Státní správa elektronických komunikací Zdenek Brabec
Autor: Zdenek Brabec Název díla: Státní správa elektronických komunikací Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa: Technická 2, Praha 6
Inovace předmětů a studijních materiálů pro e-learningovou výuku v prezenční a kombinované formě studia
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VYSVĚTLIVKY
Definice
Zajímavost
Poznámka
Příklad
Shrnutí
Výhody
Nevýhody
ANOTACE V důsledku liberalizace trhu elektronických komunikací telekomunikační úřady nyní vykonávají dvě jednak státní správu, jednak regulaci sektoru elektronických komunikací. Státní správa elektronických komunikací je součástí správního práva, které je právním odvětvím veřejného práva. Regulace trhu elektronických komunikací má jednak aspekty ekonomické, jednak legislativní. Legislativní aspekty regulace řeší soutěžní právo, jež je součástí obchodního práva. Správa (a regulace) trhů elektronických komunikací je tedy komplexní činnost, obě aktivity se prolínají a v současné praxi už je obtížné rozlišit která aktivita je zastřešována kterou disciplinou. Tento učební modul byl vytvořen s cílem provést pokud možno úplný výčet a popis aktivit správy elektronických komunikací v českých podmínkách. Souběžně byl vytvořen učební modul zaměřený na regulační aktivity.
CÍLE Učební modul byl vytvořen s cílem usnadnit orientaci v aktivitách správy a regulace trhů elektronických komunikací prováděné telekomunikačními úřady.
LITERATURA [1]
HORZINKOVÁ, E.; NOVOTNÝ V. Základy organizace veřejné správy v ČR. 2 vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. 233 s. ISBN 978-80-7380-263-9.
[2]
Zákon č. 2/1969 Sb. Zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1057.html
[3]
Zákon 127/2005 Sb. Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). Dostupný z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=127/2005
[4]
VANÍČEK, Z. Zákon o elektronických komunikacích: komentář. Praha: Linde Praha a.s., 2008. 480 s. ISBN 978-80-7201-739-3.
[5]
http://www.mpo.cz/
[6]
http://www.ctu.cz/
[7]
SIKORA, J.: Český telekomunikační úřad (postavení a úkoly jím zajišťované). BP, Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2011, 80 s.
[8]
Opatření obecné povahy. (23. 08 2011). Načteno http://www.ctu.cz/predpisy-a-opatreni/opatreni-ctu/opatreni-obecnepovahy.html/article_pos/2
z www.ctu.cz:
[9]
Specifikace rozhraní (23. 08. 2011) Načteno z www.ctu.cz: http://www.ctu.cz/ctuinformuje/posuzovani-shody/informace-pro-vyrobce-dovozce/specifikace-rozhrani.htm
[10] Plán přidělení kmitočtových pásem (24. 08 2011) Načteno z: http://www.ctu.cz/1/download/plan-prideleni-kmitoctovych-pasem_1114099610.pdf [11] Plán využití radiového spektra (24. 08. 2011) Načteno z: http://www.ctu.cz/predpisy-aopatreni/plan-vyuziti-radioveho-spektra.htm [12] Nařízení vlády 117/2007 Sb. Vyhláška o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací. (24. 08. 2011) Načteno z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2007/sb043-07.pdf [13] Síťový plán přenosových parametrů veřejných telefonních sítí (1. 09. 2011) Načteno z: http://www.ctu.cz/1/download/Sitove_plany/sitovy%20plan%20prenosovych%20param etru%20verejnych%20telefonnich%20siti_internet%20.pdf [14] Síťový plán signalizace veřejných telekomunikačních sítí. (02. 09. 2011) Načteno z: http://www.ctu.cz/1/download/Sitove_plany/sitovy%20plan%20signalizace%20verejny ch%20komunikacnich%20siti_internet.pdf
Obsah 1 Státní správa elektronických komunikací ......................................................................... 7 1.1
Úvod ........................................................................................................................... 7
2 Vybrané pojmy z oblasti správního práva ......................................................................... 9 2.1
Veřejná správa ............................................................................................................ 9
2.2
Státní správa a samospráva....................................................................................... 10
2.3
Poslání státní správy a orgány státní správy (1/2) .................................................... 11
2.4
Poslání státní správy a orgány státní správy (2/2) .................................................... 12
2.5
Pojmy pravomoc a působnost................................................................................... 13
2.6
Pojem opatření obecné povahy................................................................................. 14
2.7
Pojem všeobecné oprávnění ..................................................................................... 15
3 Státní správa elektronických komunikaci ....................................................................... 16 3.1
Podnikání v elektronických komunikacích (1/2)...................................................... 16
3.2
Podnikání v elektronických komunikacích (2/2)...................................................... 17
3.3
Správa radiového spektra (1/3)................................................................................. 18
3.4
Správa radiového spektra (2/3)................................................................................. 19
3.5
Správa radiového spektra (3/3)................................................................................. 21
3.6
Správa čísel a kódů ................................................................................................... 23
3.7
Síťové plány (1/2)..................................................................................................... 24
3.8
Síťové plány (2/2)..................................................................................................... 25
3.9
Podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ..... 26
3.10 Povinnosti podnikatelů v oblasti přístupu a propojení k sítím elektronických komunikací2) (1/2) ............................................................................................................... 27 3.11 Povinnosti podnikatelů v oblasti přístupu a propojení k sítím elektronických komunikací (2/2) ................................................................................................................. 28 3.12
Připojování telekomunikačních koncových zařízení ................................................ 29
3.13
Obecné náležitosti týkající se koncových zařízení uváděných na trh v ČR ............. 30
3.14
Bezpečnostní aspekty (1/2) ...................................................................................... 31
3.15
Bezpečnostní aspekty (2/2) ...................................................................................... 32
3.16
Státní kontrola elektronických komunikací .............................................................. 33
4 Závěr.................................................................................................................................... 34 4.1
Závěr ......................................................................................................................... 34
4.2
Test ........................................................................................................................... 35
1 Státní správa elektronických komunikací 1.1 Úvod Státní správa elektronických komunikací1) na našem území byla vykonávána k tomu určenými úřady od vzniku oboru, tedy v historických dobách v období Rakouska-Uherska. Předmětem činnosti správních úřadů byla správa technických a provozních aspektů elektronických komunikací. Nedílnou součástí jejich činnosti bylo sjednávání objemu a rozsahu poskytovaných služeb (elektronických komunikací) a cen za ně účtovaných. Tento stav trval po dobu, kdy byly služby elektronických komunikací poskytovány v monopolním prostředí, do konce osmdesátých let minulého století. Jednou z podmínek vzniku trhů elektronických komunikací počátkem devadesátých let minulého století bylo (logické) rozšíření činností orgánů státní správy sektoru elektronických komunikací o aktivity spojené s regulací trhů elektronických komunikací, jejich osamostatnění a přejmenování – vznik telekomunikačních úřadů. Tento krok by jedním z významných mezníků vývoje oboru. Na svých webových stránkách Český telekomunikační úřad (ČTÚ) uvádí, že byl zřízen jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy pro oblast elektronických komunikací včetně regulace trhu. Na jiném místě je pak uvedeno, že „regulace (trhu) je prováděna za účelem nahradit chybějící účinky hospodářské soutěže, vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí.“ Z hlediska zařazení do širších kontextů jsou telekomunikačními úřady vykonávány dvě odlišné aktivity: •
Státní správa elektronických komunikací – je součástí správního práva, které je právním odvětvím veřejného práva.
