Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Veřejná ekonomika
Moderní trendy v knihovnictví
Modern Trends in Library Science diplomová práce
Vendula Vychodilová
Vedoucí práce: Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. Brno, duben 2006
J m é n o a př í j m e n í a ut or a : Ná z e v d ip lo mo v é pr á c e : Ná z e v pr á c e v a n g l i č t i n ě : Ka t e dr a : Ve d ouc í d i p lo mov é pr á c e : Rok ob h a jo b y :
Vendula Vychodilová Moderní trendy v knihovnictví Modern Trends in Library Science veřejná ekonomie Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. 2006
Anotace
Cílem diplomové práce „Moderní trendy v knihovnictví“ je podat přehled o současné situaci českého a britského knihovnictví včetně možností tamní finanční podpory veřejných knihoven. Na základě zjištěných informací je dále provedena komparace moderních trendů obou zemí v této sféře. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první je popsána současná situace knihovnictví. Ve druhé a třetí kapitole je proveden rozbor činnosti dvou vybraných knihoven, včetně dotazníkového šetření spokojenosti uživatelů. Čtvrtá část identifikuje a srovnává moderní trendy knihovnictví v České republice a Velké Británii.
Annotation
The goal of the submitted thesis: “Modern trends in library science” is to define an actual situation of the Czech and British library science including possibilities of local public libraries funding. Further, following recognition to compare modern trends in this sector in both countries. The thesis is divided into four parts. The first describes an actual situation in library science. The second and third parts analyse activities of two chosen libraries including the user surveys. The fourth part identifies and compares modern trends in library science in the Czech republic and Great Britain.
Klíčová slova
Česká republika, Velká Británie, veřejné knihovny, moderní trendy
Keywords
the Czech Republic, Great Britain, public libraries, modern trends
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Moderní trendy v knihovnictví vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Jiřího Špalka, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 21. dubna 2006 v l a s t n or u čn í p o d p i s a u t or a
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Jiřímu Špalkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Knihovně Jiřího Mahena a York Central Library za pomoc při zjišťování informací o činnosti jednotlivých knihoven.
OBSAH OBSAH ........................................................................................................................................................... 7 ÚVOD.............................................................................................................................................................. 8 1
2
3
4
SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE A VELKÉ BRITÁNII ................................................................. 10
1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6
VYMEZENÍ POJMŮ ............................................................................................................................ 10 HISTORICKÝ VÝVOJ KNIHOVEN ......................................................................................................... 11 SOUČASNÝ SYSTÉM KNIHOVEN ......................................................................................................... 16 ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA ................................................................................................................... 17 VYBRANÉ INSTITUCE A JEJICH PODPORA KNIHOVEN ........................................................................... 19 MODERNÍ TRENDY ............................................................................................................................ 23
KNIHOVNA JIŘÍHO MAHENA V BRNĚ .......................................................................................... 26
2.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY .......................................................................................................... 26 2.2 FINANCOVÁNÍ KJM.......................................................................................................................... 27 2.3 ÚČINNOST SLUŽEB SE ZAMĚŘENÍM NA SPOKOJENOST UŽIVATELŮ ....................................................... 28 2.3.1 Dotazníkové šetření.................................................................................................................. 28 2.4 ZHODNOCENÍ ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ KJM ................................................................................... 32 2.4.1 Standard VKIS ......................................................................................................................... 32 2.4.2 SWOT analýza ......................................................................................................................... 34 YORK PUBLIC LIBRARY SERVICE ................................................................................................ 36
3.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY .......................................................................................................... 36 3.2 FINANCOVÁNÍ YPLS ........................................................................................................................ 37 3.3 ÚČINNOST SLUŽEB SE ZAMĚŘENÍM NA SPOKOJENOST UŽIVATELŮ ....................................................... 38 3.3.1 Dotazníkové šetření.................................................................................................................. 38 3.4 ZHODNOCENÍ ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ YPLS ................................................................................. 40 3.4.1 Standard PLSS......................................................................................................................... 40 3.4.2 SWOT analýza ......................................................................................................................... 42 ADAPTACE NA MODERNÍ TRENDY ............................................................................................... 45
4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6
INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE .............................................................................................................. 45 BUDOVY KNIHOVEN ......................................................................................................................... 48 KONKURENCE MÉDIÍ ......................................................................................................................... 49 MARKETING VE VEŘEJNÝCH KNIHOVNÁCH ........................................................................................ 51 SPOLUPRÁCE KNIHOVEN A DALŠÍCH INSTITUCÍ ................................................................................... 52 VIRTUÁLNÍ KNIHOVNA ..................................................................................................................... 54
ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 56
SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................................................ 58 SEZNAM TABULEK ................................................................................................................................... 58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................................................... 59 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................................................... 66
ÚVOD Knihovny představují jedno z nejrozšířenějších a nejstabilnějších kulturních zařízení u nás i
ve světě. Podstatou těchto institucí, umožňujících předávání informací mezi generacemi, je
výběr, uchování, vyhledávání a předávání symbolů napříč prostorem a časem. Původní kamenné instituce se věnovaly pouze fyzickým fondům a tradičním posláním knihovníka bylo
shromažďování a uchovávání těchto dokumentů. Později se součástí poslání stala i snaha o lepší zpřístupnění knihovního fondu a šíření veřejného povědomí o něm. V minulých dobách
se za kvalitu považovalo vybudování velkých a vyvážených fondů zajištěných dobrými katalogy a řízení knihoven se dlouho soustřeďovalo výhradně na zdroje knihovny a jejich
efektivní využití. V posledních letech se však sledování kvality přesouvá na obsluhu uživatele, středem pozornosti se stává různorodá nabídka služeb a spokojenost čtenářů.
K nejvýraznějším trendům v knihovnickém sektoru patří posuny směrem k elektronickým zdrojům, od sbírek k uživateli, od fyzických návštěv k virtuálním, od služeb ke vzdělávání
uživatelů. V neposlední řadě dochází také stále častěji k redukcím rozpočtu i snižování stavu
personálu a nehledě na to musejí knihovny neustále prokazovat svou hodnotu. Otázku, jak efektivně využívat nízký rozpočet a zároveň poskytovat kvalitní služby, si klade každá knihovna.
Zpřístupnění materiálů elektronickou cestou vytváří kvalitativně zcela novou úroveň obsluhy
uživatelů informací, zejména nesmírně snižuje dobu čekání na potřebný dokument a umožňuje nesrovnatelně hladší nalezení a studium souvisejících zdrojů. Takovýto způsob
dodávání dokumentů dnes zásadně přispívá k toku informací a jeho role nabývá na významu. Je proto potřeba podporovat vznik virtuálních knihoven, které se vytvářejí na základě
spolupráce s tradičními knihovnami kamennými. V digitálním prostředí je také významná změna v zaměření se na sbírku knihovny na službu čtenáři. Nabídka služeb musí být
přizpůsobena uživatelské obci. Knihovna by měla nabízet kvalitní, relevantní, trvanlivé, aktuální a spolehlivé informace a měla by vůči čtenářům být vlídná a vstřícná.
Moderní veřejné knihovny by měly také splňovat předpoklady nutné k provozování informačních center. Kdy díky zavádění internetu i do nejmenších knihoven mohou hrát
zásadní úlohu při rozvoji informačních infrastruktur a zvyšování informační vzdělanosti 8
v jednotlivých regionech. Prozatím však ne všechny obce mají své webové prezentace a z těch, které je mají, zase velmi malé procento na svých stránkách informuje o knihovně.
Cílem mé diplomové práce je na základě dostupné literatury podat přehled o současné situaci
českého a britského knihovnictví včetně možností tamní finanční podpory veřejných
knihoven. Na základě zjištěných informací dále provést komparaci moderních trendů obou zemí v této sféře, a to nejen všeobecně, ale i prostřednictvím dvou konkrétních institucí,
Knihovny Jiřího Mahena v Brně a York Public Library Service v Yorku. V těchto zvolených knihovnách také provést dotazníkové šetření, které povede ke zjištění efektivnosti jejich služeb se zaměřením na potřeby a očekávání uživatelů.
Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole jsou vymezeny základní pojmy, historické
aspekty vývoje českého a britského knihovnictví, finanční podpora knihoven a další charakteristiky oboru. Ve druhé a třetí kapitole je provedena analýza ekonomiky a řízení
Knihovny Jiřího Mahena v Brně a York Public Library Service v Yorku. Jsou zde popsány
jejich základní charakteristiky včetně financování a také analyzována činnost jednotlivých knihoven. V závěrečné kapitole je provedena komparace přizpůsobování se moderním trendům českými a britskými veřejnými knihovnami.
9
1 SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE A VELKÉ BRITÁNII 1.1 Vymezení pojmů K pochopení následujícího výkladu je třeba vymezit některé základní pojmy z oblasti zkoumané problematiky.
Veřejné knihovny spadají do veřejného sektoru, který je významnou součástí ekonomiky ve
všech demokratických společnostech. Tento pojem je obvykle vymezován jako „ta část národního hospodářství, ve které se ve veřejném zájmu realizují veřejné služby, je financována z veřejných rozpočtů, je řízena a spravována veřejnou správou, rozhoduje se v ní veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole“ (4).
Hlavním výstupem veřejného sektoru, jak už bylo řečeno, jsou veřejně poskytované statky a služby. Ty lze definovat jako „služby poskytované, organizované nebo regulované orgánem veřejné správy, které slouží k uspokojení potřeb občanů – na principu subsidiarity“ (5).
Mezi výše vymezené veřejné služby se řadí i veřejné knihovnické a informační služby poskytované knihovnou a blíže definované v českém knihovnickém zákoně z roku 2001.
Pojem „knihovna“ je zakotven v mnoha českých legislativních dokumentech. Podle Kodexu
etiky českých knihovníků se za knihovny považují „veřejné, demokratické instituce, které shromažďují, uchovávají a poskytují informace všem členům společnosti. Zajišťováním a
zpřístupňováním dokumentů a informací ve prospěch vzdělávání, výzkumu a kulturní úrovně
obyvatel podporují ekonomický a sociální rozvoj společnosti, jsou službou pro místní komunity i důležitým kulturním a vzdělávacím centrem města, obce či regionu, kde působí.
Pomáhají rozvíjet a obohacovat život jedince i celé společnosti“ (27). Veřejnou knihovnu
může zřídit příslušný orgán obce, kraj nebo stát prostřednictvím Ministerstva kultury.
Podle knihovního zákona může knihovna požadovat od uživatelů za některé služby úhradu nákladů, a to pouze těch skutečně vynaložených. To znamená, že provozovat tyto služby
nelze za účelem vytváření zisku. Pokud by bylo vytvoření zisku jedním z cílů provozování knihovny, nejednalo by se již o knihovnu veřejnou, jejichž postavení je upraveno knihovním 10
zákonem, ale o knihovnu provozovanou na základě živnostenského oprávnění, tedy v režimu zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění. (11)
V britské terminologii se „knihovnou“ rozumí jakýkoliv areál, ve kterém knihovní úřad
poskytuje veřejné knihovnické služby všem členům společnosti. „Veřejná knihovna“ (public
library) je pak definována v britském knihovním zákoně z roku 1964 jako „obecná knihovna,
která poskytuje služby celé populaci, na místní či regionální úrovni, a je obvykle financována
celkově nebo částečně z veřejných fondů“ (47). Tato instituce může sloužit obecné veřejnosti
nebo specifickým skupinám uživatelů jako jsou děti, postižené osoby, nemocniční pacienti nebo vězni.
Co se týče pojmů „knihovna“ a „veřejná knihovna“, lze konstatovat, že v obou zemích jsou vymezeny velmi podobně a neexistují zde výrazné rozdíly v definici.
Ve Velké Británii i v České republice poskytují knihovní služby také tzv. mobilní neboli
pojízdné knihovny. Jedná se o jakékoliv zařízení, připomínající jakousi „knihovnu na
kolečkách“, která tak činí knihovní služby dostupné široké veřejnosti tím, že je doručuje co nejblíže občanům. (47)
1.2 Historický vývoj knihoven První zákon o veřejných knihovnách na světě byl přijat v roce 1848. Přestože platil pouze
pro město Boston, zapsal se do historie jako mezník ve vývoji veřejného knihovnictví. V USA
knihovníci jako první na světě pochopili, že vedle jednotlivých knihoven je nutné také
budovat jejich sítě, vydávat zákony na podporu zejména veřejných knihoven, sdružovat se, budovat knihovnické školství atp.
Vývoj knihovnictví ve Spojených státech amerických sehrál a dodnes hraje úlohu i ve vývoji
světového knihovnictví. Vzhledem k jazykové stránce mělo přímý vliv na vývoj knihovnictví
britského, odtud se pak šířilo do jiných evropských zemí. Vliv angloamerického knihovnictví se uplatňoval v našich zemích od počátku 20. století a v roce 1919 vyvrcholil v samostatném Československu vydáním zákona o veřejných obecných knihovnách. Tento legislativní
dokument směřoval k zajištění toho, aby v každé obci působila knihovní rada a aby každá obec zřídila a vydržovala veřejnou knihovnu. Jako lhůta pro zřízení knihoven ve všech obcích 11
stanovil zákon 1 - 2 roky. Na udržování a rozšiřování knihoven měly knihovny dostávat od obcí roční příspěvek ve výši 30 haléřů až 1 Kč na obyvatele. (1)
Ve Velké Británii byl tamější zákon o veřejných knihovnách (The Public Libraries Act 1850) schválen již v roce 1850. Zákon stanovil možnost místních úřadů poskytovat knihovní
službu a určoval také množství finančních prostředků, které mohl úřad na tuto službu veřejnosti vynaložit. Avšak stupeň podílení se místních úřadů byl nízký, mnoho důvěry stále zůstávalo na dobrovolném dárcovství do knihovních fondů.
Uplatněním zásady, že knihovny mají být postupně zřízeny ve všech obcích, se
československý knihovnický
zákon odlišoval od tehdejší
praxe anglo-amerického
knihovnického zákonodárství, v němž tato povinnost stanovena nebyla.
Teprve mezi roky 1900 a 1919 došlo ke zlepšení veřejně poskytovaných knihovních služeb
ve Velké Británii, a to zejména zásluhou značných grantů pro více než polovinu veřejných
knihoven v zemi, darovaných filantropy Andrewem Carnegiem a Passmorem Edwardsem. Získané zdroje byly použity zejména k obohacení knihovní zásoby v existujících knihovnách
(např. v Manchesteru, Liverpoolu a Birminghamu) a k vytvoření knihoven nových, hlavně
okolo Londýna a na severovýchodě Velké Británie. Toto období rozkvětu pokračovalo nadále i ve dvacátých letech. Rozvoj knihovnických služeb byl však přerušen v dalším desetiletí
finanční krizí a druhou světovou válkou. Docházelo sice k vyšším výpůjčkám knih, avšak
nebylo dostatek financí na nákup nových knihovních fondů. V 50. letech se knihovní zásoba
začala opětovně zvyšovat stejně tak jako stupeň návštěvnosti knihoven a škála služeb. Toto zlepšení bylo následkem poválečné rekonstrukce vzdělávacího systému a budování sociálního státu ve Velké Británii.(57)
V českých zemích byla uplatněním prvního knihovnického zákona už v roce 1928 vybudována hustá síť veřejných knihoven a vznikl systém jejich řízení a kontroly, což
znamenalo podstatný skok v demokratizaci československého knihovnictví. Hospodářská krize ve třicátých letech se však projevila i na činnosti veřejných knihoven. Docházelo ke
snižování dotací knihovnám jak z rozpočtu obcí tak v rozpočtu celostátním. Do rozporu s výrazným snižováním hmotné základny se dostával také rapidní růst počtu čtenářů a návštěv knihoven.
12
Také v Československu byla v poválečném období jedním z hlavním úkolů obnova knihovnictví. V roce 1948 však nastupuje do oblasti veřejného knihovnictví socialistická
ideologie. Od té doby na základě zákona č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, začínají jednotlivé veřejné knihovny cíleně a organizovaně spolupracovat. V rámci tzv.
střediskového systému byla profesionální knihovna pověřena střediskovou funkcí, která spočívala v zajišťování odborné pomoci pro malé místní knihovny. Soustřeďovala také ze
všech spolupracujících knihoven finanční prostředky k nákupu knihovního fondu. Tímto zastaralým
legislativním
dokumentem,
který
nevyhovoval
společenským
změnám
devadesátých let ani technologickému vývoji, se knihovny řídily až do konce roku 2001. (1) Graf č. 1: Vývoj procentního růstu vybraných ukazatelů v letech 1926 – 1993 (ČR)
% růstu
1926 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
Počet knihoven
1937
1948
1956
1970
1980
Počet čtenářů Počet svazků v tis. v knihovnách v tis.
1993
Výpůjčky v tis.
Pramen: Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 – 2010 (35) Ve Velké Británii probíhala 60. léta ve znamení očekávání změn, které měla nastolit nová,
Labouristická vláda. Jednou z klíčových změn bylo i přijetí nového knihovního zákona v roce 1964 (The Public Libraries and Museum Act 1964, dále PLMA).1 PLMA aktualizoval knihovnickou legislativu z roku 1850
a umístil veřejnou knihovní službu pod dohled
britských ministerstev. Zákon ustanovil povinnost všem 149 anglickým úřadům pro veřejné knihovny poskytovat „komplexní a efektivní“ veřejné knihovní služby. Termín „komplexní a efektivní“ není však v zákoně blíže definován. Zjištění efektivnosti knihovní služby
PLMA 1964 se územně vztahuje na Anglii a Wales. Závaznou knihovnickou legislativu pro Skotsko představuje zákon z roku 1973 The Local Government (Scotland) Act 1973 a The Local Government Act 1999. (46) 1
13
napomáhají tzv. Public Library Service Standards – Standardy veřejných knihovních služeb (dále PLSS), které však nejsou stanoveny zákonně.
Desetiletí po přijetí knihovního zákona z roku 1964 je ve Velké Británii nazýváno „zlatou dekádou“. Místní úřady zvýšily své výdaje na veřejné knihovny o více než 50 % a následkem
toho pak rostl počet personálu knihoven, o 40 %, ve stejném měřítku docházelo i k růstu knihovní zásoby. V polovině 70. let se však země potýkala s vysokou inflací a ekonomickou stagnací, což mělo za následek náhlé škrty v místních výdajích. V tomto období poklesly výdaje na knihovní zásoby o 10 %, stejně tak klesl i počet personálu knihoven. Během 80. let
knihovní služba ve Velké Británii stagnovala a o desetiletí později začala dokonce vážně klesat. Výdaje na nákup knih a ostatních materiálů poklesly za posledních deset let o více než
25 %, což také odráží dlouhodobý pokles kvality knihovní zásoby a také pokles návštěvnosti knihoven téměř o 15 % na přelomu nového tisíciletí. (57)
Graf č. 2: Vývoj procentního růstu vybraných ukazatelů v letech 1965 – 2000 (Anglie) 1965/66
1970/71
1975/76
1980/81
1985/86
1990/91
1995/96
2000/01
300 250 % růstu
200 150 100 50 0
Celkové výdaje
Výdaje na personál
Pramen: Public Library Trends (57)
Výdaje na materiál
Počet zaměstnanců
Knihovní zásoba
V České republice byla na počátku 90. let zahájena tzv. „transformace“ okresních knihoven. Tímto pojmem je označován přesun zřizovatelských pravomocí z okresního úřadu
na městský úřad v příslušném okresním městě. Z původních 69 okresních knihoven zřizovaných okresním úřadem jich v roce 2000 zbylo pouze 27. Častým jevem bylo snižování
nebo rušení finančních dotací na zajištění regionálních funkcí z okresního úřadu. V řadě případů docházelo k podstatnému útlumu či úplnému zrušení regionálních funkcí a 14
kooperačních vazeb mezi knihovnami okresu. Do roku 1996 zaniklo více než 30 %
střediskových systémů knihoven. Rozpad kooperace knihoven vedl k nehospodárnému využití finančních zdrojů i v období nedostatečného financování knihoven. Mezi roky 1994 a 1995
se zvýšil objem financí na nákup knihovního fondu o 7,73 %, ale ve stejném období vzrostly
ceny knih na našem trhu o 20 % a celoroční míra inflace v ČR byla v roce 1995 9,1 % (17) .
