SWOT analýza modelové oblasti Podkrušnohoří

1

Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí Registrační číslo projektu:

MMR WD-44-07-1

Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří Závěrečná zpráva o řešení Číslo aktivity : A 413

Název aktivity : SWOT analýza modelové oblasti Podkrušnohoří

Doba řešení : od 1. 3. 2008 do 30. 9. 2008

Řešitelský kolektiv : Doc. Ing. Miroslav Farský, CSc. (editor) Ing. Jaroslav Zahálka, CSc. (editor) Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. Doc. Ing. Josef Seják, CSc Ing. Martin Neruda, PhD.

Ústí nad Labem 2008

2

SWOT analýza modelové oblasti Podkrušnohoří O. Úvod Cílem. SWOT analýz je popsat, jaké jsou v současnosti (z dnešního pohledu) silné a slabé stránky (aspekty) dosavadního rozvoje modelové oblasti1, jaké příležitosti se zde naskýtají a jakým hrozbám bude muset čelit oblast v dalším svém vývoji. Protože jednotlivé faktory v matici SWOT analýzy jsou charakterizovány i verbálně, budeme zde takto nejprve charakterizovat východiska deskripce a řešení relevantních endogenních faktorů způsobujících a udržujících regionální disparity2 v modelovém území. Za tyto relevantní (profilující) faktory v našem projektu budeme uvažovat: •

elektrárenství

•

těžbu hnědého uhlí

•

využití půdního fondu (zemědělství, lesnictví, rekultivace …)

•

vodohospodářská problematik

•

změny územního pokryvu

1. Elektrárenství (redakčně upravené podklady Doc. Ing. M. Farského a Ing. J. Zahálky, CSc.) V roce 20053 činil instalovaný výkon elektráren na území ČR zhruba 17,6 GW, a to v následující struktuře:

Parní elektrárny Paroplynové elektrárny Vodní elektrárny Plynové a spalovací elektrárny Jaderné elektrárny Větrné elektrárny CELKEM

10864 574 2166 206 3760 22 17592

MW 61,8 3,3 12,3 1,2 21,4 0,1 100,0

%

1

V dalším textu oblastí se vždy rozumí „modelová oblast“ našeho projektu, tj území okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí n/L.

2

Jako regionální disparity budeme přitom interpretovat ty meziúzemní ekonomické, sociální a environmentální rozdíly, a to především v ekonomické výkonnosti a zaměstnanosti , které : 1/ jsou vyvolány subjektivní lidskou činností, a to především rozdílnou investiční aktivitou, rozvojem infrastruktury, vzdělávacího systému a růzností podmínek bydlení – 2/ jejichž řešení je uchopitelné regionálním managementem a státní správou-

3

Poslední tč. dostupný údaj z ČSÚ.

3

V modelové oblasti našeho projektu se nalézají významné komplexy parních elektráren: •

Prunéřov I. + II. (okr. Chomutov) celkový instal. výkon 1490 MW

•

Ledvice

(okr. Teplice)

-- „ --

330 MW

•

Tušimice II.

(okr. Most)

-- „ --

800 MW

Mimo naši modelovou oblast, ale v jejím těsném okolí, na území okresu Louny se nachází elektrárna Počerady s instalovaným výkonem 1000 MW. V uvedených čtyřech elektrárnách je tedy soustředěno 20,6 % instalovaného výkonu parních elektráren nacházejících se na území ČR. Pro hodnocení významu elektrárenských kapacit v daném modelovém území budiž dále připomenut jejich souběžná výroba centralizovaného tepla, jehož dodávky jsou směrovány právě do měst naší modelové oblasti. Elektrárny Prunéřov I. + II. dodávají teplo do Chomutova, Jirkova a Klášterce nad Ohří a jejich Instalovaný výkon pro dodávku tepla dosahuje 500 MW. Elektrárna Tušimice je dodavatelem tepla, zejména pro město Kadaň, pro Doly Nástup Tušimice a pro další drobné odběratele. Elektrárna Ledvice zajišťuje i dodávky tepla (prostřednictvím teplárenské společnosti United Energy) pro města Teplice a Bílina. (Mimo naši modelovou oblast, ale v jejím těsném okolí, na území okresu Louny se nacházející elektrárna Počerady dodávky tepla zajišťuje pouze pro svůj provoz. Predikce dalšího vývoje jednotlivých typů elektráren, jejich útlumu či rozšíření, měla by vycházet z koncepce státní energetické politiky. Její poslední verze schválená v r.. 2004 předpokládá následující vývoj instalovaného výkonu elektráren (mimo obnovitelných zdrojů) : Palivo Hnědé Uhlí Černé Uhlí Zemní Plyn Jaderné Palivo

Výkon [MW] Instalovaný výkon celkem Zbytkový výkon Nově postavený výkon Instalovaný výkon celkem Zbytkový výkon Nově postavený výkon Instalovaný výkon celkem Zbytkový výkon Nově postavený výkon Instalovaný výkon celkem Zbytkový výkon Nově postavený výkon

2000 7 854 7 854 0 2 415 2 415 0 471 471 0 1 765 1 765 0

2005 7 360 7 290 70 2 399 2 129 270 954 428 527 3 722 1 760 1 962

2010 6 273 6 203 70 2 299 2 029 270 1 023 397 627 3 722 1 760 1 962

2015 5 491 3 721 1 770 1 457 1 187 270 1 152 337 815 3 722 1 760 1 962

2020 5 056 1 494 3 562 1 966 989 977 1 172 157 1 015 3 722 1 760 1 962

2025 4 530 393 4 137 1 627 650 977 1 297 117 1 180 4 322 1 760 2 562

2030 4 528 391 4 137 1 127 150 977 1 276 25 1 251 4 922 1 760 3 162

Adekvátně této koncepci měla by v ČR stagnovat až klesat těžba hnědého uhlí, která je soustředěna v podkrušnohorské pánvi, v její východní (= modelová oblast pro náš projekt) a západní části (Sokolovsko). Energetická koncepce předpokládala (na str. 48): „Spotřeba i těžba hnědého uhlí klesnou v průběhu sledovaného období vůči roku 2000 o cca 40%. Opatření ke zvýšení disponibility hnědého uhlí, tj. těžba za racionálně přehodnocenými současnými limity těžeb však budou aktivně využita při obnově dožívajících elektráren a hnědé uhlí bude po celé období nejvýznamnějším primárním energetickým zdrojem, užitým především pro výrobu elektřiny v čistých uhelných technologiích.“

