Analýza platebních karet v ČR, vývojové trendy, možnosti, limity

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví

Analýza platebních karet v ČR, vývojové trendy, možnosti, limity Diplomová práce

Autor:

Bc. Iva Podholová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Vanda Hadrabová

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Zabrušanech 18.dubna 2012

Iva Podholová

Poděkování: Chtěla bych velmi poděkovat paní Ing. Vandě Hadrabové za konzultace, pomoc při zpracování diplomové práce, připomínky a cenné rady.

Anotace: Cílem diplomové práce je analýza platebních karet v ČR, jejich výhody a nevýhody se zaměřením na budoucí vývoj. Přínosy novely zákona o platebním styku č.284/ 2009 Sb. ve znění pozdější novely dle zákona č. 139/2011 Sb. a dále konkrétní změny, které s sebou zákon přinesl. Problematika mezinárodních plateb v Eurech SEPA zaměřená na nedostatky a překáţky ve zcela integrovaném platebním trhu EU.

Annotation: The diploma project's target is an analysis of payment cards, their advantages and disadvantages focused on the future development. Contribution of the amendment of the payment act nr. 284/2009 Coll. as adapted to the later amendment by the act nr. 139/2011 Coll. and concrete changes brought by this Act. The problems of international payments in Euro SEPA focused on deficiency and impediments in the all integrated payment market of EU.

Klíčová slova: platební karta, druhy karet, výhody a nevýhody karet, novela zákona o platebním styku, přínosy zákona o platebním styku, ochrana platebních karet, budoucí vývoj platebních karet

Key Words: Payment card, types of cards, cards' advantages and disadvantages, amendment of the payment act, contribution of the amendment of the payment act, payment cards' security, future development of payment cards.

Obsah: Úvod……………………………………………………………………………………………7 1. Historie platebních karet………………………………………………………………….. 8 1.1.Kde a jakým způsobem karty vznikly .............................................................................. 8 1.2. První univerzální platební karta..................................................................................... 10 1.3. Příchod prvních bankovních karet ................................................................................. 11 1.4. Projekt Bank of America ............................................................................................... 11 1.5. Neúspěšné obchody ....................................................................................................... 13 1.6. Master Charge a její úspěch.......................................................................................... 13 1.7. MasterCard asociace ...................................................................................................... 14 1.8. VISA asociace .............................................................................................................. 15 1.9. Počátky platebních karet v Evropě ................................................................................ 16 1.10. Boom platebních karet ................................................................................................. 21 2. Druhy platebních karet………………………………………………………………….. 23 2.1. Členění karet dle způsobu zúčtování ............................................................................. 24 2.1.1. Debetní Karty ............................................................................................................. 24 2.1.2. Kreditní karty.............................................................................................................. 24 2.1.3 Charge karty ................................................................................................................ 25 2.1.4. Nákupní úvěrové karty ............................................................................................... 25 2.2. Členění karet dle způsobu provedení............................................................................. 26 2.2.1. Elektronické karty ...................................................................................................... 26 2.2.2 Embosované karty ....................................................................................................... 27 2.2.3. Virtuální karty ............................................................................................................ 28 2.3. Členění karet dle pouţitelnosti ...................................................................................... 28 2.3.1. Domácí karty .............................................................................................................. 28 2.3.2. Mezinárodní karty ...................................................................................................... 29 2.4. Členění karet dle pouţitých technologií ........................................................................ 29 2.4.1. Karty s magnetickým prouţkem ................................................................................. 29 2.4.2 Karty s čipem ............................................................................................................... 30 2.4.3. Hybridní karty ............................................................................................................ 31 2.4.4. Bezkontaktní platební karty ........................................................................................ 31 2.5. Členění karet dle vydávající asociace ............................................................................ 33 2.5.1. Karty společnosti VISA .............................................................................................. 33 2.5.2 Karty společnosti MasterCard ..................................................................................... 34 2.6. Členění karet dle vydavatele.......................................................................................... 34 2.6.1 Bankovní karty ............................................................................................................ 34 2.6.2. Nebankovní karty ....................................................................................................... 35 2.7. Analýza vyuţití platebních karet ................................................................................... 35 2.7.1. Výběry v hotovosti z bankomatů ............................................................................... 35 2.7.2. Výběr v hotovosti na pobočkách bank ....................................................................... 37 2.7.3. Cash back ( výběr hotovosti v obchodech)................................................................. 37 2.7.4. Bezhotovostní platby .................................................................................................. 38 2.7.5. PayPal ......................................................................................................................... 39 2.7.6. Karty s věrnostním programem .................................................................................. 39

5

3. Zákon o platebním styku a jeho poslední novelizace…………………………………...42 3.1 Jakých institucí se nový zákon týká ............................................................................... 43 3.2. Těţké začátky ................................................................................................................ 44 3.3. Platební styk v úvodních ustanoveních ......................................................................... 44 3.4 Jaké změny v zákoně o platebním styku nastaly (obecně) ............................................. 45 3.5. Spory v novém zákoně .................................................................................................. 46 3.6. Negativa v novém zákoně ............................................................................................. 48 3.7. Pozitiva v novém zákoně ............................................................................................... 49 3.8. Hlavní změny, které s sebou zákon přinesl ................................................................... 49 3.9. Jaké konkrétní změny zákon přinesl.............................................................................. 50 4. Sdružení pro bankovní karty ( SBK ), zvyšování ochrany platebních karet…………54 4.1. Sdruţení bankovních karet ............................................................................................ 54 4.1.1. Výčet nejzajímavějších novinek za rok 2011 co SBK zaznamenalo.......................... 56 4.2. Zvyšování bezpečnosti platebních karet ........................................................................ 60 4.2.1. Druhy podvodů a řešení „ jak na ně“.......................................................................... 60 4.2.2. Problematika v oblasti podvodů s platebními kartami ............................................... 63 4.2.3. Moţnost ochrany před podvody ................................................................................. 64 4.2.4. Ochranné prvky na kartě............................................................................................. 65 5. Přínos novely zákona o platebním styku a budoucnost platebních karet……………..67 5.1. Přínos novely zákona o platebním styku ....................................................................... 67 5.2. Výčet některých konkrétních přínosů, které zákon přinesl ........................................... 68 5.3. Budoucnost platebních karet ......................................................................................... 69 5.3.1 Výhody, které přispěly k rozšíření a lepší budoucnosti platebních karet .................... 69 5.3.2. Poplatky za platby kartou ........................................................................................... 71 5.3.3. Vývoj karet v číslech .................................................................................................. 72 5.3.4. Zajímavosti z historie vývoje platebních karet za poslední roky ............................... 74 5.3.5. SEPA – integrace evropského trhu karet není ještě zcela dokončena ........................ 75 5.3.6. Rok 2011 jako průlom nových technologiích platebních karet .................................. 77 Závěr………………………………………………………………………………………… 79

6

Úvod Diplomová práce je rozdělena do pěti dílů. První kapitola se zabývá vznikem a historií karet, ale také karetních společností. Druhá kapitola popisuje jednotlivé druhy karet, se kterými se můţeme setkat, a to podle druhu technologie, vydavatele karet nebo karetní asociace. Dále je ve druhé kapitole zahrnuta také moţnost vyuţití platebních karet, a to jako prostředku k bezhotovostnímu placení, nebo k placení přes internet a podobně. Třetí stěţejní kapitola diplomové práce se zaměřuje na novelizaci zákona o platebním styku, který přinesl spousty změn v oblasti pouţívání platebních karet.

Ve čtvrté kapitole je popsáno Sdruţení pro

platební karty, které se zabývá rozvojem platebních karet v České republice, jsou zde také zmíněny nejzajímavější novinky z roku 2011, které Sdruţení zaznamenalo. Druhou částí čtvrté kapitoly je oblast bezpečnosti platebních karet, kde jsem zmínila nejčastější podvody v této oblasti a moţnosti jak zneuţití předejít. Pátá kapitola shrnuje novelu zákona o platebním styku, co změny v zákoně přinesly a také jsem se podívala do budoucnosti dalšího vývoje platebních karet. Cílem diplomové práce je analýza platebních karet jako nejrozšířenějšího prostředku k placení v souvislosti s novelou zákona o platebním styku č. 284/2009 Sb. ve znění pozdější novely zákona o platebním styku 139/2011 Sb.

7

1. Historie platebních karet 1.1.Kde a jakým způsobem karty vznikly Tak jako většina mezinárodních platebních systémů i karty vznikly ve Spojených státech amerických. Výjimkou jsou čipové karty francouzského patentu a debetní karty, kde průkopníkem byla Evropa. Platební karty vznikly na základě nápadů, náhod a okolností, v dnešní době si široká veřejnost ani banky nedokáţí představit jaké by finančnictví bez karet bylo. Píše se rok 1914 a na svět přichází první platební karta, kterou vydala americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company. Karta měla podobu vojenského identifikačního štítku a byla vyrobena z plechu, od toho také vznikl název „shopers plate“ a také „metal money“. Společnost v podobě karet poskytovala svým zákazníkům krátkodobý obchodní úvěr. Byly nabízeny jen vybraným klientům Western Union, kteří mohli na konci měsíce na základě faktury uhradit

najednou telegramy, které se zasílaly přes pobočky a také to co

protelefonovali. Obrázek 1: Karta společnosti Western union

Zdroj:http://finance.idnes.cz/jak-a-kde-vznikly-platebni-karty-dak-/bank.aspx?c=A050919_164357_fi_osobni_zal

Protoţe si Western Union chtěla udrţet své váţené zákazníky a nějakým způsobem je přinutit k tomu, aby začali více vyuţívat její sluţby, a zároveň tím chtěla podpořit bezhotovostní placení, začala vydávat Identification Card a od toho se odvíjel i název karet věrnostní – platební karty. Pro zákazníky bylo bezhotovostní placení mnohem pohodlnější neţ stále drţet hotovost, platební karty tedy podle předpokladu zvýšily trţby společnosti, navíc klienti utráceli 8

ještě více peněz. Podpořil to také fakt, ţe lidé mohli platit zakoupené zboţí na splátky nebo později. Začátkem roku 1915 americký řetězec Sears Roebuck nabídl svým klientům prodej na splátky, bylo to z důvodu konkurence, která stále rostla.

Dva roky nato byla vybraným

klientům nabídnuta kreditní karta, která se mohla pouţívat v obchodních domech Sears Roebuck. Čerpací stanice General Petroleum Corporation of Kalifornia přišla v roce 1924 s první věrnostní kartou. Od zaměstnanců a vybraných klientů se postupně dostala do celé širší veřejnosti. Karty byly papírové a pouţívaly se k bezhotovostnímu placení pohonných hmot, náhradních dílu a dalších sluţeb v síti čerpacích stanic ve Spojených státech. Tímto příkladem se inspirovaly další společnosti např.: Mobil, Shell a jiné větší čerpací stanice. Protoţe konkurence sílila, věrnostní karty se rozšířily i do dalších společností, v první řadě do obchodních domů. Roku 1929 po boku krize amerického hospodářství se rozvoj platebních karet zastavil, změna nastala aţ koncem 30. let. Věrnost zákazníků měla podpořit karta Síť obchodu firmy Bell Systém Credit Card telekomunikační společnosti Americia Telephone and Telegraph. Jednoduchost pouţívání platebních karet se zachovala dodnes. Po předloţení karty a podepsání účtu, byla prodávajícím zkontrolována platnost karty a porovnán podpis na kartě s podpisem na účtu. Jednotlivé účty klientů se zasílaly do účtárny společnosti a na konci měsíce byla vystavena celková faktura. Placení kartou znamenalo v té době prestiţ majitele, navíc se zvětšily objemy nákupů a klienti i více utráceli, a to i za draţší věci. V roce 1915 imprintery (mechanické snímače) vyřešily problém, jak dobře a rychle provést záznamy o transakci. Byly vyrobeny americkou firmou Adressofraph, na papírový prodejní doklad se otiskly údaje z plechového štítku karty. Další hospodářská krize v 30. letech a poté 2. světová válka způsobily útlum v rychlém rozvoji věrnostních karet ve Spojených státech. Protoţe zdroje pouţívané na spotřební úvěry bylo v té době potřeba vyuţít ve válce, bylo v roce 1941 americkou vládou pouţívání karet velmi omezeno. Po 2. světové válce, kdy byl ţivot společnosti v Americe zcela změněn, se začaly karty znovu vydávat. V roce 1947 se začaly vydávat Travel Card v ţelezniční společnostech pro obchodní cestující. Ve stejném roce začaly nabízet karty i letecké společnosti, tzv.Universal Air Travel Card. Jedinou nevýhodou těchto věrnostních karet byla omezenost pouţití jen v obchodní síti firmy , která kartu vydala.

9

1.2. První univerzální platební karta S univerzálním pouţitím platební karty se pojí rok 1950. Frank McNamara byl zakladatelem klubu Diners Club, jehoţ úkolem bylo vydávat právě univerzální karty Charge Card jeho členům pro bezhotovostní platby u všech smluvních partnerů ( hotely, restaurace a obchody), kteří měli s klubem uzavřenou smlouvu. První pouţití karty bylo v v únoru 1950 kdy McNamara zaplatil poprvé v restauraci za večeři malou kartičkou , která byla z kartonu – Diners Club Card a podepsal doklad o platbě. Tímto se stala večeře známá jako první večeře - First Super. 200 vybraných klientů v únoru 1950 obdrţelo papírovou Credit Identication Card v Empire State Building a k placení ji přijímalo okolních 27 luxusních restaurací a 2 hotely na Manhattanu. Počáteční obrat nebyl nijak veliký 2000 USD a zisk 140 USD. Po vytvoření podobného systému (Dine and Sing) McNamarovým přítelem Alfredem Bloomingdalem se obrat brzy zvedl na 150 000 USD. Po spojení systémů obrat společnosti přesáhl 1 mil. USD a počet klientů byl 20 000. Roku 1952 se Diners Club karta stává první mezinárodní platební kartou, kterou přijímají restaurace a hotely v Kanadě, Kubě a ve Francii. Po čase začaly kartu pouţívat i některé americké letecké společnosti a karta v té době neměla konkurenci. V 60 letech se karta stala dokonce kulturní ikonou, vlastnilo ji několik umělců i politiků. Diners Club je dodnes na velmi vysoké úrovni se zaměřením na firemní a privátní klienty. Spolupráce s bankami a Diners Club se rozšiřuje v 60. letech, britská Westminster Bank začíná karty vydávat od roku 1956. Tento rok bylo také v Československu akceptováno pouţití právě těchto platebních karet. Od roku 1967 je moţné kartu pouţít ve 130 zemích. Obrázek 2, Obrázek 3: Karty společnosti Diners Club

http://www.penize.cz/platebni-karty

10

1.3. Příchod prvních bankovních karet Ve 40. letech vzbudily karty zájem u amerických bank, které se zajímaly hlavně o to, co by jim nový platební nástroj vydávaný obchodními společnosti mohl přinést. V roce 1947 John C. Biggins, specialista na úvěry newyorské banky Flatbush National Bank, vyvinul nejstarší bankovní karty systém Charge-it. Karty měly podobu papírového dokladu, byly určeny k placení, nikoli k vyuţití úvěru. The Franklin National Bank v New Yorku roku 1951 vydala první kartu, která se podobá těm dnešním. Byla určená jen bonitním klientům, kteří ji měli zdarma. Nejdříve byl zkušební provoz a od dubna 1952 byla karta aktivně nabízena. Při platbě se finanční krytí ověřilo telefonicky a klienti mohli nákupy zaplatit do 30, 60 nebo 90 dnů dle smluvních podmínek. Moţnost čerpat krátkodobý bezúročný úvěr si klienti oblíbili, pro obchodníky bylo výhodou větší mnoţství utracených peněz zákazníky a také bezpečnost a levnější provoz neţ u obchodního úvěru. 1953-1954 začaly americké banky vydávat platební karty např. Country Bank & Trust Co. of Paterson z New Jersey, First National Bank and Trust Co. of Kalamazoo z Michiganu a jiné. Protoţe místo zisku přišla ztráta, postupně je několik bank přestalo vydávat. V roce 1957 Charge Card nabízelo jen 26 amerických bank v některých státech americké Unie.

Ve

srovnání s kartami Diners Club byly výsledky mizivé, Diners Club měly dvojnásobný obrat a to 90 mil. USD oproti 40.mil USD Charge Card.

1.4. Projekt Bank of America Dosáhnout zisku uvedením bankovních platebních karet na trh nebylo vůbec jednoduché. Během desetiletého vývoje došlo postupně díky dobrému řízení sektoru k vylepšení situace, první podnět přišel ze západního pobřeţí Spojených států. Bank of America, která vedla na trhu spotřebních úvěrů, se rozhodla začátkem 50. let vstoupit právě na trh kreditních karet. Záměrem manaţerů banky bylo zdokonalení úvěrového obchodu. Analýza programu kreditních karet, provedená bankou roku 1954, neukázala dobré vyhlídky pro další rozvoj karet.

11

Byly zjištěny příčiny předešlých neúspěchů bankovních karet: 1. v malých lokalitách bylo málo obchodníků, karty byly platné jen v jednom státě USA 2. pokud chtěli zákaznici platit kartou, která v obchodě nebyla přijímána, obchodníci přicházeli o zisky 3. drahý marketing a technologie Nová koncepce kreditní karty v roce 1956 s sebou přinesla moţnost vyúčtování transakcí na konci kaţdého měsíce prostřednictvím výpisu z účtu klienta. Dluţnou částku by mohl klient splácet po částech s úrokem nebo ji celou zaplatit do 30 dnů. Díky tomu, ţe se karty Bank of America začaly vyrábět z plastu byly odolnější, bezpečnější proti padělání a pomocí imprinterů usnadňovaly placení. Byly snímány údaje reliéfním písmem na kartě a na identifikačním štítku obchodníka. Otisk slouţil jako doklad o platbě kartou, zabránilo se tím moţným chybám při opisování nebo nečitelnosti. V létě roku 1958 odstartovala Bank of America pilotní projekt pro své kreditní karty nazvané BankAmericard, na trh byly uvedeny dvě karty White Card a Gold Card. Dům G.L. McKeana v Tranquillity se stal prvním obchodníkem. Obchodníkům rostly obraty, nákladem pro ně byla provize z obratu pro banky a nájem za mechanický strojek – imprintér. Rok po zavedení úspěšného programu vlastnil karty jeden milion klientů a obrat dosálh 75 milionů USD. Kdyţ začala banka ve svém sídelním městě San Francisku karty vydávat, nastaly první problémy. Úvěrová delikvence byla větší neţ očekávaná, zneuţíváním karet podvodníky, kteří je odcizovali klientům, bylo dosaţeno ztráty 20 mil. USD. Po zavedení nových postupů a opatření se povedlo BankAmericard v roce 1961 dostat ze ztrát a měla první zisk. Do roku 1968 se zisky postupně zvyšovaly . Bylo to znamení, ţe nová kreditní karta se osvědčila. Obrázek 4: Označení prodejních míst u obchodníků

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kreditn%C3%AD_karta

12

1.5. Neúspěšné obchody Jako daň z neúspěšného řízení rizika, utrpěla Chase Manhattan Bank značné úvěrové ztráty, proto v roce 1965 projekt kreditních karet zastavila. Stejně tak i řada jiných amerických bank. Musela hledat nové řešení a v roce 1968 Chase Manhattan bank zařadila své karty do systému Master Charge. Ztrátu měla také Continental Bank a First Bank of Chicago, které měly podobný projekt jako Bank of America. Díky špatným postupům jako neověřování bonity klienta, velmi malé poplatky u obchodníků, zasílání karet klientům, kteří si o ně neţádali, zapříčinilo velké finanční ztráty, kterých se obávaly i ostatní americké banky. V 60. letech 19.století byly ztráty bank z úvěrových karet děsivé, v roce 1970 dosáhly ztráty bank výše 425 mil USD. Prezident Nixon podepsal v témţe roce zákon o zákazu zasílání karet lidem, kteří si o ní nepoţádali. Ve spojených státech se 3. června 1953 stala karta Marine Midland Bank v Buffalu jedním z prvních úspěšných projektů kreditních karet, svým klientům nabízela v pobočce Binghamtonu kreditní kartu Midland Shoper Credit Service. Ta byla po dobu deseti let jednou z nejúspěšnějších Charge Card. Marine Midland Bank chtěla v té době vytvořit celostátní systém kreditních karet, stala se jedním ze zakladatelů Interbank. Tento systém měl slouţit bankám k vybudování a správě celostátního systému kreditních karet a konkurovat kartám Diners Club a American Express.

