UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav radiologických metod
Sabina Jedličková
Moderní trendy v ultrasonografii Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. MUDr. Jaroslav Vomáčka, Ph.D., MBA
Olomouc 2011
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
na
téma
„Moderní
trendy
v ultrasonografii“ vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
Olomouc 30. dubna 2011 ------------------------------podpis
Děkuji doc. MUDr. Jaroslavu Vomáčkovi, Ph.D., MBA za odborné vedení práce, poskytnuté informace a připomínky, které mi v průběhu psaní udělil. Děkuji přednostům klinik Fakultní nemocnice Olomouc za jejich pomoc při realizaci výzkumného šetření. Současně děkuji i radiologickým asistentům, kteří mi poskytovali cenné informace při zpracování této bakalářské práce.
ANOTACE Název práce: Moderní trendy v ultrasonografii Název práce v AJ: Modern trends in ultrasonography Datum zadání: 2010-11-01 Datum odevzdání: 2011-05-13 Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav radiologických metod Autor práce: Sabina Jedličková Vedoucí práce: Doc.MUDr. Jaroslav Vomáčka, Ph.D., MBA Abstrakt v ČJ: Bakalářská práce se orientuje na téma „ Moderní trendy v ultrasonografii“. Výzkumná otázka byla zaměřena na to, kolik ultrazvukových přístrojů se nachází ve Fakultní nemocnici Olomouc, rok jejich pořízení, firemní názvy a převážně jejich využití. Pro účely tvorby bakalářské práce byly formulovány tyto cíle: identifikovat moderní trendy v ultrasonografii dle kritérií vyhledaných za období 2009 – 2010 a zjistit v praxi informace o ultrazvukových přístrojích, které využívá Fakultní nemocnice Olomouc. Pro výzkumné šetření byla použita metoda otevřeného dotazování vedoucích lékařů klinik. Abstrakt v AJ: The theme of the bachelor work is ,,Modern trends in ultrasonography“. Research question was focused on how many ultrasonic devices is situated in teaching hospital Olomouc, year of acquisition , corporate names and especially their use. For the purposes of creation of the bachelor work were formulated these goals: to identify
modern trends in ultrasonography due the criteria for the period 2009 – 2010, and in practice find out information about ultrasonic devices, which are used in teaching hospital Olomouc. For the research investigation was used method of open inquiries leading doctors clinics. Klíčová slova v ČJ: ultrasonografie,
moderní
trendy,
ultrasonografická
elastografie,
kontrastní
ultrasonografie Klíčová slova v AJ: ultrasonography, ultrasonography Rozsah: 39 s.
modern
trends,
ultrasonography
elastography,
contrast
OBSAH ÚVOD..............................................................................................................................7 1 SOUČASNÝ STAV.....................................................................................................9 1.1 Obecná část...............................................................................................9 1.1.1 Vznik ultrazvukového obrazu...........................................................9 1.1.2 Hlavní typy ultrazvukového zobrazení.............................................9 1.1.3 Dopplerrův jev v ultrazvukové diagnostice....................................10 1.1.4 Hlavní části sonografu a vyšetřovací sondy...................................11 1.2 Speciální část..........................................................................................13 1.2.1 Ultrasonografická elastografie........................................................13 1.2.2 Harmonické zobrazení....................................................................16 1.2.3 Echokontrastní zobrazení................................................................17 1.2.4 Trojdimenzionální ultrasonografie.................................................20 1.2.5 Litotrypse extrakorporální rázovou vlnou......................................22 1.2.6 Transrektální ultrasonografie..........................................................24 2 VLASTNÍ STUDIE....................................................................................................26 2.1 Cíl práce..................................................................................................26 2.2 Metodika práce.......................................................................................26 2.3 Výsledky.................................................................................................27 ZÁVĚR..........................................................................................................................34 BIBLIOGRAFICKÉ A ELEKTRONICKÉ ZDROJE...................................................35 SEZNAM ZKRATEK...................................................................................................37 SEZNAM OBRAZŮ.....................................................................................................38 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ.................................................................................39
ÚVOD
Využití ultrasonografie v praktickém životě urazilo dlouhou cestu. Její vývoj se datuje od počátku 19. století až do dnešní doby. V 70. letech 19. století byl zásluhou bratrů Curieových objeven piezoelektrický efekt, který umožnil další vývoj ultrazvukové techniky. Tito bratři zjistili, že při mechanickém stlačení Quartz krystalu vzniká elektrický proud. Ještě podstatnější bylo zjištění, že tento efekt funguje i obráceně. Základem ultrazvukové techniky se tak stal Quartz krystal a piezoelektrický efekt (Sova, 2007, s. 1). Využití ultrazvuku bylo zprvu ve vojenství. Jednalo se zejména o použití v SONARu. První německá ponorka v 1. světové válce byla potopena díky využití sonaru na britském torpédoborci. V té době se sonar nazýval „hydrophone“ a fungoval na frekvenci 150 kHz. Další rychlý vývoj probíhal v období mezi 1. a 2. světovou válkou. Došlo k miniaturizaci přístrojů, která umožnila využití ultrazvuku ve vojenské technice a později také v lékařství. Ultrazvuk se z počátku v medicíně uplatnil v oblasti terapie, a to zejména proto, že výroba ultrazvukových terapeutických přístrojů nebyla příliš složitá. Po objevu se využíval zejména v chirurgii, neurologii a onkologii, především k provádění kraniotomie a terapii tumorů (Sova, 2007, s. 1). Uplatnění v diagnostice bylo umožněno zavedením impulsní odrazové metody, zprvu jednosměrným A-obrazem ve 40. letech 20. století. Dalším rozšířením ultrazvukové diagnostiky bylo umožněno pomocí dvojrozměrného B-obrazu. O rozvoj použití této technologie se zasloužili v roce 1952 Howry a Bliss, Wild a Reid (Čech, 1974, s. 18). O něco později se v medicíně uplatnily ultrazvukové přístroje, které využívaly Dopplerova
efektu.
Tyto
přístroje
byly
dokonce
jednodušší
než
přístroje
pro A a B obraz. O jeho klinickém použití referovali jako první Satomura (1957) a Yoshida (1961) (Čech, 1974, s. 19). Zdokonalené ultrazvukové přístroje se začaly využívat v neonatální medicíně. Zde možno citovat zejména profesora Iana Donalda působícího na University of Glasgow. Donald s Brownen publikovali v roce 1961 7
o možnostech využití A i B obrazu v porodnické a gynekologické diagnostice. Donald s Brownem referovali o možnosti měření hlavičky plodu A- obrazem. V roce 1962 upozornil Willocks na možnosti měření biparietálního průměru hlavičky plodu na základě širších výsledků. V tomto období došlo také k uplatnění ultrazvuku v oblasti echokardiografie, např. na univerzitě v Lundu (Čech, 1974, s. 20). Rovněž v 70. letech došlo k objevení principu „real time scanning“. V této době bylo dosaženo zmenšení ultrazvukových sond, takže bylo s nimi možno manipulovat ručně a odpadla složitá ramena přístrojů. V 70. a 80. letech byly vyvinuty metody počítačového zpracování obrazu, tím byla umožněna miniaturizace přístrojů, která probíhá až dodnes. V 80. letech proběhl další rozvoj echokardiografie, díky vývoji pro trastorakální a transesofageální postupy. Greg Devore v roce 1986 zavedl „doppler color flow mapping“. Tento způsob zobrazení je využíván při diagnostice srdečních vad plodu. V poslední době se používá vyšetření 3D ultrazvukem (Sova, 2007, s. 4 - 5). Nejnovějšími trendy posledních let se stala ultrasonografická elastografie, nativní a echokontrastní harmonické zobrazení a velký vývojový pokrok zaznamenala především ultrazvuková uroradiodiagnostika. Dnes jsou ultrasonografy nedílnou součástí každé nemocnice a s prudkým vývojem jejich počet stoupá.
