UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV TRANSLATOLOGIE Filologie – translatologie
Teze disertační práce Maria Molchan BOHUMIL HRABAL V RUSKÝCH PŘEKLADECH (SE ZAMĚŘENÍM NA VLASTNÍ PŘEKLAD NOVELY HARLEKÝNOVY MILIONY DO RUŠTINY S KOMENTÁŘEM) / BOHUMIL HRABAL IN RUSSIAN TRANSLATIONS (WITH A FOCUS ON THE AUTHOR’S RUSSIAN TRANSLATION OF HARLEQUIN’S MILLIONS WITH COMMENTARY) БОГУМИЛ ГРАБАЛ В РУССКИХ ПЕРЕВОДАХ (С ОРИЕНТАЦИЕЙ НА СОБСТВЕННЫЙ ПЕРЕВОД ПОВЕСТИ «МИЛЛИОНЫ АРЛЕКИНА» НА РУССКИЙ ЯЗЫК С КОММЕНТАРИЕМ)
Školitel: PhDr. Stanislav Rubáš, Ph.D. Konzultantka: Prof. PhDr. Jana Králová, CSc.
2015
Obsah disertační práce 1
Úvod ..................................................................................................................................... 9
2
Kritika překladu – teoretický rámec a metodologie ..................................................... 12
3
Norma překladu Hrabalových děl do ruštiny – teoretický rámec ............................... 22
4
Poetika Bohumila Hrabala – stručný popis ................................................................... 30
5
Místo Bohumila Hrabala ve světové literatuře .............................................................. 36 5.1 5.2
6
Bohumil Hrabal v překladech do jiných jazyků ................................................................. 36 Popularita Bohumila Hrabala v překladech ........................................................................ 38
Místo Bohumila Hrabala jako cizojazyčného autora v Rusku ..................................... 40 6.1 Nakladatelská politika vůči překladům českých autorů v Rusku ...................................... 40 6.2 Místo překladů Bohumila Hrabala v ruskojazyčném prostředí v porovnání s jinými českými autory – diachronní a synchronní hledisko .................................................................... 42 6.3 Bohumil Hrabal v ruských překladech ................................................................................ 43
7 8
Překladatelé Hrabalových děl do ruštiny ....................................................................... 48 Hrabal v ruském tisku, reakce odborné veřejnosti ....................................................... 52 8.1 Recenze na českojazyčného Hrabala .................................................................................... 52 8.2 Recenze na ruskojazyčného Hrabala .................................................................................... 55 8.2.1 Černý Petr (2001) .............................................................................................................. 55 8.2.2 Obsluhoval jsem anglického krále (2002) ......................................................................... 56 8.2.3 Příliš hlučná samota (2002) ............................................................................................... 57 8.2.4 Bambini di Praga 1947 (2010) .......................................................................................... 58 8.3 Zmínky o Hrabalovi v ruském tisku nemající povahu recenzí .......................................... 59
9
Stručný přehled makrostruktury textů .......................................................................... 61
10 Analýza existujících ruských překladů .......................................................................... 63 10.1 Jediný překlad....................................................................................................................... 63 10.2 Několik překladů jednoho díla ............................................................................................ 66 10.2.1 "Nový" překlad stejného překladatele ............................................................................ 67 10.2.2 Nové vydání téměř identického překladu podepsaného jiným překladatelem ............... 69 10.2.3 Několik překladů stejného díla různými překladateli ..................................................... 71
11 Souhrnné závěry analýzy, makrorovina, integrace. Norma překladu děl B. Hrabala do ruštiny ................................................................................................................................. 90 12 Filmy natočené podle děl Bohumila Hrabala ................................................................ 93 13 Ruský překlad Harlekýnových milionů ........................................................................... 95 14 Translatologický komentář k ruskému překladu Harlekýnových milionů ............... 193 14.1 Odůvodnění volby textu ..................................................................................................... 193 14.2 Odůvodnění volby analytického modelu .......................................................................... 193 14.3 Překladatelská analýza originálu ...................................................................................... 194 14.3.1 Role Harlekýnových milionů v autorově tvorbě ............................................................ 194 14.3.2 Harlekýnovy miliony a cenzura ..................................................................................... 196 14.3.3 Recepce novely v ČR .................................................................................................... 198 14.3.4 O Harlekýnových milionech v ruskojazyčných zdrojích ............................................... 199 14.3.5 Překlady do jiných jazyků ............................................................................................. 200 14.3.6 Anglojazyčná kritika Harlekýnových milionů ............................................................... 201 14.3.7 Makrostruktura díla ....................................................................................................... 203 14.4 Kritická a překladatelská interpretace............................................................................. 204 14.5 Strategie překladu .............................................................................................................. 204
2
14.6 Typologie překladatelských problémů a jejich řešení..................................................... 209 14.7 Typologie překladatelských transformací ........................................................................ 210 14.8 Analýza ruského překladu Harlekýnových milionů ......................................................... 211 14.8.1 Stylistická rovina ........................................................................................................... 211 14.8.2 Gramatická rovina ......................................................................................................... 215 14.8.3 Lexikální rovina ............................................................................................................ 218 14.8.4 Pragmatická rovina ........................................................................................................ 232 14.9 Ruský překlad Harlekýnových milionů a norma překladu ............................................. 235 14.10 Závěry analýzy .................................................................................................................. 236
15 Závěr ................................................................................................................................ 237 Seznam použité literatury .................................................................................................... 242 Překlady děl B. Hrabala do ruštiny (seřazeny chronologicky) .................................................. 242 Recenze (seřazeny chronologicky) ................................................................................................ 244 Hrabalova díla v češtině, která byla přeložena do ruštiny a použita pro srovnávací analýzu (seřazeny abecedně) ....................................................................................................................... 247 Anglický překlad Harlekýnových milionů .................................................................................... 248 Translatologie a literární věda ...................................................................................................... 249 Internetové zdroje .......................................................................................................................... 254
Příloha........................................................................................................................................ I Rozhovor s I. Bezrukovovou a S. Skorvidem .................................................................................. I
3
1. Zaměření a cíle práce Tato
disertace
svým
zaměřením
spadá
do
oblasti
empiricko-analytických
kvalifikačních prací. Jejím cílem je provést kritickou analýzu existujících překladů B. Hrabala do ruštiny, vytvořit adekvátní překlad novely B. Hrabala Harlekýnovy miliony, doprovodit ho translatologickým komentářem a zapracovat do kontextu stávajícího korpusu překladů se zohledněním normativního aspektu. K dosažení tohoto cíle jsme si stanovili následující dílčí úkoly: -
stanovit si typické rysy prózy B. Hrabala;
-
prozkoumat korpus existujících překladů děl B. Hrabala do ruštiny a stanovit si překladovou normu;
-
provést celkovou analýzu v rámci kritiky překladu dle speciálně určené metodologie s přihlédnutím ke specifikům zkoumaného materiálu;
-
přeložit Harlekýnovy miliony do ruštiny;
-
stanovit si vhodný translatologický model analýzy a odůvodnění překladatelských řešení;
-
vyhodnotit a shrnout sekundární literaturu o B. Hrabalovi v češtině a ruštině, a také v angličtině ve vztahu k Harlekýnovým milionům pro účely zpracování srovnávacího popisu;
-
provést komplexní translatologickou analýzu překladatelských řešení v rámci práce na překladu Harlekýnových milionů (s využitím anglického překladu novely) s důrazem na stanovení určitých zákonitostí překladatelské sebereflexe;
-
vyhodnotit roli Hrabalových překladů v ruskojazyčném prostředí, včetně srovnání s jinými českými autory. Základem disertační práce je novela Bohumila Hrabala, kterou jsme přeložili do
ruštiny a doprovodili komentářem, v němž se zohledňují teoretické aspekty kritiky a normy překladu ve vztahu k analýze zkoumaného empirického materiálu. V komentáři se také zpracovává analýza primární a sekundární literatury a sepisuje se strukturované vysvětlení celé řady překladatelských řešení v rámci našeho překladu. Stav zkoumané problematiky. K dnešnímu dni je to první práce v ČR a v Rusku, která v takovém rozsahu soustavně a podrobně zkoumá tvorbu B. Hrabala v ruských překladech. Dovolíme si říci, že se nám podařilo shromáždit nejúplnější bibliografii Hrabalových překladů do ruštiny a sekundární literatury v ruštině věnované tomuto autorovi. Co se týče empirické části disertace, v níž se uvádí ruský překlad Harlekýnových milionů, tento pokus se uskutečňuje poprvé, novela dříve do ruštiny přeložena nebyla a je, podle našeho názoru, velmi
4
cenná z hlediska literárního. Vědecké studie o překladech Hrabalových děl do ruštiny psala A. Agapovová, Z. Vychodilová, J. Pilátová, ale žádná z těchto prací nebyla věnována výhradně Hrabalovi a autorky si nekladly za cíl komplexně popsat jeho tvorbu, která byla přeložena do ruštiny. V tomto ohledu je náš výzkum první svého druhu. V řadě translatologických studií teoretického zaměření a analyticko-srovnávacích prací, v jejichž rámci se hodnotí publikované překlady, tato disertace potenciálně otevírá možnost nového směru prakticko-teoretického výzkumu v současné translatologii. Práce je také aktuální v tom ohledu, že k dnešnímu dni na Ústavu translatologie FF UK ještě nebyla obhajována disertace s takovou strukturou. Zároveň je důležité zmínit se o tom, že v posledních letech translatologové věnují více pozornosti subjektivním faktorům v procesu překládání, především co se týče osobnosti překladatele a procesu jeho uvažování při volbě překladatelských řešení. Tento aspekt se poměrně podrobně rozvíjí v této práci, což můžeme považovat za vklad do rozvoje translatologie na aplikovaném materiálu. Metodologickým a teoretickým základem disertace jsou práce ruských (sovětských), českých, slovenských (československých) a západních teoretiků překladu v oblasti kritiky uměleckého překladu, normy překladu, ekvivalence, adekvátnosti, překladatelských transformací a jiných směrů translatologie. Objektem zkoumání jsou díla B. Hrabala v češtině, jejich překlady do ruštiny a sekundární literatura o Hrabalovi v ruštině a češtině, předmětem zkoumání je překlad Harlekýnových milionů v kontextu existujících překladů děl B. Hrabala do ruštiny.