Důsledkem je omezení rozsahu služeb, neschopnost nabídnout veřejnosti nové typy služeb a následná likvidace zejména knihoven v malých obcích. Od roku 1989 zaniklo 642 veřejných
knihoven. Z celkového počtu veřejných knihoven v ČR bylo v roce 2000 jen necelých 0,9 % zřizováno a financováno státem, tj. Ministerstvem kultury ČR a okresními úřady. Více než 99 % veřejných knihoven je zřizováno a v plném rozsahu financováno městy a obcemi (17). Tabulka č. 1: Vývoj počtu knihoven a nákladů na knihovní fond v ČR a UK Roky 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
ČR Náklady na fond v tis. Počet knihoven Kč Skutečné % Skutečné % hodnoty růstu hodnoty růstu 6 238 6 249 6 179 6 133 6 245 6 141 6 077 6 019 6 091 6 057 6 046
100 100,2 99,1 98,3 100,1 98,4 97,4 96,5 97,6 97,1 96,9
106 353 139 545 150 341 169 616 168 133 181 856 193 940 198 949 205 713 248 272 262 381
100 131,2 141,4 159,5 158,1 171 182,3 187,1 193,4 233,4 246,7
Počet knihoven
Skutečné hodnoty x 4767 4773 4748 4716 4657 4630 4630 4610 4614 4624
UK
% růstu
x
100 100,1 99,6 98,9 97,7 97,1 97,1 96,7 96,8 97
Náklady na fond v tis. GPB Skutečné % hodnoty růstu 122 790 123 409 122 238 114 963 106 871 109 566 105 878 109 651 109 791 117 363 122 478
Pramen: Annual Library Statistics 2005 (45), Přehled vybraných ukazatelů sítí
100 100,5 99,6 93,6 87 89,2 86,2 89,3 89,4 95,6 99,7
knihoven v ČR od r. 1993 (50)
Na rozdíl od Velké Británie, jejíž knihovnictví se stále řídí legislativou z roku 1964, přijala
Česká republika již nový zákon o knihovnách v roce 20012. Tento dokument odráží již nové
zásady a principy v oblasti knihovnictví, které vycházejí především z dokumentů vlády v oblasti informační politiky a požadavků současného technologického vývoje.
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb 2
15
1.3 Současný systém knihoven V České republice je systém knihoven tvořen knihovnami zřizovanými ministerstvem
kultury, krajskými, základními a specializovanými knihovnami zřizovanými krajem, obcí
nebo jiným zřizovatelem. V roce 2003 působilo na našem území 6 046 veřejných knihoven a 2 knihovny pojízdné. (60)
Funkci národní knihovny plní Národní knihovna České republiky (NK ČR) se sídlem
v Praze, Klementinu, která je zároveň největší knihovnou ČR. Svou činností a směřováním
vychází z kulturní politiky našeho státu. Zajišťuje rovný přístup všem k veřejným
knihovnickým a informačním službám a dalším službám, které poskytuje. Vykonává
koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti. Činnost Národní knihovny je vymezena knihovním
zákonem. Rozsahem svých fondů se NK ČR řadí mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny. Soubor historické a novodobé literatury obsahuje více než 6 milionů dokumentů s ročním přírůstkem 70 tisíc titulů.3
Uspořádání systému veřejných knihoven ve Velké Británii a jejich řízení vychází ze
struktury místní správy. Významným řídícím prvkem pro činnost knihoven jsou rady, speciálně k tomuto účelu zřizované orgány místní správy. Jejich snahou je umožnit kvalitní
spolupráci mezi veřejnou knihovnou a místním úřadem příslušné obce. V celém Spojeném
království Velké Británie a Severního Irska existuje v rámci místní samosprávy 208 úřadů pro veřejné knihovny. Knihoven samotných je pak 4 145, k nimž se ještě počítá 665 pojízdných knihoven. V Anglii pak působí 149 úřadů pro veřejné knihovny a 3140 knihoven (plus 470 knihoven pojízdných) (1) .
Ve Spojeném království funguje jako národní knihovna British Library se sídlem
v Londýně, která je zároveň jednou z největších knihoven na světě. Její sbírky zahrnují kolem
150 milionů jednotek s ročním přírůstkem 3 miliony svazků. British Library má právo
povinného výtisku, je tedy pověřována shromažďovat a uchovávat vše, co je ve Spojeném království publikováno. Mimoto nakupuje materiály z celého světa. Národní knihovna úzce
spolupracuje s knihovnami po celé zemi. Přestože je British Library do jisté míry samostatnou organizací, je za své působení a aktivity odpovědna britskému Parlamentu.
16
Co se týče pojízdných knihoven, ty mají ve Velké Británii již více než stoletou tradici a tvoří
asi 14 % z celkového počtu knihoven. V České republice byly bibliobusy využívány mnohem více v minulosti, zejména v 50. letech, např. v Karlových Varech, Brandýse nad Labem,
Litoměřicích či Krnově. Do roku 2005 provozovaly tuto službu pouze dvě české knihovny. Tři bibliobusy vlastní Městská knihovna v Praze, která službu pojízdných knihoven provozuje již více než 60 let, a jedním bibliobusem disponuje Knihovna města Plzně. Zajímavý článek týkající se pojízdných knihoven jsem umístila do přílohy.
1.4 Základní legislativa Problematikou knihovnictví se zabývá mnoho národních i mezinárodních dokumentů. Protože prostor věnovaný knihovnické legislativě je však v diplomové práci rozsahově omezen, zmíním zde jen některé dokumenty a přehled další legislativy zařazuji do příloh.
Základní knihovnickou legislativu tvoří již výše zmíněné knihovní zákony, český Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a
informačních služeb a britský The Public Libraries and Museum Act 1964. Lze konstatovat, že knihovní zákon Velké Británie, ač zastaralý, je více zaměřen na potřeby
čtenářů na rozdíl od nového českého knihovního zákona, který věnuje větší pozornost pojednání o majetku. (111)
Strategickým rozvojovým dokumentem pro oblast českého knihovnictví je Koncepce rozvoje
knihoven v České republice na léta 2004 až 2010. Dokument shrnuje hlavní problémové
okruhy českých knihoven, navrhuje způsob jejich řešení a určuje odpovědnosti za plnění
stanovených úkolů. Důležitou součástí materiálu je i vyčíslení potřebných finančních prostředků, které by měly v příštích letech být vynaloženy na rozvoj knihoven v rámci
speciálních dotačních programů. Koncepce by se měla stát podnětem pro vypracování dílčích strategických materiálů a podpůrných programů na úrovni krajů, specializovaných sítí i jednotlivých knihoven. (45)
Podobnou úlohu jako česká koncepce hraje ve Velké Británii Framework for the Future
(F4F - Rámec pro budoucnost). Tato národní strategie stanovuje desetiletou vizi veřejných knihovnických služeb, kterých by mělo být dosaženo do roku 2013. Knihovny by měly mít 3
Více o Národní knihovně lze nalézt na: http//www.nkp.cz
17
podle F4F na zřeteli nové druhy služeb uživatelům, sledovat, jak pozitivně působí na celou společnost, jak pomáhají sebevzdělávání uživatelů a měly by se přizpůsobovat místním
potřebám a podmínkám. Jejich činnost by měla být zaměřena na četbu, neformální
sebevzdělávání a přístup k elektronickým zdrojům informací pro celou veřejnost. Důležitou částí programu je i celostátní rozvoj managementu a řízení v knihovnách. (46)
Za zmínku zde stojí i právo veřejného půjčování (PLR - Public Lending Right), které je také
jednou z problematických oblastí knihoven. Jedná se o právo autorů a dalších držitelů autorských práv na to, aby jim stát vyplácel náhradu za svolení k bezplatnému užití děl jejich
duševního vlastnictví v knihovnách. Knihovnám je refunduje stát a výše plateb se stanovuje na základě výpůjček díla nebo na základě počtu kopií půjčovaných děl a vybraná suma jde ve
prospěch autorů. Náhrady autorských odměn za bezplatné půjčování knih z veřejných knihoven se však v České republice dosud nevyplácejí. S jejím zavedením však počítá novela autorského zákona, která by měla vstoupit v platnost v roce 2006.
K hlavním problémům, na něž zavedení veřejného práva půjčování naráží, patří nutnost vyčlenit peníze na platby autorů ze státního rozpočtu a obavy knihoven, že jim bude o tyto náhrady krácen rozpočet . Na počátku zavedení práva veřejného půjčování, v roce 1979, vláda Velké Británie vyčlenila 2 miliony liber za rok na autorské tantiemy, dnes je to až 7 milionů
liber za rok. Celkově bylo od roku 1979 rozděleno autorům ze státního rozpočtu asi 71 milionů liber. (14)
Právě na britském systému si lze ukázat výhody PLR pro obě zúčastněné strany – pro autory
i pro knihovny. Autoři oceňují zejména objektivitu systému, kterou zaručují platby podle
počtu výpůjček, jeho pravidelnost a spolehlivost a konečně naplnění svého zákonného práva
na náhradu za užití díla. Za pozitivní rys bývá označováno i to, že veřejné právo pro
půjčování je jedinečným zdrojem informací o čtenářském zájmu o jednotlivá díla. Pro knihovny je systém výhodný tím, že platby jsou refundovány státním rozpočtem. Důležité je i
to, že náklady na administraci britského systému veřejného práva půjčování činí 10 % z celkové vybrané sumy. (14)
18
1.5 Vybrané instituce a jejich podpora knihoven Problematikou knihovnictví se zabývá v České republice i ve Velké Británii celá řada
institucí, součástí jejichž činnosti je i podpora knihoven zakotvená v různých grantových programech. Mezi prioritní oblasti, na které je zaměřena pomoc státu, náleží v současné době
především tvorba a zpřístupňování dat v síti Internet a jeho zavádění do veřejných knihoven, dále programy umožňující zpřístupňování knihovních fondů formou digitalizace, převod katalogů do elektronické podoby či zavádění nových technologií k ochraně knihovních fondů. Mimo pozornost nestojí ani programy vědy a výzkumu v oblasti knihovnictví.
V České republice je činnost knihoven zabezpečována rozpočtem zřizovatele, dotačními
granty a programy především MK ČR a kooperací knihoven. Běžný provoz a základní služby
knihoven jsou hrazeny ze strany zřizovatele. Pro obec či kraj je proto důležité správně
odhadnout náklady na zajištění existence knihovny příslušnou částku zahrnout do svého rozpočtu. Vedle svých vlastních zdrojů mohou také využít možnosti získat účelově určené dotace z peněžních prostředků státního rozpočtu, státních finančních aktiv a Národního fondu.
Prioritní oblasti poskytování dotací stanovuje Ministerstvo kultury ČR (MK ČR), k čemuž si vyžádá stanovisko svého poradního orgánu, Ústřední knihovnické rady. MK ČR mimo
jiné vede evidenci knihoven a je také veřejnosti přístupným informačním systémem. (11) Přehled programů MK ČR je uveden v Příloze č. 2.
Tabulka č. 2: Výdaje veřejných rozpočtů ČR vykazované na knihovnickou činnost v tis. Kč Územní samospráva Roky Obce a města Kraje kap. 700 kap. 700 2001
1 094 328
129 337
2002
1 125 453
2003
1 484 175
Státní rozpočet Okresní úřady MK ČR kap. 380 kap. 334 280 977
485 745
308 093
297 400
291 639
328 475
0
482 649
Celkem
Poznámka
1 990 297
89 152 tis. Kč kráceno v kap. 334, 2 022 585 poskytnuto a vykázáno jako výdaj kap. 380 k internetu připojeno 2 295 299 1 700 knihoven
Pramen: Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 – 2010 (35)
Klíčovou zodpovědnost za služby poskytované veřejnými knihovnami mají ve Velké Británii
tři vládní oddělení. Podobnou pozici jako české Ministerstvo kultury zastává Department for
Culture, Media and Sport (DCMS – Ministerstvo kultury, médií a sportu). Tento orgán
dohlíží na činnost britských veřejných knihoven, podporuje jejich další rozvoj a rozhoduje o 19
tom, jaký objem veřejných financí bude přesunut do oblasti kultury, jejíž součástí jsou i
veřejné knihovny. Kterým konkrétním institucím budou tyto finanční prostředky určeny však
DCMS už přímo neurčuje, kompetence jsou zde přeneseny na samosprávní články státu. Celková částka poskytnutá od samosprávních článků státu pokrývá zhruba 50 % nákladů knihoven. Jedná se o peníze získané z daní obyvatel příslušného správního celku a
podnikatelů. Pokrytí zbytku nákladů na provoz veřejných knihoven je zajištěno ze strany státu. Státní financování probíhá formou grantů, na něž čerpá prostředky získané z Národní
loterie (19). Právě další klíčové vládní oddělení Office of the Deputy Prime Ministr (ODPM
– Kancelář zástupce předsedy vlády) poskytuje knihovnám většinu finančních zdrojů a
Department for Education and Skills (DfES – Ministerstvo školství a kvalifikací)
spolupracuje s knihovnami v rámci vzdělávacích služeb a koordinuje spolupráci knihoven se školami.4 (68)
Graf č. 3: Vývoj výdajů na veřejné knihovny a HDP v letech 1965 – 2000 (Anglie) HDP Index (1965=100) Celkové výdaje na 1000 obyvatel (1965=100) 250
% index
200 150 100 50 0
1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 roky
Pramen: Public Library Trends (57) Důležitou roli hraje v oblasti knihovnictví také Ministerstvo informatiky ČR, které realizuje od roku 2004 Projekt internetizace knihoven. S jeho pomocí již bylo připojeno k internetu
Objevují se argumentace, že rozdělení zodpovědností mezi ODPM a DfES brání rozvoji veřejných knihoven. Society of Chief Librarians (SCL - Společnost vedoucích knihovníků) si např. stěžovala, že vláda skryla podporu knihoven uvnitř centrální vlády – DCMS. Lépe by podle ní bylo přenést větší zodpovědnost na ODPM, do centra místní vlády, blíže občanům. Jiné názory naopak podporují nynější správu veřejných knihoven, kdy v rámci spolupráce více vládních oddělení je nad knihovnami větší kontrola. Jestliže jsou místní úřady správným stupněm vlády v řízení knihovních služeb, pak DCMS je pravděpodobně nejlépe kvalifikované k vytváření celkové politiky, strategie a legislativy v oblasti knihovnictví a také hledání zdrojů, pomocí nichž mohou usilovat o zlepšení služeb knihoven. (47) 4
20
2900 knihoven a zájem o připojení má 2959 knihoven. Počet veřejných knihoven, které jsou v ČR připojeny k internetu je asi 2500 městských a obecních knihoven a jejich poboček. Počet stanic připojených k internetu v knihovnách již přesáhl 5000. (35)
Předchůdcem českého Projektu internetizace knihoven byl britský projekt People`s Network
(Síť pro lidi), který se zformoval v roce 2000. Na základě obrovské investice 120 milionů
liber (tj. asi 5,3 miliard Kč) bylo všech 4300 britských veřejných knihoven připojeno
k internetu. V knihovnách je tak k dispozici uživatelům více než 30.000 terminálů s širokopásmovým připojením k internetu, z toho celých 83 % zdarma (7). Síť pro lidi byla
řízena strategickým vládním orgánem Radou pro muzea, archivy a knihovny (MLA – The Council for Museums, Archives and Libraries) a financována z Národní loterie. Na
regionálním stupni provádí svou činnost MLA prostřednictvím devíti Regionálních agentur
(19).
Již na konci minulého století se ve Velké Británii začala uplatňovat nová strategie „bidding culture“ (nabídková soutěžní kultura), která je využívána i pro provoz knihoven. Její pomocí
roste množství finančních zdrojů ze strany charitativních organizací i vládních agentur. Jedná
se v podstatě o soutěžení mezi místní samosprávou a orgány státní správy při získání finanční
podpory na činnost kulturních institucí formou kontaktování případných sponzorů. Právě
sponzorství zaujímá významnější pozici v podpoře činnosti britských veřejných knihoven.
Jedná se zejména o podporu ze strany bohatých občanů i právnických osob, a k tomuto účelu
je umožněno i uplatňování slev na daních. V celkové analýze financování této sféry však představuje sponzorství jen malé procento. Podobně je to se sponzorstvím i v České
republice, kde dary a sponzoring činí necelá 0,3 % z celkových příjmů veřejných knihoven (19).
Činnost knihoven je podporována i ze strany profesních organizací. Největší oborovou organizací v České republice je Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP), jehož posláním je usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a
informační práce a s tím spojené prestiže oboru a to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj.
Podobné místo zaujímá ve Velké Británii profesní orgán pro knihovny, informační odborníky
a znalostní vedoucí pracovníky, Chartered Institute of Library and Information 21
Professional (CILIP). Tato organizace se, podobně jako SKIP, stará o profesní nezávislost svých členů, podporuje budování jejich vlastní kariéry, pomáhá jim zůstat informovanými a zaměstnavatelnými.
Také různá občanská sdružení či dobrovolnické spolky se ve své činnosti zaměřují na
podporu knihoven. Ve Velké Británii např. vznikl před více než dvanácti lety ve spolupráci birminghamských zdravotníků a knihovníků program Bookstart (Začínáme s knihami).
Spočíval v tom, že malé děti při jedné z povinných pediatrických kontrol dostaly knížku a
přihlášku do knihovny. Postupně se tento program dostal i do jiných měst za finanční podpory firmy Sainsbury. V roce 2004 přijal odpovědnost za financování stát a v loňském roce byl
program rozšířen na celou zemi. Reakce veřejnosti na tuto akci však naznačuje, že nedostatky
ve školství pociťuje více rodičů a byli by raději, kdyby 27 milionů liber bylo investováno do zkvalitnění základního vzdělávání (20).
V České republice se podobným směrem snaží rozvíjet svou činnost občanské sdružení Centrum čítárna. Pro všechny děti u zápisu do základní školy připravilo časopis Prvňáček,
který se skládá z části určené přímo dětem a z části určené pro jejich rodiče (obsahuje mj. texty od významného dětského psychologa profesora Zdeňka Matějíčka).
Nejvýznamnější organizací působící v oblasti knihovnictví na celosvětové úrovni je
Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA - International Federation of Library Associations and Institutions).
Jedná se o nevládní organizaci ovlivňující a
usměrňující rozvoj knihovnictví na celém světě. V současné době má 1800 členů, knihovnických spolků, knihoven a institucí z více než 150 zemí celého světa (mezi nimi i ČR a VB). IFLA byla založena ve Skotsku v roce 1927 z iniciativy sedmi zemí, mezi nimiž bylo také tehdejší Československo.
Významným výzkumným a informačním centrem pro knihovny a informační služby je The Library and Information Statistics Unit (LISU). Jeho činnost zahrnuje sběr, analýzu,
interpretaci a publikování statistických informací pro a o knihovnách v celém Spojeném
království. V České republice neexistuje podobné výzkumné centrum, které by se zabývalo pouze činností veřejných knihoven. Statistiky, které o českých knihovnách existují, jsou
součástí databází Českého statistického úřadu či Národní knihovny České republiky, která je vypracovává na základě ročních výkazů o knihovně Kult (MK) 12-01. 22
Prostřednictvím NK ČR přispívá Česká republika také do mezinárodní knihovnické databáze
Library Statistics for International Benchmarking and Andvocacy (LIBECON).
Internetová stránka LIBECONu byla zřízena ke sběru knihovních statistik, předně ze zemí Evropské unie a dalších, které chtějí svými daty přispět.
Z výše uvedených informací lze konstatovat, že nejen veřejná správa hraje ve Velké Británii a
České republice významnou roli pro činnost knihoven, ale i řada dalších organizací a institucí,
ať už na národní či mezinárodní úrovni. Současný stav podpory knihovní infrastruktury v ČR
však stále není srovnatelný s financováním této oblasti ve Velké Británii. Co se týče statistik o činnosti knihoven, ve Spojeném království se touto oblastí zabývá daleko více institucí než v České republice. Data přístupná z LISU a LIBECONu byla pro mne velmi využitelná při zpracovávání této diplomové práce.
1.6 Moderní trendy Hlavním cílem knihoven 19. a zejména první poloviny 20. století bylo především budování
rozsáhlých knihovních fondů a jejich zpřístupnění veřejnosti. V posledních letech se však knihovny zaměřují především na obsluhu uživatele, k uspokojení jehož potřeb poskytují
spoustu dalších služeb, nejen nabídku knihovních jednotek. Jedná se zejména o možnost uživatelů využít výpočetní techniku uvnitř knihovny, ať už s přístupem na Internet, nebo bez
něj. Čtenáři mohou kontrolovat své konto on-line, vyhledávat knihovní jednotky
v elektronickém katalogu, číst zdroje přímo v digitální podobě, pracovat v různých programech na počítači či se prostřednictvím webových stránek knihovny informovat o jejích změnách a novinkách.
