Tichý výkřik Školní časopis ZŠ Horka nad Moravou Červen 07
Časopis má nového šéfredaktora
Co vás naposledy naštvalo?
Milovat a vychovávat - Právo všech? A máme klid… Jak na nudu ve třídě
Kterak se žáci bavili, aneb Den dětí v Horce
http://www.zshorka.cz
2v1
[email protected]
Tichý výkřik 2 Naše redakce: Šéfredaktorka: Jiřina Sedláčková Grafici: Jakub Spáčil a Ondřej Neplech Redaktoři: Kamila Mestická, Soňa Najdekrová, Zdena Nétková, Adéla Vrobelová, Matouš Ovísek, Andrea Velecká, Kateřina Kisová, Jana Sýkorová, Kristina Denková, Kateřina Pohlídalová, Eva Hladišová, Petra Skoupilová, Tereza Gottwaldová, Ondřej Rusek, Petra Doleželová, Vojtěch Měchura, Marie Rusková Učitelka: Jana Skácelíková
Kterak se žáci bavili, aneb Den dětí v Horce V pátek 1. června vyrazili žáci Základní školy v Horce nad Moravou za sportem a zábavou. Škola ve spolupráci s místním oddílem malé kopané pro ně nachystala několik aktivit, mezi kterými nechyběly
minigolf, turnaj v malé kopané, cyklistika a plavání. Turnaj v malé kopané vyhrálo družstvo Black Power. „Ríša byl nejlepší,“ pochválili svého učitele-spoluhráče vítězové. T. Gottwaldová, O. Holubec
Časopis má nového šéfredaktora Konkurz na nového šéfredaktora našeho školního časopisu vyhrál Ondřej Neplech z 8.B. Za velkého zájmů členů Žurnalistiky i dalších hostů představili v úterý 5. června svou koncepci i další dva adepti na toto místo: Jakub Spáčil a Jana Sýkorová, také z 8.B.
„Rozhodování bylo strašně těžké, všichni tři jsou skvělí,“ uvedla dosluhující šéfredaktorka a členka konkurzní komise Jiřina Sedláčková. Nový šéfredaktor chce především změnit grafiku časopisu a společně s ostatními zavést nové rubriky. J. Skácelíková
Tichý výkřik 3 Vlastimil Petržela: Když potřebuji, tak si zakřičím Jeho aktivní fotbalovou kariéru ukončilo zranění, to ho ale neodradilo a i tak si cestu k fotbalu našel.Vlastimil Petržela trénoval čtyři roky v Rusku, kde si udělal velmi zvučné jméno a kde ho podle jeho vlastních slov miluje pětaosmdesát procent všech fanoušků. Když jsem za ním šel na rozhovor, nevěděl jsem, jestli se mám bát, nebo těšit. Moje obavy ale hned ustaly, čekal na mě ve dveřích své kanceláře s úsměvem ve tváři, a po rozhovoru mi dokonce nabídl vlastní knihu. Jak se máte po remíze s Teplicemi ? Já se mám pořád stejně.
