Telekomunikační služby. Zdenek Brabec

Telekomunikační služby Zdenek Brabec

Autor: Zdenek Brabec Název díla: Telekomunikační služby Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa: Technická 2, Praha 6

Inovace předmětů a studijních materiálů pro e-learningovou výuku v prezenční a kombinované formě studia

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

VYSVĚTLIVKY

Definice

Zajímavost

Poznámka

Příklad

Shrnutí

Výhody

Nevýhody

ANOTACE Tento učební modul je věnován problematice telekomunikačních služeb, tj. telefonním službám v pevné síti, službám v mobilní síti, službám přístupu k internetu a službám přenosu dat. Jednotlivé služby jsou popsány a pomocí vhodně vybraných statistik je charakterizována jejich dimenze. Uváděné faktografické údaje jsou ve stavu znalostí ke konci roku 2011.

CÍLE Učební modul byl vytvořen s cílem usnadnit studentům orientaci v problematice trhu telekomunikačních služeb. [1]

Zákon 127/2005 Sb. Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). Dostupný z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=127/2005

[2]

http://www.czso.cz/

[3]

http://www.ctu.cz/

[4]

http://www.itu.int/

[5]

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/

[6]

http://ec.europa.eu/

[7]

http://www.fcc.gov/

[8]

http://unstats.un.org/

[9]

Ručka, Štěpán: Telekomunikační statistiky. Diplomová práce. FEL ČVUT, Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd. 77 s.; Praha 2010

[10] http://www.cz.o2.com [11] http://t-mobile.cz [12] http://www.vodafone.cz

Obsah 1 Telekomunikační služby ...................................................................................................... 6 1.1

Úvod ........................................................................................................................... 6

1.2

Světový trh telekomunikačních služeb ....................................................................... 7

1.3

Český trh telekomunikačních služeb .......................................................................... 8

2 Telefonní služby .................................................................................................................... 9 2.1

Světový trh telefonních služeb v pevné síti ................................................................ 9

2.2

Světový trh mobilních telefonních služeb ................................................................ 11

2.3

Telefonní služby – rozdělení (1/2) ........................................................................... 13

2.4

Telefonní služby – rozdělení (2/2) ........................................................................... 14

2.5

Telefonní služby – účtování (1/4) ............................................................................ 15

2.6


2.7


2.8


2.9

Telefonní služby – vybrané statistiky (1/3) .............................................................. 19

2.10


2.11


3 Širokopásmový přístup k internetu .................................................................................. 22 3.1

Širokopásmový přístup k internetu v ČR – penetrace .............................................. 22

3.2

Širokopásmový přístup k internetu v ČR – používané technologie ......................... 24

4 Služby přenosu dat ............................................................................................................. 25 4.1

Služby přenosu dat (1/4)........................................................................................... 25

4.2


4.3


4.4


4.5

Doplňkové služby ke službám přenosu dat (1/4) ..................................................... 29

4.6


4.7


4.8


4.9

Závěr ......................................................................................................................... 33

4.10

Test ........................................................................................................................... 34

1 Telekomunikační služby 1.1 Úvod V sedmdesátých letech minulého století se vyvinutím nových elektronických prvků (integrovaný obvod a posléze mikroprocesor, optické vlákno) vytvořily základy k rychlému rozvoji komunikačních technologií. Sestavení osobního počítače IBM PC či digitálního mobilního telefonu a vytvoření protokolu TCP/IP pak byly důležitými milníky. Současně s technologickými změnami byla zahájena liberalizace sektoru telekomunikací, čímž vzniklo tržní a konkurenční prostředí. Díky tomu je nyní (2011) ve světě v provozu téměř 6 miliard mobilních telefonů a téměř dvě miliardy lidí pravidelně využívají internet. Trh informačních a komunikačních technologií je, s odhadovaným celosvětových objemem tržeb 2,5biliónu USD (2011), jedním z nejvýznamnějších odvětví světové ekonomiky. Tento trh je srovnatelný s těžbou ropy a plynu s celosvětovými tržbami 2,8 biliónu USD (2011). Dvě třetiny (1,8 biliónu USD) trhu informačních a komunikačních technologií pak tvoří trh telekomunikačních služeb. Pro srovnání tento trh je o polovinu větší, než je automobilový průmysl se 1,2 biliónu USD v roce 2011. Telekomunikační službu chápeme jako službu přenosu informací telekomunikačními sítěmi za úplatu třetím osobám. Tento učební modul je především věnován problematice telekomunikačních služeb a to telefonním službám (po pevné síti a mobilním), službám přístupu k internetu, službám přenosu dat. Současné období je charakteristické konvergencí telekomunikačních služeb s dalšími službami informačních a komunikačních technologií. To je důvodem, proč je v závěru modulu provedena klasifikace služeb informačních a komunikačních technologií. Tento učební modul je koncipován jako doplněk studia pro studenty komunikačních oborů, kteří mají technické základy, s cílem poskytnout jim informace o službách, které budou ve své budoucí každodenní praxi buď tvořit, nebo využívat. Učební modul může být přínosem i pro odborníky z technické praxe.

