1 ÚVOD TRH PRÁCE Situace v rámci Jihomoravského kraje k

Název příjemce podpory:

MĚSTO VESELÍ NAD MORAVOU tř. Masarykova 119 698 13 Veselí nad Moravou

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU pro období 2010 - 2040 ČÁST 2. STRATEGIE PODPORY PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOSTI Příloha č. 1 – Analýza vývoje zaměstnanosti

Zpracovatel:

Mgr. David Rucki, Ing. Petra Orságová, Ing. Zuzana Pavlisková - DHV CR, spol. s r.o. Ostrava Ing. arch. Ivo Ondračka, Ing. Vladislava Nováková - Město Veselí nad Moravou

Název projektu:

Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou

Registrační číslo projektu:

CZ.1.04/4.1.01/53.00008

Po evaluaci - květen 2013

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008

Obsah 1

ÚVOD .............................................................................................................................................. 3

2

TRH PRÁCE ................................................................................................................................... 3 2.1

3

4

Situace v rámci Jihomoravského kraje k 31. 12. 2011 ..................................................... 3

TRH PRÁCE VE VESELÍ NAD MORAVOU A NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ V ROCE 2011 .................... 4 3.1

Ekonomické subjekty ve městě a správním obvodu ........................................................ 5

3.2

Dojížďkovost ........................................................................................................................ 8

3.3

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve Veselí nad Moravou ............................................ 10

3.4

Nezaměstnanost ................................................................................................................. 12

3.5

Dlouhodobý trend vývoje zaměstnanosti ve Veselí n. M. .............................................. 16

SOUHRN ...................................................................................................................................... 18

2


1

ÚVOD

Pro vyhodnocení trhu práce bylo možno využít jen omezené množství dat různého stáří a s platností pro různou velikost území. Některé údaje, např. o ekonomických aktivitách obyvatel, dojížďce apod., vychází ze sčítání z roku 2001, popř. z roku 2011. Od roku 2001 došlo k mnoha změnám – např. k úbytku počtu ekonomicky aktivních obyvatel o 790 osob a k poklesu počtu pracovních míst (např. nejvýznamnější zaměstnavatel Železárny - pokles z 1 100 pracovních míst na uváděných cca 300). Dalším zdrojem jsou údaje živnostenského úřadu, které ale reprezentují celé území POU (11 obcí). Nesledované údaje o počtu pracovních míst ve městě nahrazujeme vlastními odhady.

2

TRH PRÁCE

2.1

Situace v rámci Jihomoravského kraje k 31. 12. 2011

Po nástupu hospodářské recese – tedy v průběhu posledních tří let – se celkový počet pracovních míst v Jihomoravském kraji snížil o skoro 13 000, což představuje úbytek zhruba 2,5 % původního stavu. Tento pokles se projevil snížením zaměstnanosti v sekundární sféře ekonomiky, v níž v kraji v průběhu pouhých tří posledních let zaniklo více než 30 tis. pracovních míst. Výrazně byl postižen zpracovatelský průmysl. V období od 31. 12. 2008 do 31. 12. 2011 v něm zaniklo 20 600 pracovních míst, tedy každé sedmé. Mimořádný byl i úbytek pracovních příležitostí v odvětví stavebnictví; v něm se počet pracovních míst snížil o 9 500 (tj. o 17 % původního stavu). Výslednou úroveň zaměstnanosti naopak v kraji vylepšuje sféra terciární; v tomto sektoru NH se počet zaměstnaných v období po nástupu hospodářské recese zvýšil o zhruba 18 000 osob. Z hlediska jednotlivých sektorů ekonomiky dosahuje nyní podíl primárního sektoru (zemědělství a lesnictví) na úhrnné zaměstnanosti v kraji 2,9 %, podíl sekundáru (průmysl a stavebnictví) činí 36,1 % a podíl terciáru (ostatní odvětví národního hospodářství) dosahuje 61,0 %. Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jsou nezaměstnaností nejvíce postiženy okresy Hodonín a Znojmo, v jejichž míře nezaměstnanosti se ovšem projevují výrazné sezónní výkyvy. Naopak nejnižší úroveň nezaměstnanosti je dlouhodobě vykazována v obou brněnských okresech a také v okrese Vyškov. Následující tabulka znázorňuje strukturu nezaměstnanosti v okresech JMK k 31. 5. 2012.

3

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Počet nezaměstnaných Území Celkem Blansko

Absolventi škol a mladiství

v tom muži

ženy

Volná pracovní místa

Počet uchazečů na 1 volné místo

Míra nezaměst. (%)

4 720

2 291

2 429

314

247

19,1

19,1

Brno-město

18 351

9 044

2 429

314

1 102

16,7

16,7

Brno-venkov

7 549

3 630

9 307

696

472

16,0

16,0

Břeclav

5 693

2 947

3 919

491

285

20,0

20,0

Hodonín

10 863

5 786

2 746

349

391

27,8

27,8

Vyškov

3 861

1 933

5 077

609

198

19,5

19,5

Znojmo

6 906

3 323

1 928

225

412

16,8

16,8

57 943

28 954

3 583

422

3 107

18,6

18,6

482 099

236 579

28 989

3 106

43 665

11,0

11,0

Jihomoravský kraj Česká republika

Zdroj: Analýza trhu práce v Jihomoravském kraji

Zdroj: Analýza trhu práce v Jihomoravském kraji

3

TRH PRÁCE VE VESELÍ NAD MORAVOU A NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ V ROCE 2011