4

V průběhu let 2006 – 2008 lze však zaznamenat řadu vystoupení, zpochybňujících tuto koncepci a žádajících její revizi, a to artikulovaných jak odbornou, tak laickou veřejnosti. Ze strany těžařů je vyvíjen tlak na revizi tzv. ekologických limitů omezujících další postup porubní fronty hnědouhelných lomů v prostoru SHP.4 . Postupující liberalizace trhu s energiemi v EU a všeobecný růst cen energetických zdrojů motivuje podnikatelské subjekty jednak k vývozu energetických produktů, jednak k formulaci investičních záměrů na rekonstrukci stávajících a výstavbu nových výrobních kapacit. V lednu 2007 nový vládní kabinet ve svém programovém prohlášení uvedl, že nebude plánovat a ani jinak podporovat výstavba nových jaderných bloků – což je v rozporu s SEK z r. 2004. Zároveň ale byla potvrzena platnost ekologických limitů při těžbě hnědého uhlí. Existuje tedy řada důvodů k upřesnění až přepracování Státní energetické koncepce. K tomu je de facto prvým krokem, že vláda ve svém zasedání dne 24. XI. 2007 na doporučení ministerstva zahraničí a Bezpečnostní rady státu rozhodla o zřízení nezávislé komise pro posouzení energetických potřeb v dlouhodobém horizontu. Předsedou této komise byl vládou schválen předseda AV prof. Pačes, s tím, že komise by měla komunikovat průřezově politickým spektrem otázky, které přesahují mandát této vlády.5 Termínově však přepracování SEK nebylo specifikováno. Dle prof. Pačese: „Rozhodování o energetice je navýsost politickou záležitostí. I když liberální ekonomové doporučují ponechat energetiku neviditelné ruce trhu a soukromým subjektům, neznám vyspělou zemi, kde by stát do energetiky nezasahoval a nekontroloval ji. Vláda, parlament a samosprávy na různých úrovních by měly sloužit občanům, a tedy i zabezpečit pro ně základní potřeby. Dostatek dostupné energie mezi základní potřeby nepochybně patří. […] Práce Nezávislé energetické komise nyní finišuje a zdá se, že dospějeme ke shodným stanoviskům v mnoha oblastech, kde jsem v to ani nedoufal. Za největší úspěch považuji už to, že se komise nerozpadla a že zpracovala témata, dosud opomíjená, například problematiku budoucnosti našeho teplárenství a zásobování teplem, dopravy a náhrad hnědého uhlí.“6

Závěrečná zpráva této komise (viz dále NEZ 2008) byla v říjnu 2008 publikována na Síti a a k jejím doporučením – které zde ve zestručněné formě uvádíme v příloze I. - byla nyní (tj v listopadu 2008) zahájena diskuse. „Oponenti také komisi vyčítají, že ani jeden scénář v její závěrečné zprávě nepočítá s uhlím, které leží za současnými těžebními limity. Pačesův tým měl prý zvážit, co by se stalo, kdyby se toto uhlí využilo. „Posuzovali jsme to, ale nevyjadřujeme se k tomu. Když se bude kutat za limity, tak bude uhlí navíc, ale problém se jen posune o několik desítek let,“ říká Pačes. Uhlí by se podle něj mělo využívat efektivněji, pro výrobu elektřiny více používat jiné zdroje a uhlí by se nechalo teplárenství. „Model, který stvořili, je velmi rizikový. Neumí najít polštář na to, co se stane, když se nepodaří velmi ambiciózní plán využití bnovitelných zdrojů energie naplnit,“ zmiňuje Stehlík (poradce premiéra) další nedostatek zprávy. Jenže Pačes, který ve zprávě připravil několik alternativních scénářů, si myslí, že model je oběma nohama na zemi. "Scénář se naplnit 4

Tyto limity byly stanoveny třemi usneseními „Pithartovy vlády“ z podzimu 1991, která se postupně týkala Chabařovic (č. 331/91), celého Podkrušnohoří (č. 444/91) a Sokolovska (č. 490/91). O událostech a skutečnostech, které vyhlášení těchto limitů předcházely, je podrobně pojednáno † I. Dejmalem ve Zpravodaji MŽP 2005, č. 11, s. 24 – 26 a v materiálu „Územní ekologické limity těžby v SHP“ vypracovaném týmž autorem a spolupracovníky a zveřejněném na webových stránkách Ochránců přírody (http://www.ochranciprirody.cz), zde i včetně kartografické dokumentace. Limity dále omezují postup lomů v Podkrušnohorské pánvi i ochranné pilíře některých větších měst, průmyslových areálů a dopravních koridorů, stanovené vládou ČSSR již v roce 1963. Další ochranný pilíř chrání před zničením zámek Jezeří a přilehlé arboretum. 5 6

http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=20888 Pačes V.: Jak nezávislá může být Nezávislá energetická komise. Vesmír , 2008. č.9, s. 570

5

dokáže, jiná je otázka, co to bude stát," dodává Pačes. to je vlastně problém celé zprávy - nabízí řadu různých výkladů. Každý v ní najde to, co potřebuje. Od horlivých zastánců jaderné energie až k přesvědčeným environmentalistům“ 7

2. Těžba hnědého uhlí (redakčně upravené podklady Doc. Ing. M. Farského a Ing. J. Zahálky, CSc.) V SHP se nyní těží zhruba 80 % ze současné produkce hnědého uhlí v ČR. Těžba je zde realizována dvěma akciovými společnostmi: 1/ Mosteckou uhelnou (MUS) s dvěma velkodoly: „ČSA“ a „Vršany“ - 2/ Severočeskými doly (SD) s dvěma velkodoly: „Bílina“ a „Libouš“-. Zbylých 20 % těžby pak připadá na sokolovskou pánev v Karlovarském kraji (a. s. Sokolovská uhelná).

Tabulka č. 1 Těžba hnědého uhlí v ČR 2003

2004

2005

2006

Producent

tis.tun

%

tis.tun

%

tis.tun

%

tis.tun

%

Mostecká uhelná a.s.

16 960

34

16 213

34

16 107

34

15 732

32,4

Severočeské doly, a.s.

22 739

46

21 757

45

21 776

45

22 459

46,3

Sokolovská uhelná, a.s.

10 083

20

10 081

21

10 307

21

10 329

21,3

Celkem

49 782

100 48 051

100 48 520

100

100 48 190

Mostecká uhelná a. s. se v r. 2006 podílela na celkové těžbě hnědého uhlí v ČR zhruba z jedné třetiny. Prodej realizovaný prostřednictvím dceřiné obchodní společnosti Czech Coal a.s. je směrován do tří segmentů trhu - do elektroenergetiky, do segmentu tepláren a závodových elektráren a do segmentu domácností a malých kotelen. Z hlediska sortimentní skladby produkce mosteckého hnědého uhlí dominuje výroba a prodej topných a průmyslových směsí s podílem na celkové produkci více než 81 %. Prodej tříděných druhů představuje přibližně 8 % celkových prodejů. Severočeské doly a.s. (Chomutov) vznikly spojením Dolů Nástup Tušimice a Dolů Bílina. Zabývají se těžbou, úpravou a odbytem hnědého uhlí a doprovodných surovin. V roce 2007 dosáhly na českém trhu podílu 48 %. Jediným akcionářem a největším odběratelem je elektrárenská společnost ČEZ, a. s. Dle Výzkumného ústavu hnědého uhlí8 životnosti zásob uhlí v obou a. s. ospovídají následující roky ukončení těžby v jednotlivých lomech: 7 8

Petříček M.: Pačes pod palbou kritiky. Hospodářské noviny. 4. 11. 2008 http://www.czechcoal.cz/cs/produkty/uhli/index.html

6

V rámci stávajících ekolimitů

Za stávajícími ekolimity

ČSA

Bílina

Libouš

Vršany

Libouš

Bílina

Vršany

ČSA

MUS

SD

SD

MUS

SD

SD

MUS

MUS

r. 2017

2034

2037

2058

2043

2049

2058

2061

Od této prognózy se odvíjejí snahy jak MUS, tak i SD o prolomení již dřív zmíněných tzv.ekologických limitů omezujících další postup porubní fronty hnědouhelných lomů v SHP, přijatých na podzim 1991 vládou ČR.