1.2 Světový trh telekomunikačních služeb V tabulce 1. je seznam dle obratu největších současných (ve stavu k 31. 3. 2011) světových poskytovatelů telekomunikačních služeb. V oboru je poměrně značná koncentrace, prvních pět společností realizuje téměř polovinu obratu prvních dvaceti společností. Tab. 1: Největší současní světoví poskytovatelé telekomunikačních služeb (stav k 31. 3. 2011). Zdroj: Financial Times Global 500 2011.

#

Společnost

Země

1

USA

124 280

Japonsko

108 941

65 284

USA

106 565

107 912

4

at&t Nippon Telegraph & Telephone Verizon Communications Deutsche Telekom

Tržní hodnota [mil. USD] 180 949

Německo

83 562

66 659

5

Telefonica

Španělsko

81 308

114 411

6

China Mobile

71 751

184 842

7

Vodafone Group

67 484

145 923

8

France Telecom

Hong Kong Spojené království Francie

60 914

59 428

9

AMX

Mexiko

49 188

81 595

10

NTT DoCoMo

Japonsko

45 843

76 998

11

Telecom Italia

Itálie

36 909

28 760

12

KDDI

36 831

27 868

13

BT Group

31 731

23 095

14

Softbank

Japonsko Spojené království Japonsko

29 568

43 364

15

China Unicom

Hong Kong

25 330

39 138

16

Telstra

Austálie

20 851

36 288

17

BCE

Kanada

18 123

27 245

18

KPN

Nizozemí

17 837

26 068

19

MTN Group

Jižní Afrika

17 324

38 076

20

Telenor

Norsko

16 285

27 273

2 3

7

Obrat [mil. USD]

1.3 Český trh telekomunikačních služeb Hodnota současného (2010) českého trhu telekomunikačních služeb je 114 mld. Kč (5,6 mld. USD). Trh je to z globálního pohledu nevýznamný, neboť jeho celkový obrat je přibližně 4,5 % obratu největšího současného světového telekomunikačního provozovatele, či třetina obratu 20. největšího světového telekomunikačního provozovatele. V tabulce 2. jsou uvedeni nejvýznamnější provozovatelé a na obrázku 1 je znázorněn jejich procentuální podíl na obratu. Tab. 2.: Současný český trh telekomunikačních služeb (2010). Zdroj: Výroční zprávy telekomunikačních provozovatelů.

Obrat [mld. Kč]

Společnost Telefónica Czech Republic, a.s.

53,2

T-Mobile Czech Republic, a.s.

28,2

Vodafone Czech Republic a. s.

17,5

GTS Czech s.r.o.,

5,1

Ostatní (odhad)

10,0

Celkem:

114,0

Obr. 1: Podíl jednotlivých současných aktérů na celkovém obratu českého trhu telekomunikačních služeb (2010). Zdroj: Výroční zprávy telekomunikačních provozovatelů.

8

2 Telefonní služby 2.1 Světový trh telefonních služeb v pevné síti Na obrázcích 2 a 3 je znázorněn vývoj počtu telefonů v pevné síti v období 1975 do současnosti (konec 2011). Velmi zajímavé je, že maximálního počtu bylo dosaženo v roce 2006 (1,29 mld. jednotek, penetrace1) 19,7 %). Poté nastal pokles a současný stav je 1,16 mld. jednotek a penetrace je 16,8 %, což pokles počtu jednotek o 10,5 %.

Obr. 2: Vývoj celosvětového počtu telefonů v pevné síti v období 1975 – 2011. Zdroj: Mezinárodní telekomunikační unie.

Obr. 3: Vývoj celosvětové penetrace telefony v pevné síti v období 1975 – 2011. Zdroj: Mezinárodní telekomunikační unie. 1) Penetrace je historicky používané kriterium, které bylo určené pro srovnání úrovně telefonizace jednotlivých zemí. Penetrace je vypočítávaná tak, že se podělí počet aktivních jednotek v dané zemi počtem obyvatel dané země. V současné době toto kriterium není, například pro penetraci mobilními telefony, příliš

9

vypovídající – penetrace je v řadě zemí vyšší než 100%. Přesto je i nadále používáno, vzhledem k tomu, že vstupní údaje (počet jednotek a počet obyvatel) lze relativně snadno získat.

10

2.2 Světový trh mobilních telefonních služeb Na obrázcích 4 a 5 je znázorněn vývoj počtu mobilních telefonů v mobilní síti od roku 1994 do současnosti (konec 2011). Současný stav je 5,8 mld. jednotek, což je penetrace 83% (lidstva!). To znamená, že od roku 1993 bylo ve světě průměrně denně aktivováno více než 880 tis. mobilních telefonů. Mobilní telefonie je pravděpodobně nejrychleji se rozšiřující technologie v dějinách lidstva.

Obr 4: Vývoj celosvětového počtu mobilních telefonů v období 1994 – 2011. Zdroj: Mezinárodní telekomunikační unie.

11

Obr. 5: Vývoj celosvětové penetrace mobilními telefony v období 1994 – 2011. Zdroj: Mezinárodní telekomunikační unie.

