Mezinárodní vědecká konference
TRENDY V PODNIKÁNÍ 2012 15. – 16. listopadu 2012
PARTNERSKÁ SPOJENÍ INOVAČNÍCH FIREM Ivana Svobodová ÚVOD Příspěvek si klade za cíl představit příklady dobré praxe partnerských spojení inovačních firem, jakožto vhodné a ověřené formy strategické spolupráce, která umožňuje rychlejší zvyšování konkurenční výhody a posilování konkurenční pozice. Absenci povědomí o úspěšné aplikaci vědeckých poznatků v praxi si uvědomují i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu, které iniciovaly organizování soutěže Nejlepší spolupráce roku mezi firmami a výzkumnou sférou. Technologické typy inovací, které jsou touto soutěží podporovány, mají pomoci zvýšit konkurenceschopnost České republiky.
1
PARTNERSKÁ SPOJENÍ
1.1 VYMEZENÍ TERMINOLOGIE Nejčastějšími formami partnerských spojení inovačních firem jsou klastry a partnerství. Ostatní podoby podnikatelských sítí a pevných spojení se vyskytují méně často, je to dáno menší mírou flexibility a organizační strnulostí těchto forem. Partnerství je chápáno jako volná forma spolupráce mezi podnikatelskými subjekty. Standardní spolupráci formou partnerství nabízí např. společnost Microsoft. Partnerství využívají zejména vzdělávací instituce pro spolupráci s podnikatelskými subjekty.[4] Klastry jsou specifickou formou podnikatelské sítě. Představují soubor regionálně propojených firem a přidružených institucí (zejm. institucí terciárního vzdělávání) v konkrétním oboru. Firmy sdružené v klastru si navzájem mohou konkurovat, ale zároveň řeší velmi podobné problémy (hledání zdrojů financování výzkumu, vzdělávání zaměstnanců, apod.), jejichž společné řešení přináší konkurenční výhodu zúčastněným subjektům.[4]
1.2 VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY VĚDECKO-VÝZKUMNÉ ZÁKLADNY ČR Růst potenciálu výzkumné základny potvrzují data Českého statistického úřadu. V současné době se sleduje počet zaměstnanců a výdaje v segmentu výzkum a vývoj. Tab. 1: Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji
Rok
v tom sektor provádění Počet zaměstnanců - fyzické osoby Podnikatelský sektor Vládní sektor Sektor vysokého školství Neziskový sektor 2010 77 903 35 629 14 058 27 844 372 2009 75 788 33 480 14 776 27 215 317 2008 74 508 32 745 15 091 26 376 296 2007 73 081 31 847 14 836 26 162 236 2006 69 162 29 740 14 560 24 634 228
zdroj: ČSÚ [5], vlastní zpracování
Počet zaměstnanců, kteří jsou evidovaní v segmentu výzkumu a vývoje, v čase jednoznačně roste, a to ve všech sektorech. Je to dáno tím, že nově realizované projekty a podpora ze strukturálních fondů EU umožňují vznik nových pracovních míst. Obdobnou tendenci lze vysledovat i ve výdajích na výzkum a vývoj.
Tab. 2. Výdaje na výzkum a vývoj
Rok
v tom sektor provádění Výdaje na výzkum a vývoj v mil. Kč Podnikatelský sektor Vládní sektor Sektor vysokého školství Neziskový sektor 2010 59 033 36 623 11 469 10 616 324 2009 55 350 33 218 11 836 10 022 274 2008 54 108 33 486 11 325 9 090 208 2007 54 284 33 620 11 306 9 158 199 2006 49 900 32 470 9 309 7 918 204
zdroj: ČSÚ [5], vlastní zpracování Růst výdajů méně razantní nežli růst počtu zaměstnanců ve vědě a výzkumu. Údaje za rok 2011 bohužel nejsou známy, lze si přát, aby se skokový nárůst výdajů v roce 2010 opakoval a byl tak zachován trend podpory konkurenceschopnosti ČR.
2. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE Při hledání vhodných příkladů dobré praxe (best practice) je snadnější najít příklady úspěšných partnerství inovačního charakteru nežli klastrů, zaměřených na inovace.
