Trendy a inovace platebních karet

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Trendy a inovace platebních karet Diplomová práce

Autor:

Bc. Jakub Bezděk Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Marcela Soldánová

2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištenou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně̌ BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Teplicích dne 30. dubna 2016

Bc. Jakub Bezděk

Poděkování: Rád bych poděkoval paní Ing. Marcele Soldánové za odbornou pomoc při zpracování diplomové práce a za cenné rady a připomínky, které mi poskytla.

Anotace Diplomová práce popisuje aktuální trendy a inovace v oblasti platebních karet, jak v České republice, tak v zahraničí. Zabývám se v ní historií platebních karet a jejich postupné rozšíření. Zaměřuji se na přechod z klasické kontaktní karty na bezkontaktní a využití nových technologiích v praxi. Oblíbenost v bezkontaktní technologii měla za následek i otevření nových sektorů, kde lze platit platební kartou. Dále analyzuji jednotlivé technologické inovace platebních karet. Jako stěžejní část mohu označit dotazníkový průzkum, kde jsem porovnal výsledky v ČR a Severní Americe. Závěr mé práce se orientuje především na budoucnost platebních karet, predikci budoucího vývoje a regulaci mezibankovního poplatku. Klíčová slova Platební karta, bezkontaktní platební karta, NFC, ApplePay, SamsungPay, AndroidPay, Regulace mezibankovního poplatku, budoucnost platební karet, inovace v ATM, bezpečnost platebních karet Annotation The thesis describes the current trends and innovations of payment cards, in Czech Republic and abroad. I deal with the history of payment cards and their successive expansion. I focus on the transition from the classic contact cards for the contactless and the use of new technologies in practice. Popularity in contactless technology resulted the opening of new sectors, where you can pay by payment card. Then I analyse the individual technological innovation of payment cards. As a main part of the survey, I can mark where I compared results in the Czech Republic and North America. The conclusion of my work is focused primarily on the future of payment cards, a prediction of the future development and the regulation of interchange fee. Key words: Payment card, contactless payment card, NFC, ApplePay, SamsungPay, AndroidPay, regulation of interchange fee, the future of payment cards, innovation in ATM, safety innovations in payment cards

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................... 7 ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ .............................................................................................. 9 1.

HISTORIE PLATEBNÍCH KARET ........................................................................................ 10 1.1. PRVOPOČÁTKY PLATEBNÍCH KARET .......................................................................................... 10 1.2. POSTUPNÉ ROZŠÍŘENÍ PLATEBNÍCH KARET ................................................................................ 17 1.3. DRUHY PLATEBNÍCH KARET ....................................................................................................... 20

2.

SOUČASNÝ TREND PLATEBNÍCH KARET....................................................................... 23 2.1. PŘECHOD NA BEZKONTAKTNÍ PLATEBNÍ KARTY V ČR .............................................................. 23 2.2. TRENDY A VYUŽITÍ NOVÉ TECHNOLOGIE ................................................................................... 26 2.2.1. V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................................................................... 26 2.2.2. V OSTATNÍCH ZEMÍCH ............................................................................................................. 29 2.3. MARKETING V RÁMCI PLATEBNÍCH KARET ................................................................................ 30 2.4. MOŽNOSTI PLACENÍ V NOVÝCH SEKTORECH ............................................................................. 31

3.

TECHNOLOGICKÉ INOVACE .............................................................................................. 37 3.1. MAGNETICKÝ PROUŽEK ............................................................................................................. 37 3.2. EMV – STANDART ČIPOVÝCH KARET ........................................................................................ 38 3.3. BEZKONTAKTNÍ TECHNOLOGIE .................................................................................................. 40 3.4. BIOMETRICKÉ ZABEZPEČENÍ ...................................................................................................... 44 3.5. INTERNETOVÉ ZABEZPEČENÍ ...................................................................................................... 46 3.6. BEZPEČNOSTNÍ TOKENY ............................................................................................................ 48 3.7. INOVACE V OBLASTI ATM A POS .............................................................................................. 49 3.8. NEJNOVĚJŠÍ TECHNOLOGICKÉ PODVODY S PLATEBNÍMI KARTAMI ............................................ 51

4.

AKTUÁLNÍ POUŽÍVÁNÍ RŮZNÝCH FOREM PLATEBNÍCH KARET ......................... 55 4.1. VLASTNÍ PRŮZKUM V ČESKÉ REPUBLICE ................................................................................... 55 4.2. VLASTNÍ PRŮZKUM V SEVERNÍ AMERICE A KOMPARACE VÝSLEDKŮ S ČR .............................. 60

5.

BUDOUCÍ SMĚŘOVÁNÍ PLATEBNÍCH KARET ............................................................... 67 5.1. WEAREBLES ZAŘÍZENÍ ............................................................................................................... 67 5.2. APPLEPAY, SAMSUNGPAY, ANDROIDPAY ................................................................................. 69

5

5.3. REGULACE MEZIBANKOVNÍCH POPLATKŮ ................................................................................. 74 5.4. AKTUÁLNÍ STAV A PREDIKCE VÝVOJE PLATEBNÍCH KARET V EVROPĚ...................................... 79 5.4.1. BEZKONTAKTNÍ BUDOUCNOST................................................................................................ 81 5.4.2. ZRUŠENÍ HOTOVOSTI ............................................................................................................... 82 ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 84 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................... 86 SEZNAM POUŽITÝCH DIAGRAMŮ ............................................................................................. 93 SEZNAM POUŽITÝCH GRAFŮ ..................................................................................................... 93 SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ ............................................................................................... 94 SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK ................................................................................................ 94 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK................................................................................................ 95 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................. 96

6

Úvod Technologické inovace mají velký dopad i na bankovnictví včetně platebních karet. Rychlý vývoj IT technologií a mobilních telefonů má za následek, že se postupem času mění i trh platebních karet. To můžeme vidět i v České republice, kde technologický průlom v podobě bezkontaktních platebních karet má velký vliv na chování klientů. Dalším krokem pro rozvoj jsou právě mobilní telefony a nositelná elektronika. Právě do tohoto odvětví plynou nemalé investice od karetních asociací a bank. Největší investoři v tomto odvětví jsou technologické společnosti Apple, Samsung a Google. Cílem diplomové práce je analyzovat historii platebních karet s podrobným zaměřením na aktuální technologické inovace a predikce budoucího vývoje. Diplomová práce je rozdělena do 5 kapitol. V první kapitole se zabývám historií platebních karet a postupným rozšířením do Evropy a České republiky. Uvádím zde několik grafů srovnávající historický vývoj do roku 2015 v České republice. Kapitolu zakončuji vymezením druhů platebních karet a jejich aktuální podíl na českém trhu. V kapitole „Současný trend platebních karet“ jsem popsal přechod na bezkontaktní platební karty v ČR doplněný o nezbytné grafy. Dále jsem pokračoval popisem nejnovějších technologických projektů, které se uvedly do praxe jak v České republice, tak v ostatních zemích. K problematice marketingu platebních karet jsem zvolil program Mastercard Priceless Specials. Jako závěr druhé kapitoly jsem zvolil současný trend rozšíření bezhotovostních plateb do nových sektorů. Třetí kapitola je nazvaná „Technologické inovace“ a je rozdělena na několik stěžejních částí. Začátek kapitoly se zabývá technologickými inovacemi jako je magnetický proužek, EMV čip. Dále je zde popsána technologie umožňující bezkontaktní platby. Uvádím zde i příklady biometrického a internetového zabezpečení. Věnuji se i inovacím v ATM a POS. V závěru kapitoly rozvádím nejnovější technologické podvody jako je phishing, skimming a použití termokamer.

7

Ve čtvrté kapitole provádím „dotazníkový průzkum“, kterého se v České republice zúčastnilo 237 respondentů a v Severní Americe 101 respondentů. V elektronické formě pomocí serveru survio.cz jsem požádal o zodpovězení 14 otázek. Jednotlivé výsledky jsem vyhodnotil a uvedl do diplomové práce. Zbývající výsledky jsem zanesl do přílohy. Oba dotazníky jsem porovnal v samostatné podkapitole. Podstata dotazníku byla získat pohled na informovanost a přístupnost respondentů k novým formám placení či přijímání inovací v platebních kartách. V poslední kapitole se věnuji otázce nositelné elektroniky, která umožňuje bezkontaktní placení. Dále se zabývám novými službami ApplePay, SamsungPay a AndroidPay, jejich popisem a vzájemnou komparací. Hlouběji popisuji regulaci mezibankovního poplatku a její dopad na trh platebních karet. Zbývající podkapitoly poukazují na predikci vývoje platebních karet v Evropě a náhled na bezhotovostní budoucnost.

8

Zvolené metody zpracování Pro zpracování diplomové práce jsem použil metody analýzy a komparace. Forma analýzy se je zde využita hned v několika kapitolách. V první kapitole analyzuji historií platebních karet a jejich postupné rozšíření. Ve druhé kapitole analyzuji přechod na bezkontaktní platební karty v ČR a trendy využití nových technologiích. Na konci druhé kapitoly se zabývám analýzou použití platebních karet v nových sektorech. Ve 3. kapitole je analýza nejnovějších technologických trendů platebních karet jako například NFC, biometrické zabezpečení, inovace v ATM a POS a nejnovější technologické podvody s platebními kartami. Forma komparace a dedukce je zahrnuta ve 4. kapitole, kde porovnávám provedený dotazník v ČR a Severní Americe. Tyto dvě oblasti mají odlišný trh platebních karet. Klienti v Severní Americe mají možnost využívat nové technologie jako první. Problém je malé zastoupení bezkontaktních terminálů a dlouhá tradice používaní „klasických“ platebních karet s magnetickým proužkem, na rozdíl od naší republiky. Na tyto dotazníky odpovědělo velké množství respondentů, a tak jsem mohl ze zjištěných dat provést potřebnou komparaci. Tuto metodu jsem použil na začátku druhé kapitoly. Porovnal jsem Českou republiku oproti EU v kategoriích - transakce u obchodníka, výběr z bankomatů a průměrná výše útraty u obchodníka. V poslední kapitole se zaměřuji především na budoucnost platebních karet a provádím predikci budoucího vývoje v Evropě a možné zrušení hotovosti. Dále se zde zabývám analýzou nejnovějších služeb ApplePay a SamsungPay. Poměrně velkou část páté kapitoly věnuji rozboru regulace mezibankovního poplatku a jeho dopad na spotřebitele, obchodníky a vydavatelé platebních karet. Některé odborné informace jsem získal na konferenci „Inovace v platebních kartách“ pořádané na půdě České národní banky. Přítomnost na této konferenci vidím jako pozitivní vzhledem k tématu mé diplomové práce.

9

1. Historie platebních karet V této kapitole jsem se zabýval především historií platebních karet a následně jsem rozebral jejich rozšíření v Evropě a v ČR. Na konci kapitoly jsem popsal jednotlivé druhy platebních karet.

1.1. Prvopočátky platebních karet Než se dostaneme k novodobým platebním kartám, je důležité si zmínit historii platebních karet a z čeho vlastně vznikly. Lze prohlásit, že platební karta je americký vynález a její historie sahá až do 60 let. 19. století. Vznikla ze zákaznických karet. Velké dopravní a telegrafní společnosti nabízely věrnostní karty, které klienty opravňovaly uskutečnit obchod bez placení. Faktura za provedený obchod byla doručena na předem sjednanou adresu. Tyto karty se nazývaly Franc Card či Collect Card. První kartu vydala společnost Western Union roku 1868 a umožnovala majiteli slevu ve výši až 50%. Hlavním cílem bylo udržení stálé klientely. Tento koncept se líbil dalším společnostem jako například přepravní společnosti American Express (AmEx).1 Zákaznické karty už byly vzhledově podobné kartám, které známe dnes, s tím rozdílem, že byly tisknuty na tvrdý papír. Opravdovým předchůdcem platebních karet v tom správném slova smyslu byly úvěrové známky, známé jako Metal Charge Coins nebo jako Metal Charge Tokens. Měly formu hliníkových známek, na nichž bylo vyražené evidenční číslo. Při platbě v obchodě zákazník předložil pouze tuto známku a obchodník si ji poznamenal do své evidence. Nevýhodou tohoto systému bylo, že obchodník si musel vést evidenci závazků a upozorňovat klienty na splácení. Tuto službu prováděl obchodník na vlastní náklady.2 První platební karta byla vydávána v roce 1914 společností Western Union. Byl to malý obdélník z kusu papíru, na kterém bylo napsáno číslo účtu, jméno a adresa osoby či společnosti a řádek určený k podpisu majitele karty. V té době existovaly dva druhy karet, které Western Union vydávala. První byla určena pro vládní úředníky a druhá pro osoby reprezentující společnosti. JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení., str. 48, 1. vyd. Praha: Libri, 2012, 204 s. ISBN 978-80-7277-498-2. 2 Ibid, str. 49. 1

10

Obchodní domy rychle tento systém převzaly. Karty nabízely pouze movitějším zákazníkům, což vytvářelo pocit prestiže pro jejich majitele. Držitel karty měl možnost uhradit celý svůj měsíční nákup najednou. Tyto karty vytvářely určitou loajálnost zákazníků. Z tohoto důvodu obchodní domy zpočátku odmítaly přijímat platební karty vydané bankami, protože by o tuto loajalitu přišly. Úvěrová pravidla pro vydávání karet byla velmi přísná. Obchodní domy často neobnovovaly úvěrový rámec, pokud objednané zboží nebylo považováno za nezbytné. Tento systém se nazýval Charge-it označovaný jako „připište mi to na účet“.3 Dalším důležitým milníkem je nabízení bezúročného splátkového prodeje. Společnost Wanamaker z Filadelfie byla jedna z prvních, která nabízela klientům možnost splácet své nákupy až ve 4 měsíčních splátkách bez úroku. K tomuto účelu využívali klienti Metal Charge Plate, kterým se postupem času začalo říkat Charge Plates.4 Ty byly využívány společně s novým zařízením nazývaným imprinter. Tento přístroj vyrazil identifikační čísla charge plates na účtenku, kterou zákazník již pouze podepsal. Obchod byl uzavřen, pokud nebylo dosaženo jeho limitu na kartě. Při transakci nad limit musel obchodník ověřit zůstatek na účtě pomocí telefonní linky. Používání těchto karet mělo za následek dohodu mezi obchodníky o využívání jednotné karty, kterou by všichni akceptovali. Síť obchodníků Bureau of Seattle měla například více než tisíc prodejců používajících stejnou kartu. Jeden z mnoha prvků moderních platebních karet je jejich univerzálnost. Tento koncept je velice podobný karetním asociacím, známých ze současnosti. Obchodní domy na rozdíl od bank nebyly nijak limitovány legislativními zákony. Bankám zákony zakazovaly obchodovat jinde, než na území státu, kde měla banka sídlo.5 Před příchodem univerzálních karet využívaly karty typu charge-it tři největší odvětví. Prvním z nich byl ropný průmysl, benzínové pumpy. V roce 1924 se začaly vydávat zdvořilostní karty společnosti General Petroleum Corporation. Jednalo se o klasické charge-it karty, vyrobené z papíru a vydávané na požádání u vedoucích benzínových pump. Majitel této karty byl oprávněn bezhotovostně tankovat na této pobočce a na dalších ze stejného řetězce. Přínos pro benzínové pumpy byla loajálnost klientely. Benzín je totiž poměrně jedinečný

3

STEARNS, David L. Electronic value exchange: origins of the VISA electronic payment system, str. 7, New York: Springer, 2011. History of computing (London, England). ISBN 978-1-84996-138-7. 4 JUŘÍK, Platební karty: ilustrovaná historie placení, str. 52 - 53. 5 STEARNS, Electronic value exchange: origins of the VISA electronic payment system, str. 8 - 9.

11

produkt bez řady substitutů. Při cestování tedy záleželo na tom, jaké benzínové pumpy klient použije.6 Letecký průmysl měl podobné myšlenky jako ropný průmysl. Aerolinky začaly vydávat předplacenou kartu pro cestování. Budoucí držitelé karet složili zálohu ve výši 425$ a dostali kredit 2x250$. Později byl tento systém přepracován na formu úvěrových karet. V roce 1936 došlo k rozšíření o další aerolinky a celá služba byla přejmenována na UATP – univerzální letový cestovní plán.7 UATP měl vlastní clearingové centrum pro všechny platby. Už v roce 1968 zpracovávalo toto centrum miliardu dolarů na 111 000 obchodních účtech s 1,5 miliony karet v oběhu. Pro společnosti to bylo velice oblíbené řešení. Jeden účet a více karet, které využívali zaměstnanci a nemuseli se rozhodovat, jaké aerolinky využijí. Během druhé světové války se tento systém zastavil. Byl obnoven až v roce 1947 s jednodušším a kratším názvem Air Travel Card. Byla to první mezinárodně platná úvěrová karta, kterou využívalo na 130 členů mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA (International Air Transport Association).8 V období po druhé světové válce zůstaneme, protože i obchodní domy obnovily svou nabídku prodeje na úvěr. Největším vydavatelem úvěrových karet se může jednoznačně označit obchodní dům Sears. Ihned v roce 1948 zavedl svůj projekt platebních karet a do roku 1963 si stihl vybudovat síť o velikosti 12,1 milionů karet a zákazníci si mohli dokonce vybrat z několika úvěrových programů.9 Vývoj po druhé světové válce způsobil i vznik prvních opravdových univerzálních karet. Hlavní rozdíl byl v tom, že obchodníci už neměli zájem o poskytování úvěrových karet z důvodu vysokých provozních nákladů. Využívali asociace, které karty vydávaly a spravovaly veškeré pohledávky. Asociace požadovaly po obchodnících poplatek za pronájem imprinteru a určité procento z obratu.10

STEARNS, Electronic value exchange: origins of the VISA electronic payment systém, str. 10 JUŘÍK, Platební karty: ilustrovaná historie placení, str. 54. 8 STEARNS, Electronic value exchange: origins of the VISA electronic payment system, str. 11. 9 JUŘÍK, Platební karty: ilustrovaná historie placení, str. 57 - 68. 10 STEARNS, Electronic value exchange: origins of the VISA electronic payment systém, str. 12. 6 7

12

První kartou tohoto typu byla Diners Club, vydaná v roce 1949 Frankem Mac Namarou a Raplhem Schneiderem. Ideou tohoto systému, jak už název napovídá, byla možnost využití karet v restauracích. To se dále rozrostlo na platby v hotelech, půjčovnách automobilů a dalších. Karta byla vyrobená z tvrdého kartonu velkého jako vizitka se všemi náležitostmi jako ostatní platební karty v té době. Na rozdíl od již známých karet obsahovala v sobě malý katalog společností, které Diners club podporovaly. Jak se seznam rozrůstal, tak byl postupně od karty odebrán.11 Podobnou kartou jako karta Diners Club byla i Carte Blanche, kterou vydávala společnost Hilton Hotel Corporation. Tyto karty byly dlouhodobě ztrátové díky špatnému výběru klientů. Proto se také rozhodlo o jejím prodeji společnosti First National City Bank of New York.12 V roce 1958 vstoupil na trh univerzálních karet další velký hráč American Express (AmEx). Tato společnost viděla potenciál v růstu Diners Club a původně plánovala tuto společnost koupit. Dokonce byla sjednána i dohoda o koupi Diners Club. Ovšem předseda AmEx Raplh Reed prohlásil, že je cena příliš vysoká a AmEx by měl vyvinout vlastní systém. AmEx navrhl podobný systém, jako měl Diners Club. Hlavní rozdíl byl v materiálu, z kterého byla karta vyrobena. Poprvé je zde použit plast, díky němuž se dostáváme vzhledově už blíže dnešním platebním kartám. Karty byly mnohem odolnější než jejich papírový předchůdci. AmEx byla obrovská firma ve srovnání s Diners Club se ukázalo se, že je impozantním konkurentem. AmEx vlastnil síť cestovních kanceláří po celém světě. O to jednoduší bylo přihlášení nových držitelů karet a obchodníků. Masivní hotovostní rezervy, které AmEx držel, dovolily investovat více prostředků na reklamu v prvním roce spuštění projektu. Bohužel se zde objevuje první nedostatek úvěrových karet. S postupným rozrůstáním AmEx docházelo k nedostatečné kontrole klientů jako v Diners Club. Úvěrovou ztrátu měl Diners Club přibližně kolem půl procenta a s dalším nárůstem stoupla jeho úvěrová ztráta až na jedno procento. Diners Club těžil hlavně z movité klientely a také měl přísnější úvěrové limity pro poskytnutí karty. Což ovšem s porovnáním s AmEx bylo stále mnohem nižší hodnota.

11 12

STEARNS, Electronic value exchange: origins of the VISA electronic payment system, str. 12. JUŘÍK, Platební karty: ilustrovaná historie placení, str. 65 - 66.

13

AmEx představil unikátní odlišnost designu karet. Začal vydávat i exkluzivní zlaté karty, které byly určeny pro movitější klientelu, a nabízel jim kvalitnější služby.13 Ve stejném roce jako přišel AmEx se začaly i banky zajímat o tento trh. Začaly nabízet nový typ úvěru, revolvingový úvěr. Držitelé se mohli rozhodnout zaplatit celou dlužnou částku okamžitě, nebo financovat jakoukoliv část svých nákupů či je splácet s úrokem.14 Banky samozřejmě experimentovaly s platebními kartami ještě před Diners Club a American Express. V té době tyto platební systémy neměly úspěšnost a stávalo se, že byly nerentabilní z důvodu nulového poplatku pro držitele karet. Literatura nikde neuvádí, z jakého důvodu nebyly účtovány klientům poplatky za poskytnutí karty. Hlavním důvodem byly nejspíš konkurenční systémy, které fungovaly bez poplatku. Důležitější byla loajalita zákazníků. Banky mohly díky regulacím podnikat jenom ve státu, kde samy sídlily. To mělo za následek omezení počtu zákazníků, kterým se karty mohly vydávat. To samé platí i pro obchodníka, který by tyto karty mohl akceptovat.15 Jeden z prvních významných projektů vytvořila Bank Of America (BofA) v roce 1958. Tato banka sídlila v Kalifornii, která v té době byla nejmovitější a nejlidnatějším státem USA. Měla tím i dostatek financí a klientů pro vytvoření vlastního karetního projektu. Hlavní představitel projektu BankAmericard – Ken Larkin prohlásil: „Byli jsme vždy lídrem v poskytování splátkových úvěrů. Cokoliv, co můžete koupit na splátky, jsme financovali. Kreditní karta byla jen přirozené rozšíření této skutečnosti."16 Celý systém BankAmericard byl velice podobný jako systém u obchodního domu Sears a Mobil Oil. Karta byla nabídnuta spotřebitelům bez poplatku. Vyrobena byla z moderního plastu, podobně jako zmiňovaná karta American Express. BofA byla první bankou, která používala pro své zaúčtovací operace počítač od společnosti IBM. 17 BofA byla opatrná v zavádění nového systému. Vytvořila si svůj vlastní pilotní program platebních karet. Bylo vybráno malé městečko Fresno. Důvod výběru byl zřejmý. Téměř polovina obyvatelstva tohoto městečka využívala služby BofA. Banka nabízela dva druhy 13

STEARNS, Electronic value exchange: origins of the VISA electronic payment system, str. 16 - 17. Ibid, str. 17 - 18. 15 Ibid, str. 18 - 19. 16 Ibid, str. 20. 17 STEARNS, Electronic value exchange: origins of the VISA electronic payment system, str. 20 - 21. 14

14

karet, které se od sebe lišily limitem. Základní variantu s limitem 300$ a pro svojí lepší klientelu i zlatou variantu s limitem až 500$. BofA požadoval po obchodnících akceptující tyto karty poplatek ve výši 6% z obratu a 25$ za imprinter. Pro obchodníky to byla výhodná nabídka. Nemuseli se starat o svoje věrnostní karty, které byly velmi nákladné na správu a také vymáhání pohledávek. Právě díky tomu získala BofA na 719 obchodníků. Společně s tímto projektem zahájila BofA i masovou reklamní kampaň. BofA měla v plánu vydávat tyto karty až po vyhodnocení projektu. Z konkurenčního strachu je začala vydávat dříve. Vydalo se téměř 2 milion karet během jednoho roku. Problémy tohoto systému se začaly objevovat při zjišťování úvěrových ztrát. Místo odhadovaných 4% byl propad úvěrové ztráty na hranici 22%. Odhadované ztráty byly až 8,8 milionu dolarů. Hlavním problémem byli klienti, kteří nespláceli včas anebo vůbec. Ani kriminální živly tento pramen nenechaly suchý. Hromadně kradly ze schránek nově vydané karty, které vyčerpaly až téměř k limitu. Následovala změna postupu u vydávání platebních karet a pro větší prestiž se začali vybírat obchodníci s prémiovým zbožím. Celková změna postupu měla pozitivní důsledek na chod celého projektu. Projekt BankAmericard se podařilo konečně dostat do černých čísel. V budoucích letech se růst ziskovosti nezastavil, ale poklesl počet aktivně používaných karet. BankAmericard v roce 1968 začal dosahoval poměrně velkého obratu, až 400 mil. $.18 Dalším významným projektem byla karta Uni-Card, kterou vydala v roce 1958 banka Chase Manhattan. Byla stejně jako ostatní projekty ztrátová, a tak se rozhodlo o jejím prodeji společnosti Uni-Serve. Tuto společnost později koupil American Express. V roce 1969 jí Chase Manhattan koupila nazpět. Pod tímto vedením se stala opětovně ztrátová, a tak jí v roce 1972 zakoupila National BankAmericard inc.19 Ostatní banky sledovaly snahu větších bank o zavedení platebních karet. Projekt BankAmericad nakonec vzbudil zájem i těchto menších bank. Vstoupit ale na takový trh bylo poměrně složité. Další větší projekty zavedly Continental Bank a First bank of Chicago. Bohužel si zvolily poměrně nešťastnou strategii pro získání klientů. Karty vydávaly téměř bez kontroly a častokrát se stávalo, že do poštovních schránek chodilo hned několik karet od

18 19

JUŘÍK, Platební karty: ilustrovaná historie placení, str. 69 - 72. Ibid, str. 83 - 84.

