MISE VIZE SWOT

Obsah 1.

Úvod ____________________________________________________________________ 3

1.1 Slovo starosty _____________________________________________________________ 3 1.2 Základní charakteristika Města Duchcova______________________________________ 4 1.3 Východiska a metoda zpracování Strategického plánu rozvoje města Duchcova________ 5 1.4 Průběh zpracování Strategického plánu rozvoje města Duchcova ___________________ 6 1.5 Doporučení pro další postup a realizaci Strategického plánu rozvoje města Duchcova __ 8 1.6 Základní pojmy, vysvětlivky, číslování _________________________________________ 9 2.

Strategický plán rozvoje města Duchcova do roku 2020 __________________________ 11

2.1 Základní principy rozvoje Města Duchcova – MISE _____________________________ 11 2.2 VIZE rozvoje Města Duchcova do roku 2020 __________________________________ 11 2.3 Kritické oblasti rozvoje Města Duchcova do roku 2020___________________________ 13 2.4 SWOT analýza ___________________________________________________________ 16 2.5 Popis klíčových oblastí, cílů a priorit rozvoje ___________________________________ 22 2.6 Priority rozvoje Města Duchcova ____________________________________________ 48 2.7 Vazby Strategického plánu rozvoje města Duchcova_____________________________ 51 2.8 Monitorovací ukazatele ____________________________________________________ 57 2.9 Implementace____________________________________________________________ 57 2.10 Institucionální zabezpečení ________________________________________________ 58 2.11 Financování rozvoje ______________________________________________________ 58 2.12 Postup realizace (cyklus implementace) _______________________________________ 59 2.13 Monitoring implementace a komunikace s okolím ______________________________ 63 2.14 Zásobník projektových záměrů ______________________________________________ 64 3.

Přílohy _________________________________________________________________ 67

Příloha: Profil města Duchcova _________________________________________________ 67

Projekt Europodnikatelka 21. století je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky prostřednictvím Iniciativy Společenství EQUAL.

Slovníček užitých pojmů: beneficiant synergický efekt diverzifikace

indikátor monitoring projekt ex ante ex post brownfield

implementace

osoba, či skupina osob a subjekty mající vlivem realizací akcí a aktivit přínos v jakékoliv formě efekt společného působení více prvků, který je obvykle větší nebo kvalitativně lepší než prostý součet efektů ze samostatného působení jednotlivých prvků proces zvyšování rozmanitosti, diverzifikace ekonomiky = mnohotvárné využívání ekonomických faktorů, prohlubování specializace za účelem zvyšování výkonnosti místní ekonomiky stanovená veličina a jednotka sloužící k monitoringu plnění cílů průběžný proces zjišťování a vyhodnocování okamžitého skutečného stavu plnění vytčených cílů a porovnání s předpokládaným plněním systémově uspořádané aktivity přispívající k naplnění strategického hlediska hodnocení výchozí situace a očekávaných dopadů aktivit před jejich zahájením vyhodnocení dopadů a splnění cílů aktivit po jejich realizaci plocha, která byla v minulosti využívána pro průmyslovou, zemědělskou, stavební nebo jinou činnost a mohla by být v následku této nebo předchozí činnosti kontaminována (ekologická zátěž) či jinak zdevastována, její ekonomický potenciál není plně využit. proces postupného naplnění cílů a jejich indikátorů v procesu programování zajištěný realizací aktivit a kompetentní organizační a výkonnou strukturou

Seznam použitých zkratek: NUTS EU ČR MMR ČR MÚ RRA ÚK SWOT UGC U CR SRN NNO TDV TJ ZŠ ÚP ZUŠ DDM ICT MHD IDS IT NP CHKO VaV

La Nemenclature des Unités Territoriales Statistiques; (fran.); územně statistické jednotky; sloužící pro potřeby programování v rámci strukturálních fondů Evropská unie Česká republika Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky městský úřad Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a. s. postup systematického a přehledného zachycení poznatků o objektu analýzy, mnohokrát úspěšně prověřeného praxí, a to v přehledné struktuře ukazatele globálního cíle ukazatel cestovní ruch Spolková republika německo nestátní nezisková organizace továrna dětských vozidel tělovýchovná jednota základní škola úřad práce základní umělecká škola dům dětí a mládeže informations and comunications technologies (ang.); informační a komunikační technologie městská hromadná doprava integrovaný dopravní systém informační technologie národní park chráněná krajinná oblast věda a výzkum

Strategický plán rozvoje města Duchcova

-2-

1.

Úvod

1.1 Slovo starosty Vážení občané, dokument, který se vám dostává do rukou, je výsledkem moderního strategického plánování, jež Město Duchcov využívá při procesním řízení. Strategický plán rozvoje města je dokument, který spolu s územním plánem a městským rozpočtem tvoří výchozí materiál nezbytný pro budoucí rozvoj města. Vývoj společnosti přináší neustálé změny potřeb i nároků veřejnosti. Proto Duchcov přistoupil k rozhodnutí vypracovat Strategický plán rozvoje města, založený na vyváženém respektování ekonomických a sociálních hledisek a kladoucí velký důraz na občanskou společnost. Stalo se tak v souvislosti s účastí města Duchcova v projektu Europodnikatelka 21. století, realizovaném v rámci Iniciativy Společenství EQUAL. Při tvorbě strategického plánu byl brán zřetel na potřeby rozvoje podnikatelských příležitostí ve městě. Jednou z příloh Strategického plánu rozvoje města se stane i přehledný dokument o rozložení podnikatelských aktivit na území města. Na zpracování dokumentu se podílela nejen řada odborníků z různých oblastí, ale také vy, občané města Duchcova. I vaše podněty a připomínky přispěly k tomu, že byl zpracován Strategický plán rozvoje města, podchycující všechny problémy města, včetně stanovení priorit a návrhů opatření na jejich budoucí řešení. V průběhu následujících čtrnácti let bude podle tohoto strategického dokumentu revitalizováno historické jádro města a také jižní část města bude postupně modernizována k podnikání a bydlení. V současnosti nevyužívané průmyslové areály budou obsazeny novými podnikatelskými subjekty, město bude mít propojení na cyklostezky vedoucí regionem, památky ve městě budou obnoveny. Zeleň ve městě bude rozšířena a budovy ve městě z velké části opraveny a jejich energetická náročnost snížena. V okolí města pokročí práce na rekultivacích výsypek a na přípravě projektu budoucí rekreační zóny Ledvický rybník. Toto vše znamená příslib zvýšení podnikatelských aktivit na území města a zaměstnanosti obyvatel a šanci pro další rozvoj Duchcova. Přijetím dokumentu však práce nekončí, naopak začíná nejtěžší fáze - jeho naplňování praktickými aktivitami, které jsou závislé na možnostech rozpočtu města a získaných dotacích. Právě na získávání dotací hlavně ze strukturálních fondů EU se bude muset město soustředit nejvíce, protože vlastních investičních prostředků na realizaci všech cílů nebude mít dostatek. Dalším krokem bude zpracování Akčního plánu, souhrnu projektů, jejichž následná příprava a realizace bude řešit konkrétní úkoly plánem specifikované. Plnění jednotlivých cílů bude pravidelně kontrolováno a o výsledcích budete průběžně informováni. Věřím, že stanovené cíle se v dlouhodobém časovém horizontu podaří naplnit a že dosažené změny přispějí ke zlepšení života v našem městě.

Petr Kňourek v. r. starosta Města Duchcova


-3-

1.2 Základní charakteristika Města Duchcova Lokalizace: NUTS I: Česká republika NUTS II: Severozápad NUTS III: Kraj Ústecký

NUTS IV: Okres Teplice NUTS V: Duchcov

Duchcov

Duchcov se řadí mezi středně velká města a je pověřenou obcí pro výkon státní správy. Správní území města je poměrně rozsáhlé a zahrnuje celkem 6 katastrů. (viz příloha Profil města).


-4-

1.3 Východiska a metoda zpracování Strategického plánu rozvoje města Duchcova Město Duchcov patří k městům, která využívají moderních metod strategického plánování k systematickému rozvoji města a zvyšování kvality života občanů. Příkladem je zpracovaná urbanistická studie správního území města z roku 2006, která se soustředí hlavně na zvýšení atraktivity prostředí ve městě a jeho okolí. Strategický plán rozvoje města Duchcova (do roku 2020) je prostředkem k mobilizaci a efektivnímu využívání všech zdrojů města za účelem dosahování stanovených cílů. Město přitom může včas a správně reagovat na změny v okolním prostředí. Strategické plánování řeší problémy dlouhodobě a komplexně a pomáhá dosáhnout konsensu v hlavních otázkách, které město musí řešit. V březnu 2006 přistoupilo město ke zpracování strategického plánu rozvoje města, který v příslušných oblastech volně navazuje na výše uvedenou urbanistickou studii. Zpracování plánu rozvoje města Duchcova bylo začleněno do projektu EUROPODNIKATELKA 21. století, jehož cílem je zvýšit schopnosti a možnosti občanů bez zaměstnání, hlavně žen, k podnikání. Finanční prostředky na zpracování Strategického plánu rozvoje města Duchcova byly poskytnuty prostřednictvím Iniciativy Společenství EQUAL z Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky. Jako horizont pro nový strategický plán rozvoje města byl zvolen rok 2020. Vzhledem k časovým možnostem pro zpracování dokumentu (duben až říjen 2006) byl zvolen způsob zpracování Strategického plánu rozvoje města Duchcova (dále jen Strategický plán) ve spolupráci významných představitelů města, členů orgánů města a odborníků městského úřadu v Duchcově, zástupců podnikatelského sektoru, odborných organizací i nestátních neziskových organizací a externích konzultantů. Metoda zpracování spočívala v systémové práci skupin občanů města, využívajících odborné, koordinační a konzultační činnosti zpracovatele, při které se z analýz, průzkumů a strukturovaných diskusí členů řídící skupiny a jednotlivých akčních skupin formulovaly závěry pro jednotlivé postupné kroky. Pracovní skupiny posuzovaly a projednávaly jednotlivé postupové kroky a stanovovaly závěry na základě konsenzu (východiska pro další postup). Uvedený postup je v různých obměnách dlouhodobě zaveden pro programování regionálního rozvoje v zemích EU od roku 1998 v ČR a doporučován MMR ČR. Strategický plán rozvoje byl zpracován pro celé území města Duchova. Jeho zpracování vycházelo ze současného stavu místního a regionálního socioekonomického prostředí, z vizí a názorů obyvatel města na jeho rozvoj a z odhadu pravděpodobných možností a předpokladů využití zdrojů rozvoje města v budoucnosti. Po ukončení práce na Strategickém plánu bude v rámci projektu Europodnikatelka 21. století probíhat práce na zmapování podnikatelských příležitostí ve městě Duchcově. Výstupem této práce bude interaktivní „obchodní atlas“, který se stane přílohou strategického plánu. Metoda zpracování se soustředila na všechny významné sféry života města a přitom sledovala konsensuálnost (odráží společné zájmy různých zájmových skupin a občanů) a klade důraz na udržitelnost navrhovaného rozvoje v dlouhodobém měřítku (jako předpoklad pro rovnovážný a dlouhodobý rozvoj města při zajištěné potřebné kvalitě života).


