Trh vepřového masa a podmínky českých výrobců

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky

Trh vepřového masa a podmínky českých výrobců Bakalářská práce

Vedoucí práce: Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

Jana Majerová Brno 2007

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a pod odborným vedením prof. Ing. Věry Bečvářové, CSc. V Brně dne 25. května 2007

………………………… Jana Majerová

2

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala prof. Ing. Věře Bečvářové, CSc. za veškerou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování bakalářské práce.

3

Abstrakt Majerová, J. Trh vepřového masa a podmínky českých výrobců. Bakalářská práce. Brno, 2007. Bakalářská práce v literární části obecně charakterizuje agrární trh, agrobyznys a dále souvislosti spojené s produkcí a prodejem jatečných prasat. Ve vlastní práci analyzuje vývoj světového a evropského trhu s vepřovým masem. Zaměřuje se na situaci v České republice z hlediska podmínek nabídky a poptávky a rovněž na postavení zemědělských výrobců v rámci formování cen v komoditní vertikále vepřové maso. Charakterizuje předpoklady konkurenceschopnosti českých výrobců na společném trhu. Klíčová slova: vepřové maso, konkurenceschopnost, cena.

Abstrakt Majerová,

J.

Pork

Market

and

Market

Conditions

for

Czech

Producers.

Bc. Dissertation. Brno, 2007. This dissertation aims at distinguishing the Agricultural Market and Agribusiness in general and at evaluating the conditions associated with the production and Fat Stock sale. It analyzes the progress of the Pork industry on the European Union and World markets. Main focus is drawn on the current conditions in the Czech Republic from a business perspective considering the market Supply and Demand and onto the situation of agricultural producers. The work provides a general assessment of the competitiveness of Czech producers on the Common Market. Keywords: Pork, Competetiveness, Price.

4

OBSAH 1

ÚVOD .......................................................................................................... 8

2

CÍL A METODIKA PRÁCE ......................................................... 10

2.1

CÍL PRÁCE ................................................................................................10

2.2

METODIKA ...............................................................................................10

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................... 12

3.1

CHARAKTERISTIKA

AGRÁRNÍHO

TRHU

A

DŮSLEDKY

FORMOVÁNÍ AGROBYZNYSU .................................................................12 3.1.1

Princip agrárního trhu .......................................................................................................12

3.1.2

Agrobyznys .........................................................................................................................15

3.2

EKONOMIKA VÝKRMU PRASAT ....................................................19

3.2.1

Vnitřní faktory ....................................................................................................................19

3.2.2

Vnější faktory......................................................................................................................20

3.2.3

Výhody a nevýhody chovu prasat....................................................................................21

3.2.4

Vliv činitelů na konkurenceschopnost výrobců jatečných prasat ...............................22

3.3

SOUVISLOSTI A VZTAH KVALITY A CENY PŘI NÁKUPU JATEČNÝCH PRASAT.......................................................................... 23

3.3.1

Základní pojmy...................................................................................................................23

3.3.2

Metody a postup klasifikace .............................................................................................24

3.3.3

Hodnocení kvality jatečných prasat.................................................................................25

4

VLASTNÍ PRÁCE .............................................................................. 27

4.1

SITUACE NA TRHU VEPŘOVÉHO MASA VE SVĚTĚ .......... 27

4.1.1

Vývoj produkce vepřového masa ve světě.....................................................................28

4.1.2

Vývoj spotřeby ve světových regionech .........................................................................32

5

4.1.3

Vývoj zahraničního obchodu ve světě............................................................................33

4.2

VÝVOJ TRHU VEPŘOVÉHO MASA V EU ................................... 35

4.2.1

Stavy prasat a produkce vepřového masa.......................................................................36

4.2.2

Spotřeba vepřového masa v EU ......................................................................................40

4.2.3

Ceny jatečných prasat na trhu v EU................................................................................43

4.2.4

Zahraniční obchod Evropské unie..................................................................................46

4.3

TRH PRASAT A VEPŘOVÉHO MASA V ČESKÉ REPUBLICE ..............49

4.3.1

Vývoj stavů prasat..............................................................................................................49

4.3.2

Produkce vepřovéh masa a bilance výroby ....................................................................55

4.3.3

Spotřeba vepřového masa.................................................................................................59

4.3.4

Cenové podmínky na trhu jatečných prasat a vepřovéh masa ....................................61

4.3.5

Zahraniční obchod České republiky ...............................................................................69

5

ZÁVĚR ...................................................................................................... 73

6

SEZNAM LITERATURY .............................................................. 76

7

PŘÍLOHY ............................................................................................... 78

7.1

UŽITKOVÉ VLASTNOSTI PRASAT ..........................................................78

7.1.1

Typy prasat..........................................................................................................................78

7.1.2

Reprodukční vlastnosti......................................................................................................79

7.1.3

Produkční vlastnosti ..........................................................................................................80

6

PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK CZV

Ceny zemědělských výrobců

CPV

Ceny průmyslových výrobců

CS

Ceny spotřebitelské

ČSÚ

Český statistický úřad

EU-10

ČR, Slovensko, Kypr, Maďarsko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, Malta

EU-15

Německo, Rakousko, Velká Británie, Řecko, Španělsko, Itálie,

Finsko,

Švédsko,

Irsko,

Francie,

Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Portugalsko EU-25

EU-10 a EU-15

EU-27

EU-25 a Rakousko, Bulharsko

JUT

Jatečně upravené tělo

MZe

Ministerstvo zemědělství

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

VÚZE

Výzkumný ústav zemědělský

SZIF

Státní zemědělský intervenční fond

7

Dánsko,

1 ÚVOD Proces rozšiřování agrárního trhu bez výraznějších výrobních a obchodních bariér s sebou přináší řadu změn, které by z hlediska ekonomických důsledků měly mít převážně pozitivní vliv na rozvoj daného odvětví v rámci ekonomiky. Na druhé straně však může tento proces daleko výrazněji než dříve zasahovat do struktury výroby i do postavení jednotlivých odvětví a jeho podnikatelských subjektů na nově se formujících trzích konkrétních komodit. Tím logicky vyvolává rizika spojená s často podstatným omezováním výroby dosud tradičně vyráběných zemědělských komodit v daném regionu. Základní principy a důsledky těchto procesů lze zobecnit v následujících okruzích argumentace: − expanze na větší trh podporuje diferenciaci výrobců, vede k regionálním přesunům výrobních kapacit a k růstu výroby u efektivnějších subjektů; tím urychluje specializaci a s ní spojené možnosti dosažení úspor z rozsahu a současně zvyšuje potenciál i návratnost při využití inovací, − zvýšení konkurence na rozsáhlejším trhu podporuje a urychluje výhodnější alokaci výrobních faktorů směrem k (nej)efektivnějším činnostem a subjektům; tím se vytváří i lepší východiska pro růst konkurenceschopnosti na světovém trhu, − větší společný trh a rostoucí konkurence vyžadují, ale současně i umožňují rychlejší vědeckotechnický rozvoj, vývoj nových výrobků, procesů, technologií a postupů prostřednictvím

společného

(mezinárodně

propojeného)

výzkumu

jeho

bezprostřední aplikace v praxi ve všech národních ekonomikách zapojených do tohoto trhu. Tyto procesy nacházejí konkrétní odraz ve vývoji komoditních trhů a formování celých vertikál založených na produkci zemědělských komodit. Jednou z komoditních vertikál, ve kterých se výše uvedené důsledky globalizace s dopadem na změny proporcí v regionálním rozmístění výchozí produkce a na ni navazujících trhů projevují, je komoditní vertikála prasat a vepřového masa. Světová populace prasat v roce 2005 dosáhla 960 milionů kusů a další nárůst tak v roce 2006 přiblížil stav prasat k jedné miliardě. Produkce vepřového masa ve světě si

8

udržuje prvenství před ostatními druhy masa, přičemž v současném období se již téměř polovina veškerého vepřového masa vyrábí v Číně. Nárůst produkce je zaznamenán v USA, k dalšímu zvýšení a rozvoji výroby dochází v Rusku. I když Evropská unie je dosud nejvýznamnějším exportérem vepřového masa, nízký kurz dolaru pomohl USA k vyššímu exportu a tím se posiluje pozice na světovém trhu i u této komodity. Nejdůležitější importní zemí je Japonsko, mezi významné importní země i přes rozmáhající se domácí výrobu se řadí Rusko. Obchod s vepřovým masem je ovlivněn spotřebou ostatních druhů mas. U spotřebitelské poptávky se zvyšuje důraz na jakost, cenu a potravinovou bezpečnost. Výrobci proto musí přicházet na trh se zdravotně nezávadnými výrobky s vysokou jakostí a přijatelnou cenou. Kvůli výskytu BSE a ptačí chřipky se zvýšila právě poptávka a následně i produkce masa vepřového. V Evropské unii však výroba vepřového masa souvisí se zaváděním ekologických zákonů v Dánsku a Belgii, s růstem cen krmných směsí ve Francii, Polsku a také Španělsku. Ke zvýšení produkce vepřového masa dochází v sousedním Německu. V České republice patří chov prasat mezi tradiční a jedno z nejvýznamnějších odvětví živočišné výroby. Na celkové produkci zemědělství dosahuje podíl produkce prasat cca 11 %. Vstup České republiky do EU pro toto odvětví znamenal krátkodobě zvýšení cen zemědělských výrobců jatečných prasat až po ceny spotřebitelské. V současné době se však chov prasat potýká se značnými problémy. Růst cen vstupů zvyšuje náklady, ceny zemědělských výrobců klesají, což má za následek postupné snižování celkových stavů a stále výrazněji se snižuje rentabilita chovu prasat. Obchodní řetězce jako finální článek vertikály tlačí ceny výrobků z této komodity na minimální úroveň a vedou k situaci, že zemědělští výrobci jsou nuceni prodávat jatečná prasata pod výrobními náklady. Levné dovozy suroviny především z Polska, ale i vepřového masa z Rakouska rovněž negativně ovlivňují vývoj na českém trhu s prasaty a vepřovým masem. Na český trh působí i cenový vývoj na trhu prasat a vepřového masa v Německu. Chov prasat a jeho perspektiva je tedy v současnosti v České republice velice aktuální téma, které čeští zemědělci dokonce na protest proti levnému dovozu vepřového masa a masných výrobků především z Rakouska do obchodních sítí v ČR v únoru letošního roku upozornili blokádou hranic.

9

2 CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je charakterizovat vývoj světového trhu vepřového masa a situaci v ČR z hlediska podmínek nabídky a poptávky v nákupu jatečných prasat; zaměřit se na postavení zemědělských výrobců v rámci formování cen na jednotlivých úrovních v komoditní vertikále vepřového masa. Na základě získaných poznatků charakterizovat předpoklady konkurenceschopnosti českých výrobců na společném trhu.

2.2 METODIKA Pro naplnění výše uvedeného cíle bylo celkové řešení rozděleno do několika vzájemně souvisejících tématických okruhů, které umožnily charakterizovat trh prasat obecně v podstatných souvislostech komoditní vertikály, analyzovat obecné a specifické znaky současného vývoje ve světě, na společném trhu EU a v konkrétních podmínkách českého zemědělství. Na základě dekompozice cíle z hlediska nároků na teoretické, metodické a faktografické znalosti, byly obsahově vymezeny a strukturovány i jednotlivé kapitoly práce. Tématické okruhy lze charakterizovat takto: 1. v rámci zpracování literárního přehledu byla první část věnována obecné charakteristice agrárního trhu a rozhodujícím změnám podnikatelského prostředí vyplývajícím z utváření komoditních vertikál v rámci agrobyznysu, 2. druhá část literárního přehledu byla věnována technologickým a kvalitativním otázkám spojeným s produkcí jatečných prasat a zejména podmínkám a parametrům hodnocení jejich kvality při nákupu zpracovatelem, 3. ve vlastní práci byla první část věnována charakteristice vývoje světového trhu s touto komoditou, na kterou navazuje podrobnější analýza situace na trzích v rámci EU, 4. další část vlastní práce se zabývá obecnou charakteristikou vývoje chovu jatečných prasat v České republice, na kterou navazuje podrobná analýza vývoje cenových hladin jednotlivých trhů charakterizujících celou komoditní vertikálu jatečná prasata – vepřové maso, výsledky analýz jsou prezentovány v tabulkách a grafech, umožňujících nezbytné komparace a formulaci dílčích závěrů.

10

Vzhledem k tomu, že se jedná o zpracování problému jak z hlediska uplatnění kvalitativních parametrů při nákupu výchozí suroviny – tj. požadavků na kvalitu jatečných prasat, tak i některých metodických otázek hodnocení vývoje cen v jednotlivých cenových hladinách – tj. spotřebitelských cen finálních produktů, cen potravinářských výrobců a cen zemědělských výrobců, jsou nezbytné metodické poznámky

resp. podrobnější vysvětlení přístupů, uvedeny vždy na úvod příslušné

pasáže práce. Celkové pojetí vyžadovalo i rozsáhlejší formu zpracování než bylo původně vymezeno v zadání bakalářské práce. V zájmu ucelenosti zpracování dané problematiky byl rozsah po dohodě s vedoucí bakalářské práce rozšířen na 70 stran.

Tato bakalářská práce byla zpracována v rámci Výzkumného záměru PEF MZLU MSM 6215648904 Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu jako součást řešení tématického směru 04 Vývojové tendence agrobusinessu, formování segmentovaných trhů v rámci komoditních řetězců a potravinových sítí v procesech integrace a globalizace a změny agrární politiky.

11

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 CHARAKTERISTIKA

AGRÁRNÍHO

TRHU

A DŮSLEDKY FORMOVÁNÍ AGROBYZNYSU 3.1.1

PRINCIP AGRÁRNÍHO TRHU Pojem trh označuje vzájemné vazby mezi tržními subjekty (jednotlivci,

domácnosti, firmy) s určitým druhem statků a služeb. Prostřednictvím tržního mechanismu dochází ke koordinaci mezi poptávkou a nabídkou, čímž se reguluje množství statků a služeb a vytěsňuje se neefektivní výroba. Agrární trh podle Bečvářové [2]: „Agrární (zemědělsko-potravinářský) trh v širším pojetí představuje směnu výrobků prostřednictvím koupě a prodeje, jejich dopravu, skladování, standardizaci, financování a přebírání rizika odběru a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků a poskytování marketingových informací.“ Agrární trh obecně je charakterizován různou časovou odezvou výrobců a spotřebitelů potravinářské produkce na signály trhu [2]. Poptávka po potravinách v určitém v určitém období je závislá na cenách platných v tomto určitém období: Dt = f (Ct), kde Dt je poptávka v období t a Ct je cena v období t. Spotřebitel ve své poptávce se řídí informací trhu v podobě konkrétní ceny dané komodity a zpravidla reaguje na ceny bezprostředně [2]. Faktory ovlivňující poptávku po produktu. ► cena produktu, ► cena substitutů produktu, ► cena komplementárních (doplňkových) produktů, ► příjem spotřebitelů, ► spotřebitelské preference (chuťové zvyklosti spotřebitelů), ► očekávání dalšího růstu cen produktu, ► počet spotřebitelů – růst populace, [3].

12

Nabídka zemědělských výrobků (pokud abstrahujeme od zásob), je na druhé straně v krátkodobém pojetí zcela nepružná. Nejkratší doba odezvy na změnu v ceně je dána délkou výrobního cyklu: St = f (Ct – 1), kde St je nabídka v období t a Ct – 1 je cena v období (t – 1). Rozhodování výrobců vychází z předpokladu, že ceny, které jsou platné v současném období (roce), budou na stejné úrovni i v období (roce) příštím. Bez kvalifikovaných prognóz je však tento předpoklad nedoložený a nabízená produkce v období t + 1 může přijít na trh za zcela jiných podmínek, než které platily pro tržní situaci v období t. V případě víceletého výrobního cyklu (např. chov skotu, ovocnářství, vinohradnictví, chmelařství) je nabídka v období t odezvou na ceny, které platily před dvěma, třemi i čtyřmi léty. Požadavky trhu se pak tím více mohou lišit od toho, co budou nabízet výrobci [2]. Faktory ovlivňující nabídku: ► cena produktu, ► cena dalších produktů, které podnik může vyrábět, ► cena výrobků produkovaných společně (mléko – maso, mák – makovina), ► náklady na produkci, ► úroveň technologie (technologie + šlechtění, výzkum, vývoj), ► cíle výrobců (ne vždy zisk), ► očekávání změny cen produktu, ► nepředvídatelná rizika, [3]. Pesimistická a optimistická cenová očekávání a doprovodné změny v produkci se projeví v cyklických změnách cen, které vypadají jako pavučina znázorněná v nabídkově-poptávkovém grafu a v analýze agrárního trhu je znám pod pojmem „pavučinový teorém“ [3]. Fungování agrárního trhu podle Bečvářové [2] je modifikováno: Obecně: ► část produkce (výrobní a osobní spotřeba v podniku) má naturální charakter, neprochází trhem: není bezprostředně podřízena zákonitostem trhu a naopak zkresluje parametry v nabídce a poptávce některých komodit, ► u části zemědělských surovin a produktů z nich vyráběných neexistuje jednotný národní trh, komodity si konkurují pouze v rámci (užších či širších) místních trhů = existuje nedokonalá konkurence při velkém počtu výrobců,

13

► působení tržních signálů může být podstatně modifikováno průběhem počasí – stimulační funkce ceny na zvýšení nabídky může být podpořena, omezena resp. negována počasím, stejně jako časové parametry utváření tržní rovnováhy. Na straně poptávky: ► poptávka po zemědělských komoditách je zpravidla odvozena od poptávky po finálních produktech = spotřebních statcích, které jsou ze zemědělských surovin průmyslově

zpracovány,

přičemž

vývoj

poptávky

po

potravinových

a zemědělských surovinách není lineárně závislý z hlediska množství, času, ani místa, ► poptávka se vyznačuje nízkou cenovou a důchodovou pružností, vyplývající z toho, že spotřeba potravin má dané hranice minimální a maximální spotřeby - hranice minimální spotřeby je dána fyziologickým minimem člověka nutným k zachování životních funkcí, - hranice maximální spotřeby je dána zdravotně-fyziologickou hranicí („normy racionální výživy“), při vysokém stupni nasycenosti potřeb potravinami nedochází k dalšímu růstu v objemu poptávky po potravinách, ► změna tržní ceny, za jinak nezměněných podmínek, vyvolává pouze malé změny v objemu spotřeby potravin, ► při růstu důchodu (za podmínky vysokého stupně nasycenosti potravinami) klesá přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstku důchodů obyvatelstva = podíl výdajů za potraviny z důchodů obyvatelstva v dlouhodobém vývoji klesá. Na straně nabídky: ► nabídka v podmínkách tržního hospodářství je souhrnem rozhodnutí samostatných výrobců o výrobě, tj. o množství jednotlivých výrobků, o použité technologii a technice, charakteristickým znakem je obtížná adaptace výroby (nabídky) na změny tržních cen, ► velikost nabídky však nezávisí pouze na rozhodnutí samotných výrobců o množství použití výrobních faktorů: zemědělská výroba, zejména rostlinná, je značně ovlivněna proměnlivými a nepředvídatelnými faktory klimatu, kvality půdy a počasí, tj. rizikem, že změny rozhodnutí o výrobě nevyvolají adekvátní změny v časově opožděné nabídce,

14

► mezi rozhodnutím o výrobě v závislosti na signálech trhu a skutečnou změnou v nabídce uplyne poměrně dlouhá doba, ve které se může situace na trhu podstatně změnit: konzervativnost v rozhodnutích o změně rozsahu a struktury výroby, ► omezenost množství půdy a institut soukromého vlastnictví půdy ztěžují jak vstup kapitálu do zemědělství, tak i jeho odliv [2]. Pro agrární trh je rovněž charakteristické, že se v zemědělství nevytváří nové pracovní příležitosti, poptávka je po pracovnících velice nízká a nabídka práce na tomto trhu kvůli nízkým mzdám v zemědělství je rovněž malá. Neočekávaná poptávka zemědělských výrobců například pro sezónní práce po kvalifikovaných pracovnících lze následně těžce realizovat.