1.6. Master Charge a její úspěch Zejména v západním pobřeţí USA reagovaly banky na úspěchy kreditních karet Bank of America a Charge Cards American Espress a Diners Club, ale vnímaly i příčiny neúspěchu bankovních karet, proto chtěly dosáhnout tří cílů:

 

vytvořit obchodní síť, která by akceptovala karty po celém USA vydání většího počtu kreditních karet a s tím spojený přínos peněz z poplatků, provizí a úroků z úvěrů



společnou infrastrukturou sníţit provozní náklady

Tyto principy začaly vyuţívat banky v USA a postupně vznikly tři bankovní skupiny, které časem vytvořily asociaci MasterCard. Další skupina která vznikla na západě USA

13

( Crocker Bank, Bank of Kalifornia, Unicredit Calironia) dala základy novému systému platebních karet. Aby byla karta akceptována obchodníky v celé Kalifornii, měla mít jednotné technické zázemí, název a znak karty. V listopadu 1966 vznikla asociace Kalifornia Bank Card Association, název + logo karty Master Charge. Obrázek 5: Logo karty Master Charge

http://colnect.com/cs/bank_cards/bank_card/680-Master_Charge_The_Interbank_CardThe_Bank_of_California-USA

1.7. MasterCard asociace V prosinci 1966 začala vznikat nová kartová asociace Kalifornia Bank Card Association. Nejdříve se spojilo 14 bank, zanedlouho přibylo dalších 60 z Kalifornie, a protoţe zájem vstoupit do asociace stále rostl, roku 1967 se přejmenovala asociace na Western States Bankcard Association. Po čase se přidalo ještě dalších 200 amerických bank. Důleţitým mezníkem v dalším vývoji bylo jednání o vytvoření vlastního systému kreditních karet. 16.srpna 1966 jednáním zástupců 17 bank vznikla federace pro reciproční akceptaci kreditních karet – Interbank Card Association (ICA). Tento systém se stal úspěšným a jeho cílem bylo zabezpečení mezibankovních autorizací, clearingu a zůčtování transakcí. Karta ICA se vydávala pod názvem Master Charge a protoţe byla snaha o vytvoření jednotné sítě, mělo být označení Master Charge na celé přední straně karty povinné od roku 1970. Úspěch ICA byl obrovský. Podpořen byl ještě sloučením členů asociace Western States Bankcard Association (v roce 1967), které vedlo k vytvoření systému kreditních karet zastřešující celé území Spojených států.

14

Ve Spojených státech se Master Charge stal koncem 60.let hlavním systémem bankovních kreditních karet. ICA měla v té době nejvíce členů i největší obraty oproti NBI (dnes VISA), American Express, Diners Club. Růst karet působil na další banky a klienty. Největším samostatným systémem bankovních kreditních karet se v roce 1969 stala UNICARD, která měla v té době 2 miliony klientů. Vývoj a úspěch ICA pokračoval i nadále a v roce 1968 členství v systému Master Charge přijala první zahraniční banka – Bonco Nacionál de Mexico a také japonské banky. Dalším významným krokem bylo partnerství s Eurocard, která měla úkol zodpovídat za získávání členů bank v rozvoji systému Master Charge a Eurocard v Evropě. ICA podporovala provoz a budování systému platebních karet i na ostatních kontinentech. Master Charge byla v roce 1979 přejmenována na MasterCard

1.8. VISA asociace Protoţe se i ostatní banky zabývaly projektem kreditních karet, coţ se doneslo aţ do Bank of America, přišlo vedení banky s návrhem programu licencí BankAmericard pro ostatní americké banky. Vybudování sítě obchodníku na celém území Spojených států bylo zajištěno franšízou. Platnost karty BankAmericard byla na celém severoamerickém kontinentu, banka by za licence a provize z realizovaných transakcí měla příjem. Vše fungovalo prostřednictvím dceřiné společnosti BankAmericard Service Corporation, v kaţdém státě americké unie měla licenci tzv.“hlavní banka“, která komunikovala s dalšími místními bankami ( uzavírala smlouvy, zúčtovávala transakce, dělala autorizace). Lidé si kreditní karty velmi oblíbili, mohli kupovat draţší věci do domácnosti jako kuchyňské linky, lepší spotřebiče, automobily atd. Zvyšovala se tím ţivotní úroveň obyvatel, ale i jejich rozpočet. Výhodou karet byla moţnost nákupy opakovat na rozdíl od klasických spotřebních úvěrů. Banky, které se zapojily do programu BankAmericard, chtěly změny v systému provozování a řízení, hlavně větší volnost i přesto, ţe šetřily náklady na provozu platebních karet a uţívaly ověřené licence. Tento problém, jak přeměnit organizaci patřící Bank of America, se řešil v říjnu 1968 na setkání členů BankAmericard. Řešením byl pověřen ředitel programu BankAmericard Dee Hock, který se svým týmem navrhl řešení pro vytvoření úplně nové organizace, který by byla nezávislá a zaměřovala by se na zpracování „elektronických

15

peněz“. Navíc by musela plnit určitá pravidla jako např.: neziskovost organizace, nezávislost na bankách, flexibilita organizační struktury, rozdělení pravomocí, decentralizace řízení, vlastnictví všemi členy dle jejich podílu, závislost hlasů na obratu z min. roku. Oddělení programu BankAmericard od Bank of America se bance nejdříve moc nelíbilo, nakonec souhlasila s vytvořením nové nezávislé organizace a 9.července 1970 proběhlo první jednání rady ředitelů společnosti National BankAmericard Inc.(NBI), dnes VISA USA.

1.9. Počátky platebních karet v Evropě Evropské banky vývoj karet ve Spojených státech sledovaly, hlavně tedy neúspěchy a ztráty, které americké banky měly. Evropa platební karty přijala a nejrozvinutějšími státy se staly Velká Británie a Francie.

Velká Británie National Provincial Bank v roce 1965 vydala první plastovou identifikační kartu pro bankovní účely. Šeková karta slouţila k výběrům v hotovosti na pobočkách (do 20 GBP). Tím, ţe se v říjnu 1965 projekt dostal do celostátního měřítka prostřednictvím UK Domestic Cheque Guarantee Card Schneme, zvýšila se zaručená částka na 30 GBP. Protoţe se sjednotila identifikace šeku, záručních karet a zúčtování transakcí, zvýšil se zájem obchodníků o tyto šeky. Jako ochranný znak je na šekové kartě hologram Williama Shakespeare a je pod záštitou asociace pro platební styk APACS (Association for Payment and Clearing Services). V roce 1965 byla vydána první platební karta v Evropě Westminster Bank, ve spolupráci s Diners Club International byla nabízena Charge Card vybraným klientům. Roku 1966 koupila licenci BankAmericard Barclays Bank jako první jinde, neţ ve Spojených státech. Vydala 1 milion karet a byla první na světě kdo vytvořil bankomat „Cash Point“ . Karty Barclaycard se rozšířily i do dalšších zemí: Irsko, Malta, Gibraltar, Mexico, Jihoamerická republika a Francie. Barclays Bank měla dobrou reklamu, získala více jak 400 obchodních domů, 1974 přišla se záruční šekovou kartou (do 30 GBP), která se stala později eurošekem a v roce 1977 byla největším vydavatelem karet VISA mimo Spojené státy, coţ platí dodnes.

16

1972 byla britskými bankami vytvořena nová karta zvaná Access, platná jen ve Velké Británii. Mezinárodně platná byla od roku 1975, kdy se systém Access začlenil do Interbank card Association( Master Charge ).

Francie Ve Francii slouţily k výběrům v hotovosti z bankomatů děrné štítky vydávané Société Marseillaise de Credit(1967).

První zlaté karty “ Carte d´ Or. začala vydávat

společnost SOVAC , která vyuţívala švédský kapitál. Roku 1973 byla koupena Crédit Agricole a Crédit Mutuel a roku 1978 převedena do společnosti Eurocard France. Dva bankéři ze Société Générale a Credit Lyonnaise byli v roce 1967 na školení o bankovní automatizaci ve Spojených Státech a dali za pravdu významu příchodu nových platebních karet a bankomatů. Societé Générale toho vyuţila a začala s ostatními bankami projednávat moţnosti zavedení společného systému platebních karet a tak v roce 1967, Société Générale, Crédit Lyonnaise Banque National de Paris, Crédit Industriel et Commercial a Crédit Commercial de France zaloţily mezibankovní skupinu, která se jmenovala Carte Bleu (CB - Modrá karta). Další systémy nadnárodních platebních karet vznikaly i nadále a v roce 1975 spojením kartových systémů Crédit Agricole a Crédit Mutuel vznikl systém CarteVerde ( Zelená karta) , který je součástí Carte Bleu. Aby mohlo být kartami Carte Blue vybíráno v hotovosti, byly v roce 1971 opatřeny magnetickým prouţkem a v té době také vznikaly i první bankomaty. Protoţe francouzké banky chtěly, aby karty Carte Blue a Carte Verde měly i mezinárodní platnost, začalo se jednat o vstupu do systému BankAmericard. V roce 1973 se staly Carte Blue členy BankAmericard, ale vnitrostátní karty (CB) zůstaly bez kontroly u VISA. Aţ od roku 1974 byly na přední straně karty znaky VISA i CB. Začátkem 70.let jednala Credit Agricolle s konkurenčním systémem platebních karet Eurocard, roku 1977 se stala členem společnosti a odstartovala první mezinárodní karty Eurocard/MasterCard. Francouzská vláda však vyvíjela tlak na banky, aby došlo ke spojení celostátního systému platebních karet. To se uskutečnilo 31.7.1985, kdy byla uzavřena dohoda o sjednocení modrých a zelených karet do „ Carte Blue“.

17

Švédsko Švédští bankéři a hoteliéři byli inspirováni rozvojem kreditních karet v USA i v Evropě. V roce 1964 významná bankovní skupina Wallenberg přišla s kreditní kartou Rikskort, po roce se z ní stala holdingová společnost Erocard International a roku 1968 bylo uzavřeno partnerství s americkou asociací Master Charge. Členy se staly také systémy Access a poté i Carte Verde. Na podnět Deutsche Bank v roce 1978 byla provedena reorganizace Eurocard, evropské banky převzaly řízení a byly akcionáři. 1. 9. 1992 se spojil Eurocard International se společností Eurochegue a vznikla nová společnosti Europay International, která roku 1997 uzavřela novu smlouvu o strategickém partnerství s MasterCard. Od roku 1991 do roku 1996 probíhalo jednání evropských bank s americkými o přímém zařazení Europay do MasterCard, tím by byly sníţeny náklady centrál zúčtovacích i autorizačních, navíc by se usnadnila marketingová komunikace. Spojení asociací proběhlo v létě 2002, Europay International se stalo novým působištěm MasterCard Europe a MasterCard International se stalo soukromou akciovou společností, a tím je odlišeno od VISA international, která je organizací neziskovou.

Německo Německo se zaměřilo na zavedení celoevropského systému zaručených šeků, eurošeky byly v Německu od roku 1972 a ruční zpracování v clearingové centrále bylo aţ do roku 1980. První on-line bankomaty byly v Německu od roku 1986, k většímu rozvoji platebních karet přispělo zaloţení společnosti Gesellschaft für Zahlungsysteme ( GZS). Do roku 1991 byla GZS jediným vydavatelem karet, zpracovacím centrem a navíc podepisovala smlouvy o akceptaci karet Eurocard/MasterCard s německými obchodníky. Od roku 1996 začaly německé banky pomýšlet, jestli by bylo dobré prodat GZS nějaké firmě z Německa, která se specializuje na zpracování karetních transakcí. GZS začala vydávat také karty VISA od roku 1996 a od 1999 se starala o její akceptaci u obchodních partnerů. K rozdělení společnosti došlo v roce 1997 a to na provozní společnost GZS a licenční a obchodní společnost EURO Kartensysteme. Vůbec první karty VISA vydala v Německu Bank of America, později karty VISA podporovala ještě španělská banka Banco Santander.

18

Trh platebních karet v Evropě se do poloviny 80.let rozdělil na 3 skupiny zemí, dle druhů karet, které upřednostňovaly: 1. Kreditní karty – v 70. a 80. letech měly úspěch ve Velké Británii a Irsku, dále do Evropy se rozšířily na konci 90. let 2. Debetní karty – průkopníkem byla Francie, poté i další země počátkem 90. let, mezi nimi byla i Česká republika dále Německo, Belgie 3. Eurošeky – rozšířené byly v Německu, Rakousku a Beneluxu, neţ se vybuduje infrastruktura bankomatů a platebních terminálů byly šeky nabízeny evropským zemím začátkem 90.let, země tuto moţnost odmítly (mezi nimi i Česká republika) a přistoupily na nabídku Erocard International, který pomohl s vybudováním moderní infrastruktury.1

Česká republika Česká republika (tehdejší Československo) akceptovala platební karty jiţ před tím, neţ byla první karta u nás vydaná. Tak jako v USA, i u nás byla první karta Diners Club. Poprvé byla pouţitá 24. 10. 1968, kdy s ní bylo zaplaceno za sluţby v praţské pobočce Čedoku. Před pádem komunismu se u nás objevovaly karty jen ve vlastnictví cizinců, kteří je vyuţívali právě v cestovních kancelářích Čedok, ta totiţ zastřešovala všechny subjekty působící v cestovním ruchu, a proto byla také pověřena akceptací platebních karet. Začátkem 90. let se začaly zabývat jednotným mezinárodním systémem placení banky a částečně i ČNB. Česká spořitelna jiţ v té době měla své vlastní bankomaty, které umoţňovaly výběry v hotovosti (off-line systém). Přestoţe se Česká spořitelna podílela na vývoji nového systému, nepřijala ho hned, ale aţ roku 1996. Mezibankovní sdruţení pro platební karty vzniklo v roce 1991. Jeho zakladatelé byly ČSOB, Komerční banka, Investiční banka, Agrobanka, Tatrabanka a Všeobecná úvěrová. Rozpadem ČSFR vznikla dvě nová sdruţení, a to Sdruţení pro bankovní karty a slovenské Zdruţenie pre platobné karty. Průkopníkem ve vydání platebních karet byla v té době Ţivnostenská banka, první kartu na českém trhu poskytovala k tuzexovému účtu (1988). Významné bylo členství v mezinárodní společnosti a v roce 1991 vydává první kartu VISA u nás. Bankovní karty jsou u nás spojeny s činnostmi tří skupin: 1

Zdroj 1. kapitola : Pavel Juřík Encyklopedie platebních karet Historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet, 1. vydání Grada publishing, a.s.

19



Off-line bankomaty České spořitelny



VISA vydaná Ţivnobankou



Ostatní banky vydávající produkty společnosti EuroCard/MasterCard.

Obrázek 6: První platební karta v ČR (k tuzexovému účtu)

http://www.penize.cz/platebni-karty

Na začátku 90.let chtěly některé banky od Čedoku převzít obchodníky MasterCard a VISA, bohuţel to nebylo technicky moţné. Převzetí bylo připravené pro Ţivnobanku, která koupila obchodníky VISA a Diners Club a také Komerční banku která převzala MasterCard v roce 1992. Ţivnobanka však v roce 1996 prodala obchodníky VISA a Diners Club České spořitelně, která spolu s Komerční bankou měla výhodu oproti jiným bankám - bonitní korporátní klientela je výhoda, ze které těţí dodnes. Karty se v České republice prosadily díky několika nadšencům, kteří se věnovali problematice a nepodcenili jejich vývoj jako ostatní. Prvopočáteční náklady bank byly obrovské, instalování jednoho bankomatu stálo 1,5 milionu Kč, navíc ředitelé bank byli bez mezinárodních zkušeností. Obchodníci ze začátku systém platebních karet odmítali, protoţe jejich klienty byli tuzemští obyvatelé, kteří také nebyli nadšení z pouţívání platebních karet. Jiné to bylo u obchodníků nabízejících zboţí cizincům, ti platební terminály vyuţívali. Proto také v 90. letech kartový obrat tvořilo 90% karet vydaných v zahraničí, kterými bylo u nás placeno, zejména v hotelech, restauracích, autopůjčovnách apod. V dnešní době jsou platby realizované hlavně v hypermarketech.

20

Charge karty a kreditní karty se k nám dostaly aţ později, české zastoupení Diners Club zahájilo svou činnost v roce 1998 a také začalo nabízet charge kartu. Česká spořitelna v té době přišla s kreditní kartou, ale byla jen pro vybrané zákazníky s dobrou historií. V květnu 2000 přišla Bank Austria Creditanstalt, dnes HVB Bank s kreditní kartou Maxim, která způsobila větší rozvoj kreditních karet. Dále také Bank Austria Creditanstalt a Ţivnostenská banka vydávaly svým nejlepším klientům charge kartu Diners Club zajištěnou z Rakouska. Obrázek 7: HVB Bank, karta Maxim

http://www.penize.cz/kreditni-karty/7214-hvb-bank-kreditni-karta-maxim

Za skutečný start kreditních a charge karet jsou brány roky 2001 a 2002, s tím souvisí i vývoj nákupních karet u nás2.

1.10. Boom platebních karet Na rozdíl od dnešní doby, kdy banky nabízí platební karty MasterCard i Visa, bylo toto dříve zakázáno aţ do roku 1974 karetní asociací NABANCO (VISA), naopak Master Charge od počátku vzniku podporovala obojí. BankAmericard i Master Charge své členy dělili zač. 70. let na dvě skupiny: 

A třída, banky mohou být členy jen jedné asociace, vydávají karty

a uzavírají smlouvy s obchodníky

2

http://www.penize.cz/platebni-karty/18777-jak-dosly-platebni-karty-do-ceskych-zemi-aneb-historie-karet-plnazajimavosti

21



B třída, uzavírají smlouvy s obchodníky jako banky třídy A, mohou být

členy obou asociací Počet členů v NBI ( BankAmericard) roku 1971 bylo 250 třídy A a okolo 4100 třídy B. Soudní pře arkansaské banky Worthen Bank and Trust Copany, která byla členem třídy A, přinesla změny. Chtěla mít moţnost svým obchodníkům nabídnout příjem karet BankAmericard i Master Charge, cílem bylo odbourání konkurenční nevýhody. Pravidla BankAmericard to však nedovolila a NBI zaţalovala z omezování konkurence. Soudní řízení se velmi protáhlo a výsledek nebyl zatím ţádný, proto aby se NBI vyhnula dalšímu drahému a dlouhému soudu, zrušila v roce 1976 zákaz svým členům být členem konkurence, to udělala poté i Master Charge. VISA však v roce 1991 dala opět zákaz vydávat platební karty jiným systémům a v roce 1996, kdyţ se přidala MasterCard, nastal známý soudní spor ministerstva spravedlnosti s VISA a MasterCard pro porušování konkurence3.

3

Zdroj: Pavel Juřík Encyklopedie platebních karet Historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet, 1. vydání Grada publishing, a.s.

22

2. Druhy platebních karet Co to vůbec platební karta je? Platební karta je nástroj vyuţívaný k bezhotovostním platbám, je vydávána nejčastěji bankami, a to FO i PO. Slouţí k platbám u obchodníka, ale také k výběrům v hotovosti z bankomatů i platbám přes internet. Je pouţitelná jak na našem území, tak i v zahraničí. Je to malá plastová kartička s údaji identifikujícími jejího majitele, rozměr je u platebních karet 85,6 x 54 mm a určuje ho mezinárodní norma ISO 3554. Karta opravňuje jejího majitele k autorizaci, vstupu na účet, či platbě zboţí a sluţeb. Platební karta musí mít určité náleţitosti a ochranné prvky. Na kaţdé kartě je uvedena společnost, která jí vydala,

logo vydavatele VISA či MasterCard, dále jméno

majitele karty a datum její platnosti. Co se týká ochranných prvků, je na přední straně karty číslo, obsahující 16 číslic, které slouţí k jedinečné identifikaci karty a také čip. Na zadní straně karty je magnetický prouţek, který obsahuje důleţitá data, podpisový vzor majitele karty a CVC kód slouţící ke zvýšené ochraně karty. Dále mohou platební karty vydávat i různé nebankovní společnosti poskytující finanční sluţby. Pro shrnutí se všechny karty nazývají platební, ať se jedná o kreditní či debetní. Jiţ přes 10 let u nás banky vydávají karty. Staly se součástí ţivota většiny lidí, u běţných účtů v dnešní době je platební karta téměř povinností. Karty se od sebe liší, a tak je při rozhodování o tom, jaký druh karty si pořídit dobré vědět, jaké druhy karet existují. Platební karty můţeme rozdělit dle mnoha kriterií, a tak si je v této kapitole postupně všechny rozdělíme a podrobněji popíšeme. Základní členění je podle způsobu: 

zúčtování



pouţitelnosti



provedení



vydávající asociace



způsobu technologie



vydavatele

23

2.1. Členění karet dle způsobu zúčtování Zúčtování je v podstatě cesta banky k penězům, které byly kartou utraceny.

