TURBULENCE V ENERGETICE: PŘIPOUJTEJTE SE PROSÍM

TURBULENCE V ENERGETICE: PŘIPOUJTEJTE SE PROSÍM Petr Míkovec – ředitel pro rozvoj 4. ročník konference PR SUMMIT 23. 10. 2012, OREA Hotel Pyramida, Praha

SKUPINA ČEZ DNES PATŘÍ MEZI TOP 10 EVROPSKÝCH ENERGETIK Top 10 evropských energetik

Top 10 evropských energetik

Tržní kapitalizace v mld. EUR, k 10. 8. 2012

Počet zákazníků v 2011, v milionech

1 Enel

61,0

2 EdF

37,0

3 Iberdrola

30,7

1 GDF Suez 2 E.ON 3 EdF

4 E.ON

26,0

4 Enel

5 RWE

24,3

5 RWE

6 GdF Suez

11,3

6 Iberdrola

7 EdP

11,1

7 ČEZ

8 ČEZ

9,7

8 Fortum

9 EnBW

5,5

9 PGE

10 PGE

5,0

10 EnBW

Zdroj: Bloomberg, výroční zprávy, prezentace a webové stránky společností

1

V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY PŮSOBÍ VE VŠECH SEGMENTECH MIMO PŘENOS – STÁVAJÍCÍ STRUKTURA TRHU JE VÝSLEDKEM NĚKOLIKA REVOLUCÍ Těžba hnědého uhlí

54% 25,1 mil. tun

ČEZ

46% 21,5 mil. tun

Ostatní

 ČEZ vlastní



společnost Severočeské Doly, jejíž těžba pokrývá 63% spotřeby hnědého uhlí v ČEZ Zbylé 2 společnosti: Czech Coal a Sokolovská uhelná

Výroba

72% 63.3 TWh

Přenos

5 z 8 distribučních regionů 100% 58.7 TWh

 Ostatní konkurenti:  Česká přenosová

Zdroj: ČEZ, ERÚ; data za rok 2011

soustava je vlastněna a provozována společností ČEPS, která je 100% vlastněna státem

Prodej konc. zázakníkům

39% 23 TWh

61% zákazníků

39% zákazníků

28% 24.3 TWh EPH, Sokolovská uhelná, Alpiq, individuální IPPs

Distribuce

61% 35.7 TWh

 Ostatní konkurenti: E.ON, PRE, RWE, řada alternativních dodavatelů

2

REVOLUCE PRVNÍ: LIBERALIZACE TRHU S ELEKTŘINOU A NÁSLEDNĚ S PLYNEM (2002-2006)  Došlo k oddělení distribuce elektřiny od její dodávky a zákazníci si mohli volně zvolit svého dodavatele  Od 1. ledna 2002 - zákazníci s roční spotřebou nad 40 GWh  Od 1. ledna 2003 - zákazníci s roční spotřebou nad 9 GWh  Od 1. ledna 2004 - všichni zákazníci s průběhovým měřením spotřeby mimo domácností  Od 1. ledna 2005 - všichni koncoví zákazníci mimo domácnosti  Od 1. ledna 2006 - všichni koncoví zákazníci včetně domácností

 Na trh postupně vstupovali noví konkurenti  V roce 2007 začala fungovat Pražská energetická burze (PXE), která zprostředkovává obchody mezi výrobci a dodavateli elektřiny

3

REVOLUCE PRVNÍ: LIBERALIZACE TRHU S ELEKTŘINOU A NÁSLEDNĚ S PLYNEM (2002-2006) Oddělená společnosti ČEZ (výroba elektřiny), ČEZ Prodej (prodej - product development, marketing) a ČEZ Zákaznické služby (správa call center, externích partnerů a pobočkové sítě)

 Výroba dle poptávky zákazníků namísto balancování ČR jako celku  Úspěch firmy posuzován dle finančních výsledků  Orientace na zákazníka v centru strategie a programu VIZE 2008, změna regionálního uspořádání na centralizované a funkčně členěné Budování prodejních a obslužných dovedností:  V roce 2009 ČEZ Zákaznické služby mezi top 3 call centry v Evropě dle European Contact Center Awards 2009  V roce 2012 nejlepší call center v regionu Evropa, Střední Východ a Afrika