8
1 SOUČASNÝ STAV
1.1
Obecná část 1.1.1
Vznik ultrazvukového obrazu
Ultrazvuk je definován mechanickými kmity, které jsou vyšší, než je hranice slyšitelnosti lidského ucha, což je nad 20 kHz. Pro diagnostiku ultrazvukem se používá vysokých frekvencí, které se nachází v megahercovém pásmu. Ultrazvukové kmity se v pružném prostředí šíří jako vlnění. Toto vlnění se v tekutinách a měkkých tkáních šíří podélně, v tvrdých tkáních příčně (Hrazdira, 2008, s. 4). Zdrojem ultrazvukového vlnění je v diagnostice používán převážně piezoelektrický krystal, který vlivem střídavého proudu mění vlastní tvar. Opačný postup je užíván k zachycení ech (Nekula, 2005, s. 16). Z akustického hlediska je šíření ultrazvukového signálu dáno různými parametry. Patří zde rychlost šíření, akustická impedance a útlum. Množství ultrazvukové energie, která se odrazí na rozhraní různých tkání, je funkcí rozdílů akustických impedancí tkání. Diagnostický výsledek je dán zachycením, zpracováním a zobrazením ultrazvukových signálů, které jsou odraženy od tkáňových rozhraní (Hrazdira, 2008, s. 4). 1.1.2
Hlavní typy ultrazvukového zobrazení
A- zobrazení (A- mode) Je jednorozměrným typem ultrazvukového obrazu a patří mezi nejjednodušší zobrazení (Hrazdira, 2008, s. 4). Je charakterizováno vertikálními výchylkami impulzů, které jsou registrovány odrazy od jednotlivých tkáňových rozhraní. Na základě jednotlivých výchylek na horizontální časové základně nám vychází skutečná vzdálenost mezi jednotlivými vyšetřovanými rozhraními (Čech, 1974, s. 47). V počátcích vývoje ultrazvukových přístrojů bylo A-zobrazení používáno běžně v jednotlivých medicínských oborech. V současnosti se používá tento typ zobrazení v oftalmologii za účelem biometrických měření (Hrazdira, 2008, s. 4). 9
B- zobrazení (B- mode) Jedná se o dvourozměrné zobrazení. Původně se používalo statické zobrazení B. Obraz vznikal ručním posunem a nakláněním sondy, která byla tvořena jedním měničem. Nebylo tak možno zachycení pohyblivých struktur, ani podrobnější vnitřní struktury vyšetřovaných orgánů (Hrazdira, 2008, s. 5). M- zobrazení (M- mode, TM metoda) Tento způsob vyšetření je založen na registraci pohybujícího se rozhraní. Na obrazovce se nám jeví ultrazvukový paprsek odražený od tohoto rozhraní jako pohybující se bod. Pohyb je registrován horizontálně a rozvedení do času vertikálně (Čech, 1974, s. 48). Dnes se používá téměř výhradně zobrazení B dynamického typu. Jedná se o rychlý způsob snímání s širokou stupnicí šedi. Tyto dynamické systémy se v současnosti označují jako způsob pracující v reálném čase (Hrazdira, 2008, s. 5). 1.1.3
Dopplerrův jev v ultrazvukové diagnostice
Dopplerův efekt poprvé popsal Doppler Christian. Byl to rakouský matematik a fyzik, který působil v letech 1835 – 1847 jako profesor geometrie a matematiky na pražské univerzitě. Tento jev pracuje na principu měnícího se kmitočtu zdroje vln, podle toho, zda zdroj vln se od příjemce přibližuje nebo vzdaluje. Vyšetření touto technikou je jednoduché a pacienta nezatěžuje (Vokurka, 2006, s. 207). Přístroje pracující na tomto principu se používají k měření krevního tlaku a k detekci rychlosti proudící krve. Základem principu vyšetření proudící krve jsou odrazy od erytrocytů (Hrazdira, 2008, s. 13). Duplexní
metoda
je
kombinací
dvourozměrného
dynamického
zobrazení
s dopplerovským měřením rychlosti. Barevná duplexní ultrasonografie je zobrazení obrazu v barevné a černobílé části. V barevné části se zobrazují informace o pohybu tkáně ve sledovaném výřezu. Pohyb 10
označuje průměrnou rychlost toků, které jsou vyšetřené Dopplerem (Hrazdira, 2008, s. 16). Barevná
triplexní
ultrasonografie
je
charakterizována
spojením
B-zobrazení
s barevným a spektrálním modulem (Hrazdira, 2008, s. 16). Barevné zobrazení rychlosti toku krve je dnes chápáno jako barevný Doppler (BD). Tok krve k sondě se zobrazuje červeně a tok krve od sondy modře. Jas je dán rychlostí toku krve a turbulence se na obrazovce jeví např. jako mozaika s nádechem zelené barvy ( Hrazdira, 2008, s. 17). Barevné zobrazení pohybu tkání bylo objeveno v roce 1994 a poskytuje barevnou informaci o rychlosti a pohybu tkání. Původně bylo vyvinuto pro vyšetření kontraktility srdečního svalu. V současnosti našla tato metoda uplatnění v dalších oblastech diagnostiky. Je používána hlavně v kardiologii, dále má uplatnění v angiologii k vyšetření elastických vlastností cévní stěny. Své uplatnění zřejmě najde do budoucna i v ortopedii k vyšetření pohybu šlach a svalové kontrakce (Hrazdira, 2008, s. 19). 1.1.4
Hlavní části sonografu a vyšetřovací sondy
Hlavní součástí ultrasonografického přístroje jsou vyšetřovací sondy (ozvučovací hlavice), elektronické obvody, obrazovka a jednotky pro záznam (Hrazdira, 2008, s. 22). Lineární sonda produkuje ultrazvukové vlnění do tkáně paralelně a tímto je vytvářen pravoúhlý obraz. Lineární sondy vytvářejí obvykle vlnění ve frekvenčním rozmezí 7,0 – 15,0 MHz. Používá se pro vyšetření měkkých tkání a štítné žlázy (Hofer, 2005, s. 18). Sektorová sonda je zdrojem vějířovitého obrazu, který je u sondy velmi úzký a ve tkáňové hloubce se stále rozšiřuje. Používá se hlavně v kardiologii a produkuje
11
vlnění o nižší frekvenci (2,0 – 3,0 MHz). Tímto je umožněno vyšetření v hlouběji uložených strukturách (Hofer, 2005, s. 18). Konvexní sonda („curved array“) je smíšený typ lineární a sektorové sondy. Obraz je ve tvaru kávového filtru. Umožňuje dobré rozlišení na malou vzdálenost a současně uspokojivou detekci na větší vzdálenosti. U této sondy musíme počítat, že dochází k ubývajícímu rozlišení v hloubce. Užívá se v kardiologii s frekvencemi 3,0 – 3,5 MHz (Hofer, 2005, s. 19). V centru ovládacího panelu je obrazovka a kolem ní a pod ní jsou jednotlivé ovládací prvky: tlačítka, klávesnice a otočné prvky. Ty jsou rozličné podle typu přístroje. Mezi ně patří kulový ovladač. Součástí každého ovládacího panelu je klávesnice. Stejně důležitá jsou i další tlačítka, která umožňují např. manipulaci s obrazem nebo slouží k odesílání obrazů do systému PACS či ovládání termoprinteru, apod. (Hrazdira, 2008, s. 25).
