AC Innovation s.r.o. Projekt: Praktický průvodce ekonomikou aneb My se trhu nebojíme! Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.34/02.0039
Pracovní sešit – teoretická část Vzdělávací oblast:
Nové trendy v investování Ing. Yveta Tomášková, Ph. D.
Ústecký kraj
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ
OBSAH 1. NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ..................................................................................................................................................................5 2. INVESTICE A JEJICH VÝZNAM.....................................................................................................................................................................7
2.1. VÝZNAM INVESTIC Z MAKROEKONOMICKÉHO POHLEDU..........................................................................................7
2.2. VÝZNAM INVESTIC Z MIKROEKONOMICKÉHO POHLEDU............................................................................................9
3. INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ.......................................................................................................................................................................10
3.1. PODSTATA, ÚKOLY A SPECIFIKA INVESTIČNÍHO ROZHODOVÁNÍ ..........................................................................10
3.1.1. DLOUHODOBOST....................................................................................................................................................................10
3.1.2. KAPITÁLOVÁ NÁROČNOST INVESTICE A FINANČNÍ NÁROČNOST JEJÍHO PROVOZU .................11
3.1.3. RIZIKO, NEJISTOTA...................................................................................................................................................................12
3.1.4. VARIANTNÍ ŘEŠENÍ...................................................................................................................................................................12
3.1.5. APLIKACE NOVÝCH TECHNOLOGIÍ, INOVACE........................................................................................................13
3.1.6. VLIV NA INFRASTRUKTURU A EKOLOGII...................................................................................................................13
3.2. INVESTIČNÍ STRATEGIE.......................................................................................................................................................................13
4. INVESTIČNÍ PROJEKTY....................................................................................................................................................................................14
4.1. HLEDISKA TŘÍDĚNÍ PROJEKTŮ.......................................................................................................................................................14
4.2. FÁZE USKUTEČŇOVÁNÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ..........................................................................................................15
5. DLOUHODOBÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ...........................................................................................................................................................16
5.1. ZDROJE VLASTNÍ A CIZÍ....................................................................................................................................................................17
5.2. ZDROJE INTERNÍ A EXTERNÍ...........................................................................................................................................................17
5.2.1. NOVĚJŠÍ ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ INVESTIC...........................................................................................................18
5.2.2 LEASINGOVÉ FINANCOVÁNÍ INVESTIC.......................................................................................................................18
5.2.2.1. OPERATIVNÍ (PROVOZNÍ) LEASING.............................................................................................................18
5.2.2.2. FINANČNÍ LEASING..............................................................................................................................................19
5.3. NÁKLADY KAPITÁLU........................................................................................................................................................................... 20
5.3.1. ZLATÉ BILANČNÍ PRAVIDLO...............................................................................................................................................21
| 3 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ
5.4. KAPITÁLOVÉ PLÁNOVÁNÍ.................................................................................................................................................................21
5.4.1. ETAPY KAPITÁLOVÉHO PLÁNOVÁNÍ.............................................................................................................................21
5.5. STUDIE PROVEDITELNOSTI (FEASIBILITY STUDY)............................................................................................................ 22
5.5.1. ZPRACOVÁNÍ KAPITÁLOVÝCH ROZPOČTŮ A PROGNÓZA BUDOUCÍCH PENĚŽNÍCH TOKŮ SOUVISEJÍCÍCH S INVESTIČNÍM PROJEKTEM – BOD 11 STUDIE PROVEDITELNOSTI......................................................................................................................... 25
5.5.1.1. URČIT VÝŠI KAPITÁLOVÉHO VÝDAJE........................................................................................................ 25
5.5.1.2. URČENÍ ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ PROJEKTU..................................................................................... 25
5.5.1.3. PREDIKCE HODNOT POTŘEBNÝCH PRO SESTAVENÍ PLÁNOVANÝCH HLAVNÍCH VÝKAZŮ PROJEKTU................................................................................................................... 26
5.5.1.4. KALKULACE, URČENÍ PŘÍMÝCH A REŽIJNÍCH NÁKLADŮ ........................................................... 27
5.5.1.5. ANALÝZA RIZIK PROJEKTU.............................................................................................................................. 27
5.5.2. VYHODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTICE – BOD 12 STUDIE PROVEDITELNOSTI........................................................................................................................ 28
5.5.2.1. STATICKÉ METODY............................................................................................................................................... 28
5.5.2.2. DYNAMICKÉ METODY........................................................................................................................................ 29
5.5.2.3. STANOVENÍ DISKONTNÍ SAZBY....................................................................................................................31
5.5.3. INFLACE V INVESTIČNÍCH PROJEKTECH....................................................................................................................32
6. FINANČNÍ INVESTICE PODNIKU............................................................................................................................................................. 33
6.1. FINANČNÍ TRH........................................................................................................................................................................................ 33
6.1.1. PENĚŽNÍ TRH.............................................................................................................................................................................. 34
6.1.2. KAPITÁLOVÝ TRH..................................................................................................................................................................... 35
6.1.2.1. FINANČNÍ INVESTICE DO DLOUHODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU V ČR.................. 35
6.1.2.2. MOTIVY PRO FINANČNÍ INVESTICE DO DLOUHODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU.35
7. PORTFOLIO INVESTIC ................................................................................................................................................................................... 36 8. POUŽITÁ LITERATURA................................................................................................................................................................................... 38 9. INTERNETOVÉ ZDROJE................................................................................................................................................................................. 39
Pracovní sešit – teoretická část
| 4 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ
1. NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Potřeby a přání zákazníků se velmi rychle mění a konkurence je stále silnější. Chce-li podnik obstát v těchto složitých podmínkách a čelit tlakům konkurence, musí flexibilně přizpůsobovat své výrobky a služby těmto měnícím se potřebám a vytvářet tak co nejvyšší hodnotu pro zákazníka. To však vyžaduje investice do stále modernějších technologií, techniky i lidského kapitálu. Investice vyžaduje peněžní prostředky - finanční zdroje. I sebebohatší firma nemá těchto zdrojů neomezeně, proto musí manažeři pečlivě zvažovat a rozhodovat, kde seženou potřebné zdroje financování a do čeho tyto zdroje vloží. Aby bylo toto rozhodnutí co nejvíce efektivní, musí mít každý podnik stanovené cíle, kterých chce dosáhnout. Stanovování podnikových cílů je obsahem plánování. Základním cílem každého podniku by mělo být zajištění jeho dlouhodobé prosperity a úspěšného rozvoje. K řízení podniku však nestačí mít vytyčený pouze primární cíl. Ten musí být rozpracován do dílčích cílů, které musí být stanovovány tak, aby vrcholový cíl byl postupně naplňován. Mezičlánkem mezi dílčími cíli a vrcholovým cílem jsou pak mezicíle. Příklad hierarchie podnikových cílů znázorňuje obrázek 1. Z něj zároveň vyplývá, že plnění cílů v jednotlivých stupních pyramidy bude probíhat v různých časových horizontech. Proto rozlišujeme cíle:(1) • Dlouhodobé (10-15 let) • Střednědobé (3-5 let) • Krátkodobé (1 rok) Obr. 1: Hierarchie podnikových cílů a vazby mezi nimi
(1)
SYNEK, Miloslav, KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN80-7179-892-4.
| 5 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Stanovit pouze podnikové cíle nestačí. Dále je třeba stanovit způsoby (cesty), jak těchto cílů lze dosáhnout, tedy strategie. V souladu s oblastmi podnikových činností, pro něž jsou stanovovány cíle, rozlišujeme strategie: • Finanční • Investiční • Inovační • Marketingové strategie • Strategie řízení výroby • Strategie řízení lidských zdrojů • Strategie vědecko-technického rozvoje atd. Rozhodování ve všech oblastech podnikového řízení musí pak probíhat v souladu se zvolenými strategiemi, musí je podporovat. Stěžejní strategií jsou strategie finanční, při nichž se určují strategické (dlouhodobé) finanční postupy, které zabezpečují dosažení strategických finančních cílů za určité období. Zahrnují dvě hlavní oblasti:(2) • Investiční rozhodování – jde o získávání dlouhodobého majetku (jaký majetek pořídit) • Dlouhodobé finanční rozhodování – rozhoduje se o výši a struktuře kapitálu (kde a kolik ho získat) Tyto skutečnosti prezentuje teorie managementu. Ve vyspělých tržních ekonomikách je tato teorie již několik desetiletí manažery podniků v praxi běžně realizována. To znamená, že v těchto zemích manažeři chápou plánování jako významnou součást řízení. V České republice je poněkud jiná situace. Postoj českých manažerů i vlastníků podniků k plánování byl dlouhou dobu ovlivněn přístupem k plánování do roku 1989, kdy byl v České republice uplatňován direktivní ekonomický systém. Tento systém stavěl na celospolečenském vlastnění výrobních prostředků a na centrálním (pětiletém) plánování. To znamenalo, že o tom, co se bude vyrábět a kolik, nerozhodoval podnik, ale stát. Zároveň stát rozhodoval, jaké investice podnik pořídí a přidělil mu na ně finanční prostředky. Po roce 1989 v době transformace ekonomiky, přechodu od příkazového centrálně řízeného hospodářství k tržní ekonomice, byl systém centrálního plánování zrušen a manažeři neměli potřebu v nově nastolených podmínkách plánovat a provádět svá rozhodnutí s ohledem na dlouhodobý časový horizont a dlouhodobé cíle. Převládal spíše operativní (krátkodobý) způsob řízení. Ještě v roce 2004, kdy byl prezentován výsledek průzkumu úrovně konkurenceschopnosti vybraných zemí, byly odborné způsobilosti českých manažerů označeny jako za velmi nízké.(3) Za hlavní příčiny byly označeny tyto skutečnosti: • operativní způsob řízení • krátkodobé rozhodování • podceňování formulace strategií - manažeři často argumentovali faktem, že když nemají strategii jinde, obejdou se bez ní také A stejným způsoben se přistupovalo i k pořizování dlouhodobého majetku. S příchodem zahraničních firem na český trh, postupující globalizací a vznikem nadnárodních společností musí čeští manažeři své postoje a chování měnit.
(2) (3)
FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. CHARVÁT, Jaroslav. Firemní strategie pro praxi. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. 204 s. ISBN 80-247-1389-6.
Pracovní sešit – teoretická část
| 6 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Vzhledem k tomu, že hybnou silou celé ekonomiky jsou investice, které současně determinují úspěšnost a konkurenceschopnost podniku na trhu, budeme v této kapitole sledovat, jak a v čem se mění přístupy managementu k investiční činnosti podniku. Pro pochopení této problematiky je zapotřebí nejprve vysvětlit základní pojmy a souvislosti.