Rozdělení ceny elektřiny a marže z ní na části, samostatné KPI pro jednotlivé části organizace, interní vztahy upravují smlouvy srovnatelné s externími Obchodně a finančně orientovaná firma Rozšiřování obchodních týmů, zejména z oblasti telekomunikací 4

PR VÝZVY: UČÍME TRH OBCHODOVAT S ELEKTŘINOU

Zavedením tzv. „Duhové energie“ učil ČEZ trading okolní firmy, že elektřina má různou cenu podle svého druhu

Rok = 8 760 hodin 5

PR VÝZVY: UČÍME ZÁKAZNÍKY ELEKTŘINU NAKUPOVAT

„Spejblova výhodná koupě“

Vysvětlujeme zákazníkům jak nenaletět nespolehlivým prodejcům energií

6

PR VÝZVY: UČÍME FIRMU ORIENTACI NA FINANČNÍ VÝSLEDKY – PŘÍKLAD INTERNÍ LIDOVÉ TVOŘIVOSTI

7

REVOLUCE DRUHÁ: BOJ S CO2 A GLOBÁLNÍM OTEPLOVÁNÍM (2005+)  Obchodování s povolenkami CO2 zavedeno od 1. 1. 2005  1. obchodovací perioda 2005-2008 (povolenky přidělovány)  2. obchodovací perioda 2008-2012 (povolenky přidělovány)  3. obchodovací období 2013-2020 (povolenky aukcionovány)  Doplňkově zavedený systémy JI/CDM s možností „importovat“ povolenky CER z projektů mimo EU

 Obchodování bez podkladového aktiva má za následek vysoce volatilní ceny Cena CO2 povolenek EUA Dec12; EUR/t

 Cena CO2 povolenek za poslední rok klesala a její vývoj zůstává i nadále nejistý

?

 Tzv. ,,set-aside“ přesouvající část povolenek z první do druhé půlky alokační fáze NAP3 stále nebyl schválen 8

REVOLUCE DRUHÁ: BOJ S CO2 A GLOBÁLNÍM OTEPLOVÁNÍM (2005+)  Zásadní změna v logice

Nová divize a člen vedení pro oblast investic (naposledy zrušen po dostavbě prvních 2 bloků JE Temelín)

investování – stávající uhelné portfolio neudržitelné  Nutná masivní modernizace se zaměřením na účinnost a emise, nově důraz na plyn, očekávaná renezance jádra

Nasazování elektráren podle emisí CO2 nejedná se o skutečné náklady, ale o koncept ušlých nákladů

 Rychlá výstavba a rekonstrukce velkých zdrojů, složitá technologie, nové materiály, vysoké teploty, tlaky, vyšší výkony s důrazem na účinnosti  Výstavba velký účinných plynový elektráren – pro ČR zcela netradiční zdroj  Renesance jaderné energetiky – příprava na výstavbu, zvyšování výkonnosti

Aktivace pracovníků, kteří se podíleli na dostavbě JE Temelín po celém trhu

Plně tradingově orientované firma, nové zdroje a investice pochází z povolenek CO2

9

PR VÝZVY

 Interní  Vysvětlení teoretického konceptu CO2

 Externí:  Urychlená obnova a výstavba – dotčené regiony  Vysoká cena elektřiny vs. velmi vysoké investice  Koncept ušlé příležitosti za povolenky

10

PR VÝZVY: ZISKY VS. INVESTICE

Nové jaderné zdroje

CAPEX do výrobního segmentu ČEZ (v mld. Kč) 50

Obnovitelné zdroje

45

Nové paroplyny (CCGT)

40

Obnovy hnědouhelných elektráren Údržba a ostatní *

35 30

Hlavní projekty:

25

• Obnova hnědouhelných elektráren Tušimice, Ledvice, Prunéřov

20 15

• Větrná farma v Rumunsku a nové projekty obnovitelných zdrojů

10

• Nová paroplynová elektrárna v Počeradech a potenciálně v Mělníku

5

Zdroj: ČEZ

E 16

E 20

15

E 20

14

E 20

13

E 20

12

11

20

20

10 20

09 20

08 20

07 20

06 20

05 20

20

04

0

* včetně jaderného paliva a kapitalizovaných úroků

• Přípravné práce pro nové bloky jaderné elektráryn Temelín 11

REVOLUCE TŘETÍ: PODPORA A ROZVOJ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ (2006+)