3. Využití půdního fondu (redakčně upravené podklady Prof. J. Vráblíkové, CSc.) Podkrušnohorská pánevní oblast byla v 2. polovině 20.století devastována antropogenní činností, zejména těžbou hnědého uhlí velkolomovým způsobem a průmyslovými aktivitami. Docházelo k poškození agroekosystémů, lesních ekosystémů,vodních režimů ale i zdraví obyvatel. I když dochází koncem 20. století v důsledku transformace české ekonomiky k výrazným změnám v socioekonomické oblasti jako např. k útlumu těžby, průmyslové činnosti, v zemědělství se snížila intenzita hospodaření, využití půd a v důsledku snižování stavu hospodářských zvířat se výrazně snížil rozměr živočišné výroby. Z důvodu nižší průmyslové i zemědělské činnosti se zvyšuje podíl opuštěných devastovaných ploch (brownfields), nevyužívaných agrárních ploch a v oblasti je zároveň nejvyšší nezaměstnanost v rámci ČŘ. Sanace krajiny po těžbě sice probíhá, ale část území nedokázala obnovit podmínky pro normální fungování ekosystémů. V rekultivované krajině dosud nebyl dostatečně obnoven vodní režim což je důležitou podmínkou obnovení funkcí, i podmínkou pro návrat člověka do pánevní krajiny podkrušnohorského regionu. Podle posledních dostupných statistik je struktura půdního fondu v naší modelové oblasti následující: OKRES; Stav k 31. XII. 2005 (ha) Chomutov Most Teplicce Zemědělská půda celkem 39 235 13 545 15 950 z toho: - orná půda 23 808 9 447 8 277 - trvalé travní porosty 13 666 3 007 6 335 Nezemědělská půda celkem 54 297 33 173 30 975 v tom: - lesní půda 34 446 15 486 17 302 - vodní plochy 3 151 983 762 - ostatní 16 700 16 704 12 911 CELKEM 93 532 46 718 46 925 Pramen: Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje 2005, Ústí n. L., KÚ 2007

CELKEM Ústí n/L 18 356 5 275 11 922 22 086 12 681 730 8 675 40 442

ha 87 086 46 807 34 930 140 531 79 915 5 626 54 990 227 617

Konkrétní analýza disparit oblasti Podkrušnohoří v porovnání s ostatním územím ČR v oblastí půdního fondu a ně navazující zemědělské produkce může přinést celou řadu podnětů využitelných jak pro snížení či odstranění těchto disparit, může posloužit jako dílčí podklad pro zefektivnění regionální politiky a zejména při zpracování návrhů meto-

% 38,3 20,6 15,3 61,7 35,1 2,5 24,2 100,0

7

dických postupů pro řešení revitalizace průmyslové krajiny. Jedná se zejména o následující rozdílnosti: •

Odlišná struktura půdního fondu v Chomutovsko – ústecké oblasti v porovnání s Ústeckým krajem a ČR, nízké zastoupení zemědělské půdy v porovnání s ostatním územím ČR, k 1.1.2007 je v zájmovém území zastoupeno pouze 38,2 % zemědělské půdy,.v Ústeckém kraji 51,9% a v ČR 54 %., z celkové výměry území . Jedná se o nejnižší podíl zemědělské půdy v ČR. • vysoké úbytky zemědělské půdy za období 1960-2007. Na okrese Chomutov došlo za toto období ke snížení o 11429 ha, t.j o22,6%, na okrese Most o 4815 ha tj. 26.2%, na okrese Teplice o 4 777 ha, tj. 23,1 %, a na okrese Ústí n.L. o 3857 ha, tj. o 17,4% v celé modelové oblasti ubylo 24.878 ha, tj. 22,2% • nízké % zornění půdy v zájmové oblasti ve vazbě na kvalitu půdy, vysoké úbytky kvalitní orné půdy, Na Chomutovsku se snížila za období let 1960-2007 výměra orné půdy o 14395 ha, z na okrese Most o 5329 ha, na okrese Teplice o 5831 ha a na okrese Ústí n.L o 5645 ha. Celkově se snížila výměra orné půdy o 31.200 ha z výměry 77.244 ha orné půdy (r.1960). Významný podíl z uvedeného snížení tvořil zábor v důsledku těžby uhlí. Zornění přestavuje v zájmovém území 52,9% (v Ústí n.L. pouze 28,5%), průměr ČR činí 71,5%. •

•

vysoký nárůst ploch trvalých travních porostů bez dostatečného využívání travní hmoty živočišnou výrobou, zajišťování jejich sklizně zejména v rámci údržby krajiny, V letech 1960-2006 se trvalé travní porosty rozšířily o 6745 ha v zájmovém území. nízká výměra zemědělské a orné půdy na 1 obyvatele zájmové oblasti oproti zbytku Ústeckého kraje a zejména proti celostátnímu průměru Na 1 obyvatele připadá v zájmovém území 0,18 ha v ČR 0,41ha.zemědělské půdy a u orné 0,09 ha oproti 0,30 v ČR.

•

výrazný nárůst kategorie „ Ostatní plochy“ Ostatní plochy jsou zastoupeny 22,5% a tj. 51172 ha. ve srovnání s ostatními okresy Ústeckého kraje a ČR (8,7%), rozdíl ploch v ha za období 2006/1960 představuje nárůst 17283ha.

•

nesoulad mezi evidencí zemědělské a orné půdy půdy vykazované Českým statistickým úřadem a LPISem ( Land Parcel Identification Systém – uživatelské bloky za účelem dotací, v pánevních okresech představují rozdíl u zemědělské půdy ve výši 46,5%)

•

vyšší kyselost (pH) půd dle zjišťování při Agrochemickém zkoušení půd

•

degradace půd, vyšší ohrožení půdního fondu vodní erozí v zájmovém území ( potenciální ohrožení silnou a extrémní vodní eroze celkem na 47% zemědělské půdy) než je průměr ČR (23,9%)

8

•

negativní vývoj kvality lesních půd na Krušných horách v důsledku dlouhodobé emisní zátěže lesních porostů i lesních půd. • devastace půdy v důsledku těžby hnědého uhlí velkolomovým způsobem rekultivováno 9496 ha, předpoklad zahájení dalších rekultivací na cca 8 300ha •

snížení intenzity živočišné výroby výrazně omezuje produkce statkových hnojiv v důsledku toho dochází ke snížení organické hmoty v půdě, což se negativně projeví ve snížení úrodnosti půd.

S ohledem na teoretická východiska pro revitalizaci nutno dále ještě zohlednit a zdůraznit ochranu půdního fondu před dalšími faktory, které mají negativní vliv nejen ve sledovaném regionu. Z globálních (velkoplošných) faktorů lze i pro oblast Podkrušnohoří uvést: - acidifikaci půdy kyselými dešti - aridizace (vysušování ) půdy v důsledku klimatických změn, z regionálních - další formy degradace půd v důsledku činnosti člověka (např. okolí skládek, stavební odpad, okolí průmyslových podniků , brownfieldy) - zhutnění půd - intoxikace půd pesticidy a hnojivy - špatná agrotechnika (únava půd při monokulturním obdělávání, nedodržování střídání plodin,) - ropná znečištění Teoretickými východisky pro návrh metodických postupů pro řešení revitalizace území pánevních okresů za účelem zmírnění disparit doporučujeme ochranu půdního fondu v zájmové oblasti zaměřit na : • kvantitativní ochranu • udržení kvality Dlouhodobě dochází ve sledovaném regionu k plošnému úbytku zemědělského půdního fondu. I když po r. 1990 v důsledku útlumu zemědělské výroby je přehodnocováno využívání zemědělské půdy, přesto nelze podceňovat nešetrné zacházení s půdou, neefektivní zábory v souvislosti s výstavbou či těžbou nerostných surovin. K úbytku zemědělské půdy dochází nejen s ohledem na celkovou výměru, ale dochází i poklesu výměry na 1 obyvatele. Pro udržení kvality půdního fondu je třeba se zaměřit zejména na : • omezení degradace půdy v důsledku jejího ohrožení erozními procesy, • udržení příznivého vodního režimu v půdě, • eliminování negativních důsledků znečištěných vod (zpravidla závlahových) na půdu • snížení negativního vlivu chemizace zemědělství na půdu (vliv aplikace průmyslových hnojiv, pesticidů, průmyslových kompostů a pod) • snížení nepříznivého vlivu průmyslových imisí na půdu, (zejména lesní v Krušných horách) • omezení havárií s negativními účinky na půdní fond.