•
Regulace trhu elektronických komunikací, která má jednak aspekty ekonomické a jednak legislativní. Ekonomické aspekty regulace jsou řešeny samostatnou vědní disciplinou, kterou je regulace trhů. Právní aspekty regulace řeší soutěžní právo, jež je součástí obchodního práva.
Od vzniku telekomunikačních úřadů uplynulo téměř dvacet let a jejich činnosti splývají a prolínají se. Tento učební modul byl vytvořen s cílem provést výčet konkrétních aktivit správy elektronických komunikací v českých podmínkách. Souběžně byl vytvořen učební modul zaměřený na regulační aktivity.
1) V tomto učebním modulu je namísto běžně používaného pojmu „telekomunikace“ používán pojem „elektronické komunikace“. Jedná se o synonyma. Zákon o elektronických komunikacích (ZEK) zavedl do legislativy pojem elektronické komunikace. Jelikož jsou v tomto učebním modulu řešeny legislativní otázky, tak v něm tento pojem je důsledně používán. Výjimkou jsou ustálená spojení „telekomunikační provozovatel“, „telekomunikační koncové zařízení“ a názvy organizací.
8
2 Vybrané pojmy z oblasti správního práva 2.1 Veřejná správa Veřejná správa je vykonávání správních činností souvisejících s poskytováním veřejných služeb, řízením veřejných záležitostí na místní i centrální úrovni a zajišťování záležitostí ve veřejném zájmu. Veřejnou správou bývají označovány též úřady. Veřejnou správou dále rozumíme: •
správu území, státu, kraje, obce,
•
správu věcí, ke kterým má veřejnost vlastnická práva,
•
správu veřejných záležitostí,
•
správu veřejných financí,
•
správu užívání veřejných objektů a zařízení.
V centralistickém pojetí státu byl nositelem veřejné správy pouze stát. V současné době je veřejná správa rozdělena na: •
státní správu,
•
samosprávu.
9
2.2 Státní správa a samospráva Státní správa Státní správa – jejím posláním je realizace výkonné moci státu, a svou povahou je organizující a mocensko-ochrannou činností státu. Státní správu vykonávají: •
ústřední orgány státní správy na ústřední úrovni s působností pro celý stát,
•
územní orgány státní správy s místní působností,
•
ostatní státní orgány (např. státní fondy apod.),
•
jiné subjekty oprávněné k výkonu veřejné správy, jimž stát veřejnou moc deleguje nebo propůjčuje (např. stanice technické kontroly, veřejná stráž).
Z věcného hlediska se rozlišuje státní správa: •
politická resp. všeobecná (např. krajský úřad),
•
odborná resp. specializovaná (např. finanční úřad).
Samospráva Samospráva je způsob řízení určitého celku, kdy daný subjekt o některých záležitostech rozhoduje sám. Její výhodou je, že je blíže spravovanému subjektu. Druhy samosprávy jsou: •
územní samospráva – je prostorově vymezený funkční celek, který má právo rozhodovat o svých záležitostech. Příkladem územní samosprávy v ČR (Česká republika) jsou obce jako základní územní samosprávné celky a kraje jako vyšší územní samosprávné celky.
•
zájmová samospráva – právo na samostatné rozhodování o vlastních záležitostech může být svěřeno i subjektům, které spojuje určitý společný zájmový či profesní zájem. Příkladem zájmové samosprávy v ČR mohou být Česká advokátní komora, Česká lékařská komora atd.
10
2.3 Poslání státní správy a orgány státní správy (1/2) Kompetenční zákon Jak již bylo uvedeno, posláním státní správy je realizace výkonné moci státu. Svou povahou je organizující a mocensko-ochrannou činností státu. Její činnost je vymezena právními předpisy, které za její výkon činí odpovědnými určité instituce. Ve smyslu Ústavy výkonnou moc ve státě uskutečňují vláda jako vrcholný orgán výkonné moci, prezident, orgány veřejné správy, příp. orgány samosprávné či jiné, které stojí mimo organizaci státní správy. Základním právním dokumentem vymezujícím vztahy mezi ústředními orgány státní správy je tzv. Kompetenční zákon Kompetenční zákon je zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, kterým se určují jednotlivé ústřední orgány, a upravuje jejich působnost:
Ústřední orgány státní správy dle kompetenčního zákona Jsou to ty, v jejichž čele stojí člen vlády: •
Ministerstvo financí,
•
Ministerstvo zahraničních věcí,
•
Ministerstvo práce a sociálních věcí,
•
atd.
Jedním z ministerstev dle kompetenčního zákona je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které je dle jeho § 13 ústředním orgánem státní správy pro elektronické komunikace (a poštovní služby). Link na webové stránky odpovědného útvaru MPO je zde.
