteru roku 970, kdy byly obnoveny i klastery v Peterboroughu a Ramsey. Stavba soucasne katedraly hyla zahajena roku 1083. Puvodni anglosaskj kostel hyl zboren a do nove katedraly byly pfeneseny jen ostatky jeho zakladatelu. Nejstarsi casti budovy je pNcna chramova lod: kfitujici hlavni chramovou lod' pod hlavni veii. Zapadni vet postavena v romanskem slohu, vysoka 66 m, byla vybudovana v letech 1174 at 1197 s dostavbou pfistfesku v letech 1198 at 1215. Unikatni osmiboka Lantern Tower, siroka 23 m a vysoka 52 m, byla postave'na na pocatku 14. stoleti a nahradila puvodni vei, ktera se zfitila. Katedrala je postavena z kamene dovezeneho z Barnacku v Northamptonshire. Celkova delka stavby je 172,2 m a delka hlavni lodi je 75 m, cot ji Gini nejdelsi ve Velke Britanii. Roku 1539 v doM ruseni anglickjch klasteru za vlady Jindficha VIII., neutrpela katedrala vatne skody, byla ale znicena hrobka Etheldredy a poskozeny sochy v jeji kapli. Katedrala byla brzy, roku 1541, znovu obnovena aje dodnes poutivana. Me fotografie vsech techto kostelu, ijine, muzete najit na obvyklem miste. Benedikt Jelinek http://voset.rajce.idnes.cz/
majowi poboinost My vsichni, kteri jsme prisli ve stredu 1. kvetna vecer na msi svatou, byl svlitek svateho Josefa delnika, jsme meli pl'f1ezitost zucastnit se v nasem koste1e mimorcldne majove poboznosti.· K pateru Prazanovi prijel na navstevu jeho' kolega z doby jeho umisteni na Svate hore, nynejsi kanovnik kapituly sv. Vita v Praze, ktery po msi svate odesel na nas chramovy kur a nejdfive zahral pisen 0 svatem Josefu, potom svou hrou na varhany doprovodil nas zpev Loretansk)'ch litanii ana zaver jeste pisen Vesel se nebes Kralovno, po niz nam ukazal, ceho vseho jsou nase varhany schopne, kdyz za ne usedne skutecny hudebnik. Naposledy jsem tento zazitek me! pri posledni navsteve varhanare pana Schnebergera, kdy neco podobneho predvedl jeho kolega. (pane Barino, doufam,ze jsem se vas nedotkl, mam vas moc rad) Benedikt Jelinek
Radostny 1 p. Fryvaldska 2 p. Vlkova 3 p. Koubova 4 p. Rissova 5 p. Neveceral
Ruzenec 1 p. Kocova
2 p. Ki'izova 3 p. Jakubesova
4 Helenka Ki'izova
5 p.Pecenkova
p. p. p. p. p.
Sedlakova Palenikova Tararik Dagmar Matysova Gederova
p.Tyrmerova Mudr. Fibich Josef Sterzik p. Sterzikova manz. Kolenovi
ruzenec
MUDr. Pavel Ki'iz p. Petr Zettl p. Petr Fr)'valdsky p. Petr Netahlo p. Hiklova
Slavny 1 p. Rychtafova 2 p. Jaroslav Biba 3 Martin Panek 4 Mirka Gederova 5 p. Bedliva
p. KrafCikova
svetla
V. Gejgusova Graseova Cihak Sterzik Pavel Netahlo
Bolestny 1 p. 2 p. 3 p. 4 p. 5 p.