2. INVESTICE A JEJICH VÝZNAM Investice je vynaložení zdrojů za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším budoucím časovém období.(4) Investicím předcházejí úspory. Využijí-li se však úspory k investování, znamená to, že za tyto úspory již ve stejném čase nelze pořídit spotřební statky, proto je třeba tuto spotřebu odložit. Proto lze také říci, že investici předchází odložená spotřeba. Investicemi lze pořídit kapitálové statky, vyvinout nové technologie (výrobní postupy) či získat lidský kapitál. • Kapitálové statky - dlouhodobě použitelné statky, byly vyrobeny proto, aby byly dále použitelné v procesu výroby a podílely se na výrobě jiných statků či poskytování služeb.(5) • Lidský kapitál (6) - pracovní označení pro kvalifikaci, kterou si člověk vytvořil a která je schopná mu přinášet důchod (platy, mzdy, nikoliv starobní důchody). Jedná se o nahromaděné znalosti lidí, získané zejména studiem. Pokud investice bude přinášet užitky dle původního předpokladu, umožní v budoucnosti spotřebovat více statků. Všimněme si zvýrazněného slova „pokud“. S každou investicí je totiž spojeno riziko, které znamená hrozbu, že se skutečné přínosy z investice budou od plánovaných lišit, a tak lze říci, že investovat znamená obětovat dnešní jisté hodnoty za účelem získání budoucí, méně jisté hodnoty.
2.1. Význam investic z makroekonomického pohledu Z výše uvedené interpretace pojmu investice vyplývá makroekonomický význam investic, tedy význam investic pro ekonomiku státu. Z makroekonomického hlediska jsou rozlišovány dva účinky investic:(7) 1. Důchodový 2. Kapacitní Důchodový účinek investic spočívá v tom, že výše investic ovlivňuje hrubý domácí produkt (HDP).
(4)
SYNEK, Miloslav, KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN80-7179-892-4. (5) SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing 2007. 472 s. ISBN 80-247-0515-X. (6) JUREČKA, Václav; BŘEZINOVÁ, Olga. Mikroekonomie základní kurs. Ostrava: VŠB, 2000. 297s. 80-7078-472-5. (7) VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447s. ISBN 80-86119-38-6.
| 7 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Hrubý domácí produkt: • Zachycuje celkovou produkci finálních statků a služeb vyrobených v rámci území daného státu za určité období (1 rok). • Zahrnuje pouze nově vyrobené statky a vyjadřuje se v peněžních jednotkách. • Je výsledkem společensky organizované a statisticky zachycené činnosti a lze ho teoreticky určit třemi metodami. Pro účely zachycení významu investic pro národní hospodářství lze použít výdajovou metodu výpočtu HDP, kdy se hrubý domácí produkt určí jako součet spotřeby domácností (C) hrubých investic firem (I), vládních výdajů (G) a (8)čistých vývozů (NX), viz vzorec 1.(9) HDP = C + I + G + NX
(vzorec 1)
Při zjišťování HDP výdajovou metodou byl použit termín hrubé investice firem. Co vlastně tento pojem znamená? Hrubé investice představují přírůstek kapitálových statků, tedy, jak se říkalo dříve, investičního majetku, dnes používáme termín dlouhodobý majetek. Takovým majetkem je například osobní automobil. Bude takový automobil (vyrobený ve sledovaném roce) z makroekonomického pohledu vždy kapitálovým statkem započítávaným do investic? Záleží na tom, kdo ho kupuje a k čemu ho používá: • Koupí-li si ho a využívá ho při svém podnikání taxikář, pak se jedná o kapitálový statek, neboť se tento automobil podílí na poskytování služeb a nákup tohoto automobilu bude při výpočtu HDP započten do hrubých investic firem. • Koupí-li si ho domácnost a využívá ho výhradně pro uspokojování svých potřeb, pak se jedná o spotřební statek a jeho nákup bude započten při výpočtu HDP do spotřeby domácností (C). Používáním se majetek opotřebovává a jeho původní hodnota se postupně snižuje. Říkáme, že dochází ke znehodnocování kapitálu. Odečteme-li od hrubých investic (I) znehodnocení kapitálu (a), dostáváme takzvané čisté investice (NI), viz vzorec 2.(10) NI = I – a
(vzorec 2)
Kapacitní účinek investic se projeví až po dokončení investice. Rozšířením dlouhodobého majetku se zvýší výrobní kapacita, tím se zvýší nabídka. A zvyšování nabídky umožňuje ekonomický růst.(11)
(8) (9) (10) (11)
čisté vývozy (NX) = vývozy - dovozy HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie pro bakalářské studium. 2. vyd. Slaný: Melandrium, 2002. 326 s. 80-86175-25-1. HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie pro bakalářské studium. 2. vyd. Slaný: Melandrium, 2002. 326 s. 80-86175-25-1. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6.
Pracovní sešit – teoretická část
| 8 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ
2.2. Význam investic z mikroekonomického pohledu V tomto případě sledujeme význam investic pro podnik. Žádný podnik se neobejde bez investic. Je jich potřeba nejen při jeho založení, ale i v průběhu činnosti podniku, neboť podnik, který chce obstát v konkurenci, se musí neustále rozvíjet.(12) Mikroekonomická interpretace investic v podstatě vychází z pohledu makroekonomického. I zde jsou investice chápány jako jednorázově vynaložené zdroje, které budou přinášet peněžní příjmy během budoucího období (nejméně po dobu jednoho roku). Opět se jedná o odloženou spotřebu, neboť jedním ze způsobů, jak financovat investici, je použít vytvořený zisk. Pokud se tento zisk použije např. na rozšíření podniku, vývoj nových výrobků, na nákup nového strojního vybavení, nebo rozmnožení majetku podniku, nebude moci být rozdělen mezi společníky a ti odloží současnou spotřebu v naději, že jim investice v budoucnu přinese větší zisky, které si rozdělí a spotřebují.(13) Z pohledu platné legislativy se jedná o pořízení dlouhodobého majetku (stálých aktiv). V hospodářské praxi se jedná o pořízení: • dlouhodobého nehmotného majetku • dlouhodobého hmotného majetku • dlouhodobého finančního majetku Významným nástrojem pro řízení a rozvoj podniku v oblasti investic jsou jednotlivé investiční projekty, pomocí nichž probíhá realizace dlouhodobých cílů podniku. V praxi to znamená, že manažeři musí vybrat z investičních možností takové, které budou podporovat strategii podniku a zároveň budou přinášet co nejvyšší efekty, tyto projekty následně připravit, vyhodnotit a realizovat. Provádějí tedy investiční rozhodování.(14)
(12) (13) (14)
SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing 2007. 472 s. ISBN 80-247-0515-X. TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Postaudit investičních projektů. Ostrava, 2011. 124 s, 31 příl. Disertační práce (Ph. D). VŠB – TU Ostrava. Hornicko-geologická fakulta. 2012. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6.
| 9 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ
3. INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ 3.1. Podstata, úkoly a specifika investičního rozhodování (15) Podstatou investičního rozhodování je na základě důkladné přípravy, hodnocení a výběru jednotlivých investičních projektů rozhodnout o jejich přijetí nebo zamítnutí. Investiční rozhodování souvisí s plánováním investic a řeší dva základní úkoly: 1. Kolik a kdy má podnik celkově investovat 2. Který projekt, resp. majetek zvolit Investiční rozhodování spadá do pravomoci managementu a má své zvláštnosti. K nim patří: A. Dlouhodobost, faktor času B. Kapitálová náročnost a finanční náročnost jejího provozu C. Rizikovost, nejistota D. Variantní řešení E. Aplikace nových technologií, inovace F. Vliv na infrastrukturu a ekologii Objasníme si, co jednotlivá specifika znamenají.
3.1.1. Dlouhodobost Již víme, že investicemi pořizujeme dlouhodobý majetek. Životnost tohoto majetku je delší než jeden rok a během doby své životnosti přináší efekty v podobě peněžních příjmů. Chceme-li zjistit, zda bude investice efektivní (zda se vyplatí), musíme porovnávat kapitálové výdaje na investici a peněžní příjmy, které z této investice vyplynou. Kapitálové výdaje však jsou vydávány v době pořízení investice a přínosy z investice budou plynout až v budoucích letech. A zde narážíme na problém faktoru času - hodnota peněžní jednotky dnes je vyšší než hodnota stejné peněžní jednotky v budoucnosti. Vysvětlení: Proč mají stejné peníze dnes větší hodnotu než stejné peníze v budoucnosti? Mnozí asi ihned odpoví: „Protože existuje inflace a peníze se časem znehodnocují.“ To je sice pravda, jenže faktor času působí i v bezinflačním prostředí. Protože pokud máte peněžní prostředky (například 1 000 000 Kč) dnes, můžete je uložit do banky třeba na 1 rok. Předpokládejme roční úrok 2 % a úrok si nebudete každý rok vybírat. Potom za rok budete mít na účtu 1 020 000 Kč. Pro výpočet jsme použili znalostí z finanční matematiky, kdy budoucí hodnotu peněz obecně spočítáme, viz vzorec 3. (15)
VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6.
Pracovní sešit – teoretická část
| 10 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ BH = SH × (1+i)n
(vzorec 3) (16)
kde: BH – budoucí hodnota peněz (1 020 000 Kč) SH – současná hodnota peněz (1 000 000 Kč) n – počet let (1 rok) –
úroková sazba v % 100
i
(1+i)n = úročitel
Sledujeme-li problém faktoru času z pohledu investic, musíme naopak spočítat, kolik činí budoucí výnosy z investice z dnešního, současného pohledu. Problém řešený ve výše uvedeném příkladu by měl pak následující podobu: „Kolik musíme dnes uložit, aby za rok na účtu bylo 1 020 000 Kč?“ Správná odpověď zní, že musíme dnes uložit 1 000 000 Kč a tento výsledek získáme, dosadíme-li do vzorce 4, který dostaneme úpravou vzorce 3. SH = BH ×
1 (1+i)n
(vzorec 4) (17) kde
1 = odúročitel (1+i)n
Na velmi jednoduchém příkladu bylo ukázáno, že má-li se mi investice vrátit, musí vynést v budoucnu více, než jsme do ní v současnosti vložili. Proto, chceme-li vyhodnotit efektivnost investic co nejvěrohodněji, musíme zvolit metody, které respektují faktor času. Metody hodnocení investičních projektů si vysvětlíme později.
