UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie
Bc. Petra ODSTRČILOVÁ
Trh práce v okrese Šumperk: hodnocení situace pomocí regionálně geografické analýzy Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Olomouc 2014 1
Bibliografický záznam Autor (osobní číslo):
Bc. Petra Odstrčilová (R120080)
Studijní obor:
Učitelství geografie pro střední školy (kombinace Z-M)
Název práce:
Trh práce v okrese Šumperk: hodnocení situace pomocí regionálně geografické analýzy
Title of thesis:
The labour market in the district of Šumperk: assessment of the situation by the regional geographical analysis
Vedoucí práce:
doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.
Rozsah práce:
154 stran, 37 vázaných příloh
Abstrakt:
Diplomová práce se věnuje problematice situace na trhu práce v okrese Šumperk. Cílem této práce je zpracování regionálně geografické analýzy, která je zaměřena zejména na otázku zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Situace v okrese je porovnávána se situací v České republice.
Práce
popisuje
změny
ve
struktuře
zaměstnaných i nezaměstnaných, postavení rizikových skupin a cizinců na trhu práce v okrese Šumperk. Klíčová slova:
trh práce, nezaměstnanost, zaměstnanost, hospodářská krize, okres Šumperk
Abstract:
This thesis is concerning the problematic of the situation of the labour market in the district of Šumperk. The objective of
this
thesis
is
to
elaborate
regional
geographical analysis, focusing on issues of employment and unemployment. Situation in the district is compared with the situation in the Czech Republic. This thesis describes changes in the structure of employment and 2
unemployment, the position of risk groups and foreigners in the labour market in the district of Šumperk.
Keywords:
labour market, unemployment, employment, economic crisis, district of Šumperk
3
Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Václava Touška, CSc. a že jsem veškerou použitou literaturu a zdroje uvedla v seznamu použité literatury. V Olomouci dne 7. dubna 2014. .................................. podpis autora
4
Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc. za odborné vedení, ochotu, trpělivost a poskytování cenných rad, které mi byly při zpracování diplomové práce nápomocné.
5
6
7
Obsah Bibliografický záznam .................................................................................................... 2 1.
Úvod ........................................................................................................................ 10
2.
Přehled literatury ke zpracované problematice ................................................. 12
3.
4.
5.
2.1
Literatura vydaná před rokem 1989 ................................................................. 12
2.2
Literatura vydaná po roce 1989........................................................................ 14
Zdroje dat a metodika práce ................................................................................ 18 3.1
Zdroje dat ......................................................................................................... 18
3.2
Použité metody práce ....................................................................................... 20
Vymezení zájmového území .................................................................................. 25 4.1
Socioekonomická charakteristika území .......................................................... 25
4.2
Fyzicko-geografická charakteristika území ..................................................... 36
Analýza trhu práce v okrese Šumperk a v České republice po roce 1989 ....... 40 5.1
Zaměstnanost.................................................................................................... 42
5.1.1
Hospodářství v okrese Šumperk z historického pohledu .......................... 42
5.1.2
Zaměstnanost v okrese Šumperk a ČR po roce 1989 ............................... 44
5.1.3
Přímé zahraniční investice ........................................................................ 51
5.1.4 Případová studie vlivu ekonomické krize na vybraných podnicích okresu Šumperk ...................................................................................................................55 5.2
Nezaměstnanost................................................................................................ 61
5.2.1
Vývoj míry nezaměstnanosti .................................................................... 61
5.2.2
Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání ......................................................... 63
5.2.3
Vývoj volných pracovních míst ................................................................ 64
5.2.4
Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo .................................... 65
5.2.5 Nezaměstnanost ve správních obvodech POÚ a v jednotlivých obcích okresu Šumperk ....................................................................................................... 66 5.3 6.
Dojížďka do zaměstnání v roce 2011 ............................................................... 69
Problémové skupiny na trhu práce ...................................................................... 71 6.1
Osoby zdravotně postižené .............................................................................. 72
6.2
Osoby starší 50 let ............................................................................................ 75
6.3
Osoby dlouhodobě nezaměstnané .................................................................... 76
6.4
Osoby pečující o dítě do 15 let ......................................................................... 79
6.5
Absolventi škol a mladiství .............................................................................. 80 8
6.6
Vzdělanostní struktura všech uchazečů o zaměstnání ..................................... 84
7.
Cizinci na trhu práce ............................................................................................. 88
8.
Závěr ....................................................................................................................... 92
Summary........................................................................................................................ 94 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 95 Tištěné zdroje: ............................................................................................................. 95 Internetové zdroje: ...................................................................................................... 99 Seznam příloh .............................................................................................................. 104
9
1. Úvod Nezaměstnanost je celosvětový fenomén, a to jak z hlediska politického, tak i ekonomického. Je jedním z nejvýznamnějších makroekonomických ukazatelů, na jehož základě můžeme provádět analýzu výkonnosti jakékoliv země. Před rokem 1989 v České republice nezaměstnanost v podstatě neexistovala. Byla totiž státem uměle udržována na nulové úrovni díky vytváření a udržování nadbytečných pracovních míst. V listopadu roku 1989 došlo však v České republice k řadě změn, a to jak politických, tak ekonomických ale i společenských. Největší změnou byl přechod od centrálně plánovaného hospodářství na ekonomiku tržní. Tento přechod vyvolal obrovské změny ve všech oblastech hospodářství, převážně tedy v sektoru průmyslu. Došlo ke zrušení velkého množství neefektivní výroby, tím také k úbytku pracovních míst a k nárůstu nezaměstnanosti. Hlavní cíl této diplomové práce je dán již jejím názvem, tedy zhodnocení změn na trhu práce v okrese Šumperk po roce 1989 za pomoci regionálně geografické analýzy. Téma jsem si zvolila především kvůli svému zájmu o socioekonomickou geografii, ve které mohu uplatňovat i svůj druhý studijní obor (matematiku). Výhodou zpracování takovéto diplomové práce je také rozšíření znalostí o sledovaném území, ale i prohloubení informací o trhu práce v tomto okrese. Aby výše uvedeného cíle bylo dosaženo, bude nutné realizovat řadu dalších dílčích cílů. Prvním dílčím cílem bude zhodnocení literatury k zadanému tématu. Jelikož literatury, která by se věnovala problematice trhu práce před rokem 1989, není mnoho, bude tato kapitola rozdělena na dvě podkapitoly. První z nich se bude věnovat literatuře vydané před rokem 1989, druhá zase literatuře vydané po tomto roce. Dalšímu dílčímu cíli odpovídá část, která se bude zabývat zdroji dat a použitou metodikou. Bude také vymezeno zájmové území, tedy okres Šumperk, na základě socioekonomické a fyzickogeografické charakteristiky. Následně se práce bude věnovat celkové analýze trhu práce v okrese Šumperk a v České republice po roce 1989. Předmětem studia bude v této části zhodnocení zaměstnanosti ve sledovaném období. Pozornost zde bude věnována průmyslové výrobě v okrese Šumperk z historického pohledu, následně bude posuzována zaměstnanost z hlediska odvětvové specializace a budou vymezeni největší zaměstnavatelé okresu (konkrétně v letech 1989, 1999 a 2011). Dále se práce bude zabývat zhodnocením přímých zahraničních investic v okrese Šumperk a nakonec této 10
části bude vytvořena případová studie vlivu ekonomické krize na vybraných podnicích okresu Šumperk. Další významnou částí práce bude podrobná analýza vývoje nezaměstnanosti v okrese Šumperk i České republice v letech 1990 až 2012. Bude studován vývoj míry nezaměstnanosti, vývoj počtu uchazečů o zaměstnání, vývoj volných pracovních míst a také vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Práce se bude věnovat také nezaměstnanosti v jednotlivých správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem a také v jednotlivých obcích okresu Šumperk, a to v letech 2007 až 2011. V neposlední řadě bude zhodnocena dojížďka obyvatelstva do zaměstnání k 26. 3. 2011. Pozornost bude věnována nejen absolutním číslům vyjíždějících a dojíždějících v rámci jednotlivých obcí okresu Šumperk, ale budou také stanoveny hlavní směry vyjížďky za prací, na jejichž základě bude vypracována mapa dojížďky do zaměstnání. Diplomová práce se bude také zabývat problémovými skupinami obyvatelstva a jejich uplatnitelností na trhu práce v okrese Šumperk. Zkoumány budou zejména osoby zdravotně postižené, osoby starší 50 let, lidé dlouhodobě nezaměstnaní, dále osoby, které pečují o dítě do 15 let, a také absolventi škol a mladiství. Pozornost bude také věnována vzdělanostní struktuře všech uchazečů o zaměstnání. V neposlední řadě se diplomová práce bude zabývat problematikou cizinců na trhu práce v okrese Šumperk, ostatních okresech Olomouckého kraje, v Olomouckém kraji i celé České republice v letech 2002 až 2011 se zvláštním zřetelem na postavení občanů Slovenské republiky. Diplomová práce bude obsahovat kromě textové části také přílohovou část, ve které bude možné nalézt zejména doplňující tabulky týkající se ukazatelů u jednotlivých obcí okresu, ale také vytvořené tematické mapy, které budou věnovány například, již
zmiňované, dojížďce do zaměstnání,
ale
také
hustotě zalidnění,
míře
nezaměstnanosti, indexu stáří, indexu feminity, rozložení půd atd.
11
2. Přehled literatury ke zpracované problematice České geografické literatury, která by se věnovala problematice trhu práce, není příliš mnoho. Je to způsobeno především situací před rokem 1989, kdy u nás byla nezaměstnanost prakticky nulová. Přelomovým rokem je tedy rok 1989, proto si rozdělme literaturu zabývající se trhem práce na literaturu sepsanou před tímto rokem a po něm.
2.1 Literatura vydaná před rokem 19891 V období před druhou světovou válkou se odborná veřejnost seznamovala s výsledky sčítání lidu týkající se struktury zaměstnanosti, popřípadě i s výsledky, které měly původ ve sčítání živností, zejména prostřednictvím pracovníků statistického úřadu. Na území tehdejšího celého Rakouska byl v roce 1902 poprvé zjišťován počet pracovníků živností v obchodních komorách a po té byl z publikovaných údajů proveden odhad počtu pracovníků až do úrovně politických okresů. Díky ekonomovi a politikovi K. Engliši byla provedena velmi podrobná analýza Českého království. Jeho práce (Engliš, K.: Z výsledků sčítání živnostenských závodů ze dne 3. června 1902 v království Českém. Zprávy ZSÚ, sv. IX, Praha, 1907, 82 s.) byla pro svou kvalitu používána ještě v dalších desetiletích, neboť následující šetření se na našem území uskutečnilo až v roce 1926. Údaje o počtu průmyslových závodů z let 1780, 1841 a 1902 byly využity při konstrukci historických tematických map, které byly součástí Atlasu československých dějin (1965). V tabulkové formě jsou údaje prezentovány také v publikaci J. Mareše z roku 1976 (Mareš, J.: Vývoj rozmístění československého průmyslu. Tabulky a mapy. GgÚ ČSAV, Brno, 1976, nestránkováno). Sčítání továrního průmyslu, které proběhlo v již zmiňovaném roce 1926, se týkalo pouze větších průmyslových závodů (závodů s více než 18 zaměstnanci). Publikované výsledky obsahují kompletní ucelené informace v odvětvovém a územním členění nejen o počtu závodů a počtu zaměstnanců, ale také i o velikosti koňských sil strojů dodávajících mechanickou energii pracovním strojům. S výsledky byla geografická veřejnost seznámena díky čtyřem článkům K. Malíka, které byly publikovány v letech 1929 a 1930 ve Sborníku Československé společnosti zeměpisné (Tovární průmysl 1
Aplikace v regionální a sociální geografii (2012)
12
v přirozených oblastech Československa podle dosavadních výsledků sčítání větších závodů, část 1 – 4, Sborník ČSSZ, XXXV., č. 1, s. 41-61, č. 3, s. 190-200, č. 4, s. 253263, XXXVI., č. 1, s. 15-26). Některé výsledky šetření byly zveřejněny také ve IV. Statistické příručce republiky Československé z roku 1932, která byla posledním předchůdcem pravidelné Statistické ročenky (vydávané u nás v letech 1934 až 1938). Na území Československa bylo dne 27. května 1930 uskutečněno podrobné sčítání všech živnostenských závodů. Výsledky tohoto šetření byly důležitým podkladem pro zpracování tematických hospodářských map v našem prvním národním atlase (Atlas republiky Československé, Orbis, Praha, 1935). Jednalo se především o údaje o zaměstnanosti. Toto sčítání umožnilo mimo jiné konstruovat mapy dílčích odvětví průmyslu nejen za soudní okresy, ale v některých případech dokonce za jednotlivé obce. Československá republika byla ve 30. letech minulého století zasažena světovou hospodářskou krizí a v této době začaly vznikat publikace, které se věnovaly nezaměstnanosti. Jmenujme například tato díla: Čechrák, C.: Nezaměstnanost: studie o hospodářské politice proti průmyslové nezaměstnanosti (1926) či Kříž, K.: Tragický vývoj nezaměstnanosti u nás: Léta krise 1929–1934 (1934). Analýzou nezaměstnanosti se zabýval také tehdejší Sociální ústav ČSR v Praze. Z jeho publikací je významná monografie Jaromíra Nečase vydaná v roce 1938 (Nezaměstnanost a podpůrná péče v Československu). Pro
geografický výzkum
byla
důležitá
sčítání
lidu.
Například
s
daty
o zaměstnanosti, která byla zjištěna během sčítání lidu z roku 1950, pracuje publikace Vlastislava Häuflera, Jaromíra Korčáka a Václava Krále vydaná v roce 1960 (Zeměpis Československa). Významným zlomem však bylo sčítání z roku 1961, kdy kromě informací o odvětvové struktuře ekonomicky aktivních obyvatel byly zjišťovány také informace o dojížďce a vyjížďce do zaměstnání. Tyto informace pak byly podkladem ke zjištění obsazených pracovních míst a to až do úrovně obcí. Následně se tehdejší geografické výzkumy věnovaly především tématům: odvětvová struktura zaměstnanosti, počet obsazených pracovních míst a vyjížďka a dojížďka za prací. Zdeněk Láznička například ve svém díle Funkční klasifikace obcí ČSR (1974) provedl klasifikaci a typologii sídel na základě struktury obsazených pracovních míst podle národohospodářských sektorů. Geografický ústav ČSAV2, který byl založený roku 1963 v Brně, byl významným vědecko-výzkumným pracovištěm, které
2
ČSAV = Československá akademie věd
13
se zabývalo problematikou dojížďky za prací. Za první komplexní studii věnovanou regionalizaci je považováno dílo pracovníků katedry Ekonomické a regionální geografie Univerzity Karlovy v Praze vydané v roce 1978 (Hampl, M., Ježek, J., Kühnl, K.: Sociálně-geografická regionalizace ČSR). V 80. letech 20. století byly zpracovány mapy dojížďky do zaměstnání, které byly následně použity v Atlase obyvatelstva ČSSR (autoři: Maryáš, J., Řehák, S., Toušek, V., Vystoupil, J., 1987).
2.2 Literatura vydaná po roce 1989 Po roce 1989 dochází ke snížení počtu ekonomicky aktivních obyvatel a v naší společnosti se na trhu práce objevuje ,,nový“ 3 jev a tím je nezaměstnanost. Tomuto aktuálnímu problému se začali věnovat nejenom geografové zabývající se především prostorovými charakteristikami nezaměstnanosti, ale také ekonomové, kteří zkoumali ekonomické aspekty nezaměstnanosti a v neposlední řadě i sociologové, jejichž předmětem výzkumu byly především sociální příčiny a důsledky nezaměstnanosti. V České republice nalezneme instituce, univerzity i vědecká pracoviště, která se zabývají analýzou trhu práce z různých hledisek. Avšak nejrozsáhlejší část výzkumu je realizována ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV). Historická tradice ústavu sahá až do začátku minulého století, kdy bylo založeno první výzkumné pracoviště v resortu práce a sociálních věcí – Sociální ústav Československé republiky (1919). Výzkumná činnost dnešního VÚPSV vychází z těchto tradic a je inspirována i aktivitami příbuzných ústavů a výzkumných center v evropských zemích. Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce a sociálních věcí na regionální, celostátní i mezinárodní úrovni, formulovaný podle aktuálních potřeb orgánů státní správy, popřípadě neziskových či privátních subjektů. Ústav také vykonává konzultantskou činnost pro uživatele výsledků výzkumů, organizuje semináře, konference a vydává odborné publikace. Mezi hlavní výzkumné zájmy ústavu patří: trh práce a zaměstnanost, sociální dialog a pracovní vztahy, sociální ochrana, rodina, rovné příležitosti, příjmy a mzdy a teorie sociální politiky.4 Milada Horáková působící ve VÚPSV je autorkou množství publikací zabývající se především pracovní migrací cizinců, integrací cizinců, trhem práce, nezaměstnaností 3
Jak již bylo zmíněno, Československo ve 30. letech minulého století bylo zasaženo projevy světové hospodářské krize. Z tohoto období také pochází první publikace věnující se nezaměstnanosti. Nezaměstnanost tehdy postihla především pohraniční oblasti a zejména odvětví průmyslu. Později, od konce 40. let, byla v naší zemi udržována, i za cenu nadvýroby, plná zaměstnanost. 4 VÚPSV (2009)
14
atd. Z jejich publikací jmenujme alespoň: Zaměstnávání cizinců v České republice (2001) a z novějších například Mezinárodní pracovní migrace v České republice v době pokračující hospodářské recese v roce 2010 (2011). Milada Horáková píše také články o zahraničních pracovních migracích do časopisu Bulletin VÚPSV.5 Dalšími pracovníky toho ústavu ve výzkumné pracovní skupině s názvem Trh práce a zaměstnanost je například Jaromíra Kotíková (Regionální analýza a koncepce zaměstnanosti, trhu práce a sociální péče (2000)), Ludvík Michalička (Riziko možného odlivu kvalifikovaných odborníků z České republiky do zahraničí, 2008) či Helena Vychová (Analýza politiky zaměstnanosti členských zemí Evropské unie v závislosti na jejich předsednictví se zřetelem na aktualizaci principů politiky zaměstnanosti České republiky, 2005).6 Významným výzkumným pracovištěm je také Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Důležitá je především činnost Petra Mareše a Tomáše Sirovátky. Mareš pohlíží na nezaměstnanost jako na sociální jev a analyzuje také důsledky dopadu nezaměstnanosti na společnost i na jedince samotného (Nezaměstnanost jako sociální problém, 2002 či Měnící se rizika a šance na trhu práce. Analýza postavení a šancí vybraných rizikových skupin na trhu práce, 2006). Publikace Nezaměstnanost jako sociální problém je považována za jednu z prvotních kvalitních učebnic věnujících se nezaměstnanosti. Kniha přehlednou formou seznamuje s příčinami a důsledky vynoření se fenoménu masové nezaměstnanosti v moderní společnosti. Nejvyšší pozornost je v ní věnována způsobu, jakým ovlivňuje život jedinců i společnosti, a strategiím, které jedinci i společnost volí tváří v tvář osobním či společenským krizím, jež nezaměstnanost vyvolává.7 Petr Mareš se v této publikaci opírá o odborné práce řady zahraničních autorů (například Malinvaud, E.: Mass Unemployment (1984), Symes, V.: Unemployment in Europe. Problems and Policies (1995), Hawkins, K.: Unemployment (1984) či Jordan, B.: Mass Unemployment and the Future of Britain (1982). Tomáš Sirovátka, ředitel Institutu pro sociální otázky, se výzkumně zabývá především problematikou nezaměstnanosti, trhu práce a sociální politikou, přičemž vychází z představy trhu jako sociální instituce. Z jeho publikací jmenujme například Trh práce a vzdělávání (2000), Rodina, zaměstnání a sociální politika (2006) či Dualizace na trhu práce a strategie outsiderů (2009). Společně s Petrem Marešem jsou autory studií: Trh
5
VÚPSV (2013a) VÚPSV (2013b) 7 Kosmas (2003). 6
15
práce a lidské zdroje (1998), Podpory v nezaměstnanosti a materiální deprivace nezaměstnaných (2003), Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika (2003) a spousty dalších publikací. Společně se svými kolegy V. Kulhavým, M. Horákovou a M. Rákocyzovou se zaměřili na sledování a hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti (2002, 2003, 2006).8 Na Masarykově univerzitě vzniklo v roce 2000 Výzkumné centrum regionálního rozvoje.9 Většinu aktivit pokrývají pracovníci a studenti Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU, na vybraných úkolech s nimi spolupracují také pracovníci Ekonomicko-správní fakulty a Fakulty sociálních studií. Rozsah výzkumné činnosti je poměrně široký – od aplikačních studií, zaměřených na interdisciplinárně pojaté řešení otázek regionálního rozvoje pro potřeby institucí státní správy, samosprávy či soukromého sektoru, po projekty základního a aplikovaného výzkumu v rámci grantových projektů. Výzkumné aktivity aplikačního charakteru se nejčastěji dotýkají problematiky rozvoje měst, zkoumání regionálních ekonomik a trhu práce, cestovního ruchu či komplexně chápaného regionálního rozvoje.10 Mezi geografická pracoviště, která se zabývají studiem trhu práce, je nutné zařadit také Katedru geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pracuje se zde na publikacích věnujících se problematice dojížďky do zaměstnání (například: Baštová, M., Fňukal, M., Krejčí, T., Tonev, P., Toušek, V.: Největší centra dojížďky za prací na Moravě a ve Slezsku v letech 1991-2001 (2005)) ale také trhu práce (Toušek, V. a další: Trh práce ve městě Brně – změny po roce 1989 (2003), Typologie okresů České republiky (podle struktury zaměstnaných s důrazem na odvětví zpracovatelského průmyslu), Aktuální tendence v zaměstnávání občanů Slovenska v ČR (1999), Aktuální tendence v zaměstnávání cizinců na trhu práce v ČR (1999) a další). Dalším pracovištěm zabývajícím se nezaměstnaností, trhem práce a sociální politikou je Filosofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, kde se těmito tématy zabývala zejména Renáta Halásková (Nezaměstnanost a problémové skupiny na trhu práce (2002), Politika zaměstnanosti (2008) a další). Na Karlově univerzitě se dané problematice věnuje především Jiří Tomeš. Trhem práce, jak již bylo zmíněno, se zabývají také ekonomové. Mezi nejvýznamnější ekonomická pracoviště v ČR patří Ekonomická fakulta Západočeské
8
Masarykova univerzita (2013) Později, v roce 2005, přejmenované na Centrum pro regionální rozvoj 10 Geografický ústav – Přírodovědecká fakulta MU (2013) 9
16
univerzity v Plzni, kde dříve působila Marie Mayerová, dále Institut ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze či Ekonomická fakulta Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kde se problematikou trhu práce zabýval Lubor Tvrdý (Změny na trhu práce a perspektivy vzdělanosti (2008)). Analýzou trhu práce z ekonomického hlediska se dále zabývala Anna Kadeřábková (Strukturální změny české ekonomiky v období transformace (2004)), Helena Kolibová, Alina Kubicová a další. Problematice trhu práce se samozřejmě věnují i jiné instituce, vědecká pracoviště, pracovníci po celé republice či další články a publikace. Aktuální
ekonomické
zpravodajství
poskytuje
časopis
Ekonom.
K dalším
periodikům patří měsíčník Práce a sociální politika (vydávaný Ministerstvem práce a sociálních věcí), Práce a mzda, čtrnáctideník Veřejná správa atd.
17
3. Zdroje dat a metodika práce 3.1 Zdroje dat V diplomové práci při analýze situace na trhu práce je využito nejčastěji dat publikovaných těmito třemi databázemi. Jedná se o databázi Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která se opírá především o data získaná z úřadů práce, respektive Úřadu práce ČR, dále jsou využita data z internetových zdrojů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a také z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV). Každý z těchto zdrojů má svá specifika, proto se podívejme na jednotlivé zdroje podrobněji. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejňuje již od září roku 1990 měsíční a čtvrtletní statistiky, které poskytují informace až do úrovně okresů České republiky. Od 1. ledna roku 1999 nalezneme čtvrtletní statistiky a od roku 1997 měsíční statistiky v elektronické podobě na Integrovaném portále MPSV. Měsíční statistiky poskytují informace o míře nezaměstnanosti, a to jak celkové, tak vypočítané pro mužské a ženské pohlaví, dále zde nalezneme údaje o pracovní síle, uchazečích o zaměstnání, přičemž v diplomové práci je pracováno s neumístěnými uchazeči o zaměstnání ke konci sledovaného měsíce. Tímto sledovaným měsícem je vždy měsíc prosinec. Dále je v diplomové práci využito dat o počtu a pohybu volných pracovních míst. Můžeme zde také nalézt údaje o počtu osob pobírajících příspěvky, počtu osob, které jsou v rekvalifikaci, či údaje o aktivní politice nezaměstnanosti.
Čtvrtletní statistiky
podávají informace o věkové struktuře uchazečů o zaměstnání, také vzdělanostní struktuře uchazečů o zaměstnání a struktuře uchazečů podle zaměstnání KZAM11. V diplomové práci jsou dále využita data o délce nezaměstnanosti a struktuře volných pracovních míst. Tyto čtvrtletní statistiky jsou ve velké míře použity v části týkající se problémových skupin osob na trhu práce v okrese Šumperk, jelikož v nich nalezneme od roku 2004 také informace k osobám zdravotně postiženým, dále data o těhotných, kojících ženách a matkách do devátého měsíce po porodu, osobách pečujících o dítě do 15 let věku atd. Z integrovaného portálu MPSV jsou dále využity pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých vždy k 30. dubnu. Diplomová práce se také opírá
11
KZAM je celostátně používaný číselník pro klasifikaci zaměstnání. Národní klasifikaci zaměstnání KZAM zavedl ČSÚ v roce 1994 pro potřeby sledování jednotlivých skupin (druhů) zaměstnání v ČR a možnost jejich mezinárodního srovnávání. Je to klasifikace Mezinárodní organizace práce (ILO), kterou až na nepatrné výjimky převzala EU a vydala pod názvem ISCO 88(COM).
18
o statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, jelikož odtud jsou získána data o nezaměstnanosti v jednotlivých správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem (SO POÚ) a v jednotlivých obcích okresu Šumperk. V diplomové práci je také využito dat z Analýzy trhu práce v okrese Šumperk za rok 2010, která je k dispozici právě na Integrovaném portále MPSV. Aktuálnější, než za rok 2010, bohužel pro okres Šumperk vydána nebyla. Dalším významným zdrojem pro tuto diplomovou práci jsou data Českého statistického úřadu. Poskytované informace můžeme rozdělit na dvě základní skupiny. Jedná se o data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) a data ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Předmětem VŠPS je náhodný vzorek respondentů, na nichž jsou zjišťovány informace o struktuře zaměstnaných i nezaměstnaných a to z hlediska pohlaví, věku, dosaženého vzdělání, odvětví či průměrné délky nezaměstnanosti. Výsledky jsou vyhodnocovány vždy čtvrtletně, bohužel se však data zjišťují pouze do úrovně krajů, nikoliv okresů. Proto v této diplomové práci není jejich využití významné. Naopak výsledky Sčítání lidu, domů a bytů jsou využity ve velké míře, konkrétně výsledky ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011. Výhodou těchto cenzů je, že získané údaje jsou zpracovány vždy až do úrovně základních sídelních jednotek, nevýhodou je jejich neaktuálnost. Cenzus se totiž provádí vždy v intervalu desíti let. Toto sčítání vždy organizuje a koordinuje Český statistický úřad ve spolupráci s kraji a obcemi. Zjišťovány jsou informace o obyvatelstvu, jeho demografických, sociálních i ekonomických charakteristikách, také o úrovni bydlení a struktuře domovního a bytového fondu. Pro potřeby této diplomové práce, tedy pro analýzu trhu práce, je pracováno s údaji, které poskytují informace především o vyjížďce a dojížďce do zaměstnání. Demografická data, zejména údaje o národnostní, náboženské, věkové struktuře apod. jsou využita v socioekonomické charakteristice území. V diplomové práci je dále využito Statistické ročenky Olomouckého kraje, Demografické ročenky okresů 2002 až 2011, Malého lexikonu obcí ČR 2012 a také Historického lexikonu České republiky 1869–2005. V práci jsou také zahrnuty údaje z Veřejné databáze ČSÚ. V neposlední řadě se diplomová práce opírá o data získaná z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Tyto informace jsou použity především pro zhodnocení situace cizinců na trhu práce a nalezneme je na portále VÚPSV v sekci Bulletiny, v části Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Jedná se vždy o výzkum Milady Horákové s technickou spoluprací Ivany Macounové. Nejnovější Bulletin č. 28 vydaný v březnu 2012 obsahuje relativně aktuální data (k 31. 12. 2011). Nalezneme zde informace 19
o zaměstnanosti cizinců a povolení k pobytu v okresech ČR a jejich struktuře podle státního občanství, také časové řady týkající se zaměstnanosti cizinců, dále časové řady u vybraných skupin cizinců (občané EU/EHP12 a Švýcarska, občané Slovenské republiky, cizinci s platným povolením k zaměstnání včetně zelených karet, cizinci s živnostenským oprávněním) a další ukazatele. Statistické údaje jsou doplněny o výpočty podílu základních forem pracovních migrací cizinců na pracovní síle. Dále zde
nalezneme
také
informace
o
vydaných
povoleních
k trvalému
pobytu
či k dlouhodobému pobytu. Hlavní problém při psaní této diplomové práce představuje nedostatek, někdy dokonce úplná absence dat. Například měsíční statistiky o nezaměstnanosti jsou k dispozici na Integrovaném portále MPSV až od roku 1997, přičemž byla zjišťována již dříve. Je nutné tedy najít i jiné zdroje informací. Velmi významnou se tak pro tuto práci stala Databáze Centra pro regionální rozvoj MU13 v Brně. Prostřednictvím Václava Touška mi byla poskytnuta chybějící data o nezaměstnanosti v okrese Šumperk a v České republice v letech 1990 až 1996. Dále jsem
touto
cestou
získala
informace
k odvětvové
struktuře
zaměstnanosti
a nejvýznamnějším podnikům okresu Šumperk. Číselné údaje získané o stavu přímých zahraničních investic jsou využity ze stránek České národní banky (ČNB). V části diplomové práce, která se zabývá vlivem ekonomické krize na vybraných podnicích okresu Šumperk, jsou použity informace z webových stránek těchto firem a data o vývoji počtu zaměstnanců a obratu firem jsou poskytnuta jejich zaměstnanci, konkrétně data za firmu Klein & Blažek spol. s r. o. byla propůjčena Jiřím Kužniarem a data společnosti Siemens, s. r. o., odštěpný závod Elektromotory Mohelnice poskytla mluvčí závodu Monika Petrlová.
3.2 Použité metody práce Nejdůležitější částí ve zpracovávání této diplomové práce je shromažďování a následné studium literatury a také statistických dat, které se zabývají problematikou trhu práce v okrese Šumperk. Odborné literatuře se věnuje předchozí kapitola.
12 13
EU = Evropská Unie, EHP = Evropský hospodářský prostor (Island, Norsko, Lichtenštejnsko). MU = Masarykova univerzita.
20
Pro analýzu trhu práce v okrese Šumperk je v diplomové práci zvolena metoda komparativní analýzy. Touto metodou je porovnáváno sledované území s územími většími. Ve většině případů se jedná o Českou republiku, v některých částech je okres Šumperk
porovnáván
také
s okresy
Olomouckého
kraje,
nebo
také
se samotným Olomouckým krajem. Je nutné si však uvědomit, že ne všechna srovnávání jsou korektní. Dochází často ke zkreslení, jelikož do 1. ledna 1996 byl součástí okresu Šumperk i dnešní okres Jeseník. Hlavní ukazatelé, kteří charakterizují nezaměstnanost na trhu práce a kterých je v diplomové práci využito, jsou míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Existují i další ukazatelé, jako například míra dlouhodobé nezaměstnanosti, specifické míry nezaměstnanosti, průměrná délka nezaměstnanosti a tak dále. Za nezaměstnané přitom podle mezinárodní definice Eurostatu považujeme osoby, které splňují následující podmínky. Nezaměstnaným je člověk bez práce, který si aktivně hledá práci a je připraven okamžitě nastoupit do práce (do 14 dnů).14 Co se týče zjišťování míry nezaměstnanosti, došlo od roku 1989 několikrát ke změně metodiky. V roce 1990 byla chybně zvolena metodika, když ve jmenovateli bylo zahrnuto pouze produktivní obyvatelstvo, tedy lidé ve věku 15 až 59 let. Došlo tedy k tomu, že zjišťovaná míra nezaměstnanosti byla o něco nižší, než ve skutečnosti byla. V roce 1991 došlo ke změně a ve vzorci byla tato skupina obyvatelstva nahrazena obyvatelstvem zaměstnaným v národním hospodářství. Což také nebylo úplně korektní, jelikož docházelo ke zkreslení hodnot především v zázemí velkých měst. Nezaměstnaný člověk byl totiž zaregistrovaný v místě trvalého bydliště, zatímco zaměstnaný ovlivňoval pracovní potenciál v okrese, ve kterém pracoval. Od roku 1994 se do jmenovatele zařadil údaj o pracovní síle, který byl zjišťován z výběrového šetření. Do pracovní síly se přitom nezapočítávali rodiče pobírající rodičovský příspěvek.15 Se vstupem České republiky do Evropské unie byla potřeba srovnatelnosti dat s ostatními členskými zeměmi EU. Proto od 31. 7. 2004 používá Ministerstvo práce a sociálních věcí novou metodiku, která již odpovídá mezinárodním standardům. Do čitatele jsou započítání pouze dosažitelní uchazeči. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, 14 15
Business center (2012). VYROUBAL, J. (2008)
21
ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.16 Vzorec pro výpočet míry registrované nezaměstnanosti tedy je
, kde DU je počet dosažitelných
uchazečů a P udává pracovní sílu (zaměstnaní občané + uchazeči o zaměstnání evidovaní úřady práce). Druhým významným ukazatelem je počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Vypočteme jej podle vzorce
, kde DU představuje počet dosažitelných
uchazečů o práci a VPM počet volných pracovních míst.17 Čím vyšší je tedy hodnota PU, tím horší je situace na trhu práce v dané oblasti. Významnou
charakteristikou
je
také
míra
dlouhodobé
nezaměstnanosti.
Za dlouhodobě nezaměstnaného člověka považujeme osobu, která je nezaměstnaná 12 a více měsíců. V otázkách nezaměstnanosti hraje tato charakteristika velkou roli. Pro výpočet této míry vycházíme ze vzorce pro míru nezaměstnanosti, kde pouze dosažitelné uchazeče o zaměstnání nahradíme počtem nezaměstnaných po dobu delší jak jeden rok. Dostaneme tak tento vzorec:
, kde P je opět
pracovní síla. Dále můžeme určovat specifické míry nezaměstnanosti. Ty vyjadřují podíl určité skupiny nezaměstnaných (například určitá věková skupina, osoby zdravotně postižené, osoby pečující o dítě do 15 let věku atd.) na pracovní síle. Další důležitým ukazatelem je průměrná délka nezaměstnanosti. Tu vypočítáme na základě vzorce , kde Ui je počet uchazečů o zaměstnání a Di délka registrace i-tého uchazeče, kde K poslední změně metodiky došlo na konci roku 2012. Na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přechází na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nový ukazatel má kvůli odlišné definici jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný.18 Proto
16
Integrovaný portál MPSV (2013d). Před 31. 7. 2004 se místo DU počítalo se všemi neumístěnými uchazeči o práci. 18 Integrovaný portál MPSV (2013e). 17
22
je v diplomové práci pracováno od roku 2004 vždy s ukazatelem dělícím dosažitelné uchazeče o zaměstnání pracovní silou. V diplomové práci je řešena také otázka nezaměstnanosti v jednotlivých správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem a v jednotlivých obcích okresu Šumperk. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a SO POÚ se počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva, tedy pracovní síly.19 Z hlediska zaměstnanosti je významná také část diplomové práce věnující se vyjížďce a dojížďce do zaměstnání, kdy byla zjišťována absolutní čísla vyjíždějících z obce za prací a do škol, také dojíždějících do jednotlivých obcí okresu Šumperk. Výsledkem bylo vypočítání dojížďkového salda, které je dáno rozdílem počtu dojíždějících a vyjíždějících. Dalším ukazatelem je počet obsazených pracovních míst, který je vypočítán na základě vzorce
, kde Z je počet zaměstnaných
osob v dané obci žijících, V je počet obyvatel vyjíždějících za prací z dané obce a D udává počet osob, které do dané obce za prací dojíždí. Jsou také stanovena hlavní centra dojížďky do zaměstnání. Při tomto určení byla dodržena tři vybraná kritéria. První stanovuje, že centrem pracovní dojížďky mohou být pouze obce, do nichž dojíždí za prací více než 750 obyvatel. Druhé kritérium zní tak, že počet obsazených pracovních míst musí být větší než 1 500. Třetím kritériem je nutnost nalézt pro každé potencionální centrum pracovní dojížďky minimálně tři obce, z nichž lidé dojíždí za prací nejvíce právě do daného centra. Údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 týkající se dojížďky do zaměstnání nejsou však zcela přesné. Výsledky byly totiž ovlivněny vysokým počtem nezjištěných údajů. V Olomouckém kraji se téměř u jedné třetiny zaměstnaných nebo studujících osob nepodařilo zjistit adresu místa pracoviště nebo školy. Jejich data proto nemohla být zařazena do dalšího zpracování. Data nezahrnují také údaje za osoby, jejichž místo výkonu práce se často mění. Osob bez stálého pracoviště bylo v Olomouckém kraji více než 13,5 tisíce.20 Z důvodu nepřesnosti těchto dat, nemohla být vytvořena komparace výsledků ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a 2011 týkající se dojížďky do zaměstnání. Vývoj počtu obyvatel v okrese Šumperk je charakterizován na základě výpočtu bazických indexů. V části, která se věnuje socioekonomické charakteristice, je použito několik dalších charakteristik. Při zkoumání věkové struktury obyvatelstva je použit 19 20
Integrovaný portál MPSV (2013d). Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Olomoucký kraj - analýza výsledků (2013).
