ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Katedra ekonomických teorií
TEZE DIPLOMOVÉ PRÁCE Propojení zemědělských trhů: ČR – Visegrad
Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Burianová Autor diplomové práce: Radka Davidová
© Praha 2003
Nejužší spolupráce České, Slovenské, Polské a Maďarské republiky je spojena s existencí Rady vzájemné hospodářské pomoci a centrálně plánovanou ekonomikou. Objem a struktura zahraničního obchodu byly v té době direktivně určovány ministerstvem a různými plánovacími komisemi a existoval pouze zlomek konkurenčních tlaků obvyklých v zahraničním obchodě. Přechod k tržnímu hospodářství znamenal pro země budoucí Visegrádské čtyřky ohromný tlak na přizpůsobení se novým ekonomickým podmínkám a odbytovým možnostem. Proto se v roce 1991 státy ČSFR, Polsko a Maďarsko dohodly ve Visegrádu na spolupráci a vzájemné podpoře při překonávání překážek spojených s přechodem do tržní ekonomiky a při snaze o integraci do evropského společenství. K podpisu Visegrádské deklarace došlo 15.2.1991 a skupina zde přijala neoficiální jméno Visegrádská trojka (po rozpadu ČSFR na dva samostatné státy Českou a Slovenskou republiku se přejmenovala na Visegrádskou čtyřku). Koncem roku 1992 země Visegrádské skupiny podepsaly Středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA), která se stala ekonomicky významnou pro konkrétní spolupráci v oblasti vzájemného obchodu. Členy CEFTA jsou také Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko. Mezi členy V4 bylo podepsáno mnoho smluv, které upravují naše vzájemné vztahy. Základní ukazatele členských zemí V4 (r. 2001)
Česká republika Rozloha
km2
Počet obyvatel
Slovensko
Maďarsko
Polsko
78866
49035
93030
312683
10264212
5379455
10195513
38680000
130,1
109,7
108,0
124,0
Hustota osídlení
ob./km2
Roční růst HDP
%
3,3
3,3
3,8
1,1
Míra inflace
%
4,7
6,5
9,2
5,5
Míra nezaměstnanosti
%
8,54
19,2
5,7
17,4
Pramen: ČSÚ; Zpracovala: R.Davidová
Saldo zahraničního obchodu vykazuje u všech uvedených zemí zápornou hodnotu. Země Visegrádské skupiny jsou členy mnoha mezinárodních seskupení, např. OSN, UNESCO, WTO, WHO, OECD a kromě Slovenska také NATO.
Žádná ze zemí Visegrádské skupiny není typickou agrární zemí. Zemědělství má nejvýznamnější postavení v Polsku, kde se podílí 18,7 % (údaj r. 2000) na celkové zaměstnanosti. Podíl agrárního zahraničního vývozu i dovozu na celkovém vývozu a dovozu nepřekračuje u žádného člena skupiny hranici 10 %. Vybrané makroekonomické ukazatele zemí V4 (%; r. 2001, PR 2000)
Česká republika Podíl zemědělství na tvorbě HDP Podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze země
Slovensko
Maďarsko
Polsko
1,88 %
4,34 %
4,1 %
2,9 %
4,4 %
4,9 %
4,8 %
18,7 %
54,2 %
49,7 %
62,9 %
59,2 %
Pramen: ČSÚ, Internet Zpracovala: R. Davidová
Snahou všech čtyř zemí Visegrádské skupiny je stát se právoplatným členem Evropské unie. V souvislosti s tím byly pravidelně hodnoceny Evropskou komisí. Ta hodnotila plnění podmínek stanovených kodaňskými kritérii, podle kterých musí kandidátská země zajistit demokracii, dodržování lidských práv, respektování a ochranu menšin, dále pak existenci fungujícího tržního hospodářství schopného vyrovnat se s konkurenčními tlaky v Unii a v neposlední řadě schopnost převzít povinnosti vyplývající z členství („acquis communautaire“). Poslední Pravidelná zpráva EK byla zveřejněna v listopadu 2002 a Evropská komise v ní potvrdila připravenost kandidátských zemí. Na zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci téhož roku byly uzavřeny poslední kapitoly a došlo k ukončení přístupových jednání s kandidátskými zeměmi. Završením pak byl podpis Smlouvy o přistoupení zástupci všech zúčastněných členských i kandidátských zemí, ke kterému došlo v Athénách dne 16.4.2003. Nyní již záleží pouze na občanech jednotlivých zemí, zda vysloví svůj souhlas se členstvím v Evropské unii. Pro zemědělství by členství znamenalo přijmout „za svou“ Společnou zemědělskou politiku EU. Zavedena byla již v roce 1962 a od té doby prošla několika reformami. Z rozpočtu Evropské unie do ní plyne cca 50 % finančních prostředků. Aby se kandidátské země naučily používat finanční postupy a kontrolní mechanismy, které jsou praktikovány v rámci EU, vytvořila tato důležitý nástroj určený pro zemědělství – program SAPARD (speciální akční program pro předvstupní pomoc v oblasti zemědělství a rozvoje venkova).