Dle údajů poskytnutých Úřadem práce a z vlastních odhadů patří mezi nejvýznamnější podniky ve Veselí nad Moravou podle počtu zaměstnanců stále Železárny Veselí a.s., které v současné době zaměstnávají cca 300 osob, dále Stival Automotive (cca 170 - 180 4


zaměstnanců), Mobö Mireal, následují ČSAD, Vesna, AZ okna, VHS plus (jednotlivě cca do 50 pracovních míst) a další. V posledních letech měla a.s. Železárny problémy, což se projevilo také v nezaměstnanosti obyvatel. Ve městě převažuje zaměstnanost ve službách, strojírenství a stavebnictví. V nejbližším okolí najdeme dřevozpracovatelský průmysl v okolí Velké nad Veličkou. Ve Velké nad Veličkou je významným zaměstnavatelem textilního průmyslu Kordárna Plus a.s., která se v posledních dvou letech ocitla v nemalých problémech a v roce 2009 propustila téměř ½ zaměstnanců. Nyní je situace konsolidována. Ve Strážnici je 14 středně velkých firem. Mezi významné zaměstnavatele se řadí např. Šohaj s.r.o., který zaměstnává zejména ženy v šicích dílnách. Další můžeme uvést Araver s.r.o., SEAL Strážnice s.r.o., který se kromě prodeje vozů zabývá i službami a zaměstnává zejména muže dílenskými pracemi. Obyvatelé Veselí nad Moravou vyjíždějí za prací převážně do oblasti Uherského Hradiště, kde v posledních 20 letech nedošlo k tak velkému poklesu počtu pracovních míst a dále pak do okolních obcí s dobrou dopravní dostupností. Naopak do Veselí dojíždí za prací řada obyvatel především menších spádových obcí (podrobněji v části 3.2).

3.1

Ekonomické subjekty ve městě a správním obvodu

Podle Registru ekonomických subjektů je struktura zaměstnavatelů dlouhodobě zastoupena převážně odvětvím obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží, dále průmyslem, který ale prochází od roku 2000 průběžným poklesem oproti stavebnictví, kde můžeme v období 2008-9 sledovat mírný růst. Odvětvím s největším poklesem pracovních míst je zemědělství, kde se za posledních deset let snížil počet ekonomických subjektů na polovinu. Počet ekonomických subjektů se sídlem na území správního obvodu Veselí nad Moravou (dle Registru ek. subjektů) bylo v roce 2011 8 261 což je o 488 více než v roce 2009. Ovšem poměr fyzických a právnických osob zůstal nezměněn – 85 % fyzických a 15 % právnických osob. K nepatrným změnám od roku 2009 došlo v podílu ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ekonomických činností. Stavebnictví se drží přibližně stejně okolo 15 – 16 %, stejně tak průmysl (18 – 19 %). K mírnému navýšení však došlo u zemědělství, myslivosti, lesnictví a rybolovu, kdy v roce 2009 byl podíl 6,4 %, v roce 2011 to je 7,1 %. Naopak došlo k poklesu u obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (v roce 2009 to bylo 23,6 %, v roce 2011 již jen 21,5 %). Pokud srovnáme počet subjektů dle počtu zaměstnanců, tak došlo ke zvýšení u subjektů bez zaměstnanců a u středních podniků, u mikropodniků, malých a velkých podniků došlo ke snížení.

5


Ekonomické subjekty se sídlem na území správního obvodu (k 31.12.) 2000

2001

2002

2003

Veselí nad Moravou 2004 2005 2006 2007

Ekonomické subjekty celkem 6 954 7 196 7 392 7 723 7 657 (podle Registru ek. subjektů) fyzické osoby 6 143 6 360 6 532 6 753 6 675 z toho zemědělští 683 676 671 693 680 2) podnikatelé právnické osoby 811 836 860 970 982 z toho obchodní 431 434 442 475 471 společnosti 3) Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ek. činnosti (%) zemědělství, myslivost, 12,3 12,0 11,2 11,2 11,1 lesnictví a rybolov průmysl 19,3 19,1 19,7 19,2 19,0 stavebnictví 12,7 12,6 12,5 13,1 13,7 obchod, ubytování, 34,8 34,2 29,9 29,2 35,3 1 stravování a pohostinství Počet subjektů podle počtu zaměstnanců 4) bez zaměstnanců . . . . 4 731 1 - 9 zaměstnanci . . . . 645 (mikropodniky) 10 - 49 zaměstnanci (malé . . . . 144 podniky) 50 - 249 zaměstnanci . . . . 33 (střední podniky) 250 a více zaměstnanci . . . . 7 (velké podniky) nezjištěno . . . . 2 097 Zdroj: ČSÚ