23
index stáří. Ten vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 65 let a více na 100 dětí ve věku 0 až 14 let. Struktura obyvatelstva podle pohlaví je hodnocena na základě indexu feminity. Ten je dán jako podíl počtu žen a počtu mužů vynásobený stem. Vzdělanostní struktura obyvatelstva je vytyčena pomocí ukazatele udávajícího počet osob, které mají alespoň maturitu. Ten se vypočítá na základě vzorce, v němž k počtu osob se středním vzděláním s maturitou je přičten počet vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a celý tento součet je podělen počtem osob starších 15 let. Dále je využit ukazatel míry zornění, který udává, kolik procent zemědělské půdy tvoří orná půda. V části diplomové práce, která se zabývá zaměstnaností po roce 1989, je pracováno s indexem specializace. Ten vyjadřuje stupeň významnosti odvětví ekonomické činnosti v určité územní jednotce – pro nás v okrese Šumperk v komparaci s postavením odvětví ekonomické činnosti v hierarchicky vyšší územní jednotce – pro nás Česká republika. Hodnota indexu se pohybuje kolem 1. Pokud je vyšší než 1, specializace daného odvětví v dané jednotce je významnější než v jednotce hierarchicky vyšší a opačně. Veškeré grafy a tabulky jsou zpracovány v programu Microsoft Excel. Samotný text je sepsán a upraven v textovém editoru Microsoft Word. Kartogramy jsou vytvořeny pomocí programu PhotoFiltre. Podkladem pro kartogramy je mapa získaná ze stránek Českého statistického úřadu21.
21
ČSÚ (2013b).
24
4. Vymezení zájmového území22 Okres Šumperk se nachází na severu Olomouckého kraje. Severněji leží pouze okres Jeseník, který vznikl 1. ledna roku 1996 vyčleněním z okresů Šumperk a Bruntál. Zájmové území dále sousedí na jihovýchodě s okresem Olomouc. Na východě má společnou hranici s okresem Bruntál, jenž spadá do Moravskoslezského kraje. Okres Šumperk také sousedí na východě s okresy Pardubického kraje, a to s okresy Svitavy a Ústí nad Orlicí. Na severozápadě je vymezen státní hranicí s Polskem.
4.1 Socioekonomická charakteristika území Okres Šumperk se rozprostírá na ploše 1 313 km2 a touto celkovou rozlohou se řadí na druhé místo mezi pěti okresy Olomouckého kraje a na osmnácté místo mezi 76 okresy České republiky. Na celkové ploše Olomouckého kraje se podílí téměř 25 %. Celkově žije v okrese Šumperk více než 121 tisíc obyvatel. Při srovnání se zbylými okresy Olomouckého kraje zaujímá okres Šumperk třetí místo, co do počtu obyvatel, a 27 místo mezi všemi okresy České republiky. Hustota zalidnění sledovaného území je druhá nejnižší mezi okresy Olomouckého kraje. Činí přibližně 92 obyvatel na km2. Administrativně se okres Šumperk od 1. ledna 2003 dělí na 4 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (SO POÚ Hanušovice (Hanušovicko), SO POÚ Šumperk (Šumpersko), SO POÚ Zábřeh (Zábřežsko) a SO POÚ Mohelnice (Mohelnicko)). Mikroregion Hanušovicko zahrnuje 8 obcí (Branná, Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá Morava, Staré Město, Šléglov a Vikantice). Toto území se vyznačuje příznivou úrovní životního prostředí a také čistotou ovzduší. Hlavním zdrojem příjmů pro místní obyvatele je převážně cestovní ruch a činnosti spjaté s ekologickým zemědělstvím. Zemědělství je zaměřené zejména na pastevecký chov skotu, co se týče průmyslu, tak převažuje strojírenství (ZKL Hanušovice) a potravinářský průmysl, v němž dominuje více než 120 let starý pivovar Holba Hanušovice. Území správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem Mohelnice tvoří 14 obcí (Klopina, Krchleby, Líšnice, Loštice, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Palonín, Pavlov, Police, Stavenice, Třeština a Úsov). Mohelnicko, centrum jižní části okresu, je výrazně zemědělskou oblastí. Nicméně je sídlem také dvou významných 22
ČSÚ (2013b)
25
zaměstnavatelů v okrese – Siemens, s. r. o, odštěpný závod Elektromotory Mohelnice a Hella Autotechnik, s. r. o., jejichž zakázkové náplně zásadně ovlivňují vývoj nezaměstnanosti v celém šumperském okrese. Do oblasti Zábřežska spadá 28 obcí (Bohuslavice, Brníčko, Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hynčina, Jedlí, Jestřebí, Kamenná, Kolšov, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Nemile, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Svébohov, Štíty, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov a Zvole). Zábřežsko lze také považovat za zemědělskou oblast. Velmi důležitý je však pro tuto oblast železniční tah Praha – Bohumín, který umožňuje dopravu průmyslových produktů, dopravu osob do zaměstnání a nemalou měrou přispívá také k rozvoji cestovního ruchu. Velké zrychlení a hlavně zjednodušení dopravy přineslo dokončení elektrifikace trati Šumperk – Zábřeh v roce 2009. Mikroregion Šumpersko je tvořen 28 obcemi (Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Bratrušov, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hraběšice, Hrabišín, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Libina, Loučná nad Desnou, Nový Malín, Olšany, Oskava, Petrov nad Desnou, Písařov, Rapotín, Rejchartice, Ruda nad Moravou, Sobotín, Sudkov, Šumperk, Velké Losiny, Vernířovice a Vikýřovice). Z průmyslu v tomto území převažuje strojírenství (Pars nova a. s.) a elektrotechnika (Epcos s. r. o.).23 Tab. č. 1 – Základní demografické údaje za vybrané jednotky k 26. 3. 2011
oblast
rozloha (km2)
počet obyvatel
hustota zalidnění
ekonomicky aktivní obyvatelé (EAO)
EAO (%)
Šumpersko
570
62 029
108,8
28 857
46,5
Zábřežsko
267
33 223
124,4
15 879
47,8
Mohelnicko
188
18 671
99,3
9 159
49,1
Hanušovicko
287
7 376
25,7
3 384
45,9
Okres Šumperk
1 313
121 299
92,4
57 279
47,2
Olomoucký kraj
5 267
628 427
119,3
303 992
48,4
ČR 78 867 10 436 560 132,3 Zdroj: ČSÚ (2013c), ČSÚ (2013d). Vlastní zpracování.
5 080 573
48,7
EAO (%) = podíl EAO na celkovém počtu obyvatel v %.
23
Úřad práce Šumperk (2011).
26
Obr. č. 1 – Administrativní členění okresu Šumperk (dle SO POÚ)24
24
ČSÚ (2008) – upraveno grafickým programem.
27
Okres Šumperk se skládá z osmi měst (Staré Město, Hanušovice, Šumperk, Štíty, Zábřeh, Úsov, Mohelnice a Loštice) a 78 venkovských obcí. Počtem měst zaujímá okres Šumperk první místo mezi všemi okresy Olomouckého kraje. V okrese Šumperk vznikla 1. ledna roku 2010 obec Petrov nad Desnou, kdy došlo k oddělení části obce Petrov nad Desnou od obce Sobotín. K dalším významným administrativním změnám ve sledovaném období došlo v roce 1992, kdy se celkem 5 obcí, tehdy částí obcí, osamostatnilo. Samostatnost získala obec Drozdov, která se odpojila od Zábřehu, dále došlo k osamostatnění obce Stavenice od Úsova, Šléglova od Vikantic, Vyšehoří od Bludova a Zborova od Štítů. O dva roky později, v roce 1994, se oddělila obec Vernířovice od Sobotína.25 Tab. č. 2 – Komparace okresů Olomouckého kraje podle počtu obyvatel a počtu obcí k 26. 3. 2011
území Jeseník Šumperk Olomouc Prostějov Přerov
rozloha (km2)
počet obyvatel
počet obcí hustota zalidnění (obyv./km2) celkem z toho měst
38 779 121 299 230 408 107 859 130 082
53,9 92,4 142,2 140,1 153,9
24 78 96 97 104
5 8 6 5 6
Olomoucký kraj 5 267 Zdroj: ČSÚ (2012a), ČSÚ (2013a).
628 427
119,3
399
30
okresy
719 1 313 1 620 770 845
Při zaměření se na jednotlivé obce okresu zjistíme, že nejrozlehlejší obcí je obec Loučná nad Desnou (9 429 ha), naopak nejmenší obcí je Hoštejn (183 ha). V roce 2011 bylo na sledovaném území celkem 28 obcí s více než 1 000 obyvateli (viz příloha č. 1). Počet obyvatel je samozřejmě nejvyšší ve městech – Šumperk (26 700), Zábřeh (14 000), Mohelnice (9 400) a Hanušovice (3 250). Počet obyvatel na km2 k 26. 3. 2011 je taktéž nejvyšší v okresním městě Šumperk (959,1 obyvatel na km2) a ve městě Zábřeh (404,9 obyv./km2). Naopak nejnižší hustota zalidnění je v obcích Šléglov (4,0), Vernířovice (5,8) a Vikantice (6,9), (viz příloha č. 1 a č. 2). Nízké hodnoty jsou zapříčiněny převážné geografickou polohou a přírodními podmínkami. Například obec
25
MELZER, M., SCHULTZ, J. et al. (1993), str. 183–544.
28
Vikantice je obcí s nejvyšším podílem lesů na celkové výměře. Lesy zde tvoří více než 88 % rozlohy. Vývoj počtu obyvatel je sledován již od prvního moderního sčítání, které proběhlo již
v roce
1869.
Počet
obyvatel
se
v okrese
Šumperk
snížil
během
let
1869–2011 o 8,4 %. Avšak je nutné dodat, že v tomto období nedocházelo pouze k poklesu počtu obyvatel. Po odsunu Němců v roce 1946, který se výrazně podepsal na vývoji počtu obyvatel v okrese, docházelo až do roku 2001 k narůstání počtu obyvatel. Mezi lety 2001 a 2011 však došlo ke snížení o 4,2 % obyvatelstva. Při vzájemném srovnávání vývoje počtu obyvatel okresu Šumperk s vyššími administrativními jednotkami si můžeme všimnout jejich velmi podobného průběhu. Opět vidíme, že významnými roky ve vývoji obyvatelstva jsou roky 1930 a 1950. V roce 1930 bylo ve všech sledovaných územních jednotkách dosaženo největšího počtu obyvatel za celé sledované období. Mezi lety 1930 a 1950 však došlo k úbytku obyvatelstva. Po válce začal počet obyvatel opět stoupat. V České republice stoupl počet obyvatel od roku 1869 o 38 % a v Olomouckém kraji nárůst činil 16,2 %. Jedinou sledovanou územní jednotkou, která nedosáhla na hodnotu počtu obyvatel z roku 1869, je, jak už bylo zmíněno, okres Šumperk (viz příloha č. 3).26
Vývoj počtu obyvatel dle Bi
Bazický index (%)
150,0 145,0 140,0 135,0 130,0 125,0 120,0 115,0 110,0 105,0 100,0 95,0 90,0 85,0 80,0 75,0 70,0
ČR Olomoucký kraj okres Šumperk
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok
Obr. č. 2 – Vývoj počtu obyvatel v okrese Šumperk, Olomouckém kraji a ČR v letech 1869–201127 26
ČSÚ (2006), ČSÚ (2013a) ČSÚ (2006), ČSÚ (2013a) Bi = Bazický index; index se stálým základem – založen na principu, kdy změnu sledovaného jevu vyjadřujeme poměrem (nebo procentuálně) vzhledem ke předem zvolenému pevnému základu – k počáteční hodnotě. 27
29
V okrese Šumperk převažuje ženská populace nad mužskou, což dokazuje hodnota indexu feminity nad 1 000 ‰. Index feminity zde dosahuje hodnoty 1 038,9 ‰, což není příliš vysoká hodnota. Ze všech sledovaných jednotek se jedná dokonce o nejnižší index feminity (Česká republika – 1 042,5 ‰, Olomoucký kraj – 1 056,9 ‰). Při zaměření se na jednotlivé obce sledovaného území, zjistíme, že ženská populace převažuje nad mužskou celkem ve 42 obcích (viz příloha č. 4 a 5). Nejvyšší indexy feminity jsou v obcích Janoušov (1 450,0 ‰), Šléglov (1 230,8 ‰) a Hraběšice (1 186,4 ‰). Z obcí, v nichž je větší počet mužu než žen, má nejnižší hodnotu indexu feminity obec Mírov (338,1 ‰). Tato hodnota je zde zapříčiněna přítomností věznice Mírov, kde si svůj trest odpykává 366 věznů (k 6. 9. 2013), přičemž převažují muži.28 Ve většině obcí okresu Šumperk převažuje počet osob v poproduktivním věku nad osobami ve věku předproduktivním. Celkem je tomu tak ve 45 obcích sledovaného území (viz příloha č. 6 a č. 7). Nejvyšší index stáří je v obcích Vikantice (275 %), Krchleby (241,7 %) a Jedlí (226 %). Vysoká hodnota ukazatele je v obci Jedlí zapříčiněna přítomností domova důchodců. Naopak nejnižších hodnot indexu stáří dosahují obce Maletín (39,3 %), Rejchartice (39 %) a Nový Malín (44,9 %). Nejnižší podíl produktivní složky je v obci Janoušov (57,6 %) naopak nejvyšší má obec Mírov (85,8 %). Z výsledků posledního sčítání vyplývá, že na území okresu Šumperk je nejčetněji zastoupena národnost česká. K té se v roce 2011 přihlásilo více než 73 %. Druhou nejpočetnější národností je národnost moravská (téměř 20 %). K romské národnosti se přihlásilo pouze 43 obyvatel okresu. Nicméně reálný počet příslušníků tohoto etnika je evidentně vyšší. Při srovnávání okresu Šumperk s vyššími územními jednotkami, si všimneme, že podíl osob hlásící se k české národnosti je nejvyšší v případě celé České republiky, což je logické, jelikož Olomoucký kraj a okres Šumperk se nachází na Moravě, tudíž obyvatelstvo, které by se normálně přihlásilo k české národnosti, zvolilo spíše národnost moravskou. Z ostatních národností má největší zastoupení ve všech jednotkách národnost slovenská. V případě České republiky a Olomouckého kraje následuje národnost ukrajinská, v okrese Šumperk německá národnost.
28
Vězeňská služba České republiky (2013) V roce 2011 byla data zjišťována za obvykle bydlící obyvatelstvo, což způsobilo výrazně nízkou hodnotu indexu feminity v obci Mírov, jelikož vězni zde mají obvyklý pobyt.
30
z toho národnosti (%)*
19,6
1,2
0,2
5,4
29 467
628 427
77,1
16,1
1,5
0,2
5,1
154 770
10 436 560
86,1
6,7
1,9
0,2
5,1 2 642 666
ostatní
73,6
německá
121 299
slovenská
moravská
okres Šumperk Olomoucký kraj Česká republika
česká
území
počet obyvatel celkem
Neuvedeno
Tab. č. 3 – Národnostní struktura vybraných administrativních jednotek k 26. 3. 2011
Zdroj: ČSÚ (2013e). Vlastní zpracování. * podíl jednotlivých národností je počítán na celkovém počtu obyvatel, od kterých byl odečten počet osob, které neuvedly žádnou národnost ve Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Vycházím z předpokladu, že struktura obyvatel, kteří danou otázku nezodpověděli, je stejná jako struktura obyvatel, kteří na otázku odpověděli.
V roce 2011 bylo možné si při sčítání obyvatel zvolit možnost věřícího, který se hlásí k nějaké církvi nebo pouze věřícího bez příslušnosti k církvi. Podíl věřících, kteří jsou příslušníky určité církve, je ze sledovaných jednotek nejvyšší v okrese Šumperk. Nejvíce věřících, kteří se hlásí k určité církvi, jsou příslušníci Římskokatolické církve. Tato církev má největší zastoupení v Olomouckém kraji (81,4 %). Druhou nejvýznamnější církví v okrese Šumperk a v Olomouckém kraji je církev Československá husitská, v České republice to je Českobratrská církev evangelická. Podíl osob, které jsou věřící, avšak se k žádné církvi nehlásí, je taktéž nejvyšší v okrese Šumperk. Bez náboženské víry je v okrese Šumperk téměř 60 % obyvatel, v případě České republiky je to ještě více (62,4 %).
31
Tab. č. 4 – Náboženská struktura okresu Šumperk k 26. 3. 2011 Česká republika celkem věřící - hlásící se k církvi, náboženské společnosti Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská
z toho
z toho
náboženská víra
Církev československá husitská Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Pravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická augsburského vyznání
Olomoucký kraj
10 436 560 Abs. 1 463 584
%*
okres Šumperk
628 427 Abs.
%*
121 299 Abs.
25,40 104 055 29,5 19 695
%* 28,3
7 391 10 865
0,5 0,7
502 256
0,5 0,2
159 38
0,8 0,2
39 229
2,7
3 001
2,9
659
3,3
1 082 463
74,0
84 666 81,4 15 604
79,2
51 858
3,5
1 979
1,9
537
2,7
13 069
0,9
583
0,6
100
0,5
20 533
1,4
1 112
1,1
331
1,7
8 158
0,6
32
0,0
2
0,0
1 730
0,1
69
0,1
32
0,2
12,2 46 528 13,2 8 242 62,4 202 050 57,3 41 700
11,8 59,9
Starokatolická církev v ČR věřící - nehlásící se k žádné církvi ani nábož. společnosti bez náboženské víry
705 368 3 604 095
neuvedeno
4 662 455
275 740
51 650
Zdroj: ČSÚ (2013e). Vlastní zpracování. * podíly byly vypočítány na celkovém počtu obyvatel, od kterých byl odečten počet těch osob, které danou otázku ve Sčítání lidu, domů a bytů 2011 nezodpověděli. Vycházím z předpokladu, že struktura obyvatel, kteří danou otázku nezodpověděli, je stejná jako struktura obyvatel, kteří na otázku odpověděli. Podíly jednotlivých církví byly vypočteny na celkovém počtu věřících osob hlásících se některé církvi.
32
Z hlediska jednotlivých mikroregionů okresu Šumperk je nejvyšší podíl věřících v roce 2011 na Zábřežsku, činí zde více než 48 %. Naopak nejmenší zastoupení věřících je na Mohelnicku (36,3 %). V rámci obcí mají největší podíl věřících obce Zborov (77,5 %), Svébohov (77,4 %) a Drozdov (73,9 %), (viz příloha č. 8 a č. 9). Obcí s více než sedmdesátiprocentním podílem věřícího obyvatelstva je celkem 5, kromě výše zmíněných, se jedná ještě o obce Chromeč a Horní Studénky. Naopak nejméně věřících je v obci Krchleby (18,2 %), Hrabišín (25,4 %) a Klopina (29 %). Co se týče příslušnosti k jednotlivým vyznáním, tak nejdominantnější je římskokatolická církev. Co se týče vzdělanosti, je na tom okres Šumperk v porovnání s vyššími administrativními jednotkami v roce 2011 hůře. Naznačuje to podíl osob majících alespoň maturitu. Tento ukazatel je totiž nejnižší právě v okrese Šumperk, kde dosahuje hodnoty 39,5 %. Například v České republice je však roven 46,1 %. Tuto situaci v okrese zapříčinil nižší počet vysokoškolsky vzdělaných osob a také obyvatel, kteří mají střední vzdělání s maturitou. Vysokoškolsky vzdělaní lidé tvoří v okrese pouze 9,4 % obyvatel okresu, kdežto v České republice je jejich podíl 13,2 %. Bez vzdělání je v okrese Šumperk pouze 517 obyvatel, což představuje přibližně 0,5 % obyvatel. Tab. č. 5 – Struktura obyvatelstva staršího 15 let vybraných administrativních jednotek podle nejvyššího dosaženého vzdělání k 26. 3. 201129
území
Základní vzdělání (%)*
Střední vzdělání bez maturity (%)*
okres Šumperk 21,9 38,6 Olomoucký kraj 19,7 36,7 Česká republika 19,1 34,8 Zdroj: ČSÚ (2013f). Vlastní zpracování.
Střední Podíl osob Vysokoškolské vzdělání majících vzdělání s maturitou alespoň (%)* (%)* maturitu (%)* 30,1
9,4
39,5
31,8
11,8
43,6
32,9
13,2
46,1
* podíly byly vypočítány na celkovém počtu obyvatel 15+, od kterých byl odečten počet těch osob, které danou otázku ve Sčítání lidu, domů a bytů 2011 nezodpověděli. Vycházím z předpokladu, že danou otázku nezodpověděli zejména osoby se základním vzděláním. 29
V základním vzdělání je zahrnuto základní vzdělání včetně neukončeného a také osoby bez vzdělání. Ve středním vzdělání bez maturity jsou zařazeny osoby, které jsou vyučené bez maturity a které mají odborné vzdělání bez maturity. Osoby se středním vzděláním s maturitou jsou lidé s úplným středním vzděláním s maturitou, osoby, které mají nástavbové studium či osoby s vyšším odborným vzděláním. Vysokoškolsky vzdělání lidé jsou osoby s bakalářským, magisterským či doktorským titulem.
33
Nejvyšší podíl osob majících alespoň maturitu je v mikroregionu Šumpersko, kde činní více než 42 %, což je více než v případě celého okresu Šumperk. Naopak nejhůře, co se týče tohoto ukazatele, je na tom Hanušovicko. Zde podíl osob, které mají alespoň maturitu, je pouze 27,6 %. Z obcí jsou na tom nejlépe Hraběšice nacházející se v zázemí města Šumperk, kde tento ukazatel dosahuje hodnoty 50,5 %, což je o 11 % více než v případě celého okresu Šumperk (viz příloha č. 10. a č. 11). Okresní město Šumperk má druhou nejvyšší hodnotu. Podíl osob, které mají střední vzdělání s maturitou či vysokoškolské vzdělání, zde představuje 49,9 % obyvatel města. Nejnižší podíl osob s maturitou je v obci Vikantice (12,5 %), Krchleby (16,4 %) a Maletín (18,1 %). V obci Vikantice je dokonce také pouze 1,6 % vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Nejpočetnější skupinu tvoří ve všech obcích obyvatelstvo se středním vzděláním bez maturity. Z hlediska rozdělení půd není v okrese Šumperk podíl zemědělské půdy příliš velký, činí pouze 42,7 %. V porovnání se zbývajícími okresy Olomouckého kraje je okres Šumperk na čtvrtém místě. Menší podíl zemědělské půdy má pouze okres Jeseník. V okrese Šumperk je také nízká míra zornění. Ze všech sledovaných okresů je zde dokonce nejnižší. Podíl orné půdy na zemědělské půdě představuje v okrese Šumperk necelých 52 %. Nejlépe je na tom okres Prostějov, kde orná půda tvoří téměř 88 % zemědělské půdy. Tab. č. 6 – Zemědělská půda v okresech Olomouckého kraje k 31. 12. 2012
okresy
celková orná výměra půda (ha) (%)
chmelnice
vinice
zahrada
ovocný sad
trvale zemědělská travní půda (%) porosty
Jeseník Olomouc
71 889 162 021
20,2 41,9
0 393
0 2
1 082 3 481
15 894
8 257 14 251
33,2 53,6
Prostějov
76 974
61,3
16
13
2 159
484
3 896
69,9
Přerov
84 481
57,2
618
1
2 971
844
6 019
69,6
Šumperk 131 293
22,2
0
0
2 418
611
23 899
42,7
Zdroj: ČÚZK (2013), vlastní zpracování. Při analýze jednotlivých obcí okresu zjistíme, že nejmenší podíl zemědělské půdy je v obcích Loučná nad Desnou (6,8 %) a Vernířovice (8,9 %). Naopak nevyšších hodnot zemědělské půdy dosahují obce Chromeč (87,8%), Bohuslavice (87,4 %)
34
a Leština (84,6 %), (viz příloha č. 12 a č. 13). Více jak padesátiprocentní podíl zemědělské půdy je ve 40 obcích okresu. Co se týče orné půdy, tak v okrese Šumperk se nachází obce, ve kterých podíl orné půdy na celkové výměře není ani jedno procento. Těmito obcemi jsou Staré Město (0,1 %), Vikantice (0,2 %), Šléglov (0,3 %) a Vernířovice (0,5 %). Na druhou stranu celkem ve 28 obcí okresu se orná půda podílí na celkové rozloze obce více než 50 %. Z toho nejvyšších hodnot dosahují obce Úsov (78,2 %), Chromeč (77,4 %) a Dubicko (77,1 %), (viz příloha č. 12 a č. 14). Tab. č. 7 – Nezemědělská půda v okresech Olomouckého kraje k 31. 12. 2012
okresy
Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk
celková výměra (ha) 71 889 162 021 76 974 84 481 131 293
lesní pozemek Abs.
%
42 799 48 798 14 990 13 576 63 692
59,5 30,1 19,5 16,1 48,5
vodní plocha
717 1 642 707 1 542 1 294
zastav. plocha ostatní a plocha nádvoří 676 2 852 1 507 1 736 1 609
3 831 21 824 6 000 8 827 8 681
nezemědělská plocha Abs.
%
48 023 75 116 23 204 25 681 75 276
66,8 46,4 30,1 30,4 57,3
Zdroj: ČÚZK (2013), vlastní zpracování. Důležitou složkou hospodářství v okrese je lesní hospodářství. Rozlohou 63 692 ha zaujímají lesy 48,5 % celkové rozlohy okresu. Nejvíce jich je v obci Loučná nad Desnou, kde podíl lesů na celkové rozloze obce tvoří téměř 90 % (viz příloha č. 15 a č. 16). Dalších vysokých hodnot je nabýváno v obcích Vernířovice (88,6 %) a Oskava (77,9 %). Na druhou stranu nejméně lesů nalezneme v obci Postřelmov, kde lesní pozemky netvoří ani jedno procento z celkové výměry (0,8 %), dále v obcích Leština (1,1 %) a Moravičany (2,1 %). Průměrná cena zemědělské půdy za metr čtverečný je v okrese Šumperk 5,14 Kč. Ceny se v okrese pohybují od 1,38 Kč – v obci Rejchartice až po 14,41 Kč – v obci Moravičany, což už je území Hané (viz příloha č. 15 a č. 17). Okres Šumperk je také významný z hlediska cestovního ruchu. Mezi hlavní lákadla patří dozajista město Šumperk, jehož historický střed města byl prohlášen městskou památkovou zónou, dále zámek v obci Úsov či město Loštice, které je známé především výrobou Olomouckých tvarůžků. Významnou obcí jsou také Velké Losiny, kde najdeme renesanční zámek, také Ruční papírnu, Muzeum papíru a Termální lázně. 35
Dalšími lázněmi v okrese Šumperk jsou lázně Bludov, které se specializují na léčbu obezity, nemocí pohybového aparátu, dýchacích cest, ledvin, alergií, také ženské neplodnosti a dalších nemocí. V neposlední řadě jsou lákadlem v zimním období také lyžařská střediska (Červenohorské sedlo, Dolní Morava, Branná, Klepáčov, Loučná nad Desnou, Přemyslov a další).30
4.2 Fyzicko-geografická charakteristika území31 Okres Šumperk je, co se týče geomorfologie a výškové členitosti, velmi pestrým územím. Většinu okresu tvoří vrchoviny a hornatiny, které se svažují v podobě údolí, kotlin a brázd do středu území. Nejvyšším vrcholem sledované oblasti je nejvyšší hora Moravy – Praděd (1 491 m n. m.). Naopak nejnižším místem okresu je niva Moravy, kterou nalezneme na jih od města Loštice. Naprostá většina území okresu Šumperk patří k České vysočině a je tedy utvářena Hercynským systémem, pouze malý výběžek Hornomoravského úvalu z Alpsko-himalájského systému na jihovýchodě řadíme ke Karpatům. V rámci provincie Česká vysočina spadá okres Šumperk do Orlické a Jesenické oblasti. Tyto oblasti jsou tvořeny desíti geomorfologickými celky (viz příloha č. 18), přičemž největší území zaujímá Hanušovická vrchovina s nejvyšším vrcholem Jeřáb (1 003 m n. m.). Ráz povrchu okresu Šumperk určují hornatiny Hrubého Jeseníku, Králického Sněžníku a Rychlebských hor se svým podhůřím. Kotliny, brázdy a nížiny zasahují jen do okrajových částí okresu. Z hlediska geologických poměrů je pro okres Šumperk charakteristická velká složitost geologické stavby a pestré zastoupení hornin. Sledované území představuje z hlediska geologie jedno z nejsložitějších území Českého masivu a jeho geologický vývoj můžeme sledovat už od strahor (proterozoika). Na stavbě šumperského okresu se podílely všechny geologické éry (viz příloha č. 19) a budují jej horniny vyvřelé, usazené i metamorfované. Horniny metamorfované převládají a společně s vyvřelými horninami budují horstva okresu, zatímco usazené horniny zasahují jen do jeho okrajových částí. Převážně třetihorní a čtvrtohorní sedimenty vyplňují nížiny a údolí okresu. V poslední době ledové došlo v jižní části okresu k navátí spraší a sprašových hlín, na nichž se vytvořily kvalitní půdy, které se těžily na výrobu cihel. Ve sledovaném území se nachází také mnoho významných nalezišť nerostů. V trhlinách 30 31
Úřad práce Šumperk (2011). MELZER, M., SCHULTZ, J., et al. (1993), str. 13–61.
36
vykrystalované nerosty tzv. alpské parageneze (křišťál, albit, epidot, titanit aj.) se sbírají v okolí Sobotína či v Krásném u Šumperka. V opuštěných lomech na krupník u Sobotína a Vernířovic se sbíral aktinolit, amfibolový azbest a krystaly magnetitu. U Petrova nad Desnou je naleziště krystalů staurolitu a u Sobotína se ve svoru nacházejí granáty. V obci Bludov nalezneme horninu ,,bludovit“. V současné době je v okrese Šumperk nejvýznamnější těžba vápence ve Vitošově u Zábřeha. Vápenka Vitošov patří mezi tři největší vápenky v České republice. K těžbě kameniva dochází zejména v Kamenolomu Zábřeh–Račice a v Kamenolomu Bohdíkov. Těžba štěrkopísků probíhá v Mohelnici. V rámci hydrologie patří okres Šumperk k úmoří Černého moře, povodí řeky Dunaj. Na severu území se nachází hlavní evropská rozvodnice mezi Baltským a Černým mořem. Úmoří Severního moře na území okresu nezasahuje, ale dotýká se jeho hranic na vrcholu Jeřábu. Nejdůležitější vodní toky okresu Šumperk jsou zachyceny v příloze č. 20. Nejvýznamnější řekou sledovaného území je hlavní moravská řeka, Morava, pramenící na jižních svazích Králického Sněžníku ve výšce 1 380 m n. m. a vtékající na území okresu Šumperk po 16 km toku. Morava se svými přítoky odvodňuje téměř celé sledované území. Přirozené vodní plochy nejsou na území okresu Šumperk zastoupeny ve velkém množství. Významné jsou pouze rašelinná jezírka nacházející se v Hrubém Jeseníku. Celkově převažují vodní plochy antropogenního původu, avšak ani ty zde nedosahují větších rozměrů. Největší z nich je Polický rybník na Rohelci (13 ha). Údolní nádrže jsou taktéž na území okresu jen menší. Významná je vodárenská nádrž Nemilka (20,7 ha), ležící na stejnojmenném toku asi 3 km západně od Zábřehu na Moravě. Tato nádrž je využita pro vodárenství, kdy pitnou vodou zásobuje město Zábřeh, ale má také rekreační využití. Druhou vodní nádrží je víceúčelová nádrž Krásné na Hraběšickém potoce (10 ha). Nejvýznamnější jsou však dvě nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně na řece Divoká Desná v Hrubém Jeseníku. Velkých rozměrů však dosahují také nádrže vzniklé těžbou. Například tři ,,jezera“ vzniklá těžbou štěrkopísků u Mohelnice a Moravičan mají celkovou plochu asi 100 ha a dosahují hloubky 15–24 m. V okrese Šumperk se nachází také zdroje minerálních vod, které jsou využívány v lázeňství. Jedná se o minerální vody sirovodíkové. Sirných pramenů je využíváno v lázních Velké Losiny a v lázních Bludov. Pro podnebí v okrese Šumperk jsou charakteristické velké teplotní rozdíly na poměrně malé vzdálenosti, podmíněné velkým rozpětím nadmořských výšek. 37
Na území okresu zasahují všechny tři hlavní podnebné oblasti, které se v České republice vyskytují (viz příloha č. 21). Teplá oblast zasahuje pouze na jihovýchodě okresu do okolí Mohelnice a Úsova. Chladná oblast zaujímá asi polovinu okresu, zejména severní část, taktéž všechna vyšší pohoří nad asi 500–600 m nadmořské výšky. Mírně teplá oblast se nachází ve zbytku území, zejména v Zábřežské a Úsovské vrchovině. Pokud jde o kontinentalitu podnebí, tak se zájmová oblast nachází na rozhraní mezi převážně oceánským a převážně kontinentálním podnebím. Charakteristickým jevem jsou na Šumpersku časté teplotní inverze, kdy zvláště v chladné polovině roku teplota ve vrcholových částech pohoří bývá vyšší než v kotlinách pod nimi. Na Pradědu a v oblasti kolem něj je nejdrsnější podnebí na Moravě. Nevyskytují se zde například vůbec letní dny s teplotou nad 25 °C a mrznout zde může v kterémkoliv měsíci včetně července a srpna. V Šumperku je letních dnů průměrně 39,9 za rok. Nejméně srážek spadne na Mohelnicku. Hojné srážky, nad 1000 mm ročně, má téměř celý Hrubý Jeseník a Králický Sněžník. Důležitým klimatickým činitelem je také vítr. Největší síly dosahuje na vrcholu Pradědu, který patří k největrnějším místům v České republice. Průměrná rychlost větru je tam 7,4 m/s. Průměrně v 69 dnech v roce zde vítr dosahuje rychlosti mohutné vichřice (25 m/s). Nejrozšířenějším půdním typem v okrese Šumperk jsou hnědé půdy (kambizemě). Tyto půdy se vyskytují převážně v oblastech vrchovin a pahorkatin, v nadmořské výšce 450–800 m n. m. Mateční horninou těchto půd jsou veškeré horniny skalního podkladu – ruly, svory, břidlice, fylity atd. Hnědé půdy přechází v polohách nad 800 m n. m. v podzoly a rezivé půdy. V nejvyšších polohách okresu jsou také zastoupeny alpínské a rašeliništní půdy. Rašeliništní půdy nalezneme zejména v oblasti Rejvízu a alpínské půdy na hřebenu Hrubého Jeseníku. Podzoly se nachází zejména v oblasti Králického Sněžníku, části Hrubého Jeseníku a také ve výběžku Rychlebských hor. Nejnižší polohy okresu vyplňují nejvhodnější půdy pro zemědělství, nivní půdy (fluvizemě). Tyto půdy nalezneme v jižní části okresu, zejména podél toku řeky Moravy v okolí obce Postřelmov a měst Loštice, Mohelnice, Zábřeh a Šumperk. V okrese Šumperk jsou dále zastoupeny hnědozemě, luvizemě a pseudogleje.32 Na základě fytogeografického členění České republiky spadá území okresu Šumperk do dvou fytogeografických oblastí – mezofytika a oreofytika. Oblast
32
MELZER, M., SCHULTZ, J. et al. (1993), str. 45–50., Národní geoportál INSPIRE (2013).
38
mezofytika zaujímá největší část území Čech a Moravy a představuje typickou flóru pahorkatinného až podhorského výškového vegetačního stupně. Oreofytikum je oblast horské květeny. Chybějí zde až na některé výjimky teplomilné druhy. Krajina okresu Šumperk je velmi rozmanitá, čemuž odpovídá také pestrost fauny. Lze předpokládat, že zde žije alespoň 25 000 druhů. Naprostá většina fauny patří k Šumperskému a Jesenickému bioregionu. Převládá zde běžná středoevropská fauna, pouze na vrcholech Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku převládá horská fauna, ve které nalezneme i některé ohrožené druhy. V okrese Šumperk se nalézají dvě chráněné krajinné oblasti (CHKO Jeseníky a CHKO Litovelské Pomoraví), dále 4 národní přírodní rezervace (Králický Sněžník, Šerák-Keprník, Praděd a Rašeliniště Skřítek), 11 přírodních rezervací, 12 přírodních památek, 2 přírodní parky a 3 ptačí oblasti. Zvláště chráněná území zaujímají 22 % rozlohy okresu Šumperk.