2.1
PARTNERSTVÍ
Americká obchodní komora v ČR, Sdružení pro zahraniční investice – AFI a Technologická agentura ČR v rámci Festivalu Česká inovace v Národní technické knihovně v Praze vyhlásily soutěž „Nejlepší spolupráce roku mezi firmami a výzkumnou sférou“, která je organizována pod záštitami Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu. Mezi soutěžními projekty byly inovace ze strojního, chemického, potravinářského, stavebního a těžebního průmyslu, materiálového inženýrství, farmacie, informatiky, telekomunikace, mikroskopie a vzdělávání. [2] Zcela výjimečný projekt přihlásila Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně - Mezinárodní centrum klinického výzkumu, jehož cílem je vybudovat nově koncipované klinicko-výzkumně vzdělávací centrum. Má urychlit lékařský pilotní výzkum a vývoj až o 50 %, a měly by se na něm podílet české a světové univerzity, americká Mayo Clinic a více než 30 partnerských organizací z řad průmyslových firem. Vítězem soutěže se stal projekt nového vylepšeného obráběcího stroje s vyšší přesností obrábění, který vznikl ve spolupráci Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze a společnosti TOS Varnsdorf, a.s., která je předním světovým výrobcem obráběcích strojů s více než stoletou tradicí. Firma vyváží své výrobky například do Německa, Finska, Polska, Ruska a na Ukrajinu a postupně roste i jejich prodej do Číny a dalších států. Spolupráci si obě strany pochvalují, neboť by bez ní nebylo možné vyvinout metody a postupy samostatně a izolovaně. Inovace je vylepšením obráběcího stroje fungujícího na principu dvou strojů, které sdílejí jeden pracovní prostor a současně zpracovávají jeden obrobek. Díky tomu je obrábění přesnější - stroj dokáže identifikovat statické deformace a změny geometrie a následně je kompenzovat v součinnosti s řídicím systémem. Na dvou druhých místech se umístilo České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní, Ústav dopravních systémů a DuPont CZ s.r.o. Jejich výstupem je technologie výroby asfaltových směsí, které jsou odolnější vůči trvalým deformacím a jsou kvalitnější z hlediska fyzikálně mechanických parametrů než konvenční asfaltové směsi. Díky tomu je prodloužena životnost konstrukcí vozovek. A na dalším společném druhém místě se umístil projekt Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, společností KEMA stavební materiály s.r.o. a MgA. Josefem Červinkou – restaurátorem. Výstupem projektu je vývoj moderního „sušícího“ sanačního materiálu dovolující restaurování památek podle přísných norem Evropské unie. Třetí místo získala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie, Ústav organické technologie a Aroma Praha, a.s. Výstupem jejich společné spolupráce, která trvá nepřetržitě 40 let, je zavedení výroby nové syntetické vonné látky Arosantol. Arosantol je pro své zajímavé vonné vlastnosti žádanou složkou mnoha typů parfémových kompozic a nachází tak uplatnění na světovém trhu chemických specialit, zejména v oblasti kosmetiky, osobní hygieny a čisticích prostředků. Do řešení konkrétních průmyslových problémů se zapojili přímo studenti. [2] Mezi neoceněnými projekty lze nalézt spolupráci Vysoké školy manažerské informatiky a ekonomiky s e-invent, s.r.o., které se podílely na tvorbě nového manažerského informačního systému. Nebo Katedru kybernetiky ČVUT v Praze, spolupracující s Medicton Group, s.r.o. na bezkontaktním ovládání osobního počítače očními pohyby či pohyby hlavy. Jejich systém I4Control získal několik ocenění a na trhu je již od roku 2008. Na dalším projektu se podílelo konsorcium čtyř
řešitelů: Letecký ústav FSI VUT v Brně, První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s., Jihlavan Airplanes, s.r.o. a PlastServis-L, s.r.o. Vytvořily letoun pro podporu a využití bezpilotních létajících prostředků v civilním sektoru. Jejich spolupráce pokračuje i nadále, neboť usilují o vývoj letounu ve verzi poháněné turbovrtulovým pohonem. Mezi projekty s velkým potenciálem patří realizace robota pro čištění vzduchotechniky. Na jeho vývoji se podílely Neovision, s.r.o. a Centrum strojového vnímání, FEL ČVUT. Jelikož vyvinuté řešení nemá ve světě konkurenci, očekává se zaplnění velké mezery na trhu.[6] Na rozdíl od klastrů je pro partnerství typický nízký počet zainteresovaných subjektů, nejsou neobvyklá pouze dvoučlenná partnerství. Výstupy projektů partnerství jsou také více medializovány nežli výstupy klastrů.