9

Pro ochranu půd v Podkrušnohoří doporučujeme formulovat soubor opatření, která budou zaměřena s ohledem na metodické postupy revitalizace území zejména na: •

ochranu úrodnosti půdy: jde zejména o fyzikální vlastností půdy, půdní organickou hmotu, obsah živin v půdě, půdní reakci a biologickou aktivitu půdy)

•

ochranu před fyzikální degradací: ( tj. eroze, zhutnění, úbytky vrchních vrstev půdy prohlubování ornice, ochrana rašelinových půd)

•

ochrana před znečišťováním půdy a jeho následky: (znečišťování půd hnojivy, agrochemikáliemi a melioračními hmotami, znečištění půd kaly a sedimenty, organickými hnojivy a komposty, znečištění půd závlahovými vodami, komunálními odpady,odpady ze žump a septiků, znečištění ropnými látkami)

•

úprava vodního a vzdušného režimu půd (odvodnění, závlahy, fyzikální, chemické a biologické meliorace půd )

•

odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu (bez narušení organizace zemědělského půdního fondu, jeho využití a funkce,v ekologické stabilitě krajiny,zvlášt chránit půdy nejlepší bonity, provádět skrývku ornice při záborech a pod)

•

specifické soustavy hospodaření na půdě (u půd se zvláštními režimy hospodaření – ochranně, ohrožené)

•

a další vybraná opatření (rozšířit ekologické zemědělství,systém trvale udržitelného zemědělství využívající technologie, které minimalizují poškozování životního prostředí, pozemkové úpravy- směřující k racionálnímu uspořádání vlastnictví pozemků spojenému s ochranou životního prostředí a tvorbě USES, monitoring vývoje vlastností půd v zájmové oblasti i v ČR a novelizovat zákony k ochraně půdního fondu).

4. Vodohospodářská problematika (redakčně upravené podklady Ing. M. Nerudy, PhD..) Naše modelová oblast spadá do kompetence a. s. Povodí Ohře. Tato a. s. působí na hydrologickém povodí dolního Labe. Spravuje zde všechny vodohospodářsky významné a určené drobné vodní toky a většinu vodních děl na nich, a to mimo vlastní tok Labe. Základní vodohospodářské statistické údaje environmentálního charakteru (na úrovni skutečnosti r. 2006) pro naší oblast jsou obsaženy v „Ročence životního prostředí Ústeckého kraje“ vydané každoročně KÚÚK. V pořadí II. územně-plánovací dokumentace Ústeckého kraje se vodohospodářské problematice nevěnuje v separátních kapitolách, neformuluje v tomto směru žádné pracovní hypotézy, které by měly naše scénáře respektovat či brát v potaz. V kontextu našeho projektu považujeme za účelné věnovat se problematice ,hydrické rekultivace, které se nyní podílí zhruba 8 % na ploše rozpracovaných rekultivacé:

10

rekultivace k ukončení v létech 2004 - 2020 (ha) a/

území okresu

plocha okresu 2

km

%

celkem

z

%

plochy plochy zemědělská lesnická hydrická ostaní

Ústí n. L.

404

60

674

257

Teplice

469

340

780

28

Most

467

568

1468

Chomutov

935

801

800

CELKEM

x

1769

3722

CELKEM 147 1138

okresu

okresu

2,82

7,45

436

1584

3,38

7,41

411 1311

3758

8,05

18,23

256

1857

1,99

3,04

696 2150

8337

x

x

0

a/ jsou respektovány stávající ekologické limity Pramen: Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje 2003, Ústí n. L., KÚ 2005

Za podmínek dodržení stávajících těžebních limitů následné rekultivační práce cílově zasáhnou (na úrovni r. 2020) nejméně 18 % plochy okresu Most, v případě okresů Teplice a Ústí n/L zhruba 7 % plochy a v případě okresu Chomutov 3 % jeho výměry. Roste podíl hydrických rekultivací: zatím co u ukončených rekultivací činí 2,7 %, u těch, co by měly být dokončeny do r. 2020 představují 8,3 %.9 Pokud je zvolena varianta rekultivace se zatopením zbytkové jámy, je nutno maximálně přizpůsobit její geometrické parametry požadavkům na dosažení výsledné optimální kvality vody s ohledem na její předpokládané využití. Realizačně lze zajistit optimální tvarování vlastní zbytkové jámy a jejího okolí již v průběhu těžební činnosti, především pak v jejím závěru. S rekultivací zbytkových jam do podoby jezer souvisí revitalizace potoků a řek. Veliká škála přivaděčů a betonových kanálů vyžaduje revitalizační zásahy a navrácení přírodě blízkého stavu, tedy vytvoření fungujícího ekosystému. Základními principy, které je třeba vzít v úvahu při báňském projektování jsou zejména: •

v případě velkých zbytkových jam jsou výhodnější jezera hluboká,

•

doporučuje se vytváření mělkých, zejména okrajových částí jezer,

•

morfologie dna i svahů by měla být poměrně členitá a to jak horizontálně tak i vertikálně, podobně se doporučuje i členitá břehová linie,

9

S jistým zjednodušením lze tvrdit, že trend hydrických kultivací pozitivně koreluje s původním biotypem podkrušnohorské krajiny: Pod Krušnými horami se v pravěku rozprostíralo velké jezero, jehož plocha se však postupně (nejprve vlivem sedimentace splavenin, později lidské aktivity) rozdělila na několik menších jezer. Největší z nich bylo Komořanské jezero, rozkládající se severozápadně od dnešního Mostu. To je popisováno jak v monografiích exulanta P. Stránského (Český stát, 1634), tak i u B. Balbína, S. J. (Miscellanea historica Regni Bohemiae, 1679 – 1687), z jiných pramenů je známo Břvanské jezero. Všechna jezera musela ustoupit industrializaci a těžbě a památkou na ně zůstalo jen německé označení Ervěnic: Seestadt (tj. město na jezeře).

11

•

sklon svahu břehové linie by měl být mírný (optimální je sklon 1:20).