-5-

1.4 Průběh zpracování Strategického plánu rozvoje města Duchcova Příprava a zpracování Strategického plánu rozvoje města Duchcova do roku 2020 probíhaly v období březen – říjen 2006. K práci na strategickém plánu rozvoje města byli přizváni zástupci místních podnikatelů, představitelé škol a státní správy, členové zastupitelstva a zástupci dalších institucí ve městě. Představitelé shora jmenovaných institucí, zvolení zástupci města a občané, pak tvořili Řídící skupinu a odborné Akční skupiny pro zpracování Strategického plánu rozvoje města Duchcova. Vedoucí úlohu v procesu strategického plánování v Duchcově představovala Řídící skupina. Při zpracování Strategického plánu rozvoje města Duchcova pomáhala Řídící skupině i Akčním skupinám Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. (dále jen RRA ÚK), která činnosti pracovních skupin metodicky řídila, zpracovávala podklady k jednání, moderovala jednotlivé pracovní schůzky a zapracovávala relevantní připomínky do jednotlivých výstupů. V rámci první fáze projektu, která trvala přibližně 5 týdnů a zabývala se analýzou místních podmínek, připravila RRA ÚK Profil města Duchcova, který obsahuje základní informace týkající se obyvatelstva, místní ekonomiky a podnikatelského prostředí, infrastruktury, stavu životního prostředí, podmínek pro bydlení, vzdělávání, kulturu a sport ve městě, atd. Profil města Duchcova shrnuje údaje o městě, jeho nejbližším okolí v porovnání s údaji o okrese a analyzuje postavení města Duchcova i jeho vnitřní podmínky. Současně se zpracováním profilu města probíhal Průzkum názorů občanů, jehož cílem bylo zjistit názory obyvatel na současné problémy a potřeby města, ale i na jeho budoucí rozvoj. Průzkum byl realizován anonymním dotazníkovým šetřením v průběhu dubna 2006. Dotazníky byly do domácností distribuovány jak přímo (prostřednictvím městského úřadu), tak nepřímo (prostřednictvím základních škol, internetových stránek). Celkem bylo touto formou rozšířeno cca 400 dotazníků, z nichž 218 dotazníků se vrátilo ke zpracování. Výsledky dotazníkového šetření byly následně využívány jako jedno z východisek při jednáních jednotlivých pracovních skupin podílejících se na tvorbě strategického plánu. Analytická část tvorby strategického plánu probíhala v květnu a červnu 2006. Na prvním jednání Řídící skupiny, které proběhlo 29. 3. 2006 v zasedací místnosti MÚ v Duchově, byli členové skupiny informováni o práci na strategickém plánu, a seznámeni s metodikou práce. Na druhé schůzi Řídící skupiny dne 9. 5. 2006 byl zvolen její předseda – starosta města, pan Petr Kňourek, schválena Metodika zpracování strategického plánu a schválen časový horizont strategického plánu. Třetí schůze Řídící skupiny se dne 21. 6. 2006 zabývala výsledky dotazníkového šetření, projednáním Profilu města Duchcova a SWOT analýzou města. Dne 26. 7. 2006 schválila Profil města Duchcova, SWOT analýzu města, rozvojovou vizi města a určila 5 kritických oblastí města Duchcova, kterými by se měly následně zabývat jednotlivé Akční skupiny. K jednotlivým kritickým oblastem byly následně sestaveny Akční skupiny, do kterých byli přizvání občané města, kteří mají z profesního či zájmového hlediska k dané oblasti blízko. Cílem jednání akčních skupin bylo definování strategických cílů rozvoje města a navržení způsobu realizace těchto cílů prostřednictvím konkrétních opatření. V rámci jednání Akčních skupin, v průběhu září 2006, byly formulovány silné a slabé stránky kritických oblastí města, jeho příležitosti a ohrožení v rámci dané kritické oblasti (SWOT


-6-

analýza), které následně sloužily jako jedno z východisek pro formulování strategických cílů a opatření. Výstupy z jednání akčních skupin byly v průběhu září a října 2006 zapracovány do návrhu opatření a cílů strategického plánu. Návrh strategického plánu města Duchcova byl projednán na 5. schůzi Řídící skupiny dne 29. 11. 2006. Tato schůze prodiskutovala, doplnila, upravila a odsouhlasila podobu opatření a cílů strategického plánu a určila požadavky na dopracování strategického plánu. Takto připravený strategický plán je připraven k projednání v Radě města a v Zastupitelstvu města Duchcova, které by jej měli schválit jako jeden ze základních koncepčních dokumentů rozvoje města. Personální obsazení Řídící skupiny Zastupitelé Města Duchova a pracovníci Městského úřadu: Petr KŇOUREK

Zbyněk ŠIMBERA, Mgr.

Milan PETROVSKÝ, Mgr.

Stanislav STROHMEIER, Ing.

Jiří SLÁMA, MUDr.

Jiří NITSCH

Pavel KOUKAL

Renata KOUNOVSKÁ

Jitka PAJEROVÁ, Ing.

Blanka TARNOPOLSKÁ

Květuše KVASNIČKOVÁ

Pavel SUCHÝ, Ing.

Jitka VLASTNÍKOVÁ

Zuzana BUCHALOVÁ, Bc.

Miloslav HÜBNER

Bohuslava MOSZOVÁ

Alice WEISSOVÁ Ing. Zástupci ostatních institucí a organizací města: Martin KALIVODA

Miroslav SIXTA, MUDr.

Milena WOLFOVÁ, Mgr.

Marie SACHETOVÁ, Mgr.

Jarmila ŠAFRÁNKOVÁ

Josef JEŘÁBEK

Pavel KOLÁŘ

Zdeněk ADAM, Ing.

Zástupci zpracovatele, RRA ÚK, a.s.: Bohumil BOCIAN, Ing.


Libor KUDRNA, Dis.

-7-

1.5 Doporučení pro další postup a realizaci Strategického plánu rozvoje města Duchcova Zpracováním Strategického plánu začíná proces, který by měl vést k naplnění stanovené VIZE a stanovených globálních a specifických cílů v jednotlivých klíčových oblastech rozvoje. Tak jako probíhal proces zpracování Strategického plánu ve spolupráci s řadou odborníků a zástupců organizací a institucí, včetně zapojené veřejnosti, je třeba postupovat i při realizaci Strategického plánu rozvoje města Duchcova. Nový Strategický plán rozvoje města stanovuje hlavní směry rozvoje města, hlavní cíle a pojmenovává priority, ke kterým by měly být přiřazeny konkrétní projekty a aktivity pro jejich naplnění. Jedná se o zásadní směrnici, která by měla být v jednotlivých klíčových oblastech dále rozpracována, a to od úrovně opatření až po vypracování Akčního plánu, který bude specifikovat dlouhodobé cíle rozvoje města do krátkodobých a střednědobých priorit a na ně navazujících projektů. Akční plán by měl být sestaven na víceleté období (dva až čtyři roky) a aktualizován pravidelně jednou ročně (v návaznosti na sestavování městského rozpočtu). Vzhledem k možnostem čerpání dotací z fondů EU a dalších relevantních fondů by měly být projekty Akčního plánu formulovány již s ohledem na daná kriteria čerpání. K tomu, aby se Strategický plán stal živým dokumentem, který bude účinným nástrojem pro řízení rozvoje města, je potřeba stanovit optimální ukazatele (indikátory) úspěšnosti. Tyto ukazatele by měly tvořit provázaný index, který umožní sledovat jednotlivé stránky rozvoje z různých aspektů. Optimálně by měl vzniknout Informační systém v podobě databáze, do které budou vkládána data ze sledovaných ukazatelů. Ukazatele, nyní obsažené ve Strategickém plánu, by měly být dopracovány, v některých případech specifikovány a doplněny do konečného výčtu. Měly by k nim být přiřazeny hodnoty měření a požadované trendy a dále také zdroje dat. Realizaci Strategického plánu by měl sledovat k tomu určený orgán (například Řídicí a monitorovací výbor), který by měl být složený ze zástupců různých institucí a organizací, podnikatelských i neziskových subjektů a orgánů města. Ve složení výboru je třeba zajistit diverzitu názorů. Ukazatele Strategického plánu by měly být vyhodnocovány a výsledky monitoringu předkládány Řídícímu a monitorovacímu výboru, Radě a Zastupitelstvu města. Interpretaci a vyhodnocení dat je třeba zajistit nejen pro město, ale také pro spolupracující organizace a veřejnost. Vyhodnocení a porovnání ukazatelů bude vypovídat o celkovém vývoji města a naplňování Strategického plánu. Na základě vyhodnocování by měla být prováděna aktualizace Strategického plánu, a to pravidelně jednou za 6 let. Pokud se vnější podmínky změní natolik, že bude třeba provést aktualizaci dříve než za 6 let, pak by k této aktualizaci měl být vznesen oficiální podnět.


-8-

1.6 Základní pojmy, vysvětlivky, číslování Základní pojmy: Pojem

Význam pojmu

MISE rozvoje města

principy, přístupy, způsoby, které město respektuje při naplňování vize rozvoje města

VIZE rozvoje města

popis ideálního výsledného stavu rozvoje města v delším časovém horizontu (např. 15 let), rámcově určující globální cíl a základní cesty a výsledky rozvojového procesu

Kritické oblasti

oblasti vnitřně souvisejících problémů, jejichž řešení je významné pro dlouhodobý rozvoj města a vyžaduje soustředěnou pozornost

Globální cíle

základní žádoucí vývoj v dlouhodobém měřítku v jednotlivých klíčových oblastech směřující k naplnění vize

Opatření

problémové podoblasti, které jsou řešeny prostřednictvím specifických cílů

Specifické cíle

konkrétní cíle, formulované v rámci jednotlivých opatření, jejichž realizace má vést k dlouhodobému plnění globálního cíle dané kritické oblasti

SWOT analýza

analýza vnitřních silných a slabých stránek města a vnějších příležitostí a hrozeb pro naplnění vize a cílů dlouhodobého rozvoje města

Vysvětlivky: Ke specifickým cílům v jednotlivých kritických oblastech byly přiřazeny priority odrážející časový horizont daného cíle. Jsou označeny zkratkami, které jsou umístěny za specifickými cíly v závorce: KP = krátkodobé priority (horizont 2 let) SP = střednědobé priority (horizont 5 let) DP = dlouhodobé priority (horizont více než 5 let) Kapitola 2.6 obsahuje přehled krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých priorit.


