Triversova-Willardova hypotéza a behaviorální ekonomie lidského kapitálu. Petr Houdek,

Triversova-Willardova hypotéza a behaviorální ekonomie lidského kapitálu Proč se v Ostravě rodí krásné ženy, studenti narození v 90. letech tolik kouří a Blíženci umírají nejdříve? Čili o osudovosti, biologii a kognici

Petr Houdek, LEE a KIE Národohospodářská fakulta VŠE, KFDP Přírodovědecká fakulta UK [email protected]

Kterou loterii byste preferovali? Loterie

Výsledek 1 (“orel”) Výplata (v Kč)

Pravděpodobnost

Výsledek 2 (“panna”) Výplata (v Kč)

1

22

22

2

30

18

3

38

14

4

46

5

54

6

6

60

0

50%

10

Pravděpodobnost

50%

• Z výše uvededených 6 loterií zvolte jednu, vámi nejvíce preferovanou. Všechny loterie nabízí s pravděpodobností 50:50 (tj. hod spravedlivou mincí) výplatu 1, “orel”, nebo výplatu 2, “panna”. Po výběru proběhne hod mincí a určeny výhry. • Hraje se o skutečné peníze, náhodně vybraný posluchač si výhru odnese. CC: BY NC SA by Petr Houdek

2

O jaký druh zjišťování nám půjde … Lidé s nižším poměrem 2D:4D investují rizikověji (loterie s vyšším číslem).

Garbarino et al. (2011)

Ženy nacházející se v menstruční fázi cyklu investují méně rizikově než ženy v ovulaci.

Pearson, Schipper (2012) CC: BY NC SA by Petr Houdek

3

Jaká by měla být pointa přednášky? • Rozhodování lidí lze modelovat i funkcemi biologických faktorů na úrovni jejich bezprostředního mechanismu (kupř. menstruační cyklus a preferovaná míra rizikovosti investování), tak i coby predispozic k jistému druhu fenotypu/chování (kupř. poměr prstů 2D:4D). • Přednáška se zaměří zejména na determinanty působící v prenatálním období a ovlivňující pohlaví, vzhled či kognitivní systém dětí a nato jejich budoucí rozhodování a životní úspěch. A.

B. C.

(Socio)biologické determinanty lze identifikovat i při určení pohlaví člověka. Vnější podmínky určují vývoj plodu a nato i budoucí zdraví (latentní vliv) či budování lidského a sociálního kapitálu člověka. Termín narození ovlivňuje “životní úspěch” i smrt (Ale pozor! Nemusí jít pochopitelně vždy o biologii.).

CC: BY NC SA by Petr Houdek

4

(A) Triversova-Willardova hypotéza • TWH predikuje, že rodiče mohou za určitých okolností určovat poměr pohlaví svých potomků, aby maximalizovali svůj reprodukční úspěch. – Potvrzeno u řady živočišných druhů, potvrzení u lidí nejednoznačné. – Výsledky ale naznačují, že ti z vyšší třídy (bohatství, status, moc) s větší pravděpodobností mají syny a rodiče z nižší třídy dcery.

• Muži z vyšší třídy mají větší možnosti reprodukce (potenciál zisku více partnerek). Rodiče v relativně vyšší třídě by proto měli produkovat relativně více synů (resp. do nich více investovat), protože synové pro ně nesou vyšší reprodukční výhodu. • Naproti tomu rodiče relativní nižší třídy by měli produkovat spíše dcery, jelikož jejich synové mají nižší pravděpodobnost, že by v soutěži s jinými muži při reprodukci uspěli (tj. pro rodiče jsou rizikovější investicí, mají větší pravděpodobnost, že se stanou reprodukční slepou uličkou). CC: BY NC SA by Petr Houdek

5

Dolaroví miliardáři (Forbes) mají více chlapečků • Miliardáři získají více potomků (skze děti a vnuky) prostřednictvím mužské linie. – Neprokázalo se však, že by miliardáři, kteří svůj majetek získali a kteří jej sdělili, se v tomto aspektu lišili.

