Trendy a inovace platebních karet

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Trendy a inovace platebních karet Diplomová práce

Autor:

Bc. Petra Jindrová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Marcela Soldánová

duben, 2015

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Hrádku nad Nisou dne 30.4.2015

Bc. Petra Jindrová

Poděkování

Děkuji vedoucí mé diplomové práce Ing. Marcele Soldánové za vedení a vstřícný přístup, který mi v průběhu psaní této práce poskytovala.

Anotace Téma mé diplomové práce se zaměřuje na představení a seznámení se s aktuálními trendy v oblasti platebních karet v České republice a v zahraničí. V práci se zabývám obecnou charakteristikou platebních karet, kde představuji platební kartu jako platební prostředek pro naše kaţdodenní nákupy zboţí a sluţeb. Dále se především zaměřuji na nové moţnosti platebních karet, definuji jednotlivé nové technologie pomocí bezkontaktních produktů, popisuji vývoj nových technologií na českém a zahraničním karetním trhu, uvádím detailní pohled a srovnání vývoje trhu platebních karet v České republice a na Slovensku. Část mé práce je věnována i vlastnímu průzkumu s cílem zjištění úrovně povědomí drţitelů karet o novinkách v této oblasti. Nové technologie se masivně rozšiřují a platební karty se postupně začínají objevovat i v nových sektorech, kde jsou i dle mého průzkumu velmi ţádané. Zároveň roste počet akceptačních míst a některé zahraniční země tak začínají váţně uvaţovat o zrušení hotovosti. Klíčová slova Platební karta, bezkontaktní platební karta, bezkontaktní technologie, NFC technologie, HCE technologie, bezkontaktní platební terminály, budoucnost platebních karet

Annotation The topic of my diploma thesis focuses on the introduction the current trends in the field of payment cards in the Czech Republic and in the foreign countries. In the thesis I deal with the general characteristics of payment cards, where I represent the payment card as the payment instrument for our daily purchases of goods and services. In addition to that I concentrate on the new ways of the payment cards, I define the various new technologies using contactless products, I characterize the development of the new technologies in the Czech and foreign card market, I mention the detailed view and comparison of the development of the payment card market in the Czech and Slovak Republic. The part of my diploma thesis is devoted to the own research to determine the level cardholders´ awareness of news in this area. New technologies are massively expanding and payment cards are starting to appear in the new sectors, where they are high desirable - according to my research. At the same time the number of acceptance points is increasing and some foreign countries are beginning to think seriously about the abolition of cash. Key words: Payment card, contactless payment card, contactless technology, NFC technology, HCE technology, contactless payment terminals, the future of payment cards

Obsah práce Úvod ........................................................................................................................................... 7 Zvolené metody zpracování........................................................................................................ 9 1. Platební karty jako platební prostředek ................................................................................ 10 1.1 Právní úprava .................................................................................................................. 10 1.2 Vznik a vývoj platebních karet ....................................................................................... 11 1.3 Základní rozdělení platebních karet ................................................................................ 12 1.3.1 Druhy platebních karet ............................................................................................. 13 1.3.2 Vyuţití marketingu při nabídce platebních karet ..................................................... 16 1.4 Průběh transakce platebními kartami .............................................................................. 18 1.5 Bezpečnost platebních karet ........................................................................................... 26 2. Nové moţnosti platebních karet ........................................................................................... 29 2.1 Nové technologie ............................................................................................................ 29 2.1.1 Bezkontaktní technologie ......................................................................................... 29 2.1.2 NFC technologie – Near Field Communication....................................................... 30 2.1.3 NFC HCE technologie ............................................................................................. 32 2.1.4 Mobilní technologie ................................................................................................. 33 2.2 Vyuţití nové technologie v praxi .................................................................................... 33 2.2.1 Bezkontaktní platební karty a nálepky ..................................................................... 33 2.2.2 Bezkontaktní rámečky, obaly ................................................................................... 37 2.2.3 Platební karta v mobilním telefonu .......................................................................... 37 2.2.4 Mobilní aplikace....................................................................................................... 38 2.2.5 Předplacené platební karty ....................................................................................... 39 3. Aktuální trendy v oblasti platebních karet............................................................................ 42 5

3.1 Trendy a vývoj bezkontaktní technologie v České republice ......................................... 42 3.2 Trendy a vývoj bezkontaktní technologie v zahraničí .................................................... 49 3.3 Analýza karetního trhu v ČR a ve vybrané zahraniční zemi .......................................... 55 3.3.1 Vývoj karetního trhu v České republice ................................................................... 56 3.3.2 Vývoj karetního trhu na Slovensku .......................................................................... 59 3.3.3 Srovnání vývoje karetního trhu a technologie v ČR a SR ....................................... 62 3.3.4 Postavení České republiky v platebních kartách v Evropě ...................................... 64 3.4 Vlastní průzkum .............................................................................................................. 65 4. Budoucnost platebních karet ................................................................................................ 73 4.1 Platební karty v nových sektorech .................................................................................. 73 4.2 Platební karty jako designový prvek ............................................................................... 77 4.3 Nové moţnosti akceptace platebních karet ..................................................................... 78 4.3.1 Mobilní platební terminály ....................................................................................... 78 4.3.2 Regulace poplatku Interchange fee .......................................................................... 78 4.4 Zrušení hotovosti ............................................................................................................ 81 Závěr ......................................................................................................................................... 83 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 85 Seznam grafů ............................................................................................................................ 89 Seznam obrázků........................................................................................................................ 89 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 90 Seznam schémat ....................................................................................................................... 91 Seznam zkratek ......................................................................................................................... 91 Seznam příloh ........................................................................................................................... 91

6

Úvod V první polovině 90. let byly platební karty v České republice pouţívány pouze jako prostředek pro výběr hotovosti z účtu. Myšlenka, ţe bychom se vydali nakupovat bez peněz a přesto si něco odnesli, nepřicházela vůbec v úvahu. V druhé polovině 90. let se pak karty postupně začaly rozšiřovat k bezhotovostním platbám u obchodníka a móda placení kartou za nákupy se stala nedílnou součástí našich kaţdodenních ţivotů. V roce 2014 oslavily platební karty jiţ stoleté výročí svého vzniku a jejich pouţívání je samozřejmostí jako před sto lety byly vyuţívány bankovky a mince. V současné době dochází ke zlomu ve vývoji platebních karet. Díky zavedení bezkontaktního placení zaţívají platební karty velký vzestup, souběţně se i velmi rychle rozvíjí elektronický obchod, ve velké míře jsou vyuţívány chytré telefony, které sebou přináší vznik nových aplikací. Rychlému vývoji bezkontaktní technologie v České republice přispívá i to, ţe jednotlivé banky, karetní asociace a mobilní operátoři směrují do této oblasti vysoké investice. Proto dnes platební karty nabízí úplně nové moţnosti, které se staly inspirací pro vlastní téma mé diplomové práce s názvem Trendy a inovace platebních karet. Cílem mé diplomové práce je popis platebních karet, nových technologií a srovnání vývoje technologie platebních karet na českém a zahraničním trhu. Diplomovou práci rozděluji do čtyř kapitol. První, druhá část je převáţně teoretická, třetí a čtvrtá část tvoří praktickou stránku mé práce. V první kapitole se zabývám popisem platebních karet, kde přestavuji platební kartu jako nástroj pro naše kaţdodenní nákupy zboţí a sluţeb. Uvádím zde její základní parametry a druhy platebních karet a nastiňuji zde i pozadí celé historie platebních karet. Druhá kapitola je zaměřena na nové moţnosti platebních karet, kde definuji jednotlivé nové technologie pomocí bezkontaktních produktů, které jsou dnešním trendem v České republice a v zahraničí. Dále pak charakterizuji nově vznikající technologie na zahraničním trhu. Třetí kapitola je věnována aktuálním trendům platebních karet, analýze aktuálního vývoje technologie jednotlivých bank v oblasti bezkontaktních karet, bezkontaktních nálepek, 7

platebních karet v mobilu a bezkontaktním platebním terminálům v České republice. Detailně zde pak provádím komparaci platebních karet a jejich vývoje technologie v České republice a na Slovensku. V době tvoření mé diplomové práce, bohuţel nebylo moţné získat aktuální údaje za rok 2014 ze statistik platebních karet na Slovensku, proto jsou porovnávané údaje za rok 2013. Současně jsem v této kapitole provedla vlastní výzkum drţitelů platebních karet s cílem zjistit, jaké mají názory, zkušenosti o povědomí o novinkách v oblasti platebních karet. V poslední kapitole nahlíţím do blízké budoucnosti a odhaduji trend dalšího vývoje platebních karet. Platební karta pomalu začíná vstupovat do nových sektorů – do oblasti dopravy, finanční správy, apod. Zároveň zde upozorňuji i na skutečnost, do jaké míry můţe ovlivnit další rozvoj platebních karet a jejich příbuzných produktů sníţení mezibankovního poplatku interchange fee. Kapitolu uzavírám pohledem na úvahu zrušení hotovostí některých zahraničních zemí.

8

Zvolené metody zpracování Hlavními metodami, které jsem v diplomové práci pouţila, je analýza a komparace. Práce se zaměřuje na analýzu nových moţností a trendů v oblasti technologií platebních karet formou dostupné literatury a především on-line zdrojů. Dále pak na analýzu vývoje technologie v České republice a v zahraničí se zaměřením na bezkontaktní karty a bezkontaktní technologie. Formou deskripce v práci uvádím jednotlivé testovací, pilotní projekty bank, karetních asociací a mobilních operátorů, kdy na základě jejich vyhodnocení a spokojenosti klientů následovalo úspěšné komerční spuštění a oficiální vznik nových technologií. Komparace probíhá ve srovnání a detailním porovnání karetního trhu v České republice a na Slovensku. Srovnávám zde obecný vývoj platební karet, jejich jednotlivých parametrů a zaměřuji se na porovnání vývoje technologie na českém a slovenském karetním trhu. V předposlední kapitole jsem pouţila metodu výzkumu formou dotazníku u celkového počtu 209 respondentů, kdy jsem získala další informace, data, postoje a povědomí drţitelů platebních karet o novinkách platebních karet, které jsou jistě velmi důleţité pro další rozvoj platebních karet. V poslední kapitole se zaměřuji na predikci budoucího vývoje a transformaci platebních karet do nových sektorů, kterými se platební karty ubírají v blízké budoucnosti. Formou analýzy zde hodnotím moţné důsledky mezibankovního poplatku intergchange fee na další rozvoj akceptace platebních karet. Do práce jsem zakomponovala osobní zkušenosti z praxe v oboru. S ohledem na nově získané informace jsem zhodnotila, ţe rok 2015 bude klíčový rok pro rozvoj nových platebních karet a mobilních technologií.

9

1. Platební karty jako platební prostředek Platební karty jsou v dnešní době jiţ běţným produktem, který peněţní ústavy nabízejí svým klientům. Pohodlně a bezpečně usnadňují přístup k finančním prostředkům, aniţ bychom museli u sebe neustále nosit hotovost. Zároveň jsou platební karty nejstarší formou produktu, který umoţňuje vzdálený přístup k účtu elektronickou cestou a to prostřednictvím pokladních terminálů, bankomatů a internetu.1

1.1 Právní úprava Přesné vymezení pojmu platební karta v našem českém právním řádu neexistuje. Jednotlivé zákony a normy jsou spíše obecnějšího charakteru. Platební karty jsou zde definovány jako platební sluţba, pod kterou je moţné vydání a uţívání platebních karet zařadit. Právní úprava platebních karet je v České republice zejména vymezena: Zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon transportoval do českého právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/64 ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních sluţbách na vnitřním trhu. Zákon o platebním styku upravuje veřejnoprávní podmínky pro výkon platebních sluţeb a úpravu soukromoprávních vztahů vznikajících mezi poskytovateli platebních sluţeb a uţivateli platebních sluţeb.2 Zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který definuje smluvní ujednání pro vydávání a pouţívání platebních karet.3 Zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, který hovoří o oprávněnosti finančního arbitra řešit konkrétní spory v oblasti platebních karet.4

1

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, 2005. ISBN 80-7201-515-X, str. 389. Kancelář finančního arbitra.[online].Dostupné na adrese: http://www.finarbitr.cz/cs/oblasti/platebni-sluzby.html[cit.201412-20]. 3 Kurzycz. Dostupné na adrese: http://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcansky-zakonik/ [cit.2014-12-20]. 4 Kancelář finančního arbitra. Dostupné na adrese: http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr/zakladni-informace.html [cit.2014-12-06]. 2

10

Zprávou pro zabezpečení internetových plateb od European Central Bank z roku 2013, která předkládá soubor doporučení, jak zlepšit bezpečnost internetových plateb i v oblasti provádění plateb kartou na internetu. Klade důraz na nutnost podpory silné autentizace drţitele karty pro systémy platebních karet5.

1.2 Vznik a vývoj platebních karet Vznik platebních karet nesahá hluboko do historie. Počátky vzniku platebních karet se datují do roku 1914, kdy ve Spojených státech amerických vznikla první platební karta, tzv. věrnostní karta. Vydala ji společnost Western union Telegraph Company a bylo moţné ji uţívat k bezhotovostnímu placení pouze v obchodní síti vydávající společnosti. Karta byla vyrobena z plechu a podobala se vojenským identifikačním štítkům. Společnost Western Union si váţila svých významných zákazníků a platební karta byla dobrý prostředek jak dosáhnout spokojenosti a věrnosti svých klientů, protoţe bezhotovostní placení bylo mnohem pohodlnější neţ hotovost. Na druhou stranu to bylo velmi výhodné i pro společnost Western Union Telegraph Company, protoţe klienti za telefonování a zasílání telegramů utráceli více peněz, coţ zvýšilo trţby společnosti. Zároveň umoţňovali svým zákazníkům platit za zboţí a sluţby společnosti později nebo na splátky formou krátkodobého kontokorentního úvěru. Pro drţitele karet se platební a kreditní karty staly určitým znakem osobním prestiţe. Tyto karty postupně začaly nabízet i další společnosti, např. čerpací stanice, ţelezniční, telekomunikační a letecké společnosti, řada obchodních domů a hotelů.6 Rozvoj platebních karet přerušila 2. světová válka, USA omezila spotřební úvěry, které odčerpávaly zdroje potřebné pro vedení války a tím se zabrzdilo i pouţívání platebních karet. 7

Po 2. světové válce se opět obnovilo pouţívání platebních karet. První univerzální platební

kartu pak zavedla společnost Diners Club International v USA v roce 1950, která nebyla určena jen pro obchody jedné společnosti. Roku 1952 se karta Diners Club stala první mezinárodní platební kartou. Začaly ji přijímat restaurace a hotely v zahraničí. Banky vydaly své první platební karty v r. 1951, ale nebyly příliš úspěšné, protoţe banky neměly zkušenosti

5

ECB EUROPEAN CENTRAL BANK. Recommendations for the security of internet Payments [on-line]. Frankfurt am Main:ECB, [cit. 2013-1-10]. Dostupné na adrese: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/recommendationssecurityinternetpaymentsoutcomeofpcfinalversionafterpc201301en .pdf. 6 JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0195-2. str.12 7 JUŘÍK, Pavel. Platební karty: Ilustrovaná historie placení. Praha: Libri, 2012. ISBN 978-80-7277-498-2.str.55.

11

s jejich provozem. Pro platební karty byl magický rok 1958, kdy na trh přišly s projektem platebních karet hotelová společnost Hilton, finanční společnost American Express a americká banka Bank of America. Rozvoj platebních karet se výrazně urychlil s příchodem elektroniky a výpočetní techniky. Banky začaly postupně vydávat plastové karty, které byly více odolné a chráněné proti padělání. V roce 1968 byla vyvinuta technologie záznamu informací na magnetický prouţek. V roce 1967 byl zaveden do provozu první bankomat bankou Barclays Bank v Londýně. Zpočátku byly první bankomaty uţívány jako nouzové řešení v případech, kdy si nestihli vyzvednout hotovost v rámci otevírací doby banky. Časem se pouţívání bankomatu stalo u klientů více oblíbené neţ výběr hotovosti na pokladně. Od bankomatů pak byl jiţ jen krok k zavedení platebních terminálů. V polovině 70. let byly vyvinuty elektronické platební terminály, které bezhotovostní platbu zjednodušily. Datové sítě umoţnily propojit bankomaty a platební terminály do celostátních sítí. Tím byly poloţeny technické základy celosvětových kartových systémů. 8 Do Československa dorazily platební karty v roce 1968, kdy se cestovní kancelář Čedok stala obchodním zástupcem společnosti Diners Club. První platební karta pak byla vydána v roce 1988 Ţivnostenskou bankou. Významným impulsem pro rozvoj platebních karet byl rok 1990, kdy Komerční banka začala budovat a provozovat moderní platební systém, vyuţívající know-how z bankovních asociací. V roce 1991 bylo zaloţeno Mezibankovní sdruţení pro platební karty a jejími zakládajícími členy se staly Agrobanka Praha, Investiční bank, Komerční banka, Poštovní banka, Tatra banka, Všeobecná úverová banka a Mechanizační ústředna zahraničního obchodu (MUZO). Tyto banky vybudovaly infrastrukturu pro bankovní kartový systém.

9

1.3 Základní rozdělení platebních karet Platební kartu dnes vyuţívá téměř kaţdý z nás. Platební karty můţeme rozčlenit do několika skupin podle různých hledisek. Drţitelé karet často neshledávají ţádný rozdíl v pojmu debetní 8

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: Ilustrovaná historie placení. Praha: Libri, 2012. ISBN 978-80-7277-498-2. str. 59-99. 9 JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0195-2. str. 31.

12

a kreditní karta a často tyto pojmy zaměňují, coţ mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. V následující kapitole si představíme základní druhy platebních karet, jejich náleţitosti a moţnosti dalšího členění z hlediska obchodního, kdy jsou vydávané různé druhy platebních karet pro pokrytí různých potřeb jednotlivých segmentů klientů banky.

1.3.1 Druhy platebních karet Platební karty můţeme definovat podle několika různých pohledů, níţe si uvedeme základní rozdělení podle způsobu zúčtování transakcí na platební kartu debetní, kreditní, charge kartu a kartu virtuální. Debetní karty Debetní karty jsou přímo vázané na účet drţitele karty, jsou vydávány k běţným účtům. Debetní kartou čerpáme prostředky na účtu do výše svého pouţitelného zůstatku. Banky je většinou nabízejí při zaloţení běţného účtu jako automatickou součást balíčku sluţeb. Provedené transakce se promítají přímo do výpisu z účtu. Na karetním trhu v České republice převládá počet vydaných debetních karet nad kartami kreditními. Kreditní karty Kreditní karty jsou karty, které jsou navázané k úvěrovým účtům. Na základě smlouvy o kreditní kartě je sjednán úvěrový rámec, který klient můţe čerpat jednorázově nebo postupně. Čerpanou část úvěru pak můţe klient splácet postupně v měsíčních splátkách se započteným úrokem nebo jednorázově v rámci bezúročného období. Banky obvykle nabízejí bezúročné období v rozmezí 30 aţ 55 dní. Charge karty Fungují na podobném principu jako kreditní karty. Jedná se o formu úvěru bez stanovení úvěrového rámce. Klient z karty finanční prostředky čerpá, jak potřebuje a dle měsíčního výpisu čerpanou část uhradí ve stanovené době na základě sjednaných podmínek. V České republice nejsou tyto karty příliš rozšířené.10

10

SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk: Praha: Bankovní institut, 2005 ISBN: 80-726-50726. str. 53

13

Virtuální karty Jedná se o typ debetní karty, která je speciálně určena pro platby na internetu (tzv. ecommerce transakce). Karta není vydávána jako plastiková karta s vyraţeným číslem, platností a jménem drţitele, je bez osobního identifikačního čísla PIN, tvoří ji pouze série 16ti místného čísla karty, 3-místného CVV nebo CVC kódu, kterou klient obdrţí v obálce.11 Z toho také vyplývá název „virtuální“ karta, protoţe fakticky v ruce nemáme klasickou plastikovou kartu. Karta má omezené pouţití, není určena k výběrům hotovosti a k provádění transakcí v obchodní síti včetně provádění rezervace letenek, hotelů, automobilů, apod. Na druhou stranu ale není vystavena riziku zneuţití či krádeţe jako klasická platební karta. Platební karta je plastiková karta, vyrobena z třívrstvého PVC. Její rozměry 85,6 x 54,0 x 0,76 mm a vlastnosti stanovuje mezinárodní forma ISO 3554. 12 O vydání platební karty můţe poţádat klient pro sebe nebo pro kteroukoliv třetí osobu starší 18 let. Lze ji ale i vydat nezletilé osobě v rámci podmínek příslušného produktu, např. platební karta pro majitele dětského a studentského účtu. Platební karty jsou ve vlastnictví banky. Na drţitele platební karty přechází pouze právo jejího uţívání v souladu se smlouvou k platební kartě. Platební karta obsahuje tyto nezbytné náležitosti: Označení vydavatele karty Jméno drţitele platební karty Číslo platební karty Platnost platební karty Podpis na platební kartě Záznam dat na platební kartě Ochranné prvky CVC2, CVV2 Cílem této práce není popisovat podrobně náleţitosti platebních karet, a proto jsem podrobnosti k tomuto platebnímu prostředku uvedla do přílohy č.1.

11 12

Komerční banka. [on-line]. Dostupné na adrese:http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/e-card.shtml DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, 2005. ISBN 80-7201-515-X. str. 371.

14

Hlavními karetními asociacemi na trhu platebních karet jsou karetní společnosti VISA a MasterCard. Pokrytí jednotlivých asociací se v jednotlivých státech liší. Kaţdý stát má jiné pokrytí bankomatů a obchodních míst jednotlivými značkami karet. V některém státu tak můţeme platit všemi značkami karet, v některém státu se nám naopak můţe stát, ţe daný bankomat či obchodní místo platební kartu nebude akceptovat. Je důleţité si uvědomit, ţe můţe nastat i situace na straně karetní asociace nebo banky v podobě poruchy nebo dočasné odstávky systému a platební kartu tak nepůjde pouţít. Nebo se můţe stát, ţe platební karta bude mechanicky poškozena a platební kartou nikde nezaplatíme ani nevybereme hotovost z bankomatu. Proto je dobré mít u sebe jako zálohu druhou platební kartu, ideálně od jiné karetní asociace. Já osobně vyuţívám především při cestách do zahraničí minimálně dvě platební karty. Preventivně se tak snaţím předcházet nepříjemným situacím, které mohou nastat vlivem nefunkční karty. Tabulka č. 1: Karetní asociace platebních karet na celkovém počtu vydaných karet v ČR za rok 2014 MC

VISA

DC

Ostatní

6 016 301

4 727 738

10806

272 745

zdroj: Sdružení pro bankovní karty.cz dostupné na adrese: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky je patrné, ţe v České republice jsou nejvýznamnějšími kartovými asociacemi VISA a MasterCard. V naprosté většině případů jednotlivé banky nabízejí platební karty obou asociací. Obecně lze říct, ţe drţitelům karet je jedno, kterou karetní asociaci budou vyuţívat, nebývá to pro klienty rozhodující faktor při výběru banky. Kaţdá banka si řídí sama, kterou karetní asociaci bude upřednostňovat. Z níţe uvedeného grafu můţeme vyčíst, ţe do r. 2012 byla lídrem na trhu karetní asociace VISA. Hlavní giganti na českém bankovním trhu Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB vydávali především platební karty této asociace. V roce 2013 došlo k velkému převratu. Hlavním důvodem byla výše mezibankovních poplatků VISA. MasterCard z poplatkové politiky VISA vyrobil konkurenční výhodu a snaţil se získat významné postavení na trhu. První bankou z výše jmenovaných, která začala masivně upřednostňovat asociaci MasterCard 15

byla ČSOB, která svým klientům měnila platební karty za chodu platnosti platební karty. V listopadu 2013 začala i Komerční banka dávat přednost asociaci MasterCard.13 V roce 2014 má tak vedoucí podíl na vydaných platebních kartách společnost MasterCard.14

Graf č. 1: Počet vydaných platebních karet asociace MasterCard a VISA za období r. 2004-2014 7000000 6000000

5,316,444 5,842,068 5,507,8045,524,407

5000000

4,874,782

4,905,834

4,518,514

4000000 3,574,158 3000000

MC VISA

2,966,887 2,532,708

2000000 1000000 0

3,442,665

775,680 2004 2006 2008

2010 2012 2014

zdroj: Sdružení pro bankovní karty, dostupné na: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, vlastní zpracování

1.3.2 Využití marketingu při nabídce platebních karet Jiţ jsou pryč doby, kdy se vydavatelé platebních karet odlišovaly od konkurence pouze vlastním názvem platební karty, jiţ jsou pryč doby plošného marketingu.15 V současné době je trh platebních karet ovlivňován zejména novými technologiemi, vysokou konkurencí a jeho úspěšným základem je správná analýza trhu a segmentace jednotlivých klientů. A to především ve znalosti klientů, je důleţitý osobní přístup ke klientovi. Svého zákazníka je potřeba poznat a udrţet si ho.