39
5. Analýza trhu práce v okrese Šumperk a v České
republice po roce 1989 Listopadové události roku 1989 nastartovaly v naší republice řadu důležitých politických, ekonomických a společenských přeměn, které významně ovlivnily další život většiny obyvatel České republiky. Došlo k rozbití dřívějších ideologických dogmat a byla nastoupena cesta k obnově demokratických principů v politické oblasti a tržních vztahů v hospodářství. Přechod k tržnímu systému vyvolal rozsáhlé změny ve všech sektorech národního hospodářství, zvláště výrazný dopad měl na dříve preferovanou oblast průmyslové výroby.33 Přechod od centrálně plánovaného hospodářství na ekonomiku tržní nebyl bezbolestný a celou transformaci provázela řada problémů. Země, která se v předchozím období orientovala na trhy východního bloku, ztratila rozpadem těchto trhů a zejména bývalého SSSR odbytiště pro své strojírenské výrobky. Docházelo proto k omezování zbrojní výroby, těžkého strojírenství i těžby hnědého a černého uhlí. To mělo za následek enormní nezaměstnanost v určitých regionech (zejména severní Čechy a severní Morava). Vlivem strukturálních změn v československém průmyslu představovala transformace také významnou změnu v obchodním spojení se světem – – země se přestala orientovat jen na trhy bývalého východního bloku a začala usilovat o získávání obchodních partnerů i mezi vyspělými světovými ekonomikami.34 Velmi důležitým momentem se stala změna vlastnických vztahů a s ní spojený vstup zahraničních firem do některých průmyslových podniků. V důsledku nastoupených změn se proměnila odvětvová skladba průmyslu a došlo ke snížení výroby i počtu pracovníků v tomto resortu.35 V důsledku hospodářských a společenských změn se na konci roku 1992 Československo rozdělilo na dva samostatné státy – Českou republiku a Slovenskou republiku. Od 1. ledna 1993 začala tedy česká ekonomika fungovat odděleně a musela se vyrovnávat nejen se změnami na světových trzích, ale také se změnami spojenými s rozpadem někdejšího československého státu.36 Před novou vládou stál počátkem devadesátých let úkol zajistit, již zmiňovaný, přechod od centrálně plánované chráněné ekonomiky k otevřenému hospodářství 33
TOUŠEK, V., VANČURA, M. (1996), str. 4. JENERÁLOVÁ, I. (2011). 35 TOUŠEK, V., VANČURA, M. (1996), str. 4. 36 JENERÁLOVÁ, I. (2011). 34
40
fungujícímu na základě tržních vztahů. Koncepce reformní strategie zpracovávaná v roce 1990 vyžadovala komplexní přístup, do jehož rámce byla zahrnuta časová posloupnost širokého spektra opatření zaměřených na cenovou liberalizaci, liberalizaci zahraničního obchodu, zavedení vnitřní konvertibility měny a privatizaci. Základní kámen ekonomické reformy představovala cenová deregulace. Poprvé po několika desetiletích tak podniky měly možnost samy určovat ceny svých výrobků. Velmi důležitým reformním krokem bylo rozhodnutí o vnitřní směnitelnosti koruny od ledna 1991, které znamenalo výrazný krok v liberalizaci zahraničního obchodu. Před zavedením vnitřní směnitelnosti koruny byla provedena její devalvace, s cílem udržet pevný směnný kurs koruny.37 Nově vzniklá Česká republika pokračovala v započaté transformaci ekonomiky formou privatizace, která se ukázala jako značně náročná, s různými dopady na jednotlivé části státu. Česká privatizace se stala kombinací navrácení majetku původním vlastníkům a jejich dědicům, prodeje majetku domácímu a zahraničnímu kapitálu a jeho ,,rozdávání“ obyvatelstvu prostřednictvím investičních kupónů. Privatizační proces byl rozdělen na dvě části: malou privatizaci čili privatizaci drobného podnikání a malých podniků a velkou privatizaci týkající se bývalých státních podniků zejména průmyslových, dále stavebních, ale také obchodních a zemědělských organizací. Celkem se do konce roku 1995 podařilo pomocí všech výše uvedených metod privatizovat nebo částečně privatizovat 1 719 průmyslových subjektů, které reprezentovaly 70 % industriální výroby v České republice.38 K dalekosáhlým změnám došlo v hospodářském životě také v okrese Šumperk. Jen do konce roku 1990 bylo v ohledu soukromého podnikání evidováno 6 510 povolení, z toho u 1 035 podnikatelů byla tato činnost jediným nebo hlavním podnikáním. Tento počet během následujícího roku 1991 dále stoupal, neboť jen v malé privatizaci bylo v dražbě privatizováno dalších 192 prodejen. Odvrácenou stranu tohoto procesu tvoří rostoucí nezaměstnanost, s níž se okres Šumperk s 8,4 % zařadil koncem roku 1991 na třetí místo v České republice.39
37
TOUŠEK, V., VANČURA, M. (1996), str. 7, 8. TOUŠEK, V., VANČURA, M. (1996), str. 9., JENERÁLOVÁ, I. (2011). 39 MELZER, M., SCHULTZ, J. et al. (1993), str. 92. 38
41
5.1 Zaměstnanost 5.1.1 Hospodářství v okrese Šumperk z historického pohledu Řemesla ve městech dnešního šumperského okresu byla podobná jako všude jinde. Období 14. a 15. století bylo typické pro řemeslné cechy. Dominantní postavení měla dříve v okrese Šumperk textilní výroba. Byl zde od nepaměti pěstován len a výroba plátna byla přímo spjata s výrobou zemědělskou jako součást vesnického hospodářství. Tkalci plátna podobně jakou soukeníci pracovali ve svých ceších ve 14. a 15. století hlavně pro tuzemský trh. V 16. století dosáhla městská textilní výroba již takové úrovně, že přesáhla potřebu vnitřního trhu a začala vyrábět pro zahraniční trh. V roce 1785 vznikla v Šumperku textilní manufaktura nazývaná manšestrová továrna. Továrna vyráběla manšestr, plyš a trip, později také plátno. Větší význam, přesahující hranice regionu, mělo také hrnčířství na Mohelnicku, zejména v Lošticích. Z některých řemesel a drobné výroby se plynule vyvinula významná průmyslová odvětví. Bylo to zejména, kromě textilní výroby, papírenství a významný byl také dřevozpracující průmysl, zejména pily.40 Na konci 18. století a zejména v 19. století začaly být cechy rušeny z důvodu bránění technologickému rozvoji a konkurenčního prostředí.41 První šumperská manufaktura (manšestrová továrna) doplatila na krizi v plátenictví a v roce 1828 zanikla. V roce 1856 však vznikl další z významných textilních podniků okresu Šumperk, konkrétně Bavlnářský závod Orban, který byl zřízen jako barvírna příze. Později v roce 1870, po smrti majitele Lensena, odkoupil jeho polovinu dosavadní společník Wilhelm Brass. Ten se zasloužil o rozšíření továrny o tři přádelny bavlny a skladové prostory.42 V roce 1901 byl v Zábřehu založen podnik Hedva Hermannnem Schefterem jako tkalcovna hedvábí. Po 1. světové válce došlo k přístavbám a rozšiřování a Hedva se stala největší a nejmodernější továrnou ve městě.43 Některá průmyslová odvětví neměla na okrese starou tradici a začala se rozvíjet až na přelomu 19. a 20. století, popřípadě až ve století dvacátém. Patří sem například průmysl elektrotechnický, reprezentovaný podniky MEZ44 v Mohelnici a Postřelmově, průmysl strojírenský (řetězárna v České Vsi a drátovny v Kamenné), jakož i výroba 40
MELZER, M., SCHULTZ, J. et al. (1993), str. 114. MELZER, M., SCHULTZ, J. et al. (1993), str. 114. 42 BARTOŠ, J a kol (2004), MELZER, M., SCHULTZ, J. et al. (1993), str. 133. 43 BARTOŠ, J a kol (2004), MELZER, M., SCHULTZ, J. et al. (1993), str. 133. 44 MEZ = Moravské elektrotechnické závody. 41
42
jízdních kol v Sobotíně a Loučné nad Desnou. Jedním z významných podniků byl také podnik Skrat založený v roce 1927 bratry Rýznarovými, který se specializoval na výrobu elektromotorů. Později podnik začal vyrábět také elektrické pračky, na což potřeboval odlitky z hliníku, mosazi a bronzu, proto došlo ke zřízení slévárny barevných kovů.45 Po ukončení druhé světové války se začala též rozvíjet průmyslová výroba podniků, z nichž převážná část byla na základě prezidentských dekretů konfiskována a dána pod národní správu. Na území tehdejšího okresu Šumperk byly vytvořeny tři velké národní podniky – Moravskoslezské lnářské podniky Šumperk, Tkalcovny a úpravny jemného lnu Frývaldov a Moravské papírny Jindřichov. Během roku 1946 k nim přibyly i Moravskoslezské pily. Do všech průmyslových podniků, které zatím nepodléhaly znárodnění, byly po únoru 1948 dosazeny národní správy a během téhož roku pak všechny závody pod národní správou byly postupně začleňovány do příslušných národních podniků. Současně se také začala měnit orientace průmyslu na těžké strojírenství a zbrojní výrobu. Projevilo se to jak v zavádění nových výrob v už existujících podnicích, například nevýbušných přístrojů pro doly a dopravu v MEZ Postřelmov, v přeměně zábřežského závodu MEZ v závod ČKD Praha, v podstatném rozšíření jejich výroby jako byla výroba tvrdokovů v pozdějším n. p. Pramet v Šumperku, tak v zakládání nových podniků, jako byl nový podnik ŽOS Šumperk. Jiná průmyslová odvětví po válce zcela zanikla, například kuriózní výroba fezů v Mikulovicích, výroba varhan v Pekařově a výroba zápalek v Lošticích a Mohelnici.46 Po válce dochází také ke znárodnění největších zábřežských průmyslových podniků, zejména textilních závodů Orban a Hedva. Textilní továrna Wilhelma Brasse byla začleněna do n. p. Spojené české a slovenské bavlnářské závody Utex v Ústí nad Orlicí, od roku 1949 Vigona Svitavy a později patřila do n. p. Perla Česká Třebová. Tkalcovna hedvábí Hermanna Scheftera se stala součástí n. p. Tkalcovny hedvábí Praha, později Atlas Zábřeh a od roku 1958 patřila pod n. p. Hedva Moravská Třebová. Závod Skrat byl v roce 1951 byl podnik začleněn pod n. p. MEZ Postřelmov.47 V rámci restrukturalizace hospodářství se projevily změny spojené s útlumem průmyslové výroby, které zasáhly zejména textilní obory. Tento fakt se projevil především u továrny Hedva, kde došlo v roce 1996 k zastavení provozu. Podobný konec 45
BARTOŠ, J a kol (2004), MELZER, M., SCHULTZ, J. et al. (1993), str. 114, 133. MELZER, M., SCHULTZ, J. et al. (1993), str. 90–91, 114. 47 BARTOŠ, J a kol (2004), MELZER, M., SCHULTZ, J. et al. (1993), str. 114. 46
43
měl závod Orban. Po roce 1989 se zde zachovala pouze výroba netkaných textilií a v roce 2005 byl podnik v Zábřehu uzavřen.48 Závod Skrat se později stal součástí firmy Nová huť Klementa Gottwalda v Ostravě a v dnešní době spadá pod Slovácké strojírny a. s. (od roku 2000).49
5.1.2 Zaměstnanost v okrese Šumperk a ČR po roce 1989 V listopadu roku 1989 byly v České republice nastartovány důležité změny. Přechod z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní vyvolal obměnu, co se týče sektorů národního hospodářství. Obrovský dopad měl zvláště na oblast průmyslové výroby. Před rokem 1990 bylo v sekundárním sektoru zaměstnáno nejvíce pracujících obyvatel (v České republice 48,2 %, okres Šumperk 49 %). S počátkem 90. let nastala pro průmyslové podniky zcela nová situace. Některé byly nuceny omezovat výrobu z důvodu ztráty odbytiště pro své výrobky a musely také snižovat počet zaměstnanců. Více než půl milionu pracovníků, tedy asi čtvrtina z původního počtu 2,1 miliónů osob, odešlo mezi lety 1989 a 1995 z průmyslu. Váha průmyslu na tvorbě hrubého domácího produktu také výrazně klesla po roce 1989. V roce 1989 podíl průmyslu na HDP činil 58,3 % a v roce 1995 pouze 34,8 %. Uvnitř průmyslu došlo k ,,odlehčení“ struktury ve prospěch zpracovatelského odvětví na úkor těžby paliv a energetiky. Naopak kladně byla hodnocena kvalifikace a vzdělanost pracovní síly a poměrně nízký podíl pracovní síly v zemědělství (v České republice 13,1 %, v okrese Šumperk 16,9 %).50 Tab. č. 8 – Struktura zaměstnaných osob v okrese Šumperk a v České republice podle jednotlivých sektorů národního hospodářství k 31. 12. 1989 Počet zaměstnanců Okres Šumperk Česká republika Abs. (%) (%)
index specializace
81 217 100,00 100,00 Pracovní síla 13 751 16,93 13,09 I. sektor 39 791 48,99 48,22 II. sektor 27 675 34,08 38,69 III. sektor Zdroj: Databáze Centra pro regionální rozvoj MU Brno, 2013. Vlastní zpracování.
1,00 1,29 1,02 0,88
48
BARTOŠ, J. a kol. (2004), MELZER, M., SCHULTZ, J. et al. (1993), str. 133. BARTOŠ, J. a kol. (2004), MELZER, M., SCHULTZ, J. et al. (1993), str. 114. 50 KOTRUSOVÁ, M. (1998), s. 11., TOUŠEK, V., VANČURA, M. (1996), str. 4. 49
44
Jak již bylo zmíněno výše, v roce 1989 byl v okrese Šumperk podíl zaměstnaných osob v průmyslu vyšší než v případě České republiky. Největší podíl ekonomicky aktivních obyvatel je zastoupen v roce 1989 v sekundárním sektoru, a to jak v případě okresu Šumperk, tak v případě České republiky. V obou případech pracoval tehdy v sekundéru téměř každý druhý ekonomicky aktivní občan. Index specializace vykazuje pro první sektor relativně vysoké hodnoty, můžeme tedy konstatovat, že v roce 1989 byl okres Šumperk zemědělsky zaměřen. Tab. č. 9 – Struktura zaměstnaných osob ve zpracovatelském průmyslu v okrese Šumperk a v České republice podle jednotlivých odvětví k 31. 12. 1989 odvětví průmyslu
okres Šumperk Abs.
(%) na PS
Česká republika (%) na PS
index specializace
Potravinářský Textilní, kožedělný, oděvní Chemický Skla a stavebních hmot Hutnický a kovodělný Strojírenský Elektrotechnický Dřevozpracující Papírenský, polygrafický Paliv a energetiky Ostatní
1 582 7 171 131 2 145 5 052 8 159 6 389 1 926 2 602 556 217
1,95 8,83 0,16 2,64 6,22 10,05 7,87 2,37 3,20 0,68 0,27
2,77 5,31 2,27 2,44 4,93 11,49 2,69 1,47 0,88 5,01 1,12
0,70 1,66 0,07 1,08 1,26 0,87 2,93 1,61 3,64 0,14 0,24
Zpracovatelský prům. (ZP)
35 930
44,24
40,38
1,10
100,00 100,00 Pracovní síla (PS) 81 217 Zdroj: Databáze Centra pro regionální rozvoj MU Brno, 2013. Vlastní zpracování. V roce 1989 bylo z 39 791 osob zaměstnaných v sekundárním sektoru zaměstnáno 90,3 % ve zpracovatelském průmyslu. Z odvětví tohoto průmyslu byl nejvíce v okrese Šumperk zastoupen průmysl strojírenský (ŽOS Šumperk, Velamos), textilní, kožedělný a oděvní (Moravolen Šumperk, Hedva Moravská Třebová, Perla Ústí nad Orlicí) a na třetím místě byl průmysl elektrotechnický (MEZ Mohelnice, MEZ Postřelmov). V okrese Šumperk měl také velký význam papírenský a polygrafický průmysl, což potvrzuje index specializace rovný 3,64. Významným podnikem v tomto odvětví byly Olšanské papírny. Největším zaměstnavatelem v okrese byl v roce 1989 podnik MEZ Mohelnice, který poskytoval práci téměř 4 000 osob. 45
Tab. č. 10 – Průmyslové podniky s největším počtem zaměstnanců v okrese Šumperk k 31. 12. 1989 Závod
Podnik MEZ Mohelnice Moravolen Šumperk MEZ Postřelmov Pramet Šumperk ŽOS Šumperk Hedva, Moravská Třebová Velamos SM Dřevozávody Olšanské papírny
Odvětví
Mohelnice, Leština Šumperk, Leština, Staré Město * Postřelmov, Zábřeh, Jedlí, Oskava Šumperk, Leština, Staré Město Šumperk
elektrotechnický
Šumperk Sobotín, Loučná nad Desnou Šumperk, Hoštejn, Loučná n. Desnou, Zábřeh, Malá Morava Lukavice, Ruda n. Moravou, Loštice
Počet zaměstnanců 3 959
textilní
2 575
elektrotechnický
2 240
kovozpracující
2 100
strojírenský
1 502
textilní
1 244
strojírenský
1 106
dřevozpracující
1 024
papírenský
844
Perla, Ústí nad Zábřeh textilní 833 Orlicí Zdroj: Databáze Centra pro regionální rozvoj MU Brno, 2013. Vlastní zpracování. Změny, které nastaly po roce 1989, jsou patrné z následující tabulky. Tab. č. 11 – Struktura zaměstnaných osob v okrese Šumperk a v České republice podle jednotlivých sektorů národního hospodářství k 31. 12. 1999 Počet zaměstnanců index Okres Šumperk Česká republika specializace Abs. (%) (%) 52 599 100,00 100,00 1,00 Pracovní síla 4 022 7,65 5,4 1,42 I. sektor 24 438 46,46 37,3 1,24 II. sektor 24 139 45,89 57,3 0,80 III. sektor Zdroj: Databáze Centra pro regionální rozvoj MU Brno, 2013. Vlastní zpracování. Mezi lety 1989 a 1999 došlo ke snížení počtu osob zaměstnaných v primárním sektoru, kdy zde ubylo téměř 70 % zaměstnaných osob. I přesto má okres Šumperk vysoký index specializace pro primér (1,42). Velkou změnu zaznamenal také třetí
46
sektor. Zatímco v roce 1989 představoval počet osob pracujících v terciéru 34 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, tak v roce 1999 byl podíl těchto osob již téměř 46 %. Tab. č. 12 – Struktura zaměstnaných osob ve zpracovatelském průmyslu v okrese Šumperk a v České republice podle jednotlivých odvětví k 31. 12. 1999 odvětví průmyslu
Česká republika
okres Šumperk Abs.
(%) na PS
(%) na PS
Index specializace
Potravinářský Textilní, kožedělný, oděvní Chemický Skla a stavebních hmot Hutnický a kovozpracující Strojírenský Elektrotechnický Dřevozpracující Papírenský, polygrafický Paliv a energetiky Ostatní
1 633 2 112 521 1 282 3 109 3 515 4 145 1 399 1 691 102 1 198
3,10 4,02 0,99 2,44 5,91 6,68 7,88 2,66 3,21 0,19 2,28
3,07 3,14 2,14 1,64 4,81 5,01 3,14 1,44 1,18 1,27 3,14
1,01 1,28 0,46 1,49 1,23 1,33 2,51 1,85 2,72 0,15 0,73
Zpracovatelský prům. (ZP)
20 707
39,37
29,98
1,31
100,00 100,00 Pracovní síla (PS) 52 599 Zdroj: Databáze Centra pro regionální rozvoj MU Brno, 2013. Vlastní zpracování.
Mezi lety 1989 a 1999 došlo také ke změnám ve zpracovatelském průmyslu. Na prvním místě již nestojí průmysl strojírenský, nýbrž průmysl elektrotechnický, který tvoří více než 20 % zpracovatelského průmyslu a na pracovní síle se podílí téměř 8 %, což je o dost více než v případě České republiky, kde podíl elektrotechnického průmyslu na pracovní síle je pouze 3,1 %. Průmysl strojírenský tentokrát zaujímá až druhé místo s podílem téměř 17 % na zpracovatelském průmyslu. Navíc se také propadl
význam
textilního
průmyslu,
ve
prospěch
průmyslu
hutnického
a kovozpracujícího. Textilní průmysl, který v roce 1989 tvořil téměř 20 % zpracovatelského průmyslu, se o deset let později podílí pouze 10 %. Význam pro okres Šumperk má však také průmysl papírenský a polygrafický, což dokazuje nejvyšší index specializace. 47
Tab. č. 13 – Průmyslové podniky s největším počtem zaměstnanců v okrese Šumperk k 31. 12. 1999 Podnik
Závod
Odvětví
Počet zaměstnanců
Siemens Elektromotory s. r. o.
Mohelnice elektrotechnický 2 068 Šumperk papírenský 1 080 MORPA, a. s. Šumperk strojírenský 864 Pars DMN, s. r. o. Postřelmov elektrotechnický 749 MEP Postřelmov, a. s. Šumperk kovozpracující 671 Pramet Tools, s. r. o. Šumperk textilní 627 Nobleslen, a. s. Olšany papírenský 509 Lillehammer, s. r. o. Zábřeh hutnický 490 Nová huť Zábřeh, a. s. Mohelnice elektrotechnický 438 Hella Autotechnik, s. r. o. Šumperk kovozpracující 430 Fortex - AGS, a. s. Zdroj: Databáze Centra pro regionální rozvoj MU Brno, 2013. Vlastní zpracování. K výrazným změnám došlo v okrese Šumperk mezi lety 1989 a 1999 také ve struktuře nejvýznamnějších podniků. Do situace totiž významně zasáhla restrukturalizace. Podnik MEZ Mohelnice byl prodán v roce 1994 zahraniční firmě Siemens a v Mohelnici tak vznikl závod Siemens Elektromotory s. r. o. Došlo také k poklesu počtu zaměstnanců tohoto podniku a to z necelých 4 tisíc na 2 tisíce zaměstnanců. Další podnik, Moravolen Šumperk, byl privatizován do společnosti Nobleslen, a. s. I zde došlo k poklesu zaměstnanců, téměř o 70 %. Z podniku MEZ Postřelmov vznikl v roce 1994 podnik MEP Postřelmov. Firma Pramet Šumperk se v roce 1999 spojila se zahraničním partnerem a vznikly tak podniky Pramet Tools, s. r. o. a Pramet a. s. Pramet Tools zaměstnával 671 osob v roce 1999. V neposlední řadě došlo k rozdělení podniku ŽOS Šumperk v roce 1993 na tři podniky: Pars DMN, s. r. o., Pars DMN CZ, s. r. o. a Pars Holding, s. r. o. Olšanské papírny byly prodány rakouské firmě Lillehammer, s. r. o. O vývoji podniků Hedva, Moravská Třebová a Perla, Ústí nad Orlicí bylo psáno již v kapitole věnující se hospodářství v okrese Šumperk z historického pohledu.
48
Tab. č. 14 – Struktura zaměstnaných osob v okrese Šumperk a v České republice podle jednotlivých sektorů národního hospodářství k 31. 12. 2011 Počet zaměstnanců Okres Šumperk Abs.
index specializace
Česká republika
(%)
(%)
55 374 100,00 100,00 1,00 Pracovní síla 2 240 4,05 3,04 1,33 I. sektor 25 276 45,65 35,69 1,28 II. sektor 27 858 50,31 61,28 0,82 III. sektor Zdroj: Databáze Centra pro regionální rozvoj MU Brno, 2013. Vlastní zpracování. Mezi lety 1999 a 2011 došlo k dalším změnám ve struktuře zaměstnaných osob podle
jednotlivých
sektorů
národního
hospodářství.
Podíl
osob
pracujících
v zemědělství či lesnictví klesl z necelých 8 % na 4 %, naopak došlo k navýšení podílu osob pracujících v terciéru. Zde v roce 2011 pracoval každý druhý. V porovnání s Českou republikou je zde tento podíl ještě vyšší. V České republice pracuje více než 61 % v třetím sektoru. Tab. č. 15 – Struktura zaměstnaných osob ve zpracovatelském průmyslu v okrese Šumperk a v České republice podle jednotlivých odvětví k 31. 12. 2011 odvětví průmyslu
okres Šumperk Abs.
(%) na PS
Česká republika (%) na PS
Index specializace
Potravinářský Textilní, kožedělný, oděvní Chemický Skla a stavebních hmot Hutnický a kovozpracující Strojírenský Elektrotechnický Dřevozpracující Papírenský, polygrafický Ostatní
1 567 732 780 846 4 100 4 782 4 429 763 1 119 923
2,83 1,32 1,41 1,53 7,40 8,64 8,00 1,38 2,02 1,67
2,60 1,29 2,46 1,07 4,65 6,67 3,63 0,80 0,82 1,64
1,09 1,02 0,57 1,43 1,59 1,30 2,20 1,73 2,46 1,02
Zpracovatelský prům. (ZP)
20 041
36,19
25,64
1,41
100,00 100,00 Pracovní síla (PS) 55 374 Zdroj: Databáze Centra pro regionální rozvoj MU Brno, 2013. Vlastní zpracování.
49
Došlo také k určitým změnám v odvětvích zpracovatelského průmyslu. V roce 2011 největší podíl tvoří, stejně jako v roce 1989, průmysl strojírenský. V okrese Šumperk představuje téměř 24 % a v České republice 26 % zpracovatelského průmyslu. Druhé místo patří průmyslu elektrotechnickému s 22 % v okrese Šumperk. V případě České republiky je druhá pozice zastoupena průmyslem hutnickým a kovozpracujícím (18 %). Tento průmysl je v okrese Šumperk až na třetím místě, kdy tvoří 20,5 % zpracovatelského průmyslu. Nejmenší zastoupení v okrese Šumperk má v rámci zpracovatelského průmyslu průmysl chemický, jehož podíl jsou necelá 4 %. V České republice je to průmysl dřevozpracující (3,1 %). Dle indexu specializace, má v okrese Šumperk důležité postavení stále průmysl papírenský a polygrafický (index specializace je 2,5) a také průmysl elektrotechnický (index specializace je 2,2).
Tab. č. 16 – Průmyslové podniky s největším počtem zaměstnanců v okrese Šumperk k 31. 12. 2011 Podnik
Závod
Odvětví
Počet zaměstnanců
Siemens s. r. o, odštěpný závod Mohelnice elektrotechnický 2 178 Elektromotory Mohelnice Mohelnice elektrotechnický 989 Hella Autotechnik, s. r. o. Šumperk elektrotechnický 987 Epcos s. r. o. Šumperk strojírenský 825 Pars nova a. s. Šumperk kovozpracující 755 Pramet Tools, s. r. o. Klein & Blažek spol. s r. o. Štíty strojírenský 647 Olšany papírenský 527 OP papírna, s. r. o. Zábřeh kovozpracující 409 HDO spol. s r. o. Klopina potravinářský 369 Úsovsko a. s. Hanušovice strojírenský 343 ZKL Hanušovice, a. s. Zdroj: Databáze Centra pro regionální rozvoj MU Brno, 2013. Vlastní zpracování. Z hlediska nejvýznamnějších podniků, co do počtu zaměstnanců, v okrese Šumperk je největším zaměstnavatelem firma Siemens, s. r. o., odštěpný závod Elektromotory Mohelnice, který zaměstnává více než 2 100 osob. Druhý důležitý podnik sídlí také v Mohelnici a také spadá pod elektrotechnický průmysl, zaměstnává však už necelých 1 000 osob. Je jím Hella Autotechnik, s. r. o. Následující tři podniky mají sídlo v okresním městě, v Šumperku. První z nich, firma Epcos s. r. o. je taktéž elektrotechnická firma zaměstnávající také necelých 1 000 osob. Dále firma Pars nova
50
a. s. a Pramet Tools, s. r. o. Nad 500 zaměstnanců mají ještě firmy OP papírna, s. r. o. a Klein & Blažek spol. s r. o.
5.1.3 Přímé zahraniční investice Jako ukazatel otevřenosti ekonomiky a příznivého podnikatelského prostředí se často uvádí výše přímých zahraničních investic (PZI). Tyto údaje sleduje Česká národní banka. Přímá zahraniční investice se v souladu s EUROSTATem a MMF51 definuje takto: „Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.“52 Příliv přímých zahraničních investic v mnohém vypovídá o zdraví hostitelské ekonomiky a udržitelnosti jejích fundamentů, je indikátorem vnější ekonomické důvěry v domácí podnikatelské prostředí. Důvody lokalizace PZI se liší a mnohdy se postupem času mění. V případě České republiky se nejčastěji uvádějí jako motivy vstupu PZI relativně levná a kvalifikovaná pracovní síla, stabilní ekonomické a politické prostředí, výhodná geografická poloha, možnost proniknout současně na domácí i evropský trh, investiční pobídky aj.53 Ačkoli se často zmiňují především pozitiva přítomnosti PZI v ekonomice, dochází s tím, jak se životní cyklus PZI dostává do dalších fází, také k projevům jejich negativ. Hostitelská
ekonomika
může
z PZI
benefitovat
prostřednictvím
nedluhového
financování investičních aktivit, zvýšené tvorby pracovních míst, zvýšení exportního výkonu, zvýšení produktivity práce (i domácích podniků díky tzv. spill-over efektům – transferu technologií, manažerských postupů) aj. Naopak rizika PZI mohou spočívat ve vzniku duální ekonomiky54, nadměrného prohloubení deficitu bilance výnosů 51
MMF = Mezinárodní měnový fond. Informační portál Libereckého kraje pro inovace (2012). 53 ČSÚ (2008). 54 Duální ekonomika je situací, kdy domácí podniky zaostávají např. ve výrobě, produktivitě práce a jiných ukazatelích za podniky pod zahraniční kontrolou. 52
51
(způsobeném repatriací zisků) běžného účtu platební bilance. Na trhu práce může docházet ke zvyšování nezaměstnanosti v důsledku restrukturalizace hospodářství.55 Aktivní podpora zahraničních i domácích investic se v České republice datuje od roku 1998, kdy česká vláda přijala usnesení o investičních pobídkách pro zahraniční investory. Systém investičních pobídek upravuje zákon o investičních pobídkách (č. 72/2000 Sb.) ve znění pozdějších předpisů. Zákon byl změněn především zákonem č. 19/2004 – tato změna s sebou přinesla snížení minimálního limitu investice, sjednocení doby poskytování úlevy na dani a možnost podávat opravné prostředky k rozhodnutí o udělení pobídek. Investičními pobídkami rozumíme: slevu na dani z příjmů právnických osob po dobu 10 let pro nově založené společnosti nebo pro již existující právnické osoby, převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu, dále sem patří hmotná podpora vytváření nových pracovních míst (až do 200 000 Kč na zaměstnance), hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců (až do 35 % nákladů na školení) a převod pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní zákony omezující převody pozemků ve vlastnictví České republiky tím nejsou dotčeny.56 Pro udělení investičních pobídek existuje řada podmínek. Investice musí být provedena do odvětví zpracovatelského průmyslu, buď do jednoho z high-tech odvětví uvedených
v
zákoně,
nebo
do
jiného
odvětví
zpracovatelského
průmyslu
za předpokladu, že přinejmenším 50 % ceny výrobní linky budou tvořit náklady na pořízení strojního zařízení uvedeného ve vládou schváleném seznamu vyspělého (high-tech) strojního zařízení. Dále musí se jednat o zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby či její modernizace za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu. Investor musí investovat také nejméně 100 milionů Kč (před novelou 350 milionů Kč), v oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v celé České republice, je tento požadavek snížen na 60 milionů Kč a v oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v celé České republice, je limit investice snížen na 50 mil. Kč. Dále nejméně polovina hodnoty investice musí být financována 55 56
ČSÚ (2008). Ahoj! Česká republika (2008).
52
z vlastního jmění. Za tímto účelem nemůže být použito vytvořeného zisku z této investice. Investor musí také pořídit strojní zařízení zařazené do kapitol 84, 85 a 90 celního sazebníku v hodnotě nejméně 60 % celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného
a
nehmotného
majetku. A
v neposlední
řadě
navrhovaná
výroba
musí vyhovovat všem českým legislativním požadavkům na ochranu životního prostředí.57 Zahraniční investice směřující do České republiky se snaží maximálně stimulovat státní Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Od roku 1992 usiluje CzechInvest o dobrou propagaci České republiky jako ideálního místa pro zahraniční investice a podporu přílivu přímých investic. CzechInvest je také kontaktním místem, které domácím i zahraničním podnikatelům poskytuje aktuální a odborné informace o veškerých formách podpory podnikání v České republice a možnostech jejího získání.58 Tab. č. 17 – Stav PZI ve vybraných územních jednotkách k 31. 12. let 2007 až 2011
2007
okres Šumperk Olomoucký kraj Česká republika
2008
okres Šumperk Olomoucký kraj Česká republika
2009
Území
okres Šumperk Olomoucký kraj Česká republika
2010
Rok
okres Šumperk Olomoucký kraj Česká republika
Přímé zahraniční investice (tis. Kč) 8 693 804 27 106 670 2 032 111 185 10 733 909 32 217 276 2 189 454 954 12 092 591 33 399 789 2 311 197 391 9 338 398 30 468 641 2 409 580 732
Počet obyvatel 124 475 641 791 10 381 130 124 513 642 137 10 467 542 124 405 642 041 10 506 813 124 246 641 681 10 532 770
PZI na Pořadí v 1000 rámci obyvatel okresů ČR 69,8 38. 42,2 195,8 86,2 28. 50,2 209,2 97,2 23. 52,0 220,0 75,2 35. 47,5 228,8
2011
9 779 817 123 558 79,2 okres Šumperk Olomoucký kraj 31 022 454 638 638 48,6 Česká republika 2 404 151 420 10 505 445 228,9 Zdroj: ČNB (2012), Veřejná databáze ČSÚ (2012). Vlastní zpracování.
57 58
33.
Ahoj! Česká republika (2008). Ahoj! Česká republika (2008).