12

2.3 Telefonní služby – rozdělení (1/2) Telefonní služby lze rozdělit dle následujících kritérií:

Standardní telefonní služby (hrazené volajícím) Telefonní služby v pevné síti: místní volání; dálkové volání; mezinárodní volání; volání do ostatních (pevných) sítí; volání do mobilních sítí. •

Mobilní telefonní služby: volání v rámci vlastní sítě; volání do ostatních mobilních sítí; volání do pevných sítí; mezinárodní volání; odchozí roaming; příchozí roaming.

Telefonní služby hrazené volaným (80Y) Jedná se o službu bezplatného volání. Všeobecně používaný obchodní název služby je Zelená linka, nebo služba 800. Tato služba umožňuje telefonování na účet volaného. Služba je využívána firmami z nejrůznějších oblastí podnikání, například u obchodních společností, finančních institucí, servisních organizací, reklamních agentur, cestovních kanceláří a dalších. U (velkých) podniků a institucí jsou náklady spojené s provozem Zelených linek významnou nákladovou položkou – často dosahují desítek procent celkových nákladů na telefonní služby.

13

2.4 Telefonní služby – rozdělení (2/2) Telefonní služby se sdílenými náklady (81Y – 89Y) Modrá linka 844 (v ČR obchodní název používaný společnosti Telefónica) – umožňuje sdílení nákladů na hovorné mezi volajícím a volaným. Služba je využívána společnostmi či institucemi, které chtějí vyjít vstříc svým zákazníkům a zároveň se s nimi podělit o komunikační náklady a eliminovat zlomyslná volání. Bílá linka 840/841 (v ČR obchodní název používaný společnosti Telefónica) – umožňuje celostátní dosažitelnost na jednom univerzálním čísle, které lze směrovat na různé cíle podle původu volání či dalších kritérií.

Telefonní služby se zvláštním tarifem (90Y) Žlutá linka 900 (v ČR obchodní název používaný společnosti Telefónica) – umožňuje přímé, rychlé a efektivní poskytování poradenských a informačních služeb zákazníkům za zvýšenou cenu, jejíž část připadne volané společnosti. Výši ceny si lze zvolit z dané stupnice podle povahy a určení poskytovaných poradenských nebo informačních služeb. Duhová linka 906 (v ČR obchodní název používaný společnosti Telefónica ) – služba využívaná společnostmi podnikajícími v oblasti zábavy a her (horoskopy, (televizní) soutěže apod.). Linka 909 (v ČR obchodní název používaný společnosti Telefónica) – služby pro dospělé, které mohou být nabízeny až po 22. hodině.

14

2.5 Telefonní služby – účtování (1/4) Účtování za služby Každá (telekomunikační) firma musí dosáhnout toho, aby jí zákazníci platící určitou cenu za poskytované služby uhradili veškeré náklady vzniklé během výstavby a provozu systému a umožnili vytvoření zisku. Náklady moderního telekomunikačního provozovatele mají převážně fixní charakter. Proměnlivá složka nákladů v závislosti na zatížení sítě (na rozdíl např. od energetiky) je prakticky zanedbatelná. Z tohoto důvodu je možno v telekomunikacích možno uvažovat pouze s investičními a stálými provozními náklady sítě. Provozovatel telekomunikační sítě v dřívějších, monopolních dobách, vytvářel cenu za telekomunikační službu pomocí klasického třísložkového tarifu: •

Připojovací poplatek – (zpravidla) jednorázová kompenzace nákladů, které je nutno vynaložit na to, aby nový účastník mohl začít využívat služby sítě.

•

Stálý periodický poplatek – (zpravidla) měsíční v souvislosti s udržováním pohotovosti sítě.

•

Platba za aktivní použití – (hovorová jednotka v telefonních sítích) – je platbou za uskutečněné aktivní použití sítě. Jedná se fakticky o krátkodobý pronájem části sítě.

Se zvyšující se konkurencí v telefonních službách související s příchodem mobilních telekomunikačních provozovatelů klasický třísložkový tarif vymizel. Několik poznámek na toto téma: •

Připojovací poplatek není u mobilních telefonů. V současné době není ani u pevných telefonů – v devadesátých letech byl připojovací poplatek 2 tis. Kč u bytových stanic a 5 tis. Kč u podnikatelských stanic. Po roce 2000 bylo přechodně připojení za 1 Kč u pevných telefonů.

•

Stálý periodický poplatek není u předplacených karet mobilních telefonů a u ostatních služeb je stanovován spíše dle marketingových kritérií.

•

Platba za aktivní použití je jediným typem plateb u předplacených karet.

Z hlediska provozovatelů je významnou výhodou předplacených mobilních služeb skutečnost, že zákazník platí za službu předem – tedy provozovatele úvěruje. Další výhodou předplacených mobilních služeb jsou nižší náklady spojené s (pravidelným) vyúčtováváním služeb. V současné době provozovatelé tlačí zákazníky k využívání služeb s pravidelnými měsíčními platbami. Tím se dosahuje menší fluktuace zákazníků, což v konečném důsledku provozovatelům přináší vyšší platby za spojení.