23
Graf č. 4: Průběh připojování knihoven k internetu v ČR a UK v %
% z celkového počtu knihoven
120 100 80
ČR
60
UK
40 20 0
1999
2000
2001
2002
2003
Pramen: Do knihovny po Internetu, na Internet do knihovny (108), Annual Library Statistics 2005 (45)
Výhody využití elektroniky v oblasti knihovnictví vítají však i samotní knihovníci, zejména
z důvodu usnadnění sledování pohybu knihovního fondu. V této oblasti je možné využít novou technologii, tzv. Radio Frequency Identification (RFID). Kdy se každá knihovní
jednotka označí čipem, na který jsou přeneseny všechny informace potřebné při manipulaci s danou knihovní jednotkou. Nová technologie může zkvalitnit provoz knihoven tím, že usnadňuje inventarizaci, hledání špatně zařazených knihovních jednotek, lépe alokuje čas
personálu a také umožňuje zavést samoobslužnou výpůjční službu. RFID lze vidět v praxi v ústřední budově Vídeňských městských knihoven nebo v knihovně Vatikánské. Ve Spojeném království byly v roce 2004 RFID čipy zavedeny v osmnácti knihovnách, např. ve
veřejné knihovně hrabství Essex. V České republice je tento nový systém teprve ve fázi testování. Zajímavý článek ohledně technologie RFID je součástí příloh.
Negativním trendem posledních let jsou však stále větší redukce rozpočtů knihoven, zejména klesá objem financí vynakládaný na nákup nových knih (v průměru 8 % z celkových
výdajů). Problémem se jeví být i snižování poměru profesionálního personálu ke všem
zaměstnancům. K tomuto poklesu dochází zejména z důvodu nízkého platového ohodnocení neadekvátního nárokům na knihovnické povolání 5. Mnozí kvalifikovaní absolventi nastoupí
Průměrná mzda v ČR v roce 2004 byla 17 788,- Kč, avšak průměrný plat knihovníka činil 15 520,- Kč, což je 13 % pod celostátním průměrem. Podobnou situaci lze zaznamenat i ve Velké Británii. Na první pohled se zdá 5
24
do prvního místa, ale v profesi pak nezůstanou. Výsledkem je nedostatek kvalitních mladých pracovníků knihoven.
Graf č. 5: Procentní růst stavu profesionálních knihovníků v ČR a UK v letech 1997 - 2004 102 101 100
%
99
UK
98
ČR
97 96 95 94
1997
1998
1999
2000
2001
2004
Pramen: International Library Statistics (49) Nehledě na tato fakta, musejí knihovny neustále prokazovat svou hodnotu, aby si udržely i do budoucna své místo ve společnosti.
Shrnutí
Knihovny mají v českých zemích i Velké Británii svou dlouholetou tradici. První knihovní
zákon byl ve Velké Británii přijat již v roce 1850, v Československu to bylo až o sedmdesát
let později. Značný rozvoj veřejných knihoven na počátku 20. století, především ve dvacátých letech, byl přerušen finanční krizí v dalším desetiletí a druhou světovou válkou, po níž byla
jedním z hlavních cílů obnova knihovnictví. V 60. letech, kdy anglické knihovny zažívaly
svou „zlatou dekádu“, Československo sužovala doba socialistického idealismu, který se promítal i do činnosti veřejných knihoven. Posledních patnáct let se oblast českého i britského
knihovnictví vyvíjí ve znamení snižování výdajů na nákup knihovního fondu, snižování počtu profesionálních zaměstnanců a také poklesu návštěvnosti knihoven.
být roční průměrná mzda zaměstnance knihovny 21 889 liber (tj. cca 80 000 Kč/měsíc) v roce 2004 vysoká, avšak je to méně než celostátní průměr 24 000 liber za rok. Navíc výdaje rodiny jsou ve Velké Británii vysoké, zvláště náklady na bydlení. (45, 54)
25
2 KNIHOVNA JIŘÍHO MAHENA V BRNĚ 2.1 Základní charakteristiky Knihovna byla zřízena 1. února 1921 jakožto příspěvková organizace a od roku 1959 nese název „Knihovna Jiřího Mahena v Brně“, po známém brněnském básníkovi a dramatikovi. Zřizovatelem KJM, která sídlí na Kobližné ulici č. 4, je Statutární město Brno. V letech 1998
až 2001 se uskutečnila komplexní rekonstrukce ústřední knihovny, která se stala základem vybudování moderní informační instituce, knihovny 21. století. Dnes je KJM druhou největší veřejnou knihovnou v České republice ve statutárním městě.
Posláním knihovny je veškerou svou činností, tj. systematickým budováním knihovního a
informačního fondu, další knihovnickou, informační a bibliografickou prací s využitím informačních a komunikačních technologií, zabezpečovat všem fyzickým a právnickým
osobám svobodný přístup ke kulturním hodnotám a informacím a přispívat ke zvyšování kulturní a vzdělanostní úrovně občanů. Při plnění svého poslání knihovna spolupracuje s kulturními a vzdělávacími institucemi, školami, spolky a dalšími fyzickými a právnickými
osobami. Základní knihovnické a informační služby poskytuje knihovna zdarma, nadstandardní za úplatu. (41)
KJM pracuje systémem ústřední knihovny a sítě 35 poboček, které nejsou samostatnými
organizacemi a nemají právní subjektivitu. Statutárním orgánem knihovny je ředitel, touto dobou je to ředitelka Ing. Libuše Nivnická.
Veřejnost má v KJM celkem k dispozici 52 ks on-line katalogů a 58 internetových stanic (údaje roku 2005), vybudovaných v rámci Projektu internetizace knihoven. Ústřední knihovna umožňuje svým uživatelům také práci na počítači (Word, Excel) a přístup k databázím. V průměru každý rok knihovna zaznamená 745.000 návštěv a 2,6 milionů výpůjček.
V roce 2004 měla KJM 136 zaměstnanců, jejichž průměrná mzda činila 13.843,- Kč. Pracovníci knihovny jsou odměňováni na základě platových tarifů.
Velkou péči věnuje KJM kvalitní komunikaci s veřejností, zejména ve smyslu včasné, jasné a
jednotné informovanosti o službách. Využívá k tomu různorodé formy vlastní propagace a 26
spolupráce s médii. Pro propagaci svých služeb knihovna vydává záložky pro děti a dospělé
čtenáře s užitečnou informací o provozní době, pravidelně aktualizuje své webové stránky, inzeruje v místních kulturních měsíčnících. Ke zvýšení povědomí o knihovně byly využity
také výlepové plochy města a prostředky Městské hromadné dopravy. Mediálně knihovna spolupracovala již také s Českým rozhlasem, rádiem Petrov a internetovými servery. Tabulka č. 3: Vybrané statistické údaje KJM za léta 2000 - 2004 Ukazatel
2000
2001
2002
2003
2004
1 Počet čtenářů 42 357 41 254 46 956 42 179 40 958 2 Počet návštěv za rok 532 404 535 573 927 832 945 898 779 545 Kolikrát každý čtenář navštívil knihovnu 3 12.9 19.7 22 19 12.6 během roku Kolik k.j. si každý čtenář vypůjčil při 4 4.4 3 2.9 x 4.7 jedné návštěvě 5 Kolik bylo půjčeno knihovních jednotek 2 506 835 2 337 844 2 820 430 2 813 705 2 697 451 Kolik k. j. si každý čtenář půjčil během 6 57 60 x 65 59 roku 7 Průměrná denní návštěvnost x 2 800 x 2 800 2 600 8 Počet návštěvníků v čítárně za rok x 29 825 43 500 48 000 54 840 9 Počet internetových stanic 13 17 x 19 35 10 On-line katalogů x x 44 48 49 11 Poskytnuto informací 40 710 62 932 112 799 98 115 91 397 12 Počet kulturně vzdělávacích akcí 1 768 1 721 1 897 1 890 1 850 13 Počet návštěvníků akcí 39 895 39 744 x x x 14 Počet knihovních jednotek ve fondu x 824 425 x 780 202 774 193 z toho knih x 786 524 x 733 161 725 096 z toho CD x 23 086 x x x
Pramen: Výroční zprávy KJM (36-39)
2.2 Financování KJM Náklady na činnost a provoz knihovny jsou kryty příspěvkem zřizovatele, příjmy z vlastní
činnosti a dalšími doplňkovými příjmy. Knihovna vyvíjí také partnerskou činnost, a to zejména se zřizovatelem, podnikateli, známými osobnostmi, veřejnou správou, neziskovými organizacemi, školami a médii. V následující tabulce je uveden přehled jednotlivých příjmů a výdajů KJM za rok 2004.
27
Tabulka č. 4: Přehled financování KJM za rok 2004 v Kč 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
Příjmy celkem v Kč z toho vlastní příjmy z hlavní činnosti Příspěvek na provoz od měst a obcí v Kč * Jednorázové dotace od státu v Kč * Příspěvek nebo dotace na investiční výdaje od státu v Kč * Dary, sponzoring v Kč * Zdroje celkem Výdaje investiční v Kč Výdaje neinvestiční v Kč z toho osobní náklady z ř. 10 mzdové náklady z ř. 9 prostředky na nákup knihovního fondu Výdaje celkem * nezapočítává se do ř. 1
8 158 595 8 102 520 44 235 000 847 000 114 000 388 909 53 743 504 2 602 664 53 506 394 32 426 877 23 329 646 4 062 687 56 109 058
Pramen: KULT MK 12-01
2.3 Účinnost služeb se zaměřením na spokojenost uživatelů Aby knihovna byla schopna uspokojit požadavky svých uživatelů, musí splňovat základní podmínky. Mezi ně lze na prvním místě zařadit určité zdroje, jejichž zajištění je úkolem
provozovatelů knihoven. Knihovny jako nevýdělečná zařízení nemohou pracovat na pokrytí svých nákladů, jsou ale povinny využívat všechny zdroje s maximální efektivností. Cílem je,
aby vybavení a využívání zdrojů bylo ve vzájemné rovnováze se službami knihovny. To znamená, aby nabídka médií a služeb odpovídala přáním a požadavkům uživatelů. Součástí praktické části diplomové práce bylo proto také dotazníkové šetření, jehož účelem bylo zjistit spokojenost uživatelů se službami Knihovny Jiřího Mahena v Brně.
2.3.1 Dotazníkové šetření Ve výzkumu jsem se zaměřila pouze na Ústřední knihovnu, pobočky KJM zde zahrnuty nejsou. Dotazníkové šetření jsem prováděla v listopadu 2005 v areálu Ústřední knihovny v průběhu otevírací doby,
v ranních i odpoledních hodinách. Anonymní dotazníky jsem
rozdávala náhodně vybranému 100 návštěvníkům, kteří projevili ochotu jej písemně vyplnit. Na vyplnění dotazníků byla ponechána lhůta jeden měsíc a návštěvníci je následně vraceli na informační body v Ústřední knihovně.
28
Vyhodnocení dotazníkového šetření zahrnuje odpovědi od 49 uživatelů, kteří
vyplněné
dotazníky ve stanovené lhůtě vrátili. Dotazník byl rozdělen na dvě části. První se týkala
základních charakteristik uživatele, na základě kterých bylo následně provedeno statistické vyhodnocení. Druhá část dotazníku obsahovala otázky týkající se činnosti Ústřední knihovny.
V dotazníku jsem použila jak uzavřené, tak také otevřené otázky. Respondenti při odpovídání
vybírali z výčtu možností, ze škál nebo dostali prostor pro odpověď vlastní. Podoba konkrétního dotazníku je uvedena v Příloze č. 6. Výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v tabulkách a doplněny slovním komentářem.
Na základě vyhodnocení odpovědí z odevzdaných dotazníků jsem zjistila níže uvedená data. Tabulka č. 5: Základní charakteristiky uživatelů KJM v % Celkem dotazníků (ks) Odpovědělo (%) Pohlaví Muži Ženy Věk méně než 25 let 25 - 35 let 35 - 45 let 45 - 60 let víc jak 60 let Povolání Dítě Student Pracující Nezaměstnaný Důchodce Bydliště Brno Jiné
Pramen: Dotazníkové šetření, 2005
100 49 27 73 49 12 12 12 14 0 45 35 2 18 82 18
Knihovnu navštěvují častěji ženy než muži, každý týden nejvíce studenti, měsíční návštěvnost je nejvyšší u pracujících a důchodců. Ze 73 % navštěvují dotazovaní knihovnu měsíčně.
Nejčastějším důvodem návštěvy knihovny je výpůjčka knihovních jednotek, na druhém místě vzdělávání a po něm následuje hudba, která je důvodem návštěvy častěji pro muže než ženy.
Z hlediska povolání je četba společně se vzděláváním a hudbou nejčastějším důvodem, po
výpůjčce, pro studenty, internet nejvíce využívají pracující a akce nejvíce navštěvují důchodci. Nejvíce je v KJM navštěvována Knihovna pro dospělé, 98 %, na druhém místě Hudební knihovna, 47 %, a Čítárna s 27 %.
29
Výše ročního registrační poplatku vyhovuje 96 % respondentů. Podobně i s otvírací dobou je spokojena většina dotazovaných, více ženy než muži. Padly zde ale názory, že v průběhu letních prázdnin by mohlo být otevřeno častěji a někteří dotazovaní, zejména důchodci, také zmínili přání zahájit otvírací dobu už v 9 h ráno namísto stávajících 10 h. Delší otvírací dobu
o víkendech by uvítala polovina dotazovaných, více ženy než muži a pracující a studenti více
než důchodci. Téměř 100 % dotazovaných shledává Ústřední knihovnu dostupnou z hlediska dopravy.
S ochotou pracovníků se dotazovaní setkávají ze 70 % vždy, 26 % většinou a 4 % zřídka. Na
kvalitu služeb a ochotu pracovníků si stěžovali 4 % dotazovaných, pouze muži. Čas strávený čekáním na službu označilo 85 % respondentů za dobrý.
Knihu, CD nebo jinou knihovní jednotku nalezne v knihovním fondu vždy 47 % dotazovaných. Z literatury, kterou dotazovaní nejčastěji postrádají, mohu uvést nejnovější
odbornou literaturu, více knih v žánru fantasy, aktuální nabídku časopisů a také by dotazovaní ocenili více exemplářů jednoho titulu a nověji vydané knihy.
Vyhledávání ve volném výběru se jeví jako přehledné 78 % respondentů a 22 % si myslí, že
by mohlo být přehlednější, což se týká z větší části žen než mužů. Nejčastěji by dotazovaní
uvítali přehlednější řazení knih u odborné literatury. Elektronický katalog shledává přehledný 59 % dotazovaných a 41 % by ocenilo větší přehlednost, opět se jedná zejména o ženy.
Výpůjčka maximálně 30 ks knih, z toho 6 CD, za měsíc vyhovuje téměř všem dotazovaným.
Objevují se zde návrhy, výhradně od žen, zvýšit výpůjčku na 40-50 knih a někteří by ocenili
zvýšit počet CD na 10 či 20 na měsíc. S poplatkem za rezervaci, který činí 10 Kč/ks, nesouhlasí 37 % dotazovaných, nevyhovuje více ženám než mužům a nejvíce studentům.
S výpůjční lhůtou jsou respondenti nejvíce spokojeni u knih (30 dnů, lze dvakrát prodloužit). Prodloužení výpůjční lhůty u CD a audiokazet (7 dní) na 14 nebo až 30 dní by uvítalo téměř 30 % dotazových.
Poslech v Hudební knihovně využívají nejvíce studenti a pracující. Počet poslechových míst je shledán dostatečným 95 % respondentů a kvalita poslechových míst je hodnocena z 6 % jako vynikající, 61 % dostatečná a 33 % dotazovaných ji shledává ucházející. 30
Ve Studovně nalezne klid vždy 21 % a většinou 79 % respondentů. Internet v knihovně využívá jen 16 % dotazovaných, nejvíce studenti a pracující. Poplatek za
využití výpočetní techniky (viz Příloha č. 4) vyhovuje 54 % a zbylých 46 % by uvítalo
poplatek nižší nebo žádný. Kvalitu výpočetní techniky shledává za dostatečnou 71 % dotazovaných, více žen než mužů. Oznámení e-mailem o novinkách, změnách atp. by uvítalo 49 % respondentů, nejvíce studenti a pracující.
Co se týče Čítárny, množství deníků a časopisů považuje za dostatečné téměř 90 % respondentů. V odpovědích na otázku, které tituly postrádají, byly zmíněny především
periodika se sportovní, hudební a ekologickou tematickou. Nepříjemně se v Čítárně cítí 32 %
dotazovaných a jako hlavní důvody byly uváděny malá kapacita Čítárny a nedostatečná ventilace. Kdyby byly v čítárně k dispozici cizojazyčné deníky, četlo by je 34 % dotazovaných, nejvíce studenti, a 61 % si myslí, že by měly být k dispozici, i když by je
nečetli. Objevily se zde nejčastěji tituly anglické (Times, Washington Post, Guardian), francouzské (Monde), německé a také sportovní deníky západní Evropy.
S organizací akcí konaných v Ústřední knihovně bylo dosud spokojeno celých 100 % dotazovaných.
Tabulka č. 6: Vybrané otázky a odpovědi dotazníkového šetření Ústřední knihovny Vybrané otázky
Důvody návštěvy knihovny Knihovnu navštěvujete
Otvírací doba knihovny Vám vyhovuje Setkáváte se s ochotou pracovníků knihovny
Čas strávený čekáním na službu
Jestliže hledáte knihu, CD atp., kterou si chcete půjčit, naleznete ji Shledáváte kvalitu výpočetní techniky v knihovně za dostatečnou Vzhled knihovny
Varianty odpovědí
výpůjčka četba hudba vzdělávání internet jiné 100 8 8 24 6 13 častěji jak 1x týdně týdně měsíčně 2 25 73 vždy většinou zřídka 41 59 0 vždy většinou zřídka 69 27 4 velmi dobrý dobrý dostatečný slabý 35 52 12 1 ano ne
Pramen: Dotazníkové šetření, 2005
47 ano
53 ne
71 dobrý 100
29 slabý 0
31
Na základě analýzy dat dotazníkového šetření jsem došla k následujícím závěrům: celkově
jsou muži spokojenější než ženy a důchodci a pracující více spokojení než studenti. Možná proto, že ženy jsou všeobecně názorově otevřenější než muži a vyjádří tak častěji svůj
nesouhlas. U studentů, kteří nejčastěji odpovídali na otevřené otázky, je možné srovnání technického vybavení knihovny s domácím či školním. Uživatelé Ústřední knihovny jako celek jsou s jejími službami spokojeni.
2.4 Zhodnocení činnosti a hospodaření KJM Kvalitu služeb Knihovny Jiřího Mahena v Brně se pokusím nastínit pomocí standardu Veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS), který se k tomuto účelu v ČR používá, a pro zhodnocení činnosti knihovny použiji přehlednu formu SWOT analýzy.
2.4.1 Standard VKIS Standard VKIS je zakotven v Metodickém pokynu Ministerstva kultury6 vydaném v roce 2005 v návaznosti na knihovní zákon z roku 2001. Cílem standardizace je zlepšení dostupnosti a kvality 7 veřejných knihovnických a informačních služeb. Metodický pokyn má motivační charakter, parametry v něm uvedené mají být využívány mj. při poskytování dotací
knihovnám. Vyhodnocení plnění standardu VKIS vychází ze statistického šetření, které je
prováděno na základě statistického výkazu pro veřejné knihovny ve formuláři Kult (MK) 12-
01. (62)
Jednotlivé parametry jsou odstupňovány podle počtu obyvatel obce, jedná se o doporučené
optimální hodnoty. Vedle doporučených hodnot jsou v tabulce pro srovnání uvedeny dosahované celostátní průměry v roce 2002 a plnění standardu Knihovnou Jiřího Mahena v Brně. Součástí standardu jsou také obecné principy dostupnosti VKIS, v Tabulce č. 7 neuváděné.
Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky 7 Norma ISO 8402 definuje „kvalitu“ jako „souhrn znaků a charakteristik produktu nebo služby, které slouží k tomu, aby produkt nebo služba uspokojovaly deklarované nebo implicitní potřeby“. V případě knihovny to znamená definovat poslání knihovny a její hlavní uživatele, identifikovat jejich potřeby, stanovit dlouhodobé a krátkodobé cíle, navrhnout odpovídající služby, dovést tyto služby na nejvyšší možnou úroveň, měřit výkonnost a porovnávat skutečnost s cíli, zavést postupy neustálého zvyšování kvality, vybudovat klima orientace na uživatele a kvalitní služby. (63) 6
32
Tabulka č. 7: Plnění standardu VKIS za rok 2004
č.
Indikátor Doporučená hodnota Celostátní průměr 2002 KJM 2002 Počet provozních 50 a více 42 x 1 hodin pro veřejnost týdně Částka v Kč na 1 obyvatele obce vydaná na nákup 2 knihovního 25 - 35 22 17,7 fondu a informačních zdrojů za jeden kalendářní rok Počet knihovních jednotek doplněných 3 7 500 a více 14 157 x do knihovního fondu za jeden kalendářní rok Počet 4 75 a více 105 x studijních míst Počet veřejně přístupných 15 a více 13 18 5 stanic připojených k internetu Poznámka: Doporučené hodnoty jsou pro počet obyvatel obce více než 40 001
KJM 2004 58
11
26 039
360 35
Pramen: Výroční zprávy KJM (37, 39), Měření kvality veřejných knihoven (67)
33
2.4.2 SWOT analýza Tabulka č. 8: SWOT analýza KJM • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
SILNÉ STRÁNKY tradice knihovny umístění knihovny v centru města moderní vzhled budovy informovanost veřejnosti o službách knihovny kvalifikovaný personál spokojenost uživatelů přístup veřejnosti k internetu webové stránky knihovny on-line elektronický katalog on-line informační služby PŘÍLEŽITOSTI
• • • • • • •
stoupající nároky společnosti na celoživotní • vzdělávání potřeba společnosti zvýšit informační • gramotnost občanů • potřeba občanů získávat informace nabídka a rozšiřování volnočasových aktivit programy podpory MK ČR a dalších orgánů strukturální fondy EU sponzoring možnost spolupráce se zahraničními knihovnami e-learning
• • • • • •
SLABÉ STRÁNKY nedostatek finančních prostředků nízké platové ohodnocení personálu nedostatečná rozsáhlost knihovního fondu obsahová struktura knihovního fondu
integrace tištěných dokumentů s digitálními čítárna otvírací doba
HROZBY
ztráta zájmu o knihovnický obor z důvodu nízkého platového ohodnocení knihovníků věková skladba zaměstnanců knihoven
snižování poměru pracovníků s knihovnickým vzděláním snižování rozpočtů knihoven
nezájem veřejnosti a zřizovatelů
stagnace přizpůsobování se změnám konkurence médií autorský zákon
neobnovení licencí k zahraničním informačním zdrojům
Pramen: Výroční zprávy KJM, Dotazníkové šetření, 2005
Jako hlavní slabá stránka KJM se jeví nedostatečné financování, a to především
v prostředcích vynaložených na nákup nového knihovního fondu. V roce 2002 činila částka
vynaložená na fond 6 506 tis. Kč, o dva roky později to bylo 4 062 tis. Kč. (37,39) Tento nedostatek se projevuje také v neplnění standardu VKIS 2 (viz. Tabulka č. 6).
Nízké platové ohodnocení zaměstnanců knihovny jsoucí každoročně pod celorepublikovou průměrnou mzdou nelze také považovat na příznivý jev. Loni činila průměrná mzda pracovníka knihovny 13 843 Kč, což bylo 11 % pod celostátní průměrem. (39)
Nedostatečnou rozsáhlost i obsahovou strukturu knihovního fondu je také možno označit za slabé stránky knihovny. Rozsah knihovního fondu se navíc každoročně snižuje (viz. Tabulka č. 3) a po obsahové stránce chybí především finančně nákladná naučná literatura. 34
V odpovědi na otázku týkající se Čítárny KJM, si uživatelé v dotazníku nejvíce stěžovali na nedostatečný počet míst k sezení (v roce 2005 to bylo 40 míst) a také by uvítali lepší ventilaci v místnosti. S otvírací dobou jsou uživatelé sice celkově spokojeni, avšak si myslím, že by ji bylo vhodné mírně rozšířit do ranních hodin – začít už v 9.00 h.
Navzdory výše uvedeným slabým stránkám činnosti Knihovny Jiřího Mahena v Brně lze zhodnotit, že knihovně se poměrně daří naplňovat své poslání. O kvalitě služeb KJM svědčí i získané ocenění „Knihovna roku 2004“ v kategorii informační počin. Shrnutí
Letos uběhne již 85. let od založení významné brněnské instituce Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Po celou dobu svého působení se knihovna snaží naplňovat své poslání, což je někdy
pod nepříznivými vlivy vnějšího prostředí složité. Zejména nedostatek finančních prostředků omezuje nabídku knihovního fondu, ale mimo jiné je i důvodem nízkého platového ohodnocení zaměstnanců knihovny. Co se týče čtenářů KJM, ti jsou s jejími službami celkově
spokojeni jak vyplývá z výsledků dotazníkového šetření. Kvalita služeb knihovny byla
zhodnocena i na základě plnění národního standardu VKIS, kdy knihovna dosahuje až na jeden indikátor u všech ostatních doporučených hodnot. I přes některé limitující podmínky se
KJM daří sledovat rozvojové trendy ve společnosti a přizpůsobovat jim svou činnost. Ať už se
jedná o možnost využití přístupu na Internet v knihovně, nebo moderní prostředí Ústřední budovy.
35
3 YORK PUBLIC LIBRARY SERVICE Jelikož předpokládám, že britské město York není tak známé jako např. Londýn, považuji za vhodné jej stručně představit. York, jedno z nejnavštěvovanějších měst Velké Británie ležící
v severovýchodní části ostrova, je významné zejména svým historickým centrem. Město má
více než 181.000 obyvatel, z nichž 1,9 % je nezaměstnaných, což je méně než celostátní průměr (3,3 %). York je průmyslovým a obchodním centrem, ale také významným dopravním
uzlem. Dynamicky rostoucí ekonomika města je podporována z velké části turismem,
zejména v období každoročně konaných vyhlášených dostihů, jichž se účastní i samotná anglická královna. K rozkvětu města však přispívají i tradiční odvětví jako je výroba čokolády Nestlé, stavebnictví a strojírenství.8
3.1 Základní charakteristiky York Public Library Service (YPLS) byla založena v roce 1996 v rámci místní vládní
reorganizace. Zřizovatelem knihovny je stát (national government) a její činnost je
kontrolována Ředitelstvím Learning, Culture and Childrens´ Services Rady města Yorku, což je jeden z úřadů pro veřejné knihovny ve Velké Británii. Systém knihoven v Yorku se skládá
z York Central Library (YCL), třinácti poboček, mobilní knihovny a knihovny v Askhamské
věznici. Služba mobilní knihovny pracuje ve čtrnáctidenním cyklu a je poskytována na místech, která tuto službu právě potřebují.
York Central Library sídlí v centru města, na Museum Street, v budově postavené pro půjčování knih už v roce 1927. Pobočky nemají vlastní právní subjektivitu, všech 13 je pod
vedením Rady města Yorku. Statutárním orgánem knihovny jsou volení členové městské rady a ředitelem je Patric Scotty. Knihovna spolupracuje se všemi 149 úřady pro veřejné knihovny ve Velké Británii. (28)
Posláním YPLS je podporovat návštěvnost knihovny jakožto důležitý zdroj informací a
vzdělávání. Cílem knihovnických služeb je také vytvořit povědomí veřejnosti o knihovně v Yorku, kterou mohou jednotlivci navštívit, aby si půjčili knihu, přečetli noviny, vzdělávali se, brouzdali na Internetu nebo vyhledávali informace. (33)
8
Více o Yorku lze nalézt na: http://www.york-tourism.co.uk
36
Knihovna poskytuje své služby každému, kdo žije, pracuje nebo studuje v Yorku. Služby York Central Library jsou zaměřeny především na zapojení dětí ve věku do 5 let, vzdělávání
mimo školu, pomoc mládeži s realizací vlastního potenciálu a také podpora celoživotního
vzdělávání. V rámci specializovaných služeb pro děti a mládež poskytuje knihovna zdarma knihy každému novorozenci ve městě.
York Public Library Service má k dispozici 80 internetových stanic, které jsou volně
přístupné veřejnosti, a jeden on-line katalog. Tyto PC terminály byly vybudovány v rámci britského projektu People´s Network. Každý rok dochází k výpůjčce v průměru 1,5 milionům
knihovních jednotek a knihovna zaznamená 780.000 návštěv. V roce 2002 bylo v knihovně registrováno 47 000 čtenářů.
YPLS má 113 zaměstnanců, kteří jsou průběžně školeni ve svém oboru, a jejich průměrný plat je 18 000 liber za rok.
Co se týče marketingu a zvyšování povědomí o knihovně mezi veřejností, mívá YPLS reklamu v místních novinách a rádiu. Dosud knihovna nezískala žádné ocenění.
3.2 Financování YPLS Jak již bylo řečeno, o množství financí určených na kulturu rozhoduje DCMS, kterým
institucím však bude přidělena která konkrétní částka je zcela v rukou místních orgánů. Finanční prostředky dostává York Public Library Service tedy přímo od Rady města. Jejich
přehled je uveden v Tabulce č. 9. Nepříznivý trend lze zaznamenat u materiálových výdajů, tedy na celkový knihovní fond, jejichž objem se snižuje nejen v absolutní částce, ale i v procentním podílu na celkových výdajích. (28)
Tabulka č. 9: Financování YPLS v tis. liber za vybrané roky Ukazatel
Celkové příjmy Celkové výdaje z toho: materiálové výdaje výdaje na nákup knih výdaje na nákup AV materiálů Průměrné roční provozní náklady na knihovní budovy Odhad celkových oprav knihovních budov * odhad
Pramen: Annual Library Statistics 2005 (45)
37
2003/2004 2004/2005 2005/2006 * Poznámky 358 4415
345 4 270
371 315 21 x x
359 277 41 x x
384 4 410
355 280 34 116 liber/m2 240
3.3 Účinnost služeb se zaměřením na spokojenost uživatelů Aby mohla být porovnána činnost jednotlivých knihoven i na základě účinnosti služeb se zaměřením na spokojenost uživatelů, zhodnotila jsem tuto spokojenost se službami knihovny i v York Public Library Service.
3.3.1 Dotazníkové šetření Jelikož průzkum spokojenosti uživatelů v YPLS probíhal v roce 2003, byla mi poskytnuta data z tohoto období. Dotazníkové šetření se zde zaměřilo i na pobočky knihovny a celkem
bylo osloveno 500 uživatelů, z nichž 77 % poskytlo své odpovědi. Dotazník byl zaměřen
podobně jako ten, který jsem sestavila pro Ústřední knihovnu, avšak zde se jednalo spíše o otázky obecnějšího rázu. Odpovědi jsou dostupné pouze za uživatele celkově, není zde srovnání skupin podle pohlaví či povolání.
Tabulka č. 10: Základní charakteristiky uživatelů YPLS v % Celkem dotazníků (ks) Odpovědělo (%) Pohlaví Muži Ženy Věk méně než 25 let 25 - 35 let 35 - 45 let 45 - 60 let víc jak 60 let Povolání Dítě Student Pracující Nezaměstnaný Důchodce Bydliště York Jiné
Pramen: Dotazníkové šetření, 2003
500 77 44 56 18 16 13 32 21 0 18 46 6 30 98 2
Také v YPLS stále převažuje jako nejčastější důvod návštěvy výpůjčka knihovních jednotek, na druhém místě se umístilo zjišťování informací a po něm následuje užití internetu a výpočetní techniky. Počet čtenářů, kteří navštěvují YPLS častěji jak jednou týdně, týdně a 38
měsíčně je téměř vyrovnaný, mírně převažuje návštěva měsíčně. Na rozdíl od Ústřední knihovny v Brně však dochází v YPLS daleko častěji k návštěvě víckrát za týden.
Co se týče registrace uživatelů v YPLS, ta je pro obyvatele Yorku zdarma, stejně tak jako půjčování knih. Otvírací doba knihovny vyhovuje dotazovaným většinou z 68 %.
Respondenti jsou s ochotou zaměstnanců knihovny spokojeni vždy z 60 %, většinou z 37 % a 3 % zřídka. Délku doby čekání na službu označilo 49 % uživatelů jako dobrý a 38 % dokonce jako velmi dobrý.
Dotazovaní, kteří si chtěli vypůjčit knihu, ji nalezli z 60 %. Už méně úspěšní byli respondenti, kteří hledali CD či DVD, a to z 30 %. Při zjišťování určitých informací byli dotazovaní úspěšní z 65 %.
Stav zevnějšku a interiérů knihovny hodnotí většina respondentů jako velmi dobrý či dobrý.
Počet míst k sezení v budově je označen ze 30 % jako dostatečný a z 8 % je považován za slabý. Kvalitu výpočetní techniky v knihovně hodnotí jako dostatečnou 86 % dotazovaných.
V dotazníku byla uvedena také otázka týkající se etnického původu respondenta v rámci zjištění rovnoprávnosti příležitostí.
Celkový dojem knihovny byl hodnocen 39 % dotazovanými jako velmi dobrý, 52 % jej vidí jako dobrý, 8 % dostatečný a 1 % slabý či velmi slabý.
39
Tabulka č. 11: Vybrané otázky a odpovědi dotazníkového šetření YPLS Vybrané otázky
Důvody návštěvy knihovny
Varianty odpovědí
výpůjčka 76
četba 15
vzdělávání 13
internet 23
častěji jak 1x týdně týdně měsíčně jednou za půl roku 29 28 36 7 vždy většinou zřídka Otvírací doba knihovny Vám vyhovuje 29 68 3 vždy většinou zřídka Setkáváte se s ochotou pracovníků knihovny 60 37 3 velmi dobrý dobrý dostatečný slabý Čas strávený čekáním na službu 38 49 11 2 Jestliže hledáte knihu, CD, ano ne atp., kterou si chcete půjčit, naleznete ji 45 55 Shledáváte kvalitu výpočetní ano ne techniky v knihovně za dostatečnou 86 14 dobrý slabý Vzhled knihovny 95 5 Knihovnu navštěvujete
Jiné 14
Pramen: Dotazníkové šetření, 2003
Z výše uvedené analýzy odpovědí dotazovaných vyplývá, že uživatelé York Public Library
Service jsou s jejími službami celkově spokojeni a tato spokojenost se rok od roku zvyšuje podle průzkumů z předchozích let.9
3.4 Zhodnocení činnosti a hospodaření YPLS Činnost York Public Library Service zhodnotím podobně jako u KJM formou SWOT analýzy
a kvalitu jejích služeb nastíním pomocí britských Public Library Service Standards, srovnatelnými do jisté míry s českým standardem VKIS.
3.4.1 Standard PLSS V roce 2001 DCMS zavedlo 26 Standardů pro veřejné knihovny (PLS – Public Library
Standards), jejichž cílem bylo vytvořit jasné definice povinností knihoven poskytovat „komplexní a efektivní služby“. Vláda požadovala, aby všechny knihovny začlenily do své
činnosti tzv. Roční plány knihoven (Annual Library Plans), které se týkaly kontroly minulých
výkonů a stanovily strategie pro následující roky. V roce 2004 bylo původních 26 národních
40
standardů sníženo a zjednodušeno na 10, Public Library Service Standards (PLSS). Standardy mají motivační charakter a jednotlivé parametry jsou rozlišeny podle jednotlivých správních jednotek veřejných knihoven. YPLS se řadí mezi tzv. unitary authority10. Vyhodnocení plnění
standardů je uváděno ve Výkazech postavení veřejné knihovny (Public Library Position
Statements). Jedná se o dokumenty, které mají za cíl vyhovět nové vládní strategii Rámec pro budoucnost vydané v roce 2003 (F4F).
Jednotlivé parametry jsou odstupňovány podle počtu obyvatel správní jednotky, jedná se o
doporučené optimální hodnoty. Vedle doporučených hodnot je v Tabulce č. 12 uvedeno plnění standardu York Public Library Service za období 2004/05.
Tabulka č. 12: Plnění PLSS York Public Library Service za období 2004/05 PLSS 1 1 míle 2 míle PLSS 2
Standard pro unitary authority
YPLS
% domácností žijících do specifické vzdálenosti od knihovny 88 91 100 100 Agregovaný počet otvíracích hodin na 1000 obyvatel pro všechny knihovny 128 106 PLSS 3 Procento knihoven poskytujících přístup na internet 100 100 Celkový počet stanic s přístupem na internet a knihovním katalogem na 10000 PLSS 4 obyvatel 6 7 PLSS 5 Vyžádané tituly - % vyžádaných titulů, které jsou k dispozici do určité doby do 7 dní 50 49 do 15 dní 70 63 do 30 dní 85 78 PLSS 6 Počet knihovních návštěv na 1000 obyvatel 6300 4627 % knihovních uživatelů starších 16 let, kteří shledávají knihovní službu jako velmi PLSS 7 dobrou či dobrou 94 93 PLSS 8 % knihovních uživatelů mladších 16 let, kteří shledávají knihovní službu jako dobrou 77 77 PLSS 9 Počet knihovních jednotek přidaných do fondu za kalendářní rok na 1000 obyvatel 216 193 PLSS 10 doba k znovudoplnění výpůjčního fondu ve volném výběru nebo možných k výpůjčce 6,7 let 5,8 let
Pramen: Library Scrutiny Draft Report (34)
V roce 2001 bylo s činností York Public Library Service spokojeno 67 % uživatelů, o dva roky později to bylo už 95 %. (56) 10 Unitary authority – dále nečleněný úřad, jednostupňový, který je zodpovědný za všechny funkce místní vlády ve vymezené oblasti. Typickými unitary authorities jsou „towns“ či „cities“, která jsou dost velká, aby mohly být nezávislé na správním obvodu nebo regionální administrativě. Někdy zahrnují i hrabství („counties“), které nemají nižší stupeň administrativy. (19) 9
41
3.4.2 SWOT analýza Tabulka č. 13: SWOT analýza YPLS • • •
SILNÉ STRÁNKY kvalifikovaný a motivovaný personál spokojenost uživatelů rozsáhlá partnerská činnost
•
široká spolupráce s místními školami
•
registrace zdarma
• • • • • • • • • • • • •
v knihovně funguje York Learning 11 Connections veřejný přístup k internetu webové stránky Yorktime
on-line informační služby on-line elektronický katalog iBistro PŘÍLEŽITOSTI začlenění Inspiring Learning for All rozvoj vzdělávacích center
spolupráce s místními školami zvýšení četby prostřednictvím různých projektů (Bookstart, Read Write York, Right to Read) vybudovat nová partnerství a rozvinout spolupráci identifikovat nové možnosti financování PFI financování pro revitalizaci knihovnických služeb12 začlenění systému elektronických plateb
SLABÉ STRÁNKY nedostatečné financování rozsah knihovního fondu technický stav počítačů
• • • •
webové stránky Yorktime
•
nedostatek personálu
•
zastaralý vzhled budovy
malá kapacita budovy knihovny limitované finanční zdroje pro opravy a udržování otvírací doba
• • •
•
HROZBY národní pokles využívání knihoven knihovny budou i nadále nízko na seznamu vládních priorit nedostatek finančních prostředků
•
převážně seniorský personál knihoven
•
stárnoucí uživatelé
• •
• • •
Pramen: Library Position Statement 2004 (28)
nedostatečné tempo rozvoje služeb ochota stále se přizpůsobovat novým trendům konkurence jiných institucí (klesající ceny knih)
Nejvíce problematickou oblastí činnosti YPLS je stejně jako u KJM schopnost financovat svou činnost. I v britské knihovně se projevuje tato slabá stránka nejvýrazněji v klesajícím
podílu financí na nákup nových knihovních jednotek na celkových výdajích (v současnosti necelých 9 %, v 80. letech to bylo až 17 %).
Jako jedno z negativ YPLS Library Position Statement uvádí technický stav počítačů poskytnutých knihovně v rámci projektu People´s Network. Jedná se hlavně o nízkou přizpůsobivost počítačů změnám, což může do budoucna znamenat jejich další financování.