53
Okres Šumperk má v rámci okresů Olomouckého kraje v přepočtu PZI na počet obyvatel nejlepší postavení ve všech sledovaných obdobích. V roce 2011 jsou přímé zahraniční investice v Olomouckém kraji soustředěny hlavně v okrese Šumperk, Olomouc a Přerov, kde tyto okresy tvoří téměř 80 % všech PZI v tomto kraji. Zbývající přímé zahraniční investice míří do okresu Prostějov a minimálně do okresu Jeseník. Okres Jeseník zaujímá také poslední místo, co se týče přímých zahraničních investic na 1 000 obyvatel v Olomouckém kraji, s hodnotou 26,3 tisíc Kč. Pod hodnotou PZI na 1 000 obyvatel v Olomouckém kraji, která činí 48,6 tisíc Kč, jsou kromě okresu Šumperk všechny zbývající okresy tohoto kraje. V porovnání se všemi okresy České republiky si také nestojí špatně. V roce 2011 se zařadil na 33. místo s nejvyšším počtem investic na 1 000 obyvatel a v roce 2009 získal dokonce 23. místo.59
Přímé zahraniční investice (tis. Kč)
Přímé zahraniční investice v okresech Olomouckého kraje 79,2
39,9 10 000 000 9 000 000
okresy:
8 000 000
Jeseník
7 000 000
48,2
6 000 000
Olomouc Prostějov
5 000 000
Přerov
4 000 000 3 000 000
42,4
26,3
Šumperk
2 000 000 1 000 000 0
Obr. č. 3 – Stav PZI v okresech Olomouckého kraje k 31. 12. 201160 V okrese Šumperk jde nejvíce PZI do elektrotechnického průmyslu. Příkladem významných investic, které byly realizovány za pomoci agentury CzechInvest je investice společnosti Epcos z roku 2001. Investice byla realizována v okresním městě, v Šumperku, a poskytla práci více než 630 osobám. Další důležitou investicí byla
59
ČNB (2012). ČNB (2012). Vlastní zpracování. Čísla psaná kurzívou udávají počet PZI na 1 000 obyvatel v daných okresech Olomouckého kraje. 60
54
investice německé elektrotechnické firmy Hella, která v roce 1992 otevřela v Mohelnici výrobní závod a zaměstnává téměř 1000 zaměstnanců. V neposlední řadě nesmíme opomenout další firmu investující v okrese Šumperk do elektrotechniky a tou je firma Siemens s.r.o., odštěpný závod Elektromotory Mohelnice.61
5.1.4 Případová studie vlivu ekonomické krize na vybraných podnicích okresu Šumperk Siemens s. r. o., odštěpný závod Elektromotory Mohelnice Společnost Siemens s. r. o., odštěpný závod Elektromotory Mohelnice je součástí globálního elektrotechnického koncernu Siemens AG. Siemens patří mezi největší elektrotechnické firmy v Česku. Přes 120 let je Siemens nedílnou součástí českého průmyslu a zárukou moderních a inovativních technologií. Se svými 10,5 tisíci zaměstnanci patří mezi největší zaměstnavatele v Česku. Své technologie, produkty a služby dodává zákazníkům ze soukromého i veřejného sektoru v oblasti energetiky, zdravotnictví, průmyslové a veřejné infrastruktury a informačních technologií.62 Společnost Siemens byla založena Wernerem von Siemensem 1. října 1847 v Berlíně.63 Aktivity skupiny Siemens mají v českých zemích dlouholetou tradici. První zastoupení bylo otevřeno v Praze a Brně na podzim roku 1890. Již před tím, v roce 1881, Siemens dokončil osvětlení v Roustonově libeňské strojírně a v roce 1885 dodal osvětlení do Stavovského divadla. Na přelomu století Siemens postavil řadu městských elektráren, v několika městech zprovoznil veřejné osvětlení, v Praze a Olomouci vybudoval tramvajový provoz a v Ostravě elektrifikoval parní dráhu.64 Dne 30. září roku 1904 byla založena nová společnost Ludwig Doczekal & Comp na výrobu elektrických zařízení se sídlem v Mohelnici. K postavení prvních objektů firmy došlo mezi lety 1904 a 1906. V roce 1924 společnost uzavřela smlouvu s firmou Siemens a 21. 12. 1926 vznikla nová akciová společnost Siemens Elektrotechnika fúzí Elektrotechnické a strojírenské a. s. v Mohelnici a komanditní společnosti Siemens & Co. v Praze. V roce 1939 byla mohelnická továrna začleněna do koncernu Siemens – Schuckertwerke AG. V tomto období dochází také ke specializaci výroby 61
CzechInvest (2013). Siemens Česká republika (2013). 63 Založeno na jeho vynálezu telegrafu. 64 Siemens Česká republika (2011a). 62
55
elektromotorů. V roce 1945 se výnosem ministerstva dostává závod pod národní správu Siemens – Schuckertových závodů se sídlem v Praze. V témže roce také vzniká značka MEZ, Moravské elektrotechnické závody. O pět let později se závod osamostatňuje a vzniká národní podnik MEZ Mohelnice se sídlem v Mohelnici. V roce 1981 však podnik prošel další změnou. Byl začleněn do koncernu ZSE (Závody silnoproudé elektrotechniky) Praha. Ke dni 1. 7. 1990 se datuje vznik samostatného státního podniku MEZ Mohelnice. V roce 1994 byla vládou ČR schválena privatizace motorářských aktivit s. p. MEZ Mohelnice, s. p. MEZ Frenštát pod Radhoštěm a s. p. Drásov, a to formou přímého prodeje majetku firmě Siemens a vzniká tak podnik Siemens Elektromotory s. r. o. se sídlem v Praze. Majetek subjektů činil celkem 1 725 000 tis. Kč, ale dohodnutá kupní cena byla pouze 1 272 000 tis. Kč. Firma Siemens Elektromotory, s. r. o. však musela dodržet určité podmínky prodeje. Například, že bude používat obchodní značku MEZ minimálně 5 let, zaměstnanost zůstane během tří let na tehdejší úrovni aj.65 K přemístění sídla této firmy z Prahy do Mohelnice došlo v roce 1996. V témže roce byla také rozšířena výroba elektromotorů v Mohelnici. K poslední významné změně došlo 1. října 2010, kdy zanikla společnost Siemens Elektromotory s. r. o. a závod Mohelnice byl začleněn jako odštěpný závod do společnosti Siemens, s. r. o.66 Hospodářská krize se výrazně projevila ve firmě Siemens s. r. o., odštěpný závod Elektromotory Mohelnice výrazným poklesem počtu zaměstnanců. Ze závodu bylo během roku 2009 postupně propuštěno více než 700 zaměstnanců. Výpověď z pracovního poměru dostali zejména výrobní dělníci, jejichž počet se ve firmě snížil o více než 650 osob. Avšak ze závodu odešli také nevýrobní dělníci i technickohospodářští pracovníci. Podle odpracovaných let dostali propuštění zaměstnanci 3–8 měsíční odstupné. Důvodem propouštění byl razantní pokles zakázek. V průběhu roku 2009 činil tento propad téměř 70 % z příjmu zakázek dosahující před krizí. Takto výrazné propouštění se projevilo také ve zvýšení míry nezaměstnanosti na Mohelnicku. Ta během roku 2009 vzrostla ze 7,9 % na 15,6 %, tedy téměř dvojnásobně.67 Propouštění zaměstnanců však nebylo jediné opatření, ke kterému musela společnost přistoupit. Jedním takovým opatřením bylo uzavření dohody s odborovou organizací o překážce v práci z odbytových důvodů, kdy se v určitých dnech vůbec 65
Vláda České republiky (1994). Siemens Česká republika (2011b). 67 Informace poskytnuté zaměstnancem firmy Siemens s. r. o., odštěpný závod Elektromotory Mohelnice; Šumperský a Jesenický deník (2009). 66
56
nepracovalo. Pracovní týden se tedy zkracoval a zaměstnanci obdrželi náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Následně také společnost vyhlásila celozávodní dovolenou. Docházelo také k uzavírání individuálních dohod o zkrácení týdenního úvazku s technicko-hospodářskými pracovníky. Ti měli nyní odpracovat místo 37,5 hodiny týdně pouze 32,5 hodiny. Dělníkům se pracovní doba zkrátila ještě více. Do práce měli chodit jen čtyři dny v týdnu na pět a půl hodiny. Dobu, o kterou se jim zkrátil pracovní týden, dostali uhrazenou jako překážku v práci. Dle ředitele závodu, byla tato opatření nezbytná. Bez jejich provedení by totiž muselo být ze závodu propuštěno dalších pět set osob.68 Situace v mohelnickém Siemensu se začala zlepšovat v roce 2010. Rok po velkém propouštění závod opět přijímá zaměstnance. Od března do května 2010 vytvořil více než sto nových pracovních míst a dalších 150 míst vzniklo do konce června. Pozitivní trend souvisel s oživením situace na světových trzích. Společnosti rostl počet zakázek, s čímž přicházela potřeba dalších zaměstnanců. Během roku 2010 přijal mohelnický závod téměř 500 osob. Přibíráni byli převážně zaměstnanci, kteří v době krize museli ze závodu odejít. Na konci roku 2011 se společnost dostala počtem zaměstnanců na úroveň doby před hospodářskou krizí. V posledních dvou letech se počet zaměstnanců firmy udržuje kolem hodnoty 2 100.69 Tab. č. 18 - Vývoj počtu zaměstnanců firmy Siemens s. r. o., odštěpný závod Elektromotory Mohelnice v letech 2007 až 2013 VD
ND
THP
Agentura
Celkem
2007
1 566
306
286
14
2 172
2008
1 565
314
296
2 175
2009
909
277
282
1 468
2010
1 091
316
321
237
1 965
2011
1 154
402
363
259
2 178
2012
1 066
394
370
280
2 110
986 385 372 351 2 094 2013 Zdroj: Data poskytnutá zaměstnancem firmy Siemens s. r. o., odštěpný závod Elektromotory Mohelnice, v letech 2007–2013 data k 31. 12. Vlastní zpracování. VD = výrobní dělníci; ND = nevýrobní dělníci; THP = technicko-hospodářští pracovníci; AGENTURA = agenturní zaměstnanci. 68 69
Šumperský a Jesenický deník (2009). Šumperský a Jesenický deník (2010).
57
V okrese Šumperk však také nalezneme společnost, která ekonomickou krizí nebyla výrazněji zasažena. Klein & Blažek spol. s r. o. Společnost Klein & Blažek spol. s r. o. je již více než 30 let dodavatelem obráběných a tvářených kovových dílů pro automobilový průmysl. Firma sídlí na severní Moravě blízko hranice České republiky s Polskem v malém městě Štíty. Historie společnosti sahá do roku 1958, kdy byl na základě rozhodnutí Krajského národního výboru v Olomouci proveden za účelem zprůmyslnění pohraničí převod výroby domovních zvonků, dětských hraček a lisování bakelitu z Olomouce do Štítů. Dne 2. 5. 1958 byl zahájen provoz na náměstí ve Štítech s počtem čtrnácti pracovníků. K rozvoji provozovny došlo zejména v roce 1960 při územní reorganizaci státu a změně sídla Krajského národního výboru z Olomouce do Ostravy. Z důvodu převzetí kooperačních prací byl zvýšen stav pracovníků na osmdesát. V roce 1968 byla ve spolupráci s MNV Štíty70 zahájena jednání týkající se odkoupení pozemku bývalého atletického a fotbalového stadionu. Na tomto pozemku se pak začalo s výstavbou nových výrobních hal pro již kapacitně nevyhovující provozovnu na náměstí. Stavba nového závodu byla ukončena v roce 1970. Současně s dokončením výstavby byla do nových prostor převedena první část výroby pro automobilové závody ŠKODA Mladá Boleslav. Stav zaměstnanců se prudce zvýšil na celkový počet 220. Nově postavený objekt byl jedním ze závodů okresního podniku JESAN Jeseník. Od 1. 1. 1990 se po rozpadu státního podniku JESAN Jeseník stal ze závodu státní podnik. Zakladatelem byl Okresní úřad Šumperk. Pro privatizaci byla v říjnu 1991 vybrána forma veřejné soutěže a tento privatizační projekt byl zpracován s tehdejším zakladatelem. Obec Štíty usilovala o možnost převzít funkci zakladatele a podle zákona ČNR71 ze dne 4. 9. 1990 se od 1. 1. 1993 také zakladatelem stala. Společně s vedením podniku a dozorčí radou nový zakladatel dne 8. 2. 1993 požádal o změnu formy privatizace z původní veřejné soutěže na přímý prodej předem určenému zájemci. Byly stanoveny podmínky – zajištění výroby pro minimálně 250 zaměstnanců, dodržení charakteru výroby a zajištění dodržování předepsaných ekologických norem. 70 71
MNV Štíty = Místí národní výbor Štíty. ČNR = Česká národní rada.
58
Podnik mezitím vypracoval nový privatizační projekt. V něm byly vzaty v úvahu potřeby regionu, zejména potřeba zaměstnanosti této odlehlé a od větších měst vzdálené oblasti. Při zajišťování výroby bylo rozhodnuto tak, aby byly vytvořeny pracovní podmínky i pro ženy. Privatizace byla po správním řízení uskutečněna a dne 1. března 1994 také realizována uzavřením kupní smlouvy mezi Fondem národního majetku a firmou KLEIBL, s. r. o. Ta byla v červenci 1994 přejmenována na Klein & Blažek, s. r. o. V okamžiku privatizace se s. p. JESAN nacházel v období hospodářského útlumu, měl celkem 141 zaměstnanců a objem výroby přibližně 123 mil. Kč. V roce 1996 firma Klein & Blažek, s. r. o. zakoupila Tírnu Štíty s.r.o.72 a přebudovala celý areál na strojírenskou výrobu. Došlo také k výstavbě skladu hotových výrobků, lisovny a přístavbě skladu materiálu. V roce 1997 dále k výstavbě budovy obchodního a ekonomického úseku. V následujících letech docházelo k dalším přístavbám a rozšiřování. Společnost Klein & Blažek spol. s r. o. se za 15 let své existence stala jednou z nejvýznamnějších firem v regionu, když se dosaženými hospodářskými výsledky v roce 2005 zařadila v žebříčku firem TOP 100 na 16. místo v Olomouckém kraji. Společnost za dobu své existence desetinásobně zvýšila tržby a počet zaměstnanců zvýšila na čtyřnásobek. Jedná se o ryze českou společnost, která se zabývá především dodávkami dílů pro automobilový průmysl. Firma je členem Sdružení automobilového průmyslu České republiky. Téměř 90 % výrobků míří do automobilového průmyslu, a to již více než 38 let. Je dodavatelem kovových součástí a sestav, vyráběných zejména technologiemi tváření, obrábění, svařování, tepelného zpracování a montáže. Spokojenost zákazníků této firmy se projevila řadou ocenění. Například opakovanou nominací na cenu Volkswagen Group Award v letech 2005 a 2006 nebo získáním titulu Visteon Important Partner Award – Metals Commodity pro Evropu za 2005.73 Z následujícího grafu je patrné, že hospodářská krize se do vývoje počtu zaměstnanců nijak nepromítla. Mezi lety 2008 a 2009 dokonce došlo k nárůstu počtu zaměstnanců, a to z 520 na 650. Až mezi lety 2009 a 2010 došlo k nepatrnému snížení počtu zaměstnanců na 622. V polovině roku 2013 má však firma 716 zaměstnanců, což je nejvíce od jejího založení. 72 73
Podnik, kde se zpracovávaly technické plodiny. Klein & Blažek spol. s r. o. (2011).
59
Počet zaměstnanců firmy Klein & Blažek 800
Počet zaměstnanců
700 600 500 400 300 200
počet zaměstnanců
100 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Rok
Obr. č. 4 – Vývoj počtu zaměstnanců firmy Klein & Blažek spol. s r.o. v letech 2004 až 201374 Tabulka č. 19 znázorňuje vývoj obratu firmy Klein & Blažek spol. s r. o. Zde je patrné, že dokonce obrat této firmy ve všech sledovaných letech neustále stoupal, výjimkou bylo pouze období mezi lety 2007 a 2008, kdy obrat firmy klesl z 36 573 tisíc eur na 31 043 tisíc eur. Pokles mohl být zapříčiněn tím, že firma koupila části výrobního areálu ORPA a. s. a zahájila budování závodu 3 – nástrojárna v Lanškrouně, pořidíla také nový souřadnicový 3D měřící stroj Contura G2 700 CNC. Období hospodářské krize nezpůsobilo pokles obratu. Firma totiž provedla převod výroby obráběných dílů z firmy b-Technologie a tím získala nové významné zákazníky: ThyssenKrupp Bilstein, TRW Autoelektronika a Kendrion, dále také uskutečnila převod výroby lisovaných dílů z ELITEX a tím získala nové projekty pro Škoda Auto, Porsche, Bentley a další zákazníky.75 Tab. č. 19 - Vývoj obratu firmy Klein & Blažek spol. s r. o. v letech 2004 až 2013 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
obrat (tisíc €) 24 271 27 462 32 178 36 573 31 043 33 573 34 245 35 382 39 867 47 250 Zdroj: Data poskytnutá zaměstnancem firmy Klein & Blažek spol. s r.o., v letech 2004–2012 data k 31. 12., v roce 2013 k 30. 6. Vlastní zpracování. 74
Data poskytnutá zaměstnancem firmy Klein & Blažek spol. s r. o., v letech 2004–2012 data k 31. 12., v roce 2013 k 30. 6. Vlastní zpracování. Číselní údaje k danému grafu jsou uvedeny v příloze č. 22. 75 Klein & Blažek spol. s r. o. (2011).
60
5.2 Nezaměstnanost Ještě v roce 1989 v České republice neexistoval trh práce a nezaměstnanost byla uměle udržována na nulové úrovni. Centrálně plánovaná ekonomika vytvářela a udržovala nadbytečná pracovní místa. Od roku 1989 však Česká republika prošla podstatnými změnami. Do ekonomiky se prosadily tržní rysy, výrazně se změnily vlastnické vztahy, zvýšily se rozdíly mezi lidmi a společenskými skupinami. Stejně tak se změnil trh práce, kde se střetává nabídka s poptávkou po práci a projevem nerovnováhy na tomto trhu je nezaměstnanost.76 Nezaměstnanost v České republice byla v první polovině 90. let nad očekávání nízká. Na rozdíl od srovnatelných zemí bývalé RVHP (Maďarsko, Slovensko, Polsko či NDR77) roční míra nezaměstnanosti v České republice po roce 1989 nikdy nepřekročila dvoucifernou hranici. Existují ekonomická i mimoekonomická vysvětlení tohoto jevu. Skutečnost je, že v první vlně, která ještě nebyla následována vlnou druhou, se česká ekonomika zbavila jen některých kategorií pracovníků (pracující důchodci, zahraniční pracovníci). Přitom odliv mnoha přebytečných osob z průmyslu zachytil dynamicky se rozvíjející sektor služeb a rozvoj drobného podnikání. Druhá vlna nezaměstnanosti znamenala koncem 90. let růst míry nezaměstnanosti za celou Českou republiku k dvouciferné hodnotě.78
5.2.1 Vývoj míry nezaměstnanosti Počátkem roku 1991 dochází v okrese Šumperk i v České republice ke zvyšování počtu registrovaných nezaměstnaných a k poklesu počtu volných pracovních míst. V prvních sedmi letech sledovaného období byla míra nezaměstnanosti v České republice pod 5 %, tedy relativně nízká. Bohužel okres Šumperk takovýchto hodnot nenabýval. Míra nezaměstnanosti zde dosahuje v celém období let 1990–2012 vždy vyšších hodnot (viz příloha č. 23 a č. 24).79 Nejmenší rozdíl byl zaznamenán v roce 1990, naopak k největšímu rozdílu došlo v roce 2009, kdy v okrese Šumperk byla míra nezaměstnanosti 14,6 %, kdežto v celé České republice 9,2 %. Křivka míry nezaměstnanosti okresu Šumperk a České republiky má podobný průběh s malými 76
Digitální knihovna Univerzity Pardubice (2006). RVHP = Rada vzájemné hospodářské pomoci, NDR = Německá demokratická republika. 78 MAREŠ, P. (2002), str. 50–52. 79 Do roku 1996 je součástí okresu Šumperk i okres Jeseník. Avšak i po oddělení tohoto okresu, byla míra nezaměstnanosti v okrese Šumperk vždy vyšší než v případě ČR. 77
61
odchylkami. Zatímco celorepubliková míra nezaměstnanosti dosáhla své maximální hodnoty v roce 2003 (10,3 %), okres Šumperk v roce 2009 (14,6 %). K nejvyššímu nárůstu došlo v okrese Šumperk mezi lety 1990 a 1991. Tehdy míra nezaměstnanosti vzrostla z 0,9 % na 8,4 %. S hodnotou 8,4 % se okres zařadil na 3. místo v rámci celé České republiky. Vyšší míru nezaměstnanosti měly pouze okresy Třebíč (8,8 %) a Příbram (9,1 %). Musíme si však uvědomit, že tyto hodnoty nejsou úplně přesné, protože až do 1. ledna 1996 byl součástí okresu Šumperk i dnešní okres Jeseník. K výrazné změně došlo také v období recese české ekonomiky, tedy v letech 1997 až 1999, kdy se v okrese Šumperk míra nezaměstnanosti zvýšila z 5,9 % na 12,1 %, tedy více než dvojnásobně. V následujících sedmi letech se míra nezaměstnanosti nedostávala pod 10 %. Se vstupem země do EU se situace na trhu práce zlepšovala a ukazatel nezaměstnanosti postupně klesal. Ve čtvrtém čtvrtletí 2008 však přišla hospodářská krize, která měla za následek opět zvyšování nezaměstnanosti. Mezi lety 2008 a 2009 došlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti z 8,1 % na 14,6 %.
Míra nezaměstnanosti (%)
16,0
Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Šumperk a ČR v letech 1990-2012
14,0 12,0 10,0 8,0 Okres Šumperk Česká republika
6,0 4,0 2,0
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
0,0 Rok
Obr. č. 5 – Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Šumperk a ČR k 31. 12. let 1990– 201280 80
Integrovaný portál MPSV (2013a). Databáze Centra pro regionální rozvoj MU v Brně, (2013). Vlastní zpracování. Černá čára – vymezuje vznik okresu Jeseník (1. ledna 1996). Červená čára – vymezuje změnu metodiky (od 31. 7. 2004 používá Ministerstvo práce a sociálních věcí novou metodiku – do čitatele ve vzorci pro výpočet míry registrované nezaměstnanosti jsou započítání pouze dosažitelní uchazeči – více v části Metodika práce). Číselní údaje k danému grafu jsou uvedeny v příloze č. 23 a č. 24.
62
Na konci roku 2012 se okres Šumperk zařadil na 14. místo mezi okresy České republiky s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Nejlepšího umístění však dosáhl v letech 1997, 1998, 2000 a 2003, kdy byl na 20. pozici v rámci všech okresů ČR. Následující tabulka zobrazuje situaci po vzniku okresu Jeseník v lednu 1996. Tab. č. 20 – Základní charakteristiky trhu práce v okrese Šumperk, okrese Jeseník a ČR k 31. 1. 1996
Území
Pracovní síla
Počet Počet Počet volných uchazečů registrovaných pracovních na 1 nezaměstnaných míst (VPM) VPM
MN (%)
Pořadí v rámci okresů ČR
okres Šumperk 60 911 2 963 1 047 2,8 4,6 18 okres Jeseník 20 535 1 593 389 4,1 7,2 3 ČR 5 082 291 164 430 89 916 1,8 3,1 Zdroj: Databáze Centra pro regionální rozvoj MU v Brně, (2013). Vlastní zpracování. MN = míra nezaměstnanosti. Před vznikem okresu Jeseník, měl okres Šumperk k 31. 12. 1995 míru nezaměstnanosti 4,7 % a řadil se na 14. pozici v rámci okresů ČR. Po odtržení klesla míra nezaměstnanosti okresu na 4,6 % a zlepšilo se i umístění mezi okresy, kde se Šumperk dostal na 18. místo. Hůře na tom byl okres Jeseník. Ten se po svém vzniku zařadil s mírou nezaměstnanosti 7,2 % na 3. místo za okresy Most a Louny (7,7 %).
5.2.2 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání Z následujícího grafu, který zobrazuje vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Šumperk v období let 1990 až 2012, je zřejmé, že průběh tohoto vývoje je velmi dynamický.
Nejnižší
počet
uchazečů
byl
v roce
1990,
kdy registrovaných
nezaměstnaných bylo pouze 758. V průběhu roku 1991 byl zaznamenán nárůst. Ze 758 uchazečů o zaměstnání bylo rázem 7 172 uchazečů. Následující rok uchazečů ubylo a v roce 1993 zase přibylo. Od tohoto roku klesal počet evidovaných uchazečů až do roku 1997. V dalších letech dochází zase k narůstání, později opět k poklesu. Nejvyšší počet registrovaných nezaměstnaných byl evidován v roce 2009, v případě České republiky v roce 2010. 63
9000
Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Šumperk
8000 7000
Počet
6000 5000 4000 3000
Počet uchazečů o zaměstnání
2000 1000 0 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 Rok
Obr. č. 6 – Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Šumperk k 31. 12. let 1990– 201281
5.2.3
Vývoj volných pracovních míst
Dalším ukazatelem je počet volných pracovních míst, který odráží situaci okresu z hlediska ekonomického. Údaje o počtu volných pracovních míst by měli zaměstnavatelé poskytovat na základě zákona úřadu práce. Ne vždy se tak děje, proto úřady práce neevidují veškerá volná místa. Stejně jako v případě vývoje počtu uchazečů má i vývoj volných pracovních míst dynamický charakter. Neustále dochází ke střídání růstu a poklesu volných pracovních míst. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán mezi lety 1993 a 1994, kdy počet nabízených pracovních míst vzrostl ze 435 na 1 205 míst. Nejvyššího počtu volných pracovních míst nabyl okres Šumperk v roce 1995, kdy dosáhl na hodnotu 1 351. V případě České republiky tomu bylo v roce 2007. Naopak minimální hodnota byla v okrese Šumperk v roce 2012, kdy zde bylo pouze 217 volných pracovních míst.
81
Integrovaný portál MPSV (2013a). Databáze Centra pro regionální rozvoj MU v Brně, (2013). Vlastní zpracování. Černá čára – vymezuje vznik okresu Jeseník (1. ledna 1996). Červená čára – vymezuje změnu metodiky (od 31. 7. 2004 používá Ministerstvo práce a sociálních věcí novou metodiku – pracuje se pouze s dosažitelnými uchazeči o práci – více v části Metodika práce). Číselní údaje k danému grafu jsou uvedeny v příloze č. 24.
64
1400
Počet volných pracovních míst v okrese Šumperk
1200
Počet
1000 800 600 400 200
Počet volných pracovních míst
0 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 Rok
Obr. č. 7 – Vývoj počtu volných pracovních míst v okrese Šumperk k 31. 12. let 1990– 201282
5.2.4 Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo Ukazatel počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo je dán podílem počtu registrovaných nezaměstnaných počtem volných pracovních míst83. Následující graf zobrazuje vývoj tohoto ukazatele v okrese Šumperk ale i v České republice. Z grafu vidíme, že průběh křivek si není moc podobný. Nejmenší rozdíly mezi oběma jednotkami byly v letech 1994 až 1998, přičemž úplně nejmenší rozdíl byl v roce 1997, kdy činil pouze 0,6. Naopak největší rozdíl byl zaznamenán v roce 2012. Kdy počet uchazečů na jedno volné pracovní místo byl v okrese Šumperk 38 a v České republice 15. Dokonce také vidíme, že celkem ve 12 rocích z celého sledovaného období byl počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v okrese Šumperk více než dvojnásobně větší než v případě celé České republiky. Při komparaci počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v okrese Šumperk s ostatními okresy České republiky, zjistíme, že v roce 1997 zaujímal okres Šumperk 82
Integrovaný portál MPSV (2013a). Databáze Centra pro regionální rozvoj MU v Brně, (2013). Vlastní zpracování. Černá čára – vymezuje vznik okresu Jeseník (1. ledna 1996). 83 Od 31. 7. 2004 se za místo registrovaných nezaměstnaných počítá pouze s dosažitelnými uchazeči o zaměstnání. Číselní údaje k danému grafu jsou uvedeny v příloze č. 24.
65
31. místo, v roce 2001 se umístil na 17. místě s největším počtem uchazečů na 1 VPM, v roce 2005 na 11. místě a v roce 2012 na 14. pozici. Nejlepšího umístění však dosáhl v roce 2010 (43. místo). Významné je také období ekonomické krize, kdy mezi lety 2008 a 2009 výrazně stoupla hodnota sledovaného ukazatele. Navýšení činilo více než čtyřnásobnou hodnotu z roku 2008 (hodnota stoupla ze 7 na 37,1 uchazečů na 1 VPM).
45,0
Vývoj počtu uchazečů na 1 VPM v okrese Šumperk a ČR
Počet uchazečů na 1 VPM
40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0
okres Šumperk
10,0 5,0
Česká republika 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
0,0 Rok
Obr. č. 8 – Vývoj počtu uchazečů na 1 VPM v okrese Šumperk a ČR k 31. 12. let 1990–201284
5.2.5 Nezaměstnanost ve správních obvodech POÚ a v jednotlivých obcích okresu Šumperk Jak již bylo řečeno, okres Šumperk je tvořen čtyřmi správními obvody obce s pověřeným obecním úřadem. Jsou to SO POÚ Hanušovice, SO POÚ Šumperk, SO POÚ Zábřeh a SO POÚ Mohelnice. Zábřežsko a Šumpersko mají shodný počet obcí, a to 28. Mohelnicko je tvořeno 14 obcemi. Nejmenším regionem je Hanušovicko, do kterého patří 8 obcí okresu. 84
Integrovaný portál MPSV (2013a). Databáze Centra pro regionální rozvoj MU v Brně, (2013). Vlastní zpracování. Černá čára – vymezuje vznik okresu Jeseník (1. ledna 1996). Červená čára – vymezuje změnu metodiky (od 31. 7. 2004 používá Ministerstvo práce a sociálních věcí novou metodiku – pracuje se pouze s dosažitelnými uchazeči o práci – více v části Metodika práce). Číselní údaje k danému grafu jsou uvedeny v příloze č. 24
66
Podívejme se tedy na jednotlivé oblasti z hlediska míry nezaměstnanosti do následující tabulky. Tab. č. 21 – Vývoj míry nezaměstnanosti ve vybraných administrativních jednotkách k 31. 12. let 2007–2011 2008 2009 území 2007 Hanušovicko 14,2 13,6 23,2 Šumpersko 7,1 7,0 12,4 Zábřežsko 7,6 7,4 13,6 Mohelnicko 6,4 7,9 15,6 okres Šumperk 8,1 8,1 14,6 Česká republika 6,0 6,0 9,2 Zdroj: Integrovaný portál MPSV (2013a). Vlastní zpracování.
2010 22,4 12,2 13,4 12,6 13,4 9,6
2011 21,0 11,6 12,0 10,8 13,0 8,6
Z tabulky je zřejmé, že ve všech sledovaných letech vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti ze všech sledovaných jednotek Hanušovicko. Hodnota ukazatele nezaměstnanosti je vždy také vyšší než v případě okresu Šumperk a dokonce více než dvojnásobně vyšší než v případě České republiky. Maximální hodnoty dosáhl tento region v roce 2009, kdy míra nezaměstnanosti činila 23,2 %. Nejnižší míru nezaměstnanosti mělo v roce 2008, 2009 a 2010 Šumpersko a v letech 2007 a 2011 Mohelnicko. Po celé sledované období byla míra nezaměstnanosti na Mohelnicku, Zábřežsku a Šumpersku nižší než v případě okresu Šumperk, jedinou výjimkou je rok 2009, kdy SO POÚ Mohelnice měl vyšší míru nezaměstnanosti, než byl průměr v okrese. Rok 2009 je také rokem, kdy všechny sledovaného jednotky nabyly své maximální hodnoty míry nezaměstnanosti, což je zapříčiněno vlivem hospodářské krize v celé České republice. Dalším ukazatelem situace na trhu práce je počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Vývoj tohoto ukazatele znázorňuje následující graf. Můžeme si všimnout, že ve všech správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem došlo mezi lety 2007 a 2011 k navýšení počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání, přičemž nejvyšší nárůst zaznamenalo Mohelnicko, kdy došlo k navýšení z 624 na 1 043 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, tedy přibližně o 67 procentních bodů. Vidíme také, že rok 2009 je opět rokem, kdy všechny sledované jednotky nabyly v rámci daného ukazatele svých maximálních hodnot.
67
Počet dosažitelných uchazečů
Vývoj počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve SO POÚ okresu Šumperk 5 000 4 000 Hanušovicko
3 000
Šumpersko 2 000
Zábřežsko Mohelnicko
1 000 0 2007
2008
2009 Rok
2010
2011
Obr. č. 9 – Vývoj počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve správních obvodech POÚ okresu Šumperk k 31. 12. let 2007–201185 Dalším faktorem ovlivňujícím trh práce je počet volných pracovních míst. Vývoj tohoto ukazatele je zaznamenán v následující tabulce. Vidíme, že počet volných pracovních míst ve všech správních obvodech v celém sledovaném období nedosáhl již nikdy hodnoty z roku 2007. K největšímu propadu došlo na Mohelnicku, kdy se počet volných pracovních míst snížil z 209 v roce 2007 na pouhých 35 v roce 2011. Hanušovicko vykazovalo nejnižší počet volných pracovních míst v roce 2009, kdy tento počet odpovídal zhruba šestině hodnoty z roku 2007. Šumpersko a Zábřežsko měly své minimum v roce 2011, kdežto Mohelnicko v roce 2009. Tab. č. 22 – Vývoj počtu volných pracovních míst ve SO POÚ okresu Šumperk k 31. 12. let 2007–2011 území Hanušovicko
2008
2007
2009
2010
2011
32
25
5
26
9
Šumpersko
456
455
165
264
149
Zábřežsko
274
167
32
59
60
39
42
35
209 61 Mohelnicko Zdroj: Integrovaný portál MPSV (2013a). Vlastní zpracování.
85
Integrovaný portál MPSV (2013a). Vlastní zpracování. Číselní údaje k danému grafu jsou uvedeny v příloze č. 25.
68
Zaměřme se nyní na jednotlivé obce okresu Šumperk. V roce 2007 mělo 36 obcí okresu vyšší míru nezaměstnanosti, než byl celookresní průměr (viz příloha č. 26). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v tomto roce v obcích na severu okresu, kam zasahují Rychlebské hory a Králický Sněžník, konkrétně v obcích Vikantice, Šléglov a Staré Město (viz příloha č. 26 a č. 27). V obci Vikantice byl ukazatel nezaměstnanosti (33,3 %) dokonce více než čtyřikrát vyšší než v přídě okresu Šumperk. Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Janoušov (2 %), Horní Studénky a Jedlí. V roce 2009 bylo nad průměrem okresu Šumperk dokonce 42 obcí. Nejvyšší míru nezaměstnanosti měly opět Vikantice (42,9 %), dále Krchleby (39,2 %) a Jindřichov (38,2 %), (viz příloha č. 26 a č. 28), nejnižší obce Bušín (6,3 %), Jedlí (8,6 %) a Písařov (8,9 %). Zajímavé je, že zatímco v roce 2007 byla celkem v 55 obcích míra nezaměstnanosti pod 10 %, tak v roce 2009 tato situace nastala pouze v 6 obcích okresu. Rok 2011 nepřinesl žádnou změnu, co se týče obce s nejvyšší nezaměstnaností, opět touto obcí byly Vikantice, kde míra nezaměstnanosti činila, stejně jako v roce 2009, 42,9 % (viz příloha č. 26 a č. 29). Následovaly obce Jakubovice a Jindřichov. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Bušín, Sobotín a Jedlí. Pod 10% hranici se tentokrát dostalo celkem 12 obcí okresu.
5.3 Dojížďka do zaměstnání v roce 2011 Ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo zjištěno, že z okresu Šumperk vyjíždí za prací celkem 16 069 obyvatel, což představuje 31,8 % zaměstnaných ekonomických aktivních osob, které v okrese žijí (viz příloha č. 30). Z toho v rámci okresu vyjíždí téměř 77 % (12 367 obyvatel), do jiných okresů v rámci Olomouckého kraje vyjíždí 1 517 lidí, z toho 89,6 % do okresu Olomouc (do okresu Jeseník 73 osob, do okresu Prostějov 34 osob a do okresu Přerov 51 osob). Do jiných krajů vyjíždí zhruba 12 % a do zahraničí necelá 2 %.86 V roce 2011 byl celkový počet osob dojíždějících do okresu Šumperk za prací 13 799 obyvatel (viz příloha č. 31). V rámci okresu dojíždělo téměř 90 % obyvatel, z jiných okresů kraje 6,5 % a z jiných krajů dojíždělo pouze 530 osob. Okres Olomouc byl okresem, ze kterého nejvíce osob dojíždělo do okresu Šumperk (86,6 % všech osob
86
ČSÚ (2013g).