3.1.2. Kapitálová náročnost investice a finanční náročnost jejího provozu Na investici je potřeba vynaložit peněžní prostředky, to bylo již uvedeno. Nyní si na příkladu ukážeme strukturu všech nákladů, které jsou s každou investicí spojené. Představme si podnik, který chce nákupem dalších strojů rozšířit výrobu, zvýšit objem produkce, tím v budoucnu zvýšit svoje zisky. Výdaje spojené s pořízením těchto strojů se nazývají kapitálovými výdaji (také investiční náklady). Tyto peněžní prostředky jsou vynaloženy, než je uveden dlouhodobý majetek do provozu.(18) Jenže po uvedení do provozu budou s těmito stroji, během celé jejich doby životnosti, spojeny každoročně další náklady. Např. k novým strojům bude třeba přijmout další zaměstnance, těm bude třeba vyplácet mzdu. Celkové náklady na mzdy pracovníků, které vynakládá podnik na mzdy svých zaměstnanců, se zvýší o náklady na mzdy spojené s uvedením této nové investice do provozu. Vyšší výroba bude znamenat vyšší spotřebu materiálu, vyšší náklady na služby atd. Jedná se o náklady spojené s provozem pořízeného dlouhodobého majetku, proto je nazýváme provozní náklady. Při vyčíslení těchto nákladů musíme vždy dbát na (16) (17) (18)
Vlach, Oldřich; Nytra, Eduard. Základy ekonomiky. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 1998. 93 s. ISBN 80-7078-5977. Vlach, Oldřich; Nytra, Eduard. Základy ekonomiky. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 1998. 93 s. ISBN 80-7078-5977. FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2.
| 11 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ to, aby se skutečně jednalo pouze o náklady spojené s konkrétní hodnocenou investicí, je tedy nutné vyjádřit přírůstkové náklady - o kolik se zvýší celkové náklady podniku v souvislosti s investicí. V souvislosti s provozními náklady nelze zapomenout na zvláštní nákladovou položku –odpisy. Pomocí odpisů každoročně vstupuje do nákladů poměrná část ceny investice a snižuje tak základ daně.(19) Odpisy jsou náklad, ale na rozdíl například od nákladů na mzdy už byly vydány před uvedením investice do provozu a v jednotlivých letech provozu tedy nejsou spojeny s pohybem peněz. Tato skutečnost bude mít v dalším výkladu velký význam, proto si ji dobře zapamatujme.
3.1.3. Riziko, nejistota S každou investicí je spojené riziko, že očekávané přínosy z investice nebudou takové, jak se původně předpokládalo. Může dokonce nastat situace, že dojde k úplnému promarnění investovaných prostředků. U některých projektů je tato pravděpodobnost větší, u jiných menší. Čím je stupeň rizika dosažení očekávaných peněžních toků vyšší, tím je bezpečnost investice nižší a investor svým vkladem podstupuje vyšší stupeň rizika. Proto musí požadovat vyšší výnosnost a při investičním rozhodování toto riziko zohlednit.(20)
3.1.4. Variantní řešení Má-li se management ohledně investic rozhodovat zodpovědně, musí mít k dispozici potřebné podklady, které bude pomocí vhodných metod vyhodnocovat. Což znamená, že musí vycházet z hodnot, které musí být předpovězeny v souladu s realitou, tedy se skutečnostmi, které je mohou výrazně ovlivnit. Jaké údaje je tedy třeba predikovat (předpovědět):(21) I. Kapitálové výdaje (investiční náklady) – kolik bude stát investice II. Roční výnosy z investice – kolik peněz investice každoročně podobu životnosti přinese III. Roční provozní náklady spojené s investicí – strukturované v jednotlivých letech po celou dobu životnosti a podle jednotlivých druhů (např. náklady na spotřebovaný materiál, náklady na služby, osobní náklady (mzdové + zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění), odpisy) IV. Sazby daně z příjmu v jednotlivých letech životnosti (provozu) investice Samozřejmě, že výše těchto položek ovlivňují další faktory. Například to, zda je hospodářství v krizi, či v konjunktuře. Dalším faktorem může být cena ropy na světových trzích nebo výše kurzu koruny. Tyto skutečnosti nelze s jistotou určit, proto by měly být zejména výnosy a provozní náklady plánovány variantně. V jednotlivých variantách by byly naplánovány s ohledem na možné situace, které mohou nastat. Například mohou být navrženy varianty: optimistická, střední a pesimistická. V optimistické variantě se bude předpokládat konjunktura, v pesimistické krize a střední varianta bude předpokládat, že se současná situace nezmění. Tím budou zohledněny všechny možnosti a vlivy a vyhodnocení jednotlivých variant umožní managementu se objektivně rozhodnout, zda investiční projekt bude přijmut nebo zamítnut.
(19) (20) (21)
VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6. VALACH, Josef a kol. Finanční řízení podniku. 2. vydání. Praha: EKOPRESS, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6.
Pracovní sešit – teoretická část
| 12 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ 3.1.5. Aplikace nových technologií, inovace Při rozhodování o investičních projektech musí být zohledněn fakt, že dlouhodobý majetek pořízený investicí bude podniku sloužit několik let, proto by měl podnik investovat do takových projektů, které podporují inovace a zavádění nových technologií do praxe.
3.1.6. Vliv na infrastrukturu a ekologii Investiční projekt může mít negativní vliv na ekologii nebo zvýšené požadavky na infrastrukturu.(22) Tyto vlivy se projeví zvýšenými náklady, se kterými je třeba v projektu počítat. Není vyloučené, že si vliv projektu na ekologii nebo na infrastrukturu vyžádá návrh, přípravu a realizaci dalšího projektu, bez něhož by zamýšlená investice nemohla být vůbec realizována.
3.2. Investiční strategie V investičním rozhodování hraje důležitou úlohu investiční strategie podniku, neboť výběr investičních projektů musí být s touto strategií v souladu. Investiční strategie ukazuje postupy, jaké investiční příležitosti budou preferovány, aby byly dosaženy požadované investiční cíle. U každé investiční příležitosti se posuzuje: • očekávaný výnos z investice • očekávané riziko • likvidita investice (jaká je schopnost investice rychle se přeměnit v peníze - v hotovost (23)) • Ideální strategie by byla taková, která by přinesla vysoký výnos, nízké riziko a byla by vysoce likvidní. Taková ideální investice neexistuje, neboť zde narážíme na problém “magického trojúhelníku investování“,(24) viz obrázek 2. Obr. 2: Magický trojúhelník investování (25)
(22) (23) (24) (25)
FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. K nejvíce likvidním patří investice do krátkodobých termínovaných vkladů, státních pokladničních poukázek, do hmotného majetku s krátkou dobou návratnosti. NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: Moderní metody a trendy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010, 208 s. ISBN 978-80-247-3158-2. NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: Moderní metody a trendy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010, 208 s. ISBN 978-80-247-3158-2.
| 13 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ V praxi musí investor preferovat některý z těchto faktorů a respektovat skutečnost, že čím je investice výnosnější, tím vyšší riziko je s ní spjato. Likvidní projekty bývají zase málo výnosné. Investiční strategie vycházejí z těchto preferencí a podle toho rozlišujeme typy investičních strategií:(26) • Strategie maximalizace ročních výnosů. • Strategie růstu ceny investice, resp. růst tržní hodnoty podniku. Zvýšením tržní hodnoty podniku není cena nové investice, ale budoucí peněžní příjmy, které investice přinese. • Strategie růstu ceny investice spojená s maximálními ročními výnosy. • Agresivní strategie (spojeno s vysokým stupněm rizika). • Konzervativní strategie (snaha o minimalizaci rizika, investice se rozkládají např. do pozitivně a negativně závislých projektů). • Strategie maximální likvidity.
4. INVESTIČNÍ PROJEKTY Investice jsou realizovány prostřednictvím investičních projektů
4.1. Hlediska třídění projektů Investiční projekty lze třídit z různých hledisek, viz obrázek 3.
(26)
VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6.
Pracovní sešit – teoretická část
| 14 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Obr. 3: Hlediska členění projektů (27)
4.2. Fáze uskutečňování investičních projektů Investiční projekty se uskutečňují ve 4 fázích, které na sebe časově navazují. Tyto fáze se nazývají:(28) 1. 2. 3. 4.
Předinvestiční fáze Investiční fáze Provozní fáze Ukončení provozu a likvidace
V jednotlivých fázích jsou prováděny činnosti, které ústí do zpracování příslušné projektové dokumentace. Návaznost jednotlivých fází a činností v nich konané, včetně názvů dokumentace, která je v jednotlivých fázích zpracovávaná, znázorňuje obrázek 4.
(27) (28)
TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Postaudit investičních projektů. Ostrava, 2011. 124 s, 31 příl. Disertační práce (Ph. D). VŠB – TU Ostrava. Hornicko-geologická fakulta. 2012. FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2.
| 15 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Obr. 4: Fáze uskutečňování investičních projektů, činnosti v nich prováděné a dokumentace (29)
5. DLOUHODOBÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ Naplánovat, do čeho bude podnik investovat, samo o sobě ke kvalitní přípravě a vyhodnocení investičního projektu nestačí. Zároveň je však třeba určit, z čeho (z jakých zdrojů) budou investice financovány. Proto je investiční rozhodování spojené s dlouhodobým finančním řízením. To se zabývá dlouhodobým financováním, neboť rozhoduje zejména o: • zajištění finančních zdrojů pro krytí investičních projektů • optimalizaci kapitálové struktury podniku (pasiva v rozvaze) • dividendové politice atd. (29)
TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Postaudit investičních projektů. Ostrava, 2011. 124 s, 31 příl. Disertační práce (Ph. D). VŠB – TU Ostrava. Hornicko-geologická fakulta. 2012.
