Termini per la presentazione della dichiarazione fiscale e scadenze fiscali

economicrevue

{

12 | 2004 ...... 30

}

inserto tecnico | odborná příloha NORME E TRIBUTI | ZÁKONY A DANĚ

Termini per la presentazione della dichiarazione fiscale e scadenze fiscali / Lhůty pro podávání daňových přiznání a splatnost daní L'IVA sugli immobili in Repubblica Ceca / DPH u nemovitostí v České republice I brevetti in Repubblica Ceca / Patenty v České republice Il rimborso del danno nel rapporto di lavoro. Il testo della legge n. 436/2004 Racc., Codice del lavoro / Náhrada škody v pracovním vztahu. Výňatek ze Zákoníku práce, zákona č. 436/2004 Sb.

Termini per la presentazione della dichiarazione fiscale e scadenze fiscali Quando presentare la dichiarazione fiscale e quando versare le imposte? Cerchiamo di darvi una sintesi complessiva con questo articolo. È tenuto a presentare la dichiarazione fiscale colui al quale l’obbligo sorge ai sensi della legge fiscale, e colui che riceve l‘avviso dall’amministrazione finanziaria. Vi è una serie di situazioni nelle quali quest’obbligo sorge; è il caso, ad esempio, del fallimento, della liquidazione, della modifica della forma giuridica, del decesso del contribuente. Questo articolo, data la vastità dell‘argomento, si concentrerà esclusivamente sulle situazioni ordinarie. In generale, i termini per la consegna delle dichiarazioni fiscali e le scadenze fiscali vengono regolate dalla Legge n. 337/1992 Racc. sulle tasse ed imposte, ai sensi delle successive disposizioni. Per il periodo fiscale annuale, il termine ultimo per la presentazione della dichiarazione fiscale viene fissato al 31 marzo dell’anno successivo al periodo di competenza. Questa scadenza può essere prolungata fino a sei mesi, alle condizioni di seguito riportate. Può presentarla tre mesi dopo il termine di legge, ovvero entro il 30 giugno dell’anno successivo al periodo imponibile, il contribuente per il quale la dichiarazione fiscale viene elaborata e sottoscritta da un consulente fiscale. La condizione è che entro il 31 marzo all’amministratore finanziario sia stata depositata una procura per la rappresentanza.

Consegnano la dichiarazione fiscale nel termine prolungato del 30 giugno, senza obbligo di deposito della procura (in questo caso la dichiarazione fiscale non deve essere elaborata da un consulente fiscale), quelle società che, in base alla legge sulla contabilità, devono avere la chiusura contabile certificata da un auditor (le società per azioni e le società a responsabilità limitata che rispettano i criteri stabiliti dalla legge sulla contabilità). Si può giungere ad una ulteriore proroga del termine per un periodo non superiore ai tre mesi nel caso in cui venga richiesto dal soggetto fiscale o dal consulente fiscale. Su questa proroga decide l’Ufficio delle Finanze in base alla motivazione riportata nella richiesta. Per il periodo fiscale inferiore all‘anno, il termine per la consegna della dichiarazione fiscale è stabilita del 25° giorno successivo al termine del periodo fiscale. Non è possibile in nessun modo prorogare questo termine. L’imposta deve essere pagata entro il termine per la presentazione della dichiarazione fiscale. Quanto sopra vale qualora un’altra legge fiscale non stabilisca diversamente. Ciò significa che, se una determinata legge fiscale contiene delle disposizioni relative alla presentazione della dichiarazione fiscale o al versamento delle imposte, verrà applicata la normativa di questa determinata legge fiscale. Imposta sui redditi La dichiarazione dell’imposta sui redditi delle persone giuridiche e di

quelle fisiche si presenta entro il 31.3 dell’anno successivo al termine del periodo fiscale. Nel caso in cui la dichiarazione venga elaborata e presentata da un consulente fiscale, ed entro il 31.3 venga depositata la procura per la rappresentanza, il termine sarà il 30 giugno dell’anno successivo al termine del periodo fiscale. Il contribuente deve versare l’imposta calcolata nella dichiarazione fiscale entro il termine valido per la presentazione della dichiarazione fiscale. Sull’imposta dei redditi vengono versati degli acconti durante il periodo di acconto. Il periodo di acconto corrisponde al periodo, ad esempio, dal 1.4.2003 al 31.3.2004, nel caso in cui la dichiarazione venga presentata entro il 31.3.2003 per il periodo fiscale del 2002. Nel caso in cui la dichiarazione fiscale venga presentata nel termine prorogato del 30.6 (ad es. il 30.6.2003), il periodo di acconto risulta essere il periodo dal 1.7.2003 al 30.6.2004. L’ammontare e la periodicità degli acconti vengono stabiliti in base all’ammontare dell’ultimo obbligo fiscale conosciuto. Per ultimo obbligo fiscale conosciuto si intende l‘ammontare dell’imposta o la perdita fiscale nell’ammontare calcolato l’ultima volta dall’amministrazione finanziario. Per semplificare, è l’ammontare fiscale o la perdita fiscale che il contribuente ha riportato nella dichiarazione fiscale.

corrispondente ad 1/4 dell‘ultimo obbligo fiscale conosciuto. Il primo acconto viene versato il 15.3. del periodo fiscale, il secondo il 15.6 del periodo fiscale, il terzo il 15.9. del periodo fiscale e il quarto il15.12 del periodo fiscale. Gli acconti non si pagano se l‘ultimo obbligo fiscale conosciuto non è superiore alle 30.000,-- CZK incluse. Gli acconti da pagare nel periodo fiscale vengono conguagliati quindi nell’obbligo fiscale per questo periodo fiscale. Devono però essere versati entro il termine di presentazione della dichiarazione fiscale. Esempio La dichiarazione fiscale per il 2002 viene consegnata entro il 31.3. 2003, l’obbligo fiscale è di 160.000,-- CZK. Gli acconti verranno pagati trimestralmente nell’ammontare di 40.000,-- CZK rispettando le seguenti scadenze: 15.6.2003, 15.9.2003, 15.12.2003 a 15.3.2004. La dichiarazione fiscale per il 2003 verrà presentata entro il 31.3.2004, l’ammontare fiscale è di 180.000,-- CZK. Nell’obbligo fiscale vengono conguagliati i primi tre acconti per un totale di 120.000,-- CZK, qualora siano stati versati entro il 31.3.2004. Il contribuente versa il resto pari a 60.000,-- CZK. L’acconto con scadenza il 15.3.2004 verrà conguagliato con l‘obbligo fiscale per il periodo fiscale del 2004.

Qualora l‘ultimo obbligo fiscale conosciuto si aggiri dalle 30.000, -- CZK alle 150.000,-- CZK, gli acconti vengono versati nell‘ammontare pari al 40% dell‘ultimo obbligo fiscale conosciuto. Il primo acconto viene versato entro il 15.6 del periodo fiscale (PF), il secondo entro il 15.12 del periodo imponibile.

Nel caso in cui, nella stessa ipotesi, il contribuente evidenzi per il periodo imponibile del 2003 una perdita fiscale, gli sorgerebbe un credito fiscale pari a 120.000,-CZK. Il contribuente può chiedere che gli venga rimborsata la somma versata in più.

Se l‘ultimo obbligo fiscale conosciuto è superiore alle 150.000,-CZK, gli acconti si pagano trimestralmente per un importo

Nell’ambito dell‘imposta sul trasferimento degli immobili, a partire dal 1.1.2004 nella normativa sulla presentazione della dichiarazione fisca-

Imposta sul trasferimento degli immobili

II

economicrevue

le e il versamento dell’imposta, sono state introdotte sostanziali modifiche. Fino al 31.12.2003, la dichiarazione sull’imposta per il trasferimento degli immobili si presentava entro 30 giorni dal giorno di consegna del contratto contenente la clausola sul permesso di deposito nel catasto degli immobili (timbro del catasto degli immobili). Dopodichè, l’ufficio finanziario calcolava l’imposta e il suo pagamento scadeva entro 30 giorni dal giorno di consegna dell’avviso di calcolo al contribuente. Dal 1.1.2004, il termine per la presentazione della dichiarazione fiscale è stato prolungato, l’imposta viene però calcolata dallo stesso contribuente, il quale deve presentare la dichiarazione entro 3 mesi dal giorno di consegna del cotnratto con la clausola di permesso del deposito nel catasto degli immobili (timbro del catasto degli immobili). Nello stesso termine scade anche il pagamento dell’imposta, che il contribuente calcola autonomamente nella dichiarazione fiscale. Questa nuova modifica riguarda quei contratti i cui effetti legali del deposito abbiano acquistato efficacia dopo il 1.1.2004. Gli effetti legali del deposito sono contrassegnati sul timbro del catasto degli immobili. Imposta di successione e imposta sulle donazioni

{

12 | 2004 ...... 30

}

Per le imposte di successione e le imposte sulle donazioni, il regime per la presentazione della dichiarazione fiscale e il loro pagamento è lo stesso. Il contribuente dell‘imposta di successione deve presentare la dichiarazione entro 30 giorni dal giorno in cui è terminato il procedimento di successione in vigore. Il contribuente dell‘imposta sulle donazioni deve presentare la denuncia dell’imposta sulle donazioni entro 30 giorni dal giorno in cui è stato stipulato il contratto di donazione. La tassa viene calcolata sulla base dei dati riportati dal contribuente nella dichiarazione fiscale dall’Ufficio delle finanze con la notifica di calcolo. L’imposta scade entro 30 giorni dal giorno di consegna dell’avviso di calcolo. Imposta autostradale Il periodo fiscale per l’imposta autostradale è l’anno solare. La dichiarazione fiscale si consegna entro il 31.1 dell’anno successivo al termine del periodo fiscale. Nel periodo per la presentazione della dichiarazione fiscale si versa anche l‘imposta. Nel corso del periodo fiscale si pagano gli acconti sull’imposta.