12
1.2
Speciální část 1.2.1
Ultrasonografická elastografie
Jednou z tradičních vyšetřovacích metod v medicíně je hodnocení tuhosti tkáně pohmatem (palpací). Při palpaci různých částí těla se předpokládá, že tužší ložiska v tkáních mohou znamenat přítomnost patologie. V poslední době byly vyvinuty UZ
přístroje,
které
diagnostikují
výskyt
tuhých
patologických
ložisek.
Tato zobrazovací metoda se označuje jako elastografie. Technika je založena na využití ultrazvuku pro zjištění tuhosti (elasticity) tkáně. Těmito přístroji dosahujeme toho, co dříve bylo zjišťováno kvalitativně palpací. Metoda nám zajišťuje větší diagnostickou jistotu při určení patologického ložiska. Principem vyšetření je automatické vysílání příčné vlny. Výsledný obraz je dosažen v reálném čase a je nezávislý na subjektivních schopnostech vyšetřujícího (Bercoff, 2008, s. 2). Pružnost tkání je definována fyzikální veličinou nazývanou Yongův modul pružnosti. Měření je hodnoceno v jednotkách tlaku (kPa). Výsledkem zevního homogenního stlačení, které je aplikováno na pevnou tkáň, je deformace nebo pnutí uvnitř vyšetřované tkáně. Yongův modul je charakterizován jako poměr mezi námi aplikovaným tlakem a vyvolaným pnutím. Princip vyšetření spočívá v tom, že tužší tkáně mají vyšší modul pružnosti než tkáně měkké. Jsou známy tyto hodnoty elasticity tkání lidského těla v jednotlivých orgánech: Tab. 1 – Hodnoty elasticity tkání lidského těla Druh měkké tkáně Prs Prostata Játra
Yongův modul ( kPa)
Normální tuk
18 – 24
Vazivová tkáň
96 - 244
Normální tkáň
55 - 63
Benigní hyperplazie
36 - 41
Normální
0,4 - 6
Jaterní cirhóza (Bercoff, 2008, s. 2)
13
15 - 100
Existují dva typy mechanicky indukovaných vln: 1. Tlaková vlna, jež se šíří rychlostí 1500 m/s, je aplikována postupným stlačením vrstev tkání. Výsledný obraz je dán odrazy tlakových vln na rozhraní tkání, jedná se tedy o standardní UZ obraz. 2. Příčné vlny jsou mnohem pomalejší ve srovnání s tlakovými vlnami. Jsou
tvořeny
tangenciálními
silami,
jež
jsou
klouzavé
mezi vrstvami vyšetřované tkáně. Příčné vlny nebyly dosud používány v medicínském UZ zobrazení.
Elastografie je zobrazovací technika, která hodnotí elasticitu tkáně. Je založena na třech krocích: 1. vysílání nízkofrekvenčních vibrací v tkáních za účelem vyvolání pnutí, 2. dosažení analýzy výsledného pnutí v zobrazené tkáni, 3. odvození parametru, který je vztažený k tuhosti tkáně.
Jsou známy tři druhy elastografie: a) Statická – využívá stejnoměrné komprese na povrchu těla, která vyvolá destrukci tkáně. b) Dynamická – využívá monochromatickou vibraci. c) Elastografie založená na příčných vlnách (shear waves) – využívá přechodné pulzy pro generování příčného vlnění v těle (Bercoff, 2008, s. 3 – 4).
ShearWave elastografie (SWE) je jedinou možnou aplikací v medicínském UZ zobrazování. Prvním UZ přístrojem založeným na principu šíření příčného vlnění je SuperSonic Imagine Aixplorer. SWE je založena na principu nové vlny, tzv. příčné vlny, která dovoluje diagnostiku kvantitativní elasticity měkkých tkání, a to v reálném čase. K tomuto procesu se využívá vibrací ve tkáních. Je to umožněno automatickým vytvářením příčných vln bez zvyšování akustického výkonu. Umožňuje akvizici UZ obrazů 14
na principu ultrarychlých snímkovacích frekvencí a dochází k zachycení příčných vln s výsledným měřením elasticity tkáně v kPa. Zobrazení elasticity tkáně je pomocí B - modu. Tužší tkáně jsou nejčastěji zobrazeny červeně a měkčí tkáně modře. Příslušný obraz se mění v závislosti na reálném čase (Bercoff, 2008, s. 11). Největšího využití SWE zatím dosáhla při diagnostice patologických lézí v prsu včetně incipientních zhoubných nádorů a v hepatologii, kde jde převážně o diagnostiku jaterní cirhózy a stupně fibrózy při chronické hepatitidě C. Studuje se využití v diagnostice lézí štítné žlázy a povrchových lymfatických uzlin (Bercoff, 2008, s. 8; Petrakovičová, 2010, s.4). Výhody SWE: •
časová a finanční nenáročnost
•
možnost opakování
•
dobrá reprodukovatelnost
•
komfort pro vyšetřovaného
Očekává se, že postupným použitím v praxi se přínos této metody zvýší (Petrakovičová, 2010, s. 1).