15

stejné banky. Dokonce se tvrdilo, že banky zasílají karty podle telefonního seznamu. Další chybou byly nízké poplatky u obchodníků, které se pohybovaly na hodnotě 3-5%. Tyto projekty vedly k velkým úvěrovým ztrátám. V roce 1970 se odhadovaly tyto ztráty na 115,5 milionů dolarů. Důležité je zde zmínit i kriminalitu. Odcizování karet z poštovních schránek bylo velmi oblíbené u kriminálních živlů. Téhož roku vznikla Federální komise pro Obchod a vyšel nový návrh zákona zakazující zasílání nevyžádané karty klientům.20 Hlavní překážkou pro větší úspěšnost platebních karet v USA byla legislativa, která omezovala působnost bank v jiných státech USA. Dalším problémem byl to, že obchodníci přijímali jenom karty s největším počtem klientů. A posledním problémem byla příliš vysoká úvěrová rizika pro banky vydávající platební karty klientům, kteří u nich nemají účet. Tyto překážky způsobily vznik prvních karetních asociací. V USA vzniklo hned několik, například Midwest Bank Card Association (MBCA), Eastern States Bankcard Association (ESBA) a California Bank Card Association (CBCA). Jedna z těch důležitějších byla California Bank Card Association a jejich název karty Master Charge. Postupem času do této asociace vstoupily další banky z okolních států a došlo k přejmenování na Western States Bankcard Association (WSBA).21 Nicméně ani na západní straně USA karetní asociace nestagnovaly. Marina Midlend bank začala postupně realizovat také svůj projekt, do kterého se připojilo 17 bank. Založily vlastní asociaci nazvanou Interbank Card Association (ICA). Tato asociace měla za úkol spravovat mezibankovní autorizaci, zúčtovat transakce a samozřejmě clearing. Název jejich karty byl Master Charge. Ano, stejný název jako si vybrala asociace WSBA. ICA nakonec za 25000$ prodala tento název WSBA. To mělo za následek její přejmenování na kartu Interbank. Projekt Interbank odstartoval v roce 1967 a předčil veškerá očekávání. Vydalo se na 6 milionů karet a obrat činil ohromných 312 milionu dolarů, což byl v podstatě téměř stejný obrat, co tvořila BofA. O to více šokující bylo dosáhnout tohoto obratu bez jakýkoliv nákladů na personál. Všechny úkoly plnili členové rady ředitelů. Později se snažil první ředitel ICA

20 21

JUŘÍK, Platební karty: ilustrovaná historie placení, str. 75 - 76. Ibid, str. 77 - 79.

16

získat do své asociace WSBA. To se podařilo a díky tomu se této asociaci vrací i název Master Charge. 22 Dle mého názoru poměrně zajímavá hra s názvy. Asociace se rozrůstala o další členské banky a společnosti. Rozhodlo se o přejmenování názvu a loga asociace, nahradil je název MasterCard. Tento úspěch nezůstal bez povšimnutí největšího konkurenta Intercard. BofA vytvořila organizaci BankAmericard Service Corporation (BASC), která měla na starosti veškeré registrace licencí a správu systému. Každý držitel licence zaplatil 25.000$ a určité procento z transakcí. BofA za tento poplatek poskytovala účetní software pro BankAmericard a školení v San Francisu. Většina licencí byla vydávána pouze v zemích USA. Barclays Bank byla jedna z mezinárodních bank a také ona dostala BankAmericard do Velké Británie.23 Po vleklých diskuzích BofA přijala oddělení BASC od sebe sama a vytvořila se společnost National BankAmericard Inc. (NBI). Ta se postupem času po příchodu dalších mezinárodních bank a asociací přejmenovala na společnost Internationl BankAmericard Incorporated – IBANCO. Členové asociace vznesli protest proti používání loga BankAmericad a v roce 1977 tato organizace přijala nový název VISA International Service Association.24

1.2. Postupné rozšíření platebních karet Pro účely této diplomové práce jsem popsal rozšíření platebních karet v České republice a v Evropě.

V České republice První platební karty byly v České republice vydány v 90 letech. Od roku 1965 byly na území ČR platební karty pouze přijímány. V roce 1968 byla zaznamenána úhrada služeb kartou Diners Club v pražské pobočce Čedoku. Před pádem komunismu používali platební karty pouze cizinci. Po pádu režimu se banky začaly zajímat o platební karty. Živnostenská banka vydala vůbec první platební kartu, která byla dispoziční k tuzexovému účtu a v roce 1991 představila první VISA kartu na našem území. Ostatní banky zavedení platebních karet přijaly vlažně. Hlavně kvůli prvotní investici do infrastruktury. I obchodníci platebním kartám příliš JUŘÍK, Platební karty: ilustrovaná historie placení, str. 79 - 81. STEARNS, Electronic value exchange: origins of the VISA electronic payment systém, str. 26 - 28. 24 JUŘÍK, Platební karty: ilustrovaná historie placení, str. 115 - 117. 22 23

17

nedůvěřovali. Argumentovali slovy, že platební karty nedrží dostatečný počet obyvatel. Za těchto okolností ani obyvatelé nejevili zájem o platební karty. Tyto skutečnosti vedly k tomu, že v 90 letech bylo 90% karetního obratu tvořeno kartami, které byly vydané mimo území ČR. Pravý karetní rozmach se v ČR projevuje až v letech 2001 a 2002.25 12000 10000 8000 6000 4000 2000

Vydané karty (tis.ks)

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

0

Instalovaných ATM

Graf č. 1 - Růst vydaných karet a instalovaných ATM Zdroj: Sdružení pro bankovní karty.cz, [cit. 2015-02-27], dostupné na adrese: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, vlastní zpracování

Na grafu č. 1 je vyobrazen rapidní růst vydaných karet v letech 2000 až 2002. Pro srovnání

2009

2010

2011

2012

2013

409 210,95

366 151,50

467 678,54

306 001,45

380 378,18

294 305,32

Objem TRN Celkem (V mil. Kč)

318 603,37

267 352,83

277 562,56

227 775,38

240 253,31

211 215,40

203 033,20

Počet TRN celkem (v tis.)

789 487,40

jsem zanesl do grafu počet instalací ATM v ČR, které pozvolna rostou od roku 2000.

2014

2015

Graf č. 2 - Vývoj počtu transakcí a objemu transakcí plateb u obchodníka Zdroj: Sdružení pro bankovní karty.cz, dostupné na adrese: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, [cit. 2015-02-27], vlastní zpracování Jak došly platební karty do českých zemí aneb historie karet plná zajímavostí [online]. PLISCHKE, Simona. 27.4.2007. [cit. 2015-10-14]. Dostupné z: http://www.penize.cz/platebni-karty/18777-jak-dosly-platebni-kartydo-ceskych-zemi-aneb-historie-karet-plna-zajimavosti . 25

18

Současně s vzrůstajícím počtem vydaných karet roste i počet transakcí. Tuto situaci zaznamenává graf č. 2. Tato míra ovšem není konstantní. Největší nárůst počtu transakcí zaznamenal rok 2015, kdy meziročně vzrostl o 68,8%.

Průměrná výše platby u obchodníka

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

1 040,30 Kč

948,06 Kč

963,22 Kč

923,74 Kč

804,47 Kč

782,91 Kč

518,32 Kč

Tabulka č. 1 – Průměrná výše platby u obchodníka Zdroj: Sdružení pro bankovní karty.cz, [cit. 2015-02-27], dostupné na adrese: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, vlastní zpracování

Naopak se snižuje průměrná výše platby u obchodníka, která se od roku 2009 zmenšila na polovinu. Důvodem je častější využívání platební karty i na drobné nákupy a rozvoj placení kartou v nových sektorech.

V Evropě Finders sevices byla první společnost v Evropě, která roku 1951 začala vydávat platební karty. Po spojení s Credit Card Sevices vytvořily pobočku Diners Club ve Velké Británii. Banky začaly vydávat platební karty až o 14 let později. National Provincial bank ke svým šekovým knížkám rozdával ještě záruční karty, které umožňovaly držitelům výběr hotovosti do 20 liber. Takže pro vybrání hotovosti při předložení šeku bylo nutné ještě předložit tuto kartu. Barclays Bank vydala první kreditní platební kartu ve stejném roce. Tato karta byla pod záštitou BankAmericard. O necelý rok později vydala Barclaycard. Tyto karty se rozšířily po celé Evropě, samozřejmě s výjimkou východních států. Rozrůstání Barclaycard nezůstalo bez povšimnutí konkurence. Roku 1970 vytvořily banky Westminster Bank, Middland Bank a Lloyds Bank Access Card odbornou skupinu, jejíž úkol bylo analyzovat možnosti vlastního platebního systému. Díky tomu byla vytvořena platební karta Access.26

26

JUŘÍK, Platební karty: ilustrovaná historie placení, str. 90 - 91.

19

1.3. Druhy platebních karet Platební karty můžeme rozdělit do několika kategorií. Nejpoužívanější rozdělení je podle způsobu zaúčtování transakcí. Platební karty rozdělujeme na debetní, kreditní a charge karty. Existuje i čtvrtá skupina označovaná jako virtuální platební karty.  debetní karty Jsou vždy spojeny s běžným účtem klienta. Po provedení platby touto kartou, banka odečte stejnou částku z účtu klienta. Je to nejvíce rozšířený druh v ČR, jak je vidět na grafu č. 3.  kreditní karty Vydávají se společně k úvěru, který může být i revolvingový. Karta není spojená s běžným účtem, ale účtem úvěrovým. Každá platba postupně vyčerpává daný uvěrový účet. Pokud se jedná o revolvingový úvěr, ten se automaticky obnoví po splacení dlužné částky. Banky zjišťují bonitu klienta pro určení maximální výše úvěrového limitu a stanovují minimální výši splátek. 27 Tento druh karet patří k nejrozšířenějším kartám v zemích EU a USA. V České republice tomu tak ovšem není.28  charge karty Pracují na podobném principu jako karty kreditní. Na rozdíl od nich banka na konci měsíce zasílá vyúčtování s termínem splatnosti celé zapůjčené částky. Tento termín je jednou za měsíc. Neúčtuje se zde žádný úrok jako v případě kreditní karty. U nás tento druh karet není příliš rozšířen, 29 Přehled nejvýznamnějších druhů platebních karet je znázorněn na grafu č. 3.

Druhy platebních karet [online]. [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ucty-a-sporeni/platebnikarty/abeceda-platebnich-karet/druhy-karet/ . 28 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2012, str. 137. ISBN 97880-7261-238-3. 29 Platební karty a jejich druhy [online]. [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15744-platebnikarty-a-jejich-druhy . 27

20

10 000 000 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000

Charge karty

5 000 000 4 000 000

Kreditní karty

3 000 000

Debetní karty

2 000 000 1 000 000 0

Graf č. 3 – Počet vydaných karet v ČR, dle druhů Zdroj: Sdružení pro bankovní karty.cz, [cit. 2015-10-15], dostupné na adrese: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, vlastní zpracování

 virtuální karty Nejde o plastikovou platební kartu, ale pouze o lísteček s informacemi obsahující 16 místné číslo účtu, datum exspirace a kód CVC2. Tato karta sloužila pouze k platbám přes internet a využívala bezpečnostní opatření SSL a SET. Virtuální platební karty měly u nás největší podíl 1,64% v roce 2010. Od té doby jsou ve strmém úpadku, jak je ukázáno v tabulce č. 2. Aktuálně se pro zabezpečení internetových plateb používá platební systém 3D Secure, a tím se postrádá jejich využití. Nahradily je multifunkční platební karty podporující platbu přes internet. Rozmach virtuálních karet způsobily nízké poplatky za vydání a velmi jednoduché zablokování.30

Počet virtuální karet (v

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

74,9

92,9

140, 0

152,1

150,4

131,4

102,9

85,0

72,4

0,87%

1,04%

1,55%

1,64%

1,50%

1,29%

1,00%

0,77%

0,63%

tis.) Poměr k vydaným kartám

Tabulka č. 2 – Počet vydaných virtuálních karet v ČR Zdroj: Sdružení pro bankovní karty.cz, [cit. 2015-10-15], dostupné na adrese: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, vlastní zpracování

Virtuální platební karty: pokrok, nebo dinosaurus? [online]. TŮMOVÁ, Věra. 2008 [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.penize.cz/platebni-karty/42770-virtualni-platebni-karty-pokrok-nebo-dinosaurus . 30

21

Dále karty můžeme dělit podle využité technologie. 

s magnetickým proužkem



s čipem EMV



hybridní

Nikdy nevyužitá technologie platebních karet byla tzv. Laserová karta založená na obdobném záznamu jako kompaktní disk (CD).31 Ještě můžeme karty rozdělit podle způsobu zpracování na embosované či elektronické. Embosované platební karty mají reliéfní písmena. Jsou tak použitelné i u obchodníků nevlastnící platební terminál. Elektronické karty využívají magnetický proužek, či EMV čip. Jejich použití je limitováno pouze na platební terminál. Dnes se používá kombinace obou dvou metod.

31

SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2012, str. 140, 141.

22

2. Současný trend platebních karet Druhá kapitola je věnována hlavně přechodu na bezkontaktní platební karty v ČR, nejnovějším trendům v ČR i ve světě, možnostem placení v nových sektorech a marketingovému programu priceless specials od MasterCard.

2.1. Přechod na bezkontaktní platební karty v ČR Pro příchod bezkontaktních platebních karet je klíčové datum 30. 1. 2008. Generální ředitel MasterCard pro Českou Republiku Ján Čarny podepsal se společností Global Payments Europe dohodu o začlenění bezkontaktní technologie MasterCard PayPass. Bohužel pak následovaly dlouhé 2 roky, než do ČR přišla první karta vybavená bezkontaktní technologií. Tato proluka byla způsobena dražší výrobní cenou karet. Pokud by banka nabízela kartu klientům jako nadstandartní službu, za kterou by museli platit, zcela jistě by nedošlo k masivnímu rozšíření. Dalším důvodem byla nejistota úspěšnosti u široké veřejnosti. Podstatná otázka pro banky při zavádění bezkontaktních karet byla, jestli mají být rozšířeny platební terminály, anebo přímo karta. Pro úspěšné zavedení musí vydávání karet a akceptace karet jít ruku v ruce. První bezkontaktní kartu MasterCard PayPass vydala banka CitiBank v roce 2011. Historicky první platba klienta české banky byla provedena 16. 6. 2011. V té době ale nebyly rozšířeny ještě terminály podporující bezkontaktní platby.32 Pokud bych měl zmínit hlavní události za dobu používání platebních karet v ČR, tak to určitě bude rok 2013. V tomto roce Česká spořitelna vydala miliontou bezkontaktní platební kartu a překročila hranici 1 milionu transakcí za měsíc. Tato hranice neustále stoupala. V roce 2013 se také začaly vydávat první bezkontaktní nálepky k platebním kartám33 Během uplynulých pěti let si čeští klienti oblíbili bezkontaktní platby do takové míry, že patříme na první místo v Evropě. Poměr plateb, jejichž částka nepřesahuje 500kč, bez potřeby Exkluzivně: První česká bezkontaktní karta PayPass. Nebudete už chtít hotovost. Měšec [online]. 2011 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/exkluzivne-prvni-ceska-bezkontaktni-karta-paypasspaywave/ . 33 Bezkontaktní platby válcují Českou republiku. Která banka je nejaktivnější? Finparáda [online]. 2013 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/1465-Bezkontaktni-platby-valcuji-Ceskou-republiku.aspx . 32

23

zadávat PIN, přesahuje 60% z celkového počtu transakcí platební kartou. Těsně za námi je Polsko s 39% a třetí je Slovensko. Tato statistika vychází od společnosti Visa Europe. MasterCard tato čísla potvrzuje. Podle statistik Visa provede průměrný Čech měsíčně více než tři bezkontaktní platby a zaplatí při nich přes 1500 korun. Toto potvrzují i tabulka č. 5. na které je ukázán průměrná výše platby u obchodníka. Loni už Češi „bezkontaktně“ poprvé v historii utratili přes sto miliard korun, konkrétně 108,3 miliardy. Je to zhruba pětkrát více oproti roku 2013. V roce 2014 bylo zaplaceno kartami zboží a služby v hodnotě 375 miliard korun.34 Prokázalo se, že Češi si oblíbili inovace v platebních kartách, a tak se stali lídry v používání bezkontaktních karet. Počet transakcí se zvýšil mezi roky 2014 a 2015 o 124% a objem transakcí až o 137%. Můžeme pozorovat i nárůst průměrné platby, která se zvýšila z 519 Kč na 549 Kč. Což je nárůst o 6%. V tabulce č. 3 můžeme vidět, že v roce 2015 se pomocí NFC provedlo až 47,5% veškerých transakcích. V celkovém objemu transakcí je to 50,3%. 2014

2015

Počet TRN celkem NFC

167 075 036

374 581 281

Počet TRN celkem

467 678 538

789 487 397

Procentuální podíl NFC

35,7%

47,5%

Objem TRN celkem NFC(v tis.

86 783 342

205 651 861

Objem TRN celkem

366 151 499

409 210 950

Procentuální podíl NFC

23,7%

50,3%

Kč)

Tabulka č. 3 – Procentuální podíl počtu NFC transakcí a objemu NFC transakcí plateb u obchodníka Zdroj: Sdružení pro bankovní karty.cz, [cit. 2015-03-03], dostupné na adrese: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, vlastní zpracování

Bohužel v počtu terminálů je ČR za Evropou nesmírně pozadu. Aktuálně připadá 13 platebních terminálů na tisíc obyvatel a 8 bezkontaktních terminálů, jak ukazuje tabulka č. 4.

První v Evropě. Z Česka je velmoc v bezkontaktním placení. Aktuálně.cz [online]. 2015 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/cesi-jsou-prvni-v-evrope-diky-bezkontaktnimplatbam/r~f362b678294711e5989d0025900fea04/ . 34

24

Počet POS v ČR Počet POS (na 1000

2010

2011

2012

2013

2014

2015

74041

77651

86975

94914

110308

142 946

7,0

7,4

8,3

9,0

10,5

13,6

-

-

-

-

72132

89 760

-

-

-

-

6,8

8,5

obyvatele) Počet bezkontaktních POS v ČR Počet bezkontaktních POS v ČR (na 1000 obyvatel)

Tabulka č. 4 – Přehled počtu POS a vydaných platební karet v ČR v období 2010-2015 Zdroj: Sdružení pro bankovní karty.cz, [cit. 2015-03-03], dostupné na adrese: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, vlastní zpracování

Ke konci roku 2015 se v ČR eviduje 142 946 platebních terminálů, což představuje meziroční nárůst o 29,58%. Pokud je náš cíl dostat se na evropský průměr, musel by se růst navýšit o 90% a počet karet o 60%. Statistické porovnání transakcí u obchodníka, výběry z bankomatů a průměrná výše útraty u obchodníka je znázorněna v tabulce č. 5. ČR

Evropa

Transakce u obchodníka

37,82%

84%

Výběr z bankomatů

62,18%

16%

518,32 Kč

1320 Kč

Průměrná

výše

útraty

u

obchodníka

Tabulka č. 5 – Srovnání transakcí u obchodníka a výběr z bankomatů ČR oproti Evropě Zdroj: Sdružení pro bankovní karty.cz a Investujeme.cz, [cit. 2015-03-03], dostupné na adrese: http://www.investujeme.cz/cesi-radi-plati-kartou-vybavenost-obchodu-terminaly-je-vsak-stale-nizka/,: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, vlastní zpracování

Česká republika má velký prostor pro další rozvoj. Ten vidím v nedostatečném pokrytí platebními terminály a také v sektorech, kde je přirozené placení v hotovosti - viz podkapitola 2.4 - Možnosti placení v nových sektorech.

25

2.2. Trendy a využití nové technologie V této podkapitole jsem shrnul nejnovější technologie uvedené do praxe, jak úspěšné tak neúspěšné.

2.2.1. V České republice Neúspěšný pokus NFC SIM pro mobilní telefony Při příchodu bezkontaktních platebních karet se začaly otevírat dveře úplně novému pojetí platební karty. Tím byl její kompletní převod do mobilního telefonu, aspoň co se bezkontaktní části týče. V roce 2012 se vytvořil první pokus o tuto transformaci. Společnost Samsung a mobilní operátor O2 společně představily první mobilní telefon umožnují platby pomocí NFC čipu. Celý projekt zaštiťovala Komerční banka a Visa Europe. Zákazník si vyměnil svoji stávající SIM kartu za novou opatřenou secure elementem. 35 Projekt byl zezačátku velmi revoluční a očekávalo se rychlé rozšíření. Rychlost bezkontaktních plateb už byla velmi oblíbená a mobilní telefon by toto jenom posílil. Mobilní telefon poskytoval klientovi dostatečně vysoký komfort, bezpečnost a hlavně rychlost. Odhady Visa Europe byly, že v roce 2020 bude až 50% všech plateb probíhat přes mobilní telefon. Tato vize je veskrze správná a bohužel ne s tímto řešením, které bylo v roce 2013 ukončeno. K ukončení vedlo více důvodu. První z nich byla omezenost výběru. Tato služba šla využívat pouze se zařízením Samsung Galaxy SIII. Klient musel využívat jako operátora O2 a musel zároveň vlastnit účet u Komerční banky nebo si ho zřídit. Dalším důvodem, možná ještě podstatnějším než prvním, byl poplatek operátora za provedené transakce. Banky neměly dostatečnou sílu inovovat tato řešení s přihlédnutím na malý počet klientů.

NFC mobilní platby v České republice komerčně spuštěny: Tisková zpráva. Komerční Banka [online]. 2012 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/nfc-mobilni-platbyv-ceske-republice-komercne-spusteny-1480.shtml . 35

26

Pilotní program NFC krytů pro mobilní telefony Ve stejném roce, kdy začal projekt s vydáváním NFC Sim karet, představila Komerční banka i způsob pro telefony značky Apple, ty ovšem měly absenci NFC technologie. Apple dlouhou dobu ignoroval NFC technologie. Tak si musela banka najít nový způsob, jak svým klientům toto možnost placení umožnit. Společně s technologickou společností Wireless Dynamics se vyvinul speciální ochranný obal na mobilní telefon iPhone 4 a 4S s certifikací VISA. Integruje v sobě zabudovanou anténu a Secure Element čip, v kterém je platební karta uložena. Obal byl s telefonem spojen pomocí systémového Dock konektoru a čerpal energii z baterie telefonu. Obal byl poměrně tlustý a z designového telefonu udělal poměrně ošklivou plastovou cihlu, vidíme na obrázku č. 1.36

Obrázek č. 1- iKarta od KB pro iPhone 4/4S Zdroj: IKarta od KB přináší bezkontaktní platby pro iPhone 4/4S. Jablíčkář [online]. [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://jablickar.cz/ikarta-od-kb-prinasi-bezkontaktni-platby-pro-iphone-44s/ .

Marketingový název celého projektu byl „iKarta“ a pro jeho využívání bylo potřeba mít zřízený účet u Komerční banky. Pak už stačilo o kartu požádat a s příslušným účtem spárovat. Bylo ovšem nutné zaplatit jednorázový poplatek 1500kč za její vydání, což je další z důvodů, proč se tento způsob více nerozšířil. Platnost iKarty pak byla 3 roky. Posledním krokem pro její aktivaci bylo stažení aplikace iKarta z Appstoru a tím se stal obal funkčním. Přes tuto aplikaci šla karta nastavovat. Nastavení bylo pestré a tak si každý klient Komerční banka spouští iKartu - bezkontaktní platby s telefony iPhone. Komerční banka [online]. 2012 [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/komercni-banka-spoustiikartu-bezkontaktni-platby-s-telefony-iphone-1476.shtml . 36

27

mohl zvolit, jestli chce zadávat PIN kód při každé transakci, nebo při transakcích do částky 500kč platit bez nutnosti zadávání kódu. Výhoda tohoto systému byla, že mobilní aplikace udržela v paměti PIN kód po dobu 120 sekund. Ten se mohl zadat ještě před samotnou transakcí, a urychlit tak cenný čas. 37 Dnes už víme, proč se společnost Apple bránila integrovat NFC do svých telefonů. Plánovala představit svůj vlastní způsob placení a mít přímo kontrolu nad zabezpečením celé transakce. Více v kapitole 5.

Bezkontaktní nálepky Jako krok mezi bezkontaktní platební kartou a platbou mobilními telefony můžeme označit bezkontaktní nálepky. Jejich velká výhoda je v možnosti nalepit nálepku prakticky na jakýkoliv předmět. Jejich podoba je ukázaná na obrázku č.2. Nejčastěji ji klienti připevňují na mobilní telefony nebo na peněženky.

Obrázek č. 2 – Bezkontaktní nálepka na mobilním telefonu zdroj: Vlastní fotografie bezkontaktní nálepky na mobilním telefonu, Archiv autora, 19. 3. 2016.

Jedna podstatná nevýhoda je limitování na bezkontaktní terminály. U plateb do 500kč není potřeba zadávat PIN, stejně jako u klasické bezkontaktní platební karty. Dalším rozdílem je omezená funkčnost jako např. nelze s nimi vybrat hotovost z bankomatu a nelze změnit PIN. Nálepku je možné kdykoliv odlepit a počet přelepení není nijak omezen. Platnost je obvykle na 3 roky.

IKarta od KB přináší bezkontaktní platby pro iPhone 4/4S. Jablíčkář [online]. [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://jablickar.cz/ikarta-od-kb-prinasi-bezkontaktni-platby-pro-iphone-44s/ . 37

28

Aktuálně k 19. 3. 2016 bezkontaktní platební nálepky vydává 6 bank, jejichž srovnání jsem uvedl v příloze č. 12.

2.2.2. V ostatních zemích Ve světě je přechod na mobilní platby ve velké míře realizován, zde bych probral několik nejznámějších.