11
2.4 Poslání státní správy a orgány státní správy (2/2) Další orgány ústřední orgány státní správy dle kompetenčního zákona Kompetenční zákon určuje v §2 „další“ ústřední orgány státní správy, což jsou správní úřady. Jejich kompletní seznam je zde: •
Český statistický úřad,
•
Český úřad zeměměřický a katastrální,
•
Český báňský úřad,
•
Úřad průmyslového vlastnictví,
•
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,
•
Správa státních hmotných rezerv,
•
Státní úřad pro jadernou bezpečnost,
•
Národní bezpečnostní úřad,
•
Energetický regulační úřad,
•
Úřad vlády České republiky,
•
Český telekomunikační úřad (ČTÚ).
ČTÚ je tedy správní úřad v působnosti vlády České republiky a má postavení samostatného nezávislého orgánu. Jeho působnost je vymezena dokumentem zvaným statut. ČTÚ provádí výkon státní správy elektronických komunikací včetně regulace.
Jak již bylo uvedeno dříve, předmětem tohoto učebního modulu bude výčet a rozbor ČTÚ aktivit v oblasti státní správy. Regulační aktivity ČTÚ, i když se prolínají s aktivitami státní správy, budou předmětem samostatného učebního modulu.
12
2.5 Pojmy pravomoc a působnost Každý vykonavatel veřejné správy, resp. státní správy musí mít vymezen okruh úkolů, které má řešit – působnost. Dále jsou mu k jejímu výkonu svěřeny určité právní prostředky – tj. má určitou pravomoc. Působnost a pravomoc také musí mít geografické vymezení – v případě ČTÚ se jedná o celé území státu. Působnost ČTÚ je vymezena legislativně. Nyní je základním legislativním dokumentem Zákon 127/2005 Sb. ze dne 22. února 2005 o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). Tento zákon je často označován zkratkou ZEK. ZEK zákon byl několikrát novelizován, naposledy 6. prosince 2011 zákonem 468/2011 a jeho novelizovaná verze je dostupná zde.
Pravomoc správního úřadu spočívá v oprávnění vykonávat veřejnou moc. ČTÚ jako správní úřad v rámci své pravomoci autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, které nejsou v rovnoprávném postavení, a rozhodnutí jím učiněné nezávisí na vůli subjektu, jemuž je adresováno. ČTÚ jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb má stanovenu pravomoc a působnost na celém území státu. Na základě zmocnění v zákoně o elektronických komunikacích (ZEK) ČTÚ uskutečňuje svou pravomoc zejména: •
vydáváním opatření obecné povahy,
•
vydáváním individuálních správních aktů,
•
výkonem rozhodnutí,
•
správním dozorem.
13
2.6 Pojem opatření obecné povahy Opatření obecné povahy je charakterizováno konkrétností předmětu a neurčitostí adresátů, kterým je určeno. Příkladem opatření obecné povahy jsou dopravní značky, zákaz vstupu do lesa, zásady územního rozvoje, územní plán. Opatření obecné povahy je správním aktem s konkrétně určeným předmětem (vztahuje se tedy k určité konkrétní situaci) a s obecně vymezeným okruhem adresátů. Opatření obecné povahy není ani právním předpisem ani individuálním rozhodnutím. Nenahrazuje podzákonnou normotvorbu ani nad rámec zákona nestanovuje nové povinnosti. Slouží ke konkretizaci již existujících povinností vyplývajících ze zákona. Vydávání opatření obecné povahy je nástrojem, kterým ČTÚ uskutečňuje svou pravomoc. K řízení o zrušení vadného opatření obecné povahy nebo jeho částí je příslušný Nejvyšší správní soud. Seznam opatření obecné povahy vydaných ČTÚ je zde.
14
2.7 Pojem všeobecné oprávnění Vzhledem k technickému charakteru odvětví elektronických komunikací je potřeba stanovovat řadu technicky podmíněných pravidel. Protože existuje potřeba jejich relativně častých změn, jeví se jako nejvhodnější nástroj pro stanovování těchto pravidel institut všeobecného oprávnění, kterým může být pružně reagováno na vývoj v odvětví. Všeobecné oprávnění je specifickým opatřením obecné povahy, které stanoví podmínky výkonu komunikačních činností vztahující se na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací a na provozování přístrojů. ČTÚ je také oprávněn vydat všeobecné oprávnění k zajišťování sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků, k poskytování služeb, pro které není třeba udělit individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Dříve používaný termín pro všeobecné oprávnění je Generální licence. ČTÚ vydává dva druhy všeobecných oprávnění: •
Všeobecná oprávnění k zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací (označení: "VO-S/...").
•
Všeobecná oprávnění k provozování přístrojů a k využívání rádiových kmitočtů (označení: "VO-R/...").
Několik příkladů důvodů vydávání všeobecných oprávnění: •
zajištění interoperability služeb a propojování sítí,
•
specifikace podmínek využívání číslovacího plánu,
•
specifikace podmínek pro zajištění ochrany osobních údajů a soukromí,
•
zajišťování sítí elektronických komunikací v krizových stavech,
•
a další.
Seznam všeobecných oprávnění vydaných ČTÚ je zde.
15
3 Státní správa elektronických komunikaci 3.1 Podnikání v elektronických komunikacích (1/2) Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. V návaznosti na harmonizaci českého práva s evropským byla agenda podnikání v elektronických komunikacích vyňata z působnosti živnostenských úřadů a byla svěřena do působnosti ČTÚ. Požadavky na podnikatele vymezené zákonem o elektronických komunikacích (ZEK) jsou srovnatelné s požadavky pro ohlášení živnosti volné. Podnikatelé nemusí prokazovat odbornou či jinou způsobilost, mají pouze oznamovací povinnost. Seznam podnikatelů je v elektronických komunikacích je dostupný: zde Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je zajišťování provozu veřejných komunikačních sítí a poskytování služeb elektronických komunikací. Podnikáním v elektronických komunikacích např. není práce na výstavbě sítí, pronájem zařízení (internetové kavárny) či obchodní činnost provozovaná prostřednictvím veřejných sítí elektronických komunikací.
