TEZE BAKALÁŘSKÉ DIPLOMOVÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra veřejné a sociální politiky
PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PEDAGOGOVÉ V ZÁKLADNÍM UMĚLECKÉM ŠKOLSTVÍ V ČR: JEJICH PROFESNÍ DRÁHA, POSTOJE A PŘÍSTUP K VÝUCE
STUDENT: ZDENKA ČECHOVÁ KONZULTANT: PHDR. ARNOŠT VESELÝ, PHD.
1
1. Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu Předmětem zkoumání, jak název napovídá, jsou pedagogové základních uměleckých škol, jejich pozice na trhu práce, možnosti uplatnění i jejich lidský kapitál. Dále uspořádání základního uměleckého školství a role zřizovatelů škol (krajů). Zaměřím se i na způsoby výuky, které pedagogové preferují a proč. Nebudu se příliš zabývat subjektivní odpovědností učitelů hudebního oboru základních uměleckých škol za úspěšnost svých žáků jako Pavlína Beyblová ve své bakalářské práci na toto téma (Beyblová 2008), i když v řadě pasáží bude její práce prospěšná a inspirativní. Zacíleno bude na samotné učitele, jejich profesní cíle, dráhy, postupy a postoje, jejich osobnostní i profesní profil. Uvědomuji si, že moje kvalifikace plně neodpovídá hodnocení pedagogických postupů učitelů, důraz na ně bude tedy kladen především ze sociologické perspektivy.
2. Cíle bakalářské práce Cílem práce je více objasnit vývoj a charakteristiky pedagogů v základním uměleckém školství a vytvořit jejich typologii podle specifických charakteristik. Dále přiblížím lidský kapitál základního uměleckého školství i charakteristiky osob pedagogicky zde působících. Pokusím se zjistit, jaká je odbornost pedagogů základního uměleckého školství a možnosti jejich uplatnění na trhu práce. Prověřím, jak jejich studia, věk, osobnostní charakteristiky nebo zkušenosti ovlivňují styl výuky, jejich profesní, možná i osobní cíle.
3. Výzkumné otázky a hypotézy Zaměřím se na to, jaké jsou představy pedagogů o jejich činnosti v uměleckém školství. Jak svou činnost hodnotí a jak se jejich představy liší podle věku, kvalifikace nebo pohlaví. Jak hodnotí perspektivy svého povolání, co očekávají, že přináší žákům nebo celé společnosti, jaké upřednostňují metody výuky. Zajímavá bude i odbornost pedagogů, tedy zda-li jsou absolventy akademií umění, konzervatoří, nebo pedagogických fakult. Určujícím faktorem zde bude především věk, který ovlivní řadu zkoumaných aspektů, například vnímání perspektiv učitelů do budoucna, jejich pozici na trhu práce nebo používané metody výuky. Nejdůležitější bude ale otázka, proč tito lidé působí právě v základním uměleckém školství, co od své práce očekávají a proč se naopak nevěnují samotné umělecké dráze. Vzniknout by tak mohla jistá typologie pedagogů základního uměleckého školství determinovaná především jejich věkem, vzděláním, ale i názory a postoji. 2
4. Teoretická východiska V řadě aspektů bude možno čerpat z teorií z roviny obecného školství, avšak některé prvky budou zřejmě odlišné, specifické. Zde bych využila různé teorie motivací učitelů, rovněž členěných podle věku a dalších oblastí jejich profesního i psychologického vývoje, kterému se věnuje například Bohumíra Lazarová z Masarykovy univerzity v Brně (Lazarová 2009). Zajímavá je i studie Josefa Lukase katedry psychologie FSS Masarykovy univerzity v Brně Vývoj učitele: Přehled relevantních teorií a výzkumů (Lukas 2009), přibližující vývoj učitelů obecně. Zabývat se však hodlám konkrétními učiteli, tedy těmi ze základních uměleckých škol, a proto využiji např. diplomovou práci Bc. Taťány Jandové: Pracovní spokojenost a syndrom vyhoření u učitelů hudby (Jandová 2009), nebo Hudební pedagogiku Jiřího Fukače (Koncepce a aplikace hudebně výchovných idejí v minulosti a přítomnosti (Fukač 2000)). Nalézt lze také řadu skoro archaických pramenů, zabývajících se stylem hudební výuky, které budou dobrým materiálem pro porovnání dnešní a minulé koncepce. Ze zahraničních zdrojů zabývajících se pedagogikou budou v práci využity například studie Lindy Darling-Hammond; Petera Youngse: Defining "highly qualified teachers": What does "scientifically-based research“ Actually tell us? (Darling-Hammond 2002) nejen týkající se kvalifikace učitelů a vlivu na žáky, ale i práce týkající se uplatnění pedagogů Motoka Akiby a kol. (2007). Přínosná bude i studie provázanosti postojů a chování učitelů Amandy WilcoxHerzog (2002), která přesně odpovídá vytyčené problematice. Použita bude i řada dalších studií a dat týkajících se obecné pedagogiky. Nejpřínosnějším zdrojem však bude Journal of Research in Music Education a řada článků, které se zde přímo nacházejí nebo množství odkazů na zahraniční literaturu analyzující hudební či uměleckou oblast. Pro příklad uvedu článek Preservice and Experienced Teachers' Opinions of Skills and Behaviors Important to Successful Music Teaching Davida J. Teachouta (1997), nebo Band and Orchestra Teachers' Rankings of General Pedagogical Knowledge and Skill J. Si Millicana (2009). Nutné bude také prozkoumat roli, strukturu a uspořádání institucí připravujících budoucí pedagogy uměleckých škol na jejich profesní dráhu (tedy především konzervatoře, akademie umění, popř. pedagogické fakulty) a samotných základních uměleckých škol zřizovaných kraji. Velice důležitým teoretickým východiskem bude také zřejmě teorie lidského kapitálu, přesněji teorie mnohačetného lidského kapitálu Arnošta Veselého. Využiji však i další koncepty a pohledy na lidský kapitál a prověřím ho u pedagogů základních uměleckých škol. V této souvislosti je tedy nutné prozkoumat i teorie trhu práce a možnosti uplatnění absolventů uměleckých škol na něm. 3
5. Metody a zdroje dat Jako obecný metodologický postup bude využita sekundární analýza dat z veřejně dostupných databází (ÚIV) týkající se struktury pedagogických sborů základních uměleckých škol, jejich finančních ohodnocení apod. Při zkoumání historie uměleckého školství bude využita bakalářská práce Hany Kopčilové (viz seznam literatury), ale samozřejmě i dokumenty ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a další zdroje již zmíněné nebo uvedené v seznamu základní literatury k tématu. Zvoleným výzkumným designem bude případová studie, konkrétně provedená metodou rozhovorů ve dvou pokud možno kontrastně zvolených případech pro možnost dalšího srovnávání. Tzn. zřejmě jedna menší základní umělecká škola a jedna větší, ať už co do počtu pedagogů, žáků, i města, ve kterém se nachází, nebo porovnání poměrně nové základní umělecké školy s již tradiční v daném místě.