13

Interní materiály KB. Sdruţení pro bankovní karty[on-line]. Dostupné na adrese: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html

14 15

JUŘÍK, Petr. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 978-80-7277-498-2. str. 80.

16

Kritéria pro segmentaci trhu mohou být různá, mezi nejpouţívanější kritéria jsou demografické faktory (věk, pohlaví, příjem, zaměstnání apod.). Tomuto členění odpovídá i nabídka druhů platebních karet. Pro cílovou skupinu tzv. niţšího segmentu klientů jsou standardně nabízeny „základní karty“, které jsou např. součástí běţného balíčku sluţeb. Pro velmi dobré a finančně dobře situované klienty, tzv. pro vyšší segment klientů pak mohou být nabízeny prestiţní karty. Prestiţ těchto karet je při jejím pouţívání okolní veřejností vztahována osobně na drţitele karty.16 Jednotlivé cílové skupiny mohou být dále rozčleněny podle dalších kritérií např. na studenty, drobné podnikatele, apod. K oslovení cílových skupin vyuţívají banky a ostatní vydavatelé platebních karet vlastní marketingovou komunikaci. Důleţitou úlohu v poznání klienta a zařazení klienta do daného segmentu má i pracovník banky, který by měl při rozhovoru s klientem zjistit jeho potřeby. Není výjimkou, ţe i pro na první pohled klienta, spadající do tzv. niţšího segmentu můţou být sluţby prestiţní platební karty přínosné. Banky a ostatní vydavatelé platebních karet mají v nabídce širokou škálu typů, designů platebních karet pro jednotlivé skupiny zákazníků. Snaţí se svého klienta zaujmout něčím výjimečným. Řadu klientů můţe při výběru platební karty oslovit i různé přidané sluţby a to např. věrnostní, slevové programy, které jsou na jednotlivé platební karty navázány. Banky také nabízejí zdarma v rámci platebních karet i cestovní pojištění, asistenční sluţby pro motoristy, apod. Proto i spoustu klientů, kteří platební kartu pouţívají minimálně, vyuţívají platební kartu spíše pro její výše popsané doplňkové sluţby. Pro bliţší představu uvádím v příloze č.2. Přehled aktuálních doplňkových sluţeb k platebním kartám Komerční banky, a.s., které jsou podle mého názoru velmi pestré a pro klienty dobře vyuţitelné. V dnešní době je to zákazník, který definuje své potřeby a zjišťuje, která banka a za jakých podmínek mu je zajistí.17 V České republice se stalo jiţ téměř standardem vydání bezkontaktních platebních karet, ale i v současné době stále některé banky svým klientům bezkontaktní technologii nenabízí. Konkurenční boj je silný a inovace a rozšiřování moderní technologie je téměř nutností, pokud ale banka v tomto směru trochu „zaspí“, můţe se její klient rozhodnout i pro vyhledání bankovních sluţeb v jiné bance. Z vlastní zkušenosti vím, ţe několik klientů tak učinilo, protoţe jejich stávající banka jim bezkontaktní platební kartu 16

JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha:Grada Publishing, spol. s r.o., 2001, ISBN 978-80-7277-4982.Praha, str. 53. 17 JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha:Grada Publishing, spol. s r.o., 2001, ISBN 978-80-7277-4982. Praha, str. 80

17

nemohla vydat. Zároveň jsem na pobočce i zaznamenala časté dotazy klientů, zda uţ banka vydává bezkontaktní karty jako ostatní banky na trhu. Např. Komerční banka začala vydávat bezkontaktní technologii nejprve u kreditních karet a aţ po nějaké době tuto technologii rozšířila i pro debetní karty. A proto klienti, kteří odmítli vyuţít nabídku kreditní karty, byli nuceni vyčkat do doby, neţ banka pokryje bezkontaktní technologií i debetní karty, coţ se někdy setkalo s velkou nespokojeností klienta. Z mého pohledu jsou klienti čím dál tím náročnější, výběr dané platební karty pečlivě zvaţují, ţádají atraktivní doplňkové sluţby. Banka se musí snaţit se klientovi přizpůsobovat a maximálně mu vycházet vstříc.

1.4 Průběh transakce platebními kartami Transakce kartou je součástí několika fázového modelu. Nejprve se provede ověření transakce – tzv. autorizace, které trvá několik málo vteřin a při které dojde ke kontrole ochranných prvků, čísla karty, platnost karty, ověření se zda platební karta není na seznamu zakázaných karet, ověří se PIN. Následně dojde k přenosu transakce do clearingového systému prostřednictvím počítačové sítě, na kterou jsou napojeny jednotlivé banky zúčastněné v daném kartovém systému z celého světa. Systém provede clearing veškerých plateb za celý den. Na závěr dojde na základě výstupu z clearingového systému k vypořádání plateb zúčtovací bankou v podobě kreditních či debetních sald jednotlivých bank. Jednotlivé banky potom zatíţí či kreditují příslušné účty svých klientů. 18 Pro lepší pochopení uvádím v následujících odstavcích zjednodušená schémata19. Ověření Ověření je plně v reţii obchodníka (pracovníka obchodu), který přijímá platební kartu od zákazníka a spočívá ve vizuální kontrole povinných náleţitostí karty. Zkontroluje především zda je karta platná, není poškozena a zda je na zadní straně karty podepsána. Obchodník je zároveň oprávněn si vyţádat průkaz totoţnosti v případě jakýchkoliv pochybností o skutečném drţiteli karty.

18

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, 2005. ISBN 80-7201-515-X. str. 381. Mastercard [on-line], dostupné na adrese: http://www.mastercard.com/us/company/en/docs/TheAnatomyOfATransaction.USEnglish.pdf[cit.2014-10-20]. 19

18

Autorizace Autorizace probíhá na základě komunikace obchodníka, resp. platebního terminálu s vydavatelskou bankou drţitele karty a trvá několik málo vteřin. Spočívá v kontrole ochranných prvků – zda-li není platební karta zfalšována, v kontrole čísla karty – zda-li karta není uvedena na seznamu zakázaných karet (odcizená, ztracená nebo zablokovaná platební karta). Zároveň se ověří, zda je transakce kartou kryta dostatečnými prostředky na účtu a dojde k ověření PIN. Schéma č.1: Autorizace transakce platební kartou

drţitel karty

obchodník

banka obchodníka

banka obchodníka

karetní asociace

obchodník

drţitel karty

banka drţitele karty

karetní asociace

tisk dokladu

1) Drţitel platební karty platí kartou u obchodníka. 2) Banka obchodníka ţádá karetní asociaci o určení banky drţitele karty. 3) Síť karetní asociace určuje banku drţitele karty a poţaduje souhlas k nákupu. 4) Banka drţitele karty schvaluje nákup. 5) Karetní asociace posílá schválení bance obchodníka. 6) Obchodníkova banka pošle schválení obchodníkovi. 7) Drţitel karty dokončí nákup a obdrţí doklad. Clearing Jedná se o proces předání informací o proběhlých transakcí mezi zpracovatelem a vydavatelem. Vydavatel získá informace o tom, jakou částku musí zaplatit zpracovateli, který ji poukáţe obchodníkovi a jakou částku musí získat z účtů svých klientů. Tyto částky se budou lišit o poplatky, které musí za zpracování transakce zaplatit. 19

Schéma č.2: Clearing transakce platební kartou

banka obchodníka

karetní asociace

banka drţitele karty

drţitel karty

karetní asociace

banka obchodníka

1) Banka obchodníka posílá informaci o nákupu do sítě karetní asociace. 2) Karetní asociace posílá informaci o nákupu bance drţitele platební karty, který připravuje potvrzení pro drţitele karty. 3) Karetní asociace poskytuje kompletní potvrzení bance obchodníka.

Settlement Settlement neboli zúčtování je poslední fází celého procesu. Jde o přesun peněţních prostředků mezi účastníky systému. Drţiteli karty jsou z účtu odepsány prostředky ve výši hodnoty nákupu a obchodníkovi jsou na účet připsány ve výši, sníţené o příslušné poplatky. Schéma č.3: Settlement transakce platební kartou

banka drţitele karty

karetní asociace

banka obchodníka

obchodník

1) Banka drţitele platební karty posílá transakci do karetní asociace 2) Karetní asociace zúčtuje platbu ve prospěch banky obchodníka 3) Obchodníkova banka platí obchodníkovi za nákup drţitele platební karty 4) Obchodníkova banka zatíţí účet drţitele platební karty

20

Zúčtování platební karty v zahraničí Transakce uskutečněné v zahraničí jsou účtovány kurzem platným v den zpracování transakce. Při zúčtování můţe dojít, s ohledem na změny směnných kurzů, k rozdílu mezi částkou blokovanou a zaúčtovanou. Transakce uskutečněná platební kartou v zahraničí je vţdy nejprve zpracovatelskou bankou odeslána do příslušné karetní asociace, pod jejímţ logem byla platební karta vydána. Transakce je poté konvertována na tzv. settlement měnu, kterou v případě asociací MasterCard a VISA představuje měna EUR. V settlement měně je transakce zpracována a přepočtena kurzem banky DEVIZA PRODEJ na měnu účtu, ke kterému byla platební karta vydána.20

Možnosti využití platební karty V dnešní době jsou moţnosti vyuţití platebních karet široké. Zároveň je k platebním kartám moţné získat řadu nadstandartních výhod a doplňkových sluţeb. Bezhotovostní placení Přímé bezhotovostní placení lze provádět v obchodech, restauracích, letištích, benzínových stanicíh a dalších místech, kde příslušné karty přijímají. 21 Kaţdé prodejní místo by mělo být vţdy označeno logem platebních karet. Počet obchodníků, přijímající platební karty se neustále zvyšuje, coţ dokládá i vývoj od roku 2009 do roku 2013 v České republice, který je podrobně uveden v kapitole č. 3. K 31.12.2014 je v České republice 398 057 míst, kde lze platební kartou platit.22 Velmi zajímavý pohled se nám můţe naskytnout u přehledu vývoje počtu transakcí a objemu transakcí z pohledu akceptace karet (transakce u obchodníka) za období posledních pět let. Z grafu je vidět, ţe počet transakcí nekoresponduje s objemem transakcí, resp. počet transakcí roste velmi rychle, kdeţto objem transakcí vykazuje mírnější růst. Největšího nárůstu počtu

20

Interní materiály Komerční banky, a.s. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, 2005. ISBN 80-7201-515-X. str. 377. 22 Sdružení pro bankovní karty [on-line]., dostupné na adrese: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html [cit.2014-10-20]. 21

21

transakcí můţeme zaznamenat v roce 2014, kdy se počet navýšil o 87 300 356 transakcí oproti roku 2013.

Graf č. 2: Vývoj počtu transakcí a objemu transakcí z pohledu akceptace karet v letech 2010-2014 počet TRN celkem

objem TRN celkem (v tis. Kč) 467,678,538 380,378,182

318,603,371 277,562,564 294,305,319 267,352,833 240,253,313 227,775,384

rok 2010

rok 2011

rok 2012

366,151,499

306,001,450

rok 2013

rok 2014

zdroj: Sdružení pro bankovní karty.cz dostupné na adrese: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html vlastní zpracování

Výběr z bankomatu Po vloţení platební karty do bankomatu, bankomat ověří správnost zadání PIN kódu a výši dostatečného zůstatku na účtu. Velkou výhodou bankomatů je jejich nepřetrţitá dostupnost. V bankomatu jiţ dnes kromě výběru hotovosti lze uskutečnit změnu PIN kódu, zjištění disponibilního zůstatku na účtu, podání příkazu k úhradě, dobití mobilního telefonu, vloţení hotovosti na běţný účet pomocí vkladového bankomatu. Počet bankomatů v ČR se také neustále zvyšuje, ať uţ se jedná o bankomaty instalovaných přímo na pobočkách bank, tak i

22

na jiných místech, detailní informace jsou uvedeny v kapitole č.3. Počet bankomatů v České republice k 31.12.2014 je 4 480.23 Graf č. 3: Vývoj počtu transakcí a objemu transakcí v bankomatu (v tis.) v letech 2010-2014 počet TRN v ATM celkem 619,490,744

objem TRN v ATM celkem (v tis. Kč)

644,432,758 654,748,191 664,252,317 628,075,293

168,344,160 174,271,751 179,521,237 182,469,036 181,500,665

rok 2010

rok 2011

rok 2012

rok 2013

rok 2014

zdroj: Sdružení pro bankovní karty.cz, vlastní zpracování dostupné na adrese: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html

Z výše uvedeného grafu můţeme konstatovat, ţe obě sledované hodnoty mají mírně vzrůstající tendenci. V roce 2014 můţeme zaznamenat pokles počtu provedených transakcí v bankomatu oproti roku 2013, coţ můţe mít způsobené rostoucím trhem bezkontaktních plateb, kdy si klienti postupně zvykají provádět větší mnoţství plateb u obchodníka neţ samotný výběr z bankomatu. V případě, ţe potřebujeme hotovost a v blízkosti se nenachází ţádný bankomat, lze hotovost vybrat prostřednictvím sluţby Cash advance nebo Cash back.

23

Sdružení pro bankovní karty [online].dostupné na adrese: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html [cit.2014-10-20].

23

Služba Cash advance S platební kartou lze vybrat hotovost i na jakékoliv pobočce banky či směnárně, která je označena logem karty, kterou vlastníme a to kdekoli na světě. Klient zároveň musí předloţit průkaz totoţnosti. Tato sluţba není klienty příliš vyuţívána, protoţe banka si za tento způsob výběru oproti např. výběru hotovosti z bankomatu, účtuje vysoký poplatek. Coţ dokládá níţe uvedená tabulka. Tabulka č.2: Přehled výše poplatku služby cash advance versus výběr z bankomatu u 4 největších bank v ČR24

Cash advance

Výběr z ATM z ATM stejné z ATM jiné banky banky

Česká spořitelna 40,-Kč ČSOB 200,-Kč Komerční banka 1% z částky, min. 100,- Kč UniCredit bank 100,-Kč + 0,5% z částky

5,-Kč 6,-Kč

40,-Kč 35,-Kč

9,-Kč 5,- Kč

39,-Kč 30,-Kč

zdroj: sazebník jednotlivých bank, infolinka jednotlivých bank, vlastní zpracování

Služba CashBack Jedná se o sluţbu, při které je moţno souběţně s placením za nákup vybrat hotovost platební kartou na pokladně. U této transakce je obvykle vyţadováno zadání PIN kódu. Banka má většinou stanoveno v podmínkách k platebním kartám maximální výši denního limitu pro hotovostní výběr. Sluţba pro klienta znamená vyšší komfort, klient ušetří čas hledáním bankomatu. Sluţba není určena pro platební karty asociací American Express a Diners Club, dané asociace tuto sluţbu na svých kartách neumoţňují. Transakce ovlivní čerpání limitu pro platby u obchodníků. Sluţba CashBack má hlavní opodstatnění tam, kde je nízká síť bez bankomatů.

24

Největší banky podle výše bilanční sumy.

24

Sluţba CashBack je v České republice dostupná od roku 2006, ale příliš si oblibu u zákazníků nezískala. Jedním z důvodů menšího zájmu zákazníků, můţe být i to, ţe nikdy neproběhla celostátní kampaň a sluţba nebyla tak nikdy zásadně promována. 25 Platba kartou přes internet Při placení kartou přes internet se nikdy nezadává PIN kód, drţitel karty uvádí pouze údaje z platební karty, jako jsou celé číslo platební karty, platnost karty a CVV2 nebo CVC2 kód. Pro bezpečné karetní platby se vyuţívá celosvětově standardizovaného technologického řešení 3D Secure, které podporují největší karetní společnosti Visa a MasterCard. Dle v současné době jiţ známých piktogramů26 zákazník pozná, ţe se jedná o obchodníka, který toto zabezpečení vyuţívá. Většinou jsou loga umístěna přímo na internetové stránce obchodníka při zadávání transakce. Toto řešení představuje vysokou transparentnost, vysoký stupeň zabezpečení a zabraňuje nelegálnímu pouţití platební karty. Bezpečnost přenášených dat je zajištěna prostřednictvím protokolu HTTPS, který vyuţívá silných a moderních šifrovacích algoritmů. 27 Jedná se o sluţbu, při které jsou data jako číslo karty, platnost karty a CVC kód zašifrovány a v reţimu zabezpečeného spojení jsou data přenášena přímo mezi kupujícím a zpracovatelskou bankou. Nejprve se data ověří u banky, u které má zákazník vydánu platební kartu, ta autorizuje prodej a předává informaci nazpět zpracovatelské bance, která předá obchodníkovi zprávu, ţe prodej byl povolen. Citlivé data zákazníka tak nejsou dostupné internetovému prodejci, ani třetím stranám. Údaje, které do systému zákazník zadá, se neukládají na stránkách obchodníka, ale odcházejí zašifrované přímo do banky, která následně informuje obchodníka o schválení platby. Informace zadává zákazník přímo do platební stránky zpracovatelské banky, která zajistí nerozluštitelný zakódovaný přenos dat, obchodníkovi sdělí pouze výsledek autorizace a dává tím pokyn k vyřízení objednávky. Zároveň je vţdy doporučováno nakupovat platební kartou u známých a prověřených obchodníků.

25

iDnes[online].dostupné na adrese:http://ekonomika.idnes.cz/cashback-vyber-hotovosti-se-nevyrovna-bankomatum-fsc/ekonomika.aspx?c=A141023_215303_ekonomika_aba. [cit. 2014-10-24]. 26 Viz příloha č. 3 27 Interní materiály Komerční banky, a.s.

25

1.5 Bezpečnost platebních karet Drţitelé platebních karet by měli dodrţovat základní pravidla, která jsou popsána v tzv. Desateru pro uţivatele platebních karet. Tyto pravidla jsou většinou klientovi předána spolu s vyzvednutím platební karty na pobočce nebo zaslána poštou spolu s platební kartou. V případě, ţe dojde k zneuţití či odcizení platební karty, je potřeba ji co nejdříve stoplistovat neboli zablokovat a podat reklamaci v bance. Komunikace bezkontaktních platebních karet je zaloţena na RFID (Radio Frequency Identification), kdy vysílač periodicky vysílá do okolí elektromagnetické pulsy. Pokud se v blízkosti objeví pasivní RFID čip, vyuţije přijímanou energii k nabití svého napájecího kondenzátoru a odešle odpověď zpět k vysílači. Tento způsob komunikace technicky umoţňuje bez našeho vědomí zjišťovat osobní informace z karty. 28Bezkontaktní platební karty je proto vhodné chránit pomocí ochranného obalu, který je vyroben ze speciální litiny odstiňující elektromagnetické vlnění, která zabrání komunikaci s okolím po dobu, kdy je karta vloţena do obalu.29 Mezi aktuálně nejčastější hrozby zneuţití platebních karet patří: Skimming Jedná se o nelegální kopírování platebních karet – jejich magnetického prouţku za účelem výroby padělků a kopií platebních karet a jejich následného zneuţití. Probíhá na bankomatech za pomocí nelegálně umístěných miniaturních čtecích zařízení. Získaná data z magnetických prouţků a PINy pachatelé distribuují v rámci své skupiny po celém světě. V cílových destinacích nahrávají data na jakékoliv plastové karty, které mají magnetický prouţek a rozměry platební karty. S těmito padělky se poté snaţí provádět nelegální výběry. 30

28

Karty v bezpeci[online]dostupné na adrese:http://www.kartyvbezpeci.cz/content/9-bezpecnost-bezkontaktnich-platebnichkaret [cit.2014-10-20]. 29 Karty v bezpeci[online] Dostupné na adrese:http://www.kartyvbezpeci.cz/bezpecnostni-obaly-pro-bezkontaktni-karty/57floral-springtime-barevny-bezpecnostni-obal-pro-platebni-kartu.html 30 Interní materiály Komerční banky, a.s.

26

Graf č. 4: Přehled skimmingových útoků za období 2010– 2014 počet útoků

rok

34

2014 184

2013

150

2012

85

2011

50

2010

zdroj: http://www.policie.cz/clanek/skimming-2011.aspx, vlastní zpracování

V roce 2014 došlo k významnému poklesu počtu případů, kdy bylo odhaleno nasazené skimmovací zařízení. Konkrétně policisté zaznamenali 34 případů skimmingu, které byly nahlášeny formou trestního oznámení od poškozených bankovních subjektů. 31 Phishing Jedná se o zasílání neoprávěných emailových poţadavků na zaslání údajů o platební kartě (číslo karty, platnost karty, kód CVC2/CVV2, PIN). Emaily jsou odesílány pod hlavičkou globálních značek (VISA, MasterCard, Paypal, Amazon apod.) i českých bank. Klienti jsou vyzváni k vyplnění formuláře a odeslání těchto citlivých údajů.32 V posledních letech byly zaznamenány níţe popsané útoky phishingu: Scénář Facebook Uţivatel Facebooku je osloven „svým“ přítelem se ţádostí o půjčku malého finančního obnosu z různých důvodů. Půjčka má být poskytnuta prostřednictvím platební karty. V textu je poskytnut link, který uţivatele přesměruje na stránky, kde se mají zadat data o platební kartě pro zavedení půjčky. Jakmile uţivatel tyto údaje vyplní, pachatel získává všechna data potřebná k transakcím přes internet a následují podvodné transakce s takto odcizenou platební kartou.33

31

Policie[online]dostupné na adrese: http://www.policie.cz/clanek/skimming-2011.aspx [cit.2014-04-10]. Interní materiály Komerční banky, a.s. 33 Interní materiály Komerční banky, a.s. 32

27

Scénář Hráč Pachatelé inzerují na stránkách sázkových společností (např. SYNTIP, FORTUNA, BWIN) moţnost získat finanční bonus v případě zaregistrování platební karty. Dále je opět přiloţen link na stránky, kde je moţné platební kartu zaregistrovat. Po vyplnění poţadovaných údajů, klient nezískává ţádný bonus a jeho platební karta je ve velmi krátkém čase zneuţita na internetu. Je potřeba mít vţdy na paměti, ţe karetní společnosti ani banky v ţádném případě nepoţadují důvěrné informace o platebních kartách od drţitelů karet prostřednictvím emailových zpráv. V případě, ţe klient na uvedený email reaguje nebo má podezření na zneuţití platební karty, měl by neprodleně kontaktovat klientskou linku dané banky a platební kartu stoplistovat – zablokovat. 34 Z praxe mohu potvrdit, ţe je stále určité mnoţství konzervativních klientů, kteří mají strach ze zneuţití platební karty a proto pořízení platební karty odmítají. Vzor skimmingu a phisingu najdeme v příloze č. 6.