16
3.2 Podnikání v elektronických komunikacích (2/2) Zajišťování veřejných komunikačních sítí Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je zajišťování provozu veřejných komunikačních sítí, přičemž: •
veřejnou komunikační sítí se rozumí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací,
•
sítí elektronických komunikací se rozumí soubor systémů pracujících na principu přenosu elektromagnetického signálu, bez ohledu na druh přenášené informace.
Podnikatelé mají pod pokutou povinnost z důvodu zajištění interoperability veřejných komunikačních sítí povinnost oznámit typy rozhraní veřejných komunikačních sítí. Specifikace rozhraní je zde Přehled oznámených rozhraní je zde
Poskytování služeb elektronických komunikací Předmětem podnikání v elektronických komunikacích také je poskytování služeb elektronických komunikací, přičemž: •
službou elektronických komunikací se rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací,
•
veřejně dostupnou službou elektronických komunikací se rozumí služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen.
17
3.3 Správa radiového spektra (1/3) Rádiovým spektrem se rozumí elektromagnetické vlny o kmitočtu 9 KHz do 3 000 GHz šířené prostorem bez zvláštního vedení. Radiové spektrum je ze své podstaty omezeným zdrojem, a proto musí být účelně využíváno a spravováno. Správa radiového spektra je celosvětově koordinována. Na celosvětové úrovni toto provádí Mezinárodní telekomunikační unie (International Telecommunication Union – ITU) a za tímto účelem vydává tzv. Radiokomunikační řád. Při správě radiového spektra se rovněž vychází z právních předpisů Evropské komise a z předpisů a doporučení Konference evropských správ pošt a telekomunikací (CEPT). Správou radiového spektra s spočívá v: •
sestavování Plánu přidělení kmitočtových pásem (nebo také Národní kmitočtová tabulka) a jeho změn, sestavování plánu využití radiového spektra,
•
udělování individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,
•
udělování přídělu radiových kmitočtů,
•
přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů,
•
kontrola využívání radiového spektra.
Plán přidělení kmitočtových pásem (Národní kmitočtová tabulka) je dokument o 250 stranách a je ke stažení zde.
18
3.4 Správa radiového spektra (2/3) Typy radiokomunikačních služeb Plán přidělení kmitočtových pásem (Národní kmitočtová tabulka) určuje přidělení jednotlivým radiokomunikačním službám. Rozlišujeme následující typy radiokomunikačních služeb: •
Pozemní pohyblivá služba – vysílací zařízení této služby jsou určena k používání za pohybu nebo při zastávkách v předem neurčených místech. Charakteristické pro pozemní pohyblivou službu je využívání přenosných ručních nebo mobilních vysílacích zařízení. Pro jejich obsluhu není předepsána odborná způsobilost k obsluze.
•
Pevná služba – vysílací zařízení této služby jsou určena pro přenos signálů mezi pevně stanovenými body. Jedná se o přenos mezi dvěma body (P-P) nebo o přenos z jednoho bodu na více bodů (P-MP). Pro jejich obsluhu není předepsána odborná způsobilost k obsluze.
•
Rozhlasová služba – vysílací zařízení této služby zahrnují stanice pro šíření rozhlasových programů, stanice pro šíření televizních programů, rozhlasové a televizní převaděče a další zařízení. Pro jejich obsluhu není předepsána odborná způsobilost k obsluze. Individuální oprávnění k využívání těchto kmitočtů může být vydáno, jen je-li vydána licence.
•
Družicová služba – vysílací zařízení této služby zahrnují zejména terminály a vysílací stanice systémů VSAT (Very Small Aperture Terminal) a SNG (Satellite News Gathering), terminály a řídící stanice systémů (tzv. HUB station). Pro jejich obsluhu není předepsána odborná způsobilost k obsluze.
•
Letecká pohyblivá služba – vysílací zařízení této služby se dělí na letadlové stanice a letecké stanice. Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů lze vydat pouze na letadlové stanice schválené Úřadem pro civilní letectví. Letadlo, na kterém jsou letadlové stanice umístěny, musí mít příslušným orgánem přidělenou rejstříkovou nebo poznávací značku (tzv. imatrikulační značku). Pro obsluhu vysílacích stanic je vyžadováno získání průkazu odborné způsobilosti.
•
Námořní pohyblivá služba – vysílací zařízení této služby se dělí na lodních a pobřežní stanice. Pro obsluhu vysílacích rádiových zařízení námořní pohyblivé služby je vyžadováno získání průkazu odborné způsobilosti. Existuje i omezený průkaz způsobilosti, pokud ovládání stanice spočívá jen v obsluze jednoduchých vnějších ovládacích prvků.
•
Amatérská služba – vysílací zařízení této služby je určeno ke sportovní činnosti, technickému sebevzdělávání a studiu. Žadatel o vydání individuálního oprávnění k využívání kmitočtů amatérské služby musí být držitelem průkazu odborné způsobilosti pro obsluhu amatérských vysílacích rádiových stanic odpovídající třídy.
19
Pro kmitočty veřejné služby elektronických komunikací v pásmech 450 MHz, 900 MHz a 1800 MHz je v národní kmitočtové tabulce přidělen typ služby „POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé“
20
3.5 Správa radiového spektra (3/3) Podmínky využívání radiových kmitočtů Individuální nebo všeobecná oprávnění Radiové kmitočty lze využívat pouze na základě tzv. individuálního nebo všeobecného oprávnění. Využívání radiových kmitočtů na základě individuálního nebo všeobecného oprávnění bývá zpoplatňováno. Příslušné legislativní předpisy určující výši poplatků jsou k nahlédnutí zde: zákon a nařízení vlády. •
Zásady vydávání individuálních oprávnění: o O vydání individuálního oprávnění je nutno požádat. Příslušné formuláře jsou zde. o Řídí se zákonně stanovenými zásadami pro vydávání individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. o Respektují národní kmitočtovou tabulku. o Dále respektují plán využití radiového spektra, což je navazující dokument na národní kmitočtovou tabulku, ve kterém ČTÚ specifikuje technické parametry a podmínky využití rádiového spektra radiokomunikačními službami. o Nutno respektovat závazky vyplývajícími z členství České republiky v mezinárodních organizacích. o Počet oprávnění lze omezit a lze na ně vypsat výběrová řízení.
