TISK TISK č. 55
4. zasedání 33. synodu ČCE (29. 5. – 1. 6. 2014)
(Komise A, B, C, D) ZPRÁVA SYNODNÍ RADY I. Zpráva synodního seniora Patřičná ustanovení CZ (§29,4) a ŘSC (48,3) určují působnost a úkoly synodního seniora. Není v mých silách vypsat konkrétní data a podat kompletní obraz plnění tohoto zadání. Řády sice jen zhruba vymezují hlavní úkoly, ty však mají celou řadu zajímavých (i otravných) přesahů do společenských a ekumenických vztahů a pochopitelně do pestré (i šedé) přehlídky zastupování církve navenek. I když jde vcelku o zajímavé záležitosti, považuji za prioritní určení v ŘSC 48, hovořící o návštěvách sborů, seznamování se s jejich životem a o úkolu utvrzovat je ve víře, lásce a naději. Plnění tohoto zadání se sice snadno popisuje, hůře se však vykazuje a sumarizuje. Děje se tak při vizitacích, ale i při běžných nedělních návštěvách. Většinu nedělí v roce, pokud nebylo třeba vyjíždět do ciziny nebo se věnovat jiným aktivitám, jsem strávil právě ve sborech církve. Návštěvy sborů mnoho poví o stavu církve a jejím duchu. Bez ohledu na to, jaká dílčí sdělení o sobě církve vydává, ať skrze jednotlivce nebo komunity, stále je největším problémem člověka každé doby, z jaké strany je ovlivňován jeho život. Věrnost Kristu na jedné a vazba na pozemské poměry, malé, osobní i institucionální jistoty na straně druhé. Kdy začíná krize? – krize člověka, církve, výchovy, víry, duchovního vedení, doby? Bez ohledu na názvosloví a analýzy nic nehne s prastarým jevem „člověčiny“ (přirozenosti) a jejím vlivem na nás. Co nejčistší dogmatika, nejlepší zvěstování, ani nakonec schopná diakonie, nic z toho nevyléčí slabá a nejistá místa v duších lidí, ať kazatelů, presbyterů, nebo členů církve. V této věci, základní a jedinečné, jsme napořád závislí, nemajíce recept, jak si z vlastních sil pomoci a uchránit se před pokušeními, nekázní, sebestředností, pocity jedinečnosti, nevšímavostí, nesolidaritou, atp. Elementární rozpoznání protichůdných vlivů na všechny úrovně života církve není nic originálního, zdrojem lítosti to však je především tehdy, když se s tím na jednom místě aktivně a evangelijně vypořádávají a jinde se bránit již ani neodváží. Delší dobu se točíme v kruhu. Kriticky sledujeme své církevní okolí a hodnotíme ojedinělé pokusy vyjít za hranice sboru a církve. Je cítit ostych, až bázeň, definovat a následně vyzdvihnout evangelické proprium, a to i s bratrským vymezením se vůči ostatním křesťanským tradicím. Je to z důvodů ekumenické svornosti? Nebo ze strachu z ještě výraznější menšinovosti nebo nejistoty, existuje-li něco evangelicky specifického? Nebo máme stále co činit s evangelickou (někdy předstíranou) skromností? Je skutečností, že někdejší přednosti evangelictví již dnes přednostmi nejsou (především písmáctví a kazatelství). Mnohé aktivity, které jsme rozvíjeli (např. práce s mládeží), dnes mnozí dělají podobně dobře, ne-li lépe. Ke svědkům minulosti jsme vlažní a žijeme s pocitem, že nám je okolí odebralo. Vypadáme jako ti, kdo se snadno lecčeho vzdávají, aniž by místo toho dosazovali něco lepšího. Naše situace je kritická proto, že nápaditých a sebevědomých nositelů evangelia („evangelíků a evangeliček“) je mezi námi málo. Spíše postačuje konfesní nevyhraněnost usilující o záchranu a přežití náboženské instituce, možná s prvky soustředěného zájmu o zachování vlastního uplatnění. Je to situace konečná? Dá se s tím ještě něco dělat? Podle mého je tato situace kritická a směřující ke konci, pokud nenalezneme sílu odhalovat příčiny v sobě a nevzdáme chuť něco s tím dělat. Možnosti existují. Nemusíme se bát razantně přerovnat priority. Do středu životů musíme uvědoměle stavět odpověď na otázku, proč vyznáváme Krista. Pokud v tom hraje roli rod a zvyk, jdeme nesprávně. Jakmile věříme proto, že chceme být ztělesněným Kristovým tělem, předobrazem pořádků Boží vlády, pak míříme správně. Kritériem nám však nebude náš názor, nýbrž to, jak rádi a s jakou chutí budeme chtít sdílet obsah i ovoce své víry v Boha a ukazovat na obohacení života z následování Krista. Pokud se budeme na této cestě stydlivě ohlížet, co na to říká okolí, opět jdeme nesprávně. Pokud nás bude povzbuzovat vnitřní radost, pokoj a vědomí jisté průkopnické výsady, jsme nakročeni správně. Je tento způsob výhradně evangelický? Víme všichni, že nikoliv. Specifické však je to, že k takové cestě nepotřebujeme žádné instituční či lidské berličky, nýbrž odvíjíme vše od našeho Pána, Ježíše Krista. Ten z nás tvoří demokratické a láskyplné společenství, svorně spolupracující osobnosti a solidárně orientované průvodce, kteří umí nahlížet situaci bližních bez ohledu na jejich konfesní, 1