34

Interní materiály Komerční banky, a.s.

28

2. Nové možnosti platebních karet V posledních letech se bankovnictví nachází v období technologických inovací, značně se urychlil vývoj platebních karet, neustále se mění potřeba zákazníka ve způsobu nákupu a placení. Zároveň se mění i způsob prodeje obchodníka, jehoţ prioritou je snazší a rychlejší odbavení zákazníka.

2.1 Nové technologie V následující kapitole se podíváme na moţnosti, které přináší nové technologie pomocí bezkontaktních produktů. Bezkontaktní, mobilní platby a e-shopping hýbou světem, mění postupně chování zákazníků a způsob prodeje obchodníků. Nových technologií existuje celá řada a je na kaţdém uţivateli, aby si na alternativní placení zvykl a vybral si tu variantu, která mu nejvíce vyhovuje.

2.1.1 Bezkontaktní technologie Jedná se o technologii, která umoţňuje provést transakci platební kartou bez nutnosti fyzického kontaktu mezi kartou a snímačem terminálu. Technologie je zaloţena na principu radiových vln RFID (Radio Frequency Identification). Bezkontaktní platební karta má v sobě zabudovaný mikročip, který komunikuje s anténou – čtečkou, která je zabudována v platebním terminálu. Radiofrekvenční systém identifikace je moderní technologie, která je úspěšně vyuţívána nejen v oblasti platebních karet, ale i v mnoha dalších odvětvích, kde je kladen důraz na co nejrychlejší, přesné zpracování informací a okamţitý přenos načtených dat k následnému zpracování.

35

Jako jsou např. hromadné prostředky městské hromadné

dopravy, ve zdravotnictví, v cestovním ruchu, ve školách, apod. Biometrická bezkontaktní technologie Jedná se o bezkontaktní technologii s integrovanou čtečkou otisku prstu, která je zaloţena na potvrzení identity pomocí fyziologické jedinečnosti kaţdého jedince. Obsahuje biometrické čidlo, zabezpečenou biometrickou technologii autentizace Zwipe, která uchovává biometrická data drţitele karty

36

, certifikovaný zabezpečený prvek technologie EMV a bezkontaktní

aplikace MasterCard. Údaje o otisku prstu drţitele platební karty jsou uloţeny přímo 35 36

Rfidportal[online]dostupné na adrese:http://www.rfidportal.cz/index.php?page=rfid_obecne [cit.2014-10-20]. Zwipe – norská společnost, zabývající se biometrickou technologií – výrobou snímačů otisku prstů

29

v zabezpečené paměti na čipu karty, kde dochází k porovnání s údajem ze senzoru. Zákazník tedy v obchodě pouze otiskne svůj prst na kartu, kterou přiloţí ke speciální čtečce. Celé ověření trvá pouze jednu sekundu. V současné době je speciální čtečka napájena baterií, coţ je značná nevýhoda. Společnost Zwipe, která jako první vydala bezkontaktní platební kartu s otiskem prstu, nyní pracuje na další generaci platební karty, která bude získávat energii přímo z radiového signálu platebního terminálu bez nutnosti baterie, bude tedy pracovat s klasickými terminály a nebude tak vyţadovat speciální příslušenství.

37

Bezkontaktní

technologie s integrovanou čtečkou otisku prstu můţe tak díky ověření fyziologické jedinečnosti kaţdého jedince, lépe zabránit podvodům s platebními kartami. Schéma č.4: Jak funguje platební karta s otiskem prstu

zdroj: www.zive.cz dostupné na adrese: http://www.zive.cz/bleskovky/mastercard-pristi-rok-predstavi-nfc-karty-se-cteckou-otisku-prstu/sc-4-a175828/default.aspx

2.1.2 NFC technologie – Near Field Communication Je to elektromagnetická bezdrátová technologie, která slouţí ke komunikaci mezi dvěma zařízeními ve velmi krátké vzdálenosti, v řádu několika centimetrů (běţně 4 cm). Zde je vidět první rozdíl oproti Bluetooth nebo Wi-Fi komunikaci – tyto technologie vyuţívají rádiové

37

Živě.cz. [online] dostupné na adrese:http://www.zive.cz/bleskovky/mastercard-pristi-rok-predstavi-nfc-karty-se-cteckouotisku-prstu/sc-4-a-175828/default.aspx [cit.2014-10-20].

30

vysílání. NFC technologie má vyhrazené pásmo a pracuje na frekvenci 13,56 MHz a rychlost přenosu dat je 106,212 nebo 424 kb/s.38 NFC má velmi široké pouţití, především v oblasti mobilních telefonů a výměně dat mezi nimi. Klíčem k mobilním platbám je secure element. Je to naprosto nezávislý čip, který stojí mezi NFC čipem (obsluhujícím hardware) a samotnou infrastrukturou telefonu, jde v podstatě o zabezpečené úloţiště dat, ukládají se do něho veškerá zabezpečená data o platebních kartách39, bez něho nelze provádět operace, které vyţadují vyšší stupeň zabezpečení. Existují tři formy seruce elementu: 1) SIM karta SIM karta je nejuţívanější řešení, secure element je fakticky jen nová generace SIM karty, na kterou se ukládají samotná data. Velkou nevýhodou je, ţe SIM kartu vydává operátor a přístup do secure elementu si bude řídit on. 2) Integrovaný secure element přímo v telefonu Zabezpečený čip je přímo v telefonu, nelze ho nijak vyjmout. 3)Externí secure element Externí secure element je také moţností, ale příliš se nepouţívá, můţe např. existovat ve formě speciální microSD karty.40 Tzn., ţe v telefonu můţeme mít NFC, ale pro provádění mobilních operací potřebujeme vyšší stupeň zabezpečení, coţ je právě element secure.

38

Mobilizujeme[online].dostupné na adrese:http://mobilizujeme.cz/clanky/nfc-technologie-odborny-pohled-na-funkcnost-avyuziti-v-praxi/ 39 40

Nearfield.cz. Dostupné na adrese:http://nearfield.cz/clanky/secure-element-klic-k-mobilnim-platbam-20.[cit.2012-04-06]. Nearfiled.cz.Dostupné na adrese:http://nearfield.cz/clanky/secure-element-klic-k-mobilnim-platbam-20.[cit.2012-04-06].

31

Obrázek č.1: Integrovaný obvod z Google Nexusu S, který obsahuje secure element

zdroj:www.nearfield.cz dostupné na adrese:http://nearfield.cz/clanky/secure-element-klic-k-mobilnim-platbam-20

2.1.3 NFC HCE technologie Technologie NFC HCE – Host Card Emulation funguje jako radiový přenos dat na krátkou vzdálenost, která umoţňuje jednoduchou a bezpečnou obousměrnou komunikaci mezi elektronickými zařízeními. Je revoluční především díky tomu, ţe klient není vázán na mobilního operátora, nezáleţí, zda má správnou SIM kartu se securem elementem ani na ničem jiném. Zájemce o mobilní placení tak nemusí kontaktovat svou banku a nemusí ţádat o novou NFC SIM kartu od operátora. Podporována je v nejnovějším operačním systému Android OS 4.4 KitKat, jehoţ distribuce byla zahájena v listopadu 2013 a který se postupně rozšiřuje do oblíbených chytrých zařízení. Pro funkčnost je pouze potřeba si stáhnout aplikaci z Google Play, která bude samotnou kartu emulovat, tzn. ţe platba bude fungovat stejným způsobem, jako bychom měli platební kartu nalepenou na mobilním telefonu.41 Drţitel karty bude při platbě pouze vyzván k zadání platebních údajů do aplikace, poté se nemusí jiţ o nic starat a můţe platit.42 Tato technologie v podstatě slouţí bankám jako základ, na němţ mohou vyvíjet a uvádět do provozu své vlastní aplikace pro mobilní platby.

41

Nearfield.cz. [online]. Dostupné na adrese: http://nearfield.cz/clanky/visa-jde-na-slovensku-do-hce-platebni-karta-vcloudu-154. [cit.2014-09-09]. 42 http://www.nfctech.cz/novy-android-kitkat-prichazi-s-podporou-emulace-karet/

32

V současnosti je v provozu sedm projektů v pěti zemích – v Polsku, Španělsku, Turecku, Itálii a na Slovensku.

2.1.4 Mobilní technologie Jedná se o digitální peněţenky pro jednoduché a bezpečné placení bez hotovosti a platební karty u tisíce obchodníků po celém světě. Je nutné mít jakoukoliv platební kartu, která umoţňuje platby na internetu a mobilní telefon iPhone nebo Android s připojením na internet. Nejprve je nutné si aktivovat aplikaci. Údaje o jednotlivých platbách se automaticky načítají z QR kódu do mobilního telefonu.43

2.2 Využití nové technologie v praxi V následujících podkapitolách se podíváme na nové formy platebních karet, které jsou zaloţeny na nových, především bezkontaktních technologiích. Existuje jich celá řada a je na kaţdém z nás, aby si vybral, který produkt mu bude nejlépe vyhovovat.

2.2.1 Bezkontaktní platební karty a nálepky Platební transakce se uskuteční pouhým přiblíţením platební karty k platebnímu terminálu. Při platbě bezkontaktní platební kartou stačí kartu pouze přiblíţit k terminálu na vzdálenost cca 5 cm, drţitel karty tedy nevydá platební kartu z ruky a dohlíţí tak na celou probíhající transakci. Za účelem zaúčtování platby proběhne mezi kartou a terminálem bezdrátová výměna dat. Do částky 500 Kč není poţadováno zadání PIN kódu ani ţádná další kontrola v podobě podpisu drţitele karty. Ale pro zvýšení větší ochrany proti zneuţití platební karty, můţe být drţitel karty občas poţádán o vloţení karty do platebního terminálu a zadání PIN i při transakci do 500 Kč. Schéma č. 5: Platby bezkontaktní kartou V případě nákupu pod hranicí 500 Kč, stačí platební kartu přiloţit ke čtečte terminálu. Místo pro přiloţení karty je označeno symbolem bezkontaktní platby. Během okamţiku se ozve zvukový signál a na displeji se zobrazí informace o provedení platby.

43

Mastercard [online]dostupné na adrese:http://www.mastercardmobile.cz/pro-drzitele-karet#faq-3[2015-04-04]

33

500 Kč V případě nákupu nad hranicí 500 Kč, přiloţíme platební kartu ke čtečte terminálu a zadáme PIN. Na displeji se objeví informace o provedení platby.

+ PIN

1000 Kč

Karetní společnosti označují bezkontaktní platební karty vlastním názvem MasterCard PayPass a Visa payWave. Vlastníkem licence bezkontaktní technologie PayPass je společnost MasterCard, společnost Visa tuto licenci jen vyuţívá. Snímače PayPass a payWave jsou vzájemně hardwarově komplatibilní. 44 Bezkontaktní platební karta je označena piktogramem, zároveň kaţdý platební terminál, který umoţňuje bezkontaktní platební transakce je označen symbolem pro bezkontaktní platbu. Obrázek č.2: Piktogramy pro označení bezkontaktních karet a obchodních míst akceptující bezkontaktní karty

Karty v bezpeci.cz zdroj: http://www.kartyvbezpeci.cz/content/7-jak-poznam-bezkontaktni-kartu

Dosavadní funkčnost karty zůstává zachována. Bezkontaktní karty mají magnetický prouţek, čip a nově bezkontaktní čip umoţňující bezkontaktní platbu. Klienti přijali novou technologii bezkontaktních karet velmi pozitivně. Z praxe to mohu potvrdit, protoţe často klienti sami

44

Měšec.cz[online]:http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/platebni-karty/bezkontaktni-platby/pruvodce/[cit.2014-10-20].

34

ţádali o výměnu čipové karty za bezkontaktní typ. Platební kartou hradí i drobnější nákupy, které byli dříve uţivatelé zvyklí platit v hotovosti. První bezkontaktní karty začala vydávat v České republice v červnu 2011 Citibank, poté ji následovala Česká spořitelna, více v kapitole č. 3. Bezkontaktní platební karty s otiskem prstu Testovací provoz proběhl v říjnu 2014 v Norsku za účasti norské banky Sparebanken DIN ve spoupráci MasterCard a firmou Zwipe. Pilotní projekt byl velmi úspěšný. Drţitelé karet velmi ocenili snadné pouţití karty s přidaným stupněm zabezpečení. Karetní asociace MasterCard plánuje uvést biometrické bezkontaktní platební karty v Polsku během roku 2015, nyní probíhají jednání s bankou.

45

Bezkontaktní platební karta s otiskem prstu přinese drţiteli

platebních karet jednu drobnou nepříjemnost. Před jejím převzetím se budou muset dostavit k sejmutí otisku prstu na pobočku banky. V současné době většinou banky zasílají standardně platební karty poštou, tj. bez nutnosti návštěvy pobočky.

Obrázek č. 3: Bezkontaktní platební karta Zwipe MasterCard s čtečkou otisku prstů

zdroj: app.box.com, dostupné na adrese: https://app.box.com/s/38vs5ulh5rggorqsqtyn/1/2575212753

Na platební kartě si můţeme všimnout nového okénka – čidla na otisku prstu.

45

Patria.cz. Dostupné na adrese:http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2760364/karta-s-overenim-pomoci-otisku-prstu-blabol-umastercard-realita-v-2015.html[cit.2014-10-20].

35

Bezkontaktní nálepky Banky a karetní asociace se snaţí překlenout období, kdy na trhu není dostatek chytrých telefonů s NFC technologií nebo si klient nechce pořizovat chytrý telefon a proto nabízí bezkontaktní nálepky. Bezkontaktní nálepky jsou samostatnými platebními kartami menšího rozměru. Jejich výhodou je, ţe je lze na cokoliv nalepit, na jakýkoliv předmět. Nejvyuţívanější mezi klienty je nalepování na mobilní telefon, dále je pak moţné připevnit nálepku na přívěšek od klíčů, peněţenku, apod. Bezkontaktní nálepky tak přináší uţivatelům volnost, nemusí u sebe nosit hotovost nebo platební kartu. Nálepku lze pouţít pouze u bezkontaktních platebních terminálů a fungují podobně jako bezkontaktní karty. U plateb do 500 Kč není potřeba zadávat PIN. Mají pouze omezené vlastnosti oproti klasickým platebním kartám, např. nelze s nimi vybrat z bankomatu a nelze s nimi změnit PIN. Nálepku je moţné kdykoliv odlepit a nalepit ji na jiné místo, počet odlepení není limitovaný. Banky je obvykle vydávají s platností na 3 roky. Obrázek č.4: Bezkontaktní nálepky k debetním kartám ČSOB, a.s.

zdroj: ČSOB, dostupné na adrese: http://csob.cz

Obrázek č.5: Bezkontaktní nálepky k debetním kartám České spořitelny, a.s.

zdroj: Nearfield, dostupné na adrese: http://nearfield.cz/clanky/zive-z-tiskove-konference-mobily-platebni-nastrojsoucasnosti-118

36

Obrázek č.6: Doporučené umístění nálepky

Zdroj: ČSOB, dostupné na adrese http://csob.cz

2.2.2 Bezkontaktní rámečky, obaly Rámeček je personalizovaný, je v něm nahraná konkrétní platební karta daného vydavatele karty. Ke správné funkčnosti rámečku je nutné si nainstalovat aplikaci karetní společnosti. Ráeček je moţné pouţít pro telefony iPhone 4 a iPhone 4S. V minulosti proběhlo několik pilotů na bezkontaktní rámečky, ale v praxi se tato sluţba neuchytila (více v kapitole 3). Obrázek č.7: Bezkontaktní rámeček od Komerční banky, a.s.

Zdroj: interní materiály Komerční banky, a.s.

2.2.3 Platební karta v mobilním telefonu Mobilní telefon jiţ zdaleka neslouţí pouze k telefonování. Pro většinu z nás je nepostradatelným sluţebníkem. Chytré telefony uţ nejsou jen příjemnou hračku, ale dá se říci, ţe se postupně stávají součástí českých domácností a vytěsňují své předchůdce. V současné době můţe chytrý telefon nahradit i naši peněţenku. 37

Pro pouţití je potřeba mít kompatibilní NFC mobilní telefon , který prošel certifikací Visa a MasterCard a podporuje uloţení platební aplikace na SIM a její správu, NFC SIM kartu, dostupnou platební aplikaci (peněţenka/wallet), kterou je moţno si zdarma stáhnout na Google Play a bankovní účet, s kterým musí být platební karta spárována. Při zaplacení zákazník pouze přiloţí telefon k platebnímu terminálu, nemusí dávat telefon vůbec z ruky. V případě výše transakce nad 500 Kč, zákazník zadá PIN kód do mobilního telefonu nebo platebního terminálu. V případě úspěšné komunikace dojde ke zvukovému znamení – pípnutí. Předpokladem budoucnosti je, ţe NFC čip bude součástí kaţdého mobilního telefonu. A v době, kdy bude tato technologie dostatečně rozšířena, nebudeme muset u sebe nosit vůbec ţádnou hotovost, postačí nám mít u sebe pouze mobilní telefon.

Obrázek č.8: Platba platební kartou v mobilním telefonu

zdroj:www.nearfield.cz, dostupné na adrese: http://nearfield.cz/clanky/je-to-tady-mobilni-nfc-platby-pro-vsechny-56

2.2.4 Mobilní aplikace Mobilní aplikace MasterCard Mobile, do které je moţné si nahrát všechny své platební karty, pak slouţí jako peněţenka. Stačí pak uţ jen připojení k internetu a klient můţe platit. Vyplní se informace o kartě, pomocí verifikačního kódu si ji aktivuje a je to. Pohodlně se dá tak platit zejména v internetových obchodech, na webu e-shopu se zvolí moţnost platby přes MC Mobile, objeví se QR kód, přes aplikaci ho přečteme a platba se provede. Lze tak zaplatit i za jízdenky. Zamýšlenými novinkami by dále byla moţnost platební kartou v mobilu dobít kredit, zaplatit parkovné.

38

Další připravovanou digitální peněţenkou od karetní asociace Visa je V.me, která umoţní bankám a finančním institucím, aby tuto sluţbu opatřily vlastním jménem a značkou. V současné době funguje ve Velké Británii, Francii, Španělsku a Polsku. 46 Další sluţba mobilního placení je sluţba Apple Pay, konkrétně se jedná o spojení mobilního telefonu iPhonu 6 nebo iPhonu 6 Plus a technologie NFC. Funguje tak, ţe vrchní stranu telefonu přiloţíme na bezkontaktní terminál, poloţíme palec na senzor Touch ID. iPhone poté automaticky pozná, ţe se snaţíme zaplatit a aktivuje NFC senzor. Kromě iPhonu 6 a iPhonu 6 Plus bude moţné v budoucnu zaplatit i pomocí hodinek Apple Watch, v kterých bude NFC senzor přítomen, hodinkám však bude chybět zabezpečení pomocí Touch ID. Tuto sluţbu je moţné pouţívat od října 2014 vyuţít prozatím u pětice amerických bank – Bank of America, Capital One, Citi a Wells Fargo a tří vydavatelů kreditních karet – VISA, MasterCard, American Express) a zpočátku ji bude moţné vyuţít v 220 tisících obchodů.47

2.2.5 Předplacené platební karty V dnešní době jiţ platební karta neznamená pouze platební kartu vydanou peněţním ústavem. Existují i předplacené platební karty nebankovních institucí, které povaţujeme spíše za elektronické peníze neţ za inovaci klasické platební karty. V následující kapitole se podíváme na moţnosti, které předplacené platební karty přináší. Jedná se o předplacené dobíjecí platební karty, na které si můţeme vloţit hotovost v libovolné výši. Mají univerzálnímu pouţití, můţeme s nimi platit bezpečně a pohodlně v obchodě a na internetu. Na rozdíl od „klasických“ platebních karet jsou karty anonymní, nenesou ţádné osobní údaje svého drţitele a nejsou vázané na běţný účet. Pro řadu drţitelů předplacených karet můţe být právě velkou výhodou to, ţe k jejich vyuţívání není potřeba běţný účet, coţ mohou ocenit např. dluţníci v exekuci nebo konzervativnější lidé, kteří platební kartu doteď odmítali z obav ze zneuţití platební karty a jejich financí na běţném účtu. Zároveň majitelům karet umoţní transparentní kontrolu nad výdaji, protoţe předplacenou platební kartu nelze přečerpat, zaplatíme s ní pouze tolik, kolik na ní máme.

46 47

http://www.bankovnipoplatky.com/digitalni-penezenka-v-me-v-cr-v-roce-2015-24099 Jablickar.cz. Dostupné na adrese:http://jablickar.cz/apple-pay/[cit.2014-09-09].

39

Blesk peněţenka Předplacenou platební kartu Blesk peněţenka uvedl v říjnu loňského roku MasterCard se společností CNC, vydavatelem deníku Blesk. Platební kartu je moţné zakoupit v trafikách, dobít hotovostí na terminálech Sazka, převodem z účtu nebo přes webové stránky prostřednictvím jiné platební karty. Obrázek č.9: Předplacená platební karta Blesk peněženka

zdroj:Blesk, dostupné na adrese: http://penezenka.blesk.cz/co-je-blesk-penezenka

COOP Dobrá karta Předplacenou platební kartu COOP Dobrá karta uvedl shodně v říjnu loňského roku MasterCard ve spolupráci s ČSOB. Platební kartu vydává ČSOB. Kartu je moţné nabít online přes platební bránu, na České poště, převodem z běţného účtu nebo na platebním terminálu ČSOB. Obrázek č.10: Předplacená platební karta COOP Dobrá karta

zdroj: www.erasvet.cz, dostupné na adrese: https://www.erasvet.cz/informace-z-ps/promedia/stranky/tz141014b.aspx

40

Money Polo VISA Card Další novinkou v oblasti předplacených karet je kara Money Polo VISA Card. Jedná se o značku britské finanční skupiny Mayzus Financial Services. Finanční prostředky je moţné mít na kartě v devizové měně EUR, USD či GBP. Obrázek č.11: Přeplacená platební karta Money Polo VISA Card

zdroj:www.moneypolocard.com, dostupné na adrese: https://moneypolocard.com/

41

3. Aktuální trendy v oblasti platebních karet Během sta let prošly platební karty neuvěřitelným vývojem. V současné době zaţívají velký rozmach bezkontaktní platební karty a platební karty spojené s mobilním telefonem. Význam bezkontaktního a mobilního placení se markantně rozrůstá, proto se investice do této oblasti neustále zvyšují.