3.1.2

AGROBYZNYS Globalizace v ekonomickém pojetí je podle OECD procesem, který zvyšuje

závislost trhů a výroby různých zemí díky dynamice obchodu se zbožím a službami, pohybem kapitálu a technologií. Současný stav agrárního trhu je silně ovlivňován faktorem liberalizace trhu. Díky levné a neomezené dopravě a také dostupné komunikaci se zvyšuje konkurence na větším prostoru a faktorem vytváření agrobyznysu, kdy zesiluje vliv poptávky po zemědělské produkci. „Liberalizace trhů v agrobyznysu naráží na řadu problémů především proto, že zemědělské produkty, potraviny a výroba dalších produktů zemědělského původu jsou považovány za strategickou součást potravinové a národní bezpečnosti jednotlivých zemí“ [4]. Stávajícím problémem, který je ovlivňován těmito faktory, jsou 2/3 světového agrárního obchodu, které představují potraviny a další vysoce finalizované produkty a pro zemědělské výrobce to není pozitivním jevem. Bečvářová [1] cituje Davise a Goldberga1, kdy je agrobyznys definován v klasickém pojetí jako „…souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě, to znamená výrobní činnosti na farmě a dále skladování, zpracování, dopravu a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených“. 1

DAVIS, J. H., GOLDBERG, R. A.: A Concept of Agribusiness, Boston, Mass: Research Division,

Harvard Business School, 1957.

15

Podle této klasické definice jsou do agrobyznysu zahrnována tato odvětví: a) dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (energetika, specializované strojírenství, chemie atd.), b) zemědělská prvovýroba c) krmivářský průmysl d) služby pro zemědělství a potravinářství (zásobování, nákup, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářské služby, aplikovaný výzkum, školství, poradenství atd.), e) potravinářský a další zpracovatelský průmysl, f) potravinářský obchod a veřejné stravování. Pro aktuální zpřesnění reflektující situaci na přelomu tisíciletí, kdy se významně posiluje vliv genetického a biologického výzkumu v předvýrobních fázích, lze využít definici podle Sonky a Hudsona2, kteří definují agrobyznysu jako řetězec subrektorů vzájemně propojených řadou přímých i zpětných vazeb, zahrnující: a) výzkum, genetické a osivářské firmy a dodavatele dalšího biologického materiálu, b) dodavatele ostatních vstupů, c) zemědělské výrobce, d) nákupce zemědělských produktů, e) zpracovatele první a druhé fáze zpracování zemědělských produktů do konečných výrobků, f) (malo)obchod a instituce veřejného stravování. Princip agrobyznysu znamená vymezení a charakteristiku činností a vzájemných vazeb spojených se zemědělskou výrobou nejen uvnitř podniku, ale i vazeb s předcházejícími a navazujícími subjekty a činnostmi typickými pro transformaci (zpracování)

zemědělských

komodit

do

konečného

výrobku,

do

potravin.

Představuje doslova „průřez“ celým spektrem odvětví ekonomiky, která se přímo či zprostředkovaně zapojují v procesech výroby potravin [1]. Z výzkumu formování světového agrobyznysu a jeho projevů v podmínkách evropského regionu podle Bečvářové [14] vyplývá, že zásadní změnou, typickou pro 2

SONKA, S. T., HUDSON, M. A.: „Why Agribusiness Anyway?“ Agribusiness, An International

Journal 5.4., 1999. pp. 305-314.

16

současnou fázi vývoje zemědělství v rámci celého komplexu odvětví podílejících se na výrobě potravin, je změna charakteru samotný agrárních a potravinových trhů. Obecně lze danou fázi vývoje charakterizovat těmito projevy: ► nabídka zemědělských produktů je formována na základě vyhodnocení vzájemných interakcí nabídky a poptávky a vazeb v celém řetězci agrobyznysu, přičemž finální poptávka má rozhodující vliv na množství a strukturu výroby i dodávek v čase a prostoru, ► do toku potravin a zemědělských produktů zasahuje celá škála firem a organizací často nezemědělského charakteru, globálních sítí, soukromých společností i veřejných subjektů, které se podílejí na identifikaci i ovlivnění konkrétních požadavků spotřebitelů a spotřebitelských segmentů, ► zájem spotřebitelů je zaměřen na hodnotu potravin (kvalita za nízké ceny) i na sortiment, roste poptávka po potravinách s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou kuchyňsky upravené, konzervované, zmrazené a dehydratované výrobky; obchody nabízející tento typ potravin se stávají vůdčími, rozhodujícími v maloobchodě a určují model obchodu v konkrétním potravinovém řetězci, ► posilují se kritéria ochrany spotřebitelů ve vztahu ke kvalitě potravin z hlediska péče o zdraví, potravinovou bezpečnost, bio-terorismus, identifikaci původu potravinových zdrojů, ► prohlubuje se integrace potravinového hospodářství ve světě, klesá vliv ochrany vnitřních potravinových trhů jednotlivých států obchodními bariérami; agrární trhy se liberalizují, ► prosazuje se konsolidace firem ve všech segmentech potravinového řetězce, která využívá přínosů z rozsahu, prohlubuje se kontrola a koordinace navazujících činností, ve vzájemných vazbách se uplatňuje e-commerce, forwardové kontrakty apod., ► konkurence dostává podobu soutěžení celých komoditních vertikál na příslušném segmentu potravinového trhu. Rozhodujícím vztahem determinujícím množství a kvalitu zemědělských produktů i cenově nákladové podmínky na trzích se stává poptávka, která stále výrazněji působí na celý systém výroby, zpracování i distribuce zemědělských produktů [14]. 17

Vazba mezi výrobcem zemědělské suroviny a konečným spotřebitelem podle Bečvářové [4] je zprostředkovaná. Dále uvádí, že zemědělství jako prvovýrobní článek je úzce propojeno s organizacemi nákupu, skladování a zpracování zemědělských produktů (především potravinářský průmysl), s organizacemi dopravních a dalších distribučních služeb, obchodem i institucemi veřejného stravování, jako jsou restaurace, hotely, nemocnice, školy apod.

18

3.2 EKONOMIKA VÝKRMU PRASAT Na efektivní výkrm vepřového dobytka mají vliv různé faktory a cílem takového výkrmu prasat je snižovat výrobní náklady, zajištění jatečné hodnoty a vysoké kvality masa spolu s welfare chovaných prasat a následně tvorbu zisku. Není záměrem práce uvádět bližší podrobnosti, jen stručně upřesnit a objasnit jednotlivé faktory týkající se výkrmu jednotlivých kategorií prasat, se kterými se denně setkávají výrobci užitkových prasat. Podkladem pro následující čtyři kapitoly jsou poznámky z přednášek a cvičení získaných během studia odborných předmětů Živočišná výroba I. a II.

3.2.1

VNITŘNÍ FAKTORY První z vnitřních faktorů je vliv kombinovatelnosti plemen či linií při formování

finálního hybrida na výkrm, je nezbytné provádět testace kříženců jednotlivých plemen mezi sebou a vybírat takové kombinace plemen, která se ukáží v testaci jako nejlepší. Druhým faktorem je vliv pozice C, tedy vliv linie kance otcovského plemene. Vliv pohlaví, kdy při výkrmu prasniček a vepříků s jednorázovým vyskladněním jsou vykazovány nevýhody jako vyšší tučnost vepříků, maso je méně libové a prasata nejsou uniformní, což má negativní vliv na zpeněžování produkce. Prasničky rostou pomaleji a tuk ukládají později. Tuto nejednotnost lze zabezpečit tím, že se vepříci vyskladní cca o 14 dní dříve, což ale může mít za následek organizační problémy. Odděleným výkrmem dosahujeme stejné zmasilosti u obou pohlaví. Čtvrtým vlivem je vliv živé hmotnosti selat při narození, optimální hmotnosti se dosahuje přidáváním vitaminu E do krmné dávky, čímž se výrazně zvyšuje porodní hmotnost selat. Vliv naskladňovaní hmotnosti prasat významně ovlivňuje intenzitu růstu, výkrmnost a ekonomiku chovu.

19

3.2.2

VNĚJŠÍ FAKTORY Člověka jako první faktor můžeme chápat na jedné straně jako spotřebitele

vepřového masa a na straně druhé jako výrobce, kdy zabezpečuje veškeré nezbytné náležitosti pro výkrm prasat. S lidským konáním souvisí vývoj politiky nejen na domácím trhu, ale i na trzích světových. V EU s vývojem politiky souvisí volný pohyb lidí a zvířat a tedy může snadněji docházet k nabourání imunit stád a následnou léčbou se zvyšují náklady. Je tedy nutné zabezpečovat a udržovat prevenci proti nemocem uzavřeným obratem, protože každý chov má vybudovanou vlastní imunitu a pokud bychom smíchali prasata z různých chovů, může se to negativně projevit např. nízkými přírůstky hmotnosti. Zdravotní stav rovněž souvisí s turnusovým provozem a důslednou mechanickou očistou a desinfekcí kotců po skončení výkrmu a je rovněž nezbytné oddělit provoz tzv. špinavý od čistého. Techniky ustájení jsou dalším vnějším faktorem. Bezstelivový systém zaručuje menší pracnost a vyšší produktivitu práce spolu s intenzivní produkcí prasat, ale na druhé straně znamená vyšší výdaje na technologie a menší pohodu zvířat, je nutno předcházet poranění končetin. Stelivový systém má výhody zvláště pro zvířata a také stáje s tímto systémem nejsou tolik náročné na odvětrávací vzduchotechniky. Zvyšuje však náklady na práci, je nutný prostor pro podestýlku a manipulace se stelivem při podestýlání způsobuje rušení zvířat. Třetí systém je hybridní, který podle EU připouští 2/3 pevné podlahy a 1/3 roštové podlahy. Technologie ustájení, napájení, krmení a výživa prasat je nutno odlišovat podle kategorií prasat. Optimálním přístupem lze docílit perspektivního chovu zdravé finální produkce. Špatné odvětrávání snižuje až o 20 % užitkovost prasat. Při poklesu nebo naopak zvýšení teploty nad limitní hranici dané kategorie způsobuje nižší hmotnost selat při odstavu, zhoršené využití živin, konverzi, snižuje se přírůstek i výsledky reprodukce. Při výkrmu prasat platí tedy obecné pravidlo, že se zvyšující se hmotností se snižují nároky na teplotu (např. vhodná teplota pro selata je 32 °C) a nižší teploty mají za následek ukládání tuku a vyšší na tvorbu masa (v létě se ukládá více tuku). Krmné směsi pro jednotlivé skupiny prasat obsahují odlišné dávky potřebných živin. Například výkrm masnějších prasat díky koncentrovanějším krmným dávkám, lepším komponentám s vyšší stravitelností a lepšímu prostředí ve stáji vykazuje vyšší přírůstky, nižší spotřebu živin a je tak zajištěna lepší ekonomika výkrmu.

20

3.2.3

VÝHODY A NEVÝHODY CHOVU PRASAT Uvedené výhody, ale i nevýhody mají podstatný vliv na hodnocení užitkovosti

prasat, čímž mohou silně ovlivňovat konkurenceschopnost zemědělských výrobců. Výhody: ► možnost koncentrace a specializace – doporučuje se minimálně 4000 ks prasat na podnik ve výkrmu a cca 500 a více kusů prasnic; ► prasnice mají vysokou plodnost - 2,2 vrhy do roka, na 1 vrh připadá asi 9 odstavených selat; ► racionalita výkrmu - 1 prasnice porodí zhruba 20 selat/rok, což je přibližně 2 tuny jatečního produktu; ► prasata vykazují vysokou růstovou schopnost - sele zdvojnásobí porodní hmotnost cca za 10 dní; ► průměrný denní přírůstek: - v předvýkrmu (7 - 25 kg)

400 g/den,

- ve výkrmu (25 - 110 kg)

750 g/den,

- od narození do porážky (1,4 kg – 110 kg)

550 g/den;

► spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku živé hmotnosti (konverze): cca 3,5 kg; ► rychlá jatečná zralost - za 5 – 6 měsíců; ► vysoká jatečná výtěžnost - 81 % ve 100 kg živé hmotnosti; ► vysoký podíl libového masa – až 56 %; ► vysoká sušina masa - 30 – 50 %, výroba kvalitních uzenin; ► vedlejší produkty - krupon, štětiny, krev, žlázy; ► tradice české kuchyně. Nevýhody: ► prasata mají jednoduchý žaludek (monogastři), jsou tedy konkurenty v obilovinách, čímž mají vysoký podíl na celkové spotřebě obilovin; ► výkaly: 1 prase = 3 lidi, max. zatížení půdy prasaty na 1 ha = 170 kg N/ha = 16 ks prasat ve výkrmu = 5 prasnic + selata; ► nemoci prasat: retroviry, viry, bakteriální nemoci, endoparazité a ektoparazité.

21

3.2.4

VLIV ČINITELŮ NA KONKURENCESCHOPNOST VÝROBCŮ JATEČNÝCH PRASAT Jelikož výše zmíněné výhody a nevýhody chovu prasat mohou výrazně

ovlivňovat ekonomiku výroby, v budoucnu se počítá se zvyšováním stanovených uvedených v kapitole 3.2.3. Se zvyšováním koncentrace výroby (viz výše) souvisí také produktivita práce: na jednu prasnici maximálně 14 pracovních hodin za rok a na jedno prase ve výkrmu max. 1,1 pracovních hodin ročně. Na jednoho pracovníka by připadlo cca 160 prasnic, nebo až 2000 kusů prasat ve výkrmu, přičemž produktivita práce je zaměřena na všechny pracovníky v podniku a rovněž na volbu vhodných technologií. Za důležité cíle zvyšování konkurenceschopnosti producentů je považováno dosahování následujících kritérií: ► počet odchovaných selat na jednu prasnici za rok:

25 a více kusů selat;

► přírůstek ve výkrmu na kus a den:

850 g;

► spotřeba krmných směsí na 1 kg přírůstku:

2,5 kg;

► podíl libového masa:

56 – 58 %;

► obsah intramuskulárního tuku:

min. 1,5 %;

► jednotnost a vyrovnanost jatečných těl prasat. Je tedy zřejmé, že malé podniky nebudou moci obstát ani na domácím trhu, neboť velkovýroba prasat realizuje úspory z rozsahu a významně by posílila postavení našich zemědělských výrobců na trhu evropském, potažmo světovém.

22

3.3 SOUVISLOSTI A VZTAH KVALITY A CENY PŘI NÁKUPU JATEČNÝCH PRASAT Z užitkových vlastností, které se v chovu prasat sledují a na které je zaměřen šlechtitelský proces, zaujímá zvláštní postavení jatečná hodnota. Ta je při finalizaci produkce a zpeněžování jatečných prasat podkladem pro stanovení farmářských cen – cen zemědělských výrobců (CZV). Na rozdíl od ukazatelů reprodukce a výkrmnosti je jatečná hodnota předmětem zájmu nejen šlechtitelů a producentů, ale také masného průmyslu, obchodu a spotřebitele [13].

3.3.1

ZÁKLADNÍ POJMY

Pulkrábek [13] uvádí základní pojmy pro hodnocení jatečných prasat. Jatečně upravené tělo prasete (JUT) je hmotnost obou půlek s hlavou a kůží, bez štětin, bez výkrojů očních a učních, bez mozku, míchy, jazyka, bránice, bráničního pilíře, ledvin, plsti, pohlavních orgánů, špárků, orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní vyňatých i s přirostlým tukem. Hmotnost jatečně upraveného těla je hmotnost zjištěná vážením po ukončení porážky a veterinární prohlídky, a to nejpozději do 45 minut po provedení vyjevovacího vpichu. Svalovina (libové maso) je červené příčně pruhované svalstvo stanovené při detailní direkci jatečně upraveného těla. Podíl svaloviny (libového masa) je procentuální podíl hmotnosti svaloviny z hmotnosti jatečně upraveného těla za studena. Označuje se také jako zmasilost a při klasifikaci se stanoví nepřímo schválenou metodou odhadu. Klasifikace je zařazování jatečně upravených těl do příslušných tříd jakosti podle stanovených znaků a charakteristik a jejich označení jakostní třídou klasifikace. Klasifikátor je kvalifikovaný odborník, který po absolvování odborné přípravy a závěrečných zkoušek z teorie a praxe získal oprávnění pro provádění klasifikace. Jakostní třída je třída, do které byla zařazena jatečně upravená těla prasat podle závazných znaků a charakteristik.

23

Dalšími důležitými pojmy, které se v práci vyskytují jsou následující: Kryptorchid je samec, u kterého nelze provést kastrace [27]. Ceny zemědělských výrobců jsou měsíčně zjišťovány u vybraných výrobců v zemědělství (u soukromých, družstevních, příp. státních firem). Ceny jsou očištěny od daně z přidané hodnoty. Zjišťovány jsou realizační, smluvní ceny (bez vlastní spotřeby), určené pro tuzemský trh. Od 1.1.2001 jsou ceny zemědělských výrobců zjišťovány u 95 základních zemědělských výrobků (cenových reprezentantů), z toho je 63 rostlinných, včetně ovoce a zeleniny, a 32 živočišných. Průměrné ceny sledovaných výrobků se vypočítávají prostým aritmetickým průměrem z cen jednotlivých výrobců [17]. Ceny průmyslových výrobců jsou zjišťovány měsíčně na základě údajů z vybraných organizací (cca 1300) za vybrané reprezentanty (cca 5700). Vykazované ceny jsou ceny sjednané mezi dodavatelem a odběratelem v tuzemsku bez DPH a spotřební daně (bez nákladů na dopravu k zákazníkovi a nákladů s ní spojených) fakturované za významnější obchodní případy [17]. Cena spotřebitelská patří mezi ekonomické faktory, které poptávku a spotřebu nejvíce ovlivňují. Není to však jediný faktor a rozhodně vždy neplatí, že vývoj spotřeby konkrétního potravinářského výrobku je přímo závislý na vývoji jeho spotřebitelské ceny [26].

3.3.2

METODY A POSTUP KLASIFIKACE Podle Pulkrábka [13] hodnocení jatečných prasat za účelem jejich zpeněžování

prošlo v Evropě i u nás svým historickým vývojem, a to od nákupu v živém přes nákup napevno v mase až k nákupu podle SEUROP – systému. Při nákupu v živém se běžné jakostní třídy určovaly především podle porážkové hmotnosti, případně podle subjektivně posouzené zmasilosti. Při nákupu napevno v mase se jatečná prasata hodnotila podle hmotnosti JUT za tepla a tloušťky hřbetního sádla bez kůže měřené v rovině půlícího řezu nad posledním hrudním obratlem. Povinnost klasifikovat jatečná prasata podle systému SEUROP se podle nařízení Rady EU č. 3220/1984 vztahuje na všechny jatecké provozy, ve kterých se poráží 200 a více prasat za týden v ročním průměru. Klasifikace se například nevztahuje na jatky, v jejichž chovatelských zařízeních se prasata narodila a byla vykrmena a z nich získaná

24

JUT se bourají, tj. celá jatečná těla nejsou předmětem obchodu. Klasifikace těl jatečných prasat může být prováděna v zemích EU pouze schválenými přístroji. Metody se při klasifikaci JUT dělí na invazivní, kdy se používají přístroje na podkladě vpichových sond a metody neinvazivní, kdy se používají ultrazvukové přístroje. Jako možnost další neinvazivní metody se používá dvoubodová metoda, kdy se používají elektromechanická měřítka a umožňují tak podle Pulkrábka [13] propojení s údaji o hmotnosti z elektronických vah a zpracování výsledků z klasifikace ve formě požadovaného protokolu, který slouží jako podklad pro fakturaci. V České republice klasifikace JUT vychází z požadavků české legislativy a nařízení Evropské unie a systém SEUROP byl zde zaveden od 1. dubna 2004. Pulkrábek [13] uvádí, že vlastní klasifikaci lze rozdělit na několik dílčích postupů, které se uskuteční v návaznosti na veterinární prohlídku. Nejprve se zjistí hmotnost JUT (netto) v kg. Důležitým předpokladem je dodržet definici jatečného těla. Pro přepočet hmotnosti za studena, tj. 24 hodin po porážce, se odečte srážka 2 %. Do 45 minut od vyjevovacího vpichu se změří pomocné hodnoty na jatečném těle a stanoví se podíl svaloviny. JUT, tj. obě jatečné půlky se označí třídou jakosti. Posledním úkonem klasifikace je vypracovat protokol, ve kterém jsou u každého jatečného prasete uvedeny vedle identifikace naměřené hodnoty, tloušťky sádla, hloubky masa a hmotnost jatečného těla. Z těchto údajů může dodavatel na základě stanovené rovnice ověřit uvedený podíl svaloviny a cenu.

3.3.3

HODNOCENÍ KVALITY JATEČNÝCH PRASAT Podle Ingra [27] šlechtění prasat na větší zmasilost přineslo úspěchy v historicky

velmi krátké době a systém EUROP musel být rozšířen o třídu S pro prasata s podílem svaloviny nad 60 %), což bylo a je provázeno problémy v jakosti masa. Nejvyspělejší státy proto dále neusilují o další zvyšování zmasilosti, udržují dosaženou úroveň a snaží se o zajištění vysoké standardní jakosti. Základními ukazateli JUT při zpeněžování prasat je podíl svaloviny a hmotnost. Podle podílu svaloviny se zařadí JUT do tříd jakosti dle tab. 1 pro standardní jateční prasata a dle tab. 2 pro prasata nestandardní.