4. zasedání 33. synodu ČCE (29. 5. – 1. 6. 2014)
TISK 5
rasové nebo společenské předpoklady a danosti. Kristus jako střed jednání je měřítkem toho, co neseme svému okolí. Nevím, jak se plnění církevního zadání synodnímu seniorovi daří nebo nedaří. Jsem si jist tím, že dát pevný, jasný a povzbudivý obsah víře, lásce a naději je klíčem k perspektivě této církve v kontextu celé společnosti. Je to také něčím, kvůli čemu budeme více vyhledáváni lidmi, zahlcenými materiálně, duchovně a vnitřně strádajícími. Obnova jejich existenciální i metafyzické naděje potvrzuje naši oprávněnost k existenci a je východiskem pro naši pokojnou a rozvíjející se perspektivu. Velice děkuji všem v synodní radě, v ÚCK, v seniorátních výborech, ve všech poradních odborech a komisích, stejně jako ve sborech za důvěru, spolupráci i podporu. Vážím si toho a uvědomuji si, že by bez toho nebylo možné působnost podle církevního zřízení a řádů plnit. Joel Ruml
II. Zpráva synodní kurátorky Loňský rok byl nejvíce poznamenán přemýšlením a jednáním o tom, jak bude církev fungovat v budoucnosti, v době úplné nezávislosti na státu. Na vedení církve bylo iniciovat rozvinutí široké debaty na toto téma na všech úrovních církevního společenství. To se povedlo a díky materiálům, které byly rozeslány do sborů, se nad tím sbory vážně zamýšlejí a živě diskutují. Přesvědčila jsem se o tom při všech návštěvách, které jsem ve sborech v uplynulém roce absolvovala. Je to radostné zjištění a doklad, že nám všem bez rozdílu na budoucnosti církve záleží, že jsme ochotni svádět zápasy o existenci sborů, že nám není lhostejné, jestli v některých místech zmizí hrstky Kristova lidu. Máme také sbory, kde je velmi maličké společenství a k tomu převážně důchodců. Je pochopitelné, že se zde při rozhovorech o budoucnosti vyskytují obavy a nejistota. Je to ale rozhodně lepší, než kdyby zde panovala lhostejnost či trpitelská netečnost. Hodně bude záležet nejen na sborech samotných, ale také na seniorátních výborech, jejich moudrosti a vstřícnosti k pomoci sborům. Velkou roli bude také hrát solidarita silnějších se slabšími. I když to vypadá, že jde v prvé řadě o peníze, podle mého mínění největší břemeno na cestě k samofinancování ponesou teologové. Na nich záleží, jak nám zprostředkují evangelium – radostnou zvěst o tom, že Bůh je na naší straně, že nás miluje, a proto můžeme počítat s jeho pomocí ve všech oblastech církevního života. Naši kazatelé jsou a budou tou hlavní silou, která nám má dodávat naději pro budoucnost s ujištěním, že církev Kristova zde není z našeho snažení, ale z vůle boží. Chci proto povzbudit naše milé teology na sborech, na ETF UK a v jiných službách církve Kristovy, aby se nenechali otrávit „řečmi o penězích“, ale neúnavně v síle Ducha Svatého nám vštěpovali, na čem nejvíc záleží a na co máme spoléhat. Pak je jisté, že to společně zvládneme. Jak jste zaznamenali v předchozím odstavci, navštěvuji sbory. To patří k mé činnosti v rámci referátu „správa církve“. Je to činnost příjemná, zejména proto, že mám možnost vidět na vlastní oči, co se v naší církvi dělá užitečného pro Boží království, potažmo pro společnost. A trochu mě mrzí, že si mezi sebou příliš nesdělujeme, co tvořivého děláme a co se nám daří, abychom se vzájemně povzbuzovali a inspirovali. A také aby se o nás dověděli ti, kdo nás potřebují, nebo i hledají. Kromě běžných návštěv sborů konáme se synodním seniorem návštěvy vizitační, a to ve sborech seniorů, spojené s rozhovorem se staršovstvem sboru seniora a se seniorátním výborem. O práci seniorátních výborů se dovídám také ze zápisů ze schůzí SV, z vizitací ve sborech a z konventů. Výtahy z těchto zápisů zařazuji do zasedání SR. Další oblastí, kterou mám v referátu, je diakonie. Jako členka dozorčí rady Diakonie ČCE mám možnost nahlížet do práce ústředí i jednotlivých středisek Diakonie ČCE a o mnohém spolurozhodovat. V roce 2013 proběhla řada náročných jednání, které souvisely se změnami ve vedení Diakonie ČCE a s jejím směřováním do budoucnosti. Hodně nám záleží na tom, aby Diakonie ČCE byla úzce spjata s církví, aby se nevytrácel její křesťanský charakter. Do mé působnosti patří také péče o uprchlíky. Je to práce spíše nárazová, když je potřeba vyhlásit sbírku nebo se jedná o pomoc v nějakém konkrétním případě. Tak například se nám podařilo získat trvalý pobyt v ČR pro Ukrajinku se dvěma dětmi Anastázii Hagenovou. Významný podíl na dobrém konci této kauzy měl sbor v Českém Brodě s br. farářem Markem Lukáškem a sbor v Benešově s br.