3.1 Trendy a vývoj bezkontaktní technologie v České republice S uvedením bezkontaktní technologie české banky oproti zahraničí váhaly a čekaly, jak se nové systémy a technologie osvědčí v zahraničí. Některé banky v České republice také čekaly na moment, kdy bude ukončen pilotní projekt u jejich zahraniční mateřské společnosti. Poté, co získaly zkušenosti a informace o zájmu o danou sluţbu od drţitelů karet, přišla na řadu další stránka úspěšné implementace a to technologická vybavenost jednotlivých bank a obchodníků. České banky tak začaly investovat do rozvoje bezkontaktních platebních karet a mobilních plateb v roce 2011. Bezkontaktní karta, bezkontaktní nálepky První bezkontaktní platební karty se na českém karetním trhu začaly objevovat právě během roku 2011. Průkopníkem v bezkontaktních technologiích se stala banka Citibank a Česká spořitelna. Některé banky začaly nastavovat první bezkontaktní technologie pouze na kreditní karty, některé banky na karty debetní. V níţe uvedeném přehledu se podíváme na vývoj bezkontaktního placení v České republice. 07/2011 – pilotní provoz První bezkontaktní platba proběhla mobilním telefonem a platební aplikací v hypermarketu Globus v Praze Čelákovicích. Jednalo se o půlroční pilotní provoz před samotným komerčním spuštěním bezkontaktních plateb, na kterém se podílela Komerční banka, Citibank Europe, VISA Europe, Telefónica Czech Republic a 200 společných klientů společnosti Telefónica a Citibank a 200 společných klientů Telefónica a Komerční banky. Karetní asociace VISA Europe poskytla platební aplikaci, která byla nahrána na SIM karty mobilních telefonů

42

operátora Telefónica. Pilotní provoz dále probíhal v hypermarketech Globus v Plzni a v Praze (Černý Most, Zličín).48 09/2011 – Citibank vydává bezkontaktní kreditní kartu Citi Life Metropole Bezkontaktní kreditní kartu vydává ve spolupráci s nákupním centrem Metropole Zličín v Praze. Bezkontaktní kreditní karta zároveň nabízí výhody při nákupu nejenom v tomto nákupním centru, ale i odměnu ve výši 2% z kaţdé hodnoty nákupu, která je připsána na Citi Life Prémiový účet a čerpána formou poukazů v hodnotě 500 Kč nebo 1000 Kč.49 09/2011 – Česká spořitelna vydává bezkontaktní debetní karty Česká spořitelna začala vydávat bezkontaktní karty ve spolupráci s karetní asociací VISA s cílem převést během 3 let většinu debetních karet na bezkontaktní. 06/2012 – Fio banka vydává bezkontaktní debetní karty Fio banka začala vydávat bezkontaktní karty ve spolupráci s karetní asociací MasterCard. 09/2012 – GE Money Bank vydává bezkontaktní debetní i kreditní karty GE Money Bank

začala vydávat bezkontaktní karty ve spolupráci s karetní asociací

MasterCard. 09/2012 – ZUNO Bank vydává bezkontaktní kreditní karty ZUNO Bank začala vydávat bezkontaktní karty ve spolupráci s karetní asociací MasterCard. 09/2012 – Komerční banka vydává bezkontaktní kreditní karty 10/2012 – mBank vydává bezkontaktní debetní karty mBank začala vydávat bezkontaktní debetní karty ve spolupráci s karetní asociací Visa.50 01/2013 – ČSOB a Era vydává bezkontaktní debetní karty ČSOB a Era začala vydávat bezkontaktní debetní karty ve spolupráci s karetní asociací MasterCard.51 48

Finparada.cz.[online].dostupné z:http://www.finparada.cz/68-.aspx.[cit.2011-10-03]. Finparada.cz.[online].dostupné z:http://www.finparada.cz/220-.aspx[cit.2011-10-05]. 50 Finparada.cz.[online].dostupné z:http://www.finparada.cz/876-.aspx[cit.2012-10-03]. 49

43

01/2013 – GE Money Bank vydává bezkontaktní platební nálepky a platební kartu v mobilu Platební karta v mobilu pomocí NFC technologie byla omezena pouze pro majitele chytrých telefonů, vyuţívajících sluţeb operátora Telefónica O2.52 01/2013 – Air Bank vydává bezkontaktní debetní karty Air Bank začala vydávat bezkontaktní debetní karty ve spolupráci s karetní asociací MasterCard.53 02/2013 – Citibank vydává bezkontaktní platební nálepky 02/2013 – Česká spořitelna vydává bezkontaktní kreditní karty Česká spořitelna začala vydávat bezkontaktní kreditní karty ve spolupráci s karetní asociací MasterCard. 06/2013 – Equa bank vydává bezkontaktní debetní platební karty 07/2013 – Komerční banka vydává bezkontaktní debetní karty 07/2014 – ČSOB vydává bezkontaktní nálepky pro debetní a kreditní platební karty ČSOB nabízí bezkontaktní nálepky jak pro debetní, tak pro kreditní karty a to i s moţností vlastního motivu nálepky (za poplatek).54 03/2015 – Expobank vydává bezkontaktní debetní karty

V přehledu vývoje bezkontaktního placení v České republice si můţeme všimnout, ţe i v době, kdy některé banky uţ nabízely bezkontaktní nálepky, některé banky teprve do světa bezkontaktních plateb vstupovaly. V současné době jsou prakticky všechny nové karty v České republice vydávány jako bezkontaktní. Banka klientům umoţňuje si poţádat i o platební kartu s vypnutou bezkontaktní technologií, tzv. kontaktní kartu. Vzhledem k boomu 51

Finparada.cz.[online]. Dostupné na z:http://www.finparada.cz/1149-.aspx [cit.2013-01-03]. Finparada.cz.[online]. Dostupné z:http://www.finparada.cz/1102-GE-Money-Bank-nabidne-vsem-klientum-zdarmaPayPass-platebni-nalepky.aspx [cit.2012-12-06]. 53 Finparada.cz.[online]. Dostupné z:http://www.finparada.cz/1224-.aspx [cit.2013-01-31]. 54 Nearfield.cz.[online].Dostupné z http://nearfield.cz/clanky/uz-i-csob-ma-bezkontaktni-nalepky-144.[cit.2014-07-03]. 52

44

bezkontaktních karet můţe být udivující, ţe i dnes na českém karetním trhu fungují tři banky, které bezkontaktní platební karty stále svým klientům nenabízí. Jedná se konkrétně o UniCredit Bank, Sberbank a menší banka Oberbank. UniCredit Bank v polovině roku 2015 ukončí testovací provoz a od léta se chystá bezkontaktní karty svým klientům nabídnout. Podle mého názoru je toto velká konkurenční nevýhoda oproti většině bank, které bezkontaktní karty běţně poskytují, banky mohou přijít o klienty, kteří si bezkontaktní platební karty ţádají.

Platební karta v mobilu V roce 2011 probíhaly různé testovací, pilotní projekty v rámci jednotlivých bank a jejich zaměstnanců, postupně byly pilotní projekty rozšířeny na vybrané zákazníky. Na konci pilotu byla vţdy vyhodnocena spokojenost klientů a na jejím základě bylo připraveno komerční spuštění. 08/2012 – Česká spořitelna spouští fázi testování mobilních plateb – vydává speciální adaptéry k telefonu značky iPhonu Jednalo se o speciální pouzdro iCarte, do kterého si vybraní zákazníci museli svůj telefon iPhone 4 nebo 4S obléknout. V tomto pouzdru byl zabudován secure element, ve kterém pak byla uloţena platební karta Visa. Pro uskutečnění transakce bylo dále potřeba si z AppStore stáhnout aplikaci Mobilní platební karta, pomocí které probíhala komunikace s pouzdrem. 55

Poté bylo moţné zaplatit mobilním telefonem u jakéhokoliv bezkontaktního terminálu tak,

jako dnes s bezkontaktními kartami, tzn. do výše nákupu 500 Kč bez zadání kódu PIN, v příp. výše částky nákupu se zadáním kódu PIN. 08/2012 – Komerční banka spouští fázi testování mobilních plateb – vydává v rámci limitované edice speciální NFC pouzdro iCarte k telefonu značky iPhone Ve stejnou dobu přišla na trh se speciálními obaly na mobilní telefony i Komerční banka. Jednalo se o speciální NFC pouzdro s názvem iCarte, do kterého se iPhone vloţil a v jehoţ secure elementu byla ukryta platební karta Visa. Pro uskutečnění transakce bylo potřeba mít 55

Korb,K.Nearfield.cz. [online].Česká spořitelna startuje s platbami přes iPhone. Dostupné na adrese:http://nearfield.cz/clanky/ceska-sporitelna-startuje-s-platbami-pres-iphone-zatim-pilotne-50.[cit.2012-08-08].

45

staţenou aplikaci z Apple Store. Poté bylo moţné zaplatit přiloţením mobilním telefonem k jakémukoliv bezkontaktnímu terminálu. Limitovanou edici iKarty mohli klienti získat na www.ikarta.kb.cz nebo přímo ve dvou pobočkách Komerční banky v Praze a v Brně.56

Obrázek č. 12: NFC pouzdro pro iPhone 4 a 4S

zdroj:www.nearfield.cz, dostupné na adrese: http://nearfield.cz/clanky/ceska-sporitelna-startuje-s-platbami-pres-iphonezatim-pilotne-50

Stále se však jednalo pouze o prozatímní řešení v podobě obalů, bylo jasné, ţe málokterému klientovi se bude líbit nosit mobilní telefon v nepěkném pouzdře. 09/2012 – Komerční banka, Visa, Telefonica O2 a Samsung spouští mobilní platby přes NFC Komerční banka navazuje na pilotní projekt NFC plateb, které spustilo s Telefonicou O2 jiţ v roce 2011. Pro provedení transakce bylo potřeba mít podporovaný telefon Samsung, modernější SIM kartu, která má v sobě secure element, tzv. UICC kartu a přes prodejny O2 si nechat nainstalovat aplikaci KB MobilKarta, která umí přečíst platební kartu ze secure elementu. Ze začátku bylo vydáno 2000 SIM karet, které si mohl pořídit jakýkoliv zákazník O2, přednabitých na částku 250,-Kč. NFC SIM karta byla k dispozici pouze v limitované edici Samsungu Galaxy S III.57

56

Korb, K.Nearfield.cz.[online]:iKarta od Komerční banky. Dostupné na adrese:http://nearfield.cz/clanky/ikarta-odkomercni-banky-v-hlavni-roli-opet-iphone-51. [cit.2012-08-14]. 57 Pultzner, M.Nearfield.cz.[online]:Sledujeme on-line. Dostupné na adrese:http://nearfield.cz/clanky/sledujeme-on-line-o2komercne-spousti-mobilni-nfc-platby-54. [cit.2012-08-23].

46

Ve výši popsaných projektech bylo potřeba nejprve uskutečnit návštěvu prodejny mobilního operátora, vyzvednout si NFC SIM kartu s přednahranou platební kartou a pak ještě zajít do banky, kde nám platební karta byla přiřazena k účtu a byla zaktivována. V roce 2013 došlo ke zjednodušení procesu pořízení karty díky technologii Over-the-Air. Tato technologie umoţňuje nahrání karty prostřednictvím sítě operátora přímo na SIM kartu bezdrátově přes internet, klient tedy nemusí několikrát navštěvovat banku a operátora, coţ vede k zásadnímu zvýšení klientského komfortu. 58 01/2013 – GE Money Bank, MasterCard, Telefónica O2 spouští komerční provoz mobilní platby přes NFC GE Money Bank ve spolupráci s MasterCard, Telefónica O2 spustilo první komerční provoz mobilních NFC plateb. NFC platby fungovaly zcela stejně jako ve výše popsaných pilotních provozech, změnil se však proces pořízení karty. V bance si klienti zaţádali o vydání karty do telefonu, poštou jim přišla NFC SIM karta, nainstalovali si aplikaci a po schválení ţádosti jim banka kartu na telefon poslala přes internet technologií Over-the-Air.59 Od 07/2013 lze navíc poţádat o platební kartu v mobilu také on-line přes internetové bankovnictví GE Money bank, viz příloha č. 10/2013 – ČSOB, T-Mobile a MasterCard spouští pilotní provoz mobilních plateb přes NFC Jednalo se o omezený pilotní provoz pro 400 vybraných klientů ČSOB či Era a 100 zaměstnanců banky a T-Mobile. Opět bylo potřeba mít k dispozici podporovaný telefon Samsung, SIM kartu se secure elementem, zaslanou kartu na telefon technologií Over-the-Air a bezplatnou mobilní peněţku MyWallet, pomocí, které je platební karta ovládána.60

58

Korb,K.Nearfield.cz.[online]:Už v pondělí vám přiletí karta do telefonu vzduchem. Dostupné na adrese:http://nearfield.cz/clanky/uz-v-pondeli-vam-prileti-karta-do-telefonu-vzduchem-132. [cit.2013-12-03]. 59 Pultzner,M.Nearfield.cz. [online]:NFC platby v ČR naostro. Dostupné na adrese:http://nearfield.cz/clanky/nfc-platby-v-crnaostro-od-ledna-s-o2-a-ge-money-bank-87. [cit.2012-12-05]. 60 Korb, K.Nearfield.cz. [online]:Další NFC pilot:tentokrát T-mobile, ČSOB a MasterCard. Dostupné na adrese:http://nearfield.cz/clanky/dalsi-nfc-pilot-tentokrat-t-mobile-csob-a-mastercard-127. [cit.2013-10-22].

47

06/2014 – GE Money Bank, MasterCard a Vodafone spouští pilotní projekt Od 1.června 2014 testuje GE Money Bank spolu s MasterCard NFC platby nově v síti mobilního operátora Vodafone. Do pilotního provozu jsou zapojeni vybraní klienti a zaměstnanci Vodafone a GE Money Bank. V současné době jsou některé z uvedených projektů ukončeny, či pozastaveny, některé fungují dál, jednotlivé banky rozšiřují portfolio telefonů podporujících NFC platby. Vedoucím lídrem v postavení plateb mobilním telefonem můţeme vyhodnotit GE Money Bank, která od loňského roku rozšířila sluţby i pro zákazníky mobilního operátora Vodafone, čímţ umoţňuje vyuţití této technologie dalším a dalším klientům, coţ přispívá k masivnějšímu rozšíření neţ doposud. Zároveň se tak stává jedinou bankou v České republice, která pokrývá většinu mobilního trhu.

Bezkontaktní platební terminály Od roku 2011 vznikají i terminály, které umoţňují bezkontaktní platby. Původně bezkontaktní terminály nabízeli pouze vybraní obchodníci v rámci jednotlivých pilotních projektů. Od roku 2012 se bezkontaktní platební terminály začaly rozšiřovat masově po celé republice. Velkou zásluhu na tom měla Česká spořitelna, která začala nabízet bezkontaktní platební karty v České republice jako první a díky velké síti svých klientů počet bezkontaktních platebních terminálů a transakcí platební kartou rychle rostl. Jako první začal bezkontaktní platby nabízet Globus, Interspar, Kauflaund, Billa a Penny Market. 61 V současné době lze platit bezkontaktně bez výjimky ve všech velkých prodejních řetězcích po celé České republice.

61

Nearfield.cz.[online]. Dostupné na adrese:http://nearfield.cz/clanky/platte-bezkontaktne-uz-i-v-supermarketech-42. [cit.2012-07-17].

48

Tabulka č. 3: Statistika NFC platby za rok 2014 PLATBA U OBCHODNÍKA Počet transakcí celkem z toho počet transakcí NFC

467 678 538 167 075 036

Objem transakcí celkem (v tis. Kč) z toho objem transakcí NFC (v tis.Kč)

366 151 499 86 783 342

zdroj: Sdružení pro bankovní karty, dostupné na adrese: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html,vlastní tvorba

Z tabulky vidíme, ţe počet transakcí NFC tvoří 26% z celkového počtu všech transakcí za rok 2014.

3.2 Trendy a vývoj bezkontaktní technologie v zahraničí V roce 2003, kdy v Evropě docházelo k přechodu na čipové karty s klasickým kontaktním čtením, se bezkontaktní technologie testovala uţ v USA a Asii.62 Evropa byla v této technologii opoţděna. Další krok k bezkontaktním platbám v Evropě nastal aţ poté, co se čipové platební karty staly samozřejmostí. Bezkontaktní karta MasterCard uvedl první bezkontaktní technologii PayPass v USA v roce 2005, poté, co se dobře v USA ujala, zahájila provoz v Evropě, konkrétně v Turecku v roce 2006. K novému systému se od začátku připojily společnosti, které patřily mezi největší sítě multiplexů, coţ předvídalo úspěšné rozšíření této technologie. Postupně byly spuštěny další pilotní projekty v Itálii, následně ve Španělsku. První zemí v Evropě, kde VISA předvedla první bezkontaktní technologii PayWave, bylo Švýcarsko ve spolupráci s Cornér Bank. Další evropskou zemí byla Velká Británie. V Londýně byla vydána multifunkční kreditní karta Barclaycard OnePulse v září 2007, kterou vydala Barclaycard Visa. Tato karta byla vydána ve spolupráci s londýnským dopravním 62

Mitáček, Z.Finexpert[online]:Budoucnost platebních karet.Dostupné z:http://finexpert.e15.cz/budoucnost-platebnich-karetbezkontaktni-transakce[cit.2015-01-18].

49

podnikem a společností TransSys. Platební karta byla vybavena technologií Visa PayWave a zároveň umoţňovala drţiteli platit v prostředcích londýnské hromadné dopravy.63 Limity pro bezkontaktní platby bez zadání PIN se v jednotlivých zemích liší, například na Slovensku tato hranice činí 20 EUR a ve Velké Británii 20 GBP. Mobilní platby, platební karta v mobilu V roce 2012 zavedl MasterCard nový index připravenosti pro mobilní platby, tzv. MPRI = MasterCard Mobile Payments Readiness Index, který měl za úkol zmapovat, jak jsou na tom jednotlivé země připravené nasadit mobilní platby, zda je moţné budování mobilní strategie ve vyspělých ekonomikách. Výzkum zahrnoval celkem 34 zemí (Česká republika do výzkumu nebyla zahrnuta).

Výpočet MasterCard zahrnoval zhodnocení 6 faktorů64: 1. Zákaznická připravenost Zákaznická připravenost zahrnovala zjištění postoje zákazníků k mobilním platbám. Jak často zákazníci mobilní platby pouţívají, jaké mají zkušenosti s podnikáním a jak jsou ochotni mobilní platby pouţívat. 2. Prostředí Zhodnocení ekonomického, technologického a demografického prostředí

se

zaměřením na vyuţití internetu v populaci a vstřebávání nových technologií. 3. Finanční služby – zhodnocení úrovně klasických bankovních služeb, penetrace plastových platebních karet a jejich využívání Zhodnocení úrovně klasických bankovních sluţeb, jejich rozvinutost a dostupnost. Penetrace plastových platebních karet a jejich vyuţívání a nové vyuţití technologií v bankovním systému. 4. Infrastruktura Zhodnocení připravenosti infrastruktury, tj. telefony, sítě, NFC terminály, které jsou pro mobilní platby nezbytné. Míra jejich sofistikovanosti, pokrytí sítě a predikce toho, jak rychle můţe dojít k rozvinutí mobilních plateb. 63 64

Finexpert[online].http://finexpert.e15.cz/dalsi-novinky-k-bezkontaktnimu-placeni [cit.2014-04-04]. Mastercard [online].http://mobilereadiness.mastercard.com/the-index[cit.2014-04-04].

50

5. Mobilní clustery Zhodnocení partnerství mezi bankami, operátory, státní správou a dalšími subjekty. Měření jejich současného stavu, zda jsou schopni spolupracovat na vývoji mobilních plateb, protoţe tato partnerství jsou rozhodující pro vytvoření a komercializaci mobilních plateb. 6. Regulace ze strany státu Posuzuje proměnné na základě účinnosti právních a regulačních systémů při řešení sporů. Regulaci odvětví, rozvoj zákonů pro informační a komunikační technologie, ochranu finančních aktiv a duševního vlastnictví. Zda má země dobře vyvinuté právní kodexy pro informační a komunikační průmysl a stanovení regulačních rámců, které podporují rozvoj mobilních plateb. Maximální moţné dosaţitelné skóre činilo 100, průměrný index pak činil 33, 2. MasterCard stanovil zlomový bod pro rozvoj mobilních plateb skóre 60. 65Z toho vyplývá, ţe v roce 2012 nedosáhl ani jeden zahraniční trh na polovinu poţadovaného výsledku indexu. Níţe uvádím lídry v jednotlivých oblastech: Zákaznická připravenost – vedoucí místo v této oblasti obsadila Keňa, především z důvodu popularity platebních sluţeb P2P, M-Pesa, kterých jsou Keňané velmi častými uţivateli. Prostředí – nejvyššího indexu v této oblasti dosáhlo USA. Technologické firmy jsou na úrovni, začlenění nové technologie naznačuje vnímavost k inovacím, vysokou míru pouţívání internetu. Finanční služby – jako nejlépe zhodnocené země s vyvinutým sektorem finančních sluţeb bylo zhodnoceno Japonsko, má nejvyšší podíl platebních karet v oběhu jako procento populace – 15 platebních karet na kaţdou osobu66. Infrastruktura – v této oblasti zvítězil Singapur především pro vysoké investice do telekomunikací a vysokou penetraci mobilních telefonů.

65

Nearfield[online].http://nearfield.cz/clanky/mastercard-zatim-nfc-a-mobilnim-platbam-vubec-moc-neveri-31 Nearfield[cit.2014-04-04]. 66 Mastercard[online]http://mobilereadiness.mastercard.com/the-index/#EnvironmentFinding[cit.2014-04-04].

51

Mobilní clustery – zde byla nejlépe hodnocenou zemí Kanada, díky vysoké spolupráci mezi bankami, mobilními sítěmi a vládou s cílem rozvíjet mobilní platby. Regulace ze strany státu – lídrem této oblasti je opět Singapur, který má dle hodnocení účinný právní systém, efektivní řešení sporů a dobře vyvinuté zákony.

Celkově nejlepšího skóre dosáhnul Singapur 45,6 následovaný Kanadou s indexem 42,0 a USA 41,5. Singapur byl tedy v roce 2012 nejvíce připravenou zemí na mobilní platby. Dosáhl velkého skóre téměř ve všech oblastech. Zaostával pouze v oblasti infrastruktury. Ochota přijmout mobilní platby zaostává za některými méně rozvinutými státy. Mobilní telefony jsou zde velmi populární, 100% populace je pokryto mobilními sítěmi. Vláda, banky, operátorů mobilních sítí usilují o rozvoj řešení mobilních plateb. Česká republika nebyla do uvedeného hodnocení zařazena. Ze zemí srovnatelných České republice, můţeme nejlépe hodnotit Německo s indexem 31,6. Polsko dosáhlo indexu 27,9 následované Maďarskem s indexem 27. Německo mělo v roce 2012 vynikající prostředí, strukturu regulace a široce distribuované a cenově výhodné finanční sluţby. Ale s nízkou úrovní investic v oblasti telekomunikací a velmi nízké spotřebitelské připravenosti a nízkého skóre o znalosti, ochotě a vyuţití mobilních plateb. 67 Tento výzkum shrnul, ţe v roce 2012 nejsou ani v technologicky nejvyspělejších zemích zatím dostatečně zralé podmínky pro masové rozšíření mobilních plateb. Výsledky jednotlivých zemí jsou uvedeny v příloze č. 8. Postupně mezi vybranými bankami jednotlivých zemí a obchodníky, začaly probíhat nejprve pilotní projekty, poté docházelo ke komerčnímu spuštění nových technologií. Např. v roce 2007 se VISA zúčastnila pilotního projektu O2 Wallet, kdy byla otestována technologie NFC a prozkoumány moţnosti plateb mobilním telefonem. Pilotní projekt probíhal 6 měsíců v Londýně a zúčastnilo se ho přes 500 lidí. Účelem projektu bylo otestovat funkčnost systému

67

Mastercard [online].Dostupné na adrese:http://mobilereadiness.mastercard.com/country/[cit.2014-04-04]

52

a zjistit, o jaké sluţby a funkce mají uţivatelé v praxi zájem.