2008

2009

2010

2011

7 559

7 574

7 659

7 816

7 773

8 036

8 261

6 543

6 535

6 576

6 705

6 610

6 806

6 993

667

619

618

625

201

199

219

1 016

1 039

1 083

1 111

1 163

1 230

1 268

479

492

518

530

544

566

589

11,2

10,7

10,6

10,6

6,4

6,7

7,1

18,5 13,9

18,3 14,0

18,2 14,4

18,1 14,7

18,5 15,7

18,8 15,6

18,7 15,4

29,3

29,5

29,5

28,3

28,1

27,4

26,2

2 432

2 392

2 096

2 544

2 633

2 771

2 747

589

624

626

633

636

618

596

128

138

144

141

138

131

131

38

41

42

41

36

40

41

6

6

5

7

4

4

3

4 366

4 373

4 746

4 450

4 326

4 472

4 743

Struktura podnikatelských subjektů na území města 1993-2011 Právní forma Počet podnikatelských subjektů celkem Právnické osoby celkem státní organizace akciové společnosti obchodní společnosti (bez a.s.) družstevní organizace peněžní organizace ostatní právnické osoby Fyzické osoby celkem

1

1993 1 204 96 5 3 44 5 0 39 1 108

1994 1 287 140 5 5 66 5 0 59 1 147

1995

1996

1 556 190 5 9 97 5 0 74 1 366

1 617 199 5 10 106 5 0 73 1 418

1997 1 776 234 7 14 126 5 0 82 1 542

1998 1 948 252 6 16 139 5 0 86 1 696

Dříve pod názvem obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 6

1999 2 115 277 6 17 158 5 0 91 1 838

2000 2 156 294 5 14 178 5 0 92 1 862

2001 2 227 309 6 14 180 5 0 104 1 918

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 soukromí podnikatelé živnostníci samostat. hosp.rolníci fyzické osoby podnikající podle jiných zákonů zemědělští podnikatelé Právní forma Počet podnikatelských subjektů celkem Právnické osoby celkem státní organizace akciové společnosti obchodní společnosti (bez a.s.) družstevní organizace peněžní organizace ostatní právnické osoby Fyzické osoby celkem soukromí podnikatelé živnostníci samostat.hosp.rolníci fyzické osoby podnikající podle jiných zákonů zemědělští podnikatelé

973 107

994 102

1 192 109

1 251 97

1 365 98

1 515 96

1 620 92

1 625 92

1 680 95

28

51

65

70

79

85

126

145

143

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2 279 307 6 14 176 5 0 106 1 972

2 406 362 19 14 189 6 0 134 2 044

2 380 366 17 15 188 6 0 140 2 014

2 348 377 16 17 192 6 0 146 1 971

2 375 390 14 16 199 6 0 155 1 985

2 363 403 14 15 209 5 0 160 1 960

2 408 420 13 16 215 5 0 171 1 988

2 428 445 12 16 225 5 0 187 1 983

2 523 466 12 15 237 5 0 197 2 057

2 559 480 12 12 257 6 0 193 2 079

1 738 92

1 811 94

1 783 90

1 747 72

1 765 68

1 748 68

1 780 65

1 853 0

1 915 0

1 898 0

142

139

139 2

137 15

138 14

130 14

127 16

114 16

128 14

162 19

Zdroj: ČSÚ

V uplynulém období poklesl počet obyvatel území správního obvodu ze 42 000 na 39 000 obyvatel. Obdobně mírně poklesl i počet ekonomicky aktivních osob. Dále došlo ke snížení počtu zaměstnanců u největších podniků až na 25 % původního stavu nebo úplně ukončily 7


výrobu. Nezaměstnanost se zvýšila z 5% na 15 %. Průběžně se z větších podniků tvořily menší, rostl počet OSVČ. V období růstu nezaměstnanosti rychleji rostl především počet fyzických osob - což je mimo pokusy propuštěných o vlastní podnikání častěji zřejmě dáno tím, že firmy pro dosažení úspor propouští své zaměstnance, ale pak je dle potřeby najímají jako OSVČ na potřebné práce – např. ve stavebnictví. V období lepší ekonomické situace (poklesu nezaměstnanosti) naopak počet fyzických osob stagnoval nebo se i mírně snižoval (OSVČ si zřejmě nacházely „něco lepšího“). Z grafu výše vyplývá, že v regionu průběžně stále dochází ke snižování počtu zaměstnanců v jednotlivých firmách, resp. vzniku stále menších subjektů. Jedním z důvodů může být vznik několika právních forem podnikání z původně jednoho subjektu za účelem zvýšení efektivity vlastní činnosti (aniž by došlo k podstatnému zvýšení produkce nebo počtu zaměstnanců).