15

2.6 Telefonní služby – účtování (2/4) Fluktuace zákazníků Pro fluktuaci zákazníků je často používán pojem „churn“ či „churn rate“. Tento pojem vyjadřuje ztrátu zákazníků pro firmu nebo produkt. Míra Churn Rate představuje procento ztracených zákazníků za dané období (zpravidla jeden rok) ve srovnání s celkovým počtem zákazníků na počátku tohoto období. Užívání tohoto pojmu není ustáleno. Telekomunikační provozovatelé působící na českém trhu označují Churn Rate ve svých výkazech různě: •

O2: Míra odchodu zákazníků 2,0 % (1. Q 2011).

•

T-Mobile: Průměrný měsíční churn 0,5% (FY2011).

•

Vodafone: nenalezeno

Průměrný výnos na zákazníka Pro průměrný výnos na zákazníka je používám pojem ARPU (Average Revenue Per User). Tento pojem byl zaveden provozovateli mobilních telekomunikačních služeb. Vyjadřuje průměrný měsíční výnos na jednoho zákazníka. Hodnoty ARPU pro mobilní telekomunikační provozovatelé působící na českém trhu: •

Společnost O2 za rok 2010: na zákazníka 423,70 Kč; na zákazníka smluvních služeb 577,90 Kč; na zákazníka předplacených služeb 188,20 Kč; na zákazníka datových služeb 117,20 Kč.

•

Společnost T-Mobile za 1. čtvrtletí 2011: na zákazníka 370,00 Kč.

•

Společnost Vodafone: údaj nenalezen.

16

2.7 Telefonní služby – účtování (3/4) Tarifikace (1/2) U plateb za aktivní použití hraje nezanedbatelnou roli i tarifní systém = minimální zpoplatněná délka první hovorové jednotky + délka dalších časových intervalů. V zahraničí je běžně používána tarifikace 1s + 1s. V České republice je situace značně nepřehledná a je znázorněna v tabulce 3. Tab.: 3: Tarifikace používané telekomunikačními provozovateli působícími na českém trhu pro různé typy volání. Zdroj: Telekomunikační provozovatelé.

Provozovatel / typ volání

Minimální zpoplatněná délka hovoru (První časový interval)

Další časový interval

120 s

60 s

60 s

30 s

60 s

30 s

60 s

60 s

60 s

30 s

60 s

1s

60 s

1s

O2: Místní a dálková volání v pevné síti O2: Volání z pevné sítě do mobilních sítí O2: Mezinárodní volání z pevné sítě O2: Mobilní volání v národní sítí T-Mobile: Mobilní volání v národní síti Vodafone: Mobilní volání v národní síti Všichni: Mezinárodní volání z mobilních sítí

17

2.8 Telefonní služby – účtování (4/4) Tarifikace (2/2) Důvodem používání různých tarifních intervalů telekomunikačními provozovateli je skutečnost, že tarifní intervaly zkreslují (navyšují) fakturovanou délku hovoru. Průměrné navýšení délky hovoru při všech typech volání je přibližně 20 %. V tabulce 4 jsou empiricky vypočtené koeficienty přepočtu tarifikací při volání do různých cílů. Rozdíly v řádcích jsou způsobeny různým provozním chováním uživatelů. Tab. 4: Koeficienty navýšení tarifikace pro různé tarifní systémy a pro různé typy volání. Zdroj: [9].

Koeficienty přepočtu tarifikací

Tarifikace 1+1

1,00

Vlastní mobilní síť 1,00

60 + 1

1,12

1,08

1,10

1,39

60 + 30

1,18

1,14

1,56

1,47

60 + 60

1,25

1,21

1,23

1,55

120 + 60

1,48

1,36

1,42

2,41

Pevná síť

18

Cizí mobilní síť 1,00

Hlasová schránka 1,00

2.9 Telefonní služby – vybrané statistiky (1/3) Telefonní služby v pevné síti v České republice Vývoj telefonních služeb v pevné síti v České republice v období 1999 – 2010 je znázorněn na obrázku 6. Vrcholu penetrace této služby bylo dosaženo v letech 2000 a 2001 a pak vlivem rozšiřování mobilních telefonních služeb začalo docházek k poklesu. V rámci Evropské unie2) je Česká republika v tomto ukazateli hluboce pod průměrem (viz obrázek 7).

Obr. 6: Vývoj penetrace telefonních služeb v pevné síti v České republice v období 1996 – 2010. Zdroj: ČTÚ, ČSÚ.

Obr. 7: Srovnání penetrace telefonních služeb v pevné síti v zemích EU v roce 2010. Zdroj: ITU. 2)

Pro označení zemí EU jsou používány definované oficiální zkratky. Jejich rozpis je na http://publications.europa.eu.