68

Obecně je velmocí mobilních

plateb Japonsko, zaplatit se tam dá mobilem třeba jízdenka, káva z automatu, časopis v trafice, coţ v Evropě běţně nefunguje. Dále se velmi rychle rozvíjí západní Evropa. NFC platby jsou mnohem déle neţ u nás v mnoha zemích, např. v sousedním Polsku. Bezkontaktně se zde platí mnohem déle a i také v oblasti NFC plateb mobilními telefony jsou na tom mnohem lépe. V Polsku měli první bezkontaktní kartu uţ v roce 2008, v roce 2009 měli bezkontaktní nálepky na mobil. Zde je vidět výrazný skluz oproti vývoji v České republice, přibliţně 3 roky. 69 V oblasti technologie HCE je k únoru 2015 v provozu 7 projektů v 5-ti zemích: Polsko, Španělsko, Turecko, Itálie, Slovensko. Česká republika nebyla do pilotní projektu zařazena.

Níţe uvádím průřez zajímavostí v oblasti technologie platebních karet ve vybraných zemích: Velká Británie – bezkontaktní platební karty zde fungují od r. 2006, v současné době je hranice pro jednu transakci platební kartou bez zadání PINu ve výši 20 GBP, od září 2015 se chystá posunutí tohoto stropu na 30 GBP. Sdruţení platebních karet tak chce umoţnit většímu mnoţství drţitelům karet platit své rutinní nákupy. V září 2014 Visa spustila v Londýně program Transport for London, který má za cíl rozšířit bezkontaktní platby u londýnské veřejné dopravy70, v současnosti ho lze vyuţít ve všech stanicích londýnského metra, tramvají, nadzemní dráhy, apod. USA – zde se platí kartou trochu jinak, neţ jak je obvyklé v Evropě. Něco, jako PIN kód tam téměř neexistuje, platí se tak, ţe protáhnete – „swipnete“ magnetickým prouţkem na kartě a podepíšete se. Ale prezident Obama podepsal tzv. BuySecure executive order, prezidentské nařízení, které zavádí právě platby tak, jak je známe v Evropě. Podle standardu EMV neboli „Chip and PIN“.71 Rozvoji bezkontaktních mobilních plateb na americkém trhu bránila skutečnost, ţe jeden z největších dodavatelů chytrých mobilních zařízení na americký trh, 68

Remeš, V.Finexpert[online]:Visa umožní platit mobilem.Dostupné na adrese:http:/finexpert.e15.cz/visa-umozni-platitmobilem[cit.2014-20-04] 69 Nearfield[online].Dostupné z:http://nearfield.cz/clanky/polsko-je-v-nfc-platbach-daleko-pred-cr-jak-funguji-u-sousedu109#video-644[cit.2014-10-04]. 70 Nearfield[online].Dostupné z:http://nearfield.cz/clanky/londyn-je-bezkontaktni-za-jizdenky-zaplatite-kartou-nebomobilem-158[cit.2014-03-01]. 71 Korb, K.:Nearfield[online]:Marný boj proti Apple Pay v USA.Dostupné z:http://nearfield.cz/clanky/marny-boj-proti-applepay-v-usa-a-proc-vlastne-165[cit.2014-04-04].

53

Apple Inc., technologii NFC několik let neimplementoval do svých modelů iPhone. Tento postup byl zdůvodněn nedostatečným zabezpečením přístupu do telefonu v případě odcizení. Změna nastala s představením nového mobilního telefonu iPhone 5S, který byl osazen senzorem otisku prstů. Společnost Apple tak dokázal vytvořit snadno pouţitelný a spolehlivý bezpečnostní prvek. 72 Rusko – v roce 2013 byl spuštěn pilotní program MasterCard ve spolupráci s bankou Sberbank na bezkontaktní platby v moskevském metru, konkrétně na 10 stanicích moskevského metra. Turnikety vybavené čtečky karet jsou instalovány ve všech stanicích metra St. Petersburg. Cestující jsou tak schopni platit za jízdné metra pouhým pípnutím své karty nebo jiných podpůrných zařízeních MasterCard PayPass (např. přívěsky na klíče, hodinky a mobilní telefony). Na ruském trhu doposud operovali karetní asociace Visa i MasterCard. V současné době Ruská centrální banka připravuje spuštění nového projektu na vlastní národní systém platebních karet, který by prováděl zúčtovací operace a platební styk.73 Keňa – v Keni mají velký úspěch mobilní platby. Jedná se o platební sluţbu M-Pesa, která byla spuštěna jiţ v roce 2007, ale k výraznějšímu rozšíření této sluţby došlo aţ v následujících letech. Mobilní telefon zde vyuţívá 80% uţivatelů právě pro tento účel. Zde můţeme vidět, ţe i rozvíjející se země mají potencionální růst díky moderním technologiím. 74

Technologie HCE – k únoru 2015 je v provozu 7 projektů v 5-ti zemích: Polsko, Španělsko, Turecko, Itálie, Slovensko.

72

ŠULÍČEK, Petr.NFC technologie a platba mobilem nahrazuje platební karty. [online]. Dostupné z:http://www.nasepenize.cz/nfc-technologie-a-platba-mobilem-nahrazuje-platebni-karty-12468[cit.2014-04-04.] 73 Patria.online.[online].Dostupné z:http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2663880/rusko-bude-mit-vlastni-system-platebnichkaret-kvuli-anexi-krymu.html[cit.2014-04-04] 74 Dotekománie.[online].Dostupné z:http://dotekomanie.cz/2014/03/mobilni-trans.akce-vladnou-keni/[cit.2014-04-04]

54

3.3 Analýza karetního trhu v ČR a ve vybrané zahraniční zemi Pro komparaci a analýzu zahraničního trhu platebních karet jsem zvolila sousední zemi Slovensko. V následujících podkapitolách porovnávám obecný vývoj karetního trhu v České republice a na Slovensku se zaměřením na bezkontaktní platební karty a bezkontaktní technologii. V době vypracování analýzy, bohuţel nebylo moţné získat aktuální údaje za rok 2014 ze statistik platebních karet na Slovensku, proto jsou porovnávané údaje za období roku 2009 - 2013. Vzhledem k rozdílnému počtu obyvatel obou zemí jsem pro objektivní srovnání karetního trhu zvolila přepočítání některých údajů platebních karet na 1 obyvatele. Počet obyvatel k 31.12.2013 činí: v České republice 10 510 719 obyvatel 75 na Slovensku 5 412 008 obyvatel. 76 Pro výpočet ukazatele hustoty bankomatů na geografickou oblast, je důleţité zmínit rozdílnou velikost zemí v rozloze na km2, která činí: Česká republika – 78 866 km2 Slovensko – 49 035 km2. 77 Rovněţ jsem z důvodu rozdílné měny při komparaci hodnoty objemu transakcí platební kartou v bankomatu a přes platební terminál přepočítala hodnoty na měnovou jednotku CZK kurzem ČNB k 31.12.2013 ve výši 27,425 Kč. 78 Pro komparaci karetního trhu je důleţité zváţit i rozdílnost bankovního trhu kaţdé země. Bankovní trh v České republice Čistý zisk bankovního sektoru k 31.12.2014 činí 62, 8 mld. Kč, coţ je navýšení o 2,5% oproti roku 2013. Objem poskytnutých úvěrů podnikům se zvýšil o 10%. Zájem se zvýšil především

75

Český statistický úřad.[online].https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu.[cit.2014-03-21]. Wikipedia.org.[online].http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_po%C4%8Dtu_o byvatel[cit.2014-03-21]. 77 Wikipedia.org.[online].http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_rozlohy[cit.2014 -03-21]. 78 Česká národní banka.[online].http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp[cit.2014-03-21]. 76

55

v segmentu menších, ale i velkých průmyslových podniků. Růstu korporátních úvěrů napomáhala silná konkurence mezi bankami na domácím trhu. Bankovní trh na Slovensku Podle předběţných (neauditovaných) údajů činí čistý zisk bankovního sektoru k 31.12.2014 560 mil. EUR. Slovensko zaznamenalo během roku 2014 výrazný nárůst úvěrování obyvatelstva díky nízkým úrokovým sazbám, především v oblasti úvěrů na bydlení. Úvěrování podniků stagnovalo, oproti roku 2013 se sníţil objem úvěrů podnikům o 1,5%.

3.3.1 Vývoj karetního trhu v České republice Níţe uvedená tabulka dokumentuje nárůst obliby karet v České republice za posledních 5 let (2000 – 2013). Převaţuje podíl debetních karet, které tvoří 79% z celkového počtu vydaných karet. Počet kreditních karet se zvyšoval do roku 2012, v roce 2013 byl zaznamenán menší pokles. Bezkontaktní platební karty jsou v České republice vydávány od podzimu roku 2011, ve větším objemu se začaly vydávat aţ v roce 2012. Ze statistik Sdruţení pro bankovní karty jsou data o bezkontaktních kartách k dispozici za rok 2013, kdy bezkontaktní karty tvořily 36% z celkového počtu vydaných platebních karet. Tabulka č. 4: Vývoj vydaných platebních karet v České republice v letech 2009 – 2013

debetní karty kreditní karty předplacené karty platební karty celkem přepočet PK celkem na 1 obyvatele počet bezkontaktních karet přepočet PK bezkontakt. celkem na 1 obyvatele

2009 7 372 327 1 224 814 8 597 141

2010 7 400 919 1 564 430 8 965 349

2011 7 454 543 2 288 981 9 743 524

2012 7 636 852 2 269 397 9 906 249

2013 7 945 804 2 075 106 10 020 910

0,817

0,852

0,927

0,942

0,953

-

-

-

-

3 573 254

-

-

-

-

0,339

Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.hvlastní zpracování

56

Tabulka č. 5: Vývoj počtu a objemu transakcí platební kartou v České republice v letech 2009 – 2013 počet TRN v mil. výše objemu TRN v mil. CZK průměrná částka platby v CZK počet TRN bezkontaktní PK v mil. výše objemu TRN bezkontaktní PK v mil. CZK průměrná částka platby bezkontaktní PK v CZK

2009 203,033

2010 240,253

2011 277,562

2012 318,603

2013 380,378

211 215

227 775

267 352

294 305

306 001

1040

948

963

924

804

-

-

-

-

54,399

-

-

-

-

25 520

-

-

-

-

469

Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe obě sledované hodnoty mají rostoucí charakter. Počet transakcí za sledované období do roku 2013 se zvýšil o 177, 345 mil. transakcí a objem transakcí o 94 786 mil. Kč. Naopak průměrná částka v jednotlivých letech má klesající charakter, z toho vyplývá, ţe platební kartu vyuţívají klienti pro běţné, kaţdodenní nákupy, tzn. platební kartou hradí menší částky nákupů a nepouţívají ji pouze k výjimečným, větším nákupům. V roce 2013 činil počet bezkontaktních transakcí platební kartou 54, 399 mil. v celkovém objemu 25 520 mil. Kč. Zároveň výše průměrné částky bezkontaktní platební kartou dosahovala výše 469 Kč, coţ odpovídá limitu 500 Kč, kdy není vyţadováno k provedení transakce zadání PINu. Tabulka č. 6: Vývoj počtu bankomatů v České republice v letech 2009 – 2013 počet ATM počet ATM/1000 km2

2009 3 679 46

2010 3 868 49

2011 4 082 52

2012 4 299 54

2013 4 433 56

zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, vlastní zpracování

Počet bankomatů představuje vyspělost infrastruktury dané země. Vývoj má vrůstající trend, v ţádném roce nedošlo k poklesu počtu bankomatů. Největší nárůst sítě bankomatů můţeme zaznamenat v roce 2012, kdy oproti předešlému roku bylo nainstalováno o 217 ks bankomatů více. Z pohledu hustoty bankomatů na geografickou oblast bylo v roce 2013 v České republice 56 bankomatů/1000 km2. 57

Tabulka č. 7: Vývoj počtu a objemu transakcí v bankomatu v České republice v letech 2009 – 2013 počet TRN v mil. objem výběrů v mil. CZK průměrná částka výběru v CZK

2009 166,703

2010 168,344

2011 174,271

2012 179,521

2013 182,469

610 956

619 490

644 452

654 748

664 252

3 664

3 679

3697

3 647

3 640

Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, vlastní zpracování

Tabulka znázorňuje, ţe počet transakcí a i počet objemů výběrů hotovosti ze sítě bankomatů roste. Můţeme si všimnout, ţe objem výběrů v hotovosti roste rychleji neţ počet transakcí. Průměrná částka výběru od roku 2009 do roku 2011 stoupá, následující roky má velmi mírný pokles. Jedním z důvodů můţe být, ţe drţitelé karet upřednostňují placení platební kartou u obchodníka před výběrem z bankomatu, to by odpovídalo i vrůstající oblibě rychlého bezkontaktního placení. V poklesu se můţe odráţet i vliv rostoucího poplatku za výběr hotovosti z bankomatu. Tabulka č. 8: Vývoj počtu platebních terminálů v České republice v letech 2009 – 2013 počet platebních terminálů počet bezkontaktních platebních terminálů počet POS/1000 km2 počet bezkontakt.POS/1000 km2

2009 66 901

2010 74 041

2011 77 651

2012 83 302

2013 94 914

848 -

938 -

984 -

1056 -

38 241 1203 484

Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, vlastní zpracování

Výše uvedená tabulka konstatuje vzrůstající trend platebních terminálů. Počet bezkontaktních platebních terminálů v roce 2013 tvořil 40% z celkového počtu platebních terminálů, spravovaných acquirery. K 31.12.2013 má Česká republika 1203 platebních terminálů/1000 km2.

58

3.3.2 Vývoj karetního trhu na Slovensku Analýza karetního trhu v SR V následující tabulce se podíváme na vývoj karetního trhu na Slovensku v letech 2009 – 2013. Ze statistických údajů Slovenské bankové asociácie jsou dostupné data o platebních kartách pouze do r. 2013. Opakovaně jsem emailem ţádala o zaslání dat za r. 2014, případně o informaci, kdy budou data dostupná, bohuţel na moje emailové dotazy nikdo nereagoval. Tabulka č. 9: Vývoj vydaných platebních karet na Slovensku v letech 2009 – 2013

debetní karty kreditní karty předplacené karty platební karty celkem přepočet PK celkem na 1 obyvatele

2009 3 998 137 1 062 065 5 080 145

2010 4 176 196 795 777 4 971 973

2011 4 520 612 818 132 9 648 5 348 392

2012 3 929 979 604 992 51 587 4 586 558

2013 4 115 198 620 776 50 309 4 786 283

0,938

0,918

0,988

0,847

0,884

-

-

392 387

1 207 052

2 150 984

-

-

0,072

0,223

0,397

počet bezkontaktních karet přepočet PK bezkontakt. celkem na 1 obyvatele

Zdroj: www.sbaonline.sk/sk/bankovy-sektor/statistika/ Vlastní zpracování

Z dané tabulky vyplývá, ţe na Slovensku převaţují vydané debetní platební karty ve výši 86% z celkového počtu platebních karet, obdobně jako na karetním trhu České republiky. Předplacené karty se postupně rozvíjí, ke konci roku 2013 tvoří zanedbatelnou část ve výši 1% všech platebních karet. Můţeme zde zaznamenat i pokles vydaných platebních karet celkem, resp. sníţení počtu vydaných kreditních karet od r. 2010, coţ mohlo být především způsobeno ekonomickou krizí, která ovlivnila celý bankovní sektor. Bezkontaktní platební karty se na Slovensku začaly vydávat v roce 2011, kdy počet bezkontaktních karet k 31.12.2011 činil 392 387 ks karet. V následujícím období měl počet bezkontaktních karet velmi vzrůstající trend, především v roce 2012, kdy se počet bezkontaktních karet zvýšil o 814 665 ks. K 31.12.2013 bezkontaktní karty činily 2 150 984 ks, coţ tvořilo 45% všech platebních karet. Tabulka nám zcela jasně dokumentuje rychlost rozvoje bezkontaktních karet.

59

Tabulka č. 10: Vývoj počtu a objemu transakcí platební kartou na Slovensku v letech 2009 – 2013 počet TRN v mil. výše objemu TRN v mil. EUR průměrná částka platby v EUR

2009 45,999

2010 51,523

2011 58,006

2012 64,764

2013 72,770

3 469 166

3 824 380

4 169 150

4 432 454

4 674 382

75

74

71

68

64

-

-

392 387

1 207 052

8 164 398

-

-

3 349 607

15 646 327

100 932 358

8

12

13

počet TRN bezkontakní PK výše objemu TRN bezkontaktní PK v EUR průměrná částka platby v EUR

Zdroj: www.sbaonline.sk/sk/bankovy-sektor/statistika/ vlastní zpracování

Uvedená tabulka vypovídá o tom, ţe oba sledované parametry se zvyšují. Obyvatelé Slovenska pouţívají tak platební kartu častěji neţ v předešlých letech. Největší nárůst v objemu počtu transakcí platební kartou byl zaznamenán v roce 2013, kdy se počet zvýšil o 8 005 737 operací oproti roku 2012. V roce 2012 a v roce 2013 raketově rostl počet a objem transakcí provedených bezkontaktní platební kartou. V roce 2013 činil počet transakcí platební kartou 8 163 398 v celkové hodnotě 100 932 358 EUR. Tabulka č. 11: Vývoj počtu bankomatů na Slovensku v letech 2009 – 2013 počet ATM počet ATM/1000 km2

2009 2 310 47

2010 2 363 48

2011 2 404 49

2012 2 509 51

2013 2 590 52

zdroj: www.sbaonline.sk/sk/bankovy-sektor/statistika/ vlastní zpracování

Počet bankomatů za sledované období vykazuje mírně vzrůstající trend, kdy největšího nárůstu si můţeme všimnout v roce 2012, kdy bylo instalováno o 105 bankomatů více neţ v roce 2011. Z pohledu hustoty bankomatů na geografickou oblast bylo v roce 2013 na Slovensku 52 bankomatů/1000 km2.

60

Tabulka č. 12: Vývoj počtu a objemu transakcí v bankomatu na Slovensku v letech 2009 – 2013 počet TRN v mil. objem výběrů v mil. EUR průměrná částka výběru v EUR

2009 22 166

2010 22 066

2011 22 554

2012 22 343

2013 22 669

2 610 759

2 816 388

2 898 833

2 939 484

3 094 295

117

127

128

131

136

Zdroj: www.sbaonline.sk/sk/bankovy-sektor/statistika/ vlastní zpracování

Výše uvedená tabulka vypovídá o rostoucím objemu výběrů hotovosti, počet transakcí má průběţně střídavý charakter, v roce 2010 a v roce 2012 došlo k mírnému poklesu, v ostatních letech k mírnému navýšení transakcí. Průměrná částka výběru hotovosti z bankomatu mírně stoupá. V roce 2013 byla průměrná výše vybírané hotovosti z bankomatu 136 EUR. Tabulka č.13: Vývoj počtu platebních terminálů na Slovensku v letech 2009 – 2013 počet platebních terminálů počet bezkontaktních platebních terminálů počet POS/1000 km2 počet bezkontakt.POS/1000 km2

2009 35 478

2010 37 459

2011 37 978

2012 37 485

2013 41 039

723 -

764 -

4 694 774 95

11 510 764 234

19 805 837 403

Zdroj: www.sbaonline.sk/sk/bankovy-sektor/statistika/ vlastní zpracování

Za sledované období má počet platebních terminálu rostoucí charakter. Největšího nárůstu si můţeme všimnout v roce 2013, kdy se oproti předchozímu roku navýšil o 3554 platebních terminálů. Z celkového počtu platebních terminálů za rok 2013 41 039 terminálů, tvoří téměř polovinu platební terminály, které přijímají bezkontaktní platební karty. Rapidnější nárůst tak můţeme zaznamenat u počtu bezkontaktních platebních terminálů, kdy došlo oproti roku 2012 ke zvýšení o 15 111 bezkontaktních terminálů. K 31.12.2013 má Slovensko 837 platebních terminálů/1000 km2. Bezkontaktní platební karty na Slovensku Bezkontaktní platební karty se začaly na slovenském bankovním trhu objevovat v roce 2011. Jiţ ale v roce 2008 byl spuštěn pilotní projekt bezkontaktních platebních karet na Slovensku. První transakce se uskutečnila v restauraci Dubliners Irish Pub v centru Bratislavy. První bezkontaktní platební karty byly umoţněny pouze pro drţitele vybraného designu platební karty, tzv. dizajn Euro < 26, jejichţ vydavatelem byla VOLKSBANK Slovensko, a.s. ve 61

spolupráci s CKM SYTS a společností MasterCard. Do projektu se zapojilo 9 obchodníků, kteří platební karty akceptovaly.79 Bezkontaktní technologie na Slovensku Na podzim roku 2014 se Slovensko účastnilo pilotu technologie HCE. Zákazníci tak vyuţívají bezkontaktní platby u obchodníků prostřednictvím mobilního telefonu bez ohledu na mobilního operátora. Slovensko se tak stalo třetí evropskou zemí, kde pilot běţí.80 Obrázek č. 13: Aplikace emulující platební kartu

zdroj: Google play, dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=sk.vub.wave2pay

3.3.3 Srovnání vývoje karetního trhu a technologie v ČR a SR Jak jsem uvedla v předešlých kapitolách, vývoj technologie v České republice oproti zahraničí zaznamenal výrazné zpoţdění. Můţeme tak hodnotit i vývoj bezkontaktní technologie ve srovnání se Slovenskem. Počet platebních karet v přepočtu na 1 obyvatele k 31.12.2013 ČR 0,953

SR 0,884

79

Finexpert.cz[online].Dostpné z:http://finexpert.e15.cz/mastercard-slovensko-se-stalo-svedkem-prvni-bezkontaktnitransakce-mastercard-paypass[cit.2014-06]. 80 Nearfield.cz[online].Dostupné z:http://nearfield.cz/clanky/visa-jde-na-slovensku-do-hce-platebni-karta-v-cloudu154.[cit.2014-06].

