Tomáš a Jan Baťovi. K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta

Tomáš a Jan Baťovi K126 Teri – Teorie řízení Tomáš Zahradník

Lukáš Vojta

Tomáš Baťa - Československý podnikatel – vizionář, spoluzakladatel světové obuvnické firmy, starosta Zlína

- Narodil se 3.dubna 1876 ve Zlíně - Zemřel 12.července 1932 v Otrokovicích

Dětství  Narodil se v ševcovské rodině ve Zlíně roku 1876

 Jeho otec byl podnikatel a obchodník, který byl velmi vytrvalý, ale často měnil směr svého podnikání po neuspěších  V 10 letech přišel o svou matku  S Otcem se o dva roky později přestěhoval do Uherského Hradiště, kde vstoupil do německé obecné školy a naučil se německy  Jako malý se učil ovládat ševcovské řemeslo a již ve12 letech uměl vyrábět boty, ale zajímal si i o obchod a prodej  Ve 14 letech se proti vůli otce vydal do Prostějova, kde pracoval u firmy Faber, která vyráběla ševcovské stroje. Zde začal jeho obdiv ke strojům ulehčujícím a zryclujícím práci ševců.

Začátky podnikání  Později se na krátko vrátil do otcovi dílny, ale po vzájemných neshodách se v patnácti vydal do Vídně, kde mu finančně vypomohla jeho sestra a Tomáš začal své první podnikání. Zařídil si dílnu a začal vyrábět obuv.

 Neměl však dostatek zkušeností a známostí na to, aby se uchytil na zdejším trhu. Neměl dokonce ani úřední povolení a tak se v doprovodu svého otce vrátil do jeho firmy, kde se stal obchodníkem.  V roce 1984 zakládá spolu se svým bratrem Antonínem a sestrou Annou vlastní živnost ve Zlíně  Zaměstnávali okolo 10 dělníků, kteří museli pracovat fixní pracovní dobu, za kterou dostávali pravidelnou týdenní mzdu.

Začátky podnikání

 Po roce přišli na mizinu  Počala tvrdá práce Tomáše Baťi, který hledal cestu, jak uspět na trhu  Chtěl levné boty pro každého – boty z plátna „baťovky“

Začátky podnikání  Změna přístupu, boty dostupné všem a reklama přinesla ovoce a roku 1987 se firma stabilizovala, vymanila se z dluhů a začala prosperovat.

Doba rozmachu  Roku 1900 vzniká první výrobní budova, kde Baťa zaměstnává 120 zaměstnanců.  Získat nové zkušenosti se Baťa vydal v roce 1904 do USA , kde pracoval jako dělník v továrnách  Po návratu nakoupil nové stroje a začal po americkém vzoru budovat nový způsob managementu  V roce 1910 bylo v podniku zaměstnáno asi 350 dělníků, denně se vyrobilo více než 3000 párů bot.

Doba rozmachu  Firma uzavírala s dělníky pracovní smlouvy, podle nichž dělníkům, kteří nedosáhli předepsaného pracovního výkonu, účtovala k náhradě tzv. ztráty na režiích.  Jinak byli dělníci pokutováni za nedostatečně a špatně provedenou práci.  Baťa zřizuje vlastní cihelnu, rozšiřuje pozemky a výrobní budovy, infrastrukturu, staví charakteristické domky pro své zaměstance, buduje vlastní koželužny a farmy pro zásobování zaměstnanců

Válečné období  Hned na začátku první světové války dostala firma zakázku na výrobu 50 000 párů vojenských bot „bagančat“, které udržely a zvýšily výrobu.

 Na konci války činila denní výroba téměř 6 000 párů obuvi a odhaduje se, že polovina armádních bot byla právě odsud.