 M-PESA – Keňa, Albánie V roce 2007 zahájila Safaricom jako největší operátor mobilní sítě v Keni produkt s názvem M-PESA, který nyní používá více než 17 milionu obyvatel země, což jsou dvě třetiny dospělé populace. Přes tento systém probíhá přibližně 25% hrubého národního produktu země. M-PESA umožnuje klientům převod hotovosti pomocí jejich mobilních telefonů a je označován za nejúspěšnější systém tohoto druhu na světě. Tento systém byl původně navržen pro splátky úvěrů a pro mikro financování a vedlo to ke snižování nákladů souvisejících se správou hotovosti a snížení úrokové sazby. Po pilotním provozu byla služba rozšířena a stala se obecně přijímána pro převod peněz. Po zaregistrování stačí své hotovostní prostředky vložit u jakékoliv pobočky Safaricom a peníze se připíší na váš hotovostní účet M-PESA. Peníze lze vybrat také na pobočce Safaricom, zaměstnanec si pouze ověří dostatek peněžních prostředků na účtu. Pro transfer peněžních prostředků slouží aplikace v mobilním telefonu. Systém se tak stal úspěšný v Keni z několika důvodů. Jsou to například vysoké transportní náklady na poslání peněz jinými způsoby, efektivní marketingová kampaň, dominantní postavení Safaricomu a vlna násilí na počátku roku 2008. Keňané věří, že toto je bezpečnější způsob uložení peněz než v bankách. M-PESA byla rozšířena o nabídku dalších produktů, jako jsou úvěry a spoření. Nyní slouží i k vyplacení mezd. Uspořený čas, který Keňané získali, vedl ke zvýšení produktivity o 5-30%. Samozřejmě že tento systém vyvolal řadu stížnosti ze strany bank a regulačních orgánů a to

29

hlavně z obavy praní špinavých peněz. M-Pesa se dále rozšiřuje do dalších zemí jako je Tanzanie, Afghánistán, Indie či nejnověji do Albánie.38

 Využití platební karet v rámci sociálních sítí S rostoucím trendem využívání mobilních telefonů místo platebních karet začala největší sociální sít na světě s vlastní inovací. Facebook v průběhu roku 2015 oznámil, že připravuje obohatit svůj systém o možnost plateb. Zpočátku by tato služba měla být k dispozici pouze pro obyvatele USA. Platby by probíhaly přes aplikaci Facebook Messenger, pro zprovoznění služby stačí zadat svojí platební kartu a projít si bezpečnostním nastavením. Následná platba je už velmi jednoduchá. V rámci konverzace s „kamarádem“ stačí kliknout na ikonku „$“ a zvolit částku, kterou chcete odeslat. Prozatím jsou jediné povolené karty debetní, aby se zamezilo případným podvodům. 39 Služba je velmi užitečná, pokud chceme poskytnou finanční prostředky kamarádovi či rodinnému příslušníkovi. Je to ukázka toho, jak svět postupně přechází z klasické platební karty na virtuální a postupné odstranění veškeré hotovosti.

2.3. Marketing v rámci platebních karet Pro zatraktivnění platebních karet přišla společnost Mastercard s programem Priceless Specials. Slouží hlavně k větší propagaci platby kartou a ke zvýšení počtu transakcí. Je to názorná ukázka toho, jak nás může dobře cílený marketing ovlivnit. Pro zaregistrování do programu musíte nakoupit u obchodníka, který program podporuje. Následně jít na webové stránky, zaregistrovat se a vložit svojí platební kartu. K přidání platební karty potřebujete právě účtenku o platbě u obchodníka, kde se nalézá specifický kód pro ověření platební karty. Stačí se zaregistrovat na stránkách programu a dále už jenom platit u vybraných obchodníků, kteří tento program podporují. Výhodou je, že se nesbírají žádné body, ale za odměnu dostáváte přímo peníze z plateb, které jste u obchodníka provedli. Výše

Why does Kenya lead the world in mobile money? The Economist [online]. 2013 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://www.economist.com/blogs/economist-explains/2013/05/economist-explains-18 . 39 Facebook Messenger payment service. Payments cards and mobile [online]. 2015 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/facebook-messenger-payment-service/ . 38

30

vracených peněz se pohybuje od 1% - 15%. Peníze můžete následně spořit do platnosti dané platební karty nebo si je nechat po 100kč částkách převádět zpět na svůj účet. Dalším specifickým rysem program odměn je tzv. „Plnění snů“. Do tohoto programu se může každý klient zaregistrovat pomocí formuláře na webových stránkách. Výběr je pak čistě náhodný s frekvencí jednoho snu za měsíc. Program podporuje 21 obchodních partnerů s více než 600 provozovnami po celé ČR. Pro obchodníky je to další způsob jak oslovit zákazníky a posílit pozici na trhu. Tento program nijak neomezuje unikátní slevové karty u obchodníků. V ČR podle průzkumu dávají Češi stále větší přednost placení v hotovosti nikoliv platební kartou. Například ve Velké Británii je tomu přímo naopak.40

2.4. Možnosti placení v nových sektorech Poměrně dlouhá a spletitá je cesta zavedení platebních karet ve všech sektorech. Tato cesta ještě vůbec není u konce. Na diagramu č. 1 je zobrazeno rozšiřování v různých sektorech dle časového rozdělení.

Retail+Public : Od roku 2000 po současnost

Travel & Entertainment Sektor : 50.-60. léta -Letecké společnosti -Mezinárodní hotely a autopůjčovny -Směnárny -Luxusní obchody a restaurace -Sítě čerpacích stanic

Retail : 70.-90. léta -Velké obchodní řetězce -Středně velké obchody, malé řetěžce -Malé obchody a restaurace

-MHD, železnice -Samoobslužný prodej(Vending, Parking) -Státní správa a samospráva -Školy, univerzity -Zdravotnictví a sociální péče -Řemeslníci, profesní odborníci

Diagram č. 1 – Historie a budoucnost možností placení v různých sektorech Zdroj: Economia Events, dostupné na adrese: https://events.economia.cz/media/event/15411/files/12-jurik-vizea-realita-digitalnich-sluzeb_1fdbdc7.pdf , [cit. 2015-11-30], Vlastní zpracování

Program Priceless Specials - věrnostní program pro všechny držitele karet MasterCard s něčím navíc. Finparáda [online]. [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/2810-Program-Priceless-SpecialsVernostni-program-pro-vsechny-drzitele-karet-MasterCard-a-neco-navic.aspx . 40

31

V současnosti jsou aktuální trendy rozšíření bezkontaktního placení do městské hromadné dopravy (MHD), samoobslužného prodeje (výdejní automaty) a zavádění platebních karet do nových sektorů jako je například Česká pošta, zdravotnictví či řemeslné a další profesní činnosti.

Výdejní automaty Bezkontaktní trend zasáhl i výdejní automaty. První společností v ČR je Delikomat, který je součástí koncernu Cafe+co. Jejich výdejní automaty na kávu zná nejspíš každý. Jejich portfolio obsahuje i automaty na bagety, cukrovinky a balená jídla. Bezkontaktní platby spouští společně se svými partnery, kterými jsou společnosti Ingenico, ČSOB a Mastercard. Pro držitele bezkontaktních karet odpadne jedna nepříjemná povinnost, a tou je schraňování mincí pro rychlé občerstvení.41 Na konferenci Inovace v platebních kartách zazněl výrok od projektového manažera společnosti Daniela Nováka: „Průměrný spotřebitel využívající výdejních automatu ke konzumaci kávy za rok musí mít průměrně 22 kilogramů mincí a bohužel se velmi často stává, že spotřebitel ani nemá správný počet mincí ve své peněžence“. Už tyto důvody, jak p. Novák naznačil, by měly zaručit úspěch těchto nových automatů. Pilotní program zahrnoval přibližně 200 automatů umístěných na různých místech, jako například letiště, školy, nádraží. Můžeme je nalézt převážně v Praze, Brně, Ostravě a Jihlavě. Počet transakcí za týden byl ohromujících 2500. Celý postup transakce je zobrazen v příloze č. 1. Ve výdejních automatech se využívá bezkontaktní terminál od společnosti Ingenico, pro ilustraci je uveden příloze č.4 . Jeden z mála požadavků na umístění výdejního automatu je, že se v dané lokalitě musí nacházet připojení k internetu, buď formou GPRS a nebo skrze ethernetový kabel. 42 Pro provozovatele mají nové automaty výhody ve snížení rizika krádeží a vandalismu. V automatu se nenachází žádná hotovost a suroviny pro výrobu kávy jsou v řádu tisíců korun. Absence jakéhokoliv svozu hotovosti snižuje provozní náklady a vylepšuje znatelně cashflow. Kávu z automatu zaplatíte bezkontaktní kartou. Jak to funguje? [online]. 2014 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://finparada.cz/1946-Kavu-z-automatu-zaplatite-bezkontaktni-kartou.aspx . 42 NOVÁK, Daniel. Konference - Inovace platebních karet: CASE STUDY BEZKONTAKTNÍ PLATBY NA VÝDEJNÍCH AUTOMATECH FIRMY DELIKOMAT [online]. : 11 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: https://events.economia.cz/media/event/15411/files/07-novak-case-study-projekt-delikomat_50218eb.pdf . 41

32

Budova BIVŠ je vybavené právě těmito výdejními automaty s možností platby kartou.

Bezkontaktní terminály v MHD Určitě si každý při slovu MHD vybaví ranní cestu do zaměstnání a připravování drobných na nákup jízdenky. I toto odvětví čeká v budoucnu razantní změna vlivem bezkontaktního placení. Plzeň je první město podporující bezkontaktní platby ve všech vozech MHD. Za pomoci společností MasterCard, ČSOB a Mikroelektronik mohly plzeňské dopravní podniky vyvinout moderní dopravní řešení, známe například z Velké Británie. V roce 2015 byly ve všech autobusech nainstalovány bezkontaktní platební terminály. Následovaly je i všechny tramvaje a trolejbusy. 43Celkový počet bezkontaktních terminálu je 372. 44 Každé vozidlo je vybaveno jedním bezkontaktním terminálem. Pro názornou představu je zobrazen v příloze č.4 . Cestující si pouze vybere druh jízdného, přiloží platební kartu a za několik málo vteřin je už vytištěn jízdní doklad. Zúčtování za jízdenky probíhá jednou za tři dny. Odečítá se tedy souhrnná částka za všechny jízdenky. Protože je nemožné odhadnout kolik jízdenek uživatel nakoupí, je blokována částka 150kč. Po zúčtování je přebývající suma uvolněna zpět na účet.45 ČSOB dominuje na v řešení bezkontaktních plateb ve veřejné dopravě, a tak díky spolupráci s partnerem ROPID a dopravcem ČSAD POLKOST je pro cestující z Prahy do Kutné Hory vybavena linka 381 bezkontaktním terminálem. Denně linku využívá až 3 600 lidí. Měsíční výše plateb klasickou hotovostí je téměř 100 tisíc Kč na jeden vůz a 1 milion Kč za celou linku. Bezkontaktní terminály umožní zrychlení odbavení lidí a zjednodušení plateb za jízdné. Cestující nemusí už řešit hotovost ve formě drobných mincí. V roce 2015 už všech 14 vozidel na lince 381 bylo vybaveno bezkontaktními terminály. V Plzni bude poprvé v Česku možné platit bezkontaktně ve všech vozech MHD [online]. 2015 [cit. 2015-1104]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/2797-V-Plzni-bude-poprve-v-Cesku-mozne-platit-bezkontaktne-vevsech-vozidlech-MHD.aspx . 44 Bezkontaktní placení v dopravě se poprvé dostalo do Prahy. Zatím jen na jednu příměstskou linku [online]. 2015 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/3052-Bezkontaktni-placeni-v-doprave-se-poprvedostalo-do-Prahy-Zatim-jen-na-jedne-primestske-lince.aspx . 45 V Plzni bude poprvé v Česku možné platit bezkontaktně ve všech vozech MHD [online]. 2015 [cit. 2015-1104]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/2797-V-Plzni-bude-poprve-v-Cesku-mozne-platit-bezkontaktne-vevsech-vozidlech-MHD.aspx . 43

33

Liberec je další metropole využívající k odbavení cestujících bezkontaktní terminály v tramvajové dopravě. Cestující mohou nakoupit jízdenky i v automatech podporující bezkontaktní platební karty. Tuto možnost mohou využívat i cestující v Brně. Na tabulce č. 6 si ukážeme počet bezkontaktních terminálu instalovaných v MHD v jednotlivých městech.46 Město

Vybavenost bezkontaktními terminály

Počet terminálů

Počet transakcí v srpnu 2015

Plzeň

Všechny prostředky MHD

372

46 111

Liberec

2 tramvajové linky

32

3 614

Brno

Autobusová linka na letiště

17

3 210

Tabulka č. 6 – Vybavenost jednotlivých měst Zdroj: Bezkontaktní placení v dopravě se poprvé dostalo do Prahy. Zatím jen na jednu příměstskou linku [online]. 2015 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/3052-Bezkontaktni-placeni-v-doprave-sepoprve-dostalo-do-Prahy-Zatim-jen-na-jedne-primestske-lince.aspx ., vlastní zpracování

Dalším cílem je nahrazení papírové jízdenky za elektronickou formu zasílanou na mobilní telefon či na email držitele karty. Tento systém se podporuje v zahraničních metropolích jako je Londýn či Chicago47 V České republice je opomíjena vlaková doprava, kde by se bezkontaktní terminály mohly také využívat. Touto otázkou se zabývala i Martina Kirchrathová ze společnosti Ingenico. Na konferenci inovace platebních karet uvedla příklad dopravní společnosti Trenitalia, která poskytuje možnost nákupu jízdenky v samoobslužných kioscích pomocí bezkontaktní platební karty. Pro revizorské účely vybavila průvodčí bezdrátovými POS terminály s připojením na internet. Cestující si tak mohou zakoupit jízdenku přímo ve vlaku.48

Parkovací automaty Jeden z nových sektorů v možnosti placení platební kartou jsou právě parkovací poplatky. Doposud jsme platili za parkování pouze mincemi. Na větších parkovacích plochách i Bezkontaktní placení v dopravě se poprvé dostalo do Prahy. Zatím jen na jednu příměstskou linku [online]. 2015 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/3052-Bezkontaktni-placeni-v-doprave-se-poprvedostalo-do-Prahy-Zatim-jen-na-jedne-primestske-lince.aspx . 47 V Plzni bude poprvé v Česku možné platit bezkontaktně ve všech vozech MHD [online]. 2015 [cit. 2015-1104]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/2797-V-Plzni-bude-poprve-v-Cesku-mozne-platit-bezkontaktne-vevsech-vozidlech-MHD.aspx . 48 KIRCHRATHOVÁ, Martina. Konference - Inovace platebních karet: Chytrá řešení nejen pro chytrá města [online]. 2015, : 17 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: https://events.economia.cz/media/event/15411/files/09kirchrathova-chytra-reseni-nejen-pro-chytra-mesta_f7bb2c7.pdf . 46

34

bankovkami. Podle odhadů Visa Europe by do roku 2017 měly být všechny platební terminály v ČR bezkontaktní. To dává příležitost novým parkovacím automatům založených na bezkontaktní technologii, které jsou méně nákladné na provoz i na samostatné pořízení. Visa Europe už jedná s provozovateli parkovišť a se zástupci veřejné správy o těchto možnostech. Inspirací je přechod na bezkontaktní placení v londýnské veřejné dopravě. 49

Česká pošta Česká pošta byla jedna z institucí, kde se platebními kartami platit nedalo, což už by se v blízké budoucnosti mělo také změnit. V roce 2015 ČP spustila první pilotní projekt, který na určitých pobočkách dovolí využívat platební karty i dalších bank než jen Era. Zpočátku bude tato možnost pouze na 150 pobočkách, ale do konce roku 2016 by se tento počet měl rozšířit až na 691. 50 Před zahájením celého projektu bylo vyhlášeno výběrové řízení na roli akceptační banky. Výběrové řízení vyhrála ČSOB. Ta se velice angažuje v zavedení platebních terminálů už ve zmíněných výdejních automatech či MHD. Hlavním důvodem absence platebních karet byly poplatky za transakce kartou. Právě regulace mezibankovních poplatků měla za následek i tento pilotní program. Poplatek v rámci desetin procenta je příznivější pro zavedení oproti poplatkům před regulací dosahující přes 1%. Pošty, které jsou zahrnuty v pilotním programu, akceptují všechny platební karty společností MasterCard a Visa včetně bezkontaktních. Nepřijímají ovšem platební karty American Express, Diners Club, Discover, JCB a Union Pay. Další možnou inovací na pobočkách České pošty je zavedení služeb pro výběr hotovosti, které známe jako cash advance. Tato služba je sice zpoplatněná, ale není pro Českou poštu ztrátová. Jsou za ní vyšší provize a doplnily by tak bankomatovou síť.51

Parkování v blízké budoucnosti budeme platit bezkontaktně [online]. 2015 [cit. 2015-10-30]. Dostupné z: http://nearfield.cz/clanky/parkovani-v-blizke-budoucnosti-budeme-platit-bezkontaktne-182 . 50 Česká pošta začala přijímat platební karty [online]. 2015 [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/-/ceska-posta-zacala-prijimat-platebni-karty . 51 Česká pošta a platební karty. Sci-fi se stalo přítomností. Měšec.cz [online]. 2015 [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/ceska-posta-a-platebni-karty-sci-fi-se-stalo-pritomnosti/ . 49

35

Finanční sektor V roce 2014 ministerstvo financí naplánovalo spustit pilotní program platebních terminálu na finančních úřadech a možnost on-line plateb. Spuštění bylo naplánováno na rok 2015, ale zavedení bylo odloženo z důvodu vysokých nákladů. Pouze společnost Mastercard byla ochotna přistoupit na nižší poplatek. Společnost Visa trvala na 1%.52 Samozřejmostí je, že se zde poplatky platí trošku jinak než u běžné transakce. Stát musí dostat daň celou. Poplatky by se tak fakturovaly přímo ministerstvu financí. Zde předpokládám stejný budoucí vývoj jako u České pošty. Regulace mezibankovních poplatků bude mít za následek, že i společnost Visa bude muset slevit od svého 1%. A v tomto případě lze očekávat spuštění pilotního programu v nejbližší době.

Finanční správa odložila platbu daní kartou. Investujeme.cz [online]. 2015 [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/financni-sprava-odlozila-platbu-dani-kartou/ . 52

36

3. Technologické inovace V této kapitole jsem zrekapituloval veškeré novodobé technické inovace platebních karet. Nejdříve představím jednotlivé technologie, které nám umožňují jednodušší využívání platebních karet a zajištují větší bezpečnost. Kapitolu uzavírají inovace v oblasti platebních terminálů, bankomatů a nejznámější podvody s platebními kartami.

3.1. Magnetický proužek Pro platební karty byl klíčový rozvoj počítačové technologie a telekomunikace. Počátkem 70. let se karty daly číst dvěma způsoby, opticky nebo magneticky. Probereme si nejúspěšnější způsob, který je s námi až dodnes, a tím je magnetický proužek. Princip uložení záznamu byl vynalezen už v roce 1878. Až roku 1968 společnost IBM vyvinula metody záznamu dat na magnetický proužek, který byl stejně velký jako tehdejší platební karty. Důvodem vzniku byla potřeba technologického řešení pro budoucí nabídku platebních karet. Hlavním problém platebních karet byla stále jejich kontrola. Jednotlivé obchody dostávaly stoplist 1xtýdně či měsíčně. Byl to seznam odcizených či jinak blokovaných karet. Pro usnadnění práce vzniklo zařízení s číselníkem, do kterého se stoplist nahrával. Při zadání čísla platební karty byla okamžitě zjištěna použitelnost karty. Problém, jak dostat magnetický proužek na plastovou kartičku, nakonec vyřešil Forrest C. Parry. Pro upřesnění spíše jeho žena, která na plastovou kartičku magnetický proužek nažehlila. Tato metoda dostala název Hot Stamping. Magnetický proužek zaznamenal velký úspěch při identifikaci lidí a dodnes se využívá v letecké přepravě. V polovině 70 let vyšla mezinárodní norma pro identifikační karty IOS7810 a pro magnetický proužek a jeho zápis ISO7811 a ISO17813.53 Magnetický proužek na platebních kartách je rozdělený na tři horizontální záznamové stopy. První stopa obsahuje až 79 znaků a je v ní zaznamenáno číslo karty a jméno klienta. Pro úplné vysvětlení je obsah všech záznamových stop zobrazen v příloze č. 2.

53

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení, str. 99 - 100.

37

Magic Middle Technologie magnetického proužku měla však své odpůrce. Největším byla bezesporu Citibank, která kritizovala jednoduché čtení a kopírování magnetického proužku. Později bylo zjištěno, že Citibank měla vlastní technologii, nazývanou magic middle neboli magický střed, využívající optické čtení. V podstatě šlo o princip počítačových děrovaček, byla to speciální vrstva mezi horní a spodní částí karty. Vnější vrstva byla pro lidské oko neprůhledná. Vnitřní vrstva byla z materiálu, od kterého se odráželo infračervené světlo. Na této vnitřní vrstvě byly umístěny malé dírky, kterými světlo proniklo. Senzor následně na druhé straně správně identifikoval průsvity. Magic middle byl mnohem bezpečnější než magnetický proužek a to z několika důvodů. Prvním důvodem, bylo absolutní skrytí této technologie před lidským zrakem. Druhým důvodem bylo nesnadné padělání. Pro přečtení bylo zapotřebí vlastnit přístroj vydávající infračervené světlo a také senzor, který by zaznamenal průsvit světla v děrovaném materiálu. Výroba padělané karty by byla velmi drahá, protože v roce 1970 takové vybavení bylo těžké získat. Citibank představila tyto karty v říjnu 1973. Nainstalovala 1200 terminálů u obchodníků a vydala téměř 1 milion karet. Magic middle měl ovšem jeden důležitý nedostatek. Vysoký náklad na výrobu těchto karet a případná výměna platebních terminálů, bankomatů. Citibank se snažila propagovat svojí technologii s tím, že vytvoří standart, ale bohužel marně. Banky nechtěly platit vyšší výrobní náklady a licenční poplatky.54

3.2. EMV – Standart čipových karet Čipové karty zná dnes každý majitel platební karty. Tato technologie dává důraz na zabezpečení platebních karet. Nabízí se zde možnost porovnání čipové karty s první průlomovou technologii magnetického proužku. Tento standart byl vyvinut v roce 1994 společným úsilím asociací platebních karet – Europay, Mastercard a Visa (EMV). Tyto společnosti se snažily zajistit globální standart pro zabezpečení platebních karet a zajistit tak větší bezpečnost pro nadcházející roky. Tato potřeba pramenila z vysokého počtu podvodů s magnetickým proužkem používaným od 70 let. Velkou slabinou byla snadné duplikování magnetického proužku. 54

STEARNS, Electronic value exchange: origins of the VISA electronic payment system, str. 145 – 147.

38

Čipové karty standartu EMV fungují na bázi počítačového čipu s vlastní pamětí. V tomto čipu je uložené identifikační číslo uživatele (PIN), které slouží k ověření držitele. Pro lepší rozšíření byly karty vybaveny jak magnetickým proužkem, tak čipem EMV. Důvod je zcela jednoduchý. Pro využití technologie EMV je potřeba, aby obchodník měl příslušný terminál podporující tento standart. Pokud nejnovější terminál ještě nevlastnil, šel využít magnetický proužek. V roce 1996 byla vydaná první verze standartu EMV a nejnovější revize standartu EMV 4.3 pak v listopadu 2015. K udržení standartu byla vytvořena organizace EMVco. K této organizaci se připojily i asociace American Express a Japan Credit Bureau (JCB). Tento standart je hojně využíván v Evropě a Asii. Ještě si rozebereme situaci v USA a k tomu je potřeba si definovat dva výrazy.55 

Chip-and-Pin(Čip a PIN) je nejbezpečnější typ technologie platebních karet. Místo podpisu (používané u magnetického proužku) se používá PIN.



Chip-and-Signature (Čip a Podpis) se používá k ověření identity majitele karty podpis, stejně jako u magnetického proužku.

V USA se používá čip a podpis. Tento způsob je polovičaté řešení. Hlavní důvod využívání tohoto způsobu je marketing. Karetní asociace si účtují větší poplatky za platební karty s technologii EMV, i když pro uživatele je praktický užitek nulový. Čip a podpis je prozatímní řešení k překlenutí příchodu nových technologií, jako jsou bezkontaktní platební karty či platby mobilním telefonem.56 Od října 2015 mají všichni američtí obchodníci postupně začínat přijímat platební karty obsahující EMV čip. Tato integrace systému EMV bude však trvat ještě několik let. Banky musí nahradit miliony karet s magnetickým proužkem. Obchodníci, kteří nebudou podporovat tento standart, budou odpovědni za finanční ztráty vyplývající ze zneužití platební karty. USA je v tomto směru zaostalejší než Evropa, a to z důvodu nižšího počtu podvodů s platebními kartami. Aktuálně je v USA kolem 12 milionu platebních terminálů, které je potřeba vyměnit za nové. Banky sice EMV karty už vydávají, ale velmi pomalu. Podle ACI Worldwide survey KIERNAN, John. What is EMV? [online]. [cit. 2015-08-26]. Dostupné z: http://www.cardhub.com/edu/whatis-emv/ . 56 KIERNAN, John. Chip-and-PIN vs. Chip-and-Signature [online]. [cit. 2015-08-26]. Dostupné z: http://www.cardhub.com/edu/chip-and-pin-vs-chip-and-signature/ . 55

39

průzkumu nemá 59% klientů bank EMV kartu a 6 z 10 spotřebitelů vůbec nechápe využití těchto karet.57 Ale ani EMV čip není neprolomitelný, jak ukázalo poslední zjištění. Francouzský průzkum zjistil informaci o 5 hackerech, kteří byli v roce 2011 až 2012 zatčeni za podvody v hodnotě 600.000€. Pomocí rentgenové analýzy se zjistilo, že byl do ukradené platební karty vložen další čip. Falešný čip, kterému se také říká FUNcard, zachycuje komunikaci s terminálem. Při vložení karty do terminálu se první ověřuje pravost karty. Na tu odpoví právě druhý falešný čip kladnou odpovědí. To stejné se provede i s PIN kódem. Kdy je jedno, jaký PIN kód zadáte. Falešný čip vždycky potvrdí jeho pravost. Tento útok byl do roku 2011 pouze teoretický.58

3.3. Bezkontaktní technologie Bezkontaktní technologie nám umožňuje provést transakci platební kartou či mobilním telefonem bez nutnosti přímého kontaktu mezi kartou a platebním terminálem. Rozdělit jí můžeme dle využití. V platebních kartách se nejčastěji používá technologie RFID a v mobilních telefonech NFC.

