Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci katedra sociologie a andragogiky
Šárka Skočková Školský management
IMAGE ŠKOLY
The Image of the School
Bakalářská práce
Vedoucí práce: RNDr. Ing. Lenka Cimbálníková Olomouc 2011
Prohlašuji, ţe jsem tuto závěrečnou práci vypracovala samostatně a ţe jsem v ní uvedla veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem pouţila.
V Olomouci dne 31. března 2011 …………………………………………. podpis
Poděkování Děkuji tímto RNDr. Ing. Lence Cimbálníkové za odborné vedení, za poskytování cenných rad, podnětů a připomínek při zpracování závěrečné bakalářské práce.
Anotace Kaţdá škola má svou image, svůj obraz, kterým se projevuje a prezentuje na veřejnosti. Jakou image má škola, kde pracuji? Touto otázkou se zabývám ve své bakalářské práci. Dobrá image je jedním
z důleţitých prvků,
jak
obstát
v konkurenčním
prostředí
na vzdělávacím trhu. Objektem zkoumání byla Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Valašské Meziříčí. Dotazníkovým šetřením jsem zjišťovala míru známosti a příznivosti postojů ke škole a sémantickým diferenciálem jsem měřila image školy. Respondenti byli ţáci devátých ročníků základních škol, tedy potencionální ţáci školy a další skupinu tvořili ţáci SUPŠ sklářské, jejich rodiče a zaměstnanci. Na závěr jsem navrhla moţnosti ke zlepšení stávající image školy.
Annotation
Every school has its own image, the image which is expressed and presented in public. What image does the school where I work have? This question is asked and dealt with in my diploma thesis. A good image is one of the most important factors to succeed in a very competitive situation on the educational market. The object of research was The Secondary Art Glass School Valašské Meziříčí. Questionnaires have been used to find out the measure of recognition and favourableness of attitudes towards the school .The image of the school has been measured by semantic differential. Students from nine grade of primary schools, our potential students, our students and their parents were the informants. In conclusion I suggest how to improve the present image of the school.
OBSAH: Úvod ........................................................................................................6 1
2
Základní pojmy...................................................................................7 1.1
Pojem image ............................................................................7
1.2
Image školy a její důleţitost ...................................................10
1.3
Komponenty image školy .......................................................15
1.4
Měření image .........................................................................16
1.5
Indikátory image .....................................................................20
Informace o SUPŠ sklářské Valašské Meziříčí ................................23 2.1
Historie školy .........................................................................23
2.2
Základní údaje o škole ...........................................................26 2.2.1 Poslání školy ..............................................................29 2.2.2 Cíle školy ....................................................................29 2.2.3 Strategie rozvoje školy ................................................30
3
2.3
SWOT analýza školy ..............................................................31
2.4
Prezentace školy ....................................................................32
2.5
Informační systém školy .........................................................34
Image SUPŠ sklářské Valašské Meziříčí .........................................35 3.1
Prvky image a jejich hodnocení ..............................................35
3.2
Měření image .........................................................................37 3.2.1 Měření známosti a příznivosti postojů ke škole ...........37 3.2.2 Měření sémantickým diferenciálem .............................41
3.3
Vyhodnocení dotazníkového šetření ......................................44 3.3.1 Porovnání výsledků .......................................................44
4
Marketingová strategie ke zlepšení image školy .............................48 4.1
Cesty ke zlepšení image školy ...............................................50
Závěr .....................................................................................................52 Literatura a zdroje ..................................................................................53 Seznam příloh .........................................................................................55
6
Úvod
Jiţ od narození dítěte rodiče hledají tu nejkvalitnější školu, kterou bude jejich syn či dcera navštěvovat. Chtějí pro své dítě jen to nejlepší. A podle čeho si tu školu vybírají? Většinou jsou to rozhovory mezi jinými rodiči, kteří tu určitou školu chválí a doporučují, dále to můţe být věhlas školy, prestiţ, známost a kladné hodnocení. Dozvídají se informace z tisku, televize, rádia, internetu. Souhrnně lze říci, ţe rozhodující pro výběr školy je právě image. Image vyjadřuje naši představu a očekávání o dané škole. Neziskové organizace musí aktivně pracovat na svém postavení. Jedním z významných prvků je komunikace nejen na interní úrovni, ale především s širokou veřejností. Právě pozitivní věhlas můţe organizaci pomoci při budování dobrého jména a tím se dostat do povědomí lidí, kteří se velmi účinně mohou podílet na šíření ţádoucí image ve svém okolí. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou Valašské Meziříčí. Zabývala jsem se otázkou, jakou image má škola, kde pracuji. V teoretické části mé bakalářské práce popisuji a vysvětluji pojem image, image školy, komponenty image školy, indikátory a jednotlivé způsoby měření image. V praktické části se
zabývám
historií
a
současností
Střední
uměleckoprůmyslové
školy
sklářské
Valašské Meziříčí, popisuji nabídku vzdělávacích oborů, poslání a cíle školy. V další části jsem dotazníkovým šetřením nejprve oslovila ţáky devátých tříd základních škol v okolí sídla školy a zjišťovala jsem stav známosti této školy. Poté jsem se zaměřila přímo na ţáky SUPŠ sklářské, jejich rodiče a pedagogy a sémantickým diferenciálem jsem měřila současný stav image školy, který jsem následně analyzovala a vyhodnotila. Proč jsem si vybrala zrovna tuto školu? Zejména proto, ţe tam pracuji a také proto, ţe vlivem krize ve sklářském průmyslu povědomí o této škole, které se vţdy říkalo „Sklářská škola“, značně utrpělo. Na základě výsledků měření jsem navrhla moţnosti ke zlepšení image zkoumané školy a s celkovým výsledným šetřením jsem seznámila management SUPŠ sklářské Valašské Meziříčí. Závěry mohou být přínosem při odstraňování negativního hodnocení a také mohou být velmi přínosnými podněty pro zlepšování image, coţ je dlouhodobá a náročná cesta nejen managementu, ale všech účastníků vzdělávání – zejména ţáků, rodičů a zaměstnanců školy.
7
1
Základní pojmy
1.1
Pojem image
Slovo image se stále častěji objevuje v různé odborné literatuře a má několik významově odlišných definic. Tento pojem pochází z angličtiny, ale skutečný původ je z latinského slova imago – obraz, podoba, představa. Pokud image přeloţíme z anglického do českého jazyka, znamená toto slovo obraz, znázornění, představu, symbol, dojem apod. (Anglicko-český slovník). Jednotliví autoři se poměrně shodují v popisu slova image, pouze se liší v pouţívané terminologii. Dle Deáka se jedná „o komplexní pojem, který je souhrnem veškerých postojů, názorů, pocitů a představ, které se spojují s určitými předměty, osobami, společenskými událostmi či přírodními jevy určitého druhu“ (Deák, Eger, Muţík, Rymeš 2005, s. 9). Podle Světlíka můţeme popsat image „jako souhrn všech představ, poznatků a očekávání spojených s určitým předmětem, osobou nebo organizací“ (Světlík 2006, s. 145). Velmi podobnou definici image uvádí i Příbová, kdy „image můţeme definovat jako souhrn představ, postojů, názorů a zkušeností lidí ve vztahu k určitému objektu, např. podniku, výrobku, značce, politické straně, osobnosti atd. Pro image je také důleţité to, ţe přes určité rysy stability a trvalosti ho lze ovlivnit“ (Příbová a kol. 1996, s. 167). Eger charakterizoval image jako výsledek prezentování organizace na veřejnosti. „Image představuje určitou zkratku zhodnocení firmy či školy a skládá se z objektivních i subjektivních, správných, ale i nesprávných představ, postojů a zkušeností jednotlivce a skupiny lidí o určité firmě či škole nebo vzdělávacím programu. Prochází vývojem, je měřitelná a přes určitou stabilitu je i ovlivnitelná v rámci dlouhodobé koncepce“ (Eger 2002, s. 73). Je patrné, ţe objasnění pojmu image se v literatuře věnuje spoustu autorů. Základní teze přehledně uvádí Příbová: „Image je výsledkem výměny názorů mezi jednotlivcem a společností, uskutečňované často v konfliktní situaci, kdy jednotlivec se nachází pod určitým tlakem provázejícím rozhodovací proces.
8
Image prochází vývojem a lze charakterizovat určité vývojové stupně, které jsou důleţité z praktického hlediska. Např. z dynamické fáze vzniku přechází k fázi relativně stereotypního upevnění. Image se skládá z objektivních a subjektivních, správných a nesprávných představ, postojů a zkušeností jednotlivce či určité skupiny lidí o určitém objektu či předmětu. Image představuje ve svém výsledku zhodnocení a zjednodušení na charakteristicky proţité detaily. Umoţňuje psychické zvládnutí okolního světa na základě selekčního principu a přispívá také k orientaci a uspokojování potřeb. Image je sdělitelný a lze ho analyzovat vědeckými metodami. Přes určitou stabilitu je ovlivnitelný v rámci dlouhodobé koncepce. Image působí na názory a chování a podstatným způsobem je ovlivňuje. Je vlastně určitým nositelem informací a jako takový představuje určitou koncepci orientace jednotlivce ve vztahu ke komunikaci. Image poukazuje na psychologickou a sociální povahu objektu, jako např. značky podniku, sluţeb atd.“ (Příbová a kol. 1996, s. 167, 168). Abychom význam image ještě lépe pochopili, je zapotřebí si uvědomit „její základní znaky a vlastnosti. Boorstin (podle Foreta, 1994, s. 92) vymezil následující základní znaky: syntetičnost – image je vytvářena s cílem dosáhnout jistý dojem, který můţe jednak vycházet z objektivních skutečností, jednak můţe zastírat a potlačovat jisté aspekty reality, důvěryhodnost – image postrádá smysl, pokud se jí nevěří, pasivita – vyjadřuje tendenci pasivního přijímání a akceptování spotřebitelem, ţivost a pasivita – bezprostřednost a pasivní akceptování v působení na smysly člověka, jednoduchost – image musí být jednodušší neţ objekty, které reprezentuje, dvojznačnost – image se pohybuje mezi věrným smyslovým odrazem a imaginací, mezi realitou a očekáváním“ (Deák, Eger, Muţík, Rymeš 2005, s. 11). Image je tedy určitou představou, symbolem, obrazem, kterou daná organizace o sobě vytváří. Důleţité významové prvky tvoří kvalita produktů, úroveň poskytovaných sluţeb, způsob jednání jak vedoucích představitelů firmy, tak i samotných zaměstnanců. Podrobněji popisuje prvky, které se podílí na tvorbě image firmy, Deák. „Jedná se o tyto skutečnosti:
9
kvalita managementu firmy (úroveň řízení, předvídavost, inovační aktivity, péče o zaměstnance apod.), schopnosti zaměstnanců (kvalita práce, preciznost apod.), produkty a sluţby (konkurenceschopnost, cena, uţitečnost apod.), prodej (hustota prodejní sítě, kultura prodeje, kvalita prodejců apod.), péče o zákazníka (úroveň servisu, vyřizování reklamací, poskytování potřebných informací apod.), aktivity a vztah firmy k regionu (sponzorování sportovních, kulturních a dalších akcí), šetrnost k ţivotnímu prostředí (respektování zásad „zelené“ ekonomiky)“ (Deák, Eger, Muţík, Rymeš 2005, s. 14). Pro spotřebitele je velmi důleţitá pověst firmy, která se můţe šířit dobrou reklamou, komunikací, public relations, ale také předáváním informací o firmě, o jejich výrobcích, poskytovaných sluţbách mezi jednotlivci. Příbová uvádí, ţe „zkoumání image je komplexní úlohou, která se obvykle dotýká všech oblastí marketingového působení firmy. Image je tvořena představami, postoji, názory a zkušenostmi lidí ve vztahu k určitému objektu: firmě, výrobku nebo sluţbě. Metody jeho zkoumání jsou různorodé, převaţují metody psychologického výzkumu“ (Příbová a kol. 1996, s. 172). Tvorba image je dlouhodobý proces, který vytváří ţádoucí obraz o dané firmě. Je velmi důleţité, aby byl plánovaný, cílený a profesionálně vedený. Budování dobré image firmy je jedním z hlavních cílů managementu a můţe nám pomoci, jak obstát v konkurenčním prostředí na trhu.