Pracovní sešit – teoretická část
| 16 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Zdroje pro financování investic členíme ze dvou hledisek. První je hledisko původu (zdroje vlastní a cizí), druhé hledisko rozlišuje, kde zdroje vznikly (zdroje interní a externí).(30)
5.1. Zdroje vlastní a cizí První hledisko rozlišuje původ zdrojů (dle vlastnictví). Vychází tedy z právního postavení poskytovatele kapitálu. Toto členění zároveň odpovídá i účetnímu vykazování zdrojů financování v rozvaze - zdroje pro financování podnikových aktivit jsou v rozvaze evidovány na straně pasiv. Dle tohoto členění rozeznáváme zdroje financování: • Vlastní - vklad podnikatele, dotace, nerozdělený zisk, emise nových akcií (dodatečný vklad) • Cizí - bankovní úvěry, obchodní úvěry, leasing, dluhopisy, rezervy
5.2. Zdroje interní a externí Ne všechny zdroje financování jsou uvedeny v rozvaze. Proto se při členění zdrojů financování používá i další hledisko, kdy se výše uvedené možnosti financování rozlišují dle místa, odkud pochází. Druhé hledisko rozlišuje, zda zdroje vznikly v podniku (interní), či přicházejí z vně podniku (externí). Členění z tohoto hlediska znázorňuje obrázek 5. Obr. 5: Interní a externí zdroje financování (31)
(30) (31)
SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vydání. Praha: Grada Publishing 2003. 472 s. ISBN 80-247-0515-X. dle SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vydání. Praha: Grada Publishing 2003. 472 s. ISBN 80-247-0515-X.
| 17 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ 5.2.1. Novější způsoby financování investic Financování rizikovým (venture) kapitálem a business angels jsou v ČR novější způsoby financování investic. Základní princip financování rizikovým kapitálem spočívá v nákupu podílu na základním kapitálu podniku, následuje správa investice a její zhodnocení v časovém horizontu (3-5 let). Poté následuje prodej majetkového podílu se ziskem.(32) Business angels je alternativou rizikového kapitálu. V tomto případě soukromé osoby, zpravidla bývalí manažeři, investují do rychle se rozvíjejících společností. Sami již aktivně nepracují, ale disponují dostatečným kapitálem, znalostmi a kontakty. Investují v oborech, v nichž se dobře vyznají a kromě kapitálu mohou poskytovat i poradenství.(33)
5.2.2. Leasingové financování investic Leasing umožňuje používání dlouhodobého majetku bez jeho nákupu.(34) Jedná se o nájemní vztah mezi pronajímatelem a nájemcem, příp. třístranný vztah mezi dodavatelem, pronajímatelem a nájemcem. Vlastníkem majetku je pronajímatel, který uzavírá s nájemcem leasingovou smlouvu na předmět leasingu. Majetek zůstává ve vlastnictví pronajímatele, který ho také odepisuje.(35) Užívání majetku je tedy odděleno od jeho vlastnictví. Leasing není splátkový prodej - jedná se o obchodní úvěr; jiný právní i daňový režim! V ČR se setkáme s následujícími typy leasingu.
5.2.2.1. Operativní (provozní) leasing Operativní (provozní) leasing - pronájem, krátkodobější, viz obrázek 6. Obr. 6: Princip operativního leasingu
Hlavním účelem je zajištění potřebného majetku za účelem, který nepředpokládá trvalé a dostatečné využití po celou dobu životnosti majetku (není vhodný nákup). Jedná se o standardní nájemní vztah, jeho doba trvání není limitována, pronájem lze vypovědět.(36) (32) (33) (34) (35) (36)
NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: Moderní metody a trendy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010, 208 s. ISBN 978-80-247-3158-2. NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: Moderní metody a trendy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010, 208 s. ISBN 978-80-247-3158-2. SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy: 2. aktualizované a rozšířené vydání. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-4004-1. SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy: 2. aktualizované a rozšířené vydání. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-4004-1. SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikatelský plán a strategie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a, 2011, 200 s. ISBN 978-80-247-4103-1.
Pracovní sešit – teoretická část
| 18 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Nájemce nemá žádné právo na koupi majetku po ukončení nájemného vztahu - majetek se vrací zpět pronajímateli. Pronajímatel nese všechna rizika spojená s vlastnictvím majetku. Nájemce hradí pouze drobnou údržbu a opravy (není-li ve smlouvě dohodnuto jinak).
5.2.2.2. Finanční leasing Finanční (kapitálový, přímý) leasing - finanční pronájem s následnou koupí najatého majetku,(37) viz obrázek 7. Obr. 7: Princip finančního leasingu
Dlouhodobý pronájem majetku (předmětu leasingu); pronajímatel - leasingová společnost (LS), přenáší na nájemce některá rizika spojená s provozováním majetku (opravy, údržba, pojištění apod.). Podmínky a pravidla stanoveny zákonem. Právo nájemce na odkup najatého majetku po ukončení doby leasingu (v ČR povinnost). Financování leasingem má své výhody a nevýhody, ty hlavní uvádí tabulka 1. Právní rámec financování leasingem je upraven v ČR zákony: • • • •
Obchodním zákoníkem Občanským zákoníkem Zákonem o dani z příjmů Zákonem o dani z přidané hodnoty
Tab. 1: Výhody a nevýhody leasingu
(37)
SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2010. 7. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010, 128 s. ISBN 978-80-247-3198-8.
| 19 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ
5.3. Náklady kapitálu Obstarání finančních zdrojů (kapitálu (38)) na financování investic není zadarmo, nýbrž má své náklady, které nazýváme náklady kapitálu. Náklady kapitálu představují pro podnik výdaj, který musí zaplatit za získání různých forem kapitálu použitých na financování nových investic. Pro účely finančního řízení a rozhodování se vyjadřují v procentech z hodnoty vloženého kapitálu. Náklady kapitálu mohou ovlivnit finanční riziko podniku a ohrozit jeho finanční stabilitu. Náklady kapitálu jsou velmi složitou problematikou, proto pro naše účely postačí přijmout jako fakt, že rozeznáváme: (39) • náklady vlastního kapitálu • náklady cizího kapitálu • průměrné náklady kapitálu (WACC) – vyjadřují se pomocí váženého aritmetického průměru z nákladů vlastního a cizího kapitálu, protože podnik zpravidla používá k financování kombinaci více druhů zdrojů Výše nákladů na kapitál závisí na: (40) • době splatnosti kapitálu • stupni rizika, které investor podstupuje • způsobu úhrady nákladů kapitálu podnikem Nejlevnější kapitál - krátkodobý dluh: • krátká doba splatnosti • malé riziko • úrok z cizího kapitálu je součástí nákladů podniku, které snižují základ daně (41) Dražší - střednědobý a dlouhodobý dluh: • má delší dobu splatnosti • věřitelé podstupují vyšší riziko » požadují vyšší úrok • úrok je součástí nákladů podniku, které snižují základ daně Od určité míry zadlužení mohou ale vznikat tzv. náklady finanční tísně. Podnik si stále více půjčuje, zvýšené riziko s sebou nese vyšší úrokovou sazbu, tím se zvyšují náklady dluhu, což má za následek i zvýšení průměrných nákladů kapitálu. Nejdražší - akciový kapitál: • jeho splatnost je vlastně nulová • dividendy nelze zahrnout do nákladů, které snižují základ daně • riziko podstupují akcionáři (38) (39) (40) (41)
v rozvaze strana pasiv VALACH, Josef a kol. Finanční řízení podniku. 2. vydání. Praha: EKOPRESS, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. VALACH, Josef a kol. Finanční řízení podniku. 2. vydání. Praha: EKOPRESS, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. jedná se o „daňový štít“ – jestliže podnik dosahuje zisku a úroková sazba úvěru činí např. 10 %, pak při sazbě daně z příjmu právnických osob 19 % se náklady cizího kapitálu (Nd) vypočtou: Nd = 10 × (1- 0,19) = 8,1 %.
Pracovní sešit – teoretická část
| 20 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ S růstem zadluženosti podniku stoupají nejen náklady dluhu, ale i náklady vlastního kapitálu. Majitelé akcií pociťují při vyšším zadlužení vyšší riziko a začínají požadovat vyšší výnosnost akcií, což znamená růst nákladů vlastního kapitálu, tím i průměrných nákladů kapitálu. Proto je významným úkolem managementu najít a udržet optimální zadluženost podniku. Za optimální zadluženost se bere taková míra zadlužení, kdy průměrné náklady celkového kapitálu, tedy průměrný výdaj, který musí podnik zaplatit za získání všech druhů kapitálu, jsou minimální.(42)
5.3.1. Zlaté bilanční pravidlo Z časového hlediska se tyto zdroje dělí na: (43) • krátkodobé – s dobou splatnosti do jednoho roku • dlouhodobé – s dobou splatnosti delší než jeden tok Vzhledem k tomu, že investicí se pořizuje dlouhodobý majetek, který přináší výnosy až v dalších letech, je třeba dodržovat tak zvané „zlaté bilanční pravidlo“. Podle tohoto pravidla je třeba dlouhodobý majetek krýt dlouhodobými zdroji.
5.4. Kapitálové plánování Spojení dvou podnikových činností – investičního rozhodování a dlouhodobého finančního řízení, bývá označováno jako kapitálové plánování (capital budgeting), viz obrázek 8. Obr. 8: Obsah kapitálového plánování
5.4.1. Etapy kapitálového plánování Proces kapitálového plánování vznikl propojením činností prováděných v rámci investičního rozhodování (obrázek 4) a dlouhodobého finančního řízení (viz kapitola 5). Jedná se o uzavřený proces, v rámci něhož se ověřuje plnění dlouhodobé strategie. Jednotlivé etapy kapitálového plánování jsou v časovém sledu schematicky znázorněny na obrázku 9.
(42) (43)
KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 864 s. ISBN 978-80-7400-194-9. SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikatelský plán a strategie. 1. vydání. Praha: Grada, 2011, 200 s. ISBN 978-80-247-4103-1.
| 21 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Problematika dlouhodobých cílů byla vysvětlena ihned na začátku celé kapitoly a investiční strategií se zabývá kapitola 3.2. Podnikatelská strategie firmy se realizuje prostřednictvím jednotlivých podnikatelských projektů, které představují soubor technických a ekonomických studií, viz obrázek 4. Stěžejním dokumentem v této fázi je technicko-ekonomická studie projektu (feasibility study), též studie proveditelnosti (obrázek 4 – zvýrazněná dokumentace). Obr. 9: Etapy kapitálového plánování
5.5. Studie proveditelnosti (feasibility study) Studie proveditelnosti je stěžejním a výstupním dokumentem předinvestiční fáze přípravy investičních projektů. Studie proveditelnosti: • Musí obsahovat všechny podklady, které jsou potřebné pro investiční rozhodnutí. • Uvádí základní myšlenku konkrétního projektu, který vyplynul z předchozí analýzy podnikatelských příležitostí, určuje, zda je dostatečně atraktivní pro investory. • Sleduje, zda byly vyšetřeny a posouzeny všechny varianty projektu a zda lze na základě informací z tohoto projektu rozhodnout o realizaci projektu. • Mapuje a hodnotí stav životního prostředí v předpokládané lokalitě. • Formuluje projekt včetně jeho cílů a základních charakteristik včetně marketingové strategie. Zahrnuje velikost výrobní jednotky, její podíl na trhu, • Uvádí základní suroviny a materiály, vhodnou technologii a výrobní zařízení. • Hodnotí vliv investice na životní prostředí. Vzhledem k množství sledovaných vlivů a faktorů ovlivňujících investici je třeba podrobně rozpracovat a vyhodnotit různé varianty řešení.