2
4. zasedání 33. synodu ČCE (29. 5. – 1. 6. 2014)
TISK 5
farářem Tomášem Trusinou. V tomto příkladu vidím velký potenciál našich sborů v pomoci sociálně vyloučeným. V rámci péče o zahraniční sbory jsem s br. farářem Petrem Brodským a dalšími bratry a sestrami z ČCE navštívila v květnu 2013 Chorvatsko, na pozvání staršovstva sboru v Bjeliševaci jsme byli účastni oslav desátého výročí postavení a otevření kostela. Život v našich zahraničních sborech sleduji přes zprávy Petra Brodského a v rozhovorech v rámci návštěv krajanů u nás. Nyní připravuji s ostatními členy SR koncepci další spolupráce s českými sbory ve východní Evropě (viz zpráva o plnění usnesení 3. zasedání 33. synodu č. 31). Pracuji ve dvou komisích. V propagační a v komisi pro výročí. V obou komisích se jedná o práci tvořivou a občas jedna potřebuje druhou. Loni byly hlavním tématem oslavy Bible kralické a jistě mi dáte za pravdu, že se povedly. Bylo to zásluhou dobré organizační práce komise pro výročí, komise propagační se postarala o dobrou propagaci. V loňském roce byly vytvořeny webové stránky pro výročí www.nase-reformace.cz, které informují o církevních výročích v letech 2013-2018. Od loňského roku chystáme připomínkové akce k 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Mezi Církví československou husitskou a Českobratrskou církví evangelickou byla uzavřena dohoda o spolupráci k tomuto výročí. Propagační komise se v současnosti zabývá, ve spolupráci se seniorátními výbory, přípravou vydání seniorátních letáků a knih. Tradičně úspěšný je nástěnný kalendář ČCE, který chystáme už počtvrté s tématem „fotografie ze života našich sborů“. Pro velký zájem čtenářů pracujeme na novém vydání Evangelického katechismu pro dospělé autora Jana Nohavici. V roce 2013 jsem se jako představitelka ČCE zúčastnila několika výjezdů do zahraničí. V květnu to byl Kirchentag v Hamburku, v říjnu návštěva reformované církve v Košicích a též v říjnu připomínka událostí roku 1989 v Lipsku a odhalování pomníku Bible kralické v Lešně. Práce v synodní radě mě těší, i když není lehká a děkuji všem, kdo na nás myslí ve svých modlitbách. Lia Valková
III. Zpráva prvního náměstka synodního seniora Do mého referátu patří tři oblasti: ekumena, média a fundraising Ekumena Domácí ekumena byla určována jednáním církví se státem o podmínkách přechodu na finanční nezávislost na státu. Na každý den 2013 – příručka napsaná společně autory členských církví Leuenberského synodu v ČR, vydána při příležitosti 40. výročí podepsání Leuenberské konkordie. V tomto dokumentu evropské evangelické církve konstatují základní shodu v podstatných věcech vyznání. Spolu se Slezskou církví evangelickou a. v. jsme připravovali oslavy 400. výročí Bible kralické. Koncem roku 2013 byla uzavřena dohoda o spolupráci k 600. výročí M. J. Husa mezi ČCE a Církví československou husitskou. Poradní odbor SR pro společenské a mezinárodní záležitosti vydal dokument „Pluralitní společnost a čeští evangelíci“ a v souvislosti s nadcházejícími reformačními výročími dokument „Co může říci česká reformace českému člověku dnes“. Ekumena domácí i zahraniční má pro naši církev nevyčíslitelnou hodnotu. Bez ní bychom se stali provinční církví, která řeší jen své problémy. Sílu a prospěch ekumeny umíme čerpat z jednání menších skupin a z osobních setkání. Zde je přínos patrný na všech církevních úrovních. Svízel ekumeny jsou mohutná valná shromáždění – v roce 2013 Valné shromáždění Konference evropských církví v Budapešti a Valné shromáždění Světové rady církví v jihokorejském Busanu. Na těchto shromážděních mívají naši, a nejen naši delegáti pocit těžkopádnosti a neefektivnosti složitých jednání. Těžko se hledá jasná odpověď na otázku prospěchu. Možná je to dáno tím, že naše českobratrské myšlení má v oblibě jasný, přehledný dopad a důsledek projednávaného. Toto uklidňující vidění efektu však tato valná shromáždění většinou nenabízejí. 3