2.1.1. Debetní Karty Debetní karty jsou vydávány k běţným účtům klientů. Majitel můţe platit u obchodníka za zboţí a sluţby, pokud je obchod vybaven platebním terminálem, nebo vybírat z bankomatu. Transakce provedená kartou bude odečtená z účtu, na který je debetní karta navázána, většinou během dvou dnů. Proto, aby mohl klient platit debetní kartou, musí mít na svém účtu potřebnou hotovost, v momentě autorizace se částka na účtu blokuje. Někteří klienti mohou mít na svém účtu nastaven ještě povolený debet, který jim umoţňuje přečerpání účtu do minusu. Poté, pokud bude mít klient na konci měsíce vyčerpány své vlastní prostředky, má moţnost debetní kartou ze svého účtu zaplatit4.

2.1.2. Kreditní karty Na rozdíl od debetní karty klient s kreditní kartou nečerpá své vlastní prostředky, ale prostředky banky v podobě revolvingového úvěru. Klient můţe vyčerpané prostředky splácet, ale zároveň i dále čerpat. Karty nejsou klientům vydávány automaticky, banka musí zhodnotit moţnosti klienta. Postup je podobný jako při poskytování klasického úvěru, banka musí mít jistotu, ţe klient bude schopen peníze na kreditní kartě splácet. Na kartě je limit peněz, které můţe klient čerpat, nemusí tedy disponovat ţádnými svými finančními prostředky. Výhodami kreditních karet jsou moţnosti odloţit si splácení vyčerpaných peněz (u debetní karty jsou hned odečteny z účtu klienta) a vyuţít bezúročné období (po které neplatíme úroky z vyčerpané částky). Pokud však bezúročné období uplynulo a peníze na účet nebyly uhrazeny, poţaduje banka úroky. Kartou můţeme platit u obchodních partnerů při nákupu zboţí a sluţeb a také vybírat hotovost, která je však u kreditní karty zpoplatněna nemalou částkou a nevztahuje se na ní bezúročné období. Kreditní karty je tedy lepší pouţívat opravdu jen na platby u obchodníků a poté můţe být placení pro klienta i výhodné ( pozdější platba, bezúročné období).5

4 5

http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/platebni-karty/technologie/ http://www.penize.cz/bezne-ucty/kreditní karty

24

2.1.3 Charge karty Charge karty jsou velmi podobné kartám kreditním, jediným rozdílem je způsob splacení úvěru. Banka na konci měsíce vystaví vyúčtování všech transakcí kartou. Celý dluh musí být jednorázově splacen v daném termínu, obvykle do konce následujícího měsíce. Z čerpané částky se neúčtuje ţádný úrok, při neuhrazení částky se platí vysoké sankce. Výběr v hotovosti u této kategorie karet je součástí bezúročného období, ale je zpoplatněn 4% z vybrané částky.

Karta se dá pouţít k platbám u obchodníků, výběrům z bankomatů i

platbám na internetu. Můţe slouţit ke krytí nedostatku finančních prostředků, často je pouţívána zaměstnanci na zahraniční sluţební cesty. Pro soukromé pouţití je také vhodná, pokud chce mít klient přehled o financích a částku chce zaplatit celou a hned. Výhodou je, ţe karta můţe mít neomezený limit. Charge karty vydávají české banky jen v malém mnoţství, zastřešují je American Espress a Diners Club. Navíc vedení karty oproti debetním a kreditním kartám je poněkud draţší, nejlevnější se pohybují okolo 1500 Kč ročně a nejdraţší 6000 Kč, poplatkům se dá vyhnout jen při velkém obratu.6

2.1.4. Nákupní úvěrové karty Nákupní úvěrové karty jsou vydávány nebankovními společnostmi. Od platebních karet vydávaných bankami se liší hlavně v ceně karty, výší úroku a omezené pouţitelnosti. Tak jako u kreditní karty je při pořízení nákupní úvěrové karty sjednán úvěrový rámec, který můţe klient čerpat postupně, nebo celou částku najednou. Je dána minimální měsíční splátka, výše není závislá na čerpání, počítá se procentem z úvěrového rámce. Splácet se však můţe i více, nebo můţe být částka splacená celá nejednou. Splácení probíhá z bankovního účtu prostřednictvím příkazu nebo inkasa, je moţné platit i sloţenkou. Moţnost placení nákupů úvěrovou kartou je v porovnáním s bankovními kartami velmi omezené. Platit lze pouze tam, kde mají obchodníci se splátkovou společností, která kartu vydala, uzavřenou smlouvu. Výběry z bankomatů jsou zpoplatněny desítkami korun.7

6 7

http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/platebni-karty/charge-karty/pruvodce/ http://www.mesec.cz/clanky/jsou-nakupni-uverove-karty-vyhodne/

25

Tabulkač. 1 : Nabídka nákupních úvěrových karet

Aktuální nabídka nákupních úvěrových karet karta Aura CCS Kredo O.K. Yes

společnost

úroková sazba

měsíční Cetelem ČR 1,98 % CCS Česká spol. pro 1,89 % plateb. karty *1) GE Capital 1,89 % Multiservis Home Credit Finance 2,22 %

měsíční splátka měsíční (z úvěr. rámce) poplatek

roční 23,76 % 5 % 22,68 % 3 % *2)

25 Kč 42 Kč

22,68 % 5 %

40 Kč

26,64 % 4 %

27 Kč

*1) Při splacení úvěru do 45 dnů činí úrok 0 %. *2) Lze splácet buď 3% z úvěrového rámce nebo 10 % z vyčerpané částky (plus úroky a poplatky). Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/jsou-nakupni-uverove-karty-vyhodne/

Nákupní úvěrové karty nám mohou přinést i řadu výhod. Mohou to být slevy, či dárky od splátkových společností, nebo od společností prodejců.

2.2. Členění karet dle způsobu provedení 2.2.1. Elektronické karty Elektronické platební karty slouţí k bezhotovostním platbám a výběrům z bankomatu. Pro platbu elektronickou kartou je zapotřebí, aby měl obchodník elektronický platební terminál. Na této kartě nejsou plasticky vytištěné informace, a pokud má obchodník jen mechanickou čtečku, nelze s touto kartou zaplatit. Patří sem karty VISA Elektron a Maestro. Plus těchto karet je jejich nízká cena, poplatky při blokaci, ztráty nebo krádeţe karty a téměř ţádná moţnost zneuţití blokované karty. Karty jsou vhodné díky levnému provozu například pro studenty a starší lidi, kterým stačí výběry z bankomatu a platby u tuzemských obchodníků. Naopak nevhodné jsou pro klienty, kteří cestují a chtěli by s kartou platit

26

v zahraničí, elektronické platební terminály ještě nejsou ve všech zemích, zejména rozvojových. Ani pro platby na internetu nejsou elektronické karty vhodné.8 Obrázek 8, Obrázek 9: Elektronické karty České spořitelny a Raiffeisenbank

http://www.fpf.slu.cz/slu/informace-partneru/Docs/visa_elektron.jpg/view http://www.obrazky.cz/design+karet+Maestro&from=55

2.2.2 Embosované karty Embosované karty jsou typické plastickým vyraţením písma na přední straně karty (majitel, číslo karty, platnost). Platba probíhá přes imprinter, do kterého se karta vloţí a otisknou se z ní všechny údaje na účet, který poté drţitel karty podepíše. Lze s ní také zaplatit u obchodníků, kteří mají jen mechanické čtečky. V podstatě se s ní dá platit všude tam, kde obchodníci berou platební karty. Karty vydávají společnosti VISA a MasterCard, ty se pak můţou ještě dělit do různých skupin dle moţností, které kreditní karty mají např.: Standart, Classic, Business nebo Gold. Velkou výhodou embosovaných karet jsou platby přes internet, které se v posledních letech díky své jednoduchosti a rychlosti rozšířily jak v zahraničí, tak i v České republice. S tím je spojeno i to, ţe embosovaná karta můţe být vyuţita všude ve světě. Nevýhodou by se mohla zdát vyšší cena neţ u elektronické karty a také pravděpodobnější moţnost zneuţití karty i po blokaci. Po zablokování musí banka kartu přidat na stoplist a ten rozeslat jednotlivým obchodníkům, to můţe být zdlouhavé a kartu lze snáze zneuţít.9

8 9

http://elektronicka-karta.pise.cz/ http://embosovana-karta.webnode.cz/druhy-embosovanych-karet/

27

Obrázek 10, Obrázek 11: Embosované karty České spořitelny

http://www.obrazky.cz/embosovan%C3%A9+karty

2.2.3. Virtuální karty Virtuální karty se v poslední době velmi rozšířily. Jsou hojně pouţívány k platbám na internetu. Virtuální má význam v tom, ţe fakticky nemáme v ruce klasickou plastikovou kartičku, ale pouze 16-ti místné číslo, které je určené výhradně k provádění transakcí v internetovém prostředí (tzv. e-commerce transakcí). Po podpisu smlouvy na Virtuální kartu obdrţí klient obálku ,kde najdete číslo karty, expires date (dobu platnosti) a kontrolní kód, označován jako CVC nebo CVC2. Při pouţití virtuální karty je také zapotřebí dbát na bezpečné zacházení, vyhýbat se platbám u nedůvěryhodných obchodníků a upřednostňovat obchodníky vyuţívající systém 3D Secure (komerčně známý jako Verified by Visa a MasterCard SecureCode), který neposkytuje údaje o kartě obchodníkovi. Při platbě přes internet se nepozná, zda je placeno virtuální kartou či platební kartou, zadává se 16 místné číslo karty, platnost karty a CVC2 kód, jako u jiných karet, s kterými je moţné platit přes internet. Virtuální karty nabízí většina bank ale i nebankovní finanční společnosti.10

2.3. Členění karet dle použitelnosti 2.3.1. Domácí karty Domácí karty můţete vyuţít k výběrům z bankomatů a placení u obchodních partnerů jen na území České republiky. Jsou označeny nápisem "valid only in the Czech Republic". Banky od jejich vydávání pomalu upouštějí, protoţe lidé se naučili pouţívat

10

http://www.penize.cz/platebni-karty/42770-virtualni-platebni-karty-pokrok-nebo-dinosaurus

28

platební karty i v zahraničí. K této skupině karet by se daly zařadit v podstatě karty elektronické, které nejsou vyuţívané k platbám v zahraničí.

2.3.2. Mezinárodní karty Uţ název mezinárodní karty říká, ţe mohou být pouţity jak u nás, tak v zahraničí. V dnešní době se jiţ všechny karty vydávají jako mezinárodní.

2.4. Členění karet dle použitých technologií 2.4.1. Karty s magnetickým proužkem Magnetický prouţek definuje norma ISO, nejen pro bankovnictví, ale obecně pro všechny sektory. Norma ISO nechává prostor pro to, aby např. bankovní platební systémy vyuţívaly některá definovaná pole podle svých potřeb. K rychlému rozšíření přispěla snadná výroba a přizpůsobivost standardu. Magnetický prouţek je sloţen ze tří stop, kdy má kaţdá svůj význam a účel: 1. první stopa obsahuje 79 znaků, skládají se z čísla karty – aţ 18 znaků, jména majitele karty – aţ 29 alfanumerických znaků 2. druhá stopa je pro on-line finanční transakce, je vyuţívána nejvíce – 40 numerických znaků včetně čísla karty 3. záznamy na třetí stopě mohou být přepisovány, narozdíl od první a druhé stopy, které jsou jen pro čtení, jsou zde zaznamenávány parametry pro

ověření správnosti PIN – 107

numerických znaků ( PIN, kód země, měnová jednotka, finanční limit a další). Magnetický prouţek je umístěn na zadní straně karty, jsou na něm uloţeny informace o majiteli platební karty i o kartě samotné. Informace jsou potřebné pro provedení plateb, nebo výběrů z bankomatů, zaznamenávají se třemi způsoby: 

Tištěné údaje – platby pomocí imprinterů, pro vizuální kontrolu



Magnetický záznam – pro elektronické transakce v bankomatech, a platebních terminálech



Záznam v programovatelném mikročipu – elektronické transakce

29

Magnetický prouţek neumoţňuje tak vysoké zabezpečení uloţených dat jako čip, proto na něm není uloţen PIN. Bezpečnost platebních karet s prouţkem není tak veliká. Podpis, který je uveden na podpisovém prouţku, můţe být lehce zfalšován. Karty mají malou kapacitu informací a je velké riziko jejich poškození. Výhodou je jejich vedení zdarma, nízké poplatky za blokaci karet zneuţití zablokované karty.

a nemoţné

11

2.4.2 Karty s čipem Čipové karty jsou platební karty, u kterých byl magnetický prouţek vyměněn za čip. Karty mají moţnost uloţení většího objemu dat týkajících se drţitele karty, také bezpečnost transakcí těchto karet je vyšší neţ u karet s magnetickým prouţkem. Při pouţití karty je vţdy nutné zadat PIN, coţ zajišťuje větší bezpečnost karet. Čipové karty pochází z Francie, zkušenosti v době testování byly velmi dobré a tak se v roce 1992 rozhodlo o přechodu na hybridní platební karty (magnetický prouţek i čip). Podvody s platebními kartami ve Francii se díky čipovým kartám velice sníţily. Čipové karty jsou také i tzv. elektronické peněţenky, do čipu karty se nahraje finanční obnos, který se placením odečítá a dobíjením zase zvyšuje. Peníze nabité v peněţence jsou evidovány na tzv. Float Account (plovoucím účtu), říká se jim také přepaţ karty. Čipové karty podléhají standardu EMV, vydaný specializovanou společností EMV v lednu 2001. EMV specifikuje poţadavky na interoperabilitu mezi jednotlivými aplikacemi a internoperabilitu mezi čipem a terminálem. Interoperabilita je základem rozšíření čipových karet. Standard EMV je rozdělen do tří úrovní. 1. úroveň – elektromechanické charakteristiky, přenosný protokol 2. úroveň – výběr aplikace čipu 3. úroveň – specifikace pro zavedení v jednotlivých bankách nebo zemích

11

Pavel Juřík Encyklopedie platebních karet Historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet, 1. vydání Grada publishing, a.s.

30

Multiplikační čipové karty Tyto čipové karty mají čip sdílen i s dalšími aplikacemi, které zlevní investice do čipu a zároveň umoţní nabídnout zákazníkům i další sluţby jako například věrnostní programy, on-line nankiny. Aby vše bezpečně a bez problémů mohlo fungovat, je prostředí multiplikační karty rozděleno do tří oblastí: - operačního systému - Virtual Machina – překladač mezi jazykem výrobce a jazykem aplikacemi - Aplication Programming Interface- nástroje slouţící k tomu, aby měly jednotlivé aplikace přístup k paměti karty. Důleţitou částí čipové karty je Card manager, který provádí kontrolu karty a kontrolu jejího obsahu, má čtyři funkce (distribuci povelů – přijímá a předává povel aplikacím, řízení funkcí karty – kontroluje a řídí obsah karty, řízení bezpečnosti – kontrolní bezpečnostní mechanismy, Security Domain- komunikace a provádění operací, personalizace karty).12

2.4.3. Hybridní karty Hybridní karty obsahují magnetický prouţek i čip, mají tedy výhodu obou výše uvedených karet. Dá se s nimi platit u všech obchodních partnerů, jsou bezpečnější neţ čipová karta. Pouţívat se začaly v době přechodu z karet s magnetickým prouţkem na čipové. Do budoucna lze předpokládat, ţe se všechny platební karty budou vyrábět jako hybridní.

2.4.4. Bezkontaktní platební karty Bezkontaktní platbou se rozumí platba, při které nedochází k fyzickému doteku mezi platícím nástrojem a platebním terminálem. Bezkontaktní platby se provádějí bezkontaktní platební kartou, můţe být vydávána bankovními i nebankovními společnostmi. Pro urychlení bezkontaktních plateb se vyuţívá technologie PayPass a payWave, praxí bylo zjištěno ţe transakce trvá méně neţ 5 sekund. Karta se nemusí vkládat do čtecího zařízení, ani se nezadává PIN, jen se kartou přiblíţí k čtečce a data se přenesou na bezdotykové bázi. 12

Pavel Juřík Encyklopedie platebních karet Historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet, 1. vydání Grada publishing, a.s.

31

Bezkontaktní karty se vyuţívají k úhradě menších částek do 500 Kč, pokud je částka vyšší, musí majitel karty zadat PIN, nebo se podepsat. Technologie je moţné zabudovat i do jiných nosičů, neţ jsou jen karty, např. hodinky, mobilní telefony, klíčenky.13 Na našem trhu jsou bezkontaktní karty zatím ještě novinkou, jako první je začala vydávat Citibank a Česká spořitelna, další banky plánují vydávání v příštím roce. Zkušenosti ze světa bezkontaktních karet ukazují, ţe je výhodné s kartami platit hlavně u maloobchodníků, kde je zapotřebí rychlost např. prodejci novin, restaurace, supermarkety, kina sportovní stadiony, prodejny rychlého občerstvení apod. Výhodou můţe být i moţnost pouţít karty u obchodních míst bez obsluhy - parkoviště či prodejní automaty. V České republice můţeme jiţ platit bezkontaktně u těchto obchodníků: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Všechny prodejny Spar ČOS (Interspar, Spar) Vybrané prodejny C&A Vybrané prodejny BauMax Vybrané prodejny Cinema City Praţské prodejny Kaufland Praţské prodejny Globusu a hypermarket Globus v Plzni Kavárna N-Gastro v centrále České spořitelny (Olbrachtova 62, Praha 4)

Technologie bezkontaktních karet jsou osvědčené v Polsku, Slovensku a Spojeném království.14 Obrázek 12: Bezkontaktní hodinky firmy Watch2Pay

http://aktualne.centrum.cz/finance/nakupy/clanek.phtml?id=713995

13 14

http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/platebni-karty/bezkontaktni-platby/pruvodce/ http://aktualne.centrum.cz/finance/nakupy/clanek.phtml?id=713995

32

Obrázek 13: Dotyková čtečka platebních karet

http://aktualne.centrum.cz/finance/nakupy/clanek.phtml?id=713995

2.5. Členění karet dle vydávající asociace V České republice mají největší zastoupení platební karty od společnosti VISA a MasterCard. Co se týče jejich pouţití u nás, není problém zaplatit ani s jednou, avšak v zahraničí tomu muţe být jinak. Někteří obchodníci mohou akceptovat pouze jednu ze společností, a poté by mohl při placení nastat problém. Je tedy dobré, pokud má klient platební i kreditní kartu, aby jedna byla od společnosti VISA a druhá od společnosti MasterCard. Karty se mohou také lišit druhem (modelem), např. Gold karty pro „zlaté“ klienty“ které se liší výší limitů pro platby, vedlejšími sluţbami jako třeba cestovní pojištění, pojištění zneuţití karty a samozřejmě i cenou, kterou klient za kartu zaplatí.

2.5.1. Karty společnosti VISA Karty

společnosti

VISA

jsou

vydávané

jako

karty

debetní,

platební

a předplacené. Debetní karty Visa jsou nejpouţívanější, klient čerpá prostředky ze svého účtu a kartou můţe buď platit u obchodníků, nebo vybírat z bankomatu a také provádět platby přes internet. Kreditní karty VISA mají stanovený limit, který klient můţe čerpat. Předplacené karty nejsou navázány na ţádný bankovní účet, jsou buď jednorázové nebo dobíjecí. Předplacené karty lze vyuţít stejně jako debetní nebo kreditní, výhodou je její větší bezpečnost, protoţe v případě zneuţití by klient přišel jen o peníze, které na kartě byly.

33

Nejvíce rozšířené karty VISA jsou Classic nebo Elektron.