• Nicméně, miliardářky-ženy (self-made-woman) nemají více mužských potomků, čímž asi neplatí hypotéza mateřského testosteronu. Cameron, Dalerum (2009)


6

Ženaté, vzdělané a mladé ženy mají chlapečky • Data z USA 1983-2001, ženy s nižším vzděláním či neprovdané mají spíše holčičky. • Zároveň ženy provdané mají nižší pravděpodobnost, že jejich chlapeček do 1 roku zemře. • Chlapečci jsou citlivější na biologické i socioekologické prostředí. – Vrátíme se u Černobylu. Almond, Edlund (2007)


7

Zobecnělá TWH • Rodiče, kteří mají jakoukoliv dědičnou charakteristiku, která zvyšuje mužský reprodukční úspěch více než ženský, v daném prostředí, dosáhnou vyššího poměru pohlaví (chlapečci/holčičky), a vice versa. • Z toho vyplývá, například, že více synů by měli mít: – – – –

mohutní či vysocí rodiče, sexuálně promiskuitnější rodiče, násilnější muži, jednotlivci se systematičtějším myšlením (jako inženýři, vědci či matematici).

• Zatímco více dcer by měli mít: – ti se silnou empatií či vcítěním (jako zdravotní sestry, vychovatelé ve školkách a sociální pracovníci), – hezčí lidé.


8

“Mužský a ženský mozek” rodičů a pohlaví dětí • Vychází z Baron-Cohenovi teorie mužského a ženského mozku (abstrakce 2 systémů uvažování). – Evolučně vznikají “S mozky” (mužské), dobré na systematizaci, a “E mozky” (ženské), dobré na vcítění. – Systematizace a vcítění jsou rozděleny normálně mezi populaci, muži však mají vyšší střední hodnotu systematizace, ženy mají vyšší střední hodnotu vcítění. – Ač se distribuce znaků překrývají, platí, že muži jsou v průměru lepší v systematizaci a ženy na vcítění. – Existují však muži, kteří jsou lepší na vcítění než ženy a naopak. – Vychází pak predikce, že S typy by měly mít sny a E typy dcery.

Kanazawa, Vandermassen (2005) CC: BY NC SA by Petr Houdek

9

Hezčí lidé mají (prvorozené) holčičky s 23% vyšší pravděpodobností • Fyzická krása je důležitější pro ženy než pro muže (zvyšuje reprodukční úspěch, je vyhledávána muži jako znak zdraví a plodnosti). Dědičná. • V dlouhodobé studii NCDS ve VB započatá roku 1958 hodnotili učitelé děti ve věku 7 let z nabídky: – “atraktivní”, “neatraktivní”, “vypadá podvyživený”, “abnormální znaky” či “zanedbaný a špinavý”.

• Když těmto dětem bylo 47 let, byli zjištěny mj. informace o jejich reprodukčním úsilí. Kanazawa (2011) CC: BY NC SA by Petr Houdek

10

Černobyl (26. duben 1986) a poměr pohlaví

Peterka et al. (2007)

Peterka et al. (2004) CC: BY NC SA by Petr Houdek

11

Černobyl a studijní výsledky • Pomocí švédských dat a porovnání oblastí s vysokým spadem radioaktivního materiálu a komparací vnitrorodinné variace ve schopnostech dětí, zjištěno, že děti nošené v nejpostiženějších oblastech prospívaly nato hůře ve škole, zejména v matematice, méně z nich školu dokončilo. • Projekce pak značí asi o 3% nižší roční příjem. • Vliv na jejich zdraví nebyl (zatím) nalezen. Almond et al. (2008)


12

Černobyl a studijní výsledky

Almond et al. (2008)