10
1.2
Image školy a její důleţitost
V současné době se klade velký význam na budování dobrého jména školy a dlouhodobých vztahů s vnějším okolím školy. Školy se snaţí vyniknout v konkurenčním prostředí a získat co nejvíce ţáků. To souvisí se systémem financování školství, tzn. ţe škola je příspěvková organizace a dostává od státu finanční prostředky, které se odvíjejí od počtu ţáků. Tento systém se projevuje spíše negativně, protoţe škola se snaţí zachránit svou existenci tím, ţe v určitých případech přijímá ke vzdělávání i ţáky, kteří nevykazují zrovna nejlepší výsledky. Podle Deáka „jednotlivé prvky image školy lez shrnout do několika homogenních skupin: Dosavadní prestiţ školy – historie školy, tradice, výsledky, významné osobnosti bývalých učitelů a absolventů apod. Stávající pedagogický sbor – učitelské osobnosti, jejich věhlas, výzkumná a publikační činnost, aktivity na veřejnosti, zaujímání významných pozic a funkcí v mimoškolské sféře apod. Studijní program a styl práce se studenty – kvalita obsahu studia, zajímavé studijní kombinace, formy studia, převaţující způsoby vzdělávání, participace studentů na odborné činnosti učitelů, podpora odborných, společenských a zájmových aktivit studentů apod. Umístění školy a školní prostory – atraktivní lokalita, úroveň vnitřního vybavení školy a jejích specializovaných pracovišť, technické zázemí apod. Soubor informací o škole (publicita) – moţnosti uplatnění absolventů, úspěchy absolventů, spolupráce se zahraničními odborníky či pracovišti, kurzy pro širší veřejnost (jazykové, odborné, specializované), přístupnost školních sportovních areálů pro veřejnost, celková prezentace školy na veřejnosti“ ((Deák, Eger, Muţík, Rymeš 2005, s. 16). Budování image školy je dlouhodobá záleţitost a v konkurenčním prostředí je nejdůleţitější právě odlišnost od ostatních škol, tzn. jak se škola odlišuje od ostatních. Můţe se lišit nabídkou studijních oborů, vzdělávacím programem, úspěšnosti absolventů, pořádání výměnných stáţí, nesmíme zapomenout na další prvky odlišnosti, jako jsou počty ţáků, umístění školy, vybavení učeben, budova školy, mimoškolní aktivity, moţnost ubytování, stravování apod.
11
Shrneme-li tvorbu a budování image musíme vycházet z následujících kroků. Nejprve je zapotřebí provést průzkum mínění a vyhodnotit stávající image, zejména se zaměřit na silné a slabé stránky školy. Dalším krokem je plán vedoucí k vytvoření ţádoucího obrazu školy. Zde by měly být zastoupeny formy prezentace školy, publikační činnost, chování managementu školy, věhlas a úroveň pedagogického sboru, komunikační prostředky s veřejností, apod. Závěrem se musíme zaměřit na analyzování a vyhodnocování dosavadních postupů, které by nám měly pomoci utvářet dobré jméno školy.
Eger obsah image jednoduše znázorňuje v tomto schématu:
Základ „filozofie školy“ = Identita školy
Design školy
Kultura školy
Komunikace školy
Program školy
Výsledný obraz = Image školy
Obr. č. 1 (Eger a kol., 2002) Vysvětlení pojmů uvedených na obrázku: Identita školy je obraz o škole vnímaný veřejností. Je vytvářen především atmosférou uvnitř školy, jejími zaměstnanci, tedy celkovou filozofií školy. Design školy popisuje především vnější vizuálně vnímané znaky školy. Jedná se o okolí školy, architekturu a stav budov, vybavení tříd, učeben, tělocvičny apod. Nesmíme zapomenout také na logo školy, úpravu tiskovin, dopisů, webových stránek atd. Kultura školy se projevuje hmotně i nehmotně, uvnitř i vně školy. Jedná se o souhrn přístupu, představ a hodnot ve škole dlouhodobě sdílených a udrţovaných, projevuje se ve specifických formách komunikace, v různých způsobech rozhodování managementu. Charakterizuje sociální klima, vnímání chodu školy všemi zaměstnanci, ale také zahrnuje celkové prostředí školy jako je vzhled budov, učeben a dalších školních prostor.
12
Komunikace školy je klíčovým prvkem ve styku s veřejností. Jsou to všechny vnitřní a vnější způsoby, kterými komunikujeme. Patří sem webové stránky, různé formy prezentace, písemná, ale i elektronická pošta apod. Program školy zahrnuje vzdělávací nabídku studijních oborů, kurzů, zahraniční výměnné stáţe, školní výlety atd. Proč je pro školu důleţité analyzovat svou image? „Příznivá image vzdělávací instituce má velký význam a je v této souvislosti nutné si uvědomit, ţe image vzdělávací instituce bývá relativně stabilní a nelze ji rychle měnit změnou strategie vztahů s veřejností. Přitom management školy musí počítat s tím, ţe lidé reagují na image školy a nemusí mít vţdy reálnou představu o současné realitě v konkrétní škole“ (Eger, Egerová 2000, s. 8). K analyzování image se připojuje i Světlík, který uvádí, ţe „kaţdá škola má určitou image v očích veřejnosti. Proto při jejím zlepšování musí vedení školy nejdříve analyzovat existující image a zjistit slabá místa. V této fázi můţe vedení vyuţít výsledků průzkumu názorů studentů, učitelů, rodičů, absolventů atd. zpracovaného do podoby sémantického diferenciálu. Po zjištění slabých míst se rozhodne, na kterou z nich se zaměří, jaké zvolí formy a prostředky“ (Světlík 2006, s. 147, 148). K odpovědi na tuto otázku se připojuje i Deák: „Zejména pro střední, vysoké školy a další vzdělávací instituce je důleţité si uvědomit, ţe analýzou image školy můţeme stanovit také trţní pozici školy při srovnávání image konkurenčních škol, respektive pozici, jakou škola zaujímá v mysli svých potencionálních zákazníků. Prestiţ školy je jedním z rozhodujících faktorů pro rozhodování zájemců o studium. Dostatečný počet zájemců je potom předpokladem pro získání důleţitých finančních zdrojů pro instituci. Můţeme poznat silné a slabé stránky instituce a doplnit tak např. SWOT analýzu školy o další pohled – hodnocení skupinami respondentů. Rozbor pohledů jednotlivých skupin respondentů na školu je velmi důleţitý pro stanovení strategie následné komunikace vůči cílené skupině. Zvyšuje se tím rovněţ efektivita další činnosti managementu školy. Opakovaná analýza zachycuje změny v image instituce a slouţí pro vyhodnocení pouţité strategie. Vzhledem k tomu, ţe evaluace nebo sebeevaluace je nyní v ČR pro některé subjekty vymezena i legislativou, stává se analýza image vzdělávací instituce i důleţitou
13
součástí sebeevaluačních procesů a výsledných zpráv“ (Deák, Eger, Muţík, Rymeš 2005, s. 49).
Deák charakterizuje faktory, které ovlivňují image vzdělávací instituce, takto:
Kompetence instituce
Systém řízení a organizace Marketing
Vzdělávací produkt
Public relations
IMAGE Kvalita lektorů
Goodwill
Know how Organizační kultura
Identita instituce
Obr. č. 2 Deák a kol., 2005 Management školy by se ve své strategii měl zaměřit především na významné prvky odlišnosti dané školy, které jsou důleţité pro klienty školy a také potencionální zákazníky školy a určit, jaká odlišnost je pro danou skupinu prvotní. Můţe se stát, ţe např. rodiče ţáka vycházejícího ze základní školy upřednostňují malou školu před velkým vzdělávacím komplexem. V konečné fázi rozhodování se ale rozhodnou pro velkou školu v místě bydliště. Jedním z důvodů takového rozhodnutí můţe být i finanční otázka. Tuto situaci popisuje i Světlík. „Chování zákazníků školy a jejich rozhodování je často komplikované a ne vţdy jejich postoj koresponduje s image školy. Obecně lze však konstatovat, ţe přitaţlivost školy pro její potenciální zákazníky se zvyšuje hodnotou odlišností a skutečností, ţe jiné školy je nejsou schopny nabídnout. Nutnou podmínkou je existence jejich povědomí, musí být součástí uznávané image školy“ (Světlík 2006, s. 149).
14
Jak jsem jiţ uvedla, vytvořit si dobrou image je dlouhodobá záleţitost. Velmi důleţitou sloţkou vnímání image vzdělávací instituce je také její historie, která pomáhá rodičům potencionálních ţáků, ale také samotným ţákům, s výběrem a upřednostněním dané školy. Image se nevytváří sama od sebe, je to celková aktivita školy, je to výsledek „dlouhodobé a cílevědomé práce. Kdo to nevezme na vědomí a nebude se tím řídit, můţe proţít pouze moderní verzi Ikarova osudu: rychlý vzestup a pád“ (Němec 1999, s. 92). Závěrem lze konstatovat, ţe nejdůleţitějším zákazníkem školy jsou rodiče a potencionální ţáci. Proto se management školy musí zaměřit zejména na marketingovou komunikaci a jejího nástroje public relations. A to je jeden z důvodů, aby škola měla dobrou image a kulturu školy, tzn. aby veřejnost měla příznivé mínění o škole. Toto je dlouhodobý proces, jehoţ výsledkem můţe být výjimečnost školy v konkurenčním prostředí.
15
1.3
Komponenty image školy
Pro objasnění obsahu image a vztahu mezi jednotlivými sloţkami můţeme vyjít ze vzorce, který uvádí Němec (1996): (CD + CC + CI). CCom = CIm Jednotlivé sloţky znamenají (uvedeno pouze informativně a stručně):
1. „Corporate identity (CI): komplexní obraz organizace utvářený filozofií, historií, zásadami vedení, současností i perspektivním výhledem organizace; CI v neposlední řadě spoluutváří také „adresa“ organizace a její zapojení do širšího okolí. V neposlední řadě jde také o způsob, jakým firma chápe sama sebe. 2. Corporate culture (CC): dlouhodobé a aktuální klima v organizaci, celková kultura organizace (úroveň managementu, vztahy mezi zaměstnanci, vztahy mezi vedením a zaměstnanci, navenek, hodnotové stupnice, motivace, kterými se organizace řídí). 3. Corporate design (CD): jak se organizace představuje vnitřní a vnější veřejnosti vizuálně: celkový stav budov a okolí, logo a jeho uţívání, název, „firemní“ barva, jednotná úprava písemnosti; ale také vzhled zaměstnanců a jejich chování uvnitř i vně organizace. 4. Corporate image (CIm): jde o obraz organizace v částech veřejnosti, vytvářený nápadnými znaky, které veřejnost akceptuje v negativním nebo pozitivním smyslu. Jde uţ o agregátní pojem, tvořený zejména prvky CI, CC a CD. 5. Corporate communication (CCom): jde o operační komunikaci jako nástroj vedení při vytváření celkového image organizace (CIm)“ (Němec 1993, s. 29).
16
1.4
Měření image
Měření image je velmi důleţité pro hodnocení současného stavu image školy, ale také nám pomáhá vytvářet strategické plánování pro budování příznivého image. Kvůli objektivitě a relevanci výsledků se doporučuje vyuţívat více metod měření image. Eger uvádí: „Pro oblast vzdělávání se doporučují jako nejvýhodnější (R. Štefko, 1999) následující metody: 1. Měření známosti a příznivosti postojů k dané instituci. 2. Sémantický diferenciál – měření polohy image instituce na základě hlavních, tzv. relevantních dimenzí. 3. Vícefaktorová metoda. 4. Multidimenzionální analytická mapa“ (Eger, Egerová, s. 9). Pro praktické vyuţití ve školách jsou vhodné především první dvě metody. Světlík navrhuje „tři základní způsoby: měření pomocí tzv. vícefaktorové metody, měření a vyhodnocení známosti školy a postojů vůči ní, popř. pomocí sémantického diferenciálu, kdy můţeme měřit a analyzovat jednotlivé prvky tvořící image školy (Světlík 2006, s. 149).
Měření známosti a příznivosti postojů k dané instituci. Tuto metodu vyuţijeme při zjišťování dvou hlavních údajů u jednotlivé skupiny dotazovaných respondentů. Nejprve zjišťujeme míru známosti dané instituce a poté se dotazujeme těch, kteří instituci znají, a vyhodnocujeme stupeň přízně. Popis metody: A. míra známosti instituce (povědomí o škole) Zaměříme se na otázky typu: Znáte školu xy? Co víte o škole xy? Vyhodnocovat můţeme pomocí doporučené pětistupňové škály (např. neznám, nikdy jsem o ní nic neslyšel; slyšel jsem o ní jen něco; znám ji; vím o ní poměrně hodně; znám ji velmi dobře). Výsledky nám prozradí, zda respondenti školu znají nebo o ní slyšeli. Pokud ano, je moţno poloţit dotazovaným další otázku, která jiţ blíţe vyjadřuje postoj respondenta vůči škole. B. stupeň přízně, který k ní respondenti pociťuji (postoj ke škole) Zaměříme se na otázku typu: Jaký je Váš postoj ke škole xy?