Trhy Evropské unie se staly během deseti uplynulých let pro země Visegrádské skupiny velmi významnými. Největší objem agrárního zahraničního obchodu s EU uskutečnila v roce 2001 Polská republika, a to 3246 mil. USD, z toho vývoz do EU činil 1456 mil. USD a dovoz z EU 1790 mil. USD. Také pro Českou republiku je tento trh velmi významný. Agrární zahraniční dovoz z EU se podílel na celkovém ZO ČR v roce 2002 52,8 % a agrární zahraniční vývoz na celkovém vývozu 36,9 %. Z pohledu celkového objemu agrárního zahraničního obchodu vyjádřeného v % je nejvýznamnějším partnerem České republiky ze států Visegrádské skupiny jednoznačně Slovensko. Vzájemný obchod zde probíhá na základě Celní unie, která vstoupila v platnost v květnu roku 1993. Podíl AZ vývozu na celkovém vývozu na Slovensko činil v roce 2002 26,7 % a podíl AZ dovozu na celkovém dovozu ze Slovenska činil ve stejném období 10,8 %. Saldo agrárního zahraničního obchodu se Slovenskem je dlouhodobě kladné. Mezi rozhodující položky českého agrárního vývozu na Slovensko patřily v r. 2002: -
kakaový prášek, čokoláda a čokoládové výrobky; potravinářské přípravky a vepřové maso.
Mezi významné položky agrárního dovozu ze Slovenska patřily: - pekařské výrobky; kakaový prášek, čokoláda a čokoládové výrobky; mléko a smetana nezahuštěná, neslazená. Druhé místo ve vzájemném agrárním obchodě zaujímá Polsko. Mezi významné položky agrárního vývozu do Polska patří: -
mlýnské výrobky, slad, škroby; mléko a mléčné výrobky, med a zbytky a odpady v potravinářském průmyslu, krmiva.
Mezi významné položky agrárního dovozu z Polska patří: - různé potravinové přípravky; přípravky z obilí; mléko, mléčné výrobky, vejce, med a zelenina. Poslední třetí místo patří Maďarsku. Zde mezi významnější položky agrárního zahraničního vývozu patří: -
živočišné a rostlinné tuky a oleje; kakao a kakaové přípravky.
Mezi významné položky agrárního zahraničního dovozu z Maďarska patří: - různé potravinové přípravky; zbytky a odpady v potravinářském průmyslu, krmiva; nápoje, lihové tekutiny a ocet a zelenina. Saldo AZO s oběma posledními zeměmi je naopak dlouhodobě pasivní.
Obrat agrárního zahraničního obchodu ČR – ostatní visegrádské země zaznamenal od roku 1993 nárůst. Největší změny objemu agrárního obratu dosáhl obchod s Polskem, kde došlo k navýšení z 1274 mil. Kč v roce 1993 na 8844 mil. Kč v roce 2002. U Maďarska tato změna představuje nárůst z 1329 mil. Kč v roce 1993 na 4222 mil. Kč v roce 2002. Objem agrárního obchodu se Slovenskem je ve sledovaném období celkem stabilní, došlo zde k nárůstu z 14011 mil. Kč v roce 1993 na 16506 mil. Kč v roce 2002. Přehled vývoje vzájemného agrárního obchodu od roku 1993 do roku 2002 v mil. Kč charakterizují následující tři grafy – 1. ČR-SR, 2. ČR-PR, 3. ČR-MR: 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1995
1996
1997
1998
vývoz
1999 dovoz
2000
2001
2002
2001
2002
b ila n c e
6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 -1000
1995
1996
1997
1998
1999
2000
-2000 vývoz
dovoz
bilance
4000 3000 2000 1000 0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
-1000 -2000 -3000
vý vo z
Zpracovala: R.Davidová
d o vo z
b ila n c e
2001
2002