Tyto principy tvarování jsou významné hlavně z hlediska potřeb dosažení výsledné optimální kvality vody v jezerech, podmínek při využití pro rekreaci, sport a sportovní rybaření, zároveň pro zabezpečení trvalé stability svahů jezera při maximálním omezení účinků vlnobití. Doporučuje se rovněž vytváření rozsáhlých mělčin zarostlých makrovegetací. Účelné je jejich vytvoření především v ústí přítoků, vzhledem k jejich schopnosti poutat živiny a tím snižovat jejich přísun do vlastní nádrže (ochrana proti eutrofizaci). Při projektování, přípravě a realizaci zatopení zbytkové jámy je nutno se zabývat zejména předpokládaným využitím jezera, zda bude jezero průtočné, či nikoliv, kótou hladiny, způsobem a rychlostí napouštění, způsobem dotace nezbytné vody po napuštění a způsobem vypouštění přebytečné vody z jezera. Pro optimalizaci funkce jezera je třeba zajistit zejména: •

geomechanickou stabilitu svahů jezera před a po napuštění vodou,

•

ochranu svahů proti vodní abrazi způsobené vlnobitím,

•

ochranu proti možným záparům a ohňům před zatopením zbytkové jámy a omezení nežádoucích výluhů z uhelné sloje a jejich zbytků při zatápění zbytkové jámy,

•

zabezpečení výsledné optimální kvality vody v jezeře,

•

vyřešení komplexní hydrogeologické problematiky související s jezery zbytkových jam.

V rekultivačních návrzích v obou podkrušnohorských revírech se předpokládá postupné zatopení všech osmi velkých zbytkových jam po povrchové těžbě hnědého uhlí :

Název lomu

Varianta

Předpoklad zahájení napouštění

Plocha hladiny [ha]

Objem vody [mil.m3]

Hloubka vody [m] prům. max.

Severočeská hnědouhelná pánev Chabařovice

2001

226,0

35,0

15,6

23,3

Ležáky

2006

322,6

72,4

22,4

59,0

ČSA

„optimální“

2020

701,0

236,8

33,7

130,0

ČSA

„hluboká“

2020

1 259,0

760,0

60,4

150,0

Vršany (Šverma)

č. 1

2030

342,0

35,6

10,4

37,0

Vršany (Šverma)

č. 2

2050

390,0

73,6

18,8

40,0

2037

1 145,0

645,0

56,0

170,0

Bílina Libouš

„generel“

2038

640,0

110,4

17,3

52,0

Libouš

průtočné jezero

2038

1 083,2

248,0

22,9

75,8

Libouš

neprůtočné jezero

2038

511,9

79,4

15,5

55,6

Sokolovská pánev

12

Medard – Libík

2010

501,4

138,0

27,5

51,0

Jiří – Družba

2038

1 322,3

514,9

40,6

93,0

Zdroj: VALEŠ, 2003

Jezera zbytkových jam po povrchové těžbě hnědého uhlí se liší od toků, rybníků a údolních přehrad (zejména hloubkou a průtokem). Mají také velké zdržení vody, a to desítky až stovky let. Regulací přítoku a odtoku je možno ovlivňovat chemické složení vody v jezerech. Voda v jezeru postupně mění své fyzikální, chemické a biologické vlastnosti. Vývoj kvality vody v nádržích zbytkových jam bude ovlivňován působením velkého množství vnitřních i vnějších faktorů (jejich závažnost je v jednotlivých případech velmi rozdílná) a bude výslednicí fyzikálních, chemických a biologických procesů, které budou probíhat nejen při napouštění nádrže, ale i po jejím napuštění. Základní vstupní hodnotou pro hodnocení předpokládaného vývoje kvality vody v nádrži bude kvalita a množství napouštěcí vody. je důležitá maximální průměrná hloubka a minimální průtok vody. Požadovaná výsledná kvalita vody v jezerech zbytkových jam bude ohrožována zejména možností její eutrofizace, případně nadměrného zakyselení, u některých neprůtočných jezer výjimečně i možností jejich zasolení. Eutrofizaci charakterizujeme jako soubor přírodních a uměle vyvolaných procesů vedoucích ke zvyšování obsahu anorganických živin ve stojatých i tekoucích vodách. Přísun těchto anorganických živin vede k intenzivnímu přírůstku primární produkce ve vodě, která má za následek sekundární znečištění vody organickými látkami vznikajícími životní činností rozbujelého planktonu. Tím dochází ke zhoršení senzorických vlastností vody (barva, průhlednost, zákal, pach), k vyšším nárokům vody na kyslík a někdy i k tvorbě toxických látek, které mají vliv na vodní organizmy. Za hlavní limitující živinu pro vznik eutrofizace se považuje fosfor. Sloučeniny dusíku v procesu eutrofizace působí obvykle méně kriticky než fosfor. Pestré rybí společenstvo s vysokým podílem dravců naplňuje předpoklady udržení vysoké kvality vody (kontrolu shora) i vysoký ekologický potenciál (zejména vysokou druhovou pestrost). Cílem je vytvoření rybí obsádky, která bude mít zásadní vliv na brzdění přirozeného procesu eutrofizace nádrže.

5. Změny územního pokryvu (redakčně upravené podklady Doc. Ing. J. Sejáka, CSc.) Modelové území čtyř podkrušnohorských okresů (Ústí n.L., Teplice, Most, Chomutov) je charakterizováno mimořádně vysokou mírou antropogenizace, z plošného a kvalitativního hlediska nejvyšší v ČR. Toto pánevní území bylo zejména za poslední půlstoletí zásadním způsobem v podmínkách centrálně plánovaného systému lidmi devastováno. Území vyhrazené k těžbě a území pro výsypky tvoří významnou část celkové rozlohy modelového území. I když podle údajů satelitního snímkování tvoří areály těžby a areály skládek dohromady necelých 7% modelového území, pohled na níže uvedenou mapu ukazuje, že prostory vyhrazené pro těžbu a výsypky jsou výrazně větší a tvoří nejméně cca pětinu modelového území, na mostecku a bílinsku pak je podíl ještě větší. Nicméně, už i oficiální údaje ze satelitního snímkování ukazují, že výměra těžebních prostor a výsypek je v modelovém území cca šestnáctinásobně větší (6,71%) než činí jejich podíl ve struktuře území České republiky (0,43%).

13

Konstatování 1: Rozloha území devastovaného těžbou a výsypkami je v modelovém podkrušnohorském regionu cca šestnáctinásobně vyšší než činí podíl těžeb a výsypek v rámci území ČR. Zcela opačná je situace v oblasti podílů výměr orné půdy, jejíž podíl v celostátní struktuře území činil v r. 1990 více jak 45%, v modelovém území však jen 26,5%. Přitom dochází k trvalému celostátnímu poklesu podílu orné půdy, který v celostátní struktuře klesl v r. 2000 na 41,4%, v modelovém území ovšem klesl v r. 2000 mnohem výrazněji ze zmíněných 26,5% na pouhých 16,7%. S nástupem liberální tržní ekonomiky od počátku 90. let zemědělství na orné půdě ztratilo v modelovém území svou určující roli, oproti svému významnému podílu v celém období od středověku až do konce 80. let minulého století.

Konstatování 2: Zemědělství na orné půdě ztratilo v modelovém území svou určující plošnou úlohu. Zatímco v celostátním průměru podíl orné půdy dosahuje přes 40 %, v modelovém území klesl tento podíl na necelých 17 %. Podíl lesů je v modelovém podkrušnohorském regionu relativně nižší než činí celostátní podíl (cca 25% oproti celostátnímu podílu 32%). Připočteme-li však výměru přechodných leso-křovin, potom podíl se v modelovém území zvyšuje na téměř 41% (40,8%, čili podíl leso-křovin činil v modelovém regionu 16,2%), zatímco v celostátní struktuře činily v r. 1990 přechodné leso-křoviny jen 3,2%. Konstatování 3: Lesy a přechodné leso-křoviny zaujímají v modelovém území cca 41 % plochy.