17
Pro vyhodnocení je také doporučena pětistupňová škála (např. velmi negativní; spíše záporný; spíše neutrální; spíše pozitivní; velmi kladný). U výsledků odpovědí je nutno rozlišovat dvě dimenze. pro cílovou skupinu je instituce xy známá – neznámá (osa x) dotazovaní, kteří instituci znají, hodnotili postoj k ní jako příznivý – nepříznivý (osa y) Dle Egera „si výsledky můţeme vynést do jednoduchého grafu, ze kterého je zřejmá image instituce. Pokud bude šetření prováděno např. pro ZŠ ve středně velkém městě nebo pro SŠ v regionu, můţeme zjistit postavení image naší školy ve srovnání s ostatními školami. Z uvedeného naopak vyplývá, ţe tento způsob image nemá zejména v prvním údaji smysl pro školu, která je jediná v malém městě apod.“ (Eger, Egerová, s. 10).
Sémantický diferenciál Sémantický diferenciál umoţňuje měřit individuální, psychologické významy pojmů u lidí. Vychází
z faktu,
ţe
kromě
společného
kulturního
významu
má
kaţdý
pojem
pro posuzovatele ještě další, vedlejší významy. Individuální význam pojmu se určuje pomocí posuzovacích škál. Vyuţít sémantického diferenciálu nelze bez dobré teoretické přípravy a určitých zkušeností. Dle internetového slovníku cizích slov se jedná o sociálně psychologickou a sociologickou metodu měření intenzity postojů bipolární stupnicí podle amerického psychologa Charlese Egertona Osgooda, který ţil v letech 1916-1991 (Slovník cizích slov). Sémantický diferenciál nám slouţí k podrobnějšímu analyzování obsahu image školy. U této metody je kladen důraz na komponenty, které se vyjadřují v grafické formě. Světlík popisuje, ţe „sémantický diferenciál můţe být účinným nástrojem pro srovnání image jednotlivých škol a zároveň cenným zdrojem informací pro jejich vedení. Je to důleţitá informace vyjadřující skutečnost, jak veřejnost vidí školu a jaké je její postavení vůči konkurenci“ (Světlík 2006, s. 152). Příbová uvádí, ţe jde o osvědčenou a často pouţívanou metodu. „Ve vztahu ke zjišťovaným komponentům image je sestavena řada protikladných pojmových dvojic. Výběr bipolárních adjektiv je dán cílem šetření: Protikladné dvojice pojmů jsou uspořádány na sedmistupňové nebo pětistupňové škále“ (Příbová 1996, s. 170). Při šetření, kdy se rozhodneme sestavit sémantický diferenciál, musíme nejprve vybrat komponenty, které nejlépe vyjadřují image školy. Jedná se o metodu na hranici mezi přímými a nepřímými metodami dotazování. Pokračujeme tak, ţe vybereme vlastnosti, kterých je 15 a více, jeţ se vztahují ke zkoumanému účelu daného jevu.
18
Uplatňovány jsou tři hlavní skupiny faktorů: faktory hodnotící (dobrý – špatný, nápadný – nenápadný, hezký – škaredý aj.), faktory potenční (silný – slabý, velký – malý, bezpečný – málo bezpečný aj.), faktory aktivity (ekonomický – neekonomický, pohyblivý – nepohyblivý, rychlý – pomalý aj.).
Pro vytvoření a vyhodnocení daného sémantického diferenciálu následuje tento postup: 1. Vytvoření skupiny relevantních dimenzí – rozborem otázek týkajících se určité školy si určíme dimenze, které lidé pouţívají k popisu sledovaného objektu. 2. Redukce získaných relevantních dimenzí – vypracujeme dotazník, který má pojmy uspořádány tak, ţe např. pozitivní pojmy dáme na levou stranu a negativní na pravou stranu. 3. Poskytnutí otázek skupině respondentů – pro náš výzkum je nejdůleţitější skupinou ţáci, popř. studenti, rodiče, pedagogové školy.
V další skupině mohou být představitelé
obce, potencionální ţáci, popř. ostatní veřejnost aj. 4. Vyhodnocení výsledků – získané odpovědi se v jednotlivých poloţkách u dotazovaných skupin respondentů zprůměrují a graficky znázorní. Výsledná svislá linie nám uvádí sumarizovaný pohled na image instituce. Pokud jsme se zabývali i vyhodnocením jednotlivých skupin respondentů, můţeme porovnávat a vyhodnocovat i rozdíl v hodnocení jednotlivých skupin. 5. Prověření variací image – doporučuje se určit odchylky, které by byly brány v úvahu u určité poloţky. Na základě velikosti odchylek můţeme určit, zda je image specifická (s malou odchylkou) nebo rozptýlená (Eger, Egerová 2000, s. 11, 12).
Vícefaktorová metoda Tato metoda nám slouţí při porovnávání image určité školy s konkurenčními školami. „Na základě výsledků můţeme sestavit pořadí škol podle toho, jak jsou tyto vnímány svými hlavními zákazníky. K získání nutných informací je potřeba provést průzkum formou dotazníkového šetření mezi hlavními zákazníky školy, tj. jejími studenty, absolventy, zástupci praxe atd. V dotazníku se snaţíme zjistit, jaký je vztah respondentů ke škole a jak hodnotí jednotlivé faktory (komponenty) tvořící image školy“ (Světlík 2006, s. 149). Při vyuţití této metody jsou jednotlivým faktorům dotazníku přiřazeno hodnocení známkou, kdy hodnota 1 znamená výborně nebo velmi důleţitě a hodnota známky 5 vyjadřuje
19
nedostatečně, nedůleţitě. Světlík uvádí, ţe průměry u zjištěných hodnot, které vypočítáme, dosadíme do vzorce:
n
Iz = ∑Bi x Wi i =1
kde
Iz
je hodnocení školy jejími zákazníky
Bi znamená hodnocení jednotlivých faktorů Wi váha nebo důleţitost faktoru pro respondenta n
počet zvolených faktorů (Světlík 2006).
Multidimenzionální analytická mapa Jedná se o náročnou metodu. Multidimenzionální analytická mapa je výsledkem vnímání škálového hodnocení.
20
1.5
Indikátory image
Vytvořit vlastní dotazník můţeme pomocí indikátorů image, kterými jsou popsány sledované objekty. Stanovit správné indikátory měření image školy nám pomůţou odpovědi na základní otázky, které si vypracujeme pomocí úvahy o hodnocení školy: „Co Vás napadne, kdyţ uvaţujete o hodnocení školy? Co nejlépe charakterizuje školu? Jaký první dojem poskytne škola svým návštěvníkům? Jaký dojem vyvolává budova? Jak vypadá třída, kde se učí mé dítě? Jak kvalitní je třídní učitelka? Jaké informace a jak kvalitně škola o sobě poskytuje? Bude se dítě ve škole cítit bezpečně? Jakým způsobem mě škola informuje o mých dětech?“ (Eger, Egerová 2000, s. 13).
Světlík uvádí tyto indikátory:
Šíře studijní nabídky Inovace a odlišnosti v nabídce Skryté a neformální kurikulum Kvalita výuky Distribuce
Věk ţáků a studentů Úroveň studentů a jejich úspěchy Úspěšnost absolventů Úroveň pedagogického sboru Publikační činnost vyučujících
Publicita (PR) Reklama Účast na veletrzích Vizuální symboly školy
Umístění školy Vzhled školy a její obsah Čistota ve škole Vybavení školy Vchod do školy
IMAGE ŠKOLY
Velikost školy Vzdělávací úroveň Klima školy „Síť dobrých vztahů“ Historie školy
Typ školy Mezinárodní styky Srovnání s konkurencí Výše školného
Obr. č. 3 Světlík. MEŠ, 1996
21
Pro srovnání uvádím i seznam, který pochází ze studijního listu z výuky marketingu, The Manchester Metropolitan University, Education Management Centre, Didsbury School od Education, 1999 (volně přeloţeno): 1. „akademická úroveň a akademický éthos pedagogického sboru 2. kvalifikace, odbornost pedagogického sboru 3. úroveň péče a struktura podpory studujícím 4. kurzy zaměřené na přípravu k povolání 5. úroveň kulturního ţivota školy a úspěchy 6. výsledky ve vzdělávací oblasti 7. spolupráce s podniky a firmami 8. úspěchy ve sportovní oblasti 9. náboţenská výchova a tolerance 10. úroveň sluţeb pro ţáky vyţadující zvláštní péči 11. poskytování rovnocenných příleţitostí pro studující 12. multikulturní výchova 13. úroveň vzdělání v oblasti výpočetní techniky a vybavenost 14. chování a vystupování studujících 15. spolupráce a zapojení rodičů 16. spolupráce s úřady 17. spolupráce s místní komunitou 18. spolupráce se školami niţšího stupně 19. spolupráce se školami navazujícího studia 20. propagace školy 21. budova a prostředí školy 22. aktivně vyuţívaný individuální přístup ke studujícím 23. další vzdělávání učitelů 24. ostatní faktory“ (MEŠ Indikátory, 1999). Tyto uvedené doporučené indikátory nám můţou pomoci při vytváření Pilotního dotazníku pro zjišťování image dané školy (viz. příloha č. 1). Konečný výsledek vytváření pozitivní image školy je velmi významný a důsledkem můţe být upevnění postavení školy. Tohoto cíleného stavu lze dosáhnout pomocí všech účastníků vzdělávání, zejména zaměstnanců, ţáků i absolventů školy.
22
Prvotním znakem zlepšení image je nárůst počtu budoucích ţáků školy, kteří budou danou školu upřednostňovat a šířit pozitivní věhlas školy. Určité komponenty image školy ale nelze výrazněji měnit, zejména se jedná o budovy školy a umístění v obci, jelikoţ bychom potřebovali značné finanční prostředky, kterými škola disponuje omezeně. Ostatní komponenty jsou měnitelné a soustavnou a cílenou prací můţeme dojít k ţádoucímu stavu. Management školy by měl mít vypracovanou strategii určenou právě pro budování a zlepšování image školy. Je to dlouhodobá a náročná práce, jejímţ výsledkem můţe být upevnění kvalitního vzdělávacího procesu školy a vytvoření pozitivního obrazu o škole. Je podstatné a důleţité, aby se škola dostala do podvědomí lidí a současně se zvýšil zájem o studium. Pozitivní image má křehké základy, někdy stačí negativní poplašná zpráva a můţe to mít za následek úbytek ţáků a sociálních partnerů školy, coţ úzce souvisí s úbytkem finančních prostředků. Právě komunikace jak s vnitřním, tak i s vnějším prostředím je pro školu velmi významným faktorem. Deák říká, ţe „ve škole je potřebné, aby se informace dostávaly tam, kam je to potřebné. Dále musí existovat takové propojení vedení, učitelů, studentů (ţáků) i ostatního personálu, které umoţňuje spolupráci, pochopení, vstřícnost. Pomocí vnitřní komunikace si učitelé, ale i studenti vytvářejí názory a postoje ke všemu, co se ve škole děje“ (Deák, Eger, Muţík, Rymeš 2005, s. 47). Změnit, udrţet a zlepšit image školy je cílená a kolektivní práce všech zainteresovaných skupin ve vzdělávacím řízeném procesu a kladné hodnocení můţe pomoci škole obstát v konkurenčním prostředí. Prestiţ školy je jedním z rozhodujících faktorů při výběru školy.
23
2
Informace o SUPŠ sklářské Valašské Meziříčí
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Image školy. Objektem zkoumání je Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Valašské Meziříčí, kde v současné době pracuji. Dotazníkovým šetřením jsem zjišťovala pohled na školu ze strany ţáků školy, jejich rodičů a zaměstnanců školy. Oslovila jsem také ţáky čtyř základních škol v místě sídla této školy a v blízkém okolí a zajímala jsem se o to, jestli o SUPŠ sklářské Valašské Meziříčí slyšeli, a jaký je postoj ţáků k této škole. Respondentům jsem poloţila také dvě doplňující otázky, a to jestli znají nabídku vzdělávacích oborů a zda by se na tuto školu rádi podívali.