13

… čímž se dostáváme k (B) Vnější podmínky při těhotenství a osud dítěte • Hypotéza plodového původu (Almond, Currie 2011) tvrdí, že podmínky, v/za nichž se vyvíjí plod, jsou kritické pro život člověka, významně formují jeho budoucí schopnosti a zdraví: jak přímo, velmi však i latentně. Tím významně ovlivňují jeho cestu životem (kariéru či osobní vztahy). – Iniciováno při zjištění, že děti, které v děloze protrpěly “holanskou hladovou zimu” roku 1944 se narodily s normální porodní vahou, nicméně později v životě měly vyšší pravděpodobnost obezity či srdečních onemocnění (projev u dětí, jejichž matky trpěli hladem v prvním trimestru), ale třeba dopad na IQ nebyl nalezen. – Podmínkami se rozumí jak ne/dostatek potravin, tak infekční onemocnění, spotřeba alkoholu či stav hospodářství (hospodářský cyklus a vývoj nezaměstnanosti).


14

Co udělá s osudem plodu chřipka matky • “Španělská chřipka” 1919, nakaženo více než 25 milionů Američanů novým typem chřipky, většina přežila (nárůst mortality byl přesto významný, více mrtvých Američanů než během bojů v 20. století). • Umírali jak mladí, tak staří (distribuce mrtvých má netypický “W” tvar). • Jde o unikátní příležitost prozkoumat, jak infekční (zdravotní) šok ovlivnil budoucnost lidí, v té době v prenatálním stavu svého života. Almond (2006)


15

Co udělá s osudem plodu chřipka matky • Ačkoliv šlo o poměrně krátkou pandemii (3-4 měsíce), děti chřipkou “postižených” matek měly o pětinu vyšší pravděpodobnost postižení. • V dospělosti dosahovaly nato o 5 a více procent nižších mezd (u mužů až o 9 %). Stejně tak dokončily nižší míru školní docházky (o 15 %). • I s vlivem “redukce nejslabších”. Almond (2006)


16

Jak pivo zlepší výdělek dětí? • Švédský alkoholový experiment. • V listopadu 1967 bylo ve dvou regionech dovoleno prodávat v běžných prodejnách silné pivo spotřebitelům 16+ (jinak je pivo, víno a další alkohol prodáván jen ve státním monopolu, Systembolaget, spotřebitelům 21+). • Experiment byl předčasně ukončen kvůli extrémnímu nárůstu spotřeby alkoholu, zejména u mladých dospělích. • Bylo tak umožněno sledovat, jak nárazový vzrůst spotřeby alkoholu u rodičů (zejména 21-) ovlivnil životní dráhu jejich dětí. Nilsson (2008)


17

Jak pivo zlepší výdělek dětí? • Mají nižší vzdělání, je méně pravděpodobné, že budou zaměstnáni, mají nižší příjmy a vyšší závislost na sociálních dávkách ve srovnání s okolními kohortami. • Výsledky také naznačují, že muži jsou náchylnější k nepříznivým podmínkám jsa v děloze, dopady do života jsou obecně výraznější u mužů. • Také bylo replikováno, že dostupnost alkoholu snížila poměr pohlaví při narození, podíl mužů v nejvíce exponovaných kohortách se výrazně snížil. Nilsson (2008)


18

Nízká porodní váha a … • Almond, Mazumder (2011) – muslimky se postí během svatého měsíce Ramadánu. Jsou-li v raném stádiu těhotenství, půst ústí ve zvýšenou pravděpodobnost, že jejich děti budou v dospělosti trpět nějakým zdravotním postižením, podobně u mentálních schopností/učení. • Currie, Hyson (1999) – britské děti s porodní vahou pod 2.500 g měly o 25% nižší pravděpodobnost složení “maturity” z matematiky a angličtiny [English a math O-level tests]. Mají nižší pravděpodobnost, že budou zaměstnány ve svých 33 letech. • Black et al. (2007) – podobně, v Norsku 10% zvýšení porodní váhy s sebou přináší 1,2% zvýšení dokonční střední školy, podobně intenzivní zvýšení IQ (u mužů), vyšší výdělky o 0,9% a výšky o 0,3%. • Oreopoulos et al. (2008) – stejně i kanadské děti s nízkou porodní vahou mají nižší pravděpodobnost dokončení střední školy, jsou více a déle coby dospělí závislí na sociálních dávkách (využity data o sourozencích a dvojčatech).