•
Všeobecné oprávnění: o Nemusí se o něj žádat, musí se pouze dodržovat podmínky. o Seznam všeobecných oprávnění je ke stažení zde. o Příklady kmitočtů, které lze využívat na základě všeobecného oprávnění: 27 MHz (občanské radiostanice, ovládání modelů apod.); 433 MHz (přenos dat); 863 – 865 MHz (bezdrátová sluchátka); 2,4 GHz; 5,15 – 5,35 GHz a další (bezdrátové sítě dle řady doporučení IEEE 802.11).
Stanovené technické požadavky Zařízení, které využívá radiové kmitočty, musí splňovat stanovené technické požadavky. Více zde.
21
Průkaz odborné způsobilosti Pro obsluhu zařízení v leteckém a lodním provozu, zařízení v pásmu krátkých vln a zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu je podmíněno získáním průkazu odborné způsobilosti.
22
3.6 Správa čísel a kódů ČTÚ vykonává správu čísel a kódů s výjimkou internetových adres. Cílem je zajištění správy a účelného využívání čísel, číselných řad a kódů, (dále jen „čísla“).
Povinnosti ČTÚ při správě čísel Správou čísel se rozumí sestavování číslovacích plánů, provádění jejich změn, udělování, provádění změn a odnímání oprávnění. Čísla (číselné řady) mohou využívat telekomunikační provozovatelé jen na základě speciálních oprávnění k využívání čísel, která vydává ČTÚ. ČTÚ vede veřejně přístupnou databázi přidělených čísel. Číslovací plán je vyhlášen specifickou vyhláškou. Základní vyhláška je k nahlédnutí zde. Využívání čísel je hrazeno. Příslušná vyhláška je k nahlédnutí zde. Čísla „zvláštní ekonomické hodnoty“ (např. lehce zapamatovatelná čísla) lze přidělit na základě výběrového řízení.
Povinnosti telekomunikačních provozovatelů při správě čísel Telekomunikační provozovatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, bezplatné volání na jednotné evropské číslo tísňového volání „112“ a na národní čísla tísňového volání. Telekomunikační provozovatel je povinen zajistit aby každý účastník veřejně dostupné telefonní služby poskytované na veřejné pevné nebo veřejné mobilní telefonní síti, který o to požádá, si mohl ponechat své telefonní číslo nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje: •
v případě geografických telefonních čísel na určeném území,
•
v případě negeografických telefonních čísel kdekoliv na území státu.
Tato povinnost se nevztahuje na přenositelnost mezi veřejnými pevnými telefonními sítěmi a veřejnými mobilními telefonními sítěmi.
23
3.7 Síťové plány (1/2) Pro zajištění interoperability sítí a kvalitativních parametrů ČTÚ vydává síťové plány.
Síťový plán přenosových parametrů veřejných telefonních sítí Síťovým plánem přenosových parametrů veřejných telefonních sítí se vymezují základní přenosové parametry veřejných telefonních sítí, s ohledem na propojování sítí, připojování koncových zařízení, připojování zařízení poskytovatelů služeb a sítí v objektu zákazníků, tak aby byla zajištěna integrita všech propojených sítí. Důvodem je zajištění integrity všech propojených sítí, jejichž prostřednictvím je na území ČR poskytována veřejně dostupná telefonní služba. Síťový plán přenosových parametrů veřejných telefonních sítí je dostupný zde.
Síťový plán signalizace veřejných komunikačních sítí Síťovým plánem signalizace veřejných komunikačních sítí se stanovují druhy signalizačních systémů pro použití v propojovacích bodech veřejných komunikačních sítí. Povinné požadavky zahrnují i požadavky, které je třeba plnit při poskytování doplňkových služeb, kteréžto požadavky jsou ve smyslu tohoto síťového plánu pro podnikatele poskytující veřejně dostupnou telefonní službu závazné. Tento síťový plán je vypracován s cílem zajištění integrity sítě z hlediska signalizační spolupráce sítí přes rozhraní propojovacích bodů veřejných komunikačních sítí poskytujících veřejně dostupnou telefonní službu. Výsledné řešení by mělo zajistit podporu přístupu ke všem službám podle číslovacího plánu veřejných telefonních sítí, který stanovuje Český telekomunikační úřad. Základní síťový plán signalizace veřejných komunikačních sítí je dostupný zde.
24
3.8 Síťové plány (2/2) Síťový plán synchronizace sítí elektronických komunikací Síťovým plánem synchronizace sítí elektronických komunikací se vymezují požadavky na synchronizaci sítí a požadavky na synchronizaci sítí při jejich propojování s ostatními sítěmi v tuzemsku i v zahraničí. Síťový plán specifikuje dovolený výskyt skluzů ve spojení, konfiguraci obslužné synchronizační sítě, synchronizační postupy, postupy, požadavky na referenční a řízené generátory, na synchronizační cesty sítě a způsoby synchronizace sítí při jejich vzájemném propojení. Základní síťový plán synchronizace sítí elektronických komunikací je dostupný zde.
Síťový plán identifikačních označení sítí, datových toků a služeb sítí zemského digitálního televizního vysílání Síťový plán identifikačních označení sítí, datových toků a služeb sítí zemského digitálního televizního vysílání stanoví způsob použití identifikačních označení datových toků zajišťujících přenos služebních informací v prostředí sítí a služeb elektronických komunikací zemského televizního vysílání DVB-T v podmínkách ČR. Síťový plán identifikačních označení sítí, datových toků a služeb sítí zemského digitálního televizního vysílání je dostupný zde.