Lhůty pro podávání daňových přiznání a splatnost daní Kdy podat daňové přiznání a kdy zaplatit daň? Na tyto otázky by měl odpovědět následující článek. Daňové přiznání je povinen podat každý, komu tato povinnost vznikne v souladu s daňovým zákonem, nebo koho k tomu vyzve správce daně. Situací, kdy tato povinnost vzniká, je celá řada, např.: konkurz, likvidace, změna právní formy, úmrtí poplatníka. Tento článek se ale, vzhledem k rozsáhlosti problematiky, zabývá pouze běžnou situací. Obecně lhůtu pro podávání

daňových přiznání a splatnost daně upravuje zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Pro roční zdaňovací období rok je základní lhůta pro podání daňového přiznání stanovena na 31. 3. roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta může být za níže uvedených podmínek prodlužena až o 6 měsíců. O tři měsíce později, tj. do 30. 6. roku následujícího po uplynutí ročního zdaňovacího období, může podat přiznání ten

inserto tecnico | odborná příloha

Gli acconti sull’imposta si calcolano nell’ammontare di 1/12 della relativa aliquota annuale per ogni mese nel quale è sorta, ha maturato o è cessato l’obbligo fiscale nel periodo di competenza. Il periodo di competenza è il quadrimestre precedente al termine di scadenza dell’acconto. Per il quarto acconto il periodo di competenza sono i mesi di ottobre e novembre. L’obbligo fiscale per il mese di dicembre viene conguagliato nella dichiarazione fiscale. Gli acconti hanno scadenza entro il 15.4, 15.7, 15.10. e 15.12. Gli acconti già versati si conguagliano con l’intero obbligo fiscale calcolato nella dichiarazione fiscale.

Nel caso in cui l’importo dell’imposta non superi le 1000,-CZK, la scadenza del versamento è il 31.5 del suddetto periodo fiscale.

Imposta sugli immobili

Imposta sul valore aggiunto

L‘imposta sugli immobili è l’unica imposta che si paga durante il periodo fiscale, dunque in anticipo. Il periodo fiscale corrisponde all’anno civile. La dichiarazione fiscale viene presentata entro il 31.1 del periodo fiscale e questo in base allo stato valido al 1.1 del periodo fiscale. La dichiarazione fiscale non deve però essere presentata ogni anno. Se il contribuente presenta la dichiarazione fiscale e, negli anni successivi, non si effettuano modifiche che portino a variazioni significative ai fini del calcolo delle imposte, l’imposta viene sempre calcolata nello stesso importo. Una modifica può essere, ad esempio, la variazione della superficie degli immobili o il cambio di destinazione degli immobili.

Se l’imposta è superiore alle 1.000,-- CZK, si può pagare in quattro rate uguali e questo entro il 31.5, 30.6, 30.9 e 30.11. del suddetto periodo fiscale. L’imposta può essere versata dal contribuente cumulativamente entro il 31.5. Per i contribuenti che svolgono attività di produzione agricola e allevamento ittico, l’imposta si paga in due rate uguali entro il 31.8 e il 30.11 del suddetto periodo fiscale.

Il periodo fiscale per l’imposta sul valore aggiunto è inferiore all‘anno, può corrispondere al quadrimestre, oppure al mese solare. La dichiarazione fiscale si consegna entro il 25° giorno dal termine del periodo fiscale. Nello stesso termine si versa anche l’imposta. In conclusione, è importante ricordare che la proroga del termine per la presentazione della dichiarazione fiscale tramite l’elaborazione e presentazione da parte di un consulente fiscale, riguarda esclusivamente la dichiarazione dei redditi.

{ Věra Švíglerová }

poplatník, jemuž daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Podmínkou je, že do 31. 3. je u správce daně uložena plná moc k zastupování.

jeden rok je lhůta pro podání daňového přiznání stanovena do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Tuto lhůtu nelze prodloužit žádným způsobem.

V prodloužené lhůtě do 30. 6., avšak bez podmínky uložení plné moci (přiznání tedy nemusí zpracovávat daňový poradce), podávají daňové přiznání ty společnosti, které mají podle zákona o účetnictví povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem (akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným splňující kritéria stanovená zákonem o účetnictví).

Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Uvedené platí, pokud v jiném daňovém zákoně není stanoveno jinak. To znamená, že pokud konkrétní daňový zákon obsahuje ustanovení o podávání daňového přiznání nebo placení daně, použije se úprava daného daňového zákona. Daň z příjmů

K dalšímu prodloužení lhůty nejdéle o 3 měsíce může dojít v případě, že o to daňový subjekt nebo daňový poradce požádá. O prodloužení lhůty rozhodne finanční úřad podle závažnosti důvodů uvedených v žádosti. Pro zdaňovací období kratší než

Přiznání k dani z příjmů právnických osob i fyzických osob se podává do 31. 3. roku následujícího po skončení zdaňovacího období. V případě, že přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce a do 31. 3. je u správce daně

economicrevue

uložena plná moc k zastupování, lhůta je 30. 6. roku následujícího po skončení zdaňovacího období. Daň vypočtenou v daňovém přiznání je poplatník povinen uhradit ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Na daň z příjmů se platí zálohy, a to v průběhu zálohového období. Zálohovým obdobím je období např. od 1. 4. 2003 do 31. 3. 2004, pokud se přiznání podává do 31. 3. 2003 za zdaňovací období 2002. Pokud se přiznání podává v prodloužené lhůtě do 30. 6. (např. 30. 6. 2003), zálohovým obdobím je období od 1. 7. 2003 do 30. 6. 2004. Výše a periodicita záloh se stanoví podle výše poslední známé daňové povinnosti. Poslední známou daňovou povinností se rozumí částka daně nebo daňová ztráta v takové výši, v jaké ji naposledy pravomocně vyměřil správce daně. Zjednodušeně je to částka daně nebo daňová ztráta, jak ji poplatník uvedl v daňovém přiznání. Pokud poslední známá daňová povinnost je v rozmezí 30.000,Kč až 150.000,- Kč, zálohy se platí pololetně ve výši 40% poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. 6. zdaňovacího období (ZO), druhá je splatná do 15. 12. ZO. Pokud je poslední známá daňová povinnost vyšší jak 150.000,- Kč, zálohy se platí čtvrtletně ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná 15. 3. ZO, druhá 15. 6. ZO, třetí 15. 9. ZO a čtvrtá 15. 12. ZO. Zálohy se neplatí, pokud poslední známá daňová povinnost nepřevýší 30.000,- Kč včetně. Zálohy splatné ve zdaňovacím období se pak započítávají na daňovou povinnost za toto zdaňovací období. Musí však být uhrazeny nejpozději do lhůty pro podání daňového přiznání.

{

12 | 2004 ...... 30

}

Př. Daňové přiznání za rok 2002 je podáno do 31. 3. 2003, daňová povinnost je 160.000, -- Kč. Zálohy se budou platit čtvrtletně ve výši 40.000,-- Kč v těchto lhůtách: 15.6.2003, 15. 9. 2003, 15. 12. 2003 a 15. 3. 2004. Daňové přiznání za rok 2003 se bude podávat do 31. 3. 2004, částka daně 180.000,-Kč. Na daňovou povinnost se započítají první tři zálohy v celkové výši 120.000,-- Kč, pokud byly uhrazeny nejpozději do 31. 3. 2004. Poplatník doplatí 60.000,-- Kč. Záloha splatná 15. 3. 2004 se započte na daňovou povinnost za zdaňovací období roku 2004. Pokud by ve stejném případě poplatník vykázal za zdaňovací období roku 2003 daňovou ztrátu, vznikl by mu přeplatek na dani ve výši 120.000,-- Kč. Poplatník může požádat o vrácení přeplatku. Daň z převodu nemovitostí V dani z převodu nemovitostí došlo od 1. 1. 2004 v úpravě podávání daňového přiznání a placení daně k podstatným změnám. Do 31.12.2003 se přiznání k dani z převodu nemovitostí podávalo ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení smlouvy s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Poté finanční úřad daň vyměřil platebním výměrem a daň byla splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru poplatníkovi. Od 1. 1. 2004 je lhůta pro podání daňového přiznání prodloužena, daň si ale vypočítává sám poplatník. Daňové přiznání je poplatník povinen podat do 3 měsíců ode dne doručení smlouvy s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí (razítko katastru nemovitostí). Ve stejné lhůtě je i daň, kterou si nově poplatník vypočítá sám v daňovém přiznání, splatná. Tato nová úprava se

L'IVA sugli immobili in Repubblica Ceca Dal 1.5.2004 è in vigore la nuova legge sull'imposta sul valore aggiunto che modifica notevolmente la normativa sulla cessione,

trasferimento e locazione di immobili (edifici, terreni). Trattandosi di un argomento che gode di grande interesse tra gli operatori italiani,


týká až těch smluv, jejichž právní účinky vkladu nastaly po 1. 1. 2004. Právní účinky vkladu jsou vyznačeny na razítku katastru nemovitostí. Daň dědická a daň darovací U daně dědické a daně darovací je režim podávání daňového přiznání a placení daně shodný. Poplatník daně dědické je povinen podat přiznání do 30 dnů ode dne, v němž pravomocně skončilo dědické řízení. Poplatník daně darovací je přiznání k dani darovací povinen podat do 30 dnů ode dne, ve kterém byla uzavřena darovací smlouva. Daň vyměří na základě skutečností uvedených poplatníkem v daňovém přiznání finanční úřad platebním výměrem. Daň je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

v daňovém přiznání. Daň z nemovitostí Daň z nemovitostí je jedinou daní, která se platí na zdaňovací období, tedy dopředu. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňové přiznání se podává do 31.1. zdaňovacího období, a to podle stavu platnému k 1. 1. zdaňovacího období. Daňové přiznání se však nemusí podávat každý rok. Pokud poplatník podá daňové přiznání a v dalších letech nedojde ke změnám rozhodným pro vyměření daně, daň se vyměří vždy ve stejné výši. Takovou změnou je např. změna výměry nemovitosti, změna využití nemovitosti. Pokud výše daně nepřevýší částku 1.000,- Kč, je splatná do 31. 5. daného zdaňovacího období. Pokud je daň vyšší jak 1.000,- Kč, je splatná ve čtyřech stejných splátkách, a to nejpozději do 31. 5., 30. 6., 30. 9. a 30. 11. daného zdaňovacího období. Daň může poplatník uhradit najednou do 31. 5.