Vývoj tarifu FVE versus nákladová křivka (~ cena křemíku) CZK/MWh

Zdroj: ERU, Bloomberg

USD/kg

12

REVOLUCE TŘETÍ: PODPORA A ROZVOJ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ (2006+)

 Velkoobchodní trh včetně komoditních burz z první revoluce na ústupu  Další zásadní změna v logice investování – pouze regulovaná aktiva se vyplácí

Tvorba regionálních projektových týmů

 Development malý projektů, jednání s mnoha regionálními vlastníky, úřady, městy

Malé projekty, zaměření na development – styl private equity vítězí

13

ČEZ USPĚL V RUMUNSKU U NEJVĚTŠÍCH PROJEKTŮ

Rumunsko

 Fantanele & Cogealac (600 MW)  Největší větrný park v Evropě  Od června 2012 v provozu 440 MW, dalších 160 MW v provozu ke konci roku 2012  Vynikající větrné podmínky s předpokládaným kapacitním faktorem 28% (netto)  Celková investice ~1,1 mld. EUR  Podporováno zelenými certifikáty (GC) – cenové rozpětí dané zákonem 27-55 EUR za 1 certifikát; od 2012 do 2017 2 GC za 1MWh, od 2017 1 GC za 1MWh

PL

CZ SK

 Vodní elektrárna Resita  Společnost TMK Hydroenergy Power S.R.L. získaná v roce

HU RO

2011  4 malé vodní elektrárny s celkovou kapacitou 18 MW

B G Resita

Fantanele Cogealac 14

V PRŮMĚRU ALE VÍTĚZÍ LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ HRÁČI

Podíly na výrobě elektřiny, 2011

S růstem výroby z decentralizovaných zdrojů roste počet nových hráčů, kromě fyzických osob to jsou i velké investiční fondy (např. Allianz)

Německo

ČR

TWh

TWh

551

63

100%

100%

80%

80%

60%

60%

80,1

2,4

40%

40%

20%

20%

0%

0%

Celkem

Vítr+Solar

Celkem

E.on, RWE, Vattenfall, ENBW

ČEZ

Ostatní

Ostatní

Vítr+Solar

Pozn.: Většina větrných kapacit ve vlastnictví fyzických osob nebo skupiny fyzických osob, u solárních ještě více 15

PR VÝZVY: VĚTŠÍ ČÁST OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ DOTUJÍ VELKÉ ENERGETIKY JAKO JE ČEZ

Rozklad ročních nákladů v Kč běžné domácnosti na spotřebu elektřiny*

Pokles velkoobchodních cen na úkor provozovatelů klasických i jaderných elektráren zmírnil dopad nárůstu plateb za OZE

* Pražská energetika, a.s., Komfort klasik 24; 3x25A; D02d; PRE Distribuce; 3 MWh (roční spotřeba domácnosti)

16

PR VÝZVY: OBNOVITELNÉ ZDROJE VÝZNAMNĚ NARUŠUJÍ BEZPEČNOST PŘENOSOVÝCH SOUSTAV – KDO BUDE ODPOVĚDNÝ? Přeshraniční kapacity nabízené v ročních aukcích MW

593

-24%

593

Rezervy v zabezpečení dodávek

-46% 2008 2011

450 400

-50%

400

-50%

320

200

CEPS-TENNET

Zdroj: ČEPS

TENNET-CEPS

200

CEPS-50Hz

50Hz-CEPS

Přirozené rezervy přenosových a distribučních sítí dopady OZE zatím absorbovaly, ale výrazně se snížily

 Operátoři přenosových sítí (TSOs) snižují nabídku kapacit do dlouhodobých aukcí (rok, měsíc) kvůli nejistotě v tocích z výroby z obnovitelných zdrojů

 Snížený objem kapacit nabízených v aukcích na dlouhodobější produkty (rok, měsíc) negativně ovlivňuje možnosti obchodování a snižuje konkurenci na trhu

17

PR VÝZVY: KDE VEZME EVROPA A ČR ELEKTŘINU PRO SVŮJ RŮST Spotřeba elektřiny na osobu vs. HDP na osobu MWh/osoba, tisíc PPS/osobu, 2011

 Jasný pozitivní trend mezi bohatstvím státu a spotřebou elektřiny

9

 ČR by měla konvergovat k ostatním středoevropským zemím jako Německo, Francie, Belgie nebo Rakousko