62

Počet bezkontaktních karet v přepočtu na 1 obyvatele k 31.12.2013 ČR 0,339

SR 0,397

Na 1 obyvatele v České republice připadá 0,953 platební karty, na Slovensku pak 0,884 platební karty. Česká republika má tedy větší podíl vydaných platebních karet neţ na Slovensku, ale rozdíl je minimální. V celkovém pohledu se Česká republika oproti Slovensku vyznačuje rychlejším růstem platebních karet. Při porovnání počtu bezkontaktních karet na 1 obyvatele – v České republice ve výši 0,339 platební karty na 1 obyvatele a na Slovensku 0,397 platební karty. Bezkontaktní platební karty přišly na slovenský trh mnohem dříve neţ v České republice, z čehoţ je i patrný výsledek této sledované hodnoty. Počet bankomatů/1000 km2 k 31.12.2013 ČR 56 ks SR 52 ks Počet bankomatů představuje vyspělost infrastruktury dané země. Vývoj má v obou zemích vzrůstající charakter. Česká republika vykazuje o 4 ks bankomatů/1000 km2 více. Počet platebních terminálů/1000 km2 k 31.12.2013 ČR 1203 ks SR 837 ks Počet platebních terminálů, spravovaných acquirery vykazuje také v obou teritoriích rostoucí křivku. Vyšších sledovaných hodnot však dosahuje Česká republika s rozdílem 366 platebních terminálů/1000 km2. Počet bezkontaktních platebních terminálů/1000 km2 k 31.12.2013 ČR 484 ks SR 403 ks Bezkontaktní platební terminály, spravovaných acquirery se velmi rychle rozšiřují. Bezkontaktní platební terminály přispívají k rychlému rozšíření bezkontaktního placení. V přepočtu platebních terminálů/1000 km2 opět vítězí Česká republika, ale rozdíl není markantní, tak jako tomu bylo v ukazateli celkového počtu platebních terminálů. Průměrná výše platby platební kartou ČR

804 CZK

SR

64 EUR ( = 1 755 CZK) 63

Průměrná výše platby platební kartou má naopak klesající trend v obou sledovaných zemích. Z tohoto vývoje můţeme usoudit, ţe platební kartu vyuţívají spotřebitelé stále více často pro běţné, menší nákupy. Na Slovensku je k 31.12.2013 průměrná platba platební kartou po přepočtu na měnovou jednotku CZK o 951 Kč více neţ v České republice. Průměrná výše platby bezkontaktní platební kartou ČR

464 CZK

SR

13 EUR ( = 357 CZK)

Rozdíl průměrné výše platby bezkontaktní platební kartou je o 107 Kč vyšší v České republice. Z celkového pohledu komparace karetních trhů sledovaných zemí, hodnotím obě teritoria jako velmi podobné. Na ukazatelích České republiky můţeme konstatovat, ţe se jedná o mírně rostoucí trh oproti Slovensku. Na druhou stranu z pohledu vývoje nových technologií vede jasně Slovensko, kde byla bezkontaktní technologie na trh uvedena mnohem dříve neţ v České republice.

3.3.4 Postavení České republiky v platebních kartách v Evropě Ve všech zemích Evropy se neustále zvyšuje četnost pouţívání platebních karet, coţ dokládá níţe uvedená tabulka vývoje počtu transakcí platebními kartami v EU a eurozóně. Tabulka č. 14:Celkový počet transakcí platební kartou v EU a eurozóně v mil. v letech 2009 – 2013

eurozóna EU

2009 19,142.64 31,562.20

2010 20,617.82 34,173.50

2011 22,189.07 37,124.25

2012 23,565.78 39,808.55

2013 25,355.88 43,613.69

zdroj: European central bank dostupné z: http://sdw.ecb.europa.eu/reports.do?node=1000004051, vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky můţeme uvést, ţe za posledních 5 let se počet transakcí platební kartou v eurozóně zvedl o 6,2 mil. a v Evropské unii o 12,1 mil. transakcí.

64

Tabulka č.15 : Celkový objem transakcí platební kartou v EU a eurozóně v mld. EUR v letech 2009 – 2013

eurozóna EU

2009 1,001.52 1,628.43

2010 1,074.06 1.781.61

2011 1,144.90 1,913.53

2012 1,199.25 2,039.09

2013 1,264.86 2,155.39

zdroj: European central bank dostupné z: http://sdw.ecb.europa.eu/reports.do?node=1000004051, vlastní zpracování

Celkový objem transakcí platební kartou v Evropské unii a eurozóně má stejně jako počet transakcí platební kartou v Evropské unii a v eurozóně vzrůstající trend. Celkový objem transakcí se v eurozóně zvýšil o 263, 3 mld. EUR, v Evropské unii došlo také ke zvýšení a to o 526 mld. EUR. K 01/2015 zaujímá Česká republika: 1. místo v počtu plateb bezkontaktní kartou – 3, 3 transakce za měsíc 1. místo v objemu transakce bezkontaktní kartou – 1700 Kč měsíčně Počet bezkontaktních terminálů – 57 000 ks – meziročně o 120% více. 81 V bezkontaktních kartách patří Česká republika ke třem nejrozvinutějším zemím v Evropě. Současně je zemí, kde byly bezkontaktní karty přijaty veřejností nejrychleji.

3.4 Vlastní průzkum V této části kapitoly jsem se zaměřila na výzkumnou část drţitelů platebních karet, která obsahuje okruh otázek z oblasti platebních karet. Průzkum měl kvantitativní charakter. Sběr dat probíhal elektronickou formou na serveru www.survio.com od 29.01.2015 do 20.02.2015 prostřednictvím dotazníku s názvem „Jakou platební kartu využíváte, oslovují Vás novinky v oblasti platebních karet? „ Cílem průzkumu bylo zjistit a zmapovat jakou platební kartu respondenti vyuţívají, jaké mají zkušenosti, povědomí o novinkách, trendech a jaké mají názory na budoucnost platebních karet.

81

Novinky.cz: Češi si oblíbili bezkontaktní placení. [online].Dostupné z:http://www.novinky.cz/ekonomika/362374-cesi-sioblibili-bezkontaktni-placeni-v-evrope-jsou-na-spici.html[cit.2014-02-03].

65

Dotazník obsahoval celkem 13 otázek, u některých otázek mohli respondenti označit více jak jednu odpověď, příp. se mohli k dané otázce slovně vyjádřit. 1. Vyuţíváte platební kartu? 2. Jaký typ platební karty vyuţíváte? 3. Jak často platební kartu vyuţíváte? 4. Umoţňuje Vaše platební karta bezkontaktní formu placení? 5. K čemu nejčastěji platební kartu vyuţíváte? 6. Které doplňkové sluţby platební karty nejčastěji vyuţíváte? 7. Slyšel/Slyšela jste o novinkách v oblasti platebních karet, např. platební karta v mobilu, placení kartou s otiskem prstu jako náhrada PIN, apod.? 8. Vyhovovala by Vám platební karta v mobilu? 9. Co Vás nejvíce motivuje pro pouţívání platební karty? 10. Umíte si představit ţivot bez platební karty? 11. Kde byste chtěl/chtěla platební kartou více platit? 12. Umíte si do budoucna přestavit zrušení hotovosti a placení za veškeré zboţí, sluţby pouze platební kartou nebo jiným bezhotovostním prostředkem? 13. Váš věk je?

Na otázky byli respondenti dotazování anonymně. Na dotazník odpovědělo celkem 209 respondentů. Níţe uvádím celkem 6 grafů, které nejvíce vypovídají o postavení respondentů k novinkám na trhu platebních karet. Grafy k zbývajícím otázkám, které dotváří jednotnost celého průzkumu, uvádím v příloze č. 9.

66

Z výsledku níţe uvedeného grafu je zřejmé, ţe si jiţ většina klientů bezkontaktní platební karty oblíbila a rychlost nové technologie vyuţívají. Pouhých 6% z respondentů vlastní bezkontaktní platební kartu, ale nevyuţívají výhod rychlého placení kartou. 8% respondentů plánuje navštívit pobočku banky a poţádat si o výměnu své stávající platební karty za bezkontaktní kartu. Řada bank jiţ vydává klientům v rámci automatické obnovy karty bezkontaktní typ. Zbývajících 13% nevlastní bezkontaktní kartu vůbec. U části klientů stále převládají obavy ze zneuţití bezkontaktní platební karty, proto svou banku i v rámci obnovy karty, ţádají o kartu čipovou, kontaktní.

Graf č. 5: Umožňuje Vaše platební karta bezkontaktní formu placení?

ano a tuto technologii využívám

8% 13%

ano, ale pomocí této technologie neplatím

6%

73%

ne

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Z výsledku níţe uvedeného grafu je zřejmé, ţe si jiţ většina klientů bezkontaktní platební karty oblíbila a rychlost nové technologie vyuţívají. Pouhých 6% z respondentů vlastní bezkontaktní platební kartu, ale nevyuţívají výhod rychlého placení kartou. 8% respondentů plánuje navštívit pobočku banky a poţádat si o výměnu své stávající platební karty za bezkontaktní kartu. Řada bank jiţ vydává klientům v rámci automatické obnovy karty bezkontaktní typ. Zbývajících 13% nevlastní bezkontaktní kartu vůbec. U části klientů stále převládají obavy ze zneuţití bezkontaktní platební karty, proto svou banku i v rámci obnovy karty, ţádají o kartu čipovou, kontaktní. 67

Graf č. 6: Máte povědomí o novinkách v oblasti platebních karet (např. platební karta v mobilu, placení kartou s otiskem prstu jako náhrada PIN, apod.?

ano, ale mám pouze drobné informace

29%

ano, mám dostatek informací

56%

ne

15%

Zdroj a zpracování dat:vlastní, výzkum na www.survio.com

Z grafu č.6 vyplývá, ţe obyvatelstvo je informováno o novinkách v oblasti platebních karet, celkem 71% respondentů uvedlo, ţe slyšeli o moţnosti platební karty v mobilu či placení kartou s otiskem prstu. Pouhých 29% respondentů o těchto novinkách neslyšeli vůbec. Graf č. 7: Vyhovovala by Vám platební karta v mobilu?

12%

9% rozhodně ano 27%

spíše ano spíše ne rozhodně ne

52%

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

68

V souvislosti s mou předchozí otázkou na novinky v oblasti platebních karet, jsem se respondentů dotázala, zda by jim vyhovovala novinka ve formě platební karty v mobilu. Více jak polovina respondentů se vyjádřila zamítavě, z toho 52% respondentů by o tuto novinku zájem spíš neměla, celých 12% respondentů tuto novinku rozhodně nevyuţijí. Naopak 36% respondentů se přiklání k tomu, ţe by o platební kartu v mobilu měli zájem, 9% z nich by rozhodně tato novinka zaujala a vyuţili by ji.

Graf č. 8: Umíte si představit život bez platební karty?

9% 23% rozhodně ano 31%

spíše ano spíše ne rozhodně ne

37%

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Výše uvedený graf vypovídá o tom, ţe pro 59% respondentů se stala platební karta nedílnou součástí kaţdodenního ţivota a neumí si tak představit bez platební karty ţít, 37% z nich se k tomu spíše přiklání, 23% respondentů jsou na platební kartě téměř závislé a rozhodně si ţivot bez platební karty představit nedokáţou.

69

Graf č. 9: Kde byste chtěl/chtěla platební kartou více platit? na poště

ve zdravotnictví (u lékaře, na pohotovosti, pobyt v nemocnici, apod.) 2%

ve veřejném sektoru (např. daně, pokuty a jiné správní poplatky)

16%

12%

v oblasti kultury (např. kino, divadlo, koncerty, festivaly)

10% 16%

v oblasti dopravy (MHD, autobus, vlak, taxi, apod.) ve školství (MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ, školní jídelny, družiny)

18% 13% 13%

v oblasti sportu (fitness, bazén, lyžařský vlek, apod.) jiné (uveďte příklad)

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Další otázka průzkumu byla směrována do budoucnosti platebních karet, kde jsem se respondentů zeptala, kde více by platební kartou chtěli platit, v jaké oblasti zboţí a sluţeb. Nejvyšší procentuální část připadá na oblast dopravy (MHD, autobus, vlak, taxi, apod.) a to konkrétně 18%. Následovaná oblastí pošty a zdravotnictví, kde o pouhé 2% méně respondentů, kteří by chtěli za sluţby v této oblasti (na poště, u lékaře, na pohotovosti, pobyt v nemocnici, apod.) platit platební kartou. Se shodnými 13% se na dalších místech umístili oblast veřejného sektoru (daně, pokuty, správní poplatky, apod.) a kultury (divadla, kina, koncerty, festivaly, apod.). Dále 12% respondentů zvolilo oblast sportu (fitness, bazén, 70

lyţařský vlek, apod.) a školství (mateřské školy, základní, střední nebo vysoké školy, školní jídelny nebo druţiny, apod.). 2% respondentů uvedlo vlastní názor, kdy by platební kartou chtěli více platit a to např. v restauraci, za rychlé občerstvení, apod.

Graf č. 10: Umíte si do budoucna přestavit zrušení hotovosti a placení za veškeré zboží, služby pouze platební kartou nebo jiným bezhotovostním prostředkem?

15%

17% rozhodně ano spíše ano spíše ne

31%

rozhodně ne 37%

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Vzhledem k tomu, ţe placení platební kartou raketově roste a vedle toho zároveň klesá platba mincemi a bankovkami, směrovala má poslední otázka do budoucnosti, kdy v současné době jiţ některé státy váţně uvaţují o zrušení hotovosti. Dokáţou si naši občané představit zrušení hotovosti a placení za veškeré zboţí a sluţby pouze platební kartou nebo jiným bezhotovostním prostředkem? Více jak polovina respondentů, konkrétně 54% se s touto myšlenkou do budoucna ztotoţňují, z toho 37% respondentů je této zásadní změně nakloněno a 17% respondentů by ji rozhodně přijalo. Naopak zamítavě se k této otázce postavilo 46% respondentů.

71

Shrnutí výsledků průzkumu Z výše uvedeného výzkumu jsem zjistila následující poznatky, které rozděluji do jednoduchého přehledu ve třech oblastech, které jsem si stanovila před zahájením průzkumu jako cíl zjištění. Tabulka č.16: Zkušenosti s využitím platebních karet

nejpoužívanější nejčastější četnost typ použití debetní karta

téměř denně

nejčastější typ použití platba u obchodníka

nejčastější využití doplňkových služeb

nejčastější motivace k použití

ţádné

pohodlí

Zdroj: vlastní průzkum, vlastní zpracování

Tabulka č. 17: Povědomí a zájem o novinky a trendy v platebních kartách

bezkontaktní platební karta bezkontaktní technologie vyuţívána

informace o novinkách ANO

zájem o platební kartu v mobilu NE

Zdroj: vlastní průzkum, vlastní zpracování

Tabuka č.18: Názor na budoucnost platebních karet život bez platební karty ne

zájem platit kartou v oblasti dopravy zdravotnictví na poště Zdroj: vlastní průzkum, vlastní zpracování

72

zrušení hotovosti ano

4. Budoucnost platebních karet Klasické platební karty jsou jiţ pomalu minulostí. Budoucnost patří internetu a mobilním platbám. Tak jak se postupně rozšiřují nové technologie, které budou hýbat budoucností, tak se postupně platební karty začínají objevovat i na nových místech, roste počet akceptačních míst a některé zahraniční země začínají uvaţovat o zrušení hotovosti.

4.1 Platební karty v nových sektorech Platební karty se postupně začínají objevovat i v nových sektorech. I dle mého průzkumu jsou platební karty na nových místech mimo klasického placení v obchodech, velmi ţádané. Platební karta ve finanční správě Platební karty představují také moţnost, jak bojovat s černou a šedou ekonomikou, kterou tvoří cca 16% českého hospodářství. V České republice oproti evropskému průměru probíhá stále velké mnoţství hotovostních plateb. Stát, veřejná správa má tak velmi omezenou moţnost evidence, kontroly hotovostních transakcí.

Stát proto rád uvítá rozšíření

bezhotovostního placení, připravuje se moţnost, ţe platby ve veřejné správě – na finančních úřadech, daně budeme platit také platební kartou. Jednotlivé platby kartou by tak zanechávaly elektronickou stopu, coţ pomůţe omezit daňové úniky.82 1. ledna 2015 měl být finanční správou spuštěn projekt on-line platba daní a zároveň měly být na několika vybraných finančních úřadech uvedeny do testovacího provozu platební terminály. Plátci daní v Česku mohli získat novou moţnost platit prostřednictvím platební brány a platební karty. Od projektu ale bylo nakonec ustoupeno a to zejména z důvodu vysoké finanční náročnosti projektu. Finanční správa se totiţ na niţších poplatcích za platby kartou dohodla pouze s karetní asociací MasterCard. MasterCard poţadoval za kaţdou transakci kartou fixní poplatek v řádu jednotek korun. S karetní společností Visa ale k ţádné dohodě na úlevě poplatku nedošlo, takţe z plateb kartami Visa by musela finanční správa i nadále odvádět více neţ procento z výše kaţdé transakce, coţ by pro stát znamenalo se připravit o

82

Hovorka, J:Probyznys.info. [online]Dostupné z:http://probyznysinfo.ihned.cz/finance-dane/c1-63408770-on-line-platbadani-se-zatim-odklada.[cit.2015-01-21].

73

část vybraných daní.

83

S tímto projektem dále souvisí i záměr státu na zavedení platebních

terminálů se zabudovanou registrační pokladnou, kdy obchodník umoţní svému zákazníkovi zaplatit platební kartou a zároveň bude mít evidované jednotlivé platby a to vše za jednu cenu84. Platební karta na poště V průběhu letošního roku 2015 chce Česká pošta umoţnit úhradu za své sluţby prostřednictvím platební karty. V současné době se dá na poště platit pouze kartami ČSOB a její značky Era Poštovní spořitelna. Banka je tzv. aliančním partnerem pošty, provozuje na poštách své pobočky a také platební terminály, proto pošta za platby kartami ČSOB nemusí platit ţádné poplatky. Jako hlavní důvod, proč doposud na pobočkách nelze platit jinými kartami, jsou podle pošty vysoké poplatky, které by pošta musela ze svých sluţeb odvádět. Hlavním problémovým produktem pošta uvádí poštovní poukázky, dobírky nebo platbu SIPO v hotovosti, při kterých lidé přes poštu hradí pevně dané částky třetím stranám. Pošta si do této částky nemůţe „schovat“ poplatek za provedení transakce a příp. i marţi.85 Vedle technického řešení s rozšířením platebních karet do budoucna velmi úzce souvisí i zajištění ekonomicky přijatelného modelu akceptace karet, tj. výše poplatku, kterou obchodník hradí z kaţdé transakce kartou vydavateli karet. Platební karta v dopravě V dnešní hektické době vzrůstají nároky na rychlejší odbavení i v dopravě při koupi jízdenky. Jak jsem uvedla v předešlých kapitolách, platební kartou zákazníci za své nákupy platí stále menší částkou, proč tedy platební kartou neplatit i třeba za jízdenku, kterou běţně hradíme mincemi? Budoucnost v oblasti dopravy tak představuje nejnovější metody elektronického odbavování cestujících. Během loňského roku jsme se mohli ve vybraných městech setkat s bezkontaktními automaty na jízdenky. Jednalo se o město Praha, Plzeň, Liberec, Brno.

83

Hovorka, J:Probyznys.info. [online].Dostupné z:http://probyznysinfo.ihned.cz/finance-dane/c1-63408770-on-line-platbadani-se-zatim-odklada.[cit.2015-01-21]. 84 Nouzvoá, P.:Probyznys.info. [online].Dostupné z:http://probyznysinfo.ihned.cz/c1-62988620-od-pristiho-roku-budemozne-zaplatit-danove-priznani-platebni-kartou. [cit.2014-10-22]. 85 Hovorka, J., Vokurková, K:Aktuálně.cz. [online].Dostupné z:http://zpravy.aktualne.cz/finance/ceska-posta-platebnikarta/r~5cb946a8506511e4af1f002590604f2e/.[cit.2014-10-13].

74

Vzhledem k tomu, ţe se jedná o probíhající pilotní programy a nejsou touto sluţbou pokryta ostatní města, povaţuji platební karty v dopravě stále za otázku budoucnosti. Loňskou novinkou jsou stacionární automaty. Jsou to obyčejné automaty na jízdenky doplněné o dotykový panel a bezkontaktní čtečku karet. V automatu se dá jako doposud běţně platit i mincemi. Od června 2014 můţeme tento automat na jízdenky vyzkoušet v Praze ve stanici metra Národní třída, dále pak od srpna 2014 v Liberci a od podzimu 2014 také i v Brně. Bezkontaktní kartou lze také zaplatit v Praze na Letišti Václava Havla a Hlavním nádraţí. O tento automat na jízdenky je mezi cestujícími velký zájem. Např. v Liberci od doby instalace byla prostřednictvím automatu provedena asi třetina transakcí platební kartou a zároveň se zvedl počet prodaných lístků o třetinu. 86 Město Liberec je zároveň prvním městem, které umí své cestující odbavit elektronicky přímo v dopravním prostředku. Zakoupení jízdenky bezkontaktní kartou nebo telefonem přímo v tramvaji EVO2 bylo oficiálně představeno 20. září 2014, do ostrého provozu bylo spuštěno v listopadu 2014. Ve spolupráci s Dopravním podnikem měst Liberce a Jablonce, společností MasterCard a bankou ČSOB vznikl tzv. validátor. Celý proces je velmi jednoduchý. Nastoupíme do tramvaje, přistoupíme k validátoru, zvolíme si typ jízdenky a přiloţíme bezkontaktní kartu nebo telefon s NFC. Validátor nám pak vytiskne klasickou jízdenku. Bohuţel této sluţby bylo moţné vyuţít doposud pouze v jedné liberecké tramvaji. 87 Dle slov ředitele DPMLJ pana Luboše Wejnara zaznamenal pilotní projekt velký ohlas a proto v průběhu 2. pololetí roku 2015, plánují rozšíření na veškerá tramvajová vozidla na lince Lidové sady – Horní Hanychov, coţ sčítá asi 30 tramvají. 88 Další pilotní projekt byl také spuštěn na podzim 2014 v Brně, kde byly nainstalovány celkem 3 automaty s moţností bezkontaktní platby ve spolupráci Dopravního podniku města Brna se společností MasterCard, ČSOB a Mikroelektronika. Prvním dopravním podnikem České republiky, který umoţní platit bezkontaktně ve všech vozech MHD, bude Plzeňský městský dopravní podnik. Ten se společností MasterCard a banky ČSOB finalizuje systém, který se plně vyrovná modernímu dopravnímu řešení, 86

Korb, K.:Nearfield.cz. [online].Dostupné z:http://nearfield.cz/clanky/v-liberci-si-ode-dneska-koupite-jizdenkubezkontaktne-160. [cit.2015-01-21]. 87 Korb, K:Nearfield.cz. [online].Dostupné z:http://nearfield.cz/clanky/v-liberci-si-ode-dneska-koupite-jizdenkubezkontaktne-160. [cit.2014-09-20]. 88 Fajmon, M:Nearfield.cz.[online].Dostupné z:http://nearfield.cz/clanky/v-doprave-nastupuje-revoluce-mastercard-je-jejisoucasti-172. [cit.2015-01-29].