2.1
Historie školy
… na počátku Valaši svítili enem lúčama. Ale pak k nim přišel šikovný podnikatel Reich a řekl: „Lidé na Valašsku sú pracovití a zaslúţí si trochu kulturního světla.“ A tak pro ně postavil fabriky na sklo a lampy, které se staly perlami valašského kraja. Avšak noví skláři potřebovali aj vzdělání …“ (citace ze staré kroniky skláren ve Valašském Meziříčí) Sklářská škola ve Valašském Meziříčí navazuje na tradice dřívějšího ţivnostenského a továrního vzdělávání. Škola vznikla v roce 1944 a do současnosti prošla mnoha proměnami, které vţdy pruţně navazovaly na potřeby rozvoje výroby skla v kraji. Byla významným centrem sklářského vzdělávání, připravovala studenty pro výkon sklářských povolání v uměleckých oborech, řemeslných a učebních oborech. V současné době, kdy jsou hromadně zavírány sklárny, se projevil velký útlum ţáků na sklářské obory a současné vedení školy se snaţí především vyzdvihnout výtvarné a uměleckořemeslné obory. Velmi zajímavým a pro ţáky ţádaným oborem se stal Průmyslový design a Uţitá malba. Do budoucna se uvaţuje o oboru Uţitá fotografie a dalo by se říci, ţe se „sklářská škola“ mění v uměleckoprůmyslovou školu zejména s výtvarným zaměřením. Umělecká příprava je zajišťována ve výtvarných ateliérech: kresba a malba, modelování skla a tvarovaného a malovaného skla, průmyslový design. Kvalitní praktickou přípravu zajišťuje školní sklářská huť, malířské a brusičské dílny a dílna pro výrobu ozdobných předmětů. Školní huť začali vyuţívat i vysokoškolští studenti – vzniklo Společné pracoviště SUPŠ sklářské a UTB Zlín. Práce ţáků školy získaly jiţ mnoho ocenění na různých soutěţích. Součástí školy je špičkové laboratorní pracoviště GLASS CENTRUM, které se účastní projektů výzkumu a vývoje nových sklářských technologií a poskytuje odborné poradenské sluţby menším a středním sklárnám v kraji. GLASS CENTRUM má i významnou publikační činnost,
24
prezentuje své výsledky na mezinárodních sklářských konferencích a technologických seminářích. Škola ve spolupráci s městem a Zlínským krajem pořádá samostatné výstavy prací svých ţáků i pedagogů v různých galeriích. V roce 2009 se stala přidruţenou školou UNESCO. V návaznosti na novou koncepci rozvoje školy se vedení školy zaměřuje na zlepšování pracovních a materiálních podmínek a vytváření kvalitního zázemí v teoretickém vyučování, a udrţení vysoké kvality v odborném a praktickém vyučování, tj. na zkvalitňování výuky, dále na vytváření příjemného zázemí na Domově mládeţe, zlepšování kvality ubytování a rozvoj mimoškolní činnosti. Škola bude pokračovat v projektové činnosti zaměřené na výzkum a vývoj nových sklářských technologií,
vzdělávání,
zkvalitňování
výuky,
celoţivotní
vzdělávání,
prevenci
sociopatologických jevů a vytváření podmínek pro studium zahraničních a handicapovaných ţáků. V budoucnosti je prioritou další rozvoj spolupráce s UTB ve Zlíně v oblasti přípravy ţáků a projektové činnosti.
Historie v datech 1813
Založení Reichových skláren
Postupně se rozrostla ve sklářský kolos 11 skláren na Moravě se špičkovou uměleckořemeslnou úrovní výrobků, zejména ze skla. Reichové jako zkušení sklářští podnikatelé si dobře uvědomovali význam kvalifikovaných foukačů, kmínařů, formařů, brusičů, rytců, malířů aj., preferovali pro ně výhodný tzv. „mistrovský systém“, který spočíval v tom, ţe mistři byli v jejich závodech doslova hýčkanou vrstvou, váţenou a dobře placenou. Dlouhá desetiletí byla funkce mistrů u Reichů v podstatě dědičná a přecházela z otců na syny, zetě apod. 1920
Odborná pokračovací škola sklářská
Zanikla v roce 1922 1944
Odborná škola pro sklářské učně
Vznikla jako první zařízení tohoto druhu na Moravě. Zřizovatelem bylo protektorátní ministerstvo školství a Zemský úřad v Brně. Konec války ukončil její krátkou existenci. 1957
Odborné učiliště při národním podniku Osvětlovací sklo ve Valašském
Meziříčí; zařazeno do sítě škol Původní závodní učňovská škola se od 1. září změnila na učiliště, které vychovávalo učně nejen pro sklárny ve Valašském Meziříčí, ale i ve Vsetíně, Karolínce, Rapotíně, Janštejně,
25
Košťatech, Dubňanech, Úsobrně, Rosicích aj. To se stalo důleţitým mezníkem pro přípravu moravských sklářů. 1980
Střední odborné učiliště sklářské
Rozšíření teoretické výuky, zejména v prvním ročníku. 1986
Střední odborné učiliště sklářské a Odborné učiliště
Zařazení dvouletých učebních oborů pro absolventy zvláštních škol. 1991
Škola jako samostatná právnická osoba
Škola je vyčleněna z majetku sklářských státních podniků Osvětlovací sklo Valašské Meziříčí a Crystalex Karolinka, zřizovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. 1992
Ministerstvo hospodářství ČR – nový zřizovatel
1994
Integrovaná střední škola sklářská a Odborné učiliště
V oborové struktuře jsou nově koncipované studijní učební obory s maturitou – Uměleckořemeslné zpracování skla a ekonomický obor Management sklářství, připravující ţáky, mimo jiné, i pro výkon samostatných sklářských ţivností. 1996
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – nový zřizovatel
1999
GLASSCENTRUM
Při škole vzniká technologická laboratoř a středisko průmyslového výzkumu a vývoje pro sklářské firmy. V tomto roce byla zahájena výstavba školních sklářských dílen (hutní pracoviště, malírny, brusírny, sklofoukačská a lisařská a rytecká dílna). 2001
Školní sklářská huť
Zahájením činnosti školní sklářské huti mají ţáci vytvořeny vynikající podmínky pro praktickou výuku. V souvislosti s reformou veřejné správy byla škola převedena pod Zlínský kraj. 2002
Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská a Střední odborné učiliště
sklářské Změnou názvu byl potvrzen nový vzdělávací program školy. 2005
Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Valašské Meziříčí
S probíhajícími změnami ve sklářském průmyslu na Moravě se škola transformovala na střední uměleckoprůmyslovou školu. V listopadu 2005 získala škola významné ocenění v oblasti vzdělávání „Nejlepších 100“.
26
2.2
Základní údaje o škole
Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Valašské Meziříčí je školská právnická osoba zřízená zřizovací listinou dle zákona č. 56102004 Sb., zapsána do rejstříku škol a školských zařízení, hlavní činností je poskytování vzdělávání. Zřizovatelem je Zlínský kraj. Chod školy zajišťuje celkem 52 pracovníků. Pedagogických pracovníků je 35 a provozních pracovníků je 17. Ve škole je zaměstnáno 5 pracovníků na dohodu o pracovní činnosti. Ve škole působí jeden zástupce pro teoretické vyučování, jeden zástupce pro praktické vyučování, výchovná poradkyně, metodik informačních a komunikačních technologií, metodik prevence sociálních jevů. Škola je jedinou institucí tohoto druhu na Moravě. Součástí školy jsou tři budovy. V budově Domova mládeţe se nacházejí jazykové a počítačové učebny, ateliérová sochařská dílna, administrativní a ekonomická část školy, recepce a prostory pronajaté zubnímu a praktickému lékaři. V budově školy se nacházejí učebny, odborné učebny a výtvarné ateliéry, malírna, sklofoukačská dílna a chemicko-technologická laboratoř Glass Centrum. Školní huť je třetí budovou školy. Jedná se o špičkově vybavené odborné pracoviště, které je vyuţíváno k hlavní činnosti školy, probíhají zde odborné praxe studentů z UTB Zlín, odborné stáţe studentů VŠUP v Praze, Ostravské univerzity, mezinárodní odborné stáţe studentů Scuoly Mosaicisti del Friuli ve Spilimbergu, a také doplňková a projektová činnost školy. Kapacita SUPŠ sklářské Valašské Meziříčí je 450 ţáků a v současné době má 180 ţáků. Hlavní produktem školy je výchova a vzdělávání ţáků ve výtvarných a uměleckořemeslných oborech. Nabízí tyto obory: Studijní obory zakončené maturitní zkouškou: Uţitá malba: absolventi studijního oboru nacházejí uplatnění jako kvalifikovaní odborníci v oblasti malířské tvorby, návrhářství, barevných řešení interiérů, realizace maleb v architektuře, náročných propagačních a scénických maleb, provádění malířských a restaurátorských prací a konzervování interiérových maleb. Absolventi, kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušku, se mohou ucházet o studium na vysokých školách, zejména školách s výtvarným zaměřením. Výtvarné zpracování skla a světelných objektů – zaměření na hutní tvarování; tvarování, malování a leptání skla: absolvent je připraven uplatnit se v celém spektru činností v rámci odpovídající oblasti uměleckořemeslné a průmyslové tvorby a výroby. Konkrétní oblast jeho uplatnění vyplývá ze zaměření/profilace absolvované
27
odborné přípravy podle školního vzdělávacího programu. Jedná se zejména o tvůrčí a realizační činnosti např. v modelářství sklářských forem, broušení skla, různých sférách tvarování skla (hutní tvarování skla, tvarování skleněných plastik, tvarování lehaného a slinovaného skla apod.), malování skla včetně řady souvisejících technik, rytí skla, tvorbě skleněných figurek, tvorbě skleněné biţuterie a designu světelných objektů. Průmyslový design: absolvent oboru je připraven uplatnit se v širokém spektru činností v oblasti tvarování produktů průmyslového odvětví. Uplatní se především jako designér a realizátor modelů výrobků spotřebního a průmyslového charakteru. Odpovídající činnosti můţe vykonávat buď samostatně, nebo v designérských ateliérech a vývojových pracovištích firem (velkých, středních i malých rodinných) zabývajících se designem, příp. i výrobou produktů různého sortimentu. Uměleckořemeslné zpracování skla – zaměření na hutní tvarování; broušení a rytí; umělecké vitráţe; malbu skla: vykonáním maturitní zkoušky absolvent získá kvalifikaci pro výkon povolání, které je určeno specifickou přípravou studijního oboru. Jedná se zejména o povolání manuálního charakteru, a to umělecký sklář, sklář dutého skla, brusič skla, rytec skla, umělecký sklenář a vitráţista, malíř skla, umělecký leptař skla. Absolventi, kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušku, se mohou ucházet o studium na vyšších odborných školách a na vysokých školách. Uměleckořemeslné
zpracování
textilu
–
zaměření
na
práce
tkalcovské
a gobelínářské: absolvent oboru se uplatní v oblasti rukodělné uměleckořemeslné výroby
textilií,
která
vyplývá
ze
zaměření
absolvované
odborné
přípravy
podle školního vzdělávacího programu. Uplatní se např. při realizaci prací tkalcovských, gobelínářských nebo ruční výšivky. Příslušné textilie je připraven rukodělně zhotovovat podle výkresové dokumentace, návrhů výtvarníka nebo jako repliky původních prací včetně provádění jejich opravy a údrţby.
Učební obory zakončení závěrečnou zkouškou (výuční list): Sklář – výrobce a zušlechťovatel skla (jedná se o finančně podporovaný obor): absolvent
se
uplatní
při
výkonu
povolání
v
oblasti
sklářské
výroby
jak
v zaměstnanecké, tak podnikatelské sféře. Podle svého zaměření vykonává úkony v celém procesu příslušné sklářské výroby, tj. při výrobě dutého a lisovaného skla, výrobě technického skla, broušení a rytí skla, malbě skla. Můţe téţ vyrábět sklářské
28
formy, tavit sklovinu, obsluhovat strojní zařízení pro výrobu technického a uţitkového skla, vyrábět a zušlechťovat silikátová vlákna. Součástí školy je Domov mládeţe s kapacitou 70 ţáků. Převládají dvoulůţkové pokoje, sociální zařízení jsou společné pro kaţdé patro. Ubytování vyuţívají především ţáci naší školy, ale také studenti okolních škol včetně studentů UTB Zlín, kteří na škole absolvují praktickou výuku v rámci Společného pracoviště. Škola spolupracuje v rámci celoţivotního učení s Úřadem práce ve Vsetíně (pobočka Valašské Meziříčí). V současnosti má škola akreditovány (MŠMT) 2 typy rekvalifikačních kurzů: Nespecifický rekvalifikační kurz s praxí u zaměstnavatele pro absolventy SŠ, VOŠ a VŠ a pro dlouhodobě nezaměstnané bez středoškolské kvalifikace; Administrativní pracovník Dále nabízí: Základy obsluhy PC – pro úplné začátečníky (ve spolupráci s ÚP) Základy obsluhy PC – pro pokročilé (ve spolupráci s ÚP) Základy počítačové grafiky (ve spolupráci s ÚP) Přípravný kurz k talentovým zkouškám (ve spolupráci se ZUŠ) Kurz výtvarného zpracování skla (vitráţe, malba skla, broušení a rytí skla). V oblasti prezentace a propagace školy, obce a kraje, škola spolupracuje s předními sklářskými umělci, firmami a vysokými školami, se zástupci Zlínského kraje, Valašského Meziříčí a přátelskými městy, zástupci úřadu práce, hospodářské komory a Muzea Regionu Valašsko. Hlavními partnery jsou: Moravské sklárny Květná s.r.o. Sklárny MOSER, a.s., Karlovy Vary Glass Ateliér Morava, s.r.o., Vizovice Crystalex cz, Sklárny Karolinka Glass dekor Service, Valašské Meziříčí Sklo Art, Lubenec FMK a FT Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Laboratoř anorganických materiálů, společné pracoviště Vysoké školy chemickotechnologické v Praze a Ústavu anorganické chemie AV ČR, v.v.i. Trenčianská univerzita Alexandra Dubčeka Trenčín apod.