Obr. 1 – Obrázek maligní léze prsu, duktální karcinom in situ
15
1.2.2
Harmonické zobrazení
Protože je asi 15 – 20 % pacientů klasickým dvourozměrným zobrazením těžce vyšetřitelných, je nutno k získání hodnotitelného obrazu zřetelně prodloužit vyšetřovací čas a zvýšit akustický výkon vysílaných ultrazvukových impulzů. Významného zvýšení kvality obrazu u těchto pacientů lze docílit i bez použití kontrastních látek, a to pomocí nativního harmonického zobrazení (Hrazdira, 2008, s. 7). Technickým základem metody je příjem a zesílení vlnění, které vzniká rezonancí insonovaných struktur (Adámek, 2010, s. 259). Nativní harmonické zobrazení (Tissue Harmonic Imaging, THI) Metoda vznikající přirozenou rezonancí struktur jednotlivých tkání. Tento způsob zobrazení nevyužívá kmitočty odpovídající základní frekvenci původního impulzu, ale jejich násobky celých čísel, které jsou známé jako harmonické oscilace. S rostoucí hloubkou tyto harmonické oscilace narůstají, přičemž jejich intenzita je zřetelně nižší než intenzita základního signálu. Výhodou je, že tyto oscilace prakticky nevznikají na povrchu vyšetřované oblasti, ale tvoří se až s rostoucí hloubkou. Tím méně dochází k rozptylu obrazu, který je způsoben například stěnou břišní (Hofer, 2005, s. 22). Harmonické oscilace se vytvářejí až s narůstající hloubkou, protože při průniku tkáněmi jsou ultrazvukové vlny deformovány. V průběhu pronikání dochází ke stlačování a uvolnění tkáně tlakovými vlnami. Při stlačování tkáně se rychlost ultrazvuku zvyšuje, při uvolnění se naopak zpomaluje, tak dochází k deformaci původního tvaru vlnění. Tato deformace je základem vzniku harmonických oscilací (Hofer, 2005, s. 23). Prakticky: ze sondy je do tkáně vyslán impulz o základní frekvenci f0, např. 3,5 MHz. Ve tkáni dojde jednak k odrazu vlny o základní frekvenci, a jednak ke vzniku vln druhé harmonické frekvence 2f0, tedy 7 MHz. V sondě jsou přijímány vlny 3,5 i 7 MHz, přičemž vlny s frekvencí 3,5 MHz jsou odseparovány a z vlnění o frekvenci 7 MHz je zpracován signál. Metoda zlepšuje prostorové rozlišení a kontrast a poměr signál / šum (Adámek, 2010, s. 259). 16
Výhody THI spočívájí: a) ve zkrácení doby, která je potřebná k vyšetření pacientů obtížně vyšetřitelných ultrazvukem při užití klasického zobrazení, b) ve schopnosti dokonalého vyšetření těchto pacientů, c) ve zvýšení kontrastu při zachování laterální rozlišovací schopnosti (Hrazdira, 2008, s. 7).
Obr. 2 - Konvenční (vlevo) a harmonické (vpravo) zobrazení ledviny s kamenem
1.2.3
Echokontrastní zobrazení
(Contrast – enhanced ultrasound, CEUS) Ultrazvukové vyšetření s použitím kontrastní látky se dnes dostává čím dál více do popředí. S vývojem techniky se využití této metody rozšiřuje a její užití nalezneme např. i v revmatologii (Adámek, 2010, s. 259). K vyšetření jsou používány intravenózně aplikované plynové mikrobubliny, které jsou buď volné, nebo obalené v biopolyméru. Musí být dostatečně stabilní v krevním oběhu a jejich velikost musí umožnit jejich průchod plicními kapilárami. Tyto mikrobubliny jsou zdrojem rezonančního vlnění (Hrazdira, 2008, s. 9). Při rezonanci mikrobublin dochází k nelineárnímu kmitání a vzniku nelineárních harmonických frekvencí. Vysílané vlnění má jiný charakter než ze tkáňových složek a lze jej odfiltrovat (Adámek, 2010, s. 259).
17
Pro CEUS je nutno mít UZ přístroj vybavený odpovídajícím hardwarem a softwarem. Nezbytnou součástí je nastavení mechanického indexu (MI), který je závislý na UZ energii a frekvenci (Adámek, 2010, s. 260). Tab. 2 – Hodnoty mechanického indexu MI
HODNOTA
EFEKT
Nízké
pod 0,2
odraz UZ impulzů
Střední
okolo 0,6
rezonance mikrobublin
Vysoké
nad 1,0 exploze bublin (Hrazdira, 2008, s. 9)
Je nutné také pořídit záznam vyšetření k dokonalému vyhodnocení charakteru sycení tkání, nejlepší je přímý digitální záznam. Po intravenózním podání kontrastní látky je vyšetřovaná oblast nepřetržitě dynamicky sledována od nativu přes arteriální, venózní až pozdní parenchymovou fázi, můžeme tak hodnotit podrobně časné sycení v arteriální fázi, sycení během portovenózní fáze, ale i v parenchymové fázi (Adámek, 2010, s. 260).
Obr. 3 - Mikrosnímek enkapsulovaného echokontrastního prostředku
V současnosti se na českém trhu nejčastěji objevuje preparát SonoVue (Adámek, 2010, s. 259).
18
SonoVue Je kontrastní látka představující mikrobubliny, které mají stěnu tvořenou fosfolipidy a obsahují plyn sulfur hexafluorid (SF6). Plyn je pro organismus neškodný. Průměr mikrobublin je 2,5 µm a jejich průměrný průměr je menší než 8
µm.
Odrazivost látky je až 100 milionkrát vyšší než u krve. Životnost bublin v krevním oběhu je až 10 minut (Adámek, 2010, s. 259). Přípravek je k dostání jako sada, která je tvořena injekční lahvičkou s práškem a plynem a jednou injekční stříkačkou předplněnou 5 ml rozpouštědla. Použití přípravku je vhodné u pacientů s výsledky, které při standardním UZ vyšetření nejsou dostatečně průkazné. Používá se zejména při echokardiografii za účelem získání jasnějšího obrazu srdečních dutin, zejména levé komory srdeční, a u pacientů s ICHS. Další využití je při dopplerovském vyšetření při měření rychlosti průtoku krve, zvláště u velkých cév zásobujících oblast hlavy, cévy jater a malých cév v místě defektu v oblasti jater nebo prsu. SonoVue se aplikuje intravenózně v množství 2 – 2,4 ml dle povahy vyšetření. Tato dávka se může i opakovat (Emea, 2007, s. 1). Kontraindikací jsou těhotné ženy a děti. Vedlejší účinky jsou vzácné, může se objevovat pálení na hrudi, dušnost, hypo- nebo hyper - tenze, nauzea či zvracení (Adámek, 2010, s. 259).