75

s kterým se můţeme setkat v zahraničí. Jednou bezkontaktní platební kartou bude moţné zakoupit neomezený počet jízdenek, přičemţ majiteli se z karty nestrhne kaţdá jízdenka zvlášť, ale vţdy se odečte aţ souhrnná částka za určité období. Spuštění plného provozu se očekává v polovině letošního roku, kdy by mělo být kaţdé vozidlo MHD vybaveno jedním terminálem. 89 V lednu 2015 VISA ve spolupráci s Arrivou, Českou spořitelnou a Telmaxem spustili první komerční projekt placení bezkontaktní kartou v meziměstských a příměstských autobusech. VISA dále jedná s dalšími zástupci měst Praha, Brno a Ostrava.90 Toto moderní pouţití platební karty v dopravě otevírá do budoucna moţnost přejít na moderní systém odbavení, který by mohl nahradit v plné míře papírové jízdenky. Zároveň to přináší i významné plus pro jednotlivé dopravní podniky, kterým se díky zabudovaným bezkontaktním automatům v dopravním prostředku, mohou zvýšit příjmy za prodané lístky a následně to také zcela jistě povede i k niţšímu počtu černých pasaţérů. Zároveň dopravní podniky ušetří na nákladech na vydání karet, protoţe bankovní kartu vlastní téměř kaţdý cestující. A nesporná výhoda je jistě to, ţe bankovní karty jsou otevřeným systémem, jsou navzájem kompatibilní, je moţné pouţít karty vydané v České republice, tak i v zahraničí. 91 Obrázek č.14:Validátor

Zdroj:Nearfield.cz

Obrázek č.15:Bezkontaktní automat na jízdenky

http://nearfield.cz/clanky/v-doprave-nastupuje-revoluce-mastercard-je-jeji-soucasti-172

89

Fajmon, M.:Nearfield.cz. [online]. Dostupné na adrese:http://nearfield.cz/clanky/v-doprave-nastupuje-revolucemastercard-je-jeji-soucasti-172. [cit.2015-01-29]. 90 Dusová, V.:Finparada.cz. [online]. Dostupné na adrese:http://finparada.cz/2544-Jak-si-stoji-Ceska-republika-v-oblastibezkontaktniho-placeni-kartou.aspx. [cit.2015-02-06]. 91 Časopis Bankovnictví, 05/2014,str..42 Pavel Juřík

76

4.2 Platební karty jako designový prvek Bezkontaktní platební karta není omezena pouze svým klasickým tvarem ve formě plastové kartičky. V současné době především v zahraničí můţe být karta zabudována do různých věcí, které běţně pouţíváme, funguje pak jako nosič k platbám za zboţí a sluţby. Moderní design platební karty zároveň znamená pro banku nástroj jak oslovit stávající zákazníky a potenciální zákazníky. Platební karta v hodinkách Myslím si, ţe vedle platební karty v mobilu se do budoucna i v České republice ve velké míře rozšíří platební karta v hodinkách. Jedná se o platební kartu, která není na klasickém plastovém nosiči, ale je zabudována do speciálních hodinek. V sousedním Slovensku, je jiţ platební karta v hodinkách klienty bank vyuţívána od r. 2009.92 Na podzim roku 2014 představil Apple a Samsung chytré hodinky, které umoţňují bezkontaktní platby. Obě společnosti chystají pro rok 2015 vydat novou generaci hodinek, které budou vybaveny senzorem otisku prstů, pomocí kterého bude moţné bezkontaktní platby autorizovat. Další moţností je autorizace, která by probíhala pomocí čtyř senzorů, které jsou umístěny na zádech hodinek a analyzují uţivatelovu kůţi. Přesná technologie tohoto řešení není bohuţel zatím známa. 93 Obrázek č. 16: Hodinky s platební kartou

zdroj: www.mobil.idnes.cz,dostupné z: http://mobil.idnes.cz/hodinky-samsung-platby-0vi/mob_samsung.aspx?c=A140920_023011_mob_samsung_ada

92

Byznys.ihned.[online]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-38465150-hodinky-jako-platebni-karta-neukazuji-vam-kolikje-hodin-chci-jen-zaplatit. [cit.2009-09-29]. 93

Mobil.idnes.cz [online]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/hodinky-samsung-platby-0vi/mob_samsung.aspx?c=A140920_023011_mob_samsung_ada. [cit.2014-09-25].

77

4.3 Nové možnosti akceptace platebních karet Vedle technického řešení s rozšířením platebních karet do budoucna velmi úzce souvisí i zajištění ekonomicky přijatelného modelu akceptace karet, tj. výše poplatku, kterou obchodník hradí z kaţdé transakce kartou vydavateli karet.

4.3.1 Mobilní platební terminály Hlavní klíčový ukazatel v odklonění hotovosti je počet akceptačních míst, kde se dá platební kartou platit. Stále můţeme najít spoustu obchodních míst, kde probíhá tisíce plateb v řádu desítek, stovek korun a platební kartou se zde stále neplatí. Příkladem mohou být trţnice, večerky, trafiky nebo i oblast sluţeb – drobné opravy v domácnosti, apod. To je v podstatě i hlavním důvodem, proč vznikají mobilní platební terminály. Terminál propojený s mobilním telefonem představuje moţnost jednodušší a levnější verze terminálu, coţ bude dále do budoucna zvětšovat akceptační síť. Jedná se o přenosný mobilní terminál (takzvaný mobilní POS terminál), ke kterému potřebujeme chytrý telefon nebo tablet s operačním systémem Android (od verze 4.1) nebo iOS (od verze 6) s datovým připojením. Mobilní terminál přijímá všechny typy plateb kartou, tedy čipové, přes magnetický prouţek nebo bezkontaktní. Zákazníkovi stačí jen klasická platební karta, nepotřebuje chytrý telefon.

4.3.2 Regulace poplatku Interchange fee Tak jak se platební karty úspěšně prosazují v inovacích, můţe tento pokrok pozastavit regulace mezibankovních poplatků. V následující kapitole se podíváme na poplatky spojené s platebním terminálem, které jsou velkou měrou ovlivněny mezibankovním poplatkem Interchange fee. Cílem kaţdého podnikatele - obchodníka je maximalizace zisku. V dnešní době, kdy stále roste platba kartou před platbou v hotovosti, musí být pro většinu obchodníků pořízení platebního terminálu velkou motivací, vedoucí k dosaţení vyšších trţeb. Pro obchodníky ale představuje výše poplatku z kaţdé transakce kartou zároveň náklad, coţ můţe pro řadu obchodníků naopak být demotivující. A jak velký poplatek účtuje v současné době banka obchodníkům? Předpokládá se sníţení poplatku do budoucna? Obchodníci odvádějí bance z kaţdé transakce na platebním terminálu cca 1,5 – 3,0 %. Cenové podmínky pro konkrétního 78

obchodníka závisí především na průměrné výši měsíčního obratu obchodníka a na průměrné výši a počtu pravděpodobných transakcí. Čím větší má obchodník obrat, tím lepší podmínky od banky můţe dostat. V České republice dnes neexistuje velký obchodní řetězec, který by nenabízel moţnost platby prostřednictvím platební karty. Ale řada středních a malých obchodníků stále akceptaci platebních karet odmítá, protoţe na tomto způsobu úhrady za nabízené zboţí a sluţby prodělává. Především pro malé obchodníky, můţe být výše poplatku devastační. Platební terminál se jim vyplatí pouze v případě, ţe prodávají sortiment s vyšší marţí. Navíc jsou s tím spojeny další náklady pro obchodníka. Samotný platební terminál si můţe obchodník koupit nebo mu ho banka můţe zdarma či za úplatu pronajmout. Dle mého názoru je velmi těţké dojít ke konečné verzi výše poplatku, který bude vyhovovat všem zúčastněným stranám. Je výhodnější procentuální nebo konstantní poplatek? Např. v případě platby kartou za nákup ve výši 1 000,-Kč a na druhé straně platby kartou za nákup ve výši 100 000,-Kč je v případě pouţití procentuálního poplatku, rozdíl výše poplatku markantní. Přitom náklady na provedení celé transakce jsou stejné bez ohledu na objem částky. Z tohoto důvodu nám tento typ poplatku můţe připadat jako nesmysl. Ale na druhou stranu, pokud by byl poplatek konstantní, tak by tím byly výrazně ovlivněny platby malých částek, které by se uskutečňovaly v minimálním mnoţství, coţ není vzhledem k rozvoji karetního trhu ţádoucí. Procentuální poplatek nemusí také vyhovovat určitému segmentu obchodníků. Někteří obchodníci přenášejí náklady spojené s akceptací platebních karet na zákazníka. S tím mám bohuţel vlastní zkušenost na jedné čerpací stanici pohonných hmot v Liberci. Jakmile jsem pokladní oznámila, ţe nákup uhradím platební kartou, byla mi k ceně nákupu připočítána přiráţka, coţ mě docela rozhořčilo. Zároveň jsem byla obsluhou čerpací stanice upozorněna, ţe tato informace je uvedena na stojanu, ale toho jsem si nevšimla. Systém platebních karet je financován hlavním poplatkem, tzv. Interchange fee. Jedná se o mezibankovní servisní poplatek, který hradí banka obchodníka bance drţitele platební karty (zákazníka). Evropská komise v roce 2013 předloţila návrh na omezení poplatků za platbu kartou. Výše tohoto poplatku je v kaţdé zemi jiná. V České republice se pohybuje od 0,5% do 1,5%. Vyšší úroveň je jen v Polsku, na Kypru a v případě VISA karet v Německu.94Tento poplatek si inkasuje banka obchodníka, která si ho rozdělí s bankovním domem klienta, jeţ u

94

iDnes.cz [online].Dostupné z:http://ekonomika.idnes.cz/evropsky-parlament-schvalil-regulaci-poplatku-za-platbu-kartoup8w-/eko_euro.aspx?c=A150310_171914_eko_euro_fih. [cit.2015-10-03].

79

zmiňovaného obchodníka platí kartou. Navrhovaná výše sníţeného poplatku je u debetních karet maximálně 0,1 % a u kreditních karet maximálně 0,3 %. Regulaci tohoto poplatku schválil dne 10.3.2015 Evropský parlament u debetních karet ve výši 0,2% a u kreditních karet ve výši 0,3% s platností od září 2015. Omezení poplatků má přinést roční úsporu 730 miliónů eur (20 miliard Kč) na straně spotřebitelů a 6 miliard eur (163,6 miliardy Kč) na straně obchodníků. 95 Otázka je, co po zavedení sníţení poplatků nastane. Vydělá obchodník více nebo se sníţený poplatek promítne zlevněním zboţí a sluţeb? Jak k tomu přistoupí banky, jak se s touto citelnou ztrátou vypořádají? Nebude sníţení tohoto poplatku demotivující pro banky? Bude se i za předpokladu niţšího poplatku dále rozvíjet bezhotovostní platební systém? Je moţné, ţe výše poplatku bude v konečné fázi přenesena na zákazníka. Podle studie VŠE v Praze je doloţeno, ţe regulace můţe omezit Českou republiku v inovacích. Studie uvádí, ţe při stanovení stropu mezibankovního poplatku pod trţní úroveň, můţe dojít k poklesu zájmu o rozvoj bezhotovostního platebního systému. Sníţí se investice do technologického rozvoje, dojde k poklesu financování marketingových aktivit, zvýšení ceny ostatních sluţeb bezhotovostního platebního systému a v konečném důsledku povede ke zvýšení cen platebních sluţeb ve formě zvýšení ceny karet a dalších bankovních poplatků. 96 Tabulka č. 19: Přehled nákladů na karetní transakci v současnosti Klient

Obchodník

Banka

0 Kč

provize z každé transakce ve výši 1,5 - 3,0% (podle velikosti kartového obratu)

interchange fee vydavatelské bance ve výši 0,5 - 1,5%

poplatek za terminál

poplatky karetní asociaci poplatek autorizačnímu centru

Zdroj: Časopis Bankovnictví 05/2014, Pavel Juřík, zpracování: vlastní

95

iDnes.cz, [online]. Dostupné z:http://ekonomika.idnes.cz/evropsky-parlament-schvalil-regulaci-poplatku-za-platbu-kartoup8w-/eko_euro.aspx?c=A150310_171914_eko_euro_fih. [cit.2015-10-03]. 96 Vse.cz. [online]. Dostupné z: http://srsv.vse.cz/wp-content/uploads/2013/09/interchange-fee-cz2.pdf. [cit.2013-08-01].

80

Tabulka č. 20: Přehled možných nákladů na karetní transakci v budoucnosti (po snížení poplatku interchange fee) Klient

Obchodník

0 Kč

provize z každé transakce ve výši 0,8 - 2,3% (podle velikosti kartového obratu)

Banka interchange fee vydavatelské bance u debetních karet ve výši 0,2% u kreditních karet ve výši 0,3%

poplatek za terminál

poplatky karetní asociaci poplatek autorizačnímu centru

Zdroj: Časopis Bankovnictví 05/2014, Pavel Juřík, zpracování: vlastní

V tabulce nejsou zahrnuty poplatky za připojení, interní náklady bank a obchodníků.

4.4 Zrušení hotovosti Platební karty, bezhotovostní platby, způsoby a moţnosti bezhotovostního placení jsou na takovém vzestupu, ţe pouţívání hotovosti v některých zemích je na ústupu. Některé státy analyzují moţnosti jejího zrušení a např. Švédsko, Izrael, Norsko o tom velmi váţně uvaţují. Např. Švédsko je první země na světě, kde se začaly pouţívat papírové peníze a nyní vše směruje k tomu, ţe se Švédsko stane první zemí, kde dojde k úplnému zrušení hotovostních peněz a následnému přechodu na elektronické platební prostředky. V současné době se provádí ve Švédsku 3% plateb v hotovosti, v celé Evropské unii se tento ukazatel pohybuje v průměru okolo 9%.97 Zde je vidět, ţe se Švédsko snaţí výši hotovosti v oběhu aktivně sniţovat. Hlavními překáţkami pro zrušení hotovosti jsou stále drobní obchodníci, kteří stále přijímají hotovost a také konzervativní, starší občané, kteří platební karty nevyuţívají a nevěří jim. A jak si představuji budoucnost platebních karet já? Myslím si, ţe rok 2015 bude klíčový pro další rozvoj mobilní technologie. Tak jak si lidé doposud rychle zvykli na bezkontaktní technologii, zvykne si většina postupně i na ostatní novinky. Platební kartu v budoucnu si představuji jako multifunkční, na které budou nahrány i veškeré věrnostní programy, slevy. V podstatě to všechno, co nosíme v peněţence, si můţeme představit, ţe budeme mít díky vyspělé technologii v mobilním telefonu. Někdo v tom můţe vidět nevýhodu pokud „multifunkční“ platební kartu nebo platební kartu v mobilu ztratí. Na druhou stranu v tom 97

Juřík, P.:Archiv.idnes. [online].Dostupné z:http://archiv.ihned.cz/c1-62985950-prvni-vyspele-zeme-vazne-mluvi-ozruseni-hotovosti. [cit.2014-10-22].

81

spatřuji jistou výhodu, pokud k případné ztrátě opravdu dojde, stačí zablokovat pouze jednu platební kartu a odpadnou mi další starosti a další administrativa. Kdyţ zkusíme pohlédnout do hodně daleké budoucnosti, myslím si, ţe je velmi moţné ţe platební karty jako takové najdeme jen v muzeu.

82

Závěr Poslední období je v bankovnictví obdobím technologických inovací. Za hlavního tahouna těchto změn můţeme povaţovat především bezkontaktní placení, za kterým se skrývá celá řada nových technologií a produktů. Cílem mé diplomové práce bylo popsat platební karty, nové technologie a srovnat vývoj technologie platebních karet na českém a zahraničním trhu. S pouţitím dostupné literatury jsem popsala bliţší charakteristiku platebních karet, pokusila jsem se čtenářovi ukázat, ţe platební karta dnes není pouze plastiková karta, ale můţe představovat naprosto nové podoby. Zároveň jsem se snaţila o popis nových technologií, přiblíţení procesu jejich fungování, aby čtenář získal ucelené informace a představu, jak v praxi fungují. Podle toho se následně mohl rozhodnout, která technologie a varianta mu bude nejlépe vyhovovat. Bezkontaktní technologie se začala v zahraničí testovat jiţ v roce 2003, konkrétně v USA a Asii. V této době docházelo v Evropě teprve k přechodu na čipové karty s klasickým kontaktním čtením. Evropa byla tedy ve vývoji této technologie opoţděna. Oproti evropským státům došlo k pozdějšímu posunu vývoje technologie i v České republice. Pro detailní analýzu a celkové srovnání zahraničního karetního trhu a jeho vývoje s trhem platebních karet v České republice, jsem zvolila sousední zemi Slovensko. Z provedené komparace obou zemí vyplývá, ţe trh platebních karet si je velmi podobný. Obliba platebních karet jako nástroje pro naše kaţdodenní nákupy roste, zvyšuje se počet a objem provedených transakcí, počet nově instalovaných platebních terminálů. Pokud však hodnotíme vývoj bezkontaktní technologie, vidíme zde znatelné zpoţdění České republiky oproti Slovensku. Bezkontaktní platební karty, bezkontaktní nálepky, platební karty v mobilu se v České republice začaly významně rozvíjet v roce 2012, na Slovensku jiţ v roce 2010. Bezkontaktní platební karty se nadále ve velké míře a s nepředvídatelnou rychlostí rozvíjí na obou trzích, kaţdoročně se podíl bezkontaktních platebních karet zvyšuje, o čemţ svědčí samotná čísla, uvedená v analýze karetního trhu. Rychlému rozšíření bezkontaktního placení přispívá i rostoucí počet bezkontaktních platebních terminálů. V dalším úspěšném rozvoji bezkontaktních platebních karet, povaţuji za velmi důleţité rozšiřování potřebné celkové infrastruktury pro jejich pouţívání. 83

Platební karty, bezhotovostní platby, způsoby a moţnosti bezhotovostního placení jsou na takovém vzestupu, ţe některé země si pohrávají s myšlenkou hotovost do budoucna úplně zrušit. Hotovost má však stále oproti placení platební kartou převahu v poměru 70:3098. Jednotlivé karetní společnosti, mobilní operátoři se jistě chystají cílit na zbývajících 70% transakcí, které probíhají stále v hotovosti. Je potřeba zpřístupnit nová digitální platební řešení, poskytnout kvalitnější sluţby prodejcům i spotřebitelům, aby placení platební kartou bylo pro spotřebitele ještě jednodušší, chytřejší a bezpečnější. Do nových platebních technologií jsou směrovány vysoké investice, po regulaci mezibankovních poplatků je třeba, aby byli i obchodníci ochotni investovat do rozvoje technologie z toho, co uspoří. Při psaní diplomové práce jsem se bohuţel potýkala s nedostatkem literatury, které na uvedené téma nebylo dosud mnoho vydáno. Při zjišťování informací k praktické části jsem převáţně čerpala z internetových stránek. Dále jsem se telefonicky dotazovala na infolinky jednotlivých bank a v poslední řadě jsem se také osobně dotazovala na pobočkách bank, kde jsem si zahrála na potencionálního klienta, který má zájem o bezkontaktní technologii a zjišťuje moţnosti poskytnutí bezkontaktních produktů. Bezkontaktní platební karty jsou dnes ve většině bank jiţ samozřejmostí. V oblasti technologie NFC jsem z návštěv poboček došla k závěru, ţe většina jejich pracovníků má pouze obecné informace a tak jsem nabyla dojmu, ţe se stále nejedná o produkty kaţdodenního bankovnictví a je zde stále velký prostor pro rozšíření informovanosti. Trh platebních karet a nové technologie se budou i nadále masivně rozvíjet. Z popisu jednotlivých technologií, kterým jsem se v práci věnovala, si dovolím zmínit technologii HCE, o které si myslím, ţe je budoucností, která usnadní další rozvoj bezkontaktních karet. Dle mého názoru, český národ obecně patří mezi příznivce mobilních technologií a proto si dovoluji konstatovat, ţe rok 2015 můţe pro příznivce bezkontaktních plateb znamenat další pomyslný milník v této oblasti.

98

Investujeme.cz[online].Dostupné z:http://www.investujeme.cz/jednou-prilozite-a-nebudete-chtit-platit-jinak/[cit.2014-

10-22].

84

Seznam použité literatury Tištěné monografie 1. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, 2005. ISBN 80-7201-515-X. 2. JUŘÍK, Pavel. Platební karty: Ilustrovaná historie placení. Praha: Libri, 2012. ISBN 978-80-7277-498-2. 3. JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2 přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0195-2. 4. SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přeprac. a dopl.vyd. Praha: Bankovní institut, 2005, 368 s. ISBN: 80-726-5072-6.

Elektronické monografie 1. Bubák, Z. Finparáda: První bezkontaktní platba v ČR. Nový styl placení přichází! [online ]. Dostupné na adrese: http://www.finparada.cz/68-.aspx 2. Česká národní banka, Kurzy devizového trhu [online ]. Dostupné na adrese: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz. jsp 3. Český statistický úřad: Obyvatelstvo – roční časové řady [online ]. Dostupné na adrese: https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_hu 4. Číţek, J. Ţivě: MasterCard příští rok představí NFC karty se čtečkou otisků prstů, [online ]. Dostupné na adrese: http://www.zive.cz/bleskovky/mastercard-pristi-rokpredstavi-nfc-karty-se-cteckou-otisku-prstu/sc-4-a-175828/default.aspx

5. Damborský, M. a kol. Vysoká škola ekonomická v Praze: Role mezibankovního poplatku ve čtyřstranném platebním systému [online ]. Dostupné na adrese: http://srsv.vse.cz/wp-content/uploads/2013/09/interchange-feecz2.pdf 6. Dusová, V. Finparáda: Jak si stojí Česká republika v oblasti bezkontaktního placení kartou? [online ]. Dostupné na adrese: http://finparada.cz/2544-Jak-si-stoji-Ceskarepublika-v-oblasti-bezkontaktniho-placeni-kartou.aspx

85

7. Finexpert: Další novinky k bezkontaktnímu placení [online ]. Dostupné na adrese: http://finexpert.e15.cz/dalsi-novinky-k-bezkontaktnimu-placeni 8. Hovorka, J., Vokurková, K. Aktuálně.cz: Na poště uţ konečně zaplatíte kartou, slibuje podnik [online ]. Dostupné na adrese: http://zpravy.aktualne.cz/finance/ceska-postaplatebni-karta/r~5cb946a8506511e4af1f002590604f2e/ 9. Juřík, P. Archiv Hospodářských novin: První vyspělé země váţně mluví o zrušení hotovosti [online ]. Dostupné na adrese: http://archiv.ihned.cz/c1-62985950-prvnivyspele-zeme-vazne-mluvi-o-zruseni-hotovosti 10. ECB EUROPEAN CENTRAL BANK. Recommendations for the security of internet Paymants, [online ]. Dostupné na adrese: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/recommendationssecurityinternetpaymentsou tcomeofpcfinalversionafterpc201301en.pdf. 11. Kancelář finančního arbitra, [online ]. dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/oblasti/platebni-sluzby.html 12. Karty v bezpečí.cz, [online ]. Dostupné na adrese: http://www.kartyvbezpeci.cz/content/9-bezpecnostbezkontaktnich-platebnich-karet%20%5B

13. Komerční banka. e-Card, [online ]. Dostupné na adrese: http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/e-card.shtml

14. Korb, K. Nearfield: V Liberci si ode dneška koupíte jízdenku bezkontaktně [online ]. Dostupné na adrese: http://nearfield.cz/clanky/v-liberci-si-ode-dneska-koupitejizdenku-bezkontaktne-160

15. Korb, K. Nearfield: Uţ v pondělí vám přiletí karta do telefonu vzduchem [online ]. Dostupné na adrese: http://nearfield.cz/clanky/uz-v-pondeli-vam-prileti-karta-dotelefonu-vzduchem-132 16. Korb, K. Nearfield: Plaťte bezkontaktně uţ i v supermarketech [online ]. Dostupné na adrese: http://nearfield.cz/clanky/platte-bezkontaktne-uz-i-vsupermarketech-42