Co je na vaší práci zajímavého ? Tak zaprvé měl fotbal baví, protože jsem ho aktivně hrál. Zadruhé si může člověk zrealizovat vlastní myšlenky, Jak jste se dostal k trénování ? vychovat několik šikovných fotbalistů a tím vydělat klubu Měl jsem vážné zranění achilovky, utrženou patní kost. hodně peněz. Fotbal je byznys a já jsem v tom byl velice Prodělal jsem několik operací a potom mě vyzvala Slávie, úspěšný. protože jsem měl dvě vysoké školy. Původně jsem měl pouze pomáhat s mládeží, ale nakonec jsem skončil jako Sledujete nějaké žákovské soutěže, mladší fotbalisty ? trenér prvního mužstva. Že bych je pravidelně sledoval, to ne. S radostí se ale chodím dívat na mladé fotbalisty v Olomouci, jsou moc Takže vlastně náhodně ? šikovní a hrají pěkný fotbal. Ano, kvůli tomu zranění. Potom jsem si musel ještě dodělat trenérský kurz. Jak vzpomínáte jako hráč na zápasy, které jste v národním týmu odehrál ? Jak zápasy na lavičce Sigmy prožíváte ? Špatně, sice to bylo krásné, ale já jsem měl obrovskou Jak kdy. Tady je to těžké, protože až teď poprvé nám smůlu. Když jsem nastoupil na mistrovství světa, tak jsem rozhodčí pískal přijatelně. Nepamatuji si, že by tady (v se hned ve třetí minutě prvního zápasu zranil a už jsem Olomouci) rozhodčí pískali spravedlivě, vždycky špatně. nemohl hrát naplno. Potom jsem dal regulérní gól, který Těm klukům se potom strašně těžko hraje. A druhá věc je rozhodčí neuznal. ta, že hráči jsou nezkušení a nedisciplinovaní. Ale když dělá hráč pořád stejnou chybu, tak mu to říct musím. Když Chtěl byste v budoucnu působit ještě někde v zahraničí, potřebuji, tak si zakřičím. neláká vás třeba Anglie ? Do Anglie nemůžu, protože neumím anglicky, i když bych Koho tipujete letos na vítěze ligy ? tam rád pracoval. Když neumíte perfektně jazyk v zemi, ve To pravdu nevím. Ale Sparta to nebude, protože ta u nás které trénujete, tak se z hráči prostě nedomluvíte. prohraje (Tato předpověď se nesplnila,zápas Sigma prohrála 0:2.) Kdybyste si mohl vybrat do svého týmu jednoho hráče z celého světa, který by to byl ? Já bych si vzal asi Drogbu, skvěle hlavičkuje a je pro Chelsea velkým přínosem. Jak vzpomínáte na své působení v Rusku ? To jde vylíčit jen jediným slovem, krásně. Díval jste se na mistrovství světa v hokeji, které se odehrálo v Moskvě ? Ne, nejsem fanouškem hokeje, navíc bych na to neměl čas. Kdy vám bylo v minulých letech nejhůř ? Asi v devadesátém šestém, kdy jsem měl na sobě velký tlak, fotbalový i rodinný. Z toho jsem se tehdy zhroutil. Poznámka: Rozhovor se uskutečnil 17.května, tedy ještě před tím, než Vlastimil Petržela ze Sigmy odešel. Ondřej Neplech
Tichý výkřik 4 Zlost si vybíjejte na nábytku! Kdo má sourozence jistě ví, o čem bude teďka řeč. Každý brácha nebo ségra mají ten samý problém: ,, Když on(a) mě tak strašně prudí!!!‘‘ Buď je to starší sourozenec, který toho mladšího neustále ,,šikanuje‘‘ pohlavky, škubáním vlasů a neustálým opakováním slov: ,, Seš ještě malej, nerozumíš tomu…‘‘. Naopak u těch mladších, kteří chtějí zafrajeřit a urazit toho staršího, je to třeba žalování, slovní přestřelky, sem tam kousnutí. Děti to možná mohou brát jako skvělou zábavu, ale chudáci rodiče. Pořád řešit, který si začal a jak udělat aby se to neopakovalo, i když sami ví, že to asi nepůjde. Jako kdyby neměli svých starostí dost!