-9-

Číslování: Klíčové oblasti v kapitole 2., oddílu 3 jsou číslovány čísly 1 až 5. Příklad: Oblast 1 Podmínky pro podnikání a zaměstnanost Ukazatelé globálního cíle v klíčových oblastech jsou označeny písmeny UGC a 2 čísly – první znamená příslušnost k dané klíčové oblasti, druhé pořadí ukazatele v dané klíčové oblasti. Příklad: UGC 1.1 Počet malých, středních a velkých podnikatelských subjektů se sídlem ve městě Opatření v jednotlivých klíčových oblastech jsou označeny dvěma čísly – první znamená příslušnost k dané klíčové oblasti, druhé pořadí opatření v dané klíčové oblasti. Příklad: Opatření 1.1 Optimalizace vzdělanostní a kvalifikační struktury zaměstnanců Specifické cíle jsou označeny 3 čísly – první znamená příslušnost k dané klíčové oblasti, druhé k danému opatření a třetí pořadí specifického cíle v daném opatření a klíčové oblasti. V závorce za specifickým cílem je vyznačení časové charakteristiky priority (viz poznámka výše). Příklad: Specifický cíl 1.1.4 Podporovat vzdělání a rekvalifikaci stávající početné skupiny obyvatel s žádnou nebo nízkou kvalifikací (SP) Ukazatelé pro specifické cíle jsou označeny písmenem U a 4 čísly, která určují příslušnost k danému specifickému cíli a pořadí ukazatele v daném specifickém cíli. Příklad: U 1.2.2.1

Počet volných ploch vhodných k podnikání


-10-

2.

Strategický plán rozvoje města Duchcova do roku 2020

2.1 Základní principy rozvoje Města Duchcova – MISE Město bude při svém rozvoji i nadále respektovat o civilizační a přírodní hodnoty území tak, aby byly zachovány a dále rozvíjeny, o potřeby a názory občanů tak, aby byla zajištěna spokojenost občanů a zainteresovaných stran, a to při preferenci celoměstských zájmů před individuálními, o principy občanské společnosti a partnerství, o potřebu včasné, důkladné, odborné a pravdivé informovanosti, průhlednost rozhodování, o koncepčnost a reálnost stanovených cílů, o udržitelnost rozvoje.

2.2 VIZE rozvoje Města Duchcova do roku 2020 Uvedená vize je výchozí složkou návrhové části rozvojového dokumentu. Jejím smyslem je určit zásadní rozvojovou orientaci komplexního rozvoje města. Vize formuluje a popisuje stav, jehož by mělo být v daném území a sektoru v budoucnosti dosaženo. Jednotlivé části návrhu (strategické cíle, opatření, aktivity a projekty) jsou prostředkem k jejímu dosažení a naplnění. Program je koncipován pro střednědobý až dlouhodobý časový horizont (na cca 14let). Důvodem je zajištění návaznosti dlouhodobé koncepce rozvoje města i po uplynutí období, pro které jsou navrženy jednotlivé strategické cíle a opatření tohoto Programu. Vize Města Duchcova byla formulována s ohledem na potřebu trvale udržitelného rozvoje a s vědomím, že jen od jasných vizí lze přejít k realizaci přínosných projektů. Vize rozvoje města Duchcova: Město Duchcov se stane moderním, trvale se rozvíjejícím sídlem se zázemím okolních průmyslových měst a průmyslových areálů, zajišťujících zaměstnanost obyvatel.

Tato vize vychází z následujících předpokladů stavu města v cílovém období v jednotlivých oblastech: Město spokojených, početně stabilizovaných obyvatel, které bude poskytovat svým obyvatelům hodnotné hospodářské, sociální a životní prostředí se zázemím odpovídajících služeb, včetně kvalitní a dostupné sociální a zdravotní péče. Město s vnějším napojením na okolní města, kvalitními místními komunikacemi, s dostatkem parkovacích míst a s bezbariérovými přístupy k objektům a zařízením. Město, na jehož území bude vytvářeno prostředí pro úspěšný rozvoj malého a středního podnikání ve vhodných lokalitách města. Strategický plán rozvoje města Duchcova

-11-

Město s vyřešeným problematickým soužitím komunit a postupně se zlepšující demografickou strukturou obyvatel. Město bezpečné a čisté, s dostatkem veřejné zeleně, a se zajištěným přístupem do přírodních lokalit pro všechny věkové kategorie. Město, jehož prioritní snahou bude plné uspokojování všech potřeb nezbytných pro kvalitní rodinný život. Město, v jehož obyvatelích zlepšené existenční podmínky vyvolají postupně pocit hrdosti na město ve kterém žijí; mladá generace projevuje zájem o dění ve městě do takové míry, že převezme díl spoluodpovědnosti za jeho další rozvoj. Při stanovení Vize Města Duchcova se vycházelo z níže uvedených pocitových formulací, kterými jeho občané charakterizují současný a budoucí obraz města a svoji představu jak tohoto obrazu dosáhnout. Co jsme? 

Městem položeným v hnědouhelné pánvi severozápadních Čech, poznamenaným rozsáhlou průmyslovou činností



Městem s bohatou historií, s řadou lokalit vhodných pro aktivní trávení volného času místních obyvatel i návštěvníků.



Městem, které je od roku 1990 negativně postiženo restrukturalizací a útlumem průmyslu, které dosud plně nevyužilo svého rozvojového potenciálu.



Městem, které se musí zaměřit na řešení vysoké míry nezaměstnanosti, zlepšení sociálního prostředí, vybavenosti a zlepšení podmínek pro rozvoj malého a středního podnikání.



Městem s narušenými sociálními vazbami obyvatel k území, ve kterém žijí a u kterých se dosud plně neprojevil pocit patriotismu a spoluzodpovědnosti za rozvoj svého města.



Městem s nepříznivou sociální strukturou obyvatel.

Čím chceme být? 

Prosperujícím residenčním sídlem, které bude příjemným místem pro život místních lidí a atraktivní adresou pro další potenciální obyvatele přicházejících z okolních obcí a měst.



Turisticky navštěvovaným místem regionálního významu se širokým spektrem nabízených služeb a atraktivit postavených především na kulturním dědictví a rekreačních příležitostech v okolí.



Městem, které v maximální možné míře využije svého lidského, materiálního i finančního potenciálu k systematickému rozvoji hospodářského, sociální a životního prostředí.



Městem vhodným pro usídlení nových malých a středních podniků.



Městem, jehož obyvatelé budou hrdi na to, že v něm žijí a budou se aktivně zapojovat do místního kulturního, společenského a volnočasového dění.



Bezpečným místem pro všechny, kteří zde žijí a tráví zde svůj volný čas.



Městem, kde každý občan nalezne příležitost pro uspokojení svých společenských, kulturních, sportovních a materiálních potřeb.


-12-

Jak toho chceme dosáhnout? 

Mobilizací lidských, materiálních a finančních zdrojů.



Konsensem názorů všech zainteresovaných na rozvojové potřeby města.



Zvýšením vzájemné komunikace mezi obyvateli města a zvýšením jejich informovanosti o dění ve městě.



Zlepšením image města moderními propagačními a marketingovými prostředky a nástroji.



Systematickou podporou rozvoje malého a středního podnikání, zdokonalením technické infrastruktury a podporou vytváření nových pracovních příležitostí.



Zvýšenou péčí o historické a kulturní dědictví a přírodní prostředí města a jeho okolí, které je podmínkou pro rozvoj moderního cestovního ruchu.



Odstraňováním slabých stránek a minimalizací rizik, posilňováním předností a důkladnou přípravou na budoucí příležitosti.



Postupným vyřešením současných problémů města.

2.3 Kritické oblasti rozvoje Města Duchcova do roku 2020 Z diskuse v Řídící skupině a na základě schválené situační analýzy města jsou zpracovatelem navrženy kritické oblasti (oblasti pro cílené zaměření), kterými se Strategický plán zabývá. Těchto kritických oblastí je navrženo pět a jejich zaměření je následující:

Kritická oblast č. 1 – Podmínky pro podnikání a zaměstnanost

Kritická oblast č. 2 – Životní prostředí, urbanismus, bydlení

Kritická oblast č. 3 – Vzdělávání,volný čas, kultura, sport

Kritická oblast č. 4 – Zdravotní a sociální, soužití komunit a bezpečnost

Kritická oblast č. 5 – Rekreace a cestovní ruch


-13-

Vazby mezi rozvojovou vizí, kritickými oblastmi a strategickými cíli znázorňuje následující schéma: Rozvojová vize města

Kritická oblast č. 1





Cíle

Cíle

Cíle

Cíle

Cíle

Problematika každé kritické oblasti byla diskutována v rámci tzv. Akčních skupin, do kterých byly přizváni zástupci odborné veřejnosti. Akční skupiny provedly SWOT analýzu a zformulovaly Strategické cíle a opatření, jakožto návrhy odborné veřejnosti pro jednání Řídící skupiny. Jednání jednotlivých akčních skupin proběhly v následujících termínech: Kritická oblast č. 1 – Podmínky pro podnikání a zaměstnanost – 5. 9. 2006 a 18. 9. 2006 Kritická oblast č. 2 – Životní prostředí, urbanismus a bydlení – 11. 9. 2006 a 18. 9. 2006 Kritická oblast č. 3 – Vzdělávání,volný čas, kultura, sport – 11. 9. 2006 a 26. 9. 2006 Kritická oblast č. 4 – Zdravotní a sociální oblast, soužití komunit a bezpečnost – 5. 9. 2006 a 18. 9. 2006 Kritická oblast č. 5 – Rekreace a cestovní ruch - 18. 9. 2006 a 26. 9. 2006

Personální obsazení Akčních skupiny bylo následující: Akční skupina č. 1 pro oblast: Podmínky pro podnikání, zaměstnanost:

Pavel Suchý,

vedoucí odboru místního hospodářství a investičního

Roland Klimt,

zastupitel města

Václav Mazáč,

zastupitel města, podnikatel

Bohumil Bocian,

zástupce zpracovatele

Libor Kudrna,



-14-

Akční skupina č. 2 pro oblast: Životní prostředí, urbanismus, bydlení-:

Věra Bartošková,

členka komise ŽP

Ladislav Němeček,

člen komise ŽP

Václav Hrubý,

člen komise ŽP

Pavla Drvotová,

člen komise ŽP

František Pechar,

člen komise ŽP

Libor Kudrna, Bohumil Bocian,

zástupce zpracovatele zástupce zpracovatele

Akční skupina č. 3 pro oblast: Vzdělání, volný čas, kultura, sport:

Milena Wolfová,

ředitelka ZŠ J. Pešaty v Duchcově

Jitka Pajerová,

vedoucí odboru školství a kultury

Anita Bartlová,

pracovnice TJ Sokol Duchcov

Bohumil Bocian,


Libor Kudrna,


Akční skupina č. 4 pro oblast: Zdravotní, sociální, soužití komunit a bezpečnost:

Zuzana Buchalová,

vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví

Zlatuše Tomášová,

terénní pracovnice odboru sociálních věcí a zdravotnictví

Miloslav Hübner,

vrchní strážník městské policie

Jitka Bacilová,

vedoucí Domu s pečovatelskou službou v Duchcově, pracovnice Oblastní charity Most

Jitka Jičínská,

sociální pracovnice

Bohumil Bocian,


Libor Kudrna,


Akční skupina č. 5 pro oblast: Rekreace a cestovní ruch:

Marie Polívková,

pracovnice Společnosti přátel města Duchcova

Miloslava Slavíková,

pracovnice Městského informačního centra Duchcov

Jiří Starý,

podnikatel

Pavel Starý,

podnikatel

Bohumil Bocian,


Libor Kudrna,



-15-

2.4 SWOT analýza SWOT analýza je jedním z možných postupů systematického a přehledného zachycení poznatků o objektu analýzy, mnohokrát úspěšně prověřeného praxí. Proti obvyklým analytickým metodám prezentuje vyváženě pohled na minulost a současnost (ex post) a pohled na budoucnost (ex ante) analyzovaného objektu. SWOT analýza především umožňuje, aby ve stejně přehledné struktuře, v jaké je provedena analýza, byla formulována strategická vize usměrnění budoucího vývoje analyzovaného objektu:    

jak zachovat resp. rozvíjet jeho silné stránky, jak odstraňovat resp. eliminovat jeho slabé stránky, které z budoucích příležitostí lze využít pro jeho další rozvoj, jakými cestami (prostředky, postupy) bude čelit očekávaným ohrožením jeho dalšího rozvoje.

Zahrnuje otázky týkající se silných stránek a slabých stránek problému a návrhu jeho řešení, příležitostí (šancí) pro vyřešení problému a rizik, ohrožujících zdárné řešení problému v průběhu řešení navrhovaného projektu. Silné a slabé stránky se v zásadě týkají vnitřních pohledů na daný problém – zdrojů, řízení, zkušeností, personálních kapacit, účinnosti metod a procesů, nákladů propagace, prosazování, kontroly apod. Uvedená hlediska jsou vztahována spíše vůči řešiteli, jeho zkušenosti, expertnímu zázemí a řídícím schopnostem, než vůči vlastnímu projektu. Vnější ohrožení a příležitosti, které jsou před řešitelem, se obvykle popisují z pohledu změny ve vztahu k souběžným nebo obdobným problémům, ve vztahu ke změnám okolního prostředí (legislativních, ekonomických, sociálních, politických, demografických podmínek), ve vztahu k možným objevům nových technologií či metod, a nebo nových prostředků řešení problému. Analýza by měla dát představu o budoucí strategii nebo strategiích, resp. kombinaci taktických postupů. Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení, byly řešeny dle stanovených prioritních oblastí: 1

Podmínky pro podnikání a zaměstnanost

2

Životní prostředí, urbanismus, bydlení

3

Vzdělávání,volný čas, kultura, sport

4

Zdravotní a sociální oblast, soužití komunit a bezpečnost

5

Rekreace a cestovní ruch

Možné strategie by měly být vybudovány na silných stránkách, měly by řešit slabé stránky, využít všechny příležitosti a měly by se vyhnout všem hrozbám a rizikům. Výsledkem by měl být realistický strategický plán. Řídící skupina zpracovala SWOT analýzu města Duchcova. SWOT analýzy pro jednotlivé kritické oblasti byly zpracovány příslušnými akčními skupinami na jejich úvodních jednáních. Následně pak sloužily jako východisko pro formulaci strategických cílů a opatření.


-16-

Kritická oblast 1: Podmínky pro podnikání a zaměstnanost Silné stránky           

existence městské památkové zóny prostorová kompaktnost města bohatá historie široká nabídka vzdělávání blízká vzdálenost k městu Teplice významné historické objekty blízkost ke Krušným horám a Sasku tradiční průmyslové město podnikatelské aktivity v areálu KOVOS průmyslová tradice města dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu

Příležitosti  tvorba společných projektů ve sdruženích obcí a získání finančních prostředků z dotací  oživení středu města  efektivnější využívání potenciálu cestovního ruchu města  rozvoj turistické infrastruktury  propojení cyklostezek v mikroregionu  rozvoj sociálně zdravotních služeb  revitalizace historického jádra města a jižní části města (podnikání, bydlení)  stabilizace kvalifikovaných lidí ve městě  podpora hospodářské činnosti (výroby i služeb)  využití opuštěných areálů a pozemků (brownfieldů)  výstavba infrastruktury pro rekreaci  podpora bytové výstavby  rozvoj sítě obchodních služeb  součinnost města s podnikateli (obsazování prázdných areálů)  strategický nákup pozemků městem k vytvoření souvislých ploch pro podnikání  vytvoření studie o pozemcích vhodných k podnikání  oživení starých průmyslových areálů, prostřednictvím příspěvků, zvýhodněných nájmů  podpora pracovních příležitostí podporou podnikání  získání statutu obce s rozšířenou působností  revitalizace jižní části města k účelům podnikání  vybudování městského hotelu (v návaznosti na CR)


Slabé stránky  pokračující těžba uhlí v okolí (prašnost, hluk)  negativní důsledky minulé důlní činnosti (krajinný ráz, omezení stavební činnosti)  negativní důsledky stavební uzávěry zejm. jižní části města  špatný stav infrastruktury – silnice, chodníky, kanalizace  vysoká koncentrace nepřizpůsobivých obyvatel  nízká vzdělanost obyvatel  omezená nabídka služeb a obchodu  nízká kupní síla obyvatel  opuštěné průmyslové objekty nejsou v majetku města  prostorové omezení pro vznik průmyslových zón

Ohrožení  budoucí rozvoj důlní a elektrárenské činnosti  odchod místních podniků  pokračující nárůst nepřizpůsobivých obyvatel

-17-

Kritická oblast 2: Životní prostředí, urbanismus, bydlení Silné stránky  existence městské památkové zóny  prostorová kompaktnost města  blízká vzdálenost k městu Teplice (okresní a lázeňské město)  významné historické objekty  blízkost ke Krušným horám, blízká vzdálenost k Sasku  navázaná přeshraniční spolupráce s obcemi SRN  dostatečná infrastruktura pro sportovní a kulturní aktivity  centrum mikroregionu (sídlo)

Slabé stránky  pokračující těžba uhlí v okolí (prašnost, hluk)  negativní důsledky minulé důlní činnosti (krajinný ráz, omezení stavební činnosti)  negativní důsledky stavební uzávěry, zejména jižní části města (infrastruktura)  špatný stav infrastruktury – silnice, chodníky, kanalizace, zvláště v jižní části města  nedostatky v dopravní obslužnosti – směr Teplice, zejm. autobusové (večer a ve svátky)  nevyhovující dopravní obslužnost – směr Most  omezená nabídka služeb a obchodu  chybějící patriotismus většiny občanů  nedostatečně rychlý postup rekultivací v okolí města  špatná úroveň údržby komunikací  nevyjasněná budoucnost a vlastnictví rekultivovaných ploch v okolí města  dopravní zatíženost města

Příležitosti  tvorba společných projektů ve sdruženích obcí a získání finančních prostředků z dotací  oživení středu města  propojení cyklostezek v mikroregionu  revitalizace historického jádra města a jižní části města (podnikání, bydlení)  stabilizace kvalifikovaných lidí ve městě  výstavba infrastruktury pro rekreaci  podpora bytové výstavby  rozvoj sítě obchodních služeb  zvýšení informovanosti veřejnosti (zejm. o budoucnosti rozvoje elektrárenské. činnosti a těžby uhlí)  prosazení obchvatu města do strategického plánu Ústeckého kraje  rekonstruovat domy a byty v majetku města i soukromém (výhodné půjčky, postihy, komunikace, zapojení do společných projektů)


Ohrožení    

budoucí rozvoj důlní činnosti pokles zájmu o bydlení ve městě výstavba nového zdroje elektrárny Ledvice nepříznivý demografický vývoj

-18-

Kritická oblast 3: Vzdělávání, volný čas, kultura, sport Silné stránky  existence městské památkové zóny

Slabé stránky

 bohatá historie

 nedostatky v dopravní obslužnosti – směr Teplice, zejména autobusové (večer a ve svátky)

 široká nabídka vzdělávání

 nevyhovující dopravní obslužnost – směr Most

 blízká vzdálenost k městu Teplice (okresní a lázeňské město)

 vysoká nezaměstnanost

 významné historické objekty  blízkost ke Krušným horám, blízká vzdálenost k Sasku

 vysoká koncentrace nepřizpůsobivých obyvatel  nízká vzdělanost obyvatel  chybějící patriotismus většiny občanů

 navázaná přeshraniční spolupráce s obcemi SRN  dostatečná infrastruktura pro sportovní a kulturní aktivity

Příležitosti

Ohrožení

 zapojení občanů do rozvojových záměrů (výchova k občanství)  podpora harmonického soužití komunit  tvorba společných projektů ve sdruženích obcí a získání finančních prostředků z dotací  oživení středu města  efektivněji využít potenciál cestovního ruchu  rozvoj turistické infrastruktury  propojení cyklostezek v mikroregionu  revitalizace historického jádra města a jeho jižní části města (podnikání, bydlení)  stabilizace kvalifikovaných lidí ve městě  podpora hospodářské činnosti (výroby i služeb)  výstavba infrastruktury pro rekreaci

 pokles zájmu o bydlení ve městě  vyhrocení sociálních konfliktů mezi komunitami ve městě (narušení sociální soudržnosti)


-19-

Kritická oblast 4: Zdravotní a sociální oblast, soužití komunit a bezpečnost Silné stránky