69
dojíždějících z jiných okresu Olomouckého kraje). Z okresu Jeseník dojíždělo do okresu Šumperk 65 osob, z okresu Prostějov 33 a z okresu Přerov 23 osob.87 Okres Šumperk je územím, které má ve sledovaném období záporné saldo dojížďky za prací. K 26. 3. 2011 byla jeho hodnota -2 270, když na sledované území dojíždělo za prací 13 799 osob a vyjíždělo z něj 16 069 zaměstnaných osob. Počet obsazených pracovních míst v roce 2011 byl ve sledovaném okrese 48 194.88 Nejvíce zaměstnaných osob vyjíždí v roce 2011 za prací z obce Dlouhomilov (71 %), naopak nejméně z města Šumperk (14 %). Pouze 26 obcí má podíl vyjíždějících na celkovém počtu zaměstnaných ekonomicky aktivních obyvatel vyšší jak 50 %. Obcemi, které mají největší počet obsazených míst, jsou města Šumperk, Zábřeh a Mohelnice. Je to dáno tím, že v těchto městech sídlí významné podniky tohoto regionu. Město Zábřeh je sídlem firem jako Sulko s. r. o., Ekozis spol. s r. o., HDO spol. s r. o. a další. V Šumperku jsou nejvýznamnějšími podniky Epcos s. r. o., Metra Šumperk s. r. o., Pramet Tools s. r. o., Pars Nova a. s. a další. Město Mohelnice je sídlem společnosti Hella Autotechnik s. r. o. a Siemens s. r. o., odštěpný závod Elektromotory Mohelnice. Na základě Sčítání lidu, domů a bytů 2011 byla podle dojížďky do zaměstnání vymezena na území okresu Šumperk tři centra pracovní dojížďky. Jsou to města Šumperk, Zábřeh a Mohelnice. Nejvyšší počet obsazených pracovních míst má město Šumperk, a to 14 943. V Zábřehu je počet obsazených pracovních míst roven 6 036, a Mohelnice jich má 5 975. Největší zázemí, co do počtu obcí, má město Šumperk. Celkem pro 32 obcí je hlavním směrem dojížďky (viz příloha č. 32). Zázemí města Mohelnice tvoří 17 obcí. Nejmenší zázemí má město Zábřeh (15 obcí).89 Dále v okrese Šumperk jsou obce, ze kterých největší počet dojíždějících lidí za prací nedojíždí do vymezených center pracovní dojížďky (viz příloha č. 33 a č. 34). Takovýmito obcemi jsou Branná, Jindřichov, Malá Morava, Staré Město, Šléglov, ze kterých nejvíce osob dojíždí od města Hanušovice. Do obce Štíty, kde jedním z významných zaměstnavatelů je firma Klein & Blažek spol. s r. o., dojíždí lidé z Horních Studének, Jakubovic, Janoušova, Písařova a Zborova. Dále z obce Branná nejvíce osob dojíždí do Starého města a z obce Rohle do Klopiny.90
87
ČSÚ (2013g). ČSÚ (2013g). 89 ČSÚ (2013g). 90 ČSÚ (2013g). 88
70
6. Problémové skupiny na trhu práce V souvislosti s trhem práce bývá diskutován i problém marginalizace určité části pracovních sil na tomto trhu. Marginalizace je redukcí šancí, zatlačením pracovníků s určitými sociálními charakteristikami do nevýhodných či marginálních pozic na trhu práce (nejčastěji na sekundární trh práce91) a jejich vystavení vyššímu riziku nezaměstnanosti.92 Na trhu práce neexistují stejné šance v nalezení práce pro všechny uchazeče o zaměstnání. Objektem marginalizace mohou být celé sociální kategorie či skupiny (nejčastěji má tato marginalizace podobu diskriminace), či jednotlivci.93 Uplatnění na trhu práce je podmíněno řadou charakteristik. Například věkem, zdravotním stavem, pohlavím, vzděláním či dokonce příslušností k určité etnické skupině. Zmiňované charakteristiky vymezují skupiny osob s větším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny bývají také často vystavovány riziku opakované nezaměstnanosti. Je zřejmé, že právě na ony skupiny musí být zaměřena politika zaměstnanosti.94 Rizikovými skupinami uchazečů o zaměstnání lze bez ohledu na regionální rozdílnosti a momentální situaci na trhu práce, označit skupiny občanů se zdravotním postižením, mladistvé uchazeče o zaměstnání, absolventy škol, uchazeče společensky nepřizpůsobené, často měnící zaměstnání, se špatnou morálkou, dále nekvalifikované uchazeče, uchazeče pečující o děti do věku 15 let, vyšší věkové kategorie a také osoby bydlící v okrajových částech okresu s omezenou dopravní obslužností.95 Pořadí obtížné umístitelnosti je odvislé od regionu, respektive od celkové ekonomické situace dané oblasti, míře nezaměstnanosti, záleží i na absolutním počtu uchazečů v těchto skupinách. U všech skupin hraje také velkou roli návyk na nezaměstnanost.96 Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán. Individuální akční plán je dokument, který vypracovává krajská 91
Sekundární trh práce je charakterizován pracovními místy s nižší prestiží a s nižší mzdovou úrovní. Pracovní kariéra je zde málo výhodná, popřípadě se o kariéře nedá vůbec hovořit. Navíc je to trh méně stabilních pracovních příležitostí a pracovní kariéra osob, které se na tomto trhu pohybují, je periodicky přerušována obdobími kratší či delší nezaměstnanosti. 92 MAREŠ, P. (2002), str. 59, 64–65. 93 MAREŠ, P. (2002), str. 64–65. 94 BUCHTOVÁ, B., et al. (2002), s. 109. 95 KOTÍKOVÁ, J., et al. (2000), s. 26. 96 KOTÍKOVÁ, J., et al.(2000), s. 26.
71
pobočka Úřadu práce ČR za součinnosti uchazeče o zaměstnání. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování obsahu individuálního akčního plánu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání může požádat o vypracování individuálního akčního plánu kdykoliv v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Individuální akční plán vypracuje úřad práce vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců.97 Nyní se podívejme na vybrané problémové skupiny obyvatel blíže.
6.1 Osoby zdravotně postižené Ustanovení § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, definuje osoby se zdravotním postižením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. Osobami se zdravotním postižením jsou tedy fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni nebo fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Od 1. ledna 2012 již není Úřadu práce ČR umožněno vydávat rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou.98 Toto rozhodnutí nyní vydávají lékaři posudkové služby České správy sociálního zabezpečení. Osoby zdravotně postižené (OZP) žádají pomoc při řešení svých problémů, a to nejen získáním vhodného zaměstnání, jak v chráněných dílnách, tak i na volném trhu práce, ale i s vyřízením OZZ (osoba zdravotně znevýhodněná), invalidity, lhůtou platnosti, pracovně právními záležitostmi, zdravotními a někdy i osobními problémy. Hlavními příčinami nezaměstnanosti osob zdravotně postižených je nedostatek vhodné práce. Potřebují práci vhodnou vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, ale často i k vzdělání, popř. kvalifikaci. Požadují především práci na zkrácený úvazek, lehké, jednoduché, fyzicky nenáročné práce, práce s možností střídání poloh. Jejich požadavky
97 98
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., § 33, odstavec 2. Integrovaný portál MPSV (2012a).
72
však trh práce nabízí jen v omezené míře, což je hlavní příčinou jejich nezaměstnanosti.99 Na základě § 81 zákona č. 435/2004 Sb. je každý zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinen zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Tuto povinnost může zaměstnavatel splnit nejen zaměstnáním osob se zdravotním postižením, ale také odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám či odvodem do státního rozpočtu, popřípadě kombinací uvedených možností.100 Tab. č. 23 – Vývoj počtu nezaměstnaných osob se zdravotním postižením ve vybraných administrativních jednotkách k 31. 12. let 2002–2012 Okres Šumperk
Olomoucký kraj
Česká republika
Podíl Podíl Podíl na Podíl na Podíl na na na Abs. pracovní Abs. pracovní Abs. pracovní UoZ UoZ síle (%) síle (%) síle (%) (%) (%) 852 1,43 10,9 5 018 1,55 12,7 66 907 1,28 2002 982 1,55 12,4 5 248 1,61 12,9 71 806 1,36 2003 1,79 13,4 5 518 1,74 13,9 74 672 1,39 2004 1 114 1,84 14,5 5 459 1,70 15,1 75 316 1,39 2005 1 158 1,90 17,0 4 977 1,52 16,0 71 318 1,30 2006 1 140 1,72 19,5 4 375 1,34 18,6 65 216 1,18 2007 1 025 974 1,59 18,4 4 012 1,24 17,1 61 136 1,09 2008 1,88 12,5 4 672 1,42 11,4 67 738 1,19 2009 1 153 1,95 14,2 4 859 1,49 11,5 69 499 1,22 2010 1 235 1,73 13,0 4 152 1,28 10,9 63 092 1,11 2011 1 039 986 1,52 11,7 4 008 1,22 9,9 62 038 1,09 2012 Zdroj: Integrovaný portál MPSV (2013a), Integrovaný portál MPSV (2013b). zpracování. UoZ = uchazeči o zaměstnání. Rok
99
Podíl na UoZ (%) 13,0 13,2 13,8 14,8 15,9 18,4 17,4 12,6 12,4 12,4 11,4 Vlastní
Úřad práce Šumperk (2011). Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., § 81.
100
73
Průběh vývoje počtu nezaměstnaných zdravotně postižených osob je v okrese Šumperk velmi podobný jako v případě ČR. V předkrizovém období docházelo v obou administrativních jednotkách k poklesu nezaměstnaných OZP. Následující dva roky, tedy roky 2009 a 2010 počet těchto osob zase stoupal a pak došlo opět k poklesu. Počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením během let 2002–2012 však v okrese Šumperk vzrostl z 852 na 986 obyvatel, přičemž nejvíce těchto osob bylo v roce 2010 (1 235 osob se zdravotním postižením (ZP)). V tomto roce byl také podíl osob se zdravotním postižením na pracovní síle nejvyšší ze všech sledovaných let. Avšak podíl OZP na všech uchazečích o zaměstnání byl nejvyšší v roce 2007, kdy osoby se ZP představovaly téměř 20 % všech uchazečů o zaměstnání. Vidíme také, že zatímco v okrese Šumperk došlo během sledovaného období k nárůstu počtu osob se ZP, tak v Olomouckém kraji i v případě České republiky byl naopak zaznamenán pokles podílu této skupiny obyvatel. Navzdory tomu, že počet osob se zdravotním postižením se v České republice snižuje, okres Šumperk se řadí v pořadí 76 okresů České republiky na přednější místa s nejvyšším počtem uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením. Na konci roku 2002 se řadil na 33. místo, avšak v roce 2008 na 17. místo a v roce 2012 na 19. pozici. Problémem je nedostatek vhodných pracovních míst. Například v roce 2009 evidoval Úřad práce v Šumperku v průměru 17 míst, ale nezaměstnaných osob se zdravotním postižením bylo 1 153, o rok později bylo nahlášeno v průměru 20 volných míst.101 Pomoc uplatnit se na trhu práce poskytuje osobám se zdravotním postižením aktivní politika zaměstnanosti. Do 31. 12. 2010 byly podány dvě žádosti na zřízení chráněných pracovních dílen. Byly uzavřeny dvě dohody a byla vytvořena celkem dvě pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením. Úřadu práce v Šumperku bylo k datu 31. 12. 2010 podáno 15 žádostí na provoz chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen. Uzavřeno bylo celkem 15 dohod na provoz, čímž bylo podpořeno 83 pracovních míst pro OZP. Ve spolupráci s agenturou podporovaného zaměstnání se pracovalo s 69 OZP. Z tohoto počtu se v průběhu roku 2010 podařilo 16 klientů zaměstnat.102
101 102
Úřad práce Šumperk (2011). Úřad práce Šumperk (2011).
74
6.2 Osoby starší 50 let Jak ukazuje praxe, zaměstnavatelé při přijímání nových pracovníků dávají přednost mladším věkovým skupinám. Důvodů je hned několik. Ze strany zaměstnance jsou například předpokládány vyšší mzdové nároky na platové zařazení vyplývající z délky dosavadní praxe. Naopak ze strany zaměstnavatele to jsou zvýšené požadavky na práci s moderní technikou, znalost jazyků a také nižší flexibilita v pracovním zařazení předpokládaná u těchto osob. Lidé starší věkové kategorie mají také často nežádoucí návyky dosažené během celoživotní pracovní kariéry. Celoživotní setrvání v jediné profesi, na jednom pracovním místě, mnohdy způsobuje omezené pracovní dovednosti a zkušenosti. U těchto osob jsou častěji sledovány zdravotní problémy znamenající omezení v možnostech jejich pracovního zařazení. Možnost pracovního umístění osob vyšší věkové kategorie je závislá na kvalifikaci, schopnosti adaptovat se na současné požadavky trhu práce – nesoulad jejich kvalifikace se strukturou pracovních příležitostí. Zároveň je sledován také trend, kdy se vzrůstajícím věkem uchazeče o zaměstnání klesá jeho adaptabilita. 103 Tab. č. 24 – Vývoj počtu nezaměstnaných osob starších 50 let ve vybraných administrativních jednotkách k 31. 12. let 2002–2012 Okres Šumperk
Olomoucký kraj
Česká republika
Podíl Podíl Podíl na Podíl na Podíl na na na Abs. pracovní Abs. pracovní Abs. pracovní UoZ UoZ síle (%) síle (%) síle (%) (%) (%) 2,32 17,7 7 744 2,40 19,7 99 902 1,90 2002 1 384 2,67 21,3 8 689 2,66 21,3 112 675 2,14 2003 1 693 3,00 22,5 9 006 2,83 22,7 121 344 2,25 2004 1 864 3,16 25,0 9 320 2,90 25,8 128 406 2,37 2005 1 997 3,29 29,5 8 734 2,67 28,0 121 609 2,21 2006 1 981 1 664 2,79 31,7 7 507 2,30 32,0 108 736 1,96 2007 2,63 30,3 7 221 2,23 30,8 103 063 1,83 2008 1 605 4,13 27,5 11 023 3,36 26,8 144 595 2,53 2009 2 535 4,13 29,9 12 002 3,68 28,5 155 624 2,72 2010 2 612 3,62 27,1 10 122 3,13 26,6 132 325 2,32 2011 2 173 3,59 27,5 10 939 3,32 27,1 144 639 2,55 2012 2 326 Zdroj: Integrovaný portál MPSV (2013a), Integrovaný portál MPSV (2013b). zpracování. Rok
103
Podíl na UoZ (%) 19,4 20,8 22,4 25,2 27,1 30,6 29,3 26,8 27,7 26,0 26,5 Vlastní
KOTÍKOVÁ, J., et al. (2000), s. 35.
75
Mezi uchazeči o zaměstnání v průběhu let 2002 až 2012 výrazně přibylo osob starších 50 let. Tento jev je typický ve všech sledovaných jednotkách. Od konce roku 2002 se v okrese Šumperk zvýšil podíl těchto osob na pracovní síle z 2,32 % na 3,59 %, v případě České republiky to bylo z 1,9 % na 2,55 %. Ve všech zkoumaných jednotkách byl tento podíl nejvyšší v roce 2010, kdy v okrese Šumperk osoby starší 50 let tvořily 4,13 % pracovní síly (v Olomouckém kraji 3,68 %, v České republice 2,72 %). V žebříčku 76 okresů ČR se okres Šumperk řadí v roce 2002 na 23. pozici s nejvyšším počtem osob starších 50 let, v roce 2008 zaujímá 16. příčku a v roce 2012 klesl na 10. místo.
6.3 Osoby dlouhodobě nezaměstnané Nejohroženější skupinou nezaměstnaných osob v okrese Šumperk jsou osoby dlouhodobě nezaměstnané. Za dlouhodobě nezaměstnaného člověka považujeme každou osobu, která je evidována na úřadě práce 12 měsíců a více. Dlouhodobá nezaměstnanost je pro každého velmi nepříjemná. Mnozí občané totiž ztrácejí naději, víru sama v sebe, ztrácejí pracovní návyky a jejich znalosti a dovednosti rychle zastarávají. Komunikace s ostatními lidmi je složitější, většina nezaměstnaných se cítí dokonce se
i
zdravotně
nezaměstnaností
hůře.104 stále
Začlenění obtížnější.
na
pracovní
trh
Dlouhodobou
je
s prodlužující
nezaměstnaností,
ale i nezaměstnaností celkově jsou obecně ve větší míře postiženy ženy.105 Z následující tabulky je zřejmé, že v okrese Šumperk bylo k 31. 12. 2002 evidováno 3 158 uchazečů o zaměstnání déle než 12 měsíců. Na konci roku 2012 bylo dlouhodobě nezaměstnaných o 357 uchazečů o zaměstnání více. Také podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání se zvýšil, a to ze 40,4 % na 41,6 %. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti zaznamenala během let 2002 až 2012 taktéž nárůst (z 5,29 % na 5,42 %). Ve všech letech sledovaného období byla jak míra dlouhodobé nezaměstnanosti, tak podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání vždy vyšší, než byl celorepublikový průměr i než průměr Olomouckého kraje. Nejvyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti byla dosažena v okrese Šumperk v roce 2005, kdy dosáhla na hodnotu 5,73 %. V případě České republiky bylo maxima míry nezaměstnanosti dosaženo v roce 2003 (4,15 %). V roce 2012 byl počet 104 105
FinExpert (2012). SIROVÁTKA, T. (2005), str. 31.
76
dlouhodobě nezaměstnaných osob v okrese 3 515, což okres Šumperk zařadilo na 13. nejvyšší místo v rámci okresů České republiky (v roce 2008 – 20. místo, v roce 2002 – 15. místo). Tab. č. 25 – Vývoj počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob ve vybraných administrativních jednotkách k 31. 12. let 2002–2012 Okres Šumperk Rok Abs.
MDN (%)
Podíl na UoZ (%)
Olomoucký kraj
Abs.
MDN (%)
Podíl na UoZ (%)
Česká republika
Abs.
MDN (%)
Podíl na UoZ (%)
3 158 5,29 40,4 15 277 4,73 38,8 191 327 3,65 37,2 2002 3 306 5,21 41,7 16 378 5,01 40,2 218 336 4,15 40,3 2003 3 466 5,58 41,8 16 040 5,05 40,5 219 730 4,08 40,6 2004 3 618 5,73 45,3 14 966 4,66 41,4 212 804 3,93 41,7 2005 2 974 4,94 44,2 12 430 3,81 39,9 184 909 3,36 41,2 2006 2 205 3,69 42,0 8 758 2,69 37,3 136 913 2,47 38,6 2007 1 621 2,65 30,6 6 347 1,96 27,0 101 524 1,81 28,8 2008 2 275 3,71 24,7 8 297 2,53 20,2 123 873 2,17 23,0 2009 3 352 5,29 38,4 13 926 4,27 33,1 178 481 3,12 31,8 2010 3 222 5,37 40,2 14 577 4,51 38,2 184 130 3,22 36,2 2011 3 515 5,42 41,6 15 401 4,67 38,2 192 234 3,39 35,3 2012 Zdroj: Integrovaný portál MPSV (2013a), Integrovaný portál MPSV (2013b). Vlastní zpracování. MDN = míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Ve srovnání s roky před hospodářskou krizí, kdy byla dlouhodobá nezaměstnanost záležitostí skupiny osob, které měly zpravidla kombinované důvody pro to, aby nemohly nastoupit do zaměstnání (zdravotní stav, péče o osobu blízkou, dopravní dostupnost), se během roku 2009, což často přetrvalo i v roce 2010, ocitly v evidenci ÚP v řadách dlouhodobě nezaměstnaných osoby zasažené právě světovou hospodářskou krizí, které nemají žádné osobní důvody pro to, že nemohou nastoupit do zaměstnání, ale žádná vhodná pracovní příležitost pro ně prostě není.106 Z dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání mělo ke konci roku 2010 základní vzdělání 31 %, 47 % výuční list a 22 % středoškolské vzdělání s maturitou
106
Úřad práce Šumperk (2011).
77
nebo vysokoškolské vzdělání. Co se týká zdravotního stavu této skupiny, je 64 % bez zdravotního omezení.107 Tab. č. 26 – Průměrný počet dnů v nezaměstnanosti ve vybraných administrativních jednotkách k 31. 12. let 2002–2012 okres Šumperk Olomoucký kraj 513 518 2002 554 549 2003 581 593 2004 641 629 2005 698 647 2006 717 644 2007 581 501 2008 431 365 2009 506 421 2010 567 494 2011 605 525 2012 Zdroj: Integrovaný portál MPSV (2013a). Vlastní zpracování. Rok
Česká republika 484 530 567 610 649 659 539 413 446 508 517
Průměrná délka evidence v nezaměstnanosti v okrese Šumperk ve sledovaném období vzrostla, a to z 513 dnů na 605 dní, tedy na více než rok a půl. Vývoj průměrného počtu dní v nezaměstnanosti je v České republice podobný jako v okrese Šumperk. Od roku 2002 do roku 2007 počet dnů v nezaměstnanosti narůstal, následující dva roky klesal a od roku 2009 opět stoupá. Nejvyšší průměrný počet dní v nezaměstnanosti byl v okrese v roce 2007, kdy tato doba byla bez 13 dní celé dva roky. Nejmenšího rozdílu mezi okresem Šumperk a Českou republikou bylo dosaženo v roce 2004, kdy rozdíl průměrného počtu dnů v nezaměstnanosti činil pouze 14 dní. Naopak největší rozdíl byl zaznamenán v roce 2012, kdy dosáhl na hodnotu 88 dnů. Na dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání, nad 50 let věku, osoby se zdravotními problémy či ženy pečující o dítě do 15 let věku či jinak problémové uchazeče o zaměstnání se zaměřuje poradenská činnost.108
107 108
Úřad práce Šumperk (2011). Úřad práce Šumperk (2011).
78
6.4 Osoby pečující o dítě do 15 let Do skupiny osob pečujících o dítě do 15 let věku zařazujeme těhotné ženy, kojící, matky do devíti měsíců po porodu a osoby starající se o dítě do 15 let věku. Nezaměstnané osoby v evidenci úřadů práce pečující o děti do 15 let věku požadují pracovní místa se zvláštní úpravou pracovní doby a pracovního režimu. Takovýchto pracovních míst je však obecně nedostatek. Zaměstnavatelé tyto osoby odmítají zaměstnávat zejména vzhledem k možnosti časté absence z důvodu péče o nemocné dítě, dále jak již bylo řečeno také proto, že zmiňované osoby (jedná se zejména o ženy) obvykle potřebují upravit pracovní dobu tak, aby mohly skloubit plnění povinností pracovních s povinnostmi rodičovskými. Svou nezanedbatelnou roli hraje také skutečnost, že nemohou vykazovat práci přes čas a je pro ně ve většině případů nepřijatelné časově náročné dojíždění do zaměstnání. Také pouze ojediněle přijmou práci ve směnném provozu. Z výše uvedených důvodu je patrné, že bez podpory (a to jakékoli) zaměstnávání se stávají osoby pečující o dítě nezaměstnatelnými a dlouhodobě zůstávají v evidenci úřadu práce, a to často i přes dosaženou vysokou kvalifikaci. Ve snaze získat zaměstnání za každou cenu, mnohdy uchazeči, respektive uchazečky přijímají zaměstnání vyhovující z hlediska možnosti úpravy pracovní doby nebo zkráceného pracovního úvazku bez ohledu na dosažené vzdělání či kvalifikaci. Takové zaměstnání jim sice vyhovuje jako pečujícím osobám, nikoliv však jako osobám s určitými předpoklady pro výkon náročné práce. Proto zaměstnání po určité době opouštějí a vrací se zpět do evidence.109 U žen po návratu z mateřské dovolené a další mateřské dovolené je problém o to tíživější, že jejich sebedůvěra je obvykle ještě menší a několikaletá absence na trhu práce je více handicapuje (ztráta profesních znalostí a pracovních zkušeností).110 Počet nezaměstnaných osob pečujících o dítě do 15 let v okrese Šumperk od roku 2009 klesá. V případě Olomouckého kraje a České republiky dochází k poslednímu poklesu od roku 2010. K výraznému nárůstu došlo v okrese Šumperk mezi lety 2007 a 2008, kdy počet nezaměstnaných osob pečujících o dítě do 15 let věku vzrostl ze 174 na 716, přičemž v roce 2007 tvořil podíl této skupiny osob na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání 13,5 %, což je maximální podíl ze všech sledovaných let. Podíl počtu těhotných žen, kojících a matek do devíti měsíců po porodu na celkovém počtu osob 109 110
KOTÍKOVÁ, J., et al. (2000), s. 35. KOTÍKOVÁ, J., et al. (2000), s. 35.
79
pečujících o dítě do 15 let se pohybuje v rozmezí 4 % (v roce 2010) až 44,8 % (v roce 2007). Podílem této skupiny žen na pracovní síle se okres Šumperk řadí na 25. místo v roce 2004, na 49. místo v roce 2008 a na 30. nejvyšší pozici v rámci okresů České republiky v roce 2012. Podíl počtu všech osob pečujících o dítě do 15 let na pracovní síle zajišťuje okresu Šumperk 72. nejvyšší místo v roce 2004 v České republice, 22. místo v roce 2008 a taktéž v roce 2012. Tab. č. 27 – Vývoj počtu nezaměstnaných osob pečujících o dítě do 15 let věku ve vybraných administrativních jednotkách k 31. 12. let 2004–2012 Okres Šumperk
Olomoucký kraj
Česká republika
Podíl Podíl Podíl na Podíl na na na Abs. pracovní Abs. pracovní UoZ UoZ síle (%) síle (%) (%) (%) 0,48 3,6 3 647 1,15 9,2 74 384 1,38 2004 301 0,34 2,7 3 240 1,01 9,0 68 994 1,27 2005 215 0,27 2,4 2 797 0,86 9,0 61 462 1,12 2006 163 0,29 3,3 2 214 0,68 9,4 49 626 0,90 2007 174 1,17 13,5 2 786 0,86 11,9 46 030 0,82 2008 716 1,54 10,3 3 828 1,17 9,3 65 544 1,15 2009 944 1,30 9,4 4 278 1,31 10,2 71 116 1,24 2010 824 844 1,41 10,5 3 995 1,24 10,5 65 953 1,16 2011 1,14 8,7 2 749 0,83 6,8 46 085 0,81 2012 739 Zdroj: Integrovaný portál MPSV (2013a), Integrovaný portál MPSV (2013b). zpracování. Rok
Podíl na Abs. pracovní síle (%)
Podíl na UoZ (%) 13,7 13,5 13,7 14,0 13,1 12,2 12,7 13,0 8,5 Vlastní
6.5 Absolventi škol a mladiství Na základě Zákoníku práce je mladiství definován jako fyzická osoba mezi 15 až 18 rokem života. Absolventem je podle Zákoníku práce zaměstnanec, který vstupuje do zaměstnání odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže doba jeho odborné praxe po ukončení studia nedosáhla dvou let. Přičemž se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené.111 Absolventi škol a mladiství, kteří se ucházejí o své první zaměstnání, jsou v konkurenci s ostatními uchazeči značně znevýhodněni. Nemají praktické zkušenosti
111
Zákoník práce – č. 262/2000 Sb.
80
a základní pracovní návyky, ale také postrádají určité pracovní kontakty usnadňující lepší orientaci na trhu práce.112 Mezi hlavní příčiny nezaměstnanosti absolventů patří jednak nesoulad mezi strukturou absolventů a potřebami trhu práce a jednak nedostatek jejich praktických zkušeností. Absolventi mají také často nereálné požadavky na finanční ohodnocení své práce, nedokáží reálně zhodnotit své možnosti uplatnit se na trhu práce. Vedle toho je u nich sledována nechuť přijmout místo pod úrovní svého vzdělání nebo neodpovídající představě o výši platu, neochota podstoupit změnu své profesní orientace a dále omezený zájem části absolventů pracovat v původní nebo příbuzné profesi (špatná volba povolání je velmi často ovlivněna názorem rodičů).113 S nezaměstnaností absolventů a mladistvých se objevují závažné výchovné a psychologické problémy. Nezaměstnanost prodlužuje jejich adolescenci se všemi negativními důsledky pro ně samotné i pro jejich rodiny a společnost. Pokud si tito mladí lidé ve správném čase neosvojí potřebné pracovní návyky, nebudou schopni pracovat ani v dospělosti a nuda je pak povede k sociálně patologickému chování, k vyřazování ze společnosti. Prodloužená adolescence ohrožuje rozvoj osobní identity, identity mužství a ženství, dosažení nezávislosti na rodičích, akceptaci rodinných hodnot a hodnot společnosti. Ohrožuje i rozvoj profesionální role a schopnost navazovat a udržovat přátelství.114 Zatrpknutí v pohledu na svět může nastat zejména u mladých lidí, kteří v nedávné době ukončili vzdělání v méně žádaných oborech a nemají tak dostatečně vhodnou kvalifikaci pro uplatnění na trhu práce. Pracovní vyhlídky jsou pro ně mizivé a nezaměstnanost se pro ně může stát jediným možným způsobem života.115 Vysoký podíl mladých mezi nezaměstnanými, daný již tím, že podstatná část těch, kteří opouštějí školní lavice, nenachází práci, je nejen problémem těchto osob, ale i politickým problémem značné citlivosti. Tato situace totiž představuje pro rodiče podezření, že vláda není schopna zajistit dost práce pro budoucí generace.116
112
BUCHTOVÁ, B., et al. (2002), s. 110. KOTÍKOVÁ, J., et al. (2000), s. 31. 114 MAREŠ, P (2002), str. 127. HENDRY, L. B. (1983). 115 BUCHTOVÁ, B., et al. (2002), s. 110. 116 JORDAN, B. (1982). 113
81
Tab. č. 28 - Vývoj počtu absolventů a mladistvých ve vybraných administrativních jednotkách k 30. 4. let 2002–2011 Rok
Okres Šumperk Mladiství
Absolventi
Olomoucký kraj Mladiství
Absolventi
2002 65 692 384 3 829 2003 81 681 417 3 997 2004 65 589 360 3 269 2005 74 526 357 2 347 2006 71 405 349 2 006 2007 70 264 341 1 303 2008 93 212 328 965 2009 64 397 304 1 592 2010 52 417 266 2 183 2011 51 341 322 2 103 Zdroj: Integrovaný portál MPSV (2013c). Vlastní zpracování.
Česká republika Mladiství
Absolventi
6 712 6 917 6 944 6 206 5 817 5 823 5 384 5 829 5 731 5 452
45 068 45 375 41 673 31 157 27 183 19 205 13 734 20 888 27 043 26 461
V roce 2007 a 2008 se situace mladistvých a absolventů na trhu práce zlepšila, protože zaměstnavatelé měli vysokou potřebu pracovní síly a byli svolní tolerovat nedostatek praxe. S nástupem hospodářské krize se opět začalo postavení této skupiny uchazečů o zaměstnání zhoršovat, protože zaměstnavatelé při redukci zaměstnanosti začali nejdříve propouštět právě tuto skupinu. Ke konci roku 2009 činil meziroční nárůst absolventů škol a mladistvých v evidenci úřadu práce téměř 67 %. Během sledovaných let se počet nezaměstnaných mladistvých a absolventů škol snížil jednak v okrese Šumperk, ale i v Olomouckém kraji a České republice. V okrese Šumperk došlo ke snížení v případě mladistvých z 65 na 51 a v případě absolventů škol je pokles značnější, z 692 na 341, tedy více než o polovinu. V roce 2011 se nezaměstnanost absolventů škol snížila na 81,8 % roku 2010, v případě mladistvých došlo k poklesu na 98,1 % roku 2010. Zhoršenou situaci v zaměstnanosti této skupiny uchazečů o zaměstnání jen potvrzuje vývoj počtu hlášených volných pracovních míst pro absolventy škol, kdy jejich průměrný počet činil 183 v roce 2008, 35 v roce 2009 a 38 v roce 2010.117
117
Úřad práce Šumperk (2011).
82
Tab. č. 29 – Vzdělanostní struktura nezaměstnaných absolventů škol ve vybraných jednotkách k 30. 4. let 2002, 2008 a 2011 Mladiství
Česká Olomoucký okres republika kraj Šumperk
Území Rok
Abs.
(%)
Absolventi Abs.
Střední bez maturity
Střední s maturitou
Abs.
Abs.
(%)
(%)
Vysokoškolské Abs.
(%)
2002
65
8,6
692
297 39,2
339 44,8
56
7,4
2008
93 30,5
212
71 23,3
119 39,0
22
7,2
2011
51 13,0
341
134 34,2
162 41,3
45
11,5
2002
384
9,1
3 829
1 717 40,8
1 796 42,6
316
7,5
2008
328 25,4
965
306 23,7
531 41,1
128
9,9
2011
322 13,3
2 103
722 29,8
1 042 43,0
339
14,0
2002
6 712 13,0
45 068
20 895 40,4
21 011 40,6
3 162
6,1
2008
5 384 28,2
13 734
4 504 23,6
7 696 40,3
1 534
8,0
2011 5 452 17,1 26 461 8 983 28,1 13 665 42,8 3 813 11,9 Zdroj: Integrovaný portál MPSV (2013c). Vlastní zpracování. Podíly jsou vypočteny na celkovém počtu mladistvých a absolventů škol dohromady. Vymezení jednotlivých kategorií popsáno již dříve. Z předchozí tabulky je patrné, že nejvíce nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých, má střední vzdělání s maturitou. Naopak nejmenší podíl této skupiny nezaměstnaných osob tvoří v okrese Šumperk skupina vysokoškolsky vzdělaných osob. V roce 2012 je jejich podíl 11,5 %, což je však více než v roce 2002, kdy tento podíl činil 7,4 %. Nejproblémovější ze všech skupin absolventů jsou absolventi základních škol, kteří se nepřipravovali na budoucí povolání, nebo předčasně ukončili studium. Chybí jim studijní i pracovní návyky, motivace pracovat a oporou jim není ani rodina. Často jsou rodiče bez kvalifikace a vedeni v evidenci ÚP, žijí ze sociálních dávek a mladí přebírají model jejich života. Absolventi středních škol mají na trhu práce podstatně výhodnější pozici, ale v současné době zásadně omezenou možnostmi našeho trhu práce. Mnozí absolventi středních škol využívají možnosti dalšího studia, ať na středních, vyšších odborných, či vysokých školách, což je momentálně nejjednodušší a nejúčinnější řešení, připravovat se na oživení ekonomiky a zvyšovat svoji kvalifikaci a odbornost. Nejméně problematickou skupinou absolventů škol jsou vysokoškoláci, kteří jsou zpravidla ochotni hledat si zaměstnání i mimo okres, mají větší zájem pracovat 83
a uplatnit se v praxi. Je to skupina uchazečů o zaměstnání, která je schopna se nejlépe orientovat na trhu práce, potvrzuje, že čím více znalostí a dovedností může uchazeč nabídnout, tím je jeho situace na trhu práce jednodušší. V poslední době však není nabídka volných pracovních míst pro vysokoškoláky dostatečná, začíná se objevovat problém i s tzv. překvalifikovaností.118
6.6 Vzdělanostní struktura všech uchazečů o zaměstnání Celkový počet uchazečů o zaměstnání v okrese Šumperk během let 2002 až 2012 vzrostl ze 7 818 na 8 458. V průběhu sledovaného období se mění také podíly ve
vzdělanostní
struktuře
uchazečů
o
zaměstnání.
Nepočetnější
skupinou
nezaměstnaných ve všech letech jsou osoby se středním vzděláním bez maturity. Jejich procentuální zastoupení se pohybuje v rozmezí 45,3 % (v roce 2008) až 50,2 % (v roce 2009). Druhou nepočetnější skupinou jsou osoby se základním vzděláním. Do této kategorie zařazujeme osoby bez vzdělání, s neukončením vzděláním a osoby se základním vzděláním. Nejvyššího podílu (30,6 %) dosáhla tato skupina v roce 2007, kdy počet uchazečů o zaměstnání byl nejnižší z celého sledovaného období. Skupina osob se základním vzděláním je také jedinou kategorií, která zaznamenala během let 2002–2012 pokles (z 28,3 % na 25,1 %). Všechny ostatní kategorie svůj podíl zvýšily. Zastoupení uchazečů o zaměstnání se středním vzděláním s maturitou se pohybuje v rozmezí 20,7 % (v roce 2005 a 2006) až 22,4 % (v letech 2011 a 2012). Podíl uchazečů o zaměstnání s vysokoškolským titulem zaznamenal výrazný nárůst, a to z 2,6 % v roce 2002 na 4,2 % v roce 2012. V České republice i Olomouckém kraji je situace naprosto totožná (viz příloha č. 35 a č. 36). Taktéž převažují uchazeči o zaměstnání se středním vzděláním s maturitou, také došlo ke snížení počtu nezaměstnaných se základním vzděláním a též skupina uchazečů s vysokoškolským vzděláním zaznamenala v průběhu sledovaného období nárůst. V okrese Šumperk v roce 2012 je však podíl této kategorie a kategorie uchazečů o zaměstnání se středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním nižší než v případě České republiky i Olomouckého kraje. Naopak podíl nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity je v okrese Šumperk v roce 2012 výrazně vyšší než ve zbylých zkoumaných
118
Úřad práce Šumperk (2011).
84
jednotkách (v okrese Šumperk 48,3 %, v Olomouckém kraji 45,8 % a v České republice 43,3 %). Tab. č. 30 – Vývoj struktury vzdělanosti uchazečů o zaměstnání v okrese Šumperk k 31. 12. let 2002–2012 Z toho vzdělání Rok
Celkem UoZ
Základní Abs.
(%)
Střední bez maturity
Střední s maturitou
Abs.
Abs.
(%)
2002 7 819 2 209 28,3 3 663 46,8 1 746 2003 7 933 2 297 29,0 3 756 47,3 1 692 2004 8 285 2 337 28,2 3 940 47,6 1 793 2005 7 986 2 286 28,6 3 857 48,3 1 651 2006 6 723 2 013 29,9 3 133 46,6 1 391 2007 5 253 1 605 30,6 2 390 45,5 1 100 2008 5 298 1 564 29,5 2 402 45,3 1 149 2009 9 208 2 236 24,3 4 623 50,2 2 045 2010 8 722 2 186 25,1 4 316 49,5 1 903 2011 8 015 2 056 25,7 3 858 48,1 1 798 2012 8 458 2 125 25,1 4 081 48,3 1 895 Zdroj: Integrovaný portál MPSV (2013b). Vlastní zpracování. UoZ = uchazeči o zaměstnání. Vymezení jednotlivých kategorií popsáno již dříve.
(%) 22,3 21,3 21,6 20,7 20,7 20,9 21,7 22,2 21,8 22,4 22,4
Vysokoškolské Abs. 201 188 215 192 186 158 183 304 317 303 357
(%) 2,6 2,4 2,6 2,4 2,8 3,0 3,5 3,3 3,6 3,8 4,2
Uchazeči o zaměstnání s pouze základním vzděláním jsou velmi problémovou kategorií. U této skupiny je poměrně často sledováno spoléhání se na vnější pomoc, neschopnost samostatného řešení osobních problémů, nereálné mzdové požadavky a požadavky na trh práce (zejména pokud se jedná o osoby, které měly dlouhodobě relativně kvalitní pracovní místo). Tyto osoby, díky patrně nastavenému sociálnímu systému, dávají často přednost sociálním dávkám před uplatněním na trhu práce. Ze strany zaměstnavatelů je sledován předsudek o nízké kvalitě a motivaci této pracovní síly. Požadují proto i na pracovní místa pro osoby se základním vzděláním osoby vyučené. Tato tendence je podporována i celkovým nedostatkem pracovních příležitostí. Svou negativní roli při případné možnosti zaměstnání těchto uchazečů o zaměstnání hrají i značné možnosti práce na černo.119
119
KOTÍKOVÁ, J., et al. (2000).