Pracovní sešit – teoretická část
| 22 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Z alternativního názvu „technicko-ekonomická studie“ je na první pohled patrné, že se zaměřuje jednak na technické a technologické zabezpečení investičního projektu a také projekt sleduje ze stránky jeho finanční náročnosti a výnosů. Musí obsahovat všechny potřebné údaje pro posouzení projektu pomocí finanční analýzy a metod hodnocení investice. Z etap kapitálového plánování, které uvádí obrázek 9, jsou součástí studie proveditelnosti tyto činnosti: (44) • Předinvestiční příprava nového projektu • Zpracování kapitálových rozpočtů a prognóza budoucích peněžních toků související s jednotlivými projekty • Vyhodnocení efektivnosti projektu • Výběr optimální varianty financování projektu Přístup podniků ke zpracovávání projektové dokumentace v předinvestiční fázi prošel od devadesátých let poměrně intenzivním vývojem. A právě tyto změny jsou důsledkem implementace nových trendů v investování do praxe. V devadesátých letech se i u finančně náročných investic prováděl popis projektu a maximálně predikce kapitálových výdajů a peněžních toků z investice. Teprve později se začaly v praxi využívat teoretické poznatky o přípravě a hodnocení investičních projektů. Konečný verdikt managementu o přijetí či zamítnutí investice se začal stále častěji opírat o závěry finančního zhodnocení investice provedeného v technicko-ekonomické studii projektu (studii proveditelnosti) zhruba od konce druhé poloviny devadesátých let 20. století. Impulsem k tomuto kroku bylo jednak postupné zkvalitňování manažerské práce ve firmách, dále pak požadavek bank na zpracovávání této dokumentace, neboť studie proveditelnosti se stala jedním z podkladů při rozhodování finanční instituce o poskytnutí úvěru na investici. Jako katalyzátor zapůsobil na začátku 21. století vznik nové možnosti financovat investiční projekty ze strukturálních fondů EU. Povinnou přílohou k žádosti o finanční pomoc ze Společného regionálního programu se stala studie proveditelnosti (feasibility study), zpracovaná v buď v základním, nebo v zjednodušeném rozsahu podle požadavků předepsaných metodickými příručkami pro určité výzvy.(45) Obecně osnova studie proveditelnosti nemá přesně stanovený obsah. Její struktura vychází z doporučení organizace UNIDO (specializované agentury Organizace OSN pro průmyslový rozvoj) a používá se i u podnikatelských investičních projektů financovaných z vlastních zdrojů, nebo z úvěrů od bank, či kombinovaným financováním těchto zdrojů. Osnova studie proveditelnosti zpravidla obsahuje body, které obsahují následující informace:(46) 1. Obsah - počet a struktura kapitol, na které stránce je lze nalézt. 2. Úvodní informace - údaje o účelu, pro který je studie proveditelnosti zpracována, k jakému datu, identifikační údaje o zadavateli, zpracovateli studie a příslušných kontaktních osobách. 3. Rekapitulace výsledků - zásadní závěry, které vyplývají ze zpracované studie proveditelnosti včetně stěžejních ukazatelů a jejich hodnot včetně uvedení zhodnocení finanční efektivity projektu, reálnost a realizovatelnost projektu a výsledky analýzy rizik.
(44) (45) (46)
FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Postaudit investičních projektů. Ostrava, 2011. 124 s, 31 příl. Disertační práce (Ph. D). VŠB – TU Ostrava. Hornicko-geologická fakulta. 2012. SIEBER, Patrik. Finanční a socioekonomické hodnocení projektů 2008.
| 23 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ 4.
5.
6. 7. 8.
9. 10. 11. 12. 13. 14.
Stručný popis podstaty projektu a jeho etap - název, smysl a zaměření projektu, jaký problém řeší, kdo je investorem (resp. vlastníkem či provozovatelem) projektu. Dále je třeba určit lokalizaci a kapacitu projektu, produkty nebo služby, které budou realizací projektu poskytovány. Následuje popis jednotlivých etap projektu, jejich specifika a návrh variant řešení. Analýza trhu, odhad poptávky, marketingová strategie a marketingový mix - popis všech marketingových aspektů projektu. Provést marketingovou analýzu okolí podniku, z ní musí vyplynout: • Jaká je očekávaná poptávka • Kdo je cílovým zákazníkem, resp. uživatelem služeb a produktů plynoucích z projektu a jakou potřebu prostřednictvím výstupů projektu uspokojuje • Jaké jsou dostupné substituty, kterými může cílový uživatel uspokojit stejné potřeby • Jak vysokou cenu je ochoten zákazník za výstup z projektu zaplatit • Jaká je pozice realizátora projektu při nákupu vstupů pro všechny fáze projektu • Zda na straně dodavatelů existuje konkurence • Jak je náročný přechod od jednoho dodavatele ke druhému SWOT analýza projektu - definuje silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení projektu. Lokalita, dopad projektu na životní prostředí - umístění projektu, všechny kladné i záporné vlivy, které jsou důsledkem realizace projektu v jeho jednotlivých etapách. Technické a technologické řešení projektu - zvolené technologie, technické parametry jednotlivých zařízení, výhody a nevýhody navrhovaných řešení, technická rizika vyplývající z projektu, potřebné energetické a materiálové toky, údaje o životnosti jednotlivých zařízení, potřebné údržbě a nákladnosti oprav, změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení atd., celkové investiční náklady. Harmonogram projektu - časový plán jednotlivých činností a fází projektu a nákladový harmonogram projektu. Musí z něj jednoznačně vyplývat začátky a konce jednotlivých činností, jejich návaznost a vzájemné překrývání. Management projektu a řízení lidských zdrojů - plánování, organizování, řízení a kontrolu všech procesů, organizačních jednotek a veškerých lidských zdrojů. Zpracování kapitálových rozpočtů a prognóza budoucích peněžních toků souvisejících s investičním projektem - vyjasnění financování projektu predikce, výpočet všech údajů potřebných pro vyhodnocení efektivity projektu a zpracování hlavních výkazů týkajících se projektu. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu - vyhodnocení projektu pomocí vhodně vybraných metod pro hodnocení investic. Analýza a řízení rizik - cílem je určit největší rizika v projektu, vyčíslit jejich pravděpodobnost, popřípadě i uvést opatření na jejich snížení. Závěrečné shrnující hodnocení projektu - komplexní a propracovaný závěr zahrnující výsledné posouzení projektu ze všech uvažovaných hledisek a konečné vyjádření k realizovatelnosti a finanční rentabilitě projektu.
Stěžejními kapitolami ekonomické části studie proveditelnosti jsou body 11 a 12, které na sebe bezprostředně navazují. Bez zpracování kapitálových rozpočtů, prognózy budoucích peněžních toků a hlavních výkazů týkajících se projektu (rozvaha výsledovka a výkaz cash flow) nelze provést hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu. Jedná se o poměrně náročnou problematiku, proto se jí budeme podrobněji věnovat v následujících kapitolách.
Pracovní sešit – teoretická část
| 24 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ 5.5.1. Zpracování kapitálových rozpočtů a prognóza budoucích peněžních toků souvisejících s investičním projektem – bod 11 studie proveditelnosti V bodě č. 11 studie proveditelnosti v podstatě probíhá třetí z etap kapitálového plánování, viz obrázek 9. V této části studie proveditelnosti se musí: • • • • •
určit výše kapitálového výdaje určit způsob financování projektu predikovat hodnoty potřebné pro sestavení plánovaných hlavních výkazů projektu provést kalkulace přímých a režijních nákladů analyzovat rizika projektu
5.5.1.1. Určit výši kapitálového výdaje Jedná se o určení nákladů na investici. Kapitálový výdaj (K) formálně vyjádřit vztahem, viz vzorec 3. (47) K= I + O – P ± D
(vzorec 3)
Kde: K - kapitálový výdaj I - výdaj na pořízení dlouhodobého majetku (pořizovací cena investice = nákupní ceny + veškeré náklady spojené s pořízením) O - výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu (zvýšení oběžného majetku mínus zvýšení krátkodobých závazků)(48) P - příjmy z prodeje stávajícího dlouhodobého majetku, který je investicí nahrazován (záporný kapitálový výdaj) D - daňové efekty vztahující se k prodeji nahrazovaného majetku (kladné nebo záporné)
5.5.1.2. Určení způsobu financování projektu Zde je třeba uvést všechny varianty financování projektu, které přicházejí v úvahu (viz zdroje financování investic). Dále je potřeba provést jejich analýzu s ohledem na náklady kapitálu. Na základě této analýzy se musí vybrat optimální způsob financování projektu, nebo navrhnout varianty projektu s různými způsoby financování a hodnotit vliv způsobu financování na efektivnost investice.
(47) (48)
FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. Každá investice si vyžádá pro svůj provoz nárůst oběžného majetku – zvýšená produkce si vyžádá více materiálu potřebného na její výrobu a současně dojde k navýšení krátkodobých závazků.
| 25 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ 5.5.1.3. Predikce hodnot potřebných pro sestavení plánovaných hlavních výkazů projektu Odborným odhadem je nutné naplánovat hodnoty potřebné pro sestavení plánovaných hlavních výkazů projektu na jednotlivé roky jeho životnosti. Konkrétně se jedná se o tyto výkazy: • Rozvaha • Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) • Výkaz cash flow Výkazy jsou sestavovány pouze za projekt, nikoliv za celý podnik. V podstatě se jedná o určení přírůstkových veličin jednotlivých položek rozvahy a výsledovky peněžních toků v jednotlivých letech provozu investice! Přehled sestavovaných plánových výkazů a konkrétní položky, které je v nich třeba naplánovat, obsahuje tabulka 2. Tab. 2: Plánované výkazy projektu a jejich obsah Výkaz
Je třeba naplánovat ve všech letech životnosti investičního projektu: • AKTIVA
ROZVAHA PASIVA
VÝSLEDOVKA
CASH FLOW*
• •
Strukturu dlouhodobého majetku pořízeného v rámci investičního projektu, určení výše nákladů na tento majetek, včetně všech nákladů související s jeho pořízením. Strukturu a velikost oběžného majetku, kterého bude potřeba v souvislosti s investicí. Náročnost projektu na držbu hotovostních peněžních prostředků.
• •
Výši a původ zdrojů (vlastní, cizí a kolik, viz bod 5.5.1.1). Krátkodobé závazky vzniklé v souvislosti s projektem.
• • •
Průběh nákladů Průběh výnosů Vypočítat: • provozní výsledek hospodaření • finanční výsledek hospodaření • výsledek hospodaření za běžnou činnost • mimořádný výsledek hospodaření • výsledek hospodaření za účetní období • výsledek hospodaření před daněním
Sestavit plán průběhu cash flow (peněžních toků z investice) pomocí nepřímé metody – vychází se z rozvahy a z výsledovky.
*Z výkazu cash flow lze např. vyčíst, zda bude firma schopna platit úroky v případě, že bude investice hrazena cizím kapitálem. Určení peněžních příjmů z investice - pro účely hodnocení ekonomické efektivnosti je potřeba vyjádřit v jednotlivých letech peněžní prostředky, které jsou generovány provozem investice. Proto pro určení peněžních příjmů z investice je potřeba vyjít z provozního výsledku hospodaření a z odpisů (EBIT).