VISA Classic je

mezinárodní embosovaná platební karta, lze s ní platit přes internet, je dobře přijímána na celém světě. Její provoz o něco vyšší neţ u karty VISA Electron, která je také mezinárodně platná. U vybraných společností při platbě touto kartou můţeme mít určité výhody, třeba u plateb přes internet. Můţeme se setkat i s dalšími kartami od společnosti VISA a to s prémiovými kartami nebo s kartami VISA Plus.15

2.5.2 Karty společnosti MasterCard Stejně tak jako společnost VISA vydává MasterCard karty debetní, kreditní a předplacené. Maestro je základní kartou vydávanou společností MasterCard,je debetní elektronická. Další debetní karty jsou MasterCard Standard, která je embosovaná a MasterCared Gold elektronická nebo embosovaná. Kreditní karty společnosti MasterCard můţem rozdělit do tří skupin: 1. Standardní kreditní karty jsou nejběţnější mají nízké poplatky a niţší poţadavek na bonitu ţadatele, můţe vyuţít doplňkové sluţby a bonusové programy 2. Prémiové kreditní karty známe jako karty Zlaté (MasterCard Gold) nebo Platinové (MasterCard Platinum) nebo karty typu World (MasterCard World). Patří k nim i MasterCard World Signia, karta nejvyšší úrovně Premiových karet. Premiové kreditní karty jsou vhodné zejména pro klienty s vyššími příjmy, mají vyšší úvěrový limit, více doplňkových sluţeb a bonusů a to je také odráţí na vyšších poplatcích. 3. Charge karty vyčerpané prostředky je nutné uhradit během bezúročného období16

2.6. Členění karet dle vydavatele 2.6.1 Bankovní karty Jak uţ z názvu vyplývá jsou vydávány bankami a jsou to hlavně karty debetní a kreditní. Pokud si klient v dané bance zaloţí osobní účet, je k němu jiţ automaticky zřízena debetní karta, kterou čerpá své vlastní prostředky. Pokud by chtěl klient kartu kreditní, musí banka zhodnotit jeho bonitu a ţádost o kreditní kartu musí projít bankovním schvalovacím systémem. Pokud banka usoudí, ţe klient není dost bonitní, kreditní kartu mu neposkytne. 15 16

http://www.domacifinance.cz/842/karty-spolecnosti-visa/ http://www.mastercard.com/cz/osobni-karty/cz/zakladni-funkce-platebnich-karet.html

34

2.6.2. Nebankovní karty Jsou poskytovány finančními nebankovními společnostmi, zejména tedy karty kreditní. Výhodou se můţe zdát snadnější získání kreditní karty, rychlost a jednoduchost vyřízení. Co se týká podmínek pro poskytnutí karty, nejsou u těchto společností tak přísné jako u bank, rizikem můţe být i „nepravá“ společnost v podobě podvodníků. Je tedy zapotřebí opravdu zváţit, zda se vyplatí si kreditní kartu zřídit u nebankovních společností, popřípadě si vybrat společnost s delší historií. Poplatky za karty bývají větší neţ u bank a mnoho klientů řeší jednu kartu druhou, aţ se dostanou do špatné finanční situace z důvodu nemoţnosti splácení karty či karet. Pokud je klient v registru dluţníků, banka mu kartu neposkytne. Opakem je tomu u nebankovních společností, které mohou poskytnou ať uţ kartu nebo klasický úvěr i klientovi, který je veden v registru dluţníků. To však můţe mít aţ fatální následky, kdy se klienti mohou dostat aţ do exekucí a dalších nepříjemných ţivotních situací. Obrázek 14: Kreditní karta Cetelem

http://www.kreditky.cz/cetelem/cetelem-kreditni-karta-aura/

2.7. Analýza využití platebních karet V současné době se dají platební karty vyuţít několika způsoby, z nichţ ty nejvýznamnější se představíme trošku podrobněji.

2.7.1. Výběry v hotovosti z bankomatů Drţitelé platebních karet mohou získat hotovost výběrem kartou z bankomatů. V současné době je ve městech a uţ i v obchodních centrech několik bankomatů, ze kterých lze hotovost vybrat. Bankomaty podporují různé typy karet a od toho se odvíjí i cena výběru z bankomatu. Pokud je hotovost vybrána z automatu společnosti, která kartu vydala, jsou 35

výběry buď zdarma nebo za niţší poplatky ( př. 9 Kč ), pokud bude výběr z bankomatu uskutečněn kartou, kterou vydala jiná bankovní společnost, je výběr obvykle zpoplatněn vyšší částkou ( př. 39 Kč i více). Hotovost lze vybrat jak kartou platební tak kartou kreditní. Opět je rozdíl v ceně výběru u těchto karet. Kreditní karty slouţí spíš k bezhotovostním platbám, proto je výběr z bankomatu zpoplatněn vyšší částkou ( př. 79 Kč), kdeţto u debetních karet jak jiţ bylo zmíňěno, můţe být několik výběrů v měsíci zdarma. Při výběru z bankomatu je nutné, aby byla na účtu dostatečná hotovost, majitel vţdy zadává PIN, kterým autorizuje výběr. Kromě výběrů v hotovosti umoţňují bankomaty ještě další sluţby, např.: informaci o stavu účtu, změna PIN, dobití kreditu u mobilních telefonů, převody peněz mezi dvěma účty, informace o moţnosti získání úvěrů od banky. Bankomaty nabízí i výběr hotovosti nevidomým lidem, kteří dostanou informace na pobočce pomocí hlasového návodu ve sluchátkách17. Dalším druhem bankomatů jsou tzv. depozitní bankomaty, které nabízí moţnost uloţení peněz v hotovosti (průkopníkem byla UniCredit Bank, dále Česká spořitelna a později i další banky jako ČSOB, Poštovní spořitelna, GE Money Bank). Asi nejzajímavější prototyp bankomatu je tzv. tankomat, který neslouţí k výběru či uloţení peněz, ale motoristům k načerpání pohonných hmot, které zaplatí přímo na místě platební kartou (na těchto čerpacích stanicích chybí obsluha). Moderní doba umoţnila i to, ţe bankomaty také umoţňují další sluţby (dopravní situace v daném místě, nabití elektronických dálničních kuponů, informace o počasí). Obrázek 15: Tankomat v Praze

http://www.obrazky.cz/?step=20&filter=1&s=&size=any&sId=eXf00XeawYkp9KsKQspg&orientation=&q=tan komaty

17

http://finance.idnes.cz/pomoci-bankomatu-uz-muzete-i-natankovat-fdj/bank.aspx?c=A090226_053624_bank_fib

36

Osobně si myslím, ţe při platbě v tankomatech by bylo vhodné a hlavně bezpečné platit elektronickou peněţenkou, která je přednabitá na určitou částku peněz. Tím, ţe u tankomatů není obsluha, mohlo by snadněji dojít ke zneuţití platebních karet, coţ by mohlo vést k odčerpání všech peněz z účtu klienta. Pokud by klient nechtěl mít další kartu navíc v podobě elektronické peněţenky, volila bych v tomto případě určitě kreditní kartu před debetní. Kreditní karta čerpá peníze banky, ne klienta a pokud by došlo ke zneuţití, nebyl by napaden účet klienta a banka můţe toto riziko eliminovat pojištěním zneuţití.

2.7.2. Výběr v hotovosti na pobočkách bank Výběry v hotovosti na pobočkách bank se pouţívají vyjímečně. Jsou zpoplatněny vyšší částkou neţ výběry z bankomatů, pouţívají se hlavně v případech, kdy není moţné vyuţít výběr z bankomatu. Při tomto výběru je nutné vţdy kromě karty předloţit ještě občanský průkaz.

2.7.3. Cash back ( výběr hotovosti v obchodech) Cash back je výplata hotovosti přímo u obchodníka označeného logem „cash back“. Zákazník musí nakoupit zboţí v min. hodnotě 300 Kč. Poté můţe poţádat obsluhu pokladny o hotovost, nejvýše však do 1 500 Kč, jako při platbě kartou je nutné zadat PIN. Sluţbu cash back banky většinou nabízí zdarma, v současné době tato moţnost výběru hotovosti není moc rozšířená. Výhodou je, ţe pokud jsem v místě, kde to neznám a potřebuji ještě nějakou hotovost na drobné nákupy, můţu získat peníze přímo u pokladníka, a to rychle a bezpečně.18 Obrázek 16:- Označení cash back u obchodníka

http://www.visa.cz/cz/osobni_karty/visa_cash_back.aspx

18

http://www.visa.cz/cz/osobni_karty/visa_cash_back.aspx

37

2.7.4. Bezhotovostní platby Bezhotovostní platby jsou asi nejrozšířenější moţností, jak platební karty vyuţít. Tato sluţba umoţňuje platit kartou u obchodníků, v restauracích, čerpacích stanicích, letištích a jiných místech, kde platební karty přijímají. Jednotlivé karty mají většinou denní limity na hotovostní výběry. Tento způsob plateb je v poslední době velmi rozšířen a oblíben. Drţitelé karet nemusí mít u sebe velkou hotovost, a pokud mají na účtu peníze, mohou si takto bezhotovostně pořídit jakékoliv zboţí nebo sluţbu. Bezhotovostní platby umoţňují i platby s kartou přes internet, aniţ by byla karta fyzicky pouţita. Drţitel při platbě kartou přes internet musí zadat číslo karty, platnost a CVC nebo CVV kód ze zadní strany karty. Data při platbách přes internet se přenášejí v zašifrované podobě (loga Verifiend by VISA, MasterCard SecureCode nebo zlaté zámky jsou zárukou šifrované platby). Proto není vhodné provádět platby přes internet u obchodníků, kteří tyto informace o šifrovaných zprávách nemají. Existují však i tzv. Virtuální karty, kdy klient neobdrţí klasickou plastovou kartičku, vydavatel mu poskytne jen podrobné informace o kartovém účtu ( číslo karty, datum platnosti, bezpečností kód), které na internetu pouţije. Někteří vydavatelé poskytují přes email elektronické obrázky karet. Je tedy zřejmé, ţe virtuální karty nelze pouţít v kamenných obchodech ani v bankomatech.19 Obrázek 17: Označení šifrovaných plateb u obchodníků na internetu

http://www.valuebags.com/images/lm_title_verified_visa.gif

Obrázek 18: Označení šifrovaných plateb u obchodníků na internetu

http://www.bankofhillsboro.com/images/pic_mcs_logo.gif

19

http://www.visa.cz/cz/osobni_karty/vyberte_si_vasi_visa_kartu/predplacene_visa_karty/virtualni_karty.aspx

38

2.7.5. PayPal Elektronický platební prostředek PayPal si můţeme představit jako bankovní účet, který je moţné napojit na spousty internetových obchodů po celém světě, kdy přesun peněţ mezi účty proběhne okamţitě. Na PayPal je moţné přesunout peníze nejlépe platební kartou, je to jakási brána pro příjem platebních karet. Zákazníkovi je částka z účtu strţena ihned a obchodník ji uvidí na jeho PayPal účtu okamţitě. Pro tyto platby je moţné vyuţít veškeré běţně pouţívané karty kreditní i debetní, které mají aktivované platby přes internet. Zaloţení a platby přes PayPal účet jsou zdarma. Tento účet si můţeme zaloţit online na internetu, stačí zadat do vyhledávače „PayPal“, a ten vyhledá spousty informací a návodů na zaloţení tohoto účtu.20

2.7.6. Karty s věrnostním programem Karty s věrnostním programem jsou běţné platební karty, na kterých je vyznačeno logo partnera, který je zařazen do věrnostního programu. Tato karta umoţňuje jejímu drţiteli při předloţení karty získat slevu u obchodního partnera, který je zařazen do tohoto programu. V mé praxi se setkávám s kartami, které mají věrnostní program Spere, Exklusive a Vodafone.

Sphere Karty jsou označeny logem Spere card. Toto logo opravňuje drţitele karty vyuţívat slevy a výhody u všech obchodních partnerů ve více neţ 8000 obchodních místech v ČR i na Slovensku. Všechna obchodní místa jsou označena samolepkou loga Spere kde je uvedena výše slevy od 5% do 30 % i více. Kartu je moţné uplatnit v oblasti Auto – moto, dům – bydlení, elektronika, technika, móda, kultura, sport a volný čas, cestování , restaurace, dovolená, sluţby a mnoho dalších. Podrobnější informace se drţitel karty dozví na www.sphere.cz.21

20 21

http://www.paypalcz.cz/jak-system-funguje http://www.sphere.cz/

39

Obrázek 19: Logo karet se Spere programem

www.sphere.cz

Exklusive Exclusive program je věrnostní program s předními obchodními partnery v České republice. Zákazníkům je zpříjemněno nakupovaní díky kterému získají zajímavé odměny. Členem programu je drţitel věrnostní platební karty programu, který při platbě kartou za kaţdou zaplacenou korunu získává body, které sbírá na věrnostní účet. S věrnostní platební kartou programu je její majitel při kaţdém nákupu odměněn. Stačí kartu pouţívat k úhradě běţných nákupů a za kaţdou zaplacenou korunu se získávají body, které se načítají na věrnostním účtu. Za nasbírané body je pak moţné vybrat odměny v podobě poukázek v určité peněţní hodnotě nebo na konkrétní produkt, převést na peníze a připsat například na stavební nebo ţivotní pojištění, nebo převedené peníze darovat nadaci Terezy Maxové. Odměnami jsou například poukázky na Benzinu, hračkářství, CK Fischer, divadla, lékárny, předplatné časopisů atd. Podrobné informace jsou opět na internetových stránkách www.exclusiveprogram.cz.22

Obrázek 20: Označení programu Exklusive na platebních kartách

Intranet Raiffeisenbank, a.s. 22

https://www.exclusiveprogram.cz/

40

Vodafone Raiffeisenbank spolu s mobilním operátorem Vodafone vytvořila kreditní kartu, která při aktivním vyuţívání šetří klientovi Vodafone za volání a navíc pomáhá ţivotnímu prostředí. Spojuje výhody jak Raiffeisenbank tak Vodafone. Pokud klient kartou utratí min. 2000 Kč získá jeden víkend volání zdarma, zároveň bude vysazen strom v CHKO v ČR. Tato karta je určena fyzickým osobám, které vyuţívají paušál nebo mají předplacenou kartu u Vodafone. K dalším kartám, které vyuţívají různé věrnostní programy v RB patří kreditní karta United Auto – slevy od společnosti United Auto, Billa platební karta, se kterou zákazník získá při nákupu nad 200 Kč v Bille 2% z nákupu zpět, platební karta Uniqua – věrnostní programy pojišťovny Uniqua. Karty s vyuţitím věrnostního programu jsou u bankovních společností různé. Podrobnější informace se můţeme dozvědět na pobočkách jednotlivých bank, nebo na internetových stránkách jednotlivých bank.

41

3. Zákon o platebním styku a jeho poslední novelizace Prvním zákonem o platebním styku je zákon 124/2002 Sb., ze dne 13. března 2002 o převodech peněţních prostředků, elektronických a platebních prostředcích a platebních systémech. Ve znění zákonů č. 257/2004 Sb., č. 62/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 120/2007 Sb. a č. 254/2008 Sb.23 Účinnost nového zákona č. 284/2009 Sb., je platná k 1. listopadu 2009. V zákoně jsou uvedeny novinky týkající se bank, druţstevních záloţen a jiných poskytovatelů finančních sluţeb a také klientů těchto institucí. Tento zákon vznikl v souladu se směrnicí evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu o platebních sluţbách na vnitřním trhu.24 V podstatě se nejedná o novelu zákona, ale o zákon nahrazující předešlý. Změny v zákoně 284/2009 jsou velmi rozsáhlé. Nový zákon obsahuje 147 paragrafů, zatímco ten starý obsahoval pouze 36 paragrafů.25 V květnu roku 2011 byla ve Sbírce zákonů uvedena novela č. 139/2011 Sb., která doplňuje zákon č. 284/2009 Sb. a dalších 15 zákonů. Novela je zaměřena na rozvoj elektronických peněz s cílem umoţnit jejich rozšíření do více firem, těmi jsou například tzv. hybridní firmy jako mobilní operátoři, kdy vydávání elektronických peněz není jejich jedinou činností. Karty vydané mobilními operátory mohou být pouţity k platbám nejrůznějších sluţeb. Došlo také ke změně limitu, do kterého je moţné platby provádět hotově, uveden nebude v eurech, ale v korunách. Dosud byl hotovostní limit 15 tisíc eur, nyní je stanoven na 350 tisíc korun.26 Základními důvody zavedení nového zákona o platebním styku je zvýšení ochrany spotřebitelů a dále sjednocení podmínek a jednotlivých postupů v zemích EU, coţ můţe pomoci jednoduššímu vstupu dalších zemí do EU, do systému SEPA apod.27

23

http://www.epravo.cz/top/zakony/uplna-zneni/1242002-sb-zakon-ze-dne-13-brezna-2002 http://www.bankovnipoplatky.com/novy-zakon-o-platebnim-styku-zakon-c-2842009-sb-9083.html 25 http://www.finance.cz/zpravy/finance/239183-novy-zakon-o-platebnim-styku-prichazi/ 26 http://zpravy.alfa9.cz/absolutenm/templates/zprava.aspx?articleid=444&zoneid=5 27 http://www.finance.cz/zpravy/finance/239183-novy-zakon-o-platebnim-styku-prichazi/ 24

42

3.1 Jakých institucí se nový zákon týká Nový zákon o platebním styku se týká samozřejmě institucí s bankovní licencí, devizovými licencemi a dalšími subjekty poskytujícími platební sluţby, např.: mobilní platby, sluţby poskytnuté jinou osobou neţ poskytovatelem platebních sluţeb – jízdné v MHD, vstupenky do kina. Nový zákon zavedl dvě skupiny poskytovatelů platebních sluţeb, které nebyly do schválení zákona nijak regulovány. Platební instituce, které mohou poskytovat peněţní sluţby na základě povolení ČNB. Tyto instituce musí splňovat regulatorní poţadavky (informační povinnost vůči ČNB, kapitálová přiměřenost, ochrana peněţních prostředků pro platební transakce), aby jim bylo uděleno povolení. V rámci Evropského hospodářského prostoru dojde ke sjednocení regulatorních a dohledových poţadavků (tzv. jednotný pás) a umoţní to platnost povolení uděleného v jednom státu i pro další státy EHP. Pokud jsou sluţby poskytnuté v jiném neţ domovském státu, podléhá činnost oznamovací povinnosti vůči orgánu domovského státu. Dochází tak k větší konkurenci na trhu platebních sluţeb. Druhou skupinou jsou subjekty, které regulatorní poţadavky nesplní. Jde o tzv. poskytovatele platebních sluţeb malého rozsahu na základě registrace u ČNB (omezený rozsah poskytování sluţeb, regulace a dohled mírnější), oprávnění činnosti mají jen v domovském členském státu. U soukromoprávních vztahů zákon stanovuje standardy platebního styku a ochrany uţivatelů platebního sluţeb. Ochrana se týká spotřebitelů i drobných podnikatelů, a úprava se vztahuje na veškeré poskytovatele platebních sluţeb. Informační povinnost před a během trvání smlouvy o platebních sluţbách, autorizace transakcí, způsoby a lhůty pro provádění transakcí a odpovědnost poskytovatele platebních sluţeb je v novém zákoně podrobněji upraveno. Drobné platby nemají tak přísné podmínky a platební sluţby u smluv o jednorázové transakci, případně rámcové smlouvy, jsou upraveny různě. Nový zákon v podstatě pro banky a regulované poskytovatele platebních sluţeb nebyl novinkou, spousta povinností se plnila jiţ dříve, jen se změnily, případně zpřísnily provozní postupy a dokumentace týkající se klientů.28

28

http://www.epravo.cz/top/clanky/novy-zakon-o-platebnim-styku-57207.html

43

3.2. Těžké začátky Zavedení nového zákona nebylo pro banky úplně jednoduché. Změna nenastala ze dne na den, dalo by se říci, ţe pro některé banky to byl oříšek. Toto se týká hlavně změn v sazebnících bank, kdy nebyly banky schopné tak rychle sazebníky změnit, tudíţ po zavedení nového zákona měly špatné informace o cenách produktů. Roční poplatky měly být k 1.11.2009 přepočítány dle nového zákona na měsíční, coţ většina bank v tu dobu nebyla schopna splnit. Informovanost o změnách by pro klienty měla být s měsíčním předstihem. Některé banky to vyřešily tak, ţe poplatek v sazebníku byl roční a jednoduše se na měsíce přepočítá jako 1/12 celkové částky. Zpoplatnilo se vedení úvěrových účtů ( kontokorenty, spotřebitelské úvěry, kreditní karty, hypotéky). Některé banky zpoplatnily i vydaní platebních karet, jiné správu karetního účtu počítají do poplatku za vydání karty. Většinou došlo ke zdraţení sluţeb. A protoţe vţdy jde o konkurenční boj, jsou i takové banky, které klienty těchto poplatků ušetří. Informace se dají dohledat na internetu, banky mají i různé akce, kdy například jsou poplatky odpuštěny úplně ( kl. si u banky zřídí ještě jiný produkt atd.) , nebo se nějaký čas neplatí apod.29

3.3. Platební styk v úvodních ustanoveních 

správné fungování trhu platebních sluţeb, který je jednotný



organizované rozdělení fungování trhu platebních sluţeb



rozšíření právního rámce pro platební sluţby do 27 vnitrostátních právních systémů



nastavení několika pravidel za účelem umoţnit transparentnost podmínek a plnění informačních poţadavků v oblasti platebních sluţeb



poskytovatelé platebních sluţeb musí stanovit povinnosti týkající se poskytování informaci uţivatelům platebních sluţeb



informace týkající se provedení platebních transakcí by měl mít spotřebitel k dispozici bez poplatků, členské státy by měly mít moţnost sjednocení pravidel týkajících se vnitrostátní praxe o tom, ţe papírové výpisy z platebních účtů budou poskytovány vţdy bezplatně

29

http://www.mesec.cz/clanky/male-banky-a-zalozny-informovani-nezvladly-boj/

44



uţivatel platebních sluţeb nese odpovědnost z platebního prostředku do určité omezené částky, výjimkou je podvodné jednání a hrubá nedbalost uţivatele platebních sluţeb, omezená zodpovědnost je z důvodu motivace uţivatele platebních sluţeb k ohlášení krádeţe nebo ztráty platebního prostředku v co nejkratší době svému poskytovateli, aby bylo zabráněno moţnosti rizika z neoprávněného pouţití platebního prostředku



za správné provedení platby plátce nese zodpovědnost poskytovatel platebních sluţeb, jedná se o částku platební transakce a o lhůtu provedení transakce, zároveň nese zodpovědnost za moţné selhání dalších stran v platebním řetězci aţ po účet příjemce platby



členské státy by měly umoţnit snadno přístupné a málo nákladné mimosoudní řešení případných sporů mezi poskytovatelem platebních sluţeb a spotřebitelem a to bez omezení práva klientů podat ţalobu k soudu30

3.4 Jaké změny v zákoně o platebním styku nastaly (obecně) 

zákon o platebním styku č. 124/2002 Sb. platný do 30.10.2009 celkem 36 §



zákon o platebním styku č. 284/2009 Sb. platný od 1.11.2009 celkem 147 § tedy o 111 § více, ve znění pozdější novely zákona o platebním styku 139/2011 Sb.



