Tomáš a Jan Baťovi K126 TERI – Teorie řízení LS 2014 Jan Krlín, Michal Tesař
Geniální podnikatel, politik , stavitel …
* 3. dubna 1876 ve Zlíně – 12. července 1932 Otrokovice
Tomáš Baťa pocházel ze ševcovské rodiny s dlouholetou tradicí (od r. 1667). Ve věku 8 let mu zemřela matka. O 2 roky později se stěhuje spolu s otcem a jeho novou přítelkyní do Uherského Hradiště. Tam navštěvuje místní školu, kde se místo českého jazyka vyučoval jazyk německý. Zajímat o řemeslo se začal již ve 12 letech – nejen boty vyrábět ale i prodávat Ve 14 letech odešel z domova a začal pracovat u firmy Faber, ta se specializovala na výrobu ševcovských strojů – od té doby se Baťa začal zajímat stroje ulehčující a zrychlující práci ševců. Tomáš se vrátil do otcovy dílny, ale po vzájemné neshodě odjel bez peněžních prostředků do Vídně za svou sestrou Annou. Ta mu finančně vypomohla a mladý Tomáš začal podnikat na vlastní pěst ve vlastní dílně. Jeho horlivost po zisku byla ovšem záhy ukončena neznalostí tamějšího trhu. Navíc neměl úřední povolení vykonávat řemeslo. Proto se v doprovodu svého otce vrátil zpět do U.H., kde se stal obchodníkem.
Po návratu z Vídně nastupuje v otcově dílně jako obchodní cestující. V tu dobu většina obyvatel chodí bez bot, boty jsou drahým luxusním zbožím. Baťa chtěl oslovit i nižší vrstvy obyvatel a rozšířit tak svou klientelu. Jádro problému spatřil v nízké produktivitě práce ševcovského řemesla. "Je úplně jedno, že děláte nejlepší boty na světě když okolo vás není nikdo, kdo by si je mohl koupit."
Ve svém podniku(společně s Annou a Antonínem) tedy plánuje zavést sériovou výrobu a pravidelnou pracovní dobu. Rodinný podnik však neprosperuje a ocitá se na pokraji krachu. Svým pracovním nasazením Tomáš odvrací krach a po již roce. Ke skutečnému obratu ve vývoji firmy dochází až v roce 1897. Baťa přichází na trh s novým typem plátěné obuvi - tzv. Baťovkou Baťovky se stávají rázem módním hitem a díky nízké ceně si je může dovolit téměř každý. Díky tomuto výrobku Baťa z 80% obsazuje RakouskoUherský trh.
V roce 1900 staví Tomáš svou první moderní továrnu. V tomto roce také překročí počet jeho zaměstnanců první stovku. Po 4 letech odjíždí do Ameriky kde se nechá zaměstnat jako řadový dělník a sbírá cenné zkušenosti. Po návratu zavádí dvousměnný provoz a zakládá prodejní oddělení firmy BAŤA. Obchodní cestující šíří jméno firmy a propagují značku. "Sloužit lidem" a "Továrna je jenom hromada cihel a železa. Život jí dávají lidé.„ Ještě než stačí uběhnout první desetiletí 20. století, stává se Baťa evropským obuvnickým fenoménem. Firma vlastní dvě moderní tovární budovy, zaměstnává 300 zaměstnanců a denně produkuje kolem 3 000 párů bot, což představuje nárůst produktivity práce na 10 párů bot na pracovníka za jeden jediný den Celý rok 1911 tráví Baťa opět ve Spojených státech. Ne však jako obchodník, ale jako řadový dělník u montážní linky automobilových závodů Henryho Forda. Po návratu do rodného Zlína zavádí po vzoru Forda ve svém podniku pásovou výrobu, se kterou se mu daří dál úspěšně rozšiřovat produkci obuvi značky Baťa a v porovnání s konkurencí držet náklady na velmi nízké úrovni.
S příchodem 1. světové války Baťa neztrácí hlavu a jeho manažerské schopnosti se opět projeví – získá zakázku na výrobu bot pro armádu (50 000 ks).
V roce 1914 Tomáš Baťa zakládá stavební oddělení firmy Baťa. V roce 1916 dochází k výstavbě Baťových závodů a o rok později se k nim přidá i cihelna a elektrárna. Ke konci první světové války Baťa produkuje denně 10 000 párů obuvi a zaměstnává 5 000 osob. Po konci s.v. přichází očekávaná krize a Baťa má problémy s poklesem prodeje obuvi – do 2 let však firma opět expanduje do celého světa. Roku 1920 se z prodejního oddělení vyčleňuje samostatná reklamní a marketingová divize. Produktem této divize jsou známé reklamní plakáty, z nichž vyzařuje příjemná atmosféra a rodinná pohoda, reklamní katalogy, firemní noviny, moderní firemní logo, baťovské ceny (končící devítkou), slevy (20-50%) a výprodeje a v neposlední řadě i zlidovělé firemní slogany - např. "Náš zákazník, náš pán".