2. Struktura a popis práce Práci co do struktury lze pomyslně rozdělit do tří velkých částí. První část má teoreticko-analytický charakter a je věnována kritice překladu a zkoumání normativní složky ve vztahu ke všem dílům B. Hrabala, která byla přeložena do ruštiny. Druhou část tvoří vlastní překlad Harlekýnových milionů do ruštiny. Třetí část nabízí hloubkový teoretickoanalytický translatologický komentář k našemu překladu.
2.1. Metodologické základy práce Nejdříve zkoumáme teoretické a metodologické aspekty naší studie. V kapitole 2 se zabýváme kritikou překladu a stanovíme rámec našeho výzkumu. Diferencujeme zde pojmy „analýza překladu“, „hodnocení kvality překladu“ a „kritika překladu“, analyzujeme řadu
5
přístupů ke kritice překladu a hledáme model, který se hodí ke korpusu existujících překladů Hrabalových děl do ruštiny a který může být použit v komentáři k našemu překladu Harlekýnových milionů, abychom měli srovnatelný rámec v obou rovinách našeho výzkumu. V našem případě korpus tvoří 2 tisíce normostránek, což komplikuje aplikaci celé řady modelů navržených teoretiky překladu (např. A. Bermana, J. Houseové aj.), které předpokládají velmi důslednou nediferencovanou analýzu textu originálu a překladu ve všech jazykových rovinách. Nakonec se přikláníme k modelu nepříliš známého autora Lancea Hewsona, který se na rozdíl od mnoha renomovaných teoretiků překladu zabýval právě kritikou literárního překladu a zkoumal velké korpusy textů, což vyžaduje zvláštní metodologický přístup. Hewson se domnívá, že si kritik překladu z časových důvodů nemůže dovolit zabývat se důslednou analýzu ani v základní mikrorovině a musí se zaměřit na ty prvky, které si vytyčí jako kritický rámec výzkumu v závislosti na poetice autora a možných překladatelských problémech. Navíc v naší studii kritika překladu hraje sekundární, podpůrnou úlohu, což se také odrazilo na volbě a úpravě našeho metodologického modelu. Tento model jsme v některých ohledech zjednodušili a v některých obohatili o postřehy S. M. Ignjaćeviče s ohledem na specifika našeho výzkumu. Analýzu jsme rozdělili do čtyř etap: 1) předběžná analýza (kapitola 4–9); 2) stanovení kritického rámce (kapitola 4); 3) analýza na mikrorovině (kapitola 10); 4) integrace na makrorovině a závěry (kapitola 11). Model naplňujeme konkrétními kritérii, která stanovujeme na základě zkoumání poetiky próz B. Hrabala, čemuž je věnována kapitola 4. V ní uvádíme stručný přehled nejdůležitějších poznatků ze stěžejních literárněvědných prací věnovaných poetice B. Hrabala (studie J. Kladivy, S. Rothové, M. Jankoviče, V. Černého, J. Pelána, G. Zaudové, M. Slavičkové) a určujeme sadu charakteristik příznačných právě pro poetiku autora. Tato kritéria třídíme do tří kategorií dle rovin jazyka a stanovíme si následující kritický rámec třetí etapy našeho výzkumu: -
stylistická rovina: použití klišé, rozmanitý jazykový rejstřík, rytmizace, lyričnost, poetismus, nestandardní užití slov;
-
syntaktická rovina: netypický slovosled, koherence, metoda proudu, spontánní vyprávění, autorská interpunkce;
-
lexikální rovina: přejatá slova, germanismy, hovorové výrazy, žargon, dialektismy, odborné lexikum a argot.
Jelikož jsme považovali za vhodné vycházet z jednotné koncepce v obou analytických částech našeho výzkumu, tato kritéria nám sloužila jako šablona pro překladatelsko-kritickou
6
analýzu a zároveň jako základ pro zpracování komentáře k našemu překladu Harlekýnových milionů,.
2.2. Normativní aspekty V kapitole 3 stanovíme teoretický rámec týkající se normy překladu aplikované na náš výzkum a také zkoumáme problematiku interference v překladu a její role při utváření překladatelské normy. Zároveň vyslovujeme domněnku, že se norma překladu v sovětském období a postsovětském období mohla lišit, a formulujeme ji jako hypotézu, kterou musíme ověřit na základě zkoumání korpusu existujících překladů. Dospíváme k závěru, že nehledě na nejednotný přístup k problematice normy ze strany různých teoretiků překladu, má norma zřejmě odvozený charakter, což znamená, že proto, abychom mohli stanovit normu překladu B. Hrabala do ruštiny, musíme nejdříve provést analýzu existujícího korpusu překladů a vyvodit určité zákonitosti. Zároveň si uvědomujeme, že vzhledem k odvozené povaze normy ti překladatelé, kteří se nejvíce zasadili o překlady určitého autora, v našem případě B. Hrabala, tuto normu v podstatě utváří. V této kapitole také zkoumáme vztah mezi normou a interferencí a vyvozujeme závěr, že překlady, které se vyznačují velkým množstvím chyb, z nichž zpravidla vysoké procento tvoří právě chyby interferenční povahy, nemohou být považovány za normotvorné. Tímto usuzujeme, že normu lze odvodit pouze na základě kvalitních překladů, nikoliv celého korpusu existujících přeložených textů. Další krok, který musíme provést již v rámci translatologické analýzy vlastního překladu, bude tudíž spočívat v ověření, zda náš překlad Harlekýnových milionů této normě odpovídá.
2.3. Kritika překladu V kapitolách 5 až 10 včetně soustavně aplikujeme zpracovaný překladatelsko-kritický model na všechny existující překlady B. Hrabala do ruštiny. Podrobně zkoumáme roli B. Hrabala ve světové literatuře, popisujeme a srovnáváme údaje týkající se překladů Hrabalových děl do světových jazyků a jejich publikace v zahraničí. Zvláštní pozornost věnujeme pozici děl spisovatele na ruském trhu, včetně různých aspektů nakladatelské politiky v Rusku, recepce české literatury ruskými čtenáři, místa B. Hrabala mezi ostatními českými autory atd. Dospíváme k závěru, že překlady české literatury do ruštiny zaujímají marginální místo na ruském trhu, schází jim patřičná podpora ze strany Ministerstva kultury ČR, co se týče překladatelských grantů, a ze strany Ministerstva kultury RF, co do grantů vydavatelských. Jako problematická se také jeví nakladatelská politika vůči překladům
7
z češtiny v Rusku, příprava překladatelů z češtiny a jejich vzájemné vztahy, určité okolnosti česko-ruských historických a kulturních vztahů aj. Stanovili jsme, že mezi současnými českými spisovateli B. Hrabalovi v ruských překladech patří 3. místo (po M. Kunderovi a M. Viewegovi),
co
do
výše
nákladu
otištěného
v Rusku,
zatímco
mezi
všemi
českými/československými autory mu náleží 6. místo (po dvou uvedených výše a J. Haškovi, K. Čapkovi a A. Jiráskovi). Přitom do roku 2015 vyšly čtyři knihy ruských překladů Hrabalových próz, několik jeho novel a povídek bylo otištěno v novinách, časopisech, antologiích a sbírkách českých/československých autorů, z nichž převážná většina byla publikována po sametové revoluci. Za vrchol v oblasti Hrabalových překladů v Rusku lze považovat sebrané spisy B. Hrabala o více než 600 stran, které byly vydány v Petrohradě v roce 2015. Nicméně vydavatelé si zřejmě nekladou za cíl seznámit ruského čtenáře s kompletním dílem B. Hrabala, ale sází na osvědčené tituly autora. Některá díla se vydávají opakovaně a z 19 titulů obsažených v sebraných spisech pouze 5 nikdy nebylo přeloženo ani vydáno v ruském jazyce. Totéž se týká i jiných publikací, které obsahovaly Hrabalova díla vydávaná podruhé. Jedna povídka ze sebraných spisů byla dokonce otištěna třikrát ve stejném překladu (po nepatrném redaktorském zásahu). Dále v kapitole 7 nabízíme přehled ruských překladatelů, kteří pracovali na překladech Hrabalových děl, abychom si utvořili obraz toho, kdo se podílel na prohloubení ruskojazyčné bibliografie B. Hrabala. Napočítali jsme celkem 13 ruských překladatelů, přičemž převážná většina překladů patří dvěma z nich – I. Bezrukovové a S. Skorvidovi. Do této kapitoly můžeme také zařadit unikátní rozhovor s těmito překladateli uvedený v příloze k disertaci, v němž jsou zohledněny četné tvůrčí, nakladatelské, historické, kulturní, jazykové, překladatelské a jiné aspekty, které se bezprostředně vztahují k našemu výzkumu. V menší míře se překladům Hrabalových próz do ruštiny věnovaly D. Prošuninová a I. Ivanovová. Pokud bychom stručně shrnuli obsah tohoto rozhovoru, I. Bezrukovová a S. Skorvid se domnívají, že současná česká literatura má velmi složitou cestu k ruskému čtenáři, což je způsobeno celou řadou příčin. Nehledě na postupné rozšiřování ruskojazyčné bibliografie českých autorů, českými klasiky v povědomí ruských čtenářů dosud zůstávají Hašek, Čapek a Kundera, jejichž díla se stále dotiskují na rozdíl od tvorby jiných českých prozaiků, kteří si stěží nalézají cestu na ruský trh. Jako důvod nízkého zájmu ruského čtenáře o Hrabalova díla ruští překladatelé uvádí jeho „ryzí českost“, která není vždy cizinci srozumitelná, a určité jazykové a historické okolnosti. Jako další příčinu překladatelé uvádí to, že publikace překladů českých spisovatelů je téměř nemožná bez grantů Ministerstev kultury ČR a RF, jejichž získávání je značně komplikované. Dále překladatelé popisují svůj přístup