Myslím si, že je to problém neřešitelný. Otázkou zůstává, jestli se to časem spraví, nebo to bude přetrvávat i v dospělosti. To už však není v kompetenci tohoto článku, a tak tu nebudu řešit problém typu tahanice o majetek apod. Tímto článkem chci jenom říct, jak jsou sourozenecké vztahy složité. Sama se ke své mladší sestře nechovám o moc lépe a ona ke mně taky ne . A tak mám pro vás radu, kterou se budu chvíli snažit řídit i já. Zkuste si na svém sourozenci najít to pozitivní a nevyvolávat zbytečné hádky. Ty stejně k ničemu nevedou. Pokud si ale budete chtít opravdu nutně vybít zlost, zkuste to třeba na kusu nábytku. Tomu to určitě vadit nebude. /jisina/
Stezka s Ferdou Mravencem Na naší škole se jednoho čtvrtečního odpoledne uskutečnila Stezka s Ferdou Mravencem. Pořadatelé, učitelé prvního stupně převlečení za Ferdy Mravence, pozvali nejen své žáky, ale i děti z horecké mateřské školy. Družstva tvořila osm lidí, takže jsem vyrazila na průzkum, abych našla ještě dalších sedm členů pro vytvoření družstva. Vybrala jsem si tu nejupovídanější skupinku, ale alespoň jsem se dozvěděla nové drby z nižších tříd. Skupinu už jsem měla. Ale co teď? Máme ještě půl hodiny a přece tady nebudu celou dobu sedět. Pak jsem uviděla lana. Družstva, která se ještě nevydala na cestu, měla možnost jít si zalozit po lanech, která visela na stromech. A pak jsme se vydali na cestu, s sebou jsme dostali papír s tajenkou, kterou jsme měli vyluštit. Když jsme se blížili k prvnímu stanovišti, trnula jsem hrůzou, co tam budeme dělat. Dostali jsme úkol vyjmenovat kamarády Ferdy Mravence - zajíce, veverku a lišku. Získali jsme první písmenko do tajenky a mohlo se jít dál. Za úkol číslo dvě jsme se měli dívat kolem sebe a hledat čísla na stromech. Když jsme je našli, měli jsme určit druh stromu. Hleděla jsem, jak děcka stromy dobře rozeznávala, protože já osobně jsem poznala jen břízu. Tím jsme splnili další úkol a už jsme měli písmenka dvě. Na třetím a docela těžkém stanovišti jsme dávali
dohromady části obrázku, na kterém se zelenaly rostlinky. Tohle stanoviště patřilo sice mezi nejtěžší, ale i přesto jsme ho měli za sebou poměrně rychle a už jsme pádili dál. Po cestě jsme si měli všímat věcí, které nepatří do lesa. Celkem jsme jich měli najít pět (kočka, keramický ptáček, gumák, motýl a jehličnatá větev na listnatém stromě). Než jsme se dostali dál, uběhlo alespoň půl hodiny, ale čekat v takovém hezkém prostředí, kde teče Morava a šustí stromy, mi teda vůbec nevadilo. Na další části stezky jsme se stali lovci a dostali jsme za úkol vylovit alespoň tři vodní živočichy. Jelikož poblíž tekl potůček, živočichy jsme měli ulovené raz dva. Vylovili jsme pijavici, vodního šneka a pulce. Nejlepší stanoviště pořadatelé umístili na střechu budovy Sluňákova. Poznávali jsme tam podle zvuku ptáky a mohli jsme použít i dalekohledy. Kvůli špatnému časovému odhadu se na zbytku stanovišť musely stát veliké fronty, a proto jsme to vzdali a šli jsme rovnou do cíle. Z písmenek, která jsme na jednotlivých stanovištích dostávali, jsme vyluštili tajenku a ta zněla MRAVENEC. Na konci stezky nás čekalo malé překvapení. Z krabice, na které se smál Ferda Mravenec, jsme si mohli vytáhnout malou hračku. Tímhle pro mě skončila stezka, ale i celý den, protože jak už jsem se zmínila, program se trochu přetáhl. Jen jsem dorazila domů a už jsem spala. Petra Doleželová
Tichý výkřik
2v1
5
Zdááááárek….. 2v1 má novou image….
