KONFLIKTY – ODPUŠTĚNÍ – SMÍŘENÍ – 05. DÍL
TRÁM VE VLASTNÍM OKU? aneb „Nemáme máslo na hlavě, když vidíme třísku v oku bratra“ Biblické texty: Mt 7, 1-5 (par Lk 6, 41-42) // Pláč 3, 39-40 // Ž 139, 23-24 // Ga 6, 1-5
REKAPITULACE Naše společná cesta směrem k odpuštění a smíření zatím vedla připomenutím si: • potřeby prožití Božího odpuštění a smíření, jež je základem každého lidského odpuštění a smíření • důvodů, které mohou vést a vedou ke konfliktům a napětím: různost, působení satana, porušené „já“, sobectví, nenaplněné potřeby, intimita • reakcí na vzniklý konflikt: únik-útok => nesklouznout ani k jednomu • příležitostí, které se naskýtají uprostřed napětí a konfliktů: oslavit Pána Boha, sloužit druhým a růst do podoby Kristovy
1. POŽADAVEK – nejprve vyjmi trám z vlastního oka Dnes na této cestě chceme pokračovat. Další biblický princip, jehož aplikace (uvedení do života) je nutná uprostřed různých napětí a konfliktů, vyslovil Pán Ježíš v kázání na hoře: Matouš 7:1 Nesuďte, abyste nebyli souzeni. 2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. 3 Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? 4 Anebo jak to, že říkáš svému bratru: `Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka´ - a hle, trám ve tvém vlastním oku! 5 Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra. „Nejprve vyjmi ze svého oka trám...“ Toto slovo Pána Ježíše patří i do situací konfliktů, v nichž – díky naší porušenosti – máme zaměřen pohled na toho, kdo se proti nám provinil a díváme-li se na sebe, pak z toho máme tendenci vždycky vycházet lépe. Chceme-li postoupit správným směrem na cestě odpuštění a smíření s bližními Boží cestou, pak musíme vzít vážně zastavení u sebe samých. Je to zastávka, která není „na znamení“ (tedy občasná). Je to zastávka sebezpytování, kterou nelze minout. A není to sebezpytování ledajaké, je to vlastně pokus nechat se podrobit Božímu zkoumání. Není Jan Asszonyi
strana
1
to jednoduché a je otázkou jestli to umíme. Vždyť často si i na základě Božího slova dokážeme odůvodnit, že a proč jsme učinili dobře a že jsme vlastně neučinili nic špatně. Dnešní téma je aktuální také v situaci, kdy víme, že jsme provinili a žádáme odpuštění. Tehdy hledáme odpovědi na otázky, proč prosit o odpuštění a jak.
2. DŮVOD POŽADAVKU Pán Ježíš v kázání na hoře jasně naznačil, že je potřeba se podívat do vlastního oka a dál nerozvádí důvody, proč to učinit. Ostatně, dalo by se povědět, že ony důvody jsou asi nasnadě. Apoštol Pavel jmenuje důvody, pro které je potřeba se nejprve podívat na sebe a zkoumat své vlastní jednání, svůj vlastní život. Ony důvody jsou tři a vyčítáme je z textu Ga 6, 1-5: Bratří, upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, vy, kteří jste vedeni Božím Duchem, přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti a každý si dej pozor sám na sebe, abys také nepodlehl pokušení. 2 Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův. 3 Myslí-li si někdo, že je něco, a přitom není nic, klame sám sebe. 4 Každý ať zkoumá své vlastní jednání; pak bude mít čím se chlubit, bude-li hledět jen na sebe a nebude se porovnávat s druhými. 5 Každý bude odpovídat sám za sebe. Galatským 6, 1-5 2.1. NEBEZPEČÍ PODLEHNUTÍ POKUŠENÍ
Hřích bližního je pro nás pokušením. Apoštol Pavel zde varuje před tím, abychom prozkoumali, zda-li v dané věci budeme dost silní, abychom sami nepodlehli. Jde o to, abychom zkoumali své vlastní slabiny. Je možné, že oblast, ve které se provinil a zhřešil náš bližní, je i naším slabým místem. Možná zjistíme, že se sami – byť možná ne v danou chvíli – prohřešujeme stejně. Zde je potřeba se mít na pozoru, abychom sami znovu nepadli do pokušení. Ti, kdo u bližního zpozorují anebo se jich samotných ze strany bližního dotkne to, s čím mívají sami problémy, takoví lidé jednají obezřetněji a pokorněji. Sami totiž zjišťujeme, že jsme stejní a že hřích druhého nás může svést, být pokušením. Bylo by bláhové dělat ze sebe lepší než jsme a dělat ze sebe hrdiny, kterým se nemůže nic stát. Zjistíme-li, že slabé místo bližního je i naším slabým místem, pak náš postoj k němu bude mnohem vstřícnější a laskavější. Je možné, že při zkoumání sebe sama zjistíme, že naše slabiny obvykle nejsou tam, kde se to projevilo u bližního. Jsou ovšem jinde, a proto apoštol Pavel zmiňuje druhé nebezpečí...