York Learning Connections – jedná se o ICT vzdělávací centra na třech pobočkách knihovny, které se také podílejí na rozvoji konceptu rozšíření vzdělávacích center i do dalších knihoven. (28) 12 The Private Finance Iniciative – způsob financování velkých kapitálových investic soukromými institucemi 11
42
V dokumentu je uveden jako slabá stránka také nedostatek personálu. Jeho stav se sice za poslední tři roky nezměnil, avšak jeví se nedostatečným zejména kvůli naplnění národních cílů v Rámci pro budoucnost.
Webové stránky Yorktime hodnotím osobně jako velmi slabé. Lze na nich najít pouze adresu knihovny, poplatky za vybrané služby a on-line katalog. Údaje týkající se základních charakteristik knihovny zde chybějí.
Zastaralý vzhled budovy a neadekvátní vybavení interiérů také nelze považovat za silnou
stránku knihovny. Zejména ventilace, osvětlení a akustika jsou všeobecně nedostačující. Avšak finanční zdroje vyčleněny na opravy a udržování (110 000 liber v období 2003/2004)
nedosahují částky v současnosti potřebné, která byla stanovena 240 000 liber na celkové
opravy. (32) Budovu York Central Library si lze prohlédnout v časopise Čtenář, roč. 54, č. 2,
2002.
K dosažení standardu PLSS 2 chybí York Public Library Service 22 otvíracích hodin za rok na 1000 obyvatel. Návštěvníkům knihovny přesto otvírací doba většinou vyhovuje. Co se týče
plnění dalších národních standardů, YPLS nedosahuje doporučených hodnot u PLSS 5
ohledně rezervací, u PLSS 6 týkajícího se knihovních návštěv, PLSS 9 stanovující počet knihovních jednotek přidaných do fondu a také PLSS 10 ohledně doby znovudoplnění výpůjčního fondu.
Na základě výše uvedených hodnocení lze konstatovat, že York Public Library Service
dosahuje svých dlouhodobých cílů, zejména co se růstu počtu návštěvnosti zakotveném i v poslání knihovny týče.
43
Shrnutí
Knihovní služba je v historické budově YCL poskytována již téměř 80 let. Samotná York Library Service vznikla až v roce 1996 v rámci místní vládní reorganizace. Posláním
knihovny je zejména zvyšovat návštěvnost knihovny, což se YCL daří dlouhodobě naplňovat. Uživatelé knihovny mohou využít jak jejich klasických knihovnických služeb jako je např.
výpůjčka knih, tak také moderní služby veřejného přístupu na Internet. Podobně jako většina knihoven i britská YCL se potýká s problémy financování. Jedná se zejména o pokles podílu
financí vyčleněných na nákup knihovního fondu a naopak růst procenta finančních prostředků potřebných na opravy a udržování knihovních budov.
44
4 ADAPTACE NA MODERNÍ TRENDY Česká republika i Velká Británie prošly v oblasti knihovnictví dlouholetým vývojem. Jak se
v průběhu minulého i předminulého století měnily společenské potřeby a dobu začal ovládat technologický pokrok, tak se těmto jevům přizpůsobovaly i knihovnické služby. V posledních
letech je původně zdůrazňované budování rozsáhlých fyzických fondů knihoven již samozřejmostí a pozornost se obrací více na službu čtenáři, odpovídající jeho potřebám.
Dnešní uživatel nenavštěvuje knihovnu již pouze z důvodu výpůjčky knih, ale do popředí jeho zájmu se dostává možnost využít práce na počítači, přístup na Internet, vyhledávání
v elektronických databázích a dalších nových služeb. Není však pro knihovny snadné nabízet tak širokou škálu služeb, jakou uživatel od moderní knihovní instituce očekává.
V následujících podkapitolách rozeberu jednotlivé podoby moderních trendů knihoven a tyto srovnám s činnostmi knihoven v České republice a Velké Británii, všeobecně i s konkrétními příklady KJM a YPLS.
4.1 Informační technologie Ještě před nedávnem bylo jedinou možností jak hledat knihovní jednotku k vypůjčení buďto požádat o pomoc knihovníka nebo sám procházet nekonečné řady knih a podle abecedy či tématického třídění nalézt požadovaný titul. Dnes již mají téměř všechny knihovny ČR a VB k dispozici tzv. elektronický katalog13, přehlednou evidenci toho, co knihovna uživatelům
nabízí. Čtenář v něm může snadno vyhledávat na základě názvu, jména autora, klíčového slova a dalších charakteristik hledaného dokumentu. Předností tohoto moderního nástroje, objevujícího se v knihovnách již v 80. letech 20. století, je zejména rychlost vyhledávání a z toho plynoucí kratší čas potřebný k nalezení požadované knihovní jednotky. KJM vlastní 52
on-line katalogů, zatímco v YPLS mohou čtenáři elektronicky vyhledávat pouze v jednom elektronickém katalogu. V Yorkské knihovně se však do budoucna počítá se zavedením
většího počtu těchto nástrojů. Elektronický katalog KJM je přístupný také on-line na webu knihovny, YPLS takovou možnost nenabízí.
Dovednost ovládat výpočetní techniku, speciální knihovnické programy a samozřejmě již
zmíněný elektronický katalog je samozřejmou součástí výuky dnešních knihovnických škol. Mladí absolventi jsou tak schopni lépe porozumět neustále se měnícím technologiím v oblasti
45
knihovnictví. Avšak v českých i britských knihovnách, se pomalu zvyšuje podíl pracovníků starších 50 let (z 30 na 35 % od roku 1998), pro něž může být přizpůsobování se novým
technickým trendům obtížnější a může tak bránit knihovně v jejím rozvoji. Tento nepříznivý
trend souvisí s nízkým platovým ohodnocením zaměstnanců knihoven, kdy jen málo absolventů zůstává v praxi. (54)
Tabulka č. 14: Platové ohodnocení zaměstnanců knihoven v roce 2004 Ukazatel
CZK/měsíc
Počet zaměstnanců KJM/YPLS Průměrná mzda KJM/YPLS Průměrná knihovnická mzda ČR/UK Průměrná mzda ČR/UK Průměrný plat knihovníci Průměrný plat zakladači Průměrný plat ostatní
135 13 843 15 520 17 778 13 061 7 620 13 143
Pramen: (28, 38, 49, 54)
GPG/rok 113 18 000 21 889 24 000 17 600 12 000 18 500
Některé knihovny také nabízejí tzv. službu čtenářského konta on-line. Uživatel si pomocí
této individuální schránky na webu knihovny může zjistit seznam svých výpůjček, rezervací,
upomínek, stav svého finančního kreditu a provádět skrz něj další užitečné operace. Jedná se o pohodlný způsob, jak uživatel může zjistit potřebné informace, aniž by se musel s dotazem
obracet na osobu knihovníka. Tato možnost existuje také v KJM, kde si čtenáři mohou své
konto zkontrolovat dokonce i prostřednictvím webových stránek knihovny, nemusejí tedy
prakticky knihovnu z tohoto důvodu vůbec navštívit. YPLS nabízí též přístup ke čtenářskému
kontu přes počítač, pouze však v knihovní budově, na webových stránkách knihovny tato možnost neexistuje.
Výpočetní technika sloužící potřebám uživatelů je samozřejmou součástí vybavení moderních knihoven. Čtenáři ji mohou využívat i k činnostem, které s knihovnou nemusejí vůbec souviset. Jedná se především o práci na počítači, kdy je možno používat různé programy,
nejvíce Word a Excel. Tuto službu nejčastěji vyhledávají studenti a pracující, nemající
možnost přístupu k počítači jinde. Vyplývá to i z výsledků dotazníkového šetření, které jsem
prováděla v KJM (viz. kapitola 2.3). Technickou kvalitu počítačů hodnotí většina respondentů jako dostatečnou. V YPLS se potýkají s nepřizpůsobivým technickým stavem počítačů, zejména těch získaných v rámci projektu připojování se na Internet, People´s Network.
Elektronický katalog – přístupný uživatelům přímo v dané knihovně nebo prostřednictvím počítačových sítí, obsahuje informace o dokumentech dané knihovny. (http://hike.akpu118.lib.vutbr.cz) 13
46
Internet je také jednou z moderních služeb, která dnes láká návštěvníky do knihoven.
Zavádění Internetu do veřejných knihoven je možno financovat z nejrůznějších zdrojů (viz. kapitola 1.5). Tato služba je podporována zejména z důvodu přiblížit moderní informační
technologie širokému veřejnému využití a zvýšit tak informační gramotnost populace. Přístup
k Internetu nabízelo v roce 2003 víc jak 60 % českých knihoven, ve Spojeném království to bylo už téměř celých 100 %. V celé KJM je k dispozici 58 internetových stanic, v YPLS je to o 27 více.
Práce na počítači či využití Internetu však knihovny považují již za nadstandardní službu, tudíž je tato činnost zpoplatněna. Některé knihovny, zejména malé na vesnicích, však
nabízejí tuto službu zdarma. V KJM registrovaný uživatel zaplatí 20 Kč za hodinu práce na
počítači, včetně Internetu, což vyhovuje víc jak polovině dotazovaných respondentů, zbytek by si představoval poplatek nižší či žádný. Registrovaní čtenáři YPLS mohou denně využít 2
hodiny přístupu na Internet zdarma, poplatek za dobu delší je jim účtován stejně jako neregistrovaným uživatelům, a to 1 libra za půl hodinu práce na počítači.
Stále se rozvíjející technologie jsou přínosem nejen pro návštěvníky knihoven, ale jejich
výhody uvítají i zaměstnanci těchto institucí. Jedná se zejména o již dříve zmíněnou
technologii RFID. Při jejím zavedení knihovníci mohou věnovat čas dříve strávený nad
hledáním knihovní jednotky či zaznamenáváním výpůjček více uživateli samotnému. V KJM se o této převratné technologii prozatím nehovoří, stejně jako v celé České republice se
s jejím zavedením zatím nepočítá. V YPLS je naopak zavedení RFID technologie již součástí plánů do budoucna (33).
Internet a výpočetní technika dostupná v knihovnách však za pár let nemusí přitahovat tolik návštěvníků jako dnes. Přece jen tyto moderní nástroje směřují k tomu, aby byly brzy
samozřejmou součástí každé domácnosti a knihovny proto budou muset hledat nové oblasti, které zaujmou uživatele něčím novým. Jednou z těchto sfér může být dále zmíněné zpřístupnění elektronických zdrojů on-line.
47
4.2 Budovy knihoven Aby se knihovny mohly lépe adaptovat na měnící se trendy v oblasti knihovnictví, musejí mít
k tomu k dispozici také vhodné fyzické zázemí. Jedná se především o stav knihovních budov a vybavení jejich interiérů. Veřejné knihovny v České republice i ve Velké Británii se potýkají se špatným stavem knihovních budov. České knihovny jsou na tom o něco lépe, kdy
od roku 1992 bylo nově postaveno či zrekonstruováno více než 90 staveb a o polovinu vzrostl
počet studijních míst v knihovnách (35). Naopak např. jen v Anglii byla odhadnuta celková částka potřebná na opravy budov na 650 milionů liber (68). Mnoho tamních knihoven sídlí
v budovách postavených na počátku 20. století, některé i v budovách starších. Většina z nich
je ve špatném stavu a naléhavě vyžaduje opravy. Avšak snaha investovat do budov knihoven selhává, zejména z důvodu nedostatku financí na tuto oblast. Opravy a modernizace knihovní
budovy je také jedním z plánů YPLS, která zhodnotila celkové náklady potřebné na opravy na 240 tisíc liber (32). V budově Ústřední knihovny v Brně proběhla zásadní rekonstrukce
v letech 1998 – 2001
a celková částka, zahrnující i výdaje na interiérové a technické
vybavení, byla vyčíslena na 160 732 tis. Kč (36).
Knihovny by však neměly zapomínat ani na vhodné vybavení interiérů budov. Design by
měl být přizpůsoben různorodým potřebám uživatelů – práce na počítači, klidná studijní
místa, nerušený poslech hudby, snadné vyhledávání knih atp. Úzké prostory mezi regály a knihy umístěné v regálech těsně nad zemí mohou činit přístup ke knihám problematickým.
Také zvyšování objemu knihovního fondu může narážet na bariéry limitované kapacity prostor budovy. Stále častěji je také zdůrazňována role knihoven jako vzdělávacích a
informačních center. I k zastávání této funkce potřebují knihovny dostatečné a adekvátní prostory, stejně tak jako pro možnosti uspořádání výstav či přednášek, které jsou dnes běžnou součástí činnosti větších knihoven.
Interiéry i zevnějšek Ústřední knihovny v Brně hodnotí uživatelé velmi pozitivně, tento fakt
je zajisté způsoben nedávnou modernizací budovy. I když se zde najde i nedostatek, a to v podobě prostor Čítárny. Respondenti si v dotazníku nejvíce stěžovali na nedostatečný počet míst k sezení a špatnou ventilaci Čítárny. Vedení KJM bere tento problém na vědomí a do budoucna počítá s jeho řešením.
Také návštěvníci York Central Library shledávají fyzické zázemí knihovny jako velmi
dobré, avšak najdou se zde i tací, kteří jej hodnotí jako slabé . Přece jen budova i interiéry 48
z roku 1927 mohou působit poněkud zastaralým dojmem, především mladší uživatelé mohou očekávat modernější vybavení knihovny.
Možnost jak přilákat do knihovny širokou veřejnost může být viděna i ve strategickém umístění této instituce. Zajisté nejlepší poloha knihovny je v centru obce, což je případ KJM i
YCL. Existují však i případy, kdy je knihovna součástí supermarketu, hotelu či kavárny.
Např. knihovna New Arena Park Library sídlí v budově největšího supermarketu Tesco v Evropě, a to v britském Coventry. Rozsah její otvírací doby 60 hodin týdně patří k nejdelším ve Velké Británii (58). Informace o podobném netradičním umístění veřejné
knihovny v České republice jsem nikde nenalezla.
Také již dříve zmíněné pojízdné knihovny mohou představovat možnost, jak dopravit
knihovní službu co nejblíže občanům. Ve Velké Británii je tato služba široce rozšířena a „knihovny na kolečkách“ představují až 14 % z celkového počtu knihoven. V českých zemích byl tento trend více patrný v 50. letech, avšak dnes existují v České republice pouze 2 pojízdné knihovny, obě v Praze.
4.3 Konkurence médií Veřejné knihovny musejí také v posledních letech stále více čelit zvýšené konkurenci dalších
možností jak získávat informace, aby si tak i do budoucna obhájily své postavení ve společnosti. Dříve občané hledající určitá data zamířili rovnou do knihovny. Dnes návštěvě knihovny často předchází vyhledávání na Internetu, zejména u mladší generace. Tento fakt
může znamenat snižující se počet návštěvníků jdoucích do knihovny právě za tímto účelem,
když nebereme v úvahu možnost využít Internet v knihovně. Nicméně pomocí rešerší 14 v různých Internetových vyhledávačích lze sice získat velké množství odkazů obsahující
klíčové slovo, avšak jedná se o málo kvalitní informace. Navíc nalézt na síti vhodné údaje
někdy zabere mnoho času, než se k nim „proklikáme“ skrz množství neužitečných odkazů. Prostředí WWW znesnadňuje efektivní vyhledávání svou obsáhlostí (červen 2004 – přibližně
52 milionů serverů (51), obsahovou a formátovou pestrostí, absencí sémantického
(významového) popisu a nízkou strukturovaností. Tato „infoobezita“ může naopak představovat pro knihovny příležitost. Výsledkem rešerší vypracovaných profesionálním
Rešerše – proces vyhledávání informací o určité problematice na základě zadaného rešeršního dotazu. Pojem také označuje výsledný soupis vyhledaných informací. Výsledkem vyhledávání mohou být plné texty dokumentů, konkrétní data, fakta parametry, ale také bibliografické záznamy dokumentů. 14
49
knihovníkem jsou odkazy na sice menší množství zdrojů, ale zato kvalitních. Výhodou je také
ušetřený čas pro uživatele. Pro knihovníka je však tato práce časově a odborně náročná, a proto se tyto speciální služby s vysokou přidanou hodnotou provádějí za úplatu. V KJM stojí hodina práce rešeršéra 100 Kč, v britských knihovnách se sazby pohybují okolo 13 liber za hodinu. Tato ne sice nejmladší služba knihoven pro ně může znamenat možnost, jak v boji
s vyhledáváním na Internetu obstát. Avšak je zapotřebí učinit tuto službu dostupnější širšímu počtu uživatelů, co se zejména výše poplatku za ni týče.
Konkurent v podobě knihkupectví může být jedním z důvodů poklesu návštěvnosti a výpůjček knihoven, zejména v britských knihovnách. V posledních letech dochází v celém
Spojeném království k výraznému snižování cen knih, kdy veřejnost si více knih nakupuje a
méně půjčuje v knihovnách. Důvodem, proč si lidé vyberou knihu spíše v obchodě než v knihovně, je také špatný výběr v knihovnách. Těmto institucím nedovoluje množství
finančních zdrojů pružný nákup aktuálních materiálů v dostatečném počtu exemplářů.15 Tabulka č. 15: Vývoj cen knih ve Spojeném království a České republice Roky 1989 1990 1995 2001 2005
Průměrné ceny knih
ČR v CZK 56 60 140 234 236
Pramen: International Library Statistics (49)
UK v GPB 8,3 8,68 9,39 8,2 7,79
V České republice tato situace na základě statistických dat tak nepříznivě nevypadá, právě
naopak (viz. Tabulka č. 16). Za poslední roky dochází sice k mírnému, ale růstu návštěvnosti i výpůjček. Snad proto, že u nás je stále „levnější“ si knihu půjčit v knihovně, než koupit v knihkupectví. Situaci potvrzuje i vývoj ukazatelů v Knihovně Jiřího Mahena v Brně.
Např. YPLS vydalo v roce 2004 na nákup nových knihovních jednotek pouhých 8,4 % z celkových výdajů, v 80. letech bylo normou až 17 %. Podobně v KJM činí podíl financí vynaložených na knihovní zásobu jen 7,2 % z celkových výdajů. (49) 15
50
Tabulka č. 16: Vývoj návštěvnosti a výpůjček knihoven v ČR a UK Roky
Návštěvnost na obyvatele
1999 2000 2001 2002 2003
ČR 1,7 1,8 1,8 1,9 2
UK
5,9 5,6 5,5 5,5 5,5
Pramen: International Library Statistics (49)
Výpůjčky na obyvatele ČR 6,8 6,9 6,8 6,9 7
UK
7,3 6,8 6,4 6,1 5,7
Veřejné knihovny musejí také v posledních letech stále více čelit zvýšené konkurenci ze strany stále rozšiřujících se možností trávení volného času. Vliv má také množství času
věnovaného práci. Jak se úspěšně postavit tomuto nepříznivému trendu? Knihovny mohou např. poskytnout některou místnost v budově skupinkám veřejnosti k různým volnočasovým
aktivitám. Pro uspokojení potřeb pracujících občanů, kterým nezbývá čas na návštěvu knihovny, na sebe mohou knihovny převzít částečně podobu tzv. virtuální instituce (viz kapitola č. 4.6).
Knihovny by však měly také pravidelně zjišťovat aktuální potřeby svých uživatelů, např. prostřednictvím anonymních dotazníků. Jinak může nedostatečná zpětná vazba od uživatelů způsobit, že knihovny zaměří své cíle jiným směrem, než očekávají jejich čtenáři a ti jsou pak
přetaženi konkurenčními médii. Na webových stránkách KJM mohou uživatelé vyjádřit své
názory a návrhy v on-line Návštěvní knize. YPLS využívá ke zjišťování názorů svých návštěvníků tzv. Questions Cards. Jedná se o papírové kartičky, na které mohou uživatelé
anonymně napsat své připomínky a zanechat je v knihovně. Avšak zjištění potřeb čtenářů těmito formami je závislé na ochotě uživatelů svůj názor takto sdělit.
4.4 Marketing ve veřejných knihovnách Dříve zvyšování povědomí uživatelů o své činnosti veřejné knihovny nevěnovaly tolik
pozornosti. Nebylo toho třeba, neboť existovalo jen málo alternativ dostupnosti zdrojů pro širokou veřejnost. Nyní si však i knihovny musejí vydobývat své postavení v informačním průmyslu, k přežití v konkurenci jim může pomoci dobře pojatý marketing.