4. zasedání 33. synodu ČCE (29. 5. – 1. 6. 2014)
TISK 5
Na druhou stranu by ovšem bylo populistické a hloupé jen z toho důvodu tato shromáždění zlehčovat či dokonce odmítat. Asi jediná možnost, jak z toho vybřednout, je přejít do ofenzivy, vyhledávat a vychovávat v naší církvi jazykově i intelektově nadané jedince, kteří se stanou aktivní součástí těchto mohutných shromáždění a budou schopni nejen zastávat zájmy naší církve či církví v České republice, ale i přenášet zpět podněty do praxe ČCE. Nelze vyjmenovat vše, co se na poli ekumenickém v uplynulém roce odehrálo. Může nám pomoci stručný přehled činnosti ekumenického oddělení ÚCK v r. 2013, které se zabývá ekumenickými vztahy. V České republice spolupracujeme s těmito organizacemi: ERC v ČR + její členské církve včetně přidružené Římskokatolické církve Leuenberské společenství (členy je 5 protestantských církví v ČR) Spolupráce probíhá i s dalšími církvemi mimo tato společenství V zahraničí: Světová rada církví Světové společenství reformovaných církví Světový luterský svaz Konference evropských církví Společenství evangelických církví v Evropě Spolupráce s církvemi v zahraničí 26 evropských církví (Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Slovensko, Švýcarsko, Velká Británie) 3 zámořské (USA, Korea, Tchaj-wan) 6 českých sborů v zahraničí (Chorvatsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Ukrajina) Hlavní události uplynulého období Noci kostelů se zúčastnilo asi 150 sborů naší církve Bohoslužby při příležitosti 40. výročí podpisu Leuenberské konkordie 16. června 2013, Brno, Červený kostel Oslavy 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje, hrad Branč na Slovensku Valné shromáždění KEK, Budapešť Oslavy 400. výročí Bible kralické, Kralice nad Oslavou Valné shromáždění SRC, Busan, Jižní Korea Den pro Kubu, Praha Další aktivity Vyslali jsme delegáty na 24 studijních seminářů a tematických konferencí Měli jsme zastoupení na 20 oficiálních akcích (synody, církevní slavnosti, oficiální návštěvy, setkání církevních představitelů atd.) Přivítali jsme oficiální delegaci Skotské církve v čele s jejich moderátorem Našeho synodu se zúčastnilo 13 zahraničních hostů Pomáhali jsme s organizací zasedání Rady GEKE v Praze se slavnostním večerem ve sboru v Praze – Kobylisích Spoluorganizovali jsme návštěvy celé řady skupin farářů a členů sborů převážně z Německa Média Web e-cirkev.cz přináší denně aktuální zprávy a informuje o naší církvi. Hlavní periodikum církve – měsíčník Český bratr je vydáván v nákladu 3100 ks, je distribuován do všech sborů naší církve. Od roku 2013 má i svou internetovou podobu (www.ceskybratr.cz) s návštěvností cca 200 přístupů týdně. Vydáváme ekumenický bulletin o aktuálním dění v církvi, na Evangelické teologické fakultě a v Diakonii ČCE – třikrát ročně v elektronické podobě v angličtině a němčině (viz http://www.ecirkev.cz/en/rubrika/380-Our-ecumenical-Bulletin/index.htm).