19

Jak stav hospodářství ovlivní vývoj dítěte (korelace) •

•

•

Ramanathan et al. (2013)

Známo, že nezaměstnanost matky má souvislost s nízkou porodní vahou dítěte. Nicméně, děti (do 1 roku) vyrůstající za recese mají později vyšší pravděpodobnost užívání marihuany, kouření, zneužívání alkoholu a účasti na velkých i malých krádežích. Příčiny? Nižší stabilita a vyšší náklady “investic do dětí”, vyšší úroveň stresu rodičů značí dysfunkční výchovu, slabé upevnění vazeb mezi rodiči a dětmi. Nicméně řada efektů: výživa, kouření, pití, stres (za hospodářského boomu žijeme více “nezdravě”), znečištění prostředí (za recese je méně exhalací), atd.


20

(C) Co (také) určuje životní úspěch • Soupiska českého týmu na juniorském mistrovství světa ve fotbale roku 2007. • Pointa, proč jsou téměř všichni hráči narozeni v lednu až březnu je, že 1. leden je termín rozřazování hráčů do skupin dle seniority. • A v mladém věku téměř roční rozdíl představuje značnou odlišnost v mentálním i fyzickém vývoji. Gladwell (2008)


21

V hokeji podobně … • Juniorské mistrovství světa v hokeji v roce 2007. • Stejný rozřazovací termín. • Ač v hokeji je variabilita měsíců narození větší, přesto hráči narození v 3. a především 4. kvartálu mají opět disproporčně nižší zastoupení.


22

Jde o mezinárodně robustní pravidlo ve sportech s ostrými hranicemi seniority

Dudink (1994)


23

Dopad i ve škole (kdo se narodil v 3. a 4. kvartálu?) • Výzkum dle dat Trends in International Mathematics and Science Study (TIMSS). • Žáci 4. a 8. tříd. “Mladší” žáci dané třídy dosahují systematičtěji horších výsledků než jejich starší kolegové (u 4. třídy 4-12 percentilu, u 8. třídy 29 percentilu, pro 11 měsíců rozdílu věku). • Pro USA a Kanadu pak platí, že “mladší v třídách” jsou zhruba o 10 % méně zastoupeni i na univerzitách. • Významných vlivů je však více, kupř. i písmeno vašeho příjmení. Bedard, Dhuey (2006)


24

… a co termín smrti? • Již nepřekvapivě, i zde je vliv, Abel, Kruger (2010) – občané narozeni mezi říjnem až prosincem žijí déle než ti narození mezi dubnem a červnem (Dánsko, Rakousko, USA). • Probíhá-li většina těhotenství v období pro něj nejpříznivější (2. a 3. kvartál – příznivé teploty, variabilnější možnost stravy, ad.), tj. kdy je i dětská mortalita nejnižší, dostanou tyto děti do vínku vyšší zdravotní kapitál a umírají proto později. • Nicméně spíše jde o historické studie, v současnosti vliv spíše omezený. – Buckles, Hungerman (2011) – v současnosti se (v USA) v zimě rodí spíše děti mladým ženám, neprovdaným, s nízkým vzděláním. Jde o selekci při početí, protože ženy s vyšších sociálních tříd plánují svůj porod mimo zimní měsíce. CC: BY NC SA by Petr Houdek

25

Děkuji za pozornost! Q&A


26

Dolaroví miliardáři (Forbes) mají více chlapečků • Miliardáři získají více potomků (skze děti a vnuky) prostřednictvím mužské linie. – Neprokázalo se však, že by miliardáři, kteří svůj majetek získali a kteří jej sdělili, se v tomto aspektu lišili.

• Nicméně, miliardářky-ženy (self-made-woman) nemají více mužských potomků, čímž asi neplatí hypotéza mateřského testosteronu. Cameron, Dalerum (2009)


27

Triversova-Willardova hypotéza a behaviorální ekonomie lidského kapitálu. Petr Houdek,

Recommend Documents