Obr. 4 – Sada přípravku SonoVue
19
1.2.4
Trojdimenzionální ultrasonografie
Ztráta jednoho rozměru je jednou z nevýhod zobrazovacích metod. V současnosti se v ultrasonografii usiluje o odstranění této nedokonalosti přeměnou snímané roviny během vlastního zobrazení (Hrazdira, 2008, s. 10). Původcem přístrojů pro trojdimenzionální zobrazení (3D) byl přídatný strojek. Sonda
upnuta
ke
strojku
byla
v
podélné
ose
posunována
motorkem,
který zabezpečoval polohua rychlost posunu sondy nad vyšetřovanou oblastí. Postupným vývojem této techniky vznikaly další metody náklonu či posunu sondy pozičními magnetickými nebo gyroskopickými snímači. Další možností je vzájemná posloupnost jednotlivých obrazů kontrolována matematickými metodami. U těchto metod se sonda lineárně pohybuje, naklání nebo otáčí a lékař musí určeným způsobem pohybovat sondou nad vyšetřovanou oblastí. V posledním desetiletí vznikaly systémy získávající data k rekonstrukci třetí dimenze přeměnou snímané roviny během vlastního vyšetření. Motorek je součástí sondy, kterou už není nutno manuálně pohybovat. Data o odrazivosti jsou ukládána do paměti počítače, který provede matematicko-prostorovou rekonstrukci zachycené oblasti. V současnosti jsou vyvinuty systémy 3D zobrazení v reálném čase. Jedná se o 4D zobrazení, kde čtvrtým rozměrem je velmi krátký časový úsek k rekonstrukci prostorového obrazu (Hrazdira, 2004, s. 19). 3D US byla poprvé používána v gynekologii a porodnictví k detekci malformací u plodu. V současnosti je využívána v řadě oborů. Dnes je nejvíc využívána nejen v gynekologii a porodnictví, ale také v urologii, angiologii, kardiologii, oftalmologii a v některých oblastech chirurgie (Verner, 2002, s. 18). Princip metody: Orgán,
který
vyšetřujeme,
je
zachycen
v
několikavteřinovém
sledu
„vějířovitých“ radiálních řezů, jako u klasické ultrasonografie. Z nich jsou pomocí počítačového programu zrekonstruovány paralelní řezy a je vytvořen virtuální obraz orgánu a jeho okolí. Obraz je možno uložit na CD medium, nebo na pevný disk počítače. Vyšetřovaný orgán si následně můžeme prohlížet v transverzálním 20
či longitudinálním řezu, ale i v libovolné rovině. Vyšetřovaný orgán je možno otáčet a určité ložisko porovnávat v několika rovinách zároveň. Pokud je UZ sonda vybavena dopplerovským snímačem můžeme získat podrobnou informaci o cévním zásobení (Verner, 2002, s. 18).
Tab. 3 – Výhody a nevýhody 3D ultrasonografie Výhody:
Nevýhody:
•
Levný provoz
•
Vysoká prvotní investice
•
Neocenitelný přínos pro
•
Potřeba zaškoleného personálu
•
Časová náročnost postprocessingového
výuku •
Plnohodnotný záznam kompletního vyšetření
•
Zkracuje dobu vyšetření
•
Prostorové zobrazení
•
Telemedicína
•
Zobrazení koronálních rovin
•
Archivace dat
zpracování dat
(Verner, 2002, s. 17; Hrazdira, 2004, s. 77)
Obr. 5 – 3D US hlavičky plodu
21
1.2.5
Litotrypse extrakorporální rázovou vlnou
Jedná se o neinvazivní metodu k léčení urolithiázy. Poprvé byla použita ve 40. letech 20. století. Přístroj pracující na principu rázové vlny sestrojil ruský vědec ing. Jutkin. Byl to přístroj, který se používal v přímém kontaktu s močovým kamenem. V roce 1980 byl přístroj litotrypse poprvé použit v klinické praxi. U nás se litotrypse (LERV) provádí od roku 1987. Pracoviště LERV má 2 části: vlastní pracoviště a ovladovnu, tím je zabezpečena ochrana personálu. Hlavními součástmi přístroje je zaměřovací stůl, vodárna a generátor rázových vln. Stavba zaměřovacího stolu, který je vybaven sonografem pro zaměření, je podobná stolu pro skiaskopii. Ve vodárně se vyrábí degazovaná voda, tím je zajištěno, že energie směřující do těla pacienta má minimální energetickou ztrátu. Hlavní součástí přístroje je generátor rázových vln. Používají se 3 typy generátorů: elektrohydraulický (nejvýkonnější), elektromagnetický a piezoelektrický. Běžně se zatím používají přístroje se dvěma zdroji. Ve vývoji jsou přístroje se samozaměřovací jednotkou (Baitler, 2010, s. 1).
Obr. 6 – Pracoviště LERV
Místem šíření rázové vlny je voda. Charakter rázové vlny je nelineární, neharmonický a aperiodický. Dosahuje se tak prudkého nárustu tlaku v krátkém čase. Důležitý je nepoměr negativní a pozitivní vlny. Po průniku měkkými tkáněmi těla působí pozitivní vlna destruktivně na konkrement. Močový kámen má vysokou impedanci na rozdíl od okolních tkání, které mají impedanci blížící se k vodě, proto tkáně nejsou poškozovány. 22
Princip celého procesu drcení konkrementu spočívá v tom, že se energie rázové vlny po dopadu na konkrement z části odrazí zpět ke zdroji, z části se šíří uvnitř a část je absorbována. Takovou složku představuje odražená část. Další taková složka vzniká rozdílnou impedancí na zadním povrchu kamene. Tomuto procesu se říká drolení (spalling). Energetická síla je tím větší, čím větší je rozdíl v impedanci. Princip fragmentace
konkrementu
je
v
převýšení
síly
vyvolané
rázovou
vlnou
nad silami, které udržují konkrement pohromadě. Při fragmentaci konkrementu je důležitým faktorem tzv. kavitace. Což je dáno tím, že mikroskopické bublinky na povrchu kamene pod vlivem rázové vlny nejdříve expandují, a pak kolabují, a proto vznikají drobné krátery. Následným splýváním těchto drobných kráterů dochází k fragmentaci (Baitler, 2010, s. 2). Pacient, který se dostaví k výkonu musí projít interním vyšetřením. Důležité je, aby močový nález byl negativní, zejména jeho kultivace. O samotném výkonu rozhoduje urolog (Baitler, 2010, s. 2). Gravidita je absolutní kontraindikací výkonu. Relativní kontraindikací jsou pacienti s předpokládaným pozdějším samovolným vypuzením
kamene.
Kontraidikací
jsou
také
nekoagulované
koagulopatie.
Před výkonem musí být vysazeny všechny antikoagulační a antiagregační léky. Výkon neprovádíme u pacientů s kameny v hypofunkční ledvině. Výkon je prováděn standardně bez celkové anestezie. Je možno užít opioidy (Fentanil) v kombinaci se sedativy. Výkon trvá přibližně několik desítek minut. Po výkonu se doporučuje zavodnění pacienta podáním infuzních roztoků (někdy i před výkonem) a pacienta monitorovat (Baitler, 2010, s. 3). Mezi komplikace patří blokáda odchodu moči způsobena nahromaděním fragmentů, přetrvávající hematurie, renální selhání, infikovaná hydronefróza a alergické komplikace. Standardem je zejména u komplikací UZ kontrola první den a druhý den eventuálně nativní nefrogram. LERV je dnes běžně používanou metodou, její výhodou je minimální invazivita a možnost případného opakování. Stále pokračuje vývoj dokonalého litotryptoru (Baitler, 2010, s. 4).