19

2.10 Telefonní služby – vybrané statistiky (2/3) Mobilní telefonní služby v České republice (1/2) Vývoj penetrace mobilních telefonních služeb v České republice v období 1999 – 2010 je znázorněn na obrázku 8. Penetrace má neustále stoupající trend, nicméně zdá se, že v posledním období dochází k zastavování nárůstu. Rozdělení českých zákazníků mezi jednotlivé telekomunikační provozovatele v roce 2010 je na obrázku 9. V rámci Evropské unie je Česká republika svou penetrací nadprůměrná a je na konci první třetiny zemí (viz obrázek 10).

Obr. 8: Vývoj penetrace mobilních telefonních služeb v České republice v období 1996 – 2010. Zdroj: ČTÚ, ČSÚ.

Obr. 9: Rozdělení zákazníků mezi telekomunikační provozovatele působící na českém trhu na konci roku 2010. Zdroj: Výroční zprávy provozovatelů.

20

2.11 Telefonní služby – vybrané statistiky (3/3) Mobilní telefonní služby v České republice (2/2) V rámci Evropské unie je Česká republika svou penetrací mobilním službami nadprůměrná a je na konci první třetiny zemí (viz obrázek 10). Bez zajímavosti není srovnání užívání přeplacených karet v jednotlivých zemích EU, které je velmi odlišné. Zde je Česká republika se svými 55% na průměru EU (viz obrázek 11).

Obr. 10: Srovnání penetrace mobilních telefonních služeb v zemích EU v roce 2010. Zdroj ITU.

Obr. 11: Srovnání podílu zákazníků mobilních telefonních služeb s předplacenými kartami v jednotlivých zemích EU v roce 2009. Zdroj: Eurostat.

21

3 Širokopásmový přístup k internetu 3.1 Širokopásmový přístup k internetu v ČR – penetrace Možnost masového zajištění širokopásmového přístupu k internetu je v současnosti považována za klíčový prvek zajištění rozvoje hospodářství země. Definice meze, kdy přístup k internetu lze považovat za širokopásmový, není jednoznačná. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) definuje jako širokopásmový přístup k internetu zajištění přenosu s přenosovou rychlostí v sestupném směru (tj. k uživateli) vyšší než 256 kbit/s. S touto definicí pracuje i Evropská unie. Pro zajímavost – regulátor Spojených států amerických FCC Federal Communication Comission určil minimální přenosovou rychlost širokopásmového internetu 4 Mbit/s v sestupném směru. Vývoj penetrace služeb širokopásmového přístupu k internetu v České republice v období 2002 – 2010 je znázorněn na obrázku 12. V rámci Evropské unie je Česká republika svou penetrací podprůměrná a je na začátku poslední třetiny zemí EU (viz obrázek 13). Tato skutečnost je pro hospodářství České republiky problémem a jeho vyřešení v tržním prostřední nebude jednoduché, vzhledem přísným pravidlům spojeným s dotací soukromého sektoru z veřejných zdrojů.

Obr. 12: Vývoj penetrace širokopásmového přístupu k internetu v České republice v období 2002 – 2010. Zdroj: ČTÚ, ČSÚ.

22

Obr. 13: Srovnání penetrace širokopásmového přístupu k internetu v zemích EU v roce 2010. Zdroj. Eurostat.

23

3.2 Širokopásmový přístup k internetu v ČR – používané technologie Struktura využívaných technologií širokopásmového přístupu k internetu v České republice v roce 2010 je uvedena na obrázku 14. Nejvíce používanými technologiemi jsou technologie xDSL (38%) bezdrátové technologie (WiFi a WLL) – 32%. Ač je České republice technologie xDSL nejpoužívanější technologií, je její využívání hluboce pod průměrem zemí EU (viz obrázek 15).

Obr. 14: Podíl technologií širokopásmového přístupu k internetu v České republice v roce 2010. Zdroj: ČTÚ, ČSÚ.

Obr. 15: Využívání technologie xDSL k širokopásmovému přístupu k internetu v zemích EU v roce 2010. Zdroj: Evropská komise.

24

4 Služby přenosu dat 4.1 Služby přenosu dat (1/4) Úvod Velmi významnou kategorií telekomunikačních služeb jsou služby založené na permanentní existenci spojení do pevně daných míst. Jejich zásadní výhodou je vyšší spolehlivosti spojení a především jeho trvalá existence (a tudíž okamžitá disponibilita). Prakticky od počátku vzniku telekomunikací byla poskytována služba pronájmu pevných (analogových) okruhů se sjednanou šířkou pásma. S rozvojem aplikací založených na přenosu dat začala být poskytována služba digitálního okruhů. Cena za pronájem takovéhoto pevného spojení má stálý charakter, a je závislá především na technických parametrech a na vzdálenosti, na kterou je spojení vytvořeno. Po finanční stránce vychází pevné okruhy jako nejvýhodnější v případě, že jejich využití není nárazové, ale má spíše trvalejší charakter. Na tomto typu služeb je vytvořena datová (nyní i komunikační) infrastruktura podniků a institucí. Lze konstatovat, že zakoupení této služby pro realizaci spojení (mimo vlastní objekt) je (prakticky) vždy výhodnější než budování vlastní infrastruktury z důvodů problémů s realizací investice a následně pak s údržbou a obnovou. Na ty základní formy pak navazuje poskytování doplňkových služeb, vedoucí k optimálnímu provozu datové infrastruktury.