86

17. Korb, K. Nearfield: Secure element: klíč k mobilním platbám, [online ]. Dostupné na adrese: http://nearfield.cz/clanky/secure-element-klic-k-mobilnimplatbam-20 18. Korb, K. Nearfield: VISA jde na Slovensku do HCE: platební karta v cloudu, [online ]. Dostupné na adrese: http://nearfield.cz/clanky/visa-jde-na-slovensku-do-hceplatebni-karta-v-cloudu-154. 19. Kurzycz, [online ]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcansky-zakonik 20. Luděk, P. Mobilizujeme: NFC technologie – odborný pohled na funkčnost a vyuţití v praxi, [online ]. Dostupné na adrese: http://mobilizujeme.cz/clanky/nfc-technologieodborny-pohled-na-funkcnost-a-vyuziti-v-praxi/

21. MasterCard. Investujeme.cz: Jednou přiloţíte a nebudete chtít platit jinak! karty [online ]. Dostupné na adrese: http://www.investujeme.cz/jednou-prilozite-a-nebudetechtit-platit-jinak/ 22. Mitáček, Z. Finexpert: Budoucnost platebních karet: Bezkontaktní transakce? [online ]. Dostupné na adrese: http://finexpert.e15.cz/budoucnost-platebnich-karetbezkontaktni-transakce

23. Moniová, E. iDnes.cz: Češi mohou uţ osm let vybírat hotovost u pokladny, [online]. Dostupné na adrese: http://ekonomika.idnes.cz/cashback-vyber-hotovosti-senevyrovna-bankomatum-fsc-/ekonomika.aspx?c=A141023_215303_ekonomika_aba

24. Mitáček, Z. Finexpert: Budoucnost platebních karet: Bezkontaktní transakce? [online ]. Dostupné na adrese: http://finexpert.e15.cz/budoucnost-platebnich-karetbezkontaktni-transakce 25. Mošnička, M. Finparáda: Bezkontaktní platby nastupují na český trh [online ]. Dostupné na adrese: http://www.finparada.cz/215-.aspx

26. Naprstek, M. Nfctech.cz: Nový Android KitKat přichází s podporou emulace karet, [online ]. Dostupné na adrese: http://www.nfctech.cz/novy-android-kitkat-prichazi-spodporou-emulace-karet/

87

27. Nouzová, P. ProByznys.info: Od příštího roku bude moţné zaplatit daňové přiznání platební kartou [online ]. Dostupné na adrese: http://probyznysinfo.ihned.cz/c162988620-od-pristiho-roku-bude-mozne-zaplatit-danove-priznani-platebni-kartou 28. Novotný, F. Jablíčkář.cz: Apple vstupuje do oblasti mobilních plateb se sluţbou Apple pay [online ]. Dostupné na adrese: http://jablickar.cz/apple-pay/ 29. Patria online: Karta s ověřením pomocí otisku prstu? [online ]. Dostupné na adrese: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2760364/karta-s-overenimpomoci-otisku-prstu-blabol-u-mastercard-realita-v-2015.html

30. RFID portal, [online ]. Dostupné na adrese: http://www.rfidportal.cz/index.php?page=rfid_obecne 31. Sdruţení pro bankovní karty, [online ]. Dostupné z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html

32. Slovenská banková asociácia, Hospodárenie sektora [online ]. Dostupné na adrese: http://www.sbaonline.sk/files/subory/analyzy/verejne/sektor2014-04.pdf 33. Šulíček, P. Naše peníze: NFC technologie a platba mobilem nahrazuje platební karty [online ]. Dostupné na adrese: http://www.nasepenize.cz/nfc-technologie-a-platbamobilem-nahrazuje-platebni-karty-12468

34. Zdruţenie pre bankové karty Slovenskej republiky, Zoznam členov [online ]. Dostupné na adrese: http://www.zbk.sk/stranka/zoznam-clenov 35. Zítková, P. Archiv Hospodářské noviny: Hodinky jako platební karta [online ]. Dostupné na adrese: http://byznys.ihned.cz/c1-38465150-hodinky-jako-platebni-kartaneukazuji-vam-kolik-je-hodin-chci-jen-zaplatit

88

Seznam grafů Graf č. 1: Počet vydaných platebních karet asociace MasterCard a VISA za období 2004-2014 Graf č. 2: Vývoj počtu transakcí a objemu transakcí z pohledu akceptace karet za období 2010-2014 Graf č. 3: Vývoj počtu transakcí a objemu transakcí v bankomatu za období 2010-2014 Graf č. 4: Přehled skimmingových útoků za období 2010 – 2014 Graf č. 5: Umoţňuje Vaše platební karta bezkontaktní formu placení? Graf č. 6: Máte povědomí o novinkách v oblasti platebních karet (např. platební kartv mobilu, placení kartou s otiskem prstu jako náhrada PIN), apod.? Graf č. 7: Máte zájem o platební kartu v mobilu? Graf č. 8: Umíte si představit ţivot bez platební karty? Graf č. 9: Kde byste chtěl/chtěla platební kartou více platit? Graf č.10: Umíte si do budoucna představit zrušení hotovosti a placení za veškeré zboţí, sluţby pouze platební kartou nebo jiným bezhotovostním prostředkem?

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Integrovaný obvod z Google Nexusu S, který obsahuje secure element Secure MX Obrázek č. 2: Piktogramy pro označení bezkontaktních karet a obchodních míst akceptující bezkontaktní karty Obrázek č. 3: Bezkontaktní platební karta Zwipe MasterCard s čtečkou otisku prstů Obrázek č. 4: Bezkontaktní nálepky k debetním kartám ČSOB, a.s. Obrázek č. 5: Bezkontaktní nálepky k debetním kartám České spořitelny, a.s. Obrázek č. 6: Doporučené umístění nálepky Obrázek č. 7: Bezkontaktní rámeček od Komerční banky, a.s. Obrázek č. 8: Platba platební kartou v mobilním telefonu Obrázek č. 9: Předplacená platební karta Blesk peněţenka Obrázek č. 10: Předplacená platební karta COOP Dobrá karta 89

Obrázek č. 11: Přeplacená platební karta Money Polo VISA Card Obrázek č. 12: NFC pouzdro pro iPhone 4 a 4S Obrázek č. 13: Aplikace emulující platební kartu Obrázek č. 14: Validátor Obrázek č. 15: Bezkontaktní automat na jízdenky Obrázek č. 16: Hodinky s platební kartou

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Karetní asociace platebních karet na celkovém počtu vydaných karet v ČR za rok 2014 Tabulka č. 2: Přehled výše poplatku sluţby cash advance X výběr z bankomatu u 4 největších bank v ČR Tabulka č. 3: Statistika NFC platby za rok 2014 Tabulka č. 4: Vývoj vydaných platebních karet v ČR v letech 2009 – 2013 Tabulka č. 5: Vývoj počtu a objemu transakcí platební kartou v ČR v letech 2009 – 2013 Tabulka č. 6: Vývoj počtu a objemu bankomatů v ČR v letech 2009 – 2013 Tabulka č. 7: Vývoj počtu a objemu transakcí v bankomatu v ČR v letech 2009 – 2013 Tabulka č. 8: Vývoj počtu platebních terminálů v ČR v letech 2009 – 2013 Tabulka č. 9: Vývoj vydaných platebních karet na Slovensku v letech 2009 – 2013 Tabulka č. 10: Vývoj počtu a objemu transakcí platební kartou na Slovensku v letech 2009 – 2013 Tabulka č. 11: Vývoj počtu bankomatů na Slovensku v letech 2009 – 2013 Tabulka č. 12: Vývoj počtu a objemu transakcí v bankomatu na Slovensku v letech 2009 – 2013 Tabulka č. 13: Vývoj počtu platebních terminálů na Slovensku v letech 2009 – 2013 Tabulka č. 14: Celkový počet transakcí platební kartou v EU a v eurozóně v mil. v letech 2009 – 2013 Tabulka č. 15: Celkový objem transakcí platební kartou v EU a eurozóně v mld. EUR 90

v letech 2009 – 2013 Tabulka č. 16: Zkušenosti s vyuţitím platebních karet Tabulka č. 17: Povědomí a zájem o novinky a trendy v platebních kartách Tabulka č. 18: Názor na budoucnost platebních karet Tabulka č. 19: Přehled nákladů na karetní transakci v současnosti Tabulka č. 20: Přehled moţných nákladů na karetní transakci v budoucnosti

Seznam schémat Schéma č. 1: Autorizace transakce platební kartou Schéma č. 2: Clearing transakce platební kartou Schéma č. 3: Settlement transakce platební kartou Schéma č. 4: Jak funguje platební karta s otiskem prstu Schéma č. 5: Platba bezkontaktní platební kartou

Seznam zkratek ČR

Česká republika

PK

platební karta

SR

Slovensko

Seznam příloh Příloha č.1: Nezbytné náleţitosti platební karty Příloha č.2: Přehled doplňkových sluţeb k platebním kartám Příloha č.3: Piktogramy 3D Secure Příloha č.4: Vzor ţádosti o PK v mobilu přes internetové bankovnictví Příloha č.5: Vzor emailu – nabídka účasti testovaní v NFC platbách mobilem Příloha č.6: Bankomat – skimmovací zařízení 91

Příloha č.7: Ukázka web stránek, kde se mají zadávat data o PK Příloha č.8: Výsledky MPRI – Index připravenosti pro mobilní platby Příloha č.9: Doplňkové otázky vlastního průzkumu Příloha č.10:Dotazník vlastního průzkumu

92

Příloha č.1 NEZBYTNÉ NÁLEŽITOSTI PLATEBNÍ KARTY Označení vydavatele karty Vydavatelé karet mohou vydávat platební karty na základě licencí od některé z asociací, které mají dohodu s obchodníky o akceptaci karet a zařizují také zúčtování platby k vydavateli. Světově nejrozšířenější asociace vydavatelů karet jsou VISA, MasterCard, American Express, Diners Club, Discover Financial, JCB Card. Jméno drţitele platební karty Platební karty jsou vydávány zásadně na jméno drţitele platební karty a jsou nepřenosné. Drţitelem můţe být majitel účtu nebo zmocněná osoba k účtu. Číslo platební karty Obsahuje 16 aţ 19 znaků, první dvě místa určují druh platební karty, dalších 5 míst určuje vydavatele karty, posledních 8 aţ 13 znaků slouţí k identifikaci konkrétního drţitele karty.99 Platnost platební karty Je vyznačena jako měsíc a rok a uvádí konec platnosti karty nebo začátek platnosti karty, banky obvykle vydávají karty s platností 3 roky. O blíţícím se konci lhůty mohou být klienti informováni na bankomatech dané banky nebo písemně. Podpis na platební kartě Platební karta musí být podepsána drţitelem karty, jinak je neplatná.

99

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, 2005. ISBN 80-7201-515-X. str. 372.

93

Záznam dat na platební kartě Hladký tisk Karty tohoto typu lze pouţít u obchodníků, kteří jsou vybaveni elektronickým terminálem, na internetu a pro výběr z bankomatů. Nelze s nimi platit u obchodníka, který je vybaven pouze mechanickým imprinterem. Reliéfní písmo (embossing) Identifikační údaje drţitele karty jsou vyraţeny přímo na platební kartě. Lze s nimi platit v obchodech, vybavených elektronickým platebním terminálem, ale i v obchodech, které umoţňují platbu pouze mechanickým imprinterem. V případě mechanického imprinteru dojde k otisku údajů na platební kartě a drţitel karty následně potvrdí svým podpisem částku transakce. Magnetický proužek Informace o kartě jsou zaznamenávány v magnetickém prouţku. Především jsou zde uloţeny informace jako je jméno drţitele karty, číslo karty a PIN. Nevýhodou magnetického prouţku je omezená kapacita záznamu dat ve výši 1288 bitů.100 Čipové karty Údaje o kartě jsou zaznamenávány v mikročipu. Čip má oproti magnetickému prouţku velkou kapacitu, který obsahuje identifikaci karty, aktuální stav konta a celou řadu dalších dat. Hybridní karty Jedná se o karty, které jsou vybavené jak čipem, tak i magnetickým prouţkem. Tyto karty pokrývají přechodné období, kdy všechna zařízení nejsou upravena na čtení čipových karet. Ochranné prvky CVC2, CVV2 Jedná se o bezpečnostní 3-číselný kód karetní společnosti, který se nachází na druhé straně platební karty na podpisovém prouţku.

100

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, 2005. ISBN 80-7201-515-X. str. 373.

94

Příloha č.2 PŘEHLED DOPLŇKOVÝCH SLUŽEB K PLATEBNÍM KARTÁM KB Typ karty Embosované platební

Pojistný program Cestovní pojištění

karty, Embosovaná G2

Služby -

karta, Stříbrná firemní

(údaje k 30.4.2015)

karta, Prestige Card

pojištění léčebných výloh pro drţitele platební karty a děti do 21 let do výše 1.000.000,- Kč pojištění odpovědnosti za škodu pro drţitele platební karty a děti do 21 let do výše 1.000.000,-Kč

firemní, Kreditní karta Master Card, Dynamic Card

Asistenční sluţba pro

-

motoristy

Zlatá karta a Zlatá

Cestovní pojištění

-

firemní karty -

Kreditní karta Lady

Elite program

karta, Kreditní karta A

-

karta

Sluţební platební karta MasterCard

-

Master Card Business Selection

-

95

asistenční program pomoci na silnici v příp. poruchy nebo nehody po celé ČR (nonstop sluţby dispečinkem, 60 minut zdarma práce mechanika, odtaţení nepojízdného vozidla do vzdálenosti 50 km, zajištění náhradního vozidla, apod.) sleva ve výši 2,2% na nákup pohonných hmot u Benzina pojištění léčebních výloh pro drţitele platební karty, manţela/manţelku a dítě do 21 let do výše 2.000.000,- Kč úrazové pojištění pro drţitele platební karty, manţela/manţelku a dítě do 21 let do výše 200.000,-Kč atraktivní výhody ve značkových obchodech a restauracích nonstop alarm centrum (osobní asistenti) vstup zdarma do letištního salónku na Letišti Václava Havla Praha speciální nabídky od vybraných partnerů (Google, Infinity, RAAB Karcher, atd.) vstup zdarma do letišt. salónku na Letišti Václava Havla, exkluzivní duty free nabídka osobní asistenti nonstop alarm centra (home asistence, auto asistance, právní asistance, atd.)

Příloha č. 3 PIKTOGRAMY 3D SECURE

96

Příloha č. 4 VZOR ŽÁDOSTI O PK V MOBILU PŘES INTERNETOVÉ BANKOVNICTVÍ GE MONEY BANK

97

98

99

Příloha č.5 VZOR EMAILU – NABÍDKA ÚČASTI TESTOVÁNÍ V NFC PLATBÁCH MOBILEM (ČSOB VE SPOLUPRÁCI S T-MOBILEM)

100

Příloha č. 6 BANKOMAT – SKIMMOVACÍ ZAŘÍZENÍ NAINSTALOVANÉ NA ORIGINÁLNÍ VSTUP PRO KARTU (překrývá originální vstup)

Lišta s tajnou kamerou pro nahrávání PINů

101

K umístění kopírovacího zařízení je použita lišta, která překrývá celý vstup pro kartu, pro zjištění PIN opět použita lišta s kamerou.

Bankomat bez nezákonného zásahu a úprav

102

Upravený bankomat

Odejmuté kopírovací zařízení z bankomatu

Další verze kopírovacího zařízení, kdy celý vstup pro kartu i jeho okolí je překryto, pro získání PINů je v tomto případě použit falešný panel s klávesnicí.

103

Příloha č. 7 UKÁZKA WEB STRÁNEK, KDE SE MAJÍ ZADÁVAT DATA O PK

104

UKÁZKA PODVODNÝCH STRÁNEK

105

VÝSLEDKY MPRI – INDEX PŘIPRAVENOSTI PRO MOBILNÍ PLATBY Příloha č.8

106

Příloha č. 9 DOPLŇKOVÉ OTÁZKY VLASTNÍHO VÝZKUMU

Využíváte platební kartu? ano

ne

1%

99%

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Z celkového počtu 209 respondentů, nevyuţívají platební kartu 2 respondenti. Ti po odpovědi na tuto otázku slovem NE, dotazník bez zaznamenávání uzavřeli.

Jaký typ platební karty využíváte? 6% debetní 23% kreditní (úvěrová) nevím, jaký typ platební karty vlastním

71%

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Na výše uvedenou otázku bylo moţné vybrat z více odpovědí. Ze 71% dotázaných dávají přednost debetní platební kartě. 23% respondentů vyuţívá kreditní kartu. 6% respondentů 107

uvedlo, ţe nevědí, jaký typ platební karty vlastní, tzn. ţe rozdílu mezi základní typem debetní a kreditní karty nerozumějí. I v praxi se často setkávám s tím, ţe velká část klientů neshledává rozdíl mezi debetní a kreditní platební kartou. Rozdíl je přitom zásadní ve způsobu čerpání peněz a proto řada klientů z tohoto důvodu můţe mít později překvapena, ţe mu obchodník v bance zřídil kreditní, úvěrovou kartu místo debetní karty.

Jak často platební kartu využíváte? 6% téměř denně 33%

párkrát za měsíc 61%

výjimečně

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Následující výsledek vypovídá o tom, ţe 61% respondentů vyuţívají platební kartu velmi často a to téměř kaţdý den, 33% respondentů ji pouţívají párkrát do měsíce a zbylých 6% pouţívají platební kartu výjimečně. Zde je jasné, ţe platební karta se stala pro většinu z nás téměř samozřejmou pomůckou.

108

K čemu nejčastěji platební kartu využíváte? výběr hotovosti z bankomatu

0% 8%

10%

platba kartou u obchodníka

pro internetové transakce

platební kartu nepoužívám, vlastním ji pouze pro využití doplňkových služeb

82%

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

U otázky nejčastějšího vyuţití platební karty uvedlo 82% dotázaných platbu kartou u obchodníka, kdy pro majitele karty jde také o nejlevnější způsob placení, oproti výběru z bankomatu, které zvolilo 10% respondentů, si většina bank účtuje poplatek. Zde je vidět, ţe platební karta je vyuţívána nejčastěji k nákupům v obchodech. 8% respondentů platební kartu vyuţívá nejčastěji pro internetové transakce a pouhé 1 dotázaný vyuţívá platební kartu pouze pro doplňkové sluţby jako je např. cestovní pojištění v rámci platební karty zdarma, asistenční sluţby pro motoristy zdarma, slevové a věrnostní programy, apod.

109

Které doplňkové služby platební karty nejčastěji využíváte? cestovní pojištění 22%

60%

slevové, věrnostní programy

14%

asistenční služby pro motoristy ostatní

1% 3%

nevyužívám žádné doplňkové služby

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Výše uvedený graf vypovídá o tom, ţe více jak polovina dotázaných nevyuţívá k platební kartě ţádné doplňkové sluţby. Většina bank nabízí doplňkové sluţby v rámci platební karty zdarma a z praxe mohu potvrdit, ţe hodně klientů o této sluţbě ani neví. V oblibě doplňkových sluţeb vede produkt cestovního pojištění, které řada bank nabízí zdarma nebo za roční poplatek. 14% respondentů vyuţívá slevové a věrnostní programy, pouhé 1% respondentů asistenční sluţby pro motoristy. Tento výsledek je pro mě velkým překvapením, protoţe z praxe mohu potvrdit, ţe klienti si na doplňkové sluţby platební karty zvykli a i sami od sebe je často vyţadují, největší poptávka je dle mé zkušenosti po doplňkové sluţbě cestovního pojištění.

110

Co Vás nejvíce motivuje pro používání platební karty? pohodlí 2%

bezpečnosti (nemusím u sebe nosit hotovost)

39% 59%

doplňkové služby (příspěvek na penzijní pojištění, cestovní pojištění, slevové nebo jiné věrnostní programy)

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

U otázky, co je nejvíce motivuje respondenty pro pouţívání platební karty, zvítězilo pohodlí, komfort, tzn, ţe u sebe nemusejí nosit hotovost a jako svou odpověď ji zvolilo 59% respondentů.

39% respondentů odpovědělo, ţe je pro pouţití platební karty motivuje

bezpečnost, ve smyslu, ţe u sebe nemusejí nosit velkou hotovost. Zanedbatelné 2% respondentů oslovují pro pouţití platební karty doplňkové sluţby, které nabízí za jednotlivé transakce kartou různé benefity.

111

Váš věk je? 9% 10%

do 35 let do 45 let

22%

59%

do 55 let více jak 55 let

Zdroj a zpracování dat: vlastní, výzkum na www.survio.com

Poslední graf zobrazuje, jak je která věková kategorie zastoupena v počtu respondentů. Nejvíce respondentů je ve věku do 35 let. Některé otázky proto mohou být ovlivněny věkem respondentů, kdy mladší část respondentů je nakloněná více změnám a technologickým novinkám v oblasti platebních karet, starší část respondentů, která byla zastoupena v menší míře, můţeme hodnotit naopak jako konzervativní v přístupu k vyuţívání platebních karet a vůbec i k jakýmkoliv změnám v této oblasti.

112

Příloha č.10 DOTAZNÍK VLASTNÍHO PRŮZKUMU

1. Využíváte platební kartu?

ano ne

2. Jaký typ platební karty využíváte?

debetní kreditní (úvěrová) nevím, jaký typ platební karty vlastním

3. Jak často platební kartu využíváte?

téměř denně párkrát za měsíc výjimečně

113

4. Umožňuje Vaše platební karta bezkontaktní formu placení?

ano a tuto technologii využívám ano, ale pomocí této technologie neplatím ne ne, ale plánuji výměnu karty za novou, která tuto technologii nabízí

5. K čemu nejčastěji platební kartu využíváte?

výběr hotovosti z bankomatu platba kartou u obchodníka pro internetové transakce

PK nepoužívám, vlastním ji pouze pro využití doplňkových služeb (např. cestovní pojištění v rámci PK zdarma, asistenční služby pro motoristy zdarma, slevové a věrností programy)

114

6. Které doplňkové služby platební karty nejčastěji využíváte?

cestovní pojištění slevové, věrností programy asistenční služby pro motoristy ostatní nevyužívám žádné doplňkové služby

7. Slyšel/slyšela jste o novinkách v oblasti PK, např. platební karta v mobilu, placení kartou s otiskem prstu jako náhrada PIN, apod.?

ano, ale mám pouze drobné informace ano, mám dostatek informací ne . K čemu nejčastěji

115

8. Vyhovovala by Vám platební karta v mobilu?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne

9. Co Vás nejvíce motivuje pro používání PK?

pohodlí bezpečnost (nemusím u sebe nosit hotovost) doplňkové služby (příspěvek na penzijní pojištění, cestovní pojištění, slevové nebo věrnostní programy)

116

10. Umíte si představit život bez platební karty?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne

11. Kde byste chtěl/chtěla platební kartou více platit?

na poště ve zdravotnictví (u lékaře, na pohotovosti, pobyt v nemocnici, apod.) ve veřejném sektoru (např. daně, pokuty a jiné správní poplatky) v oblasti kultury (např. kino, divadlo, koncerty, festivaly ve školství (mateřské školy, základní, střední nebo vysoké školy, školní jídelny, družiny) v oblasti dopravy (MHD, autobus, vlak, taxi, apod.) v oblasti sportu (fitness, bazén, lyžařský vlek, apod.) jiné (uveďte příklad)

117

12. Umíte si do budoucna představit zrušení hotovosti a placení za veškeré zboží, služby pouze platební kartou nebo jiným bezhotovostním prostředkem?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne

13. Váš věk je?

do 35 let do 45 let do 55 let více jak 55 let

Zdroj: www.survio.com, vlastní zpracování

118