85
Tab. č. 31 – Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání na 1 VPM na základě vzdělanostní struktury ve vybraných jednotkách k 31. 12. let 2002–2012
Základní
Střední bez maturity
Střední s maturitou
Vysokoškolské
Počet uchazečů na 1 Počet uchazečů na 1 VPM VPM Stupeň Stupeň Rok Rok vzdělání vzdělání okres okres ČR Rozdíl ČR Rozdíl Šumperk Šumperk 73,6 13,3 60,3 17,3 11,6 5,7 2002 2002 49,9 13,1 36,8 18,8 12,8 6,0 2003 2003 63,2 8,3 54,9 19,3 11,0 8,3 2004 2004 33,1 8,7 24,4 19,8 9,6 10,2 2005 2005 27,2 4,6 22,6 7,0 4,3 2,7 2006 2006 7,0 1,8 5,2 4,3 2,6 1,7 2007 2007 12,8 2,7 10,1 5,3 4,1 1,2 2008 2008 86,0 12,0 74,0 40,6 26,3 14,3 2009 2009 35,8 16,9 18,9 20,5 21,6 -1,1 2010 2010 57,1 13,4 43,7 32,4 15,7 16,7 2011 2011 36,0 12,3 23,7 42,1 18,8 23,3 2012 2012 25,3 17,8 7,5 15,5 5,7 9,8 2002 2002 29,7 19,8 9,9 23,5 6,2 17,3 2003 2003 40,8 18,0 22,8 19,5 6,1 13,4 2004 2004 28,5 14,4 14,1 7,8 5,9 1,9 2005 2005 12,8 7,2 5,6 6,6 3,7 2,9 2006 2006 8,0 4,8 3,2 3,9 2,9 1,0 2007 2007 10,9 6,6 4,3 8,3 4,2 4,1 2008 2008 29,2 18,2 11,0 9,8 9,2 0,6 2009 2009 23,5 17,4 6,1 8,3 10,5 -2,2 2010 2010 25,3 14,3 11,0 11,7 9,6 2,1 2011 2011 35,8 17,0 18,8 44,6 11,9 32,7 2012 2012 Zdroj: Integrovaný portál MPSV (2013b). Vlastní zpracování. Vývoj počtu uchazečů na 1 pracovní místo není příliš pozitivní. K poklesu tohoto ukazatele došlo ve sledovaném období v okrese Šumperk pouze v kategorii základního vzdělání (ze 73,6 uchazečů na 36). Všechny zbývající skupiny zaznamenaly nárůst počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo. Nejvyšší byl u skupiny s vysokoškolským vzděláním, kdy došlo ke zvýšení z 15,5 uchazeče na 1 VPM v roce 2001 na 44,6 uchazečů v roce 2012. Ovšem vysoká hodnota 44,6 vysokoškolsky vzdělaných uchazečů na 1 volné pracovní místo byla zapříčiněna tím, že na konci 4. čtvrtletí roku 2012 bylo volných již pouze 8 pracovních míst pro tuto skupinu uchazečů o zaměstnání. Většina nabízených míst byla totiž v průběhu roku již obsazena (na začátku 1. čtvrtletí bylo nabízeno 51 pracovních míst pro tuto skupinu uchazečů o zaměstnání). Patrné jsou také výrazné rozdíly mezi okresem Šumperk a celou Českou republikou. Ve všech 86
letech a všech kategoriích je na tom Česká republika lépe, výjimkou je pouze rok 2010, kdy podíl uchazečů se středním vzděláním bez maturity a s vysokoškolským vzděláním na 1 volné pracovní místo byl vyšší v České republice než v okrese Šumperk.
87
7. Cizinci na trhu práce Česká republika se stejně jako další země EU stává cílovou zemí emigrantů, kteří se touto formou snaží získat lepší životní podmínky. Zaměstnávání cizinců vyžaduje specifické přístupy ze strany státu a legislativních předpisů, protože cizinci jsou velmi specifickou skupinou.120 Cizincem se z hlediska zákona o zaměstnanosti č. 435/2000 Sb. rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem EU/EHP 121 a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem. Cizincem je i osoba bez státní příslušnosti. Cizinci, kteří mají na území ČR trvalý pobyt, mají z hlediska zaměstnávání stejné právní postavení jako občané České republiky, to znamená, že při výběru zaměstnání nejsou omezováni s výjimkou některých povolání, kde podle právních předpisů platných na území ČR se vyžaduje státní občanství.122 Vstup, pobyt a vycestování z území České republiky je v kompetenci Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Cizinec smí na území ČR pobývat přechodně nebo trvale. Ministerstvo vnitra může z důvodů stanovených zákonem nevydat cizinci vízum nebo povolení k pobytu (přechodnému i trvalému). Důvody pro neudělení víza nebo jiného povolení k pobytu (přechodnému i trvalému) jsou vymezeny zákonem.123 K velké změně došlo dle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti od 1. 5. 2004, kdy občané EU/EHP a Švýcarska včetně rodinných příslušníků, nejsou považováni za cizince a mají v ČR volný přístup na trhu práce. Specifickou skupinou jsou občané států EU sousedících s Českou republikou, kteří do ČR dojíždějí za prací a 1x týdně se zase vracejí domů. Jedná se o tzv. pendlery.124 Možnosti cizinců při hledání a udržení práce ovlivňuje řada věcí. Zejména se jedná o úroveň vzdělání a dosaženou kvalifikaci ale hlavně o znalost českého jazyka. Velké množství imigrantů směřuje na sekundární trh práce, kde postačuje základní vzdělání, případně výuční list. Dalšími překážkami mohou být překážky administrativní.125 Cizince na českém trhu práce evidujeme v několika skupinách. Jedná se o skupinu cizinců s platným povolením k zaměstnání, se zelenými a modrými kartami, další 120
EXPAK – AT.cz (2011). EU = Evropská Unie, EHP = Evropský hospodářský prostor (Island, Norsko, Lichtenštejnsko). 122 Integrovaný portál MPSV (2012b). 123 ČSÚ (2012d). 124 EXPAK – AT.cz (2011). 125 EXPAK – AT.cz (2011). 121
88
skupinou jsou cizinci ze třetích zemí, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání, dále občané EU/EHP a Švýcarska a poslední skupinu tvoří cizinci s živnostenským oprávněním. 126
Vývoj počtu zaměstnaných cizinců v okrese Šumperk 1000
Počet
800 600 400
počet zaměstnaných cizinců
200 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok
Obr. č. 10 - Vývoj počtu zaměstnaných cizinců v okrese Šumperk k 31. 12. let 2002–2012 127 Počet zaměstnaných cizinců v okrese Šumperk se během sledovaného období zvýšil ze 421 pracujících cizinců na 675. Od roku 2002 až do roku 2008 počet těchto osob neustále zvyšoval. V roce 2008 dosáhl svého maxima, kdy počet pracujících cizinců dosáhl v okrese na hodnotu 801 zaměstnaných cizinců. Ve srovnání se zbylými okresy Olomouckého kraje, má okres Šumperk druhý nejnižší počet zaměstnaných cizinců, po okrese Jeseník (viz příloha č. 37). Podíl na pracovní síle byl dokonce v 8 letech sledovaného období ze všech okresů Olomouckého kraje nejnižší, pouze v roce 2002 a 2011 byl tento podíl nižší v okrese Jeseník. Ve všech okresech Olomouckého kraje však došlo během let 2002 až 2011 k navýšení počtu zaměstnaných cizinců. Procentuální podíl zaměstnaných cizinců se v okrese Šumperk pohybuje v rozmezí 0,71 % (v roce 2002) až 1,31 % (v roce 2008), zatímco v České republice mezi 3,08 % až 6,43 %. Při celorepublikové komparaci okresů s nejvyšším počtem zaměstnaných cizinců, patřil okres Šumperk v roce 2002 a 2008 na 73. místo a v roce 2011 na 71. místo.
126
VÚPSV (2012). VÚPSV (2012). Vlastní zpracování. Číselní údaje k danému grafu jsou uvedeny v příloze č. 37. 127
89
421 92 2002 485 105 2003 551 92 2004 591 150 2005 622 123 2006 625 107 2007 801 191 2008 663 54 2009 630 10 2010 675 25 2011 Zdroj: VÚPSV (2012). Vlastní zpracování.
0 5 12 31 39 31 37 35
270 264 319 301 348 300 215 264
170 171 189 172 168 186 223 278 368 351
Podíl cizinců na pracovní síle (%)
Cizinci s živnostenským oprávněním
Počet občanů EU/EHP a Švýcarska
Cizinci ze třetích zemí, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání
Platná povolení k zaměstnání cizinců, zelené a modré karty
Rok
Celková zaměstnanost cizinců
Tab. č. 32 – Struktura cizinců na trhu práce v okrese Šumperk k 31. 12. let 2002–2011
0,71 0,76 0,89 0,94 1,03 1,05 1,31 1,08 1,00 1,13
Nejpočetnější skupinou cizinců na trhu práce v okrese Šumperk jsou cizinci s živnostenským oprávněním. Počet těchto osob během sledovaného období dokonce stoupl, a to ze 170 na 351. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2010, kdy počet cizinců, kteří získali živnostenské oprávnění, byl 368. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří občané Evropské Unie, EHP a Švýcarska. Ke konci roku 2010 jich v okrese pracovalo 215, z toho nejvíce ze Slovenska (166), Polska (16) a Bulharska (12). Tito občané pracovali převážně ve strojírenství, zdravotnictví či jako řidiči TIR.128 Významnou skupinou cizinců na trhu práce v okrese Šumperk jsou osoby s občanstvím Slovenské republiky. V roce 2002 byl počet těchto osob 159, po té jejich počet až do roku 2006 stoupal (tento rok dosáhl počet Slováků v okrese nejvyšší hodnoty, a to 277), dále mezi lety 2007 a 2088 došlo k vzestupu z 235 na 247, po té až do roku 2010 počet zaměstnaných občanů Slovenské republiky klesal a v roce 2011 stoupl na 202 osob. Podíl těchto občanů na pracovní síle nedosahuje v žádném roce ani půl procenta. Srovnání vývoje počtu zaměstnaných občanů Slovenské republiky v okresech Olomouckého kraje zobrazuje následující tabulka. Při komparaci
128
Úřad práce Šumperk (2011).
90
počátečních a koncových let, došlo ve všech okresech ke zvýšení zaměstnaných občanů Slovenské republiky. Nejblíže se hodnotám v okrese Šumperk blíží okres Prostějov. Zatímco v letech 2004, 2005 a 2006 byl počet cizinců slovenské národnosti v okrese Prostějov nižší než v okrese Šumperk, ve zbývajících letech to bylo opačně. Nejméně občanů SR má však ve všech zkoumaných rocích okres Jeseník.
Vývoj počtu občanů SR zaměstnaných v okrese Šumperk
Počet
300 200 100
Občané SR
0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok
Obr. č. 11 – Vývoj počtu občanů Slovenské republiky zaměstnaných v okrese Šumperk k 31. 12. let 2002–2011129 Tab. č. 33 – Vývoj počtu občanů Slovenské republiky zaměstnaných v okresech Olomouckého kraje k 31. 12. let 2002–2011 Území Okresy Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Abs. Abs. Abs. Abs. Abs. Abs. 28 506 182 269 159 1 144 2002 57 702 391 318 209 1 677 2003 60 753 201 287 225 1 526 2004 65 856 181 345 234 1 681 2005 47 1 029 220 401 277 1 974 2006 58 1 353 287 545 235 2 478 2007 63 1 180 306 604 247 2 400 2008 46 1 089 244 413 231 2 023 2009 37 1 295 284 382 166 2 164 2010 38 1 353 288 391 202 2 272 2011 Zdroj: VÚPSV (2012). Vlastní zpracování. Rok
129
ČR Abs. 56 558 58 034 59 818 75 297 91 355 101 233 100 223 98 192 100 727 106 425
VÚPSV (2012). Vlastní zpracování.
91
8. Závěr Po roce 1989 došlo v České republice k velkým změnám. Přechod od centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní se projevil mimo jiné také ve struktuře zaměstnanosti, kdy došlo poklesu osob zaměstnaných v sekundárním sektoru. Tato skutečnost se projevila také na území okresu Šumperk, ne však tak výrazně jako v případě České republiky. Počet osob zaměstnaných v průmyslu v roce 1989 tvořil téměř 50 % veškeré pracovní síly okresu. V roce 2011 podíl těchto osob dosahoval necelých 46 %. Výraznější pokles zaznamenal primární sektor. Podíl osob pracujících v zemědělství se v průběhu sledovaného období (tedy let 1989 až 2011) snížil ze 17 % na 4 %. Nárůstu se dočkal sektor služeb. Mezi lety 1989 až 2011 se počet osob pracujících v terciéru zvýšil z 34 % na 50 %. Takže zatímco v roce 1989 téměř 50 % pracovní síly pracovalo v průmyslu, v roce 2011 již v terciéru. Z hlediska jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu došlo také k výrazným změnám. Zatímco v roce 1989 měl rozhodující úlohu průmysl strojírenský, dále textilní, kožedělní a oděvní a také elektrotechnický průmysl, v roce 2011 byla skladba odvětví zpracovatelského průmyslu jiná. Nejdůležitější pozici měl stále průmysl strojírenský s významnými firmami jako například Pars nova a. s., Klein & Blažek spol. s r. o. či ZKL Hanušovice, a. s., druhé místo však již nedržel průmysl textilní, nýbrž elektrotechnický (firmy: Siemens s. r. o, odštěpný závod Elektromotory Mohelnice, Hella Autotechnik, s. r. o., Epcos s. r. o. a další) následovaný průmyslem hutnickým a kovozpracujícím. Textilní průmysl během sledovaného období zaznamenal obrovský úpadek v okrese. V roce 2011 zaujímal zcela poslední pozici ve sledovaných odvětvích zpracovatelského průmyslu, kdy tvořil pouze 3,65 % pracovní síly. Významné závody, jako například Hedva, Moravská Třebová či Perla, Ústí nad Orlicí, byly v okrese Šumperk uzavřeny a jejich budovy chátrají. Okres Šumperk je v rámci okresů Olomouckého kraje v přepočtu PZI na počet obyvatel nejlépe. V porovnání se všemi okresy České republiky si také nestojí špatně. V roce 2011 se zařadil na 33. místo s nejvyšším počtem investic na 1 000 obyvatel. V diplomové práci byla také vypracována případová studie vlivu ekonomické krize na vybraných podnicích okresu Šumperk. Byla vybrána firma Siemens Elektromotory s. r. o., na níž byl demonstrován negativní vliv ekonomické krize, a také společnost Klein & Blažek spol. s r. o. z důvodu příkladu kvalitní privatizace. Ačkoliv se hospodářská krize do situace na trhu práce v okrese Šumperk promítla zvýšením 92
počtu nezaměstnaných, také poklesem počtu volných pracovních míst, firma Klein & Blažek spol. s r. o. situace ustála velmi dobře. Nedošlo zde k poklesu počtu zaměstnanců, dokonce se obrat firmy mezi lety 2008 a 2009 zvýšil. Firma totiž provedla významné kroky, které vedly k tomu, že hospodářskou krizi nikterak nepocítila. Z části diplomové práce věnující se nezaměstnanosti je právě patrný vliv ekonomické krize. Mezi lety 2008 a 2009 vzrostla míra nezaměstnanosti z 8,1 % na 14,6 % a okres Šumperk se rázem dostal na 7. místo s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v rámci okresů České republiky. Samozřejmě v tomto období došlo také k nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání a k poklesu volných pracovních míst. Z hlediska nezaměstnanosti v jednotlivých regionech okresu, je na tom nejhůře Hanušovicko, kde míra nezaměstnanosti na konci roku 2011 činila 21 %. Z hlediska problémových skupin jsou v okrese nejohroženější osoby dlouhodobě nezaměstnané. Jejich podíl na pracovní síle činí téměř 5,5 %. V neposlední řadě můžeme také říci, že okres Šumperk není příliš atraktivní pro práci cizinců. Trvale se řadí mezi okresy s nejnižším podílem zaměstnaných cizinců. Zpracovat obecnější prognózu očekávaných tendencí ve vývoji situace na trhu práce není příliš jednoduché. Lze předpokládat, že z hlediska nezaměstnanosti, bude mít nejlepší
postavení
i
v budoucnosti
Mohelnicko
díky
dvěma
významným
zaměstnavatelům okresu (Siemens s. r. o, odštěpný závod Elektromotory Mohelnice a Hella Autotechnik, s. r. o.). Naopak problémovou oblasti bude zřejmě i nadále Hanušovicko, což je zapříčiněno nedostatkem připravených průmyslových ploch, geografickou polohou, v porovnání se zbytkem okresu také horší dopravní infrastrukturou. Nedostatek pracovních míst bude způsobovat odchod mladého vzdělaného obyvatelstva za prací mimo region. Situaci v regionu by dozajista pozitivně ovlivnil příchod nového investora. Pro potenciálního investora okres Šumperk zaručuje výhodnou dopravní polohu v rámci železniční sítě, také relativně nízkou cenu půdy a pozemků a dostupnou pracovní sílu. Podle mého odhadu bude docházet také ke zvyšování podílu uchazečů o zaměstnání z rizikových skupin, zejména tedy osob starších 50 let.
93
Summary The aim of the thesis is to evaluate changes in the labour market in the district of Šumperk after the year 1989. For this, a method of a regional geographical analysis has been chosen, specifically the comparative analysis. The selected area is compared with larger areas, mostly with the whole Czech Republic. The thesis consists of a review of literature related to this topic, demarcations of the district of Šumperk based on socio-economic and physiographic characteristics. A significant part of the thesis deals with the analysis of the labour market in terms of both employment and unemployment, and also in terms of commuting to work. The thesis handles the position of problematic groups and foreigners in the labour market of the district of Šumperk, too. A part of the text judges the influence of the economic crisis on the enterprises Siemens s. r. o., odštěpný závod Elektromotory Mohelnice and Klein & Blažek spol. s r.o.
94
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: BARTOŠ, J. a kol. Zábřeh - 750 let. Zábřeh: Město Zábřeh, 2004, 161 s. BAŠTOVÁ, M., FŇUKAL, M., KREJČÍ, T., TONEV, P., TOUŠEK, V. Největší centra dojížďky za prací na Moravě a ve Slezsku v letech 1991-2001. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2005. ISBN 80-7318-359-5. BUCHTOVÁ, B., et al. Nezaměstnanost, psychologický, sociální a ekonomický problém. Praha: Grada Publishing a.s., 2002, 236 s., ISBN 80-247-9006-8. ČECHRÁK, C. Nezaměstnanost: studie o hospodářské politice proti průmyslové nezaměstnanosti. Bratislava: Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě, 1926, 169 s. ČERNOHORSKÁ, L. Komparace vývoje nezaměstnanosti v České republice a na Slovensku. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006. DEMEK, J., et al. Zeměpisný lexikon ČSR - hory a nížiny. Praha: Academia, 1987. 584 s. ISBN 80-86064-99-9. ENGLIŠ, K. Z výsledků sčítání živnostenských závodů ze dne 3. Června 1902 v království Českém. Praha: Zemský statistický úřad království Českého, 1907. HALASKOVA, R. Nezaměstnanost a problémové skupiny na trhu práce. Ostrava: FF OU, 2002, ISBN 80-7042-615-2. HALASKOVA,
R.
Politika
zaměstnanosti.
Ostrava:
FF
OU,
2008,
152s. ISBN 978-80-7368-522-5. HAMP, M., et al. Sociálně-geografická regionalizace ČSR. Praha: VÚSEI, 304 s HAWKINS, K. Unemployment. Harmondsworth: Penguin, 1984. HÄUFLER, V., et al. Zeměpis Československa. Praha: ČSAV, 1960, 667 s. HENDRY, L. B. Growing Up and Going Up. Aberdeen: Aberdeen University Press, 1983. HORÁKOVÁ, M. Mezinárodní pracovní migrace v ČR: Bulletin č. 8–28. Praha: VÚPSV, 2012. HORÁKOVÁ, M. Mezinárodní pracovní migrace v České republice v době pokračující hospodářské recese v roce 2010. Praha: VÚPSV, 2011, 89 s. ISBN 978-80-7416-093-6.
95
HORÁKOVÁ, M. Zaměstnávání cizinců v České republice. Praha: VÚPSV, 2001. JORDAN, B. Mass Unemployment and the Future of Britain. Oxford: Basil Blackwell, 1982. KADEŘÁBKOVÁ,
A.
Strukturální
změny
české
ekonomiky
v období
transformace. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2004, 154 s. ISBN 80-86729-10-9. Kolektiv autorů. IV. Statistická příručka republiky Československé. Praha: Státní úřad statistický, 1932, 486 s. Kolektiv autorů. Atlas obyvatelstva ČSSR. Brno: Geografický ústav v Brně, 1987. Kolektiv autorů. Atlas republiky Československé. Praha: Orbis, 1935, 37 s. Kolektiv autorů. Demografická ročenka okresů 2002 až 2011. Praha: Český statistický úřad, 2012c. Kolektiv autorů. Dojížďka do zaměstnání podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Olomoucký kraj. Praha: Český statistický úřad, 2013g. Kolektiv autorů. Historický lexikon České republiky 1869–2005: I. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1310-3. Kolektiv autorů. Malý lexikon obcí ČR 2012. Praha: Český statistický úřad, 2012b. Kolektiv autorů. Statistická ročenka Olomouckého kraje 2012. Praha: Český statistický úřad, 2012a. KOTÍKOVÁ, J., et al. Regionální analýza a koncepce zaměstnanosti, trhu práce a sociální péče. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2000. KOTRUSOVÁ, M. Opatření politiky zaměstnanosti při další realizaci strukturálních přeměn ekonomiky. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 1998, 91 s. KŘÍŽ, K. Tragický vývoj nezaměstnanosti u nás: Léta krise 1929–1934. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství Ant. Svěcený, 1934, 71 s. KVĚTOŇ, V., VOŽENÍLEK, V. Klimatické oblasti Česka: Klasifikace podle Quitta za období 1961–2000. 1 : 500 000. Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. LÁZNIČKA, Z. Funkční klasifikace obcí ČSR. Praha: Academia, 1974, 88 s.
96
MALÍK. K. Tovární průmysl v přirozených oblastech Československa podle dosavadních výsledků sčítání větších závodů (část 1–4). Sborník Československé společnosti zeměpisné, 1929, 1930. MALINVAUD, E. Mass Unemployment. Oxford: Basil Blackwell, 1984. MAREŠ, J. Vývoj rozmístění československého průmyslu. Tabulky a mapy. Brno: GgÚ ČSAV, 1976. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické Nakladatelství, 2002, 172 s. ISBN 80-86429-08-3. MAREŠ, P., SIROVÁTKA, P. Trh práce a lidské zdroje. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0703-2. MAREŠ, P., VYHLÍDAL, J. Měnící se rizika a šance na trhu práce. Analýza postavení a šancí vybraných rizikových skupin na trhu práce. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2005, 65 s. ISBN 80-87007-07-7. MELZER, M., SCHULTZ, J. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: Okresní úřad Šumperk a Okresní vlastivědné muzeum Šumperk, 1993, 585 s. ISBN 80-85083-02-7. MICHALIČKA, L., et al. Riziko možného odlivu kvalifikovaných odborníků z České republiky do zahraničí. Praha: VÚPSV, 2008, 114 s. ISBN 978-807416-013-4. NEČAS, J. Nezaměstnanost a podpůrná péče v Československu. Praha: Knihtiskárna Orbis, Publikace Sociálního ústavu ČSR, 1938, 40 s. Oddělení trhu práce úřadu práce v Šumperku. Analýza trhu práce v okrese Šumperk za rok 2010. Šumperk: Úřad práce Šumperk, 2011. PURŠ, J., et al. Atlas československých dějin. Praha: Ústř. správa geodézie a kartografie, 1965, 239 s. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 – dojížďka do zaměstnání a škol: okres Šumperk. Praha: ČSÚ, 2003c. ISBN 80-250-0630-1. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Olomoucký kraj - analýza výsledků. Olomouc: Český statistický úřad, 2013. ISBN 978-80-250-2368-6. SIROVÁTKA, T. Dualizace na trhu práce a strategie outsiderů. Brno: Františe Šalé - Albert, 2009. ISBN 978-80-7326-172-6. SIROVÁTKA, T. Rodina, zaměstnání a sociální politika. Boskovice: František Šalé - ALBERT, 2006. 279 s. ISBN 80-7326-104-9.
97
SIROVÁTKA, T. Trh práce a vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2000. ISBN 80-210-2419-4. SIROVÁTKA, T., et al. Příjmová chudoba, materiální deprivace a sociální vyloučení v České republice a srovnání se zeměmi EU. Brno: VÚPSV Praha, 2005. SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P. Podpory v nezaměstnanosti a materiální deprivace nezaměstnaných. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-2103048-8. SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 272 s. ISBN 80-210-3048-8. SYMES, V. Unemployment in Europe. Problems and Policies. London and New York: Routledge, 1995. ŠAFÁŘ, Jiří. Chráněná území ČR. VI., Olomoucko. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2003. 454 s. ISBN 80-86064-46-08. TOLASZ, R., et al. Atlas podnebí Česka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 2007. 255 s. ISBN 978-80-244-1626-7. TOUŠEK, V. Aktuální tendence v zaměstnávání občanů Slovenska v ČR. Karviná: Obchodní a podnikatelská fakulta Slezské univerzity, 1999. ISBN 807248-026-X. TOUŠEK, V., et al. Aktuální tendence v zaměstnávání cizinců na trhu práce v ČR. Brno: Masarykova univerzita, 1999, ISBN 80-210-2138-1. TOUŠEK, V., TONEV, P. Typologie okresů České republiky (podle struktury zaměstnaných s důrazem na odvětví zpracovatelského průmyslu). Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2002. ISBN 80-7044-409-6. TOUŠEK, V., VANČURA, M. Aktuální problémy ČR - 1. díl: Průmysl - 1. část. Ostrava: SCHOLAFORUM, 1996. 27 s. ISBN 80-86058-30-1. TOUŠEK, V., VAŠKOVÁ, L. Trh práce ve městě Brně - změny po roce 1989. Brno: Masarykova univerzita, 2003, ISBN 80-210-3289-8. TVRDÝ, L. Změny na trhu práce a perspektivy vzdělanosti. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2008. ISBN 978-80-248-1729-3. VLČEK, V., et al. Zeměpisný lexikon ČSR - vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s.
98
VYCHOVÁ, H., et al. Analýza politiky zaměstnanosti členských zemí Evropské unie v závislosti na jejich předsednictví se zřetelem na aktualizaci principů politiky zaměstnanosti České republiky. Praha: VÚPSV, 2005, 34 s. VYROUBAL, J. Geografická analýza trhu práce v Olomouckém kraji. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. Zákon o zaměstnanosti – č. 435/2004 Sb. Zákoník práce – č. 262/2006 Sb.
Internetové zdroje: Cena zemědělské půdy podle katastrálního území. Farmy.cz: Zemědělské nemovitost [online].
2013
[cit.
2013-09-19].
Dostupné
z:
http://www.farmy.cz/cena_pudy.php. Centrum pro regionální rozvoj. Geografický ústav: přírodovědecká fakulta MU [online]. 2013 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://geogr.muni.cz/centrumpro-regionalni-rozvoj. Cizinci: Počet cizinců - Související legislativa. Český statistický úřad [online]. 2012d
[cit.
2013-11-19].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/o/ciz_pocet_cizincu-souvisejici_legislativa. Další jdou na dlažbu: mohelnický Siemens opustí 130 lidí. Šumperský a Jesenický
deník [online].
2009
[cit.
2014-03-13].
Dostupné
z:
http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/dalsi-propousteni-mohelnickysiemens-opusti--lidi.html. Data - obchod. Aplikace v regionální a sociální geografii [online]. 2012 [cit. 2013-08-21]. Dostupné z: http://aplikacergsg.sci.muni.cz/zadani-cviceni/data--prumysl-2. Definice osob se zdravotním postižením. Integrovaný portál MPSV [online]. 2012a
[cit.
2013-11-15].
Dostupné
z:
http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/definiceozp. Dobrá zpráva: mohelnický Siemens nabírá lidi, vzal 100, dalších 150 do konce června. Šumperský a Jesenický deník [online]. 2010 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/dobra-zprava-mohelnicky-siemensnabira-lidi-vzal--.html.
99
Charakteristika okresu Šumperk. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Olomouci [online].
2013b
[cit.
Dostupné
2013-08-06].
z:
http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_sumperk. JENERÁLOVÁ,
Ivana.
republika [online].
Vývoj
2011
české
[cit.
ekonomiky. AHOJ!
Česká
Dostupné
2013-11-08].
z:
http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Ekonomicka-fakta/Vyvoj-ceske-ekonomiky. Klein & Blažek spol. s r. o. [online]. 2011 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.kleibl.cz/index.php?p=slovo_majitelu&site=default. Lidé na fakultě - abecední přehled. Masarykova univerzita: Fakulta sociálních studií [online].
2013
[cit.
Dostupné
2013-08-22].
z:
http://www.fss.muni.cz/cz/site/fakulta/lide/lide_abecedne?alpha=S. Nezaměstnanost
jako
sociální
problém:
2003
[cit.
knihkupectví [online].
Anotace. Kosmas:
Internetové
Dostupné
2014-03-27].
z:
http://www.kosmas.cz/knihy/104318/nezamestnanost-jako-socialni-problem/. Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry. Český statistický úřad: Sčítání lidu, domů a
bytů
2011 [online].
2013e
[cit.
Dostupné
2013-09-06].
z:
http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30808&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void=. Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání. Český statistický úřad: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online].
2013f
[cit.
Dostupné
2013-09-06].
z:
http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30808&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void=. Okres Šumperk: Administrativní rozdělení okresu Šumperk k 1. 1. 2008. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Olomouci [online]. 2008 [cit. 2013-0806]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okres_sumperk. PhDr. Markéta Horáková, Ph.D. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí [online].
2013a
[cit.
2013-08-22].
Dostupné
z:
http://www.vupsv.cz/index.php?p=people&id=84&site=default. Pohled do historie společnosti Siemens. Siemens Česká republika [online]. 2011a
[cit.
2014-03-12].
Dostupné
z:
https://www.cee.siemens.com/web/cz/cz/corporate/portal/home/o_nas/Pages/pro fil_spolecnosti.aspx. 100
Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP. Integrovaný portál
MPSV
[online].
2013c
[cit.
2013-11-16].
Dostupné
z:
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo. Postavení cizinců na trhu práce v České republice. EXPAK - AT.cz [online]. 2010
[cit.
2013-11-19].
Dostupné
z:
http://www.expak-
at.cz/expak/img/uploads/expak2585.pdf. Pracovníci. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí [online]. 2013b [cit. 201308-22]. Dostupné z: http://www.vupsv.cz/index.php?p=people&site=default. Přímé zahraniční investice. Česká národní banka [online]. 2012 [cit. 2013-1128].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/index.ht ml. Přímé zahraniční investice - vybraní přínosy a náklady pro českou ekonomiku. Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta120208.doc. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - okres Šumperk. Český statistický úřad: Olomoucký kraj [online]. 2003b [cit. 2013-09-06]. Dostupné z WWW: http://notes2.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/index. Siemens, s.r.o., odštěpný závod Elektromotory Mohelnice. Siemens Česká republika [online].
2011b
[cit.
2014-03-12].
Dostupné
z:
https://www.cee.siemens.com/web/cz/cz/corporate/portal/home/industry/OZ_M ohelnice/Pages/Elektromotory_Mohelnice.aspx. Siemens v České republice. Siemens Česká republika [online]. 2013 [cit. 201403-12].
Dostupné
z:
https://www.cee.siemens.com/web/cz/cz/corporate/portal/home/o_nas/Pages/pro fil_spolecnosti.aspx. Slovník pojmů: Nezaměstnaný. Business center [online]. 2012 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p1655-nezamestnany.aspx. Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky. Český úřad zeměměřický a katastrální[online]. Praha, 2013 [cit. 2013-09-19].
Dostupné
z:
http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=10377&A KCE=DOC:10-ROCENKA.
101
Statistiky nezaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV [online]. 2013a [cit. 201311-12]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes. Statistiky nezaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV [online]. 2013b [cit. 201311-12]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt. Statistiky
nezaměstnanosti
MPSV [online].
z územního
2013d
[cit.
hlediska. Integrovaný
portál
Dostupné
2013-11-22].
z:
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem. Strašák dlouhodobé nezaměstnanosti. FinExpert.cz [online]. 2012 [cit. 2013-1115]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/strasak-dlouhodobe-nezamestnanosti. Systém investičních pobídek v České republice. Ahoj! Česká republika [online]. 2008
[cit.
2013-11-28].
Dostupné
z:
http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Investice-a-obchod-s-CR/Systeminvesticnich-pobidek-v-CR. Usnesení vlády České republiky ze dne 1. června 1994 č. 303. Vláda České republiky [online].
1994
[cit.
2014-03-27].
Dostupné
z:
https://kormoran.odok.cz/usneseni/usnweb.nsf/0/917281B23EC1AA3DC12571 B6006EE871. Úspěšné projekty z oblasti investic. CzechInvest [online]. 2013 [cit. 2013-1128]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/ol-investice. Územně analytické podklady (1b) v obcích vybraného SO ORP. Veřejná databáze: Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-09-19]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=327&www.google.cz/?gws_rd =cr&ei=6cI5UpbUOKeJ4gTXiYHYAghttp://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kap itola_id=327&. Věznice v číslech. Vězeňská služba České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-0909].
Dostupné
z:
http://www.vscr.cz/veznice-mirov-23/informacni-servis-
1596/zakladni-udaje-v-cislech/. Vybrané údaje podle obcí v okrese. Český statistický úřad: Sčítání lidu, domů a bytů
2011 [online].
2013d
[cit.
2013-09-05].
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30628&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void=. Vybrané základní ukazatele podle krajů a okresů České republiky. Český statistický úřad: Sčítání lidu, domů a bytů 2011[online]. 2013a [cit. 2013-09-
102
05].
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-
tematu&tu=30628&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void=. Vybrané základní ukazatele podle správních obvodů ORP. Český statistický úřad [online].
2013c
[cit.
2013-08-06].
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30628&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void. Vymezení základních pojmů. Integrovaný portál MPSV [online]. 2012b [cit. Dostupné
2013-11-19].
z:
http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_vymezeni_pojmu. Výše
přímých
zahraničních
investic
na
obyvatele. Informační
portál
Libereckého kraje pro inovace [online]. 2012 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.portal-inovace.cz/cz/technologicky-profil-lk/zahranicniobchod/zahranicni-investice/. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí - VÚPSV, v. v. i. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí [online]. 2009 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://www.vupsv.cz/. Základní charakteristika okresů ČR. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2012 [cit. Dostupné
2013-11-28].
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1& cislotab=RSO5022PU_OK&vo=null&cas_2_101=20111231&voa=tabulka&str =tabdetail.jsp. Změna metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti. In: Integrovaný portál MPSV [online].
2013e
[cit.
2013-11-22].
Dostupné
z:
http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky.