25

Tabulka 1 Klasifikační schéma systému SEUROP – pro standardní prasata

Podíl svaloviny v JUT (%)

S

E

U

R

O

P

60 a více

55 - 59,9

50 - 54,9

45 - 49,9

40 - 44,9

méně než 40

Pramen: Agris

Tabulka 2 Klasifikační schéma – pro nestandardní prasata

Kritéria

N

T

JUT do 59,9 kg

JUT nad 120 kg

Z

H

zmasilé prasnice hubené prasnice a řezanci a řezanci

K kanci a kryptorchidi

Pramen: Agris

Při stanovení cen zemědělských výrobců se každé jakostní třídě přidělí ekonomická váha, která vyjadřuje cenu za 1 kg JUT. Výsledná cena je tedy závislá na dosažené jakostní třídě a hmotnosti JUT. Uvedený cenový model má šest samostatných tříd s rozsahem 5 % svaloviny uvnitř každé třídy. Určení ceny, zvláště v mezních hodnotách tříd, se může jevit jako málo spravedlivé. Proto se častěji uplatňuje vícestupňový cenový model, kdy každá třída jakosti je dále dělena podle 1 % svaloviny na pět podtříd. Základní cena, tj. 100 % je stanovena pro vybranou podtřídu zmasilosti. Vlastní zpeněžení se uskuteční prostřednictvím základní ceny za kg JUT za studena aktuálně domluvené mezi dodavatelem a odběratelem jatečných prasat. Za navýšení zmasilosti se cena do určité hranice zvyšuje, při poklesu zmasilosti klesá. V současnosti je většina prasat porážena v intervalu živé hmotnosti 90 až 120 kg, evropský průměr se pohybuje kolem 110 kg. Odlišné porážkové hmotnosti jsou požadovány zvláštními segmenty trhu. Jedná se o lehčí jatečná těla žádaná pro prodej čerstvého výsekového masa, nebo naopak o jatečná těla s vyšší hmotností určená pro výrobu velké, pomalu konzervované gurmánské šunky. V těchto případech jsou ceny za dodaná jatečná prasata stanoveny s ohledem na speciální využití suroviny [13]. Pulkrábek [13] uvádí, že ceny za jatečná prasata vycházejí z kvality jatečných těl zjištěné při klasifikaci podle podílu svaloviny a hmotnosti. Ceny v tržním hospodářství dále ovlivňuje nabídka a poptávka, která významně působí na cykly produkce jatečných prasat. Dále je důležité, aby bylo v hlavních rysech smluvně ošetřeno zpeněžování jatečných prasat, tj. pro producenta prodej a pro zpracovatele nákup. Náklady spojené s klasifikací jatečných zvířat hradí stejným dílem dodavatel a provozovatel jatek.

26

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 SITUACE NA TRHU VEPŘOVÉHO MASA VE SVĚTĚ Vepřové maso (tab. 3) je ve srovnání s produkcí a spotřebou ostatních druhů mas v celosvětovém hledisku nejvýznamnějším konzumním masem a objem jeho produkce i spotřeby se postupně zvyšuje. Druhým nejvíce spotřebovávaným masem je maso drůbeží a to i přes výskyt „ptačí chřipky“ před hovězím a skopovým (a kozím) masem. Tabulka 3 Světová produkce a spotřeba masa Maso vepřové drůbeží hovězí skopové a kozí ostatní celkem

Produkce (mil. tun) 1) 2) 2004 2005 2006

Spotřeba (kg na obyvatele) 1) 2) 2004 2005 2006

100,4 78,9 63,1 12,7 5,2 260,3

15,8 12,3 9,9 2,0 0,8 40,8

103,7 81,9 64,5 13,0 5,0 268,1

107,0 81,0 65,9 13,3 5,4 272,6

16,1 12,7 10,0 2,0 0,7 41,5

16,4 12,4 10,1 2,0 0,8 41,7

Pramen: Commodities and trade, FAO(2006)

Celosvětová produkce (viz tab. 3, obr. 1) masa během let 2004 až 2006 vzrostla o 4,7 %, tedy asi 6,3 mil. tun masa. Nejvíce se na růstu celkové produkce podílí růst masa vepřového (6,6 %). Růst produkce masa skopového a kozího se podílí na tomto růstu podílí 4,7 %. Produkce hovězího masa se zvýšila o 4,4 %, ostatního masa o 3,8 % a masa drůbežího o 2,7 %. Srovnání 2006/2004 udává mírné zvýšení spotřeby masa v kg na obyvatele, a to o 2,2 %. Na tomto zvýšení se podílí nejvíce spotřeba masa vepřového o 3,8 %. Spotřeba hovězího masa vzrostla o 2 % a masa drůbežího o 0,8 %. Spotřeba masa skopového a ovčího a masa ostatního zůstává stejná. Pro přehlednost je spotřeba v obrázku 1 zobrazena pro všechny roky jednou značkou (za rok 2004), neboť se dle tabulky spotřeba liší jen minimálně.

27

Světová produkce a spotřeba masa mil. tun 120 110

15,8

100 12,3

90 80

9,9

70 60 50 40 30

2,0

20 10 0 vepřové

drůbeží

hovězí druhy masa

produkce 2004 produkce 2006

skopové a kozí

kg/obyv. 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 0,8 1 0 ostatní

produkce 2005 spotřeba 2004 - 2006

Obrázek 1 Produkce jednotlivých druhů masa (mil. tun) a jeho spotřeba v letech 2004 – 2006 v celosvětovém měřítku

4.1.1

VÝVOJ PRODUKCE VEPŘOVÉHO MASA VE SVĚTĚ Mezi hlavní producenty prasat patří Čína a Evropská unie. V těchto regionech se

v roce 2005 chovalo přes 60 % světové populace prasat, přičemž více než polovina z 960 mil. prasat pochází z Číny. Významně se na produkci prasat podílejí USA, Brazílie a také africké státy. Přibližně stejné stavy prasat v roce 2005 (kolem 14 mil. kusů) jsou vykazovány v Kanadě, Mexiku a Rusku. Na zbývající státy a světové regiony pak připadá cca 160 mil. kusů, tedy 17 % populace prasat ve světě.

28

Tabulka 4 Vývoj početních stavů prasat v celosvětovém měřítku (mil. ks) 1)

Stát, region Čína EU-25 USA Brazílie Afrika Kanada Mexiko Rusko ostatní státy svět celkem

1995

2001

2003

2004

424,8 153,1 59,7 30,1 18,1 11,3 15,9 24,9 161,2 899,1

454,4 152,9 59,1 32,6 21,7 13,6 17,6 15,7 145,5 913,1

469,8 152,6 59,6 32,6 21,5 14,7 14,6 17,3 158,9 941,6

472,9 151,9 60,4 33,0 22,6 14,6 14,6 16,0 159,1 945,1

2005 2) index 115 99 102 110 129 130 92 54 99 107

mil. ks 488,8 152,2 60,6 33,0 23,4 14,7 14,6 13,4 159,6 960,3

3)

% 50,9 15,8 6,3 3,4 2,4 1,5 1,5 1,4 16,6 100,0

Pramen: FAOSTAT, 2006; Vieh und Fleisch, 2005

Poznámka: 1) předběžné údaje; 2) rok 2005/rok 1995 (%); 3) svět celkem = 100 %.

Za uplynulé období 1995 až 2005 se celosvětově zvýšily stavy prasat o cca 61 mil. kusů, tj. o 7 %. Nejvyšší nárůst prasat byl zaznamenán v Kanadě – o 30 %, dále pak v Africe (o 29 %), v Číně o 15 %, v Brazílii o 10 % a v USA o 2 %. K největšímu poklesu došlo v Rusku – asi o 46 %. V Mexiku došlo k poklesu o 8 %, v Evropské unii (kde je do EU zahrnuto i deset nových členských států), došlo k poklesu o 1 % a v ostatních státech se stavy výrazněji nezměnily. Při porovnání let 2005 a 2004 došlo k meziročnímu nárůstu početních stavů o 15,2 mil. kusů, tedy 1,6 %. Z obr. 2 je patrné, že nejvyšší stavy prasat jsou v Číně a dále v EU, kde dosahují cca půl miliardy kusů.

Vývoj početních stavů prasat ve světě 600 rok 1995

mil. ks prasat

500

rok 2005

400 300 200 100 0 Čína

EU-25

USA

Brazílie

Afrika

Kanada Mexiko

Rusko

státy

Obrázek 2 Vývoj početních stavů prasat ve světě

29

ostatní státy

Objem produkce prasat v jateční hmotnosti vykazuje v hlavních státech a regionech světa rychlejší vývoj (podle tabulky 5) než zvyšování početních stavů. V období 1995 až 2005 došlo ke zvýšení stavů prasat o pouhých 7 %, zatímco produkce vepřového masa vzrostla o 30 % (23,6 mil. tun). Světová produkce vepřového masa vzrostla v roce 2005 o 3540 tis. tun, tedy o 3,5 % oproti roku 2004.

Tabulka 5 Vývoj produkce vepřového masa ve světových regionech (tis. tun) 1)

Stát, region Čína EU-25 USA Brazílie Kanada Rusko Mexiko Afrika ostatní státy svět celkem

1995

2001

33 401 19 728 8 097 2 800 1 276 1 865 922 658 11 344 80 091

41 845 20 792 8 691 2 637 1 731 1 498 1 058 759 13 070 92 081

2003

2004

45 186 21 424 9 056 3 059 1 882 1 706 1 035 785 14 339 98 472

47 016 21 359 9 312 2 950 1 936 1 644 1 058 811 14 341 100 427

tis. tun 49 685 21 370 9 390 3 150 1 915 1 675 1 110 835 14 567 103 697

2005 2) index 149 108 116 113 150 90 120 127 128 130

3)

%

47,9 20,6 9,1 3,0 1,8 1,6 1,1 0,8 14,0 100,0

Pramen: FAOSTAT, 2006; Tier- und Pflanzenproduktion, 2006

Poznámka: 1) předběžné údaje; 2) rok 2005/rok 1995 (%); 3) svět celkem = 100 %.

K nejvyšším nárůstům produkce za uplynulých 10 let od roku 1995 došlo v Kanadě a Číně (cca 50 %), v Africe a ostatních státech narostla produkce o cca 28 %. V EU 25 se výroba vepřového masa zvýšila o 8 %. V Rusku se při 46% poklesu stavu prasat snížila produkce masa pouze o 10 % (viz tab. 5, obr. 3).

Vývoj produkce vepřového masa ve světě 60 000 rok 1995

tis. tun

50 000

rok 2005

40 000 30 000 20 000 10 000 0 Čína

EU-25

USA

Brazílie Kanada Rusko státy

Mexiko

Afrika

ostatní státy

Obrázek 3 Vývoj produkce vepřového masa ve světě v roce 1995 a 2005

30

Tabulka 6 Produkce vepřového masa (kg) na jedno prase ve světových regionech 1)

Stát, region

1995

2001

2003

2004

USA EU Kanada Rusko Čína Brazílie Mexiko Afrika ostatní státy svět celkem

135,6 128,9 112,9 74,9 78,6 93,0 58,0 36,4 70,4 89,1

147,1 136,0 127,3 95,4 92,1 80,9 60,1 35,0 89,8 100,8

151,9 140,4 128,0 98,6 96,2 93,8 70,9 36,5 90,2 104,6

154,2 140,6 132,6 102,8 99,4 89,4 2,5 35,9 90,1 106,3

kg/kus 155,0 140,4 130,3 125,0 101,6 95,5 76,0 35,7 91,3 108,0

2005 2) Index 114 109 115 167 129 103 131 98 130 121

3)

% 144 130 121 116 94 88 70 33 85 100

Pramen: Situační a výhledová zpráva Vepřové maso listopad 2006 - MZe

Poznámka: 1) předběžné údaje; 2) rok 2005/rok 1995 (%); 3) svět celkem = 100 %.

Produkce masa na jedno prase podle tabulky 6 se ve světě celkem zvýšila o 21 %. Podprůměrné hodnoty 108 kg bylo dosaženo v Číně, Brazílii, Mexiku, Africe a v ostatních státech. Naopak nadprůměrné produkce bylo dosaženo v Rusku, Kanadě, EU a v USA. Rusko převyšuje světový průměr v roce 2005 o 17 kg a od roku 1995 výroba masa se zde zvýšila o 67 % (50,1 kg/kus). V Kanadě se výroba masa na jedno prase zvýšila o 15 % (17,4 kg/kus), v EU o 9 % (11,5 kg/kus) a v USA o 14 % (19,4 kg/kus). V ostatních státech se produkce zvýšila o 30 % (20,9 kg/kus).

kg/1 prase

Produkce vepřového masa na jedno prase ve světě 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

rok 1995 rok 2005

USA

EU

Kanada Rusko

Čína

státy

Brazílie

Mexiko

Afrika

ostatní státy

Obrázek 4 Produkce vepřového masa na jedno prase ve světě v kg

Ve všech uvedených zemích se produkce vepřového masa na 1 prase zvýšila, kromě afrických států a nejvyššího nárůstu produkce bylo zaznamenáno v Rusku.

31

Dynamický růst produkce v Číně spočívá především ve zvyšujících se stavech prasat díky zlepšující se genetice a kvalitě krmiv. Růst poptávky po mase způsobuje významný hospodářský růst a zvyšující se kupní. Dalšímu rozšiřování domácí produkce v Číně brání omezená plocha zemědělské půdy, nedostatek vody, špatná infrastruktura. Masivní nárůst produkce je však provázen narůstajícím počtem infekčních onemocnění prasat jako například prasečí mor, musel proto být utracen víc než jeden milion zvířat [24]. Kvůli nízké úrovni kontrolních mechanismů nebude možné v krátké době výrazněji potlačit.

4.1.2

VÝVOJ SPOTŘEBY VE SVĚTOVÝCH REGIONECH Spotřebu masa ovlivňují např. národní zvyklosti, dostupnost a ceny masa

a dalších potravin, rozvoj cestovního ruchu. Regionální rozdíly ve spotřebě vepřového masa jsou uvedeny v tabulce 7. Průměrná spotřeba vepřového masa jednoho obyvatele planety dosáhla v roce 2005 16,1 kg (1 kg v Africe a až 44 kg v EU) a od roku 1995 se zvýšila o 2,1 kg (15 %). K největšímu nárůstu spotřeby v letech 1995 až 2005 došlo v Číně (nárůst o 41 % o 11 kg), naopak k největšímu poklesu došlo v Brazílii (o 4 kg = 23 %). Tabulka 7 Spotřeba vepřového masa na obyvatele (kg) ve světových regionech 1)

Stát, region EU Čína Kanada USA Rusko Mexiko Brazílie Afrika svět celkem

1995

2001

2003

2004

40,4 26,8 29,1 29,8 16,6 10,7 17,2 1,0 14,0

42,6 33,1 37,2 29,4 13,1 12,6 13,6 1,0 15,0

43,3 35,1 34,8 30,2 15,7 12,7 14,1 1,0 15,7

44,3 36,1 36,6 30,2 15,0 13,3 13,0 1,0 15,8

kg/obyv. 44,4 37,8 33,8 29,5 15,7 13,3 13,2 1,0 16,1

2005 2) Index 110 141 116 99 95 124 77 100 115

Pramen: FAOSTAT, 2006; Tier- und Pflanzenproduktion, 2006

Poznámka: 1) předběžné údaje; 2) rok 2005/rok 1995 (%); 3) svět celkem = 100 %.

32

3)

% 276 235 210 183 98 83 82 6 100

kg/obyv/rok

Spotřeba vepřového masa na obyvatele ve světě 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

rok 1995 rok 2005

EU

Čína

Kanada

USA

Rusko státy

Mexiko

Brazílie

Afrika

Obrázek 5 Spotřeba vepřového masa na obyvatele ve světě

U světového obchodu s vepřovým masem došlo podle odhadu USDA (americké federální ministerstvo zemědělství) stejně tak jako u spotřeby a produkce k meziročnímu nárůstu exportu a importu.

4.1.3

VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU VE SVĚTĚ

Tabulka 8 Vývoz a dovoz, objemy exportu a importu (tis. tun) Vývoz a objemy exportu (tis. tun) 1) 2) 3) Stát, region 1995 2005 Index % EU 1517 1395 92 28,5 USA 580 1027 177 21,0 Kanada 596 980 164 20,0 Brazílie 153 730 477 14,9 Čína 140 450 321 9,2 Austrálie 41 45 110 0,9 ostatní státy 263 264 100 5,4 svět celkem 3290 4891 149 100,0

Dovoz a objemy importu (tis. tun) 1) 2) 3) Stát, region 1995 2005 Index % Japonsko 890 1225 138 25,8 Rusko 241 550 228 11,6 USA 436 463 106 9,8 Mexiko 246 360 146 7,6 Jižní Korea 172 325 189 6,8 Kanada 73 140 192 2,9 ostatní státy 1249 1683 135 35,5 svět celkem 3307 4746 144 100,0

Pramen: FAOSTAT, 2006; Tier- und Pflanzenproduktion, 2006

Poznámka: 1) předběžné údaje; 2) rok 2005/rok 1995 (%); 3) svět celkem = 100 (%).

Objem vývozů vepřového masa v roce 2005 oproti 1995 se zvýšil o 1601 tis. tun a téměř 50 %. Největším vývozcem v roce 1995 stejně jako v roce 2005 je Evropská unie, avšak se snižujícím se objemem vývozů o 8 % (122 tis. tun), přičemž zajišťuje téměř jednu třetinu světového vývozu. Druhým největším vývozcem je USA, kde objem

33

vývozu vzrostl o 77 %, tedy o 447 tis. tun. Nejprudší nárůst vývozu byl zaznamenán v Brazílii – o 377 %, tedy o 577 tis. tun a dále v Číně o 121 %, tedy o 310 tis. tun.

Objem exportu vepřového masa v tis. tun 20%

Objem importu vepřového masa v tis. tun

EU

Japonsko

15%

26%

USA 34%

Kanada 21%

9% 1% 5% 29%

Rusko USA

Brazílie

Mexiko

Čína 12% Austrálie

3% 7%

ostatní státy

Jižní Korea Kanada

8%

10%

ostatní státy

Obrázek 6 Objem exportu a objem importu vepřového masa ve světě

Z obr. 6 vyplývá, že USA a Kanada jsou zároveň významnými světovými jak dovozci, tak i vývozci (viz dále). Ostatní státy dovážejí 1/3 světového obchodu s vepřovým masem, zatímco vyvážejí pouze 5 % (obr. 6). Světový vývoz se v roce 2005 oproti roku 2004 meziročně zvýšil téměř o 10 %, přičemž se podílel na produkci 4,7 %. Největšími dovozci vepřového masa jsou Japonsko, které dováží 26 % celkových importů (1225 tis. tun), Rusko s dovozem 12 % (550 tis. tun), Mexiko dováží 8 % (360 tis. tun) a Jižní Korea 7 % (325 tis. tun). Světový dovoz se v roce 2005 oproti roku 2004 meziročně zvýšil o 1 %, přičemž se na produkci podílel 4,6 %. Do USA a Kanady bylo v roce 2005 dovezeno 463 a 192 tis. tun této komodity, což představuje téměř 14 % dovezeného masa a asi 41 % celkových vývozů. V Kanadě se vyprodukuje cca 16 % severoamerické produkce vepřového masa, což jsou 2 % světové produkce a je čistým vývozcem, čímž se 20 % podílí na světovém exportu. Z 80 % vyváží vepřové maso, 20 % tvoří živá prasata.