25
3.9 Podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací Obecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací Služby musí být poskytovány v předepsané kvalitě (měřené parametry stanovuje ČTÚ opatřením obecné povahy) „po všechny dny v roce“. Více zde. U telefonních služeb musí být zajištěn nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání. Podnikatel je povinen vést aktuální databázi všech svých účastníků veřejné telefonní služby (mobilní operátoři vedou jim dostupné údaje o předplacených kartách). Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť je povinen zajistit uskutečnění všech mezinárodních volání do „Evropského telefonního číslovacího prostoru“.
Technické podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací Podnikatel je povinen pro zajištění interoperability operátorů používat příslušné normy a specifikace. Jejich seznam uveřejňuje Evropská unie (EU) ve svém Úředním věstníku Evropské unie. Jestliže některé normy nebyly v Úředním věstníku EU publikovány, použijí se normy přijaté evropskými organizacemi pro normalizaci. Pokud takovéto normy neexistují, použijí se normy nebo doporučení přijatá ITU, ISO, IEC. S využitím výše uvedených norem a specifikací ČTÚ sestavuje síťové plány, které jsou podnikatelé zajišťující nebo poskytující sítě elektronických komunikací dodržovat. Síťové plány ČTÚ zveřejňuje (viz podkapitola Síťové plány tohoto učebního modulu).
Obchodní podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací Zákonně jsou specifikovány náležitosti smluvních vztahů, podmínky pro vyúčtování služeb, reklamační podmínky, ohlašování poruch a další náležitosti.
26
3.10 Povinnosti podnikatelů v oblasti přístupu a propojení k sítím elektronických komunikací2) (1/2) Přístup k sítím elektronických komunikací Přístupem k sítím elektronických komunikací se rozumí: •
zpřístupnění prostředků nebo služeb na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně jinému podnikateli, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací,
•
zpřístupnění účastnického vedení a prostředků a služeb nezbytných k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení a přístup k fyzické infrastruktuře (budovy, stožáry, kabelovody),
•
přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu,
•
přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím obdobnou funkci.
Propojení sítí elektronických komunikací Propojením3) sítí elektronických komunikací se rozumí: •
fyzické a logické spojení veřejných komunikačních sítí za účelem umožnění komunikace uživatelů jednoho podnikatele s uživateli jiného podnikatele,
•
nebo umožnění přístupu ke službám poskytovaným jiným podnikatelem.
2) Problematika přístupu a propojení je jedním ze základních opatření v oblasti deregulace sítí elektronických komunikací. V širším kontextu bude tato problematika řešena v učebním modulu věnovaném regulaci resp. deregulaci. 3) Propojení je specifickým druhem přístupu, kde bodem přístupu je propojovací bod mezi sítěmi.
27
3.11 Povinnosti podnikatelů v oblasti přístupu a propojení k sítím elektronických komunikací (2/2) Služba zpřístupnění místního vedení Zpřístupnění místního vedení je služba, která umožňuje jiným operátorům využívat celé metalické účastnické vedení druhého operátora, nebo jeho části, pro poskytování svých služeb elektronických komunikací. Alternativní názvy služby zpřístupnění místního vedení jsou Local Loop Unbundling, Unbundled Local Loop, LLU/ULL.
Práva a povinnosti podnikatelů v oblasti propojování Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn požádat jiného podnikatele o propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Podnikatel, který byl požádán o propojení je povinen o propojení jednat. ČTÚ je oprávněn podniku s významnou tržní silou, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, uložit povinnost k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému bodu a v odůvodněných případech i propojení sítí. ČTÚ je oprávněn uložit podniku s významnou tržní silou povinnost, aby při poskytování přístupu nebo propojení uplatňoval rovnocenné podmínky pro všechny podnikatele. ČTÚ je navíc oprávněn uložit podniku s významnou tržní silou uveřejňovat informace týkající se přístupu k síti a povinnost uveřejnit referenční nabídku přístupu nebo propojení. Referenční nabídka společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. je zde. Služby přístupu a propojení k sítím elektronických komunikací jsou základním opatření k zavedení liberalizovaného prostředí poskytování služeb elektronických komunikací.
28
3.12 Připojování telekomunikačních koncových zařízení Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen oznámit typy rozhraní, která nabízí pro připojení komunikačních koncových zařízení a jejich technické specifikace. Technické specifikace rozhraní musí být natolik podrobné, aby mj. výrobci mohli provádět příslušné zkoušky s ohledem na technické požadavky platné pro přístroje. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit připojení telekomunikačního koncového zařízení ke vhodnému rozhraní, pokud toto koncové zařízení splňuje technické požadavky. Telekomunikační koncová zařízení nesmí být uváděny do provozu a ani provozovány jestliže technické parametry nesplňují. U každého rádiového a telekomunikačního koncového zařízení, které má být v ČR uvedeno na trh a provozováno, musí být posouzena shoda. Postup posuzování shody v ČR je v současnosti zcela shodný s postupem ve všech členských státech EU (viz dále).
29
3.13 Obecné náležitosti týkající se koncových zařízení uváděných na trh v ČR Po 1. 5. 2004 se postup posuzování shody v ČR stal zcela shodným s postupem ve všech členských státech EU. Prohlášení o shodě může vydávat výrobce (bez ohledu na to, zda má sídlo v ČR, v jiných zemích EU nebo mimo EU) nebo jeho zmocněný zástupce / dovozce do zemí EU. Prohlášení o shodě je možno vydat na základě předepsané technické dokumentace stanovené v Nařízení vlády č. 426/2000 Sb. (popis zařízení, schémata, výkresy, zkušební protokoly). Každé zařízení musí být pro uvedení na trh v České republice opatřeno těmito náležitostmi: •
Údaje o způsobu použití zařízení na obalu výrobku a v návodu k použití (u rádiových zařízení zpravidla údaj, zda v ČR a ve kterých dalších zemích EU je lze provozovat na základě všeobecného oprávnění; u telekomunikačních koncových zařízení údaj, ke kterým rozhraním veřejných komunikačních sítí je zařízení možno připojit);
•
značku shody “CE” na výrobku;
•
číslo typu, číslo série nebo výrobní číslo a jméno výrobce nebo osoby odpovědné za uvedení přístroje;
•
kopii originálního prohlášení o shodě / adresy webové strany, kde je dokument k dispozici;
•
vyjádření o shodě v češtině u každého výrobku, které může být součástí návodu k použití;
•
návod k obsluze v českém jazyce s údaji o způsobu použití zařízení.