Silniční daň Zdaňovací období u daně silniční je kalendářní rok. Daňové přiznání se podává do 31. 1. roku následujícího po skončení zdaňovacího období. Ve lhůtě pro podání daňového přiznání je splatná i daň.

U poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb je daň splatná ve dvou stejných splátkách do 31. 8. a 30.11 daného zdaňovacího období. Daň z přidané hodnoty

V průběhu zdaňovacího období se platí zálohy na daň. Zálohy na daň se vypočtou ve výši 1/12 příslušné roční sazby za každý měsíc, ve kterém vznikla, trvala nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném období. Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí, které předchází termínu splatnosti zálohy. U čtvrté zálohy je rozhodným obdobím měsíc říjen a listopad. Daňová povinnost za měsíc prosinec se vyrovnává v daňovém přiznání. Zálohy jsou splatné do 15. 4., 15. 7., 15. 10. a 15.12.. Zaplacené zálohy se započítají na celkovou daňovou povinnost vypočítanou

Zdaňovací období u daně z přidané hodnoty je kratší než jeden rok, je jím buď kalendářní čtvrtletí nebo kalendářní měsíc. Daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Ve stejné lhůtě je i daň splatná.

cercheremo di fornire una risposta esauriente alle questioni connesse all'IVA in tale ambito.

3. lavori edili 4. affitto e servizi connessi 5. trasferimento di terreni

Descriveremo, in successione, i seguenti cinque argomenti:

1. cessione di un edificio

1. cessione di un edificio 2. trasferimento di un edificio

Na závěr bych chtěla zdůraznit, že prodloužení lhůty k podání daňového přiznání na základě toho, že ho zpracovává a předkládá daňový poradce, lze pouze u přiznání k dani z příjmů.

{ Věra Švíglerová }

Per cessione di un edificio si intende il primo sorgere di un edificio sulla base di un contratto di appal-

III

IV

economicrevue

to o di un contratto simile. Include i lavori edili connessi, gli interventi in garanzia, ecc. (Ai lavori edili come la ristrutturazione, la modernizzazione, la riparazione e la manutenzione ci dedicheremo nel punto 3.) Luogo dell'operazione imponibile è sempre il luogo dove l'edificio è situato; gli immobili che si trovano in Repubblica Ceca sono sempre soggetti all'IVA ceca. Sulla cessione di edifici si applica l'aliquota del 19%, eccetto sulle c.d. costruzioni a destinazione d'uso abitativo sulle quali si applica l'aliquota del 5%. La Repubblica Ceca applicherà questa eccezione fino al 2007. Che cosa intende la legge per costruzione a destinazione d'uso abitativo? Per costruzione a destinazione d'uso abitativo si intende la cessione di un condominio, casa familiare e appartamento, se costituisce parte integrante di una casa o di un condominio, nonchè la loro ristrutturazione, modernizzazione, riparazioni e manutenzione. Il condominio è l'edificio destinato a dimora nel quale oltre il 50% delle superfici calpestabili complessive (esiste un decreto del Ministero delle Finanze che definisce nel dettaglio la superficie calpestabile complessiva) è costituito da appartamenti. La casa familiare è l'edificio adibito a dimora nel quale oltre il 50% delle superfici calpestabili complessive è destinato ad uso abitativo. La casa familiare può contenere al massimo 3 appartamenti indipendenti, 2 piani sopraelevati, 1 piano seminterrato e un sottotetto. L'appartamento è un insieme di vani destinato, in base alla concessione dell'ufficio edile, a spazio abitativo. Trattasi di un appartamento iscritto autonomamente nel registro catastale, per parte dell'appartamento si intende la quota sulle parti comuni dell'immobile. Esempio 1 La società Adria a.s. fa costruire un edificio amministrativo nel quale vengono situati due appartamenti di servizio. I fornitori fattureranno i lavori edili applicando l'aliquota di imposta ordinaria, anche se si tratta di lavori eseguiti su appartamenti (non si tratta di un edificio a destinazione d'uso abitativo). Esempio 2 Il sig. Giuliano edifica in Repubblica Ceca un edificio multifunzionale dove abiterà con la famiglia

{

12 | 2004 ...... 30

}

e, contemporaneamente, vi collocherà la propria sede lavorativa ed operativa. Dalla documentazione progettuale ha calcolato che ad uso abitativo è stato destinato il 60% della superficie calpestabile. Dimostrando questo, i fornitori fattureranno tutti i lavori edili applicando l'aliquota ridotta. 2. trasferimento di un edificio Nel caso del trasferimento di un edificio possono sorgere addirittura tre varianti: 5%, 19% ed esenzione da IVA. Dal 1.5.2004 vale il test temporale per l'esenzione dall'IVA dopo un periodo di tre anni dall'acquisto o dal collaudo. L'IVA sulla vendita quindi verrà applicata solo qualora la suddetta condizione non venga adempiuta.


regime IVA sui lavori edili connessi alla costruzione, cessione di appartamento. Lo stesso criterio (suddivisione in edifici destinati ad uso abitativo e altri edifici), vale anche per la ristrutturazione, modernizzazione, riparazioni e manutenzione degli edifici. Così come nel caso della cessione dell'appartamento, si osserva la condizione che l'appartamento costituisca parte integrante della casa o del condominio. Si tratterà inoltre di lavori edili solo se questi vengono montati o costruiti negli stabili. Il criterio consiste quindi nell'unione fissa con l'edificio. I lavori di progettazione, preparazione, ricerca e architettonici, sono soggetti sempre all'aliquota del 19%. Esempio 5a

L'aliquota ridotta del 5% viene applicata sul trasferimento di un condominio, casa e appartamento, inclusi gli annessi (pozzo, costruzioni minori fino a 16 m2, allacciamenti, recinzione, ecc.). Negli altri casi si applica l'aliquota ordinaria del 19%.

Il già noto sig. Giuliano, per il suo edificio multifunzionale, acquista i seguenti beni e servizi: -

Esempio 3 La società Adria dell'esempio 1, ad un anno dal collaudo dell'edificio, vende l'appartamento al proprio amministratore. Non è possibile applicare l'esenzione dall'imposta in quanto non è rispettato il requisito temporale dell'esenzione; allo stesso tempo, tuttavia, nel caso del trasferimento dell'appartamento non vale la condizione che deve essere parte integrante della casa o condominio, e per questo calcolerà l'aliquota IVA del 5%.

-

cucina ad incasso, lavori di giardinaggio e progettazione per la creazione di area verde nel cortile e nel giardino, armadio ad incasso nella propria manifattura, sostituzione dei componenti in vetro della veranda, tappeto nuovo nella manifattura e nella stanza del bambino.

La cucina, l'armadio e la riparazione del vetro della veranda sono soggetti all'aliquota del 5%, mentre i lavori di giardinaggio e di progettazione, nonchè il tappeto sono soggetti al 19%. Modifica dal 1. 1. 2005

Qualora l'acquisto dell'edificio sia avvenuto, ad es., il 15.6.2004 ed il collaudo il 20.11.2004, la società applicherà l'imposta di trasferimento che avverrà prima del 15.6.2007. Il trasferimento dopo tale data costituirà una operazione esente da IVA. Esempio 4

Dal 1.1.2005 è prevista una restrizione del regime sulle ristrutturazioni, modernizzazioni, riparazioni e manutenzione degli spazi non abitativi situati in case o condomini. Dopo tale data non sarà più possibile applicare l'aliquota ridotta di imposta.

Se il sig. Giuliano dell'esempio 2 non fa costruire un edificio multifunzionale di cui sopra sul proprio terreno ma lo acquista da un'impresa edile, allora si tratta di trasferimento di un edificio. Poichè questo edificio rispetta la condizione per l'applicazione dell'aliquota ridotta, l'impresa edile fatturerà il 5% di IVA.

Esempio 5b

3. lavori edili

4. affitto e servizi connessi

Nel punto 1 ci siamo dedicati al

Nel caso dell'affitto di un immobi-

Se i beni e i servizi riportati nell'esempio 5a vengono acquistati nel 2005, sarà diversa l'aliquota di imposta sull'armadio ad incasso nella manifattura. Poichè la manifattura è esclusivamente uno spazio non abitativo, il fornitore calcolerà l'aliquota del 19%.

le, possiamo tranquillamente dimenticarci il criterio "dell'abitazione". In pratica, l'affitto degli edifici e dei terreni è esente da IVA. A questa regola vi sono due eccezioni, ovvero il c.d. affitto a breve termine e la decisione del soggetto passivo. L'affitto a breve termine è soggetto all'aliquota del 19%. Non leggiamo da nessuna parte, tuttavia (non ne accenna nemmeno l'emendamento in vigore dal 1.1.2005), che cosa si intenda per affitto a breve termine, e la precedente definizione "affitto fino a 48 ore" è decaduta. In ogni caso, include anche l'affitto di posti macchina; il parcheggio, quindi, è soggetto all'aliquota del 19%. Decisione del soggetto passivo significa che il soggetto passivo può decidere che l'affitto ad un soggetto passivo a fini di esercizio di un'attività imprenditoriale sia soggetto ad imposta (naturalmente all'aliquota del 19%). Questa decisione quindi spetta al soggetto passivo che la deve comunicare per iscritto al proprio amministratore finanziario. Esempio 6 Diciamo che la società Adria dell'esempio 1 prende in affitto l'edificio da un soggetto passivo di imposta. Questo soggetto può applicare l'esenzione oppure decidere di tassare l'affitto (incluso l'appartamento citato che la società Adria usa per la propria attività di impresa). Adria esercita il relativo diritto (integralmente o parzialmente) alla detrazione dell'imposta a credito. Se insieme all'affitto vengono forniti anche altri servizi, si applica l'aliquota di imposta valida per detti beni (riscaldamento, elettricità) o servizi (pulizia, vigilanza dell'immobile). 5. trasferimento di terreni Il trasferimento dei terreni è esente da imposta con una unica eccezione: il trasferimento di un terreno edificabile è soggetto all'aliquota IVA del 19%. Per terreno edificabile si intende il terreno non edificato sul quale, in base ad una concessione edilizia, può essere costruito uno stabile legato al terreno con fondamenta fisse. Fino a che non viene emessa la concessione edilizia, non si può parlare di terreno edificabile. Non si tratta di terreno edificabile nemmeno quando è dotato di infrastrutture.