Hospodářská stagnace v roce 1922 není pro Tomáše Baťu opět ničím jiným než výzvou. Pokles prodeje obuvi řeší snížením cen o 50%, marketingovou akcí zobrazující "Pěst drtící drahotu", snížením platů zaměstnanců na polovinu a částečným propouštěním. Drastická "očista" podniku nese během několika měsíců své ovoce.
V roce 1923 se Tomáš Baťa stává starostou Zlína. O rok později zavádí ve firmě tzv. dílenskou samosprávu a pro své zaměstnance (a někdy i pro ostatní obyvatele Zlína) začíná budovat "nový Zlín" - obytné domy, školy, nemocnice, kulturní zařízení, vědecké ústavy, filmové ateliéry apod.
Zásady samosprávy dílen: 1. Každé oddělení má jednu vedoucí osobnost, odpovědnou za práci, zisk a ztrátu oddělení 2. Samostatný hospodářský účet zisku a ztráty s týdenním veřejným vyúčtováním 3. Účast mistrů a některých dělníků na zisku dílny
4. Osobní odpovědnost každého dělníka za kvalitu své práce 5. Kolektivní úsilí celé dílny k provedení úkolu
Baťův koncern se vyznačoval tím, že na vyšších stupních řízení neměl klasické, přesně dané organizační schéma ani organizační řád. Lze to vysvětlit tím, že s jednalo o podnik jednotlivce, který měl absolutní moc a který pracoval ve společnosti od založení a měl o ní tedy naprostý přehled. Členové nejužšího vedení (6 lidí včetně Bati) zasahovali často operativně do výroby a řešili i drobné detaily. Formálně nikdy Tomáš Baťa nedelegoval žádné pravomoci ani na své nejbližší spolupracovníky. Pracovních porad se konalo jen minimum, většinou rozhodovali vedoucí pracovníci samostatně.
V roce 1930 dokončuje Tomáš Baťa výstavbu letiště v Otrokovicích a v témže roce zakládá po celém světě množství výrobních podniků, nesoucích jméno Baťa (Německo, Anglie, Francie, Polsko, Švýcarsko, Indie, USA, Jugoslávie, Nizozemsko). Na přelomu 20. a 30. let produkují Baťovy závody denně 100 000 párů obuvi a je v nich zaveden 40-ti hodinový pracovní týden (po vzoru Henryho Forda). Baťa postupně investuje do pojišťovnictví, do leteckého průmyslu, do výroby pneumatik, punčoch, strojů, plynových masek, gumových hraček a do mnoha dalších odvětví, které nemají nic společného s jeho původním ševcovským řemeslem. Tomáš Baťa je zkrátka světoobčan, který nenechá uniknout sebemenšímu zisku, zároveň však nezapomíná klást do popředí potřeby svých zákazníků i zaměstnanců. Svým pracovním nasazením, firemní kulturou, vzdělávacími programy a zaměstnaneckým sociálním zázemím přitom mění myšlení i pracovní návyky mnoha lidí ve svém okolí.
Jan Antonín Baťa (Jan Karel Baťa) • • •
* 7.3.1898 Uherské Hradiště † 23.8.1965 Batatuba, Brazílie ekonom, podnikatel v obuvnickém průmyslu „Věřte sobě a věřte práci. Jděte za prací bez ohledu.“
„Pravda vyjde na povrch jako olej na vodu...”