8
k překládání B. Hrabala, což je důležité pro náš výzkum z normativního hlediska a rovněž z hlediska analýzy jejich překladatelské metody, jelikož právě na tyto dva překladatele připadá velký podíl překladů Hrabalových děl do ruštiny. Jako zajímavou zvláštnost ruského trhu překladů z češtiny lze také uvést špatnou koordinaci mezi moskevskými a petrohradskými bohemisty, která v ojedinělých případech dokonce vede k tomu, že si obě strany nejsou vědomy toho, co publikují a překládají kolegové z jiného města. V kapitole 8 nabízíme přehled veškerých sekundárních ruskojazyčných zdrojů o B. Hrabalovi, které se nám podařilo dohledat. Jde především o dva typy recenzí: na ruské překlady Hrabalových děl a na prózy autora v češtině. V prvním případě jsme čerpali podklady z vysokonákladových mainstreamových tiskovin celostátního významu, v druhém případě nám jako zdroj informací posloužily specializované časopisy pro odbornou veřejnost. Závěrem tohoto výzkumu mimo jiné bylo i to, že ruští kritici vnímají Hrabala jako rozhodně pozoruhodného autora s vytříbeným jazykem a neotřelými výrazovými prostředky, jejichž význam není zřejmý všem čtenářům. Ruští recenzenti však bohužel opomíjí překladatelský aspekt, přičemž nejenže se o něm ve svých článcích nezmiňují, ale v některých případech ani neuvádí jméno překladatele. Českým prózám autora bylo věnováno několik článků v odborném ruském tisku. V některých z nich se kritici zmiňují i o jazykových charakteristikách Hrabalových textů, včetně popisu jeho metody proudu, nicméně právě tuto metodu občas hodnotí jako „unavující“ a „směšnou“. Po krátkém přehledu makrostruktury originálů Hrabalových próz v kapitole 9 přikračujeme v kapitole 10 k překladatelské analýze ruských textů dle metodologie stanovené v kapitole 2. Materiály třídíme do dvou kategorií podle toho, zda bylo dílo přeloženo do ruštiny jednou, nebo vícekrát. Je pozoruhodné, že druhou kategorii tvoří velmi rozsáhlý korpus textů, který pro účely naší práce dále třídíme do tří subkategorií: standardní případ, kdy jedno dílo překládali různí překladatelé, méně běžný případ, kdy byl zveřejněn „staronový“ překlad téhož překladatele, a také zcela zvláštní případ, kdy jsou dva téměř identické překlady podepsány různými překladateli. Kromě samotné překladatelské analýzy se u této třetí subkategorie také snažíme odhadnout, komu tyto překlady opravdu patří a proč taková situace vůbec vznikla. Nejrozsáhlejší studie se týká srovnávací překladatelské analýzy dvou klíčových děl B. Hrabala – Ostře sledované vlaky (srovnání tří překladů) a Obsluhoval jsem anglického krále (srovnání dvou překladů). Uvádíme četné věcné a názorné příklady přístupu jednotlivých překladatelů ke zpracování textů B. Hrabala a snažíme se komplexně vyhodnotit
práci
překladatelů
na
základě
různých
překladatelských
problémů
a
překladatelských transformací. Touto analýzou mj. dospíváme k závěru, že některé překlady
9
mají být vyřazeny z korpusu překladového materiálu, který vstupuje do normotvorného vzorce, protože jinak by došlo ke zkreslení této normy vzhledem k vysokému počtu nepřípustných interferenčních jevů. V rámci této analýzy stanovujeme určité zákonitosti, které jsou příznačné pro překlady Hrabalových děl do ruštiny. Závěry tohoto výzkumu shrnujeme v kapitole 11, v níž definujeme normu překladu B. Hrabala do ruštiny na základě práce, která byla provedena v kapitolách 2 až 10. Navazujeme rovněž na teoretickou kapitolu o normě překladu, v níž jsme vyslovili domněnku, že překlady sovětského období se v porovnání s postsovětskými texty řídily jinou normou, což se na základě analýzy konkrétního jazykového materiálu ukázalo jako pravda: v jedné povídce byl vynechán odstavec o prostitutkách, v jiné byla nivelizována pasáž s náboženským lexikem (musíme také uvést, že v sovětském období byly přeloženy pouze 4 povídky). Z postsovětských překladů byly největším zásahům podrobeny překlady M. Martinkové, která otiskla zkrácenou ruskou verzi několika Hrabalových povídek. Překladatelka se o tom nezmínila v předmluvě a u některých povídek ani neuvedla, že se jedná o úryvek, proto její zásah vnímáme jako svévolné hrubé narušení poetiky a kompozice autora. Pokud stručně shrneme výsledky analýzy textů jako takových, bez ohledu na makrostrukturu díla a prvky cenzury, konstatujeme vysoký stupeň ekvivalence v různých jazykových rovinách ve všech materiálech našeho korpusu, s výjimkou tří překladů: Obsluhoval jsem anglického krále v překladu D. Prošuninové, Ostře sledované vlaky v překladu V. Svema a kapitola z Příliš hlučné samoty v překladu V. Lendělové a G. Vaněčkové-Želobinové. Právě tyto tři překlady jsme nakonec vyřadili z korpusu překladového materiálu jako nevyhovující pro vyvozování normativních závěrů. Stručně popíšeme závěry naší studie podle jednotlivých rovin jazyka. Nejtěžší díla z hlediska syntaxe překládala I. Bezrukovová, v souvislosti s čímž by nebylo vědecky opodstatněným, abychom její překladatelské postupy považovali za typicky příznačné pro ruské překlady B. Hrabala. Kdybychom však odhlédli od normativní složky, musíme konstatovat její pečlivou práci s hrabalovskou metodou proudu v jeho různých syntaktických aspektech, což se mj. potvrzuje zachováním jednověté struktury v Tančeních hodinách pro starší a pokročilé. V oblasti práce s lexikem nelze jednoznačně stanovit určité zákonitosti, které by byly příznačné pro všechny překlady, protože se v některých případech dokonce v rámci jednoho textu setkáváme s příklady nedůsledného použití té či oné překladatelské operace. Vcelku však lze konstatovat, že se vlastní jména (antroponyma, hodonyma, názvy podniků aj.)
10
transkribují nebo kalkují se zohledněním gramatických pravidel ruského jazyka, přičemž volba konkrétní metody podle všeho závisí na pragmatické a estetické složce vypravení, v některých případech se navíc dodává vnitrotextová vysvětlivka. U překladu reálií se uvádí buď vnitrotextová vysvětlivka, nebo poznámka pod čarou, nebo vysvětlivky v komentáři na konci textu zřejmě v závislosti na cílovém čtenáři, a tudíž na odpovídajícím rozhodnutí redaktora. Bohužel v ruštině nelze zcela adekvátně předat germanismy, přejatá slova a dialektismy českého jazyka, protože snahy o použití paralelních ruských jazykových prostředků by vedly k zkreslení akcentů a přesunu do úplně jiné jazykové roviny. Z tohoto důvodu se všechny výše uvedené jevy v překladu nivelizují. Cizojazyčné prvky jsou zpravidla opatřeny překladem do ruštiny v poznámce pod čarou, avšak v publikaci z roku 2015 I. Bezrukovová
vysvětluje
význam
německých
frází
v Ostře sledovaných vlacích
ve vysvětlivkách v komentáři na konci textu, v románu Obsluhoval jsem anglického krále – ve vnitrotextové vysvětlivce. Z hlediska stylistiky lze obecně říci, že se překladatelé snažili zachovat rytmus a lyrický charakter vyprávění, jazykový rejstřík (v postsovětském období v o něco větší míře) a formát hospodské historky příznačný pro poetiku B. Hrabala. Celkově můžeme konstatovat snahu překladatelů maximálně zachovat český kolorit, včetně aluzí a slovních hříček v závislosti na tom, nakolik jim to umožňovalo ovládání jazyka originálu a tvůrčí schopnosti v cílovém jazyce. Můžeme s jistotou říci, že si překladatelé nekladli za cíl důsledně jít cestou adaptace či exotizace Hrabalových textů, v důsledku čehož má čtenář dojem, že se stále nachází v českém prostředí, ale zároveň rozumí významu reálií, s nimiž se během vyprávění setkává. Na závěr této části nabízíme přehled ruskojazyčných filmů natočených dle scénářů podle děl B. Hrabala jako příklad intersémiotického překladu.