Slabé stránky



existence azylového domu

 vysoká nezaměstnanost



existence zdravotnického lůžkového zařízení ve městě a jeho dobrá pověst

 vysoká koncentrace nepřizpůsobivých obyvatel



dobrá základna institucí zabývajících se volným časem dětí a mládeže

 nevyhovující stav obsazení domu pro seniory



existence předškolních a školních zařízení ve městě



dostatek objektů pro nová střediska sociálních služeb



kamerový systém města



vysoká objasněnost kriminálních trestných činů

 nedostatečná síť sociálního bydlení  bezpečnost / kriminalita ve městě (vnímaný stav)  nízká vzdělanost obyvatel  neřešená problematika sociálně patologických jevů (alkoholismus, drogy, kriminalita)  nepropracovaná struktura místního partnerství pro přípravu projektů financovaných z EU  příliš rozsáhlý okresek Policie ČR  časté rušení nočního klidu

Příležitosti     

         

udržet nemocnici ve městě zapojení občanů do rozvojových záměrů (výchova k občanství) podpora harmonického soužití komunit rozvoj sociálně zdravotních služeb (např. stacionáře) iniciace ze strany města a jeho zapojení do aktivačních a motivačních programů pro zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti, intervence přímo v problémových lokalitách (uplatnění komunitní či terénní práce) aktualizace nabídky volnočasových aktivit pro děti vytvoření soc. bydlení a bytů „ na půli cesty“ vyšší informovanost široké veřejnosti o skutečném stavu kriminality personální posílení kapacit Městské policie v Duchcově podpora spolupráce s NNO tvorba komunintního plánu sociálních služeb a analýza soc. prostředí realizace preventivních programů ve spolupráci se školami, NNO, Městskou policií rozšíření nabídky služeb, zejména v „domě pro seniory“ spolupráce na projektech a nákupu sociálních služeb na úrovni mikroregionu zavedení „nultých“ ročníků pro děti z problematických komunit a zajištění činnosti pedagogických asistentů


Ohrožení  nedostatek financí  vyhrocení sociálních konfliktů mezi komunitami ve městě (narušení sociální soudržnosti)  nezájem politiků o řešení sociálních problémů města

-20-

Kritická oblast 5: Rekreace a cestovní ruch Silné stránky         



existence městské památkové zóny prostorová kompaktnost města bohatá historie blízká vzdálenost k městu Teplice (okresní a lázeňské město) významné historické objekty blízkost Krušných hor a německého Saska trvalá přeshraniční spolupráce s obcemi SRN dostatečná infrastruktura pro sportovní a kulturní aktivity centrum mikroregionu (sídlo) dostatečná ubytovací kapacita

Slabé stránky  pokračující těžba uhlí v okolí (prašnost, hluk)  negativní důsledky minulé důlní činnosti (krajinný ráz, omezení stavební činnosti)  důsledky stavební uzávěry zejm. jižní části města  špatný stav infrastruktury – silnice, chodníky, kanalizace  nedostatky v dopravní obslužnosti – směr Teplice, zejm. autobusové (večer a ve svátky)  nevyhovující dopravní obslužnost – směr Most  vysoká nezaměstnanost  vysoká koncentrace nepřizpůsobivých obyvatel  bezpečnost / kriminalita ve městě  omezená nabídka služeb a obchodu  zánik továren a ekonomická recese dalších  „špatná nálada“ zdejších obyvatel, nechuť účastnit se společenských akcí, rekreovat se a utvářet tím společně produkty CR  problematika ubytovacích služeb (jsou drahé nebo hrozí nebezpečí poškození majetku hostů)  chybí nabídka zábavy pro děti a dospělé (dráha pro bruslaře, kola, aj.)  rušení nočního klidu

Příležitosti

Ohrožení

 podpora harmonického soužití komunit  dosažení statutu obce s rozšířenou působností a přirozeného centra regionu  tvorba společných projektů ve sdruženích obcí a získání finančních prostředků z dotací  oživení středu města  efektivněji využít potenciál cestovního ruchu  rozvoj turistické infrastruktury  propojení cyklostezek v mikroregionu  rozvoj sociálně zdravotních služeb  revitalizace historického jádra a jižní části města (podnikání, bydlení) rekonstrukce jižní části města  výstavba infrastruktury pro rekreaci  rozvoj sítě obchodních služeb  spolupráce s okolními městy (Osek a další – společná propagace)  uvedení místních cyklostezek do oficiálních map  podpora podnikání v historickém centru města (nižší nájmy, poplatky)  posílení vnitřního cestovního ruchu (cílová skupina = obyvatelé Duchcova)  podpora alternativního ubytování  propagace jednotlivých atrakcí města ve společných nabídkových materiálech  vytvoření nabídek (uceleného programu) lázeňským domům  aktualizace a rozšíření webových stránek  zvýšení účinnosti propagačních prostředků

 budoucí rozvoj důlní a elektrárenské činnosti  pokles zájmu o bydlení ve městě  vyhrocení sociálních konfliktů mezi komunitami ve městě (narušení sociální soudržnosti)


-21-

2.5 Popis klíčových oblastí, cílů a priorit rozvoje Oblast 1


Popis oblasti Město Duchcov je charakteristické nevyhraněnou, až polyfunkční ekonomickou základnou. Na jeho území se nenachází žádný velký podnik, který by zásadním způsobem ovlivňoval rozvoj města. Kromě firmy Vitrablok, a.s. Duchcov se jedná zpravidla o malé a střední firmy, přičemž většina subjektů spadá do nižších kategorií z hlediska počtu zaměstnanců. Nabídka pracovních míst jimi vytvořená není dostatečná, proto velká část ekonomicky aktivních obyvatel Duchcova musí za prací vyjíždět do okolních měst. K hlavním bariérám rozvoje podnikání na území města můžeme zařadit jednak celkově nepříznivé podmínky pro podnikání, které samo město nemůže příliš ovlivnit, dále pak nízkou kvalifikaci pracovní síly, u části obyvatel kombinovanou s nízkou motivací pracovat, nezájem o spolupráci mezi podnikatelskou veřejností, neochotu komunikovat s vedením města a společně tak řešit problémy. Případní investoři naráží na nedostatek ploch pro usídlení malých a středních firem. Město může investory, kteří by chtěli na území města zrealizovat svůj podnikatelský záměr, přilákat především relativně dobrou dopravní dostupností po silnici i železnici, novými podnikatelskými příležitostmi souvisejícími s budoucím rozvojem cestovního ruchu či urbanistickým charakterem města, který může být atraktivním místem pro trvalý pobyt úspěšných podnikatelů. Nepominutelnou možností města je vytvoření systému investičních pobídek, který by stimuloval investory k zakládání provozů s velkým počtem zaměstnanců. V oblasti maloobchodu je problematická nízká kvalita a standard poskytovaných služeb. Místní živnostníci nepociťují konkurenci velkých obchodních řetězců a nemají tak potřebu zvyšovat úroveň kultury obchodu. Řada obyvatel Duchcova proto preferuje nákupy ve velkých nákupních centrech v okolních městech. Hospodaření města dlouhodobě vykazuje kladné hodnoty. Investiční výdaje města v roce 2002 dosáhly minima (podíl cca 2 % celkových výdajů), v dalších letech postupně vzrůstaly na cca 15% v roce 2004. Pravidelně vzrůstaly naopak výdaje neinvestičního charakteru, což je problém většiny obcí v naší republice. Místní ekonomiku je možno charakterizovat:  útlumem těžkého průmyslu – především těžební činnosti v blízkém okolí,  útlumem poptávky po pracovní síle v této oblasti průmyslu,  vysokou nezaměstnaností,  neexistencí dominantních ekonomických subjektů v ekonomické struktuře města. V oblasti pracovních příležitostí, se v Duchcově nenachází žádná velká firma, která by zaměstnávala větší podíl obyvatel města. Je zde v současnosti několik výrobních podniků střední velikosti, které procházejí složitým vývojem. Jen část z nich byla modernizována a prosperuje (Vitrablok, Kovos, Porcelánová manufaktura Royal Dux Bohemia), ve větší míře se naopak projevuje útlum, rušení některých výrob a hledání nových výrobních programů nebo nových vlastníků. Jednotliví zaměstnavatelé nijak výrazně neovlivňují a ani neurčují hospodářský rozvoj města.


-22-

Oblast negativně ovlivňuje vzdělanostní a kvalifikační struktura obyvatel, neodpovídající potřebám podnikatelů. Chybí střední management. Je zde nízká kupní síla, trh se vyznačuje chybějícími službami a řemesly a také nedostatečnou obchodní sítí. V regionu se navíc projevuje velké zastoupení „šedé“ ekonomiky, růst sociálních dávek např. ovlivňuje zaměstnávání „na černo“. Tento faktor způsobuje významný rozpor mezi nezaměstnaností a nedostatkem pracovních sil. Přes rozsáhlé intervence do rekvalifikací se projevuje nízká motivace nezaměstnaných se jich účastnit. Podíl nezaměstnaných v této oblasti neklesá, přestože je podporován vznik nových pracovních míst. Z hlediska konkurenčního prostředí není situace nikterak dramatická. V oblasti maloobchodu a služeb, kde lze očekávat v rámci úrovně města zvýšené konkurenční tlaky, je situace velice klidná. Velkým problémem je kvalita poskytovaných služeb. Nízká konkurence nemotivuje živnostníky zvyšovat standard těchto služeb. V tomto směru by zřejmě prospěl příchod některého z nadnárodních obchodních řetězců, který by zvýšil konkurenci a motivoval místní obchodníky ke zkvalitnění poskytovaných služeb. Řada obyvatel města využívá pro své nákupy obchodní centra v okolních městech. Tento názor částečně dokumentují výsledky provedeného dotazníkového šetření, v němž se na 8. místě v pořadí umístila odpověď respondentů na otázku „Označte oblasti, na které by se město Duchcov mělo do budoucna soustředit a podporovat“ - „velkoplošné prodejny“, dále na 13. místě „možnosti podnikání“, na 15. místě maloobchodní síť drobných podnikatelů v centru města. Charakteristický je pro podnikatele působící v Duchcově nezájem organizovat se do sdružení či svazů, vystupovat společně za určitým cílem. Následně je tak ztížena komunikace mezi zástupci podnikatelů a vedením města, na jejímž základě by bylo možné zlepšovat podmínky pro podnikání ve městě. Vhodnou regulací a intenzifikací stávajících podniků lze získat vnitřní územní rozvojové rezervy, využitelné pro rozvoj podnikání ve zpracovatelských oborech. Dle stávající územně plánovací dokumentace se v budoucnu počítá se zachováním soustředění výrobních a skladovacích ploch v jižní průmyslové zóně města. Jedním ze základních návrhů urbanistické studie je potvrzení záměru výstavby tzv. jižní průmyslové komunikace, která zajistí obslužnost průmyslových podniků v této lokalitě těžkou silniční dopravou. Základním požadavkem na nové podnikatelské aktivity výrobního charakteru, které budou umístěny ve stávajících výrobních prostorách, majících zčásti charakter brownfieldů, bude použití technologií, neovlivňujících negativně životní prostředí. Kromě využití stávajících výrobních ploch v jižní části města, které budou intenzifikovány (např. areály Puroklima – bývalá TDV, Glavunion), urbanistická studie počítá s rezervní rozvojovou výrobní plochou o rozloze 3,6 ha ve východním okraji Duchcova. Pro město je velice důležitá regenerace a funkční, provozní a organizační restrukturalizace hlavní plochy ekonomické základny města, kterou je soustředění výrobních a skladovacích zařízení v jižní průmyslové zóně města, kde lze vhodnou regulací a intenzifikací získat vnitřní územní rozvojové rezervy.