Mno…… svět se opravdu rychle mění….. To chce AKC I- REAKCI… Sloupce…. Úprava….. obrázky…. Ale IN & OUT pořád zůstává :) A teď malej, ale opravdu malinkatej vtípek… Plave kapr v medu a říká: „ To je hustýýýý…“ :-D
-
-
IN usmívat se tím správným americkým úsměvem č.1 opalovat špíčky…. a potom se vystavovat s krásným hnědým odstínem v okně!!! otevírat okno jen kvůli tomu, že chcete nastartovat „WINDOWS“ OUT mít zpocený zadeček…. Fůůůůj…. chodit v létě v gumákách plných pijavic jíst obědy ve školní jídelně „příborem“ házet očkem jiným do sešitu (prostě OPISOVAT)
Mno….. úmorné vedro znovu začalo…… Používejte DeOdORaNt… ať voníte… !! NEBUĎ ROSOL!!….. Ještě pár výtisků Tichého výkřiku a udělám maturitu …… A to je vše…Vaše AnDrEiA :-D
Tichý výkřik 6 A máme klid… Přijímačky…stresové období, kterým si musí Nejen že pracujeme na tablu, ročence, projít každý z nás…tentokrát to padlo na vašeplánujeme různé výlety a akce, ale taky se skoro milované deváťáčky (tedy na nás ). Máme zavůbec neučíme…říkáme SKORO!!! Pořád se tu sebou velice, ale opravdu velice perné období.najdou učitelé, kteří by nás chtěli něco naučit, ale Museli jsme vydržet měsíce stresování, učení amoc jim to nejde . mučení, protože jsme se chtěli dostat na naši Jako ,,normální“ žáci jsme si stěžovali na vysněnou školu. Každý učitel nám říkal, jak jenaše učitele, jak jsou příšerní, jak nás mučí a jak po důležité se učit a co se stane, když se učitnás neustále něco chtějí, ale teď si uvědomujeme, nebudeme. Ovšem nás nezlomili! Pořád jsme chodilico pro nás udělali a jak nám budou na střední ven, flákali se a (s)prostě jsme se bavili. A s klidnouchybět. hlavou můžeme říct, že jsme se na školy dostaliA teď něco našim osmáčkům: Nechceme vám (někteří napoprvé, jiní na podruhé, ale všichni jsmevzkazovat nějaká moudra, protože je stejně tam ). A co se děje teď, když už nás přijímačkynepoužijete, můžeme vám říct jen jedno: netíží? No s jistotou můžeme říct, že máme klid, užíváme si poslední týdny v této úžasné škole a ,,TĚŠTE SE!!“! A ještě něco: ,,Bejt deváťákem je zase se jen flákáme. prostě super!!“ Zdena a Kamila
Inzeráty •
• •
• •
Vyměním pančelku ….. za paní učitelku! Všem lenochům, kteří už nechtějí být líní! Pojďte pracovat do školního časopisu! Tady je místa dost . Hledám inteligentního muže. !SPĚCHÁ! Koupím oslíka. Značka: SVŮJ K SVÉMU. Prodám Kateřinu Pohlídalovou ..značka: ZA BABKU
Máme rádi zvířata: díl 1.- koně Představte si krásný jarní den. Proháníte se cvalem na Po škole zase ke koníkovi, odpoledne je vhodná doba svém (nebo půjčeném) koni. Vítr vám pročesává vlasy, na vyjížďku a pak se to zase opakuje. vnímáte dusot kopyt a krajinu, která kolem vás ubíhá jako Po čase se koni zničí podkovy, a proto je potřeba zrychlený film. Skáčete přes potoky a živé ploty, ženete sezavolat kovářovi. Nutné jsou samozřejmě návštěvy lesem, loukou a po poli. Domů přijíždíte velmi neradi, aleveterináře. Když kůň onemocní, je potřeba se o něj starat musíte. Teprve teď přichází to nejdůležitější a nejnáročnější:pečlivěji, zapomeňte na nějaké schůzky s kamarády. Ale péče o koně. jakmile se uzdraví, vrací se vše do normálu. Po vyjížďce se sundá sedlo a uzdečka. Koně stačí Koně jsou prostě super. přečistit hřbílkem a kartáčem, nutná je ale kontrola kopyt. Při zanedbání může kůň začít na druhý den kulhat, a to i kvůli Vysvětlivky: Cval - chod koně malému kamínku. Pak můžeme koně dát do jeho boxu, nebo vypustit na pastvu mezi jeho kamarády. Ale to je jen část Hřbílko - čistící potřeba z toho, co koně potřebují. Uvedeme příklad na normálním Box - domeček pro koně všedním dni: Ráno je budíček v šest hodin, musíte koně nakrmit a zkontrolovat. Pak se uhání na snídani. Pak máte asi Podkova - ochrana kopyt tři čtvrtě hodiny na další nutnou přípravu. No a hurá do školy. Kovář - opravuje podkovy Veterinář - zvířecí doktor Káťa a Káťa