3.2

Dojížďkovost

Díky nedostatku pracovních příležitostí, poměrně dobré dopravní dostupnosti a blízkosti okolních obcí a měst jsou obyvatelé města zvyklí dojíždět za prací. Dle dat získaných při SLBD 2001 vyjíždělo za prací celkem 2 300 z 5 500 zaměstnaných osob (tj. 42%). Denně za prací vyjíždělo přes 1 700 osob, přičemž hlavním směrem vyjížďky byl Uherský Ostroh. I dle výsledků SLDB 2011 vyplývá, že jsou obyvatelé města díky nedostatku pracovních příležitostí nuceni dojíždět za prací. Celkem za prací a vzděláním vyjíždí 3 146 obyvatel města (z toho 2 263 osob za prací a 883 žáků do škol). Celkem za prací tak vyjíždí 47,6 % zaměstnaných (což je o necelých 6 % více než v roce 2001), denně pak vyjíždí 1 220 zaměstnaných. Ze SLDB 2011 dále vyplývá, že 33,3 % zaměstnaných vyjíždí do zaměstnání v rámci obce, 23,6 % do jiné obce okresu, 5,4 % do jiného okresu kraje, 35,3 % dokonce do jiného kraje a 2,4 % do zahraničí. Čas strávený na cestě do zaměstnání zaujímá u 36 % zaměstnaných do cca 30 minut. Vyjížďka z obce za prací

Obec

Veselí nad Moravou 2001 Veselí nad Moravou 2011

vyjíždějící zaměstnaní

hlavní směr 2 denní vyjížďky

v % ze zaměstnaných celkem

vyjíždějící denně

celkem

z toho ženy

2 324

919

42,4

2 263

1 094

47,6

obec

počet

vyjíždějící žáci, studenti a učni

1 789

Uherský Ostroh

352

776

33,0

1 220

-

-

883

39,0

Zdroj: SLDB 2001 a 2011

2

Vyjížďka z obce do škol

Některá data ze SLDB nebyly v roce 2011 zveřejněna 8

v% ze žáků, studentů a učňů


Vzhledem k tomu, že v roce 2011 nebyla data ohledně dojížďkovosti ze SLDB zveřejněna, nedošlo k jejich aktualizaci. V roce 2001 byla ve Veselí nad Moravou významná dojížďka z okolních obcí a to cca 2 775 osob. Velkou roli zde hráli ve své době klíčoví zaměstnavatelé, zejména Železárny. V současné době je reálná dojížďka do města zřejmě nižší. Vyjížďka z obce za prací vyjíždějící zaměstnaní

Blatnice pod Sv. Antonínkem Blatnička Bzenec Hroznová Lhota Hrubá Vrbka Kozojídky Kuželov Lipov Suchov Tasov Velká nad Veličkou Vnorovy Žeraviny

hlavní směr denní vyjížďky

celkem

z toho ženy

v % ze zaměst naných celkem

523

198

55,9

409

118

52

56,2

97

740

286

38,4

576

388

161

73,3

333

197

86

65,0

169

144

58

79,1

130

121

56

73,8

103

393

137

59,5

296

149

54

69,6

104

173

68

78,6

159

406

152

28,4

303

957

383

72,2

793

67

29

90,5

57

Obec

Vyjížďka z obce do škol

vyjíždějící denně obec Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou Velká nad Veličkou Veselí nad Moravou Velká nad Veličkou Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou Veselí nad Moravou

počet

vyjíždějící žáci, studenti a učni

v% ze žáků, studentů a učňů

154

178

43,6

35

87

98,9

116

250

34,2

125

104

46,2

83

118

96,7

64

109

100,0

44

28

33,3

100

125

44,6

25

84

85,7

52

94

100,0

75

241

39,7

394

256

44,4

22

31

100,0

Zdroj: SLDB 2001

Z uvedených 13 (tradičně spádových) obcí za prací v roce 2001 vyjíždělo 4 376 osob, což představuje 53% všech jejich zaměstnaných osob. Z nich do Veselí dojíždělo jen 1 289 osob, což představuje 16% jejich zaměstnaných osob.

Z toho vyplývá, že už v roce 2001 byl

význam Veselí jako centra zaměstnanosti pro tyto spádové obce většinou minimální. Mezi obce s největší nominální vyjížďkou patřily Vnorovy (987 os.), Bzenec, Blatnice, Lipov a Hroznová Lhota (388 os.). Mezitím počet pracovních míst ve městě dále poklesl. Mezi obce 9


nejvíce pracovně závislé na Veselí v roce 2001 patřily Kozojídky (35% zaměstnaných), Vnorovy a Žeraviny (29,7 % zaměstnaných), Hrubá Vrbka, Tasov a Kuželov. Do města Veselí nad Moravou v roce 2001 celkem dojíždělo 2 775 osob. Z výše uvedených 13 obcí dojíždělo 1 289 osob, což je menší polovina všech dojíždějících. Zbývající část osob dojíždělo z ostatních blízkých obcí okresu Hodonín (celkem 1 038 osob – zřejmě Strážnice a další menší obce - v tabulce neuvedeny). Většina z výše uvedených obcí měla v roce 2001 převážně „vyjížďkový“ charakter – za prací jezdila větší polovina zaměstnaných osob. Mezi obce s nejmenším podílem vyjížďky patřily – Velká n. Veličkou (28,5% - lokální centrum zaměstnanosti), Veselí (36,5), Bzenec (38,4) asi Strážnice (chybí data), větším podílem vlastních míst (55-60%) disponovaly Blatnice, Blatnička a Bzenec. Zajímavé je také srovnání dojíždějících denně za prací do centra dojížďky (Veselí nad Moravou) podle času stráveného na cestě. Viz tabulka níže. Dojíždějící celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z jiných okresů celkem z toho obce: Uherský Ostroh Ostrožská Nová Ves Uherské Hradiště

z toho čas denní dojížďky (min.) 60 a více

Podíl denně dojíždějících v%

denně

do 14

15 - 29

30 - 59

2 755

2 363

439

1 026

805

88

85,8

2 307

2 025

392

903

668

58

87,8

448

338

47

123

137

30

75,4

107 58 54

86 51 33

25 8 1

40 29 11

20 14 18

1 3

80,4 87,9 61,1

Zdroj: SLDB 2001

Z údajů vyplývá, že v roce 2001 převažovala denní dojížďka z blízkého spádového území, tj. cca do 30 km, s dobou dojížďky do 1 hod.