Knihovnické a informační služby by měly být kvantitativně i kvalitativně uspokojivé jak pro stávající, tak potenciální uživatele. Na pravidelného čtenáře knihovny může pozitivně 51
zapůsobit vkusná výzdoba interiérů, vyhovující výpůjční doba, možnost využít donáškové
služby nebo bibliobusů k půjčování mimo knihovnu či různé doplňkové služby. Zóna klidného posezení s občerstvením, vyvěšení jízdních řádů MHD, nástěnka aktualit, skříňky
pro odkládání zavazadel a další možnosti znamenají vytvoření příjemného a pohodlného prostředí knihovny, do kterého se uživatel rád vrací.
Ke zvýšení povědomí o své činnosti mohou knihovny využít nejrůznější možnosti. Od
informačních letáčků umístněných přímo v knihovně, vylepených na různých místech v obci
nebo umístěných v dopravních prostředcích, až po reklamu v tisku, rádiu či na Internetu. Také vlastní webové stránky knihovny se dnes považují za samozřejmost, v roce 2003 je mělo
v České republice 392 knihoven. Údaj o počtu britských knihoven vlastnící webové stránky se mi nepodařilo zjistit. Nestačí však webové stránky jen „mít“, ale záleží i na kvalitě informací
na nich dostupných. Webové stránky KJM např. obsahují téměř všechny dostupné informace
o knihovně, včetně takových dokumentů jako jsou výroční zprávy. Na webu YPLS takové informace nenajdeme, stejně jako další důležité údaje.
Nabídky vyřazených knih prostřednictvím webových stránek knihovny či oznámení e-
mailem jednotlivým uživatelům o novinkách, změnách či akcích knihovny patří též
k moderním službám veřejných knihoven upozorňujících tak na své aktivity. KJM ani YPLS
však dosud tyto možnosti nenabízejí. Avšak v KJM by službu oznámení e-mailem uvítala a využívala polovina respondentů dotazníkového šetření.
Jisté plus pro knihovnu hraje také dobré jméno takovéto instituce. K jeho získání může
knihovně pomoci např. každoročně udílené ocenění „Knihovna roku“, které se podařilo získat i Knihovně Jiřího Mahena v roce 2004, a to v kategorii informační počin. YPLS žádné podobné ocenění dosud nezískala.
4.5 Spolupráce knihoven a dalších institucí Spolupráce se vzdělávacími, kulturními a zájmovými organizacemi v dané lokalitě je dnes
nezbytnou součástí činnosti veřejných knihoven. Tato přispívá k rozšíření a zkvalitnění
informačních a knihovnických služeb odpovídajících přáním a požadavkům uživatelů knihoven.
52
Spolupráce se vzdělávacími institucemi posiluje a upevňuje funkci veřejných knihoven
v procesu celoživotního vzdělávání občanů a rovněž tak přispívá i k výchově trvalých uživatelů. Tento druh spolupráce je zahrnut i v činnosti KJM a YPLS. Knihovna Jiřího Mahena v Brně neustále prohlubuje spolupráci s brněnskými mateřskými, základními i
středními školami, např. se základní školou Hlinky pro nevidomé děti. Také YPLS spolupracuje s místními vzdělávacími institucemi, např. se střední školou v New Earswicku.
Také spolupráce s paměťovými institucemi, především s muzei a archivy, je vhodnou
formou kooperace na lokální úrovni. Zejména je výhodná spolupráce výše uvedených institucí z důvodu uchování informací o místní historii, neboť muzea a archivy jsou stejně jako knihovny paměťové instituce a řeší podobné problémy. V České republice je to např. projekt „Chrudimsko digitálně“, podpořený MK ČR, – spolupráce Městské knihovny v Chrudimi a
Albertiny icome Praha, s. r. o.16 s cílem digitalizace publikací o Chrudimi a okolí. Za Velkou Británii lze uvést „Histories First Hand“, společný projekt londýnského muzea, Lewisham
Local Studies and Archive Service a knihovny v Lewishamu.
KJM spolupracuje např.
s brněnským Muzeem romské kultury, YPLS s místním York Museums Trust a York Minster Archives.
Ke smysluplnému trávení volného času s přihlédnutím k zájmům, věku i vzdělání občanů
přispívá spolupráce knihoven se zájmovými a dalšími organizacemi. Především se jedná o kluby důchodců, Červený kříž, spolky zahrádkářů atd. KJM spolupracuje např. s místním klubem seniorů, Nezávislým sociálně ekologickým hnutím – NESEHNUTÍ Brno a mnoha
dalšími organizacemi. YPLS rozvíjí spolupráci v této sféře např. s Readers Groups, York Camera Club a York Youth Theatre.
Zajímavá a účelná by mohla být také spolupráce veřejných knihoven s úřady práce. Příkladem může jít projekt partnerství v Jihočeském kraji, kde od roku 2001 spolupracují
úřady práce s knihovnami. Úřad práce podporuje projekt finančně. Knihovna je pak tou
institucí, která poskytuje vzdělávání, především v podobě rekvalifikačních kurzů pro uchazeče o práci (122).
Tato soukromá společnost nabízí on-line informace v elektronické podobě. Jedná se převážně o české a slovenské odborné tituly, které jsou také vydávány také v podobě CD-ROMů. Profil společnosti dostupný z: http://www.aip.cz/profil.php 16
53
Spolupráce knihoven s institucemi nejrůznějšího zaměření nezřídka vede k propojení knihoven s životem obce a jednotlivých komunit, což je základem pro vybudování tzv. informačního a komunitního centra obce. Takováto knihovna může být koncipována jako víceúčelové
centrum
celoživotního
vzdělávání
otevřené
především
dlouhodobě
nezaměstnaným, osobám s nízkou kvalifikací a dětem či mládeži ohroženým sociální exkluzí.
Svými aktivitami, mezi něž mohou patřit např. kursy pro podporu informační gramotnosti, vzdělávací bloky pro přípravu k budoucí profesi, komunitní programy pro volný čas aj.,
mohou knihovny usilovat o opětovné začlenění těchto znevýhodněných skupin do společnosti a na trh práce. Podmínkou pro dobré fungování knihovny jako informačního a komunitního
centra obce je znalost zájmů a potřeb uživatelů knihovny, zejména sociálně znevýhodněných
skupin obyvatel. Knihovna Jiřího Mahena v Brně i York Public Library Service tuto funkci, být informačním a komunitním centrem obce, již částečně plní.
4.6 Virtuální knihovna Existují úvahy, a také již dnes se některé knihovny tímto směrem ubírají, že za několik desítek let budou knihovny zastávat
funkci tzv. „digitálních institucí“. Knihovny, které
zůstanou pouze u nabídky výpůjční služby v klasické „papírové“ podobě, pohltí konkurence. Základem těchto virtuálních knihoven budou plné texty v elektronické podobě, kdy už dnes
mnoho knihoven nejen nakupuje, ale i převádí tištěné, zejména starší, materiály do této formy. Tyto služby mohou knihovny svým uživatelům nabízet kompletně on-line na Internetu, musejí však zajistit, aby se k placeným zdrojům dostali pouze oprávnění uživatelé.
Motivací pro zpřístupňování děl v elektronické podobě je jednak její relativní finanční i
prostorová nenáročnost, ale hlavně pohodlí pro čtenáře, dostupnost odkudkoliv a kdykoliv, nezávislost na fyzickém místě a na otvíracích hodinách. Extrémní, ale ne nemožnou situaci
předpovídá dokument „A Vision. The Public Library Service in 2015“ (52). Podle ní uživatel
nebude muset fyzicky do knihovní budovy vůbec vstoupit, celá obsluha proběhne pomocí výpočetní techniky. Čtenář si bude moci veškerá vybraná díla číst v elektronické podobě. Na
jednu stranu je tento fakt argumentován tím, že člověk, který nikdy nenavštívil knihovnu bude
chudší o jakousi obohacující atmosféru knihovny. Avšak virtuální knihovna fungující 24 hodin denně může skutečně naplnit poslání knihoven, a to obsloužit celou společnost.
54
Shrnutí
Z výše uvedeného přehledu nelze jednoznačně říci, že by na tom byla některá vybraná země z hlediska přizpůsobování se moderním trendům lépe. Na první pohled by se možná zdálo, že
Velká Británie, avšak kdybychom přisoudili váhu jednotlivým ukazatelům, začali bychom
pochybovat. Přístup k Internetu má sice celých 100 % britských knihoven, začíná se zde
zavádět i do budoucna propagovaná technologie RFID, avšak tyto moderní služby je těžké nabízet v zastaralých knihovních budovách. Špatný technický stav budov se jeví jako
nevhodný zejména pro moderní RFID technologii. Tento problém také sužuje York Public Library Service, o které jsem si zpočátku myslela, že by mohla jít příkladem brněnské Knihovně Jiřího Mahena. Opak se však ukázal být pravdou. Nejen, že KJM sídlí v moderní
budově s příjemnými prosvětlenými interiéry, ale také vlastní on-line katalogy a výpočetní techniku dostatečného technického stavu. Naproti tomu YCL již na první pohled budí dojem
knihovny „z počátku minulého století“, tmavé prostory a zastaralé vybavení uvnitř budovy
tento fakt jen potvrzují. Pouze jeden on-line katalog musí být pro návštěvníky knihovny absolutně nedostačující a nepřizpůsobivý technický stav počítačů také není nejlepší
podmínkou pro to stát se „knihovnou 21. století“. Avšak musíme brát v potaz, že každá instituce prošla odlišným historickým vývojem a možnosti její činnosti jsou i dnes do jisté míry předurčeny lokálními kulturními i politickými podmínkami.
55
ZÁVĚR Knihovny hrají důležitou roli ve společnosti již více jak dva tisíce let. Prošly dlouholetým
vývojem a zaměření jejich služeb zejména vlivem technického pokroku začíná nabývat jiné
podoby. Cílem mé diplomové práce bylo podat přehled o současné situaci českého a britského
knihovnictví včetně možností financování a provést komparaci moderních trendů v obou zemích.
V první kapitole jsem se zaměřila na základní charakteristiky a podmínky fungování
vybraného oboru v České republice a Velké Británii. Značný rozvoj českých a britských veřejných knihoven na počátku 20. století přerušila finanční krize a následně i druhá světová
válka. Britské knihovnictví ještě zažilo v 60. letech svou „zlatou dekádu“, na rozdíl od českých knihoven sužovaných v té době socialistickým idealismem. Dnes v oblasti
knihovnictví obou zemí, ač finančně podporovaném z různých zdrojů, dochází ke snižování
podílu výdajů na nákup knihovního fondu, knihovníci jsou neadekvátně platově ohodnoceni a nejmenší knihovny mají problém adaptovat se na vývojové změny oboru.
Problematice, jak a jakým moderním trendům se musejí veřejné knihovny přizpůsobovat, byla
věnována čtvrtá kapitola. Jako podklad pro zjištění posloužil rozbor činnosti a spokojenosti
uživatelů Knihovny Jiřího Mahena v Brně a York Public Library Service v Yorku, jakožto vybraných zástupců jednotlivých zemí. Na základě analýzy a zároveň komparace novodobých trendů českého a britského knihovnictví jsem došla k následujícím závěrům. Činnost veřejných knihoven je za posledních patnáct let nejvíce ovlivněna rozvojem ICT technologií
a dnes již široce využívaným informačním zdrojem, který představuje Internet. Pomocí nich je usnadňována práce zaměstnanců knihoven, ale jejich výhody vítají i samotní čtenáři. KJM i
YPLS nabízejí svým uživatelům mimo jiné možnost využít čtenářské konto, Internet i práci na počítači v různých programech. Co se týče elektronického katalogu, usnadňujícího vyhledávání knihovních jednotek, ten vlastní YPLS pouze jeden, na rozdíl od 52 on-line
katalogů v KJM. V počtu Internetových stanic je na tom lépe naopak YPLS. K Internetu je ve Velké Británii již připojeno celých 100 % veřejných knihoven, v České republice je to více
jak 60 %. Co se týče ukazatelů výpůjček a návštěvnosti, z tohoto pohledu vypadá situace příznivěji pro české knihovny, které zaznamenávají jejich růst. Stejné statistiky se v britských knihovnách se ubírají opačným směrem. Vliv na tento trend mohou mít rostoucí či klesající
ceny knih v knihkupectvích, ale i špatný fyzický stav budov knihoven, což je případ
především Velké Británie. Také York Public Library Service může mít do budoucna 56
problémy se zaváděním převratné RFID technologie, pokud se jí nepodaří provést nutnou rekonstrukci ústřední budovy.
Aby si knihovny udržely i nadále spokojené uživatele, což vyplývá z provedených dotazníkových šetření, musejí se přizpůsobovat i dalším trendům. A to stát se vzdělávacími a
informačními centry, čelit zvyšující se konkurenci vhodně pojatým marketingem, včetně
dobře koncipovaných webových stránek, a také vytvořit vhodné podmínky pro své budoucí pojetí – virtuální knihovnu. Stát se digitálními institucemi však znesnadňuje českým i
britským knihovnám několik nepříznivých faktů. Zejména nízký plat pracovníků knihoven nemotivuje zůstávat v knihovnickém povolání, což je problém obou zemí. Knihovnictví
Velké Británie se stále ještě řídí legislativou z roku 1964, která nezohledňuje současné podmínky. Problematické je také pojetí práva na veřejné půjčování, což se týká i dnes stále zvyšujícího se počtu dokumentů v elektronické podobě.
57
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj procentního růstu vybraných ukazatelů v letech 1926 – 1993 (ČR)............. 13
Graf č. 2: Vývoj procentního růstu vybraných ukazatelů v letech 1965 – 2000 (Anglie) ....... 14 Graf č. 3: Vývoj výdajů na veřejné knihovny a HDP v letech 1965 – 2000 (Anglie) ............. 20 Graf č. 4: Průběh připojování knihoven k internetu v ČR a UK v % ..................................... 24
Graf č. 5: Procentní růst stavu profesionálních knihovníků v ČR a UK v letech 1997 - 2004 25
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Vývoj počtu knihoven a nákladů na knihovní fond v ČR a UK........................ 15
Tabulka č. 2: Výdaje veřejných rozpočtů ČR vykazované na knihovnickou činnost v tis. Kč 19 Tabulka č. 3: Vybrané statistické údaje KJM za léta 2000 - 2004 ......................................... 27 Tabulka č. 4: Přehled financování KJM za rok 2004 v Kč .................................................... 28 Tabulka č. 5: Základní charakteristiky uživatelů KJM v % ................................................... 29
Tabulka č. 6: Vybrané otázky a odpovědi dotazníkového šetření Ústřední knihovny ............ 31 Tabulka č. 7: Plnění standardu VKIS za rok 2004................................................................. 33
Tabulka č. 8: SWOT analýza KJM ....................................................................................... 34 Tabulka č. 9: Financování YPLS v tis. liber za vybrané roky................................................ 37
Tabulka č. 10: Základní charakteristiky uživatelů YPLS v % ............................................... 38
Tabulka č. 11: Vybrané otázky a odpovědi dotazníkového šetření YPLS.............................. 40
Tabulka č. 12: Plnění PLSS York Public Library Service za období 2004/05........................ 41
Tabulka č. 13: SWOT analýza YPLS ................................................................................... 42 Tabulka č. 14: Platové ohodnocení zaměstnanců knihoven v roce 2004................................ 46 Tabulka č. 15: Vývoj cen knih ve Spojeném království a České republice ............................ 50 Tabulka č. 16: Vývoj návštěvnosti a výpůjček knihoven v ČR a UK .................................... 51
58
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY MONOGRAFIE 1.
CEJPEK, J., HLAVÁČEK, I., KNEIDL, P.: Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha: Karolinum, 1998, 192 s., ISBN 80-7184-163-3
2.
3.
KNEIDL, P.: Z historie evropské knihy – po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1.
vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989, 142 s. ISBN 80-205-0093-6
KUBÍČEK, J.: Knihovny současnosti, Brno: Sdružení knihoven ČR, 1998, 222 s.
ISBN 80-86249-01-8
4.
REKTOŘÍK, J. a kol.: Ekonomika veřejného sektoru, Brno: MU ESF, 2001, 258 s.
5.
STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. a kol.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1. vyd.
6.
ŠPAČEK, D., ŠPALEK, J.: Informační systémy ve veřejném sektoru. 1. vyd. Brno:
ISBN 8021025506
Brno: Computer Press, 1998, 214 s. ISBN 80-7226-112-26
MU ESF, 2004, 138 s. ISBN 80-210-3503-X
SERIÁLOVÉ PUBLIKACE 7. BATT, CH., Investování do znalostí, Čtenář, 2005, roč. 57, č. 10., Kladno: SVK, ISSN 0011-2321
8. BROŽEK, A.: Stav domácích webových stránek veřejných knihoven na konci roku 2004, Čtenář, 2005, roč. 57, č. 2, Kladno: SVK, ISSN 0011-2321
9. HOUŠKOVÁ, Z.: Platové podmínky pracovníků knihoven v roce 2003 a 2004, Čtenář, 2005, roč. 57, č. 11., Kladno: SVK, ISSN 0011-2321 59
10. JELÍNKOVÁ, L, HUTAŘ., J.: Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004, Čtenář, 2005, roč. 57, č. 2, Kladno: SVK, ISSN 011-2321
11. JURNÍKOVÁ, J.: Nová role obcí a krajů ve vztahu ke knihovnám, Veřejná správa, 2000, č. 21, Praha: MV ČR, ISSN 0027-8009
12. KŘIVÁ, E., Čtyři druhy marketingu v knihovnické praxi, 2. část, Čtenář, 2005, roč. 57, č. 2, Kladno: SVK, ISSN 011-2321
13. NEJEZCHLEBOVÁ, J.: Koncepce rozvoje veřejných knihovnických a informačních
služeb v JMK na léta 2005 – 2010, Duha, 2005, roč. 19, č. 1, Brno: MZK, ISSN 0862-
1985
14. PELLAR, Š., Co je to public lending right?, Čtenář. 2005, roč. 57, č. 9. ISSN 0011-2321 15. POKORNÝ, J.: Budování portálů knihoven, Čtenář, 2005, roč. 57, č. 5, ISSN 0011-2321 16. RICHTER, V.: Budou všechny knihovny připojeny k internetu?, Čtenář , 2005, roč. 57, č. 3, Kladno: SVK, ISSN 0011-2321
17. RICHTER, V.: Veřejné knihovny a reforma státní správy a samosprávy, Veřejná správa, 2000, č. 24, Praha: MV ČR, ISSN 0027-8009