2.4. Empirická část Ve druhé části uvádíme nezkrácený a neadaptovaný vlastní překlad Harlekýnových milionů B. Hrabala do ruštiny, ke kterému je zrcadlově uveden originál pro účely srovnávání.
2.5. Translatologický komentář Třetí část (kapitolu 14) tvoří hloubkový translatologický komentář k našemu překladu Harlekýnových milionů na základě metodologických principů stanovených v první části.
11
Podrobně zkoumáme velký počet extralingvistických faktorů, které se vztahují na tuto novelu, a zároveň hodnotíme prvek cenzury, neboť první vydání této novely bylo cenzorským zásahem silně poznamenáno. Poté se podrobně věnujeme českým a ruským recenzím českého vydání novely a anglojazyčným recenzím anglického překladu novely, který byl vydán v roce 2014 v USA. České recenze vesměs zdůrazňují jazykové kvality Hrabalova díla, jeden z recenzentů však vytýká autorovi, že ztrácí „ostrost věcí a jednoznačnost významů“ a že toto dílo nenavozuje dojem „scelenosti“. V ruských recenzích je Harlekýnovým milionům věnována marginální pozornost. Na příkladu anglických recenzí byl názorně vidět rozdíl ve vnímání role překladatele v anglojazyčné a ruskojazyčné kultuře. Téměř v každé z anglických recenzí na Harlekýnovy miliony bylo vyhrazeno místo pro práci překladatele, jehož jméno bylo vždy uvedeno a vnímáno jako nedílná součást základních údajů o knize, na rozdíl od některých ruských kritických článků. Dále zkoumáme historii publikací novely v češtině a v překladech do jiných jazyků. Věříme, že se nám skutečně podařilo najít všechny překlady, kterých vyšlo celkem devět, k nimž kromě jednotlivých jazyků uvádíme jména překladatelů, rok vydání a název nakladatelství. Poté postoupíme k teoretickým kategoriím týkajícím se překladatelského procesu jako takového. Zmiňujeme se o tom, v čem se v našem případě překladatelská interpretace liší od kritické interpretace, které jsme věnovali první část našeho výzkumu, určujeme strategii, taktiku, operace, metody a koncepci překladu na základě uznávaných teoretických prací v tomto oboru a aplikujeme je na náš překlad. Dále stanovujeme typologii překladatelských problémů na základě metodologických kritérií analýzy textů B. Hrabala, která jsme určili v kapitolách 2 a 4, a vyvozujeme typy překladatelských transformací, s nimiž pracujeme v rámci svého překladu. Pak provádíme samotnou translatologickou analýzu, která je uskutečňována na různých rovinách jazyka (stylistická, gramatická, lexikální, pragmatická). V rámci této analýzy uvádíme nejzajímavější a nejnázornější příklady překladatelských problémů v rámci překládání Harlekýnových milionů do ruštiny a odůvodňujeme jejich řešení. Jako pomocný materiál a podpůrný paralelní text jsme použili anglický překlad novely. Právě při komparaci s ním byla v řadě případů vidět variabilita možných překladatelských metod a řešení. Kromě uvedených aspektů jsme uznali za vhodné do analýzy zařadit krátký přehled tzv. „chyb“ B. Hrabala, tj. případů, kdy originál buď obsahoval faktické chyby, nebo se vyznačoval určitými kontextovými nesrovnalostmi. Tato část měla za cíl ukázat praktický
12
postup při překládání těchto jevů a uvést názorný příklad toho, že v některých případech není možné zajistit, obecně řečeno, „správný“ překlad. V rámci dílčí závěrečné kapitoly posuzujeme, zda náš překlad odpovídá existující normě překladů děl B. Hrabala do ruštiny, kterou jsme stanovili v kapitole 12, a vyvozujeme celkové závěry translatologické analýzy. Co se týče prvního aspektu, konstatujeme sice celkovou shodu s normou, ale uznáváme za vhodné vytyčit si dva případy (práce s germanismy a vysvětlivkami), kdy z normy vybočujeme a vysvětlujeme důvody, které nás k tomu vedly. Tímto chceme zároveň poukázat na to, že v opodstatněných případech je odstup od normy přípustný, poněvadž norma není pevně stanovena. K porušování normy nedocházelo záměrně, nýbrž ve snaze o nalezení nového (lepšího) řešení (například u germanismů), které by mohlo normu naopak obohatit. V případě germanismů se konkrétně jedná o to, že v několika místech v textu záměrně vracíme počeštěným germanismům německou pravopisnou podobu, když je z kontextu naprosto zřejmé, že jde o německou reálii (v našem případě šlo o vojenské vybavení z dob Rakousko-Uherska a jarmark v Bavorsku). K podobnému postupu se neuchýlil žádný z Hrabalových překladatelů. Dále zkoumáme možnost stanovení optimálního rozsahu vysvětlivek a dospíváme k názoru, že v tomto svém překladu jsme se omezili na nezbytně nutné poznámky, jejichž počet se může změnit v případě publikace překladu v Rusku dle požadavků redaktora. Co se týká druhého aspektu, tj. vyvozování celkových závěrů translatologické analýzy, musíme konstatovat nemožnost zpracování vyčerpávající analýzy všech zajímavých případů vzhledem k rozsahu a náročnosti textu, nicméně hloubku naší analýzy považujeme za postačující pro to, abychom mohli vyhodnotit všechny klíčové překladatelské problémy, se kterými jsme se při překládání Harlekýnových milionů setkali. V každém dílčím případě se snažíme
maximálně
zdůvodnit
svoje
překladatelské
řešení
a
vycházíme
buď
z překladatelského úzu, nebo se řídíme kritériem srozumitelnosti a jasnosti uměleckého textu v cílovém jazyce, ve většině případů – za použití obou těchto parametrů. Plně sdílíme názor I. Bezrukovové a S. Skorvida, kteří nám poskytli rozhovor, že překlad umělecké literatury plní především estetickou funkci a tudíž se musí dobře a plynule číst. Proto, aby se čtenář nemusel často uchylovat k různým příručkám, se zavádí přiměřený počet vysvětlivek, jenž ve svém komentáři také zdůvodňujeme. Samozřejmě snaha o srozumitelnost a jasnost nedává právo měnit význam originálu, ale nebrání nám v tom, abychom například rozdělili příliš dlouhou větu na dvě kratší a také použili různé přibližné formulace v těch případech, kdy by doslovný překlad nemusel být ruskému čtenáři srozumitelný.
13
Cílem této analýzy bylo ilustrovat technickou stránku zpracování překladu v kontextu již existujících překladů děl B. Hrabala do ruštiny a utvořené normy překladu. Domníváme se, že se nám v naší disertaci podařilo zohlednit všechny klíčové aspekty této práce.
3. Závěry Tato disertace měla mimo jiné dokázat na praktickém příkladu možnost kombinování teoretického a praktického odvětví překladatelské činnosti, přičemž v našem výzkumu jsou oba tyto směry vzájemně podmíněné a mají stejnou váhu. Bez kritiky překladu, zkoumání sekundární literatury a translatologické analýzy bychom nemohli zajistit shodu našeho překladu a normy. Zároveň by bez našeho překladu stanovená norma nebyla uvedena do praxe, a tudíž nemohla být nadále rozvíjena a aplikována v rámci nového literárního materiálu. Musíme také konstatovat, že i přes veškeré snahy se nám nepodařilo ve vší úplnosti popsat všechny aspekty námi zvolené problematiky, a to jak z hlediska stupně propracovanosti korpusové analýzy v rámci zpracování kritiky překladu, tak i co se týče hloubky zpracování translatologické analýzy našeho překladu Harlekýnových milionů. Proto jsme byli nuceni uchýlit se k určitému zjednodušení a generalizaci, které však, dle našeho názoru, nezkreslují celkový obraz, nýbrž pouze opomíjejí určité detaily. Tato skutečnost svědčí o tom, že dané téma zatím není zcela vyčerpáno a otevírá prostor pro další zkoumání. Zároveň vidíme obrovský potenciál v oblasti vědeckých prací s podobnou strukturou a metodou, které předpokládají aplikaci nejen teoreticko-analytických znalostí, ale také praktických překladatelských dovedností. Tento přístup může povýšit umělecké a jiné překlady na kvalitativně novou úroveň a zajistit těsnější spojení mezi překlady jako praktickou disciplínou a translatologií, tj. vědou o nich.