3.3

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve Veselí nad Moravou

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti, dle SLDB 2001, podrobně ukazuje následující tabulka. Celkem bylo v době sčítání SLBD 2001 ekonomicky aktivních přes 6 300 obyvatel (51,3 % obyvatel města). Nejvíce zaměstnaných bylo v odvětví průmyslu - 38 %, dále ve školství, zdravotnictví a sociální oblasti, obchodu a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a stavebnictví kolem 10 %. V zemědělství pracovaly jen 2,3 % z ekonomicky aktivních obyvatel.

10

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 v tom Veselí nad Moravou 2001

Celkem

muži

Struktura v % ženy

celkem

muži

ženy

Podíl žen v odvětví v%

Ekonomicky aktivní celkem v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov

6.303

3.454

2.849

100,0

100,0

100,0

45,2

146

102

44

2,3

3,0

1,5

30,1

průmysl stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží pohostinství a ubytování doprava, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné a osobní služby nezjištěné odvětví

2.424 641 655

1.358 566 263

1.066 75 392

38,5 10,2 10,4

39,3 16,4 7,6

37,4 2,6 13,8

44,0 11,7 59,8

160 549 76 225

76 387 26 126

84 162 50 99

2,5 8,7 1,2 3,6

2,2 11,2 0,8 3,6

2,9 5,7 1,8 3,5

52,5 29,5 65,8 44,0

313

193

120

5,0

5,6

4,2

38,3

660

126

534

10,5

3,6

18,7

80,9

233 221

112 119

121 102

3,7 3,5

3,2 3,4

4,2 3,6

51,9 46,2

Zdroj: SLDB 2001

V roce 2001 bylo ve Veselí n. M. 5 500 zaměstnaných osob, z toho 2 324 (42%) dojíždělo jinam, naopak do Veselí dojíždělo 2 775 osob. V této době mohlo být ve městě cca 5 900 pracovních míst. Následující tabulka ukazuje výsledky ze SLDB 2011. Rozdíl mezi předešlou a nadcházející tabulkou je takový, že tabulka za rok 2001 ukazuje strukturu ekonomicky aktivních obyvatel podle odvětví ekonomické činnosti, kdežto tabulka za rok 2011 znázorňuje zaměstnané podle odvětví ekonomické činnosti. Celkem je dle SLDB 2011 ve Veselí nad Moravou 5 513 ekonomických aktivních obyvatel což je 48,9 % obyvatel města (pokles o cca 2 % oproti roku 2001). Z toho je 86,3 % zaměstnaných osob (celkem 4 756) a 13,7 % nezaměstnaných (757). Nejvíce bylo zaměstnaných v průmyslu (34,4 %). V odvětví zdravotní a sociální péče a v odvětví vzdělávání je zastoupen největší podíl žen. v tom Veselí nad Moravou 2011

Celkem

Struktura v %

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Podíl žen v odvětví v%

Zaměstnaní celkem v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví, rybářství

4.756

2.570

2.186

100,0

100,0

100,0

46,0

84

55

29

1,8

2,1

1,3

34,5

průmysl stavebnictví Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti

1.637 379 436

1.000 343 201

637 36 235

34,4 8,0 9,2

38,9 13,3 7,8

29,1 1,6 10,8

38,9 9,5 53,9

279 102 55

205 40 43

74 62 12

5,9 2,1 1,2

8,0 1,6 1,7

3,4 2,8 0,5

26,5 60,8 21,8

11

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení vzdělávání Zdravotní a sociální péče nezjištěné odvětví

73 266

26 116

47 150

1,5 5,6

1,0 4,5

2,2 6,9

64,4 56,4

216

114

102

4,5

4,4

4,7

47,2

305

70

235

6,4

2,7

10,8

77,0

270 523

41 270

229 253

5,7 11,0

1,6 10,5

10,5 11,6

84,8 48,4

Zdroj: SLDB 2011

3.4

Nezaměstnanost

V rámci České republiky patří území Jihomoravského kraje dlouhodobě k oblastem s nadprůměrnou mírou nezaměstnaností. Na konci roku 2011 byla míra nezaměstnanosti v kraji oproti celostátnímu průměru o 1,2 procentního bodu vyšší (9,8 % v JMK, v ČR to bylo 8,6 %). Míru nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 na území celého Jihomoravského kraje ukazuje následující mapka. Nejlepší je situace tradičně v centrech - krajských městech a jejich okolí. Z ostatních okresů dosahuje nejvyšší míru nezaměstnanosti okres Hodonín, pod který se řadí i Veselí nad Moravou.