34

4.2 VÝVOJ TRHU VEPŘOVÉHO MASA V EU Vývoj Evropy po skončení druhé světové války se rozdělil na dva tržní bloky – blok hospodářství východoevropských zemí ovlivňovaných SSSR a blok západních zemí pod kontrolou amerických spojenců. V západní Evropě vzniklá zóna volného obchodu a celní unie zvyšovala produktivitu více než poptávku, čímž se snižoval podíl lidí zaměstnaných v zemědělství a narůstal terciární sektor – znak hospodářsky vyspělých zemí. Naproti tomu v centralizovaném hospodářství neexistovala konkurence a východoevropské země3 se uzavírají do tzv. „soběstačného bloku“. Zahraniční obchod soustředili mezi sebou a vytvořili Radu vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), tedy nástroj k prosazení strategických ekonomických zájmů SSSR jako reakci na západními státy vytvořenou Organizaci pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC). Po rozpadu RVHP se nastavily vhodné podmínky pro pozdější integraci bývalých socialistických zemí do EU a NATO. Od 1. ledna 2007 Evropskou unii tvoří 27 států Evropy a je hlavním elementem světového obchodu s vepřovým masem a jako druhý největší producent vepřového masa v celosvětovém měřítku má velmi silnou pozici v produkci této významné komodity. Ceny prasat v EU koncem léta 2006 dosáhly nejvyšší úrovně za posledních pět let (viz dále, obr. 5 a obr. 6). Pro letošní rok 2007 se však předpokládá snížení rentability chovu prasat kvůli zdražování cen vstupů, především náklady na krmiva a energii. Slabý růst poptávky v roce 2006 po vepřovém mase byl ovlivněn výskytem ptačí chřipky a rovněž výskytem BSE. Zvýšená produkce vepřového masa v Evropské unii umožnila růst exportu na trhy třetích zemí. Byl zaznamenán podstatný nárůst exportu vepřového masa do Ruska, které omezilo dovoz z Brazílie (a Argentiny) kvůli výskytu slintavky a kulhavky dovezlo třetinu z celkového vývozu 960 000 tun EU. Naopak se snížily dodávky vepřového masa do Japonska. Očekává se, že se produkce vepřového masa v roce 2007 mírně zvýší, ale přírůstek bude nižší než v předchozím roce 2006. 3

V Radě vzájemné hospodářské pomoci nebyly členy jen země východoevropské, ale také Mongolsko

a Kuba. Status pozorovatele měla Severní Korea a Jugoslávie. Zde je kladen důraz na podmínky vzniku EU.

35

Tabulka 9 Bilance vepřového masa v EU 25 v tis. t 2003 Hrubá produkce vývoz živých zvířat dovoz živých zvířat Produkce čistá vývoz masa dovoz masa Spotřeba Procento soběstačnosti

21 338,0 5,5 5,5 21 333,3 1 400,9 29,2 19 979,4 106,8

2004 21,173,5 2,0 2,0 21 171,5 1 479,9 16,4 19 742,2 107,3

2005

1)

21 052,0 1,0 1,0 21 051,0 1 622,3 16,2 19 444,9 108,3

2006

2)

21 262,5 . . . 1 704,4 18,2 19 576,3 .

index 2005/2003 98,7 18,2 18,2 98,7 115,8 55,5 97,3 101,4

Pramen: OFIVAL podle Evropské komise,

Pozn.: 1) předpoklad, 2) odhad, rok 2006: Údaje o dovozu a vývozu zvířat a čisté produkci neuvedeny.

Z tabulky 9 vyplývá podle indexu 2005/2003, že hrubá i čistá produkce vepřového masa v Evropské unii klesly o 1,3 %, vývoz a dovoz živých zvířat shodně klesl o 81,8 %. V roce 2005 bylo vyvezeno o cca 16 % více masa než v roce 2003, dovoz klesl o 44,5 %. Celková spotřeba vepřového masa v EU poklesla meziročně o 2,7 %, kdežto procento soběstačnosti se zvýšilo o 1,4 %.

4.2.1

STAVY PRASAT A PRODUKCE VEPŘOVÉHO MASA Největším producentem vepřového masa ve státech EU v roce 2005 (tab. 10) je

Německo, které zásobuje trh Evropské unie z 21,3 procent a z 15 procent Španělsko. Francie a Polsko pokrývají nabídku shodně cca 10 procenty. Česká republika se na zásobení evropského trhu podílí pouze necelými dvěma procenty a státy EU-10 celkem15 procenty. Podle meziročního indexu 2005/2004 klesá produkce v téměř všech zemích EU. Pouze v Německu vzrostla o 4,5 %, v roce 2006 zde byla hrubá produkce vepřového masa 4664 tis. tun jateční hmotnosti, pro rok 2007 je odhadována produkce na 4740 tis. tun. Meziroční nárůst produkce 2007/2004 bude tedy až 10 %. Německo se stává čistým vývozcem vepřového masa a s rostoucí produkcí se tedy v Německu zvyšuje míra soběstačnosti až na současných 98,5 %. Ve srovnání s rokem 2004 zde byla míra samozásobení 91,7 %. V letech 1995 až 2005 se v EU 25 celkové stavy prasat výrazně nezměnily, přičemž v EU 15 se zvýšily o 7,5 mil. kusů a 7 % a v EU 10 o 6,5 mil. kusů a 19 %.

36

V roce 2006 se zvýšila produkce v Německu o cca 3 %, Polsku, Slovinsku, Španělsku, Dánsku, Itálii, Rakousku a Nizozemsku. Pokles produkce byl zaznamenán v České republice, Maďarsku a na Slovensku. Produkci omezila o cca 1 % také Belgie a Francie.

Tabulka 10 Produkce vepřového masa ve státech EU (tis. tun) 2005 Státy

1995

2001

2003

2004

Německo Španělsko Francie Dánsko Itálie Nizozemsko ostatní EU-15 Polsko Maďarsko ČR ostatní EU-10 EU-25

3 602 2 175 2 144 1 475 1 346 1 622 2 612 15 976 1 962 578 502 547 3 589 19 565

4 074 2 992 2 315 1 714 1 510 1 433 3 495 17 533 1 820 380 460 396 3 056 20 589

4 239 3 190 2 339 1 762 1 589 1 253 3 423 17 795 2 155 510 464 444 3 573 21 368

4 308 3 191 2 293 1 809 1 590 1 287 3 449 17 927 1 925 483 426 432 3 266 21 193

tis.tun 4 500 3 175 2 275 1 793 1 530 1 280 3 441 17 994 1 945 473 381 382 3 181 21 175

index 125 146 106 122 114 79 132 113 99 82 76 70 89 108

2)

1) 3)

% 21,3 15,0 10,7 8,5 7,2 6,0 16,3 85,0 9,2 2,2 1,8 1,8 15,0 100,0

4)

index 104,5 99,5 99,2 99,1 96,2 99,5 99,8 100,4 101,0 97,9 89,4 88,4 97,4 99,9

Pramen: FAOSTAT, 2006; Vieh und Fleisch, 1998, Tier- und Pflanzenproduktion, 2006 Poznámka: 1) předběžné údaje; 2) rok 2005/1995 (%); 3) EU celkem = 100 %; 4) rok 2005/2004 (%).

Intenzita chovu prasat v EU-10 je podstatně nižší než v EU-15 (tab.11). Index srovnání roku 2005/1995 ukazuje, že v EU-25 se intenzita chovu prasat mírně zvětšuje, o 9 %, což je o 13 kusů prasat na 100 ha orné půdy více než v roce 1995. V EU-15 se za deset let zvýšil stav prasat na 100 ha o 18 kusů a zde je dominantním producentem prasat Nizozemsko, i když od roku 1995 došlo k poklesu stavu prasat na 100 ha o 35 % (548 prasat). Naopak k největšímu nárůstu stavu prasat došlo ve Španělsku, kde přibylo 69 prasat na 100 ha (nárůst o 54 %). V Dánsku se stavy prasat zvýšily o 15 %, k podobnému vývoji došlo také v Německu. Ve státech EU-10 dochází k opačnému jevu než v EU-15, kdy stav poklesl o 5 kusů na 100 ha, . K největšímu poklesu o 17 % dochází v Maďarsku (18 prasat), v ČR o 14 % (16 prasat). K nejmenšímu poklesu došlo v Polsku, kdy stavy prasat na 100 ha poklesly o 9 % (11 prasat).

37

Tabulka 11 Stavy prasat (kusů) na 100 ha orné půdy (orientační údaje) 1)

Státy

Nizozemsko Dánsko Německo Španělsko Itálie Francie ostatní státy EU-15 Polsko ČR Maďarsko ostatní státy EU-10 EU-25

1995

1580 462 201 129 97 79 140 155 142 121 105 73 117 144

2001

1160 533 218 186 106 83 142 172 132 130 107 89 119 158

2003

1028 536 223 181 114 82 137 170 143 122 113 99 127 159

2004

1032 538 217 201 116 83 135 172 132 113 95 91 116 158

kusů/ha 1031 530 227 198 117 83 133 173 131 105 87 88 112 157

2005 2) Index 65 115 113 154 120 104 95 111 91 86 83 121 96 109

3)

% 655 342 137 127 73 53 86 109 84 67 60 58 73 100

Pramen: Agramärkte in Zahlen, 2005, FAOSTAT, 2006 Poznámka: 1) předběžné údaje; 2) rok 2005/rok 1995 (%); 3) EU celkem = 100 %.

V obr. 7 jsou pro přehlednost uvedeny státy, kde dochází k významným změnám produkce vepřového masa (dále viz. přílohy tab. 28). V Německu výroba vepřového masa do roku 1992 klesla od roku 1990 o 19,6 % (872,1 tis. tun). Do roku 1997 se produkce pohybovala okolo 3500 tis. tun, v roce 1999 produkce vzrostla od roku 1997 o 538,8 tis. tun (nárůst o 15 %). V roce 2005 produkce dosahuje 4 500 tis. tun a je největším producentem vepřového masa v EU. Ve Španělsku zaznamenáváme nárůst produkce prasat již od roku 1990. V tomto roce se zde vyrobilo 1788,9 tis. tun vepřového masa a do roku 2005 tato produkce vzrostla o dalších 1353,3 tis. tun. Produkce zde vzrostla o 75,6 %. Španělsko je tedy druhým největším producentem vepřového masa v EU. Třetím největším producentem v EU je Dánsko, kde se však produkuje o polovinu produkce vepřového masa méně než v Německu. Produkce v Dánsku od roku 1990 vzrostla o 70 % (848 tis. tun). V Polsku v roce 2005 produkce vepřového masa vzrostla oproti roku 1990 o 100,5 tis. tun a je tedy čtvrtým největším výrobcem a produkuje pouze o 101,75 tis. tun méně než Dánsko.

38

Produkce vepřového masa v Maďarsku zaznamenala pokles o 55,7 %, o 573,45 tis. tun. V roce 2003 se zde vyrobilo 521,66 tis. tun vepřového masa, tedy o 508 tis. tun méně než v roce 1990. Ve srovnání roku 2005 a 2003 produkce klesla o 12,5 %. V České republice a na Slovensku jsou údaje poskytnuty až od roku 1993. V obou zemích poklesly stavy v téměř identickém procentickém vyjádření. V ČR produkce vepřového masa poklesla o 41,9 % a na Slovensku o 42 %. V ČR tento pokles znamenal snížení produkce o 258,24 tis. tun a na Slovensku o 101,56 tis. tun.

Produkce vepřového masa v tis. tunách

tis. tun 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 roky Německo Maďarsko

Španělsko Česká republika

Dánsko Slovensko

Polsko

Obrázek 7 Produkce vepřového masa ve vybraných státech EU v tis. tunách

Výroba vepřového masa v EU musí splňovat požadavky na kvalitu a zdravotní nezávadnost potravin, požadavky na welfare chovaných zvířat a požadavky na ochranu čistoty ovzduší. Pro chovatele je rozhodující ekonomika výroby, kterou ovlivňuje koncentrace výroby, produktivita práce a intenzifikace výroby. V EU se očekává v roce 2013 zvýšení produkce vepřového masa pouze o 3,2 % (tab. 12). Na celkové výrobě se očekává 3,1% podíl starých členských států (EU-15), vyšší výroba se očekává v státech EU-10 (7,1 %).

39

Podle Komise EU se rovněž předpokládá pokles importu i exportu, a to o 67 % u importu a o cca 11 % u exportu vepřového masa. Spotřeba by se měla zvýšit přibližně stejně jako produkce. Lze se tedy předpokládat při zvýšení produkce a výrazném snížení importu a mírném snížení exportu vyšší obchod mezi státy Evropské unie. Tabulka 12 Očekávaná produkce vepřového masa v EU (tis. tun) 2004 21 813 17 809 3 273 47 1 327 20 519

Produkce EU-25 EU-15 EU-10 Import Export Spotřeba

2006 21 858 17 872 3 279 88 1 303 20 613

2008 22 202 18 163 3 347 70 1 298 20 931

2010 22 218 18 139 3 439 55 1 226 21 004

1)

2013 Index v (%) 22 554 3,2 18 433 3,1 3 512 7,1 29 -67,0 1 164 -10,7 21 376 3,7

Pramen: Komise EU 2007 Poznámka: 1) rok 2013/2006 v %.

4.2.2

SPOTŘEBA VEPŘOVÉHO MASA V EU Při porovnání spotřeby v jednotlivých letech a zemích z tabulky 13 lze

konstatovat, že spotřeba kolísá, ale průměrná spotřeba EU-25 je srovnatelná se spotřebou v roce 2001. Míra soběstačnosti vyšší než 100 % znamená, že daná země je schopna vyprodukovat takové množství vepřového masa, jaké je poptáváno. EU-25 je schopna zajistit poptávané množství až o 8 %, přičemž se na vyšší míře soběstačnosti podílejí spíše státy EU-15. Nejvyšší míry soběstačnosti dosahuje Dánsko, kdy přesahuje o 520 % domácí spotřebu. Vysokých hodnot dosahuje Nizozemsko, kde je míra soběstačnosti 136 %. Dále v Belgii, Španělsku, Francii, Irsku, Finsku, ale také Maďarsku a Polsku je míra soběstačnosti na úrovni, kdy stát vyrobí více, než je potřebuje. Naopak

nízká

produkce

znamená

klesající

soběstačnost

v Německu,

Portugalsku, Švédsku, Řecku, Velká Británii, na Kypru, v ČR, Litvě, Estonsku, na Maltě, Slovensku, a také v Lotyšsku.

40

Tabulka 13 Spotřeba vepřového masa na obyvatele a stupeň soběstačnosti v EU Státy

Španělsko Rakousko Dánsko Německo Belgie/Luc. Portugalsko Nizozemsko Itálie Švédsko Francie Irsko Finsko Řecko V. Británie EU-15 Kypr ČR Slovinsko Polsko Litva Estonsko Malta Slovensko Maďarsko Lotyšsko EU-10 EU-25

2001

2003

2005

kg/obyv.

soběst. %

kg/obyv.

soběst. %

kg/obyv.

soběst. %

65,3 56,4 63,1 54,0 45,9 43,6 42,5 37,8 34,7 36,6 38,4 32,0 32,3 25,1 43,1 75,7 40,9 38,2 38,2 29,5 27,9 31,5 31,8 25,2 17,8 39,7 42,6

115 102 523 88 223 63 248 65 90 104 160 105 40 52 107 96 99 112 103 83 87 83 88 205 65 109 108

66,7 57,4 62,2 54,8 45,5 43,0 42,4 39,4 36,2 36,6 37,1 32,8 28,1 25,0 43,4 77,5 41,5 40,1 41,2 32,1 29,8 32,7 32,3 28,5 28,3 42,7 43,3

119 101 544 90 201 67 227 66 90 105 160 113 44 46 107 93 99 110 112 83 100 77 97 187 59 113 108

64,0 57,0 56,4 54,7 47,7 43,0 42,0 37,7 36,0 35,8 34,8 33,8 27,8 25,0 42,7 74,8 41,7 39,5 39,0 37,0 35,0 32,5 32,0 30,0 30,0 42,8 42,7

119 100 620 93 199 66 236 67 87 106 150 116 45 45 109 95 80 99 103 83 95 69 87 147 61 101 108

Pramen: Agramärkte in Zahlen, ZMP Bonn (2006)

Z obrázku 8 vyčteme spotřebu vepřového masa na obyvatele v kilogramech jednotlivých států Evropské unie za rok 2005. V zemích EU-15 se nejvíce tohoto druhu masa zkonzumuje ve Španělsku – 64 kg na obyvatele. Naopak nejméně spotřebuje obyvatel Velké Británie (25 kg na osobu a rok). K průměru EU-15 a rovněž průměru celé EU-25 mají nejblíže Portugalci a Nizozemci. V nových členských státech EU je dominantní ve spotřebě vepřového masa Kypr, kde se zkonzumuje necelých 75 kg, což je téměř 1,8 násobek evropské spotřeby. Pod průměrem EU (42,7 kg) se spotřebou 30 kg je Lotyšsko a Maďarsko. Obyvatel v ČR spotřebuje o 1 kg vepřového masa méně než v EU-25.

41

Spotřeba vepřového masa v EU (kg/obyv.) za rok 2005 EU-25 EU-10 Lotyšsko Maďarsko Slovensko Malta Estonsko Litva Polsko Slovinsko ČR Kypr EU-15 V. Británie Řecko Finsko Irsko Francie Švédsko Itálie Nizozemsko Portugalsko Belgie/Luc. Německo Dánsko Rakousko Španělsko

42,7 42,8 30,0 30,0 32,0 32,5 35,0 37,0 39,0 39,5 41,7 74,8 42,7 25,0 27,8 33,8 34,8 35,8 36,0 37,7 42,0 43,0 47,7 54,7 56,4 57,0 64,0 0

10

20

30

40

50

60

70

80

kg/obyv.

Obrázek 8 Spotřeba vepřového masa v EU (kg/obyv.) za rok 2005

Podle odhadu Komise EU (tab. 14) vzroste spotřeba vepřového masa v EU o 2,1 % (o cca 1 kg/os/rok). Na tomto nárůstu se očekává 1,9% podíl států EU-15, kde by měla vzrůst spotřeba pouze o půl kilogramu na osobu za rok. Vyšší nárůst spotřeby je očekáván v EU-10, kde by měla dosáhnout 46 kg/os/rok (nárůst o 2,9 %).

Tabulka 14 Očekávaná spotřeba vepřového masa v kg/os/rok Spotřeba na osobu EU-15 EU-10

2004 42,2 42,5 45,0

2006 42,2 42,2 45,1

2008 42,6 42,6 45,6

Pramen: Komise EU 2007 Poznámka: 1) rok 2013/2006

42

2010 42,5 42,8 46,2

2013 43,1 43,0 46,4

1)

Index v (%) 2,1 1,9 2,9

4.2.3

CENY JATEČNÝCH PRASAT NA TRHU V EU V roce 2001 cena dosáhla 167 EUR za 100 kg jateční hmotnosti a byla

způsobena zvýšením poptávky po vepřovém mase kvůli výskytu nemocí BSE (slintavky, kulhavky), které způsobily pokles poptávky po hovězím mase. Nejnižší ceny byly v roce 1999, kdy se 100 kg j. hm. prodávalo za 112,40 EUR. Ve 3. čtvrtletí 2001 díky narůstající produkci především ve Španělsku, Dánsku a Německu se ceny v roce 2002 snížily až o 31,4 EUR/100 kg. j. hm. a v roce 2003 ceny poklesly o dalších 8,5 EUR. Tabulka 15 Vývoj cen jatečních prasat v EU v letech 1999 – 2005 a odhad OECD-FAO do roku 2013 v EUR/100 kg j. hm. Rok Cena Rok Cena

1999 112,40 2007 139,70

2000 141,70 2008 144,60

2001 167,00 2009 147,90

2002 135,60 2010 150,20

2003 127,10 2011 147,30

2004 138,90 2012 145,50

2005 139,10 2013 149,20

2006 136,80

Pramen: OECD – FAO Agricultural Outlook 2005 – 2015 Poznámka: Rok 1999 – 2005 skutečnost, rok 2006 – 2013 ceny v EU predikce OECD – FAO

OECD – FAO předpokládá nárůst ceny na 149 EUR/100 kg jat. hm. v roce 2013, což je oproti roku 2005 7% zvýšení (zvýšení o 10 EUR/100 kg jat. hmotnosti).