14
Bibliografie1 Переводы произведений Б. Грабала на русский (в хронологическом порядке) 1. Любимчик // Домовой мостильщика Гоуски, Рассказы чешских писателей. Москва: Молодая гвардия, 1964. С. 211-227. Перевод И. Чернявской. 2. Обманщики, Крестины 1947 года // По второму кругу. Рассказы, Перевод с чешского. Москва: Прогресс, 1965. С. 142-154. Перевод Г. Гуляницкой. Предисловие И. Бернштейн. 3. Мышь украла соску у ребенка // Панорама чешской литературы, вып. 2. Прага: Панорама, 1980. С. 140-147. Перевод И. Ивановой. 4. Беатриче // Иностранная литература. 1989. № 12. С. 5–9. Перевод и вступление Д. Прошуниной. 5. Одичалая корова // Совершенно секретно. 1990. № 4. С. 30. Пер. Д. Прошуниной. Вступление Л. Стрельниковой. 6. Волшебная флейта // Литературная газета. 1991. № 49. 11 декабря. С. 14. Перевод и вступление И. Безруковой. 7. Продырявленный барабан // Диапазон. Вестник иностранной литературы. 1991. № 4. С. 241-249. Перевод В. Каменской. 8. Я обслуживал английского короля // Иностранная литература. 1992. № 1. С. 5-103. Перевод и послесловие Д. Прошуниной. Вступление Р. Пытлика. 9. Поезда особого назначения // Феникс – ХХ: Литература и искусство стран Европы. Литературно-художественный иллюстрированный журнал / Ассоциация «Европейский форум». Москва 1992. № 1. С. 29-64. Перевод и вступление И. Ивановой. 10. Поезда особого назначения // Антология зарубежной эротической прозы в 4 т. – Москва : Пентаграмма, 1997. Т.2 : Луна-парк любви : [Сборник] / сост. В. Соколов. С. 101-160. Перевод Владимира Свэма. 11. Шумное одиночество (1945/1995) : сборник, посвященный выставке творчества десяти чешских прозаиков / [cост. Петр Котык]. - Прага : Отдел культурных и научных связей Министерства иностранных дел Чешской республики, 1997. С. 2531. Отрывок из повести «Слишком шумное одиночество». Перевод В. Ленделовой и Г. Ванечковой-Желобиной. 12. Алмазный хрусталик // Ежегодник общества братьев Чапек, Прага - СанктПетербург, 1997. С. 7-14. Перевод и вступительная заметка В. Каменской. 13. Я вспоминаю одни только солнечные дни // Ежегодник общества братьев Чапек, Прага – Санкт-Петербург, 1998. С. 15-21. Перевод и вступление Ольги Луковой. 14. Забегаловка под названием «Мир», Однажды на острове Капри, Трехногий конь на беговой дорожке (отрывок), Белая лошадка (отрывок), Синяя комната // Urbi. Литературный альманах. Санкт-Петербург: АОЗТ "Журнал "Звезда", 2000, выпуск 24. С. 71-85. Перевод и вступление М. Мартинковой. 15. Рассказы. Эссе // Иностранная литература. 2001. № 4. С. 3-39. Перевод С. Скорвида, вступление А. Кравчука. (Содержание: Русалка, Розовый клевер, «Шестиклассница», Руководство для ученика пабителя, Рассказы из пивной, Ноябрьский ураган (фрагменты)). Также доступно онлайн: http://magazines.russ.ru/inostran/2001/4/grabar.html 1 Vzhledem k tomu, že je jazykem disertační práce ruština, a k velkému rozsahu bibliografického materiálu si dovolíme ponechat bibliografii v původním znění, tj. bez transliterace.
15
16. Вечерние курсы, Чудилы, Алмазный хрусталик, Продырявленный барабан // Черный Петр: Рассказы и повести современных чешских писателей. СПб: Академический проект, 2001. С. 66-99. Перевод и предисловие В. Каменской. 17. Я обслуживал английского короля. М.: Иностранка, Б.С.Г.–ПРЕСС, 2002. (Серия «Иллюминатор» — библиотека журнала «Иностранная литература»). Перевод Д. Прошуниной. 18. Слишком шумное одиночество. СПб: Амфора, 2002. Перевод С. Скорвида, предисловие А. Кравчука. («Слишком шумное одиночество»; Рассказы из сборника «Прекрасные мгновения печали» (Русалка; Разделенная квартира; Уличное освещение; Прекрасные мгновения печали; Розовый клевер; Возвращение блудного дядюшки; «Шестиклассница»). Рассказы из сборника «Жизнь без смокинга» (Божьи дети; Жизнь без смокинга; Отпуск; Руководство для ученика пабителя; Рассказы из пивной). Рассказы из сборника «Волшебная флейта» (Волшебная флейта; Ноябрьский ураган (фрагменты)). Интернет-версия: http://www.lib.ru/INPROZ/GRABAL/ 19. Из литературного наследия Виктории Александровны Каменской (Отрывки из «Пострижения») // Ежегодник общества братьев Чапек, Прага – Санкт-Петербург, 2002. С. 37-40. Перевод В. Каменской. 20. Bambini di Praga 1947: Повесть, рассказы. Москва: Калганов, 2010. Перевод И. Безруковой (Содержание: Bambini di Praga 1947, Эманек, Романс, Пан нотариус, Обманщики, Кафе «Мир», Странные люди, Прорванный барабан). 21. Слишком шумное одиночество: избранная проза. СПб: Издательство им. Н. И. Новикова, 2015. Перевод И. Безруковой, С. Скорвида, В. Каменской, Е. Кадетовой. Предисловие Е. Ковтун. Дополнение Е. Коломийцевой. (Содержание: Барон Мюнхгаузен, Уроки танцев для пожилых и продолжающих, Поезда особого назначения, Bambini di Praga 1947, Я обслуживал английского короля, Пострижение, Слишком шумное одиночество, Эманек, Обманщики, Пражские ясли, Пан нотариус, Кафе «Мир», Алмазный хрусталик, Романс, Странные люди, Прорванный барабан, Руководство для ученика пабителя, Моя Либень, Волшебная флейта).
Рецензии (в хронологическом порядке) РУССКОЯЗЫЧНЫЕ РЕЦЕНЗИИ О Грабале в общем и на непереведенное РР1. Шерлаимова С. Богумил Грабал. Уроки танцев для старших и продолжающих // Современная художественная литература за рубежом. 1965. № 5. С. 68-70. РР2. Бернштейн И. Дневник времени. Заметки о чехословацкой прозе // Литературная газета. 7.9.1965. С. 4. РР3. Шерлаимова С. Богумил Грабал. Поезда особого назначения // Современная художественная литература за рубежом. 1967. № 1. С. 83-85. РР4. Малевич О. Феномен Богумила Грабала. Обзор // Современная художественная литература за рубежом. 1989. № 4. С. 109-115. РР5. Бернштейн И. Автобиографическая проза Богумила Грабала // Современная художественная литература за рубежом. 1990. № 5. С. 75-78. РР6. Герчикова И. Богумил Грабал. Три новеллы. Богумил Грабал. Слишком шумное одиночество // Современная художественная литература за рубежом. 1990. № 6. С. 90-93.
16
Рецензии на русские переводы Черный Петр РР7. Гуковская К. Черный Петр. Рассказы и повести современных чешских писателей. URL: http://literatura.prag.ru/Czernii%20Petr.htm со ссылкой на ныне не существующий сайт журнала «Итоги» itogi.lenta.ru (дата обращения: 23.03.2015). Слишком шумное одиночество РР8. Данилкин Л. Слишком шумное одиночество // Афиша. 10.10.2002. URL: http://www.afisha.ru/book/408/reviews/afisha/ (дата обращения: 22.5.2015). РР9. Петров. Громкое молчание // Тверская, 13. 26.10. 2002. С. 6. РР10. Качалкина Ю. Сон книгоубийцы // Книжное обозрение. 4.11.2002. С. 4. РР11. Новикова Е. Книги с Лизой Новиковой // Коммерсантъ Weekend. 11.12.2002. С. 39. РР12. Кобрин К. Конец игры // Иностранная литература. 2005. № 3. С. 270-277. РР13. Поляринов А. Богумил Грабал. «Слишком шумное одиночество». 2014. URL: http://polyarinov.livejournal.com/39618.html (дата обращения: 4.6.2015). Я обслуживал английского короля РР14. Новикова Е. Книги за неделю // Коммерсантъ. 06.03. 2002. № 39. С. 14. РР15. Петров Г. Поток из отеля // Книжное обозрение. 18.03.2002. № 12. С. 19. РР16. Алексеев Н. Будда по имени Швейк // Iностранец. 17.09.2002. № 34. С. 35. Bambini di Praga 1947 РР17. Жицкий С. Трудолюбивый Чуковский, лапидарный Драгунский, клоунский Мендоса и чешский Грабал // Сноб. 09.03.2010. URL: http://snob.ru/profile/5893/blog/14593 (дата обращения: 23.03.2015). РР18. Психарев Л. Диогены, солнце, ветчина // Книжное обозрение. 29.03.-11.04.2010. № 8. С. 6. РР19. Александров Н. Книжечки // Эхо Москвы. 18.06.2010. URL: http://www.echo.msk.ru/programs/books/688776-echo/ (дата обращения: 23.03.2015). АНГЛОЯЗЫЧНЫЕ РЕЦЕНЗИИ НА ПЕРЕВОД «МИЛЛИОНОВ АРЛЕКИНА» НА АНГЛИЙСКИЙ ЯЗЫК (ONLINE) Авторские рецензии АР1. Baugh, M. Bohumil Hrabal’s “Harlequin’s Millions” and Jáchym Topol’s “Nightwork”. URL: http://wordswithoutborders.org/book-review/bohumil-hrabalsharlequins-millions-and-jachym-topols-nightwork#ixzz3aI1ynfvn (дата обращения: 16.05.2015). АР2. Cacciola, A. Book Review: Harlequin’s Millions by Bohumil Hrabal. URL: http://monkeybicycle.net/book-review-harlequins-millions-bohumil-hrabal/ (дата обращения: 16.05.2015). АР3. Crouch, M. E. HARLEQUIN’S MILLIONS
by Bohumil Hrabal
translated by Stacey Knecht
Archipelago Books, 312 pages. WHO IS MARTHA?
by Marjana Gaponenko
translated by Arabella Spencer
New Vessel Press, 216 pages. URL: http://www.cleavermagazine.com/harlequins-millions-by-bohumil-hrabal-and-who-ismartha-by-marjana-gaponenko-reviewed-by-michelle-e-crouch/ (дата обращения: 16.05.2015).