29
2. 2. 1
Poslání školy
Posláním vzdělávacího programu Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí je na jedné straně připravovat ţáky na vysokoškolské studium, na druhé straně je kvalifikovaně připravit na neustále se proměňující poţadavky trhu práce, především týkající se útlumu sklářského průmyslu a na jeho restrukturalizaci, na ekonomickou krizi, na ţivnostenské povolání a zaměstnanecký vztah. Znamená to podněcovat ţáky k hledání nových neobvyklých cest řešení problémů, naučit je překonávat překáţky, rozvinout jejich osobnost poznávacími a sociálními dovednostmi, mravními a duchovními hodnotami důleţitými pro osobní a občanský ţivot, vést je k pochopení a uplatňování znalostí o ţivotním prostředí a jeho ochraně, vést je k tomu, aby svých odborných znalostí, vědomostí a dovedností aktivně vyuţívali ve své budoucí práci, uměli pracovat v týmech, byli ochotni to nejlepší, čemu se naučili opět předat někomu druhému. Jedním z nejdůleţitějších cílů je, aby absolventi byli připraveni získávat informace a učit se v průběhu celého ţivota. Veškerá vzdělávací a výchovná činnost školy je v souladu s cíli státní školské politiky a Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy a vzdělávání Zlínského kraje a podle právních předpisů platných v oblasti školství se zaměřuje zejména na: vzdělávání a rozvoj osobnosti ţáka, jeho nadání a rozumových i fyzických schopností, výchovu zaměřenou na posilování úcty k lidským právům a základním svobodám a také zásadám zakotveným v Chartě Spojených národů, výchovu zaměřenou na posilování úcty k rodičům ţáka, k národní kultuře, jazyku a hodnotám České republiky a k jiným civilizacím, přípravu ţáka na zodpovědný ţivot ve svobodné společnosti v duchu porozumění, míru, snášenlivosti, rovnosti pohlaví a přátelství mezi všemi národy, etnickými, národnostními a náboţenskými skupinami, výchovu zaměřenou na posilování úcty k přírodnímu prostředí (uvedeno v Organizačním řádu školy).
2. 2. 2
Cíle školy
Hlavním cílem školy je: zabezpečovat
střední
vzdělání
s
maturitou
ve
studijních
výtvarných,
uměleckořemeslných oborech a učebních uměleckořemeslných oborech, střední
30
vzdělání s výučním listem a odbornou přípravu na povolání v tradičních sklářských učebních oborech v souladu s Rozhodnutím o zařazení v rejstříku škol MŠMT v platném znění zajišťovat realizaci programů pro talentované ţáky, výchovných programů a programů speciální péče pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami zpřístupňovat mládeţi a veřejnosti informace o moţnostech vzdělávání a poskytovat poradenskou sluţbu v oblasti vzdělávání a výchovy.
2. 2. 3
Strategie rozvoje školy
Strategickým záměrem Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí je zkvalitnění výuky. V návaznosti na novou koncepci rozvoje školy se vedení školy zaměřuje na zlepšování pracovních a materiálních podmínek a vytváření kvalitního zázemí v teoretickém vyučování, udrţení vysoké kvality v odborném a praktickém výcviku. Dále také na vytváření příjemného zázemí na Domově mládeţe, zlepšování kvality ubytování a rozvoj mimoškolní činnosti. Škola pokračuje v projektové činnosti zaměřené na výzkum a vývoj nových sklářských technologií,
vzdělávání,
zkvalitňování
výuky,
celoţivotní
vzdělávání,
prevenci
sociopatologických jevů a vytváření podmínek pro studium zahraničních a handicapovaných ţáků. V budoucnosti je prioritou další rozvoj spolupráce s UTB ve Zlíně v oblasti přípravy ţáků a projektové činnosti. Splnění jejich cílů ovlivňuje také postup reformy vzdělávacího systému v České republice, demografický vývoj v kraji, poţadavky na trhu práce, a také ekonomické podmínky. Strategické cíle: Stabilizace oborové struktury školy (zavést nové obory vzdělávání, stabilizovat počty ţáků, rozšiřovat nabídky oborů středního vzdělávání s maturitní zkouškou). Tvorba školních vzdělávacích programů dle nových rámcově vzdělávacích (kvalitní vzdělávání ţáků zaloţené na individuálním přístupu zohledňujícím jejich speciální vzdělávací potřeby a rozvoj systému celoţivotního vzdělávání). Zvyšování profesionality pedagogických pracovníků a zaměstnanců školy (rozvoj profesionálního týmu pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců, trvalé zapojení externích pedagogů do výuky). Zkvalitňování systému řízení školy (stabilní rozvoj systému řízení školy zaloţení na moderních metodách).
31
2.3
SWOT analýza školy
SWOT analýza je analýza vnitřních silných a slabých stránek školy a vnějších příleţitostí a hrozeb pro naplnění strategických cílů. Pomocí této analýzy dokáţeme komplexně vyhodnotit fungování školy, nalézt problémy nebo nové moţnosti růstu. Vnitřní prostředí školy: Silné stránky: kvalitní vzdělávací program, vysoká úroveň pedagogického sboru, pozitivní klima školy, nízký počet ţáků ve třídách, velmi dobrá vybavenost učeben, interaktivní tabule, kvalitně vybavená posilovna, špičkové laboratorní pracoviště GLASS CENTRUM – zajišťuje výzkum a vývoj nových sklářských materiálů, vysoké zapojení do projektů, vznik Společného pracoviště UTB Zlín (škola zajišťuje praxi vysokoškolských studentů), nabídka ubytování. Slabé stránky: omezené finanční zdroje (nedostatečná výše normativů, nutnost dofinancování sklářských specifik ve mzdové oblasti i v provozu), nedostatečná komunikace s rodiči, slabá úroveň jazykových znalostí u pedagogů vzhledem k časté spolupráci se zahraničními partnery, neochota některých pedagogů měnit styl práce, nenaplněná kapacita školy, velký úbytek ţáků, vysoká neomluvená absence ţáků.
Vnější prostředí školy: Příleţitosti: spolupráce s vysokými školami (VŠUP Praha, VŠCHT v Praze, UTB Zlín aj.), podpora zřizovatele – finanční zvýhodnění sklářských řemesel, celoţivotní vzdělávání – škola má akreditaci na pořádání rekvalifikačních kurzů, od roku 2009 se stala škola přidruţenou školou UNESCO. Hrozby: sníţení po absolventech sklářských oborů na trhu práce, vlivem demografického vývoje v kraji nastal úbytek ţáků – s tím souvisí sníţení finančních prostředků, vysoké náklady na energii související s provozem školní huti, optimalizace školy.
32
2.4
Prezentace školy
Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Valašské Meziříčí vyučuje nejen sklářské učební obory, ale vychovává i mladé umělce v oborech malba, výtvarné a uměleckořemeslné zpracování skla a průmyslový design. Práce ţáků a také učitelů jsou prezentovány na mnoha výstavách a výtvarných soutěţích nejen v České republice, ale také v zahraničí, zejména v Bulharsku a v Itálii. Na mezinárodních výtvarných soutěţích získali ţáci dvě ocenění. Mezi tradiční akce patří Sklářská škola středoškoláků. Jedná se o pravidelně pořádané setkání maturantů s pedagogy vysokých škol technických i výtvarných z ČR a SR z oblasti skla a jsou střídavě organizovány naší školou a sklářskou školou v Lednických Rovních ve spolupráci s Euroregionem Bilé-Biele Karpaty. Pro prezentaci ţákovských prací vyuţívá škola prostor v muzeu zámku Kinských ve Valašském Meziříčí, kde má svou stálou expozici vybraných maturitních prací. Výstavní činnost školy je doplňována náborovými akcemi a burzami práce ve Zlínském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Škola pokračuje v realizaci rozsáhlého programu exkurzní činnosti pro základní školy, základní umělecké školy, návštěvníky města a pro zahraniční delegace z Holandska, Bulharska, Černé Hory, Srbska, Itálie, Japonska, Jiţní Koreje, Německa a Slovenské republiky. V rámci produktivní činnosti škola prodává výrobky ţáků pod vlastní ochrannou známkou školy. Mezi nejvýznamnější akce školy ve školním roce 2009/2010 patřily: -
výměnné stáţe ţáků v zahraničí (Itálie) i v ČR,
-
výstavy Pozor sklo v Galerii města Sevlievo Bulharsko,
-
výstava SPA Sansouci v Karlových Varech (Vřídelní kolonáda, 2010) spojená s mezinárodní soutěţí středních a vysokých škol, ¨
-
výstava Connection – současná skleněná evropská plastika (Mánes, Praha 2009),
-
výstava FRESH Nové přírůstky do sbírek UPM Praha (2009),
-
výstava Okouzlení/Ammaliamento v Zámku Kinských Valašské Meziříčí (2010).
Po přípravných fázích a recipročních výstavách byl v roce 2010 zahájen projekt výměnných stáţí studentů valašskomeziříčské umělecké školy sklářské a italské školy mozaiky ze Spilimberga.
33
Vysoce jsou hodnoceny výsledky výzkumu a vývoje. Škola a její odborní pracovníci a spolupracovníci sdruţení v GLASS CENTRU úspěšně pokračují v řešení programových projektů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (IMPULS). Škola dále spolupracuje s MěÚ Valašské Meziříčí, Vsetín, Karolinka, Čadca, Úřadem práce ve Vsetíně (pobočka Valašské Meziříčí), s Muzeem Region Valašsko Valašské Meziříčí. Škola je členem: -
Euroregionu a Regionu Biele-Bílé Karpaty (člen dozorčí rady, podílí se na společných projektech v rámci programu příhraniční spolupráce),
-
Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR, člena Svazu průmyslu a dopravy ČR
-
České sklářské společnosti a České spektroskopické společnosti
-
Asociace středních a vyšších odborných škol s výtvarnými a uměleckořemeslnými obory (spolupráce s NUOV, UNIV, MŠMT – spolupráce v oblasti zajištění kvalitních podmínek vzdělávání, soutěţe, nová maturita, závěrečné zkoušky, ŠVP),
-
Rudolfinea – sdruţení pro umělecká řemesla (podpora rozvoje uměleckořemeslných oborů; pořádání odborných školení, rekvalifikačních kurzů, vzdělávací činnost)
-
Sítě škol přidruţených k UNESCO (duben 2009).
34
2.5
Informační systém školy
Vnitřní i vnější informační systém Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské přispívá ke komunikaci mezi zaměstnanci, ţáky školy, ale také mezi ostatní veřejností, jako jsou školy, potencionální ţáci, rodiče, aj. Informační systém Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí můţeme rozdělit na vnější a vnitřní. Vnější informační systém zabezpečují zejména webové stránky školy (www.sklarskaskola.cz), kde jsou umístěny povinně zveřejňované informace dle zákona, seznam zaměstnanců školy, nabídka oborů, fotogalerie z akcí a jiné aktuální údaje vztahující se k chodu školy. Vnější informace jsou předávány také písemnou formou, elektronickou poštou, ústně formou telefonních hovorů, místní televizí apod. Vnitřní informační systém školy: ředitelka školy porady vedení
zástupci ředitelky školy porady úseků
učitelé a zaměstnanci třídnické hodiny
ţáci
Porady vedení se uskutečňují zpravidla třetí pondělí v měsíci za účasti ředitelky školy, zástupce ředitelky pro teorii a odborný výcvik, vedoucí domova mládeţe a dalších vedoucích pracovníků a metodiků. Porady úseků se konají dle potřeby minimálně jednou měsíčně po poradě vedení. Třídnické hodiny jsou dány rozvrhem hodin a konají se jednou týdně. Dalšími informačními zdroji jsou pedagogická rada, porady předmětových komisí, plenární zasedání zaměstnanců školy, ústně (rozhovor, vnitřní telefonická síť), písemně (příkazy ředitelky školy, pokyny ředitelky školy), elektronicky aj. Pomocí kvalitního informačního systému je vytvářeno ovzduší vzájemné důvěry jak mezi zaměstnanci a vedením na jednotlivých úsecích, tak i mezi jednotlivými úseky.