23
1.2.6
Transrektální ultrasonografie
Prostata byla v minulosti vyšetřitelná jen palpačně per rectum a biopsie byla dělána naslepo. Vývojem UZ techniky byly vyvinuty metody sonograficky cílené biopsie. Dnes je transrektální ultrasonografie (TRUS) standardním postupem pro vyšetření prostaty. Nejčastější indikací TRUS
je zvýšená hladina PSA (obvykle nad 4 ng/ml)
a hmatná nebo viditelná ložiska prostaty. Kontraindikací je nekorigovaná koagulopatie a užívání antikoagulancií či antiagregancií. Neprovádí se také při akutní nebo exacerbované chronické infekci ledvin, prostaty, nadvarlete a močových cest (Belej, 2009, s. 287). Příprava a provedení vyšetření: Pacienta ukládáme obvykle na levý bok s pokrčenými dolními končetinami (Belej, 2009, s. 7). Provádí se v lokální anestezii. Před každým TRUS je vždy prováděno vyšetření per rectum. Je vhodné, aby močový měchýř byl částečně naplněný a konečník dostatečně vyprázdněný. Pro hodnocení celé prostaty je referenční periferní zóna, která je nejčastějším místem výskytu karcinomu prostaty. Nezbytnou součástí každé biopsie je výpočet objemu prostaty. Měříme výšku, šířku a délku prostaty (Belej, 2009, s. 288). K vyšetření je používána vysokofrekvenční sonda (7,5 – 12 MHz) se zaobleným krystalem, která nám poskytuje obraz velké výseče z malého vstupního pole. Sonda bývá vybavena kanálem nebo přídatným nástavcem pro biopsii a kromě B-mode zobrazení umožňuje i analýzu barevného mapování. Tyto sondy umožňují zobrazení dvou rovin (Belej, 2009, s. 7). Dnes se biopsie standardně provádí pomocí bioptické pistole s plášťovou jehlou 18 G. Vzorek by měl být odebírán celou délkou zářezu bioptické jehly a každý vzorek by měl mít délku asi 17 mm (Čermák, 2007, s. 28). Množství odebraných vzorků se často liší (Belej, 2009, s. 288). V současnosti se provádí technika odběru 8 – 12 vzorků. Vzorky by měly být odebírány z periferní oblasti (z každé strany 4 vzorky) a zaměření by mělo být na apex prostaty (Čermák, 2007, s. 28). Směr jednotlivých vpichů je rovnoběžný ve vzdálenosti 5 – 10 mm, prováděný posunem sondy v podélné rovině po zadní straně prostaty. Sled odebíraných vzorků by měl být 24
stabilní (Belej, 2009, s. 289). Odebraná tkáň nesmí být traumatizována. Každý vzorek tkáně ukládáme zvlášť do speciální komůrky a její periferní konec označíme barvivem. Místo odběru jednotlivých vzorků se označí do protokolu (Čermák, 2007, s. 28). Výskyt
komplikací
je
minimální.
Nejčastěji
se
jedná
o
které se objevuje obvykle krátkodobě. 20 – 30 minut po výkonu se
krvácení, kontroluje
přítomnost hematurie. V případě krvácení je nutné přijímat větší množství tekutin a pravidelně močit (Belej, 2009, s. 290).
Obr. 7 - Transrektální snímač Biplane + Enfire 6-12 Mhz
Obr. 8 – Schéma TRUS
25
2 VLASTNÍ STUDIE
2.1
Cíl práce
1. Orientovat se v moderních trendech v ultrasonografii a popsat jejich využití. 2. Zjistit v praxi informace o ultrasonografických přístrojích ve velké fakultní nemocnici. 3. Zaměřit se na nejnovější trendy zavedené v praxi.
2.2
Metodika práce
Výzkumné šetření bylo vykonáno ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL). Údaje pro zpracování výzkumného šetření jsem získala osobní konzultací s vedoucími lékaři klinik. Výzkumné šetření bylo prováděno v období od listopadu 2010 do března 2011. Při konzultaci byly zjišťovány tyto infromace o UZ přístrojích ve FNOL: počet firemní název rok pořízení indikace Veškeré informace byly zpracovány do tabulek a grafů pomocí OpenOffice.org Writer a OpenOffice.org Calc v operačním systému Windows.
26
2.3
Výsledky
Získané informace byly zpracovány do tabulek 4, 5, 6 a grafů 1 a 2. Následující
tabulky
zachycují
přehled
informací
o
současných
UZ přístrojích, se kterými se ve FNOL pracuje. Pojednává se zde o jejich počtu, roku pořízení, firemních názvech a indikacích. Z následujících tabulek je patrné, že v rámci FNOL se mé studie zúčastnilo 15 klinik, 4 oddělení a 1 ústav. Z posbíraných údajů jsem zjistila, že se ve FNOL pracuje s 46 UZ přístroji. Tab. 4 – Přehled údajů o UZ přístrojích na klinikách ve FNOL
KLINIKA
POČET
ROK
FIREMNÍ
POŘÍZENÍ
NÁZEV
INDIKACE
GE Doppler 2 Nezobrazovací přístroj 2000
HNE Healthcare
k dopplerovskému vyšetření periferních žil a tepen Echokardiografie,
2003
Philips iE33
včetně transesofageální echokardiografie s 3D
I. interní klinika
6
Echokardiografie, 2003
GE Vivid 7
včetně transesofageální echokardiografie bez 3D
II. interní klinika
1
2004
GE Vivid I
2009
GE Vivid 7
2009
GE Vivid I
2007
Přenosný přístroj, echo Echokardiografie, včetně transesofageální echa Monitorace invazivních výkonů
ALOKA SSD Pro diagnostiku chorob - α5
27
trávicího traktu a u endoskopií
Lineární sonda 1998
HP Imagine Point
k dopplerovskému vyšetření a kanylacím centrální žíly pod UZ, kardiosonda k orientačnímu echu na lůžku Sektorová sonda k
III. interní klinika
3
abdominální ultrasonografii. 2004
Philips SONOS 5500
Lineární sonda na štítnici, uzliny, podkožně uložené útvary, doppler, shunty. Kardiosonda k transtorakálnímu echu
2011 II. chirurgická klinika
1
2000
Philips iU22 Echokardiografie BK medical
Kompletní diagnostika štítné
Ultrason 2002 žlázy Kardiologická JIP – kardiální
Dětská klinika
2
2006
Philips CHD výpotky, ENVISOR
šelest,
Turnerův
syndrom, vrozené vývojové vady
2010
Philips HD15 V kardiologické poradně Transtorakální a transesofageální
2009 Kardiochirurgická klinika
Philips iE33
echokardiografie s 3D rekonstrukcí, duplexní (triplexní) vyšetření cév
2
Přenosný přístroj, 2011
Philips CX50
transtorakální a transesofageální echo bez 3D rekonstrukcí K přesnému zaměření nervu
Klinika anesteziologie a
GE 1
2010
Healthcare
resuscitace
LOGIQ
při
svodných
anestéziích,
při punkcích centrálních žil, k ozřejmění tkáňových poměrů při
punkční
tracheostomii,
velikosti fluidothoraxu
28
2008
Klinika plicních nemocí a
2
tuberkulózy
2009
GE LOGIQ Book XP PRO HITACHI EUB 5500
K zaměření a punkci fluidothoraxu, empyemu a určení hloubky obrazu Endobronchiální ultrazvuk V neurosonologické laboratoři