Vývoj cen jatečných prasat v EU v letech 1999 - 2005 a odhad OECD - FAO do roku 2013 180 170

167,00

EUR/100 kg j. hm

160 144,60

150 141,70

138,90

150,20

136,80

140

149,20

130 127,10

120 110

112,40

100 90 80 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 roky

Obrázek 9 Vývoj cen jatečních prasat v EU v letech 1999 – 2013

43

Reprezentativní ceny prasat třídy E v týdenních intervalech od konce roku 2004 do počátku roku 2007 v zemích, se kterými ČR uzavírá nejčastěji zahraniční obchod s danou komoditou a rovněž někteří hlavní výrobci v EU, jsou uvedeny v obr. 10. Průměrná cena v Evropské unii v tomto období je 141,20 EUR/100 kg vepřového masa za studena, ceny se pohybují v rozmezí 125,7 – 164,64 EUR/100 kg. Ceny v ČR jsou převážně vyšší než ceny v EU a to průměrně o 10 EUR/100 kg, koncem 1. čtvrtletí roku 2006 znamenal rozdíl mezi evropským průměrem a českými cenami nárůst cen evropských a pokles cen českých. Tento rozdíl zaznamenáváme i od počátku roku 2007. Průměrná cena za zkoumané období v ČR byla 144,50 EUR, evropský týdenní průměr je nižší o 3,30 EUR/100 kg. V Dánsku je průměrná cena 124,45 EUR/100 kg a ve srovnání s cenami v ČR jsou v průměru až o 20 EUR/100 kg nižší. Průměrná cena v Německu činí 149,27 EUR/100 kg a jsou zde ceny vždy vyšší než v EU průměrně o 8 EUR/100 kg, ve srovnání s Dánskem má ceny vyšší v průměru o 25 EUR/100 kg. Ve Španělsku jsou ceny většinou vyšší než v EU, v průměru o 4,5 EUR/100 kg. Průměrné ceny ve Španělsku jsou o 1,16 EUR/100 kg vyšší než v ČR. Ceny v Polsku jsou téměř ve všech týdnech pod evropským průměrem, vyšších cen bylo dosaženo koncem roku 2004 a počátkem roku 2005 a dále pak na podzim roku 2005. Průměrná cena v Polsku činí 131,68 EUR/100 kg a je o 9,5 EUR/100 kg nižší než cena v EU. Ve srovnání s ČR má Polsko ceny nižší v průměru o 12,81 EUR/100 kg, o 11,60 EUR/100 kg nižší než průměrná cena v Maďarsku a o 12,98 EUR/100 kg nižší než na Slovensku. Na Slovensku činí průměrná cena 144,66 EUR/100 kg, ve srovnání s evropským průměrem je o 3,48 EUR/100 kg vyšší, tedy i oproti cenám v ČR je o 0,17 EUR/100 kg vyšší. Oproti cenám v Maďarsku je o 1,39 EUR/100 kg vyšší a o 2,12 EUR/100 kg nižší než v Rakousku, kde ceny téměř většinou převyšují cenu EU, v průměru až o 5,60 EUR/100 kg, průměrná cena je zde 146,78 EUR/100 kg. V Maďarsku dochází k podobnému kolísání cen jako na Slovensku a v ČR. Průměrná cena je 143,27 EUR/100 kg a je o 2,09 EUR/100 kg vyšší než evropský průměr. Průměrná maďarská cena je ve srovnání s Rakouskem o 3,51 EUR/100 kg nižší a je nižší rovněž oproti cenám českým o 1,23 EUR/100 kg.

44

cena v EUR/100 kg JUT za studena

Reprezentativní ceny prasat tř. E (I. část) 190 180 170 160 150 140 130 120 110 100 90 2004 2005

Dánsko

ČR

Španělsko

2006 roky

EU 2007

cena v EUR/100 kg JUT za studena

Reprezentativní ceny prasat tř. E (II. část) 190 180 170 160 150 140 130 120 110 100 2004 2005

Německo

ČR

EU

Rakousko

2006 roky

2007

cena v EUR/100 kg JUT za studena

Reprezentativní ceny prasat tř. E (III. část) 180 170 160 150 140 130 120 110 100 90 2004 2005

ČR

EU

Maďarsko

Slovensko

2006 roky

Obrázek 10 Reprezentativní ceny prasat tř. E (JUT za studena)

45

Polsko 2007

4.2.4

ZAHRANIČNÍ OBCHOD EVROPSKÉ UNIE Rusko zakázalo dovozy masa z Polska kvůli problémům s exportními

dokumenty. Koncem roku 2006 stále ještě platil zákaz vývozu prasat z Polska do EU15, protože Polsko ještě zcela nezlikvidovalo Aujezského nemoc a neplnilo likvidace této nemoci uznávané v EU. Polské vepřové maso se však díky nízkým cenám (1,24 EUR za 1 kg) začalo vyvážet nově do Japonska a také na Ukrajinu. Největším exportérem vepřového masa v EU je Dánsko s 1,8 mil tun vyvezeného masa a druhým Německo, které zvýšilo export o cca 20 % na 1,1 mil. tun. Největšími odběrateli vepřového masa z Německa je Itálie, Nizozemsko, Rakousko a Velká Británie a nachází cestu také na odbytové trhy nových členských států především do Polska, ČR, na Slovensko, do Maďarska a také pobaltských států. Mezi další vývozní státy patří rovněž Nizozemsko, Španělsko a Francie a mezi hlavní dovozní státy patří Itálie, Německo, Řecko, Velká Británie a Portugalsko. Nové členské státy EU jsou čistými dovozci vepřového masa, které importují převážně z Německa. V roce 2005 se importy zvýšily oproti roku 2004 v Polsku, Litvě, Maďarsku a na Slovensku o více než 50 %. Z EU-10 se na obchodu s prasaty a vepřovým masem podílejí hlavně Polsko a Maďarsko. Bulharsko a Rumunsko v roce 2005 ještě jako budoucí členské státy EU vykazovaly vysoké dovozy vepřového masa. Rumunsko dovezlo přes 200 tis. tun a Bulharsko 50 tis. tun a v prvním pololetí 2006 v obou zemích byl zaznamenán vzestupný trend dovozu. Tento trend se dá očekávat alespoň v letošním roce, protože zde byl prokázán mor prasat a Evropská unie zakázala dovoz vepřového masa ještě po 9 měsíců od vstupu obou těchto zemí do EU v roce 2007. Zahraniční obchod zemí EU-25 s živými prasaty4 (obr. 11) zaznamenává nárůst vývozu živých prasat z Evropské unie na společný trh. Zvýšení vývozu v roce 2004 oproti roku 2003 o 15,8 mil. EUR, což činí zvýšení o 712 % a část tohoto zvýšení bylo způsobeno vstupem 10 nových zemí do EU v roce 2004, neboť v roce 2004 tyto země vyvezly 72,2 % z celkové hodnoty vývozu vepřového masa.

4

Zboží, které bylo vyvezeno, resp. dovezeno EU. Není zahrnut následný obchod mezi státy EU.

46

Dovoz živých prasat v EU-25 zaznamenává prudký nárůst od roku 2004, kdy hodnota dovozu činila 0,8 mil. EUR, v roce 2005 se dovoz zvýšil o 4,9 mil. EUR (zvýšení činilo cca 613 %). V roce 2006 nárůst dovozu pokračoval a zvýšil se oproti roku 2004 o cca 1063 % (o 8,5 mil. EUR), oproti roku 2005 se dovoz zvýšil o cca 63 % (růst o 3,6 mil. EUR).

Zahraniční obchod EU s živými prasaty 20 18,0

dovoz EU-25

mil. EUR

15

16,1

vývoz EU-25 9,3

10 5,7

5

2,2

0,8

0 1999

2000

2001

2002 2003 roky

2004

2005

2006

Obrázek 11 Zahraniční obchod EU-27 s živými prasaty v mil. Kč

Z obr. 11 je zřejmé, že EU-27 má aktivní obchodní bilanci v obchodu s živými prasaty, ačkoli se rozdíl v posledních 3 letech značně snížil. V roce 2004 činilo obchodní saldo 17,2 mil. EUR, v roce 2006 se snížilo o 10,4 mil. EUR na 6,8 mil. EUR. Dle aktuálních údajů Celní statistiky leden a únor 2007 EU vyvezla živá prasata v hodnotě 2,7 mil. EUR a dovezla přibližně polovinu hodnoty vývozu (1,3 mil. EUR). Do roku 2002 byl zahraniční obchod Evropské unie s vepřovým masem poměrně vyrovnaný (obr. 12). V roce 2003 zaznamenáváme nárůst dovozu této komodity, oproti roku 1999 nárůst činí 26,9 mil EUR, tedy 174 %. Prudký nárůst importu vepřového masa zaznamenáváme následně od roku 2004, kdy bylo dovezeno o 62,6 mil. EUR (147 %) více než v předchozím roce. Dovoz v roce 2006 činil 208,3 mil. EUR, bylo tedy přijato o 165,9 mil. EUR více (391 %) než v roce 2003. Ve srovnání s rokem 1999 import vzrostl o 192,8 mil. EUR (1243 %). Na zvýšeném dovozu vepřového masa v roce 2004 se podílejí největší mírou země tento rok vstoupivší do EU.

47

Vývoz se ve srovnání s dovozem vepřového masa výrazně nezměnil, přesto došlo v roce 2003 ke snížení exportu na hodnotu 11,1 mil. EUR a následně narůstá vývoz (vždy oproti předchozímu roku) v roce 2004 o 76,4 %, v roce 2005 84,7 % a v roce 2006 nárůst o pouze 19,1 %. V roce 2006 EU vyvezla vepřové maso v hodnotě 42,9 mil. EUR, což je o 37,1 mil. EUR méně než v roce 1999. Obchodní bilance s vepřovým masem je v posledních 3 letech záporná, v roce 2006 saldo činilo -165,4 mil. EUR.

Zahraniční obchod EU s vepřovým masem 250

mil. EUR

208,3

dovoz EU-25

200

vývoz EU-25

150 100

42,5

50

42,9

0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

roky

Obrázek 12 Zahraniční obchod EU-27 s vepřovým masem v mil. Kč

Počátkem roku 2007 v měsíci lednu a únoru bylo importováno vepřové maso v hodnotě 31,3 mil. EUR, např. v roce 2001 bylo dovezeno vepřové v hodnotě 27,7 mil. EUR. V prvních dvou měsících 2007 tedy bylo dovezeno o 3,6 mil než za celý rok 2001.

48

4.3 TRH PRASAT A VEPŘOVÉHO MASA V ČESKÉ REPUBLICE 4.3.1

VÝVOJ STAVŮ PRASAT Hybridizační program, který byl na našem území uplatňován od 70. let

programu, přinesl zvýšení stavů prasat a nejvyšších stavů bylo dosaženo v první polovině 80. let 20. století. Cílem programu byla produkce finálního materiálu, který by splňoval požadavky nejen zpracovatelů vepřového masa, ale i požadavky spotřebitelů. Pokles celkových stavů prasat i stavů prasnic, který nastal v důsledku snížení spotřeby a současného zlepšení kvalitativních ukazatelů, se zatím nestabilizoval. Snižování stavů prasat je odrazem nabídky a poptávky jatečných prasat nejen u nás v ČR, ale i v sousedních zemích. Pro Českou republiku vstup do Evropské unie znamenal další poklesy stavů prasat. Zvyšující se liberalizace trhů umožňuje vyšší konkurenci pro producenty prasat, což způsobuje nemalé problémy českým zemědělským výrobcům a dotýká se tak především ceny zemědělských výrobců. Tabulka 16 Stavy prasat od roku 1980 – 2006 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 prasnice 364 620 368 414 319 788 317 481 288 625 281 647 293 915 prasata 4 432 312 4 737 075 4 404 820 4 240 398 4 218 076 4 017 390 4 038 738 Prasata celkem 4 796 932 5 105 489 4 724 608 4 557 879 4 506 701 4 299 037 4 332 653 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 prasnice 302 333 312 179 312 414 310 869 313 006 326 277 324 245 prasata 4 108 341 4 305 569 4 372 919 4 479 029 4 256 298 4 282 872 4 274 576 Prasata celkem 4 410 674 4 617 748 4 685 333 4 789 898 4 569 304 4 609 149 4 598 821 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 prasnice 294 610 295 328 317 517 321 832 319 664 316 299 296 811 prasata 3 776 288 3 571 240 3 698 729 3 757 758 3 693 279 3 684 421 3 391 156 Prasata celkem 4 070 898 3 866 568 4 016 246 4 079 590 4 012 943 4 000 720 3 687 967 2001 2002 2003 2004 2005 2006 prasnice 287 933 289 195 282 722 250 842 232 499 228 961 prasata 3 181 869 3 151 730 3 080 079 2 875 697 2 644 335 2 611 414 Prasata celkem 3 469 802 3 440 925 3 362 801 3 126 539 2 876 834 2 840 375 Pramen: ČSÚ – Soupis hospodářského zvířectva Poznámka: Uvedené stavy jsou pouze za Českou republiku.

49

Stavy prasat i prasnic se velmi významně změnily (tab. 16). Snížení stavů prasat od roku 1990 po rok 2006 o 1,94 mil kusů prasat bylo zapříčiněno transformací českého zemědělství a současně poklesem spotřeby vepřového masa. V roce 1980 se na území ČR chovalo 4 432 312 prasat a 364 620 prasnic. V následujícím roce 1981, kdy byly stavy prasat i prasnic ve sledovaném období nejvyšší, vzrostly o kusů prasat a 3794 kusů prasnic. Na jednu prasnici v roce 1980 připadalo 12,2 prasat a v roce 1981 pak 12,9 prasat a stavy prasat celkem vzrostly o více než 6 %. Do roku 1993 se stavy celkové prasat pohybovaly okolo 4,5 mil. kusů prasat a prasnic bylo nejméně v roce 1985 a nejvíce v roce 1992, kdy se lišily stavy o 44 630 kusů. Největšího poklesu stavů prasat i prasnic bylo dosaženo v roce 1994, kdy ve srovnání s předchozím rokem stavy prasat poklesly o 498 288 prasat a 29 635 prasnic. Podle srovnání 1980/1994 stavy prasat celkem poklesly o 15,14 %, zatímco podle indexu 1980/1993 celkové stavy prasat klesly o 4 %. V roce 1993 na jednu prasnici připadalo 13,2 prasat a v roce 1994 pak 12,8 prasat. Nejvíce prasat na jednu prasnici bylo dosaženo v roce 1984, kdy na jednu prasnici připadlo 14,6 prasat a dále pak 14,4 prasat v roce 1990. V roce 1997 připadalo na jednu prasnici 11,7 prasat a v loňském roce 2006 pak 11,4 prasat. Tato skutečnost může být dána vyšší porodností, nižší úmrtností nebo vyšším stavem prasat na začátku roku. V roce 1995 stavy prasat poklesly o 205 048 prasat, ale stavy prasnic vzrostly o 714 kusů. Celkově stavy prasat klesly o 204 330 kusů, což v indexu 1980/1995 znamená pokles o téměř 20 %. Do roku 1997 došlo k mírnému nárůstu stavů prasat, ve srovnání s rokem 1995 o 186 518 prasat a 26 504 prasnic. Od roku 1997 stavy prasnic neustále klesají až do roku 2006. Z původního stavu v roce 1980 poklesly o 135 659 kusů, což činí pokles o 37 %. Pokles ve srovnání 2006/1997 činí téměř 29 %. V roce 1997 bylo zaznamenán pokles o téměř 15 % ve srovnání s rokem 1980, kdy tento pokles znamenal snížení stavů prasnic o 321 832 kusů a 3 757 758 prasat. Od tohoto roku se stavy snižovaly až do roku 2006, kdy stavy prasnic poklesly o 92 871 kusů a prasat o 1 146 344. Rok 2006 se vyznačuje prozatím nejvyšším poklesem stavů prasat i prasnic ve sledovaném období od roku 1980.

50

Ve srovnání roku 2003 a 2004 stavy prasat klesly o 236 262 prasat, což znamenal pokles o 7 %. Od vstupu do Evropské unie v roce 2004 do roku 2006 stavy prasat klesly o 286 164 kusů (pokles o 9,2 %). Nelze tedy tvrdit, že vstup České republiky do EU měl podstatné negativní dopady na snižování stavů prasat, i když tomu v poslední době vývoj napovídá. Největšího meziročního poklesu stavu prasat bylo dosaženo v roce 1995, tedy i přes mírný nárůst v následujících dvou letech (viz výše). Snižování stavů prasat je tedy trendem již od poloviny 90. let minulého století. Nárůst produkce prasat v roce 2002 souvisí se zvýšeným zapouštěním prasnic v druhé polovině roku 2001, kdy ceny za jateční prasata dosahovaly maximálních hodnot. Zvýšená produkce měla následně vliv na snižování ceny v roce 2002, které negativně ovlivnilo další produkci prasat. V současné době za pokles stavů prasat může nízká rentabilita chovu prasat kvůli zvyšujícím se nákladům převážně na krmiva a krmné směsi a rovněž snižující se výkupní ceny jatečních zvířat. Stavy prasat a prasnic v jednotlivých letech jsou uvedeny v následujícím obrázku.

Vývoj stavů prasat od roku 1980 6 000

400 z toho prasnice

300 4 000

250

3 000

200 150

2 000

100 1 000

50

roky

Obrázek 13 Vývoj stavu prasat v letech 1980 - 2006

51

2006

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

0 1982

0

Stavy prasnic v tis. kusech

350

5 000

1980

Stavy prasat v tis. kusech

Prasata celkem

Tabulka 17 Stavy prasat v tis. ks Rok

Prasnice Prasničky

1995 2001 2002 2003 2004 2005 2006 1) Index 2) Index

295,3 287,9 289,2 282,7 250,8 232,5 230,0 98,9 77,9

128,6 119,3 125,1 111,7 97,3 96,6 92,9 96,2 72,2

Kanci

Selata do odstavu

Mladá prasata 20-49 kg

Prasata na výkrm nad 50 kg

Prasata celkem

10,2 8,3 8,4 8,6 7,2 6,9 6,1 88,4 59,8

812,3 701,2 665,6 1 043,5 1 001,6 880,9 882,3 100,2 108,6

1 239,8 1 157,1 1 199,0 764,8 696,3 653,6 633,1 96,9 51,1

1 380,4 1 244,8 1 153,8 1 151,6 1 073,4 1 006,3 997,2 99,1 72,2

3 866,6 3 469,8 3 440,9 3 362,8 3 126,5 2 876,8 2 840,4 98,7 73,5

Pramen: ČSÚ – Soupis hospodářských zvířat, rok 1995-2002 k 1.3, od roku 2003 údaje k 1.4 Poznámka: 1) index rok 2006/2005 (%), 2) index rok 2006/1995 (%).

Za období 1995 až 2005 poklesly celkem o 25,6 %, srovnáme-li rok 1997 a 2006 došlo ke snížení celkových stavů o 30,4 % a stavy prasnic poklesly o 29 %. Stavy prasnic v letech 1995 - 2006 poklesly o 22,1 %, stavy kanců se snížily o 27,8 %, stavy mladých prasat klesly o 48,9 %, stavy prasat na výkrm nad 50 kg se snížily o 27,8 %, pouze stavy selat do odchovu se zvýšily o 8,8 % (tab. 17). Celkový stav prasat za 11 let klesl o 26,5 %. Dle indexu 2006/2005 stavy prasnic v roce 2006 klesly o 1,8 %, stavy kanců klesly o 11,6 %, rovněž stavy prasat na výkrm klesly o cca 1 %. Celkem byl zaznamenán pokles prasat celkem o 1,3 %.

tis. ks 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

Stavy jednotlivých kategorií prasat 3866,6 3469,8

1995

2001

Prasnice Mladá prasata 20-49 kg

3440,9

2002

3362,8

2003

3126,5

2004

Prasničky Prasata na výkrm nad 50 kg

2876,8

2005

2006 roky

Selata do odstavu

Obrázek 14 Stavy jednotlivých kategorií prasat 5

2840,4

5

Stavy kanců nejsou uvedeny, neboť jsou ve srovnání s uvedenými kategoriemi jejich zanedbatelné.

52

V ČR zaznamenáváme pokles stavů prasat od roku 1995 (viz tab. 16). V tab. 18 jsou uvedeny stavy prasat od roku 2003 vždy k prvnímu dni měsíce prosince. Tabulka 18 Stavy prasat podle jednotlivých krajů v ČR k 1.12. roku 2003, 2004, 2005 a 2006 v kusech

Kraj

2003

2004

2005

2006

Středočeský + 482 862 431 943 415 646 407 398 hl.m. Praha Jihočeský 389 063 353 490 348 209 340 597 Plzeňský 251 289 218 216 212 974 208 508 Karlovarský 41 989 42 679 42 349 25 953 Ústecký 126 498 119 755 116 604 130 496 Liberecký 49 473 42 252 43 166 37 566 Královéhradecký 252 710 221 429 209 737 215 525 Pardubický 209 604 193 022 193 783 176 126 Vysočina 460 379 317 610 391 482 387 100 Jihomoravský 524 299 496 241 433 761 457 985 Olomoucký 245 586 210 566 215 185 217 057 Zlínský 113 487 104 236 104 796 107 033 Moravskoslezský 161 448 163 109 149 142 129 031 ČR 3 308 687 2 914 548 2 876 834 2 840 375

3)

Index 1)

2)

98,0

84,4

97,8 97,9 61,3 111,9 87,0 102,8 90,9 98,9 105,6 100,9 102,1 86,5 98,7

Podíl v % 2003 2006

14,6

14,3

87,5 11,8 12,0 83,0 7,6 7,3 61,8 1,3 0,9 103,2 3,8 4,6 75,9 1,5 1,3 85,3 7,6 7,6 84,0 6,3 6,2 84,1 13,9 13,6 87,4 15,8 16,1 88,4 7,4 7,6 94,3 3,4 3,8 79,9 4,9 4,5 85,8 100,0 100,0

Pramen: ČSÚ – Výsledky chovu prasat k 1. 12. 2003, 2004, 2005 a 2006 Poznámka: 1) index 2006/2005 (%); 2) index 2006/2003 (%); 3) produkce v ČR = 100 (%).