18 souvztaţných právních norem



některá ustanovení ne zcela s jasným výkladem ( postupně docházelo k nápravě)



zavedeny nové pojmy ( Platební sluţba, Poskytovatel platebních sluţeb, Konec provozní doby, Platební smlouva)



za neautorizovanou transakci odpovídá poskytovatel finančních sluţeb ( zakázáno provádět neautorizované transakce, poskytovatel je povinen co nejdříve plátci uvést účet do původního stavu nebo vrátit částku zpět na účet)

30 31



§116 zákon o platebním styku – odpovědnost z neautorizované transakce



povinnost poskytovatele doloţit správnost transakce – důkazní břemeno



blokace platební karty zdarma31

http://www.finarbitr.cz/download/250_cs_bv_sbk_klufa.pps#296,6,Co přinesl ZoPS pro banky a jejich klienty http://www.finarbitr.cz/download/250_cs_bv_sbk_klufa.pps#296,6,Co přinesl ZoPS pro banky a jejich klienty

45

3.5. Spory v novém zákoně Se zavedením nového zákona o platebním styku vznikla i spousta nejasností . Jak uvádí bývalý finanční arbitr ČR ( František Klufa), nejednalo se o sporné body v zákoně, ale spíše o formulace, které nebyly jednoznačné, a z toho také můţe plynout nejednotný výklad některých částí nového zákona. Výklad není shodný na úrovni národních institucí, tak ani na úrovni evropskonárodní. Je to způsobeno hlavně tím, ţe nový zákon je napsán sloţitým legislativním „jazykem“ z tohoto důvodu bylo nutné provést transformaci směrnice celkovou harmonizací.32 Hlavní spory: 

Nesplnění lhůty převodu, špatné pouţití kurzu



Odpovědnost drţitele karty do 150 EUR



Spory ohledně neoprávněných výběrů z ATM

Ukázkový příklad - neplnění lhůty převodu, špatně použitý kurz33 

Převod do zahraničí v cizí měně ( cca 3 000 000 Kč)



3.11.2009 z banky A bylo převedeno na účet banky B 3 000 000 Kč, předpoklad navrhovatelky, že peníze budou připsány na účet banky B 4.11.2009( ověřenou v bance, že peníze na účet připsány nebyly)



5.11.2009 bylo zjištěno, že peníze na účet byly připsány 4.11.2009



4.11.2009 byl předán příkaz na převod 11 500 EUR pobočce banky B ( peníze na koupi nemovitosti) navrhovatelka požadovala převod k 4.11.2009



příkaz byl proveden bankou až druhý den 5.11.2009 kvůli nedostatku finančních prostředků na účtu, byl však použit kurz ze 4.11.2009 ( reakce banky B na reklamaci byla, že platba byla přijatá až v nočním zpracování)



kurzový rozdíl činil 120 249 Kč (jako „– „ navrhovatelky)



postup banky byl navrhovatelkou reklamován bez úspěchu

32

http://www.finance.cz/zpravy/finance/239183-novy-zakon-o-platebnim-styku-prichazi/ Citace: http://www.finarbitr.cz/download/250_cs_bv_sbk_klufa.pps#302,11,Ukázka posuzovaného případu: nesplnění lhůty převodu, nesprávně pouţitý kurz 33

46

Banka podala následující vysvětlení k převodu peněz34: Podle článku 5.9 je oznámení okamžik účinnosti příkazu k úhradě do zahraničí, nejpozději následující den po dni, kdy banka obdržela příkaz s doručením mezi 13.00 hod a 15.30 hod daného dne ( pokud není na příkazu datum jiné), musí být splněny všechny podmínky pro provedení příkazu stanoveného smlouvou a právními předpisy a dostatek peněz na provedení příkazu. Pokud nejsou podmínky splněny, banka příkaz neuskuteční, dále pokud bylo s klientem domluveno, příkaz se uskuteční až v den, kdy jsou podmínky pro provedení příkazu splněny. Čl. č. 5.10 Oznámení stanovuje použití kurzu, Banka použije k přepočtení měny kurz platný v okamžiku účinnosti příkazu. Čl. 5.9. uvádí výjimku, kdy okamžik účinnosti nastal v den doručení příkazu, banka použije kurz, který je platný v době doručení příkazu. Banka v tomto případě neporušila žádná pravidla a návrhu navrhovatelky nebylo vyhověno. Ukázkový příklad - odpovědnost držitel platební karty do 150 EUR35 

navrhovateli byl odcizen batoh se všemi doklady a poté byl proveden výběr z bankomatu na první pokus v částce 15 000Kč



výběr na první pokus se zadáním PIN



navrhovatel se odvolal v návrhu na zahájení řízení na § 116 – odpovědnost držitele karty z neautorizované platební transakce do výše 150 EUR



vyjádření banky, porušení VOP navrhovatelem – transakce proběhla jako standardně realizovaná



VOP – souhlas s provedením platební transakce – zadán PIN v ATM



Transakce autorizována - § 98 – Souhlas plátce

34

Citace: http://www.finarbitr.cz/download/250_cs_bv_sbk_klufa.pps#308,12,Ukázka posuzovaného případu: nesplnění lhůty převodu, nesprávně pouţitý kurz 35 Citace: http://www.finarbitr.cz/download/250_cs_bv_sbk_klufa.pps#303,13,Ukázka posuzovaného případu: odpovědnost drţitele karty do 150 EUR

47

1. Pokud dal plátce souhlas k transakci ( zadání PIN a nestanoví-li právní subjekt jinak) je platební transakce autorizovaná 2. Mezi plátcem a poplatníkem musí být dohodnuta forma a postup souhlasu s transakcí Povinnost drţitele platebního prostředku: 

platební prostředek pouţívat v souladu s rámcovou smlouvou, hned poté co obdrţí platební

prostředek

je

povinen

přijmout

všechna

opatření

na

ochranu

personalizovaných bezpečnostních prvků 

po zjištění odcizení, neautorizovaného platebního příkazu nebo ztráty platebního prostředku je toto povinen toto bez zbytečného odkladu oznámit poskytovateli případně jim určené osobě



Ztrátu z neautorizované transakce nese plátce § 116



do částky odpovídající 150 EUR pokud byla ztráta způsobena pouţitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku, nebo zneuţitím platebního příkazu, pokud plátce nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků



v celém rozsahu v případě, ţe je ztráta způsobena podvodným jednáním drţitele platebního prostředku, úmyslem nebo hrubou nedbalostí v porušení povinností stanovených v §101

3.6. Negativa v novém zákoně 

netransparentnost a sloţitost zákona ( pro „běţného“ občana nečitelné)



některá ustanovení nejsou zcela jasná ( pro uţivatele PS tak i pro poskytovatele)



obchodník má právo účtovat drţiteli platební karty poplatek za její pouţití



dle zákona jsou banky povinny poskytovat některé sluţby zdarma, ale ztráty z poplatků si naúčtují v jiných poplatcích



výpisy zdarma banky řeší elektronickou podobou (zasíláním přes web), kdy však klient musí mít a umět pouţívat elektronické bankovnictví

48



sporná odpovědnost banky za neautorizované transakce (banka si v ujednání VOP sama stanoví, co je autorizovaná transakce, např. u internetových transakcí je ochrana klienta téměř nulová oproti původní plné odpovědnosti banky ze zákona)36

3.7. Pozitiva v novém zákoně 

zkrácení lhůty pro převody



větší mnoţství informací u transakcí



odpovědnost drţitele karty z neautorizovaných transakcí do 150 Eur



u autorizované transakce vrácení částky – inkaso



moţnost vypovědět rámcovou smlouvu, uţivatel 1 měsíc, poskytovatel 2 měsíce



vymezení působnosti finančního arbitra v širším rozsahu ( limit 50 000 EUR), posílení

– § 116

principu smírčího řešení sporů, spory i mimo EHP37

3.8. Hlavní změny, které s sebou zákon přinesl Hlavní změny, které zákon přinesl lze shrnout do dvou kategorií: 1. v souvislosti s elektronickými penězi 2. v souvislosti s platebními systémy

1. Změny týkající se elektronických peněz 

z kategorie úvěrových institucí byly vyřazeny instituce elektronických peněz



činnost se podobá činnosti institucí platebních



poskytování platebních sluţeb je zahrnuto v povolení instituce elektronických peněz (nemusí ţádat o povolení k činnosti platební instituce)



instituce elektronických peněz se mohou objevovat i v tzv. hybridních institucích elektronických peněz ( její činností není jen vydávání elektronických peněz ale i další činnosti např. mobilní operátoři)

36 37

http://www.finarbitr.cz/download/250_cs_bv_sbk_klufa.pps#298,7,Co přinesl ZoPS pro banky a jejich klienty http://www.finarbitr.cz/download/250_cs_bv_sbk_klufa.pps#298,7,Co přinesl ZoPS pro banky a jejich klienty

49



institucím elektronických peněz se sniţují regulatorní poplatky ( sníţení základního kapitálu na 350 000 Eur z 1 mil)



v omezeném rozsahu je moţné vydat elektronické peníze bez jednotné licence pro EU ve výjimce ( spočívá to ve zjednodušené registraci )



mezi vydavateli a drţiteli elektronických peněz došlo k úpravě některých soukromoprávních vztahů ( hlavně ve zpětné výměně)38

2.

Změny týkající se platebních systémů (neodvolatelnost zúčtování a

vypořádání)



nově jsou ve směrnici zahrnuty propojené systémy (provozovatelé a účastníci) ovlivňují svůj systém ale také systém jiný)



na sjednocení okamţiku přijetí příkazu k zúčtování, vypořádání, pravidel systému a dalších věcí, které by mohly zapříčinit nesrovnalosti v systémech a zvyšovat nejistotu subjektů je kladen důraz



větší stability návrhu je dosaţeno tím, ţe ochrana poskytovaná systémy se vztahuje i na propojené systémy ( např. povinnost účastníka nebo provozovatele dostát svým závazkům bez ohledu na probíhající insolventní řízení, ochrany práv drţitelů)



sníţení systémového rizika souvisejícího s propojením systémů je cílem návrhu39

3.9. Jaké konkrétní změny zákon přinesl Zkrácení lhůty pro platební transakce ( tuzemský i zahraniční platební styk ) Lhůta zkrácení pro převody prostředků v Evropském hospodářském prostoru z d + 2 na d + 1. V případě má-li plátce i příjemce účet u stejného poskytovatele platebních sluţeb, musí být peníze připsány v ten samý den. Pokud je podán papírový příkaz v bance přes sběrný

38 39

http://www.vakinfo.cz/o-cem-se-hovori/novela-zakona-o-platebnim-styku http://www.vakinfo.cz/o-cem-se-hovori/novela-zakona-o-platebnim-styku

50

box, můţe banka převod prodlouţit o jeden den. Pokud se jedná o převod mezi bankami, peníze by měly být na účet připsány druhý den40. Pokud chce mít klient jistotu, ţe budou peníze v daný den na účet převedeny, je zapotřebí zjistit, do kolika hodin banka definuje konec pracovního dne. Pokud se příkaz podá později, banka ho zpracuje jako by byl zaslán následující pracovní den ( tudíţ můţe dojít nedopatřením ke zpoţdění platby).41 Banka nese zodpovědnost za neautorizovanou transakci Pokud plátce neautorizoval platební transakci, nemůţe poskytovatel provést platební sluţbu. Autorizace můţe být provedena před i po transakci, klient musí být s bankou dohodnut. Autorizace musí být provedena vţdy. Pokud platba bude neautorizovaná, musí banka (případně jiný poskytovatel platebních sluţeb) dát účet po zjištění této události do původního stavu a částku vrátit na účet zpět. To samé v případě odcizení nebo zneuţití karty.42 Majitel karty se podílí při zneužítí karty na vzniklé škodě Pokud je majiteli jeho karta odcizena, podílí se na škodě 150 Eury z celkového zneuţití (neoprávněných transakcí). Vyjímka se týká podvodného jednání nebo hrubého porušení smluvených podmínek poskytovatelem, kdy uţivatel odpovídá za škody v plném rozsahu.43 Blokace karty musí být provedena zdarma Poplatek za blokaci karty nesmí být poskytovatelem sluţeb účtován. V mnoha případech však banky tento poplatek naúčtují „ někde jinde“, například zvýšením ceny za vedení karty.44

40

http://www.mesec.cz/clanky/novy-zakon-ruka-podana-klientum-i-mozne-klicky/ http://www.bankovnipoplatky.com/novy-zakon-o-platebnim-styku-zakon-c-2842009-sb-9083.html 42 http://www.mesec.cz/clanky/novy-zakon-ruka-podana-klientum-i-mozne-klicky/ 43 http://www.mesec.cz/clanky/novy-zakon-ruka-podana-klientum-i-mozne-klicky/ 44 http://www.mesec.cz/clanky/novy-zakon-ruka-podana-klientum-i-mozne-klicky/ 41

51

Provádění inkasa dle nových pravidel Klient můţe do osmi týdnů zrušit jiţ zadanou platbu, pokud nesouhlasí s částkou, která mu byla strţena (př. při vysoké částce - výjimkou jsou inkasa zálohová na energie apod., kdy plátce ví, jakou částku bude převádět). Někteří poskytovatelé po svých klientech chtějí nastavení limitu pro inkasní platby, maximálních částek, které můţou být inkasem strţeny.45 Informační povinnost Klientovi musí být informace poskytnuty na trvalém nosiči dat, povinnost poskytnout informace platí například u změn smluv a předsmluvních záleţitostí. Informace jsou klientům přístupné buď na webu, nebo v internetovém bankovnictví klientů, a to i o pohybech na účtu. Poskytovatel finančních sluţeb nemusí výpisy z běţného účtu zasílat měsíčně, ale klient musí mít moţnost alespoň jednou měsíčně výpis prohlédnout. Klient ho můţe vidět buď na svém internetovém bankovnictví, nebo ho má přístupný na pobočce a to bezplatně. Výhodou je také upřesnění informací například u zahraničních transakcí, kde by na výpisu mělo být rozepsané kolik peněz bylo vybráno z bankomatu, kolik dělají poplatky a jaký byl aktuální kurz transakce.46 Výpověď běžného účtu Pokud bude chtít klient zrušit běţný účet u finanční instituce a bude ho mít déle neţ rok, nebude za jeho zrušení nic platit. Výpověď pro zrušení nesmí být delší neţ jeden měsíc. Pokud klient zaplatil poplatek za vedení běţného účtu nebo platební karty na rok dopředu a zruší ho dříve, neţ jeden rok uplyne, musí mu banka vrátit poměrnou část za měsíce, kdy uţ sluţby poskytovatele nebude klient vyuţívat.47 Změna dne platby Původní den platby není jiţ den odepsání dané částky z účtu plátce, ale den, kdy je částka připsána na účet poskytovatele příjemce (ne hned účtu příjemce). Tato změna je velmi významná zvláště u plateb, které jsou automaticky při nedodrţení splatnosti penalizovány (daně, sociální zabezpečení, atd.). 45

http://www.mesec.cz/clanky/novy-zakon-ruka-podana-klientum-i-mozne-klicky/ http://www.mesec.cz/clanky/novy-zakon-ruka-podana-klientum-i-mozne-klicky/ 47 http://www.mesec.cz/clanky/novy-zakon-ruka-podana-klientum-i-mozne-klicky/ 46

52

Širší působnost finančního arbitra Pravomoci arbitra nevylučuje sjednání rozhodčí doloţky, zrušil se limit do 50 000 eur, kterým byla hodnota sporů omezena.

Z celkového shrnutí změn vyplývá, ţe změny zákona jsou pozitivní a přináší větší ochranu práv klientů. Jak bylo jiţ zmiňováno, kličky v zákoně se dají najít a poskytovatelé finančních sluţeb si jsou schopni „ ušlé zisky“ u klienta vybrat jinde. Zrušení jednoho poplatku můţe znamenat přenesení poplatku na jinou sluţbu klientovi, který zákon neuvádí. Co se týká poskytování výpisu o pohybech na účtu, které musí mít klient jednou měsíčně zdarma si banky účtují při zasílání papírového výpisu poplatek za poštovné, který můţe být v řádech desítek korun.48

48

http://www.mesec.cz/clanky/novy-zakon-ruka-podana-klientum-i-mozne-klicky/

53

4. Sdružení pro bankovní karty ( SBK ), zvyšování ochrany platebních karet 4.1. Sdružení bankovních karet Ustanovení SBK „Sdružení pro bankovní karty je zájmovým sdružením právnických osob - bank příp. i jiných organizací, jejichž zájmem je rozvoj platebních karet v České republice a koordinace prací,

souvisejících

s tímto

rozvojem.