-23-

Globální cíl oblasti do roku 2020 Vytvářet podmínky pro podporu rozvoje podnikatelského prostředí a zaměstnanosti tak, aby rostla nabídka pracovních příležitostí odpovídajících struktuře pracovní síly a nezaměstnanost výrazně nepřekračovala přirozenou míru. Ukazatele pro globální cíl UGC 1.1

Počet malých, středních a velkých podnikatelských subjektů se sídlem ve městě

UGC 1.2

Počet pracovních míst

UGC 1.3

Míra nezaměstnanosti

UGC 1.4

Kvalifikační, vzdělanostní a profesní struktura

UGC 1.5

Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti

UGC 1.6 Počet absolventů rekvalifikačních kursů UGC 1.7

Výše výdajů na vzdělání a rekvalifikace

UGC 1.8 Průměrná výše mzdy UGC 1.9 Počet návštěvníků města UGC 1.10 Daňová výtěžnost na území města

Opatření 1.1 Optimalizace vzdělanostní a kvalifikační struktury zaměstnanců Specifické cíle 1.1.1

Podpořit vznik funkčního systému komunikace mezi podnikateli, úřadem práce, hospodářskou komorou a středními školami tak, aby potřeby zaměstnavatelů na vzdělání a kvalifikaci pracovníků byly definovány v dostatečném časovém předstihu (KP)

1.1.2

Podporovat průběžné a stálé zvyšování kvalifikace a odbornosti zaměstnanců i zaměstnavatelů (SP)

1.1.3

Vytvářet podmínky pro příchod nových obyvatel (pracovních sil) s dostatečnou kvalifikací (SP)

1.1.4

Podporovat vzdělání a rekvalifikaci stávající početné skupiny obyvatel s žádnou nebo nízkou kvalifikací (SP)


-24-

Ukazatelé pro specifické cíle Cíl

Ukazatel

1.1.1

U 1.1.1.1 Zpracovaná analýza potřeb zaměstnavatelů v oblasti vzdělání a kvalifikace pracovníků s výhledem do r.2010 U 1.1.1.2 Vytvořený fungující systém komunikace mezi podnikateli a institucemi U 1.1.1.3 Spokojenost podnikatelů

1.1.2

U 1.1.2.1 Počet uskutečněných rekvalifikací a dalších vzdělávacích akcí pro zaměstnance nebo zaměstnavatele

1.1.3

U 1.1.3.1 Počet nově přistěhovalých kvalifikovaných obyvatel

1.1.4

U 1.1.4.1 Počet uskutečněných rekvalifikací a dalších vzdělávacích akcí pro dlouhodobě nezaměstnané obyvatele města

Opatření 1.2 Rozvoj infrastruktury pro podnikání Specifické cíle 1.2.1

Oživit zastaralé a nefunkční areály v jižní části města(SP)

1.2.2

Zdokumentovat na území města všechny volné plochy vhodné pro podnikání (KP)

1.2.3

Prověřit možnost využití ploch výsypek v blízkosti města k podnikání v budoucnu (např. vybudování cest pro rozvoj turistiky, golfového hřiště) (SP)

1.2.4

V souladu s územním plánem připravovat pozemky pro následnou výstavbu nových podnikatelských areálů (SP)


Ukazatel

1.2.1

U 1.2.1.1 Počet oživených podnikatelských objektů

1.2.2

U 1.2.2.1 Počet volných ploch vhodných k podnikání

1.2.3

U 1.2.3.1 Zjištěné podmínky pro využití ploch na výsypkách v blízkosti města pro podnikání

1.2.4

U 1.2.4.1 Plocha připravená pro podnikání v m2


-25-

Opatření 1.3 Stabilizace podnikatelských subjektů Specifické cíle 1.3.1

Zvýšit informovanost podnikatelů ve všech oblastech vč. možnosti využívání dotací, s cílem zajistit rozvoj jejich firem a vznik nových pracovních příležitostí (KP)

1.3.2

Podporovat aktivity města a institucí spolupracujících s místními podnikateli (DP)

1.3.3

Podporovat vznik a realizaci nových podnikatelských záměrů, reagujících na poptávku trhu (SP)

1.3.4

Podporovat zaměstnanost ve městě při zadávání podmínek veřejných zakázek (KP)

Ukazatelé pro specifické cíle Cíl 1.3.1

Ukazatel U 1.3.1.1 Počet podniků (evidence ekonomických subjektů) U 1.3.1.2 Počet pracovních míst U 1.3.1.3 Výše získaných finančních prostředků z dotačních programů

1.3.2

U 1.3.2.1 Počet institucí kvalitně spolupracujících s podnikateli U 1.3.2.2 Spokojenost podnikatelů se službami institucí

1.3.3

U 1.3.3.1 Počet nových produktů a živnostenských listů U 1.3.3.2 Počet nových pracovních míst

1.3.4

U 1.3.4.1 Počet veřejných zakázek uplatňujících kritérium zaměstnání pro místní obyvatele


-26-

Oblast 1


Globální cíl

Vytvářet podmínky pro podporu rozvoje podnikatelského prostředí a zaměstnanosti tak, aby rostla nabídka pracovních příležitostí odpovídajících struktuře pracovní síly tak, aby nezaměstnanost výrazně nepřekračovala přirozenou míru.

Opatření

1.1 Optimalizace vzdělanostní a kvalifikační struktury zaměstnanců

1.1.1 Podpořit vznik funkčního systému komunikace mezi podnikateli, úřadem práce, Hospodářskou komorou, a středními školami tak, aby potřeby Specifický zaměstnavatelů na vzdělání cíl a kvalifikaci pracovníků byly definovány v dostatečném časovém předstihu

1.3 Stabilizace a podpora podnikatelských subjektů

1.2.1 Oživit zastaralé a nefunkční podnikatelské areály v jižní části města

1.3.1 Zvýšit informovanost podnikatelů ve všech oblastech vč. možnosti využívání dotací, s cílem zajistit rozvoj jejich firem a vznik nových pracovních příležitostí

1.1.2 Podporovat průběžné a stálé zvyšování 1.2.2 Zdokumentovat všechny volné kvalifikace a odbornosti plochy pro podnikání na území zaměstnanců i zaměstnavatelů města

1.3.2 Podporovat aktivity města a institucí spolupracujících s místními podnikateli

1.1.3 Vytvářet podmínky pro příchod nových obyvatel (pracovních sil) s dostatečnou kvalifikací

1.3.3 Podporovat vznik a realizaci nových podnikatelských záměrů, reagujících na poptávku trhu

1.1.4 Podporovat vzdělávání stávající početné skupiny obyvatel s žádnou nebo nízkou kvalifikací

Ukazatel

1.2 Rozvoj infrastruktury pro podnikání

1.2.3 Prověřit možnost využití ploch výsypek v blízkosti města k podnikání v budoucnu (např. vybudování cest pro rozvoj turistiky, golfového hřiště) 1.2.4 V souladu s územním plánem připravovat pozemky pro následnou výstavbu nových podnikatelských areálů

1.3.4 Podporovat zaměstnanost ve městě při zadávání podmínek veřejných zakázek

U 1.1.1.1 Zpracovaná analýza potřeb zaměstnavatelů na vzdělání a kvalifikaci pracovníků s výhledem do r. 2010

U 1.2.1.1 Počet oživených objektů

U 1.1.1.2 Vytvořen fungující systém komunikace

U 1.2.2.1 Počet volných ploch vhodných U 1.3.1.2 Počet pracovních míst k podnikání

U 1.1.2.1 Počet uskutečněných rekvalifikací a dalších vzdělávacích akcí pro zaměstnance a zaměstnavatele

U 1.2.3.1 Zjištěné podmínky pro využití ploch na výsypkách v blízkosti města pro podnikání

U 1.3.1.3 Výše získaných finančních prostředků z dotačních programů

U 1.2.4.1 Plocha připravená pro podnikání v m2

U 1.3.2.1 Počet institucí kvalitně spolupracujících s podnikateli

U 1.1.3.1 Počet nově přistěhovalých obyvatel s kvalifikací v některém oboru. U 1.1.4.1 Počet uskutečněných rekvalifikací a dalších vzdělávacích akcí pro dlouhodobě nezaměstnané obyvatele

U 1.3.1.1 Počet podniků (evidence ekonomických subjektů)

U 1.3.2.2 Spokojenost podnikatelů se službami institucí

U 1.3.3.1 Počet nových produktů a živnostenských listů U 1.3.3.2 Počet nových pracovních míst U 1.3.4.1 Zpracovaná vzorová pravidla pro zadávání veřejných zakázek podporující zaměstnanost ve městě