Více zde.
30
3.14 Bezpečnostní aspekty (1/2) Ochrana důvěrnosti údajů Podnikatel je povinen technicky a organizačně zajistit bezpečnost poskytované služby s ohledem na ochranu osobních údajů fyzických osob. Podnikatel je povinen technicky a organizačně zajistit ochranu provozních a lokalizačních údajů. Podnikatelé jsou povinni technicky a organizačně zajistit důvěrnost zpráv. Podnikatel je povinen nabídnout možnost zobrazení čísla volajícího. Podnikatel je povinen zajistit aby každý účastník měl možnost bezplatně zamezit automatickému přesměrování volání. Podnikatel je povinen informovat účastníka před jeho zařazením do seznamu, informovat jej o rozsahu zveřejněné informace a současně je povinen dát účastníkovi možnost vyjádření, že si nepřeje být informován za účelem marketingu. Je zakázáno prostřednictvím sítí nebo služeb nabízet marketingovou reklamu účastníkům, kteří si nepřejí být kontaktováni.
Spolupráce s policií Podnikatel je povinen zřídit a zabezpečit v určených bodech sítě rozhraní pro připojení koncového zařízení pro odposlech a záznam zpráv Policií ČR. Policie může provádět odposlech na základě rozhodnutí soudu. Podnikatel musí po dobu 12 měsíců uchovávat provozní a lokalizační údaje pro potřebu „orgánů oprávněným k jejich využívání“. Podnikatel a jeho zaměstnanci musí zachovávat mlčenlivost o vyžádaném nebo uskutečněném odposlechu. Za plnění výše uvedených skutečností náleží náhrada efektivně vyložených nákladů.
31
3.15 Bezpečnostní aspekty (2/2) Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen zajišťovat integritu a bezpečnost své sítě. Podnik s významnou tržní hodnotou je za krizového stavu povinen prostřednictvím své sítě přednostně poskytovat své služby uživatelům zařazeným do mezinárodního nebo národního preferenčního schématu.
Ochrana elektronických komunikací Provozovatelé strojů přístrojů a zařízení, jejichž provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, jsou povinni zajistit, aby nedocházelo k rušení elektronických komunikačních zařízení. Stavebníci, kteří budou provádět zemní práce, jsou povinni v rámci řízení doložit žádost o vydání stavebního povolení vyjádřením provozovatele komunikační sítě. Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách vedení. V ochranném pásmu se nesmí bez souhlasu vlastníka vysazovat trvalé porosty, umísťovat stavby či konstrukce, nebo vysazovat trvalé porosty. Obdobná ustanovení jsou i pro nadzemní vedení a radiové směrové spoje.
Oprávnění k využívání cizích nemovitostí Podnikatel je oprávněn zřizovat či provozovat na cizích pozemcích či v cizích nemovitostech části své sítě (vedení, stožáry, směrové spoje apod.). Podmínkou je uzavření smlouvy o věcném břemenu s majitelem nemovitosti.
32
3.16 Státní kontrola elektronických komunikací ČTÚ vykonává i státní kontrolu elektronických komunikací. Při výkonu státní kontroly elektronických komunikací se kontroluje plnění povinností vymezených zákonem a prováděcími předpisy. Předmětem kontroly je využívání rádiových kmitočtů. Při jejich kontrole se zjišťuje dodržování technických parametrů a dalších podmínek stanovených ve všeobecném oprávnění nebo v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Kontrola využívání rádiových kmitočtů provádí jejich monitorováním bez odposlechu a záznamu zpráv. Je-li to nezbytně nutné pro identifikaci osob využívajících rádiové kmitočty, jsou kontroloři oprávněni se v nezbytně nutné míře se seznamovat s obsahem přenášených zpráv. V rámci regulace se provádí i kontrola cen (bude pojednáno ve zvláštním učebním modulu). V zákoně jsou taxativně vymezeny správní delikty a výše pokut (maximální hranice pokuty je 10 mil Kč).
33
4 Závěr 4.1 Závěr Jak již bylo několikrát uvedeno, státní správu elektronických komunikací v České republice vykonává Český telekomunikační úřad (ČTÚ). ČTÚ je nezávislý orgán. O své činnosti zpracovává výroční zprávu, kterou každoročně předkládá Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě ČR. V čele ČTÚ stojí pětičlenná Rada ČTÚ. Funkční období členů Rady ČTÚ je 5 let a každý rok je jmenován jeden nový člen Rady ČTÚ. Jeden z členů Rady je Předsedou Rady. Členy Rady a jejího předsedu jmenuje vláda ČR. Předsedou Rady Českého telekomunikačního úřadu je PhDr. Pavel DVOŘÁK, CSc. (stav konec 2011). Webové stránky Českého telekomunikačního úřadu jsou zde. Rekapitulace hlavních úkolů ČTÚ v oblasti státní správy elektronických komunikací: •
Zajišťování efektivní správu české infrastruktury elektronických komunikací rovnoměrně po celém území státu ve prospěch všech uživatelů.
•
Podpora efektivních investic do infrastruktury a podpora inovace.
•
Zajišťování účinné správy a účelného využívání rádiových kmitočtů a čísel.
Vedle toho je ČTÚ i regulačním orgánem. V této oblasti je jeho úkolem zajistit aby uživatelé měli maximální výhody z hlediska možnosti volby ceny služby, její ceny a kvality a zajistit aby v odvětví nedocházelo k narušování či omezování hospodářské soutěže. Jak již bylo několikrát v tomto učebním modulu uvedeno, výkon státní správy a regulace se v praxi prolínají. Z pedagogických důvodů byl tento učební modul věnován pouze problematice státní správy. Problematika regulace je řešena v samostatném učebním modulu.