V zájmu

svých

členů

jedná

s tuzemskými

i mezinárodními organizacemi z oblasti platebních karet. Sdružení pro bankoví karty bylo zaregistrováno u Obvodního úřadu Praha 1, dne 14.9.1992 podle § 201 i, odst. 2, zák. Č. 47/92 Sb. pod čj 22/92.“49 Podle stanov má SBK dva druhy členství, pouze peněţní ústav můţe být řádným členem a statut pozorovatele mohou získat jiné subjekty (můţou to být však i peněţní ústavy, které nechtějí ve sdruţení působit ve všech oblastech). Členové jsou přijímáni Kolegiem sdruţení, jsou v něm zastoupeni všichni členové a schází se 2 x ročně. Řádní členové se zúčastňují hlasování a váha jejich hlasů se odvíjí od podílu na trhu, který je dán k ultimu minulého roku. Na dvouleté období je Kolegiem voleno 7 členů Výkonného výboru a ti mezi sebou volí předsedu a místopředsedu. Pro roky 2010 – 2012 je předsedou Sirus Zafar z KB a místopředsedou Milan Řezníček z Citi Bank. 50 Kolegium můţe rozhodovat a jednat o všem co souvisí s činností sdruţení (např. změny týkající se stanov sdruţení a předpisů, volení nebo odvolání členů výkonného výboru, schvalování ročního rozpočtu a výsledku hospodaření, nastavení dalšího vývoje sdruţení, příchod nových členů a vylučování některých členů, rozhodnutí o ročním členském příspěvku, vznik a rušení orgánů sdruţení) . Výkonný výbor se zabývá zabezpečením plnění odborných, operativních a dalších úkolů, které stanovilo Kolegium. Ve výkonném výboru jsou nyní Citibank, Česká spořitelna, UniCredit Bank, Raiffeisenbank, Komerční banka, ČSOB a GE Money Bank. 49 50

Citace z www.bankovnikarty.cz http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/o_sbk_statut.html

54

ČINNOST SBK Činnost SBK je moţné rozdělit do 5 skupin: 1. Technologie SBK s v této oblasti zabývá přeměnou dosavadní technologie záznamu dat na magnetickém prouţku na technologii magnetického čipu. Evropská rada pro platební styk vydala v technologické oblasti doporučení a pravidla, kterými se SBK řídí. 2. Bezpečnost Bezpečnostní výbor pro SBK sniţuje rizika a skutečné finanční ztráty z podvodů. Velký důraz klade na bezpečnost platebních karet, stal se také významným partnerem pro bezpečnostní útvary platebních systémů, ale také pro Policii ČR (poskytuje materiály pro šetření policie či soudů). 3. Legislativa Co se zákonných norem týká je SBK parterem ČNB a Bankovní asociace (zákon o platebním styku, o bankách…) v oblasti elektronických platebních prostředků a karet. Ohledně problematiky platebních karet se na SBK mohou obrátit další státní instituce (např.: Ministerstvo financí ČR, Úřad pro hospodářské soutěţe). 4. Statistické ukazatele SBK shromaţduje statistické

údaje o platebních kartách na trhu ČR spolu

s platebními systémy. Informace zpracovává na bankách nezávislá instituce a slouţí jako podklad pro analýzu trhu. Všechny tyto informace jsou přístupné na webu SBK. 5. Edukativní činnost Odborné semináře, které se zaměřují na domácí i mezinárodní vývoj platebních karet, pořádá SBK pololetně. Přednášejí specialisté z členských bank, platebních systémů, technologických společností a dalších organizací.

Na seminářích se účastníci dozví

informace o nových produktech případně o technologických změnách v oblasti platebních karet.51

51

http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/o_sbk_cinnost.html

55

Členové SBK Členové SBK se dělí na členské banky, kterých je ve sdruţení celkem 20 ( př.: AXA Bank Europe, Česká spořitelna, a.s., ČSOB,

GE Money Bank, Komerční banka, a.s,

Raiffeisenbank, a.s.) a na 24 pozorovatelů (př.: CETELEM ČR, a.s., Česká národní banka sekce platebního styku, Diners Club Czech, s.r.o, Home Credit a.s., ZUNO BANK AG )52 Podrobný výčet členů SBK je uveden na internetových stránkách SBK, kde jsou uvedena sídla jednotlivých členů spolu s kontaktními osobami a kontakty na ně.

4.1.1. Výčet nejzajímavějších novinek za rok 2011 co SBK zaznamenalo53 I. Rostoucí poptávka spotřebitelů po elektronických platbách kartou MasterCard Začátkem roku 2011 byly oznámeny provozní výsledky společnosti MasterCard Europe. Maestro se stala lídrem mezi debetními kartami v Evropě ( 300 milionů vydaných karet na kontinentu). Transakce v hrubém objemu byly 225 miliardy USD ( meziroční růst o 14%), objem nákupů činil 168 miliardy USD ( růst o 13 %). Za rok 2010 bylo vydáno evropskými finančními institucemi 212 milionů karet MasterCard (je to nárůst o 6,9% oproti stejnému časovému horizontu předešlého roku). Karty MasterCard mohli drţitelé pouţít v 31,7 miliónech akceptačních míst na světě a 9,1 miliónech akceptačních míst v Evropě a Maestro bylo na 300 milionech karet a pouţity mohly být u více neţ 7.1 milionu obchodníků v Evropě a 13,1miliónů obchodníků ve světě. II. Spolupráce Visa Europe a Monitise na rozvoji mobilních plateb Visa Europe a Monitise (světový leader v řešení pro oblast placení prostřednictvím mobilních sluţeb, disponuje jedinečnými a prověřenými technologiemi i odborností) spolu uzavřely partnerství a podílejí se společně na zajišťování sluţeb pro členské banky a finanční instituce v celé Evropě. Visa investovala do nového evropského systému zpracování transakcí mezi jednotlivými bankami 0,5 miliardy eur, coţ v dalším rozvoji bude mít velkou váhu. 52 53

http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/clenove_clenske_banky.html http://aktuality.cardzone.cz/akt.htm

56

Urychlí se vývoj a vyuţití mobilních plateb a sluţeb. Visa bude od společnosti Monitise vyuţívat nejnovější technologie v oblasti mobilních plateb a Monitise bude naoplátku pomáhat Vise v dalším rozvoji mobilních plateb. V celkovém výsledku bude členským bankám umoţněno rychlejší uvedení nejmodernějšího způsobu placení na dané trhy a rozšíří se po celé Evropě. III. Bezkontaktní platby s MasterCard Bezkontaktní platby MasterCard PayPass jsou na Slovensku poskytovány od roku 2008. Vyuţívají je klienti 4 Slovenských bank ( Volksbank Slovensko, OPT Banka, VÚB, UniCreditBank Slovensko) a je přes 2000 platebních terminálů akceptujících PayPass. Zkušenosti ze Slovenska chce MasterCard vyuţít při zavedení bezkontaktních plateb v České republice. S platební kartou, která má technologii PayPass je moţné zaplatit, aniţ bychom kartu vkládali do čtecího zařízení či zadávali PIN. Od roku 2009 lze platit prostřednictvím MasterCard Pay Pass speciálními hodinkami a novinkou roku 2010 je „ nálepková“ dárková karta přednabitá na 25 nebo 50 eur, tuto kartu leze pouţít na celém světě u obchodníků akceptujících MasterCard PayPass. Jiţ v první polovině roku 2011 proběhl pilotní projekt v bezkontaktním telefonním placení. Projekt odstartovala CitiBank a Komerční banka spolu s Telefonicou O2. Moţnost zaplatit bezkontaktně mobilním telefonem bylo ve 4 hypermarketech Globus v Praze a v Plzni, to vše pomocí platební aplikace nahrané na SIM kartě mobilních telefonů v síti O2. Do částky 500 Kč lze zaplatil telefonem velmi rychle, pokud je částka vyšší musí být na mobilním telefonu zadán PassCode, který platbu autorizuje. Platba proběhne přiloţením mobilního telefonu k čtecímu zařízení a signalizační tón potvrdí transakci. Na sklonku roku začala bezkontaktní placení nabízet i Česká spořitelna. O PayPas má zájem 76% Čechů, bezkontaktní placení je pro ně atraktivní a zájem zvyšuje i rychlost placení, jednoduchost a pohodlnost.

57

Graf 1: Preference Čechů pro bezkontaktní placení

Supermarkety Doprava Restaurace Čerpací stanice Tabák a tisk Kultura Taxislužba

Zdroj: vlastní zpracování dle informací v tiskové zprávě o PayPass, http://aktuality.cardzone.cz/TZ_MasterCard_4-10-2011a.pdf

IV. 90 % Čechů nakupuje na internetu Je to spojeno s tím, ţe většina Čechů pouţívá internet denně, nakupování z pohodlí domova je jednouché a rychlé. Platí kartou a mohou získat i benefity jako slevy, věrnostní programy apod. Bezpečnost zajišťuje technologie MasterCard SecureCode. Graf 2: Jak je vnímána bezpečnost nakupování na internetu

Zdroj : http://cardmag.cardzone.cz/aktual/pages/cze/0_z_domova.html

58

Graf 3: Co na internetu nejčastěji nakupují muži

Zdroj : http://cardmag.cardzone.cz/aktual/pages/cze/0_z_domova.html

Graf 4: Co na internetu nejčastěji nakupují ženy

Zdroj : http://cardmag.cardzone.cz/aktual/pages/cze/0_z_domova.html

V. Velký růst Visa Europe v České republice i v Evropě Za rok 2011 vzrostly výdaje zaplacené kartami o 14% a vyšplhaly se do výše 1,16 bilionu eur. Co se týká objemu počtu transakcí u obchodníků byl nárůst o 16% a 80% výdajů v Evropě je prováděno platbami kartou. Zvýšila se také ochrana proti zneuţití karet a to díky čipu, který má v tuto chvíli přes 75% karet Visa vydaných v Evropě. Ztráty z karet Visa se sníţily z minulých 27% na 0,04%, v České republice niţší neţ 0,01%. V České republice je nyní vydáno okolo 5,5 milionů karet Visa, růst transakcí byl v minulém roce více jak 15%. Oproti roku 2005, kdy výše útrat platební kartou byla 10

59

miliard eur, v roce 2011 se zvýšila útrata na 22,5 miliard eur. Ke zvýšení došlo také u transakcí u obchodníků, kdy v roce 2005 bylo 51 milionů transakcí a v roce 2011 bylo 159 milionů transakcí.

4.2. Zvyšování bezpečnosti platebních karet Bankovní karty byly, jsou a budou lákadlem pro zloděje, protoţe plastová kartička můţe skrývat velkou sumu peněz. Všichni jsme se s platební kartou rychle sţili a placení s ní v obchodech, výběry z bankomatu jsou samozřejmostí. Karty nám ulehčují peněţenku tím, ţe u sebe nemusíme mít velkou hotovost, přitom můţeme nakoupit cokoliv. K tomuto tématu jsem našla podrobnou a obsáhlou studii bezhotovostních plateb v ČR, která byla zpracována třemi významnými autory pohybujících se v oblasti finančnictví, Dr. Ing. František Klufa ( finanční Odborník v oblasti bankovního sektoru), JUDr. Petr Schulz, Ph, D. ( odborník na finanční právo), JUDr. Michaela Kozlová ( samostatný advokát v oblasti finančních sluţeb) . Cílem této studie je analyzovat situaci v oblasti podvodů při bezhotovostních platbách v ČR. Studie obsahuje rozsáhle statistické údaje týkající se problematiky návrhů řešení a případná opatření pro poskytovatele finančních sluţeb, dále jednotlivé způsoby ochrany a chování před případným zneuţitím karty pro spotřebitele. Já jsem si z této studie pro diplomovou práci vybrala dvě kapitoly, které jsou pro mou práci podstatné, a to jsou jednotlivé formy podvodů v oblasti platebních karet a druhá kapitola týkající se moţností ochrany před podvody.

4.2.1. Druhy podvodů a řešení „ jak na ně“ Více jak 2/3 podvodů v oblasti platebních karet se týkají neoprávněného pouţití platebních karet. Postup technologií a znalost podvodníků ovlivňuje rychlý vývoj zejména v oblasti techniky pořizování „ citlivých „ údajů a následné zneuţití. Při zneuţití dochází k útoku na platební kartu, nebo na lidskou důvěřivost ( skimming, phishing).

60

Lisabonská smyčka V současné době jen výjimečně, banky toto ošetřily dodáním dodatečných ochranných adaptérů na bankomaty. Podvod byl v tom, ţe karta vloţená do bankomatu se do něj nedostala a nešla ani ven. Způsobilo to nainstalování dodatečného zařízení na bankomat podvodníkem. Podvodník z blízkosti sleduje drţitele platební karty, nabídne mu pomoc s podmínkou zadání PIN. To však nefunguje a klient odchází bez karty, v tu chvíli podvodník kartu vyjme a zneuţije neţ dojde k její blokaci. Skrytá kamera Prostřednictvím malé skryté kamery zajišťuje podvodník PIN. Můţe být pouţito s Lisabonskou smyčkou například při platbě u obchodníka. Zabránit tomu můţeme zakrytím PIN rukou. V dnešní době pokročilé technologie můţe dojít k zneuţití i při platbě ve frontě u obchodníka prostřednictvím skryté kamery v mobilním telefonu. Při nepozorném pouţití platební karty můţe dojít k nahrání čísla karty, doby platnosti, CVC kódu, podpisu, kdy mobilní telefon vše zaznamená. Dotekové senzory Opět je zde cílem získat PIN, senzory nainstalované na klávesnici bankomatu, příp. na vstupních dveřích v obsluţné zóně. Získání katy můţe být v kombinaci s krádeţí nebo přepadením. V tomto případě je ochranou obezřetnost při pouţití karty. Padělky karet Po zjištění citlivých dat na kartě dochází k výrobě padělku a ten je poté protizákonně pouţíván. Výroba padělku je otázkou několika minut a zařízení pro jeho výrobu je ve velikosti osobního kufříku. Tímto paděláním se zabývají kriminální skupiny z různých částí celého světa. Ochranu provádějí jednotlivé karetní a bankovní společnosti zaváděním ochranných prvků a technického zabezpečení. Zneuţití pomocí internetu Přes internet můţe dojít k zneuţití platební karty nebo bankovního účtu. Můţe být však zneuţita i databáze obchodníka s kartami svých zákazníků. V ČR je naštěstí toto zneuţití vyloučeno díky provozování internetových plateb pomocí 3D Security (protokol definující 61

pravidla pro bezpečné platby na internetu z pohledu všech tří účastníků transakce – obchodník, drţitel a platební systém). Také v Evropě je toto zneuţití minimální a objevuje se spíše v asijských a amerických obchodníků. Ochranou je vyuţívání jen bezpečných forem plateb a je bezpečnější platit kreditními nebo virtuálními kartami. Skimming Je postup, při kterém dojde k elektronickému zkopírování originálních údajů z magnetického prouţku karty na kartu jinou. Při kopírování dochází k přenosu PIN a dalších údajů o drţiteli karty, nezkopírují se však všechny ochranné prvky (např. CVC2, CVV2). Proto tyto padělky nelze pouţít ve všech bankomatech, například v těch, kde se kontroluje druhá stopa. Některé banky ve světě však ochranné prvky nekontrolují a právě v těchto bankomatech je moţné kartu úspěšně zneuţít. Phishing V tomto případě dochází k zneuţití emailové pošty s cílem získat identifikační údaje. Je to o důvěryhodnosti lidí, kdy do emailového formuláře vyplní číslo karty, osobní údaje. Email, který vypadá jako by byl doručen bankovní instituci je podvod a díky zadání citlivých dat je moţné v krátké době vyrobit padělek platební karty a zneuţít jej. V tomto případě platí pravidlo ochrany „ důvěřuj, ale prověřuj“. Spoofing Spoofing znamená v překladu „vodit za nos“ nebo napálit. Daný uzel sítě se vydává za někoho jiného a tzv. „osaháváním“ serverů, nebo jednotlivých sítí můţou být za určitých podmínek zajištěna citlivá data, která jsou následně zneuţita. V ČR se naštěstí tato technika zneuţití nevyskytuje. Trashing Odvozeno od anglického slova trash = koš, kdy dochází opět ke zneuţití citlivých dat. Zjednodušeně lze říci ţe je to výběr odpadků z nichţ se dají zjistit důleţité informace (hesla, kódy apod.). V tomto případě je jedinou ochranou bezpečné skartování dokumentů a zajištění bezpečného skladování a odvozu „ informací v koši“.

62

Jednoduchá krádeţ Prostý způsob zneuţití platební karty v případě jejího odcizení. Dokud nedojde k blokaci karty, můţe z ní zloděj vybrat peníze, pokud zná PIN, nebo zaplatit u obchodníka, coţ se týká karet bez čipu. Obchodníci jsou povinni kontrolovat shodné podpisy na stvrzence a na kartě, pokud je transakce provedena bez identifikace klienta jde o neoprávněnou transakci. Pojištění zneuţití slouţí v tomto případě k ochraně a minimalizaci ztrát.54

4.2.2. Problematika v oblasti podvodů s platebními kartami Díky novým technologiím a moderním metodám se zpracování platebního styku stává rychlejším. S tímto trendem jde kupředu i nezákonné jednání, či kriminalita občanů jednotlivců tak i organizovaných skupin. V roce 1999 se v západní Evropě objevily Lisabonské smyčky, v ČR se objevily aţ po dvou letech. V současnosti pokud se nová nezákonná činnost objeví v zemích západní Evropy, je v ČR téměř okamţitě ( např. skimming a phishing). Podvody v oblasti bezhotovostních plateb souvisí s volně směnitelnou českou korunou, volným pohybem osob, globalizací, ale také s vysokou vzdělaností těch, kteří finanční kriminalitu provozují, většinou je jejich znalost v oblasti bezhotovostních plateb vyšší neţ u spotřebitelů. V dnešní moderní době přibývá útoků na účty klientů bank prostřednictvím zneuţití platebních karet a nezákonného pouţití internetového nebo telefonního bankovnictví. Souvisí to také s růstem počtu peněţních bankomatů, objemu bezhotovostních plateb a hlavně s nárůstem platebních karet, kterých bylo vydáno bankovními a nebankovními subjekty v poslední době nespočet. Bezhotovostní placení se stalo velkým boomem u českých spotřebitelů, dokazuje to i přijímání platebních karet v tisících obchodních místech. Češi jsou však hodně neopatrní při pouţívaní platebních karet. Hlavně zaznamenání PIN na papírky, které jsou uloţeny spolu s kartou v peněţence, nebo zaznamenání PIN přímo na kartu. V dnešní době uţ není bezpečné mít PIN uloţen v mobilním telefonu, protoţe pokud dojde ke krádeţi kabelky se všemi doklady a mobilním telefonem, má zloděj přístup ke všemu co ke zneuţití karty potřebuje. 54

Sdruţení českých spotřebitelů, podvody v oblasti bezhotovostních plateb v ČR (studie) http://www.konzument.cz/publikace/soubory/pruvodce_spotrebitele/A5_bezhotovostni_podvody.pdf

63

Zloději nemají v dnešní době problém ani s tím zneuţít

telefonní

a internetové

bankovnictví (prolomení zabezpečujícího identifikačního údaje) . Provedou převod peněz zadáním telefonního nebo internetového příkazu. Kamenem úrazu je však stále nízká finanční gramotnost spotřebitelů co se týká ochrany platebního prostředku (záznam PIN apod.). Banky stále v obou případech bankovnictví zvyšují bezpečností opatření a pravidla. Trestní zákoník reagoval na nové metody finanční kriminality a zavedl některé nové trestné činy (např. neoprávněné drţení platební karty apod.) I ministerstvo financí reagovalo a zřídilo útvar zabývající se bojem proti praní špinavých peněz a vznikl nový zákon proti praní špinavých peněz. Situace na českém trhu v oblasti finančních podvodů je kvůli stoupající globalizaci na stejné úrovni jako v jiných státech EU.

Kriminalita bohuţel stoupá a spotřebitelé jsou

v dnešní hektické době značně neopatrní, ale jak jiţ bylo zmíněno částečně i neznalí.55

4.2.3. Možnost ochrany před podvody Z výše uvedeného vyplývá, ţe největší počet podvodů je z oblasti bezhotovostních plateb v ČR a neoprávněného pouţití karet.

Dále je nutné věnovat pozornost zvýšení

gramotnosti spotřebitelů v ČR, protoţe si stále neuvědomují potřebu a nutnost uchovávat v tajnosti přístupová hesla, PIN ke svým účtům a platebním kartám. To ţe je finanční gramotnost důleţitá si uvědomují jak instituce, které vznikly za účelem ochrany spotřebitelů, tak i vláda ČR, která podporuje výuku v této oblasti ve školách. Ochrana proti zneuţití je v ČR realizována vydavateli platebních karet a karetními společnostmi, a to implementací stále nových a nových bezpečnostních prvků, které mají zabránit zneuţití. Dále také pouţití nových technologií u platebních karet jako je chipová technologie, ale i u bankomatů a platebních terminálů, které také přispívají ke sníţení rizik. Zákonnou povinností drţitele platební karty je nakládání s ní takovým způsobem, aby nemohlo ke zneuţití dojít.