14

Enormně vysoký podíl těžbami poškozeného území (cca 7%), malý podíl zemědělství na orné půdě (cca 17%), a vysoký podíl přechodných leso-křovin tvoří výchozí charakteristiky pro návrhy revitalizace tohoto modelového území.

Teoretická východiska revitalizace antropogenně poškozeného území Pro výzkum zaměřený na teoretická východiska revitalizace antropogenně poškozeného modelového území Podkrušnohoří je třeba v prvé řadě formulovat nejnovější poznatky o systému fungování přírody a jejích ekosystémů, které tvoří příznivé prostředí umožňující existenci lidské populace a všech dalších forem života. Základní pojmy a vztahy mezi nimi Na počátku je nutné jasně definovat základní pojmy související s tímto předmětem výzkumu. Výchozím pojmem je ekosystém, který je základem životního prostředí Země. Ekosystém je funkční systém, v němž dochází k interakcím (příjmu a výměně energie, látek a informací) mezi biotou a prostředím, dynamický komplex a funkční vazby rostlinných, živočišných a mikroorganických společenství s jejich neživým prostředím. „Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.“ (zák. č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, § 3). „Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky“ (zák. č. 114/1992 Sb.).

Studium ekosystémů spočívá hlavně ve studiu procesů, které propojují jejich živé části s částmi neživými. Jde zejména o přeměny energie a biogeochemické cykly. Funkční aspekty ekosystému zahrnují množství energie přijímané, produkované fotosyntézou, toky energie a živin v potravních řetězcích, rozklad organické hmoty a recyklaci živin a zprostředkování těchto procesů skupenskými přeměnami vody. Zatímco funkce ekosystémů jsou nejčastěji spojovány s vlastnostmi a procesy ekosystémů (energo-materiálové a informační toky, distribuce teplot, skupenské funkce vody atd.), potom pojem služby ekosystémů souvisí s jejich přímými či nepřímými užitky pro lidskou populaci. Nedávný globální projekt Millenium Ecosystem Assessment rozlišil podpůrné, zásobovací, regulační a kulturní služby. Zásobovací služby podle MEA lze v zásadě ztotožnit s výše uvedenou agregovanou funkční skupinou zásobárny přírodních zdrojů, kulturní služby pak s estetickými funkcemi, takže podpůrné a regulační služby lze de facto ztotožnit s životodárnou funkcí ekosystémů.

Poznatky o samoorganizaci ekosystémů jako východisko revitalizace modelového území

Pro organizaci procesů revitalizace území po těžbách je důležité, aby lidé odpovědní za organizaci revitalizací měli dostatečné poznatky o principech samoorganizovaného vývoje ekosystémů. Většina lidí si dosud neuvědomuje, že udržitelnost ekosystémů je určována tak zvanými krátkými vodními cykly – mezi evapotranspirací a srážkami. Všechny

15

formy odvádění vody z krajiny mají dlouhodobě devastující účinky na funkce ekosystémů. Např. meliroacemi zemědělských půd byla sice umožněna výroba obilovin na dříve zamokřených půdách, avšak za cenu až stonásobného zvýšení odnosů látek tvořících úrodnost těchto půd. V současnosti z území ČR zahrnujícího povodí Labe odchází touto řekou ročně přibližně jeden milion tun základních alkalických látek uvolňovaných prostřednictvím lidmi iniciovaného rozvrácení krátkých vodních cyklů a jejich nahrazením antropogenně vyvolanými dlouhými cykly a souvisejícím vyplavováním látek ze zemědělských půd. Sebeorganizující schopnosti ekosystémů (v nichž vzniká řád, čili předvídatelný směr vývoje, bezděkými opakovanými činnostmi) znamenají, že po uvolnění určitého území dochází za předpokladu dostatku vody vlivem slunečního záření k rychlému rozšíření tzv. zakladatelské vegetace, charakteristické vysokým tempem přírůstků biomasy. Po rozšíření zakladatelské vegetace, v případě dosažení fyzických limitů, dokážou ekosystémy prostřednictvím zpětných vazeb měnit svou strategii a posouvat priority od maximalizace čisté produktivity k zachovávání místně uzavřených krátkých cyklů vody a látek a k minimalizaci ztrát látek z biotopů (Ripl 2003). Tato přirozená stabilizující úloha ekosystémů je základem jejich udržitelnosti a tím i udržitelnosti jejich služeb pro udržování podmínek života. Udržitelného stavu s nejnižšími materiálovými ztrátami je dosaženo když většina sluneční energie je zachycována prostřednictvím vegetace a skupenské přeměny vody, čili je převážně evapotranspirována, kdy jen v menší míře je voda odváděna povrchově či prostřednictvím odtoku podzemní vody. Předpokladem dosažení udržitelné situace ve fungování ekosystémů je obnova krátkých vodních cyklů, které zabezpečují dostatek a rovnováhu vody v krajině. Dobrá retenční schopnost povodí vyrovnává odtoky vody – po dešti se voda vsakuje a zachytává rostlinami a půdou (ochrana proti povodním) a v době sucha se pomalu uvolňuje (ochrana proti vysoušení, dotace vody pro rostliny). Současně s maximem odparu je minimalizován odtok spodní vody i povrchové vody potoky a řekami. Vysoká retenční schopnost je dosahována prostřednictvím vegetace a organických složek na půdě a v půdě (další faktory kromě vegetace a organických složek, například konfigurace terénu). Prostorově-časová adaptace souborů organismů za dynamických podmínek je základem biodiverzity ve zralých ekosystémech. Z uvedených poznatků jednoznačně pro revitalizační aktivity vyplývá, že efektivní revitalizaci území po těžbě je třeba zakládat na primárním návratu vody do revitalizovaného území a že, kvalitních výsledků revitalizace lze dosáhnout jen optimální kombinací návratu vody a vegetace teprve po vytvoření krátkých vodních cyklů. Jestliže k největší míře odrazivosti slunečního záření dochází na zpevněných površích a tato míra se snižuje přes luční a pastevní lokality, mokřady a nejmenší je v lesních porostech (Brom, Procházka 2007), pak je to další důležité vodítko pro organizování směrů a způsobů revitalizačních aktivit.

6. Matice SWOT modelové oblasti (redakčně upravili Doc. Ing. M. Farský,CSc. a Ing. J. Zahálka, CSc.) Problematika modelové oblasti je rozdělena do tří okruhů: •

Ekonomický okruh (E) – průmysl, podnikání, zemědělství, služby

•

Socio-kulturní okruh (SK)– zdravotnictví, sociální péče, vzdělávání, kultura

16

•

Enviromentální okruh (N) – ovzduší, voda, krajina, agrosystémy, ekosystémy, odpady Pro tyto okruhy pak byly po diskusi s ostatními řešiteli stanoveny následující SWOT matice:¨

EKONOMICKÝ OKRUH (E) SILNÉ STRÁNKY •

výhodná geografická poloha oblasti pro příhraniční spolupráci s regiony v SRN, přítomnost části transevropského koridoru Berlín – Praha –Budapešt– Sofie – Istanbul, koridoru Praha -Chemnitz (dálnice D8) a železničního koridoru 090/815;

•

hustá regionální silniční a železniční síť, dobré dopravní propojení významných center oblasti

•

tradice průmyslové výroby (chemický, těžební, energetický a sklářský průmysl)

•

komparativní výhoda relativně levné (i odborné) pracovní síly, místně koncentrovaně SLABÉ STRÁNKY •

silné zaměření ekonomiky na průmyslová odvětví s velkou materiálovou náročností

•

velká koncentrace ekonomických subjektů v centrech kraje, nízký počet středních a malých podniků