Jan Asszonyi
strana
2
2.2. NEBEZPEČÍ KLAMÁNÍ SEBE SAMA
…těch, kteří si myslí, že něco jsou a přitom nejsou nic. Jak snadno bychom si mohli začít tváří tvář pádům a proviněním bližních, že když jsou naše slabé stránky jinde, jsme lepší. To bychom se skutečně klamali a jistě by se to projevilo na přístupu k druhým. Apoštol Pavel chce vedením ke zkoumání sebe sama uchránit před pýchou a podlehnutím sebeklamu. Vzpomeňme v této souvislosti na slova Pána Ježíše, ke kterému přivedli ženu přistiženou v cizoložství (Jan 8): „Kdo je z vás bez hříchu první na ni hoď kámen.“ Ten, kdo si uvědomí, snad právě uprostřed různých napětí a konfliktů, kdy se ho dotýká provinění bližního, že i on, byť ne právě zde, má své slabiny, své pády, takový člověk potom přistupuje k provinivšímu se a k řešení konfliktu zcela jistě jinak, pokorněji a vstřícněji. Klamné sebevědomí, sebespravedlnost a povýšenost, které jsou bořiteli všech pokusů o odpuštění a smíření, jsou odstraněny. Zvlášť uprostřed konfliktu je potřebí mít realistický pohled na sebe. A apoštol Pavel zmiňuje ještě jeden důvod pro sebezkoumání, pohled na sebe sama. Je jím nebezpečí umenšování vlastního hříchu, vlastní porušenosti... 2.3. NEBEZPEČÍ POROVNÁVÁNÍ SE
Každý ať zkoumá sám sebe, a z toho ať vychází jeho pocit o sobě sama (jeho chlouba). Jestliže je chlouba výsledkem porovnávání s druhými, pak žijeme v klamu. Vždyť před Pánem Bohem nebudeme hodnoceni na základě srovnávání s druhými. Jedna z největších překážek na cestě odpuštění a smíření leží právě v porovnávání se, z něhož máme hříšně přirozenou tendenci vycházet sami lépe. Ken Sande v tomto ohledu zmiňuje pravidlo „40 na 60“. Ano, jsme schopni připustit si určitou vinu, určitý problém, ale ono připuštění jde tak maximálně do 40% a zbylých 60% je tím vrženo na bližního s pochopitelným zadostiučiněním, že to s námi není sice nejlepší, ale ani ne nejhorší (vyhrocená forma by byla: „tohle se mi stát nemůže“). Proto apoštol Pavel pověděl: „Každý ať zkoumá své vlastní jednání; pak bude mít čím se chlubit, bude-li hledět jen na sebe a nebude se porovnávat s druhými. Každý bude odpovídat sám za sebe.“ (Ga 6, 4-5). Někdy to s námi vypadá tak, jako bychom nedpospěli a byli jako děti na pískovišti, když říkáme anebo si myslíme: „Ano, já jsem to či ono, ale kdyby ten druhý...., ale on mě vyprovokoval..., on víc...“ V souvislosti s porovnáváním se mi zdá, že je potřeba připomenout ještě jedno porovnávání. To, které neprobíhá mezi mnou a bližním ale uvnitř mě samotného. V nás samotných totiž také probíhá jakési porovnávání – dobrého a zlého. V nás samotných probíhá proces, v němž vážíme to dobré, co na sebe víme (co si o sobě myslíme) a nedobré. Výsledkem vážení/porovnávání je to, co si o sobě myslíme. Odsud vychází to, co si o sobě myslíme – „máme své chyby, ale v zásadě to s námi není špatné“. Samozřejmě, že to dobré, co na sebe víme, má tendenci daleko přebíjet negativa. Jan Asszonyi
strana
3
Z Božího slova je zřetelné nejenom, že je potřeba se pozorně podívat na sebe a ujasnit si, jak je tomu se mnou. Písmo nám ukazuje jasně i na důvody, proč to je potřeba činit – abychom se vyhnuli nebezpečí pokušení, sebeklamu a porovnávání s bližními. Pořád je potřeba mít na paměti, že každý z nás bude odpovídat před Pánem Bohem sám za sebe