4
4. zasedání 33. synodu ČCE (29. 5. – 1. 6. 2014)
TISK 5
Fundraising Důležitou součástí práce je získávání finančních zdrojů. Je to práce na grantech, spolupráce s nadacemi, fondy, příprava „Kulatého stolu“, jednání s ministerstvy a získávání evropských dotací. Poděkování Po deseti letech ukončil svou práci v ÚCK osvědčený, spolehlivý Oliver Engelhardt. Děkujeme mu za práci pro naši církev a přejeme vše dobré! Daniel Ženatý a ekumenické oddělení ÚCK
IV. Zpráva prvního náměstka synodní kurátorky Období po 3. zasedání 33. synodu bylo ve znamení přípravy cesty ČCE k samofinancování. Hlavním úkolem byla nejprve příprava diskuse ve sborech, dopracování manuálu a rozpracování způsobu průzkumu ve sborech. Na podzim roku 2013 proběhla celá řada seminářů, které byly organizovány synodní radou, případně některými senioráty i sbory, na kterých jsem mohl vysvětlovat, jaké cesty mohou vést k samofinancování ČCE. Potěšitelné je, že rozhovory, které jsem směl vést, byly velmi racionální. Sbory považují v naprosté většině cestu k samofinancování za výzvu a jsou připraveny se s úkoly vyrovnat. Je však nutné konstatovat, že existuje malá část sborů, které budou mít se samofinancováním problémy. V těchto sborech je často vlastní inciativa podlomena strachem z budoucnosti. Sbory pak spoléhají více na solidaritu ostatních sborů církve než na vlastní růst ve víře a misijní iniciativu. Bude jistě velmi obtížným úkolem nalézt způsob a míru podpory i povzbuzení těchto sborů a oblastí tak, aby práce v nich mohla pokračovat, i když možná i jiným způsobem než dosud. Na konci roku 2013 a na počátku roku 2014 strategická komise synodní rady promýšlela strategii financování ČCE a připravovala další rozhodovací postup. Nemalou prací bylo vyhodnocování dotazníků a záznamu rozhovorů nad modely a manuály v jednotlivých sborech. Kompletní vyhodnocení není ještě v době vypracování této zprávy hotové, nicméně je zřejmé, že se podařilo získat přehled o názorech a cílech téměř od všech sborů. V této práci je nutné pokračovat a dokončit ji. Většina seniorátů a seniorátních výborů přistoupila k hodnocení jim svěřených sborů velmi pečlivě a za jejich práci je nutné poděkovat. Jsou však i senioráty, které poněkud promeškaly příležitost, kterou rozhovor nad dotazníky a manuálem představoval. Na počátku roku 2014 byl spolu s investiční komisí vypracován návrh správy postupně rostoucího majetku Personálního fondu. Daří se postupně vytvářet skupiny finančních odborníků a odborníků na správu nemovitého majetku, kteří budou mít schopnosti a ochotu majetek Personálního fondu spravovat. Výsledky práce strategické komise a investiční komise Personálního fondu v oblasti přípravy cesty církve k samofinancování a správy majetku Personálního fondu jsou uvedeny v příslušných tiscích synodu a předkládány synodu ke schválení. Z těchto tisků je možné si udělat představu o odvedené práci i o jejím rozsahu. Věřím, že po jejich projednání letošním synodem, který by měl stanovit mantinely pro další práci, bude možné do 1. zasedání 34. synodu připravit všechny podklady tak, aby toto zasedání mohlo určit finanční směřování ČCE nejméně pro dalších 5 až 10 let. Příprava přechodu církve k samofinancování vyžaduje přemýšlení a spolupráci širokého okruhu bratří a sester na všech úrovních církevních sborů. Jsem vděčný za to, že jsem se mohl setkávat s celou řadou spolupracovníků různých profesí a postavení, kteří se na přípravě další cesty ČCE s velkým nasazením podílejí. Pavel Stolař
V. Zpráva druhého náměstka synodního seniora Jako náměstek synodního seniora mám ve svém referátu tři oblasti práce církve – výchovu dětí, mládeže a Evangelickou akademii. Bylo vysloveno přání, aby zpráva synodní rady byla spíše faktografická a podrobná, a sdělila, co se v jednotlivých oblastech naší práce děje. Tož takovou zprávu podávám. 5
4. zasedání 33. synodu ČCE (29. 5. – 1. 6. 2014)
TISK 5