Životopis • Český podnikatel v obuvnickém průmyslu a ekonom • Jeden z nejvýznamnějších českých podnikatelů meziválečného období • Nevlastní bratr Tomáše Bati • Po smrti otce se jeho matka potýká s existenčními potížemi • V 15 letech se přestěhoval k nevlastnímu bratrovi do Zlína • V 16 letech odjíždí služebně do Německa o Pracuje v konkurenčních podnicích v Norimberku a Kolíně nad Rýnem, odkud posílá domů cenné zprávy a rozbory
• Ve 20 letech odjíždí do Ameriky, do zdejší pobočky, kterou zde zřídil Tomáš Baťa o Měl si zde ověřit své podnikatelské schopnosti o Pobočka se neprosadila - Jan neuspěl, ale byla to cenná zkušenost
• Odjíždí do pobočky v Londýně o Ožení se zde s Marií Gerbecovou (dcera rodinného lékaře)
• Později se vrací do Zlína a pomáhá zde s kalkulací na rozšíření podniku o Hledá obchodní partnery a snaží se o expanzi firmy do zahraničí
• Po tragické smrti bratra Tomáše se stává jeho nástupcem o Zlín se stává městem umění, počet úspěšných poboček a obchodů v zahraničí vzrostl na trojnásobek
• 13.3.1939 opouští Československo o Odlétá do Británie o Později do Ameriky o Nakonec Brazílie
• Obviněn ze spolupráce s nacisty o Údajné podílení se na přípravách plánu na násilný přesun českého obyvatelstva do Patagonie o Toto obvinění mu znemožnilo pobyt v USA, odlétá tedy do Brazílie
• Po 2. světové válce se marně pokouší očistit své jméno o Úspěšné očištění až roku 2007 jeho rodinou
• Soudní spory i se členy rodiny o vlastnictví zahraničních poboček společnosti Baťa po jejich znárodnění roku 1945 o Neúspěšný – majetek připadl synovi Tomáše Bati, Tomáši Janu Baťovi
Úspěchy • 1921 první psané dílo, pracovního charakteru – jak začít s výrobou obuvi (zakomponovány zkušenosti z USA) • 1922 buduje nákupní oddělení, které přináší zlínskému podniku největší zisky o Hospodářská krize a Baťova akce „Baťa drtí drahotu“ – 50%, viz. T. Baťa
• 1924 podnikatelský experiment – ze zbylých nezpracovaných kůží vysoké kvality po náročném předchozím roce nechává Jan vyrobit 400 tisíc párů bot a odjíždí s nimi do Berlína, kterou obratem prodává -> rozšíření sortimentu o vysoce módní obuv o Tento rok je počátkem největšího rozmachu firmy
• 1924 zavedení konvejerového systému = dopravní válečkové spádové pásy • 1926 cíl zvýšit počet prodejen na sedminásobek o Do 18 měsíců z necelých 180 prodejen více než 1000 funkčních obchodních jednotek
• 1930 Jan Baťa má odpovědnost za nákup, prodej, kalkulace, vzory, design, přijímání návštěv, podnikovou strategii, koželužny, strojírny, gumárny, dopravu a logistiku • První malý závod v Indii, pronikání na trhy Blízkého a Dálného východu • Po vyslání Jana do Ameriky ztrojnásobený nárůst zdejšího prodeje
• 1931 zkonstruován pohyblivý pásový dopravník, jež si nechává patentovat • 1935 uveřejňuje knihu „Budujeme stát pro 40,000,000 lidí“ o možnostech industrializace Československa • 1936 zvolen předsedou Světové asociace pro obchodní vzdělávání, vychází kniha „Spolupráce“ • ČSR je první na světě ve vývozu celokožené obuvi a 3. ve vývozu gumové obuvi • 1937 obchodní cesta kolem světa ve vlastním letadle Lockheed Electra • Kniha „Za obchodem kolem světa“ • Firma již ve 33 státech světa, na 3 kontinentech • 1938 udělení titulu doktor technických věd • 1939 zaregistrováno na 100 patentů
Válečné a poválečné období • Červen 1939 uniká s celou rodinou před nacisty o Záminkou pro vycestování je prezentace firmy na světové výstavě v New Yorku
• 1940 cesta do Brazílie • 1941 definitivní usazení v Brazílii po neprodloužení víza v USA – po zapsání Jana Bati a jeho podniků na černou listinu o Toho využívá Tomáš Baťa jr. a začíná ve spolupráci s právní kanceláří vystupovat z pověření Jana Bati a začíná přebírat jeho podniky
• 1944 podpora Slovenského národního povstání • 20.11.1944 Baťovi závody ve Zlíně vybombardovány americkým letectvem
• 1945 znárodnění Baťových závodů v ČSR dekretem prezidenta republiky • 1946 Československá vláda neúspěšně vznáší u brazilských soudů nároky na Baťovy firmy • Jan Baťa získává brazilské občanství • 1947 v absurdním procesu před Národním soudem v Praze byl Jan Baťa v nepřítomnosti odsouzen na 15 let vězení a propadnutí veškerého majetku o Nárok na vyplacení náhrady podle znárodňovací legislativy je zrušeno prohlášením J. Bati za kolaboranta a zrádce, o což celou dobu usilovali o Pár dní nato vypukne 15 letý boj o akcie Leader AG se synem jeho zemřelého bratra
• 20.7.1951 přijímá z rukou papeže Pia XII. Medaili za projekty migrace válečných uprchlíků do Brazílie a požehnání k dalšímu svému podnikání
• 1957 za své uskutečněné kolonizační projekty navržen na Nobelovu cenu míru • 23.8.1965 Jan Antonín Baťa umírá v Sao Paulu na srdeční záchvat
• 1993 první pokus o soudní rehabilitaci J. A. Bati stojí místo generálního prokurátora ČR Jiřího Šetinu a přináší mu dvanáctileté trestní stíhání za smyšlená obvinění • 2007 J.A. Baťa je v ČR právně očištěn, soud jej shledává nevinným, neprávoplatně odsouzeným ve zmanipulovaném, účelovém procesu a oceňuje ho jako největšího přispěvatele odboje Čechů a Slováků během II. světové války