Tichý výkřik 7 Milovat a vychovávat - Právo všech? Nedávno byl přijat zákon o registrovaném partnerstvísamozřejmost, ale u těchto lidí tomu tak doposud nebylo. homosexuálně zaměřených osob. Větší část obyvatel této Problémem zůstává případná adopce dětí u země je pro, ale existuje i dost odpůrců, kteří považujíhomosexuálních párů. I někteří zastánci registrovaného homosexualitu za něco nenormálního či úchylného. Což jepartnerství říkají ne, zatím mohou pouze vzít dítě do dosti zavádějící, protože za normální jsou označovány věci,pěstounské péče. Dvě ženy to mají jednodušší. Když budou jež toleruje většina lidí, a právě registrované partnerství jechtít, může si některá z nich pořídit vlastní dítě. U mužů je to tolerováno většinou. více složité. Ale myslím, že děti potřebují hlavně lásku a Asi půl milionu obyvatel tohoto státu má jinou než porozumění a to mu mohou dát i dva muži. Tatínkové přece heterosexuální orientaci (homosexuální, méně častějitaké milují své děti. Asi by bylo lepší v případě adopce, aby bisexuální orientaci). Přitahují je jedinci stejného pohlaví. dostávali do péče starší děti, které jsou schopné pochopit, Jelikož je tato orientace vrozená, nemohou s tím nic dělat.co je to homosexualita. I v rodině se dvěma muži se dítě Musí se s tím naučit žít. Vypadá to, že většinou umí, ale spíšnaučí, o čem je běžný život. Zatímco když opustí dětský s tím mají problémy ti druzí. Přetrvává hodně předsudků.domov, kde je o vše postaráno, tak ani neví, že musí platit Někteří lidé tvrdí, že jde o stejnou úchylku stejně jako třeba účty a další věci. A rozhodně vychovatelky v domově pedofilie. Ale homosexuálové nejsou nebezpeční, jen prostěnemohou dát jednomu dítěti tolik lásky a péče jako dva nevytvoří rodinu s maminkou a tatínkem. Neznamená to, žetatínkové. jejich city nemohou být stejně hluboké jako u Častým argumentem protistrany je, že registrované heterosexuálních párů. Registrované partnerství jim umožnípartnerství a možné adopce narušují klasickou rodinu a dítěti zastupovat se třeba na úřadech, dozvědět se od lékařů o bude chybět mužský nebo ženský vzor. Ale kolik rodin je u zdravotním stavu partnera a také řeší majetkové vztahy.nás vlastně úplných? Rozvádí se u nás víc jak polovina Mohou po sobě v případě úmrtí jednoho z nich dědit třebamanželství a tatínek nebo maminka chybí doma mnoha byt, auto aniž by museli podstupovat sepisování závěti udětem. notáře. V případě rozchodu budou mít i vzájemnou Snad jednou dozraje čas a naše společnost nebude vyživovací povinnost. Nevím, proč si někdo myslí, že jde onevraživě hledět na rodinu, kde tatínek je Jirka a „maminka“ pozitivní diskriminaci. Jedná se o věci, které nám připadajíKarel. Proč by tito lidé měli být kvůli něčemu vrozenému, jako čemu nemohou zabránit, ošizeni o plnohodnotný partnerský a rodičovský život? -Heky-
Co vás naposledy naštvalo? Anketa - Měla jsem strašný hlad a tak jsem dala rajskou polívku do mikrovlnné trouby na tři minuty a po vytažení byla studená. (A. Velecká, 9.B) - Jsem klidnej, nikdo a nic mě nedokáže naštvat. (E.Razim, školník) - Když jsem se naposledy popral s klukem. (M. Štajgr, 3.tř.) - Hráli jsme hru a sestra mě shodila, břinkla jsem se do hlavy a ještě do zad a teď mám bouli. (B. Bělohlávková 3.tř.) - Když mému synovi ukradli na gymnáziu uzamčené kolo. (J. Kudlová, vychovatelka)
- Moc se nenaštvávám, jen když se žáci nechovají fér. (R. Pavel, učitel) - Prohra se Spartou. (O.Holubec, 8.A) - Když jsem doma uklidila a za chvilku byl zas nepořádek. (J. Skácelíková, učitelka) - Nejvíce mě naštval brácha, protože mě vydírá skrz počítač. (T.Crhová, 9.B) - Otevřené dveře od dívčího záchodu, hlavně že tam je napsáno - zavírejte prosím!!! (V.Vrobelová, učitelka) -Problémy s vybavením školy. (K.Glosová, ředitelka) Ady & Sony
Tichý výkřik 8 Jak na nudu ve třídě Nuda je nejhorší věc na světě.To vím i já sám. A proto vám posílám pár rad, jak se nenudit ve třídě i v okolí. Tak tady se koukejte inspirovat: •
• •
• •
Domluvte se se skupinou spolužáků a během hodiny všichni v jeden okamžik spadněte ze svých židlí. Přišpendlete na nástěnku kolečko salámu a sledujte, kdy si toho někdo všimne. Pokuste se při diktátu udělat chybu v každém slově. Chce po vás uklízečka, ať se přezouváte? Tak jí řekněte, že spadáte pod přímé velení třídního učitele a nikdo jiný vám nemá co rozkazovat. Vykřikujte během hodiny nahodile a co nejhlasitěji jedno slovo (třeba “Máslo”).