Oddělení výchovy a vzdělávání ÚCK V loňském roce začal kurz pro pracovníky s dětmi v církvi S dětmi na cestě víry. Účastníci kurzu jsou většinou učitelé NŠ z našich sborů. Kurzu se účastní i někteří členové Evangelické církve metodistické. Proběhly už 4 semináře, zároveň probíhá výuka pomocí Moodlu Učíme se číst a pracovat s Biblí (biblistika, věrouka, pedagogika a didaktika, cíle a obsah vyučování, organizační formy výuky, pedagogická komunikace, metody) a Dítě a jeho svět (vývojová psychologie, potřeby dětí, setkání s jinakostí, dítě s poruchami aj.). V tomto roce se pokračuje ve výuce biblistiky a dogmatiky a zároveň začne výuka v modulu S dětmi ve společenství církve (liturgie a liturgické prvky, modlitba, zpěv, svátosti aj.) a v modulu S dětmi na cestě víry (církev a ekumena, věřící a nevěřící, misie, křesťanství a jiná náboženství, pastorace, krizová intervence). Podle zpětných vazeb od účastníků jsou studenti s průběhem kurzu spokojeni. Organizátorům se daří plnit osnovy kurzu. Snahou je, aby byl pro účastníky kurz co nejméně finančně náročný. Díky finanční podpoře pro rok 2013 se podařilo zajistit kvalitní průběh semináře, zajistit kvalitní lektory jak pro kontaktní a tak on-line výuku. Oddělení spolu s poradním odborem SR pro práci s laiky připravuje každoročně kurz pro laiky. Tábor pro děti a mládež s postižením a pobyty pro rodiny s dětmi s postižením V loňském roce v létě také proběhly tábory pro děti s mentálním, tělesným či s kombinovaným postižením. Děti jsou na táboře bez doprovodu rodičů, po celou dobu pobytu se o ně starají dobrovolní asistenti. Většina účastníků pobytů rodin s dětmi s postižením je z necírkevního prostředí. Na těchto akcích pomáhají dobrovolní asistenti převážně z řad studentů. Publikace, které oddělení výchovy vydalo: Katechetická příručka (pro učitele NŠ): 3 části – Desatero, Otčenáš, Krédo (připravuje katechetická skupina) Dobrodružství v Kralicích – knížečka pro děti (ve spolupráci s propagační komisí SR) Než půjdeme spát – knížka pro děti a rodiče, autorka: farářka Ester Čašková Katechetické práci v církvi je ku pomoci katechetický web www.katecheze.evangnet.cz. Na tomto webu jsou ke stažení katechetické příručky, jak z roku 2013 tak i starší. Oddělení mládeže ÚCK Během roku 2013 oddělení mládeže prošlo organizačními a personálními změnami. K 22. 1. 2013 odešla dosavadní tajemnice – farářka mládeže Marie J. Medková na mateřskou dovolenou. Od 14. 2. 2013 nastoupila do oddělení mládeže (dále OM) Marta Keřkovská na pozici referentky na dobu určitou do 14. 10. 2013 s úvazkem 75%. Pro toto období byla vedením OM pověřena Olga Mrázková. Důležitým pro OM byl loňský synod. Na tomto zasedání synodu byl novým celocírkevním farářem pro mládež, na návrh Celocírkevního odboru pro mládež (dále jen COM), zvolen Pavel Jun (volba na dva roky). Nově tedy byla oddělena role celocírkevního faráře pro mládež od role vedoucího OM. Synod vyslyšel návrh COM a ustanovil, že farář mládeže bude zproštěn role vedoucího OM. Cílem, podle COM, je poskytnout faráři mládeže mnohem více prostoru k terénní práci mezi mládeží ve všech seniorátech ČCE, jeho místo je vnímáno jako místo potulného kazatele a pastýře pro mládež. K 1. 9. 2013 nastoupil Pavel Jun, Martě Keřkovské byla prodloužena smlouva. Na OM nyní pracují Olga Mrázková – vedoucí, Marta Keřkovská – referentka. Organizačně pod OM spadá jak farář mládeže, tak redakce časopisu pro mládež Nota nebe (dříve Bratrstvo), personálně zastoupena šéfredaktorkou Šárkou Schmarczovou a redaktorkou Jitkou Čechovou. Během roku 2013 – 2014 (od zasedání synodu do zasedání synodu) proběhly následující akce organizované OM: V letním období se uskutečnily následující kurzy: kurz pro starší mládež pod názvem „Nepopulární Mesiáš“, Mezinárodní camp: “Languages“, Bigbítový kurz, Letní brigáda v Herlíkovicích, Letní kemp pod jednou střechou v Strmilově, cesta do Taizé.
6
4. zasedání 33. synodu ČCE (29. 5. – 1. 6. 2014)
TISK 5
Ve dnech 4. – 6. 10. se konal 23. ročník Sjezdu (nejen) evangelické mládeže v Jindřichově Hradci. Sjezd nesl název „Na jednom poli“, svou přednášku zde přednesli např. Zdeněk Susa, Michael Pullmann, Jiří Schneider. Přednášky, kulturní i doprovodný program, vše dopadlo velmi dobře. Sjezdu se zúčastnilo 410 mládežníků, což je méně ve srovnání s minulým rokem. Byl to komornější sjezd, co se počtu účastníků týče, proběhl však dobře. Na sjezdu se vytvořila dobrá atmosféra a pěkné společenství. Při sjezdových bohoslužbách jsem pověřil farářem mládeže (instalace) Pavla Juna. V říjnu OM spustilo nový program „mladezonline“. Jde o internetový přenos vždy konkrétního sborového společenství mládeže. Jde především o zprostředkování společenství, vzájemné sdílení otázek týkajících se naší víry, vzdělávání, podporu i malých společenství mládeže. V únoru proběhl kurz mládeže v Křížlicích. Začátkem března se v Praze na Vinohradech konala porada mládeže. Před Velikonocemi je pravidelně pořádána Velikonoční duchovní