economicrevue

Esempio L'agenzia immobiliare Luna s.r.o. vende tre terreni: 1. terreno sul quale finora non è stata emessa la concessione

{

12 | 2004 ...... 30

}

edilizia, 2. terreno sul quale è stata emessa la concessione edilizia ma la costruzione non è ancora iniziata, 3. terreno sul quale è stata emessa la concessione edilizia e la

DPH u nemovitostí v České republice Od 1. 5. 2004 platí nový český zákon o dani z přidané hodnoty, který značně mění pravidla u dodání, převodu a nájmu nemovitostí (staveb, pozemků). Jelikož se jedná o vysoce žádanou problematiku ze strany italských klientů, pokusíme se o komplexní odpovědi na otázky související s DPH. Postupně popíšeme těchto pět okruhů: 1. 2. 3. 4. 5.

dodání stavby převod stavby stavební práce nájem a služby související převod pozemku

1. dodání stavby Dodáním stavby se rozumí prvotní vznik stavby podle smlouvy o dílo nebo jiné obdobné smlouvy. Zahrnuje související stavební práce, garanční opravy apod. (Stavebním pracím typu rekonstrukce, modernizace, opravy a údržba se věnujeme dále v bodě 3) Místem plnění je vždy místo, kde se stavba nachází; nemovitosti nacházející se v České republice tedy vždy podléhají české DPH. Při dodání stavby se uplatní sazba 19%, s výjimkou tzv. bytové výstavby, kde platí sazba 5%. Tuto výjimku má Česká republika vyjednanou až do roku 2007. Co zákon rozumí bytovou výstavbou? Bytovou výstavbou je dodání bytového domu, rodinného domu a bytu, je-li součástí bytového nebo rodinného domu. Dále také jejich rekonstrukce, modernizace, opravy a údržba. Bytový dům je stavba pro bydlení, ve které více než 50% úhrnné podlahové plochy (existuje výklad ministerstva financí, který podrobně definuje úhrnnou

podlahovou plochu) připadá na byty. Rodinný dům je stavba pro bydlení, ve které je více než 50 % úhrnné podlahové plochy určeno k bydlení. Rodinný dům může mít nanejvýš 3 samostatné byty, 2 nadzemní podlaží, 1 podzemní podlaží a podkroví. Byt je soubor místností nebo určený rozhodnutím stavebního úřadu jako bytový prostor. Jde-li o byt samostatně zapsaný v katastru nemovitostí, jako součást bytu se chápe podíl na společných částech domu. Příklad 1 Společnost Adria, a.s., pořizuje výstavbu administrativní budovy, v níž jsou umístěny dva služební byty. Dodavatelé budou fakturovat stavební práce se základní sazbou daně, i když se bude jednat o práce prováděné na bytech (nejde o bytový dům). Příklad 2 Pan Giuliano staví v Česku polyfunkční dům, kde bude s rodinou bydlet a zároveň zde umístí svou pracovnu a dílnu. Z projektové dokumentace vypočetl, že k bydlení je určeno 60% podlahové plochy. Na základě prokázání této skutečnosti mu budou dodavatelé fakturovat veškeré stavební práce se sníženou sazbou DPH. 2. převod stavby U převodu stavby mohou nastat dokonce tři varianty - 5%, 19% i osvobození od DPH. Od 1. 5. 2004 platí časový test pro osvobození od DPH po dobu tří let od nabytí nebo kolaudace. DPH při prodeji tedy bude na výstupu uplatněna jen tehdy, pokud není uvedená podmínka splněna. Snížená sazba 5% se uplatní u převodu bytového domu, ro-


costruzione ha già le fondamenta. Nel primo e nel terzo caso, la società fatturerà senza IVA, ad imposta sarà soggetto solo il terreno di cui al punto 2.

dinného domu a bytu, a to včetně jejich příslušenství (studna, drobné stavby do 16 m2, přípojky, oplocení apod.). V ostatních případech se uplatní základní sazba 19%. Příklad 3 Společnost Adria z příkladu 1 prodává rok po kolaudaci stavby byt svému jednateli. Nelze uplatnit osvobození od daně, neboť není splněn časový test pro osvobození; zároveň však pro převod bytu neplatí podmínka, že musí být součástí bytového či rodinného domu, a proto bude účtovat sazbu DPH 5%. Jestliže nabytí stavby proběhlo např. 15. 6. 2004 a kolaudace 20. 11. 2004, společnost bude uplatňovat daň při převodu, který proběhne dříve než 15. 6. 2007. Převod po tomto datu bude osvobozeným plněním od DPH. Příklad 4 Jestliže si pan Giuliano z příkladu 2 nenechá postavit uvedený polyfunkční dům na svém pozemku, ale koupí jej od stavební firmy, pak půjde o převod stavby. Vzhledem k tomu, že tato stavba splňuje podmínku pro uplatnění snížené sazby, bude stavební firma fakturovat DPH 5%. 3. stavební práce V bodě 1. jsme se věnovali režimu DPH u stavebních prací spojených s výstavbou, dodáním bytu. Obdobné kritérium (rozdělení na stavby určené k bydlení a na stavby ostatní) platí také pro rekonstrukce, modernizace, opravy a údržbu staveb. Stejně jako u dodání bytu je stanovena podmínka, aby byt byl součástí bytového či rodinného domu. O stavební práce přitom půjde jen tehdy, jsou-li do stavby zabudovány nebo zamontovány. Kritériem je tedy pevné spojení se stavbou. Projektové, přípravné, průzkumné, architektonické práce vždy podléhají sazbě 19%.

V

Saremo lieti di fornirVi ulteriori informazioni in merito alla suddetta problematica. Siamo a dispozione all'email: [email protected].

{ Martin Špád, Savino & Partners s.r.o. }

Příklad 5a Nám již známý pan Giuliano si ve svém polyfunkčním domě pořizuje následující zboží a služby: -

vestavěnou kuchyňskou linku, projektové a zahradnické práce pro ozelenění dvorku a zahrádky, vestavěnou skříň do své dílny, výměnu prosklených dílů na verandě, nový koberec do pracovny a dětského pokoje.

Kuchyňská linka, vestavěná skříň i oprava prosklení verandy podléhají sazbě daně 5%, zatímco projektové a zahradnické práce i nové koberce podléhají sazbě daně 19%. Změna od 1. 1. 2005 Od 1. 1. 2005 však dochází ke zpřísnění režimu u rekonstrukcí, modernizací, oprav a údržby nebytových prostorů umístěných v rodinném či bytovém domě. Po tomto datu již není možné uplatnit sníženou sazbu daně. Příklad 5b Budou-li zboží a služby uvedené v příkladu 5a pořízeny až v roce 2005, dojde ke změně v sazbě daně u vestavěné skříně do dílny. Jelikož dílna je výhradně nebytovým prostorem, dodavatel bude účtovat sazbu 19%. 4. nájem a služby související Je-li poskytován nájem nemovitosti, na kritérium „k bydlení“ můžeme klidně zapomenout. V zásadě platí, že nájem staveb i pozemků je od DPH osvobozen. Z tohoto pravidla existují dvě výjimky - tzv. krátkodobý nájem a rozhodnutí plátce. Krátkodobý nájem podléhá dani 19%. Nikde se ovšem nedočteme (na opravu nepamatuje ani novela zákona od 1. 1. 2005), co se rozumí krátkodobým pronájmem - dřívější definice

VI

economicrevue

{ 12 | 2004 ...... 30 }

„pronájem do 48 hodin“ ze zákona vypadla. Každopádně sem patří také nájem parkovacích míst, neboli např. parkovné podléhá dani v 19% sazbě. Rozhodnutí plátce znamená, že plátce se může rozhodnout, že pronájem plátci za účelem podnikání bude dani podléhat (samozřejmě sazbě 19%). Toto rozhodnutí tedy záleží na plátci; rozhodnutí je povinen písemně oznámit svému správci daně.


anebo se rozhodne, že bude nájem zdaňovat (včetně zmíněného bytu, který společnost Adria používá ke svému podnikání). Adria uplatní příslušný (plný nebo částečný) nárok na odpočet daně na vstupu. Jsou-li spolu s nájmem poskytované ještě další služby, uplatní se sazba daně platná pro dané zboží (teplo, elektřina) či danou službu (úklid, ostraha objektu).

ní sazbě DPH 19%. Stavebním pozemkem se rozumí takový nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení postavena stavba spojená se zemí pevným základem. Dokud tedy není stavební povolení vydáno, nejedná se o stavební pozemek. Obdobně nejde o stavební pozemek v případě, že je zastavěn např. inženýrskými sítěmi.