•
Bavte se sportem.
•
Sedni k počítači a pošli někomu pod nějakou jinou trhlou přezdívkou e-mail, nebo jim zavolej z telefonní budky a bav se tím, že nevědí, o koho jde. Nezapomeň se po nějaké chvíli přiznat a pozeptej se, jak se jim vede!!!
Ruseon
V pátek doma sedět nebudu Koho by napadlo sedět v pátek večer doma? Mě teda rozhodně ne. V Olomouci 18.května probíhala celý den Hello Tomorrow Party. Zajely jsme se tam s kamarádkami podívat hlavně na ohňostroj. Celou tuhle akci pořádala známá kosmetická značka, která se teď zaměřuje především na pomoc proti rakovině prsu. Jela jsem až kolem osmé a fakt to stálo za to. Zastavila nás tam kosmetická Lady a hned se mě a holek na něco ptala – jak už to tak bývá. Ale na druhou stranu byla hodně sympatická, takže mi to vůbec nevadilo. Nabídla nám, abychom si tiply, kolik lidí vyplní malý soutěžní dotazník. Autor nejpřesnější odpovědi prý vyhraje auto. Za naši ochotu nám dala ještě super dárek – katalog a vzorek rtěnky. Atmosféra houstla. Na scéně se objevil moderátor Leoš Mareš a s ním žonglér s lahvemi alkoholu. Žonglování mu opravdu šlo, ale hlavně
se líbil holkám. Ne že bych já byla výjimka. Leoš, který samozřejmě sršel vtipem, pak pozval na podium Helenu Zeťovou. Zdálo se mi, že všechny tři písničky zpívá na playback, ale jinak se mi líbil její hodně výrazný hlas. Dalším hostem večera byla Dara Rolins s partou tanečníků, kteří to tam pořádně rozjeli. Když dozpívala poslední písničku, tak mě přepadl hlad a šla jsem si koupit hranolky do fastfoodu. Kamarádka tam potkala pár známých a hned se s nimi dala do řeči. Mezitím začal bouřlivý ohňostroj, o půl hodiny dřív než měl. Ale naštěstí jsme ho stihly. Díky tomu jsme odjely domů dřívějším autobusem a já byla ráda, že si konečně lehnu. Tak skvělý páteční večer jsem už dlouho nezažila. Třeba to auto nakonec vyhraju… Tereza Gottwaldová
Tichý výkřik Josef Řimnáč: Tak se ucho vrátilo domů
9
Absolvent strojnické průmyslovky Josef Řimnáč má 72let. Pracoval vždy v technických oborech. Historie ho upoutala a přes zájem o stará auta přešel na historii žehliček. Žehličky jsou jednak méně náročné na prostor, údržbu, čas i náklady, ale i tak mají velké možnosti technických zajímavostí a poznatků z historie železářství a podnikání. Žehlíte rád? V podstatě žehlím jen kalhoty, obejdu se bez žehlení. Proč sbíráte právě žehličky - co vás k tomu přivedlo? Technika mě vždy zajímala, když jsem se seznámil se starými žehličkami, tak mě překvapily jaké mají různé tvary, způsoby atd.