55

Sdruţení českých spotřebitelů, podvody v oblasti bezhotovostních plateb v ČR (studie) http://www.konzument.cz/publikace/soubory/pruvodce_spotrebitele/A5_bezhotovostni_podvody.pdf

64

Sumarizace pouţití platební karty a bezpečnostních „postupů“: 

zajištění dostatečné bezpečnosti platební karty je jedinou formou peněţních prostředků, u které můţe dojít ke zneuţití



platební karta by měla být pouţívána v souladu s podmínkami vydavatele karty



majitel by měl mít přehled o svých platebních kartách



pravidelná kontrola platebních karet a bankovních výpisů (případné nesrovnalosti nahlásit své bance)



platební kartu nikomu nepůjčovat



PIN ke kartě nikomu nesdělovat



PIN nenechávat v blízkostí karty



karta nesmí být v obchodě personálem odnesena z dohledu majitele



z bankomatu vybírat o samotě a zakrýt klávesnici při zadávání PIN rukou (nikdo kdo stojí třeba za námi, by neměl vidět na naše ruce při zadávání PIN)



co nejdříve po zjištění ztráty karty toto nahlásit bance



pouţívat platební karty s vyššími bezpečnostními parametry



maximální obezřetnost při pouţití platební karty (hlavně v zahraničí, na internetu apod.)



pouţití dobře zabezpečeného počítače – e-banking je bezpečný tak jako počítač



při platbách na internetu pouţít tzv. zabezpečené platební brány (v těchto případech je dobré vyuţít virtuální platební karty, případně si zřídit účet a k němu dodatečnou platební kartu, a tu pouţívat výhradně pro platby přes internet)



omezit noční výběry, případně si vybrat dobře osvětlený bankomat



nevystavovat kartu magnetickým vlivům (ke zmagnetizování můţe dojít mobilním telefonem, počítačem apod.)



vyuţít pojištění zneuţití platebních karet56

4.2.4. Ochranné prvky na kartě Platební karty jsou vyráběny z odolných plastů a mají standardní rozměry 85,5 x 54 mm. Základním ochranným prvkem všech karet je jejich číslo (tj. jedinečná identifikace). Kromě tohoto kódu má kaţdá karta na zadní straně magnetický prouţek, na kterém jsou 56

Sdruţení českých spotřebitelů, podvody v oblasti bezhotovostních plateb v ČR (studie) http://www.konzument.cz/publikace/soubory/pruvodce_spotrebitele/A5_bezhotovostni_podvody.pdf

65

uloţena důleţitá data. Protoţe uţivatelé, kteří platí kartami na internetu, nemají čtečky platebních karet, je na kartách umístěn ještě jeden bezpečnostní prvek. Tento prvek se jmenuje Card Verification Value ( CVV) nebo Card Verification Code ( CVC). Je to číslo na zadní straně karty u podpisového vzoru. Číslo se zadává pro zvýšení ochrany před zneuţitím právě při platbách na internetu. Kartu je tedy moţné pouţít jen v případě, pokud známe všechny vlastnosti karty (číslo karty, jméno drţitele, platnost karty, kód CVC, podpisový vzor).

Bezpečnost platebních karet je v dnešní době stále zvyšována a vydavatelé karet se na bezpečnostní prvky stále hodně zaměřují. Prvním krokem k bezpečnějšímu placení kartou bylo a je přechod karet s magnetickým prouţkem na karty čipové. Zfalšování podpisového vzoru je o dost snazší neţ získání PIN. K dalšímu zabezpečení v oblasti platebních karet z mého pohledu došlo minulý rok, kdy bylo zavedeno bezkontaktní placení v ČR. Pokud je platba do 500 Kč nemusí být platba autorizována (zadání PIN ani podpis stvrzenky),

jen přiloţení karty ke čtečce a platba

proběhne. S moderní dobou přichází i moderní placení a bezkontaktní platby mohou probíhat i prostřednictvím hodinek, telefonu nebo přívěsku s čipem. Tento moderní způsob placení se určitě brzy rozšíří, a věřím, ţe přispěje k bezpečnějšímu placení prostřednictvím platebních karet. Další způsob jak zvýšit ochranu proti zneuţití karty je pojištění proti zneuţití, které banky většinou automaticky pro platební karty poskytují. Klienti mají moţnost pojištění karty zrušit, ale většinou si ho nechají z důvodu jejich klidu, kdyby ke zneuţití opravdu došlo. Dále pokud klienti cestují a karty pouţívají i v zahraničí, je dobré mít toto pojištění na kartě aktivované.

66

5. Přínos novely zákona o platebním styku a budoucnost platebních karet 5.1. Přínos novely zákona o platebním styku Hlavním přínosem novely zákona je zajištění ochrany uţivatelů platebního styku resp. spotřebitelů. Druhým důleţitým bodem v novele zákona je sjednocení podmínek a postupů platebního styku v zemích Evropské unie, coţ napomáhá k jednoduššímu vstupu dalších zemí do platebních systémů Eurozóny. Co se týká klientů, tak většinou podstatnější změny ani nezaznamenali. Pro klienty můţe být zajímavé hlavně to, ţe poskytovatelé platebních sluţeb nesmí vybírat poplatky u daných sluţeb, říká to totiţ zákon. Zavedením nového zákona se rozšířily i kompetence ČNB. Ta dohlíţí na všechny subjekty poskytující platební sluţby, provádí kontroly, můţe ukládat sankce za porušení soukromoprávních povinností dle nového zákona.

ČNB dále vede seznamy platebních

institucí a poskytovatelů platebních sluţeb tzv. malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Tyto nové kompetence ČNB jsou ve prospěch nového zákona. Zavedení jednotné bankovní licence se otevřel trh celé bankovní Evropy a odstranily se legislativní bariery moţnosti podnikat i na jiných trzích neţ na národních. Navíc odpadla i administrativní náročnost týkající se poskytnutí platebních sluţeb i v jiných zemích.57

Hlavní změny, které zákon přinesl můţeme shrnout i takto: 1. týkající se elektronických peněz: 

instituce elektronických peněz byly odděleny z úvěrových institucí



reţim těchto institucí je podobný jako reţim platebních institucí



instituce elektronických peněz nemusí podávat ţádost o povolení k činnosti platební instituce, protoţe povolení instituce elektronických peněz zahrnuje, vznikly i tzv. hybridní

instituce

elektronických

peněz,

které

se

nezabývají

vydáváním

elektronických peněz jako jedinou činnosti, jsou to například mobilní operátoři

57

http://www.finance.cz/zpravy/finance/239183-novy-zakon-o-platebnim-styku-prichazi/

67



dochází ke sniţování regulatorních poplatků na instituce elektronických peněz, sníţení základního kapitálu na 350 000EUR z původních 1. mil EUR



v omezeném rozsahu a bez jednotné licence pro EU se mohou vydávat elektronické peníze na výjimku – jsou to vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, kteří podléhají pouze zjednodušenému reţimu regulace



došlo k úpravě vztahů mezi vydavateli a drţiteli elektronických peněz, a to hlavně v oblasti soukromoprávních vztahů jako je například zpětná vazba

2. týkající se platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a vypořádacími systémy s neodvolatelností vypořádání:  na propojené systémy se nově vztahuje směrnice a jsou to situace, kdy pozorovatelé nebo účastníci ovlivňují jak svůj systém, tak i systém jiný  na sladění okamţiku přijetí příkazu k zúčtování nebo jeho vypořádání a pravidel systému se klade důraz, je to z důvodu případných nesrovnalostí mezi systémy, které zvyšují nejistotu jednotlivých subjektů  větší stabilita návrhu tím, ţe je vztahována ochrana na poskytovatele systémů i na systémy propojené (povinnost účastníků či provozovatelů dostát svým závazkům bez ohledu na probíhající insolventní řízení apod.)  sníţení rizika souvisejícího s propojením systémů se stalo cílem návrhu58

5.2. Výčet některých konkrétních přínosů, které zákon přinesl 

zkrácení lhůty provádění platebních transakcí (tuzemský i zahraniční platební styk)



odpovědnost poskytovatele za transakce, které nejsou autorizované (poskytovatel musí neprodleně vrátit účet do původního stavu)



odpovědnost z neautorizované transakce do 150 EUR (při ztrátě odcizení odpovídá plátce do 150 EUR)



zdarma blokace platební karty



poskytovatel plátce má povinnost doloţit správnost postupu zúčtování transakce



pro provádění inkas nová pravidla (je moţné zrušit jiţ provedenou platbu)



zpřísnění poskytovaných informací (banka má povinnost informovat klienta o transakcích na běţném účtu min. 1x do měsíce)

58

http://www.vakinfo.cz/o-cem-se-hovori/novela-zakona-o-platebnim-styku

68



výpověď smlouvy o běţném účtu max. 1 měsíc (po roce je zrušení zdarma)



moţnost poskytování platebních sluţeb v omezeném rozsahu (osoby nesplní poţadavky na platební instituce)



došlo k úpravám dohledu pro nebankovní poskytovatele platebních sluţeb



nové vymezení působnosti finančního arbitra



na spory řešené arbitrem byl zrušen limit 50 000 eur

5.3. Budoucnost platebních karet Pokud se podíváme do historie, zjistíme, ţe platební karty nejsou aţ zas tak moc staré. První pokusy s plechovou platební kartou byly v roce 1914, přišla s ní americká společnost Western Union Telegraph Company. Za vznik karet jako je známe dnes se povaţuje rok 1949 kdy společnost Diners Club vydala kreditní kartu která slouţila pro platby v restauracích. Doba jde však kupředu a dnes jsme v oblasti platebních karet trošku dále, protoţe bezhotovostní placení se stalo velice oblíbeným a postupně se dostalo do celého světa. V České republice první platební kartu vydala Ţivnostenská banka, a to roku 1988 ke svému tuzexovému účtu. Ke skutečnému rozšíření a vyuţívání platebních karet došlo aţ v 90. letech 20. století, začátky však byly sloţité, banky musely vynaloţit spousty nákladů například na bankomaty.

5.3.1 Výhody, které přispěly k rozšíření a lepší budoucnosti platebních karet K velkému rozšíření karet v posledních letech přispívají především výhody, které svým uţivatelům přinášejí. Dalo by se říci, ţe v mnoha věcech jim usnadňují ţivot. Výhody, které s sebou platební karty přinášejí, souvisí s nevýhodami, které s sebou nesou platby v hotovosti. Za slabší stránky pouţívání hotovosti jsou například malá bezpečnost, nákladné zpracování, úschova a doprava pro obchodníka i banku, náklady na tisk a ochranu hotovostních peněz proti padělání, směna při cestě do zahraničí. I přes to, ţe vyuţívání platebních karet je spojeno s transakčními poplatky a poplatky za vystavení a samozřejmě i rizika zneuţití, mají stále oproti hotovosti velké výhody.

69

Výhody pro klienta o bezpečnější neţ hotovost o přístup k finančním prostředkům je jednoduchý jako i jejich pouţití o zaměstnanci nedostávají hotovostní peníze, jsou jim zasílány na bankovní účty o odpadá nutnost výběru hotovosti na zálohy na výdaje zaměstnanců o moţnost úhrady neočekávaných výdajů o pouţití v celé ČR i ve světě o zúčtování proběhne aţ po obdrţení zboţí nebo sluţeb

Výhody pro obchodníka přijímající kartu o vyšší bezpečnost - přijímání menší hotovosti o růst počtu klientů o moţnost neomezeného nákupu (zákazníci nejsou omezení hotovostí, kterou mají v tuto chvíli u sebe) o neplánované nákupy o vyšší obrat

Výhody pro banku (vydavatele karty) o sníţení obratu v hotovosti o dochází ke sníţení zatíţení poboček o získání nových klientů o zvyšování výnosů (poplatky za vydání karty, za transakce, sluţby, úrok) o segmentace klientů o komplexní sluţby pro organizace a podnikatele o poplatky za karty a transakce s kartami, úroky z vyčerpané částky ( kreditní karty ) o karty slouţí i jako prostředek pro konkurenční boj Výše zmíněné výhody určitě pozitivně ovlivní i budoucí vývoj platebních karet. Uţitek z nich mají jak spotřebitelé a obchodníci, tak i banky, které karty vydávají. Na

70

pohodlnost, jednoduchost a rychlost bezhotovostního placení si v dnešní hektické době všichni rychle zvykli a v budoucnu tomu také jinak nebude.

5.3.2. Poplatky za platby kartou S novým zákonem o Platebním styku přišla moţnost účtování poplatků za karetní transakce. Obchodníci

platí za uţití platebního terminálu

na

obchodním místě

zprostředkovatelům platebních systémů poplatky za transakce. Částka je většinou ve výši 1 – 3 % z dané transakce. Tyto náklady doposud hradili obchodníci, kteří tím pádem přišli o část z marţe. Obchodníci mohou tento poplatek získat zpět prostřednictvím zákazníků, kdy jim naúčtují poplatek za platbu kartou. Na obchodníky to však můţe mít i neblahý vliv v tom smyslu, ţe by se jim sníţily platby kartou a tím pádem následně i zisk z prodeje, protoţe jak je známo, klient platící kartou utratí více peněz, neţ klient, který má u sebe určitou částku v hotovosti, kterou je limitován. Poplatek také nahrává konkurenci, protoţe klient půjde nakupovat radši do obchodu, kde budou platby kartou zdarma.59

Platba kartou a poplatky: co se může a co ne60 Obchodník nesmí omezovat platbu kartou od určité částky. Přijímá-li platební karty, musí umožnit zaplatit například doplatek 10 haléřů i koupi nového vozu v hodnotě 450 000 Kč. Obchodník může účtovat poplatek za platbu kartou, případně zákazníkovi přeúčtovat náklady spojené s transakcí. Zpravidla jde o přeúčtování provize, kterou musí zaplatit bance nebo jinému zpracovateli transakce, ta se pohybuje od 1 do 3 % z transakce. Nebo může stanovit paušální poplatek za platbu kartou a ten vyžadovat. Vždy však musí zákazníka předem upozornit na to, že při platbě kartou mu bude poplatek naúčtován. Poplatek musí rozumně odpovídat nákladům, jinak se lze bránit právní cestou. Problém je s dokazováním výše poplatku, který obchodník bance musí platit. Pokud vám bude tvrdit, že jej to stojí 3 % z transakce a ty vám naúčtuje, ale ve skutečnosti platí jen 1,8 % z transakce, nemáte moc možností, jak mu to dokážete a obchodník na vás vydělá.

59 60

http://www.mesec.cz/clanky/za-platbu-kartou-mohou-obchodnici-nove-pozadovat-poplatek/ Citace z http://www.mesec.cz/clanky/za-platbu-kartou-mohou-obchodnici-nove-pozadovat-poplatek/

71

Poplatky za platbu kartou existují i v České republice61 Za platbu kartou účtuje držiteli karty poplatek 1,5 % z transakce CCS Česká společnost pro platební karty. Mimo to účtuje obchodníkům až 5 % poplatek z transakce. Za použití platební karty zaplatíte 2 % na platebním portálu PaySec. Poplatek 10% z transakce za použití karty při výběru hotovosti si účtují téměř všechny směnárny v Praze. Křesťanské Radio Proglas při poslání finančního daru pomocí platební karty sníží hodnotu potvrzení o daru o výši provize banky, ta činí 2,8 % z transakce. V případě darů jde u Radia Proglas o unikát. Celosvětově platí nepsané pravidlo, že obdarovaný potvrdí plnou výši daru a případný poplatek banky je součástí běžných nákladů s přijetím daru (také nemusel dostat nic), nicméně zákon postup Radia Proglas nezakazuje. Poplatek od 1,7 do 2,5 % se platí při dobití hracího konta internetových sázkových kanceláří.

5.3.3. Vývoj karet v číslech Kdyţ se budeme bavit konkrétně o budoucnosti platebních karet, podíváme se na čísla, která dokazují to, ţe karty se v posledních letech nejen hojně rozšířily, ale ještě se rozšiřovat budou. A proto, ţe i část předcházející kapitoly se zabývala bezpečností při pouţití platebních karet, uvádím zde graf přechodu na čipovou technologii v ČR, která zajišťuje bezpečnější placení s kartami s čipem neţ karty s magnetickým prouţkem.

61

Citace : http://www.mesec.cz/clanky/za-platbu-kartou-mohou-obchodnici-nove-pozadovat-poplatek/

72

Z grafu vyplývá, ţe téměř všechny platební karty jiţ mají čip. Graf 5: Přechod na EMV ( čipovou) technologii v ČR

Zdroj : http://statistiky.cardzone.cz/download/konverze.pdf

Souhrnná statistika SBK za 3.q. 2011 V příloze 1. uvádím tabulky ukazující zajímavá čísla, a protoţe by jich bylo moc a pro větší přehled jsem vybrala jen počty 5 nejznámějších značek karet, které jsem v tabulkách uvedla. V celkovém součtu, který také uvádím jsou ještě další karty, které v tabulce jiţ neuvádím. Obchodníci, vydávající tyto karty uvedené v tabulkách, jsou : Česká Spořitelna a.s., ČSOB, Raiffeisenbank a.s., UniCredit Bank, a s., Komerční Banka, a.s. Pokud bychom se podívali podrobněji na čísla, která jsou u vedena v tabulkách, je na první pohled jasné, jak jsou karty v posledních letech rozšířené, oblíbené a jejich obliba neustále roste.

73

Dne 21.2.2012 zveřejnilo SBK také celkový rozvoj kartového odvětví za poslední čtvrtletí roku 2011, a to z několika oblastí : počtu vydaných karet, obchodní místa, internetové obchody, cash back, oblast pouţití platebních karet. Konkrétní čísla jsou uvedena v příloze 2.