35
3
Image SUPŠ sklářské Valašské Meziříčí
Dobrá image je pro školu velmi důleţitá a znamená jistou výhodu při výběru střední školy pro ţáky devátých ročníků a jejich rodičů. Sklářskou školu poznamenala nedávná krize sklářských firem a postupné zavírání skláren. S tím souvisí i velký pokles uchazečů, kteří by chtěli studovat sklářské obory. Určitý vliv má na to ale i demografický vývoj, který vykazuje úbytek ţáků. Vrcholový management školy se zabýval i otázkou změny názvu školy, protoţe veřejnost si tuto školu spojovala většinou jen se sklářskými obory. Nakonec se od změny názvu upustilo z důvodu určité výjimečnosti na vzdělávacím trhu. Škola se v současné době zaměřuje zejména na výtvarné a uměleckořemeslné obory a postupně se takto dostává do podvědomí veřejnosti. Je to dlouhodobý proces a náročná práce všech zaměstnanců školy.
3.1
Prvky image a jejich hodnocení
V kapitole 1.2 jsem pouţila k vysvětlení image školy přehledné grafické znázornění od Egera. Tyto komponenty pouţiji ke zhodnocení image této školy. V dotazníkovém šetření budu porovnávat skutečné názory ţáků, rodičů a zaměstnanců školy. Identita školy je prezentována zejména zaměstnanci a ţáky. Pedagogové školy mají profesionální přístup, vytváří ve třídě příznivé prostředí, aby se ţáci cítili příjemně. Vyuţívají moderní učební pomůcky, jako je interaktivní tabule, počítače. Ţáci jsou spokojeni, rádi se vrací a jsou hrdi na svou školu. Design školy je velmi působivý. Třídy a chodby jsou vyzdobeny výtvarnými díly ţáků, vkusně vymalovány, účelně vybaveny. Komunikační design je specifický a prezentuje sklářskou školu zajímavým logem. Webové stránky jsou přehledné a akční, v soutěţi webových stránek škol ve Zlínském kraji se umístili na čtvrtém místě. Budovy školy jsou udrţovány a jsou obklopeny zeleným trávníkem, na kterém jsou vystavovány klauzurní i maturitní práce ţáků školy. Kultura školy nám hodnotí celkovou atmosféru školy, která je velice příjemná a přátelská, ţáci se chovají zdvořile. Nejsou zde ţádné problematické vztahy mezi ţáky a učiteli a také mezi ţáky navzájem. Kulturu školy nám charakterizuje také vzdělávací program.
36
Komunikace školy je zajišťována především elektronickou poštou a webovými stránkami. Ve škole jsou umístěny nástěnky, které informují ţáky a pedagogy o změnách rozvrhu apod. Program školy je zaměřen na uţité umění, výtvarné a uměleckořemeslné obory včetně průmyslového designu. Uskutečňují se výměnné stáţe s italskou školou ve Spilimbergu, kaţdoročně se pořádá adaptační pobyt pro ţáky prvních ročníků. Škola spolupracuje s Úřadem práce při pořádání rekvalifikační kurzů.
37
Měření image
3.2
Ke sběru dat potřebných pro měření image školy bylo vyuţito písemného dotazníkového šetření. Dotazníky jsou zařazeny v příloze této práce. V první části dotazníkového šetření jsem se zaměřila na ţáky devátých tříd ze základní školy v Olomouci, ve Vsetíně a ze dvou základních škol ve Valašském Meziříčí. Zajímala jsem se o míru známosti školy a ti, kteří školu znají, vyhodnocovali stupeň přízně. Dotazníky obsahovaly čtyři otázky. Pro vyhodnocení byla pouţita pětistupňová škála. Výsledek nám prozradí, zda respondenti o SUPŠ sklářské slyšeli a pokud ano, z výsledků šetření zjistíme postoj ke škole. V druhé části jsem zjišťovala image sklářské školy u zaměstnanců školy, ţáků školy a jejich rodičů. Dotazník, který dotazovaní obdrţeli v průběhu ledna 2011, obsahoval šestnáct otázek, které vycházejí z indikátorů podle Světlíka uvedených v kapitole 1.5. Následné měření image bylo provedeno sémantickým diferenciálem. Pomocí identifikátorů byla provedena analýza současného stavu image školy a zjištěna slabá místa.
Měření známosti a příznivosti postojů k dané instituci
3.2.1
Podstatou této metody je zjišťování míry známosti dané instituce. Dotazovaní, kteří školu znají, dále odpovídají na otázku týkající se vyhodnocování stupně přízně. Tuto
metodu
jsem
pouţila
při
návštěvě
základních
škol.
Záměrně
jsem
volila
k dotazníkovému šetření dvě základní školy v místě sídla SUPŠ sklářské ve Valašském Meziříčí, základní školu v blízkém městě Vsetín (dříve okresní město) vzdáleném asi 20 km od dané školy a zajímala mě i známost školy v sousedním krajském městě v Olomouci, vzdáleném asi 50 km. Dotazování proběhlo anonymně a v kaţdé škole jsem oslovila 50 ţáků devátých tříd. Souhrn je uveden v následující tabulce: Tabulka č. 1 Město
Počet dotazníků
Vyplněné dotazníky
Základní škola Valašské Meziříčí
100
84
Základní škola Vsetín
50
40
Základní škola Olomouc
50
38
Celkem
200
162
38
Výsledky šetření a jejich hodnocení Měření známosti a příznivosti postojů ke škole bylo provedeno následovně pro kaţdou otázku zvlášť. Odpovědi jsou zaznamenány v následujících tabulkách. Nejprve otázka na měření známosti: „Znáte Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou Valašské Meziříčí?“.
Tabulka č. 2 Město
Nikdy jsem o ní neslyšel/a
Slyšel/a jsem o ní
Znám tu školu
Znám ji dobře
Znám ji výborně
Valašské Meziříčí
0
17
23
39
5
Vsetín
3
9
17
8
3
Olomouc
21
12
5
0
0
Celkový souhrn
24
38
45
47
8
Celkový souhrn v procentech
14,8 %
23,5 %
27,8 %
29,0 %
4,9 %
Znáte Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou Valašské Meziříčí? Graf č. 1
39
Druhá otázka zjišťovala postoj ke škole: „Jaký je Váš postoj k této škole?“. Celkem 24 respondentů nikdy neslyšelo o této škole a nemohli dále relevantně odpovídat na další otázky. Proto byl celkový součet poníţen na 138 respondentů. Tabulka č. 3 Město
Velmi negativní
Spíše záporný
Spíše neutrální
Spíše pozitivní
Velmi kladný
Valašské Meziříčí
1
9
40
29
5
Vsetín
1
4
18
14
0
Olomouc
0
3
9
5
0
Celkový souhrn
2
16
67
48
5
Celkový souhrn v procentech
1,4 %
11,6 %
48,6 %
34,8 %
3,6 %
Jaký je Váš postoj k této škole? Graf č. 2
Pro názorné zhodnocení výsledného měření známosti a příznivosti postojů ke Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské Valašské Meziříčí je pouţito grafického znázornění. První dimenze je určená pro cílovou skupinu, kdy je škola známá – neznámá a je pouţito osy x. Výpočet na této ose vycházel z celkového počtu vrácených dotazníků u jednotlivých škol.
40
Odpovědi ve druhé dimenzi jsou zaznamenány na ose y a týkají se dotazovaných, kteří školu znají a hodnotili postoj k ní jako příznivý – nepříznivý. Výpočet na ose y vycházel z počtu respondentů poníţených o ty, kteří školu neznají. Výsledné hodnocení image školy z pohledu ţáků devátých ročníků v grafickém vyjádření. Graf č. 3 kladný postoj ke škole
5
4 nízký stupeň známosti školy
vysoký stupeň známosti školy
osa x 1
2
3
4
5
2
1 osa y záporný postoj ke škole
Legenda: Valašské Meziříčí: známost
n = 84
postoj
n = 84
Vsetín:
známost
n = 40
postoj
n = 37
Olomouc:
známost
n = 38
postoj
n = 17
41
Vyhodnocení výsledků měření známosti a postojů školy nám
názorně ukázalo,
ţe management Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí by se měl zaměřit na budování příznivého image. Výsledky v dotazníkovém šetření nejsou pro tuto školu nejlepší, i kdyţ počet respondentů, respektive návratnost dotazníků, nebyl nejoptimálnější. V první části šetření, kdy se jednalo o měření známosti školy, převládaly odpovědi kladné, tedy dotazovaní ţáci o škole slyšeli, znají ji a dokonce většina ji zná dobře. Je pozitivní, ţe většina ţáků zaregistrovala, ţe tato škola existuje. Výsledek je graficky znázorněn na ose x v levé polovině grafu, ale i částečně v pravé části. Můţeme hovořit o průměrné známosti této školy. Druhá otázka byla zaměřena na sledování postoje k této škole. Postoj respondentů je znázorněn na ose y. Většina odpovědí se týkala neutrálního postoje ke škole (48,6 %), pozitivní postoj ke škole mělo 34,8 % respondentů. Metoda měření známosti a postojů školy vyhodnotila na této škole průměrnou image. Management školy, zaměstnanci, ale i ţáci by měli vyuţít všech indikátorů image a snaţit se zvýšit pozitivní postoje veřejnosti ke škole. Je nutné také zdůraznit, ţe cesta ke zlepšení image je dlouhodobá a náročná. Nesmíme opomenout také hrozbu klesající demografické křivky, která nám značně ovlivňuje počet potencionálních ţáků, a proto příznivá image tady hraje svoji opodstatněnou roli.
3.2.2
Měření sémantickým diferenciálem
Další metodou zjišťování image školy je měření sémantickým diferenciálem. Tato metoda byla pouţita u šetření na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské ve Valašském Meziříčí. Na této škole byli dotazníkovým šetření osloveni učitelé, ţáci a rodiče ţáků školy. Tato metoda slouţí k podrobné analýze image školy. Nejprve se stanoví dimenze potřebné pro sestavení dotazníku, který uspořádáme tak, ţe na levé straně jsou všechny pozitivní pojmy, na pravé straně negativní. V první části zjišťujeme vnímání respondentů na školu (budovu, vzhled, vzdělávací program aj.) a v druhé části hodnotíme (úspěšnost absolventů, úroveň pedagogů, management školy aj.).
42
Grafické znázornění dotazníku měřením sémantického diferenciálu Graf č. 4 Velikost školy Velká Dobrý Moderní Kvalitní Rychlá Široká Přátelská
Vhodné Velká Vysoká Výkonný Aktivní Maximálně Velmi dobrá Silné Nápadná
Ţáci: n = 100
1
2 3 4 5 Vzhled a umístění školy 1 2 3 4 5 Vybavení školy 1 2 3 4 5 Vzdělávací program 1 2 3 4 5 Inovace vzdělávacího programu 1 2 3 4 5 Nabídka mimoškolních aktivit 1 2 3 4 5 Atmosféra ve škole 1 2 3 4 5 Chování a vystupování studentů a ţáků na veřejnosti 1 2 3 4 5 Úspěšnost absolventů 1 2 3 4 5 Úroveň pedagogického sboru 1 2 3 4 5 Management školy 1 2 3 4 5 Spolupráce školy s rodiči 1 2 3 4 5 Respektuje vedení této školy Vaše názory 1 2 3 4 5 Spolupráce s místními úřady a firmami 1 2 3 4 5 Partnerské a mezinárodní styky 1 2 3 4 5 Prezentace školy na veřejnosti 1 2 3 4 5
Učitelé: n = 26
Malá Špatný Zastaralé Nekvalitní Pomalá Úzká Nepřátelská
Nevhodné Malá Nízká Nevýkonný Pasivní Minimálně Nedostatečná Slabé Mizivá
Rodiče: n = 10
Výsledky šetření a jejich hodnocení Výsledky sémantického diferenciálu byly znázorněny pro kaţdý typ respondentů (ţáci, učitelé, rodiče), i kdyţ návratnost dotazníků neměla očekávanou hodnotu (viz. příloha č. 3). Při vyhodnocování dotazníků se odpovědi v jednotlivých poloţkách zprůměrují a zobrazí se na grafu. Výsledná barevná linie nám vyznačuje sumarizovaný pohled na image školy
43
podle tří skupin respondentů. Na grafu je znatelné, ţe se u pouţitých indikátorů jednotlivé odpovědi moc neliší. Největší rozdíly jsou patrné u otázek týkající se designu školy, respektive u velikosti školy, vzhledu a umístění školy a vybavení školy. Zde není jednoznačný soulad zejména u rodičů a samotných ţáků školy. Identita školy, kultura školy i komunikace školy je hodnocena u všech skupin respondentů také téměř shodně a u odpovědí, které jsou zaznamenány na grafu, nejsou velké odchylky.