Stavy prasat v roce 2006 klesly o 36 459 kusů oproti roku 2005 (1,3 %). Ve srovnání s rokem 2003 byl zaznamenán pokles o 468 312 kusů (pokles o 14,2 %). Nejnižší stavy prasat zaznamenáváme v krajích Karlovarském a Libereckém a v obou těchto krajích stavy klesají. V Karlovarském kraji se v roce 2006 chovalo 25 953 kusů prasat, čímž se podílí pouze 0,9 % na celkovém stavu prasat chovaných v ČR a je to o 5 766 kusů méně než v roce 2005. Indexem 2006/2005 zde zaznamenáváme pokles o 38,7 % a indexem 2006/2003 pokles o 38,5 %. V roce 2006 se na Liberecku chovalo 37 566 kusů a tím se na celkových stavech ČR podílí 1,3 %. Ve srovnání s rokem 2005 v tomto kraji poklesly stavy o 5 600 kusů – stavy poklesly o 13 %, ve srovnání s rokem 2003 stavy klesly o 24,1 %. Nejvyšší stavů prasat jsou v kraji Jihomoravském a Středočeském. V roce 2006 v Jihomoravském kraji zaznamenáváme nárůst prasat o 67 448 kusů oproti předchozímu roku 2005, kdežto ve středočeském kraji stavy klesly o 8 248 kusů. V Jihomoravském kraji bylo v roce 2006 evidováno 457 985 prasat, což znamená nárůst o 5,6 % oproti roku 2005, avšak oproti roku 2003 stavy klesly o 12,6 %. Tento kraj se v roce 2006 podílel na celkové produkci prasat 16,1 %. V kraji Středočeském meziroční pokles 53

o výše uvedený počet prasat znamená pokles o 2,5 %, pokles oproti roku 2003 činil 17,7 % a podíl na celkových stavech v ČR činí 14,3 %. Největší nárůsty stavů byly zaznamenány v kraji Jihomoravském (viz výše), v kraji Ústeckém nárůst o 13 892 kusů a tento nárůst v roce 2006 znamená nárůst o 11,9 % a kraj se tedy podílí na celkovém stavu 4,9 %. Nárůst byl zaznamenán rovněž v kraji Královéhradeckém (2,8 %) a kraji Zlínském (2,1 %). Poklesy byly zaznamenány ve všech ostatních krajích ČR. Největší pokles stavů prasat byl v kraji Moravskoslezském, který se v roce 2006 podílel na celkové produkci 3,9 %. Zde ubylo 20 111 kusů prasat a znamenalo to snížení stavů o 13,5 %. Podobného procentního poklesu bylo dosaženo v kraji Libereckém (viz výše).

Stavy prasat v ČR podle krajů - srovnání roku 2003 a 2006

kraj

Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský + hl.m. Praha

2003 2006

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

prasata v kusech

Obrázek 15 Stavy prasat v ČR podle krajů – srovnání roku 2003 a 2006

Ve všech krajích došlo k výraznějším poklesům stavů prasat během let 2003 2006 (obr. 15). Pouze v Ústeckém kraji došlo k mírnému zvýšení, a to o cca 4000 kusů prasat (3,2 %).

54

4.3.2

PRODUKCE

VEPŘOVÉHO

MASA

A

BILANCE

VÝROBY Výroba vepřového masa v roce 2006 od roku 1999 klesla o 168,8 tisíc tun6, celkem se snížila o cca 26,5 %. V roce 1999 se v ČR vyrobilo 638,8 tisíc tun v živé hmotnosti, v roce následujícím byla výroba nižší o téměř 50 tis. tun. Vstupem do EU se dovoz vepřového masa zvýšil více než dvojnásobně. V roce 2005 se dovoz zvýšil téměř dvojnásobně ve srovnání s předchozím rokem. Česko bylo po dlouhou dobu v produkci vepřového soběstačné, ale po vstupu do EU vzrostl dovoz vepřového masa o 700 % od roku 1999 a podle odhadu pro rok 2006 dovoz tvořil 1/4 celkové nabídky vepřového masa na českém trhu a míra soběstačnosti klesla na 80 %. V roce 1999 dovoz činil pouze 3,5 % celkové nabídky. Vývoz vepřového masa v roce 1999 činil 13,2 tis. tun, což z celkové výroby vepřového masa u nás je 2 %. V roce 2000 se vyvezlo pouze 8 tisíc tun, tedy asi 1,4 % celkové výroby. V roce 2001 vývoz činil 2,4 % celkové výroby, v roce 2002 pak 5 %, v roce 2003 vývoz klesl o téměř 3 p.b. ve srovnání s rokem 2002. Vývoz vepřového masa ve srovnání s rokem 2003 v roce 2004 vzrostl 4,4krát více, kdy se vyvezlo téměř 76 tisíc tun a tento nárůst znamenal 13,8 % veškerého vepřového masa vyrobeného v ČR. V roce 2005 vývoz poklesl oproti roku 2004 o 37 % a v tomto roce bylo vyvezeno 10 % z celkové výroby. Obdobné hodnoty byly předpovězeny i pro rok 2006. Celková nabídka je ve všech letech vždy vyšší než celková poptávka, z čehož vyplývají nižší ceny vepřového masa nabízeného spotřebitelům. Tabulka 19 Bilance výroby a spotřeby vepřového masa v tis. t. živé hmotnosti Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba

1999 12,5 638,8 23,5 674,8 648,6 13,2 661,8 13,0

2000 13,0 583,9 19,2 616,1 596,1 8,0 604,1 12,0

2001 12,0 584,0 22,3 618,3 582,2 14,1 596,3 15,0

2002 15,0 585,4 34,3 634,7 586,0 29,8 615,8 18,9

2003 18,9 579,9 40,2 639,0 602,5 17,3 619,8 19,2

2004 19,2 547,0 89,3 655,5 564,6 75,6 640,2 15,3

2005 15,3 472,0 164,9 652,2 585,0 47,5 632,5 19,7

1)

2006 19,7 470,0 165,0 654,7 586,0 50,0 636,0 18,7

Pramen: ČSÚ – Výsledky živočišné výroby za 4. čtvrtletí, Výsledky chovu prasat k 1. 4. 2005 a 2006, Celní statistika, materiály VÚZE a MZe ČR Poznámka: 1) podle odhadů MZe a VÚZE

6

Údaje pro rok 2006 pouze podle odhadu MZe a VÚZE.

55

V ČR nabídka převyšuje poptávku od roku 2001 o cca 19 tis. tun živé hmotnosti, v roce 2004 rozdíl činil 15,3 tis. tun živé hmotnosti. Výroba vepřového masa od roku 1996 zaznamenala pokles o 26,4 %. Domácí spotřeba rovněž zaznamenala pokles, a to o cca 10 %. Celkově se tedy vepřového masa spotřebuje více, než je ve stávající situaci v ČR možné vyprodukovat.

Bilance nabídky a poptávky po vepřovém mase tis. tun živé hm.

850 750 650 550 450 350 1996

1997

1998

1999

Celková poptávka

2000

2001 2002 2003 roky Celková nabídka Výroba

2004

2005

2006

Domácí spotřeba

Obrázek 16 Bilance nabídky a poptávky po vepřovém mase

Obr. 16 ukazuje, jak od roku 2004 narůstá značná nesoběstačnost v ČR ve výrobě vepřového masa, přičemž celková nabídka a poptávka jsou v obdobných hodnotách. Tabulka 20 Výroba vepřového masa v jednotlivých letech a krajích ČR v tunách j. hm. Kraj

2000

2002

2003

2005

2006

Středočeský + 45 921 51 295 52 073 49 116 48 331 hl.m. Praha Jihočeský 45 946 45 956 50 947 47 421 46 465 Plzeňský 21 376 22 495 25 879 22 021 22 871 Karlovarský 6 590 6 448 6 429 4 637 3 308 Ústecký 16 850 17 078 18 185 12 593 13 794 Liberecký 6 858 3 907 4 384 4 115 2 443 Královéhradecký 27 737 24 767 24 543 24 075 21 290 Pardubický 25 653 25 618 27 565 20 997 19 029 Vysočina 57 484 52 258 50 170 32 531 37 759 Jihomoravský 46 828 47 325 51 387 46 866 48 889 Olomoucký 35 986 48 870 44 889 29 526 29 968 Zlínský 22 044 23 792 20 197 13 396 13 349 Moravskoslezský 36 834 40 898 34 547 30 201 27 200 ČR 396 107 410 707 411 195 337 495 334 696

Index 1) 2)

98,4 105,2

14,4

11,6

98,0 101,1 13,9 11,6 103,9 107,0 6,8 5,4 71,3 50,2 1,0 1,7 109,5 81,9 4,1 4,3 59,4 35,6 0,7 1,7 88,4 76,8 6,4 7,0 90,6 74,2 5,7 6,5 116,1 65,7 11,3 14,5 104,3 104,4 14,6 11,8 101,5 83,3 9,0 9,1 99,6 60,6 4,0 5,6 90,1 73,8 8,1 9,3 99,2 84,5 100,0 100,0

Pramen: ČSÚ – Porážky hospodářských zvířat za rok 2006, 2005, 2004, 2002 a 2000 Poznámka: 1) index rok 2006/2005 (%), 2) index rok 2006/2000(%).

56

Podíl v % 2006 2000

V ČR došlo v roce 2006 k poklesu výroby vepřového masa (tab. 20 a obr. 17) oproti roku 2000 o 15,5 % (61 411 tun j. hm.). Do roku 2003 se výroba zvýšila oproti roku 2000 o 3,4 %, tj. 15 088 tun j. hm. Od roku 2003 výroba vepřového klesá. Řetězovými indexy v roce 2004 zaznamenáváme snížení výroby o 8,4 %, v roce 2005 o 10,4 % a v roce 2006 mírnější pokles, a to o 0,9 %.

tuny j. hm.

Výroba vepřového masa v ČR v tunách jateční hmotnosti 430 000 410 000 390 000 370 000 350 000 330 000 310 000 290 000 270 000 250 000

411 195 396 107 400 545

410 707

376 723 337 495 334 696

2000

2001

2002

2003 roky

2004

2005

2006

Obrázek 17 Výroba vepřového masa v České republice v tunách jateční hmotnosti

V roce 2001 došlo k nárůstu výroby o 4 438 tun z důvodu zvýšení poptávky po vepřovém mase kvůli výskytu nemoci BSE u hovězího dobytka, tento trend zaznamenáváme do roku 2003, kdy se u nás vyrobilo 411 195 tun vepřového. Od roku 2004, kdy se ČR stala členem EU, se dosavadní nárůst produkce vepřového masa změnil na náhlý pokles o 34 472 tun jateční hmotnosti, v roce 2005 výroba klesla o dalších 39 228 tun a v loňském roce ještě o další 2 799 tun, což znamená 0,8% pokles výroby oproti roku 2005. Výroba vepřového masa se tedy od roku 2003 snížila o 76 499 tun. V meziročním srovnání 2006 a 2005 došlo k poklesu výroby v těchto krajích: Středočeský a hlavní město Praha o 1,6 %, Jihočeský o 2 %, Karlovarský o 28,7 %, Liberecký o 40,6 % Královéhradecký o 11,6 %, Pardubický o 9,4 %, Zlínský o 0,4 %, Moravskoslezský o 9,9 %. K nárůstu výroby došlo v kraji Plzeňském o 3,9%, Ústeckém o 9,5 %, Vysočina o 16,1 %, Jihomoravském o 4,3 % a ve Zlínském kraji o 1,5 %.

57

Výroba vepřového masa dle krajů v ČR v roce 2003 a 2006 Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský

kraje

Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký

2003

Karlovarský

2006

Plzeňský Jihočeský Středočeský + hl.m. Praha 0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

tuny jateční hmotnosti

Obrázek 18 Výroba vepřového masa dle krajů v ČR v roce 2000 a 2006

Jednotlivé kraje se podílejí odlišnou produkcí na celkové produkci vepřového masa v ČR v letech 2003 a 2006 (obr. 18, tab. 20). Stavy prasat v ČR celkově poklesly o 14,2 % a velmi obdobně klesla i výroba vepřového masa (o 18,6 %). V jednotlivých krajích ČR (obr. 15 a obr. 18) dochází k poklesu stavů prasat, pouze v kraji Ústeckém dochází k růstu (viz výše), čímž dále dochází k poklesu výroby vepřového masa na našem území. Nejvyššího poklesu stavů prasat došlo v Karlovarském kraji (o 38,2 %), přičemž došlo k poklesu výroby vepřového o 48,5 %. Na Ústecku při zvýšení stavů o 3,2 % došlo k poklesu výroby o 24,1 %. K vyrovnaným

poklesům

stavů

prasat

i

výroby

vepřového

došlo

v Královéhradeckém kraji (pokles stavů prasat o 14,7 %, pokles výroby o 13,3 %) a v Moravskoslezském kraji (pokles stavů prasat o 20,1 %, pokles výroby o 21,3 %). V Kraji Zlínském došlo ke snížení stavů prasat o 5,7 %, ale výroba vepřového zde poklesla až o 33,9 %. V Pardubickém kraji došlo k 16% snížení stavů prasat, přičemž došlo k poklesu výroby vepřového masa o 31 %.

58

4.3.3

SPOTŘEBA VEPŘOVÉHO MASA Spotřeba vepřového masa je ovlivněna cenou vepřového masa, cenou mas

ostatních, výskyt nemocí a chorob jatečních zvířat a také souvisí se spotřebou ostatních druhů masa, především masa hovězího a drůbežího. Nejvíce masa na osobu za rok bylo spotřebováno v roce 1990 (tab. 21), kdy celková spotřeba masa na kosti činila 96,5 kg, z toho více než polovina (50 kg) připadá na vepřové maso. V té době se v ČR chovalo 4,8 milionů kusů prasat. Celková spotřeba masa se snížila o 15,1 kg na osobu a rok, největší podíl na tomto poklesu má maso hovězí, u kterého spotřeba klesla o 18,1 kg na osobu a rok. Naopak největšího nárůstu spotřeby zaznamenáváme u masa drůbežího, kdy se zvýšilo na téměř dvojnásobek roku 1990. Spotřeba vepřového masa postupně klesla o 18,1 % do roku 2000 z 50 kg na 40,9 kg na osobu za rok se objem spotřeby do roku 2002 nezměnil. Od r. 2003 se úroveň spotřeby drží s malými odchylkami okolo 41 kg na 1 obyvatele. Tabulka 21 Spotřeba masa na kosti na obyvatele v ČR (kg/rok) Maso 1990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Vepřové 50,0 46,2 49,2 45,8 45,7 44,7 40,9 40,9 40,9 41,5 41,1 41,5 Hovězí 9,9 28,0 18,5 18,2 16,1 14,3 13,8 12,3 10,2 11,2 11,5 10,3 Telecí 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 Skopové, 0,6 0,2 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,4 kozí, koňské Drůbeží 13,6 13,0 13,6 15,3 17,9 20,5 22,3 22,9 23,9 23,8 25,3 26,1 Zvěřina 0,4 0,3 0,3 0,3 0,4 0,4 0,3 0,4 0,4 0,6 0,6 0,5 Králíci 3,4 3,4 3,4 3,4 3,3 3,1 3,0 3,0 3,0 3,0 2,9 2,8 Celkem 96,5 82,0 85,3 81,5 82,1 83,0 79,4 77,8 79,8 80,6 80,5 81,4 Pramen: ČSÚ

Vepřové maso je i přes pokles spotřeby stále nejoblíbenějším druhem masa pro české spotřebitele (obr. 19). Kvůli vysokým cenám hovězího masa jeho spotřeba klesla o cca 2/3 a dostává se s úrovní spotřeby za maso drůbeží. V roce 1997 zaznamenáváme tuto změnu ve spotřebě masa hovězího a vepřového. U masa ostatního nejsou zaznamenány výraznější změny, celkem se spotřeba snížila o 1 kg na osobu a rok.

59

kg masa/rok

Spotřeba masa na obyvatele ČR 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Vepřové

Hovězí

Drůbeží

ostatní

1990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 roky

Obrázek 19 Spotřeba masa na obyvatele ČR v kg/rok

7

Se spotřebou vepřového masa souvisí zastoupení jednotlivých tříd podle systému SEUROP. Spotřebitelé si žádají vlivem stylu zdravější výživy kvalitnější a netučné vepřové maso.

%

Procentní zastoupení jednotlivých tříd systému SEUROP

60 S 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2002 2003

E

2004

U

R

2005

O

roky

2006

2007

Obrázek 20 Procentní zastoupení jednotlivých jakostních tříd systému SEUROP

7

Poznámka: Maso ostatní zahrnuje maso telecí, skopové, kozí, koňské, zvěřinu a králíky (viz tab. 21).

60

Ještě počátkem roku 2004 byla nejvíce spotřebovávanou třídou třída U, kdy poklesla z 45 % v roce 2002 na současných 27 %. V 11. týdnu roku 2004 vzrostla poptávka po třídě E z původních 41 % o 5 p.b. V současné době se obchoduje s 56 % této třídy, ve srovnání s rokem 2002 vzrostla poptávka po této kategorie o 26 p.b. U kategorie S zaznamenáváme nárůst spotřeby ve stejném období, jako nárůst spotřeby třídy E. Z 5 % v roce 2002 se zvýšila na 12 % počátkem roku 2007. Kategorie R z původních 15 % poklesla na 4 %. Obě tyto změny byly zapříčiněny vstupem do Evropské unie, kde se klade důraz na spotřebu libového vepřového masa. Zastoupení kategorie O do roku 2004 se podílelo 2 – 3 %, poté se s touto třídou obchodovalo pouze minimálně, převážně 1 % na celkové poptávce po jednotlivých kategoriích. .

4.3.4

CENOVÉ

PODMÍNKY

NA

TRHU JATEČNÝCH

PRASAT A VEPŘOVÉHO MASA Ceny zemědělských výrobců jsou udávány buď v živém nebo v mase. Pro výrobce jsou výhodnější ceny v mase, protože jsou v průměru o 8,20 Kč/kg vyšší než ceny v živém (obr. 14).