5. převod pozemku

Řekněme, že společnost Adria z příkladu 1 si budovu najme od plátce daně. Tento plátce buď bude účtovat osvobozené plnění,

Převod pozemku je osvobozen od daně s jednou jedinou výjimkou: převod stavebního pozemku podléhá základ-

I brevetti in Repubblica Ceca Quali sono le norme che regolano i brevetti sulle invenzioni? L’invenzione deve essere nuova, deve essere il risultato di un’attività di ideazione ed industrialmente utilizzabile. L’invenzione è nuova qualora non costituisca parte integrante di uno status della conoscenza tecnica che, entro il giorno di presentazione della dichiarazione di brevetto, fosse oggetto di pubblico accesso. Non costituisce status della conoscenza tecnica, la pubblicazione di un’invenzione non avvenuta prima dei sei mesi antecedenti l’inoltro della domanda e che, direttamente o indirettamente, emerga da un chiaro abuso nei confronti del richiedente oppure del proprio predecessore legale o ancora dal fatto che il richiedente o il proprio predecessore legale abbiano esposto l’invenzione ad una fiera ufficiale o la stessa sia stata ufficialmente riconosciuta in base a un contratto internazionale. In tal caso, il richiedente è obbligato, al momento della presentazione della dichiarazione di invenzione, a menzionare che l’invenzione in oggetto è stata esposta ed, entro quattro mesi dalla consegna della dichiarazione di invenzione, presentare la certificazione che l’invenzione è stata esposta in base ad un contratto internazionale. L’invenzione è il risultato di un’attività di ideazione, qualora per l’esperto non emerga chiaramente dallo stato della conoscenza tec-

nica, è considerata industrialmente utilizzabile e può essere prodotta oppure utilizzata nell’industria, nell’agricoltura o ancora in altri settori dell’economia. Non si possono brevettare contemporaneamente scoperte, teorie scientifiche e metodi matematici, creazioni estetiche e anche programmi informatici (questi sono protetti dai diritti d’autore). Altresì non si può conferire il brevetto a quell’invenzione il cui utilizzo offenda l’ordine pubblico o il buon costume. La procedura per il conferimento del brevetto inizia con l’inoltro della dichiarazione di invenzione presso l’Ufficio. Possono farne richiesta i cittadini della Repubblica ceca, come anche altre persone purché abbiano residenza o sede sul territorio ceco. Nella dichiarazione di invenzione deve essere menzionato l’autore della stessa. La dichiarazione di invenzione può riguardare una singola invenzione così come un insieme di invenzioni reciprocamente correlate, tali da costituire un unico comune pensiero di invenzione. Tra esse deve esistere anche un rapporto tecnico che riguarda il singolo oppure più attributi tecnici, conformi oppure corrispondenti a particolari segni tecnici. Nella dichiarazione, l’invenzione deve essere illustrata in modo chiaro e completo affinché l’esperto possa realizzarla. In caso di

V prvním a třetím případě bude společnost fakturovat bez DPH, dani podléhá pouze pozemek uvedený v bodě 2.

Realitní společnost Luna, s.r.o., prodává tři pozemky:

Rádi Vám poskytneme další informace týkající se uvedené problematiky - jsme Vám k dispozici na e-mailové adrese [email protected].

1. pozemek, na nějž dosud nebylo vydáno stavební

{ Martin Špád, Savino & Partners s.r.o. }

dubbi, l’Ufficio può sollecitare il richiedente affinché dimostri l’effettiva utilità dell’invenzione tramite la presentazione dell’oggetto della dichiarazione di invenzione o altro modo adeguato. Qualora ciò non avvenga, ne risulta che l’oggetto della richiesta non è utilizzabile.

to e a fornirgli gli elementi necessari per la valutazione della stessa. Qualora il datore di lavoro non eserciti, nel termine di tre mesi dalla notifica nei confronti dell’autore, il diritto di brevetto, allora tale diritto ritorna all’autore stesso. Il datore di lavoro e l’autore, entro tale termine, sono obbligati ad osservare la segretezza dell’invenzione nei confronti di terze persone.

Příklad Příklad 6

povolení, 2. pozemek, na nějž bylo vydáno stavební povolení, ale stavba dosud nezačala, 3. pozemek, na nějž bylo vydáno stavební povolení a stavba již má základy.

Dopo la pubblicazione della dichiarazione di invenzione, chiunque può presentare all’Ufficio osservazioni sulla brevettazione del loro oggetto; di ciò terrà conto l’Ufficio nel corso della verifica completa della richiesta di invenzione. L’Ufficio, inoltre, sottopone la dichiarazione di invenzione ad un’accurata indagine tramite la quale verifica se sono state applicate tutte le condizioni previste dalla legge per il conferimento del brevetto. Il grado di tutela che deriva dal brevetto oppure dalla dichiarazione di invenzione è regolato dalle disposizioni sui diritti di brevetto. Per la spiegazione dei diritti di brevetto si utilizzano anche la descrizione e i disegni dell’invenzione. L’autore dell’invenzione è colui che l’ha realizzata con il proprio lavoro creativo. Qualora l’abbia realizzata adempiendo ad un compito derivante da un rapporto di lavoro con il datore, il diritto al brevetto si trasferisce al datore, allorché un contratto non stabilisca altrimenti. Il diritto alla paternità dell’idea non viene in tal modo toccato. L’autore che ha creato l’invenzione nell’ambito di un rapporto di lavoro, è obbligato ad informare immediatamente il datore di lavoro a tal proposi-

Ovviamente, l’autore vanta verso il datore di lavoro il diritto ad un adeguato compenso. L’autore, inoltre, ha diritto ad una liquidazione integrativa qualora il compenso pagato sia chiaramente inadeguato rispetto al ricavato conseguito con l’ultimo utilizzo dell’invenzione oppure con un altro esercizio della stessa. Tali diritti e doveri rimangono efficaci anche dopo che il rapporto di lavoro tra autore e datore è terminato. Il titolare del brevetto ha il diritto esclusivo di utilizzare l’invenzione, di fornire il consenso all’utilizzo della stessa ad altre persone o di trasferire sulle stesse il brevetto. Gli effetti del brevetto sorgono a partire dal giorno della notifica di conferimento del brevetto sul Bollettino dell’Ufficio della proprietà industriale. Il brevetto ha una validità di venti anni dalla presentazione della dichiarazione di invenzione. Per mantenere valido il brevetto, il titolare è obbligato a versare una tassa annuale. Nessuno, senza il consenso del titolare del brevetto, può produrre, offrire, introdurre sul mercato oppure utilizzare il prodotto oggetto di brevetto, nonché a tal fine importare o depositare il prodotto

economicrevue

{ 12 | 2004 ...... 30 }

o ancora disporne in altro modo; utilizzare il metodo che è oggetto di brevetto, eventualmente proporre tale metodo per l’utilizzo; offrire, introdurre sul mercato, utilizzare oppure a tal fine importare o depositare il prodotto direttamente ottenuto con il metodo che è oggetto di brevetto. Nessuno, in sostanza, senza il consenso del titolare del brevetto, può fornire o a fini della fornitura proporre ad un’altra persona che non sia quella autorizzata ad utilizzare l’invenzione brevettata, gli strumenti riguardanti gli elementi essenziali dell’invenzione e utili alla realizzazione della stessa. Il brevetto non ha effetti verso chi abbia utilizzato l’invenzione prima che sorgesse il diritto di priorità, indipendentemente dall’autore o dal titolare del brevetto, oppure chi, a tal fine, abbia eseguito il provvedimento dimostrativo. La licenza per l’utilizzo dell’invenzione si concede tramite un contratto scritto di licenza. Il contratto di licenza (come anche il contratto di cessione del brevetto) acquista efficacia verso terze persone con l’iscrizione nel registro dei brevetti. Nel caso di un insieme di proprietari, ai fini della stipula valida del contratto di licenza, è necessario il consenso di tutti i proprietari; ogni comproprietario è autorizzato ad esercitare autonomamente i diritti derivanti dalla violazione dei diritti di brevetto.


Il comproprietario è autorizzato a trasferire la sua quota senza il consenso degli altri solo ad un altro dei comproprietari; ad una terza persona invece, solo nel caso che nessuno dei comproprietari abbia accettato, nel termine di un mese, l’offerta scritta di cessione.

re conferita qualora sussistano effettivi motivi di minaccia per il pubblico interesse. Il detentore della licenza può, durante il periodo di validità della stessa, rinunciare al diritto di utilizzo dell’invenzione con l’inoltro effettivo presso l’Ufficio.

Se il richiedente, o eventualmente il titolare del brevetto, dichiara all’Ufficio di aver ceduto il diritto di utilizzare il brevetto a qualsivoglia persona, sorge il diritto all’utilizzo dell’invenzione a chiunque accetti l’offerta di licenza e lo comunichi per iscritto al richiedente o al titolare del brevetto. L’ufficio segnala l’offerta di licenza nel registro brevetti. Questa dichiarazione di offerta di licenza non si può ritrattare. Per mantenere la validità del brevetto, nei confronti del quale il titolare del brevetto ha offerto la licenza, si pagano le tasse solo per metà dell’ammontare. L’Ufficio, sulla base di una richiesta motivata, può conferire il diritto esclusivo all’utilizzo dell’invenzione, qualora il titolare del brevetto non utilizzi in alcun modo, senza giusta causa, l’invenzione, oppure la usi in modo insufficiente e non abbia ricevuta in un certo termine una regolare offerta per la stipula di un contratto di licenza; non potrà quindi conferire questa licenza coatta prima che siano trascorsi quattro anni dalla presentazione della dichiarazione di invenzione oppure tre anni dal conferimento del brevetto, altrimenti risulta valido il termine che scade al più tardi. La licenza coatta può anche esse-

Su richiesta del titolare del brevetto, il quale riporta che le condizioni per il conferimento della licenza coatta sono mutate, senza che sia possibile attendersi una loro ulteriore modifica, o che il possessore della licenza coatta non la utilizza per un periodo di un anno, eventualmente non adempie alle condizioni stabilite al momento del conferimento della licenza coatta, l’Ufficio revoca la licenza coatta oppure modifica le condizioni, il contenuto o la durata della stessa.

Patenty v České republice Jaké jsou zásady patentovatelnosti vynálezu? Vynález musí být nový, být výsledkem vynálezecké činnosti a průmyslově využitelný. Vynález je nový, nebyl-li součástí stavu techniky, ke které měla ke dni podání přihlášky k jeho patentování veřejnost přístup. Stavem techniky není takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo dříve než šest měsíců před podáním přihlášky a které přímo nebo nepřímo vyplývá ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo k jeho právnímu předchůdci, nebo ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce vystavil

vynález na úřední nebo úředně uznané výstavě podle mezinárodní smlouvy. V tomto případě je přihlašovatel povinen při podání přihlášky vynálezu uvést, že vynález byl vystaven a do čtyř měsíců po podání přihlášky vynálezu doložit osvědčením, že vynález byl vystaven podle mezinárodní smlouvy. Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky, a je považován za průmyslově využitelný, může-li být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.