17
АР4. Dirda, M. Harlequin’s Millions,’ by Bohumil Hrabal. URL: http://www.washingtonpost.com/entertainment/books/harlequins-millions-bybohumil-hrabal/2014/05/14/9384049e-d85a-11e3-8a78-8fe50322a72c_story.html (дата обращения: 16.05.2015). АР5. Ennis, S. Memory’s Soft Melody: A Review of Bohumil Hrabal’s Harlequin’s Millions URL: http://numerocinqmagazine.com/2014/06/02/memorys-soft-melody-a-reviewof-bohumil-hrabals-harlequins-millions-sebastian-ennis/ (дата обращения: 16.05.2015). АР6. Forbes, M. Review: 'Harlequin's Millions,' by Bohumil Hrabal, translated from Czech by Stacey Knecht. URL: http://www.startribune.com/review-harlequin-s-millions-bybohumil-hrabal-translated-from-czech-by-stacey-knecht/274503411/?stfeature (дата обращения: 16.05.2015). АР7. Gloden, S. Harlequin’s Millions by Bohumil Hrabal. URL: http://tweedsmag.org/harlequins-millions-by-bohumil-hrabal/ (дата обращения: 16.05.2015). АР8. O'Riley, Ch. Bohumil Hrabal ~ Harlequin’s Millions. URL: http://christopheroriley.com/bohumil-hrabal-harlequins-millions/ (дата обращения: 16.05.2015). АР9. Schinger, M. A. Harlequin’s Millions. URL: https://www.forewordreviews.com/reviews/harlequins-millions/ (дата обращения: 16.05.2015). АР10. Slate, R. On Harlequin’s Millions, a novel by Bohumil Hrabal (Archipelago Books). URL: http://www.ronslate.com/harlequin_s_millions_novel_bohumil_hrabal_archipelago_b ooks (дата обращения: 16.05.2015). АР11. Slobodová, Z. Bohumil Hrabal’s forest chronicles. URL: http://www.thetls.co.uk/tls/public/article1440250.ece (дата обращения: 16.05.2015). АР12. Whipple, M. Bohumil Hrabal – HARLEQUIN’S MILLIONS. URL: http://marywhipplereviews.com/bomumil-hrabal-harlequins-millions-czech-republicczechoslovakia/ (дата обращения: 16.05.2015). Неподписанные рецензии АР13. Bohumil Hrabal. URL: http://north-north-west.com/2014/08/15/bohumil-hrabal/ (дата обращения: 14.012.2014). АР14. Harlequin’s millions. URL: http://www.publishersweekly.com/978-0-981955-73-5 (дата обращения: 16.05.2015). АР15. Harlequin’s millions. URL: https://www.kirkusreviews.com/book-reviews/bohumilhrabal/harlequins-millions/ (дата обращения: 16.05.2015). АР16. Harlequin’s Millions – Bohumil Hrabal (translated by Stacey Knecht). URL: http://messybooker.blogspot.cz/2014/06/harlequins-millions-bohumil-hrabal.html (дата обращения: 16.05.2015). АР17. Witness to old times: Harlequin’s Millions by Bohumil Hrabal. URL: https://roughghosts.wordpress.com/2015/04/30/witness-to-old-times-harlequinsmillions-by-bohumil-hrabel/ (дата обращения: 16.05.2015). ЧЕШСКОЯЗЫЧНАЯ РЕЦЕНЗИЯ НА «МИЛЛИОНЫ АРЛЕКИНА» ЧР1. Lukeš, J. Valčík na rozloučenou // Svobodné slovo. 20.5.1982. s. 5.
18
Произведения Б. Грабала на чешском, переведенные на русский язык и использованные для сравнительного анализа (в алфавитном порядке) ЧО1. ЧО2. ЧО3. ЧО4. ЧО5. ЧО6. ЧО7. ЧО8. ЧО9. ЧО10. ЧО11. ЧО12. ЧО13. ЧО14. ЧО15. ЧО16. ЧО17. ЧО18. ЧО19. ЧО20. ЧО21. ЧО22. ЧО23. ЧО24. ЧО25. ЧО26. ЧО27. ЧО28. ЧО29. ЧО30. ЧО31. ЧО32. ЧО33. ЧО34. ЧО35. ЧО36. ЧО37. ЧО38. ЧО39. ЧО40. ЧО41. ЧО42. ЧО43. ЧО44.
Automat Svět // SSBH. Praha: Pražská imaginace, 1993, sv. 4. S. 300-309. Bambini di Praga 1947 // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 4. S. 198-290. Baron Prášil // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 4. S. 86-122. Beatrice // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 8. S. 128-124. Bílý koníček // SSBH. PI, 1995, sv. 13. S. 107-116. Božské děti // SSBH. Praha: PI, 1995, sv. 12. S. 30-44. Diamantové očko // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 4. S. 327-334. Divní lidé // SSBH. Praha: PI, 1994, sv. 5. S. 129-147. Dovolená // Život bez smokingu. Praha: Československý spisovatel, 1986. S. 213221. Emánek // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 4. S. 61-68. Harlekýnovy miliony / pohádka. Praha – Litomyšl: Paseka, 2000. Hospodská historka // Život bez smokingu. Praha: Československý spisovatel, 1986. S. 223-239. Já si vzpomínám jen a jen na sluneční dny // Týden (extra), 1997, č. 28-29, příloha IXII. Jetel růžák // SSBH. Praha: PI, 1994, sv. 10. S. 106-112. Kouzelná flétna // Atomová mašina značky Perkeo. Praha: Práce, 1991. S. 183-193. Krasosmutnění // SSBH. Praha: PI, 1994, sv. 10. S. 85-93. Křtiny 1947 // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 4. S. 123-128. Listopadový uragán // SSBH. PI, 1995, sv. 13. S. 117-138. Miláček // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 4. S. 20-31. Modrý pokoj // SSBH. PI, 1995, sv. 13. S. 354-359. Moje Libeň // SSBH. Praha: PI, 1995, sv. 12. S. 216-220. Mořská panna // SSBH. Praha: PI, 1994, sv. 10. S. 9-17. Myš ukradla dítěti cumel // SSBH. Praha: PI, 1994, sv. 10. S. 75-84. Návrat ztraceného strýce // SSBH. Praha: PI, 1994, sv. 10. S. 113-120. Obsluhoval jsem anglického krále. Praha: Mladá fronta, 2006. Ostře sledované vlaky. Praha: Mladá fronta, 2009. Pábitelé // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 4. S. 291-299. Pan notář // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 4. S. 176-192. Podvodníci // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 4. S. 79-85. Postřižiny // SSBH. Praha: PI, 1994, sv. 6. S. 7-92. Pražské jesličky // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 4. S. 129-145. Příliš hlučná samota // SSBH. Praha: PI, 1994, sv. 9. S. 9-78. Prokopnutý buben // SSBH. Praha: PI, 1994, sv. 5. S. 186-197. Romance // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 4. S. 335-351. Rozdělený byt // SSBH. Praha: PI, 1994, sv. 10. S. 27-44. Rukověť pábitelského učně // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 8. S. 179-182. Sextánka // SSBH. Praha: PI, 1994, sv. 10. S. 145-153. Taneční hodiny pro starší a pokročilé // SSBH. Praha: PI, 1994, sv. 5. S. 7-56. To bylo tenkrát na ostrově Capri // SSBH. Praha: PI, 1995, sv. 13. S. 273-283. Třínohý kůň na dostihové dráze // SSBH. Praha: PI, 1995, sv. 13. S. 72-89. Večerní kurs // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 4. S. 11-19. Veřejné osvětlení // SSBH. Praha: PI, 1994, sv. 10. S. 69-74. Zdivočelá kráva // SSBH. Praha: PI, 1993, sv. 8. S. 38-43. Život bez smokingu // SSBH. Praha: PI, 1995, sv. 12. S. 14-18.
19
Английский перевод «Миллионов Арлекина» АПМА. Bohumil Hrabal. Harlequin’s Millions: A Novel. New York: Archipelago Books, 2014. Translated by Stacey Knecht.