Neurologická klinika
k vyšetření extra a intrakra1
2006
Philips HD2
niálních cév, u Parkinsonovy choroby
měření
substance
nigra, vyšetření se SonoVue Neurochirurgická klinika
Oční klinika
Cévní doppler 1
2006
DWL MultiDop T
1
Alcon
1999
OcuScan
K měření průchodnosti cév karotidy Při
neprůchodnosti
očních
médií, nejčastěji šedý zákal a krvácení do sklivce
FUKUDA 1995
DENSHI JP
Starší
diagnostický
přístroj,
FT SONIC UF nyní pouze záložní 3500 Philips
Ortopedická klinika
3
1998
SONO
Sonografie dospělých,
DIAGNOST UZ vyšetření měkkých tkání 360 FUKUDA
2009
DENSHI JP
Sonografie dětských pacientů,
FF SONIC UF sonografie kyčlí novorozenců 41 OOA
1994 Porodnickogynekologická klinika
5
Toshiba
V centru asistované
Capasee
reprodukce
HP „image 1996
point“ M2410-A
29
Pro pacientky v poradně onkologické prevence a
onkogynekologické
poradně
Hlavní UZ přístroj na klinice GE 2004
VOLUSON 730 EXPERT
k vyšetření pacientek běžné ambulance, rizikových těhotných z těhotenské poradny nebo komplikovaných pacientek z oddělení
2006
2008
GE LOGIQ P5
GE LOGIQ P5
V centru asistované reprodukce Na porodnické JIP, využíván na porodním sále a jeden den v týdnu v indikační poradně UZ vyšetření břicha a pánve,
2000
Acuson
měkkých tkání (submandibula,
Sequoia 512
tříslo, axily), ramenní sval, krku, biopsie tenkou jehlou
2004
2005
2008 Radiologická klinika
GE LOGIQ P5 Mindray DP 6600 GE LOGIQ S6
5
K mamologické diagnostice Na
intervenční
radiologii
k vyhledávání a zobrazení cév při zavádění portů a kanyl Na dětské klinice ke kompletní diagnostice u dětí Klasická
UZ
vyšetření
doppler
horních
a
+
dolních
končetin, vyšetření renálních tepen, transplantované ledviny, 2011
GE LOGIQ E9
aortálního oblouku, portálního řečiště
po
podkličku,
TIPS,
krku,
aorto-ilického
povodí, dolní duté a ilické žíly, biopsie tenkou jehlou štítné žlázy
30
2000 2004 2004 Urologická klinika
5 2004
BK medical Ultrason 2002 BK medical
Na reziduum Pro
biopsie
prostaty,
2400 Viking andrologii a urogynekologii BK medical Hawk 2202 BK medical Falcon 2101
V ambulanci pro dospělé
Na dětské ambulanci
Byl montován s 2004
BK medical
extrakorporálním
Falcon 2101
litotryptorem, ale přesunut na emergency.
Tab. 5 – Přehled údajů o UZ přístrojích na odděleních ve FNOL
ODDĚLENÍ
POČET
ROK
FIREMNÍ
POŘÍZENÍ
NÁZEV
Centrální operační sály
1
2000
BK medical 2002
a sterilizace
INDIKACE K předoperační přípravě jater, plic, atd.
Na vaskulární použití. Sonda pod úhlem 45° se přikládá nad
cévu
a poslouchá se signál. Výše
Oddělení plastické a estetické
vyšetřovanou
1
2000
Dopplex MD2
chirurgie
posazené zvuky pulsace jsou emitovány z tepen, zatímco žíly mají zvuk bez pulsace podobný šumu větru. Největší využití je u rekonstrukční chirurgie.
31
BK medical 2004 Oddělení urgentního příjmu
FALCON
SONOSITE 2007
MICROMAX X
Novorozenecké oddělení
1
2007
urologické
ambulanci
k urologické diagnostice
2101 2
Na
Na vysokoprahovém příjmu pro urgentní vyšetření dutin, magister cév a transkraniální ultrasonografii
GE LOGIQ S5
Screening
u
novorozenců,
mozek u nedonošenců
Tab. 6 – Přehled údajů o UZ přístrojích na ústavech ve FNOL
ÚSTAV
POČET
ROK
FIREMNÍ
POŘÍZENÍ
NÁZEV
2008
GE Voluson Pro Expert E8
Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny
INDIKACE výkony
diagnostiky
prenatální (UZ
UZ
screening
I., II. a III. trimestru, dále 2 2005
GE Voluson 730 Expert
kombinovaný
screening
I. trimestru) a fetální medicíny, včetně invazivních výkonů (CVS, AMC, fetocida, punkce).
32
Graf 1 vypovídá o tom, že stáří UZ přístrojů je různé. Podíl přístrojů starších 10ti let dosáhl 26 %. Za pozitivum v UZ vybavení FNOL je možné označit skutečnost, že přibylo poměrně hodně nových přístrojů.
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 19 94 19 95 19 96 19 98 19 99 20 00 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11
Počet pořízených UZ přístrojů
Graf 1 – Přehled stáří současných UZ přístrojů ve FNOL
Rok pořízení
Graf 2 zachycuje zastoupení firem současných UZ přístrojů ve FNOL. První místo obsadila americká firma General Electric (GE) se svými 16ti přístroji (34,8 %) z celkového počtu 46. Na druhém místě můžeme uvést nizozemskou firmu Philips s 9 přístroji (19,6 %) a na třetím místě dánsko americkou firmu BK Medical s 8 přístroji (17,4 %). Zastoupení ostatních firem je minimální. Graf 2 – Zastoupení firem UZ přístrojů ve FNOL
1 1 1 1 11 11 1 2
16
2
8 9
33
General Electric (GE) Philips BK M edical Hewlet – Packard (HP) Fukuda Denshi Acuson Alcon
Aloka Hitachi M edata M indray Promos SonoSite Toshiba
ZÁVĚR
Ve své bakalářské práci jsem se snažila popsat nejnovější trendy v ultrasonografii. Ultrasonografie v posledních letech zaznamenala velký vývojový pokrok a její využití již nalezneme téměř ve všech oblastech medicíny. Ultrasonografy jsou dnes nedílnou součástí každé nemocnice a s prudkým technickým vývojem jejich počet stoupá. Některé nejnovější trendy jsou již běžně využívané v praxi. Do praxe se zavedla i elastografie, která je velice slibnou technikou. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit v praxi informace o UZ přístrojích ve velké fakultní nemocnici a zaměřit se na nejnovější trendy zavedené v praxi. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části – současný stav a vlastní studii. Současný stav je zaměřen na vysvětlení základních pojmů a moderních metod v ultrasonografii. Ve vlastní studii jsem se zaměřila na výzkumné šetření za pomoci metody osobní konzultace s lékaři klinik. Hlavním cílem konzultace bylo zjištění počtu, roku pořízení, firemních názvů a indikací UZ přístrojů, se kterými se na jednotlivých klinikách pracuje. Stav UZ přístrojů se podařil zmapovat. Jejich praktické využití je různé. Potvrdilo se, že s modernizací techniky se přístroje ve FNOL obměňují a doplňují. V současné době se ve FNOL nachází 46 UZ přístrojů, přičemž je většina mladších deseti let. Modernizace UZ přístrojů zajišťuje vysokou úroveň zdravotní péče v rámci moderní medicíny.