2.2 KLASTRY Mezi úspěšné klastry, které jsou nositeli inovačních technologií, lze zařadit výběr níže uvedených. [3] Moravskoslezský automobilový klastr byl založen za účelem podpory inovací a zvýšení konkurenceschopnosti a exportní schopnosti propojených firem, podnikatelů a institucí působících v Moravskoslezském kraji. Jejich cílem je rozšíření vybudovaných laboratoří (hlukové a tepelné), vybudování vývojových a zkušebních kapacit pro pulsační systémy a vývoj technologie vstřikování práškových kovů. Součástí projektu je také zřízení centra sdílených služeb zahrnujícího Centrum nákupu (společný nákup s cílem snížení nákladů), Centrum ergonomie (podpora členů při řešení úkolů spojených s ergonomií) a Centrum expertů (růst znalostního potenciálu a podpora členům při řešení specifických úkolů). Projekt CLUTEX – klastr technické textilie se zaměřuje především na projekty v oblasti vývoje speciálních nebo inovovaných výrobků pro zdravotnictví a ochranné oděvy. Klastr sdružuje 22 podnikatelských subjektů a institucí např. Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu, Inotex spol. s r.o., Sintex, Veba, textilní závody a.s., Technická univerzita v Liberci, fakulta textilní, Textilní zkušební ústav, s.p. a Výzkumný ústav textilních strojů, a.s. Projekt klastru je zaměřen především na vývoj technologie pro tvorbu vrstevnatých struktur obsahujících textilní mřížky, použití speciálních vláken pro výrobu textilií, optimalizaci hodnot užitných vlastností textilních výrobků určených pro oblast „wellness and spa“ či vývoj filtračních textilií s odolností vůči UV záření. CREA Hydro&Energy o. s. je klastrem, který se orientuje na speciální technologie v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie. Členy klastru je 15 firem, např. Geotest Brno, Strojírny Brno, a.s., Vodní díla – TBD a.s., Aqua Procon s.r.o.., Aquas vodní díla s.r.o., Vysoké učení technické v Brně, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně a Český hydrometeorologický ústav. Hlavním těžištěm spolupráce je realizace několika dílčích vývojových a inovačních projektů v oblasti vývoje a výroby zařízení malých vodních elektráren a dalších speciálních zařízení pro vodní díla, dále vývoj a testování měřicích zařízení, metod a softwaru pro měření technických a bezpečnostních parametrů vodních děl a vytváření modelových projektů a metod.[3] Český nanotechnologický klastr buduje v Olomouckém kraji silné seskupení úzce spolupracujících firem a institucí, využívajících nanotechnologie ve vzdělávání, výzkumu a vývoji, technologiích i v konečných výrobcích a službách. Členy klastru jsou např. Bratři Wilhelmové – Topas, s.r.o., Ekotest-Aqua, s.r.o., Envi-Aqua, s.r.o., Inova Pro, s.r.o., NanoTrade, s.r.o. nebo Výzkumný ústav pletařský, a.s. Jejich projekty jsou zaměřeny na čistění vod pomocí nanopráškového železa, na studii přínosů aditiv na bázi nanotechnologií (prověření přínosů ve vazbě na snížení spotřeby pohonných hmot a snížení emisí), na povrchové úpravy s využitím nanotechnologií (inovační řešení při ochraně povrchu, získání nových vlastností jako je nesmáčivost, UV odolnost, otěruvzdornost, antibakteriálnost atd.) a na antibakteriální úpravu textilu při praní (získání antibakteriálních vlastností při praní textilu s využitím nanotechnologií). [1] V České republice působí mnohem větší počet klastrů, než je uvedeno v příspěvku. Ne všechny se však vyznačují silným inovačním potenciálem, neboť se spíše zaměřují na posílení pozice na trhu, na vytvoření marketingových strategií společného charakteru a na tvorbu výzkumných základen. Tyto však ještě své výsledky neprezentují.
ZÁVĚR V současné době se řeší otázka, jestli je výzkum a vývoj nutnost nebo luxus, zda má výzkum a vývoj pouze reagovat na požadavky praxe anebo má realizovat základní výzkum, který praxe ocení později. Domnívám se, že vedle sebe mohou a mají existovat oba směry. Úzká spolupráce výzkumných a vzdělávacích institucí s podnikatelskými subjekty s sebou může přinášet významné inovace, které pomáhají zvyšovat konkurenceschopnost všech zúčastněných firem a institucí i konkurenceschopnost České republiky. Je však potřeba dát prostor pro medializaci úspěšných
projektů, aby se staly inspirací pro další podnikatelské subjekty k vzájemné spolupráci s vědeckovýzkumnými institucemi.
LITERATURA [1] [2]
[3] [4] [5] [6]
Český nanotechnologický klastr [online]. [cit. 2012-9-9]. Dostupné z: http://www.nanoklastr.cz/ Spojení soukromého sektoru s vědou a výzkumem přináší inovace [online]. Sdružení pro zahraniční investice. [cit. 2012-9-4]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/spojenisoukromeho-sektoru-s-vedou-5238.html Úspěšné projekty programu Spolupráce - klastry [online].MPO ČR. [cit. 2012-9-9]. Dostupné z: http://www.mpo-oppi.cz/odkazy/341-uspesne-projekty-programu-spoluprace-klastry.html VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualizované a rozšířené vydání, Praha: Grada Publishing, 2012. 316 s. ISBN 978-80-247-4520-6 Veřejná databáze ČSÚ. [online]. Český statistický úřad. [cit. 2012-9-9]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=43& Výroční ocenění Nejlepší spolupráce roku [online].Spolupráce roku. [cit. 2012-9-12]. Dostupné z: http://www.spolupraceroku.cz/nejlepsi-spoluprace/case-studies
Adresa autora (autorů):
CO-OPERATIONS BETWEEN INNOVATIVE COMPANIES Abstract This article focus on examples of best practices for co-operations between innovative companies. The Ministry of Education, Youth and Sports and The Ministry of Industry and Trade realized missing (low) public awareness about successful application of scientific knowledge in practice and initiated the organization of the competition “The best cooperaration of the year between companies and research“. Technological innovations supported by this competition may increase the competitiveness of the Czech Republic.
Key words innovative companies, co-operations, cluster, competition, best practice
JEL Classification O32, M19