44
3.3
Vyhodnocení dotazníkového šetření
Hodnocení současné image Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí metodou měření známostí a postojů bylo provedeno u ţáků devátých tříd základních škol v Olomouci, ve Vsetíně a ve Valašském Meziříčí. Z hlediska územního mapování se jednalo o základní školy v okruhu do 50 km a mohlo by se jednat o potencionální ţáky školy. Výsledek měření image školy nebyl nejpříznivější. Hodnotili tuto školu spíše průměrně. V tomto dotazníkovém šetření jsem ţákům poloţila dvě doplňující otázky. Na první otázku „Znáte nabídku oborů, která škola nabízí?“ 79% ţáků odpovědělo, ţe neznají, 10% o ní slyšelo a 11% ji zná. Druhá otázka „Chtěl/a byste tuto školu navštívit?“ odpovědělo 23 % ţáků, ţe je škola nezajímá, 21% zatím ne, 33% o tom uvaţuje, 16% ji navštíví a 7% ji navštívilo. Měření sémantickým diferenciálem proběhlo u ţáků, rodičů a zaměstnanců sklářské školy. Výsledné hodnocení image školy u těchto respondentů je velmi dobré aţ průměrné. Rodiče ţáků hodnotí image velmi kladně, i kdyţ návratnost dotazníků u této skupiny je velmi nízká, coţ můţe tento výsledek částečně ovlivnit. Výsledné hodnocení u učitelů je pozitivnější neţ u ţáků, v obou případech se jedná spíše o průměrné hodnoty.
3.3.1 Porovnání výsledků
V roce 2008 proběhlo v SUPŠ sklářské hodnocení školy prostřednictvím „Mapy školy“ (společnost
SCIO),
které
bylo
pouţito
pro
výsledné
porovnání
image
školy
s aktuálními výsledky měření sémantickým diferenciálem. Graficky byly znázorněny jednotlivé indikátory image školy v průběhu tří let. Nejprve byly stanoveny indikátory image školy a přiřazeny jednotlivé komponenty, které byly pouţity v dotazníkovém šetření, a to následovně:
1. Identita školy: - nabídka mimoškolních aktivit - úspěšnost absolventů - management školy - respektuje vedení této školy Vaše názory
45
2. Design školy - velikost školy - vzhled a umístění školy - vybavení školy 3. Kultura školy - vzdělávací program - inovace vzdělávacího programu - atmosféra ve škole - chování a vystupování studentů a ţáků na veřejnosti - úroveň pedagogického sboru 4. Komunikace školy - spolupráce školy s rodiči - spolupráce s místními úřady a firmami - partnerské a mezinárodní styky - prezentace školy na veřejnosti Jednotlivé indikátory image školy byly uvedeny v procentním vyjádření a následně graficky znázorněny. Tak můţeme přehledně porovnat vývoj image uvedené školy.
Počet respondentů v jednotlivých letech:
Tabulka č. 4 Roky
Ţáci
Učitelé
Rodiče
2008
118
31
83
2011
100
26
10
46
Identita školy Graf č. 5
Identita školy v roce 2008 a 2011 je na průměrné hodnotě. U učitelů a rodičů má mírně stoupající úroveň, u ţáků je nepatrný pokles. Ten můţe být způsoben negativním hodnocením mimoškolních aktivit, coţ je přehledněji zaznamenáno na sémantickém diferenciálu.
Design školy Graf č. 6
Design školy je velmi působivý a má stoupající tendenci u všech respondentů. Pokud tento indikátor opět porovnáme podrobněji se sémantickým diferenciálem, je design nejlépe hodnocen u rodičů ţáků, kteří kladně hodnotili zejména vzhled a umístění školy a také vybavení školy.
47
Kultura školy Graf č. 7
Indikátor kultury školy má v porovnání s rokem 2008 u všech dotazovaných skupin rostoucí hodnoty. Velmi dobře je hodnocen komponent inovace vzdělávacího programu a samotný vzdělávací program.
Komunikace školy Graf č. 8
Porovnání v oblasti indikátoru komunikace školy je hodnocen nejlépe. Je zaznamenán u všech respondentů nárůst. Kdyţ se vrátíme k měření sémantickým diferenciálem, jsou velmi dobře hodnoceny komponenty partnerské a mezinárodní styky a prezentace školy na veřejnosti. V roce 2010 byla navázána spolupráce s italskou školou a je podporována výstavní činnost ţáků, coţ značně ovlivnilo vzrůstající hodnocení u jednotlivých komponentů indikátoru komunikace školy.
48
4.
Marketingová strategie ke zlepšení image školy
Marketing je nedílnou součástí správného rozhodování top managementu v podnikové, ale i v neziskové sféře. Ve školském prostředí je účinným nástrojem při vytváření strategie školy a také se významným způsobem podílí na udrţování a zlepšování image školy. V podnikové sféře je přímo zaměstnán pracovník, který se zabývá pouze marketingem. Ve školství to z finančních důvodů není moţné, proto je marketing záleţitostí vrcholového managementu, zejména ředitele školy. V současné době je zaznamenán velký pokles patnáctiletých ţáků, tzn. potencionálních zákazníků školy. Z tohoto důvodu by se měl management školy zaměřit na intenzivní nábor ţáků, kdy na různých setkáních se zástupci rodičů a samotných ţáků základních škol představuje školu, její historii, nabídku oborů, vzdělávací program, úroveň pedagogického sboru, vybavenost učeben apod. Zaměřuje se na prvky odlišnosti dané školy a snaţí se získat co nejvíce uchazečů. Prestiţ a image školy jsou v mnoha případech jedním z rozhodujících faktorů při výběru školy. Kdyţ se zaměříme na vývoj počtu patnáctiletých dětí, které tvoří potencionální ţáky střední školy, zjistíme, ţe začíná prudký pokles. Dle Českého statistického úřadu měla v roce 2010 Česká republika 121 586 patnáctiletých, v roce 2011 to bude jen 96 841. V roce 2015 bude demografická křivka na svém minimu, předpokládá se pokles na 89 895 dětí. Po tomto roce by mělo dojít k očekávanému pozvolnému růstu v důsledku porodnosti v roce 2000. Stavu, který byl v roce 2010, by mělo být dosaţeno aţ v roce 2024. Vývoj počtu 15letých osob v jednotlivých krajích, období let 2011–2015
14 000 2011
2012
2013
2014
2015
10 000 8 000 6 000 4 000 2 000
Moravskoslezský kraj
Zlínský kraj
Olomoucký kraj
Jihomoravský kraj
Vysočina
Pardubický kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Ústecký kraj
Karlovarský kraj
Plzeňský kraj
Jihočeský kraj
Středočeský kraj
0 Praha
Počty osob ve věku 15 let
12 000
Obr. č. 4 Zdroj: MŠMT ČR
49
Uvedené skutečnosti vedou školy k tomu, aby svou nabídkou zaujaly co nejvíce rodičů a potencionálních ţáků. Jedním ze strategických cílů managementu školy je tedy získávání „ţáků“, kteří jsou nejdůleţitějším článkem školy. Bez ţáků by škola neměla finanční prostředky pro svou existenci, protoţe jak jiţ bylo uvedeno v kapitole 1.2 je škola příspěvkovou organizací a dostává finanční zdroje podle počtu ţáků. K tomu se přidává i Deák: „Budování prestiţe, reputace, pověsti a tedy i image školy vystupuje do popředí v závislosti s potřebou získat studenty, a tím i finanční prostředky na provoz školy. Školy se více otevírají veřejnosti, poskytují více informací o své činnosti, moţnostech forem studia, společenskému uplatnění absolventů apod. Pohled na školy v očích veřejnosti začíná být více diferenciovaný a image školy získává na váze“ (Deák, Eger, Muţík, Rymeš 2005, s. 16). Asi nejvýznamnější metodou v řízení image školy je marketingová komunikace. Ta nám zajišťuje spojení se zákazníky školy (ţáci, učitelé, zaměstnanci) a s ostatní veřejností (rodiče, zřizovatel, město, sponzoři, MŠMT aj.), informuje o nabídce vzdělávacích programů, aktivitách, pořádaných výstavách, tedy o všem, co se v dané škole odehrávalo, odehrává a bude odehrávat. Kaţdá škola, která je neziskovou organizací, by měla aktivně komunikovat nejen na interní úrovni, ale zejména s širokou veřejností. Hlavním cílem by mělo být vytváření dobrého povědomí ve svém okolí, získání pozitivního hodnocení, a tím přilákat co nejvíce potencionálních ţáků. V kapitole 3.2.1 byla popsána metoda, která se zabývala měřením známosti a příznivosti postojů ke škole. Výsledek nebyl pro SUPŠ sklářskou nejpříznivější a pro další rozvoj školy je ţádoucí vytvořit efektivní marketingovou strategii ke zlepšení současné image školy. Známost školy na veřejnosti je závislá na míře informovanosti, prestiţi, komunikaci a prezentaci. Vnější okolí si vytváří představu o škole pouze z externí komunikace. Musíme se také zmínit o tom, ţe na příznivém mínění o škole se můţe podílet i samotný jednotlivec z řad zaměstnanců a ţáků, aniţ by si toho byl vědom. K takové situaci můţe dojít při běţném rozhovoru, při zmínkách o škole, akcích školy, pořádaných výstavách apod. Pozitivní image je pro školu velmi důleţitá a můţe ovlivnit i další její vývoj. Charakteristika ţádoucí image školy by se měla odvíjet od výjimečnosti a jedinečnosti dané školy. Prvotním úkolem managementu školy by mělo být také to, aby škola obstála v konkurenčním prostředí na vzdělávacím trhu.
50
4.1
Cesty ke zlepšení image školy
Stanovit správnou strategii ke zlepšení image školy je velmi důleţité. Základním článkem je plán, který musí obsahovat analýzu současného stavu, určení negativních příčin a kroky vedoucí k vytvoření ţádoucí image. Nepříznivým aspektem pro SUPŠ sklářskou byly krize sklářského průmyslu vyvolané privatizační vlnou, která pouze vytěţila maximum profitu z významného postavení sklářského průmyslu. Druhým nepříznivým vlivem byla celosvětová krize, která poškodila zbývající část. Je nutné se zmínit také o vlivu médiích, které zdůrazňují kaţdý negativní výsledek a tudíţ neúměrně dezinformují širokou veřejnost. Důsledkem je to, ţe sklářství se tímto povaţuje za neperspektivní a sklářské obory zůstávají nenaplněné. Management školy by se na základě výsledků měření image Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí měl zaměřit na: včasnou informovanost, aktuální doplňování všech údajů o škole, akcích školy, pořádaných výstavách, oceňování ţáků, partnerství se zahraničními školami, zejména formou webových stránek vizuální úpravu webových stránek, zejména klást důraz na přehlednost, aktuálnost a grafickou stránku návrh propagačních letáků, kde bude stručnou a přehlednou formou znázorněna nabídka vzdělávacích oborů včetně ukázky výtvarných prací ţáků rozšíření tradičních akcí a rituálů; velmi kladně bylo hodnoceno „pasování“ ţáků prvních ročníků sklářskou píšťalou podporování celoţivotního vzdělávání a zvyšování odborné úrovně zaměstnanců školy, zaměřit se na zvyšování jazykových znalostí upevňování dobrých vztahů mezi zaměstnanci na pracovišti a zvyšování důvěry ve vedení školy zmodernizování odborných učeben a jejich vybavení kvalitními technologickými pomůckami a přístroji posílení spolupráce s rodiči ţáků při pořádaných akcích a dalších činnostech školy udrţování kontaktu s absolventy školy, zvát je na školní akce apod. provádění výzkumu (dotazníky, ankety), a tím pomáhat identifikovat problémy a příleţitosti, analyzovat současný stav a zlepšovat veřejné mínění o škole
51
zvýšení produkce doplňkové činnosti školy (ceny do soutěţí, skleněné sošky určené pro ocenění pracovníků, propagační předměty aj.) zviditelnění školy v médiích (televize, rádio) za pomoci sponzoringu při reklamních upoutávkách pořádání akcí pro veřejnost, zejména den otevřených dveří, kurzy týkající se jazykových a počítačových dovedností, výrobu skleněných šperků aj. účast na setkáních ţáků základních škol při výběru dalšího studia inzerování nabídky oborů v místních i celoplošných periodikách aktuální informovanost o akcích školy v místních novinách (Obelisk, Zpravodaj aj.) stránka školy na sociální síti – Facebooku.