Zdroj: Analýza trhu práce v Jihomoravském kraji za rok 2011

12


V rámci okresu Hodonín mělo k 31. 12. 2011 největší míru nezaměstnanosti ORP Hodonín (16,29 %), následuje ORP Kyjov se 13,89 % a nejmenší nezaměstnanost v rámci okresu Hodonín má ORP Veselí nad Moravou se 13,36 %. Následující tabulka ukazuje nezaměstnanost ORP Veselí nad Moravou v roce 2010 a 2011 (k 31. 12.). Největší podíl na struktuře nezaměstnaných mají vyučené osoby a dále se základním vzděláním. Pro tyto osoby také dochází k nejpomalejšímu vytváření nových pracovních míst. Míra registrov. nezaměstnanosti - dosažitelní 2010

2011

Změna v letech 2010-2011

Celkem

14,68 %

13,36 %

1,32 %

Muži

15,20 %

13,83 %

1,37 %

Ženy

14,04 %

12,76 %

1,28 %

Zdroj: ÚP Hodonín

Následující tabulka znázorňuje míru nezaměstnanosti ve Veselí nad Moravou od roku 2005. Míra nezaměstnanosti se od roku 2007 zvyšuje a to v důsledku hospodářské krize, která postihla celou Českou republiku. Situace se začíná ve Veselí nad Moravou zlepšovat v roce 2010, kde míra nezaměstnanosti začíná klesat. Rok míra nezaměstnanosti Zdroj: ÚP Hodonín

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

14,7

11,9

9,62

10,26

15,51

14,58

12,63

Složení vzdělanostní struktury uchazečů o volné pracovní místo ve Veselí nad Moravou přibližují následující grafy. Ve vzdělanostní struktuře zaujímají největší podíl vyučení a dále lidé se základním vzděláním. Dle profesní struktury jsou pak nejčastějšími uchazeči pomocné a nekvalifikované pracovní síly, řemeslníci a opraváři a pracovníci ve službách a prodeji.

Zdroj: ČSÚ, data za město Veselí nad Moravou 13


Ve srovnání s ČR je ve Veselí cca o třetinu vyšší podíl ekonomicky aktivních osob se základním vzděláním, o něco vyšší počet vyučených osob, o cca 20% nižší počet osob s maturitou a skoro třetinový počet osob s vysokoškolským vzděláním. Srovnání s ČR bylo zvoleno proto, že většina firem uplatňuje své produkty na národním trhu. Složení profesní struktury ve Veselí nad Moravou v roce 2010 Zákonodárci a řídící pracovníci Specialisté Techničtí a odborní pracovníci Úředníci Pracovníci ve službách a prodeji Kvalifikovaní zemědělci, rybáři a lesníci Řemeslníci a opraváři Obsluha strojů a zařízení, montéři Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Vojenské síly

Zdroj: ČSÚ, data za město Veselí nad Moravou

Následující tabulka ukazuje počet uchazečů o práci k 31. 12. 2010 a v některých ukazatelích i k 31. 12. 2011 (k tomuto datu se nepodařilo některé potřebné údaje získat). Data za rok 2011 jsou uvedeny za lomítkem. Uchazeči o práci – počet (2010/2011) uchazeči o práci Celkem

OZP

948/827 156/133

mladiství 1/3

věku 18- věku 50 absolv základní st. s vyučení 24 let let a více enti vzdělání maturitou 161/27

3

225/184

65/60

231

408

229

Muži

536/471

76

1

107

124

41

113

267

112

Ženy

412/356

80

0

54

101

24

118

141

117

Zdroj: ÚP Hodonín

Dlouhodobě nezaměstnaných bylo v roce 2010 celkem 930 osob, z toho 529 bylo v evidenci nad 6 měsíců a 385 dokonce déle než jeden rok. V roce 2011 nedošlo k výraznějším změnám. Sice ubyl počet osob v evidenci nad 6 měsíců, naopak přibyl počet osob v evidenci nad 12 měsíců.

3

Zde je za rok 2011 uveden údaj do 20 let 14

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Uchazeči o práci - počet evidence nad 6 měsíců Celkem

529/500

Muži

268

Ženy

261

4

evidence nad 12 měsíců 385/396

5

mladiství nad 6 měsíců absolventů nad 6 měs. 0

16

197

0

8

188

0

8

Zdroj: ÚP Hodonín

Vývoj průměrného počtu volných pracovních míst a uchazečů o zaměstnání v letech 1998 až 2011 uvádí následující graf a tabulka. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání a průměrný počet volných pracovních míst v letech 1998 - 2011 ve Veselí n. Moravou 1200 1000

Ø počet uchazečů o zaměstnání

Počet

800 600

Ø počet volných pracovních míst

400 200 0

Zdroj: ÚP Hodonín

Průměrný počet uchazečů o zaměstnání a průměrný počet volných pracovních míst v letech 1998 - 2011 Veselí nad Moravou Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003