Переводоведение и литературоведение ALEŠOVÁ T. Recepce díla Bohumila Hrabala v Itálii. Disertační práce. FF MU. Brno, 2012. BAKER M. In Other Words: A Course Book on Translation. London: Routledge, 1992. BAKER M. Routledge Encyclopedia of Translation Studies. London; New York: Routledge, 1997. BAKOVÁ B. Renesancia kritiky prekladu // Vzťahy a súvislosti v umeleckom preklade. Prešov, 2007. S. 264-270. BAUER M. Lektorské zásahy do rukopisů Bohumila Hrabala vydávaných knižně v sedmdesátých a osmdesátých letech // Matonoha J. (ed.) Život je jinde...? (Česká literatura, kultura a společnost v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století), Materiály z mezinárodní konference pořádané Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Praha, 2002. S. 117-128. BERMAN A. Toward a Translation Criticism: John Donne. Kent, Ohio: Kent State University Press, 2009. van der BROECK R. Second Thoughts on Translation Criticism. A Model of its Analytic Function // Hermans Th. (ed.) The Manipulation of Literature: Studies in Literary Translation. London: Croom Helm, 1985. Pp. 54-62. BROWNLIE S. Investigating Norms. In Translation and the (Re)location of Meaning // Selected Papers of the CETRA Research Seminars in Translation Studies 1994-1996, ed. Jeroen Vandaele, 7-21. Leuven, Belgium: CETRA, 1999. CHESTERMAN A. From „Is“ to „Ought“: Laws, Norms and Strategies in Translation Studies // Target 5:1, 1993. Pp. 1-20. CHESTERMAN A. Memes of Translation: the Spread of Ideas in Translation Theory. Amsterdam: John Benjamins, 1997. ČERMÁK F., CVRČEK V. (eds.) Slovník Bohumila Hrabala. Praha: Lidové noviny, 2009. ČERNÝ V. Eseje o české a slovenské próze. Praha: Torst, 1994. ČEŠKA J. Zromantizovaný horor – Hrabalovy Harlekýnovy milióny // Malura, J., Tomášek, M. (eds.): Město. Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2011. S. 136–153 DOKOUPIL B., ZELINSKÝ M. a kol. Slovník české prózy 1945 – 1994. Ostrava: Sfinga, 1994. EMMEROVÁ J. Ke kritice překladu // Acta Universitatis – Philologica 1-3, Translatologica Pragensia II. S. 327-337, 1986. FERENČÍK J. Kontexty překladu. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 1982. HERMANS, Th. Norms and the determination of translation: a theoretical framework // Alvarez, R., Vidal, M. (Eds.). Translation, Power, Subversion. Clevendon, England: Multilingual Matters, 1996. Pp. 25-51. HERMANS Th. Translation and normativity // Translation and Norms. Current Issues in Language and Society. Clevedon : Multilingual Matters, 1999. Pp. 50-71. HEWSON L. An Approach to Translation Criticism. Emma and Madame Bovary in translation. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 2011. HOCHEL B. Koncepcija prekladu včera, dnes a zajtra // Velikovský J. Et at (eds.), Překlad včera a dnes. Zborník príspevkov z konferencie „40 rokov prekladu v socialistickej spoločnosti“, Bratislava, 1986. S. 226-232. HON J. Středoevropský literární prostor už neexistuje (rozhovor s Tomášem Glancem a Michalem Špiritem) // Plav, č. 2, 2007. S. 2-8.
20
HÖNIG H. G. Holmes’ ‘Mapping Theory’ and the Landscape of Mental Translation Processes // van Leuven-Zwart, K. & Naajkens, T. (eds).Translation Studies: The State of the Art. Proceedings from the First James S. Holmes Symposium on Translation Studies. Amsterdam: Rodopi, 1991. Pp. 77-89. HOUSE J. A Model for Translation Quality Assessment. Tübingen: Narr, 1977. HOUSE J. Translation Quality Assessment. Past and Present. London and New York: Routledge, 2015. HRALA M. K některým otázkám teorie překladu v současnosti. // Překlad včera a dnes: Zborník príspevkov z konferencie „40 rokov prekladu v socialistickej spoločnosti". (pp. 66-85). Bratislava: Slovenský spisovateľ, 1986. HRALA M. Criteria of Translation Evaluation // Miscellany of Translation Criticism. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 1994. Pp. 67-76. IGNJAĆEVIČ S. M. General Criteria for the Criticism of Literary Translation // Miscellany of Translation Criticism. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 1994. Pp. 6176. ILEK B. Kritika uměleckého překladu. // Acta Universitatis – Philologica 1-3, Translatologica Pragensia II, 1986. S. 317-323. JAKOBSON R. Formalistická škola a dnešní literární věda ruská. Ed. T. Glanc. Praha: Academia, 2005. JANKOVIČ M. Kapitoly z poetiky Bohumila Hrabala. Praha: Torst, 1996. KADLEC V. Bázlivý hrdina Bohumil Hrabal // Hrabaliana. 1. vyd. Praha: Prostor, 1990. S. 11-36. KARAMITORGLOU F. Towards a Methodology for the Investigation of Norms in Audiovisual Translation. Amsterdam and Atlanta, GA: Rodopi, 2000. KIELER B. Z. Toward Translation Quality Assessment // Miscellany of Translation Criticism. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 1994. Pp. 83-91. KLADIVA J. Literatura Bohumila Hrabala (struktura a metoda Hrabalových děl). Praha: Pražská imaginace, 1994. KOSKOVÁ H. Česká próza 20. století v kontextu světové prózy // Otázky českého kánonu. Sborník příspěvků z III. kongresu světové literárněvědné bohemistiky Praha 28.6.3.7.2005. Ed. S. Fedrová, Sv. 1, 2006. S. 49-59. KRINGS H.P. Translation problems and translation strategies of advanced German learners of French // J. House, & S. Blum-Kulka (Eds.), Interlingual and intercultural communication. Tubingen: Gunter Narr, 1986. Pp. 263-75. MALEVIČ O. Dobrodružství české literatury v Rusku // Otázky českého kánonu. Sborník příspěvků z III. kongresu světové literárněvědné bohemistiky Praha 28.6.-3.7.2005. Ed. S. Fedrová, Sv. 1, 2006. S. 114-132. MAZAL T. Spisovatel Bohumil Hrabal. Praha: Torst, 2004. MIKO F., POPOVIČ A. Tvorba a recepcia. Estetická komunikácia a metakomunikákia. Bratislava: Tatran, 1978. MUKAŘOVSKÝ J. Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty // J. Mukařovský. Studie z estetiky. Praha, 1966. NEWMARK P. A Textbook of Translation. United Kingdom: Prentice Hall International, 1988. NIDA E. A. Toward a Science of Translating with Special Reference to Principles and Procedures Involved in Bible Translating. Leiden: E. J. Brill, 1964. NORD Ch. Scopos, Loyalty, and Translational Conventions // Target 3:1, 1991a. Pp. 91-110. NORD Ch. Text Analysis in Translation. Theory, methodology, and didactic application of a model for translation-oriented text analysis (1st ed.) (C. Nord & P. Sparrow, Trans.). Amsterdam: Rodopi, 1991b. NORD Ch. Translating as a Purposeful Activity: Functionalist Approaches Explained. Manchester: St Jerome, 1997.
21
PELÁN J. Bohumil Hrabal: Pokus o portrét. Praha: Torst, 2002. PILÁTOVÁ J. Možnosti překladu obecné češtiny do ruštiny a angličtiny (na materiálu děl Bohumila Hrabala) // Rossica Olomucensia – Vol. XLVII, 2008. S. 51-61. PŁOŃSKA D. Strategies of translation // Psychology of Language and Communication. Volume 18, Issue 1, 2014. Pp. 67–74. POLJAKOV D., SKORVID S. „Ohlas písní českých“ v Rusku dříve a dnes // Bohemica Olomucensia 2 - Symposiana, 2009. S. 218-233. POPOVIČ A. Preklad a výraz. Bratislava: Tatran, 1968. POPOVIČ A. Poetika umeleckého prekladu. Bratislava: Tatran, 1971. POPOVIČ A. Teória umeleckého prekladu. Bratislava: Tatran, 1975. PYM A. Okay, So How Are Translation Norms Negotiated? A Question for Gideon Toury and Theo Hermans // Current Issues in Language and society 5 (1–2), 1998. Pp. 107– 113. PYTLÍK R. Bohumil Hrabal. Praha: Československý spisovatel, 1990. PYTLÍK R. …a neuvěřitelné se stalo skutkem: o Bohumilu Hrabalovi. Praha: Emporius, 1997. RIESS K. Translation Criticism – The Potentials and Limitations. Categories and Criteria for Translation Quality Assessment. Transl. E. F. Rhodes, Manchester: St. Jerome, 2000. RODRÍGUEZ B. M. R. Literary Translation Quality Assessment. Lincom Europa, 2007. ROTHOVÁ Z. Hlučná samota a hořké štěstí Bohumila Hrabala. Praha: Pražská imaginasse, 1993. ŘEHOUNEK J. Literární koláž v Harlekýnových miliónech // Zpravodaj Klubu čtenářů Bohumila Hrabala Nymburský pábitel. Č. 24. Říjen 2005. S. 4. ŘEHOUNEK J. Spojení Nymburka a Lysé nad Labem v Harlekýnových miliónech // Zpravodaj Klubu čtenářů Bohumila Hrabala Nymburský pábitel. Č. 44. Březen 2013. S. 2-3. SALEVSKY H. Translation Criticism: A Fictitious Problem or Translation Science? // Miscellany of Translation Criticism. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 1994. Pp. 35-51. SEKVENT K. Texte littéraire: intentio traductoris // Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Fakultas Philosophica, Romanica Olomucensia XVIII, 2007. S. 265272. SLAVÍČKOVA M. Hrabalovy literární koláže. Praha: Acropolis, 2004. SNELL-HORNBY M. The Turns of Translation Studies: New paradigms or shifting viewpoints? Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 2006. SVOZIL B. Doslov // Městečko u vody. 2. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1986. S. 417-428. ŠERLAIMOVA S. Český román a evropský kánon // Otázky českého kánonu. Sborník příspěvků z III. kongresu světové literárněvědné bohemistiky Praha 28.6.-3.7.2005. Ed. S. Fedrová, Sv. 1, 2006. S. 60-66. TOPER P. Translation Criticism in the System of Inter-language Literary Communication // Miscellany of Translation Criticism. Prague: Faculty of Arts, Charles University, 1994. Pp. 25-33. TOURY G. Descriptive Translation Studies and beyond. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 1995. TOURY G. In Search of a Theory of Translation. Tel Aviv: Tel Aviv University, 1980. VALVODA R. Překlady české literatury do angličtiny. Diplomová práce. ÚTRL FF UK. Praha, 2012. VILIKOVSKÝ J. K vývoju prekladateľských metód za uplynulých štyridsať rokov // Velikovský J. Et at (eds.), Překlad včera a dnes. Zborník príspevkov z konferencie „40 rokov prekladu v socialistickej spoločnosti“, Bratislava, 1986. S. 55-65.