103
Seznam příloh Příloha č. 1 – Hustota zalidnění v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011 Příloha č. 2 – Mapa hustoty obyvatel v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011 Příloha č. 3 - Srovnání vývoje počtu obyvatelstva pro vybrané územní jednotky v letech 1869–2011 Příloha č. 4 – Struktura okresu Šumperk podle indexu feminity k 26. 3. 2011 Příloha č. 5 – Mapa struktury okresu Šumperk podle indexu feminity k 26. 3. 2011 Příloha č. 6 – Struktura okres Šumperk podle indexu stáří k 26. 3. 2011 Příloha č. 7 – Mapa struktury okresu Šumperk podle indexu stáří k 26. 3. 2011 Příloha č. 8 – Podíl věřících v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011 Příloha č. 9 – Mapa podílu věřících v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011 Příloha č. 10 – Podíl osob starších 15 let majících alespoň maturitu v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011 Příloha č. 11 – Mapa podílu osob starších 15 let majících alespoň maturitu v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011 Příloha č. 12 – Struktura zemědělské půdy v obcích okresu Šumperk k 31. 12. 2011 Příloha č. 13 – Mapa podílu zemědělské půdy na celkové výměře v obcích okresu Šumperk k 31. 12. 2011 Příloha č. 14 – Mapa podílu orné půdy na celkové výměře obcí okresu Šumperk k 31. 12. 2011 Příloha č. 15 – Struktura nezemědělské půdy v obcích okresu Šumperk k 31. 12. 2011 Příloha č. 16 – Mapa podílu lesů na celkové výměře v obcích okresu Šumperk k 31. 12. 2011
104
Příloha č. 17 – Mapa úřední ceny zemědělské půdy v obcích okresu Šumperk v roce 2013 Příloha č. 18 – Horopisné jednotky zastoupené v okrese Šumperk Příloha č. 19 - Geologický vývoj v okrese Šumperk Příloha č. 20 – Nejvýznamnější vodní toky na území okresu Šumperk Příloha č. 21 – Klimatické charakteristiky klimatických oblastí v okrese Šumperk Příloha č. 22 – Počet zaměstnanců a obrat firmy Klein & Blažek spol. s r. o. Příloha č. 23 – Základní charakteristiky na trhu práce v České republice v letech 1990–2012 Příloha č. 24 – Základní charakteristiky na trhu práce v okrese Šumperk v letech 1990–2012 Příloha č. 25 – Vývoj počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání v jednotlivých mikroregionech okresu Šumperk v letech 2007–2011 Příloha č. 26 – Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích okresu Šumperk v letech 2007–2011 Příloha č. 27 – Mapa míry nezaměstnanosti v obcích okresu Šumperk k 31. 12. 2007 Příloha č. 28 – Mapa míry nezaměstnanosti v obcích okresu Šumperk k. 31. 12. 2009 Příloha č. 29 – Mapa míry nezaměstnanosti v obcích okresu Šumperk k 31. 12. 2011 Příloha č. 30 – Struktura vyjížďky za prací v okrese Šumperk k 26. 3. 2011 Příloha č. 31 – Struktura dojížďky za prací v okrese Šumperk k 26. 3. 2011 Příloha č. 32 – Struktura dojížďky a vyjížďky za prací v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011 Příloha č. 33 – Hlavní směry vyjížďky do zaměstnání v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011
105
Příloha č. 34 – Mapa hlavních směrů vyjížďky do zaměstnání v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011 Příloha č. 35 – Vývoj struktury vzdělanosti uchazečů o zaměstnání v Olomouckém kraji k 31. 12. let 2002–2012 Příloha č. 36 – Vývoj struktury vzdělanosti uchazečů o zaměstnání v České republice k 31. 12. let 2002–2012 Příloha č. 37 – Vývoj počtu zaměstnaných cizinců ve vybraných administrativních jednotkách k 31. 12. let 2002–2011
106
Příloha č. 1 – Hustota zalidnění v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011130 území
rozloha (ha)
Bludov Bohdíkov Bohuslavice Bohutín Branná Bratrušov Brníčko Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Drozdov Dubicko Hanušovice Horní Studénky Hoštejn Hraběšice Hrabišín Hrabová Hynčina Chromeč Jakubovice Janoušov Jedlí Jestřebí Jindřichov Kamenná Klopina Kolšov Kopřivná Kosov Krchleby Lesnice Leština Libina Líšnice Loštice Loučná nad Desnou Lukavice Malá Morava Maletín Mírov 130
1 668 2 622 397 225 1 456 1 154 848 859 1 043 853 1 370 783 3 682 724 183 823 1 384 811 2 544 548 792 307 993 869 5 171 512 1 295 376 1 186 547 690 733 525 2 726 974 1 200 9 429 1 121 6 830 1 856 1 360
obyvatelstvo celkem 3 068 1 358 501 761 285 611 620 407 465 1 257 324 1 022 3 253 345 425 129 849 584 166 557 203 49 697 572 1 241 520 619 736 261 348 164 634 1 260 3 364 313 2 968 1 662 834 503 351 748
v tom muži 1 507 679 249 376 149 310 316 206 225 634 160 489 1 595 177 204 59 444 308 82 267 111 20 332 270 634 271 297 365 139 173 83 311 628 1 667 164 1 441 837 423 244 191 559
ženy 1 561 679 252 385 136 301 304 201 240 623 164 533 1 658 168 221 70 405 276 84 290 92 29 365 302 607 249 322 371 122 175 81 323 632 1 697 149 1 527 825 411 259 160 189
hustota zalidnění (obyv./km2) 183,9 51,8 126,2 337,8 19,6 52,9 73,1 47,4 44,6 147,4 23,7 130,6 88,4 47,6 232,5 15,7 61,4 72,0 6,5 101,6 25,6 16,0 70,2 65,8 24,0 101,5 47,8 195,6 22,0 63,6 23,8 86,5 240,1 123,4 32,1 247,3 17,6 74,4 7,4 18,9 55,0
ČSÚ (2013d), vlastní výpočty
107
Příloha č. 1 – Pokračování území Mohelnice Moravičany Nemile Nový Malín Olšany Oskava Palonín Pavlov Petrov nad Desnou Písařov Police Postřelmov Postřelmůvek Rájec Rapotín Rejchartice Rohle Rovensko Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Stavenice Sudkov Svébohov Šléglov Štíty Šumperk Třeština Úsov Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice Vyšehoří Zábřeh Zborov Zvole Okres Šumperk
4 621 1 215 554 2 732 648 5 947 537 2 406 1 209 1 884 563 955 402 491 1 404 681 1 856 743 2 501 3 191 8 627 649 490 615 717 2 991 2 788 543 931 4 650 3 330 1 005 1 175 347 3 458 316 658
9 428 1 262 634 3 129 1 073 1 385 333 587 1 195 675 214 3 156 314 481 2 992 176 620 768 2 515 1 168 1 735 145 1 150 420 29 2 007 26 737 356 1 183 2 641 193 69 2 260 215 14 001 230 789
4 624 605 307 1 601 548 709 173 292 588 338 109 1 523 156 249 1 469 90 317 395 1 251 564 868 74 583 198 13 998 12 653 182 587 1 290 97 38 1 095 109 6 693 114 396
4 804 657 327 1 528 525 676 160 295 607 337 105 1 633 158 232 1 523 86 303 373 1 264 604 867 71 567 222 16 1 009 14 084 174 596 1 351 96 31 1 165 106 7 308 116 393
hustota zalidnění (obyv./km2) 204,0 103,9 114,5 114,5 165,7 23,3 62,0 24,4 98,9 35,8 38,0 330,5 78,1 97,9 213,2 25,9 33,4 103,4 100,5 36,6 20,1 22,3 234,8 68,3 4,0 67,1 959,1 65,6 127,0 56,8 5,8 6,9 192,3 62,0 404,9 72,8 119,9
131 296
121 299
59 492
61 807
92,4
rozloha (ha)
obyvatelstvo celkem
v tom muži
ženy
108
Příloha č. 2 – Mapa hustoty obyvatel v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011131
131
ČSÚ (2013d), upraveno grafickým programem.
109
Příloha č. 3 - Srovnání vývoje počtu obyvatelstva pro vybrané územní jednotky v letech 1869–2011132
Rok
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel v okrese Šumperk 132 410 137 718 140 874 140 715 143 550 137 024 142 948 102 749 110 461 114 276 124 369 126 190 126 567 121 299
Bi (%)
100,0 104,0 106,4 106,3 108,4 103,5 108,0 77,6 83,4 86,3 93,9 95,3 95,6 91,6
Počet obyvatel v Olomouckém kraji 540 670 583 621 608 458 632 806 665 500 660 848 698 075 565 223 600 425 615 370 648 403 647 341 643 817 628 427
Bi (%)
100,0 107,9 112,5 117,0 123,1 122,2 129,1 104,5 111,1 113,8 119,9 119,7 119,1 116,2
Počet obyvatel v ČR 7 565 463 8 223 227 8 666 456 9 374 028 10 076 727 10 009 480 10 674 240 8 896 086 9 571 531 9 807 696 10 291 927 10 302 215 10 230 060 10 436 560
Bi (%)
100,0 108,7 114,6 123,9 133,2 132,3 141,1 117,6 126,5 129,6 136,0 136,2 135,2 138,0
132
ČSÚ (2006), ČSÚ (2013a), vlastní výpočty. Bi – Bazický index; index se stálým základem – založen na principu, kdy změnu sledovaného jevu vyjadřujeme poměrem (nebo procentuálně) vzhledem ke předem zvolenému pevnému základu – k počáteční hodnotě.
110
Příloha č. 4 – Struktura okresu Šumperk podle indexu feminity k 26. 3. 2011133 území
rozloha (ha)
Bludov Bohdíkov Bohuslavice Bohutín Branná Bratrušov Brníčko Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Drozdov Dubicko Hanušovice Horní Studénky Hoštejn Hraběšice Hrabišín Hrabová Hynčina Chromeč Jakubovice Janoušov Jedlí Jestřebí Jindřichov Kamenná Klopina Kolšov Kopřivná Kosov Krchleby Lesnice Leština Libina Líšnice Loštice Loučná nad Desnou Lukavice Malá Morava Maletín Mírov 133
1 668 2 622 397 225 1 456 1 154 848 859 1 043 853 1 370 783 3 682 724 183 823 1 384 811 2 544 548 792 307 993 869 5 171 512 1 295 376 1 186 547 690 733 525 2 726 974 1 200 9 429 1 121 6 830 1 856 1 360
obyvatelstvo celkem 3 068 1 358 501 761 285 611 620 407 465 1 257 324 1 022 3 253 345 425 129 849 584 166 557 203 49 697 572 1 241 520 619 736 261 348 164 634 1 260 3 364 313 2 968 1 662 834 503 351 748
v tom muži 1 507 679 249 376 149 310 316 206 225 634 160 489 1 595 177 204 59 444 308 82 267 111 20 332 270 634 271 297 365 139 173 83 311 628 1 667 164 1 441 837 423 244 191 559
ženy 1 561 679 252 385 136 301 304 201 240 623 164 533 1 658 168 221 70 405 276 84 290 92 29 365 302 607 249 322 371 122 175 81 323 632 1 697 149 1 527 825 411 259 160 189
index feminity (‰) 1 035,8 1 000,0 1 012,0 1 023,9 912,8 971,0 962,0 975,7 1 066,7 982,6 1 025,0 1 090,0 1 039,5 949,2 1 083,3 1 186,4 912,2 896,1 1 024,4 1 086,1 828,8 1 450,0 1 099,4 1 118,5 957,4 918,8 1 084,2 1 016,4 877,7 1 011,6 975,9 1 038,6 1 006,4 1 018,0 908,5 1 059,7 985,7 971,6 1 061,5 837,7 338,1
ČSÚ (2013d), vlastní výpočty
111
Příloha č. 4 – Pokračování území Mohelnice Moravičany Nemile Nový Malín Olšany Oskava Palonín Pavlov Petrov nad Desnou Písařov Police Postřelmov Postřelmůvek Rájec Rapotín Rejchartice Rohle Rovensko Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Stavenice Sudkov Svébohov Šléglov Štíty Šumperk Třeština Úsov Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice Vyšehoří Zábřeh Zborov Zvole Okres Šumperk
rozloha (ha)
obyvatelstvo celkem
v tom
4 621 1 215 554 2 732 648 5 947 537 2 406 1 209 1 884 563 955 402 491 1 404 681 1 856 743 2 501 3 191 8 627 649 490 615 717 2 991 2 788 543 931 4 650 3 330 1 005 1 175 347 3 458 316 658
9 428 1 262 634 3 129 1 073 1 385 333 587 1 195 675 214 3 156 314 481 2 992 176 620 768 2 515 1 168 1 735 145 1 150 420 29 2 007 26 737 356 1 183 2 641 193 69 2 260 215 14 001 230 789
muži 4 624 605 307 1 601 548 709 173 292 588 338 109 1 523 156 249 1 469 90 317 395 1 251 564 868 74 583 198 13 998 12 653 182 587 1 290 97 38 1 095 109 6 693 114 396
131 296
121 299
59 492
ženy 4 804 657 327 1 528 525 676 160 295 607 337 105 1 633 158 232 1 523 86 303 373 1 264 604 867 71 567 222 16 1 009 14 084 174 596 1 351 96 31 1 165 106 7 308 116 393 61 807
index feminity (‰) 1 038,9 1 086,0 1 065,1 954,4 958,0 953,5 924,9 1 010,3 1 032,3 997,0 963,3 1 072,2 1 012,8 931,7 1 036,8 955,6 955,8 944,3 1 010,4 1 070,9 998,8 959,5 972,6 1 121,2 1 230,8 1 011,0 1 113,1 956,0 1 015,3 1 047,3 989,7 815,8 1 063,9 972,5 1 091,9 1 017,5 992,4 1 038,9
112
Příloha č. 5 – Mapa struktury okresu Šumperk podle indexu feminity k 26. 3. 2011134
134
ČSÚ (2013d), upraveno grafickým programem
113
Příloha č. 6 – Struktura okres Šumperk podle indexu stáří k 26. 3. 2011135 Okres, obec Bludov Bohdíkov Bohuslavice Bohutín Branná Bratrušov Brníčko Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Drozdov Dubicko Hanušovice Horní Studénky Hoštejn Hraběšice Hrabišín Hrabová Hynčina Chromeč Jakubovice Janoušov Jedlí Jestřebí Jindřichov Kamenná Klopina Kolšov Kopřivná Kosov Krchleby Lesnice Leština Libina Líšnice Loštice Loučná nad Desnou Lukavice Malá Morava Maletín Mírov 135
rozloha (ha) 1 668 2 622 397 225 1 456 1 154 848 859 1 043 853 1 370 783 3 682 724 183 823 1 384 811 2 544 548 792 307 993 869 5 171 512 1 295 376 1 186 547 690 733 525 2 726 974 1 200 9 429 1 121 6 830 1 856 1 360
Obyv. celkem 3 068 1 358 501 761 285 611 620 407 465 1 257 324 1 022 3 253 345 425 129 849 584 166 557 203 49 697 572 1 241 520 619 736 261 348 164 634 1 260 3 364 313 2 968 1 662 834 503 351 748
z toho podle věku 0 - 14 15 - 64 468 205 85 110 35 105 97 62 61 177 54 176 487 59 67 27 134 86 23 89 32 10 73 84 192 70 87 110 38 73 12 105 194 518 36 415 209 119 71 61 58
2 121 944 336 545 211 414 429 267 309 862 226 705 2 288 228 301 89 600 394 112 377 132 28 459 393 846 363 436 521 192 234 122 431 856 2 309 220 1 994 1 151 621 360 266 642
65 + 475 208 77 106 39 87 91 77 95 217 44 140 468 57 55 13 111 102 31 89 38 11 165 92 198 87 96 104 29 39 29 96 207 533 56 553 297 94 69 24 46
index index stáří ekon. (%) závislosti 101,5 101,5 90,6 96,4 111,4 82,9 93,8 124,2 155,7 122,6 81,5 79,5 96,1 96,6 82,1 48,1 82,8 118,6 134,8 100,0 118,8 110,0 226,0 109,5 103,1 124,3 110,3 94,5 76,3 53,4 241,7 91,4 106,7 102,9 155,6 133,3 142,1 79,0 97,2 39,3 79,3
44,5 43,8 48,2 39,6 35,1 46,4 43,8 52,1 50,5 45,7 43,4 44,8 41,7 50,9 40,5 44,9 40,8 47,7 48,2 47,2 53,0 75,0 51,9 44,8 46,1 43,3 42,0 41,1 34,9 47,9 33,6 46,6 46,8 45,5 41,8 48,5 44,0 34,3 38,9 32,0 16,2
ČSÚ (2013d), vlastní výpočty
114
Příloha č. 6 – Pokračování Okres, obec Mohelnice Moravičany Nemile Nový Malín Olšany Oskava Palonín Pavlov Petrov nad Desnou Písařov Police Postřelmov Postřelmůvek Rájec Rapotín Rejchartice Rohle Rovensko Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Stavenice Sudkov Svébohov Šléglov Štíty Šumperk Třeština Úsov Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice Vyšehoří Zábřeh Zborov Zvole Okres Šumperk
rozloha (ha)
Obyv. celkem
z toho podle věku 0 - 14
15 - 64
65 +
index stáří (%)
1 384 218 93 271 153 216 55 87 206 117 38 494 55 92 405 16 102 99 379 227 272 25 168 71 4 300 4 888 53 182 469 34 11 311 33 2 298 27 117
103,3 121,8 90,3 44,9 98,1 96,0 127,9 96,7 128,0 130,0 115,2 106,0 148,6 167,3 84,2 39,0 114,6 68,8 85,6 133,5 111,5 192,3 91,8 136,5 133,3 100,3 135,8 115,2 109,0 144,3 130,8 275,0 86,4 73,3 118,2 73,0 89,3
40,8 45,9 44,9 38,8 40,5 46,7 41,7 43,3 44,4 44,5 49,7 44,0 41,4 44,1 42,3 47,9 44,9 46,4 48,7 51,6 42,4 35,5 44,3 41,4 31,8 42,6 46,8 38,5 42,0 43,1 45,1 27,8 42,4 56,9 43,6 38,6 45,8
19 415 110,3
44,1
4 621 1 215 554 2 732 648 5 947 537 2 406 1 209 1 884 563 955 402 491 1 404 681 1 856 743 2 501 3 191 8 627 649 490 615 717 2 991 2 788 543 931 4 650 3 330 1 005 1 175 347 3 458 316 658
9 428 1 262 634 3 129 1 073 1 385 333 587 1 195 675 214 3 156 314 481 2 992 176 620 768 2 515 1 168 1 735 145 1 150 420 29 2 007 26 737 356 1 183 2 641 193 69 2 260 215 14 001 230 789
1 340 179 103 603 156 225 43 90 161 90 33 466 37 55 481 41 89 144 443 170 244 13 183 52 3 299 3 600 46 167 325 26 4 360 45 1 944 37 131
6 672 864 437 2 252 763 944 235 409 826 465 143 2 184 222 333 2 096 119 425 524 1 687 769 1 216 107 793 297 22 1 405 18 156 257 831 1 843 133 54 1 582 137 9 732 166 541
131 296
121 299
17 602
83 975
index ekon. závislosti
115
Příloha č. 7 – Mapa struktury okresu Šumperk podle indexu stáří k 26. 3. 2011136
136
ČSÚ (2013d), upraveno grafickým programem
116
Bludov Bohdíkov Bohuslavice Bohutín Branná Bratrušov Brníčko Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Drozdov Dubicko Hanušovice Horní Studénky Hoštejn Hraběšice Hrabišín Hrabová Hynčina Chromeč Jakubovice Janoušov Jedlí Jestřebí Jindřichov Kamenná Klopina Kolšov Kopřivná Kosov Krchleby
3 068 1 358 501 761 285 611 620 407 465 1 257 324 1 022 3 253 345 425 129 849 584 166 557 203 49 697 572 1 241 520 619 736 261 348 164
797 324 150 196 61 104 127 137 143 296 130 306 609 147 164 32 123 162 30 260 43 11 258 175 225 121 91 168 61 137 14
605 224 120 155 33 73 91 105 107 194 107 246 429 130 132 22 80 133 22 230 32 11 211 134 154 84 59 107 49 119 6
192 977 100 420 30 111 41 195 28 106 31 224 36 223 32 103 36 156 102 444 23 46 60 303 180 1 097 17 62 32 130 10 44 43 362 29 188 8 46 30 104 11 56 0 12 47 109 41 172 71 373 37 157 32 223 61 206 12 81 18 85 8 63
neuvedeno
bez vyznání
věřící hlásící se k nějaké církvi, náboženské skupině věřící, nehlásící se k církvi, náboženské skupině
věřící celkem
Okres, obec
Obyvatelstvo celkem
z toho
1 294 614 240 370 118 283 270 167 166 517 148 413 1 547 136 131 53 364 234 90 193 104 26 330 225 642 241 305 362 119 126 87
podíl věřících (%)*
Příloha č. 8 – Podíl věřících v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011137
44,9 43,5 57,5 50,1 36,5 31,7 36,3 57,1 47,8 40,0 73,9 50,2 35,7 70,3 55,8 42,1 25,4 46,3 39,5 71,4 43,4 47,8 70,3 50,4 37,6 43,5 29,0 44,9 43,0 61,7 18,2
137
ČSÚ (2013e), vlastní výpočty. * podíly byly vypočítány na celkovém počtu obyvatel, od kterých byl odečten počet těch osob, které danou otázku ve Sčítání lidu, domů a bytů 2011 nezodpověděli. Vycházím z toho, že struktura osob, které danou otázku nezodpověděli, je stejná jak struktura osob, co na ni odpověděli
117
Lesnice Leština Libina Líšnice Loštice Loučná nad Desnou Lukavice Malá Morava Maletín Mírov Mohelnice Moravičany Nemile Nový Malín Olšany Oskava Palonín Pavlov Petrov nad Desnou Písařov Police Postřelmov Postřelmůvek Rájec Rapotín Rejchartice Rohle Rovensko Ruda nad Moravou
634 1 260 3 364 313 2 968
neuvedeno
bez vyznání
věřící hlásící se k nějaké církvi, náboženské skupině věřící, nehlásící se k církvi, náboženské skupině
věřící celkem
Okres, obec
Obyvatelstvo celkem
z toho
podíl věřících (%)
Příloha č. 8 – Pokračování č. 1
171 333 642 61 725
142 249 423 46 547
29 170 84 432 219 1 253 15 89 178 1 002
293 495 1 464 163 1 241
50,1 43,5 33,9 40,7 42,0
1 662 336 834 188 503 146 351 75 748 116 9 428 1 742 1 262 323 634 180 3 129 598 1 073 274 1 385 271 333 60 587 145 1 195 247 675 212 214 48 3 156 833 314 121 481 209 2 992 558 176 32 620 160 768 237
228 133 96 48 75 1 117 249 140 383 217 178 36 100 167 176 28 609 94 184 372 25 123 192
108 628 55 273 50 144 27 104 41 260 625 3 576 74 391 40 150 215 1 221 57 380 93 481 24 115 45 151 80 423 36 152 20 78 224 968 27 68 25 91 186 1 136 7 45 37 172 45 224
698 373 213 172 372 4 110 548 303 1 310 419 633 158 291 525 311 88 1 355 125 181 1 298 99 288 307
34,9 40,8 50,3 41,9 30,9 32,8 45,2 54,5 32,9 41,9 36,0 34,3 49,0 36,9 58,2 38,1 46,3 64,0 69,7 32,9 41,6 48,2 51,4
149
1 108 46,4
2 515
653
504
753
118
Příloha č. 8 – Pokračování č. 2
Sobotín Staré Město Stavenice Sudkov Svébohov Šléglov Štíty Šumperk Třeština Úsov Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice Vyšehoří Zábřeh Zborov Zvole Hanušovicko Šumpersko Zábřežsko Mohelnicko Okres Šumperk
podíl věřících (%)
neuvedeno
bez vyznání
věřící, nehlásící se k církvi, náboženské skupině
věřící hlásící se k nějaké církvi, náboženské skupině
věřící celkem
Okres, obec
Obyvatelstvo celkem
z toho
1 168 279 1 735 404 145 26 1 150 245 420 212 29 7 2 007 515 26 737 5 351 356 98 1 183 241 2 641 550 193 54 69 12 2 260 484 215 79 14 001 3 752 230 86 789 244 7 376 1 525 62 029 13 252 33 223 9 395 18 671 3 765
209 265 16 185 184 3 395 3 301 61 177 350 36 9 336 69 2 748 74 192 1 038 8 928 7 164 2 565
70 362 526 43,5 139 567 764 41,6 10 48 71 35,1 60 424 481 36,6 28 62 146 77,4 4 9 13 43,8 120 485 1 007 51,5 2 050 10 461 10 924 33,8 37 124 134 44,1 64 392 550 38,1 200 1 025 1 066 34,9 18 72 67 42,9 3 18 39 40,0 148 847 929 36,4 10 68 68 53,7 1 004 4 654 5 594 44,6 12 25 119 77,5 52 249 296 49,5 487 2 395 3 455 38,9 4 324 22 760 26 009 36,8 2 231 9 929 13 896 48,6 1 200 6 616 8 290 36,3
121 299 27 937
19 695
8 242 41 700 51 650 40,1
119
Příloha č. 9 – Mapa podílu věřících v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011138
138
ČSÚ (2013e), upraveno grafickým programem.
120
Příloha č. 10 – Podíl osob starších 15 let majících alespoň maturitu v obcích okresu
území
Bludov Bohdíkov Bohuslavice Bohutín Branná Bratrušov Brníčko Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Drozdov Dubicko Hanušovice Horní Studénky Hoštejn Hraběšice Hrabišín Hrabová Hynčina Chromeč Jakubovice Janoušov Jedlí Jestřebí Jindřichov
obyvatelstvo 15 +
Šumperk k 26. 3. 2011139
2 600 1 153 416 651 250 506 523 345 404 1 080 270 846 2 766 286 358 102 715 498 143 468 171 39 624 488 1 049
z toho vzdělání (%)
základní 18,5 23,4 26,1 19,9 28,9 26,0 21,7 20,9 22,7 18,2 23,5 21,8 28,9 24,9 19,1 22,2 25,1 24,2 36,6 21,1 32,9 27,0 24,0 26,6 36,4
střední střední s bez maturitou maturity 41,7 43,7 41,9 42,1 40,0 36,9 49,3 40,0 43,9 40,3 50,0 39,9 42,4 42,5 37,6 27,3 45,8 39,7 42,5 41,0 36,0 35,1 44,6 43,0 39,3
VŠ
30,5 9,2 27,9 5,0 22,8 9,2 33,0 5,0 21,7 9,4 28,5 8,6 22,9 6,1 29,0 10,1 27,4 6,0 31,4 10,1 22,7 3,8 28,8 9,5 24,4 4,2 28,1 4,6 35,3 7,9 29,3 21,2 25,3 3,8 27,6 8,6 12,7 8,2 30,1 7,8 25,6 5,5 32,4 5,4 23,8 7,6 25,8 4,6 21,4 2,9
podíl osob mající alespoň maturitu (%) 39,7 32,9 32,0 38,0 31,1 37,1 29,0 39,1 33,4 41,5 26,5 38,3 28,7 32,6 43,2 50,5 29,1 36,1 20,9 37,9 31,1 37,8 31,4 30,4 24,3
139
ČSÚ (2013f), vlastní výpočty. * podíly byly vypočítány na celkovém počtu obyvatel 15+, od kterých byl odečten počet těch osob, které danou otázku ve Sčítání lidu, domů a bytů 2011 nezodpověděli. Vycházím z předpokladu, že danou otázku nezodpověděli zejména osoby se základním vzděláním. V základním vzdělání je zahrnuto základní vzdělání včetně neukončeného a také osoby bez vzdělání. Ve středním vzdělání bez maturity jsou zařazeny osoby, které jsou vyučené bez maturity a které mají odborné vzdělání bez maturity. Osoby se středním vzděláním s maturitou jsou lidé s úplným středním vzděláním s maturitou, osoby, které mají nástavbové studium či osoby s vyšším odborným vzděláním. Vysokoškolsky vzdělání lidé jsou osoby s bakalářským, magisterským či doktorským titulem.
121
území
Kamenná Klopina Kolšov Kopřivná Kosov Krchleby Lesnice Leština Libina Líšnice Loštice Loučná nad Desnou Lukavice Malá Morava Maletín Mírov Mohelnice Moravičany Nemile Nový Malín Olšany Oskava Palonín Pavlov Petrov nad Desnou Písařov Police
obyvatelstvo 15 +
Příloha č. 10 – Pokračování č. 1
450 532 626 223 275 152 529 1 066 2 846 277 2 553 1 453 715 432 290 690 8 088 1 083 531 2 526 917 1 160 290 497 1 034 585 181
z toho vzdělání (%)
střední základní bez maturity 29,0 24,8 23,9 32,4 23,7 31,5 20,9 21,0 24,9 27,1 21,7 25,2 26,9 37,9 29,5 30,3 21,1 22,6 19,4 19,8 29,4 29,7 22,5 28,4 28,0 27,3 19,5
45,9 43,0 45,7 47,9 40,7 52,1 45,1 41,4 45,3 39,9 40,0 41,7 44,7 39,4 52,3 47,4 37,4 40,6 38,4 36,2 32,3 41,5 47,5 39,1 40,3 36,6 40,2
střední s maturitou
VŠ
21,9 3,2 25,0 7,3 26,1 4,3 16,4 3,3 26,3 9,3 12,3 4,1 27,3 6,8 30,6 7,0 24,7 5,0 25,6 7,4 29,6 8,7 28,0 5,0 23,5 4,8 17,2 5,5 14,9 3,2 19,0 3,3 31,9 9,6 28,7 8,1 34,1 8,2 31,3 12,7 30,8 7,5 23,7 5,1 23,9 6,2 25,8 6,7 26,4 5,3 28,6 7,5 30,5 9,8
podíl osob mající alespoň maturitu (%) 25,1 32,2 30,4 19,7 35,6 16,4 34,0 37,6 29,7 32,9 38,3 33,0 28,3 22,7 18,1 22,3 41,5 36,8 42,3 44,0 38,3 28,8 30,1 32,6 31,6 36,1 40,2
122
území
obyvatelstvo 15 +
Příloha č. 10 – Pokračování č. 2
z toho vzdělání (%)
základní
střední bez maturity
střední s maturitou
VŠ
podíl osob mající alespoň maturitu (%)
Postřelmov Postřelmůvek Rájec Rapotín Rejchartice Rohle Rovensko Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Stavenice Sudkov Svébohov Šléglov Štíty Šumperk Třeština Úsov Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice Vyšehoří Zábřeh Zborov Zvole
2 690 277 426 2 511 135 531 624 2 072 998 1 491 132 967 368 26 1 708 23 137 310 1 016 2 316 167 65 1 900 170 12 057 193 658
18,3 17,5 26,5 19,3 31,7 30,5 18,8 21,4 29,2 29,7 22,2 25,8 22,7 28,0 28,4 18,2 20,7 27,7 22,0 25,2 32,8 16,7 23,5 19,2 28,0 20,4
40,8 47,8 45,4 43,2 46,0 43,6 42,3 41,0 42,8 40,0 43,7 42,2 39,5 28,0 41,0 31,9 46,0 41,1 42,7 40,3 54,7 35,4 37,1 37,5 39,7 42,5
31,7 25,2 24,0 29,6 17,5 20,5 32,1 29,5 20,6 23,2 27,8 26,6 28,8 24,0 24,0 35,5 27,0 25,4 27,4 25,2 10,9 34,6 32,4 32,8 28,0 26,4
9,2 9,5 4,1 7,9 4,8 5,5 6,8 8,1 7,3 7,0 6,3 5,4 9,0 20,0 6,6 14,4 6,3 5,8 7,9 9,4 1,6 13,2 7,1 10,4 4,2 10,7
40,9 34,7 28,2 37,5 22,2 26,0 38,9 37,7 28,0 30,3 34,1 32,1 37,8 44,0 30,6 49,9 33,3 31,2 35,3 34,6 12,5 47,9 39,4 43,3 32,3 37,1
Hanušovicko Šumpersko Zábřežsko Mohelnicko
6 302 52 958 28 346 16 091
31,1 20,7 21,5 22,8
41,3 37,0 40,3 39,8
22,6 5,0 31,6 10,7 29,6 8,6 29,0 8,3
27,6 42,3 38,2 37,4
103 697
21,9
38,6
30,1
39,5
okres Šumperk
9,4
123
Příloha č. 11 – Mapa podílu osob starších 15 let majících alespoň maturitu v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011140
140
ČSÚ (2013f), upraveno grafickým programem.
124
Příloha č. 12 – Struktura zemědělské půdy v obcích okresu Šumperk k 31. 12. 2011141
obec Bludov Bohdíkov Bohuslavice Bohutín Branná Bratrušov Brníčko Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Drozdov Dubicko Hanušovice Horní Studénky Hoštejn Hraběšice Hrabišín Hrabová Hynčina Chromeč Jakubovice Janoušov Jedlí Jestřebí Jindřichov Kamenná Klopina Kolšov Kopřivná Kosov Krchleby Lesnice Leština Libina Líšnice Loštice Loučná nad Desnou Lukavice Malá Morava Maletín
Celková výměra (ha)
Orná půda Abs.
1 668 777 2 622 240 397 257 225 17 1 456 116 1 154 95 848 221 859 161 1 043 238 853 306 1 370 183 783 604 3 682 568 724 232 183 8 823 53 1 384 603 811 253 2 544 226 548 424 792 160 307 92 993 287 869 283 5 171 486 512 109 1 295 241 376 127 1 186 117 547 122 690 95 733 208 525 290 2 726 1 389 974 366 1 200 577 9 429 150 1 121 487 6 830 523 1 856 523
Ovocné Zahrady sady
% 46,6 9,2 64,7 7,6 8,0 8,2 26,1 18,7 22,8 35,9 13,4 77,1 15,4 32,0 4,4 6,4 43,6 31,2 8,9 77,4 20,2 30,0 28,9 32,6 9,4 21,3 18,6 33,8 9,9 22,3 13,8 28,4 55,2 51,0 37,6 48,1 1,6 43,4 7,7 28,2
72 48 11 15 5 29 20 19 23 34 8 19 39 13 8 9 39 18 21 18 20 10 17 19 17 11 19 13 9 12 8 15 16 130 17 59 61 16 7 11
19 2 2 1 1 264 1 1 107 9 1 -
Trvalé travní porosty 147 389 79 88 495 387 184 193 291 109 211 30 1 124 254 73 122 301 60 361 39 159 72 388 199 1 207 24 38 19 459 164 139 70 137 290 59 27 429 201 1 965 351
Zemědělská půda Abs.
%
1 015 677 347 120 616 511 427 373 552 451 402 653 1 731 499 89 184 943 332 608 481 339 174 692 501 1 711 144 562 160 585 298 242 293 444 1 916 442 672 640 705 2 495 885
60,9 25,8 87,4 53,3 42,3 44,3 50,4 43,4 52,9 52,9 29,3 83,4 47,0 68,9 48,6 22,4 68,1 40,9 23,9 87,8 42,8 56,7 69,7 57,7 33,1 28,1 43,4 42,6 49,3 54,5 35,1 40,0 84,6 70,3 45,4 56,0 6,8 62,9 36,5 47,7
141
Veřejná databáze – ČSÚ (2013), vlastní výpočty *chmelnice a vinice se v okrese Šumperk nenachází
125
Příloha č. 12 – Pokračování obec Mírov Mohelnice Moravičany Nemile Nový Malín Olšany Oskava Palonín Pavlov Petrov nad Desnou Písařov Police Postřelmov Postřelmůvek Rájec Rapotín Rejchartice Rohle Rovensko Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Stavenice Sudkov Svébohov Šléglov Štíty Šumperk Třeština Úsov Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice Vyšehoří Zábřeh Zborov Zvole
Celková Orná půda Trvalé Zemědělská Ovocné půda výměra Zahrady travní sady (ha) porosty Abs. % Abs. % 1 360 88 6,5 16 2 143 249 18,3 4 621 2 572 55,7 105 4 523 3 204 69,3 1 215 801 65,9 35 138 974 80,2 554 138 24,9 20 67 225 40,6 2 732 951 34,8 77 453 1 481 54,2 648 43 6,6 26 1 203 273 42,1 5 947 410 6,9 76 600 1 086 18,3 537 353 65,7 16 1 37 407 75,8 2 406 598 24,9 31 4 172 805 33,5 1 209 191 15,8 55 270 516 42,7 1 884 647 34,3 18 354 1 019 54,1 563 396 70,3 14 1 7 418 74,2 955 694 72,7 44 41 779 81,6 402 186 46,3 9 69 264 65,7 491 263 53,6 13 1 45 322 65,6 1 404 506 36,0 81 109 696 49,6 681 96 14,1 11 240 347 51,0 1 856 612 33,0 33 1 263 909 49,0 743 471 63,4 21 2 56 550 74,0 2 501 429 17,2 102 1 711 1 243 49,7 3 191 133 4,2 48 678 859 26,9 8 627 12 0,1 15 2 818 2 845 33,0 649 119 18,3 5 39 163 25,1 490 205 41,8 24 1 61 291 59,4 615 216 35,1 15 137 368 59,8 717 2 0,3 0 441 443 61,8 2 991 1 061 35,5 36 579 1 676 56,0 2 788 812 29,1 152 4 356 1 324 47,5 543 370 68,1 10 72 452 83,2 931 728 78,2 21 21 770 82,7 4 650 812 17,5 104 174 1 006 2 096 45,1 3 330 18 0,5 15 262 295 8,9 1 005 2 0,2 0 596 598 59,5 1 175 418 35,6 53 107 578 49,2 347 80 23,1 8 1 104 193 55,6 3 458 1 135 32,8 122 2 507 1 768 51,1 316 116 36,7 6 91 213 67,4 658 279 42,4 24 1 155 459 69,8
126
Příloha č. 13 – Mapa podílu zemědělské půdy na celkové výměře v obcích okresu Šumperk k 31. 12. 2011142
142
Veřejná databáze – ČSÚ (2013), upraveno grafickým programem.
127
Příloha č. 14 – Mapa podílu orné půdy na celkové výměře obcí okresu Šumperk k 31. 12. 2011143
143
Veřejná databáze – ČSÚ (2013), upraveno grafickým programem.
128
Příloha č. 15 – Struktura nezemědělské půdy v obcích okresu Šumperk k 31. 12.
%
Ostatní plochy
Abs.
Zastavěné plochy
obec
Celková Lesní půda výměra (ha)
Vodní plochy
2011144
Nezemědělská půda
Abs.