Con il conferimento della licenza coatta non viene toccato il diritto del titolare di brevetto al risarcimento del prezzo della licenza. Qualora le parti interessate non convengano il prezzo della licenza, lo stabilisce su richiesta il tribunale, considerando l’importanza dell’invenzione e i prezzi correnti dei contratti di licenza per il determinato settore tecnico. La licenza coatta viene registrata nel registro dei brevetti. Il brevetto decade qualora: a) decada il termine della sua validità; b) il titolare del brevetto non versi nel termine stabilito la tassa

Přitom patentovat nelze například objevy, vědecké teorie a matematické metody; estetické výtvory a také počítačové programy (ty jsou chráněny autorským zákonem). Udělit patent také nelze na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.

VII

dovuta per il prolungamento della validità dello stesso; c) il titolare del brevetto vi rinunci. L’Ufficio revoca il brevetto se riscontra anche che: a) l’invenzione non ha rispettato le condizioni necessarie alla brevettazione; b) l’invenzione non è descritta nel brevetto in modo chiaro e completo affinché l’esperto la possa realizzare; c) l’oggetto del brevetto supera il contenuto dell’inoltro originale della dichiarazione di invenzione o gli oggetti dei brevetti conferiti sulla base di una suddivisione della dichiarazione vadano oltre il contenuto del loro originale inoltro o ancora se la capacità di tutela che deriva dal brevetto è stata ampliata. Se i motivi della revoca riguardano solo una parte del brevetto, allora esso viene revocato parzialmente modificandone i diritti, la descrizione o i disegni. La proposta di revoca del brevetto si può richiedere anche dopo l’estinzione del brevetto, qualora il progettista dimostri un interesse giuridico. Le informazioni per la tutela delle invenzioni in Repubblica ceca si possono trovare sul sito dell’Ufficio della proprietà industriale: isdvapl.upv.cz.

{ Zuzana Chudomelová }

nimi musí existovat technický vztah, který se týká jednoho nebo více shodných nebo si odpovídajících zvláštních technických znaků.

Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu průmyslového vlastnictví. Podat přihlášku mohou občané České republiky, jakož i jiné osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo sídlo.

Vynález musí být v přihlášce vynálezu vysvětlen tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit. V pochybnostech může Úřad vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky vynálezu nebo jiným vhodným způsobem prokázal jeho využitelnost. Neprokáže-li to, má se za to, že přihlašovaný předmět není využitelný.

V přihlášce vynálezu musí být uvedeno, kdo je jeho původce. Přihláška vynálezu se může týkat jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem spojených tak, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku. Mezi

Po zveřejnění přihlášky vynálezu může kdokoli podat Úřadu připomínky k patentovatelnosti jejího předmětu; k připomínkám Úřad přihlédne při úplném průzkumu přihlášky vynálezu. Úřad dále podrobí přihlášku

VIII

economicrevue

{ 12 | 2004 ...... 30 }

vynálezu úplnému průzkumu, v němž zjišťuje, zda splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení patentu. Rozsah ochrany vyplývající z patentu nebo z přihlášky vynálezu je vymezen zněním patentových nároků. K výkladu patentových nároků se použije i popis a výkresy vynálezu. Původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací. Vytvořil-li jej ke splnění úkolu z pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posou-zení vynálezu. Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění vůči původci právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Zaměstnavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat vůči třetím osobám o vynálezu mlčenlivost. Původce má samozřejmě vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou odměnu. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo jiným uplatněním vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání. Tato práva a povinnosti zůstávají i po skončení pracovního poměru původce se zaměstnavatelem nedotčena. Majitel patentu má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na ně patent převést. Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.


Patent platí dvacet let od podání přihlášky vynálezu. Za udržování patentu v platnosti je majitel povi-nen platit každoročně poplatky. Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat; využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití; nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu. Nikdo také nesmí v zásadě bez souhlasu majitele patentu dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění. Patent nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem právo přednosti využíval vynález nezávisle na původci nebo majiteli patentu nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření. Licence k využívání vynálezu se poskytuje písemnou licenční smlouvou. Licenční smlouva (stejně tak jako smlouva o převodu patentu) nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku. U spolu majitelů je třeba k platnému uzavření licenční smlouvy, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spolumajitelů; každý ze spolumajitelů je oprávněn uplatňovat nároky z porušení práv z patentu samostatně. Spolumajitel je oprávněn bez souhlasu ostatních převést svůj

podíl jen na některého ze spolumajitelů; na třetí osobu může tak učinit jen v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu. Prohlásí-li u Úřadu přihlašovatel, popřípadě majitel patentu, že komukoli poskytne právo k využití vynálezu, vznikne právo k využití vynálezu každému, kdo nabídku licence přijme a písemně to sdělí přihlašovateli nebo majiteli patentu. Úřad nabídku licence vyznačí v patentovém rejstříku. Toto prohlášení o nabídce licence nelze vzít zpět. Za udržování platnosti patentu, k němuž majitel takto nabídl licenci, se platí poplatky pouze v poloviční výši. Nevyužívá-li majitel patentu bezdůvodně vynález vůbec nebo jej využívá nedostatečně a nepřijal-li v přiměřené lhůtě řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy, může Úřad na základě odůvodněné žádosti udělit nevýlučné právo k využívání vynálezu; tuto nucenou licenci nelze udělit před uplynutím 4 let od podání přihlášky vynálezu nebo 3 let od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později. Nucená licence může být rovněž udělena, jestliže jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu. Držitel nucené licence se může v průběhu doby jejího trvání vzdát práva využívat vynález podáním učiněným u Úřadu. Na žádost majitele patentu, v níž doloží, že se změnily podmínky pro udělení nucené licence, aniž by bylo možné očekávat jejich opětovnou změnu, nebo že její držitel nucenou licenci po dobu jednoho roku nevyužívá, popřípadě neplní podmínky stanovené při udělení nucené licence, Úřad nucenou licenci zruší nebo změní podmínky,

Il rimborso del danno nel rapporto di lavoro Il testo della legge n. 436/2004 Racc., Codice del lavoro Terza sezione: Responsabilità per danni del datore di lavoro Art. 187 Responsabilità generale

(1) Il datore di lavoro risponde nei confronti del dipendente del danno sorto a quest’ultimo durante l’esercizio delle mansioni lavorative o in sua diretta connessione, attraverso la violazione degli

obblighi giuridici oppure con un comportamento doloso contro il buon costume. (2) Il datore di lavoro risponde nei confronti del dipendente

rozsah nebo dobu trvání nucené licence. Udělením nucené licence není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence. Není-li cena licence dohodnuta zúčastněnými stranami, stanoví ji na žádost soud s přihlédnutím k významu vynálezu a obvyklým cenám smluvních licencí v dané oblasti techniky. Nucená licence se zapisuje do patentového rejstříku. Patent zanikne, jestliže: a) uplyne doba jeho platnosti; b) majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udržování patentu v platnosti; c) majitel patentu se ho vzdá. Úřad patent zruší, zjistí-li se dodatečně: a) že vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti; b) že vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit; c) že předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu nebo že předměty patentů udělených na základě rozdělení přihlášky přesahují obsah jejího původního podání nebo byl-li rozsah ochrany vyplývající z patentu rozšířen. Týkají-li se důvody zrušení jen části patentu, patent se zruší částečně změnou jeho nároků, popisu nebo výkresů. Návrh na zrušení patentu lze podat i po zániku patentu, prokáže-li navrhovatel právní zájem. Informace k ochraně vynálezů v ČR lze nalézt na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví: isdvapl.upv.cz.

{ Zuzana Chudomelová }

anche del danno cagionato a quest’ultimo attraverso la violazione degli obblighi giuridici, nell’ambito dell’esercizio degli obblighi giuridici del datore di lavoro, da parte dei dipendenti che agiscono a nome dello stesso datore (artt. 9 e 10). (3) Il datore di lavoro non risponde nei confronti del dipendente del danno sul mezzo di trasporto, usato durante l’esercizio delle mansioni lavorative o in sua diretta connessione, senza l’autorizzazione del datore di lavoro.

economicrevue

{ 12 | 2004 ...... 30 }

Artt. 188 e 189 Abrogati. Responsabilità del danno in caso di infortuni sul lavoro e malattie professionali Art. 190 (1) Nel caso in cui il dipendente, durante l’esercizio delle mansioni lavorative o in sua diretta relazione, subisca un danno alla salute oppure deceda a causa dell’infortunio (infortunio sul lavoro), la responsabilità del danno così sorto è a carico del datore di lavoro con il quale il dipendente intratteneva il rapporto di lavoro al momento dell’infortunio. (2) L’infortunio subito dal dipendente nel recarsi al e dal luogo di lavoro non si considera infortunio sul lavoro. (3) Del danno cagionato al dipendente in seguito ad una malattia professionale risponde l’ultimo datore di lavoro presso il quale il dipendente lavorava sulla base di un rapporto di lavoro prima che le fosse diagnosticata e a condizioni che hanno causato la malattia professionale stessa. Costituiscono malattie professionali, le malattie indicate nelle norme giuridiche della previdenza sociale (elenco delle malattie professionali), se originate a fronte delle condizioni ivi indicate. (4) Come malattia professionale viene risarcita anche la malattia insorta prima del suo inserimento nell’elenco delle malattie professionali, e ciò a partire dal suo inserimento nell’elenco e per il periodo massimo di tre anni prima dell’inserimento stesso. (5) Il datore di lavoro è obbligato a risarcire il danno anche nel caso in cui abbia rispettato gli obblighi derivanti dalle disposizioni giuridiche ed altre aventi per oggetto la sicurezza e la protezione della salute sul lavoro, qualora non si esima dalla responsabilità ai sensi della norma dell’art. 191. Art. 191 (1) Il datore di lavoro si esime interamente dalla responsabilità se dimostra che: a) il danno è stato cagionato dalla violazione, da parte dello stesso dipendente infortunato, e per sua colpa, delle


disposizioni giuridiche o altre aventi per oggetto la sicurezza e la protezione della salute sul lavoro, oppure delle istruzioni sulla sicurezza e la protezione della salute sul lavoro, nonostante fosse stato regolarmente portato a conoscenza delle stesse e che la loro conoscenza e rispetto fossero state sistematicamente richiesti e controllati, oppure b) il dipendente ha provocato il danno per ubriachezza propria o per effetto dell’uso di altre sostanze stupefacenti, e il datore di lavoro non ha potuto evitare il danno e che questi fatti costituiscono l’unica causa del danno. (2) Il datore di lavoro si esime parzialmente dalla responsabilità se dimostra che:

no deve agire in modo da non mettere a repentaglio la salute propria e quella di altri. (5) Non è possibile considerare per comportamento avventato (art. 2, lett. c), la normale imprudenza e il comportamento derivante da rischi del lavoro. Art. 192 Il datore di lavoro non può esimersi da responsabilità nel caso in cui il dipendente abbia subito un infortunio sul lavoro mentre scongiurava un danno incombente sullo stesso datore di lavoro oppure un pericolo incombente direttamente sulla vita o sulla salute, a meno che il dipendente stesso abbia provocato con dolo tale situazione.