22
VILIKOVSKÝ J. Překlad jako tvorba. Praha: Ivo Železný, 2002. VÍTOVÁ L. Recepce a překlady Hrabalova díla v polské literatuře // Otázky českého kánonu. Sborník příspěvků z III. kongresu světové literárněvědné bohemistiky Praha 28.6.-3.7.2005. Ed. S. Fedrová, Sv. 1, 2006. S. 202-214. VYCHODILOVÁ Z. K překládání české beletrie do ruštiny v posledních dvou desetiletích // Kalivodová E. et al (eds.), Tajemná translatologie? Cesta k souvislostem textu a kultury, Praha, 2008. S. 55-65. ZANDOVÁ G. Totální realismis a trapná poezie. Česká neoficiální literatura 1948-1953. Brno: Host, 2002. ZGUSTOVÁ M. V rajské zahradě trpkých plodů: O životě a díle Bohumila Hrabala. Praha: Odeon, 2004. АГАПОВА А. В. К характеристике современного этапа переводов чешской прозы на русский язык // Rossica Olomucensia – Vol. L, 2011. С. 403-407. АГАПОВА А. В. Современные переводы чешской прозы на русский язык (социокультурный и транслатологический анализ). Disertační práce. UP v Olomouci, 2014. АЛЕКСЕЕВА И. С. Введение в переводоведение. Москва: Академия, 2004. БАРХУДАРОВ Л. С. Язык и перевод (Вопросы общей и частной теории перевода). Москва: Международные отношения, 1975. ВЫХОДИЛОВА З. Переводы чешской литературы на русский язык за последние двадцать лет // Rossica Olomucensia. Olomouc, roč. 46, č. 2, 2008. С. 275–278. ГАК В. Г. Языковые преобразования. Москва: Языки русской культуры, 1998. ГАРБОВСКИЙ Н. К. Теория перевода. Москва: Изд-во Московского университета, 2007. ГАРБОВСКИЙ Н.К. Переводческая критика // Труды Высшей школы перевода (факультета) Московского университета. Книга I. 2005-2010 г. – М.: Изд-во Высшей школы перевода МГУ. ИПО «У Никитинских ворот», 2010. С. 139-147. ЗАБОЛОЦКИЙ Н. А. Собрание сочинений. Т. 1. Москва: Иностранная литература, 1983. КОМИССАРОВ В. Н. Теория перевода (лингвистические аспекты). Москва: Высшая школа, 1990. КОМИССАРОВ В. Н. Общая теория перевода. Москва: ЧеРо, 1999. КОМИССАРОВ В. Н. Современное переводоведение. Москва: ЭТС, 2002. КОСТИКОВА О. И. Трансформации и деформации как категории переводческой критики. Диссертация на соискание степени кандидата наук. Москва, 2002 КОСЫХ Г. Чешская литература последних десятилетий в русских переводах, рецензиях, исследованиях // POSPÍŠIL I. Areálová slavistika a dnešní svět. Brno: Tribun EU, 2010. S. 367–378. ЛЕВЫЙ И. Искусство перевода. Пер. с чешского и предисловие Вл. Россельса. Москва: Прогресс, 1974. МИНЬЯР-БЕЛОРУЧЕВ Р. К. Общая теория перевода и устный перевод. Москва: Воениздат, 1980. РЕЦКЕР Я. И. Теория перевода и переводческая практика. Очерки лингвистической теории перевода. Москва: Р. Валент, 2007. САПОЖНИКОВА О. С. Критика перевода: поиски объективных критериев // Вестник Нижегородского государственного лингвистического университета им. Н. А. Добролюбова, вып. 6. Нижний Новгород: ГОУ ВПО НГЛУ, 2009. С. 11-18. СДОБНИКОВ В. В. Теория перевода: [учебник для студентов лингвистических вузов и факультетов иностранных языков] / В.В. Сдобников, О.В. Петрова. Москва: Восток-Запад, 2007.
23
СДОБНИКОВ В. В. Коммуникативная ситуация как фактор определения стратегии перевода // Вестник Нижегородского государственного лингвистического университета им. Н. А. Добролюбова, вып. 14. Нижний Новгород: ГОУ ВПО НГЛУ, 2011. С. 114-124. ШВЕЙЦЕР А. Д. Теория перевода: Статус, проблемы, аспекты. Москва: Наука, 1988.
Интернет-источники BELLOVÁ B. S literárními agenty o vydávání českých knih v zahraničí. Bez grantu ani ránu. 2014. URL: http://www.novinky.cz/kultura/salon/347954-s-literarnimi-agenty-ovydavani-ceskych-knih-v-zahranici-bez-grantu-ani-ranu.html (дата обращения: 16.05.2015). Bibliographie des œuvres de Bohumil Hrabal. URL: http://bohemica.free.fr/auteurs/hrabal/bibliog_hrabal.htm (дата обращения: 16.05.2015). KOŘÍNKOVÁ M. Kulturní památky. URL: http://iclysa.cz/kulturni-pamatky/ (дата обращения: 11.06.2015). KUBIČKOVÁ K. Evropa čte nejen Viewegha, nejpřekládanější je Ivan Klíma. 2009. URL: http://kultura.idnes.cz/evropa-cte-nejen-viewegha-nejprekladanejsi-je-ivan-klimapk3-/literatura.aspx?c=A090517_113323_literatura_ob (дата обращения: 07.06.2015). MARKOVA E. Jsou Němci pábitelé? 2014. URL: http://www.klubknihomolu.cz/89480/jsounemci-pabitele/ (дата обращения: 16.05.2015). PANUS J. Bylo to dávno, hodně dávno // Bulletin Národní protidrogové centrály Praha. Roč. 5, č. 1. Praha: Národní progidrogová centrála, 1999. S. 9-20. URL: www.policie.cz/soubor/bulletin-npc-1-99.aspx (дата обращения: 14.06.2015). POŠTOLKOVÁ B. K užívání terminů v současné beletrii // Naše řeč, roč. 63, č. 1, 1980. URL: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6165#_ftn2 (дата обращения: 29.05.2015). SKORVID S. „Z Česku – z laskou“, aneb Ohlas písní českých v Rusku v letech 2006 – 2007 // Kitzler, P. (ed.), Literatura ve světě – svět v literatuře 2006 – 2007. Praha: Gutenberg, 2007. S. 12–19. URL: http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=22323 (дата обращения: 04.05.2015). STEHLÍKOVÁ I. Stylizování jazykové komunikace v prózách B. Hrabala a O. Pavla // Naše řeč, roč. 66, č. 5, 1983. URL: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6417 (дата обращения: 29.05.2015). ŠTĚPÁN J. Bohumil Hrabal a regionální jazykové jevy // Naše řeč, roč. 90, č. 1, 2007. URL: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7923#_ftn8 (дата обращения: 29.05.2015). ŠTÍCHA F. Slovosled v prózách Bohumila Hrabala // Naše řeč, roč. 66, č. 2, 1983. URL: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6374 (дата обращения: 29.05.2015). ŠTORCOVÁ I. K problematice koherence jednoho Hrabalova textu // Slovo a slovesnost, roč. 50, č. 4, 1989. S. 278-287. URL: http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3310 (дата обращения: 29.05.2015). TARGOSZ K. Bohumil Hrabal. 2003. URL: http://archiv.ihned.cz/c1-12561660-bohumilhrabal#disqus_thread (дата обращения: 13.05.2015). АЛЕКСЕЕВА И. С. Горизонты литературного перевода: вчера, сегодня, завтра. 2011. URL: www.fb06.uni-mainz.de/russisch/Dateien/Horizonty_lit_perevoda.doc (дата обращения: 13.05.2015).
24
НИКОЛЬСКИЙ С. Творчество Ярослава Гашека и Россия // Ярослав Гашек. Указатель русских переводов и критической литературы на русском языке. 1918-1997. Москва, 1999. URL: www.gashek.org.ru/razdel-ar-at-179 (дата обращения: 22.05.2015). СДОБНИКОВ В. В. Тактика воспроизведения индивидуально-авторского стиля в переводе художественного текста. 2014. URL: http://www.sgu.ru/sites/default/files/textdocsfiles/2014/02/24/sdobnikov_v.v._taktika _vosproizvedeniya_individualnoavtorskogo_stilya_v_perevode_hudozhestvennogo_tek.pdf (дата обращения: 29.05.2015). Фильмография по сценариям Б. Грабала. URL: http://www.csfd.cz/tvurce/40532-bohumilhrabal/ (дата обращения: 12.05.2015).
25