• špatný technický stav regionálních tratí, silnic II. a III. třídy a místních komunikací PŘÍLEŽITOSTI •

možnost využívání nejlepších dostupných technik cestou stimulace přílivu zahraničních investic, zejména do oborů produkujících nejmodernější technologie ( „HiTech“), a efektivního využívání fodů EU

•

rozvoj environmentálně šetrného cestovního ruchu a navazujících odvětví (např. jezero Chabařovice, Krušné hory, lázeňství :Teplice, Dubí, Bílina, Klášterec n/O)

•

vybudování rozsáhlé sítě průmyslových zón ve městech

• nevyužitá zemědělská půda a trvalé travní porosty RIZIKA •

petrifikace oborově jednostranně zaměřených průmyslových aktivit

•

preference investic na „zelené louce“ před revitalizací nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů „brownfields“

• nárůst přepravních výkonů v osobní dopravě, v důsledku „vynucené mobility obyvatel“ za prací z titulu rušení spojů

SOCIO-KULTURNÍ OKRUH (SK) SILNÉ STRÁNKY •

příznivá věková struktura obyvatelstva (v porovnání s ostatními regiony) a kladný celkový přírůstek obyvatel

17

•

nižší stáří bytového fondu a vyšší podíl bytů I. kategorie v panelové výstavbě v porovnání s průměrem ČR

•

činnost Univerzity J. E. Purkyně v a detašovaných pracovišť a poboček VŠ z jiných krajů, činnost vyšších odborných škol

SLABÉ STRÁNKY •

trend nárůstu sociálně-patologických jevů (trestnost, drogová závislost, rozvodovost, potratovost, vyšší podíl sociálně nepřizpůsobivých obyvatel),

•

zdravotní rizika ve srovnání s ostatními kraji a to zejména: celkově vyšší úmrtnost, vyšší počet výskytu alergických onemocnění

•

nízký podíl institucí vědy a výzkumu

•

vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání a nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (v porovnání s průměrem ČR)

•

nedostatečná základní a doplňková infrastruktura cestovního ruchu

PŘÍLEŽITOSTI •

intenzifikace a modernizace všech forem zdravotní prevence a prevence sociálně patologických jevů

•

intenzifikace integrace minoritních a znevýhodněných skupin obyvatelstva

•

vyšší provázanost rekvalifikačních kurzů, odborného školství, aktivit vysokoškolských a výzkumných pracovišť v modelová oblasti se sociální i tržní poptávkou z oblasti

RIZIKA •

problematika trhu práce: zvyšování počtu neúspěšných žadatelů o práci z řad absolventů, rostoucí počet příjemců sociálních dávek, pomalá rekvalifikace nezaměstnaných, pokračování imigrace problémových a nepřizpůsobivých občanů do modelované oblasti

•

zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva v důsledku horšího životního prostředí a negativních vlivů antropogenních aktivit

•

setrvačnost negativního image kraje a nezájmu značné části obyvatelstva o věci veřejné

•

snižování počtu kulturních a sportovních zařízení pro veřejnost v důsledku úsporných opatření

• nižší kvalita služeb a infrastruktury cestovního ruchu v porovnání se sousedními regiony

18

ENVIROMENTÁLNÍ OKRUH (N) SILNÉ STRÁNKY •

velký podíl velkoplošných zvláště chráněných území, chráněných ložiskových území a chráněných dobývacích prostorů

•

pokles podílu orné půdy (stupně zornění) z celkové rozlohy zemědělských půd

•

velký podíl ploch listnatých dřevin z celkové rozlohy lesních porostů

•

hustá síť stanic pro monitorování kvality ovzduší

•

velký podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejných vodovodů a napojených na veřejnou kanalizací s koncovou ČOV SLABÉ STRÁNKY •

rozsáhlá fragmentace krajiny liniovými stavbami, velký počet ploch se starými ekologickými zátěžemi, nárůst celkové rozlohy neobhospodařovaných a neudržovaných ploch zemědělské půdy

•

větší rozsah poškozených lesních ekosystémů (zejména imisní poškození lesů v horských oblastech kraje) v kombinaci s nižší lesnatost (v porovnání s ostatními kraji ČR)

•

nižší jakost povrchových vod, zejména v oblasti Mostecka

• nízký podíl obcí se zpracovanou či schválenou územně plánovací dokumentací PŘÍLEŽITOSTI •

zvyšování rozlohy maloplošných zvláště chráněných území, plynoucích ze závazků ČR vůči EU (Natura 2000)

•

další zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd a snižování rozsahu nahodilých těžeb dřevní hmoty v důsledku ochranných opatření

•

rozvoj pěstování biomasy pro palivo-energetické využití

•

vytváření nových pracovních příležitostí v primárním sektoru v rámci odpadového hospodářství, při sanacích starých ekologických zátěží i realizaci environmentálních opatření

• podpora environmentálně šetrného turismu zejména v horských oblastech kraje RIZIKA •

další tlak na krajinu a ekosystémy v důsledku předimenzovaného rozvoje ekonomických aktivit a to především z titulu nárůstu těžby nerostných surovin

•

pomalá a neefektivní revitalizace nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů („brownfields“)

•

neregulovaná nebo nedostatečně regulovaná výstavba, zejména v suburbánním zázemí velkých měst („urban sprawl“)

19

7. Literatura Úvod Říha J. (1995): Hodnocení vlivu investic na životní prostředí – vícekriteriální analyta a EIA. Praha, Academia Míchal I. (1994) : Ekologická stabilita. Praha, Veronica NEK (2008): Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu Verze k oponentuře 30.9.2008 http://www.vlada.cz/assets/tiskove/aktualit/Pracovni-verze-k-oponenture.pdf

Elektrárenství, těžba hnědého uhlí Státní energetická koncepce České republiky (schválená usnesením vlády č. 211 ze dne 10. března 2004) Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2006. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2007 Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje 2005. Ústí nad Labem: KÚ Ústí nad Labem, 2006

Využití půdního fondu Vráblíková J. a kol. : Revitalizace antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří, Část I .Přírodní a sociálně ekonomické charakteristiky disparit průmyslové krajiny v tisku, 180 s, FŽP UJEP,2008 Vráblíková J., Vráblík P.: Základy pedologie, 101s.,UJEP, 2006 Vráblíková J. Seják J., Dejmal I., Neruda M : Možnosti trvale udržitelného hospodaření v antropogenně postižené krajině , metodika pro praxi, 123 s. 2007 Statistická ročenka půdního fondu, Český úřad zeměměřičský a kartografický, Praha 2007