52
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo popsat a vyhodnotit image Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí a navrhnout změny ke zlepšení celkového pohledu na tuto školu. V první části mé bakalářské práce jsem dotazníkovým šetřením zjišťovala pohled na školu ţáků devátých ročníků ze základních škol v místě sídla školy a v blízkém okolí. Tuto skupinu respondentů jsem si vybrala zejména proto, ţe se jedná o potencionální ţáky školy. K měření image jsem pouţila metodu měření známosti a postojů ke škole. Zjištěné výsledky nebyly pro školu nejpříznivější, ale nepřesahovaly obvyklý průměr. V další části jsem k měření image pouţila sémantický diferenciál a zaměřila jsem se na ţáky školy,
jejich
rodiče
a
zaměstnance
Střední
uměleckoprůmyslové
školy
sklářské
Valašské Meziříčí. Výsledky měření jsem porovnávala s jednotlivými indikátory image a s hodnocením, které proběhlo v minulém období firmou SCIO. I toto měření zaznamenalo spíše průměrné hodnoty, coţ můţe být způsobeno také tím, ţe se nedaří potlačit na veřejnosti zafixovaný průnik předcházejícího učňovského školství. Ve srovnání s dřívějšími výsledky má image školy mírně stoupající tendenci. Na základě těchto zjištění jsem navrhla několik variant pro zlepšení image školy. Je to dlouhodobá a náročná práce a na vytváření pozitivní image se musí podílet rovnocenně jak školská, tak i mediální sféra. Management školy bude nadále pokračovat v budování prestiţe a hledání cesty ke zlepšování image této školy. Je nutné zdůraznit, ţe umělecké sklářské výrobky jsou jedinou důstojnou reprezentací našeho státu, které nelze vyrobit bez vysoce kvalifikovaných pracovníků na středoškolské a vysokoškolské úrovni. A to je jedním z hlavních cílů Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí – vychovávat mladé umělce a zachovávat a upevňovat tradici českého skla.
53
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY: DEÁK, P., EGER, L., MUŢÍK, J., RYMEŠ, M. Kvalita a image manaţerských škol. Praha : ASPI Publishing, 2005, 144 s. ISBN 80-7357-090-4. EGER, L. Strategie rozvoje školy. Plzeň : CECHTUMA, 2002. s. neuvedeno. ISBN 80603225-6-5. EGER, L. a EGEROVÁ, D. Image školy. TU v Liberci, 2000. 23 s. ISBN 80-7083-440-4. EGER, L. a JAKUBÍKOVÁ, D. Kultura školy. TU v Liberci, 2000. 30 s. ISBN 80-7083-441-2. HLOUŠKOVÁ, L. Proměna kultury školy v pedagogických diskursech. Masarykova univerzita, 2008. 99 s. ISBN 978-80-210-4813-3. KOHOUT, J. Veřejné mínění, image a metody public relations. Praha : Management Press, 1999. 122 s. ISBN 80-7261-006-6. KUBÁTOVÁ, H. Rukověť autora diplomky. Olomouc : Univerzita Palackého, 2009. 121 s. ISBN 978-80-244-2314-2. NĚMEC, P. Public relations: Komunikace v konfliktních a krizových situacích. Praha : Management Press, 1999, 125 s. ISBN 80-85943-66-2. NĚMEC, P. Public relations: Praxe komunikace s veřejností. Praha : Management Press, 1996, 167 s. ISBN 80-85943-20-4. NĚMEC, P. Public relations: Zásady komunikace s veřejností. Praha : Management Press, 1993, 114 s. ISBN 80-85603-26-8. PŘÍBOVÁ, M. a kol. Marketingový výzkum v praxi. Praha : Grada Publishing, 1996. 248 s. ISBN 80-7169-299-9. SVĚTLÍK, J. Marketingové řízení školy. Praha : ASPI 2006. 300 s. ISBN 80-7357-176-5. VYSEKALOVÁ, J., MIKEŠ, J. Image a firemní identita. Praha : Grada, 2009. ELEKTRONICKÉ ZDROJE: Anglicko-český slovník. Image [online], [cit. 2010-12-29]. Dostupné na WWW:
. SVĚTLÍK, J. MEŠ – Marketing školy. Image školy – Indikátory. 1996 [online], [cit. 2010-1229]. Dostupné na WWW: . SVĚTLÍK, J. MEŠ – Marketing školy. Image školy – Indikátory. 1996 [online], [cit. 2010-1229]. Dostupné na WWW: . SVĚTLÍK, J. MEŠ – Marketing školy. Image školy – Indikátory. 1996 [online], [cit. 2010-1229]. Dostupné na WWW:
54
Vývoj počtu 15letých osob v jednotlivých krajích, období let 2011-2015. [online], [cit. 201012-29]. Dostupné na WWW:
SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr. 1
Obsah image
Obr. 2
Faktory ovlivňující image
Obr. 3
Indikátory image
Obr. 4
Vývoj počtu 15letých osob v jednotlivých krajích
TABULKY: Tabulka č. 1 Přehled dotazovaných ţáků v jednotlivých městech Tabulka č. 2 Odpovědi na otázky o měření známosti Tabulka č. 3 Odpovědi na otázky o postojích ke škole Tabulka č. 4 Počet respondentů v jednotlivých letech GRAFY: Graf č. 1
Grafické znázornění odpovědí na otázku o měření známosti
Graf č. 2
Grafické znázornění odpovědí na otázku o postojích ke škole
Graf č. 3
Grafické znázornění výsledného hodnocení image školy
Graf č. 4
Grafické znázornění dotazníků měřením sémantického diferenciálu
Graf č. 5
Porovnání identity školy
Graf č. 6
Porovnání designu školy
Graf č. 7
Porovnání kultury školy
Graf č. 8
Porovnání komunikace školy
PŘÍLOHY: č. 1
Pilotní dotazník – měření známosti a postojů ke škole
č. 2
Pilotní dotazník – hodnocení sémantickým diferenciálem
č. 3
Souhrn odpovědí z dotazníků slouţící k výpočtu pro sémantický diferenciál
55
Příloha č. 1 Váţení rodiče, ţáci a pedagogové dovoluji si Vás poţádat o spolupráci při výzkumu image Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí. Jeho cílem je zjistit nejen Váš pohled na školu, ale můţe nám dát i podněty, které nám pomohou ke zkvalitnění naší práce. V následujícím dotazníku jsou uvedena tvrzení, která máte posoudit tak, ţe kříţkem „X“ označíte hodnocení faktoru do Vámi vybraného pole. Výzkum je anonymní, zjištěné údaje jsou důvěrné a budou slouţit jen pro účely školy. Děkuji Vám za ochotu a laskavost, kterou prokazujete vyplněním dotazníku.
Otázka 1.
Spíše záporný.
Spíše neutrální.
Neznám.
Slyšel/a jsem o ní.
Znám ji.
Ne, vůbec mě nezajímá.
Zatím ne.
Znám ji dobře.
Znám ji výborně.
Spíše pozitivní.
Velmi kladný.
Znám ji dobře.
Znám ji výborně.
Znáte nabídku oborů, které škola nabízí?
Otázka 4.
Velmi negativní.
Znám tu školu.
Jaký je Váš postoj k této škole?
Otázka 3.
Slyšel/a jsem o ní.
Znáte Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou Valašské Meziříčí?
Otázka 2.
Nikdy jsem o ní neslyšel/a.
Chtěl/a byste tuto školu navštívit?
Uvaţuji o tom.
Ano, navštívím ji.
Jiţ jsem ji navštívil/a.
56
Příloha č. 2 Váţení rodiče, ţáci a pedagogové, dovoluji si Vás poţádat o spolupráci při výzkumu image Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí. Jeho cílem je zjistit nejen Váš pohled na naši školu, ale můţe nám dát i podněty, které nám pomohou ke zkvalitnění naší práce. V následujícím dotazníku jsou uvedena tvrzení, která máte posoudit tak, ţe zakrouţkujete na uvedené škále Vaše hodnocení uvedeného indikátoru. Výzkum je anonymní, zjištěné údaje jsou důvěrné a budou slouţit jen pro účely školy. Děkuji Vám za ochotu a laskavost, kterou odpovědným přístupem k vyplnění dotazníku prokazujete. velikost školy velká dobrý
malá
1 2 3 4 5 vzhled a umístění školy 2 3 4 vybavení školy
5
špatný
moderní
1 2 3 4 vzdělávací program
5
zastaralé
kvalitní
1 2 3 4 5 inovace vzdělávacího programu
nekvalitní
rychlá
1 2 3 4 5 nabídka mimoškolních aktivit
pomalá
široká
1 2 3 4 atmosféra ve škole
úzká
1
5
přátelská 1 2 3 4 5 nepřátelská chování a vystupování studentů a ţáků na veřejnosti vhodné
1 2 3 4 5 úspěšnost absolventů
nevhodné
velká
1 2 3 4 5 úroveň pedagogického sboru
malá
vysoká
1 2 3 4 management školy
nízká
výkonný
5
1 2 3 4 5 spolupráce školy s rodiči
nevýkonný
aktivní 1 2 3 4 5 pasivní respektuje vedení této školy Vaše názory maximálně
1
2
3
4
5
minimálně
spolupráce s místními úřady a firmami velmi dobrá silné nápadná
1 2 3 4 5 nedostatečná partnerské a mezinárodní styky 1 2 3 4 5 prezentace školy na veřejnosti 1
2
3
4
5
slabé mizivá
57
Příloha č. 3 Souhrn odpovědí z dotazníků slouţící k výpočtu pro sémantický diferenciál Ţáci: Ţáci Velikost školy Vzhled a umístění školy Vybavení školy Vzdělávací program Inovace vzdělávacího programu Nabídka mimoškolních aktivit Atmosféra ve škole Chování a vystupování studentů a ţáků na veřejnosti Úspěšnost absolventů Úroveň pedagogického sboru Management školy Spolupráce školy s rodiči Respektuje vedení této školy Vaše názory Spolupráce s místními úřady a firmami Partnerské a mezinárodní styky Prezentace školy na veřejnosti
1 3 5 1 10 4 3 29
2 16 32 26 31 28 9 34
3 45 37 50 44 50 17 23
4 28 16 22 12 12 48 11
5 6 7 0 1 2 22 2
8 6 13 9 17 12 12 19 15
28 35 46 30 22 26 19 31 45
41 41 34 49 38 32 52 37 25
19 14 4 5 19 16 10 9 12
4 2 2 0 4 13 4 1 1
1 5 3 4 4 3 1 5
2 6 7 14 16 12 9 11
3 8 15 6 6 11 7 5
4 6 1 2 0 0 5 5
5 1 0 0 0 0 4 0
7 4 5 8 4 6 2 7 10
9 14 9 8 10 5 14 10 10
7 7 12 8 7 8 7 7 4
3 1 0 2 5 5 1 1 0
0 0 0 0 0 2 1 0 2
Učitelé: Učitelé Velikost školy Vzhled a umístění školy Vybavení školy Vzdělávací program Inovace vzdělávacího programu Nabídka mimoškolních aktivit Atmosféra ve škole Chování a vystupování studentů a ţáků na veřejnosti Úspěšnost absolventů Úroveň pedagogického sboru Management školy Spolupráce školy s rodiči Respektuje vedení této školy Vaše názory Spolupráce s místními úřady a firmami Partnerské a mezinárodní styky Prezentace školy na veřejnosti
58
Rodiče: Rodiče Velikost školy Vzhled a umístění školy Vybavení školy Vzdělávací program Inovace vzdělávacího programu Nabídka mimoškolních aktivit Atmosféra ve škole Chování a vystupování studentů a ţáků na veřejnosti Úspěšnost absolventů Úroveň pedagogického sboru Management školy Spolupráce školy s rodiči Respektuje vedení této školy Vaše názory Spolupráce s místními úřady a firmami Partnerské a mezinárodní styky Prezentace školy na veřejnosti
1 2 3 6 1 2 0 0
2 4 7 3 7 5 5 7
3 1 0 0 2 3 5 2
4 2 0 1 0 0 0 1
5 1 0 0 0 0 0 0
1 2 3 2 3 0 2 4 3
4 2 4 5 4 6 4 5 3
5 5 3 3 3 4 3 1 3
0 1 0 0 0 0 1 0 1
0 0 0 0 0 0 0 0 0