-27-

Oblast 2


Popis oblasti Město Duchcov tvoří jedinečný útvar, charakteristický různorodou skladbou zástavby, využitím jednotlivých ploch a množstvím prvků, cenných z hlediska přírodního a krajinného. Jádrem města je historická zástavba, ohraničená na západě areálem duchcovského zámku se zahradou, z východu trasou železniční vlečky. Historická zástavba byla vyhlášena městskou památkovou zónou (MPZ). Z jihu je MPZ ohraničena rozsáhlou plochou průmyslových areálů. Zajímavým prvkem je soustava rybníků Barbora a Plemple, která odděluje historickou část města od nové zástavby, která vznikla převážně v v průběhu 20. století v severní část města. Součástí MPZ je Státní zámek Duchcov, prohlášený v roce 2001 za národní kulturní památku. Historické jádro města bylo v minulých letech devastováno především vlivem stavební uzávěry vyhlášené v roce 1979. Postupně se vylidňovalo, tak jak chátral stavební a bytový fond a jak funkci bydlení přebírala nová sídliště v severní části města. Podle zpracované urbanistické studie by mělo v budoucnu dojít k rozsáhlé kultivaci a zhodnocení památkově chráněného území, které by se mělo znovu stát ústředním prostorem města. K tomu významně napomůže plánované obnovení dopravního spojení s Ledvicemi a Bílinou. Při zachování kompaktnosti města se počítá s modernizací, přestavbou i dostavbou proluk v novodobé zástavbě města, ale také s výstavbou rodinných domů, která bude mít kladný vliv na sociální skladbu obyvatelstva města. Severní okraj města je obklopen cenným přírodním prostředím, soustavou rybníků a lesních porostů, vytvářející rekreační zázemí. Zásadní význam pro rozvoj města budou mít úpravy příměstské krajiny, která byla znehodnocena průmyslovou a hlavně těžební činností. Rekultivací krajiny po těžbě v prostoru mezi Duchcovem a Ledvicemi, na jižním a východním okraji města vznikne v budoucnu rozsáhlý upravený rekreační prostor s pozitivním vlivem na rozvoj Duchcova. V souvislosti s uvažovaným dopravním řešením - novou silniční komunikací a obnovením železniční trati z Duchcova přes Ledvice do Bíliny dojde k lepšímu zpřístupnění zrekultivovaných částí výsypky Pokrok v jihozápadním zázemí města, což umožní intenzivnější využití jejích přilehlých částí, kde by mohl být realizován sportovní areál přiléhající k navrhované rekreační vodní nádrži (Ledvický rybník), například golfové hřiště, nebo jiná sportoviště s vysokými prostorovými nároky. Vývoj obyvatel a bytové výstavby byl v minulých letech výrazně ovlivněn povrchovou těžbou uhlí. V posledních padesáti letech město ve svém vývoji stagnuje, následky jsou patrné v postupné degradaci starších obytných částí města a s ní související skladbě obyvatelstva historického jádra města. V současné době zde převažuje obyvatelstvo sociálně slabší, s nízkou kvalifikací, což vede k problémům s vyšší mírou nezaměstnanosti a nižší sídelní stabilitou. Plánovaný severní obchvat přeložkou silnice II/254 má odklonit hlavní dopravní zatížení z obytných částí města. Uvažuje se také s východním obchvatem města na trase silnice II/258 a vybudováním jižní komunikace pro obsluhu průmyslových areálů. Zajímavý je návrh na zlepšení obslužnosti města železniční tratí přes historické jádro Duchova, kde se počítá s rekonstrukcí původního nádraží a jeho využitím i jako školského, ubytovacího a stravovacího zařízení. Plochy pro novou obytnou zástavbu. jsou k dispozici hlavně v severní části města, zájmem města je však posílit také jeho jižní část, hlavně v prostoru od hranice stávající MPZ až k Duchcovskému viaduktu formou intenzifikace a oživení dosavadní historické zástavby rekonstrukcemi stávajících zanedbaných objektů. Zatraktivnění jižní části Duchcova zapadá do koncepce realizace rekreační vodní nádrže v přilehlé krajině. Strategický plán rozvoje města Duchcova

-28-

Duchcov má poměrně rozsáhlé plochy zeleně a rekreační a vodní plochy. Uvnitř města je to hlavně zámecká zahrada a rybníky Barbora a Plemple. Největší plochy zeleně jsou v severní a východní části města. Vymístění areálu ČSAD a přemístění stávající zahrádkářské kolonie do severního okraje města by umožnilo žádoucí propojení Sadů B. Němcové a Sadů Obránců míru. Urbanistická studie uvažuje s vytvořením zeleného pásu, oddělujícího průmyslovou zónu města od nového rekreačního areálu okolo Ledvického rybníka. Hlavní rozvojová vize města se orientuje především na podporu funkce bydlení a všech souvisejících služeb, což vytváří nejužší vazbu právě k této kritické oblasti. V současné době je stěžejním problémem stanovit orientaci a způsob dalšího efektivního rozvoje města. Specifické cíle této kritické oblasti se proto věnují jednotlivým tématickým celkům funkcí, které by mělo město plnit, spíše než k jednotlivým sídelním útvarům města. Účelem těchto opatření je především vytipovat důležité plochy i jiný rozvojový potenciál města. V krátkodobém i dlouhodobém horizontu by měla analytická a plánovací činnost území zahrnout všechny významné prvky infrastruktury budující atraktivní podmínky pro život ve městě a jeho venkovských částech. Zvláštní zřetel pak kritická oblast bere především na revitalizaci bytového fondu a nakládání s ním, na rekonstrukci klíčových zařízení města, na městskou zeleň a životní prostředí. Plán se snaží vytvořit standardní podmínky života podobné podmínkám v jiných městech, proto ukládá brát v potaz doporučující normy a standardy rozvoje urbanizovaných celků. V tomto duchu plán například stanovuje podíl veřejné zeleně v poměru na jednoho obyvatele. V realizačním období tohoto plánu tedy budou upravovány plochy veřejné zeleně, tak aby byly více využitelné k naplnění jejich rekreačních, estetických a ekologických funkcí. V rámci zkvalitňování životního prostředí bude pokračovat regenerace sídlišť, rekonstrukce objektů občanské vybavenosti, údržba veřejných objektů a památek. Environmentální dopad by však měly přinést také aktivity konané v rámci strategického požadavku snížit ekologické i energetické náročnosti objektů na území města, pro něž plán zavádí měřitelné ukazatele. K urychlení revitalizace historického středu a jižní části města by měla přispět další privatizace domovního a bytového fondu ve městě. Občanská vybavenost města, vzhledem k počtu jeho obyvatel a finančním možnostem, je dobře zastoupena. Ve městě jsou činná kulturní a sportovní zařízení plnící svou úlohu a významnou funkci pro zajištění oddechu a relaxace obyvatel. Zachování provozu těchto zařízení je klíčové především pro stabilizaci obyvatelstva ve městě. Doplňování občanské vybavenosti města bude postupně realizováno na určených rozvojových plochách podle územního plánu města.

Globální cíl do roku 2020 Rozvíjet efektivně fungující město v souladu s udržitelným rozvojem. Udržet stávající osídlení města a dosáhnout vyvážené a funkční struktury ve všech jeho částech. Podporovat rozvoj města jak z hlediska nárůstu obyvatel, tak i kvality bydlení a života. Prosazovat rekultivační práce v okolí města a práce na úpravách dopravních tras ve prospěch obyvatel města. Zvyšovat úroveň sociálních služeb pro obyvatele města.


-29-

Ukazatele pro globální cíl UGC 2.1 Počet staveb a zařízení zkvalitňujících životní prostředí UGC 2.2. Přírůstek trvale přihlášených obyvatel UGC 2.3 Spokojenost obyvatel UGC 2.4 Úspory energie UGC 2.5 Kapacita a počet sociálních služeb UGC 2.6 Plocha zeleně na 1 obyvatele UGC 2.7 Kvalita fyzického prostředí města

Opatření. 2.1 Stanovení parametrů dalšího územního rozvoje města Specifické cíle 2.1.1

Příprava a postupná realizace záměrů podle zpracované urbanistické studie a platného územního plánu (SP)

2.1.2

Vytvořit generely infrastruktury a veřejné zeleně (SP)

2.1.3

Vytvoření regulačních plánů jednotlivých částí města (SP)

2.1.4

Vytipovat a získat do majetku města strategické pozemky pro další rozvoj města (SP)


Ukazatel

2.1.1

U 2.1.1.1 Připravená dokumentace a postupná realizace záměrů, zpracovaných v urbanistické studii – usnesení zastupitelstva, průzkumy, rozbory, žádosti o investiční dotace

2.1.2

U 2.1.2.1 Počet generelů

2.1.3

U 2.1.3.1 Počet regulačních plánů

2.1.4

U 2.1.4.1 Množství a plocha vytipovaných a získaných pozemků

Opatření 2.2 Zkvalitňování veřejné zeleně Specifické cíle 2.2.1

Zkvalitňovat údržbu stávající zeleně při efektivitě nákladů (KP)

2.2.2

Udržet stávající rozsah, zkvalitnit plochy a racionalizovat údržbu a funkce veřejné zeleně se zřetelem na vhodný druhový výběr (SP)

2.2.3

Osvětovou činností zaktivizovat občany k ochraně zeleně (KP)


-30-

2.2.4 Prosazovat výhodné podmínky vybudování obchvatu města silnice II/254 mimo zastavěnou část města (DP) Ukazatelé pro specifické cíle Cíl

Ukazatel

2.2.1

U 2.2.1.1 Údržba veřejné zeleně rozšířena při zvýšené kvalitě a efektivních nákladech

2.2.2

U 2.2.2.1 Plocha nové zeleně a podíl celkové zeleně v m2 na 1 obyvatele

2.2.3

U 2.2.3.1 Počet seminářů, osvětových materiálů, odb. konferencí, workshopů

2.2.4

U 2.2.4.1 Vyhovující trasa obchvatu města silnice II/254 -schválení

Opatření 2.3 Zkvalitňování životního prostředí sídlišť a městských částí Specifické cíle 2.3.1

Pokračovat v regeneraci sídlišť, centra města, sídlišť jižní části města (DP)

2.3.2

Zdokonalovat systém péče o památky (SP)

2.3.3

Důsledně likvidovat černé skládky a zamezit jejich vzniku (DP)

2.3.4

Zdokonalit systém nakládání s odpady vybudováním sběrného dvora města (SP)

2.3.5

Prosazovat vybudování vodní nádrže na bývalém odkališti Fučík (DP)

2.3.6 Prosazovat rekultivaci výsypek v okolí města (výsypka Pokrok) k využití pro rekreačně atraktivní území (DP)


Ukazatel

2.3.1

U 2.3.1.1 Počet projektů regenerace, množství finančních prostředků určených pro regeneraci

2.3.2

U 2.3.2.1 Zdokonalený systém péče o památky - počet opravených objektů

2.3.3

U 2.3.3.1 Odstraněné černé skládky

2.3.4

U 2.3.4.1 Vybudovaný sběrný dvůr ve městě

2.3.5

U 2.3.5.1 Plánovací dokumentace záměru výstavby vodní nádrže Ledvický rybník vytvořena a schválena U 2.3.6.1 Rekultivované plochy výsypek v okolí města (m2)