Poválečná krize  Finanční a výrobní krize, nedostatek odbytu

 Řešení:  Zřizování osobních účtů zaměstnanců  Snížení cen o 50 % a mzdy o 40 %.  Reklama a Marketing - ceny, které končily devítkou (199Kč, 149Kč)

 Typické slogany „Náš zákazník náš pán.“, „Nikdo nezná boty jako my.“, Jeden Baťa, jeden svět.“  V roce1923 měla síť prodejen Baťa již 112 poboček.

Hospodářský vzestup  Zahraniční obchod

 Ceny pod úrovní konkurence  Plánovité hospodářství – prvně desetiletý plán, později roční, týdenní a denní  Samosprávné dílny - vlastní účet zisků a ztrát  Systém mezd: 4 druhy  pevná mzda – brali technicko-hospodářští a administrativní pracovníci  individuální úkolová mzda – dostávali dělníci na některých speciálních postech  kolektivní úkolová mzda – pro dělníky v dílnách  mzda účasti na zisku – pobírali někteří vedoucí pracovních úseků

Hospodářský vzestup  Vzrůst exportu obuvi v druhé polovině 20. let

 Zavedení pásové výroby – vzrůst produktivity o 75%  40-ti hodinový pracovní týden(po vzoru Henryho Forda)  Obrat firmy 1,9 miliardy  Koncem roku1928 tvořila továrna komplex 30 budov.  Roku 1931 se podnik změnil na akciovou společnost se základním kapitálem 135 000 000 korun.  Vznik dceřiných společností po celém světě. Továrny v Německu, Anglii, Nizozemsku...

Hospodářský vzestup  Ve Zlíně vybudoval školy, obchodní domy, hoteli, kino, internáty a pavilony v nemocnici, zahradní čtvrti s asi 500 domky pro zaměstnance  Vybudování letiště v Otrokovicích  Tomáš Baťa zemřel při letecké havárii 12. července 1932 v Otrokovicích

Jan Antonín Baťa  * 7.3.1898 Uherské Hradiště  † 23.8.1965 Batatuba, Brazílie  československý a brazilský podnikatel  Nevlastním bratrem Tomáše Baťi

Dětsví  Narodil se v Uherském Hradišti z druhého manželství obuvníka Antonína Bati  Půdní jméno Karel. Později se nechal přejmenovat na památku svého otce na Antonína  Později byl bratrem z otcova prvního manželství Tomášem „vyžádán“ spolu s bratry Bohuslavem a Leopoldem do Zlína  Po skončení základní školy ve Zlíně nastoupil v roce 1912 jako příručí – učeň v bratrově továrně.  V roce 1914 odjíždí do Německa kde pracuje v konkurenčních podnicích v Norimberku a Kolíně nad Rýnem a sbírá zkušenosti.  Jeho studijní pobyt ukončen 1. světová válka

Děditsví podniku  Ve 20. letech byl vyslán svým bratrem do USA. Po jeho pobytu se zdejší prodej ztrojnásobil  Po smrti Tomáše Bati v roce 1932 se stal jediným akcionářem firmy Baťa, a. s., Zlín.  Řídí podnik obklopen sehraným teamem v podobě Dominika Čipery a Hugo Vavrečky

Cesta kolem světa  V rámci rozvoje společnosti uskutečnil cestu kolem světa, na které kontroloval stávající pobočky, hledal nové dodavatele i uzavíral nové kontrakty.  Cestu uskutečnili na palubě tehdy ultramoderního letounu Lockheed Electra.  Z Baťovského letiště v Otrokovicích odlétli 6. ledna 1937. Přes oceány se výprava plavila lodí. Z celkových 54 000 km bylo letadlem vykonáno 24 656 km  Celá výprava se vrátila, tak aby mohla být oslavována při prvomájové slavnosti roku 1937.  Z této cesty vznikl (kromě řady nových obchodů) filmový dokument, bohatá fotodokumentace a cestopisná kniha Za obchodem kolem světa.