obnova, týden Ignaciánských exercicií pod vedením Ivany Noble. V předjaří se má konat brigáda v Herlíkovicích. Účastníci spolupracují se SEM Přátelé Herlíkovic. Pracovnice OM navštěvují evangelické akademie. Tentokrát nabídly studentkám a studentům interaktivní program: „Ježíš, co se o něm dozvíme z evangelií“, představily letní akce, snažily se studenty na tyto akce pozvat. OM aktivně spolupracuje se SEM a COM, snaží se o ekumenickou spolupráci a rozvíjení mezinárodních vztahů. Evangelická akademie Na našich školách nebylo významnějšího problému nebo konfliktu. Školy jsou zapojeny do oslav a připomenutí výročí církve a její tradice. Proběhly oslavy Bible kralické. Tam se angažovala zvláště EA v Brně. ZŠ Bratrská ze sponzorských financí odjela na Moravu po stopách J. A. Komenského (úspěšná akce). Konzervatoř EA Olomouc uvedla o Vánocích Mozartovo Requiem v podání studentů (veřejná akce, úspěšná) VOŠ EA Praha i VOŠ EA Brno jsou zapojeny v programu EU. EA Náchod – studenti školy jsou zapojeni velmi profesionálně v projektu Fair Trade, výrazná pravidelná akce s městem pro školky „Z pohádky do pohádky“. EA Náchod chystá zřídit mateřskou školku. Standardně probíhají bohoslužby, kulturní akce, stužkovací plesy, slavnostní vyřazování páťáků, vítání prvňáčků, společné akce s rodiči (Bratrská). Bratrská škola je svým založením (ZŠ) nejblíž v komunikaci s rodiči, je výkladní skříní našeho školství. Stojí za úvahu rozšíření této školy o MŠ a druhý stupeň ZŠ. Je v tom i větší šance přiblížit křesťanství většímu počtu mladých lidí. Spirituálové: Mimo Konzervatoř EA obsazena všechna místa. Spirituál na konzervatoř je usilovně hledán. Některá jednání s možnými kandidáty nedopadla. Bude zveřejněn inzerát. Způsob pracovních poměrů našich duchovních na školách je různý. Rád bych povzbudil ty z farářů, kteří hledají novou možnost pro své zvěstování, aby zkusili svá chrismata užít ve školním prostředí EA. Křesťanská nauka, křesťanská etika, křesťanská výchova: Na všech našich školách se předmět vyučuje pod jiným názvem, v souvislosti s ŠVP, který si školy pro předmět připravily, a MŠMT schválilo. Není jednotné kurikulum, jak by se měl předmět vyučovat. Pokusíme se výuku křesťanství i křesťanské etiky sjednocovat. Cílem je zjistit úroveň, srozumitelnost a dobrou atmosféru v předmětu na všech školách EA. 7
4. zasedání 33. synodu ČCE (29. 5. – 1. 6. 2014)
TISK 5
Jako náměstek synodního seniora se účastním, pokud je to v mých silách, jednání poradních odborů, které spolupracují se zmíněnými odděleními ÚCK. Dále pracuji i v komisi pro celoživotní vzdělávání kazatelů a komisi pro vikariát. Pověřil jsem k službě duchovní členy SV Východomoravského seniorátu ve Zlíně, seniora a konseniora Horáckého seniorátu ve Žďáru nad Sázavou a náměstka seniora Jihočeského seniorátu v Českých Budějovicích. Byl jsem jako host, kazatel a přednášející při výročích několika sborů, zastupoval církev na MFF v Karlových Varech, navštívil českou menšinu v Chorvatsku (Slavonie) a kázal v tamním sboru, účastnil se rozhovorů s Reformovanou křesťanskou církví na Slovensku v Košicích, zastupoval ČCE při oslavách Cyrila a Metoděje, kterou pořádala Evangelická církev augšpurského vyznání na Slovensku v Branči a v Brezové pod Bradlom, kde jsem odpoledne kázal. Také jsem kázal na Shromáždění Diakonie ČCE 2014 v Praze a na Dni pro Kubu, účastnil se listopadového setkání pedagogů EA v Bělči, setkání ředitelů EA, atd. Děkuji pracovnicím a pracovníkovi oddělení výchovy a vzdělávání, mládeže a ředitelce ústředí EA za jejich práci. Děkuji také za dobrovolnou práci členům poradních odborů a komisí. Pavel Kašpar
VI. Zpráva druhé náměstkyně synodní kurátorky V minulém roce jsem kromě práce na přípravách na pravidelná zasedání synodní rady a řešení s tím souvisejících problémů věnovala svůj čas především těmto oblastem práce: Návštěvy jednotlivých sborů Bylo jich v průběhu roku několik, a i když se v naší církvi dost stýská nad tím, jak to s naší ČCE bude dál, tak jsem se setkávala více s optimismem a odhodláním než s pesimismem. Nejbližší roky ukáží, co půjde a co už ne, přijede doba, která nám ukáže, že už není možné, aby sbor, kde si sborové shromáždění volí svého faráře v počtu třeba 7 členů s hlasovacím právem, si mohl dovolit vlastního faráře. To do budoucna nepůjde a budou se muset slučovat sbory a rušit kazatelské stanice. Ale třeba se budou časem zase jiná místa zvěstování otevírat, to nechme Pánu a