18. SKOLKOVÁ, L., Současná situace v anglickém veřejném knihovnictví. Ikaros. 2004, roč. 8, č. 3. ISSN 1212-5075.
19. STREIT, V.: Spojené království: Systém veřejných knihoven, Veřejná správa, 2004, č. 40, Praha: MV ČR, ISSN 0027-8009
20. ŠIMSOVÁ, S., Sylva Šimsová odpovídá z Anglie, Čtenář. 2005, roč. 57, č. 9., Kladno: SVK, ISSN 0011-2321
60
21. ŠIMSOVÁ, S.: Sylva Šimsová odpovídá z Anglie, Čtenář, 2005, roč. 57, č. 12, Kladno: SVK, ISSN 0011-2321
22. ŠIMSOVÁ, S.: Sylva Šimsová odpovídá z Anglie, Čtenář, 2005, roč. 57, č. 5, Kladno: SVK, ISSN 0011-2321
23. ŠIMSOVÁ, S.: Sylva Šimsová odpovídá z Anglie, Čtenář, 2001, roč. 53, č. 12, Kladno: SVK, ISSN 0011-2321
24. ŠIMSOVÁ, S.: Sylva Šimsová odpovídá z Anglie, Čtenář, 2002, roč. 54, č. 2, Kladno: SVK, ISSN 0011-2321
25. ŠIMSOVÁ, S.: Sylva Šimsová odpovídá z Anglie, Čtenář, 2004, č. 7/8, Kladno: SVK, ISSN 0011-2321
LEGISLATIVA A DOKUMENTY 26. Kodex etiky českých knihovníků. 2004, SKIP, Dostupné z: http://skip.nkp.cz/CoKodex.htm
27. Library Position Statement 2004, City of York Council, Dostupné z: http://www.york.gov.uk/libraries/PositionStatement_2004.pdf
28. Lifelong Learning and Leisure Plan 2005 - 2008 , 2005, City of York Council 29. Metodický pokyn MK k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území ČR. 2005, Praha, MK ČR
30. Roční výkaz o knihovně za rok 2004, Kult (MK) 12-01, KJM, MK ČR 31. Service Asset Management Plan 2005-2010. City of York Council 32. Service Improvement Plan for 2005 - 2006, 2005, City of York Council 61
33. The Council´s Library Services - Libraries Scrutiny Draft Report, 2005, City of York Council
34. Usnesení vlády ČR ze dne 7. července 2004, č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010, MK ČR, Dostupné z: www.mkcr.cz/article.php?id=1033
35. Výroční zpráva KJM v Brně za rok 2001, 2002, KJM, Dostupné z: http://www.kjm.cz/doc/2001.doc
36. Výroční zpráva KJM v Brně za rok 2002, 2003, KJM, Dostupné z: http://www.kjm.cz/doc/2002.doc
37. Výroční zpráva KJM v Brně za rok 2003, 2004, KJM, Dostupné z: http://www.kjm.cz/doc/2003.doc
38. Výroční zpráva KJM v Brně za rok 2004. 2005, KJM, Dostupné z: http://www.kjm.cz/doc/2004.doc
39. Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). 257/2001 Sb., Dostupný z:
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm 40. Zřizovací listina KJM v Brně. 2000, Dostupné z: http://www.kjm.cz/doc/zrizovacilistina.doc
WEBOVÉ ZDROJE 41. BROŽEK, A., Společné projekty knihoven, muzeí a archivů pro uchování informací o místní historii, , [on-line]. c2002, [2006-04-04], Dostupné z:
http://www.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/skip/KonfArchivy02.htm
62
42. CEJPEK, J.: Prestiž knihovnického povolání, , [on-line]. c2004, [2005-11-04], Dostupné z: http://skip.nkp.cz/valHro800/prez/Cejpek.doc, 2004
43. CIPFA: Digest of Welsh Statistics from CIPFA and Society of County Treasurers, , [online]. c2001, [2006-01-04] Dostupné z:
http://www.wales.gov.uk/keypubstatisticsforwales/content/publication/compendia/2001/hi storical/dwhs-ch13/dwhs13-3.xls
44. CREASER, C., MAYNARD, S., WHITE, S,: LISU Annual Library Statistics 2005:
Featuring trend analysis of UK public and academic libraries 1994-2004, [on-line]. c2005, [2006-02-2]. Dostupné z:
http://www.lboro.ac.uk/departments/dils/lisu/downloads/als05.pdf. 45. DCMS: Framework for the Future: Libraries, Learning and Information in the Next Decade, [on-line]. c2003, [2005-12-07], Dostupné z:
www.culture.gov.uk/global/publications/archive_2003/framework_future.htm 46. DCMS: Public Library Byelaws, , [on-line]. c2004, [2006-02-12], Dostupné z: http://www.culture.gov.uk/about_dcms/
47. DCMS, Public Library Service Standards, [on-line]. c2001, [2006-02-12] Dostupné z: http://www.culture.gov.uk/NR/rdonlyres/2374D642-E0E0-40BF-8BE4-
F12047103DBE/0/PUBLICLIBRARYSERVICESTANDARDSFINAL1OCTOBER.pdf 48. FUEGI, D., JENNINGS M.: International library statistics: trends and commentary based on the Libecon data, [on-line]. c2004 [2006-02-3]. Dostupné z: http://www.libecon.org/pdf/InternationalLibraryStatistic.pdf
49. HOCH, I.: Přehled vybraných ukazatelů některých sítí knihoven v ČR od r. 1993, , [online]. c2005, [2005-12-04], Dostupný z:
http://knihovnam.nkp.cz/sekceno.php3?page=05_St/Statistika2.htm 50. JELÍNEK, J.: Využití WWW jako efektivního informačního zdroje, [on-line]. c2004, [2005-11-04], Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/1754 63
51. LASERFOUNDATION: Libraries: A Vision – The Public Library Service in 2015, , [online]. c2005 [2005-12-05], Dostupné z:
http://www.futuresgroup.org.uk/documents/the%20public%20library%20service%20in% 202015.pdf
52. LUXOVÁ, J.: K měření výkonů a stanovení kvality práce v knihovnách, [on-line]. c2000, [2005-11-02], Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0002-3/0002-3060.html
53. MARVANOVÁ, E.: Závěry z analýzy věkové, vzdělanostní a mzdové struktury
pracovníků knihoven v ČR v roce 2003 a 2004 a srovnání se stavem roku 1998, [on-line], c2005, [2006-01-01], Dostupný z: http://ikaros.cz/Clanek.asp?ID=200510017
54. MK ČR: Veřejné informační služby knihoven, , [on-line]. c2005, [2006-03-04, Dostupné z: http://visk.nkp.cz/
55. MLA: Users and Non-Users of Museum, Libraries and Archives, [on-line]. c2004 [200602-3]. Dostupné z: http://www.mla.gov.uk/resources/assets//I/id630rep_pdf_4918.pdf
56. MORE, N.: Public Library Trends , [on-line]. c2003, [2006-03-4], Dostupné z: http://www.acumenuk.co.uk/papers/public_library_trends.php
57. NEWS: New Library Located in Tesco Superstore, , [on-line]. c2005, [2006-03-04],
Dostupné z: http://www.managinginformation.com/news/content_show_full.php?id=4091
58. NIVNICKÁ, L.: Spolupráce knihovny ve velkém městě, , [on-line]. c2004, [2006-04-4] Dostupné z: http://skip.nkp.cz/valHro800/valPro.html
59. NK ČR: Statistika kultury - Knihovny, , [on-line]. c2003, [2005-12-06], Dostupné z: http://www.ipos-mk.cz/download/modrysesit2003/knihovny03.pdf
60. NOVOTNÝ, O.: Problematika zavádění nové technologie 3M RFID do knihoven v České
republice, , [on-line]. c2005, [2006-04-4], Dostupný z: http://www.akvs.cz/akp-2005/17-
novotny.pdf
64
61. PĚTA, J: Jak vznikly a k čemu jsou standardy VKIS, [on-line]. c2005, [2006-02-02]. Dostupné z: http://unas.svkhk.cz/tiskclanku.asp?id=551
62. POLL, R.:, Measuring quality: international guidelines for performance measurement in academic libraries, [on-line]. c2000, [2005-11-02], Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0002-3/0002-3077.html
63. RICHTER, V.: Do knihovny po Internetu, na Internet do knihovny, , [on-line]. c2005,
[2005-12-4], Dostupné z: http://www.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/skip/BMI2002.htm
64. RICHTER, V.: Plusy a minusy spolupráce – aktuální otázky českého knihovnictví. [online]. c2004, [2006-01-23]. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/valHro800/valPro.htm,
65. RICHTER, V., Projekt benchmarking knihoven, , [on-line]. c2004, [2006-02-02],
Dostupný z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Odb/Benchmarking.htm
66. RICHTER, V.: Měření kvality činnosti veřejných knihoven, , [on-line]. c2005, [2006-034], Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/docs/Pardubice/RichterMereni.ppt#300
67. THE HOUSE OF COMMONS: Public Libraries Report of Session 2004-05, [on-line]. c2005, [2006-03-02]. Dostupné z:
http://www.publications.parliament.uk/pa/cm200405/cmselect/cmcumeds/81/81i.pdf 68. UHLÍŘ, Z.,: Informační technologie – kulturní dědictví – virtuální instituce, [on-line]. c2003, [2006-04-04], Dostupné z: http://www.aib.sk/infos/infos2003/06.htm
69. WHITE, S.: Public Library Materials Fund and Budget Survey 2004-2006, [on-line]. c2005, [2006-02-3]. Dostupné z:
http://www.lboro.ac.uk/departments/dils/lisu/downloads/matfund04-06.pdf 70. ZAJÍČKOVÁ, A., Spolupráce Úřadu práce s knihovnami, , [on-line]. c2004, [2006-0404], Dostupné z: www. Ikaros.cz/node/1754
65
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Programy podpory MK ČR
Příloha č. 2: Další vybraná legislativa a dokumenty pro oblast knihovnictví Příloha č. 3: Pojízdné a jinak mobilní knihovny
Příloha č. 4: Poplatky za služby – KJM a YPLS
Příloha č. 5: Sylva Šimková odpovídá z Anglie – RFID Příloha č. 6: Dotazník Ústřední knihovny
66
Příloha č. 1, list 1
PROGRAMY PODPORY MINISTERSTVA KULTURY ČR •
Program podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven
Program podpory jejich zajištění byl schválen vládou ČR v roce 2002. Finanční prostředky na výkon RF knihoven lze poskytnout provozovateli krajské knihovny z rozpočtu kraje do rozpočtu příspěvkové organizace kraje (krajské knihovny) nebo provozovateli pověřené knihovny v kraji, na kterou byl výkon RF přenesen, z rozpočtu kraje do rozpočtu obce. Výši finančních prostředků na zajištění RF knihoven v příslušném kraji a její další rozdělení každoročně navrhuje krajská knihovna ve spolupráci s příslušným orgánem kraje, po projednání s pověřenými knihovnami. Při rozdělení finančních prostředků na zajištění RF knihoven se vychází z rozsahu a obsahu RF, které pověřené knihovny vykonávají. Přihlíží se k regionálním rozdílům a cílům stanoveným koncepcí rozvoje VKIS v kraji. Po dobu svého krátkého působení, od roku 2002, umožnil tento program výrazně stabilizovat síť knihoven v malých obcích a přispěl k rozvoji rozsahu a kvality VKIS na venkově.
Tabulka č. 1
Financování Programu podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven v letech 2002 – 2004 (v tis. Kč) Rok
Částka
2002 2003 2004 zdroj: Koncepce ČR
•
92.000 129.600 129.600
Program Veřejné informační služby knihoven (VISK)
Program VISK byl zahájen v roce 2000 a je realizován v devíti specializovaných podprogramech. Ve všech podprogramech bylo započato řešení dílčích projektů, ale vzhledem k tomu, že došlo k redukci financování programu na 55 % plánované částky, dochází ke zpoždění v naplnění stanovených cílů. Základním cílem programu je inovace veřejných informačních služeb knihoven na bázi informačních a komunikačních technologií (ICT), zejména urychlení napojení knihoven na Internet a tím jejich uživatelům otevřít elektronický přístup k fondům. Veřejné služby knihoven se orientují zejména na poskytování veřejně přístupných míst s kvalifikovanou obsluhou a vybavených ICT, podporu celoživotního vzdělávání a uspokojování kulturních potřeb občanů, zpřístupnění informací z oblasti veřejné správy, poskytování informací na podporu cestovního ruchu, venkova, podnikání, právního vědomí, nezávislého rozhodování včetně poskytování speciálních knihovnických a informačních služeb sociálním a národnostním menšinám, zprostředkování informací a dokumentů pro oblast výzkumu a vývoje a uchování a zpřístupnění národního kulturního bohatství soustředěného v knihovních fondech. Za finanční podpory programu VISK byl vytvořen také portál Knihovny.cz, který poskytuje informace o českých knihovnách.
Tabulka č. 2 Rok
Přehled financování Programu VISK v letech 2000 - 2003 (v tis. Kč)
2000 2001 2002 2003 zdroj: Koncepce ČR
Plán 60.000 168.000 161.000 162.000
Skutečnost 30.000 119.000 50.000 20.900
9
Příloha č. 1, list 2 •
Program Knihovna 21. století
Tento program vznikl již v roce 1998 pod názvem Knihy a čtení a od roku 1999 funguje jako Knihovna 21. století. Neinvestiční program je zaměřen na podporu nadstandardní knihovnické, informační a kulturně vzdělávací činnosti zejména základních knihoven, ale též na podporu dostupnosti informací pro občany se zdravotním postižením. Je určen pro knihovny evidované dle knihovního zákona a občanská sdružení. Vyhlašované okruhy tohoto programu se každoročně mění v závislosti na aktuálních potřebách oboru. Postupně byly dotovány projekty v těchto oblastech: podpora regionálních funkcí knihoven, podpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro handicapované občany, knihy a čtení, podpora integrace do EU, podpora práce s národnostními menšinami a ochrana knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí.
Tabulka č. 3
Přehled financování Programu Knihovna 21. století v letech 2000 - 2003 (v tis. Kč) Rok
Částka
2000 2001 2002 2003 zdroj: Koncepce ČR
•
1.800 1.900 1.242 1.800
Program Česká knihovna
Cílem tohoto programu, který vznikl v roce 1999, je zajistit dostupnost současné české literární tvorby v síti veřejných profesionálních knihoven a současně podpořit rozsah a stabilitu odbytu původní české tvorby na knižním trhu. Je zaměřen na kvalitní, ale komerčně méně úspěšné tituly. Je určen pro veřejné knihovny a pro nakladatele.
Tabulka č. 4
Přehled financování Programu Česká knihovna v letech 1999 - 2003 (v tis. Kč) Rok
Částka
1999 2000 2001 2002 2003 zdroj: Koncepce ČR
•
2.600 2.600 2.600 1.700 2.000
Program výzkumu a vývoje
Podpora oblasti výzkumu a vývoje z veřejných prostředků probíhá účelově formou programů v rámci veřejné soutěže a také institucionálně pro příspěvkové organizace MK na základě schválených výzkumných záměrů. Program Zpřístupňování a ochrana knihovních fondů formou digitalizace s využitím mezinárodní sítě internet v souvislosti s vytvářením informační společnosti vyhlásilo MK na léta 1997–2002. Byl určen pro podporu víceletých projektů vědecko-výzkumného charakteru, zaměřených na postupné zpřístupnění knihovních fondů na bázi moderních informačních technologií, zachování klasických dokumentů budoucím generacím uživatelů a vytvoření komplexní informační společnost.
10
Příloha č. 1, list 3 Tabulka č. 5
Přehled financování Programu výzkumu a vývoje v letech 1997 - 2004 (v tis. Kč) Rok
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 zdroj: Koncepce ČR
•
Program (účelová podpora)
Výzkumné záměry (institucionální podpora)
29.200 26.400 26.900 26.100 21.600 11.700 5.700 3.000
0 1.900 2.402 2.500 3.300 3.400 3.900 4.500
Licence na půjčování zvukových záznamů
Významnou formu podpory VKIS představuje úhrada licenčních poplatků držitelům autorských práv v souvislosti s půjčováním zvukových záznamů v knihovnách. Na základě smlouvy NK ČR s kolektivními správci autorských práv je ochranným autorským organizacím od roku 2004 ze státního rozpočtu ročně hrazena částka 5.000 tis. Kč.
Pramen: Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010, MK ČR, Dostupné z: http://www.mkcr.cz/article.php?id=1033
11
Příloha č. 2
DALŠÍ VYBRANÁ LEGISLATIVA A DOKUMENTY PRO OBLAST KNIHOVNICTVÍ Česká republika
Čl. 17, odst. 5 zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod Kodex etiky českých knihovníků, 2004 Zákon č. 101/2001 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů Zákon č. 121/2000 SB., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů • Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů • Nařízení vlády ČR č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven • Vyhláška Ministerstva kultury č. 88/2002 Sb. k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb • Státní a informační komunikační politika, 2004 atd.
• • • •
Spojené království
• Local Government Act 1972 • The Freedom of Information Act, 2000 • Disability Discrimination Act 1995 • Library for Visually Impaired People: a Manuel of Best Practice, 2000 • Copyright Designed and Patents Act 1979 • Public Lending Right Act 1979 • Inspiring Learning for All 2004 atd. Mezinárodní dokumenty
Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994 Služby veřejných knihoven. Směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj 2002 Zelená kniha o úloze knihoven v moderním světě 1998 Kodaňská deklarace 1999 Směrnice č. 2001/29/ES o harmonizaci některých aspektů práva a práv souvisejících s informační společností atd.
• • • • •
12
Příloha č. 3
POPLATKY ZA SLUŽBY Položky Výpůjční lhůta: Knihy CD DVD a videokazety audiokazety Poplatek: knihy CD DVD a videokazety audiokazety/audioknihy Denní sankce za překročení lhůty knihy DVD a videokazety audiokazety CD otevírací doba po-pá sobota Registrační poplatek Poplatek za užití PC techniky, včetně Internetu: pro registrované uživatele
pro neregistrované uživatele
KJM
YPLS
30 dnů 7 dnů 7 dnů
3 týdny 1 týden 1 týden 3 týdny
zdarma 30 Kč zdarma
zdarma 1 GPB 3 GPB zdarma
1 Kč 1 Kč 10 Kč
11 p týdně/5 GPB 11 p 75 p
10.00-19.00 10.00-14.00 200 Kč
zdarma
1 Kč za každé započaté 3 minuty 2 Kč za každé započaté 3 minuty
Pramen: Knihovní řád KJM (41), Library Position Statement (28)
13
denně 2 h zdarma 1 GPB/půl hodiny
Příloha č. 4
Pojízdné a jinak mobilní knihovny
V souvislosti s nadcházejícím Týdnem knihoven bych se ráda vrátila k dubnovému knižnímu veletrhu Svět knihy 2003. Jeho součástí je vždy řada doprovodných akcí, z nichž mnohé knihovníkům z nejrůznějších důvodů (většinou nedostatek času a únava z tíže tašek a batohů) mohou uniknout. Ne jinak tomu bylo i letos. Na poslední chvíli jsme si, zcela uondané, všimly bibliobusu, který prezentovala Městská knihovna v Praze. Musím přiznat, že jsem téměř na sklonku svého knihovnického působení viděla bibliobus poprvé. Troufám si tvrdit, že nebudu asi jediná, v tomto ohledu neinformovaná. Dávám proto ke zvážení pokračovat v prezentaci této knihovnické služby i v příštím roce předvedením bibliobusu plzeňské městské knihovny, případně v dalších letech prezentací některé zahraniční knihovny.
Prezentace pražského bibliobusu nás inspirovala k myšlence seznámit s touto specifickou službou i čtenáře naší knihovny. V prostorách hudebního oddělení Knihovny města Hradce Králové jsme pro Týden knihoven připravili malou výstavku. K těmto účelům máme na vstupním schodišti k dispozici 10 skel formátu A3. Na tak malém prostoru máme možnost téma jen naťuknout. Další zajímavé www stránky budou mít zájemci možnost si prohlédnout ve studovně hudebního oddělení. V současné době se ruší řada knihoven, městské knihovny jsou nuceny omezovat počet svých poboček, mnohé malé knihovny se potýkají s neefektivním provozem. V době finančních škrtů na jedné straně a neustálého zdražování na straně druhé se otázka pojízdných knihoven jeví velmi zajímavou a měla by jí být věnována zvýšená pozornost. Ta by mohla začít právě jejich zajímavou prezentací v médiích. Konec konců v zahraničí je tato služba velmi rozšířená, má téměř stoletou tradici a je provozována v nejrůznější podobě. Mobilní knihovny si poradí nejen se saharskými pouštěmi, ale přizpůsobují se i současnému digitálnímu věku. Stále více se zaměřují i na knihovnickou a informační gramotnost a na vzdělávání vůbec. Vedle finančního efektu je tato služba zajímavá nejen tím, že přináší knihy a informace do nejodlehlejších míst, k seniorům, nemocným a hendikepovaným lidem, ale také tím, že knihovna může při této činnosti zapojit dobrovolníky a mládež. Poskytuje prostor smysluplné sponzorské a charitativní práci a má velký význam výchovný. Termín "mobilní knihovna" není totožný s u nás běžně používaným termínem "pojízdná knihovna". Mobilní (pohyblivá, putovní) knihovna za svým čtenářem nejen přijede, ale i připluje, je dopravena za pomocí zvířete, nebo přijde pěšky. Každá z těchto forem může mít řadu variant. Záleží nejen na obsluhované lokalitě, ale především na finanční situaci mateřské knihovny, zřizovatelů a sponzorů. Každý dobrý nápad a iniciativa jsou vítány.