Jaká je vaše nejoblíbenější? To se nedá říct, možná mosazná, kterou jsem risknul a koupil. Nikdy jsem ji neviděl v žádném časopise, až po letech jsem zjistil, že je z roku 1920 z Olomouce. A pak ještě jedna, tu jsem koupil ve starožitnictví a byla na tu dobu drahá. Jak dlouho sbíráte? Asi patnáct let.
Která byla ta první? Na dřevěné uhlí. Táta mi ji donesl ze smetiště, chtěl jsem ji Máte nějaký zajímavý kousek? použít prvně jako květináč. Když byl můj známý v Africe, dovezl mi fotografii žehličky. Jeho africký příbuzný mi potom dovezl rukojeť od žehličky. Máte nějaké plány do budoucna? Měla číslo a značku, a tak jsem zjistil že je z České republiky. Zatím jsem o tom neuvažoval. Tak se ucho vrátilo domů. Spálil jste se někdy? Žehličkou jsem se spálil párkrát, ale při nákupu žehličky ne, protože už dokážu rozpoznat, jestli je to originál, anebo se jedna o nějakou repliku. Co vás na tom baví? Je tak příjemný odrezit, naleštit atd. starou žehličku, aby z toho byl sběratelský kus. Kolik jich asi máte? Asi tři sta a z toho je asi jen polovina zajímavých. Jaká je vaše nejtěžší a nejstarší? Nejtěžší má 12 kg a nejstarší nevím, pokud není na žehličce odlitý letopočet, je těžké přesné stáří určit, protože žehličky, které jsou uvedeny v katalogu z roku 1890, se vyráběly ještě v padesátých letech 20. století.
Jak přežít hodinu v 8.B: Normálně krumpáčem!! Jak to probíhá! Pět minut před přestávkou nedočkaví žáci stojí u schodiště a s radostí vyhlíží svého učitele. Když je učitel(ka) v dohledu, všichni se rozprchnou do své třídy. Příchod učitele(ky) do třídy je znamením pro žáky, že se mají nasvačit, napít, smazat tabuli a nachystat věci…..Dalších pár minut zabírá hádka o to, kdo rozdá sešit s písemkou….. Když se učitel(ka) otočí k tabuli, konečně nastane ta příležitost, kdy si můžeme posílat dopisy….. Někteří žáci ani pořádně neznají svá jména…. nebudeme jmenovat!!! Např…Tome, přečti druhý odstavec! Kdo, já? I když je ve třídě třeba jediný Tomáš, stejně se zeptá, jestli to bylo na něho!!! Blíží se konec hodiny a začínají procházky na záchod! ( Přece nebudeme chodit na záchod o přestávce!) Cestu na WC smysluplně využijeme k úklidu: Na okna pověsíme bundy a po zemi rozházíme různé páry bot. (Tímto se často baví holky)
Jana Sýkorová
Po hodině se chodba změní v jednu velkou módní přehlídku.Pokud je druhá hodina….konec hodiny je pro příznivce počítačů velmi radostná….už pět, někdy i deset minut před přestávkou jsou někteří sbalení a čekají na to, kdy konečne budou moci vyběhnout ze třídy přímo do počítačů!! Doporučení pro učitele! Ten, kdo bude svačit i nadále, když už bude učitel(ka) ve třídě…..dávám učiteli právo ji vyhodit (tu svačinu samozřejmě) Dále radím: Učitelé, v tomhle si dávejte pozor hlavně na Davida a Romana!!!! Jak vyřešit dopisy? No, snad jen mohu poradit: Pořád jen nevyhrožujte tím, že je přečtete, ale učiňte tak!!! Prosíííííííím váááás, Neříkejte Tomášovi Tome, ale říkejte mu Ačo!! Písemky by podle mě měla rozdávat služba ( usnadní to zbytečné dohadování). A ten, kdo se sbalí dříve, než skončí hodina…. půjde až jako poslední!! Ruseon, Dolepe