RFID Technologie RFID využívají platební karty. Ta je založená na radiové frekvenci podobně jako televizní přijímače, mobilní telefony atd. Každá radiová frekvence ale slouží k jiným účelům. RFID, používaná v platebních kartách, funguje na omezenou vzdálenost přibližně 5 centimetrů. Tuto technologii podporují velké karetní asociace, které použily vlastní názvy. Například American Express si zvolilo název ExpressPay. Mastercard využívá název PayPass.

US EMV migration will take years [online]. ROLFE, Alex. 2015 [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/us-EMV-Migration-Will-Take-Years/ . 58 Cyber criminals break Chip and PIN [online]. 2015 [cit. 2015-10-26]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/Cyber-Criminals-break-Chip-and-PIN/ . 57

40

Využití této technologie je v její rychlosti v rámci několika málo vteřin. V případě malých částek není ani vyžadován PIN k ověření identity držitele karty. Nahrazuje to tak drobné hotovostní platby. V ČR je tato hranice nastavena na 500CZK a v USA na 25$.59

NFC – Near Field Communication Je to technologie využívající elektromagnetické frekvence k bezkontaktní komunikace mezi dvěma zařízeními na blízkou vzdálenost. Tento jednoduchý způsob se využívá u chytrých telefonů. NFC forum bylo založeno v roce 2004 společnostmi Sony, Nokia a Philips. Toto forum vyžaduje dodržení přísných standardů, výrobci je musí splňovat při navrhování NFC zařízení. Pro využití NFC je potřeba uvést dva typy zařízení, pasivní a aktivní. 

Pasivní zařízení uchovává v sobě pouze dané informace a nemůže je aktivně číst z jiných zařízení.



Aktivní zařízení je schopné z pasivních zařízení tuto informaci přečíst.60

Pro platby v telefonech je důležité zmínit dva základní pojmy: Secure Element a NFC HCE.

NFC Secure Element Secure Element (SE) je hardwarový kryptografický čip v mobilním telefonu umožňující bezpečné uložení informací o platební kartě. Tento čip je oddělen od celého fungování telefonu podobně jako Secure Enclave viz podkapitola biometrické zabezpečení. Pro získání informací z toho čipu se musí zadat potřebné heslo, které povolí čipu odšifrování. Čip obstarává i další věrnostní karty či ID karty. Každá aplikace využívající SE má vlastní složku, kterou využívá pro svoje účely. Nelze mezi nimi číst a tím pádem nemůže docházet k jejich vnitřnímu zneužití nekalou aplikací. Existuje několik forem SE, kdy nejčastější je hardwarový čip uvnitř telefonu. Dalšími variantami je SIM NFC SE a externí SE. Contactless Payments: Frequently Asked Questions [online]. [cit. 2015-09-29]. Dostupné z: http://www.smartcardalliance.org/publications-contactless-payments-faq/ . 60 About Near Field Communication [online]. [cit. 2015-08-26]. Dostupné z: http://www.nearfieldcommunication.org/about-nfc.html . 59

41

 SIM NFC SE Je to nová generace sim karet obsahující čip SE. Tento čip není tak variabilní jako integrované řešení v mobilním telefonu. Bohužel podléhá řízení operátorem, který vydal SIM kartu. Ano, tuto technologii využila společnost O2 a Komerční banky, jak jsem již uvedl v kapitolách předcházejících.  Externí SE Tato varianta se prakticky nepoužívá. SE je implementováno do microSD karty, která je následně vložena do telefonu. Telefon ovšem musí podporovat dodatečný hardwarový update.61 Jedinou mě známou společností je HTC. Jak je vidět na obrázku č. 3, pro využití SE bylo zapotřebí dodat další dva piny na kartě. Z tohoto důvodu musí být kompatibilní i mobilní telefon.

Obrázek č. 3 - MicroSD s čipeme Secure Element Zdroj: G+D SFS Supplies SWP microSD Cards for Taiwan. Cardsnow2u [online]. 2012 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.cardsnow2u.com/article/a7wGSFS

NFC HCE HCE je technologie fungující na emulaci platební karty. Telefon, který tuto funkci umožňuje, nemusí přistupovat k Secure Element. Nevýhoda této technologie pramení v neustálém online připojení k internetu v mobilním telefonu. Platební karta je uložena v cloudovém úložišti, ke kterému se mobilní telefon připojuje. Telefon musí umožnit bezkontaktnímu NFC Frequently Asked Questions [online]. [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.smartcardalliance.org/publications-nfc-frequently-asked-questions/ . 61

42

terminálu komunikaci s nainstalovanou aplikací dané karetní asociace. Aplikace musí splňovat určitá bezpečností opatření a přistoupit na cloud pro základní údaje platební karty. Pokud telefon využívá pouze technologie NFC CHCE, je NFC příkaz přímo přesměrován do aplikace, která následně ověří a autorizuje probíhající platbu. Celý proces ověřování spočívá v cloudovém computingu. Aplikace se připojí do celého ekosystému cloudových serverů. Je chráněna víceúrovňovým zabezpečením, spočívajícím v omezení použití klíče, otisku prstu, tokenizací a transakční analýzy rizik. Zejména to poslední je velmi zajímavý způsob zabezpečení, který vyhodnocuje využívání karty a zjišťuje neobvyklé aktivity. Google oznámil implementaci HCE v jejich operačním systému KitKat 4.4 pro mobilní telefony využívající Android. Softwarový update android telefonů řeší problém s jejich hardwarovou absencí Secure Elementu. Postačí pouze nainstalování aplikace. Mastercard a Visa přislíbily podporu této technologie. Je to další cesta k bezkontaktním platbám v mobilních telefonech, které nejsou závislé na hardwarové podpoře Secure Elementu.62 Nabízí se přímé srovnání technologie Secure Element a NFC HCE. Nejde zde ani o to, která zmíněná technologie je lepší, ale která poskytne větší bezpečnost ochrany platebních údajů. K bezpečnosti se váže i jeden starý citát: „Absolutní bezpečnost lze dosáhnout pouze tím, že chráním něco naprosto bezcenné.“63 Jinak řečeno je všechno otázkou času a financí, než bude jakékoliv zabezpečení prolomeno. Obě tyto technologie jsou si navzájem konkurentem a mají pádné argumenty, proč je jejich řešení lepší, než to druhé. Secure element využívá myšlenku čipové platební karty, která má hlavní přednost v silném šifrování. Toto známe již z EMV čipu. Jejich prolomení je velmi složité a vyžaduje velké úsilí a čas. To snižuje naději na úspěch a odradí většinu podvodníků. Stejný prvek využívá i Secure element. HCE naproti tomu neukládá data do mobilních telefonů, ale do cloudových serverů. Ty musí být dostatečně chráněni proti případnému útoku hackerů a musí splňovat vysoké bezpečnostní What is Host Card Emulation? [online]. ROY, Kaushik. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.sequent.com/host-card-emulation/ . 63 Secure elements vs cloud-based HCE: What is more secure for NFC mobile payments? [online]. JOHNSON, Lance. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.Sequent.com/Secure-Elements-vs-cloud-based-HCE-SecureNFC-Mobile-Payments/ . 62

43

standardy. Proti zneužití se v mobilního telefonu využívá již zmíněné víceúrovňové zabezpečení a také neustále on-line připojení pro poskytnutí dat k vyhodnocení analýzy rizik. Důležitou nevýhodou je přílišná provázanost s moderními technologiemi. Větší zabezpečení poskytuje Secure Element, která bohužel není ve všech zařízeních na rozdíl od NFC HCE.64 Na závěr této problematiky jsem zvolil obrázek č. 4, který názorně demonstruje cestu informací pro obě dvě zmíněné technologie.

Obrázek č. 4 - NFC SE a NFC HCE Zdroj: HCE POINTS THE WAY IN CONTACTLESS PAYMENT SECURITY. Thalesgroup [online]. 2015 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: https://www.thalesgroup.com/en/critical-information-systems-andcybersecurity/event/hce-points-way-contactless-payment-security

3.4. Biometrické zabezpečení Banky jako vyspělé instituce musí svým zákazníkům poskytovat co největší pohodlí a neustále modernizovat své nabízené služby a jejich zabezpečení. Právě zabezpečení biometrií je aktuální téma.

64

Secure elements vs cloud-based HCE: What is more secure for NFC mobile payments? The Sequent [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.sequent.com/secure-elements-vs-cloud-based-hce-secure-nfc-mobilepayments/ .

44

Co biometrika vůbec znamená? Je to metoda rozpoznání identity uživatele, v našem případě například držitele platební karty, pomocí unikátních biologických znaků. Nejznámější metodou identifikace uživatele je pomocí otisku prstů, oční duhovky či hlasová identifikace. Všeobecně se očekává, že právě otisk prstu či sken oční duhovky nahradí hesla a PIN kódy k platebním kartám. Biometrika se stala už takovým synonymem pro bezpečnost a je vysoce atraktivní pro bankovní odvětví. Aktuálně nahrazuje otisk prstu, tradiční hesla a PIN v aplikacích mobilního bankovnictví. Počítá se s brzkým zavedením v mobilních platbách viz kapitola 5. Následně by biometrika měla být integrována v platebních kartách. A pokud nahlédneme dále do budoucnosti, počítá se i s integrací biometrického zabezpečení do ATM. Zde by se mělo jednat o nahrazení PIN kódu.65 První reálné využití nám představila společnost Zwipe. Specializuje se na vývoj technologií využívajících nejnovější biometrická zabezpečení. V roce 2014 představila poprvé svůj koncept biometrického zabezpečení a získala si tím partnerství s hlavními karetními asociacemi. Z tohoto partnerství vznikla první platební karta využívající biometrické zabezpečení pomocí otisku prstu. Karta pracuje s radiovými frekvencemi, které každý standartní terminál vysílá, a tím se dostatečně dobije energie pro aktivaci čtečky otisků prstů, jak je ukázáno na obrázku č. 5. K dispozici je pro zákazníky ve Velké Británii od roku 2015.66

Obrázek č. 5 - Identifikace Zwipe MasterCard Zdroj: MasterCard and Zwipe launch world’s first biometric contactless payment card. Contactlessintelligence [online]. 2014 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://contactlessintelligence.com/2014/10/17/mastercard-andzwipe-launch-worlds-first-biometric-contactless-payment-card/

Časopis Bankovnictví, 09/2015,str. 20 Jan Koudela. Mastercard, Zwipe unveil fingerprint authenticated contactless payment card [online]. 2014 [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.biometricupdate.com/201410/mastercard-zwipe-unveil-fingerprint-authenticatedcontactless-payment-card . 65 66

45

Tato karta byla vytvořena jako mezikrok, než se rozšíří mobilní telefony, s možností platby platební kartou. Další společností, která začala používat biometrické ověření, je společnost Apple. Ta ve stejném roce představila službu ApplePay, využívající integrovanou čtečku otisků prstů ve svých mobilních telefonech pod názvem “TouchID”. Budoucnost v biometrickém zabezpečení nabírá na síle právě v mobilních telefonech. Odhaduje se, že do roku 2020 se biometrické zabezpečení v mobilních telefonech bude používat u 65% všech transakcí mComemerce. Z nejnovějších průzkumů bylo zjištěno, že celých 22% bank plánuje nabídnou nějakou formu biometrického zabezpečení klientům a celých 65% bank v blízké budoucnosti. Zde je názorně vidět, jak je pro banky tento způsob autorizace atraktivní. Jsou namístě obavy o soukromí klientů. Není asi horší představy, než zneužití našich biologických identifikátorů k nabízení služeb. To je jedna z mála překážek, které stojí na cestě této revoluční technologii.67 Dalším biometrickým zabezpečením, které se právě vyvíjí, je tzv. Srdeční podpis. Snímání průtoku krve v žílách na zápěstí je údajně ještě bezpečnější než sken duhovky. Použití najde v chytrých hodinkách a náramcích. 68

3.5. Internetové zabezpečení Pro zabezpečení internetových plateb jsou velmi časté protokoly SSL a 3D Secure. V následujících několika řádkách jsem je stručně shrnul.

SSL Pro dokonalé pochopení problematiky se zaměříme na možnosti zabezpečené komunikace mezi naším počítačem (klientem) a bankou (serverem). Je to síťový protokol, díky němuž se spravuje ověření serveru, ověření klienta a provádí se i šifrovaná komunikace mezi klientem a serverem. SSL byl vynalezen v roce 1990 společností Netscape Communications. Společnost tenkrát vlastnila prohlížeč webových stránek Netscape Navigator. Společnost vytvořila

67

The future is biometric, but privacy fears must be confronted [online]. ROLFE, Alex. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/the-Future-is-Biometric-but-Privacy-Fears-must-beconfronted/ . 68 ̌ Casopis Bankovnictví, 09/2015, str. 20, Jan Koudela.

46

šifrování informací pomocí SSL, aby chránila citlivé informace jako například čísla kreditních karet. První verze nebyla nikdy vydána, tou byla až verze 2.0 v únoru roku 1995.69

3D Secure 3D Secure se využívá pro platby prováděné přes internet. Je to nový standardizovaný a bezpečný způsob jak identifikovat držitele karty. Byla vyvinuta společností MasterCard a Visa. Obě tyto společnosti je používají pod svým certifikovaným názvem a to “Verified by VISA“ a “MasterCard SecureCode”, jak je vidět na obrázku č. 6. 70 American Express si nechal v roce 2010 licencovat tuto technologii od společnosti VISA a nazval jí “American Express Safekey”

Obrázek č. 6 - Loga představující 3D Secure Zdroj: Payment security. Zuloh [online]. 2015 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.zuloh.com/content/5secure-payment

Pokud nakupujete na webových stránkách, kde jsou zobrazená tato dvě loga, máte jistotu, že obchodník nedostává informace o vaší platební kartě. Dochází k přesměrování na platební bránu banky obchodníka a nevzniká nechtěný úniku informací. Banky začaly podporovat 3D Secure až od roku 2011, i když funguje poměrně dlouho. Podobnost zde nalézáme u již zmiňovaného způsobu čip a pin (Chip-and-Pin). Systém tedy žádá majitele karty o zadání svého hesla k ověření totožnosti a významně snižuje možnost zneužití platební karty. Dalším bezpečnostním krokem je zaslání specifického autorizačního kódu na mobilní telefon držitele karty. Na příloze č. 7 je znázorněné celé schéma autorizace 3D Secure. Secure Sockets Layer (SSL) definition [online]. ROUSE, Margaret. 2014 [cit. 2015-09-20]. Dostupné z: http://searchsecurity.techtarget.com/definition/Secure-Sockets-Layer-SSL . 70 How does 3-D Secure work? [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.mastercard.com/gateway/implementation_guides/3D-Secure.html . 69

47

Hlavní výhody této technologie jsou:  Vyšší bezpečnost plateb  Údaje o kartě jsou sdělovány pouze bance, která transakci autorizuje  Velké rozšíření i mimo Českou republiku  3D-Secure je zdarma (pro klienty)71

3.6. Bezpečnostní Tokeny Tokenizace je forma šifrování dat využívaná pro finanční transakce. Systém zamění informace o platební kartě za náhodná čísla pro každou transakci jedinečná. Tomu se říká digitální token. V tokenu jsou obsaženy všechny citlivé údaje jako například číslo účtu, datum vypršení platnosti karty a bezpečnostní kód CVV. Nahrazení je pomocí náhodně generované posloupnosti čísel a alfanumerických znaků. Každá banka má jedinečný šifrovací klíč ke každému tokenu a jenom ona ho dokáže zpětně rozšifrovat, proto zůstávají informace bezpečně uloženy v systému banky a nejdou nijak zneužít. 72 U platebních karet se nyní můžeme setkat s rozličnými typy ochrany a zabezpečení. Ty nejznámější jsou:  Jednofaktorová autentizace (token) -Tato možnost se používá u karet, které slouží pouze ke vstupům do vymezených oblastí. Karta je vázaná na jeho držitele, ale proti zneužití jinou osobou není nijak chráněna  Dvoufaktorová autentizace (token + heslo) - Nejčastěji používána v případě platebních karet při fyzickém nákupu či online nákupu. Vlastník karty musí znát svůj PIN kód či jiný nastavený kód. Můžeme se už dnes setkat i s variantou token-otisk prstu. V tomto případě kód nahrazuje biometrické zabezpečení.

3D Secure - zabezpečení plateb kartou na internetu. Jaké banky službu nabízejí? [online]. 2014 [cit. 2015-1028]. Dostupné z: http://finparada.cz/1996-Vse-o-3-D-Secure-zabezpeceni-plateb-kartou-nainternetu.aspx?mobile=full . 72 Payment Card Tokenization [online]. 2015 [cit. 2015-09-20]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/payment-card-tokenization/ . 71

48

 Třífaktorová autentizace (token + heslo + biometrika) - Méně častá kombinace, ale zdaleka nejsilnější, je využití jak biometrického zabezpečení, tak PIN kódu. Zde je už velmi malá pravděpodobnost zneužití. Uvedené typy ochrany se liší podle typu transakčního požadavku. Platby přes intranet a výběry z bankomatu jsou hlavní zástupci dvoufaktorového ověření. Velké zastoupení těchto plateb se odráží na největší pozornosti jak ze strany platícího, tak z pozice obchodníka. Bezpečnost pomocí tokenizací je na vysoké úrovni, ale jsou zde neustále určitá úskalí, jak je zneužít. I když tokenizace znepřístupní čísla karet, umožňuje obchodníkům sledovat a analyzovat nákupní chování zákazníků.73 Tokenizace se nově objevila v platbách chytrým mobilním telefonem a online platbách. Služby, které tokenizaci využívají, jsou Applepay, Androidpay, Samsungpay a další. Ani “obyčejné” platební karty nezůstaly beze změn. Čip EMV se také musel přizpůsobit a projít další revizí, která tokenizaci podporuje. Vydání této poslední revize proběhlo v říjnu 2015.74 Celé schéma tokenizovaná platby je uvedeno v příloze č. 13.

3.7. Inovace v oblasti ATM a POS V této části kapitole se věnuji nejnovějším technologickým trendům spojených s bankomaty a platebními terminály.

Inovace v ATM Nové koncepty samoobslužných ATM představila na kongresu Money 20/20 v Las Vegas společnost Diebold. První koncept s názvem Irving počítá s tím, že už žádná karta nebude potřeba. Hlavní rysy tohoto konceptu jsou:  Vlastní zařízení pro identifikaci - Není už potřeba žádná čtečka platebních karet, PIN klávesnice ani obrazovka. Stačí pouze přiložit mobilní telefon vybavený NFC a následně na něm potvrdit svojí identitu pomocí biometrického zabezpečení, Karty, kterým svěřujeme své peníze a osudy. Lupa.cz [online]. 2010 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/karty-kterym-sverujeme-sve-penize-a-osudy/ . 74 Payment Card Tokenization [online]. 2015 [cit. 2015-09-20]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/payment-card-tokenization/ . 73

49

 Zvýšená rychlost a bezpečnost - Celá transakce musí proběhnout za méně než 10 sekund. Odpadá celá řada nutných postupů jako vložení platební karty, zadání PIN kódu atd.  Malé rozměry - S porovnáním s aktuálními ATM je koncept o 1/3 menší. Koncept spoléhá pouze na využití mobilních zařízení pro identifikaci.75 Druhý koncept má název Janus. Je to oboustranný samoobslužný terminál, který může obsloužit až 2 klienty najednou. Z toho plyne i název Janus, řecký bůh s dvěma tvářemi. Koncept má zase jedinečné rysy:  Identifikace pomocí mobilního zařízení- Stejně jako u prvního konceptu se počítá s eliminací tradiční platební karty ve prospěch mobilních telefonů. Tisk účtenek byl odstraněn a nahrazen potvrzením emailem či SMS zprávou.  Dotyková klávesnice s možností skenování -Místo klasické klávesnice je zde použit dotykový panel, který umožní větší interakci s ATM. Novou možností je také skenování nových dokumentů pro komunikaci s bankou.  Přímá video podpora -ATM je vybavený webovou kamerou umožňující v případě jakýkoliv problémů kontaktovat helpdesk dané banky.  Více soukromí - Nový ATM je vybavený postranními mléčnými skly pro ještě větší bezpečnost a soukromí.76 Pro představu jsou oba koncepty uvedeny v příloze č. 14.

Inovace v POS Tradiční POS terminály všichni dozajista známe, ale s příchodem mobilních zařízení se vytvořila i nová podskupina označovaná jako mPOS terminály. Jsou to v podstatě libovolná zařízení sloužící jako náhrada za tradiční POS terminály. Může to být například smartphone či tablet, k těmto zařízením je připojena čtečka platebních karet. Je to obvyklé řešení u menších firem, neboť je méně nákladné. Concept Card - Irving [online]. 2015 [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: http://www.diebold.com/~/media/diebold/diebold-assetlibrary/dbd_solutioncard_hardware_irving_v01_20151021.pdf?la=en . 76 Concept Card - Janus [online]. 2015 [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: http://www.diebold.com/~/media/diebold/diebold-assetlibrary/dbd_solutioncard_hardware_janus_v01_20151021.pdf?la=en . 75

50

Častěji se využívá kombinace mPOS terminálu s klasickými POS terminály, označovaná jako AmPOS. Chytrý telefon či tablet pak slouží hlavně k lepší přenositelnosti a komfortu. Hlavní důvody pro stále častější využití mPOS terminálu jsou:  Nižší náklady - Celková cena mPOS řešení je nižší než klasické POS řešení. Postačí zakoupit mobilní telefon a příslušnou mPOS platformu, proto je to velmi oblíbené pro malé společnosti.  Informace o zákaznících a věrnostní programy -Pomocí mPOS terminálů můžeme zákazníkovi zaslat účtenku na email, a tím získat cenné informace, které nám pomáhají rozvinout věrnostní program.  Mobilita a flexibilita - Největší výhoda, kterou přináší mPOS je v mobilitě. Obchodníci mohou mít terminály při ruce a zákazník nemusí vůbec přistoupit k pokladně.77 Jedno z nejvyspělejších řešení nabízí společnost AEVI. Je to přístroj označovaný jako all-inone a kombinuje výhody tabletu, ale integruje v sobě i tiskový modul a fotoaparát. Zobrazen v příloze č. 3.

3.8. Nejnovější technologické podvody s platebními kartami Závěr této kapitoly jsem věnoval nejnovějším podvodům s platebními kartami jako je například phishing, skimming a využití termokamer.

Phishing Je už poměrně známá fráze v bankovnictví. Phishing je forma podvodu, kdy zloděj předstírá, že je zaměstnancem legitimní společnosti a obrací se na klienta, aby získal informace o jeho platební kartě. Phishing probíhá tak, že klientovi dorazí podvodný email, který se tváří jako oficiální email od banky. Působí velice důvěryhodně a obsahuje logo společnosti. Email většinou požaduje informace o platební kartě kvůli bezpečnostní kontrole. Pokud klient není dostatečně informován o těchto podvodech a ohlásí veškeré své důvěrné informace, vzniká problém. MPOS systems. Market Inspector [online]. [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.marketinspector.co.uk/pos-systems/mpos-systems . 77

51

Důvěrné informace jsou například: datum narození, rodné číslo a třímístný bezpečnostní kód na zadní straně platební karty. Tyto informace bychom neměli sdělovat i v případě, když nám někdo volá, že nám byla odcizena platební karta. Podezřelý email, případně telefonní číslo, bychom měli nahlásit přímo bance. Většina z nich má vnitřní bezpečnostní týmy zabývající se právě těmito útoky. Skrze internet probíhá nejvíce phishingových útoků. I když se spotřebitelé cítí bezpečně při nakupování na webových stránkách obsahujících „https“, tedy využívajících nejnovější technologii zabezpečení SSL. Bohužel i podvodné stránky mohou využívat SSL a okradou vás o vaše informace a následně o finance uložené na vašem účtu. Při nákupu na těchto stránkách bychom ještě měli zjišťovat, jaká společnost zabezpečuje transakci jako například Verisign.78

Skimming Pod tímto pojmem je označováno podvodné jednání, při kterém podvodník zkopíruje údaje z magnetického proužku bez vědomí držitele karty. Pro tyto účely vytvoří tzv. Skimmovací zařízení. To umožňuje zkopírovat elektronické údaje z platební karty. Takové zařízení je nejčastěji připevněno na ATM v místech, kde se vkládá platební karta a na klávesnici pro získání PIN kódu. Po získání těchto údajů může pachatel nelegálně zkopírovat údaje na padělanou kartu.79 Statistika skimming úroku v ČR je zobrazena na grafu č. 4 276

300 200 100

150 94 21

19

2005

2006

69

52

50

2008

2009

2010

184

85 34

0 2007

2011

2012

2013

2014

2015

Graf č. 4 – Přehled skimmingových úroku v ČR Zdroj: SKIMMING. Policie ČR [online]. 2015 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/skimming.aspx , zpracování vlastní

Credit card 'phishing': What it means, how to prevent it [online]. 2008 [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: http://www.creditcards.com/credit-card-news/phishing-credit-card-scam-fraud-1282.php . 79 SKIMMING. Policie ČR [online]. 2015 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/skimming.aspx . 78

52

Tradiční skimming zařízení Nejčastější umístění skimming zařízení je přímo na bankomatu. Na otvor pro vložení platební karty se nainstaluje nástavec tak, aby případná oběť nepojala žádné podezření. Na horní panel bankomatu se umístí minikamera, která snímá klávesnici a získává tak PIN kód. Další možností místo minikamery je falešná klávesnice, která je vložena na originální klávesnici. Banky se začaly postupem času bránit a instalovaly tzv. Antiskimmovací nástavce. Bohužel i toto zabezpečení se překonala a kopírovací zařízení mají stejnou podobu.80 Skimming zařízení ve vstupních dveřích Velmi časté je umístění ATM ve vestibulu dané banky. Pro vstup musíme vložit platební kartu do čtecího zařízení pro otevření dveří. Tento poměrně dobrý nápad byl brzo využit pro skimming. Zloději často přidávají skimmer zařízení právě do čtecích zařízení. Zařízení pak nahraje obsah magnetického proužku do své paměti. Následně podvodník umístí skrytou kameru nad klávesnici ATM pro získání vašeho PIN kódu. Zloději to umožní pohodlně krást bez jakékoliv manipulace s ATM či vaší kartou.81 Skimming zařízení v podobě falešného ATM Většina skimmer zařízení jsou velmi propracovaná a miniaturizovaná, aby je nedokázal někdo běžně rozeznat. Brazilští podvodníci povznesli celý skimming na další úroveň. Sestrojili celý falešný ATM. Ten byl navržen tak, aby byl nainstalován na původní ATM. Při vložení karty a provádění operací bankomat nahlásil, že operace selhala. Po následné demontáži se zjistilo, že kromě klasického hardwarového vybavení pro skimming, obsahoval také komponenty pro bezdrátovou komunikaci. Takže si zloděj mohl stáhnout všechny potřebné informace.82 Všechny příklady skimmovacích zařízení jsou znázorněni v příloze č. 5 SKIMMING. Policie ČR [online]. 2015 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/skimming.aspx . 81 Door Skimmer + Hidden Camera = Profit [online]. 2015 [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: http://krebsonsecurity.com/2015/03/door-skimmer-hidden-camera-profit/ . 82 The Biggest Skimmers of All: Fake ATMs [online]. 2013 [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: http://krebsonsecurity.com/2013/12/the-biggest-skimmers-of-all-fake-atms/ . 80

53

Využití termokamer Nejnovější způsob podvodů pramení z minimalizace profesionálních technologií a jejich nabízení běžným uživatelům. Typickým příkladem je termo kamera FLIR One umístěná v obalu na mobilní telefon. Nebezpečí tohoto řešení je zřejmé. Podvodníkovi stačí pouze nasměrovat svůj mobilní telefon na platební terminál ve chvíli, kdy jeho oběť zadává PIN kód. Dnes jsou mobilní telefony tak rozšířené a používáme je tak často, že to nebude podezřelé. Nasnímaný záznam na obrázku č. 7 ukáže, jaká tlačítka držitel karty zmáčknul díky přenosu tepla našeho těla na tlačítka terminálu.