Vodohospodářská problematika 2. změny a doplňky územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, Praha, Terplan a. s. 2001 http://rozvojkraje.kr-ustecky.cz/soubory/450018/vuc%5Fshp2%5Fzad.pdf Zadání zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK). Zpracoval: Krajský úřad Ústeckého kraje odbor územního plánování a stavebního řádu. Schválilo:Zastupitelstvo Ústeckého kraje dne 7.11.2007 ADÁMEK, Z., MUSIL, J.. (2003), První rok vývoje ichtyocenozy nádrže Chabařovice. In VOLOŠČUK, I. Acta Facultatis Ecologiae : Periodikum Fakulty ekológie a environmentalistiky Technickej univerzity vo Zvolene. Technická univerzita vo Zvolene. s. 315. ISSN 1336-300X. HAVEL, L., VLASÁK, P. (2003), Hydrická rekultivace zbytkových jam po těžbě hnědého uhlí : Jezero Chabařovice. In VOLOŠČUK, I, et al. Acta Facultatis Ecologiae : Periodikum Fakulty ekológie a environmentalistiky Technickej univerzity vo Zvolene. Technická univerzita vo Zvolene. s. 275-277. ISSN 1336-300X. HAVEL, L., VLASÁK, P. (2006), Zatápění zbytkové jámy Chabařovice : Vývoj mělkého jezera v podmínkách uhelné pánve. In SACHEROVÁ, V. Sborník příspěvků 14. konference : České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti. 1. vyd. Praha 6 : Česká limnologická společnost. s. 96-97. ISBN 80-239-7257-X. HOHAUSOVÁ, E., et al. (2006), Limnologický význam makrofyt v nově zatápěné nádrži : příklad nádrže Chabařovice. In SACHEROVÁ, V. Sborník příspěvků 14. konference : České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti. 1. vyd. Praha : Česká limnologická společnost. s. 97-99. ISBN 80-239-7257-X. JUST, T. et al. (2005), Vodohospodářské revitalizace a jejich uplatnění v ochraně před povodněmi. AOPK, MŽP, ČSOP, Ekologické služby s.r.o. ISBN 80-239-6351-1 KUBEČKA, J., et al. (2006), Komplexní průzkum rybí obsádky nádrže Chabařovice v roce 2005. České Budějovice. 19 s., 54. KUBEČKA, J., et al. (2007), Komplexní průzkum rybí obsádky nádrže Chabařovice v roce 2006. 18 s. KUBEČKA, J., et al. (2008) Průzkumy rybí obsádky jezera Chabařovice v roce 2007. 85 s. PETERKA, J., et al. (2004), Drift of juveniles after riverine spawning of fishes from the Římov reservoir. Czech republic. Ecohydrology & Hydrobiology 4(4): 459-468. PICEK, J. Hydroekologický Informační Systém VÚV T.G.M. : Listy Základní vodohospodářské mapy 1:50000 [online]. VÚV T.G.M., c2002-2007 [cit. 2007-07-30]. Dostupný z WWW: . PŘIKRYL, I. (2001), Kvalita vody ve velkých jezerech ve zbytkových jámách severních a západních Čech. ENKI o.p.s., Třeboň

20

PŘIKRYL, I. (2003), Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí. ENKI o.p.s., Třeboň PŘIKRYL, I., FAINA, R. (2006), Dlouhodobé sledování zatopeného lomu Barbora u Teplic. ENKI o.p.s., Třeboň SVOBODA, I. (2000), Rekultivace území po těžbě uhlí povrchovým způsobem. In Environmenal Impact Assessment Prague 2000. s. 29-32. ISBN 80-01-02239-0. UHLÍŘOVÁ, A. (2007), Zhodnocení metod a postupů revitalizace při zaplavení zbytkové jámy lomu Chabařovice. 140 s. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta Životního Prostředí. Vedoucí bakalářské práce Neruda M. VALEŠ, J. (2003), Koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji. Most. Rekultivace uvolněných důlních prostor v souladu s Horním zákonem VLASÁK, P., et al. (2003), Zatápění zbytkové jámy Chabařovice : model vývoje mělkého jezera v podmínkách uhelné pánve. Praha. 2003. 51 s.

Změny územního pokryvu BROM, J., PROCHÁZKA, J., 2007: Srovnání radiační bilance stanovišť na Šumavě jako parametru hodnocení zemědělského hospodaření v horských a podhorských oblastech, záv. zpráva projektu IG 13/07, JČU České Budějovice EISELTOVÁ M. (ed.) (1996), Obnova jezerních ekosystémů - holistický přístup, Wetlands International publ. č. 32, 190 s. GROOT, R.S., Functions of Nature, Wolters-Noordhoff, 1992. HAWKEN, P., LOVINS, A.B., LOVINS, L.H. Natural Capitalism, The Next Industrial Revolution, Earthscan, 1999. Millennium Ecosystem Assessment SynthesisReport (2005), http://www.millenniumassessment.org/documents/document.356.aspx.pdf OBNOVENÁ STRATEGIE EU PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ, Rada evropské unie, Brusel 9. června 2006 (09.06), 10117/06 PETŘÍČEK V. a kol. (1999): Péče ochráněná území, díl první. Nelesní společenstva. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Praha. 456 stran. PLESNÍK, J., VAČKÁŘ, D., Biodiverzita a fungování ekosystémů, Jak hlouběji pochopit, co se v ekosystému děje? Vesmír 84, 1/2005, 32-37 POKORNÝ, J. (2007), Materiál k semináři Voda v krajině, www.terezanet.cz/www/files/clanky/249/File/seminar_voda_v_krajine.pdf RIPL, W., Water: the bloodstream of the biosphere, Phil. Trans. R. Soc. Lond. B (2003) 358, 1921-1934. SEJÁK, J., DEJMAL, I. A kol. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky, Český ekologický ústav, 2003, 428 s., SEJÁK, J., POKORNÝ, J., Oceňování ekosystémových služeb na příkladu říční nivy, in: Ekosystémové služby říční nivy, sborník příspěvků z konference, Třeboň, 28.-30.4. 2008, ISBN 978-80-254-1834-5.

Matice SWOT modelové oblasti Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje 2006 – 2020. Praha, Ústav pro ekopolitiku o. p. s 2006 Říha J. a kol. (2007): Multikriteriální hodnocení. Analýza variant přestavby železničního uzlu Brno. Praha, Ecoimpakt.

21

Příloha I.

Doporučení ze Zprávy Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR - Verze datovaná 30.9.2008

-Jaderná energetika představuje jednu z variant výroby elektrické energie a je důležitou součástí energetického mixu. - Životnost českých jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech by se měla prodloužit minimálně na 60 let. - Zahájit proces výstavby jaderných elektráren v co nejkratší době, než nastane nedostatek dodavatelských kapacit a lidských zdrojů, což by mohlo zpozdit výstavbu. - Náhradu postupně odstavovaných uhelných elektráren v základním zatížení lze pokrýt výstavbou nových jaderných elektráren. - Vládě se doporučuje umožnit a usnadnit zahájení posuzovacích procesů produkce všech typů energie. - Vláda by měla přistoupit k radikální změně legislativy v oblasti energetiky, například sloučit proces EIA, autorizace a územního řízení do jednoho správního řízení. - Vláda by měla aktivně podporovat každé opatření, které povede k prohloubení konkurence na energetických trzích. - Vláda by měla využívat tranzitní elektrickou přenosovou síť k posílení pozic ČR na energetickém trhu, například otevřít otázku vybudování energetické sítě sever-jih. - Vláda by měla věnovat zvýšenou pozornost a vyšší prostředky úsporám energií. - Vláda by se měla zasadit o postupné snižování energetické náročnosti dopravy. - Vláda by se měla zabývat případným nedostatkem primárních energetických zdrojů v ČR. - Vláda by měla dbát na posilování energetické bezpečnosti, zajištění základních potřeb včetně energie je základní úlohou státu. Musí si proto pod kontrolou udržet kritickou infrastrukturu a klíčové zdroje energie. - V případě krizových stavů jsou nesmírně důležité domácí zdroje energie, v podmínkách ČR především uhlí, a zatím v menší míře obnovitelné.

22

- Vláda by měla připravit legislativu, která podpůrným systémem bez požadavků na státní rozpočet pomůže výrobě tepla z obnovitelných zdrojů.