3. Jak najít trám? – aneb na co se zaměřit, kde a co hledat Nyní bych rád naznačil některé podněty k tomu, co je dobré brát v úvahu při sebezkoumání, pohledu na sebe sama, při hledání trámu ve vlastním oku – paradoxem je, že již slovo „trám“ by předpokládalo, že ho ve vlastním oku zcela zřetelně rozpoznáme, a přitom bývá pravdou, že své trámy nevidíme, nechceme vidět anebo je dokonce zakrýváme anebo děláme jakoby nebyly. Zde jsou některé situace a otázky, které mohou pomoci, chceme-li ohledat, jak na to sami jsme. 3.1. KDYŽ O SVÉM „TRÁMU“ VÍM
• neumenšuji, nezakrývám, nebagatelizuji, nevysvětluji něco, o čem vím? • nemám dojem, že to, o čem vím, je zrušeno – dle mého soudu – větším proviněním bližního? 3.2. KDYŽ O ŽÁDNÉM VLASTNÍM „TRÁMU“ NEVÍM
• udělal jsem něco, co jsem neměl? – revize dle Písma (zrcadlo Desatero, zrcadlo Kázání na hoře, list Efezským, zrcadlo duchovních darů, zrcadlo 1 K 13....) • neudělal jsem to, co jsem měl? Co jsem opomněl? • žiji v konfliktech s druhými anebo v pokoji? • je ve mně / živím v sobě skrytou hořkost, zlobu či nenávist? • jak užívám jazyk/řeč – neužívám bezohledná či bezmyšlenkovitá slova na adresu druhých, nestěžuji si, nepřekrucujeme, nepřeháníme, nepomlouváme, neurážíme, nevedeme zbytečné řeči... • pomoc důvěryhodných bližních => ti často vidí věci zřetelněji – nesmí tak činit, pokud je cílem rozhovoru jenom mé vlastní ospravedlnění či získání druhého na mou stranu => pokud žádám o to, aby mi bylo sděleno případné negativum o mně samotném, musím si předem povědět, zda-li jsem schopen to od bližního přijmout aniž bych se urazil, zlobil a vyčítal. Jan Asszonyi
strana
4
=> je dobře si uvědomit, že to nebývá lehké pro bližního povědět po pravdě, co vidí a stejně není samozřejmé, že to my sami budeme umět přijmout tak, aby nebyl narušen náš vzájemný vztah.
Závěr Výsledkem zkoumání sebe sama bývá: • identifikace slabých míst, kde najednou znovu rozpoznáme svou zranitelnost a závislost na Bohu. • identifikace hříchu v našem životě. Identifikace toho, co ještě nebylo vyřešeno – ať už s Pánem Bohem anebo s bližními. Zjištění o sobě sama vede k pokoře a spoléhání se na Pána Boha. Jsou to vlastnosti, které zvlášť uprostřed napětí a konfliktů pomáhají k řešení. Z života mizí pýcha a povýšenost a otevírá se tak cesta k řešení problémů a krizí.
Matouš 7:1-5 Nesuďte, abyste nebyli souzeni. 2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. 3 Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? 4 Anebo jak to, že říkáš svému bratru: `Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka´ - a hle, trám ve tvém vlastním oku! 5 Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra. Galatským 6:1-5 Bratří, upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, vy, kteří jste vedeni Božím Duchem, přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti a každý si dej pozor sám na sebe, abys také nepodlehl pokušení. 2 Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův. 3 Myslí-li si někdo, že je něco, a přitom není nic, klame sám sebe. 4 Každý ať zkoumá své vlastní jednání; pak bude mít čím se chlubit, bude-li hledět jen na sebe a nebude se porovnávat s druhými. 5 Každý bude odpovídat sám za sebe. Příště Co znamená činit pokání, co znamená vyznat svůj hřích a napravovat své cesty – to bude naše další zastavení ne cestě odpuštění a smíření. Jan Asszonyi
strana
5