25

4.2 Služby přenosu dat (2/4) Výčet služeb (1/3) Pronájem analogových pevných okruhů Pronájem pevných analogových okruhů je tradiční telekomunikační služba. Dnes tato služba již není nabízena. Provozována je spíše výjimečně. Analogový okruh pro přenos dat – typickou aplikací bylo připojení (zastaralé) analogové pobočkové ústředny. Datová komunikace přes tyto okruhy byla umožněna použitím modemů ve vlastnictví zákazníka. Modemy musely být homologované a pracující v hlasovém pásmu. Garantovanou základní přenosovou rychlostí byla rychlost 9,6 kbit/s. Pozdější stav technologie modemů pracujících v hlasovém pásmu umožňoval přenášet data rychlostí typicky 19,2 kbit/s až 33,6 kbit/s. Pro vyšší přenosové rychlosti je žádoucí využít služby pronájmu digitálních okruhů. Radiové okruhy – pevné telekomunikační modulační okruhy pro jednosměrný případně obousměrný přenos hudby a slova s kvalitou přenosu 7 kHz, 10 kHz, 15 kHz, 2x15 kHz. V minulosti byly poskytovány i okruhy pro přenos televizního signálu (šířka pásma 8 MHz).

Pronájem digitálních pevných okruhů Služba pronájmu digitálních okruhů poskytuje pevné digitální spojení mezi lokalitami zákazníka. Službu tvoří pevný telekomunikační okruh zakončený digitálním rozhraním dle doporučení ITU-T. Přenosové rychlosti: od 64 kbit/s po násobcích n×64 (128; 256, 512, 1024, 2048 kbit/s) až do 34 Mbit/s resp. 155 Mbit/s. Fakturace za spojení je kombinací délky spojení (dle zóny) a přenosové rychlosti.

26

4.3 Služby přenosu dat (3/4) Výčet služeb (2/3) Služba Ethernet Služba Ethernet poskytuje trvalé datové spojení mezi jednotlivými lokalitami zákazníka za výhodnou cenu. Je vhodná pro pevné propojení sítí LAN nebo samostatných PC. Její předností je minimální náročnost na hardwarové vybavení uživatele – stačí ethernetová karta do PC. Služba bývá využívána uživateli z podnikové sféry s potřebou flexibilní možnosti změny parametrů, případně poskytovateli internetu pro různé využití (prostředek pro poskytování obsahu, páteřní propojení mezi vzdálenými destinacemi, prostředek zprostředkování přístupu k síti Internet). Nabízené přenosové rychlosti jsou od 2 Mbit/s do 10 Gbit/s.

Služba Frame Relay Tato služba využívá přepojování rámců (proměnné délky do 8189 oktetů). Pojem relay znamená, že rámce spojové vrstvy nejsou „zpracovávány“ na koncích datového spoje sítě, ale jsou převáděny až k cílové stanici, kde jsou teprve zkontrolovány a určeny ke zpracování. Koncové stanice jsou zodpovědné nejen za opravu chyb, ale i za řízení toku v síti. Služba se dnes využívá k budování virtuálních privátních sítí (VPN) a zabezpečuje propojení sítí LAN a přenos dat mezi několika místy a to i v různých zemích. Nabízené přenosové rychlosti jsou od 64 kbit/s do 2048 kbit/s.

27

4.4 Služby přenosu dat (4/4) Výčet služeb (3/3) Služba ATM Služba ATM Asynchronous Transfer Mode je založena na přenosu buněk. Buňka je datová jednotka, která má na rozdíl od paketu nebo rámce pevný formát a pevnou délku (53 bitů). Tím se zjednodušují mechanizmy přenosu a přepojování a zrychlí se celkové zpracování. Pojem asynchronní neznamená asynchronní přenos, ale nepravidelný výskyt buněk během spojení. Služba bývá komerčně nabízena k připojování podnikové sítě k internetu.

Služba MPLS Služba MPLS MultiProtocol Label Switching používá pro urychlení cesty paketů sítí princip přepínání značek, založený na důsledném oddělení procesu směrování (routing) od vlastního předávání paketů (forwarding). Služba je poskytována v rámci internetu, ale s odděleným adresním prostorem od veřejného internetu. Uživatele tvoří souhrn uživatelských přípojek do sítě provozovatele a přístupových kanálů (tzv. access-stream) pro každou uživatelskou přípojku, zřízených dle zadání účastníka. V rámci jedné přípojky může být poskytováno několik access-streamů do různých sítí. Služba bývá využívána k vytváření virtuální privátních sítí a mimo jiné podporuje i VoIP. Přenosové rychlosti jsou asymetrické od 512/128 kb/s až do 25/2 Mb/s (Telefónica Czech Republic).