jeho milosti. Zatím jsem vděčná za probíhající rozhovory v církvi, které donutily některé sbory konečně po letech se zamyslet nejen nad otázkou finanční, ale také nad tím, proč tu jsme a co můžeme nabídnout světu kolem. Vnitřní účetnictví na ÚCK Ekonomické oddělení ÚCK mi dělá velkou radost a mám pocit, že po letech změn a nejistoty je zde ustaven kádr kvalitních pracovnic, které umějí řešit problémy a jsou velmi ochotné i vůči sborům. Všem na ekonomickém a personálním oddělení moc za jejich práci děkuji. To, co mě (ale i celou platovou komisi a správní radu PF) v roce 2013 dále zaměstnávalo, byla tvorba návrhu nového mzdového řádu, který by umožnil, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“ – tedy aby pokud možno zůstal zachován objem vyplacených finančních prostředků na mzdy, ale aby systém výplat byl přejnější k nastupujícím farářům a pak k těm, kteří si svědomitěji plní své farářské povinnosti než jiní. Stále také máme na stole „noční můru“ všech našich účetních – a sice nepeněžní příjem kazatelů za nájemné a příspěvky na bydlení, které poskytují svým farářům sbory. Podle současných daňových zákonů podléhá tento příjem podle nejpřísnějšího posuzování nejen dani z příjmu, ale také odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Je několik možností, jak se s daným problémem vypořádat a ne každé řešení je vhodné pro každý sbor a ne každému se bude líbit. Je ale nezbytně nutné, abychom se na ústředí domluvili a dali sborům a jejich účetním doporučení, pod která se budeme moci na ÚCK jednoznačně podepsat, a to už v tomto roce. Diakonie ČCE Když jsem před téměř dvěma roky jako členka humanitární komise při synodní radě přijala členství a následně předsednictví v dozorčí radě nového Střediska humanitární a rozvojové pomoci Diakonie ČCE, netušila jsem, že Jan Dus jej za dva roky rozjede takovým způsobem, že z nepatrného rozpočtu posune k rozpočtu několika milionů korun a z nepatrných pracovních 8
4. zasedání 33. synodu ČCE (29. 5. – 1. 6. 2014)
TISK 5
úvazků na současných 10. Práce už nejde dělat pouze okrajově a všem členům dozorčí rady je jasné, že je čeká více nasazení, než na počátku tušili, aby vůbec stihli držet krok s ředitelem Janem Dusem, který vymýšlí stále nové a nové aktivity, umí na ně shánět peníze z místních i zahraničních grantů a ve výsledku je za jeho týmem spousta úžasné práce (více ve výroční zprávě SHRP). Chtěla bych také poděkovat všem, kdo organizovali povodňovou pomoc v roce 2013, všem, kdo se jí zúčastnili jako dobrovolníci nebo přispěli do sbírek. Jeronýmova jednota Jedna z oblastí práce na synodní radě, kde se cítím nejvíce „doma“ a která mi dělá obzvlášť radost. Tým v ústředním představenstvu Jeronýmovy jednoty je skvělý, a přestože je složen z velmi pracovně vytížených převážně laiků, dělá svou práci s nasazením a velmi zodpovědně. Těší mě sbory, které při opravách svých nemovitostí dokáží sehnat část peněz i z jiných fondů než je Jeronýmova jednota – například z rozpočtu obcí a měst, krajů nebo evropských peněz (SZIF – státní zemědělský intervenční fond nebo MAS – místní akční skupiny). Těší mě skutečnost, že v některých seniorátních ustavená představenstva JJ pracují na velmi profesionální bázi a přesně vědí, jak jsou na tom jejich seniorátní nemovitosti. Tato práce však přináleží především lidem na jednotlivých sborech – na nich je, aby alespoň jednou za rok prohlédli krovy a střechy a řešili drobné opravy a ne následně výměny celých střech či krovů. Těší mě, že se zpracuje na návrhu na změnu řádů v tom smyslu, že členem JJ bude moci být i prostý člen sboru, ale za to odborník a nikoliv už nutně člen staršovstva (třeba neodborník). Musíme se do budoucna naučit více pracovat s plánováním dopředu alespoň na 5 let – co by bylo potřeba udělat a jak k tomu dojdeme. Krajské úřady dávají peníze na zpracování projektových dokumentací. A když už máme podrobnou projektovou dokumentaci, tak můžeme žádat o dotace i z evropských peněz – buďme připraveni na programovací období roku 2015 – 2020. Uplynulou možnost čerpání evropských dotací jsme využili na rozdíl od bratrů katolíků velmi mizivě. Máme odborníky na seniorátech i v ústředí naší církve. Využijme je, pokud si na sborech nevíme rady a učme se dlouhodobě plánovat opravy a využívat nejen prostředků JJ, ale i dotací z ministerstev či evropských dotací. Díky všem za spoustu dobrovolné práce, kterou odvádějí na poli Jeronýmovy jednoty. Eva Zadražilová
9