Zcela běžně je využíváno autobusů, kamionů, nákladních i osobních aut. Některé státy úspěšně používají upravených vagónů a knihovna má své železniční zastávky. V Norsku a Švédsku mají mnohaletou tradici plovoucí knihovny - parníky. Na Aljašce jsou využívány malé motorové čluny. Aljašský projekt je vůbec zajímavý a obsahuje prvky, které se jinde nevyskytují. V průběhu léta vyjíždějí celé rodiny na delší dobu na lov ryb a často si berou s sebou i děti. Pojízdné knihovny navštěvují místa, kde rybáři táboří. Vedle knížek přivážejí dětem bloky, tužky, pastelky, pro rodiče noviny - vše zdarma. Děti, které projeví zájem, si mohou knihy ponechat - nemusí je vracet. Jsou ale vedeny k tomu, aby je po přečtení někomu darovaly. Tím se podporuje nejen čtení rodičů, ale i těch dětí, které nejsou v dosahu této služby. V Zimbabwe jsou k převozu knih využívány oslíci, v Keni velbloudi. O obou těchto netradičních službách je dostatek informací na internetu. O projektu Camel Library Service si mohou zájemci přečíst krátký článek Knihovna na velbloudím hřbetu v říjnovém čísle časopisu Čtenář.
Finančně nejméně náročnou, ale velmi mobilní formou, je naskládat knihy do batohu či kufru a dojít za čtenářem po svých nebo dojet na jízdním kole. Tato služba je často určena seniorům a hendikepovaným. Někde ji praktikují i dobrovolníci, kteří pracují na ulici mezi problémovou mládeží. Při vyhledávání materiálů pro výstavku jsme pracovali s Českou národní bibliografií (články), s databází Anopress a s internetem. Informace v českých zdrojích odpovídají stavu této služby u nás. Na internetu je naopak nesmírné množství odkazů a je problematické se v nich orientovat. Pro účely naší akce jsme vytvořili jednostránkový výběrový soupis zajímavých www, který obsahuje odkazy na projekty a pojízdné knihovny v zahraničí a v ČR. Při vyhledávání na internetu jsme se setkali s těmito používanými pojmy: mobile library, travelling library, bookmobile, book van, book on wheels, mobile digital library, book car,
14
bibliobus, bibliotrain (booktrains), book boat (bookboats), boat to take books, floating library, book bikes, camel library, donkey library (donkey cart service), pony library (pony cart service), book backpacks, book chests, trunks of books Pravděpodobně to ale nebudou všechny pojmy, kterých se v této souvislosti používá.
Na závěr jsem si nechala ještě jednu zajímavost. Každý z nás, milovníků knih, se občas doma potýká s problémem, jak do přeplněné knihovny vtěsnat další přírůstek, dušuje se, že to byla poslední kniha, kterou koupil, atd. Protože ale byty nejsou nafukovací, musíme se občas, byť neradi, přece jen s některými knihami rozloučit.
Pohled na přeplněnou knihovnu přivedl před několika lety Rona Hornbakera k fantastické myšlence, jejímž výsledkem je projekt BookCrossing. Do češtiny by mohl být tento pojem přeložen jako "knižní křižovatka", protože všechny knihy a čtenáři se potkávají na serveru. Výstižné je ale i "putující kniha", protože díky tomuto projektu má konkrétní kniha skutečně možnost putovat po celém světě. Velmi jednoduchý princip je založený pouze na třech krocích (v angličtině to vyjadřují 3 Rs: Read - Register Release): 1) Přečti zajímavou knihu. 2) Zaregistruj knihu na http://www.bookcrossing.com/. 3) Dej knihu k dispozici dalšímu čtenáři. Vše probíhá pochopitelně zdarma a výhradně po internetu.
Registrace knihy je úkon na několik vteřin. Kdo se nespokojí jen s registrací, může připojit anotaci, recenzi, kritiku nebo jakékoliv své osobní dojmy z četby. Po registraci obdrží vlastník pro knihu registrační číslo a nálepku s logem, kterou do ní vlepí, a může knihu vypustit do světa - poslat k dalšímu čtenáři. Ptáte se jak? I to je velmi prosté. Knihu je možné věnovat kamarádovi, předat charitě, donést do nemocnice, zapomenout ve vlaku nebo jednoduše odložit na jakékoliv veřejně přístupné místo. Tam kniha čeká na svůj další osud. Kdokoliv knihu najde, zjistí podle vlepeného registračního čísla a loga, že nejde o knihu náhodně ztracenou, ale úmyslně odloženou. Další předpokládaný postup záleží na nálezci. Ten si může knihu přečíst a poté si podle registračního čísla vyhledat její "vandrovní" záznamy. Dozví se tak, kdo knihu vypustil do světa, kdo ji četl před ním, na jakých místech byla nalezena, jaké jsou čtenářské ohlasy apod. Může, pokud chce, přidat svůj názor nebo jen sdělit, kdy a kde knihu objevil. Předpokládá se, že knihu podobným způsobem pošle dál. Sledovat osud knihy je zajímavé i pro původního vlastníka. Pokud se jedná o jeho oblíbenou knihu nebo autora, jistě si rád přečte názory čtenářů z různých koutů světa a bude dychtivě očekávat, kam až jeho kniha doputuje. Zaregistrovaní návštěvníci se stávají pomyslnými členy největšího čtenářského klubu na světě, s přístupem k magazínu, který si svými sděleními vytvářejí. BookCrossing umožňuje podělit se o knihu, aniž bychom měli pocit, že něco ztrácíme. Spíše naopak. Nepřekvapí proto, že tento server, který vznikl teprve v r. 2001, patří mezi servery zaměřenými na knihy v současné době k těm nejnavštěvovanějším.
Budete-li mít štěstí a najdete u nás nebo při toulkách světem knihu s logem , nenechávejte ji ležet, ale zapojte se do projektu 3 Rs. Jste-li právě v depresi z problémů kolem vaší knihovny, z toho že nejsou peníze na nákup, že ubývá čtenářů…, otevřete si http://www.bookcrossing.com/ a potěšte se nejen nápadem, ale i obrovským zájmem čtenářů z celého světa. Hrdá, Libuše. Pojízdné a jinak mobilní knihovny. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 10 [cit. 14. 04. 2006]. Dostupný na World Wide Web:
. ISSN 1212-5075.
15
Příloha č. 5 SYLVA ŠIMSOVÁ ODPOVÍDÁ Z ANGLIE
Dotaz. Co soudí angličtí knihovníci o používání rádiofrekvenční identifikace, tzv. RFID v knihovnách? Odpověď: RFID čip se používá k ukládání údajů, které podobně jako v čárovém kódu mohou být na krátkou vzdálenost přečteny pomocí přístroje. Na rozdíl od čárového kódu k tomu není zapotřebí fyzického nebo optického doteku, informace je vysílána v podobě rádiových vln. Identifikace pomocí rádiových vln za účelem automatizace a bezpečnosti se postupně zavádí nejenom v obchodě, ale i v jiných oblastech, čip mají na příklad nové jízdenky v londýnském metru, zvané oyster cards. RFID čipy přidané k SPZ auta by zjednodušily placení mýtného ve středu Londýna v tzv. „návalové zóně“, kde se až dosud k zaznamenání čísla používají kamery. Plánované osobní identifikační průkazy (ve Velké Británii se dnes žádné „občanky“ neužívají), budou mít také největší pravděpodobností RFID čip. V knihovně by RFID čipy dokázaly zajistit, aby v daném okamžiku bylo přesně známo, kde je která kniha. Uživatelé by si půjčovali, prodlužovali a vraceli knihy samoobsluhou. Mnoho knihovnických prací by se zjednodušilo. Snadno by se našly ztracené nebo založené knihy. Navíc každá kniha by uchovávala statistické záznamy o svém použití. Instalace by byla jednoduchá. Software by se zapojil do výpůjčního systému. Proč tedy nejsou RFID čipy zaváděny do všech knihoven? Nejznámější knihovna, která tento systém používá, je Vatikánská. Odhaduje se, že na světě je označeno čipem celkem asi 20 milionů knih. Ve Spojeném království byly loni RFID čipy zavedeny v osmnácti knihovnách. V poslední době se v knihovnickém tisku nejvíce píše o veřejné knihovně v hrabství Essen, kde zatím mají tento systém ve čtyřech pobočkách a plánují, že během příštího roku přibude třicet dalších. Management tvrdí, že nový systém uvolňuje knihovníkům ruce pro práci se čtenáři. Při reorganizaci však dochází k personálním změnám, s kterými někteří knihovníci nesouhlasí. Protože veřejná knihovna hrabství Essex je první v Anglii, která se pokouší o radikální reorganizaci, stojí její případ za hlubší studium. Možná, že by stálo za to, poslat tam během příštího roku pozorovatele, aby si to důkladně prohlédl. Snad by to byl i vhodný námět diplomové práce. Angličtí knihovníci jsou si dobře vědomi, že zdánlivé výhody RFID čipů se neobejdou bez problémů. Knihovnická asociace CILIP spolu s asociací knižního trhu BIC založily skupinu pro studium těchto problémů. Zanedlouho se v Londýně bude konat konference nazvaná RFID in Libraries. Konference je už dlouho předem vyprodaná přesto, že byl zdvojnásoben počet míst. Program bude pojednávat o manažerských problémech souvisejících se zaváděním RFID do knihoven. Vedle personálních problémů existují i problémy technické: Jaké informace se mají dát na čip, jak zařídit, aby systémy různých knihoven spolu mohly komunikovat, jaké by měly být mezinárodní standardy, jaké důsledky má nový systém pro ochranu osobních dat. Hlavní obava spojená s RFID čipy je ochrana osobních údajů. Data na čipech je možno číst technickými prostředky bez vědomí manažerů systémů. Stačí k tomu citlivý přístroj, který čte na větší než plánovanou vzdálenost. Hackeři si mohou přečíst údaje ve vaší kabelce nebo za zdmi domu. Spekulace na toto téma v odborné literatuře připomínající sci-fi. Dal by se napsat román o tom, jak roztrpčená žena-vynálezkyně sestrojí po mnoha pokusech nový scanner a konečně usvědčí svého muže z nevěry. Jejím důkazem je kniha z veřejné knihovny, kterou si vzal na cestu za milenkou… Další informace: • www.researchinformation.info/rimayjun04radiotag • www.cilip.org.uk/interests/rfid/index.html • www.akvs.cz/akp-2005/17-novotny.pdf (nejčastější dotazy ohledně zavádění RFID do knihoven) Pramen: Čtenář č. 12, roč. 57, 2005, st. 409, Sylva Šimsová odpovídá z Anglie, ISSN 0011-2321, vydavatel Středočeská vědecká knihovna v Kladně
16
Příloha č. 6, list 1
Jste spokojeným uživatelem automatizované knihovní sítě ústřední knihovny?
Vážená paní, vážený pane, jmenuji se Vendula Vychodilová a jsem studentkou Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, obor Veřejná ekonomika. Do rukou se Vám dostal dotazník, který jsem vytvořila pro svou diplomovou práci „Moderní trendy v knihovnictví“. Předem Vám děkuji za ochotu strávit svůj čas nad vyplňováním tohoto dotazníku. Vaše názory budou velmi přínosné pro Vaši knihovnu, která jimi může být inspirována a může na jejich základě učinit opatření ke zlepšení knihovnických služeb svým uživatelům. Možné odpovědi si, prosím, pozorně pročtěte, aby byla Vaše volba co nejpřesnější. Své odpovědi, které Vás nejlépe vyjadřují jakožto návštěvníka knihovny, zakroužkujte nebo vyznačte křížkem do čtverečku; snažte se nebrat v úvahu krátkodobé výkyvy. Prosím, vraťte vyplněný dotazník zpět do knihovny na informační body nejpozději do 25. 11. 2005. Údaje budou použity jako skupina statistických dat, proto neuvádějte nikde své jméno – dotazník je anonymní. Ještě jednou děkuji za spolupráci. Vendula Vychodilová kontakt: [email protected] 17
Příloha č. 6, list 2
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VÁS Pohlaví:
□
muž
Váš věk:
□ □ □ □ □
méně než 25 let
Povolání:
Vzdělání:
Trvalé bydliště:
□
žena
25 – 35 let 35 – 45 let
45 – 60 let
60 a více let
□ □ □ □ □ □
dítě do 15 let
□ □ □ □ □
základní
□ □
studující do 26 let pracující
nezaměstnaný důchodce
držitel ZTP či ZTP-P
střední odborné
ukončené maturitou vyšší odborné
vysokoškolské
Brno a okolí
jiné ………………………….
18
□ □
město
vesnice
Příloha č. 6, list 3
O KNIHOVNĚ OBECNĚ 1. Registrovaným čtenářem automatizované knihovní sítě ústřední knihovny jste:
□ □ □ □ □
méně než 1 rok 1 - 5 let
5 - 10 let
déle než 10 let
nejsem registrovaným čtenářem
2. Knihovnu navštěvujete:
3. Důvody návštěvy knihovny: (lze zaškrtnout i více variant)
□ □ □ □ □ □
častěji jak jednou týdně každý týden každý měsíc
jednou za půl roku
méně než jednou za půl roku
i v sobotu
□ □ □ □ □ □ □
výpůjčka knih, CD, atp.
četba prezenčních materiálů
poslech hudby vzdělávání Internet
práce na počítači
získávání informací o Evropské unii, Brně atp.
□
akce pořádané knihovnou
4. Souhlasíte s výší ročního registračního poplatku: Pokud ne, proč:
□ □
□
ano
□
ne
poplatek je příliš vysoký, akceptoval/a bych nejvíce …………. Kč/rok
poplatek je nízký, byl/a bych ochoten/a zaplatit i více, až ………… Kč/rok
5. Otevírací doba ústřední knihovny Vám vyhovuje:
□ □ □ □
vždy
většinou zřídka
nevyhovuje mi vůbec, preferoval/a bych ji v době od ………… do…………
19
Příloha č. 6, list 4 6. Pokud navštěvujete i čítárnu, shledáváte množství deníků a časopisů za:
□ □ □
zcela dostatečné
dostatečné, ale ocenil/a bych ………………………………………………………….….
nedostatečné, zcela postrádám………………………….………………………………….
7. Pokud by byly v čítárně cizojazyčné deníky:
□
četl/a bych je, a to
□ □
nečetl/a bych je, ale měly by být k dispozici
především……………………………………………………………………………………... nečetl/a bych je a myslím si, že by o ně nebyl zájem
8. V čítárně se cítíte většinou:
□ □
příjemně
nepříjemně,
důvod………………………………………………………………………………………
9.
Ve Studovně naleznete klidné místo ke studiu:
□ □
vždy
většinou
□ □
zřídka
Studovnu vůbec nenavštěvuji
10. Vyhledáváte a informujete se o novinkách KJM: Pokud ano, jak:
(lze zaškrtnout i více variant)
□ □ □ □ □ □
□
ano
□
ne
osobně knihovníka
webové stránky letáky
kulturní měsíčníky
Český rozhlas Brno e-mailem
11. Požádal/a jste někdy o zpracování rešerše:
□ □
ano
□ □
ne
Pokud ano, byl/a jste spokojen/a se zpracováním: ano ne Pokud ne, s čím jste byl/a nespokojen/a…………………………………………………
20
Příloha č. 6, list 5 12. Poskytl/a jste někdy návrh či doporučení knihovně: Pokud ano, byl Váš návrh realizován:
□ □
ano
ano
13. Navštívil/a jste již Informační středisko Europe Direct:
ano Pokud ano, zjistil/a jste informace, které jste potřeboval/a vědět:
□ □
vždy
většinou
□ □
□
□ □
ne
□
ne
ne
zřídka nikdy
14. Myslíte si, že ústřední knihovna sídlí na dostupném místě:
a) pro Vás
b) pro většinu lidí
□ □
ano
□ □
ano
ne
ne
PRACOVNÍCI KNIHOVNY 15. Pokud potřebujete vyhledat nějakou knihu, CD, atp. či jinak poradit, setkáváte se s ochotou pracovníků knihovny:
□ □ □ □
vždy
většinou spíše ne
ještě jsem se s ochotou nesetkal/a
16. Stěžoval/a jste si někdy na kvalitu služeb či pracovníky KJM: ne
□
ano
□
17. Pokud jste se dotazoval/a pracovníků knihovny e-mailem, za jak dlouho se Vám dostalo odpovědi:
□ □ □
v dostatečné rychlé době
ocenil/a bych rychlejší odpověď, maximálně do …………… dnů vůbec mi neodpověděli
HUDEBNÍ KNIHOVNA 18. Poslech v Hudební knihovně využíváte:
□ □ □
často
zřídka
nevyužívám
21
Příloha č. 6, list 6 19. Myslíte si, že počet poslechových míst je dostatečný:
□
ano
□
ne
20. Kvalitu současného technického vybavení poslechového zařízení shledáváte za:
□ □
vynikající
dostatečnou
□ □
ucházející
nedostatečnou
KNIHOVNÍ FOND 21. Naleznete vždy knihu, kterou si chce vypůjčit: Pokud ne, proč:
□ □ □
□
ano
□
ne
kniha je v danou chvíli zapůjčena jinému čtenáři kniha není vůbec v knihovním fondu nevím
22. V knižním fondu zcela postrádáte a ocenil/a byste následující literaturu:
………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………
23. Vyhovuje Vám výpůjčka max 30 knihovních jednotek, z toho 6 CD, za měsíc:
□ □
ano
ne, zvýšil/a bych počet:
□ □
knih, a to na…………. Ks/měsíc
CD, a to na …………...ks /měsíc
24. S poplatkem za rezervaci 10 Kč/ks:
□
souhlasím
□
25. Umístění knih ve volném výběru považujete za:
□ □
přehledné
nepřehledné, převážně u ……………………………………………………………………….. (např. beletrie, naučná literatura, atp.)
22
nesouhlasím
Příloha č. 6, list 7 26. Elektronický katalog shledáváte:
□ □ □
zcela přehledný
mohl by být přehlednější
zcela nepřehledný
27. Považujete za dostatečnou výpůjční lhůtu: a) u knih, hudebnin, map (30 dnů, lze prodloužit max na 90 dnů)
□
ano
□
ne, prodloužil/a bych ji na ………..dnů
b) u časopisů (14 dnů, nelze prodloužit)
□
ano
□
ne, prodloužil/a bych ji na ………..dnů
c) u audiokazet (7 dnů, nelze prodloužit)
□
ano
□
ne, prodloužil/a bych ji na ………..dnů
d) u kompaktních disků (7 dnů, nelze prodloužit)
□
ano
□
ne, prodloužil/a bych ji na ………..dnů
28. Platil/a jste někdy sankční poplatek: Pokud ano, z jakého důvodu:
(lze zaškrtnout více variant)
□ □ □ □
ano
□
ne
poškození knihy, CD atp.
překročení výpůjční lhůty
jiný důvod
29. Souhlasíte se sankčními poplatky:
□ □
ano
ne, protože ………………………………………………………………………………...
AKCE 30. V knihovně navštěvujete následující akce: (lze zaškrtnout více variant)
□ □ □ □ □ □ □
výstavy besedy
autorská čtení
literární večery koncerty
přednášky
diskusní večery s tematikou Evropské unie
23
Příloha č. 6, list 8 31. S organizací akcí jsem byl/a dosud:
□ □
spíše spokojen/a
spíše nespokojen/a
□
nelíbilo se mi ………………………………………………………………………………
□
navrhl/a bych………………………………………………………………………….
32. Jakou jinou kulturní akci byste v KJM uvítal/a: ………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………...
INTERNET A VÝPOČETNÍ TECHNIKA 33. Internet v knihovně využíváte:
□
ano
□
ne
34. Výše poplatku za užití PC techniky:
□ □ □
mi vyhovuje
mi nevyhovuje, snížil/a bych ho na ………… Kč/hod
byl/a bych ochoten/a zaplatit i více, až …………. Kč/hod
35. Využíváte výpočetní techniku ve Studovně (programy Word, Excel):
□
ano
□
ne
36. Shledáváte kvalitu výpočetní techniky v ústřední knihovně za dostatečnou:
□
ano
□
ne
37. Ocenil/a byste a také užíval/a (lze zaškrtnout více variant):
□ □ □
více počítačů ve Studovně
více počítačů s možností Internetu
i jiné programy na počítači ve Studovně např……………………………………………
24
Příloha č. 6, list 9 38. Oznámení e-mailem o kulturních akcích KJM, novinkách, změnách atp. byste považoval/a za užitečné:
□
ano, využíval/a bych ho
□
ano, ale nevyužíval/a bych ho
□
ne, nevyužíval/a bych ho
39. V KJM se mi líbí: ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………
40. V KJM jsem nespokojen/a s: ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………
Děkuji za Váš čas☺ 25
26