28

4.5 Doplňkové služby ke službám přenosu dat (1/4) SLA (1/2) Datové služby jsou profesionální služby, na jejichž kvalitě závisí činnost instituce, která je využívá pro provoz vlastních aplikací. Jedním ze základních problémů je garantování parametrů poskytovaných služeb. Za tímto účelem se sjednává Smlouva o úrovni služby SLA Service Level Agreement, ve které jsou sjednány konkrétní technické parametry a jejich dodržení. SLA bývá používáno ke stanovení sankcí při jejich nedodržení. Například, pokud doba výpadku sítě překročí jednu hodinu, sankcí je sleva 10 % z poplatků za služby v období, kdy došlo k výpadku. Dostupnost služby je jeden z nejvýznamnějších parametrů. Udává dobu, po kterou musí být služba spolehlivě nabízena. Nejčastěji je měřena v procentech. V tabulce 5 je vyčíslení přípustné doby přerušení pro různě sjednané dostupnosti pro službu poskytovanou pro všechny dny v roce, tedy pro službu, jak se uvádí, 365/7/24. Tab. 5: Přípustná doba přerušení poskytování služby v roce pro sjednané dostupnosti služby.

Přípustná doba přerušení poskytování služby za rok 3 dny 6 hod

Sjednaná dostupnost služby 99% 99,9%

8 hod 33 min

99,99%

55 min 37 sec

99,999%

5 min 15 sec

99,9999%

31,2 sec

99,99999%

3,1 sec

29

4.6 Doplňkové služby ke službám přenosu dat (2/4) SLA (2/2) Z tabulky 5 vyplývá, že dosažení vyšších úrovní dostupnosti není v některých případech možné – např. při přerušení kabelu (oprava trvá několik hodin). Z tohoto důvodu bývá nabízena služba zálohování spojení. V případě výpadku základního spojení je spojení přesměrováno na záložní kapacitu. V přístupové síti (např. při připojování bankovní pobočky) je možno provádět zálohování následujícími způsoby: •

Realizací dvojitého přístupového vedení – vytvoří se redundantní přístupové vedení s částečně shodným průběhem jako primární vedení.

•

Realizací nezávislého přístupového vedení – vytvoří se redundantní, fyzicky nezávislé, přístupové vedení.

•

Realizací bezdrátového přístupu – přístupové vedení se zálohuje bezdrátovým spojem.

30

4.7 Doplňkové služby ke službám přenosu dat (3/4) Nadstavbové služby (1/2) Úvod Mimo jiné ve snaze rozšířit svoji nabídku (a tím zvýšit svoje výnosy), telekomunikační provozovatelé nabízejí svým zákazníkům (zejména z podnikové sféry) doplňkové služby k poskytovaným základním telekomunikačním službám. Poskytování těchto služeb je zaměřeno především na lepší a efektivnější provozování telekomunikační infrastruktury podniků a institucí. Primárně se jedná o služby vytvářející nadstavbu nad telekomunikačními službami. Nabídka se však postupně rozšiřuje směrem k poskytování služeb informačních systémů. Základem těchto služeb je smluvní dohoda o úrovni poskytovaných služeb (SLA). Tím se poskytovatelé telekomunikačních služeb se postupně stávají poskytovateli služeb informačních a komunikačních technologií. V dalším textu je uvedeno několik příkladů.

Zajišťování provozu firemních komunikačních sítí Správa (pronajaté) komunikační infrastruktury Předmětem služby je dohled nad celou pronajatou infrastrukturou (na území státu / na území více států / celosvětově). Služba je orientována proaktivně a její součástí je podpora uživatelů. Správa podnikových (LAN) sítí zákazníka Rozsah této služby může být široký. Patří sem např.: •

Audit sítě, při kterém je provedena fyzická kontrola kabelové infrastruktury, analýza topologie sítě i datových toků a zatížení.

•

Výstavba, rozšíření nebo rekonstrukce sítě.

•

Zajišťování provozuschopnosti sítě spočívající v zajištění identifikace, nahlášení, lokalizaci a odstranění závad.

•

Dohled nad sítí spočívající v nepřetržitém monitoringu sítě, zpracovávání reportů o provozu, identifikace a řešení incidentů, případně jejich předání specialistům a zajištění vyřešení.

31

4.8 Doplňkové služby ke službám přenosu dat (4/4) Nadstavbové služby (2/2) Hostingové služby (Telekomunikační) provozovatel nabízí za úplatu provozování zákazníkových aplikací ve svých prostorách v tzv. hostingových centrech. Charakteristika prostor v hostingových centrech: •

jsou klimatizované;

•

napájení elektrickou energií je zálohováno;

•

konektivita do informačních sítí má velkou kapacitu a spoje jsou zálohovány;

•

prostory jsou zabezpečené proti požáru, vniknutí, živelným pohromám atd.

Rozsah služeb nabízených v hostingových centrech je rozmanitý: •

pronájem (podlahové) plochy;

•

pronájem míst v technologických stojanech;

•

pronájem celých technologických stojanů;

•

pronájem technologií a případně i zajišťování provozu aplikací.

Hostingové služby umožňují zákazníkům snižování investice do nákupu a provozu (počítačového) zařízení a optimalizovat náklady spojené s jejich provozem.