Pracovní sešit – teoretická část
| 26 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Pro účely tohoto kurzu uvedeme zjednodušený výpočet peněžních příjmů z investice v jednotlivých letech, viz vzorec 6.(49) • Peněžní příjem z investice se nejjednodušším způsobem určí dle vztahu: P = EBIT – D + A
(vzorec 4)
P - roční příjem z investice EBIT - přírůstek zisku před úroky a zdaněním D - přírůstek daně z příjmu A - přírůstek ročních odpisů v důsledku investice Úroky z úvěru nejsou zahrnovány do nákladů,(50) schopnost podniku platit úroky v případě, že bude investice hrazena cizím kapitálem, lze vyčíst z výkazu cash flow.
5.5.1.4. Kalkulace, určení přímých a režijních nákladů Součástí ekonomické části studie proveditelnosti je i určení nákladů na jednotku produkce (kus, tunu, m3, atd.). Pro účely kalkulace je třeba určit, které náklady jsou přímé a které nepřímé (režijní).(51)
5.5.1.5. Analýza rizik projektu S každou investicí je spojeno investiční riziko, tedy nebezpečí, že se skutečné kapitálové výdaje a peněžní příjmy z investice budou lišit od předpokládaných. Proto je potřeba problematice rizika věnovat velkou pozornost, protože tato rizika mají dlouhodobé důsledky na činnost podniku a mohou ohrozit i jeho samotnou existenci. Při rozhodování o přijetí či zamítnutí investičního projektu je riziko jedním ze tří faktorů, na které se musí brát zřetel, viz kapitola 3.2. Riziko se proto musí promítnout do hodnocení investičního projektu, a to buď přímo, nebo nepřímo. Analýzou rizika investičního projektu se rozumí systematický postup práce s rizikem a zahrnuje etapy: a) Určení kritických faktorů rizika projektu - definují se hlavní faktory, které ohrožují projekt. b) Stanovení bodu zvratu projektu (kritický bod rentability) - je třeba určit takový objem produkce, při kterém se náklady rovnají výnosům. Při výrobě další jednotky produkce již vzniká zisk.(52) c) Promítnutí rizika do hodnocení projektu:(53) • Přímé promítnutí rizika: Určení míry rizika pomocí statistických metod (např. rozptylu, směrodatné odchylky, variačního koeficientu) • Nepřímé promítnutí rizika - pomocí diskontní sazby
(49) (50) (51) (52) (53)
VALACH, Josef a kol. Finanční řízení podniku. 2. vydání. Praha: EKOPRESS, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing 2007. 472 s. ISBN 80-247-0515-X. SIEBER, Patrik. Finanční a socioekonomické hodnocení projektů 2008. PALÁCH, Jiří, Josef DRÁBEK, Martina MERKOVÁ a Jiří PALÁCH JR. Reálné a finanční investice. Praha: C. H. Beck, 2012, 280 s. ISBN 978-807400-436-0. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447s. ISBN 80-86119-38-6.
| 27 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ d) Návrh způsobů, jak zjištěné riziko snížit. e) Příprava plánů korekčních opatření pro budoucnost - jak postupovat v případě, že by se, i přes dočasné snížení, riziko budoucnu znovu objevilo.
5.5.2. Vyhodnocení ekonomické efektivnosti investice – bod 12 studie proveditelnosti Vyhodnotit investici z hlediska její efektivnosti znamená, že se budou posuzovat její výnosové důsledky. Z bodu 11 studie proveditelnosti vstupují do této části zjištěné: • Kapitálové výdaje spojené s investicí • Peněžní příjmy z investice Samotné rozhodnutí o přijetí či zamítnutí investičního projektu se odvíjí od výsledků, ke kterým se dopracujeme s použitím specifických metod investiční teorie. Počátky moderní investiční teorie lze najít v díle Irvinga Fishera „Míra úroku“ z roku 1907. Zde publikoval své hlavní myšlenky a ty dál rozvinul v knize Teorie úroku z roku 1930. Doporučoval pracovat při hodnocení investic s dynamickými metodami a dospěl k závěru, že jednotlivé investice nemohou být posuzovány samostatně, ale pouze v porovnání s ostatními investičními příležitostmi.(54) K vyhodnocení investičních projektů jsou v současnosti používány dynamické i statické metody.
5.5.2.1. Statické metody Jsou historicky starší než metody dynamické. Jsou sice jednoduché, ale nepřesné. Jejich nevýhody: (55) • Neberou v úvahu rozložení peněžních příjmů v čase (nerespektují faktor času). • Peněžní příjem z investice někdy zužují pouze na účetní zisk z investice, jehož výše je samozřejmě ovlivněna odpisy, což jsou sice náklady, ale nevyžadují pohyb peněz. Přesto používání statických metod bylo jednoznačně preferováno ještě v první polovině padesátých let 20. století. I v současnosti jsou pro svou jednoduchost oblíbené, stále více se však používají jako metody doplňkové. Pro účely tohoto kurzu bude vysvětlena nejpoužívanější statická metoda určující dobu návratnosti investice. Metoda doby návratnosti: Touto metodou se zjišťuje doba, za kterou se investice z peněžních příjmů, které zajistí ze svých zisků a odpisů, splatí. Čím kratší je doba návratnosti, tím je investice příznivější. Doba návratnosti musí být kratší, než je doba životnosti posuzované investice. Dobu návratnosti lze určit ze vztahu,(56) který je uveden jako vzorec 5.
(54) (55) (56)
TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Postaudit investičních projektů. Ostrava, 2011. 124 s, 31 příl. Disertační práce (Ph. D). VŠB – TU Ostrava. Hornicko-geologická fakulta. 2012. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6.
Pracovní sešit – teoretická část
| 28 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ a
K = Σ (Zn + On) n-1
(vzorec 5)
Kde: Σ - suma (57) = součet posloupnosti součtu zisku z investice a odpisů v jednotlivých letech provozu K - kapitálový výdaj Zn - roční zisk po zdanění v jednotlivých letech životnosti On - roční odpisy z investice v jednotlivých letech životnosti n - jednotlivá léta životnosti a - doba návratnosti Tato metoda, stejně jako ostatní statistické metody, nezohledňuje faktor času. Pracuje sice s peněžním příjmem z investice, ale nezohledňuje peněžní příjmy, které vznikají za dobou úhrady.
5.5.2.2. Dynamické metody Dynamické metody vychází z názoru, že peníze, které má podnik k dispozici ihned, mají pro něho větší hodnotu než peníze, které získá v budoucnu a že dnešní peněžní prostředky nejsou ekvivalentními s budoucími. Proto je třeba při hodnocení investičních projektů respektovat faktor času a diskontovat budoucí příjmy z investice i kapitálové výdaje, jsou-li rozloženy do více let. Těchto metod by mělo být použito všude, kde je počítáno s delší dobou pořizování dlouhodobého majetku a s delší dobou jeho ekonomické životnosti. Dynamické metody se začaly v širším měřítku uplatňovat ve druhé polovině padesátých let minulého století.(58) Graf 1 ukazuje, jaké procento firem ve světě ve sledovaných letech používalo ve druhé polovině 20. století k vyhodnocení investičních projektů dynamických metod. Také v ČR v současné době dynamické metody zaznamenaly prudký nárůst používání, neboť, jak již bylo zmíněno, každá studie proveditelnosti zpracovávaná pro účely získání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU musí mít toto hodnocení pomocí dynamických metod, respektujících faktor času. Toto ovšem není závazné pro ostatní podnikatelské projekty, proto ještě dnes je možné setkat se s novými projekty vyhodnocenými pouze pomocí statických metod. Pro účely tohoto kurzu budou vysvětleny metody: • Metoda čisté současné hodnoty • Metoda diskontované doby návratnosti V praxi se poměrně často používá metoda vnitřního výnosového procenta. Princip této metody je poměrně náročný, proto se touto metodou zabývat nebudeme.
(57) (58)
Postupně načítáme hodnoty součtu zisku a odpisů v jednotlivých letech provozu investice tak dlouho, dokud nedosáhneme výše kapitálového výdaje. Potom zjistíme, kolik sčítanců jsme museli použít a zjistíme tak dobu návratnosti. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6.
| 29 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Obr. 10: Vývoj využívání dynamických metod ve světě v 2. polovině 20. století (59)
Metoda čisté současné hodnoty - umožní zjistit, zda budoucí příjmy z investice uhradí kapitálové výdaje (cenu investice). Vztah pro výpočet čisté současné hodnoty je uveden jako vzorec 6.(60) N
ČSH = ( Σ Pn × n-1
1 ) – K (1+i)n
(vzorec 6)
Kde: ČSH - čistá současná hodnota, nebo se také používá označení NPV (Net Present Value) Pn - peněžní příjem z investice i - požadovaná výnosnost - diskontní sazba projektu n - jednotlivá léta životnosti N - doba životnosti K - kapitálový výdaj n - jednotlivá léta životnosti Σ - suma = součet diskontovaných peněžních příjmů z investice v jednotlivých letech provozu investice n = 1…N (doba životnosti ) Pro posouzení efektivnosti sledované investice je důležitá hodnota NPV. Přijatelný je pouze ten projekt, jehož čistá současná hodnota je kladná, protože kladný výsledek říká, že kapitálové výdaje budou uhrazeny budoucími peněžními příjmy z této investice. Přednost při výběru má ten projekt, jehož hodnota NPV je vyšší. Pokud vyjde hodnota NPV záporná, pak nemá smysl investici realizovat, protože kapitálové výdaje nikdy nebudou budoucími peněžními příjmy z této investice uhrazeny.
(59)
TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Postaudit investičních projektů. Ostrava, 2011. 124 s, 31 příl. Disertační práce (Ph. D). VŠB – TU Ostrava. Hornicko-geologická fakulta. 2012.
(60)
VALACH, Josef a kol. Finanční řízení podniku. 2. vydání. Praha: EKOPRESS, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1.