4

Údaj za rok 2011

5

Údaj za rok 2011

Ø počet uchazečů o zaměstnání 511 698 849 846 950 957

15

Ø počet volných pracovních míst 59 53 54 122 93 82

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

919 968 867 725 594 822 892 796

83 76 96 105 117 71 53 40

Zdroj: Úřad práce Hodonín

Na jaře roku 2012 proběhlo dotazníkové šetření mezi občany města. V rámci tohoto průzkumu měli respondenti mimo jiné ohodnotit složky života ve městě. Nejhůře byla ohodnocena nabídka pracovních příležitostí (nejhorší známkou 5 ji označilo 39 % dotázaných, průměrná známka nabídky pracovních příležitostí je 4). Z tohoto množství bylo 13 % dotázaných, kteří uvedli, že jsou nezaměstnaní. Celých těchto 13 % si také myslí, že hlavní příčinou odstěhování lidí z města je nedostatek pracovních míst a zároveň v otázce preferencí výdajů finančních prostředků z rozpočtu města jednoznačně ohodnotili jako nejdůležitější výdaje na podporu nových pracovních míst.

3.5

Dlouhodobý trend vývoje zaměstnanosti ve Veselí n. M.

V roce 1935 (v závěru hospodářské krize) mělo město (v dnešních hranicích) cca 6 300 obyvatel a velmi hrubě odhadnutý počet cca 3 500 pracovních míst. Mezi hlavní zaměstnavatele patřili: velkostatek, železnice, Regulace řeky Moravy (financováno z min. veřejných prací), výroba obuvi, výroba nábytku apod. Většina zaměstnanců i živnostníků měla své vlastní malé zemědělské hospodářství pro vylepšení ekonomické bilance. Někteří obyvatelé dlouhodobě vyjížděli z regionu za prací (stavebnictví, pomocné práce v zemědělství). V období 60.tých a 70.tých let došlo ke kvantitativnímu skoku v rozvoji města. Znárodněné továrny, dílny a provozovny měly vlivem monopolizace trhu (tzv. plánovaného hospodářství) zajištěný odbyt. Přesto nabídka pracovních míst nenaplňovala poptávku – především obyvatel z obcí ze spádové oblasti. Proto byl v území východně od železniční tratě postaven závod s více než 2 000 pracovními místy a navazující sídliště panelových domů. Celkově je odhadován počet pracovních míst na více než 7 500 tis. V této době vzrostl počet obyvatel z 8 000 na 12 500. Odhady počtů zaměstnanců některých závodů ve městě na přelomu 60. a 70. let 20. stol. počet zaměstnanců

Zaměstnavatel UP závody Bučovice, n.p., - závod 6 Veselí nad Moravou

390

Válcovny trub a železárny, n.p., Chomutov, odštěpný závod Jihomoravské trubkárny a tažírny Veselí nad Moravou

2350

16

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Slezan, bavlnářské závody, n.p. - závod 14 Veselí nad Moravou

300

Vodohospodářské stavby, n.p., Brno - stavební správa Veselí nad Moravou

550

VKUS, oděvní družstvo ve Veselí nad Moravou

20

Hutní projekt, středisko Veselí nad Moravou

95

Výrobna prefabrikátů Gottwaldovských průmyslových staveb ve Veselí nad Moravou

30

Svit, n.p., Gottwaldov - provoz Veselí nad Moravou

850

ČSD - železniční stanice i lokomotivní depo

200

ČSAD Veselí nad Moravou

100

Komunální služby

131

Okresní stavební podnik Hodonín se sídlem ve Veselí nad Moravou

250

Okresní průmyslový podnik Hodonín se sídlem v Bzenci - závod 501, Veselí n. M.

80

Státní statek ve Veselí nad Moravou, n.p. (celkem 1085 zam, více obcí)

400

služby, úřady, obchody

600

poliklinika

120

ZŠ Hutník, Komenského + Milokošť, Zarazice

66

ostatní školstvi

50

Rezerva – ostatní nezmíněné subjekty

500

Celkem

7082

Zdroj: Publikace Veselí 1254 -1970, další zdroje, odhad

V následném období se ale ukázalo, že historické podniky i novější závody se z více důvodů nebyly schopny přizpůsobit novým požadavkům a udržet se na trhu. V roce 2001 dle výsledků sčítání je počet pracovních míst ve městě odhadován na cca 5 900. Pokles zaměstnanosti se obdobně jako v celé ČR řešil podporou předčasných odchodů do důchodu a zvýšením účasti mladých do 25 let na postsekundárním vzdělávání. V současnosti má město cca 11 500 osob, z toho cca 5 500 ekonomicky aktivních osob (8 000 osob v produktivním věku 15-64 let) a na území města je odhadováno cca 5 400 pracovních míst. V roce 2040 se dle aktuální demografické prognózy (viz. tabulka 1.1.18, Příloha 1 kap. Bydlení) předpokládá počet obyvatel v rozmezí 9 500 – 10 750 obyvatel, z toho 3 800 – 4 300 obyvatel v produktivním věku (20 - 64 let). Tomuto vývoji by mohl odpovídat počet cca 3 500 – 5 500 pracovních míst, z toho ovšem značná část bude muset být schopna zvládnout výrazně kvalifikované pozice. Město bude vždy v periferní poloze vzdálené od trhů, na kterých je uplatňována většina produkce. Vzhledem k trendu zmenšování firem, agilní zaměstnanecké politice větších blízkých obcí lze předpokládat, že podíl vyjíždějících a dojíždějící zaměstnanců zůstane s tím, že poklesne jejich množství. Pro uplatnění produktů na trzích budou narůstat požadavky na kvalifikaci jednotlivých zaměstnanců. Podnikatelské subjekty působící v regionu budou zde mít obtížnější pozici než jejich konkurenti v ekonomicky výkonnějších regionech. Toto může být významným faktorem vedoucím k migraci – zejména středo a vysokoškolsky vzdělaných osob odcházejících z města po ukončení svého vzdělání, resp. získání praxe. 17