Obrázek č. 7 – Kryt na mobilní telefon FLIR one a ukázka zjištění PIN kódu Zdroj: Softpedia a Youtube, dostupné na adrese: http://news.softpedia.com/news/Turn-your-iPhone-into-aThermal-Imaging-Device-with-FLIR-One-451868.shtml, https://www.youtube.com/watch?v=8Vc-69M-UWk, Vlastní zpracování

V tomto případě můžeme vidět, že první tlačítko je číslice 1 a poslední číslice 5. Celý PIN kód je 12345. Tepelné vyzařování nám dokonce ukáže, v jakém sledu jednotlivá tlačítka zmáčknul. Pak už stačí, aby platební kartu ukradl a použil jí. Běžná prodejní cena krytu je 149$. 83 Termokamery se dostávají už i do vybavení telefonů, nejenom v podobě krytů. Telefon CAT S60 je první mobilní telefon s vestavěnou termokamerou a byl představen v únoru 2016 na veletrhu WMC. Je samozřejmé, že účelem využití termokamery v tomto telefonu není zjišťovat náš PIN kód. Typicky se využívá pro měření tepelných ztrát a pro kontrolu izolace na stavbách. 84 Podle mého názoru se určitě najdou uživatelé, kteří tento telefon využijí k podvodu, který jsem zde popsal.

Takto může kdokoli získat PIN kód k vaší platební kartě pomocí iPhonu! [online]. 2015 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.letemsvetemapplem.eu/2015/11/03/ziskat-pin-kod/ . 84 Odolný CAT S60 přichází jako první s termokamerou. Mobilenet [online]. [cit. 2016-02-23]. Dostupné z: http://mobilenet.cz/clanky/odolny-cat-s60-prichazi-jako-prvni-s-termokamerou-29570 . 83

54

4. Aktuální používání různých forem platebních karet Tato kapitola se věnuje pouze mému vlastnímu výzkumu v podobě dotazníků. Záměrně jsem si vybral oblast České republiky, a to z důvodu vysoké míry bezkontaktní technologie. Jako další oblast jsem zvolil Severní Ameriku, ve které se aktuálně zavádějí nové služby placení pomocí mobilních telefonů. Zde není trend bezkontaktních plateb tak rozšířený.

4.1. Vlastní průzkum v České republice V této podkapitole jsem se zaměřil na vlastní průzkum držitelů platebních karet. Výzkum přináší informace o využívání a budoucnosti platebních karet, o chystaných inovacích v této oblasti a o přístupnosti respondentů tyto inovace přijmout. Sběr veškerých dat probíhal formou elektronického dotazníku na serveru www.survio.com od 1. 11. 2015 do 1. 3. 2016. Název dotazníku byl „Trendy a inovace platebních Karet“. Dotazník obsahoval celkem 14 otázek. Na některé otázky mohli respondenti označit více jak jednu odpověď a případně se k odpovědi vyjádřit slovně. Jedna otázka měla formu výběru produktu, kterému by dávali přednost místo platební karty. 1. Používáte platební kartu? 2. Jaký́ typ platební́ karty využíváte? 3. Jak často platební́ kartu využíváte? 4. Používáte bezkontaktní platební kartu? 5. Platební kartu nejčastěji využíváte na? 6. Kde byste nejvíce chtěli platit platební kartou? 7. Slyšel/Slyšela jste o využití biometrického zabezpečení ve spojitosti s platebními kartami (Ověření otiskem prstu na bankomatech)? Přijímáte tuto technologii zabezpečení kladně? 8. Využíváte jakoukoliv formu mobilního placení? (Uber, Starbucks, MasterPass atd.) 9. Slyšel/Slyšela jste o nové službě ApplePay, SamsungPay či AndroidPay? (placení formou telefonu) Využíval/a byste tuto službu?

55

10. Slyšel/Slyšela jste o nové platební kartě využívající místo PINu váš otisk prstu? A využíval/a byste tuto platební kartu? 11. Dokážete si představit zrušení hotovosti a její nahrazení platební kartou či jiným zařízením (wearebles, smartwatch, smartphone)? 12. Dokážete si dnes představit svět bez platební karty? 13. Váš věk? Respondenti byli dotazováni anonymně. Pro šíření dotazníku jsem využil sociální stránky Facebook.com, webové forum macforum.cz a emailové zprávy na mé spolupracovníky. Na dotazník odpovědělo celkem 237 respondentů. Uvádím celkem 4 grafů, které se nejvíce zaměřují na aktuální trendy používání platebních karet. Celý dotazník je uvedený v příloze č.9.

Slyšel/a jsem o této technologii a těším se na její zavedení

20%

12% 64%

Slyšel/a jsem o této technologii a těším se na její zavedení, ale bojím se zneužítí mojich identifikačních znaků Slyšel/a jsem o této technologii a jsem odpůrcem této technologie

4% Neslyšel/a jsem o této technologii.

Graf č. 5 – Informovanost o biometrickém zabezpečení u platebních karet Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Z grafu č. 5 je zřejmé, že 64% respondentů nikdy neslyšelo o možnostech biometrického zabezpečení ve spojitosti s platebními kartami. Tento trend, který je doménou západního světa v ČR ještě není úplně aktuální. Pouze 20% respondentů se těší na její zavedení. Velkou marketingovou výzvou bude zavedení biometrického zabezpečení v současném světě. 12% respondentů o této technologii slyšelo, ale bojí se zneužití svých identifikačních údajů. Toto procento by bylo určitě vyšší, kdyby respondenti byli s touto technologii srozuměni. 56

12% 63%

Slyšel/a jsem o této kartě, ale nevyužíval/a bych ji.

25%

Slyšel/a jsem o této kartě a využíval/a bych ji. Neslyšel/a jsem o této kartě.

Graf č. 6 – Informovanost o platební kartě s biometrickým zabezpečením Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

V návaznosti na moji předchozí otázku jsem položil respondentům dotaz na platební kartu podporující biometrické zabezpečení. Výsledky jsou bohužel velmi podobné. 63% respondentů nikdy o této kartě neslyšelo a 12% by ji nemělo v plánu ani využívat. Pouze 25% respondentů by o tuto kartu mělo zájem.

32%

Slyšel/a jsem o těchto službách, ale nevyužíval/a bych ji.

35%

Slyšel/a jsem o těchto službách a těším se na jejich zavedení.

33%

Neslyšel/a jsem o této službě.

Graf č. 7 – Informovanost o nových službách ApplePay, SamsungPay a AndroidPay Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Aktuálním tématem jsou nové služby mobilního placení. Jak je vidět na grafu č. 7, 68% respondentů zná tuto technologii, ale pouze 33% se těší na její zavedení a 35% by tuto možnost placení nepoužívalo. Respondentů, kteří záporně odpověděli, jsem se dotázal, z jakého důvodu by tuto technologii nevyužívali. Byla to hlavně obava ze ztráty mobilního zařízení a zneužití karty. Po zjištění, že je platební karta v mobilním telefonu chráněna biometrickým zabezpečením, většina změnila své hlasování. To vedlo k změně výsledků o 12% ve prospěch těchto služeb. 57

Na grafu č. 8 je znázorněn výsledek dotazu, kde by respondenti chtěli platit platební kartou. Záměrně jsem zvolil sektory, kde platební kartou platit nelze nebo se obvykle platí v hotovosti. Největší zájem byl o platbu v restauracích, a to až 17%. Na poště by chtělo platit platební kartou 14% a v oblasti dopravy to bylo 13%. Následovala oblast lékařských služeb s 11% a taxi služby s 10%. 20% 15%

17% 14%

10%

13%

11%

10%

9%

5%

8%

7%

6% 4%

0% Restaurace

Pošta

Jízdenky

Lékařské služby

Taxi

Parkovací služby

Divadla

Policejní pokuty

Sportovní Stadiony

Veřejný sektor (daně)

Graf č. 8 – Zájem veřejnosti o platby v nových sektorech Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Poslední dva grafy, uvedené níže, se zaměřují na názor obyvatelstva o budoucnosti platebních karet. Vzrůstající obliba platebních instrumentů může mít za následek zrušení hotovosti, jak jsem popsal v kapitole č. 5.3.2 Následně jsem se ptal na názor zrušení hotovosti, kde byl poměrně velký kontrast odpovědí na otázku o zrušení hotovosti a její nahrazení platební kartou či jiným zařízením. Až 48% respondentů si takovou situaci dokáží představit. Oproti tomu 52% by taková změna nevyhovovala. Jedna z posledních otázek v dotazníků se týká představy absence platební karty, která tak zásadně ovlivnila naše platební návyky. Až 71% respondentů by si už nedokázali představit absenci platebních karet v moderním světě. Pouze 29% hlasů bylo kladných. Tyto výsledky ukazují, že postupně směřujeme k bezhotovostnímu světu. Zbylé otázky jsem zpracoval v příloze č. 8.

58

Vyhodnocení dotazníku v ČR Z výše uvedeného výzkumu jsem zjistil informovanost českého obyvatelstva, jejich akceptaci nových inovací v platebních kartách a názor na budoucí vývoj platebních karet. Četnost

Nejpoužívanější

Nejčastější

Nejčastější zájem o využití

Bezkontaktní nebo

využití

typ

využíti platební

platební karty v sektorech

kontaktní platební

platební

karty

karta

karty Denně

Debetní

Platby u



Restaurace

obchodníka



Pošta



Doprava



Lékařské služby

Bezkontaktní p.k.

Tabulka č. 7 – Aktuální využívání platebních karet Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Otázky týkající se biometrického zabezpečení byly pro české respondenty spíše záhadou, či byly odmítány, jak ve vztahu k biometrickému zabezpečení v ATM tak přímo na kartě. Dnešní svět bez

Nahrazení hotovosti platební

Využití služeb ApplePay,

Využívání platební karty

platební karty

kartou či jiným

SamsungPay a dalších

pro platbu v mobilních aplikací

instrumentem Ne

Ano

Ne

Tabulka č. 8 – Budoucnost platebních karet Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

59

Ne

4.2. Vlastní průzkum v Severní Americe a komparace výsledků s ČR Pro lepší kontrast celého průzkumu jsem vypracoval druhý dotazník v anglickém jazyce a sdílel na stránkách, kde je největší návštěvnost obyvatel žijících v Severní Americe. V této oblasti je velká absence bezkontaktních terminálů a karet. Naproti tomu velké technologické společnosti zde realizují své platební systémy jako ApplePay a SamsungPay. Sběr probíhal taktéž formou elektronického dotazníku na serveru www.survio.com od 1. 2. 2016 do 1. 3. 2016. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek. Na některé otázky mohli respondenti označit více jak jednu odpověď a případně se k odpovědi vyjádřit slovně. Tento druhý dotazník kopíroval stejné otázky kvůli komparaci výsledků. 1. Where are you from? 2. Do you use a payment cards? 3. What type of payment cards do you use? 4. How often do you use your payment cards? 5. Do you have a contactless payment card? 6. How do you use cards the most often? 7. Where would you like to pay by payment cards the most? 8. Have you heard about using of biometric security in connection with payment cards (check the imprint of a finger on the ATMs)? Do you accept this security technology positively? 9. Do you use any form of mobile payment? (Uber MasterPass, Starbucks, etc.) 10. Have you heard about the new service ApplePay, SamsungPay or AndroidPay? (payment by phone). Would you like to use these services? 11. Have you heard about the new payment card using your fingerprint instead of a PIN? And would you like to use this payment card? 12. Can you imagine the abolition of cash and its replacement with a payment card or other device? (wearebles, smartwatch, smartphone) 13. What form of payment cards you liked the most? 14. Can you imagine today´s world without a payment card? 60

15. Your age? Na dotazník odpovědělo celkem 105 respondentů. Zde bych uvedl 8 grafů srovnávající situaci v Severní Americe oproti ČR. Celý dotazník je uvedený v příloze č. 11. 86%

85%

15%

14%

ANO

NE V ČR

V Severní Americe

Graf č. 9 – Používání bezkontaktních platebních karet (komparace) Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Na grafu uvedeném výše vidíme velký rozdíl mezi ČR a Severní Amerikou. V Severní Americe pouze 15% respondentů vlastní bezkontaktní platební kartu, která je u nás velice rozšířená. Právě proto je přenesení platební karty do mobilního telefonu v Americe tak zajímavým řešením. V následujícím grafu jsem porovnal odpovědi respondentů na názor nové služby ApplePay, SamsungPay a AndroidPay. Bohužel zde nelze srovnávat výsledky z českého dotazníku, protože zde ani jedna z těchto služeb prozatím není.

POUŽÍVÁM TUTO SLUŽBU A NEJSEM S NÍ SPOKOJEN POUŽÍVÁM TUTO SLUŽBU A FUNGUJE ÚŽASNĚ

8%

0

38%

0 24%

NESLYŠEL/A JSEM O TÉTO SLUŽBĚ. SLYŠEL/A JSEM O TĚCHTO SLUŽBÁCH A TĚŠÍM SE NA JEJICH ZAVEDENÍ.

26%

SLYŠEL/A JSEM O TĚCHTO SLUŽBÁCH, ALE NEVYUŽÍVAL/A BYCH JI.

4% 0%

5%

V Severní Americe

32% 33% 35%

10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% V ČR

Graf č. 10 – Informovanost o nových službách ApplePay, SamsungPay a AndroidPay (komparace) Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

61

Na grafu č. 10 je znázorněno, že pouze 24% respondentů v Americe tuto službu neznají. Dalších 11% sice o této službě slyšelo, ale neměli by o ni zájem. 38% ji aktivně používá a je s ní spokojeno. Pouze 8% respondentů ji používají a nejsou s ní do jisté míry spokojeni. V ČR jsou respondenti rozděleny do tří téměř stejně velkých skupin. 33% se na zavedení této služby těší. Až 35% respondentů je o této službě informováno, ale nevyužívali by ji a 32% respondentů tuto službu neznají. Následující graf navazuje na téma platebních karet v mobilních telefonech. Až 30% amerických respondentů už nyní používá formu mobilního placení ApplePay v aplikacích, či u obchodníků. Zde je vidět rozdíl oproti respondentům v ČR, kteří nejčastěji používají mobilní placení na úhradu dopravních služeb Uber nebo na úhradu aplikací v appstorech chytrých telefonů. 89% 70%

30% 11%

NE, NEPOUŽÍVÁM.

ANO, POUŽÍVÁM. V ČR

V Severní Americe

Graf č. 11 – Používání mobilního placení (komparace) Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Další dva grafy jsou zaměřeny na informovanost v oblasti biometrického zabezpečení. Graf č. 12 zobrazuje větší informovanost v Americe oproti ČR. 49% amerických respondentů nebylo informováno o tomto zabezpečení, až 29% se těší na zavedení takovéto technologie do běžného života. Pouhých 9% respondentů odpovídá negativně na tuto otázku.

62

49%

NESLYŠEL/A JSEM O TÉTO TECHNOLOGII.

64% 9%

SLYŠEL/A JSEM O TÉTO TECHNOLOGII A JSEM ODPŮRCEM TÉTO TECHNOLOGIE.

4% 13% 12%

SLYŠEL/A JSEM O TÉTO TECHNOLOGII A TĚŠÍM SE NA JEJÍ ZAVEDENÍ, ALE BOJÍM SE ZNEUŽITÍ.

29%

SLYŠEL/A JSEM O TÉTO TECHNOLOGII A TĚŠÍM SE NA JEJÍ ZAVEDENÍ.

20% 0%

10%

V Severní Americe

20%

30%

40%

50%

60%

70%

V ČR

Graf č. 12 – Informovanost o biometrickém zabezpečení u platebních karet (komparace) Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Na níže uvedeném grafu sledujeme podobnou míru informovanosti ohledně platební karty využívající čtečku otisků prstů. Pouze 45% amerických respondentů o této kartě neslyšelo oproti 64% respondentů v ČR. 31% Američanů by tuto kartu využívalo, a tak je výsledek velice podobný jako v ČR s 25%. A až 29% o této kartě slyšelo, ale nevyužívali by ji. Náklady na vydávání této karty určitě převýší možný bezpečností prvek. A tak je možné, že se jí ani v ČR ani v Severní Americe nikdy nedočkáme. Větší pravděpodobnost je, že se zavedou inovace v podobě bankomatů vybavených technologií čtečkou otisků prstů.

45%

NESLYŠEL/A JSEM O TÉTO KARTĚ.

64% 31%

SLYŠEL/A JSEM O TÉTO KARTĚ A VYUŽÍVAL/A BYCH JI.

25% 29%

SLYŠEL/A JSEM O TÉTO KARTĚ, ALE NEVYUŽÍVAL/A BYCH JI.

12% 0%

10%

V Severní Americe

20%

30%

40%

50%

60%

V ČR

Graf č. 13 - Informovanost o platebních kartách s biometrickým zabezpečením (komprace) Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

63

70%

Graf č. 14 porovnává zájem českých a amerických respondentů o bezhotovostní platby v nových sektorech. V Severní Americe je velký zájem o používání platební karty v oblasti dopravy a parkovacích služeb, taxi a restauracích. Naproti tomu v ČR by nejvíce respondentů

3,9%

3,8%

14,5% 3,9%

4,2%

7,8%

11,0%

4,2%

4,5%

6,5%

V Severní Americe

5,9%

6,6%

13,2%

10,4%

14,1%

17,4%

18,3%

V ČR

9,4%

12,7%

27,6%

chtělo platit kartami v restauracích, na poště a za dopravu.

Graf č. 14 – Zájem veřejnosti o platby v nových sektorech (komparace) Zdroj a zpracování dat vlastní, výzkum na www.survio.com

Poslední dva grafy se zaměřují na budoucnost platebních karet. Graf č. 15 demonstruje názor na zrušení hotovosti a její nahrazení platební kartou či jiným instrumentem. V 66% zvolili američtí respondenti variantu, která se přiklání k zrušení hotovosti. Což je o 14 procentních bodů více než v ČR. Proti zrušení hotovosti hlasovalo 34% respondentů. Z těchto výsledků můžeme tvrdit, že obyvatele Severní Ameriky jsou více nakloněni ke zrušení hotovosti.

66% 52%

48% 34%

ANO

NE V ČR

V Severní Americe

Graf č. 15 - Zrušení hotovosti a nahrazení platební kartou či mobilním telefonem (komparace) Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

64

Graf č. 16 dokazuje nezbytnost platebních karet v dnešní době. V Americe 87% respondentů si nedokáže představit život bez platební karty. Tento výsledek je velice podobný České republice, kde na stejnou otázku odpovědělo 71% respondentů totožně. Pouhých 13% respondentů odpovědělo, že by si dokázali představit svět bez platební karty.

87% 71%

29% 13% ANO

NE V ČR

V Severní Americe

Graf č. 16 – Svět bez platebních karet (komparace) Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

65

Vyhodnocení komparace výsledků Po důkladném porovnání výsledků jsem zjistil, že v Severní Americe je větší informovanost v oblasti biometrického zabezpečení a nových služeb ApplePay a SamsungPay. Je to důsledek marketingové snažení na rozvoj těchto služeb, a to z několika důvodů:  Velice oblíbené kontaktní karty a pomalý nástup bezkontaktní technologie. Pro klienty je více atraktivní placení mobilním telefonem oproti klasické kontaktní kartě.  Technologické společnosti požadují poplatek z každé transakce za používaní jejich služeb a vyvíjejí co největší snahu o propagaci. Dále je zde větší závislost na platebních kartách, větší akceptace zrušení hotovosti a nahrazení platební kartou či jiným instrumentem. Z porovnání dotazníků v ČR a v Severní Americe bych uvedl tabulku největších rozdílů mezi zkoumanými subjekty.

Česká

Využití služeb ApplePay,

Bezkontaktní nebo

Nejčastější zájem o využití

SamsungPay a dalších

kontaktní platební karta

platební karty v sektorech

Ne

Bezkontaktní

republika

Severní

Ano

Kontaktní

Amerika



Stravovací služby



Pošta



Doprava



Lékařské služby



Doprava



Parkovací služby



Stravovací služby



Taxi služby

Tabulka č. 9 – Největší rozdíly ve výzkumu mezi ČR a Severní Amerikou Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Vyhodnocené odpovědi na dotazník prováděný v Severní Americe jsou uvedeny v příloze č. 10

66

5. Budoucí směřování platebních karet V poslední kapitole se zaměřuji na budoucnost platebních karet v podobě wearebles zařízení. Následně se věnuji jednotlivým službám ApplePay, AndroidPay a SamsungPay, které umožnují platbu pomocí mobilních telefonů. Dále rozebírám směrnici o regulaci mezibankovních poplatků a její dopad na svět platebních karet. V závěru této kapitoly jsem se zabýval predikací vývoje platebních karet do budoucnosti a zrušení hotovosti.

5.1. Wearebles zařízení Dnes se hledají nové způsoby jak zatraktivnit používání platebních karet v jejich přenesené formě. V této kapitole jsem už psal o nových službách ApplePay atd. To jsou však řešení od technologických firem. Samotné karetní společnosti se už poohlížejí po vlastních řešení. VISA oslovila studenty Central Saint Martins o navržení podoby bezkontaktního nástroje pro platby. Odborná porota nakonec vybrala 3 formy. Klasický náramek, sponu k obleku a samolepící čip na zápěstí, všechny vidíme na obrázku č. 8 Postup technologií je však neúprosný, a proto se do budoucna budeme muset rozloučit s plastovými kartami. Počítá se s nositelnou elektronikou, nazývající se souhrnně wearebles. Do této kategorie můžeme zahrnout i chytré hodinky apple watch.

Obrázek č. 8 - Vybrané nové formy bezkontaktních nástrojů pro platby Zdroj: Visa teams with Central Saint Martins to design future of wearable payments. The Drum [online]. 2015 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.thedrum.com/news/2015/09/24/visa-teams-central-saint-martinsdesign-future-wearable-payments, zpracování vlastní .

67

I když vybrané návrhy vypadají úchvatně, je nutné položit si otázku. Potřebujeme se opětovně obklopit zařízeními poskytující pouze jednu funkci? Před chytrými telefony jsme měli na pracovních stolech desítky různých zařízení. Nyní máme smartphone, u kterého nejsou takřka žádné limity využití. Zda je toto ten správný směr ukáže až budoucí vývoj.85 Pro komplexnost diplomové práce jsem tuto otázku položil ve svém dotazníku. Otázka zněla, jakou variantu by respondenti volili místo platební karty.

4%

15%

Náramek

50%

Spona k oblečení Chytré hodinky (smartwatch)

31%

P.K. v mobilním telefonu

Graf č. 17 – Oblíbenost jednotlivých forem platebních karet (V ČR) Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Jak můžeme vidět na grafu č. 17, celých 50% respondentů zvolila platební kartu v mobilním telefonu. Téměř každý má dneska mobilní telefon a tím je ovlivněn i výsledek. Jsem si jistý, že většina respondentů není obeznámena s tím, jestli jejich mobilní telefon podporuje bezkontaktní platby. Ale z pohledu spotřebitelů nemusí nic investovat do nákupu nového zařízení. Chytré hodinky jsou na druhém místě v počtu odpovědí, s celkovým množstvím 31%. Když přihlédneme k tomu, že trh wearebles je v počátcích rozvoje, je toto poměrně zajímavé číslo. Wearebles se dostaly do širšího podvědomí po marketingové kampani na Apple Watch.