34
4.2 Test 1. Který obor má terminologicky širší záběr? a) Veřejná správa b) Státní správa správné řešení: a
2. Samospráva je součástí? a) Státní správy b) Veřejné správy správné řešení: b
3. Základním právním dokumentem vymezujícím vztahy mezi ústředními orgány státní správy v ČR je a) ústava b) zřizovací listiny ústředních orgánů státní správy c) kompetenční zákon správné řešení: c
4. V současné době je ústředním orgánem státní správy pro elektronické komunikace v ČR a) Ministerstvo dopravy a spojů b) Ministerstvo průmyslu a obchodu c) Ministerstvo informatiky d) Ministerstvo infrastruktury správné řešení: b
5. Postavení Českého telekomunikačního úřadu a) Je samostatný nezávislý orgán b) Je řízen rezortním ministerstvem správné řešení: a
35
6. Označení zákona o elektronických komunikacích a) Zákon 464/2001 Sb. b) Zákon 231/2004 Sb. c) Zákon 127/2005 Sb. d) Zákon 213/2008 Sb. správné řešení: c
7. Typy správních dokumentů vydávaných ČTÚ a) Opatření obecné povahy b) Správní omezení c) Všeobecné oprávnění d) Oprávnění obecné povahy správné řešení: b, d
8. 8 Podnikatel v elektronických komunikacích a) Požádá Živnostenský úřad o udělení živnosti pro obor podnikání v tomto oboru b) Pouze Živnostenskému úřadu oznámí podnikání v tomto oboru c) Požádá ČTÚ o udělení povolení k podnikání v tomto oboru d) Pouze ČTÚ oznámí podnikání v tomto oboru správné řešení: d
9. Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je: a) výstavba sítí elektronických komunikací b) provozování veřejných komunikačních sítí c) poskytování služeb veřejných komunikačních sítí d) obchodní činnost provozovaná prostřednictvím veřejných komunikačních sítí správné řešení: a, d
36
10. Radiokomunikační řád vydává a) Evropská komise b) Konference evropských správ pošt a telekomunikací (CEPT) c) Český telekomunikační úřad (ČTÚ) d) Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) správné řešení: d
11. Uděluje se všeobecné oprávnění k využívání radiových kmitočtů na základě licence? a) ano b) ne správné řešení: b
12. Lze počet vydaných individuálních oprávnění k využívání kmitočtů omezit? a) ano b) ne správné řešení: a
13. Využívání čísel a kódů s výjimkou internetových adres (dále jen čísel) a) Provozovatelé užívají čísla na základě konzultace databáze volných čísel b) Provozovatelé užívají čísla jen na základě získání oprávnění c) Provozovatelé čísla využívají bez poplatku d) Užívání čísel je provozovateli hrazeno správné řešení: a, c
14. Jaké jsou legislativní povinnosti operátora s ohledem na povinnost ponechání čísel, když se přestěhuje účastník z Prahy do Brna a současně změní jak operátora pevné telefonní služby, tak i operátora mobilní telefonní služby? a) Má povinnost zajistit zachování pevného telefonního čísla b) Nemá povinnost zajistit zachování pevného telefonního čísla c) Má povinnost zajistit zachování mobilního telefonního čísla d) Nemá povinnost zajistit zachování mobilního telefonního čísla správné řešení: a, d
37
15. Jaké jsou síťové plány elektronických sítí? a) Využití kmitočtů b) Signalizace c) Přenosových parametrů d) Synchronizace správné řešení: a
16. Může provozovatel veřejné krátkodobě vypnout svoji síť?
telefonní
sítě
z technických
důvodů
a) ano b) ne správné řešení: b
17. Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť v České republice je povinen zajistit uskutečnění všech mezinárodních volání do a) „českého telefonního číslovacího prostoru“ b) „evropského telefonního číslovacího prostoru“ c) „celosvětového telefonního číslovacího prostoru“ správné řešení: b
18. Přístupem k sítím elektronických komunikací se rozumí zpřístupnění, že operátor musí za stanovených podmínek zpřístupnit druhému operátorovi: a) svoje účastnické vedení b) svoji infrastrukturu jako jsou stožáry či kabelovody c) svoje budovy d) svoje zaměstnance správné řešení: d
38
19. Zpřístupnění místního vedení je služba, která umožňuje jiným operátorům využívat celé metalické účastnické vedení druhého operátora. Běžně se pracuje s anglickými termíny a zkratkami pro označení této služby. Které termíny jsou správné? a) Local Loop Access (LLA) b) Local Loop Disclosure (LLD) c) Local Loop Unbudling (LLU) d) Unbundled Local Loop (ULL) správné řešení: a, b
20. Kdo musí primárně poskytnout parametry rozhraní pro připojení telekomunikačního koncového zařízení k síti? a) Operátor veřejné komunikační sítě b) Výrobce koncového zařízení správné řešení: a
21. Jaký je základ procedury souhlasu telekomunikačních zařízení v ČR?
s používáním
koncových
a) Koncové zařízení se musí podrobit homologací v české akreditované laboratoři b) Výrobce je povinen vydat prohlášení o shodě správné řešení: b
22. Jak dlouho musí operátor uchovávat provozní a lokalizační údaje pro potřebu „orgánů oprávněným k jejich využívání“? a) nemusí b) 3 měsíce c) 12 měsíců d) 3 roky správné řešení: c
39
23. Kdo je povinen za krizového stavu přednostně poskytovat své služby uživatelům zařazeným do „mezinárodního nebo národního preferenčního schématu“? a) Nikdo b) Operátoři, s nimiž byla sjednána smlouva c) Operátoři s významnou tržní silou d) Všichni operátoři správné řešení: c
24. Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení je a) 1 m po obou stranách vedení b) 1,5 m po obou stranách vedení c) 2 m po obou stranách vedení správné řešení: b
25. Mohou se kontroloři při kontrole využívání rádiových kmitočtů seznamovat s obsahem přenášených zpráv? a) Nesmí b) Mohou, ale pouze v nezbytně nutných případech c) Mohou bez omezení správné řešení: b
40