ruzenec
p. Wilnscherova Antonin Sterzik p. Pidrmanova Lucie Dailkova p. Matejkova
p. Pavel Vincfuek Simon Sterzik Matous Sterzik B. Sterzikova p. Ruzickova
ruzenec
p. Vincurkova Jakub Palenik Sarka Gregorova p. Hrachovcova p.Jelinek
p. Zettlova
,
Noe kostelu 2013 V tomto roee se zueastni nase farnost Noci kostelu a to 24.5 2013.Na programu je prohlfdka hradni veze v teehto hodinaeh 10:00-12:00, 13:00-18:00, 19:30- 0:30. Lide z farnosti ajejieh rodinni pfislusnici rnaji vstup na vez zdarma. Cenik sponzorskeho vstupu pro ostatnije: 1 osoba 100 Ke 5 osob 150 Ke = 30 Ke Rodinne: 2 dospeIi 2 deti 100 Ke + kaMe dalSi dite 20 Ke detske (a pro skoly ) 30 Ke Jedineeny pohled na noeni Nejdek.(napl'iklad 0 pulnoei, kdyz mesto spi) Poboznost sv. Ruzenee 18:30 Mse sv. 19 hod. Taborak na hrade od 20 - 0:30 hod. (buftiky si doneste) Mozna bude i troubeni z veze ale to se jeste uvidi. Program k noci kostelu sledujte na: www Noe kostelu 2013 Nejdek (Hradni vez zvoniee sv. Martina) Po skoneeni akee Noe kostelu 2013 moznost pfespani pod sirakem, ve stanu nebo na vezL Vez kapaeita mista na spanije 9 osob, 3 patra pod zvoniei. p.a. Biskup Cup Domazliee 2013 - trenerem fotbalove pl'ipravky na Biskup CUP je pan Arnold Sterzik. Fotbaliste se sehazeji vetSinou v sobotu odpoledne na misti ZS mim. Karla IV. Kdo by se ehtel pridat do t)'mu, obrat'te se na pana Sterzika vMy v nedeli po msi sv. Prosime fidiee, ktel'i by byli oehotni odvezt fotbalisty 15.eervna na biskup CUP do Domazlie, po pl'ipade fanklub, at' se ptihlasi u Honzy N. p.a. Dotaee ktere jsme dostali I)Biskupstvi Plzenske: dotaee 500 Ke na nakup louei akee: Noe kosteJU 2013 2)Mesto Nejdek dotaee:( prevenee kriminality )10 000 Ke penize budou pouzity na pfispevek soc. slabym rodinam ( B.E.Z.va tabor z Beruskou 2013 )zbyle prostredky budou pouzity na vyrabenky ajine akee z detmi 3)Mesto Nejdek dotaee: kultura 5000 Ke: penize budou pouzity na propagaei hradni veze informaeni letaky. Dotaee 0 ktere zadame : Karlovarsky kraj obor soeialni - (prevenee krirninality 2013) castka 50 000 Ke, drzte nam palce:-) \ Ptiprava dotaenich titulu na rok 2014 Karlovarsky kraj obor kultura ( kulturnf akee, peveek)' sbor sv. Martina, Hrad Nejdek, Hrad Nejdek letni kino, Noe kostelu 2014) p.a. Ptespavaeka na Vezi 30.4. Vsem ueastnikum akee (dorost) velikou poehvalu, ze vse zvladli: dest', zimu, noe v ehladne vezi:-) Dekuji take dospelym, ktel'i s akci pomohli. Bate Castkove za dobrou babovku, byla mnam ,lllilam. Dale Radimovi Hajnemu, Mfrovi KominkovL Take nesmim zapomenout na nasi super mladez, ktera na akei pomohla, Zdenku Krejeimu, Matousi a Josefovi SterzikoyYm. Diky yarn vsem a tesim se na dalSi akee. p.a. Jan Neveeel'al
Diecezni pout' Letosni diecezni pout' probelme v klastere Kladmby u Sti'ibrave sti'edu 8. kvema 2013 a bude soucasti osl~v 20. vYroCizalozeni Dieceze plzeiiske Janem Pavlem II. PROGRAM: 9.30 zahajeni pouti, pi'ivitanipoumiku v kostele 9.45 predstaveni historie kladrubskeho khiStera 9.55 predna.skaMons. Alese Opatrneho "Virajako cesta cili 0 chozeni ve vUe" 11.00 slaveni eucharistie, pi'i msi sv. zpivaji sp~jene sbory plzeflske dieceze 12.45 prest
2013
za prohloubeni spolecneho duchovniho zivota v rodinach Liturgickj kalendaf na KvETEN
1. kvetna 2. kvema 3. kvetna 5. kvema 8. kvetna 9. kvema 12. kvema 14. kvema 16. kvema 19. kvetna 26. kvema 30. kvema 31. kvema
2013
svatek sv. Josefa delnika svateho Atanase svatych apostolu Filipa a Jakuba 6. nedele velikonocni svatek Panny Marie, prosti'ednice vsech milosti slavnost Nanebevstoupeni Pane 7. nedele velikonocni svateho apostola Mateje svatek sv. Jana Nepomuckeho, hlavniho patrona Cech slavnost Seslani Ducha Svateho slavnost Nejsvetejsi trojice slavnost Tela a Krve Pane (sv. Zdislavy) svatek Navstiveni Panny Marie
Narozeniny ve famosti KvETEN 201 2. kvema pani Maria Fryvaldska 3. kvema pani Anna Wiinscherova 5. kvetna Daniel Stefan 7. kvema pani Eva Hrachovcova 9. kvetna Libor Cihak m!. 11. kvema pan Rostislav castka
12. kvema 18. kvetna 20. kvetna 22. kvema 26. kvetna 30. kvetna
pani Milena Krejci pani Marie Matejkova pani Jana Palenikova pani Livia Rissova pani Milena Kucerova ing. Biba Jaroslav
Blahopfejeme a l'yprosujeme BoZi pol,ehnani