CZV jat. prasat v mase a živé hmotnosti v I. třídě jakosti 60 55 cena v Kč/kg

50 45 40 35 30 25

ceny v mase

ceny v živé hmotnosti

20 1997

1998

1999

2000

2001 2002 roky

2003

2004

2005

2006

Obrázek 21 Ceny zemědělských výrobců uvedených v mase a v živé hmotnosti v I. třídě jakosti (= SEU)

61

Ceny zemědělských výrobců za různé kategorie jatečných prasat jsou nestabilní, čímž je znesnadňováno rozhodování těchto výrobců a jejich následná produkce. V tabulce 22 jsou uvedeny aktuální ceny ze Zpráv o trhu hovězího a vepřového masa do 10. týdne roku 2007 prasat všech kategorií SEUROP (viz tab. 22). Tabulka 22

Vývoj cen zemědělských výrobců jatečných prasat kategorií SEUROP

v Kč/kg (bez DPH) od počátku roku 2007 Týden 2007

S cena č. od-do 1. 1.1.-7.1. 38,79 2. 8.1-14.1. 38,12 3. 15.1.-21.1. 36,59 4. 22.1.-28.1 35,78 5. 29.1-4.2. 35,44 6. 5.2.-11.2. 35,16 7. 12.2.- 8.2. 34,91 8. 19.2.- 25.2. 34,89 9. 26.2.- 4.3. 34,77 10. 5.3.- 11.3. 34,80

% 9 10 10 10 10 10 10 10 10 10

E cena 38,61 37,95 36,36 35,45 35,29 34,94 34,76 34,67 34,57 34,63

% 57 56 55 55 55 55 53 53 54 56

Kategorie prasat U R cena % cena % 36,23 29 33,22 4 35,48 28 32,78 4 34,07 29 31,59 5 33,07 28 30,45 4 32,95 29 30,60 4 32,56 29 29,79 4 32,32 29 29,68 5 32,47 30 29,95 4 32,30 30 29,49 5 32,23 28 29,55 4

O P cena % cena % 29,59 0 27,10 0 28,49 0 19,37 0 28,48 0 18,13 0 27,24 1 23,52 0 26,77 0 25,76 0 26,21 0 19,09 0 26,03 0 18,49 0 26,65 0 21,67 0 25,02 0 17,96 0 27,42 1 25,13 0

Cena S-U 37,88 37,21 36,65 34,73 34,56 34,20 33,98 33,96 33,85 33,89

Pramen: SZIF – Zprávy o trhu hovězího a vepřového masa

Před vstupem do Evropské unie ceny zemědělských výrobců (viz obr. 22 před svislou čarou) byly ceny značně nestabilní a velmi výrazně se měnily. Přesto, že ceny do května 2004 jsou zaznamenávány po 14 dnech a od tohoto data dále v týdenních intervalech, poklesy nebo nárůsty cen do května 2004 jsou prudší a výraznější, než od května 2004. Po vstupu do Evropské unie zpočátku byl u cen zemědělských výrobců zaznamenán pokles, ale ceny postupně rostly až do léta, kdy se mírně snížily. Počátkem září se však ceny dostaly na maximální hranici, ale na podzim a v zimě 2004 klesly a klesaly ještě následující rok na jaře. V polovině jara 2005 se ceny zvyšují, v létě dosahují maximálních hodnot, ale následovalo postupné snižování ceny až do konce zimy. Do léta 2006 opět zaznamenáváme sezónní nárůst ceny. Od počátku podzimu 2006 ceny neustále klesají a snížily se pod 35 Kč/kg masa. Je možné v průběhu roku očekávat mírné zvýšení cen, podle zjištěných údajů, kdy v létě jsou ceny nejvyšší. Za období od vstupu do EU platí pro ceny pozvolnější a ne tak prudké změny cen, jako tomu bylo před vstupem do EU. Sezónní výkyvy cen zaznamenáváme nejvyšší v létě, nejnižší naopak v zimě, pro podzim je tedy patrné postupné snižování cen, na jaře jejich zvyšování. 62

Vývoj CZV jatečných prasat kategorií E, U a průměr S-U v Kč/kg za studena 55

50

cena v Kč/kg

45

40

35

30

E

25

20 2002

2003

2004

2005 Po vstupu do EU

roky

U

2006

Obrázek 22 Vývoj cen zemědělských výrobců jatečných prasat kategorií E, U a průměr S-U v Kč/kg za studena

63

S-U

2007

Dalším článkem v komoditní vertikále vepřové maso jsou průmysloví výrobci a jimi získávané ceny. U vepřové pečeně s kostí v září 2002 průmysloví výrobci dostali 94,98 Kč/kg, v roce 2003 průměrné ceny činily 88,29 Kč/kg, v roce 2004 vzrostly o 3,1 Kč/kg. Průměrné ceny v roce 2005 dosahovaly hodnot 80,90 Kč/kg, kdy nejvyšší cena byla realizována v květnu (89,26 Kč/kg). V roce 2006 průměrné ceny se pohybovaly okolo 80 Kč/kg. Počátkem letošního roku poklesly z 82,68 Kč/kg v měsíci lednu na 78,81 Kč/kg v březnu 2007. Za poslední 4 měsíce roku 2002 poklesly CPV kýty bez kosti ze 100,48 Kč/kg na 91,13 Kč/kg, v průběhu roku 2003 se cena zvýšila z 90,67 Kč/kg na 93,21 Kč/kg. V roce 2004 CPV koncem roku přesahovaly 100 Kč/kg a dosahovaly průměrně 97,25 Kč/kg, následující rok poklesly v průměru o cca 10 Kč/kg, v roce 2006 pokračoval další pokles, kdy koncem roku se ceny pohybovaly okolo 84 Kč/kg. Za vepřovou kýtu bez kosti průmysloví výrobci získali v lednu roku 2007 okolo 86 Kč/kg, v únoru cena klesla o cca 2 Kč/kg, v březnu o další 1 korunu za kilogram.

cena v Kč/kg

Vývoj CPV vybraných druhů vepřového masa 110 105 100 95 90 85 80 75 70 65 60 2002 2003

Pečeně s kostí 2004

2005

roky

Kýta bez kosti 2006

2007

Obrázek 23 Vývoj cen průmyslových výrobců vybraných druhů vepřového masa

64

Zatímco ceny průmyslových výrobců různých druhů vepřového masa se liší v řádech korun (vybrané viz obr. 23), ceny zpracovaných výrobků se liší v řádech desítek korun (viz obr. 24), což je dáno náročností výroby a ostatními požadavky na kvalitu vepřového masa a přidávané suroviny do jednotlivých výrobků. Ceny průmyslových výrobců vepřové šunky dosahovaly koncem roku 2002 výše okolo 120 Kč/kg, v první polovině roku 2003 poklesly až na 110 Kč/kg, poté se zvýšily a průměrná cena v tomto roce činila 114,81 Kč/kg. Od léta roku 2004 přesahovaly hodnotu 120 Kč/kg. Následně klesaly s mírnějším zvyšováním ceny, avšak v současné době získávají tito výrobci okolo 109 Kč/kg. Průmysloví výrobci za šunkový salám v září 2002 získali průměrně 95,92 Kč/kg, v březnu 2007 klesla cena o 11,77 Kč/kg na 84,15 Kč/kg. Nejvyšších cen bylo dosahováno v roce 2004 u šunkového salámu okolo 91 Kč/kg stejně jako u obou zkoumaných druhů masa, za vepřovou pečeni s kostí v tomto roce získali průměrně 91,39 Kč/kg, za vepřovou kýtu bez kosti získali 97,25 Kč/kg a vepřovou šunku 121,31 Kč/kg.

Vývoj CPV vybraných výrobků z vepřového masa 130

cena v Kč/kg

120 110 100 90 80 70 60 2002 2003

Šunka vepřová 2004

2005

roky

Šunkový salám 2006

2007

Obrázek 24 Vývoj cen průmyslových výrobců vybraných druhů výrobků z vepřového masa

65

Pro zhodnocení celkového stavu chovu prasat a možnosti konkurenceschopnosti zemědělských výrobců v České republice jsou rovněž podstatné ceny spotřebitelské, neboť ovlivňují poptávku po vepřovém mase a nastavují podmínky pro další rozhodování zemědělských výrobců o produkci jatečných prasat. U vybraných druhů masa v obr. 25 došlo k téměř totožnému snížení spotřebitelských cen. U ceny vepřové pečeně s kostí došlo k poklesu o 11,64 Kč/kg (cca 10 %), ceny vepřové kýty se snížily o 11,01 Kč/kg (cca 10 %). Ceny vybraných výrobků v obr. 26 nezaznamenaly žádné výrazné změny, přestože dochází ke snižování CZV. Cena vepřové šunky se například ke zvýšila o 0,21 Kč/kg. Cena šunkového salámu poklesla pouze o 1,88 Kč/kg.

Vývoj spotřebitelských cen vybraných druhů vepřového masa 125 120 cena v Kč/kg

115 110 105 100 95 90 85 80 2002 2003

Vepřová pečeně s kostí

2004

2005

roky

Vepřová kýta bez kosti

2006

2007

Obrázek 25 Vývoj spotřebitelských cen vybraných druhů vepřového masa

U spotřebitelských cen zaznamenáváme cyklické výkyvy cen, kdy dochází k dočasnému snížení cen vždy počátkem roku, v letních měsících ceny opět narůstají a s přelomem roku se dále snižují. U masných výrobků k podobným výrazným sezónním výkyvům nedochází, uvedené výrobky v obr. 26 jsou v přibližně stejných cenových hladinách (viz výše).

66

Vývoj cen spotřebitelských u vybraných výrobků z vepřového masa 170 160

cena v Kč/kg

150 140 130 120 110 100 Šunka vepřová

90 80 2002 2003

2004

2005 roky

Šunkový salám 2006

2007

Obrázek 26 Vývoj spotřebitelských cen u vybraných výrobků z vepřového masa

Následující

obrázky

porovnávají

ceny

zemědělských

výrobců,

ceny

průmyslových výrobců a ceny spotřebitelské. Srovnání cen zemědělských výrobců a spotřebitelských cen je nutno brát pouze jako orientační, neboť CZV jsou brány v mase za kilogram masa celého těla jatečného prasete, kdežto ceny spotřebitelské u jednotlivých druhů masa.

Srovnání cen u vepřové kýty bez kosti 140 120

cena v Kč/kg

100 80 60 40 CZV

20 0 2002 2003

2004

2005

roky

CPV

2006

Obrázek 27 Srovnání cen u vepřové kýty

67

CS

2007

Za 1 kg vepřové kýty spotřebitel koncem roku 2002 zaplatil o cca 70 Kč více, než je vyplaceno výrobci. Zisková marže průmyslových výrobců činila cca 20 Kč na 1 kg kýty. Počátkem roku 2007 CZV se blíží 30 Kč za kg, CPV 80 Kč/kg a CS 110 Kč/kg. Spotřebitelské ceny se snížily od konce roku 2002 cca o 10 Kč, kdežto CZV klesly o cca 16 Kč/kg. Rovněž se snižují CPV a to o cca 20 Kč/kg. Zisková marže průmyslových výrobců tak narůstá na cca 30 Kč/kg. Za 1 kg vepřové šunky spotřebitel zaplatil koncem roku 2002 o cca 114 Kč více, než je vyplaceno výrobci. Zisková marže průmyslových výrobců činila cca 77 Kč/kg. Počátkem roku 2007 jsou CPV cca 109 Kč/kg a CS přibližně 156 Kč/kg. Dochází k poklesu CPV u vepřové šunky, stejně jako dochází ke snižování CZV, kdežto k poklesu cen spotřebitelských u šunky prakticky nedochází.

Srovnání cen u vepřové šunky 180 160

cena v Kč/kg

140 120 100 80 60 40 20 0 2002 2003

CZV 2004

2005

roky

CPV 2006

Obrázek 28 Srovnání cen u vepřové šunky

68

CS 2007

4.3.5

ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY Do roku 1997 import a export vepřového masa se trh přirozeně vyvažoval, kdy

jeden rok bylo importováno více než bylo vyvezeno a naopak. A tedy soběstačnost vykazovala okolo 100 %, tedy žádoucí samozásobení českého trhu vepřovým masem. V roce 1998 byl dovoz a vývoz v podobné výši, avšak od roku 1999 se stáváme výhradně dovozovou zemí této komodity, čímž klesá soběstačnost na současných cca 80 %. Prudký nárůst dovozu vepřového masa nastal v roce 2003, kdy bylo importováno 40,2 tisíc tun ž. hm., v roce 2004 to byl dvojnásobek dovozu předchozího roku (82,4 tis. tun), v roce 2005 se dovezlo 145,8 tis. tun. v roce 2006 byla zaznamenána menší hodnota dovozu ve srovnání s rokem předchozím o téměř 6 tisíc tun ž. hm. Export vepřového masa do roku 1995 poklesl na 0,3 tis. tun, vzrostl pak v roce 1998 na hodnotu 37,9 tis. tun živé hmotnosti, snížení poklesu v roce 2000 a následné zvýšení dovozu v roce 2002 29,8 tis. tun dále pokleslo na obdobnou hodnotu jako v roce 2001, a to 17,3 tis. tun. Dále export vzrostl v roce 2004, kdy se ČR stala členem EU, a bylo dovezeno 39,6 tis. tun vepřového masa. V roce 2006 se do ČR dovezlo 42,2 tis. tun vepřového.

Zahraniční obchod s vepřovým masem 160 tis. tun živé hm.

140

Import

Export

120 100 80 60 40 20 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 roky

Obrázek 29 Zahraniční obchod s vepřovým masem (MZe,ČSÚ)

V českém zahraničním obchodu s EU s vepřovým masem tedy za poslední čtyři roky převládá dovoz nad vývozem.

69

Zahraniční obchod ČR s živými prasaty vykazuje aktivní obchodní bilanci ve všech zkoumaných letech (obr. 30). Do roku 2004 bylo dovezeno méně než 1 000 tun živých prasat, pouze v roce 1998 se do ČR dovezlo 1 179 tun. V roce 2005 bylo importováno 3 459 tun a v roce 2006 o 2 074 tun více (5 533 tun). Ve srovnání 2006/2005 se dovoz zvýšil o 60 %, ve srovnání s rokem 2004 pak o 1089 %. Vývoz živých prasat z ČR vykazuje přebytek. V roce 1997 bylo vyvezeno 8,7 tis. tun prasat, v následujícím roce se zvýšil o 2,5 tis. tun. V letech 2000 a 2001 bylo vyvezeno přibližně stejné množství živých prasat cca 2,6 tis. tun. Prudký nárůst vývozu živých prasat byl zaznamenán v roce 2004, kdy se vyvezlo téměř 20 tisíc tun (19 717 tun). V letech 2005 a 2006 bylo vyvezeno shodně 17 tis. tun.

Zahraniční obchod s živými prasaty 25 Import

Export

tis. tun

20 15 10 5 0 1997

1998

1999

2000

2001 2002 roky

2003

2004

2005

2006

Obrázek 30 Zahraniční obchod s živými prasaty

Celková bilance zahraničního obchodu v peněžním vyjádření s živými prasaty a vepřovým masem je záporná ve všech letech uvedených v tabulce 23. Nejmenší záporné hodnoty obchodní bilance bylo dosaženo v roce 1999, v roce 2006 se však tato hodnota snížila o 4 234 627 tis. Kč Zahraniční obchod s živými prasaty vykazuje kladnou bilanci, v roce 2004 se zvýšil o 328 % oproti roku 1999. V roce 2006 se oproti roku 1999 zvýšila o 53 %. Obchodní bilance s vepřovým masem je záporná a od roku 2001 a neustále se zvětšuje. V roce 2004 oproti roku 1999 vzrostla o 695 %, v roce 2006 se bilance zvýšila o 76 % ve srovnání s rokem 2004.

70

Tabulka 23 Zahraniční obchod s živými prasaty a vepřovým masem v tis. Kč Živá prasata Komodita Rok Bilance Dovoz Vývoz 1999 138 654 9 555 148 209 2000 89 302 6 878 96 180 2001 119 179 4 910 124 089 2002 233 186 23 766 256 952 2003 132 881 6 615 139 496 2004 593 099 25 318 618 417 2005 401 150 168 070 569 220 2006 211 891 263 786 475 677

Vepřové maso Bilance Dovoz Vývoz -332 546 570 462 237 916 -492 736 737 486 244 750 -339 064 945 788 606 724 -432 284 1 260 647 828 363 -939 330 1 350 617 411 287 3 320 742 675 542 -2 645 200 5 397 047 1 137 452 -4 259 595 5 911 368 1 265 752 -4 645 616

Bilance celkem -193 892 -403 434 -219 885 -199 098 -806 449 -2 052 101 -3 858 445 -4 433 725

Pramen: Celní statistika

Do ČR od roku 2001 byla dovážena živá prasata ze zemí uvedených v tab. 24. Nejvýznamnějšími dovozci živých prasat v roce 2006 je Dánsko, Nizozemsko, Německo a Francie. V jednotlivých letech dovážíme odlišná množství z různých zemí, převážně jsou to zmíněné země v roce 2006 a dále Rakousko a Slovensko. Tabulka 24 Dovoz živých prasat do ČR podle nejvýznamnějších zemí v tis. Kč Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Země Objem 892 Německo 22 330 Francie 5 157 Francie 9 116 Německo 72 425 Německo 92 546 Dánsko

Země Objem Země Objem Země 812 Francie 406 Rakousko Dánsko 963 Rakousko 473 Německo 955 Rakousko 280 Dánsko Německo 8 694 Nizozemsko 3 305 Slovensko Francie 22 334 Francie Nizozemsko 45 258 Dánsko 55 598 Slovensko Nizozemsko 81 500 Německo

Objem 355 223 3 063 14 810 27 986

Pramen: Celní statistika Poznámka: skupina celních položek 0103

Nejvíce živých prasat přijímá z ČR Slovensko (tab.25). Výjimkou je rok 2004, kdy se exportovalo nejvíce živých prasat do Maďarska. V roce 2006 obchod s živými prasaty probíhal s Německem, Maďarskem a Chorvatskem. Další země, které se podílely na dovozu prasat z ČR je Rumunsko, Rakousko a Bosna a Hercegovina. Tabulka 25 Vývoz živých prasat z ČR podle nejvýznamnějších zemí v tis. Kč Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Země Slovensko Slovensko Slovensko Maďarsko Slovensko Slovensko

Objem 114 083 122 641 66 542 242 864 280 646 236 422

Země Maďarsko Rumunsko Chorvatsko Slovensko Německo Německo

Objem 2 901 89 085 24 639 172 600 161 727 177 008

Pramen: Celní statistika Poznámka: skupina celních položek 0103

71

Země Objem 899 Německo 34 087 Maďarsko Rumunsko 37 649 Německo 115 883 94 337 Maďarsko 33 077 Maďarsko

Země

Objem

3 115 Německo Bosna a Herc. 3 644 41 491 Rakousko 17 020 Rakousko 11 365 Chorvatsko

Nejvýznamnější zemí, ze které se dováží vepřové maso do ČR, je Německo. V posledních 2 letech zaznamenáváme dovoz z Polska, Rakouska, kde zaznamenáváme nárůst dovozu z obou zemí o cca 300 mil. Kč a dále z Nizozemska a Španělska. V minulých letech patřily mezi 4 nejvýznamnější země Dánsko, Francie a Maďarsko. Tabulka 26 Dovoz vepřového masa do ČR podle nejvýznamnějších zemí v tis. Kč Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Země Německo Německo Německo Německo Německo Německo

Objem 407 790 432 425 426 476 1 526 665 2 583 193 2 465 581

Země Dánsko Dánsko Maďarsko Dánsko Polsko Polsko

Objem 318 739 296 132 358 690 401 438 664 676 968 379

Země Španělsko Francie Dánsko Španělsko Rakousko Rakousko

Objem 40 028 155 211 253 389 241 151 565 053 841 743

Země Francie Maďarsko Francie Maďarsko Španělsko Nizozemsko

Objem 32 537 151 958 96 269 238 327 336 138 548 547

Pramen: Celní statistika Poznámka: skupina celních položek 0203

Česká republika za sledované období 6 let vyváží vepřové maso nejčastěji na Slovensko. Druhou nejvýznamnější zemí do roku 2003 bylo Rumunsko, které se v roce 2006 posouvá za Německo a Polsko. Tabulka 27 Vývoz vepřového masa do ČR podle nejvýznamnějších zemí v tis. Kč Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Země Slovensko Slovensko Slovensko Slovensko Slovensko Slovensko

Objem 363 095 575 688 318 934 404 124 910 246 890 898

Země Objem Rumunsko 91 445 Rumunsko 82 111 Rumunsko 36 362 91 018 Maďarsko 48 881 Rakousko Německo 221 262

Pramen: Celní statistika Poznámka: skupina celních položek 0203

72

Země Objem 33 969 Dánsko 73 612 Maďarsko Chorvatsko 16 960 47 137 Polsko 40 886 Německo 37 572 Polsko

Země Objem Nizozemsko 29 430 20 636 Rakousko 16 572 Maďarsko 43 509 Rumunsko 33 626 Rumunsko 35 988 Rumunsko

5 ZÁVĚR Jak vyplývá z analýzy vývoje světového trhu, produkce i spotřeba vepřového masa ve světě narůstá. Početní stavy prasat se však zvyšují hlavně v Číně, USA, Kanadě aj. Roste i užitkovost, např. v Rusku stavy prasat sice poklesly téměř o polovinu, avšak výroba vepřového masa se výrazně nesnížila. S růstem stavů prasat i výrobou vepřového a mírnějším nárůstem spotřeby ve světě tedy souvisí problém odbytu vyprodukovaného masa. Podmínky pro rozvoj a konkurenceschopnost evropských zemědělců na světovém trhu již téměř 50 let ovlivňuje společná zemědělská politika. I když zkoumaná komodita není regulována tržním řádem, podmínky produkce i postavení na trhu tato politika ovlivňuje. Na společném trhu na konkurenceschopnost musíme pohlížet ze dvou úhlů pohledu. První z nich lze chápat jako národní, resp. nadnárodní konkurenci, druhá a neméně významná je konkurence mezi tuzemskými podniky. A zvláště konkurence na unijním trhu byla jedním z aspektů kapitoly Zemědělství ve Smlouvě o přistoupení

České

republiky

k Evropské

unii,

který

tvořil

rámec

růstu

konkurenceschopnosti domácích výrobců. V České republice v první polovině 90. let byl chov prasat jako jedna z významných agrárních komodit typický snižováním produkce prasat. Otevření nových trhů po vstupu do EU v oblasti zemědělství znamenalo zvýšení konkurence nejen pro zemědělské výrobce, ale například také pro navazující zpracovatelský průmysl. Vyšší konkurence by měla pro spotřebitele teoreticky znamenat zvýšení nabídky na trhu provázené poklesem cen zboží. Vstupem do EU ke snížení spotřebitelských cen však nedošlo, počátkem roku 2004 ceny vepřového masa klesly, avšak úrovně cen z předchozího roku nedosáhly. První měsíce našeho členství naopak přinesly zvýšení cen, které kulminovalo koncem roku 2004. Od počátku letošního roku je však znát snížení spotřebitelských cen vepřového masa, v cenách výrobků z vepřového masa v předcházejících fázích vertikály žádné výrazné změny nenastaly. Posuzujeme-li tuto komoditu z hlediska zemědělských výrobců v současné době výkrm prasat v České republice nelze považovat za bezrizikové odvětví. Za posledních 16 let dochází poklesu spotřeby vepřového masa až o 9 kg na osobu za rok. Výraznější je však pokles produkce jatečných prasat, což má za následek snižování soběstačnosti

73

na trhu. To se projevuje jak zvýšeným nárůstem dovozu živých prasat, tak i výrazným zvýšením dovozu vepřového masa. Naopak export živých prasat ani vepřového masa nenarůstá. Přitom pro Českou republiku hraje mnoho faktorů, které by měly pozitivně ovlivnit konkurenceschopnost českých producentů vepřového masa. Například výhodná poloha ČR8, dlouhá tradice chovu prasat a vysoký stupeň jejich hybridizace vedoucí k dosahování vysokého podílu zmasilosti prasat. V ČR se vypěstuje takové množství obilovin pro výrobu krmných směsí, které pokryje poptávku v ČR a při relativně nízkých cenách obilí. Dočasně jsou výhodou i nižší mzdy zemědělců ve srovnání s ostatními zeměmi EU současně s jejich vysokou kvalifikovaností. Vstup do EU znamenal pro Českou republiku snadnější přístup na větší, ale nasycený agrární trh, z čehož vyplývá, že vývoz jatečných prasat, nebo vepřového masa na evropský tento trh se nezvýšil. Trhy v jednotlivých členských zemích jsou zásobeny především domácí produkcí nebo po delší časové období spolupracují s jinými dodavateli, se kterými mají uzavřeny odběratelské smlouvy zaručující jistotu v nákupu a pro dodavatele jistotu prodeje. Riziko z hlediska vývozu v sobě skrývá i vývoz živých prasat, který může znamenat zpracování „české suroviny“ průmyslovými výrobci v zahraničí a v podobě hotových výrobků dovoz „českého“ masa zpět. Přidaná hodnota však zůstane ve státě, kde se byly výrobky zpracovány. Je nesporné, že nejdůležitějším předpokladem zvýšení konkurenceschopnosti českých producentů jatečných prasat je cena, přičemž veškeré vzájemné vztahy jsou založeny na cenách vstupů. Od těchto cen se následně odvíjejí ceny meziproduktů až po finální produkty nejen na tuzemském, ale i evropském trhu a třetích trzích. Vysoké ceny však znamenají nižší možnosti konkurence na uvedených trzích. Na této argumentaci byla založena např. i tvrzení obchodních řetězců, že dovážejí levnější maso z Rakouska. Ceny prasat a vepřového masa v Rakousku byly počátkem roku 2007 skutečně nižší než ceny v ČR. Se snížením poptávaného množství českého vepřového masa došlo ke snížení jeho cen až o 10 EUR za 100 kg a současně ke zvýšení cen v Rakousku.