5.3.4. Zajímavosti z historie vývoje platebních karet za poslední roky Ve vyspělých zemích dává v dnešní době stále více klientů přednost platbě kartou, ty tvoří zhruba 90% trhu a ve světě byly vydány 3 miliardy karet. Provádění transakcí a plateb je dnes kaţdodenní záleţitostí. Před nedávnem se na

bankovním trhu objevili i výrobci

mobilních telefonů, kdyţ zavedli mobilní telefony s funkcí pro bankovní platby. Tak jako v minulosti bankovky pomalu vytlačily mince, platební karty vytlačují v dnešní době pomalu ale jistě bankovky. Vyspělá doba umoţňuje pomocí internetu a mobilních telefonů pouţívat platební karty i bez fyzické přítomnosti klienta v obchodě. Uţ v 70. letech se začaly pouţívat tzv. telefonní a poštovní objednávky, které byly placené právě pomocí kreditních karet (Mail Order/MO a Telephone Order/TO). Pro větší rozšíření byl nápomocen i internet, díky kterému se staly platby ještě rozšířenějšími. Problémem těchto plateb bylo zasílání čísel karet po internetové síti, coţ bylo nebezpečné a mohlo dojít ke zneuţití. Dalším novým způsobem placení v oblasti karet byly bezkontaktní čipové karty (transpodery), v roce 2002 byly pojmy e-commerce a m-commerce rozšířeny ještě o u-commerce, který byl zaměřený na univerzálnost bezhotovostních plateb. Došlo k zabezpečení internetových plateb, první byla metoda SSL ( Secure Sockets Layer ), bez ověření totoţnosti obchodníka a zákazníka se zašifrovala zpráva posílaná po internetu. Následoval protokol SET ( Secure Electronic Transaction), který se moc nerozšířil a navíc byl i nákladný. Dále vznikl i projekt s pseudočísly a virtuální karty. Pseudočíslo bylo jednorázově nebo trvale vygenerované číslo bankou, které slouţilo pro autorizaci plateb. Virtuální karta je speciální karta pro platby na internetu. V Americe vznikly v roce 2001 Verified by VISA a MasterCard SecureCode. Slouţí k bezpečnému zadávání plateb přes internet, kdyţ klientovi po zadání čísla karty naběhne

74

bezpečnostní okno, které je zprostředkováno bankou, tudíţ je bezpečné. Transakce probíhá mimo obchodníka, který se dozví jen to, zda platba proběhla nebo ne. Nokia představila v roce 2005 trhu telefon s bezkontaktní technologií NFC ( Near Field Communications) vynalezenou společnostmi Philips a Sony. Je to placení pomocí přiblíţení bezkontaktní karty do blízkosti platebního zařízení, mělo slouţit k placení parkovného, jízdného v dopravních prostředcích MHD a mýtného na dálnicích. Tento typ karet byl zaveden jiţ dříve, a to čerpacími stanicemi v USA a Izraeli uţ v pol. 90. let. Společnost MaterCard International zavedla v roce 2002 projekt s názvem Simple Way toPay, technologie MasterCard Pay Pass umoţňuje po přiblíţení k bezkontaktnímu snímači rychlou výměnu informací mezi terminálem a kartou. Kombinaci čipové karty OneSmart MasterCard s kontaktním i bezkontaktním čipem zavedla v roce 2004 Bank of the Philippines. Rok po té sportovní klub Seattle Seahawks přišel s čipovou kartou k bezkontaktnímu placení na zápasy a načítaly se na ní i věrnostní body. Aplikace P2P byla vyvinuta koncem 90. let a to bankovními a nebankovními společnostmi (PayPal a FastPay) a slouţila pro finanční převody mezi dvěma osobami. Roku 2002 zavedla Bank of America novou kartu „mini“, která byla o půlku menší neţ klasické karty a slouţila jen k platbám, nikoliv výběrům z bankomatů.62

5.3.5. SEPA – integrace evropského trhu karet není ještě zcela dokončena Jednotná oblast pro platby v eurech SEPA by měla zajistit sjednocení elektronických plateb domácích a zahraničních v rámci EU, a také by měla podpořit tvorbu konkurenceschopného a inovačního evropského platebního trhu. Zelená kniha (vydaná evropskou komisí, v Bruselu 11.1.2012), ze které pro tuto kapitolu čerpám, poukazuje na současné nedostatky a překáţky oproti vizi plně integrovaného platebního trhu. Cílem zelené knihy je, aby proběhla konzultace se zainteresovanými subjekty, která ověří analýzu Komise, případně přispěje na cestě ke zlepšení integrace. 62

http://cs.wikipedia.org/wiki/Acquiring

75

Protoţe jsou karty v současné době nejběţnějším a nejčastějším prostředkem pro elektronické platby u maloobchodníků, zaujímaly v roce 2009 třetinu všech maloobchodních plateb kartou. Integrace evropského trhu platebních karet není ještě úplně dokončena a výsledků k porovnání je dosud málo. Velký růst plateb kartami v posledním desetiletí neznamená velký pokles nákladů spotřebitelů ani mezibankovních a transakčních poplatků, které obchodníci platí. Paradoxem k tomuto jevu je, ţe karetní společnosti ani banky nechtějí sníţit poplatky a jejich výše můţe být obzvláště v dnešní době pro mnohé obchodníky neakceptovatelná. Háčkem v domácím systému debetních karet je nemoţnost přijetí karet mimo členský stát původu, coţ brzdí rozvoj jednotného trhu. Rovněţ podvody v oblasti platebních karet jsou komplikací a to hlavně u transakcí, které jsou prováděné na dálku. Jako překáţku pro vstup nových zpracovatelů karetních systémů na trh představují dceřiné podniky některých karetních systémů, které zpracovávají transakce a od účastníků systému mohou vyţadovat, aby tyto dceřiné společnosti pouţívali. Řešením by mohlo být oddělení správy karetních systémů od subjektů zpracovávající platby kartou, které by přispělo ke zvýšení konkurence mezi zpracovateli a systémy karet. Rámec SEPA sice nestanoví konkrétní opatření, ale umoţňuje oddělení správy systémů od zpracování, a to způsobuje segmentaci trhu zpracování transakcí kartou. Z toho vyplývá, ţe je nutné zlepšit technické ale i obchodní postupy zúčtování a vypořádání plateb mezi bankami, které pouţívají různé infrastruktury. Pokud dojde k přeshraniční spolupráci, budou vyuţívat obchodníci, spotřebitelé i společnosti svobody volby a hospodářské soutěţe a to ve všech elektronických platbách, kde bude více stran v platebním procesu závislých na platební metodě. Aby nebylo zabráněno inovacím a konkurentům, musí být zavedena normalizace několika prvků jako jsou protokoly, sluţby, aplikace apod. Co se týká zabezpečení plateb, je to základní předpoklad pro obchodníky i uţivatele plateb, jedná se o klíčovou překáţku, která můţe bránit v dalším přechodu na elektronický obchod. V poţadavcích na zabezpečení je zahrnuta prevence podvodů, výměna karet s magnetickým prouţkem na čipové s PINem, coţ vede k minimalizaci podvodů s kartami. Ţelízkem v ohni však zůstávají platby na dálku, kde se podvody vyskytují nejčastěji. V tomto ohledu je důleţitá i ochrana osobních údajů, kterou upravuje směrnice 95/46/ES a 2002/58/ES stanovující právní rámec vztahující se na zpracování osobních údajů v EU.

76

Evropská rada pro platební styk (EPC) spolu s Evropskou centrální bankou (ECB) a Komisí zřídila a spravuje systém SEPA, který je řízen jako samoregulační projekt. V březnu 2010 EU Komise a ECB zaloţily řídící orgán Radu SEPA, která má slouţit jako podpora pro vytvoření společného trhu maloobchodních plateb v eurech a napomoci shodě dalších kroků k ucelení systéme SEPA. 63

5.3.6. Rok 2011 jako průlom nových technologiích platebních karet V roce 2011 byl velký růst platebních karet, a to jako hlavního platebního nástroje. U obchodníků byl zaznamenán růst o 16%, a to v objemu i počtu transakcí a skoro 80 % spotřebitelských výdajů je placeno kartami. Růst by měl pokračovat i v roce 2012, kdy budou spuštěny digitální peněţenky a elektronické platby. Nová strategie společnosti Visa zahrnuje tyto nové sluţby, které by se měly podílet na změně zvyků při nakupování klientů, a dle odhadů by za 8 let mělo být přes polovinu transakcí provedených kartou Visa realizováno přes mobilní zařízení. Výdaje placené kartami Visa vzrostly v Evropě za rok 2011 o 14%, v penězích to bylo 1,16 bilionu eur. Transakcí bylo celkem 11,8 miliardy coţ byl 19% nárůst a kaţdý měsíc byla zúčtována miliarda transakcí. Ztráty za zneuţití karet byly v roce 2011 na minimu, v ČR konkrétně 0,01% ,coţ je hlavně z toho důvodu, ţe má dnes přes 75% karet Visa v Evropě čipovou technologii EMW. Co se týká inovací v oblasti platebních karet za rok 2011 Visa Europe šla kupředu . Bezkontaktních karet vydala na 30 milionů a v posledním kvartálu roku 2011 se spustily první mobilní platby. Visa Europe také v roce 2011 investovala do společností Betone Analysis a Monitise, a to z důvodu nové strategie pod názvem Budoucnost plateb. Odhad společnosti Visa Europe na rok 2012 je, ţe v oběhu bude 50 milionů bezkontaktních platebních karet a budou uskutečněny jedny z prvních mobilních plateb. Plán na druhou polovinu roku 2012 je spuštění digitální peněţenky Visa Europe. V České republice je momentálně více neţ 5,5 milionů karet Visa, v minulém roce se kartami uskutečnilo 269 milionů transakcí, z toho přímo u obchodníků bylo uskutečněno 159

63

Zelena kniha – Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí telefonu , vydala Evropská Komise, 11.1.2012 v Bruselu, KOM(2011) 941 v konečném znění

77

milionů transakcí a utraceno bylo skoro 22,5 miliard eur, z toho u obchodníků to byla částka 5,9 miliard eur. Za uplynulých šest let ukázaly statistiky, ţe karty vedou nad hotovostí. Útraty prostřednictvím karet Visa byly v roce 2005 ve výši 10 miliard eur a minulý rok to byl dvojnásobek 22,5 miliard eur. Stejný nárůst byl i ve vydaných částkách, kdy v roce 2005 to bylo 2,1 miliardy eur a v minulém roce 5,9 miliardy eur. Stejně tak v ČR rostou i transakce u obchodníků, rok 2005 byl třetinou s 51 miliony oproti loňským 159 milionů transakcí. Vývoj karet v posledních letech ukazuje, ţe velmi roste zájem o bezhotovostní platby. Nejvíce pouţívané jsou debetní karty, kterými zákazníci platí hlavně u obchodníků. Rok 2011 byl v ČR průlomový ve vývoji nových platebních technologií. Od loňského roku můţeme v ČR bezkontaktně platit aţ do výše 500 Kč bez nutnosti ověření transakce, tedy zadání PIN. Dalším významným programem bylo zavedení bezkontaktních mobilních plateb prostřednictvím mobilních telefonů za pomoci technologie NFC ( Near Field Communication). 64

64

http://cfoworld.cz/aktuality/mejdan-na-oslavu-konce-sveta-jiz-zaplatite-digitalni-penezenkou-1458

78

Závěr Je to jiţ skoro 100 let, co byla vydána první platební karta společnostní Western Union. Za tu dobu prošel trh platebních karet dlouhým vývojem a rozdělil karty dle druhů s různými funkcemi. Nejrozšířenější a nejbezpečnějším typem karty jsou karty s čipem. Vývoj karet s sebou přinesl nejen moţnost placení u obchodníků a vybíraní z bankomatů, ale také výběr v hotovosti přímo u obchodníka. Zajímavým způsobem pouţití karet jsou tzv. tankomaty u benzinových stanic bez obsluhy, kde nejen ţe kartou zaplatíme načerpané PHM, ale můţeme také zjistit dopravní situaci či počasí na dané trase. Karty lze vyuţít i k platbám na internetu, některé banky dokonce vydávají virtuální platební karty, které slouţí přímo pro platby na internetu, jsou bezpečnější a je menší riziko jejich zneuţití. Novinkou jsou bezkontaktní platební karty, které mají zrychlit platby a sniţovat náklady na zpracování hotovosti. Banky klientům nabízejí debetní a kreditní karty, a to různým skupinám zákazníků, jako jsou studenti, podnikatelé apod. Aby obstály v konkurenčním boji nabízí i spousty věrnostních programů, kdy klienti můţou získávat slevy nebo sbírat body a ty pak proměnit za různé dárky. Karty za dobu svojí existence urazily dlouhou cestu a neustále se moţnosti pouţití inovují a jdou sviţným tempem kupředu. Moţnost plateb bez karty prostřednictvím mobilního telefonu je určitě pro mladé lidi v dnešní uspěchané době velmi zajímavá. Myslím, ţe ještě budeme překvapeni, s čím vydavatelé karet nebo společnosti, které karty klientům poskytují, přijdou. Při zpracování diplomové práce jsem analyzovala jednotlivé typy platebních karet, jejich výhody a nevýhody. Co se týká platebního styku, zjistila jsem, ţe nejsou dotaţeny podpůrné systémy pro kompatibilitu pouţití platebních karet společností. Pokud budou parametry dotaţeny do konce, budou platební karty významným způsobem sniţovat tlak na emisi hotovostních peněz oproti bezhotovostním penězům. Rozšíření platebních karet by mělo za následek nevyhnutelné sníţení poplatků za pouţití platebních karet.

79

Seznam použité literatury: 1. Pavel Juřík Encyklopedie platebních karet historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet, 1. vydání Grada publishing, a.s. 2. Zelená kniha – Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí telefonu , vydala Evropská Komise, 11.1.2012 v Bruselu, KOM(2011) 941 v konečném znění Seznam webových stránek: www.penize.cz/platebni-karty www.penize.cz www.finance.cz www.mesec.cz http://elektronicka-karta.pise.cz http://embosovana-karta.webnode.cz http://aktualne.centrum.cz www.domacifinance.cz www.mastercard.com www.kreditky.cz www.visa.cz www.paypalcz.cz www.sphere.cz www.exclusiveprogram.cz www.epravo.cz www.bankovnipoplatky.com www.finarbitr.cz www.vakinfo.cz www.bankovnikarty.cz www. cardmag.cardzone.cz www.konzument.cz http://cfoworld.cz http://zpravy.alfa9.cz www.konzument.cz

80

Seznam grafů: Graf 1: Preference Čechů pro bezkontaktní placení ................................................................. 58 Graf 2: Jak je vnímána bezpečnost nakupování na internetu ................................................... 58 Graf 3: Co na internetu nejčastěji nakupují muţi ..................................................................... 59 Graf 4: Co na internetu nejčastěji nakupují ţeny ..................................................................... 59 Graf 5: Přechod na EMV ( čipovou) technologii v ČR ............................................................ 73

Seznam obrázků: Obrázek 1: Karta společnosti Western union ............................................................................. 8 Obrázek 2, Obrázek 3: Karty společnosti Diners Club ............................................................ 10 Obrázek 4: Označení prodejních míst u obchodníků ............................................................... 12 Obrázek 5: Logo karty Master Charge ..................................................................................... 14 Obrázek 6: První platební karta v ČR (k tuzexovému účtu)..................................................... 20 Obrázek 7: HVB Bank, karta Maxim ....................................................................................... 21 Obrázek 8, Obrázek 9: Elektronické karty České spořitelny a Raiffeisenbank........................ 27 Obrázek 10, Obrázek 11: Embosované karty České spořitelny .............................................. 28 Obrázek 12: Bezkontaktní hodinky firmy Watch2Pay ............................................................. 32 Obrázek 13: Dotyková čtečka platebních karet ........................................................................ 33 Obrázek 14: Kreditní karta Cetelem ......................................................................................... 35 Obrázek 15: Tankomat v Praze ................................................................................................ 36 Obrázek 16:- Označení cash back u obchodníka ...................................................................... 37 Obrázek 17: Označení šifrovaných plateb u obchodníků na internetu ..................................... 38 Obrázek 18: Označení šifrovaných plateb u obchodníků na internetu ..................................... 38 Obrázek 19: Logo karet se Spere programem .......................................................................... 40 Obrázek 20: Označení programu Exklusive na platebních kartách .......................................... 40

81

Tabulky: Tabulka 1: Nabídka nákupních úvěrových karet……………………...……………………...26

Seznam příloh: Akceptace karet……………………………………………………………………Příloha č. 1 Vydávání karet ……………………………………………………………………Příloha č. 2 Transakce vydaných karet…………………………………………………………Příloha č. 3 Karty v číslech …………………………………………………………………….Příloha č. 4 Popis platební karty……………………………………………………………… Příloha č. 5

82

Příloha č. 1 1. AKCEPTACE KARET

ACQUIRING PROVOZOVNY ACQUIRING Provozovny akceptující čipové karty Počet provozoven (outlety) Počet acquirery spravovaných konvertovaných POS ACQUIRING TRANSAKCE merch. Počet čipových transakcí celkem ACQUIRING TRANSAKCE merch. Objem čipových transakcí celkem (v tisících Kč) ATM Počet EMV konvertovaných ATM Počet čipových transakcí v ATM Objem čipových transakcí v ATM (v tisících Kč)

MC

MC Elec.

Maestro

VISA

Electron

CELKEM

56 147

32 294

54 072

56 143

48 896

60 518

71 026

43 204

71 022

70 994

64 153

74 011

MC

MC Elec.

Maestro

VISA

Electron

CELKEM

12 632 630

224

8 393 492

19 092 369

21 091 011

63 756 636

MC

MC Elec.

Maestro

VISA

Electron

CELKEM

12 277 461

252

7 413 116

17 890 673

16 516 909

58 140 249

MC

MC Elec.

Maestro

VISA

Electron

CELKEM

4 099

3 821

4 099

4 099

3 958

4 099

7 103 353

4

6 777 486

9 951 150

18 223 297

42 055 291

26 855 778

3

23 586 344

38 733 231

65 848 599

155 023 956

Zdroj: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_3kv_2011_chip.pdf

Příloha č. 2 2. VYDÁVÁNÍ KARET

ISSUING VYDANÉ KARTY MC Vydané EMV čipové karty 2 315 113 celkem 0 Tuzemské čipové karty

MC Elec.

Maestro

VISA

Electron

CELKEM

115 196

1 103 955

1 779 254

3 676 191

9 253 389

0

0

0

0

263 680

Mezinárodní čipové karty

1 753 518

115 196

770 476

1 760 924

3 676 190

8 076 304

Debetní čipové karty Kreditní čipové karty

984 894 1 328 772

0 115 196

1 100 927 3 028

1 616 610 161 777

3 506 585 169 606

7 209 016

Charge čipové karty

1 447

0

0

867

0

256 279

Služební čipové karty

694 116

0

337 330

155 611

148 986

1 345 758

Zdroj: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_3kv_2011_chip.pdf

1 788 094

Příloha č. 3 3. TRANSAKCE VYDANÝCH KARET

ISSUING obchodníků

Platby

u

Počet čipových transakcÍ Počet domácích čipových transakcí Počet zahraničních čipových transakcí ISSUING Platby u obchodníků Objem čipových transakcí celkem (v tisících Kč) Objem domácích čipových transakcí (v tisících Kč) Objem zahraničních čipových transakcí (v tisících Kč) ISSUING - Výběry z bankomatů Počet čipových transakcí v ATM celkem Počet domácích čipových transakcí v ATM Počet zahraničních čipových transakcí v ATM ISSUING - Výběry z bankomatů Objem čipových transakcí v ATM celkem (v tisících Kč) Objem domácích čipových transakcí v ATM (v tis. Kč) Objem zahraničních čipových transakcí v ATM (v tis. Kč)

MC 14 407 761

MC Elec. 150 586

Maestro 7 104 022

VISA 16 839 201

Electron 22 927 204

CELKEM

13 109 511

144 319

6 892 031

15 017 241

22 061 468

59 575 778

1 298 250

6 267

211 991

1 821 960

865 736

4 219 588

MC

MC Elec.

Maestro

VISA

Electron

CELKEM

14 664 323

122 546

5 260 077

17 321 310

17 883 444

59 035 677

12 492 803

114 717

5 051 968

14 420 882

16 967 179

52 805 650

2 171 521

7 829

208 109

2 900 427

916 265

6 230 027

MC

MC Elec.

Maestro

VISA

Electron

CELKEM

7 065 816

75 971

6 187 215

9 708 187

18 378 102

41 415 291

6 894 722

75 215

6 137 204

9 402 154

18 183 271

40 692 566

171 094

756

50 011

306 033

194 831

722 725

MC

MC Elec.

Maestro

VISA

Electron

CELKEM

27 991 418

189 933

21 454 305

39 113 267

65 868 449

154 617 372

27 287 786

187 891

21 298 650

37 886 242

65 215 448

151 876 017

703 633

2 042

155 655

1 227 024

653 001

2 741 355

Zdroj: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_3kv_2011_chip.pdf

63 795 366

Příloha č. 4 Počet vydaných karet Počet vydaných platebních karet v ČR dosáhl k 31.12.2011 celkem 10.600.076, z toho debetních karet 7 445 017 kreditních karet 2 858 390 charge karet 286 669 čipových karet 9 478 098 Obchodní místa K 31.12.2011 bylo v ČR 69.878 obchodních míst akceptujících karty, z toho počet provozoven vybavených POS 59 836 počet provozoven vybavených pouze imprinterem 6 129 počet internetových obchodů akceptujících karty 3 444 počet provozoven poskytujících službu cash back 5 368 Internetové obchody Počet internetových obchodů, akceptujících karty k 31.12.2011 dosáhl 3.444 e-shopů počet e-shopů 3 444 počet transakcí v roce 2011 5 587 000 objem transakcí v roce 2011 6 332 937 000 Kč Cash back Počet obchodních míst v ČR poskytujících k 31.12.2011 službu cash back vzrostl na 5.368 počet obchodů 5 368 počet transakcí v roce 2011 365 925 objem transakcí v roce 2011 429 312 000 Kč Používání karet Používání platebních karet bývá tradičně interpretováno mj. z hlediska srovnání použití karty na platebních terminálech v obchodních místech (POS) a na bankomatech (ATM). počet transakcí v obchodních místech v roce 2011 269 309 082 počet výběrů hotovosti z bankomatů v roce 2011 167 872 970 objem transakcí v obchodních místech v roce 2011 269 077 694 000 Kč objem výběrů v bankomatech v roce 2011 626 967 068 000 Kč

Zdroj : Převzato z www. bankovnikarty.cz/ http://aktuality.cardzone.cz/TZ_SBK_21-02-2012.pdf

Příloha č. 5 POPIS PLATEBNÍ KARTY

Na zadní straně platební karty je zpravidla: 1. magnetický prouţek 2. podpisový vzor 3. kód CVC

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Platebn%C3%AD_karta

Bezpečnostní prvky na přední straně platební karty: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Logo banky EMW čip Hologram Číslo kreditní karty logo vydavatele karty Platnost karty Jméno majitele

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Platebn%C3%AD_karta