Spotřeba elektřiny na osobu

AT

8

BE FR

7

NL

EU15 DE DK

6

CZ

orientovanou ekonomiku má ČR stále nižší spotřebu elektřiny než ostatní středoevropské země

IE

ES IT

 I přes průmyslově

UK

5 PT

GR

4 15

20

25

30

35

HDP na osobu

Zdroj: Eurostat, ENTSO-E

18

PŘICHÁZÍ REVOLUCE ČTVRTÁ: REGIONÁLNÍ VÝROBA A NEZÁVISLOST (2012+)

Stavební materiály Zateplení střech a zdí na bázi aerogelu, aktivní okna, dvojitý plášť budov

Distribuovaná výroba Solární fotovoltaické systémy, mini- a mikrokogenerace elektřiny a tepla, větrné mikroturbíny

Centrální systémy a „smart“ aplikace Tepelná čerpadla, nanotechnologie a smart aplikace (např. inovativní membrány v klimatizačních jednotkách), úsporné osvětlení, domácí řídící jednotky

Spotřebiče a elektronika s největším potenciálem úspor energie: inovativní pračky, lednice, mrazáky; úsporné televize

Index stávající spotřeby: 1kW spotřeby všech paliv = 100; předpokládá objem a palivový mix roku 2010 jako vážený průměr Německa, Itálie, Švédska, Velké Británie; součet hodnot se nerovná 100 z důvodu zaokrouhlení 1

Zdroj: „McKinsey on Sustainability & Resource Productivity Summer 2012“

19

PŘICHÁZÍ REVOLUCE ČTVRTÁ: REGIONÁLNÍ VÝROBA A NEZÁVISLOST (2012+)

 Potřeby zákazníků na prvním místě – nedodáváme elektřinu, teplo, plyn, ale komfort bydlení, zabezpečení výroby…

Tvorba regionálních projektových týmů

 Pochopení potřeb zákazníků, budování vztahů Malé projekty, mnoho různých služeb, nutná flexibilita při designu produktů a služeb, ale tlak na standardizaci při dodávce

20

PR VÝZVY: NICHE PRODUKT MŮŽE PŘERŮST V DOMINANTNÍ TECHNOLOGII I V TAKOVÉM ODVĚTVÍ JAKO TELEKOMUNIKACE, A TO OPAKOVANĚ

• Pouze hlasový přenos

Funkce

• •

•

•

Nokia (1G)

Blackberry1 •

Umožnění vyhledávání, některé aplikace

Základní model, základní funkce

•

Podpora zákl. aplikací : hudba, foto (fotoaparát)

Hlasový přenos

Hlasový přenos

Přelom tisíciletí

Zajištění základní komunikace

Vybavení

Aplikace

90.léta

•

„Voice centric”

•

Základní model

•

Základní funkce

•

Hlasový přenos, SMS

•

Vyzváněcí tóny, RBT

• •

iPhone (5G) •

„Voice centric“ s rozšířenými funkcemi

Email, MMS

Omezené vyhledávání, hry

Využívání pokročilých aplikací; podpora služeb „šitých na míru“, zábava atd. • Dotykový displej, vysokorychlostní přenos dat

Fotoaparát, MP3, video, Java •

•

2012

• •

Obsáhlá výbava

Nepřeberně: Vyhledávání, Mobile TV/ Video, hry, ..

Přístroj Přenos

Eko-systém

Přenos

Přenos

Přístroj

Přístroj Obsah

Přenos

Obsah

Zdroj: BCG

21

SHRNUTÍ

 Energetické firmy se musely za posledních 10 let přizpůsobit 3 velkým revolucím, iniciovaných zejména regulatorními změnami.

 Další revoluce, tentokrát tažená spíše rozvojem nových technologií, energetický sektor čeká.

 Řada legislativců, regulátorů i spotřebitelů však dnes nedoceňuje před jakými výzvami energetický sektor stojí a jaké by mohly být dopady jeho selhání.

 Energetické firmy proto musí zaměřovat své komunikační aktivity na vysvětlování situace svým:  zákazníkům (co vše nabízí energetické firmy svým zákazníkům už dnes)  regulátorům (před jakými riziky a výzvami energetika stojí i bez další regulace)  zaměstnancům (že žádnou změnu nelze podceňovat)

22