8

Nevýhodu polohy ČR ve střední Evropě lze vidět v bezproblematické dostupnosti dovozu prasat

a vepřového masa, tento fakt však nelze brát v úvahu při uvažování o změnách v produkci prasat.

74

Obstát v tvrdé konkurenci ostatních států, především států EU pro producenty v ČR znamená formovat nabídku na úrovni konkurenčních cenových parametrů, což je spojeno se zvyšováním produktivity faktorů a splňovat kritéria na ochranu životního prostředí. Je zřejmé, že nároky na producenty vepřového masa se budou v budoucnu ještě zvyšovat. Obstát v konkurenci mohou jen ti výrobci, kteří budou objektivně analyzovat situaci na trzích v horizontálních i vertikálních souvislostech a vytvoří předpoklady pro splnění ekonomických i environmentálních a zdravotních kritérií.

75

6 SEZNAM LITERATURY [1]

BEČVÁŘOVÁ, V. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu.

1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 68 s. ISBN 80-7157911-4. [2]

BEČVÁŘOVÁ, V.: Zemědělská politika. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská

a lesnická univerzita, 2001,120 s. ISBN 80-7157-514-3. [3]

BEČVÁŘOVÁ, V.: Zemědělství v agrobyznysu. 1. vyd. Brno: Mendelova

zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 62 s. ISBN 80-7157-891-6. [4]

BEČVÁŘOVÁ, V. Změny podnikatelského prostředí zemědělských podniků

formované vývojem v agrobyznisu. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2004. sv. LII, č. 3, s. 7--16. ISSN 1211-8516. [5]

MZe ČR, Odbor analýz a speciálních komodit: Situační a výhledová zpráva

vepřové maso, srpen 2006, 64 s. ISBN 8074-515-5. [6]

MZe ČR, Odbor analýz a speciálních komodit: Situační a výhledová zpráva

vepřové maso, listopad 2006, 39 s. ISBN 8074-512-0. [7]

MZe ČR, Odbor analýz a speciálních komodit: Situační a výhledová zpráva

vepřové maso, prosinec 2005, 46 s. ISBN 80-7084-425-6. [8]

MZe ČR, Odbor analýz a speciálních komodit: Situační a výhledová zpráva

vepřové maso, červenec 2005, 57 s. ISBN 80-7084-424-8. [9]

MZe ČR, Odbor analýz a speciálních komodit: Situační a výhledová zpráva

vepřové maso, červenec 2004, 59 s. ISBN 80-7084-309-8. [10]

MZe ČR, Odbor analýz a speciálních komodit: Situační a výhledová zpráva

vepřové maso, prosinec 2003, 61 s. ISBN 80-7084-246-6. [11]

MZe ČR, Odbor analýz a speciálních komodit: Situační a výhledová zpráva

vepřové maso, červen 2003, 59 s. ISBN 80-7084-245-8. [12]

MZe ČR, Odbor analýz a speciálních komodit: Situační a výhledová zpráva

vepřové maso, prosinec 2002, 56 s. ISBN 80-7084-218-0. [13]

PULKRÁBEK, J. a kolektiv autorů: Chov prasat, 1. vydání Praha: Profi Press,

2005, 160 s., ISBN 80-86726-11-8.

76

[14]

SVATOŠ, M.: Adaptace agrárního sektoru na změny vyvolané integračními

a globalizačními procesy – sborník prací z mezinárodního vědeckého semináře. 1 vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2006, 224 s. ISBN 80-213-1580-6. [15]

Agrární

www

portál.

[on-line].

[cit.

2007-04-15].

Dostupné

z: [16]

Agrární poradensko informační centrum Agrární komory ČR. [on-line]. [cit.

2007-04-15]. Dostupné z: . [17]

Businessinfo, Oficiální portál pro podnikání a export. [on-line]. [cit. 2007-04-

15]. Dostupné z: . [18]

Český

statistický

úřad.

[on-line].

[cit.

2007-04-30].

Dostupné

z: . [19]

Evropská unie. [on-line]. [cit. 2007-3-10]. Dostupné z: .

[20]

iDnes.cz – Obchody nechtějí české maso, stěžují si farmáři. [on-line]. [cit. 2007-

02-21]. Dostupné z: . [21]

iDnes.cz – Farmáři protestovali na hranicích proti masu z ciziny. [on-line]. [cit.

2007-03-26]. Dostupné z: . [22]

Kulturně historické revue dějiny a současnost. [on-line]. [cit. 2007-04-08].

Dostupné z: . [23]

Navajo, otevřená

encyklopedie. [on-line]. [cit. 2007-05-06]. Dostupné

z: . [24]

Ústav zemědělských a potravinářských informací. [on-line]. [cit. 2007-03-20]

Dostupné z: . [25]

Státní zemědělský intervenční fond. [on-line]. [cit. 2007-04-30]. Dostupné

z: . [26]

Společnost

pro

výživu.

[on-line].

[cit.

2007-05-02].

. [27]

INGR,

I.:

Červené

nebo

bílé?

[on-line].

[cit.

2007-03-03].

. [28]

VAVŘÍK, P.: Zpracování jatečných zvířat a masa v menším podniku. Bakalářská

práce. Brno. MZLU, 2006

77

7 PŘÍLOHY 7.1 UŽITKOVÉ VLASTNOSTI PRASAT Pro chovatele prasat jsou důležité informace o jejich užitkových vlastnostech, náročnosti chovu, reprodukčních vlastnostech, odlišných nárocích na výživu, výkrm, ustájení a technologie chovu, neboť jednotlivé typy mají odlišné vlastnosti a nároky podmínky chovu. Je rovněž nezbytné zabývat se otázkou ekologie, zdravotní welfare a zdravím chovaných prasat. Není však záměrem této práce popisovat veškeré vlastnosti a problematiku produkce jednotlivých kategorií prasat, ale je důležité zmínit, které vlivy působí na chov prasat a ovlivňují tak možnosti realizace zisku při prodeji jatečných prasat.

7.1.1

TYPY PRASAT Podle Pulkrábka [13] se typem rozumí souhrn tělesných (morfologických)

vlastnosti, charakterizujících určitou skupinu zvířat. Zpravidla se usuzuje na vztah mezi tělesnou stavbou zvířat a jejich užitkovostí. Z typologického hlediska se rozeznávají u prasat plemenný typ, užitkový typ, typ intenzity vývinu a konstituční typ. Plemenným typem se rozumí takové vlastnosti, které charakterizují jednotlivá plemena prasat. Jedná se například o zbarvení, postavení uší, velikost tělesného rámce, utváření těla, délka krku, délka středotrupí, osvalení jednotlivých partií apod. Rozeznáváme různé plemenné typy, jako např. české bílé ušlechtilé, česká landrase, duroc, hampshire, pietrain, české výrazné masné a další. Souhrn

nejdůležitějších

tělesných

a

užitkových

vlastností

ve

vztahu

k výkrmnosti a jatečné hodnotě se nazývá užitkový typ. Jak uvádí Pulkrábek [13], je charakterizován poměrem mezi délkou, šířkou, výškou a hloubkou těla a do značné míry také vztahem k činnosti a vývinu vnitřních orgánů, které ovlivňují konstituci a užitkovost. Jsou známy 4 užitkové typy prasat: sádelný (raný, pozdní), masný, bekonový, kombinovaný (masosádelný, sádelnomasný). Příkladem raného sádelného typu jsou čínská prasata s malým tělesným rámcem, která jsou však velmi náročná na krmení, ustájení a ošetřování. Pozdním typem

78

sádelného typu je evropské divoké prase s velkým tělesným rámcem, tento typ není náročný na podmínky chovu, ale s nízkou reprodukcí. Masný typ je prase středního až velkého tělesného rámce, nadprůměrný vývin masitých částí při chovu je však náročný na krmení, ustájení a ošetřování. Pulkrábek [13] uvádí, že v posledních letech se vyhranily tři varianty masného užitkového typu. Je to typ klasický, skupina prasat typu landrase a skupina výrazně masných plemen. Bekonový typ se vyznačuje dlouhým trupem, vysokým podílem svaloviny, tuk je pravidelně rozložen na hřbetě v pravidelné vrstvě a poráží se v 90 kg živé hmotnosti. Tento typ byl vyšlechtěn pro produkci bekonů, což jsou speciálně upravené uzené bekonové půlky. Největší světový producent bekonových prasat je Dánsko, příkladem je typ prasete dánská landrase. Kombinovaný užitkový typ tvoří přechod mezi masným a sádelným typem prasat což umožňuje jejich univerzální využití do určité hmotnostní hranice, na výkrm jsou středně náročná se středním až větším tělesným rámcem. Příkladem kombinovaného typu je přeštické černostrakaté prase.

7.1.2

REPRODUKČNÍ VLASTNOSTI Užitkové vlastnosti (znaky) prasat jsou rozdělovány do dvou základních skupin

– vlastnosti reprodukční a produkční. Reprodukční vlastnosti jsou podle Pulkrábka [13] znaky vyjádřené počtem narozených a dochovaných selat a zabřezáváním prasnic. Pro účely šlechtění a pro vyhodnocování reprodukce prasnic ve stádě se kontroluje počet selat ve vrhu při narození (všech a živě narozených) a počet selat dochovaných do odstavu. Doplňujícím ukazatelem je délka mezidobí. Kritériem životaschopnosti selat je podíl mrtvě narozených a podíl uhynulých selat ze živě narozených (v %). Ke znakům způsobilosti k přežití náleží ztráty selat, životaschopnost a životnost, tedy schopnost určitého vrhu dožít se jatečné zralosti. Plodnost je schopnost prasnice produkovat určitý počet selat ve vrhu. Je posuzována podle počtu narozených selat živých i mrtvých. Nežádoucí je plodnost jak nízká, tak i vysoká. Nízký počet selat ve vrhu zvyšuje náklady na jejich výrobu. S nadprůměrným počtem selat ve vrhu klesá jejich průměrná hmotnost a v důsledku

79

toho dochází k vysokým ztrátám během odchovu. Dále uvádí: „Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím plodnost je výživa“. Mléčnost prasnic je schopnost vyprodukovat mléko v době sání selat. Mléko prasnice je jediným zdrojem výživy pro selata až do věku 21 dnů a jejich růst je přímo závislý na množství přijatého mléka. Je tedy třeba věnovat mimořádnou pozornost výživě a krmení prasnic.

7.1.3

PRODUKČNÍ VLASTNOSTI Masná užitkovost prasat se hodnotí výkrmností a jatečnou hodnotou.

Výkrmností se rozumí schopnost produkovat v poměrně krátké době značné množství tělesné hmotnosti (masa a tuku). Jatečná hodnota je kvantitativní a kvalitativní hodnota poraženého zvířete. Je dána množstvím a jakostí produktů, který byly získány zpracováním jatečných prasat po porážce. Výkrmnost se posuzuje podle průměrného denního přírůstku a spotřeby krmiva na 1 kg přírůstku živé hmotnosti, která vyjadřuje efektivnost využití spotřebovaných krmiv. Průměrný denní přírůstek u prasat v předvýkrmu (u prasat od 7 – 25 kg), se pohybuje okolo 400 g/den, u prasat ve výkrmu (prasata od 25 – 110 kg) se pohybuje okolo 750 g/den. Průměrný denní přírůstek prasat od narození do porážky je cca 550 g/den. Spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku živé hmotnosti je 3,5 kg. Jatečnou hodnotu představují ukazatele: jatečná výtěžnost, podíl masitých, tučných a méněcenných částí a kvalita jednotlivých partií. Jatečná výtěžnost udává hmotnost zabitého prasete bez vnitřností a jazyka v teplém stavu a je dána poměrem hmotnosti jatečně upraveného těla zvířete k živé hmotnosti a pohybuje se v rozmezí 72 – 84 %. Kvantitativními ukazateli je podíl libového masa v % dle systému SEUROP, podíl libového masa v % a průměrná výška hřbetního tuku v mm. Dále se sledují cenné části (kýta, pečeně, krkovička, plec), méněcenné části (bok, paždík, lalok, kolínka), jatečné odřezky (hlava, nožičky, ocásek) a tučné části (tukové krytí hlavních masitých částí – hřbetní sádlo, plstní sádlo). Tyto údaje se sledují v kilogramech. Poměr masa a tuku v jatečné půlce a poměr masa a kostí se sleduje v procentech. Mezi kvalitativní znaky masa řadíme barvu masa, šťavnatost, jemnost, chuť a vůni. V ČR například kančí pach je nevhodný a z tohoto důvodu se kanci musí pečlivě

80

vykastrovat. Rovněž se hodnotí mramorování masa, tedy vnitrosvalový obsah tuku, který má vliv na chuť a křehkost. Podle Pulkrábka [13] mezi výše zmíněné kvalitativní znaky patří například věk zvířat, způsob výkrmu, složení krmné dávky, plemeno, pohlaví, říje, pohyb, léky a látky přecházející do svaloviny a tuku, nemoci a zdravotní stav, druh a způsob přepravy, předporážkové ošetření jatečných zvířat, omráčení, vykrvení aj.

81

Tabulka 28 Produkce vepřového masa v tis. tunách ve státech EU 27 roky

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Německo

4456,98

3895,93

3584,90

3645,80

3604,00

3602,40

3635,00

3563,80

3834,10

4102,60

3981,90

4074,32

4110,16

4239,31

4323,40

4499,99

Španělsko

1788,85

1877,37

1917,77

2088,82

2124,09

2174,82

2356,15

2418,93

2744,36

2893,00

2904,62

2991,77

3070,12

3189,51

3105,51

3142,19

Francie

1726,80

1772,70

1903,00

2033,90

2116,40

2144,00

2161,00

2223,30

2344,33

2353,00

2312,00

2315,20

2354,22

2344,75

2294,96

2279,60

Dánsko

1209,24

1289,20

1386,09

1518,78

1542,46

1523,77

1544,42

1611,91

1763,88

1751,74

1739,45

1830,42

1917,70

1929,18

2003,57

2057,25

Polsko

1854,93

1947,30

2035,60

1903,06

1681,30

1963,85

2065,13

1896,52

2027,47

2043,25

1923,97

1849,40

2023,73

2191,77

1956,00

1955,50

Nizozemí

2025,16

1880,42

2017,84

2103,58

2124,26

2029,04

2106,84

1498,24

1843,83

1972,43

1832,31

1693,88

1609,91

1682,15

1683,81

1711,98

Itálie

1333,05

1332,80

1341,59

1371,35

1369,25

1345,56

1410,30

1395,82

1412,19

1471,70

1478,50

1509,64

1535,90

1589,89

1589,89

1514,75

784,03

915,01

951,05

1000,81

1019,32

1043,01

1069,80

1033,05

1085,20

1023,83

1049,85

1062,40

1040,71

1026,47

1054,01

1014,62

Velká Británie

951,39

995,23

1022,43

1028,99

1069,13

1025,08

1004,00

1091,35

1138,35

1042,00

899,00

777,00

774,00

716,00

708,00

706,00

Rakousko

517,11

516,60

527,54

538,90

599,85

565,94

593,40

610,10

661,10

684,10

620,40

613,83

653,28

517,57

514,65

510,09

Maďarsko

1029,65

969,86

764,30

673,66

611,35

578,48

677,85

586,73

577,15

640,81

646,41

590,12

600,23

521,66

486,54

456,20

Rumunsko

787,84

835,18

809,35

761,32

775,30

673,02

630,65

668,88

617,19

595,13

502,34

460,11

476,17

532,52

374,04

397,78

616,52

470,55

502,30

502,35

473,48

487,66

456,14

418,65

416,87

423,33

417,17

415,28

358,28

Státy

Belgie/Lucemb.

Česká republika Portugalsko

279,32

262,52

264,59

307,29

315,63

305,04

324,58

305,59

332,05

345,60

329,10

317,23

329,59

328,59

315,07

326,85

Švédsko

290,81

267,88

277,91

291,18

307,61

308,83

318,96

330,73

331,00

326,58

277,50

276,43

284,33

288,19

296,24

276,01

Irsko

158,29

179,00

201,90

214,01

217,95

215,87

227,40

235,62

259,45

266,89

259,01

250,04

257,90

241,18

234,26

242,65

241,50

244,27

242,77

250,82

254,81

227,04

220,29

163,60

153,01

154,31

183,25

166,92

139,94

Slovensko Řecko

139,84

140,22

144,65

136,17

136,82

136,89

135,51

133,50

134,36

138,30

141,40

136,60

109,60

111,09

134,50

134,50

Norsko

83,34

85,47

91,15

90,11

91,43

96,08

103,36

105,45

106,42

109,26

102,93

108,77

104,09

106,01

113,51

116,51

155,30

90,20

83,60

93,47

88,68

87,72

95,63

91,17

84,79

72,86

97,69

91,84

97,12

107,07

317,41

276,76

207,10

256,43

252,46

226,70

248,05

267,13

242,87

237,00

245,00

70,64

78,32

74,53

41,05

65,34

71,10

60,80

62,70

59,20

64,90

71,20

60,00

66,40

62,00

63,60

71,30

70,00

33,51

39,48

42,74

42,80

45,67

46,89

47,42

50,10

52,65

50,92

53,30

55,39

55,62

54,52

65,00

59,68

61,15

55,70

56,37

54,51

60,12

64,24

63,70

63,90

65,10

61,75

61,00

48,50

Estonsko

50,28

34,71

31,03

35,59

31,68

29,62

32,44

31,78

30,69

36,38

44,73

42,92

43,67

40,99

Lotyšsko

100,55

68,10

53,80

62,60

39,50

37,05

36,48

34,62

31,54

31,65

35,89

36,91

36,81

38,45

Litva Bulharsko

408,03

361,99

Slovinsko Kypr Chorvatsko

31,40

31,90

Pramen: FAOSTAT | © FAO Statistics Division 2007 | 17 March 2007

82