IX

sensi del comma precedente spetta anche nel caso di un’ulteriore inabilità al lavoro a causa dello stesso infortunio sul lavoro o malattia professionale; in tal caso si parte dalla retribuzione media del dipendente prima dell’insorgenza di questo ulteriore danno. Se tuttavia, prima del suddetto ulteriore danno, al dipendente spettava il risarcimento della retribuzione mancata dopo la fine dell’inabilità al lavoro, il risarcimento verrà concesso ai sensi del comma precedente fino all’ammontare del risarcimento secondo l’art. 195 nel caso in cui non fosse inabile al lavoro; inoltre, come retribuzione dopo l’infortunio sul lavoro o la diagnosi di una malattia professionale si considera l’indennità di malattia. Art. 195

Art. 193 a) il dipendente infortunato ha violato, per colpa dello stesso, le disposizioni giuridiche o altre, oppure le istruzioni aventi per oggetto la sicurezza e la tutela della salute sul lavoro, nonostante fosse stato regolarmente portato a conoscenza delle stesse, e dimostra che questa violazione è stata una delle cause del danno, b) una delle cause del danno è stata l’ubriachezza del dipendente infortunato oppure l’uso di altre sostanze stupefacenti da parte dello stesso, c) al dipendente è insorto il danno perché ha agito in conflitto con il comportamento abituale, dimostrando che, pur non avendo violato le disposizioni giuridiche o altre, oppure le istruzioni aventi per oggetto la sicurezza e la tutela della salute sul lavoro, si è comportato in modo avventato, nonostante che, grazie alla propria qualifica ed esperienza, dovesse essere consapevole del rischio del danno alla salute. (3) Nel caso in cui il datore di lavoro si esima parzialmente dalla responsabilità (art. 2), viene determinata la quota del danno subito dal dipendente in base alla misura della sua colpevolezza; nel caso indicato all’articolo 2, comma c), il datore di lavoro risarcisce però almeno un terzo del danno. (4) In sede di valutazione, se il dipendente ha violato le disposizioni giuridiche o altre, aventi per oggetto la sicurezza e la tutela della salute sul lavoro (art. 1, lett. a) e art. 2, lett. a)), non è possibile richiamarsi solo alle disposizioni generali secondo le quali ognu-

(1) Al dipendente che ha subito un infortunio sul lavoro oppure nel cui caso sia stata rilevata una malattia professionale, il datore di lavoro deve risarcire, nei limiti della propria responsabilità del danno, a) la retribuzione mancata, b) il dolore e il peggioramento dell’affermazione sociale, c) le spese appositamente sostenute in relazione alle cure mediche, d) il danno materiale; le disposizioni dell’art. 187, comma 3, valgono anche in questo caso. (2) Il datore di lavoro è tenuto a discutere le modalità e l’ammontare del risarcimento del danno in modo tempestivo con il competente organo sindacale e con il dipendente. Art. 193a Il risarcimento della retribuzione mancata durante l’inabilità al lavoro e il risarcimento della retribuzione mancata dopo la fine dell’inabilità al lavoro per lo stesso motivo rappresentano due diritti autonomi, che non spettano congiuntamente.

(1) Il risarcimento della retribuzione mancata dopo la fine dell’inabilità al lavoro oppure in caso di riconoscimento dell’invalidità o di invalidità parziale, è concesso al dipendente nell’ammontare che, sommato alla retribuzione dopo l’infortunio sul lavoro o la diagnosi della malattia professionale e all’eventuale pensione di invalidità o pensione di invalidità parziale, concessa per lo stesso motivo, corrisponda alla sua retribuzione media prima dell’insorgenza del danno. In tal sede non si tiene conto dell’eventuale aumento della pensione d’invalidità a causa di incapacità, della riduzione di tale pensione secondo le norme giuridiche della previdenza sociale, né della retribuzione del dipendente conseguita grazie a maggiore zelo. (2) Il risarcimento della retribuzione mancata dopo la fine dell’inabilità al lavoro spetta al dipendente anche in caso di inabilità per un motivo diverso dall’infortunio sul lavoro o malattia professionale originari. La sua retribuzione dopo l’infortunio sul lavoro o dopo la diagnosi della malattia professionale corrisponde alla retribuzione, sulla cui base viene determinata l’indennità di malattia.

Art. 194 (1) Il risarcimento della retribuzione mancata durante l’inabilità al lavoro del dipendente equivale alla differenza tra la retribuzione media del dipendente prima dell’insorgenza del danno provocato dall’infortunio sul lavoro oppure della malattia professionale e l’ammontare massimo dell’indennità di malattia. (2) Il risarcimento del danno ai

(3) Al dipendente che, senza motivi seri, rifiuti il lavoro a lui offerto, spetta il risarcimento della retribuzione mancata ai sensi dei commi precedenti solo nell’ammontare corrispondente alla differenza tra la retribuzione media prima dell’insorgenza del danno cagionato al dipendente dall’infortunio o dalla malattia professionale, e la retribuzione media che egli avrebbe potuto percepire accettando il lavoro offerto. Il

X

economicrevue

{ 10 | 2004 ...... 29 }

datore di lavoro non risarcisce al dipendente il danno fino all’ammontare che quest’ultimo ha omesso di guadagnare senza motivi seri. (4) Il risarcimento della retribuzione mancata dopo la fine dell’inabilità al lavoro spetta al dipendente al massimo fino alla fine del mese civile nel corso del quale compie 65 anni di età.


mine stabilito. Art. 198 Le spese connesse alle cure mediche e ai funerali vengono risarcite a colui che le ha sostenute. Dalle spese connesse con i funerali è detratta l’indennità funebre concessa ai sensi della legge sull’assistenza sociale dello Stato. Art. 199

Art. 195a L’eventuale mancata pensione non rappresenta un danno ai sensi del presente codice.

(1) Il risarcimento delle spese di sostentamento spetta ai parenti del defunto, ai quali lo stesso forniva o era tenuto a fornire sostentamento.

Art. 196 Il risarcimento per il dolore e iel peggioramento dell’affermazione sociale, cagionati al dipendente dall’infortunio sul lavoro oppure dalla malattia professionale, viene concesso in una sola soluzione. Art. 197 (1) In caso di decesso del dipendente in seguito ad infortunio sul lavoro o a malattia professionale, il datore di lavoro è obbligato a riconoscere, nei limiti della propria responsabilità: a) il risarcimento delle spese opportunamente sostenute in relazione alle cure mediche, b) il risarcimento delle relative spese connesse ai funerali, c) il risarcimento delle spese di sostentamento dei parenti del defunto, d) l’indennizzo concesso in una sola soluzione ai parenti del defunto, e) il risarcimento del danno materiale; le disposizioni dell’art. 187, comma 3, valgono anche in questo caso. (2) I diritti risultanti dal comm precedente non dipendono dal fatto che il dipendente infortunato abbia esercitato i propri diritti al risarcimento del danno entro il ter-

(2) Per il calcolo di questo risarcimento si parte dalla retribuzione media del defunto; la somma del risarcimento delle spese di sostentamento di tutti i parenti del defunto non deve superare però l’importo del risarcimento della retribuzione mancata spettante al defunto ai sensi dell’art. 195 e non deve essere concessa per un periodo più lungo rispetto al periodo di cui all’art. 195, comma 4.

(2) Il risarcimento dei danni materiali spetta agli eredi del dipendente. Art. 201 Abrogato. Art. 202 (1) Se cambia notevolmente la situazione del danneggiato, decisiva per la determinazione dell’ammontare del risarcimento del danno, sia il dipendente che il datore di lavoro possono rivendicare la modifica dei propri diritti, eventualmente doveri. (2) Il governo, tenendo conto delle variazioni riguardanti lo sviluppo delle retribuzioni, può modificare le condizioni, l’ammontare e le modalità di risarcimento della retribuzione mancata, spettante ai dipendenti dopo la fine dell’inabilità al lavoro, originata da un infortunio sul lavoro o da una malattia professionale; ciò riguarda anche il risarcimento delle spese di sostentamento dei parenti del defunto.