34
BIBLIOGRAFICKÉ A ELEKTRONICKÉ ZDROJE
ADÁMEK, Daniel; CIHLÁŘ, Filip; HOŘEJŠÍ, Lenka. Pokroky ultrasonografie v diagnostice nádorů ledvin. Urologie pro praxi [online]. 2010, 5, [cit. 2010-12-02]. Dostupný z WWW:
. BAITLER, Tomáš. LERV (litotrypse extrakorporální rázovou vlnou) [online]. Praha : Univerzita Karlova, Urologická klinika, 3. lékařská fakulta, 2010 [cit. 2010-01-12]. Dostupné z WWW: . BELEJ, Kamil. Transrektální biopsie v diagnostice karcinomu prostaty. Urologie pro
praxi [online].
2009,
5,
[cit.
2010-11-14].
Dostupný
z
WWW:
. BELEJ, Kamil. Transrektální sonografie v diagnostice onemocnění prostaty. Urologie pro
praxi [online].
2009,
1,
[cit.
2010-11-14].
Dostupný
z
WWW:
. BERCOFF, Jeremy: ShearWave Elastography.
Firemní materiál společnosti
SuperSonic Imagine. Francie, 2008 ČECH, Evžen; PAPEŽ, Ladislav ; TARABA, Oldřich. Ultrazvuková diagnostika v porodnictví a gynekologii. Praha : Aviceum, 1974. 284 s. ISBN 08-086-74. ČERMÁK,
Aleš;
PACÍK,
Dalibor.
Transrektální
ultrazvukem
vedené
biopsie
prostaty. Urologické listy [online]. 2007, 4, [cit. 2010-10-24]. Dostupný z WWW: .
EMEA: Evropská veřejná zpráva o hodnocení ( EPAR) SonoVue: Souhr zprávy EPAR určený pro veřejnost [online]. Londýn: Emea, 2007 [cit. 2010-01-12]. Dostupné z WWW: 35
. HOFER, Matthias. Kurz ultrasonografie. Praha : Grada Publishing, 2005. 240 s. ISBN 80-247-0956-2. HRAZDIRA, Ivo. Úvod do ultrasonografie : Část I. Principy ultrazvukových diagnostických metod a způsoby jejich využití. Brno : Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Klinika zobrazovacích metod, 2008. 36 s. HRAZDIRA, Luboš. Možnosti 3D ultrazvukového vyšetřování a prostorových rekonstrukcí pohybového aparátu. Brno : Paido edice pedagogické literatury, 2004. 87 s. ISBN 80-7315-070-0. NEKULA, Josef; HEŘMAN, Miroslav; VOMÁČKA, Jaroslav; Martin. Radiologie. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1011-7
KÖCHER, 205 s.
PETRAKOVIČOVÁ, Zuzana; SZÁNTOVÁ, Mária. Miesto tranzientnej elastografie (fibroscan) v škále vyšetrovacích metód pečene. Lékarsky obzor - HERBA [online]. 2010,
7
-
8,
[cit.
2010-11-16].
Dostupný
z
WWW:
. SOVA, Milan. Ultrazvuk. Olomouc, 2007. 5 s. Seminární práce. Univerzita Palackého, Lékařská
fakulta,
Ústav
lékařské
biofyziky
.
Dostupné
z
WWW:
její
využití
. VERNER,
Pavel.
Trojdimenzionální
ultrasonografie
a
v urologii. Sanquis [online]. 2002, 24, [cit. 2010-08-11]. Dostupný z WWW: . VOKURKA, Martin, et al. Velký lékařský slovník. 6. vydání. Praha : Maxdorf, 2006. 1024 s. ISBN 80-7345-105-0 . 36
SEZNAM ZKRATEK
A
amplitude
AMC
amniocentéza
apod.
a podobně
B
brightness
BD
barevný doppler
CD
Compact Disc
CEUS
contrast enhanced ultrasound
CVS
Chorion Vili Saphing (odběr choriových klků)
EBUS
endrobronchiální ultrasonografie
FN
fakultní nemocnice
G
gage
ICHS
ischemická choroba srdeční
JIP
jednotka intenzivní péče
kHz
kilo hertz
LERV
litotrypse extrakorporální rázovou vlnou
M
motion
MI
mechanický index
MHz
mega hertz
např.
například
PACS
obrazový archivační a komunikační systém
PSA
prostatický specifický antigen
SWE
ShearWave elastografie
THI
Tissue Harmonic Imaging
TIPS
transjugulární intrahepatická portosystémová spojka
TRUS
transrektální ultrasonografie
TM
time motion
US
ultrasonografie, ultrasonografický
UZ
ultrazvukový
3D, 4D
tří, čtyř dimenzionální 37
SEZNAM OBRAZŮ
Obr. 1 - Obrázek maligní léze prsu, duktální karcinom in situ ….............................. 15 Obr. 2 - Konvenční (vlevo) a harmonické (vpravo) zobrazení ledviny s kamenem .. 17 Obr. 3 - Mikrosnímek enkapsulovaného echokontrastního prostředku ..................... 18 Obr. 4 - Sada přípravku SonoVue ….......................................................................... 19 Obr. 5 - 3D US hlavičky plodu ….............................................................................. 21 Obr. 6 - Pracoviště LERV …...................................................................................... 22 Obr. 7 - Transrektální snímač Biplane + Enfire 6-12 Mhz ….................................... 25 Obr. 8 - Schéma TRUS ….......................................................................................... 25
38
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
Tab. 1 – Hodnoty elasticity tkání lidského těla …................................................. 13 Tab. 2 – Hodnoty mechanického indexu …........................................................... 18 Tab. 3 – Výhody a nevýhody 3D ultrasonografie ….............................................. 21 Tab. 4 – Přehled údajů o UZ přístrojích na klinikách ve FNOL …........................ 27 Tab. 5 – Přehled údajů o UZ přístrojích na odděleních ve FNOL …..................... 31 Tab. 6 – Přehled údajů o UZ přístrojích na ústavech ve FNOL …......................... 31
Graf 1 - Přehled stáří současných UZ přístrojů ve FNOL ….................................. 33 Graf 2 – Zastoupení firem UZ přístrojů ve FNOL ….............................................. 33
39