S ohledem

na

neutěšenou

dopravní

situaci

se

očekává

vznik

spíše

menších

specializovaných firem, které se budou s ohledem na nedostatek rozvojových ploch lokalizovat v morálně zastaralých bytových objektech ve staré zástavbě. Poměrně zajímavou možností přivýdělku pro ženy v domácnosti může být konverze původních bytových domků na objekty s doplňkovým nebo hlavním turistickým ubytováním nebo jinými službami pro cestovní ruch.

4

SOUHRN 1. Město Veselí nad Moravou leží v příhraniční tradiční hustě zalidněné zemědělské oblasti se zázemím dolňáckých i horňáckých vesnic v odlehlé poloze od center osídlení (Zlín, Brno). 2. Celá oblast prošla v 2. pol. 20 stol. hlubokým útlumem zaměstnanosti v zemědělství a odlivem pracovních sil z venkova i z regionu, zbrzděným monopolním hospodařením tzv. socialistické periody. 3. Revitalizační zásahy centrálního hospodářství projevující se intervenční výstavbou podniků se po přechodu na běžné trhové hospodaření ukázaly jako příliš umělé a nespojené s vývojem města. Z bývalých velkých závodů se nejživotaschopněji jeví Kordárna Velká (snažící se navázat na tradice původní Baťovy provozovny), která je současně jediným větším výrobcem v regionu a jejíž pád by zcela poznamenal oblast Horňácka (Velká nad Veličkou je jedna z mála obcí, vůči níž má Veselí výrazně pozitivní migrační bilanci). Ostatní podniky (Železárny, Svit, Slezan, státní statek, OSP) bud' zcela skončily nebo pokračují ve zlomkové velikosti. Jejich areály byly zrušeny demolicemi nebo jsou využívány jen minimálně. Plochy pro průmysl dle územního plánu byly v rozsahu cca 20% zaplněny fotovoltaickými elektrárnami, ekonomicky využívajícími dotační politiky státu. 4. Podniky minulosti byly postaveny na málo kvalifikované pracovní síle z venkova a tato vzdělanostní struktura zůstala do současnosti - oproti republikovému průměru je výrazně větší podíl osob se základním vzděláním, vyučených a menší podíl středo a vysokoškoláků - což může způsobovat problémy při konkurenci a odbytu výrobků na vzdálených trzích. 5. V průběhu ekonomických proměn závodů a firem došlo z mnoha důvodů ke kontinuálnímu nárůstu malých podnikatelských subjektů. Propuštění zaměstnanci si začali zakládat vlastní subjekty či živnosti, z mnoha důvodů byly zakládány příbuzné a spolupracující firmy. Další skoky ve snižování zaměstnanosti se obdobně jako v ostatních částech republiky řešily předčasnými odchody do důchodu a sekundárním vzděláváním. 6. Po transformaci se řada osob pokusila navázat na tradiční zemědělské aktivity v malém měřítku jako SHR, ale tato cesta se ukázala jako příliš náročná a jen zlomku 18


se podařilo dále působit ve velmi specializovaných oblastech (pokud se netransformovali do jiné právní formy). 7. Stávající firmy dle aktuálního průzkumu reálně neuvažují o expanzi, ale o přežití – jedná se o zkušené subjekty znající podmínky a mimo faktory okrajového regionu očekávají dlouhodobou krizi – čemuž zřejmě chtějí čelit úsporami, snižováním počtu pracovníků, dělením firem, přechodem na jiné právní formy apod. 8. Snižování objemu trhu v regionu bude podnikatelské subjekty dále nutit se opětovně pokoušet o expanzi mimo region – náročnou na logistiku, popřípadě i hledat nové možnosti spojené se specifickými vlastnostmi regionu - např. turistiku nebo využití různých forem ekologického zemědělství, biopotravin apod. Tato řešení nejsou použitelná pro většinu subjektů, reprezentují spíše doplňkové činnosti. Na druhé straně každý fungující podnikatelský subjekt nezávisle na své velikosti je pro město významným přínosem.

19


Použitá literatura: 1. Statistiky ČSÚ 2. Sčítání lidu 2001a 2011 3. Analýza profesní struktury pracovních sil a struktury absolventů z pohledu sféry vzdělávání – 2010, Mgr. Gabriela Doleţalová, Ing. Jiří Vojtěch, Praha 2011 4. Martin ANDONOV, PŘÍČINY VYSOKÉ NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESE HODONÍN, Bakalářská práce, Brno 2011

20

1 ÚVOD TRH PRÁCE Situace v rámci Jihomoravského kraje k

Recommend Documents