%
cena zem. půdy (Kč/m2) pro rok 2013
Bludov
1 668
394
23,6
30
40 190
654
39,2
7,09
Bohdíkov
2 622 1 749
66,7
24
21 150
1 944
74,1
3,15
Bohuslavice
397
10
2,5
8
9
24
51
12,8
9,3,
Bohutín
225
58
25,8
5
7
35
105
46,7
4,39
Branná
1 456
687
47,2
9
6 139
841
57,8
1,52
Bratrušov
1 154
567
49,1
2
9
65
643
55,7
2,00
Brníčko
848
367
43,3
4
11
40
422
49,8
4,73
Bušín
859
417
48,5
2
8
60
487
56,7
2,00
1 043
430
41,2
5
10
48
493
47,3
4,47
853
325
38,1
14
17
45
401
47,0
6,77
Drozdov
1 370
901
65,8
13
7
47
968
70,7
2,21
Dubicko
783
71
9,1
5
17
37
130
16,6
9,19
3 682 1 579
42,9
30
39 303
1 951
53,0
1,87
Dlouhomilov Dolní Studénky
Hanušovice Horní Studénky
724
163
22,5
6
6
50
225
31,1
2,03
Hoštejn
183
52
28,4
8
4
29
93
50,8
2,1,
Hraběšice
823
593
72,1
0
4
41
638
77,5
1,42
Hrabišín
1 384
316
22,8
12
16
98
442
31,9
5,24
Hrabová
811
401
49,4
8
11
58
478
58,9
6,15
2 544 1 828
71,9
7
8
93
1 936
76,1
2,11
Hynčina Chromeč
548
23
4,2
9
10
25
67
12,2
7,23
Jakubovice
792
375
47,3
3
4
71
453
57,2
1,86
Janoušov
307
103
33,6
1
2
26
132
43,0
1,56
Jedlí
993
218
22,0
6
13
63
300
30,2
2,45
Jestřebí
869
308
35,4
0
10
50
368
42,3
4,91
5 171 3 158
61,1
30
25 246
3 459
66,9
1,88
Jindřichov Kamenná
512
341
66,6
2
5
20
368
71,9
4,29
1 295
662
51,1
5
13
51
731
56,4
10,67
376
193
51,3
0
8
17
218
58,0
6,67
1 186
526
44,4
1
8
65
600
50,6
1,95
Kosov
547
211
38,6
1
5
31
248
45,3
2,61
Krchleby
690
404
58,6
2
3
39
448
64,9
2,53
Klopina Kolšov Kopřivná
144
Veřejná databáze – ČSÚ (2013), Farmy.cz – zemědělské nemovitosti (2013), vlastní výpočty.
129
%
Ostatní plochy
Abs.
Zastavěné plochy
obec
Celková Lesní půda výměra (ha)
Vodní plochy
Příloha č. 15 – Pokračování č. 1
Nezemědělská půda
Abs.
%
cena zem. půdy (Kč/m2) pro rok 2013
Lesnice
733
329
44,9
13
9
88
439
59,9
5,78
Leština
525
6
1,1
18
16
41
81
15,4
3,52
Libina
2 726
485
17,8
35
48 242
810
29,7
7,17
Líšnice
974
478
49,1
6
41
532
54,6
9,07
Loštice
1 200
309
25,8
31
42 146
528
44,0
11,31
Loučná nad Desnou
9 429 8 407
89,2
65
77 238
8 787
93,2
2,38
Lukavice
1 121
295
26,3
17
17
87
416
37,1
10,93
Malá Morava
6 830 3 958
58,0
52
32 294
4 336
63,5
2,17
Maletín
1 856
820
44,2
5
9 136
970
52,3
2,43
Mírov
1 360 1 032
75,9
6
7
65
1 110
81,6
3,91
Mohelnice
4 621
653
14,1
116
107 541
1 417
30,7
13,73
Moravičany
1 215
25
2,1
83
23 109
240
19,8
14,41
554
255
46,0
31
34
328
59,2
4,61
2 732
967
35,4
22
37 225
1 251
45,8
5,58
648
287
44,3
8
65
375
57,9
3,27
5 947 4 633
77,9
20
26 183
4 862
81,8
2,41
83
15,5
1
9
36
129
24,0
12,76
Pavlov
2 406 1 488
61,8
6
14
94
1 602
66,6
4,63
Petrov nad Desnou
1 209
579
47,9
15
21
77
692
57,2
4,26
Písařov
1 884
746
39,6
6
12 100
864
45,9
1,73
Police
563
111
19,7
3
23
144
25,6
9,22
Postřelmov
955
8
0,8
26
33 108
175
18,3
7,06
Postřelmůvek
402
111
27,6
3
5
20
139
34,6
5,90
Rájec
491
107
21,8
10
9
44
170
34,6
7,40
1 404
480
34,2
16
41 170
707
50,4
5,35
681
296
43,5
6
4
29
335
49,2
1,38
1 856
856
46,1
5
16
70
947
51,0
7,74
743
131
17,6
5
14
41
191
25,7
7,60
2 501 1 002
40,1
13
36 208
1 259
50,3
5,15
Nemile Nový Malín Olšany Oskava Palonín
Rapotín Rejchartice Rohle Rovensko Ruda nad Moravou
537
7
8 15
7
130
%
Ostatní plochy
Abs.
Zastavěné plochy
obec
Celková Lesní půda výměra (ha)
Vodní plochy
Příloha č. 15 – Pokračování č. 2
Nezemědělská půda
Abs.
%
cena zem. půdy (Kč/m2) pro rok 2013
Sobotín
3 191 2 098
65,7
11
20 204
2 333
73,1
2,48
Staré Město
8 627 5 097
59,1
105
34 545
5 781
67,0
1,78
Stavenice
649
462
71,2
9
3
12
486
74,9
9,43
Sudkov
490
136
27,8
14
14
36
200
40,8
8,11
Svébohov
615
202
32,8
3
7
35
247
40,2
2,56
Šléglov
717
220
30,7
1
2
51
274
38,2
1,61
Štíty
2 991 1 038
34,7
25
33 218
1 314
43,9
3,66
Šumperk
2 788
730
26,2
30
178 526
1 464
52,5
6,81
Třeština
543
22
4,1
17
10
42
91
16,8
10,54
Úsov
931
60
6,4
22
18
61
161
17,3
12,8
Velké Losiny
4 650 2 100
45,2
40
44 371
2 555
54,9
3,86
Vernířovice
3 330 2 952
88,6
19
8
56
3 035
91,1
1,60
Vikantice
1 005
333
33,1
6
5
63
407
40,5
1,94
Vikýřovice
1 175
475
40,4
13
26
83
597
50,8
5,29
347
126
36,3
2
3
23
154
44,4
4,31
3 458 1 042
30,1
62
120 469
1 693
49,0
7,00
Vyšehoří Zábřeh Zborov
316
75
23,7
1
4
23
103
32,6
2,02
Zvole
658
130
19,8
11
13
45
199
30,2
6,19
131
Příloha č. 16 – Mapa podílu lesů na celkové výměře v obcích okresu Šumperk k 31. 12. 2011145
145
Veřejná databáze – ČSÚ (2013), upraveno grafickým programem.
132
Příloha č. 17 – Mapa úřední ceny zemědělské půdy v obcích okresu Šumperk v roce 2013146
146
Farmy.cz – zemědělské nemovitosti (2013), upraveno grafickým programem.
133
Příloha č. 18 – Horopisné jednotky zastoupené v okrese Šumperk147 Oblast Celek
Výšková členitost (m)
Nejvyšší bod
300–500
Suchý vrch (995 m)*
75–150
Hůrka (585 m)*
200–400 200–300 150–300 30–75
Lázek (715 m)* Kančí vrch (600 m) Zahálkovy Skalky (610 m)*
200–300 300–500 50–100 150–400 500–700
Bradlo (600 m)* Černé kameny (956 m) Jeřáb (1003 m) Králický Sněžník (1423 m)*
300–500
Smrk (1125 m)
500–700 500–800
Keprník (1423 m) Praděd (1491 m)
100–300
Pastviny (790 m)*
30–75
Šumvaldská horka (331 m)*
Podcelek Orlická oblast: Orlické hory: Bukovohorská hornatina Kladská kotlina: Králická brázda Jesenická oblast: Zábřežská vrchovina: Drozdovská vrchovina Mírovská vrchovina Bouzovská vrchovina Mohelnická brázda Hanušovická vrchovina: Úsovská vrchovina Hraběšická hornatina Šumperská kotlina Branenská vrchovina Králický Sněžník Rychlebské hory: Hornolipovská hornatina Hrubý Jeseník: Keprnická hornatina Pradědská hornatina Nízký Jeseník: Bruntálská vrchovina Západní vněkarpatské sníženiny: Hornomoravský úval: Uničovská plošina
147
Melzer, M., Schultz, J. et al. (1993), str. 18., Demek, J., et al. (1987). * uveden je nejvyšší vrchol podcelku, neleží však na území sledovaného okresu.
134
Příloha č. 19 - Geologický vývoj v okrese Šumperk148 Geologické období Absolutní stáří V oblasti okresu Šumperk mladší čtvrtohory zvětrávání, vznik půd, rašeliny, 10 tis. (holocén) člověk jako geologický činitel starší čtvrtohory střídání chladných a teplých období, 1,8 mil. - 10 tis. (pleistocén) navátí spraší v místech hlubších poklesů vznikání mladší třetihory 26 - 1,8 mil. zálivů jezer svrchní křída a oblast je souší, probíhají pohyby 80 - 26 mil. starší třetihory podél zlomů, denudace pohyby podél zlomů, mořská svrchní křída 100 - 80 mil. záplava na JZ okresu trias až spodní 225 - 100 mil. oblast je souší, intenzivní denudace křída svrchní karbon a oblast je již souší, vznik žul, konec 320 - 225 mil. perm variského vrásnění mořská sedimentace jen na jihu, spodní karbon 345 - 320 mil. variské vrásnění, metamorfóza mořská sedimentace, vulkanismus devon 395 - 345 mil. na konci vrásnění, ústup moře snad sedimentace na části území, kambrium až silur 570 - 395 mil. pro vrásnění chybí doklady střední a mladší 1 600 - 570 sedimentace v moři, ke konci strahory strahory mil. vrásnění (kaledonské), metamorfóza prahory a starší 4 000 - 1 600 ? prahory strahory mil. prvohory
druhohory třetihory čtvrtohory
Éra
148
Melzer, M., Schultz, J. et al. (1993), str. 17.
135
Příloha č. 20 – Nejvýznamnější vodní toky na území okresu Šumperk149
Tok Morava Moravská Sázava Oskava Třebůvka Desná Březná Branná Mírovka Krupá Merta
Délka Délka na Průměrný údolí území průtok u (km) okresu (km) ústí (m3/s)
Řád
Ústí do řeky...
353,2 54,3 50,4 48,3 43,6 31,3 21,6 20,2 19,2 16,6
II. III. III. III. III. IV. III. III. III. IV.
Dunaj Morava Morava Morava Morava Moravská Sázava Morava Morava Morava Desná
68,0 17,3 17,9 9,1 -
120,0 4,5 3,5 2,4 4,5 1,8 1,7 0,3 2,0 1,2
Příloha č. 21 – Klimatické charakteristiky klimatických oblastí v okrese Šumperk150 Klimatické oblasti Klimatické parametry
CH4 CH6 CH7
MT2 MT3 MT5
MT7 MT9 MT10 MT11
T2
Počet letních dní Počet dní s průměr. teplotou 10 °C a více Počet dní s mrazem Počet ledových dní Průměrná lednová teplota [°C] Průměrná červencová teplota [°C] Průměrná dubnová teplota [°C] Průměrná říjnová teplota [°C] Prům. počet dní se srážkami 1 mm a více Suma srážek ve vegetačním období [mm] Suma srážek v zimním období [mm] Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dní Počet jasných dní
0–30 80–140 140–160 50–70 -3 – -7 12–16 2–6 4–7 120–160 500–700 350–500 100–160 150–160 40–50
20–40 120–160 110–160 40–50 -3 – -5 16–17 6–7 6–7 100–130 350–500 250–300 60–100 120–160 40–60
30–50 140–160 110–160 30–50 -2 – -4 16–18 6–8 7–8 90–120 350–450 200v300 50–80 120–150 40–50
50–60 160–170 100–110 30–40 -2 – -3 18–19 8–9 7–9 90–100 350–400 200–300 40–50 120–140 40–50
149 150
Melzer, M., Schultz, J. et al. (1993), str. 24.; Vlček, V. et al. (1984). Květoň, V., Voženílek, V. (2011); Tolasz, R., et al. (2007).
136
Příloha č. 22 – Počet zaměstnanců a obrat firmy Klein & Blažek spol. s r. o.151 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
počet zam.
528 528 680 706 520 650 622 647 655 716 obrat (tisíc €) 24 271 27 462 32 178 36 573 31 043 33 573 34 245 35 382 39 867 47 250
Příloha č. 23 – Základní charakteristiky na trhu práce v České republice v letech 1990–2012152
Rok
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet registrovaných nezaměstnaných (od roku 2004 - Počet dosažitelných uchazečů) 39 379 221 749 134 788 185 216 166 480 153 041 186 339 268 902 386 918 487 623 457 369 461 923 514 435 542 420 511 278 482 316 423 177 331 696 335 025 527 728 546 484 491 958 530 994
Počet volných pracovních míst (VPM)
Počet uchazečů na 1 VPM
57 616 48 402 79 422 53 938 75 936 88 047 83 976 62 284 37 614 35 117 52 060 52 084 40 651 40 188 51 203 52 164 93 425 141 066 91 189 30 927 30 803 35 784 34 893
0,7 4,6 1,7 3,4 2,2 1,7 2,2 4,3 10,3 13,9 8,8 8,9 12,7 13,5 10,0 9,2 4,5 2,4 3,7 17,1 17,7 13,7 15,2
MN (%)
0,7 4,1 2,6 3,5 3,2 2,9 3,5 5,2 7,5 9,4 8,8 8,9 9,8 10,3 9,5 8,9 7,7 6,0 6,0 9,2 9,6 8,6 9,4
151
Data poskytnutá zaměstnancem firmy Klein & Blažek spol. s r. o.; v letech 2004–2012 data k 31. 12., v roce 2013 k 30. 6. Počet zam. = počet zaměstnanců. 152 Integrovaný portál MPSV (2013a). Databáze Centra pro regionální rozvoj MU v Brně, (2013). Vlastní výpočty. Od 31. 7. 2004 je míra nezaměstnanosti počítána dle nové metodiky – více viz Metodika práce. Údaje jsou vždy k 31. 12. daných let. MN = míra nezaměstnanosti.
137
Příloha č. 24 – Základní charakteristiky na trhu práce v okrese Šumperk v letech 1990–2012153
Rok
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet registrovaných Počet nezaměstnaných (od Počet volných roku 2004 - Počet uchazečů pracovních dosažitelných na 1 VPM míst (VPM) uchazečů) 758 366 2,1 7 172 459 15,6 4 601 765 6,0 5 726 435 13,2 4 360 1 205 3,6 3 912 1 351 2,9 3 828 902 4,2 4 430 895 4,9 6 145 500 12,3 8 022 306 26,2 7 202 688 10,5 7 705 403 19,1 7 819 324 24,1 7 933 311 25,5 7 828 296 26,5 7 572 347 21,8 6 255 659 9,5 4 865 968 5,0 4 949 703 7,0 8 951 241 37,1 8 511 391 21,8 7 820 252 31,0 8 307 217 38,3
MN (%)
Pořadí v rámci okresů ČR (podle MN)
0,9 8,4 5,6 7,0 5,3 4,7 5,9 7,0 9,4 12,1 11,3 12,8 13,1 12,5 12,6 12,0 10,4 8,1 8,1 14,6 13,4 13,0 12,8
3 4 7 14 14 9 20 20 19 20 14 17 20 17 17 19 19 18 7 12 10 14
Příloha č. 25 – Vývoj počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání v jednotlivých mikroregionech okresu Šumperk v letech 2007–2011154 území SO POÚ Hanušovice SO POÚ Šumperk SO POÚ Zábřeh SO POÚ Mohelnice
2007 601 2 331 1 279 624
2008 577 2 307 1 248 761
2009 980 4 080 2 300 1 512
2010 947 4 080 2 264 1 220
2011 886 3 864 2 027 1 043
153
Integrovaný portál MPSV (2013a). Databáze Centra pro regionální rozvoj MU v Brně, (2013). Vlastní výpočty. Od 1. 1. 1996 – vznik okresu Jeseník. Od 31. 7. 2004 je míra nezaměstnanosti počítána dle nové metodiky – více viz Metodika práce. Údaje jsou vždy k 31. 12. daných let. MN = míra nezaměstnanosti. 154 Integrovaný portál MPSV (2013d). Vlastní zpracování. Údaje jsou vždy k 31. 12. daných let.
138
Příloha č. 26 – Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích okresu Šumperk v letech 2007– 2011155 Obec Bludov Bohdíkov Bohuslavice Bohutín Branná Bratrušov Brníčko Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Drozdov Dubicko Hanušovice Horní Studénky Hoštejn Hraběšice Hrabišín Hrabová Hynčina Chromeč Jakubovice Janoušov Jedlí Jestřebí Jindřichov Kamenná Klopina Kolšov Kopřivná Kosov Krchleby Lesnice Leština Libina Líšnice Loštice Loučná nad Desnou Lukavice 155
2007 6,1 8,0 8,8 7,2 14,4 6,2 10,6 4,3 10,6 5,9 10,3 4,6 9,6 2,2 7,8 6,5 9,3 4,9 17,9 8,2 13,5 2,0 3,2 12,9 17,6 12,7 5,5 8,2 13,8 14,0 13,5 7,3 8,3 10,6 6,7 5,2 5,6 6,4
2008 5,7 7,5 6,6 7,2 14,4 6,6 11,3 3,9 9,6 5,0 9,2 7,9 10,6 3,2 6,3 13,0 8,6 5,3 23,8 3,8 13,5 17,4 2,9 10,6 14,8 8,6 10,6 7,5 16,6 15,2 12,2 6,0 8,6 10,5 9,2 6,5 5,5 5,4
2009 11,2 13,5 14,5 9,7 18,0 16,1 13,5 6,3 19,3 11,3 13,2 11,8 18,0 9,2 18,9 23,9 15,2 13,7 25,0 11,3 29,7 13,0 8,6 22,4 38,2 22,3 15,1 9,9 24,1 22,7 39,2 13,3 14,7 19,7 23,3 12,8 10,1 14,2
2010 11,2 14,6 14,5 9,1 15,5 13,6 17,0 6,8 17,0 12,7 10,9 11,1 18,5 6,5 18,0 23,9 17,8 12,2 22,6 9,3 21,6 13,0 10,0 23,1 31,5 16,4 15,8 11,2 24,8 27,3 18,9 14,3 12,9 16,0 17,5 10,5 9,7 13,2
2011 9,8 12,0 14,5 8,5 18,0 11,7 17,7 5,8 15,6 12,9 10,9 9,8 17,3 7,6 16,5 26,1 16,6 12,9 15,5 8,2 29,7 17,4 7,4 16,5 29,5 15,1 9,9 12,2 25,5 19,7 17,6 12,0 9,9 15,4 22,5 10,1 10,8 9,5
Integrovaný portál MPSV (2013d). Vlastní zpracování. Údaje jsou vždy k 31. 12. daných let.
139
Příloha č. 26 – Pokračování č. 1 Obec Malá Morava Maletín Mírov Mohelnice Moravičany Nemile Nový Malín Olšany Oskava Palonín Pavlov Petrov nad Desnou Písařov Police Postřelmov Postřelmůvek Rájec Rapotín Rejchartice Rohle Rovensko Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Stavenice Sudkov Svébohov Šléglov Štíty Šumperk Třeština Úsov Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice
2007 16,6 16,7 7,2 5,9 5,5 4,0 10,5 4,7 8,8 8,2 8,0
2008
2009
2010
18,6 12,8 7,7 7,3 5,7 6,6 9,7 3,7 9,9 7,6 9,5
27,1 18,3 18,0 14,5 12,8 14,3 17,0 10,1 16,0 17,5 16,3
-
-
-
8,3 10,9 7,4 11,0 6,3 6,7 8,0 12,4 7,9 6,9 7,1 18,5 6,6 6,8 7,5 26,7 8,0 6,7 9,8 9,1 6,2 6,3 33,3 6,8
7,3 10,0 7,4 7,9 8,7 8,2 8,0 13,4 8,2 7,0 7,9 15,5 13,2 10,0 3,8 13,3 7,8 6,2 13,1 12,1 7,2 10,1 33,3 8,0
8,9 23,6 13,6 15,2 14,6 17,0 17,0 28,2 15,6 12,1 15,1 22,0 19,7 14,8 10,3 13,3 10,8 10,5 15,3 24,2 13,2 22,8 42,9 12,1
25,4 23,3 16,2 11,7 11,1 16,9 18,6 9,1 16,7 12,3 11,7 18,8 6,7 20,0 13,7 16,5 12,1 15,1 12,5 27,1 17,3 12,6 9,2 22,9 10,5 17,7 12,2 20,0 10,8 10,5 15,3 18,7 13,5 24,1 40,5 11,8
2011 23,7 20,0 11,3 9,5 8,8 11,0 15,8 10,1 14,8 13,5 10,6 15,2 9,2 10,9 12,1 8,5 10,7 14,9 13,6 19,2 13,9 10,6 7,1 20,4 13,2 13,8 10,8 13,3 10,8 10,3 13,7 18,4 13,2 27,8 42,9 12,0
140
Příloha č. 26 – Pokračování č. 2 Obec Vyšehoří
2007 8,2
2008
2009
2010
2011
2,0
10,2
11,2
10,2
Zábřeh
7,3
7,0
12,8
12,6
11,9
Zborov
8,8
10,6
11,5
15,0
9,7
Zvole
8,4
7,8
14,8
11,3
13,7
okres Šumperk
8,1
8,1
14,6
13,4
13,0
141
Příloha č. 27 – Mapa míry nezaměstnanosti v obcích okresu Šumperk k 31. 12. 2007156
156
Integrovaný portál MPSV (2013d). Vlastní zpracování.
142
Příloha č. 28 – Mapa míry nezaměstnanosti v obcích okresu Šumperk k 31. 12. 2009157
157
Integrovaný portál MPSV (2013d). Vlastní zpracování.
143
Příloha č. 29 – Mapa míry nezaměstnanosti v obcích okresu Šumperk k 31. 12. 2011158
158
Integrovaný portál MPSV (2013d). Vlastní zpracování.
144
Příloha č. 30 – Struktura vyjížďky za prací v okrese Šumperk k 26. 3. 2011159 v tom
Okres Šumperk
16 069
12 367
Vyjíždí Vyjíždí do mimo jiných ČR krajů
Přerov
Prostějov
Olomouc
v tom okres Jeseník
Vyjíždějící Vyjíždí do Vyjíždí do zaměstnání v rámci jiných celkem okresu okresů kraje
1 517 73 1 359 34 51
1 867
318
Příloha č. 31 – Struktura dojížďky za prací v okrese Šumperk k 26. 3. 2011160 v tom
159 160
902
Olomouc
12 367
65 781
Přerov
13 799
Dojíždí v rámci okresu
Prostějov
Okres Šumperk
v tom okres Dojíždí z jiných okresů kraje
Jeseník
Dojíždějící do zaměstnání celkem
33
23
Dojíždí z jiných krajů
530
ČSÚ (2013g). Vlastní zpracování. ČSÚ (2013g). Vlastní zpracování.
145
Příloha č. 32 – Struktura dojížďky a vyjížďky za prací v obcích okresu Šumperk
Bludov Bohdíkov Bohuslavice Bohutín Branná Bratrušov Brníčko Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Drozdov Dubicko Hanušovice Horní Studénky Hoštejn Hraběšice Hrabišín Hrabová Hynčina Chromeč Jakubovice Janoušov Jedlí Jestřebí Jindřichov Kamenná Klopina Kolšov Kopřivná Kosov Krchleby
161
1 325 543
572 246
203 326 108 274 236 178 176 546 129 463 1 254 153 166 50 317 241 54 231 67 12 289 218 433 202 292 295 95 148 71
125 147 34 102 117 78 125 295 48 218 258 100 99 27 133 103 27 128 30 4 113 103 103 89 84 171 51 87 26
43,2 45,3 61,6 45,1 31,5 37,2 49,6 43,8 71,0 54,0 37,2 47,1 20,6 65,4 59,6 54,0 42,0 42,7 50,0 55,4 44,8 33,3 39,1 47,2 23,8 44,1 28,8 58,0 53,7 58,8 36,6
192 32 6 8 22 7 11 12 3 10 3 92 305 12 11 5 19 116 0 35 5 1 47 7 22 28 126 7 3 4 5
Dojížďkové saldo
Dojížďka osob za prací
Podíl na zaměstnaných osobách v obci žijících (%)
Vyjížďka pracujících za prací
obec
Zaměstnané EAO v obci žijící
k 26. 3. 2011161
-380 -214 -119 -139 -12 -95 -106 -66 -122 -285 -45 -126 47 -88 -88 -22 -114 13 -27 -93 -25 -3 -66 -96 -81 -61 42 -164 -48 -83 -21
OPM
945 329 84 187 96 179 130 112 54 261 84 337 1 301 65 78 28 203 254 27 138 42 9 223 122 352 141 334 131 47 65 50
ČSÚ (2013g). Vlastní zpracování.
146
131 297 511 77 362 167 195 56 44 63 595 291 130 714 142 179 65 114 164 140 34 510 105 119 568 32 113 164 370
Podíl na zaměstnaných osobách v obci žijících (%) 51,2 56,4 39,5 54,6 28,9 25,0 49,0 32,9 30,8 17,7 13,8 52,3 47,4 52,7 33,4 34,4 45,1 43,0 35,4 51,3 40,5 38,5 70,9 61,7 46,0 50,8 49,1 51,3 36,5
Dojížďkové saldo
256 527 1 294 141 1 252 667 398 170 143 356 4 304 556 274 1 355 425 520 144 265 463 273 84 1 326 148 193 1 235 63 230 320 1 013
Dojížďka osob za prací
Lesnice Leština Libina Líšnice Loštice Loučná nad Desnou Lukavice Malá Morava Maletín Mírov Mohelnice Moravičany Nemile Nový Malín Olšany Oskava Palonín Pavlov Petrov nad Desnou Písařov Police Postřelmov Postřelmůvek Rájec Rapotín Rejchartice Rohle Rovensko Ruda nad Moravou
Vyjížďka pracujících za prací
obec
Zaměstnané EAO v obci žijící
Příloha č. 32 – Pokračování č. 1
5 34 90 8 296 156 141 17 14 199 2 266 40 21 75 301 59 6 6 114 13 12 260 4 13 184 2 14 32 93
-126 -263 -421 -69 -66 -11 -54 -39 -30 136 1 671 -251 -109 -639 159 -120 -59 -108 -50 -127 -22 -250 -101 -106 -384 -30 -99 -132 -277
OPM
130 264 873 72 1 186 656 344 131 113 492 5 975 305 165 716 584 400 85 157 413 146 62 1 076 47 87 851 33 131 188 736
147
Dojížďka osob za prací
Dojížďkové saldo
Podíl na zaměstnaných osobách v obci žijících (%)
Vyjížďka pracujících za prací
Zaměstnané EAO v obci žijící
Příloha č. 32 – Pokračování č. 2
Sobotín Staré Město Stavenice Sudkov Svébohov Šléglov Štíty Šumperk Třeština Úsov Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice Vyšehoří Zábřeh Zborov Zvole
418 640 60 437 167 12 872 11 084 168 495 1 088 62 20 1 020 96 5 964 92 350
203 113 21 216 91 2 159 1 557 73 195 426 22 8 547 58 1 813 50 220
48,6 17,7 35,0 49,4 54,5 16,7 18,2 14,0 43,5 39,4 39,2 35,5 40,0 53,6 60,4 30,4 54,3 62,9
59 53 0 46 21 1 275 5 416 11 19 192 1 1 150 8 1 885 0 30
-144 -60 -21 -170 -70 -1 116 3 859 -62 -176 -234 -21 -7 -397 -50 72 -50 -190
274 580 39 267 97 11 988 14 943 106 319 854 41 13 623 46 6 036 42 160
okres Šumperk
50 464
16 069
31,8
13 799
-2 270
48 194
obec
OPM
148
Příloha č. 33 – Hlavní směry vyjížďky do zaměstnání v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 2011162 Hlavní směr vyjížďky Obec Obec Bludov Bohdíkov Bohuslavice Bohutín Branná Bratrušov Brníčko Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Drozdov Dubicko Hanušovice Horní Studénky Hoštejn Hraběšice Hrabišín Hrabová Hynčina Chromeč Jakubovice Janoušov Jedlí Jestřebí Jindřichov Kamenná Klopina Kolšov Kopřivná Kosov Krchleby
Šumperk Šumperk Mohelnice Šumperk Staré Město Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Zábřeh Mohelnice Šumperk Štíty Zábřeh Šumperk Šumperk Zábřeh Zábřeh Šumperk Štíty Štíty Zábřeh Zábřeh Hanušovice Šumperk Mohelnice Šumperk Šumperk Zábřeh Mohelnice
Počet osob 377 95 50 61 2 77 48 26 72 230 20 89 258 31 40 19 101 31 9 63 9 2 30 51 44 26 36 65 27 47 14
Počet vyjíždějících celkem 572 246 125 147 34 102 117 78 125 295 48 218 258 100 99 27 133 103 27 128 30 4 113 103 103 89 84 171 51 87 26
Podíl osob vyjíždějících v hlavním směru na celkovém počtu vyjíždějících 65,9 38,6 40,0 41,5 5,9 75,5 41,0 33,3 57,6 78,0 41,7 40,8 100,0 31,0 40,4 70,4 75,9 30,1 33,3 49,2 30,0 50,0 26,5 49,5 42,7 29,2 42,9 38,0 52,9 54,0 53,8
162
ČSÚ (2013g ). Vlastní zpracování. Žlutě jsou vyznačeny obce, které mají hlavní směr dojížďky za prací jiný než do měst Šumperk, Zábřeh a Mohelnice.
149
Příloha č. 33 – Pokračování č. 1 Podíl osob Počet vyjíždějících v vyjíždějících hlavním směru na Počet celkem celkovém počtu osob vyjíždějících 40 30,5 131 122 41,1 297 206 40,3 511 54 70,1 77 223 61,6 362 92 55,1 167 110 56,4 195 29 51,8 56 23 52,3 44 47 74,6 63 centrum pracovní dojížďky 175 60,1 291 81 62,3 130 517 72,4 714 71 50,0 142 52 29,1 179 28 43,1 65 78 68,4 114 111 67,7 164 44 31,4 140 16 47,1 34 203 39,8 510 33 31,4 105 50 42,0 119 382 67,3 568 19 59,4 32 24 21,2 113 84 51,2 164 193 52,2 370
Hlavní směr vyjížďky Obec Obec Lesnice Leština Libina Líšnice Loštice Loučná nad Desnou Lukavice Malá Morava Maletín Mírov Mohelnice Moravičany Nemile Nový Malín Olšany Oskava Palonín Pavlov Petrov nad Desnou Písařov Police Postřelmov Postřelmůvek Rájec Rapotín Rejchartice Rohle Rovensko Ruda nad Moravou
Zábřeh Zábřeh Šumperk Mohelnice Mohelnice Šumperk Mohelnice Hanušovice Mohelnice Mohelnice Mohelnice Zábřeh Šumperk Šumperk Šumperk Mohelnice Mohelnice Šumperk Štíty Mohelnice Šumperk Zábřeh Zábřeh Šumperk Šumperk Klopina Zábřeh Šumperk
150
Příloha č. 33 – Pokračování č. 2 Podíl osob Počet vyjíždějících v vyjíždějících hlavním směru na Počet celkem celkovém počtu osob vyjíždějících 117 57,6 203 30 26,5 113 14 66,7 21 115 53,2 216 37 40,7 91 1 50,0 2 29 18,2 159 centrum pracovní dojížďky
Hlavní směr vyjížďky Obec Obec Sobotín Staré Město Stavenice Sudkov Svébohov Šléglov Štíty Šumperk Třeština Úsov Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice Vyšehoří Zábřeh Zborov Zvole
Šumperk Hanušovice Mohelnice Šumperk Zábřeh Hanušovice Zábřeh Mohelnice Mohelnice Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Štíty Mohelnice
50 73 87 195 240 426 9 22 2 8 392 547 22 58 centrum pracovní dojížďky 16 50 79 220
68,5 44,6 56,3 40,9 25,0 71,7 37,9 32,0 35,9
151
Příloha č. 34 – Mapa hlavních směrů vyjížďky do zaměstnání v obcích okresu Šumperk k 26. 3. 201163
163
ČSÚ (2003g). Vlastní zpracování.
152
Příloha č. 35 – Vývoj struktury vzdělanosti uchazečů o zaměstnání v Olomouckém kraji k 31. 12. let 2002–2012164 Z toho Rok
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Celkem UoZ
39 395 40 770 39 591 36 180 31 187 23 495 23 470 41 092 42 117 38 119 40 342
Základní vzdělání
odborné bez maturity
Abs.
(%)
Abs.
(%)
11 002 11 353 10 964 10 151 9 132 6 978 6 575 9 769 10 184 9 645 10 199
27,9 27,8 27,7 28,1 29,3 29,7 28,0 23,8 24,2 25,3 25,3
18 038 18 779 18 297 16 819 14 081 10 308 10 366 19 873 20 126 17 551 18 460
45,8 46,1 46,2 46,5 45,2 43,9 44,2 48,4 47,8 46,0 45,8
úplné středoškolské Abs. 9 035 9 290 8 925 7 943 6 882 5 240 5 442 9 717 9 751 8 865 9 428
(%) 22,9 22,8 22,5 22,0 22,1 22,3 23,2 23,6 23,2 23,3 23,4
vysokoškolské Abs. 1 320 1 348 1 405 1 267 1 092 969 1 087 1 733 2 056 2 058 2 255
(%) 3,4 3,3 3,5 3,5 3,5 4,1 4,6 4,2 4,9 5,4 5,6
Příloha č. 36 – Vývoj struktury vzdělanosti uchazečů o zaměstnání v České republice k 31. 12. let 2002–2012165 Z toho Rok
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 164 165
Celkem UoZ 514 435 542 420 541 675 510 416 448 545 354 878 352 250 539 136 561 551 508 451 545 311
Základní vzdělání
odborné bez maturity
úplné středoškolské
vysokoškolské
Abs.
(%)
Abs.
(%)
Abs.
(%)
Abs.
162 125 170 270 165 861 156 500 140 919 112 047 106 434 143 738 147 614 139 616 150 039
31,5 31,4 30,6 30,7 31,4 31,6 30,2 26,7 26,3 27,5 27,5
224 246 238 281 240 167 226 304 194 459 150 772 149 810 243 265 251 345 218 999 236 237
43,6 43,9 44,3 44,3 43,4 42,5 42,5 45,1 44,8 43,1 43,3
111 924 116 765 117 894 110 510 97 585 78 079 80 008 126 911 133 892 121 310 127 630
21,8 21,5 21,8 21,7 21,8 22,0 22,7 23,5 23,8 23,9 23,4
16 140 17 104 17 753 17 102 15 582 13 980 15 998 25 222 28 700 28 526 31 405
(%) 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,9 4,5 4,7 5,1 5,6 5,8
Integrovaný portál MPSV (2013b). Vlastní výpočty. Integrovaný portál MPSV (2013b). Vlastní výpočty.
153
Příloha č. 37 – Vývoj počtu zaměstnaných cizinců ve vybraných administrativních jednotkách k 31. 12. let 2002–2011166 Území Rok
Okresy Jeseník Abs.
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
141 207 265 288 305 326 328 260 248 209
Olomouc
Prostějov
Přerov
(%)
Abs.
(%)
Abs.
(%)
Abs.
(%)
0,68 1,00 1,26 1,40 1,46 1,48 1,55 1,35 1,26 1,08
1 464 1 754 1 666 1 980 2 197 2 756 2 754 2 446 2 864 3 164
1,24 1,55 1,51 1,70 1,82 2,30 2,28 2,00 2,40 2,62
859 1 115 851 905 808 938 1 008 925 854 959
1,52 1,96 1,56 1,69 1,46 1,69 1,85 1,65 1,56 1,74
644 679 698 883 1 112 1 521 1 684 1 165 1 074 1 036
0,94 0,99 1,03 1,31 1,60 2,21 2,55 1,68 1,55 1,53
Šumperk Abs. 421 504 551 591 622 625 801 663 630 675
(%) 0,71 0,80 0,89 0,94 1,03 1,05 1,31 1,08 1,00 1,13
Olomoucký kraj Abs. 3 529 4 259 4 031 4 647 5 044 6 166 6 575 5 459 5 670 6 043
(%) 1,09 1,32 1,28 1,45 1,54 1,89 2,03 1,66 1,74 1,87
ČR Abs.
(%)
161 711 168 739 173 203 218 982 250 797 309 027 361 709 318 462 306 350 310 921
3,08 3,22 3,30 4,04 4,56 5,57 6,43 5,58 5,36 5,45
166
VÚPSV (2012). (%) = podíl cizinců na pracovní síle.
154
155