A vision for the future of wearable payments [online]. Londýn, Velká Británie, 2015 [cit. 2015-10-28]. Dostupné z: https://www.visaeurope.com/newsroom/news/a-vision-for-the-future-of-wearable-payments . 85

68

Náramek by volilo už pouze 15% respondentů. Tady vidím větší oblibu v chytrých hodinkách, které přece jenom neslouží pouze k platebním účelům. Podobné výsledky jsou i u spony na oblečení, která získala pouze 4% hlasů. Z těchto výsledků můžeme usuzovat, že lidé nechtějí další zařízení na jedno použití a volí radši multifunkční řešení. Podobné výsledky vykazuje i Severní Amerika. Zde je nejoblíbenější mobilní telefon. Výsledky dotazníku v Severní Americe jsou uvedeny v příloze č. 10.

5.2. ApplePay, SamsungPay, AndroidPay ApplePay Je nová technologie umožňující bezkontaktní platby prováděné pomocí mobilního telefonu. V roce 2014 představila společnost Apple tento svůj koncept platebního systému. První zařízení podporující systém byl mobilní telefon iPhone 6 a chytré hodinky Apple watch, vybavené technologií NFC společně s Secure Element. V rámci této diplomové práce se chci věnovat hlavně těmto zařízením, z důvodu jejich možného nahrazení klasické platební karty. Je potřeba ale zmínit i větší zařízení jako je iPad. I ten v pozdějším modelu dostal čip podporující Secure Element. NFC do tohoto zařízení nebylo implementováno, a to z důvodu malého využití v případě nákupu u terminálu. Secure Element je možné využít pro aplikace třetích stran, které vložily do svého kódu možnost placení pomocí ApplePay.86 Bezpečnost celé služby je zprostředkována pomocí tokenizace a čtečky otisků prstů TouchID. Společnost Apple zaručuje, že se do zařízení neukládá snímek otisku prstu, pouze jeho matematické vyjádření. Tím je zajištěno, že ani při zpětné analýze těchto údajů nelze vytvořit snímek. K tomu byl vytvořen i speciální čip nazvaný Secure Enclave, zajištující veškeré šifrování a rozšifrování otisku prstu k ověření hesla. Ke zvýšení bezpečnosti přispívá i

Apple Pay. Macrumors.com [online]. 2015 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.macrumors.com/roundup/apple-pay/ . 86

69

oddělení čipu od zbytku celého systému a operačního systému. Z tohoto důvodu nemá žádná aplikace ani Apple přístup k otiskům prstů.87 Pro platbu u terminálu není potřeba zapínat žádnou aplikaci jako v případě iKarty od Komerční banky. Stačí mobilní telefon přiložit k terminálu a na displeji se zobrazí klientovy karty s možností výběru, jako je to zobrazeno na obrázku č. 9. Dále už stačí pouze přiložit palec na TouchID, pokud se úspěšně ověří, je transakce dokončena a telefon jemně zavrní. Systém je bezpečnější než bezkontaktní platební karty, protože nikdo nemá možnost vidět číslo vaší karty, jak je vidět na obrázku č. Služba podporuje kreditní, debetní i charge karty a maximální počet registrovaných karet je 8.

Obrázek č. 9 – Výběr karet v systému ApplePay Zdroj: Apple Pay. Macrumors.com [online]. 2015 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.macrumors.com/roundup/apple-pay/

U chytrých hodinek Apple watch slouží k zabezpečení styk s kůží. Při jejich nasazení hodinky požádají o identifikační kód a při jeho správném zadání můžete platit do doby, než je sundáte z ruky. Pokud mobilní telefon ztratíte, můžete ho na dálku přes aplikaci Find My iPhone vymazat a zablokovat, aniž byste museli první volat do banky a žádat o zrušení platební karty. Představení této služby vyvolalo velké diskuze o tom, jaký to bude mít přínos pro uživatele a pro obchodníky. Apple Pay jako jedna z mála podobných služeb má poměrně velkou šanci na úspěch, ale není zaručený. 88

About Touch ID security on iPhone and iPad. [online]. 2015 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: https://support.apple.com/en-us/HT204587 . 87

70

V USA je situace odlišná oproti ČR. Zde už většina klientů bank disponuje bezkontaktní platební kartou, kdežto v USA je stále majoritní většina karet založená na magnetickém proužku. Apple musí vyvinout nátlak na obchodníky a banky pro výměnu terminálu a přijímání bezkontaktních karet, a tím pádem i mobilních telefonů. Pro společnost to není tak neobvyklá strategie. Už v roce 2001 podobný nátlak vytvořila na hudební nakladatelství pro jeden společný obchod s hudbou v digitální podobě. V Evropě bude mít ApplePay mnohem složitější rozšíření kvůli dopadu regulace mezibankovních poplatků. Apple požaduje finanční odměnu ve výši 0,15% z částky každé transakce.89 Finanční odměna se ale v různých zemích odlišuje. Konkrétně v Číně je smluvní poplatek ve výši 0,07%.90 SamsungPay Samsung, jako největší konkurent společnosti Apple, musel také přijít s vlastním systémem k placení telefonem. Tento systém nazval příznačně SamsungPay. Celé řešení je pak velmi podobné ApplePay. Pro potvrzení platby stačí vybrat platební kartu a přiložit palec na čtečku otisků prstů. Jedna z výhod tohoto systému tkví v implementaci magnetického zabezpečeného přenosu. Telefon vysílá magnetický signál, který simuluje magnetický proužek na platební kartě. Zařízení pak stačí pouze přiložit k terminálu na místo určené pro kartu s magnetickým proužkem. Toto řešení je atraktivnější pro země, kde ještě není většina terminálů bezkontaktních, protože funguje na téměř všech terminálech, kde fungují běžné platební karty.

Is Apple Pay the answer to mobile payments? [online]. 2014 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/apple-pay-answer-mobile-payments/ . 89 Apple reportedly earning 0.15% from each Apple Pay transaction over iPhone 6/Apple Watch. 9to5mac.com [online]. 2014 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://9to5mac.com/2014/09/12/apple-reportedly-earning-0-15from-each-apple-pay-transaction-over-iphone-6apple-watch/ . 90 Apple Pay ještě letos dorazí do další země v Evropě [online]. 2015 [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: https://www.letemsvetemapplem.eu/2016/02/26/apple-pay-ve-francii/ . 88

71

Tuto službu podporují zatím 4 zařízení od společnosti Samsung. Systém podporuje až 10 debetních či kreditních karet. Nyní se SamsungPay používá v Jižní Koreii a USA. Plánuje se rozšířit do Velké Británie, Španělska a Číny, ale žádné přesné datum není zatím známo.91 AndroidPay Google vyvinula také svůj vlastní platební systém pro svoji platformu. Podobně jako Samsung ji nazval AndroidPay. Ten by měl usnadnit platby na internetu a sloužit pro platby pomocí NFC. Problém je, že zařízení se systémem Android nemají jednotné komponenty a z toho vyplývá, že né všechny integrují technologii NFC. Podle odhadů obsahuje pouze 70% procent zařízení NFC a následně pro využití AndroidPay je potřeba mít aktualizované zařízení, což je pouze u 50%.92 AndroidPay s pilotním programem Hands Free V současné době Google testuje pilotní program aplikace Hands Free. Tento program umožní obyvatelům San Francisca platit za zboží a služby svým telefonem pomocí technologie bluetooth. Už název napovídá, že placení bude probíhat bez nutnosti vytáhnout mobil z kapsy. Pouze si nainstalujeme aplikaci do mobilního telefonu a vytvoříme si profil s fotografií. Pokud se v dané lokalitě nachází kompatibilní POS, telefon se s ním spojí. A pak stačí přijít k pokladně a oznámit: „budu platit s Googlem“. Prodavačka vyhledá nejbližší zařízení, které má nainstalováno software Handsfree a podle vaší fotky inicializuje platbu. Ve vybraných prodejnách autentifikaci provede přímo terminál pomocí zabudované webkamery.

Stejně

jako

u

AndroidPay

se

nepřenáší

žádné

detaily

o

kartě

maloobchodníkům.93

Samsung Pay: What you need to know. Cnet.com [online]. 2015 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.cnet.com/news/samsung-pay-what-you-need-to-know-faq/ . 92 How Does Android Pay differ from Apple Pay & Samsung Pay for banks? [online]. 2015 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/how-does-android-pay-differ-from-apple-pay-samsungpay-for-banks/ . 93 Google Testing 'Hands Free' Payment System on Android and iOS. MacRumors [online]. 2016 [cit. 2016-0303]. Dostupné z: http://www.macrumors.com/2016/03/02/google-testing-hands-free-payment-system/ . 91

72

Porovnání AndroidPay, ApplePay a SamsungPay Velmi ostrý kontrast je mezi společnostmi Apple a Google. Google zastává strategii otevřeného systému, naproti tomu Apple disponuje přímou kontrolou nad hardwarovou a i softwarovou stránkou svých zařízení. ApplePay využívá bezpečností čip Secure Element (SE). AndroidPay a SamsungPay využívá taktéž SE. 94 Pokud banky chtějí nabízet možnost platby mobilním telefonem, tak u zařízení od společnosti Applu nemají jiný způsob než podporou služby ApplePay. U zařízení s operačním systémem Android lze využít několik způsobů:  Podporou SamsungPay. V tomto případě je celá transakce zabezpečená pomocí eSE. Nevýhodou tohoto systému je omezení pouze na zařízení značky Samsung.  Podporou AndroidPay. V tomto případě se využije technologie HCE NFC a zabezpečení formou tokenizace.  Implementovat HCE a tokenizace do své aplikace. To přináší poměrně velké počáteční investice, ale může se aplikace nabídnout úplně všem uživatelům s operačním systémem android od verze 4.4.95 První dva způsoby v sobě nesou ideální stav v podobě nulových počátečních nákladů na zřízení systému. Poplatek za využívání této služby jsou procenta z transakčních objemů prováděných tímto systémem. Tedy stejné podmínky jako ApplePay. Všechny hlavní výhody a nevýhody jsou uvedené v příloze č. 6 Podle mého názoru bude úspěšnější řešení od společnosti Apple. Opodstatnění hlavně vidím v rozsáhlém ekosystému značky, nízké fragmentaci systému a movitější klientele. Apple má menší podíl na trhu než zařízení se systémem android, a přesto zákazníci utrácejí více za aplikace v ekosystému Applu. Už v roce 2016 lze s ApplePay platit v USA, Kanadě, Číně, Austrálii, Španělsku a Velké Británii. 94

How Does Android Pay differ from Apple Pay & Samsung Pay for banks? [online]. 2015 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/how-does-android-pay-differ-from-apple-pay-samsungpay-for-banks/ . 95 How Does Android Pay differ from Apple Pay & Samsung Pay for banks? [online]. 2015 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/how-does-android-pay-differ-from-apple-pay-samsungpay-for-banks/ .

73

Zájem o řešení od Applu je opravdu velký. Barclay Bank byla od léta 2015 pod neustálým tlakem ze strany klientů, kteří se dožadovali pevného termínu zavedení této služby.96 Android má však velký tržní podíl zařízení. Nevýhodou tohoto systému je slabší zabezpečení operačního systému a vysoká fragmentace. Většina bank tak nejspíš začne v nejbližší době podporovat ApplePay a pak následně AndroidPay, či SamsungPay. Dopady regulace mezibankovního poplatku na M-Commerce Použití platební karty se do budoucna hodně změní z důvodu mobilního placení. Barclays bank už podporuje možnosti placení pomocí AndroidPay a SamsungPay. Zatímco se postupně zavádějí tyto nové platební služby pro mobilní telefony, tak EU změnila právní zákony pro platby a výrazně snížila výši mezibankovního poplatku u debetních a kreditních karet. Britská banka Barclays tvrdí, že hlavním přínosem MIF (Směrnice o mezibankovních poplatcích) je právní jistota transakcí. Některé aspekty MIF nejsou ještě osvětleny, ale například mezibankovní poplatky na domácím trhu jsou jasně vymezeny. To by mělo zvednou množství investic a umožnit zákazníkům využívání inovací. 97 Změna konkurenčního prostředí v každém odvětví může mít kladné i záporné stránky. Ve Velké Británii se na snížení mezibankovních poplatků nahlíží jako na další motivaci k zaměření na inovace, větší rozšíření nových způsobů plateb a míst jejich použití.

5.3. Regulace mezibankovních poplatků Na současné trendy a inovace může mít velký vliv regulace mezibankovních poplatků. Rád bych zde uvedl důvody jejího vzniku, její hlavní náplň a dopady. Nařízení č.2015/715 bylo vydáno v 29. 4. 2015 a v planost vstoupilo 8. 7. 2015. Začneme již zmíněnými důvody vzniku:  Roztříštěnost vnitřního trhu by poškodila konkurenceschopnost a růst v EU  Společné využití výhod vnitřního trhu pro bezpečné, efektivní, konkurenceschopné a inovativní elektronické platby. Barclays confirms 2016 Apple Pay launch [online]. ROLFE, Alex. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/barclays-confirms-2016-apple-pay-launch/ . 97 The impact of the interchange fee regulation: a Bank view [online]. 2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/the-impact-of-the-interchange-fee-regulation-a-bank-view/ . 96

74

 Příprava některých členských států EU na vlastní právní předpisy upravující přímo či nepřímo regulaci mezibankovních poplatků. Tyto předpisy by upravovaly i řadu dalších otázek v případě karetních platebních transakcí. To by vedlo k fragmentaci vnitřního trhu a významného narušení hospodářské soutěže.  Platební karty jsou nejpoužívanějším elektronickým platebním prostředkem při nákupech v maloobchodech. Integrace platebních karet v EU ale není ještě úplně dokončena. Hlavní je odstranit překážky, které brání dokonalému fungování trhu karet.  Na trhu jsou k dispozici dva hlavní typy kreditních karet. Na veškeré platební transakce založené na debetních a kreditních kartách by se měla vztahovat maximální sazba mezibankovních poplatků.  Toto nařízení by se mělo týkat všech transakcí, u nichž se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce platby nacházejí na území Unie.  Povinnost přijímat všechny karty téže značky bez ohledu na rozdílné náklady spojené s těmito kartami.  Poskytovatelé platebních služeb by měli, z technického i obchodního hlediska, zajistit jasné rozlišení spotřebitelských karet a karet pro komerční klientelu. Před touto směrnicí už byly provedeny určité snahy o regulaci pomocí těchto směrnic: 1) Nařízení č. 924/2009 Evropského parlamentu a Rady (ES) zavedlo zásadu, že poplatky, jež hradí uživatelé za přeshraniční platby v eurech, musí být stejné jako poplatky za odpovídající platby uvnitř členského státu, včetně karetních platebních transakcí, na něž se vztahuje toto nařízení. 2) Nařízení č. 260/2012 Evropského parlamentu a Rady (EU) zavedlo pravidla, jimiž se řídí úhrady a inkasa v eurech na vnitřním trhu, avšak z oblasti své působnosti vyloučilo karetní platební transakce. 3) Směrnice č.2011/83/EU Evropského parlamentu a Rady je harmonizace některých pravidel, jimiž se řídí smlouvy mezi spotřebiteli a obchodníky, včetně pravidel o poplatcích za použití určitého způsobu platby, na jejichž základě jsou členské státy povinny obchodníkům zakázat, aby účtovali spotřebitelům v souvislosti s použitím

75

konkrétního způsobu platby poplatky, které převyšují náklady na použití daného způsobu platby nesené obchodníkem.98 Mezibankovní poplatky se dělí na transakce provedené debetními kartami a kreditními kartami.  Mezibankovní poplatek u debetních karet U debetních karet nesmí poskytovatelé platebních služeb nabízet, ani požadovat poplatky vyšší než 0,2% z hodnoty transakce. Členské státy mohou definovat procentuální mezní hodnotu poplatků za jednotlivé transakce a stanovit pevnou maximální výši poplatku jako horní mezní hodnotu pro poplatek. Další možností je účtovat mezibankovní poplatek ve výší 0,05€ či odpovídající hodnotu v zemích, jejichž měnou není Euro. Potom může být tento mezibankovní poplatek uplatněn společně s maximální procentní sazbou do výše 0,2%. Podmínkou je, že součet mezibankovních poplatků nepřesáhne 0,2% celkové roční hodnoty vnitrostátních poplatků. Do roku 2020 mohou členské státy povolit, aby poskytovatelé platebních služeb uplatňovali mezibankovní poplatek jako vážený průměr do výše 0,2% průměrné roční hodnoty všech vnitrostátních transakcí.99  Mezibankovní poplatek u kreditních karet Pro transakce provedené kreditními kartami nesmí poskytovatelé platebních služeb nabízet ani požadovat mezibankovní poplatky vyšší než 0,3% hodnoty transakce. Členské státy mohou stanovit nižší mezní hodnotu pro jednotlivé transakce, pokud se jedná o vnitrostátní transakce.100 Samozřejmý je zákaz obcházení mezních hodnot jak u debetních, tak kreditních karet. Nařízení dále rozebírá povinnost přijímat všechny platební karty, aby nedošlo k diskriminaci určitého vydavatele či držitele karet. Pokud se rozhodne obchodník nepřijímat všechny

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015: o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce. In:. Štrasburk, 2015, 2015/751. 99 Ibid. 100 Ibid. 98

76

platební karty, musí o tom spotřebitele informovat srozumitelným a jednoznačným způsobem. Tyto informace musí být viditelně umístěny u vchodu do obchodů a u pokladny. V případě, že prodej probíhá na dálku, nejčastěji skrze internet, je potřeba tyto informace poskytnout spotřebiteli s dostatečným předstihem před uzavřením kupní smlouvy. Působnost nařízení se vztahuje na jednotlivé technické a obchodní podmínky pro karetní platební transakce na území Unie. Poskytovatel i plátce platebních služeb se musí nacházet na území EU. Nařízení neplatí pro transakce uskutečněné platebními kartami pro komerční klientelu a pro výběry hotovosti z bankomatů či u přepážek poskytovatele platebních služeb.101 Pro srovnání zde uvádím tabulku nákladů na karetní transakci před zavedením směrnice a po jejím zavedení. Klient

Obchodník

Banka

0 kč

Provize z každé transakce ve výši 1,5 – 3,0

Mezibankovní poplatek vydavatelské bance ve

% (podle velikosti kartového obratu)

výši 0,5 – 1,5%

Poplatek za terminál

Poplatek karetní asociaci Poplatek autorizačnímu centru

Tabulka č. 10 - Přehled nákladů na karetní transakci před směrnicí upravující mezibankovní poplatky Zdroj: Časopis Bankovnictví 05/2014, Pavel Juřík, vlastní zpracování

Klient

Obchodník

Banka

0 kč

Provize z každé transakce ve výši 0,8 –

Mezibankovní poplatek vydavatelské bance: U debetních karet ve výši 0,2% U kreditních karet ve výši 0,3% Poplatek karetní asociaci

2,3% (podle velikosti kartového obratu) Poplatek za terminál

Poplatek autorizačnímu centru

Tabulka č. 11- Přehled nákladů na karetní transakci v současnosti Zdroj: Časopis Bankovnictví 05/2014, Pavel Juřík, vlastní zpracování

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015: o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce. In:. Štrasburk, 2015, 2015/751. 101

77

Dopad na vydavatele platebních karet Nařízení má přímý dopad na vydavatele platebních karet, kteří musí znova posoudit celé svoje portfolio karet. Hlavní úkoly, které z tohoto nařízení vyplývají, jsou: 

Aktualizovat programy pro běžné účty.



Zvýšit využití karet pro placení a tím snížit používání hotovosti



Vydávání více karet pro své klienty



Vytvořit cenové strategie pro své karetní portfolio

Hlavním smyslem bude pro vydavatele platebních karet snížení nákladů. V dlouhodobém měřítku budou mít prospěch banky, které přehodnotí celé svoje portfolio. Důležité bude udržet růst inovací platebních karet a využít všechny příležitosti budoucích technologii. Dopad na klienty Rozdíl mezi kreditní a debetní kartou v rámci mezibankovních poplatků je aktuálně tak malý, že narůstá příležitost pro kreditní karty v oblastech, kde zatím tato možnost nebyla. Takže můžeme očekávat nárůst vydaných kreditních karet. Rozdíl mezi obchodní kartou a spotřebitelskou kartou Jak již bylo zmíněno, obchodní karty nepodléhají této směrnici. Karetní asociace tvrdí už několik let, že obchodní karty představují zcela jiný trh než spotřebitelské karty. Jedná se hlavně o jiné licenční požadavky a dynamiku hospodářské soutěže. To bude mít ale zásadní dopad na klienty, kteří tuto kartu vlastní. Během jednání se objevily dohady o možném vydávání obchodních karet i obyčejným spotřebitelům, nebo o možnosti vydávání karet i pro smíšené použití. Pravidla jednoznačně požadují, aby obchodní karty byly využívány pouze pro obchodní výdaje.102 Očekává se, že omezení poplatků má přinést roční úsporu 730 milionů eur (20 miliard Kč) na straně spotřebitelů a šest miliard eur (163,6 miliardy Kč) na straně obchodníků.103

The impact of the interchange fee regulation – a card scheme view [online]. 2015 [cit. 2015-10-29]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/the-impact-of-the-interchange-fee-regulation-a-card-scheme-view/. 102

78

Datum, který je pro regulaci mezibankovních poplatků významný, je také 9. prosinec 2015. Tento den všechny země EU sladily své mezibankovní poplatky, tak jak stanoví regulace. Některé země jako Španělsko, Polsko a Maďarsko své sazby snížily už před tímto datem. Neočekává se, že snížením mezibankovních poplatků se sníží i ceny za nákup přes terminál. Náklady se obchodníkovi sníží o 0,5%, což spíš kompenzuje míru inflace v Eurozóně. Čisté přecenění zboží by pak šlo snížit pouze o 0,2%. Další důvod je, že na většině území EU je stále méně než 50% transakcí platební kartou vůči hotovostním platbám. Například ve Velké Británii už mnoho emitentů platebních karet snížilo odměny za jejich věrnostní programy. A to má za následek snižující se motivaci spotřebitelů používat své karty. Regulaci mezibankovních poplatků můžeme jednoduše označit jako největší změnu v odvětví platebních karet za posledních 20 let a bude představovat výzvu pro akceptanty, vydavatele, spotřebitele i obchodníky. Důsledkem budou optimalizace nákladů a vytváření nových inovací v platebních kartách, i když s nižším příjmem.104

5.4. Aktuální stav a predikce vývoje platebních karet v Evropě MasterCard a Visa dnes tvoří celých 85,5% všech platebních karet v Evropě. Podle prognóz do roku 2020 by se mělo až 90% všech transakcí platební kartou provést pomocí karet Visa nebo MasterCard. Na konci roku 2014 bylo v Evropě v oběhu na 1,5 miliardy platebních karet, které byly využity k transakcím v hodnotě 2,9 miliardy €. Visa má zdaleka větší procentuální podíl na této částce než Mastercard, i když mají téměř stejný podíl v počtu karet. Procentuální podíl můžeme vidět na grafu č. 18

Evropský parlament schválil snížení poplatků za platbu kartou [online]. 2015 [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/evropsky-parlament-schvalil-regulaci-poplatku-za-platbu-kartou-p8w/eko_euro.aspx?c=A150310_171914_eko_euro_fih . 104 EU aligns on interchange rates as regulation kicks in. Payments cards and mobile [online]. 2015 [cit. 201512-09]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/EU-aligns-on-Interchange-rates-as-RegulationKicks-in/ . 103

79

7,4%

5,7% 0,2% 1,3%

Privátní systémy Domací systémy

42,9%

Discover American Express

42,6%

MasterCard Visa

Graf č. 18 – Podíl platebních karet dle karetních asociací v Evropě, 2014 Zdroj: MasterCard and Visa continue to grow share of the European cards market. Payments cards and mobile [online]. 2015 [cit. 2015-12-09]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/MasterCard-and-VisaContinue-to-Grow-Share-of-the-European-CARDS-Market/, vlastní zpracování

Ostatní karetní asociace jako American Express, Disocover jsou od roku 2013 beze změny. Významně však klesá počet domácích a soukromých karetních asociací. Domácí asociace jsou ve větší míře zastoupeny v Rusku a Ukrajině. Dohromady tvoří až 80% vydaných karet domácími asociacemi. Všechny tyto karty jsou postupně nahrazovány mezinárodními asociacemi. Pokud se zaměříme na transakční objem tak visa představuje až 54% podíl na celkovém objemu provedené platební kartou, a má tak velký náskok před MasterCard. Převažující regiony využivající Visa jsou hlavně Francie a Velká Británie. Důvodem tak velkého podílu, je vysoký podíl debetních karet, které mají větší míru využití než kreditní karty. Mastercard za svůj rovnocenný podíl vydaných karet vděčí Rusku a Ukrajině. Bohužel se v těchto regionech využívá karta v průměru na 25 plateb za rok. Což je důvod, proč MasterCard nemá stejný podíl na celkovém transakčním objemu, i když má téměř stejný počet vydaných karet jako Visa. American Express a Discovery mají vyšší podíl transakčního objemu na jednu kartu, protože se využívávají na specifické platby s vyšší hodnotou. Pro domácí karetní asociace představují

80

nižší podíl a jejich hodnota v roce 2014 poklesla. Soukromé asociace omezuje akceptační sít a obecně menší univerzálnost využití.105 4%

1%

0% 2%

Privátní systémy Domací systémy Discover

54%

American Express

39%

MasterCard Visa

Graf č. 19 – Podíl na celkovém transakčním objemu v Evropě, 2014 Zdroj: MasterCard and Visa continue to grow share of the European cards market. Payments cards and mobile [online]. 2015 [cit. 2015-12-09]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/MasterCard-and-VisaContinue-to-Grow-Share-of-the-European-CARDS-Market/, vlastní zpracování

5.4.1. Bezkontaktní budoucnost Bezkontaktní platební karty mají před sebou velmi slibnou budoucnost, kterou určuje už nyní jejich současný růst. Očekává se až devítinásobný nárůst bezkontaktních plateb do roku 2020 se srovnáním s rokem 2014. Nárůst můžeme sledovat už mezi roky 2013 a 2014, kdy se zaznamenal nárůst až 65%. V roce 2014 bylo 223 milionu bezkontaktních platebních karet, což je z celkového počtu celých 15%. Do roku 2020 by se tento počet měl dostat přes 681 milionů a představovat tak 40% z celkového množství všech vydaných karet. Bohužel se podíl karet v jednotlivých zemích poměrně odlišuje. Na konci roku 2014 se bezkontaktní platební karty teprve začaly vydávat v Dánsku, Estonsku, Litvě, Norsku. Mezitím v České republice, Polsku a Slovensku je podíl bezkontaktních platebních karet více než 60%. Úspěch bezkontaktní karet v České republice jsem zmínil v předchozí kapitole.