Pracovní sešit – teoretická část
| 30 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Metoda diskontované doby návratnosti.(61) Jedná se o modifikovanou formu doby statické metody doby návratnosti. Na rozdíl o její statické podoby eliminuje problém s respektováním faktoru času, ale také nerespektuje peněžní příjmy, které generuje investice za dobou své životnosti. Pro výpočet diskontované doby návratnosti se použije vzorec 9. (62) a
K = Σ ( Zn + O ) × n-1
1 (1+i)n
(vzorec 7)
Kde: K - kapitálový výdaj Zn - roční zisk po zdanění (provozní) On - roční odpisy z investice n - jednotlivá léta životnosti a - doba návratnosti i - diskontní sazba projektu
5.5.2.3. Stanovení diskontní sazby Při vyhodnocování ekonomické efektivnosti investičních projektů dynamickými metodami je potřeba určit diskontní sazbu projektu. Nejedná se o diskontní sazbu stanovenou bankou, ale o diskontní sazbu podniku, tedy o požadovanou výnosnost podniku, která zabezpečí jednak úhradu nákladu cizího kapitálu a jednak odměnu vlastníkům firmy za vložený kapitál!! Stanovení diskontní sazby je proto vedle stanovení peněžních příjmů z investice dalším kritickým bodem ovlivňujícím konečný výsledek hodnocení ekonomické efektivnosti projektu, tím i konečné rozhodnutí o přijetí či zamítnutí projektu. Jedná se o poměrně obtížnou záležitost Diskontní sazbu lze pojmout jako výnosnost, která je požadována investorem jako minimální kompenzace podstoupeného rizika. Dle odborné literatury (63) existuje několik možností, jak postupovat: 1. Diskontní sazbu lze ztotožnit s firemními náklady kapitálu, ale pouze v případě že: • míra rizika projektu je přibližně stejně velká jako riziko podnikatelské činnosti firmy, • vliv financování projektu neovlivní příliš kapitálovou strukturu, z níž vycházejí firemní náklady kapitálu. 2. Diskontní sazbu lze určit pomocí alternativních nákladů kapitálu vyjadřujících ušlý výnos z druhé nejlepší možnosti vložení kapitálu, který je investován do projektu. 3. Nejjednodušší způsob je určit diskontní sazbu podle charakteru projektu a promítnout tak do hodnocení projektu nepřímo riziko. Tyto tabulky jsou uvedeny v odborné literatuře. Příklady závislosti diskontní sazby na typu projektu uvádí tabulka 3.
(61) (62) (63)
BREALEY, R. A. MYERS, S. C. Allen, F. Principles of Corporate Finance. 8. vydání. New York: McGraw-Hill/Irwin, 2005, 1028 s., ISBN 0-0731-3082-6. Stejný princip jako u doby návratnosti, pouze součty zisku a odpisů v jednotlivých letech, jsou diskontovány. FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2.
| 31 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Tab. 3: Závislost diskontní sazby na typu projektu (64) Kategorie projektů
Diskontní sazba v %
1. Obnova starých strojů
8 (bezriziková)
2. Zavedení nových strojů
10
3. Rozšíření stávající výroby
10
4. Nové výrobky na stávající trh
12
5. Nové výrobky na nový trh
16
6. Nové výrobky na nový zahraniční trh
20
7. Výzkum
25
5.5.3. Inflace v investičních projektech Inflace, meziroční nárůst celkové hladiny závažným problémem všech ekonomik světa. U investic s delší dobou výstavby a životnosti ovlivňuje jak kapitálové výdaje, tak i peněžní příjmy, tím i čistou současnou hodnotu (i vnitřní výnosové procento). Při zpracování studie proveditelnosti je možné k tomuto problému přistupovat dvěma způsoby: 1. Inflace se nezohledňuje, předpokládá se bezinflační prostředí, peněžní příjmy i kapitálové výdaje se potom vyjadřují v reálné podobě. 2. Inflace se zohledňuje – s předpokladem, že kapitálové výdaje a roční náklady na investici, výnosy z investice i mzdy rostou stejným tempem,(65) příjmy i kapitálové výdaje se potom vyjadřují v nominální podobě. Zohlednění či nezohlednění inflace v projektu se projeví na použité diskontní sazbě. Diskontní sazba v bezinflačním prostředí je reálná diskontní sazba. Tato sazba byla vysvětlena v kapitole 5.5.2.3. Vlivem růstu cen logicky roste požadavek na výnosnost projektu. Tím také musí růst diskontní sazba. Diskontní sazba respektující vliv růstu cen se nazývá nominální diskontní sazba a počítá se z reálné diskontní sazby. Aby bylo dosaženo relevantního výsledku, musí se respektovat pravidlo: Nominální peněžní příjmy je nutno diskontovat nominální diskontní sazbou a reálné peněžní příjmy je nutno diskontovat reálnou diskontní sazbou.(66) Ve skutečnosti neutrální inflace prakticky neexistuje, protože meziroční nárůst cen stavebních prací, energií, mezd a statků spotřebního koše je různý. Proto lze pokládat za výhodnější nárůst cen v projektech nezohledňovat a pracovat s reálnými kapitálovými výdaji a peněžními příjmy a diskontovat reálnou diskontní sazbou.
(64) (65) (66)
VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6. Odborná literatura toto stejné tempo nárůstu cen a mezd nazývá neutrální inflací. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6.
Pracovní sešit – teoretická část
| 32 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ
6. FINANČNÍ INVESTICE PODNIKU Podnik se často ocitá v situaci, že pro realizaci investičních projektů do hmotného majetku nemá dostatek peněžních prostředků. Naopak jindy mu vzniká dočasný přebytek peněžních prostředků, který by chtěl zhodnotit. Doposud jsme se zabývali investicemi podniku do dlouhodobého majetku. Pokud podnik vkládá své volné peněžní prostředky do různých druhů cenných papírů, či peníze půjčuje, pak se jedná o investování do majetku finančního, a to souvisí s finančním investováním. Cenné papíry je souhrnný pojem pro všechny typy listin, které jsou směnitelné a představují pro jejich majitele finanční hodnotu. Mezi nejznámější cenné papíry patří akcie, dluhopisy, investiční certifikáty, podílové listy, směnky šeky nebo pokladniční poukázky.(67) Obchody s cennými papíry probíhají na finančních trzích.
6.1. Finanční trh Na finančních trzích se střetávají účastníci, kteří mají přebytek peněz, chtějí je zhodnotit a nemají investiční příležitosti (např. do hmotného majetku) s účastníky, kteří investiční příležitosti mají, ale nemají pro ně dostatek peněžních prostředků. Obchoduje se zde s různými finančními instrumenty (peníze, cenné papíry). K základním nástrojům finančního trhu patří i veškeré platební prostředky znějící na cizí měnu obchodovatelnou na devizovém trhu a produkty obchodovatelné na trhu drahých kovů. Účastníky finančního trhu, kterými jsou podniky, domácnosti, stát, nadnárodní firmy i zahraničí, lze rozdělit na věřitele a dlužníky. Účastníci a věřitelé přicházejí na trh s různými zájmy: • Věřitelé: Tvoří stranu nabídky a chtějí minimalizovat riziko a maximalizovat výnos a likviditu. Riziko vyhodnocují ve vztahu k výnosu a k likviditě. • Dlužníci: tvoří stranu poptávky a chtějí minimalizovat náklady a maximalizovat délku období, na které je jim poskytnuta půjčka. Vztahy mezi věřiteli a dlužníky se promítají do cen peněz (úroků) a roztáčí koloběh peněžních prostředků. (68) Oběh finančních prostředků mezi účastníky na finančním trhu znázorňuje obrázek 10. Dalšími účastníky finančního trhu jsou zprostředkovatelé a organizátoři trhu: • Zprostředkovatelé: Soustřeďují nabídku a poptávku, mohou být bankovního typu (banky) a nebankovního typu (makléřské nebo brokerské firmy). • Organizátoři trhu v ČR: Burza cenných papírů Praha, a. s., RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů.
(67) (68)
Cenné papíry (Securities). Management Mania [online]. 05.11.2012 [cit. 2013-25-03]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/ cenne-papiry TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Ekonomie I: pro posluchače oboru Ekonomika, management a informatika v oblasti veřejné správy. 2007. Vyd. Ostrava: VŠB- Technická univerzita Ostrava, 2007, 176 s. ISBN 978-80-248-1329-5.
| 33 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Obr. 11: Oběh finančních prostředků mezi účastníky na finančním trhu
Burza cenných papírů Praha, a. s. (BCPP), je největším a nejstarším organizátorem trhu s cennými papíry v České republice. Znovu otevřena byla v roce 1993, po padesátileté přestávce způsobené II. světovou válkou a komunistickým režimem. Obchodování na BCPP probíhá prostřednictvím licencovaných obchodníků s cennými papíry, kteří jsou zároveň členy burzy. Jedná se především o významné banky a makléřské firmy. BCPP je americkou Komisí pro cenné papíry a burzy zařazena do prestižního seznamu burz bezpečných pro investory. BCPP je členem Federace evropských burz a společně s Burzou cenných papírů Vídeň, Burzou cenných papírů Budapešť a Burzou cenných papírů Lublaň je součástí skupiny CEE Stock Exchange. Tato skupina vstoupila jako nový a silný aktér na mezinárodní burzovní scénu v září 2009 a dnes je největší skupinou burz ve střední a východní Evropě.(69) RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů je trhem, na kterém se od roku 1993 obchoduje s akciemi předních českých i zahraničních společností, jako jsou například ČEZ, Telefónica O2, Unipetrol, Komerční banka, Erste Group Bank, NWR nebo Volkswagen, Deutsche Telekom, Intel, Nokia či Microsoft.(70) Z časového hlediska lze investovat do: (71) • Krátkodobého finančního majetku - doba splatnosti do 1 roku • Dlouhodobého finančního majetku - doba splatnosti delší než1 rok Z tohoto pohledu se také dělí finanční trh na: • Peněžní trh, • Kapitálový trh
6.1.1. Peněžní trh Na peněžním trhu se obchoduje pouze s krátkodobými finančními instrumenty (doba splatnosti do 1 roku). Obchoduje se zde např. se směnkami, pokladničními poukázkami a depozitními certifikáty, poskytují se zde
(69) (70) (71)
BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA, a. s. (BCPP). Profil společnosti: Základní informace [online]. Praha, 1998-2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy. BURZA RM-SYSTÉM ČESKÁ BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ. O společnosti: Základní informace [online]. Praha, 2008 [cit. 2013-25-03]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy. NÝVLTOVÁ, Romana a Mária REŽŇÁKOVÁ. Mezinárodní kapitálové trhy. 1. vydání. Praha: Grada, 2007, 224 s. ISBN 978-80-247-1922-1.
Pracovní sešit – teoretická část
| 34 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ krátkodobé úvěry. Finanční instrumenty i poskytnuté úvěry mají krátkou dobu splatnosti, nízké riziko, nízký výnos a vysokou likviditu.
6.1.2. Kapitálový trh Na kapitálovém trhu je předmětem obchodování střednědobý a dlouhodobý kapitál, tedy kapitál s nízkou likviditou. Jedná o cenné papíry se splatností více než jeden rok. (72) Kapitálový trh se dělí se na primární a sekundární. • Na primárním trhu dochází k emisi cenných papírů. • Na sekundárním trhu se obchoduje s již dříve vydanými cennými papíry. Jde o střednědobé a dlouhodobé operace, vztahy, zdroje a závazky. (73) Kapitálový trh umožňuje přímou přeměnu úspor na investice a naopak: • Emisí cenných papírů lze získat peněžní prostředky pro podnikání • Prodejem cenných papírů lze získat hotové peníze. V konečném důsledku tyto finanční investice urychlují a usnadňují proces investování do dlouhodobého hmotného majetku.