6. Předpokládaná struktura bakalářské práce •
Úvod
•
Vývoj lidových škol umění a základních uměleckých škol jako edukačních zařízení
•
Porovnání funkce a stylu výuky dnešních základních uměleckých škol a dřívějších forem hudebního vzdělávání
•
Profil absolventů konzervatoří v porovnání s absolventy vysokých uměleckých (pedagogických) škol, jejich lidské zdroje
•
Provedení případové studie
•
Výsledky případové studie
•
Shrnutí zjištěných závěrů
7. Základní literatura k tématu •
AKIBA, M., LeTENDRE, G.K.; SCRIBNER, J.P.: Teacher Quality, Opportunity Gap, and National Achievement in 46 Countries., ProQuest Education Journals, Educational Researcher, 2007.
•
Almanachy ZUŠ (Národní knihovna České republiky, vlastní výtisky).
•
BEYBLOVÁ, P.: Subjektivní odpovědnost učitelů hudebního oboru základní umělecké školy za úspěšnost svých žáků. Brno: MU, 2008. 4
•
BURIAN, J. Rozvoj výchovy na lidových školách umění. Praha: Ústav školských informací, 1989. ISBN 80-211-0015-X.
•
Darling-Hammond, L., Youngs, P.: Defining "highly qualified teachers": What does "scientifically-based research“ Actually tell us?. ProQuest Education Journals, Educational Researcher, 2002.
•
FUKAČ, J.: Hudební pedagogika: koncepce a aplikace hudebně výchovných idejí v minulosti a přítomnosti, Brno: MU, 2000. ISBN 80-210-2458-5.
•
HOLAS, M.: Hudební pedagogika v profesionální hudební výchově. Praha: Akademie múzických umění, 1995. ISBN 80-85883-08-2.
•
JANDOVÁ, T.: Pracovní spokojenost a syndrom vyhoření u učitelů hudby. Brno: MU, 2009.
•
KUCHAŘ, P. Trh práce: sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-2461383-3.
•
LAZAROVÁ, B.: Motivace učitelů v pozdní fázi kariéry, 2009. Dostupné z WWW:
•
LAZAROVÁ, B.: Psychologické aspekty profesionálního rozvoje učitelů: resistence vůči změně, 2005. Dostupné z WWW:
•
LUKAS, J. Vývoj učitele: Přehled relevantních teorií a výzkumů. Brno: MU, 2009. Dostupné z WWW:
•
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dostupné z WWW:
•
Řada dalších anglických zdrojů z oblasti Human capital či Human resources
•
SI MILLICAN, J.: Band and Orchestra Teachers' Rankings of General Pedagogical Knowledge and Skill, Journal of Music Teacher Education, Vol. 19, No. 1, 2009.
•
ŠŤASTNOVÁ, P., VYMĚTALOVÁ, S., MATĚJKOVÁ, L. Absolventi na trhu práce : co zaměstnavatelé očekávají? Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 1999. ISBN 80-2110304-3.
•
TEACHOUT, D. J.: Preservice and Experienced Teachers' Opinions of Skills and Behaviors Important to Successful Music Teaching, Journal of Research in Music Education, Vol. 45, No. 1, 1997.
•
TESAŘ, S., STEINMETZ, K.: Hudební pedagogika a výchova - minulost, přítomnost, budoucnost: sborník referátů z konference konané v Olomouci ve dnech 21.-22. listopadu 2002, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. ISBN 80-244-0826-0.
•
Ústav pro informace ve vzdělávání. Dostupné z WWW:
•
VESELÝ, A. Pražské sociálně vědní studie: Teorie mnohačetných forem kapitálu, 2006. 5
Dostupné z WWW: •
VOMÁČKOVÁ, H.; BARTÁK M. Ekonomický rozměr lidského a sociálního kapitálu. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2007. ISBN 978-80-7044-955-4.
•
Webové stránky konzervatoří, ZUŠ a akademií umění
•
WILCOX-HEROZOG, A.: Is There a Link Between Teachers' Beliefs and Behaviors?, Early Education & Development, California State University San Bernardino, 2002.
V Praze dne 8. června 2010
Konzultant: PhDr. Arnošt Veselý, PhD.
Student: Zdenka Čechová
Podpis:
Podpis:
6