105

MasterCard and Visa continue to grow share of the European cards market. Payments cards and mobile [online]. 2015 [cit. 2015-12-09]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/MasterCard-and-VisaContinue-to-Grow-Share-of-the-European-CARDS-Market/ .

81

Ve Švédsku se začaly bezkontaktní platební karty vydávat až v roce 2015. Zavádění v některých i vyspělých zemích je delší, než by se očekávalo. Důvodem jsou vysoké počáteční náklady, například v Rusku se začaly vydávat bezkontaktní platební karty pouze bonitnější klientele. Nárůst bezkontaktních plateb by měl během tohoto desetiletí stále růst. Bude to následkem mandátu MasterCard a Visa, které se zavázaly, že veškeré terminály budou přijímat bezkontaktní platební karty.106 Předpokladaný růst je až na 12,168 mil. plateb za rok 2020.

5.4.2. Zrušení hotovosti Příchodem bezkontaktní platebních karet a mobilních telefonů s bezkontaktní platební aplikací, vzrostly možnosti platebních karet. Nové technologie otevřely možnosti dalším velkým hráčům jako například mobilním operátorům či dodavatelům služeb (Google) nebo přímo výrobcům mobilních zařízení jako Apple či Samsung. Jedinou konkurencí platebních karet či mobilních plateb je hotovost. V modernějších státech jako Izrael, Švédsko a Norsko už vážně uvažuje o ústupu od hotovosti.107 V ČR by se mohlo zdát, díky popularitě bezhotovostních plateb, že k ekonomice bez hotovosti máme blíže. Opak je pravdou. V roce 2014 činil objem plateb uskutečněných platební kartou 375 miliard Kč, což představuje přibližně 40% všech plateb. V porovnání s 90% podílem ve Velké Británii či Švédsku je to stále málo. Česko se blíží spíše jižní Evropě. Kvůli oblibě hotovosti nemusí ministerstvo financí řešit otázku zrušení hotovosti. Ve Švédsku ale mnoho lidí platí platební kartou, ať už bezkontaktní nebo kontaktní. V některých částech Švédska už ani jinak než platební kartou zaplatit nelze. MHD se výhradě platí platebními kartami. V Dánsku tamní ministerstvo financí přišlo s návrhem na zakázání hotovosti v určitém segmentu jako například benzínových pump. Pokud se návrh schválí, bude to nejradikálnější krok k bezhotovostní společnosti.108 106

Contactless cards breakthrough in Europe. Payments cards and mobile [online]. 2015 [cit. 2015-12-09]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/Contactless-CARDS-Breakthrough-in-Europe/ . 107 První vyspělé země vážně mluví o zrušení hotovosti. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-62985950-prvni-vyspele-zeme-vazne-mluvi-o-zruseni-hotovosti .

82

Můj osobní pohled na tuto otázku je do značné míry ovlivněn mojí zálibou v nových technologiích. Když v ČR začaly první testy bezkontaktních plateb pomocí mobilního telefonu, požádal jsem o jejich zpřístupnění. Následovala iKarta od Komerční banky. Teď aktuálně vyčkávám na zpřístupnění služby ApplePay v České republice. Měl jsem už možnost tuto technologii vyzkoušet a těším se na její zavedení.

Ve Švédsku kartou zaplatíte i bezdomovci. Ekonom.Ihned.cz [online]. 2015 [cit. 2016-02-25]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-64371410-ve-svedsku-kartou-zaplatite-i-bezdomovci . 108

83

Závěr Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat historii platebních karet s podrobným zaměřením na aktuální technologické inovace a predikci budoucího vývoje. Pomocí dostupné literatury jsem popsal historii platebních karet a jejich postupné rozšíření, abych čtenáře uvedl do kontextu diplomové práce. Následně jsem zdůraznil postupný přechod na bezkontaktní platební karty v ČR. Dále zmiňuji nejnovější technologické trendy, které se uvedly do praxe. Právě bezkontaktní platby mají za následek rozvoj nových sektorů, kde bude možnost platební karty používat. Dále jsem uvedl jednotlivé technologie vyskytující se v oblasti platebních karet. Jako jednu z nejvýznamnějších kapitol, můžu označit provedený dotazníkový průzkum. Zajímal mě názor respondentů v České republice. Pro potřebné porovnání jsem provedl průzkum také v jiném teritoriu resp. Severní Americe. Rozdílnost názorů respondentů je do velké míry zapříčiněna jinou dostupností platebních technologií. V poslední době prochází trh platebních karet technologickými inovacemi. Hlavním impulzem byla bezkontaktní technologie a vývoj mobilních zařízení. Právě rychle se rozvíjející oblast mobilních telefonů se přímo dotýká další evoluce platebních karet. Mobilní telefon se stal samozřejmostí pro každého z nás a prakticky každý ho nosí neustále u sebe. První pokusy využití mobilních telefonů namísto platebních karet už proběhly, jejich úspěch byl minimální. Příčinou bylo složité vyjednávání mezi mobilními operátory a bankami. To mělo za následek velmi omezený okruh klientů. Až v roce 2014 přišla změna v podobě služby ApplePay. V tomto systému už nemá mobilní operátor své místo a banky se domlouvají přímo s výrobcem mobilního zařízení. Klient pak podle svého zařízení zvolí platební službu. Pro banky to přináší výhodu v podobě menších nákladů. Poplatek za transakci hradí pouze výrobci zařízení a nikoliv mobilnímu operátorovi, jak to bylo v pilotních programech v roce 2012. Vliv na rozvoj platebních karet bude mít i regulace mezibankovního poplatku. Měla by přinést roční úsporu 730 milionů eur (20 miliard Kč) na straně spotřebitelů a šest miliard eur

84

(163,6 miliardy Kč) na straně obchodníků.109 S velkou pravděpodobností se tak investice do rozvoje technologických inovací zpomalí. Proto usuzuji, že banky namísto investic do nových technologií, zvolí služby výrobců mobilních zařízení. Dle predikce budoucího vývoje se oblast platebních karet zaměří na zvýšení bezpečnosti v podobě biometrického zabezpečení a další rozvoj bezkontaktní technologie a její implementaci do mobilních telefonů. Věřím, že v horizontu 2 let se i v naší republice dočkáme mobilních plateb v podobě ApplePay či SamsungPay a plastové platební karty budou postupně mizet. Tento trend bude u nás pravděpodobně pomalejší než v Severní Americe, vzhledem k tomu, že v ČR jsou bezkontaktní platby běžnou záležitostí. V Severní Americe se pro bezkontaktní platbu stalo synonymem právě ApplePay, neboť bezkontaktní platební karty zde nejsou rozšířené. Při psaní diplomové práce jsem se potýkal s nedostatkem aktuální literatury psané v českém jazyce. Tento nedostatek jsem kompenzoval anglickou literaturou a návštěvou konference „Inovace v platebních kartách“.

Evropský parlament schválil snížení poplatků za platbu kartou [online]. 2015 [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/evropsky-parlament-schvalil-regulaci-poplatku-za-platbu-kartou-p8w/eko_euro.aspx?c=A150310_171914_eko_euro_fih . 109

85

Seznam použité literatury 1. JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení., 1. vyd. Praha: Libri, 2012, 204 s. ISBN 978-80-7277-498-2. 2. STEARNS, David L. Electronic value exchange: origins of the VISA electronic payment system, New York: Springer, 2011. History of computing (London, England). ISBN 9781-84996-138-7. 3. American Express Fun Facts. Community American Express [online]. 2015 [cit. 2016-0405]. Dostupné z: https://community.americanexpress.com/thread/6642 4. Old Mastercard logo: "master charge, THE INTERBANK CARD". Flickr [online]. 2015 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: https://www.flickr.com/photos/cdevers/3782941802 5. Jak došly platební karty do českých zemí aneb historie karet plná zajímavostí [online]. PLISCHKE, Simona. 27.4.2007. [cit. 2015-10-14]. Dostupné z: http://www.penize.cz/platebni-karty/18777-jak-dosly-platebni-karty-do-ceskych-zemianeb-historie-karet-plna-zajimavosti 6. Druhy platebních karet [online]. [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ucty-a-sporeni/platebni-karty/abeceda-platebnich-karet/druhykaret/ 7. SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-238-3 8. Platební karty a jejich druhy [online]. [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15744-platebni-karty-a-jejich-druhy 9. Virtuální platební karty: pokrok, nebo dinosaurus? [online]. TŮMOVÁ, Věra. 2008 [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.penize.cz/platebni-karty/42770-virtualni-platebnikarty-pokrok-nebo-dinosaurus 10.Exkluzivně: První česká bezkontaktní karta PayPass. Nebudete už chtít hotovost. Měšec [online]. 2011 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/exkluzivneprvni-ceska-bezkontaktni-karta-paypass-paywave/ 11.Bezkontaktní platby válcují Českou republiku. Která banka je nejaktivnější? Finparáda [online]. 2013 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/1465Bezkontaktni-platby-valcuji-Ceskou-republiku.aspx 12.První v Evropě. Z Česka je velmoc v bezkontaktním placení. Aktuálně.cz [online]. 2015 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/cesi-jsouprvni-v-evrope-diky-bezkontaktnim-platbam/r~f362b678294711e5989d0025900fea04/

86

13.NFC mobilní platby v České republice komerčně spuštěny: Tisková zpráva. Komerční Banka [online]. 2012 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/tiskovecentrum/tiskove-zpravy/nfc-mobilni-platby-v-ceske-republice-komercne-spusteny1480.shtml 14.Komerční banka spouští iKartu - bezkontaktní platby s telefony iPhone. Komerční banka [online]. 2012 [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/tiskovecentrum/tiskove-zpravy/komercni-banka-spousti-ikartu-bezkontaktni-platby-s-telefonyiphone-1476.shtml 15.IKarta od KB přináší bezkontaktní platby pro iPhone 4/4S. Jablíčkář [online]. [cit. 201511-28]. Dostupné z: http://jablickar.cz/ikarta-od-kb-prinasi-bezkontaktni-platby-proiphone-44s/ 16.Why does Kenya lead the world in mobile money? The Economist [online]. 2013 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://www.economist.com/blogs/economistexplains/2013/05/economist-explains-18 17.Facebook Messenger payment service. Payments cards and mobile [online]. 2015 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/facebookmessenger-payment-service/ 18.Program Priceless Specials - věrnostní program pro všechny držitele karet MasterCard s něčím navíc. Finparáda [online]. [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/2810-Program-Priceless-Specials-Vernostni-program-provsechny-drzitele-karet-MasterCard-a-neco-navic.aspx 19.Kávu z automatu zaplatíte bezkontaktní kartou. Jak to funguje? [online]. 2014 [cit. 201511-04]. Dostupné z: http://finparada.cz/1946-Kavu-z-automatu-zaplatite-bezkontaktnikartou.aspx 20.NOVÁK, Daniel. Konference - Inovace platebních karet: CASE STUDY BEZKONTAKTNÍ PLATBY NA VÝDEJNÍCH AUTOMATECH FIRMY DELIKOMAT [online]. : 11 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: https://events.economia.cz/media/event/15411/files/07-novak-case-study-projektdelikomat_50218eb.pdf 21.BEZKONTAKTNÍ KÁVOVÉ AUTOMATY MAJÍ UŽ I NA SLOVENSKU: ČESKO SE DOČKÁ MODERNIZACE. SMARTFOUN.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://smartfoun.cz/bezkontaktni-kavove-automaty-maji-uz-i-na-slovensku-cesko-sedocka-modernizace/ 22.V Plzni bude poprvé v Česku možné platit bezkontaktně ve všech vozech MHD [online]. 2015 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/2797-V-Plzni-bude-poprvev-Cesku-mozne-platit-bezkontaktne-ve-vsech-vozidlech-MHD.aspx 23.Bezkontaktní placení v dopravě se poprvé dostalo do Prahy. Zatím jen na jednu příměstskou linku [online]. 2015 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/3052-Bezkontaktni-placeni-v-doprave-se-poprve-dostalo-doPrahy-Zatim-jen-na-jedne-primestske-lince.aspx 87

24.Za jízdenku karta. Bezkontaktní platby dobývají dopravu. Aktualne.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/za-jizdenku-kartabezkontaktni-platby-dobyvaji-dopravu/r~1f8007bc256d11e59c300025900fea04/ 25.KIRCHRATHOVÁ, Martina. Konference - Inovace platebních karet: Chytrá řešení nejen pro chytrá města [online]. 2015, : 17 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: https://events.economia.cz/media/event/15411/files/09-kirchrathova-chytra-reseni-nejenpro-chytra-mesta_f7bb2c7.pdf 26.Parkování v blízké budoucnosti budeme platit bezkontaktně [online]. 2015 [cit. 2015-1030]. Dostupné z: http://nearfield.cz/clanky/parkovani-v-blizke-budoucnosti-budeme-platitbezkontaktne-182 27.Česká pošta začala přijímat platební karty [online]. 2015 [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/-/ceska-posta-zacala-prijimat-platebni-karty 28.Česká pošta a platební karty. Sci-fi se stalo přítomností. Měšec.cz [online]. 2015 [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/ceska-posta-a-platebni-karty-scifi-se-stalo-pritomnosti/ 29.Finanční správa odložila platbu daní kartou. Investujeme.cz [online]. 2015 [cit. 2015-1109]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/financni-sprava-odlozila-platbu-dani-kartou/ 30.KIERNAN, John. What is EMV? [online]. [cit. 2015-08-26]. Dostupné z: http://www.cardhub.com/edu/what-is-emv/ 31.KIERNAN, John. Chip-and-PIN vs. Chip-and-Signature [online]. [cit. 2015-08-26]. Dostupné z: http://www.cardhub.com/edu/chip-and-pin-vs-chip-and-signature/ 32.US EMV migration will take years [online]. ROLFE, Alex. 2015 [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/us-EMV-Migration-Will-TakeYears/ 33.Cyber criminals break Chip and PIN [online]. 2015 [cit. 2015-10-26]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/Cyber-Criminals-break-Chip-and-PIN/ 34.Contactless Payments: Frequently Asked Questions [online]. [cit. 2015-09-29]. Dostupné z: http://www.smartcardalliance.org/publications-contactless-payments-faq/ 35.About Near Field Communication [online]. [cit. 2015-08-26]. Dostupné z: http://www.nearfieldcommunication.org/about-nfc.html 36.G+D SFS Supplies SWP microSD Cards for Taiwan. Cardsnow2u [online]. 2012 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.cardsnow2u.com/article/a7wGSFS 37.NFC Frequently Asked Questions [online]. [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.smartcardalliance.org/publications-nfc-frequently-asked-questions/ 38.What is Host Card Emulation? [online]. ROY, Kaushik. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.sequent.com/host-card-emulation/ 88

39.Secure elements vs cloud-based HCE: What is more secure for NFC mobile payments? [online]. JOHNSON, Lance. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.Sequent.com/Secure-Elements-vs-cloud-based-HCE-Secure-NFC-MobilePayments/ 40.HCE POINTS THE WAY IN CONTACTLESS PAYMENT SECURITY. Thalesgroup [online]. 2015 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: https://www.thalesgroup.com/en/criticalinformation-systems-and-cybersecurity/event/hce-points-way-contactless-paymentsecurity 41.Časopis Bankovnictvi,́ 09/2015, Jan Koudela 42.Mastercard, Zwipe unveil fingerprint authenticated contactless payment card [online]. 2014 [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.biometricupdate.com/201410/mastercardzwipe-unveil-fingerprint-authenticated-contactless-payment-card 43.MasterCard and Zwipe launch world’s first biometric contactless payment card. Contactlessintelligence [online]. 2014 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://contactlessintelligence.com/2014/10/17/mastercard-and-zwipe-launch-worlds-firstbiometric-contactless-payment-card/ 44.The future is biometric, but privacy fears must be confronted [online]. ROLFE, Alex. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/the-Future-isBiometric-but-Privacy-Fears-must-be-confronted/ 45.Secure Sockets Layer (SSL) definition [online]. ROUSE, Margaret. 2014 [cit. 2015-0920]. Dostupné z: http://searchsecurity.techtarget.com/definition/Secure-Sockets-LayerSSL 46.How does 3-D Secure work? [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://www.mastercard.com/gateway/implementation_guides/3D-Secure.html 47.3D Secure - zabezpečení plateb kartou na internetu. Jaké banky službu nabízejí? [online]. 2014 [cit. 2015-10-28]. Dostupné z: http://finparada.cz/1996-Vse-o-3-D-Securezabezpeceni-plateb-kartou-na-internetu.aspx?mobile=full 48.Payment security. Zuloh [online]. 2015 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.zuloh.com/content/5-secure-payment 49.Payment Card Tokenization [online]. 2015 [cit. 2015-09-20]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/payment-card-tokenization/ 50.Karty, kterým svěřujeme své peníze a osudy. Lupa.cz [online]. 2010 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/karty-kterym-sverujeme-sve-penize-a-osudy/ 51.Payment Card Tokenization [online]. 2015 [cit. 2015-09-20]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/payment-card-tokenization/

89

52.Concept Card - Irving [online]. 2015 [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: http://www.diebold.com/~/media/diebold/diebold-assetlibrary/dbd_solutioncard_hardware_irving_v01_20151021.pdf?la=en 53.Releasing your Inner James Bond, Diebold and Citi Unveil Eye Scan ATMs. Finance Magnates [online]. 2015 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.financemagnates.com/fintech/payments/releasing-your-inner-james-bonddiebold-and-citi-unveil-eye-scan-atms/ 54.Concept Card - Janus [online]. 2015 [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: http://www.diebold.com/~/media/diebold/diebold-assetlibrary/dbd_solutioncard_hardware_janus_v01_20151021.pdf?la=en 55.MPOS systems. Market Inspector [online]. [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.market-inspector.co.uk/pos-systems/mpos-systems 56.Credit card 'phishing': What it means, how to prevent it [online]. 2008 [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: http://www.creditcards.com/credit-card-news/phishing-credit-card-scamfraud-1282.php 57.SKIMMING. Policie ČR [online]. 2015 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/skimming.aspx 58.Door Skimmer + Hidden Camera = Profit [online]. 2015 [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: http://krebsonsecurity.com/2015/03/door-skimmer-hidden-camera-profit/ 59.The Biggest Skimmers of All: Fake ATMs [online]. 2013 [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: http://krebsonsecurity.com/2013/12/the-biggest-skimmers-of-all-fake-atms/ 60.Takto může kdokoli získat PIN kód k vaší platební kartě pomocí iPhonu! [online]. 2015 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.letemsvetemapplem.eu/2015/11/03/ziskat-pinkod/ 61.Turn Your iPhone into a Thermal Imaging Device with FLIR One. Softpedia [online]. 2014 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://news.softpedia.com/news/Turn-your-iPhoneinto-a-Thermal-Imaging-Device-with-FLIR-One-451868.shtml 62.IPhone ATM PIN code hack- HOW TO PREVENT. Youtube [online]. 2014 [cit. 201604-05]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=8Vc-69M-UWk 63.Odolný CAT S60 přichází jako první s termokamerou. Mobilenet [online]. [cit. 2016-0223]. Dostupné z: http://mobilenet.cz/clanky/odolny-cat-s60-prichazi-jako-prvni-stermokamerou-29570 64.A vision for the future of wearable payments [online]. Londýn, Velká Británie, 2015 [cit. 2015-10-28]. Dostupné z: https://www.visaeurope.com/newsroom/news/a-vision-for-thefuture-of-wearable-payments

90

65.Visa teams with Central Saint Martins to design future of wearable payments. The Drum [online]. 2015 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.thedrum.com/news/2015/09/24/visa-teams-central-saint-martins-designfuture-wearable-payments 66.Apple Pay. Macrumors.com [online]. 2015 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.macrumors.com/roundup/apple-pay/ 67.About Touch ID security on iPhone and iPad. . [online]. 2015 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: https://support.apple.com/en-us/HT204587 68.Is Apple Pay the answer to mobile payments? [online]. 2014 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/apple-pay-answer-mobile-payments/ 69.Apple reportedly earning 0.15% from each Apple Pay transaction over iPhone 6/Apple Watch. 9to5mac.com [online]. 2014 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://9to5mac.com/2014/09/12/apple-reportedly-earning-0-15-from-each-apple-paytransaction-over-iphone-6apple-watch/ 70.Apple Pay ještě letos dorazí do další země v Evropě [online]. 2015 [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: https://www.letemsvetemapplem.eu/2016/02/26/apple-pay-ve-francii/ 71.Samsung Pay: What you need to know. Cnet.com [online]. 2015 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.cnet.com/news/samsung-pay-what-you-need-to-know-faq/ 72.How Does Android Pay differ from Apple Pay & Samsung Pay for banks? [online]. 2015 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/how-doesandroid-pay-differ-from-apple-pay-samsung-pay-for-banks/ 73.Google Testing 'Hands Free' Payment System on Android and iOS. MacRumors [online]. 2016 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.macrumors.com/2016/03/02/googletesting-hands-free-payment-system/ 74.Hands Free - Simplify your day. Pay hands free. Youtube [online]. 2015 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: https://youtu.be/MuIsOpD-Aag 75.How Does Android Pay differ from Apple Pay & Samsung Pay for banks? [online]. 2015 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/how-doesandroid-pay-differ-from-apple-pay-samsung-pay-for-banks/ 76.Barclays confirms 2016 Apple Pay launch [online]. ROLFE, Alex. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/barclays-confirms-2016-applepay-launch/ 77.The impact of the interchange fee regulation: a Bank view [online]. 2015 [cit. 2015-1103]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/the-impact-of-theinterchange-fee-regulation-a-bank-view/

91

78.NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015: o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce. In: . Štrasburk, 2015, 2015/751. 79.Časopis Bankovnictví 05/2014, Pavel Juřík 80.The impact of the interchange fee regulation – a card scheme view [online]. 2015 [cit. 2015-10-29]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/the-impact-of-theinterchange-fee-regulation-a-card-scheme-view/ 81.Evropský parlament schválil snížení poplatků za platbu kartou [online]. 2015 [cit. 201602-27]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/evropsky-parlament-schvalil-regulacipoplatku-za-platbu-kartou-p8w-/eko_euro.aspx?c=A150310_171914_eko_euro_fih 82.EU aligns on interchange rates as regulation kicks in. Payments cards and mobile [online]. 2015 [cit. 2015-12-09]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/EU-alignson-Interchange-rates-as-Regulation-Kicks-in/ 83.MasterCard and Visa continue to grow share of the European cards market. Payments cards and mobile [online]. 2015 [cit. 2015-12-09]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/MasterCard-and-Visa-Continue-to-GrowShare-of-the-European-CARDS-Market/ 84.Contactless cards breakthrough in Europe. Payments cards and mobile [online]. 2015 [cit. 2015-12-09]. Dostupné z: http://www.paymentscardsandmobile.com/ContactlessCARDS-Breakthrough-in-Europe/ 85.První vyspělé země vážně mluví o zrušení hotovosti. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-62985950-prvni-vyspele-zeme-vaznemluvi-o-zruseni-hotovosti 86.Ve Švédsku kartou zaplatíte i bezdomovci. Ekonom.Ihned.cz [online]. 2015 [cit. 2016-0225]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-64371410-ve-svedsku-kartou-zaplatite-ibezdomovci

92

Seznam použitých diagramů Diagram č. 1 – Historie a budoucnost možností placení v různých sektorech ......................... 31

Seznam použitých grafů Graf č. 1 - Růst vydaných karet a instalovaných ATM ............................................................ 18 Graf č. 2 - Vývoj počtu transakcí a objemu transakcí plateb u obchodníka ............................. 18 Graf č. 3 – Počet vydaných karet v ČR, dle druhů ................................................................... 21 Graf č. 4 – Přehled skimmingových úroku v ČR ..................................................................... 52 Graf č. 5 – Informovanost o biometrickém zabezpečení u platebních karet ............................ 56 Graf č. 6 – Informovanost o platební kartě s biometrickým zabezpečením ............................. 57 Graf č. 7 – Informovanost o nových službách ApplePay, SamsungPay a AndroidPay ........... 57 Graf č. 8 – Zájem veřejnosti o platby v nových sektorech ....................................................... 58 Graf č. 9 – Používání bezkontaktních platebních karet (komparace) ....................................... 61 Graf č. 10 – Informovanost o nových službách ApplePay, SamsungPay a AndroidPay (komparace) ...................................................................................................................... 61 Graf č. 11 – Používání mobilního placení (komparace) ........................................................... 62 Graf č. 12 – Informovanost o biometrickém zabezpečení u platebních karet (komparace) ..... 63 Graf č. 13 - Informovanost o platebních kartách s biometrickým zabezpečením (komprace) . 63 Graf č. 14 – Zájem veřejnosti o platby v nových sektorech (komparace) ................................ 64 Graf č. 15 - Zrušení hotovosti a nahrazení platební kartou či mobilním telefonem (komparace) .......................................................................................................................................... 64 Graf č. 16 – Svět bez platebních karet (komparace)................................................................. 65 Graf č. 17 – Oblíbenost jednotlivých forem platebních karet (V ČR) ..................................... 68 Graf č. 18 – Podíl platebních karet dle karetních asociací v Evropě, 2014 .............................. 80

93

Graf č. 19 – Podíl na celkovém transakčním objemu v Evropě, 2014 ..................................... 81

Seznam použitých obrázků Obrázek č. 1- iKarta od KB pro iPhone 4/4S ........................................................................... 27 Obrázek č. 2 – Bezkontaktní nálepka na mobilním telefonu .................................................... 28 Obrázek č. 3 - MicroSD s čipeme Secure Element .................................................................. 42 Obrázek č. 4 - NFC SE a NFC HCE ........................................................................................ 44 Obrázek č. 5 - Identifikace Zwipe MasterCard ........................................................................ 45 Obrázek č. 6 - Loga představující 3D Secure ........................................................................... 47 Obrázek č. 7 – Kryt na mobilní telefon FLIR one a ukázka zjištění PIN kódu ........................ 54 Obrázek č. 8 - Vybrané nové formy bezkontaktních nástrojů pro platby................................. 67 Obrázek č. 9 – Výběr karet v systému ApplePay ..................................................................... 70

Seznam použitých tabulek Tabulka č. 1 – Průměrná výše platby u obchodníka ................................................................. 19 Tabulka č. 2 – Počet vydaných virtuálních karet v ČR ............................................................ 21 Tabulka č. 3 – Procentuální podíl počtu NFC transakcí a objemu NFC transakcí plateb u obchodníka ....................................................................................................................... 24 Tabulka č. 4 – Přehled počtu POS a vydaných platební karet v ČR v období 2010-2015 ....... 25 Tabulka č. 5 – Srovnání transakcí u obchodníka a výběr z bankomatů ČR oproti Evropě ...... 25 Tabulka č. 6 – Vybavenost jednotlivých měst .......................................................................... 34 Tabulka č. 7 – Aktuální využívání platebních karet ................................................................. 59 Tabulka č. 8 – Budoucnost platebních karet............................................................................. 59

94

Tabulka č. 9 – Největší rozdíly ve výzkumu mezi ČR a Severní Amerikou ............................ 66 Tabulka č. 10 - Přehled nákladů na karetní transakci před směrnicí upravující mezibankovní poplatky ............................................................................................................................ 77 Tabulka č. 11- Přehled nákladů na karetní transakci v současnosti ......................................... 77

Seznam použitých zkratek 

ABA – American Bankers Association – Americká bankovní asociace



AMEX – American Express



ATM – Automated teller machine - Bankomat



BASC - BankAmericard Service Corporation



BOFA – Bank Of America



CBCA - California Bank Card Association



CD – Compact disc – Kompaktní disk



EMV – Europay, Mastercard a VISA – Standart čipových karet



ESBA - Eastern States Bankcard Association



EU – European Union - Evropská unie



GPRS - General Packet Radio Service



IATA - International Air Transport Association



IBANCO - Internationl BankAmericard Incorporated



ICA - Interbank Card Association



JCB – Japan Credit Bureau – Japonská asociace platebních karet



MBCA - Midwest Bank Card Association



MHD - Městská hromadná doprava



MPOS – Mobile point of sale – mobilní platební terminál



NBI - National BankAmericard Inc.