6.1.2.1. Finanční investice do dlouhodobého finančního majetku v ČR Realizovat finanční investice do dlouhodobého finančního majetku znamená pro podniky v ČR: • Investovat do podílových cenných papírů a vkladů, které budou v držení podniku déle než 1 rok. Konkrétně se jedná o investice do akcií různých druhů, podílů a vkladů do jiných obchodních společností a družstev. • Investovat do ostatních cenných papírů s dobou splatnosti delší než 1 rok, konkrétně např. do obligací a jiných dluhopisů, vkladových listů, dlouhodobých pokladničních poukázek. • Poskytovat dlouhodobé půjčky jiným podnikům. • Investovat do uměleckých děl, sbírek, pozemků, předmětů z drahých kovů, zlata, diamantů.
6.1.2.2. Motivy pro finanční investice do dlouhodobého finančního majetku „Proč vlastně podnik vkládá prostředky do finančního majetku?“ Tento problém, lze objasnit následujícími argumenty: • Nákup cenných papírů podniku umožňuje zhodnotit dočasný přebytek volných peněžních prostředků.(74) • Podnik potřebuje soustředit kapitál na hmotné investice, které nedokáže zafinancovat ze svých zdrojů, které vytvoří během roku.
(72) (73) (74)
VALACH, Josef a kol. Finanční řízení podniku. 2. vydání. Praha: EKOPRESS, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: Moderní metody a trendy. 1. vydání. Praha: Grada, 2010, 208 s. ISBN 978-80247-3158-2. NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: Moderní metody a trendy. 1. vydání. Praha: Grada, 2010, 208 s. ISBN 978-80247-3158-2.
| 35 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ • Podnik chce získat podílovou účast v jiných firmách např. za účelem ovlivňování jejich řízení, nebo za účelem fúze, či za účelem zajištění dlouhodobého zajištění dodávky výrobků, nebo naopak jejich odběru. • Finanční investice ovlivňují manažerské rozhodování v celé investiční oblasti podniku. Manažeři na základě výnosnosti finančních investic stanovují kritéria pro požadovanou výnosnost investic do dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku.
7. PORTFOLIO INVESTIC (75) Podniky i domácnosti své volné peněžní prostředky vkládají do různých druhů majetku – hmotného, nehmotného i finančního. Říkáme, že diverzifikují(76) investiční vklady a vytvářejí portfolio investic. Hlavní důvody diverzifikace: • Podniky potřebují různé technické, technologické stavební vybavení pro zajištění svého předmětu podnikání. • Podniky i domácnosti chtějí z celého portfolia investic získat maximální výnosnost. • Podniky i domácnosti chtějí vytvořením portfolia snížit rizikovost svých investic. V praxi se matematickými a statistickými metodami měří a určuje: 1. Výnosnost investic celého portfolia 2. Koeficient korelace 3. Směrodatná odchylka portfolia ad 1. Výnosnost investic celého portfolia je závislá na dvou faktorech: • výnosnosti jednotlivých portfoliových investic • podílu jednotlivých investic na kapitálovém výdaji Matematicky výnosnost investic celého portfolia určí jako vážený aritmetický průměr výnosnosti jednotlivých portfoliových investic na kapitálovém výdaji celého portfolia a vztah pro výpočet znázorňuje vzorec 10. n
Vp = Σ Vi × Pi n-1
kde: Vp Vi Pi n
(vzorec 8)
- výnosnost portfolia investic - výnosnost jednotlivých druhů investic v portfoliu - podíl jednotlivých portfoliových investic na kapitálovém výdaji, kdy 0≤ Pi ≤1 a Σ Pi = 1 - počet investic v portfoliu
n
Σ Vi × Pi - součet všech součinů výnosností jednotlivých druhů investic v portfoliu a podílu n-1 jednotlivých portfoliových investic na kapitálovém výdaji
(75) VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6. (76) člení
Pracovní sešit – teoretická část
| 36 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ Výnosnost investic celého portfolia se určuje v procentech, čím vyšší výnosnost, tím je lépe. ad 2. Koeficientem korelace se určuje rozsah závislosti příjmů jednoho investičního projektu na příjmech druhého projektu, což ovlivňuje riziko celého portfolia. Skutečnost, zda investice zvyšuje, či snižuje riziko celého podnikání, závisí na vztahu příslušné investice ke druhé investici. Z tohoto hlediska rozlišujeme 3 typy investic: a) Investice s pozitivní závislostí (investice pozitivně korelované) – tyto investice v rámci určité časové dimenze působí souběžně, stejným směrem – takto diverzifikované vklady nesnižují riziko celého podnikání, u těchto projektů je koeficient korelace +1. b) Investice s negativní závislostí (investice negativně korelované) – v určitém období působí vzájemně opačným směrem, čímž se vzájemně doplňují – zajišťují pokles celého rizika, u těchto projektů je koeficient korelace -1. c) Investice s nulovou závislostí – jde o investice, které nejsou ani pozitivně ani negativně korelované, riziko portfolia snižují částečně, čím je jich více, tím lépe lze vyrovnat příznivé a nepříznivé faktory. U těchto projektů je koeficient korelace 0. ad 3. Jestliže investujeme do portfolia, zajímá nás vedle očekávané investice i riziko. Investorovi samozřejmě půjde o to, jak snížit riziko konkrétního portfolia. Zde je třeba určit i další statistickou veličinu - směrodatnou odchylku portfolia. Matematicky se jedná o poněkud složitější záležitost, proto si pouze objasníme, co směrodatná odchylka každého investičního projektu vyjadřuje a jak se pomocí této statistické veličiny určí riziko celého portfolia. Směrodatná odchylka v souvislosti investičního projektu se chápe jako průměrná odchylka jednotlivých očekávaných peněžních příjmů u různých variant projektu od průměrné očekávané hodnoty peněžních příjmů z tohoto investičního projektu. Čím vyšší je hodnota směrodatné odchylka, tím je projekt rizikovější. Různé investiční projekty dosahují různých směrodatných odchylek. Celkové riziko portfolia je pak váženým aritmetickým průměrem směrodatných odchylek všech investičních projektů v portfoliu. Již bylo uvedeno, že cílem diverzifikace kapitálových vkladů do portfolia investičních projektů je snížit riziko tohoto celého vytvořeného portfolia. Závěrem si shrneme všechny faktory, které ovlivňují riziko portfolia investic. Stupeň snížení rizika dosažený diverzifikací investic tedy závisí: • na podílu jednotlivých investic v portfoliu na celkovém kapitálovém výdaji na toto portfolio • na směrodatné odchylce výnosnosti jednotlivých investic v portfoliu • na korelačním koeficientu • na počtu jednotlivých investic v portfoliu
| 37 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ
8. POUŽITÁ LITERATURA -- BREALEY, R. A. MYERS, S. C. Allen, F. Principles of Corporate Finance. 8. vydání. New York: McGraw-Hill/Irwin, 2005, 1028 s., ISBN 0-0731-3082-6. -- FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. -- CHARVÁT, Jaroslav. Firemní strategie pro praxi. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. 204 s. ISBN 80-247-1389-6 -- HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie pro bakalářské studium. 2. vyd. Slaný: Melandrium, 2002. 326 s. ISBN 80-8617525-1. -- JUREČKA, Václav; BŘEZINOVÁ, Olga. Mikroekonomie základní kurs. Ostrava: VŠB, 2000. 297s. 80-7078-472-5. -- KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 864 s. ISBN 978-80-7400-194-9. -- KOLÁŘ, Pavel. Manažerské finance. 1. vydání. Praha. Svaz účetních, nakladatelství Bilance. 1997. 257 s. -- NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: Moderní metody a trendy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010, 208 s. ISBN 978-80-247-3158-2. -- NÝVLTOVÁ, Romana a Mária REŽŇÁKOVÁ. Mezinárodní kapitálové trhy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007, 224 s. ISBN 978-80-247-1922-1. -- PALÁCH, Jiří, Josef DRÁBEK, Martina MERKOVÁ a Jiří PALÁCH JR. Reálné a finanční investice. Praha: C. H. Beck, 2012, 280 s. ISBN 978-80-7400-436-0. -- SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2010. 7. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010, 128 s. ISBN 97880-247-3198-8. -- SIEBER, Patrik. Finanční a socioekonomické hodnocení projektů. 2008. -- SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy: 2. aktualizované a rozšířené vydání. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-4004-1. -- SMEJKAL, Vladimír; RAIS, Karel. Řízení rizik. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 270 s. ISBN 80-247-0198-7. -- SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikatelský plán a strategie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2011, 200 s. ISBN 978-80247-4103-1. -- SYNEK, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN80-7179-892-4. -- SYNEK, Miloslavv a kol. Manažerská ekonomika. 3. vydání. Praha: Grada Publishing 2003. 472 s. ISBN 80-247-0515X. -- SYNEK, Miloslav a kol. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing 2007. 472 s. ISBN 80-247-0515-X. -- TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Ekonomie I: pro posluchače oboru Ekonomika, management a informatika v oblasti veřejné správy. 2007. Vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2007, 176 s. ISBN 978-80-248-1329-5. -- VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6. -- VLACH, Oldřic; NYTRA, Eduard. Základy ekonomiky. Ostrava: VŠB -TU Ostrava, 1998. 93 s. ISBN 80-7078-597-7. -- VALACH, Josef a kol. Finanční řízení podniku. 2. vydání. Praha: EKOPRESS, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. -- TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Postaudit investičních projektů. Ostrava, 2011. 124 s, 31 příl. Disertační práce (Ph. D). VŠB - TU Ostrava. Hornicko-geologická fakulta. 2012.
Pracovní sešit – teoretická část
| 38 |
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ
9. INTERNETOVÉ ZDROJE - - -
Cenné papíry (Securities). Management Mania [online]. 05.11.2012 [cit. 2013-25-03]. Dostupné z: https:// managementmania.com/cs/cenne-papiry. BURZA RM-SYSTÉM ČESKÁ BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ. O společnosti: Základní informace [online]. Praha, 2008 [cit. 2013-25-03]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy. BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA, a. s. (BCPP). Profil společnosti: Základní informace [online]. Praha, 1998-2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy.
| 39 |
Pracovní sešit – teoretická část
Ústecký kraj
NOVÉ TRENDY V INVESTOVÁNÍ
Pracovní sešit – teoretická část
| 40 |