Služby provozu informačních systémů Rozsah může být značně široký, například se může jednat o: •

Poskytování výpočetní kapacity – služba může mít buď nárazových charakter (pro řešení dočasného nárůstu potřeby výpočetní kapacity) nebo i trvale např. pomocí Cloud Computingu.

•

Zálohování a archivace dat – služba slouží k zabezpečení bezpečného uložení dat zákazníků.

32

4.9 Závěr Tento učební modul byl vytvořen s cílem přehledně popsat produkty jednoho z nejvýznamnějších odvětví světové ekonomiky – trhu telekomunikačních služeb. Autorovi není známo, že by popisovaná problematika byla v odborné literatuře ve struktuře, jež byla zvolena, dosud popsána. V učebním modulu je popsán současný stav (konec 2011) tohoto trhu v České republice a je provedeno jeho srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie. Lze konstatovat, že český trh telefonních služeb je srovnatelný s trhy ostatních zemí bývalého východního bloku (vyšší penetrace mobilními telefony a nižší penetrace telefonních služeb v pevné síti). Tato skutečnost není pro rozvoj české ekonomiky blokační. Významným problémem však je nižší penetrace trhu přístupu k širokopásmovému internetu. Současné tendence naznačují, že v relativně brzké době začne docházet k útlumu trhu přímo nabízených telefonních služeb a že telefonní služby začnou být provozovateli nabízny jako doplněk ke službám přístupu k (širokoppásmovému) internetu. Dá se tedy očekávat, že konverze telekomunikačních provozovatelů na poskytovatele služeb informačních a komunikačních technologií buderychle pokračovat.

33

4.10 Test 1. Jaký je obrat světového sektoru telekomunikačních služeb v porovnání se sektorem výroby automobilů? a) Obraty jsou přibližně stejné. b) Je o 50 % menší. c) Je o 50 % větší. správné řešení: c

2. Jací jsou tři dle obratu největší současní světoví poskytovatelé telekomunikačních služeb? a) China Mobile b) at&T c) Nippon Telegraph & Telephone d) Verizon Communications správné řešení: a

3. Jaký procentuální podíl českého trhu má společnost Telefónica Czech Republic? a) 30% b) 40% c) 50% d) 60% správné řešení: c

4. Jaká je současná světová penetrace pevných telefonů? a) 15% b) 17% c) 20% d) 23% správné řešení: b

34

5. Jaká je současná světová penetrace mobilních telefonů? a) 40% b) 50% c) 60% d) 80% správné řešení: d

6. Telefonní služby začínající číslem 80Y jsou také nazývány: a) Bílá linka b) Duhová linka c) Modrá linka d) Zelená linka správné řešení: d

7. Jaké jsou první tři číslice služby, při které se dělí o náklady za komunikaci volaný a volající? a) 800 b) 840 c) 900 d) 906 správné řešení: b

8. Jaký je přibližně průměrný výnos na uživatele (ARPU) mobilních služeb v ČR? a) 150 Kč b) 190 Kč c) 230 Kč d) 260 Kč správné řešení: b

35

9. K jakému průměrnému navýšení ceny za hovor dochází vlivem jiné tarifikace než je tarifikace 1+1? a) nedochází k navýšení b) o 10% c) o 20% d) o 30% správné řešení: c

10. Jaká je současná penetrace pevných telefonů v ČR? a) 18% b) 20% c) 22% d) 25% správné řešení: a

11. Jaká je současná penetrace mobilních telefonů v ČR? a) 100% b) 120% c) 140% d) 150% správné řešení: c

12. Jaký je v ČR podíl předplacených karet v mobilních službách? a) 40% b) 50% c) 60% d) 70% správné řešení: b

36

13. Jaká je současná penetrace širokopásmového přístupu k internetu v ČR? a) 20% b) 30% c) 40% d) 50% správné řešení: a

14. Na kterém místě je svoji penetrací širokopásmovým internetem ČR mezi 27 % zeměmi EU (od nejvyšší k nejnižší)? a) na pátém b) na jedenáctém c) na patnáctém d) na dvacátém správné řešení: d

15. Jaká je ČR nejpoužívanější technologie širokopásmového přístupu k internetu? a) TV kabel b) Optické vlákno c) Bezdrátový přístup d) Technologie xDSL správné řešení: d

16. Která z datových služeb využívá k přenosu dat internetovou síť? a) ATM b) Ethernet c) Frame Relay d) MPLS správné řešení: d

37

17. Jaké jsou prvky, na základě kterých se určuje cena pronájmu pevných digitálních okruhů? a) Přesná vzdálenost koncových bodů. b) Vzdálenost dle kategorie. c) Přenosová rychlost. d) Počet návazných přípojných bodů. správné řešení: a, d

18. Jaká je maximální celková doba neposkytování služby při sjednané roční dostupnosti služby 99,99%? a) 1 min b) 10 min c) 1 hod d) 10 hod správné řešení: žádná odpověď

19. Pronájem prostor pro provozování technologie či pronájem technologie pro provozování aplikací se nazývá: a) hosting b) outsourcing c) refarming správné řešení: a

38

Telekomunikační služby. Zdenek Brabec

Recommend Documents