NFC – Near field communication



NFC HCE - Near field communication host card emulation



NFC SE – Near field communication secure element



OCR - Optical Character Recognition – Optické rozeznávání znaků



PIN - Personal identification number – osobní identifikační číslo 95



POS – Point of sale – platební terminál



SIM - Subscriber identity module - účastnická identifikační karta



SSL - Secure Sockets Layer



UATP – Universal Air Travel Plan - Univerzální letový cestovní plán



USA – United States of America – Spojené státy americké



WSBA - Western States Bankcard Association

Seznam příloh Příloha č. 1 - Postup při nákupu bezkontaktní platební kartou u automatu Delikomat Příloha č. 2 - Záznamové stopy na magnetickém proužku Příloha č. 3 - mPOS – All In One řešení od společnosti AEVI Příloha č. 4 - Bezkontaktní terminály v nových sektorech Příloha č. 5 - Skimmingové zařízení a protiopatření Příloha č. 6 - Hlavní rozdíly mezi ApplePay, SamsungPay a AndroidPay Příloha č. 7 - Průběh transakce zabezpečený 3D Secure Příloha č. 8 - Doplňkové otázky dotazníku v ČR Příloha č. 9 - Dotazník vlastního průzkumu v ČR Příloha č. 10 - Vyhodnocení dotazníku v Severní Americe Příloha č. 11 - Dotazník vlastního průzkumu v Severní Americe Příloha č. 12 - Přehled nabídek bezkontaktních nálepek Příloha č. 13 - Schéma – Jak funguje tokenizovaná platba Příloha č. 14 - Diebold koncept Irving, Janus

96

Příloha č. 1 Postup při nákupu bezkontaktní platební kartou u automatu Delikomat

Zdroj: http://www.delikomat.cz/data/editor/image/manul_bezkontakt_fin_1227.png

1

Příloha č. 2 Záznamové stopy na magnetickém proužku První stopa obsahuje až 79 znaků a je v ní zaznamenáno číslo karty a jméno klienta. První stopa magnetického proužku

Druhá stopa je pro on-line finanční transakce. Obsahuje až 40 numerických znaků. V bankovnictví se využívá zdaleka nejvíce. Druhá stopa magnetického proužku

Třetí vrstva se využívala pro off-line bankomaty. Byly na ní uloženy informace o disponibilním limitu karty a data poslední transakce. Byl zde také zaznamenán parametr, podle kterého šlo využít ověření pomocí PINu. Jeho kapacita je až 104 znaků.

1

Třetí stopa magnetického proužku

Zdroj: http://www.qcard.com/support/magnetic-stripe-card-standards.asp

2

Příloha č. 3 mPOS – All In One řešení od společnosti AEVI

Zdroj: https://events.economia.cz/media/event/15411/files/04-skala-trendy-a-inovace-vplatebnich-produktech_a9b8f3c.pdf

1

Příloha č. 4 Bezkontaktní terminály v nových sektorech Výdejní automat s terminálem od společnosti Ingenico

Zdroj: www.smartfoun.cz, dostupné na adrese: http://smartfoun.cz/bezkontaktni-kavove-automaty-maji-uz-i-naslovensku-cesko-se-docka-modernizace/

Bezkontaktní terminál v MHD

Zdroj: Aktuálně.cz, dostupné na adrese: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/za-jizdenku-karta-bezkontaktniplatby-dobyvaji-dopravu/r~1f8007bc256d11e59c300025900fea04/

1

Příloha č. 5 Skimmingové zařízení a protiopatření Tradiční skimmingové zařízení

Zdroj: Policie ČR, dostupné na adrese: http://www.policie.cz/clanek/skimming-2013.aspx

Antiskimmovací nástavce

Zdroj: Policie ČR, dostupné na adrese: http://www.policie.cz/clanek/skimming-2013.aspx

1

Skryté skimming zařízení na vstupních dveřích

Zdroj: http://krebsonsecurity.com/2015/03/door-skimmer-hidden-camera-profit/ , vlastní zpracování

2

Skimming zařízení v podobě falešného ATM

Zdroj: http://krebsonsecurity.com/2013/12/the-biggest-skimmers-of-all-fake-atms/ , vlastní zpracování

3

Příloha č. 6 Hlavní rozdíly mezi ApplePay, SamsungPay a AndroidPay

Zdroj: http://www.paymentscardsandmobile.com/mobile-wallets-a-comparison-chart/

1

Příloha č. 7 Průběh transakce zabezpečený 3D Secure

Zdroj: http://www.smichoffer.cz/zpusoby-platby/, částečné vlastní přepracování

1

Příloha č. 8 Doplňkové otázky dotazníku v ČR Používáte platební kartu ?

Ne 3% Ano Ne

Ano 97%

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Celkem na dotazník odpovědělo na 237 respondentů a pouze 7 z nich nevyužívá platební kartu. Tyto odpovědi byly z výsledků vyřazeny. Používáte bezkontaktní platební kartu ?

14% Ano

86%

Ne

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Z výše uvedeného grafu je patrné, že 84% respondentů používá bezkontaktní platební kartu. To odpovídá i statistikám SBK. Pouhých 14% tuto kartu nevlastní. Důvody jsou:  Banky nemají licenci na vydávání bezkontaktních karet

1

 Klienti mají starší kontaktní variantu, čekají na její exspiraci a vydání nové karty, která již bude bezkontaktní  Určité procento obyvatelstva má obavy ze zneužití bezkontaktních karet, stále žádají karty kontaktní. Z vlastní zkušenosti vím, že ještě nedávno Unicredit Bank pro podnikatelský účet bezkontaktní platební karty nevydávala. Jaký typ platební karty využíváte ? Charge 0% Debetní 52%

Kreditní 48%

Kreditní Debetní Charge

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Na tuto otázku mohli respondenti vybrat z více možných odpovědí. Bohužel je výsledek ovlivněný tím, že někteří respondenti mají více karet, a to jak debetní, tak i kreditní. V malém testovaném měřítku 230 respondentů byl tento jev častý, protože vydaných kreditních karet je oproti debetním mnohem méně. Výsledky mohly být ovlivněny také nevědomostí držitelů karet, kteří nerozlišují kreditní a debetní kartu.

2

Využíváte jakoukoliv formu mobilního placení ? (Uber, Starbucks, MasterPass atd.)

11%

Ne, nepoužívám Ano, používám :

89%

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Na výše uvedeném grafu je znázorněno, že v České republice není obvyklé ani placení v mobilních aplikacích. Pouhých 11% odpovědělo, že tuto možnost používá. Většina odpovědí směřovala na taxikářskou službu Uber či nákup aplikací v mobilních obchodech. Jak často platební kartu využíváte ?

33% 15% 21%

Denně Týdně Několikrát do měsíce Příležitostně

46%

6%

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Z grafu uvedeného výše je zřejmé, že 46% respondentů používá kartu denně, 33% využívá kartu v průběhu týdne a pouhých 15% ji používá pouze několikrát do měsíce. Zbývajících 6% využívá kartu příležitostně. Platební karta se tak stala nedílnou součástí našich životů.

3

Platební kartu nejčastěji využíváte na :

25%

25%

Internetové nákupy Platby u obchodníka

50%

Výběr z bankomatů

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Na otázku k čemu nejčastěji používáme kartu, zvolilo až 50% respondentů platbu u obchodníka. Druhých 50% si ve stejném poměru 25% rozdělili internetové nákupy a výběr z bankomatů. Internetové nákupy jsou ve velké oblibě, i když strach ze zneužití karty je stále velký. Váš věk : 7%

3% 2% 15-25

39%

21%

26-35 36-45 46-55 56-65

28%

66 a více

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Poslední otázka v dotazníku byla směřována na věk dotazovaných respondentů. Nejvíce bylo v intervalu od 15-25 let a tvořilo 39% všech hlasů. Následné rozmezí 26-35 let tvořilo 28% hlasů. Velká část mladých respondentů měla pravděpodobně za následek zkreslení některých odpovědí, týkajících se nových technologií.

4

V následujícím grafu je znázorněn poměrně velký kontrast odpovědí na otázku o zrušení hotovosti a její nahrazení platební kartou či jiným zařízením. Až 48% respondentů si takovou situaci dokáží představit. Oproti tomu 52% by taková změna nevyhovovala. Dokážete si představit zrušení hotovosti a její nahrazení platební kartou či jiným zařízením (wearebles, smartwatch, smartphone)

48% 52%

Ano Ne

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Dokázali by si respondenti představit dnešní dobu bez platební karty, která tak zásadně ovlivnila naše platební návyky? Až 71% respondentů by si už nedokázali představit absenci platebních karet v moderním světě. Pouze 29% hlasů bylo kladných. Tyto výsledky ukazují, že postupně směřujeme k bezhotovostnímu světu. Dokážete si dnes představit svět bez platební karty ?

29% Ano Ne

71%

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

5

Příloha č. 9 Dotazník vlastního průzkumu v ČR 1.Používáte platební kartu ? o Ano o Ne

2. Jaký typ platební karty využíváte ? o Kreditní o Debetní o Charge

3. Jak často platební kartu využíváte ? o Denně o Týdně o Několikrát do měsíce o Příležitostně

4. Používáte bezkontaktní platební kartu ? o Ano o Ne

5. Platební kartu nejčastěji využíváte na : o Internetové nákupy o Platby u obchodníka o Výběr z bankomatů o Platební kartu využívám k:

1

6. Kde byste nejvíce chtěli platit platební kartou : o Pošta o Restaurace o Lékařské služby o Parkovací služby o Veřejný sektor (daně) o Jízdenky o Policejní pokuty o Divadla o Sportovní stadiony o Taxi o Další :

7. Slyšel/Slyšela jste o využití biometrického zabezpečení ve spojitosti s platebními kartami (Ověření otiskem prstu na bankomatech) ? Přijímáte tuto technologii zabezpečení kladně ? o Slyšel/a jsem o této technologii a těším se na její zavedení o Slyšel/a jsem o této technologii a těším se na její zavedení, ale bojím se zneužití mojich identifikačních znaků o Slyšel/a jsem o této technologii a jsme odpůrce této technologie o Neslyšel/a jsem o této technologii.

8 . Využíváte jakoukoliv formu mobilního placení ? (Uber, Starbucks, MasterPass atd.) o Ne, nepoužívám o Ano, používám:

2

9. Slyšel/Slyšela jste o nové službě ApplePay, SamsungPay či AndroidPay ? ( placení formou telefonu ) Využíval/a byste tuto službu ? o Slyšel/a jsem o těchto službách, ale nevyužíval/a bych ji. o Slyšel/a jsem o těchto službách a těším se na jejich zavedení. o Neslyšel/a jsem o této službě.

10. Slyšel/Slyšela jste o nové platební kartě využívající místo PINu váš otisk prstu ? a využíval/a byste tuto platební kartu ? o Slyšel/a jsem o této kartě, ale nevyužíval/a bych ji. o Slyšel/a jsem o této kartě a využíval/a bych ji. o Neslyšel/a jsem o této kartě.

11. Dokážete si představit zrušení hotovosti a její nahrazení platební kartou či jiným zařízením (wearebles, smartwatch, smartphone) : o Ano o Ne

3

12. Jaká forma platební karty by se vám nejvíce líbila ?

o Náramek

o Spona na oblečení

o Chytré hodinky

o P.k. v mobilním telefonu

14. Dokážete si dnes představit svět bez platební karty : o Ano o Ne

4

15 . Váš věk : o 15-25 o 26-35 o 36-45 o 46-55 o 56-65 o 66 a více

Zdroj: www.survio.com, vlastní zpracování

5

Příloha č. 10 Vyhodnocení dotazníku v Severní Americe Používáte platební Kartu

Ne 0% Ano

Ano 100%

Ne

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Celkem na dotazník odpovědělo 105 respondentů a všichni používají platební karty. Jaký typ platební karty využíváte ?

Charge 17%

Kreditní 28%

Kreditní Debetní

Debetní 55%

Charge

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Na tuto otázku měli respondenti možnost vybrat z více odpovědí. 55% respondentů používá debetní typ karty, 28% používá kreditní kartu a 17% charge kartu. Zde je vidět poměrně velký zájem o kreditní a charge karty v Severní Americe.

1

Jak často platební kartu využíváte ?

23% 8%

Denně Týdně

14%

Několikrát do měsíce

63%

6%

Příležitostně

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Jedna z neméně důležitých otázek je i četnost používání platební karty. V Severní Americe používá platební kartu denně na 63% dotázaných a 23% ji použije minimálně 1x týdně. V malé míře 8% ji používají dotázaní několikrát do měsíce a 6% pouze příležitostně. Používáte bezkontaktní platební kartu ?

15% Ano Ne

85%

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Až 85% respondentů nevlastní bezkontaktní platební kartu. Tento výsledek potvrzuje, že v Severní Americe nejsou rozšířeny bezkontaktní karty. Hlavním inovačním trendem jsou mobilní telefony s integrovanou službou, což umožňuje bezkontaktní platbu. Pouze 15% vlastní bezkontaktní kartu.

2

Platební kartu nejčastěji využíváte na :

20%

30% Internetové nákupy Platby u obchodníka Výběr z bankomatů

50%

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Nejčastější používání platebních karet je pro platby u obchodníka, které dosahují až 50%. Následují platby přes internet. Výběry z bankomatů pokrývají pouze 20% z celkového množství hlasů. Kde byste nejvíce chtěli platit platební kartou ? 30%

28%

25% 18%

20%

14%

15%

13%

10% 6%

5%

5%

4%

4%

4%

4%

0% Jízdenky

Parkovací služby

Restaurace

Taxi

Policejní pokuty

Sportovní Stadiony

Lékařské služby

Divadla

Pošta

Veřejný sektor (daně)

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Z grafu vyplývá, že největší zájem o bezhotovostní platby je v oblasti dopravy a parkovacích služeb. Následuje oblast stravovacích služeb a taxi služeb.

3

Slyšel/Slyšela jste o využití biometrického zabezpečení ve spojitosti s platebními kartami (Ověření otiskem prstu na bankomatech) ? Přijímáte tuto technologii zabezpečení kladně ? Slyšel/a jsem o této technologii a těším se na její zavedení

29%

Slyšel/a jsem o této technologii a těším se na její zavedení, ale bojím se zneužítí mojich identifikačních znaků

49% 13%

Slyšel/a jsem o této technologii a jsem odpůrcem této technologie

9%

Neslyšel/a jsem o této technologii.

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Bohužel o této technologii 49% respondentů vůbec neslyšelo a neznají ji. Pouze 29% technologii zná a těší se na její zavedení. 13% dotázaných se bojí zneužití svých identifikačních znaků a 9% jsou odpůrci této technologie. Využíváte jakoukoliv formu mobilního placení ? (Uber, Starbucks, MasterPass atd.)

30% Ne, nepoužívám

70%

Ano, používám :

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Platby prostřednictvím mobilních telefonů jsou v Severní Americe rozšířenější než v České republice. 30% amerických respondentů odpovědělo, že používá nějakou formu mobilního placení. Nejčastější platby jsou v Appstorech, nebo v mobilních aplikacích třetích stran. Bohužel stále 70% tuto formu nevyužívá. 4

Slyšel/Slyšela jste o nové službě ApplePay, SamsungPay či AndroidPay ? ( placení formou telefonu ) Využíval/a byste tuto službu ? 4%

8%

Slyšel/a jsem o těchto službách, ale nevyužíval/a bych ji. Slyšel/a jsem o těchto službách a těším se na jejich zavedení.

26%

38%

Neslyšel/a jsem o této službě.

24%

Používám tuto službu, a jsem s ní spokojen Používám tuto službu, ale nejsem s ní spokojen

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

V Severní Americe je aktuální nastupující trend využívající platební kartu v mobilním telefonu a platit s ní u obchodníka jako klasickou bezkontaktní kartou. Až 38% respondentů tuto možnost využívá a je s ní spokojena. Pouze 4% s touto službou nejsou spokojeni. Dalších 28% respondentů se těší na její zavedení. To znamená podporu ze strany banky, či nákupu nového mobilního telefonu, podporujícího tyto služby. 24% respondentů vůbec neznají tuto službu. To naznačuje poměrně velkou informovanost obyvatel. Slyšel/Slyšela jste o nové platební kartě využívající místo PINu váš otisk prstu ? a využíval/a byste tuto platební kartu ?

28%

Slyšel/a jsem o této kartě, ale nevyužíval/a bych ji.

43%

Slyšel/a jsem o této kartě a využíval/a bych ji.

29%

Neslyšel/a jsem o této kartě.

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

5

Až 43% dotázaných respondentů platební kartu s možností autentifikace pomocí otisku prstů neznají. 28% ji sice znají, ale nepoužívali by jí. Pouhých 29% by tuto kartu využívalo. Je možné, že tato technologie najde v budoucnosti uplatnění. Ovšem s narůstající oblibou plateb mobilními telefony a chytrými hodinkami to není příliš pravděpodobné.

Dokážete si představit zrušení hotovosti a její nahrazení platební kartou či jiným zařízením (wearebles, smartwatch, smartphone)

34% Ano

66%

Ne

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Na otázku zrušení hotovosti a nahrazení platební kartou či jiným instrumentem odpovědělo kladně až 66% respondentů. Tato čísla jsou mírně vyšší než v ČR. Důvod vidím ve velké propagaci technologických společností, které mají zájem prosadit platby mobilním telefonem. V Severní Americe už fungují všechny možné tyto služby. Jaká forma platební karty by se vám nejvíce líbila ?

17% 46%

10%

Náramek Spona k oblečení Chytré hodinky (smartwatch)

27%

P.K. v mobilním telefonu

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

6

U této otázky mě zajímal názor respondentů na formu platební karty. 46% respondentů zvolilo platební kartu v mobilním telefonu. 27% by chtělo platit chytrými hodinkami. Zbytek respondentů projevil zájem o náramek a sponu na oblečení. Dokážete si dnes představit svět bez platební karty : 13%

Ano Ne

87%

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

I v Severní Americe ovlivnila platební karta svět natolik, že si bez ní život dokáže představit pouze 13% respondentů. Celých 87% by už bez ní nemohlo být. Váš věk : 5%

6% 4% 15-25

31%

26-35

15%

36-45 46-55 56-65

39%

66 a více

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Nejvíce odpovědí bylo od respondentů ve věkové hranici od 15 do 25 let. Další skupina byla ve věku 26-35 let. Jak ukazuje graf 70% odpovědí je od respondentů do věku 35 let. Pouze 30% odpovědí bylo z věkové kategorie od 36 do 66 a více let. Z toho vyplývá, že o inovace v oblasti

platebních

karet

mají

zájem

7

hlavně

mladší

věkové

skupiny.

Příloha č. 11 Dotazník vlastního průzkumu v Severní Americe 1. Where are you from ? o North America o South America o Europe o Asia o Australia

2. Do you use a payment cards ? o Yes o No

2. What type of payment cards do you use ? o Charge o Kredit o Debet

3. How often do you use your payment cards ? o Daily o Weekly o Several times a month o Occasionally

1

4. How often do you use your payment cards ? o Yes o No

5. How do you use cards the most often : o On-line puchases o Payments at mechant o ATMs withdrawals

6. Where would you like to pay by payment cards the most : o Post Office o Restaurant o Medical sevices o Parking Services o Public sector (taxes) o Tickets for Bus, Train etc. o Police fines o Theatre o Sport stadiums o Taxi

2

7. Have you heard about using of biometric security in connection with payment cards (check the imprint of a finger on the ATMs) ? Do you accept this security technology positively ? o I have heard about this technology, and I look forward to its implementation o I have heard about this technology, and I look forward to its implementation, but I'm afraid of my identification characters o I have heard about this technology but I'm in opposition of this technology o I haven´t heard about this technology.

8. Do you use any form of mobile payment ? (Uber MasterPass, Starbucks, etc.) o No o Yes

10. Have you heard about the new service ApplePay, SamsungPay or AndroidPay? (payment by phone). Would you like to use these services? o I have heard about these services, but I wouldn't like to use it. o I have heard about these services and I'm looking forward to their implementation. o I haven't heard about these services. o I use these services, and it's work amazing. o I use these services, and it's not very good

10. Have you heard about the new payment card using your fingerprint instead of a PIN? and would you like to use this payment card ? o I have heard about this card, but I wouldnť like to use it. o I have heard about this card and I would like to use it. o I haven't heard about this card.

3

11. Can you imagine the abolition of cash and its replacement with a payment card or other device (wearebles, smartwatch, smartphone) : o Yes o No

12. What form of payment cards you liked the most ?

o Bracelet

o Clip on clothing

o Smart watch

o Payment card in mobile phone

15. Can you imagine today's world without a payment card: o Yes o No

4

15 . Your age : o 15-25 o 26-35 o 36-45 o 46-55 o 56-65 o 66 and more

Zdroj: www.survio.com, vlastní zpracování

5

Příloha č. 12 Přehled nabídek bezkontaktních nálepek Banka

Citibank ČSOB Česká spořitelna

Era / Poštovní spořitelna GE Money Bank

Raiffeisenbank

K jakému typu karty se nálepka vydává Kreditní karty

Poplatky spojené s nálepkou

Funkce nálepky

0 Kč vydání a zavedení

Debetní i kreditní karty Debetní i kreditní karty

9 Kč měsíční poplatek za vedení

Stejné jako kreditní karta Omezená (např. nelze měnit PIN) Omezená (např. nelze měnit PIN přes ATM, lze je n prostřednictvím nové žádosti za poplatek)

Debetní i kreditní karty Debetní karty Mastercard a KK MoneyCard Plus a MoneyCard Gold Debetní i kreditní karty

Debetní nálepka:  0 Kč / 6 Kč měsíční poplatek za vedení (jedna bezkontaktní nálepka k Osobnímu účtu) Kreditní nálepka:  0 Kč vydání a vedení 9 Kč měsíční poplatek za vedení 0 Kč vydání a vedení (ke každé vydané kartě mohou klienti požadovat o vydání bezhotovostní nálepky) Debetní nálepka:  0 Kč / 10 Kč měsíční poplatek za vedení (V ceně eKonta Smart / eKonta komplet / eKonta student je vždy jen jedna debetní karta ve formě bezkontaktní nálepky. Každý další produkt je zpoplatněn. Kreditní nálepka:  0 Kč vydání a vedení

Omezená (např. nelze měnit PIN) Omezené (např. nelze měnit PIN, není možné cash back) Omezené (např. není možné cash back, nižší limit pro bezhotovostní transakce)

Zdroj: http://www.finparada.cz/2705-Bezkontaktni-nalepky-nabizi-sest-bank-Jak-se-nabidka-lisi.aspx, zpracování vlastní

1

Příloha č. 13 Schéma – Jak funguje tokenizovaná platba

Zdroj: Payments card and mobile, dostupné na adrese: http://www.paymentscardsandmobile.com/payment-cardtokenization/

1

Příloha č. 14

Diebold koncept Irving, Janus

Zdroj: Finance Magnates, dostupné na adrese: http://www.financemagnates.com/fintech/payments/releasingyour-inner-james-bond-diebold-and-citi-unveil-eye-scan-atms/

1