§ 187 Obecná odpovědnost

(2) Il datore di lavoro risponde solo fino all’ammontare di 5000 CZK dei danni sugli oggetti normalmente non portati dai dipendenti al lavoro (maggiori somme di denaro, gioielli ed altri oggetti di valore) e non accettati dal datore di lavoro in custodia speciale. Se però viene rilevato che il danno su tali oggetti è stato cagionato da un altro dipendente del datore di lavoro, o se gli oggetti sono stati accettati dal datore di lavoro in custodia speciale, quest’ultimo dovrà risarcire il danno senza alcuna limitazione. (3) Il diritto al risarcimento del danno si estingue nel caso in cui il dipendente non l’abbia reso tempestivamente noto al datore di lavoro, al massimo entro 15 giorni dalla data di rilevamento del danno. Art. 205 Responsabilità in caso di impedimento del danno

Art. 203 (3) Il risarcimento delle spese spetta solo se non viene pagato mediante indennità di previdenza sociale, concessa per lo stesso motivo. Art. 200 (1) Il risarcimento concesso in una sola soluzione spetta al coniuge e al figlio, che ha diritto alla pensione pupillare1. Al minorenne spetta nell’ammontare di 80 000 CZK, al coniuge nell’ammontare di 50 000 CZK. In casi motivati, il risarcimento complessivo di 50 000 CZK, concesso in una sola soluzione, viene riconosciuto anche ai genitori del defunto. Nel contratto collettivo oppure nel regolamento interno può essere stabilita una somma più alta. Questo vale anche per i datori di lavoro che non esercitano attività imprenditoriale.

Il Ministero della Sanità, in accordo con il Ministero del lavoro e delle questioni sociali, determina mediante un decreto l’ammontare fino al quale può essere concesso il risarcimento per il dolore e il peggioramento dell’affermazione sociale, nonché le modalità di determinazione dell’ammontare del risarcimento nei singoli casi. Responsabilità in casi specifici Art. 204 Responsabilità dei danni sugli oggetti deposti (1) Il datore di lavoro con il quale il dipendente abbia rapporto di lavoro, risponde dei danni sugli oggetti, deposti presso lo stesso dal dipendente durante l’esercizio delle mansioni lavorative o in sua

Náhrada škody v pracovním vztahu. Výňatek ze Zákoníku práce, zákona č. 436/2004 Sb. Oddíl třetí: Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

diretta connessione, e questo in un luogo adibito a tale scopo oppure in un luogo nel quale gli oggetti di solito vengono deposti.

(1) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních

povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. (2) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci též za škodu,

(1) Il dipendente che abbia subito un danno materiale mentre scongiurava un danno incombente sul datore di lavoro, ha diritto nei confronti di quest’ultimo al risarcimento del danno, nonché al rimborso delle spese opportunamente sostenute, a meno che egli stesso non abbia provocato il pericolo, a condizione che abbia agito in modo adeguato alle circostanze. (2) Questo diritto può essere esercitato anche dal dipendente che ha in tal modo scongiurato un pericolo incombente sulla vita oppure sulla salute, a condizione che la responsabilità di tale danno sia sostenuta dal datore di lavoro.

1

di orfano – N.d.T.

kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění úkolů zaměstnavatele zamě stnanci jednající jejím jménem (§ 9 a 10). (3) Zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu.

economicrevue

{ 12 | 2004 ...... 30 }

§ 188 a 189 Zrušeny. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání


a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody. (2) Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že

§ 190 (1) Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovní úraz), odpovídá za škodu tím vzniklou zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru. (2) Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. (3) Za škodu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec pracoval naposledy před jejím zjištěním v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v právních předpisech o sociálním zabezpečení (seznam nemocí z povolání), jestliže vznikly za podmínek tam uvedených. (4) Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše tří let před jejím zařazením do seznamu. (5) Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti nezprostí podle § 191. § 191 (1) Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že a) škoda byla způsobena tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) škodu si přivodil postižený zaměstnanec svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek

a) postižený zaměstnanec porušil svým zaviněním právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen, a že toto porušení bylo jednou z příčin škody, b) jednou z příčin škody byla opilost postiženého zaměstnance nebo zneužití jiných návykových látek postiženým zaměstnancem, c) zaměstnanci vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ač neporušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně a musel si při tom být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem vědom, že si může přivodit újmu na zdraví. (3) Zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti zčásti (odstavec 2), určí se část škody, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. c) uhradí však zaměstnavatel alespoň jednu třetinu škody. (4) Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (odstavec 1 písm. a, odstavec 2 písm. a), není možno dovolávat se jen všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. (5) Za lehkomyslné jednání (odstavec 2 písm. c), nelze považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout náhradu za a) ztrátu na výdělku, b) bolest a ztížení společenského uplatnění, c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením, d) věcnou škodu; ustanovení § 187 odst. 3 platí i zde. (2) Způsob a rozsah náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s příslušným odborovým orgánem a se zaměstnancem. § 193a Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatné nároky, které nepřísluší vedle sebe. § 194 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnance činí rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší nemocenského. (2) Náhrada škody podle předchozího odstavce přísluší i při další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání; přitom se vychází z průměrného výdělku zaměstnance před vznikem této další škody. Jestliže však zaměstnanci před vznikem této další škody příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, poskytne se mu náhrada podle předchozího odstavce do výše částky, do které by mu příslušela náhrada podle § 195, kdyby nebyl neschopen práce; přitom se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje nemocenské.

XI

důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody. Přitom se nepřihlíží ke zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost, ke snížení tohoto důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím. (2) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Přitom se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského. (3) Zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, která mu byla zajištěna, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku podle předchozích odstavců pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené zaměstnanci úrazem nebo nemocí z povolání a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Zaměstnavatel zaměstnanci neuhradí škodu do výše částky, kterou si bez vážných důvodů opomenul vydělat. (4) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku. § 195a Škodou podle tohoto zákoníku není případná ztráta na důchodu. § 196 Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění, které vznikly zaměstnanci následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, se poskytují jednorázově. § 197

§ 192 § 195 Zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li zaměstnanec pracovní úraz při odvracení škody hrozící tomuto zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav sám úmyslně nevyvolal. § 193 (1) Zaměstnanci, který utrpěl

(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity se poskytne zaměstnanci v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož

(1) Jestliže zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout: a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením, b) náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, c) náhradu nákladů na výživu

XII

economicrevue

{ 12 | 2004 ...... 30 }

pozůstalých, d) jednorázové odškodnění pozůstalých, e) náhradu věcné škody; ustanovení § 187 odst. 3 platí i zde. (2) Nároky vyplývající z předchozího odstavce nejsou závislé na tom, zda postižený zaměstnanec uplatnil ve stanovené lhůtě své nároky na náhradu škody. § 198 Náklady spojené s léčením a náklady spojené s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zákona o státní sociální podpoře.

příslušela zemřelému § 195 odst. 4.


podle

(3) Náhrada nákladů přísluší, pokud není uhrazena dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu. § 200 (1) Jednorázové odškodnění přísluší manželu a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod. Dítěti přísluší ve výši 80 000 Kč, manželu ve výši 50 000 Kč. V odůvodněných případech se jednorázové odškodnění v úhrnné výši 50 000 Kč poskytne též rodičům zemřelého. V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit částky vyšší. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.

§ 199 (1) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. (2) Při výpočtu této náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku podle § 195 a nesmí být poskytována déle než by

(2) Náhrada věcné škody přísluší dědicům zaměstnance.

(2) Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání; to se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých. § 203 Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech. Odpovědnost ve zvláštních případech § 204 Odpovědnost za škodu na odložených věcech

§ 201 Zrušen. § 202 (1) Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.

(1) Zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, odpovídá za škodu na věcech, které u tohoto zaměstnavatele zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají.

CONSULENTI DI IMPRESA IN REPUBBLICA CECA DAL 1993 La Savino & Partners s.r.o. nasce nel 1999 dalla volontà e dall‘impegno di cinque Commercialisti italiani, già presenti in Repubblica Ceca sin dal 1993, a supporto degli investitori provenienti dall’Italia e da altri Paesi Europei. La struttura operativa - con base a Praga 1 - oggi può contare su una organizzazione di circa trenta addetti, impegnati nelle varie tipologie di assistenza:

M E M B E R

(3) Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže zaměstnanec o ní neuvědomil zaměstnavatele bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl. § 205 Odpovědnost při odvracení škody (1) Zaměstnanec, který při odvracení škody hrozící zaměstnavateli, utrpěl věcnou škodu, má vůči němu nárok na její náhradu, jakož i na náhradu účelně vynaložených nákladů, jestliže nebezpečí sám úmyslně nevyvolal a počínal-li si přitom způsobem přiměřeným okolnostem. (2) Tento nárok má i zaměstnanec, který takto odvracel nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže by za škodu odpovídal zaměstnavatel.

PORADCI PRO PODNIKY V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 1993 Savino & Partners s.r.o. vznikla v roce 1999 díky úsilí a snaze pěti italských ekonomů, kteří působili v České republice již od roku 1993, jako pomoc investorům pocházejících z Itálie i ostatních evropských zemí. Základní organizaci – se sídlem v Praze 1 – dnes tvoří zhruba 30 odborníků poskytujících službyv různých oborech:

• Consulenza fiscale ceca e internazionale • Contabilità e bilanci • Consulenza finanziaria • Costituzioni di società • Consulenza legale, contrattualistica, diritto del lavoro • Servizi e consulenza immobiliare • Ricerche di mercato, studi di fattibilità • Assistenza nelle pratiche di ottenimento dei fondi comunitari

Savino & Partners s.r.o. Vojtěšská 6 - 11000 Praha 1 – Czech Republic Tel. +4202 24934776 - Fax. +4202 24933967 Email: [email protected] www.savinopartnes.com

(2) Za věci, které do zaměstnání obvykle zaměstnanci nenosí (větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti) a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel jen do částky 5000 Kč. Zjistí-li se však, že škoda na těchto věcech byla způsobena jiným zaměstnancem zaměstnavatele, nebo převzal-li zaměstnavatel tyto věci do zvláštní úschovy, hradí zaměstnavatel škodu bez omezení.

• české a mezinárodní daňové poradenství • účetnictví a účetní uzávěrky • finanční poradenství • založení společnosti • právní poradenství, smlouvy, pracovní právo • služby a poradenství v oblasti nemovitostí • průzkum trhu, studie proveditelnosti • asistence při získání příspěvků z evropských fondů

O F

Corrispondente in Italia per RC e Russia: Zastoupení v Itálíi pro Českou republiku a Rusko: Padova, Italia Tel. +39 049 7625162 Fax. 7625310 Email: [email protected]

Termini per la presentazione della dichiarazione fiscale e scadenze fiscali

Recommend Documents