Emigrace a 2. svět válka  Zesiluje internacionalizaci firmy. Ze zlína odjíždí celé teamy s materiály a stroji, aby po světě zřizovali nové pobočky  V roce 1939 emigroval do Británie a odtud do USA. Před Němci předstírá že jede na světovou výstavu do New Yorku, ale zpět se nikdy nevrátí  Podnik nechává na starosti ředitelům

 Podniky ve svodobných zemích vyrábějí obuv a válečný materiál pro spojence.(např. Batawa-Kanada)  znemožněn pobyt ve Spojených státech. Objevuje se na černé listině USA – roku 1941 je opustil a usadil se v Brazílii.

 Protektorátní zákony umožňují Němcům zkonfiskovat majetek je-li majitel v cizině.  Jan Baťa proto každému z 5-ti členů dozorčí rady dal 7% svých akcií a přemluvil starší paní Baťovou (matka Tomáše) aby se vrátila do Zlína kde má 25% akcí  Janovi tak v USA zbyde jen 40% akcí  Většina majitelů Baťových závodů má sídlo na okupovaném území a tak podnik nemůže být zkonfiskován  Nechá si však udělat písemné prohlášení, že mu podíly budou po válce vráceny  Znemožněn pobyt ve Spojených státech. Objevuje se na černé listině USA jako kolaborant, jehož firma pracuje pro Němce  roku 1941 opouští USA a usadil se v Brazílii.  Objevily se pověsti o jeho přípravách na přesun českého obyvatelstva do Patagonie

Život v Jižní Americe  založil řadu nových obuvních a jiných společností.  Zakládal a rozvíjel nová města podle vzoru Zlína (Batatuba, Indiana SP, Mariapolis, Bataguassu nebo Batayporã).  Jedním z největších děl Jana Antonína Bati je most přes řeku Paraná, který spojuje brazilské státy Mato Grosso a São Paulo.  Pozvání ke slavnostnímu otevření přišlo Janu Antonínu Baťovi v době, kdy již byl těžce nemocný. Zemřel 23. srpna 1965 v Brazílii právě v den, kdy se nový most slavnostně otevíral.  V roce 1957 byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za mír

Poválečné období  Znárodnění proběhlo hned po válce

 Přejmenována na firmu Svit

 Soudní proces – Jan A. Baťa je obžalovaný z velezrady (kolaborace z Němci, pověsti o jeho přípravách na přesun českého obyvatelstva do Patagonie, vystavení pláště a kola atentátníka Reinharda Heydricha v jeho obchodě na Václavském nám.)  Rozsudek 15 let vězení a 10 let nucených prací  Konfiskace majektu

Soudní procesy  Po válce se snaží očistit své jméno  Jeho doktorát z ČVUT mu byl v roce 1947 neprávem odebrán

 V této snaze byli úspěšní až jeho brazilští potomci, včetně jeho amerického vnuka Johna Nashe až v roce 2007, kdy soud definitivně uznal Jana Antonína Baťu nevinným  firma Baťa patřila k největším přispěvatelům odboje Čechů a Slováků během druhé světové války

 vedl rovněž soudní spor s ostatními členy rodiny o vlastnictví společnosti Baťa (zahraničních poboček, protože Baťovy závody v Československu byly v roce 1945 znárodněny).  V tomto soudním sporu nebyl úspěšný - majetek připadl Tomáši Janu Baťovi (synovi Tomáše Bati).

Významná díla  Baťův kanál – rozšíření a prodloužení vodní cesty až do Otrokovic s částečným využitím i řeky Moravy (každý den na stavbě pracovalo na 800 dělníků, práce se prováděly ručně, bez použití mechanizace)

 Další významná stavba Baťův mrakodrap (1938) nesla přívlastek "nejvyšší betonová stavba Evropy".

Mrakodrap byl správním a administrativním centrem podniků Baťa. Po druhé světové válce se stal

administrativním a řídícím centrem podniků Svit. Dnes, po rozsáhlé rekonstrukci, zde sídlí krajský úřad Zlínského kraje.