2.3.6

U 2.3.6.2 Kvalita rekultivovaných ploch z hlediska charakteru krajiny, využitelnosti k rekreačním účelům a významu pro rozvoj města


-31-

Opatření 2.4 Zlepšování stávajícího bytového fondu a občanské vybavenosti Specifické cíle 2.4.1

Pokračovat v rekonstrukci stávajících objektů občanské vybavenosti a ve zkvalitňování bytového fondu v majetku města (DP)

2.4.2

Podpořit výstavbu nových rodinných domků (nabídkou vhodných pozemků) (SP)

2.4.3

Snížení energetické náročnosti u 75% objektů na území města (SP)

2.4.4

Zajišťovat bezbariérové přístupy do objektů veřejné správy a občanské vybavenosti (SP)

2.4.5

Dokončit prodej bytového fondu města, zachovat část bytového fondu pro potřeby města (KP)

2.4.6

Revitalizovat jižní část města (podpora výstavby inženýrských sítí a rekonstrukce bytových domů) (SP)


Ukazatel

2.4.1

U 2.4.1.1 Počet investic do rekonstrukce stávajících objektů občanské vybavenosti a zkvalitňování bytového fondu

2.4.2

U 2.4.2.1 Množství pozemků pro RD nabídnutých veřejnosti U 2.4.2.2 Počet nových RD

2.4.3

U 2.4.3.1 Počet objektů se sníženou energetickou náročností

2.4.4

U 2.4.4.1 Počet bezbariérově přístupných objektů

2.4.5

U 2.4.5.1 Počet prodaných bytů jejich nájemníkům

2.4.6

U 2.4.6.1 Množství investic do infrastruktury a bytových domů v jižní části města


-32-

Oblast 2


Rozvíjet efektivně fungující město v souladu s udržitelným rozvojem. Chránit životní prostředí města a posilovat krajinnou Globální hodnotu území v okolí města. Udržet stávající osídlení města a dosáhnout jeho vyvážené a funkční struktury. cíl Podporovat rozvoj města jak z hlediska nárůstu obyvatel, tak i kvality bydlení a života. 2.1 Stanovení parametrů dalšího 2.2 Zkvalitňování veřejné 2.3 Zkvalitňování 2.4 Zlepšování stávajícího Opatření územního rozvoje města zeleně životního prostř. sídlišť bytového fondu a občanské vybavenosti a městských částí 2.1.1 Příprava a postupná 2.2.1 Zkvalitňovat údržbu 2.3.1 Pokračovat v 2.4.1 Pokračovat v rekonstr. realizace záměrů podle stávající zeleně při stávajících objektů regeneraci sídlišť, Specifický efektivitě nákladů centra města a jižní občanské vybavenosti zpracované urbanistické cíl studie a platného části města a ve zkvalitňování územního plánu bytového fondu v majetku města 2.1.2 Vytvořit generely 2.2.2 Udržet stávající 2.3.2 Zdokonalovat systém 2.4.2 Podpořit výstavbu infrastruktury péče o památky nových RD (nabídkou rozsah, zkvalitnit plochy a a veřejné zeleně vhodných pozemků) racionalizovat údržbu a funkce veřejné zeleně se zřetelem na vhodný druhový výběr 2.1.3 Vytvoření regulačních plánů jednotlivých částí města 2.1.4 Vytipovat a získat do majetku města strategické pozemky pro další rozvoj města

Ukazatel

U 2.1.1 1 Počet přípravných aktivit a realizov. záměrů dle zpracov. urbanistické studie – usnes. zastupitelstva, průzkumy, rozbory, studie, proj. dokum. U 2.1.2.1 1 Počet generelů

U 2.1.3.1 Počet regulačních plánů U 2.1.4.1 Množství a plocha vytipovaných a získaných pozemků

2.2.3 Osvětovou činností 2.3.3 Důsledně likvidovat zaktivizovat občany černé skládky a zamezit jejich vzniku k ochraně zeleně 2.2.4 Prosazovat výhodné 2.3.4 Zdokonalit systém podm. vybudování nakládání s odpady obchvatu města vybudováním silnice II/254 mimo sběrného dvora zastav. část města města 2.3.5 Prosazovat vybudování vodní nádrže na bývalém odkališti Fučík 2.3.6. Prosazovat rekultivace výsypek v okolí města (výsypka Pokrok) U 2.2.1.1 Údržba veřejné U 2.3.1.1 Počet projektů zeleně a její regenerace, rozšíření při množství fin. zvýšené kvalitě prostředků a efektivních vyčleněných pro nákladech regeneraci U 2.2.2.1 Plocha nové a obnovené zeleně U 2.2.3.1 Počet seminářů, osvět. materiálů U 2.2.4.1 Vyhovující trasa obchvatu města silnice II/254 schválení


2.4.3 Snížení energetické náročnosti u 75% objektů na území města 2.4.4 Zajišťovat bezbariérové přístupy do objektů veřejné správy a občanské vybavenosti 2.4.5 Dokončit prodej bytového fondu města, zachovat část bytového fondu pro potřeby města 2.4.6 Revitalizovat jižní část města (podpora výstavby inženýrských sítí a rekonstrukce bytových domů) U 2.4.1.1 Počet investic do rekonstrukce stávajících objektů občanské vybavenosti a zkvalitňování bytového fondu

U 2.4.2.1 Množství pozemků pro RD nabídnutých veřejnosti a jejich celková plocha U 2.3.3.1 Odstraněné černé U 2.4.2.2 Počet nových RD skládky U 2.4.3.1 Počet objektů se U 2.3.4.1 Vybudovaný sníženou energet. sběrný dvůr ve náročností městě U 2.3.2.1 Zdokonalený systém péče o památky

U 2.3.5.1Plánov. dokum. U 2.4.4.1 Počet bezbariérově záměru výst. přístupných objektů vodní nádrže Ledvický rybník vytvoř. a schválena U 2.3.6.1Rekultivované U 2.4.5.1 Počet prodaných bytů plochy výsypek jejich nájemníkům a třetím osobám v okolí města (v m2) U 2.3.6.2Kvalita rekultiv. U 2.4.6.1 Množství investic ploch z hlediska do infrastruktury char. krajiny, a bytových domů využitelnosti v jižní části města k rekreaci a -33významu pro rozvoj města

Oblast 3

Vzdělávání, volný čas, kultura, sport

Popis oblasti Město má vzhledem ke své struktuře obyvatel relativně vyhovující nabídku vzdělávacích aktivit pro děti a mládež. Oblast služeb pro děti do 15 let je ve městě na dobré úrovni. Velký podíl na tom má místní dům dětí a mládeže a základní umělecká škola. Město Duchcov má poměrně dobré zázemí pro naplnění kulturních a společenských funkcí. Pořádá se zde řada kulturních a společenských akcí. Hlavními organizátory těchto akcí jsou Město Duchcov a jeho organizační složky. Aktivně spolupracují Divadlo M a Státní zámek Duchcov. Nejvýznamnější akcí ve městě jsou Casanovské slavnosti. Tělovýchovné aktivity ve městě provozuje několik organizací. Kluby nabízejí např. volejbalová hřiště, kurty, tělocvičnu a fotbalové hřiště. Cílovou skupinou jednotlivých opatření kritické oblasti jsou občané města - děti, mládež, dospělí. Cílem jednotlivých opatření je zajištění dobré kvality nabídky vzdělávacích a volnočasových aktivit jakož i prostor ke kulturnímu a společenskému životu ve městě pro všechny generační skupiny. Hlavní dopady by měly být směřovány k vytvoření standardních podmínek pro život ve městě, zvýšit jeho atraktivitu pro občany. Opatření kritické oblasti směřují k vyrovnání hendikepů souvisejících s pozůstatky neúspěšné ekonomické diverzifikace. Výchozím stavem vzdělanostní situace je nepříliš dobrá struktura obyvatelstva, která vykazuje velmi vysoký podíl nízko kvalifikovaných osob, které velmi těžko hledají pracovní uplatnění. Příčinu je nutno hledat především v útlumu těžby a v nepříznivých dopadech restrukturalizace a privatizace zdejších podniků. Infrastruktura pro vzdělávání v městě Duchcově však není nedostatečná. Jisté nedostatky jsou ve vzdělávání dospělých, tedy ve zkvalitňování pracovní síly. Garantem dalšího vzdělávání ve městě by právě mohly být zdejší střední školy. Jistá míra profesní přípravy by se mohla orientovat i na příslušníky problematických komunit ve městě. Předpokladem pro vytvoření a realizaci takových akcí bude možné využít i dotace z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Výstupy takových projektů mohou mít charakter ucelených rekvalifikačních či motivačních programů usnadňujících návrat na trh práce. Nabídka vzdělávacích aktivit je zajištěna již pro předškolní děti. Školská soustava je v Duchcově zastoupena i střední úrovní. Město je místem působení tří středních škol (gymnázium, střední průmyslová škola, střední škola stavební), které mají velký vliv na utváření celkového klimatu města a přispívají k jeho image. Zdejší dvě základní školy a škola speciální s širokou škálou nabídek pro zájmové vzdělávání svých žáků taktéž zajišťují kvalitní a pestrou nabídku. Nabídku aktivit dotváří ještě základní umělecká škola a dům dětí a mládeže. Prioritní je udržet rozsah a kvalitu současných volnočasových aktivit a vzdělávacích služeb a zároveň podporovat jejich aktualizaci v závislosti na poptávce. Většina obyvatel nemá ke svému městu vybudovaný vztah, na čemž se právě podepisuje i nepříznivá socioekonomická situace města. Vzdělávací aktivity pro děti i dospělé musí vést k vyšší míře zapojení do veřejného dění na podporu zdravého lokálního patriotismu a utváření pozitivního vztahu k místu, kde žijí. Dopadem by měla být vyšší úroveň zapojení občanů do veřejného dění. Město Duchcov je zřizovatelem základních a mateřských škol. Prioritou je proto pro něj tedy optimalizovat náklady na provoz těchto vzdělávacích zařízení ve prospěch materiálního vybavení podporujícího kvalitu výuky. Jedná se o budovy institucí významně se podílejících na kulturním prostředí, poskytujících pedagogické poradenství a další služby. Školská zařízení pracují s celými rodinami. Je proto nutné zaměřit se na vybudování bezbariérových přístupů do školských budov, aby jejich služby mohly být využívány i imobilními dětmi případně dospělými. Volnočasové aktivity jsou v Duchcově poměrně vyvážené a odpovídají nabídce, která se pružně přizpůsobuje i díky činnosti nestátních neziskových organizací, s nimiž město velmi intenzivně Strategický plán rozvoje města Duchcova

-34-

spolupracuje. Stávající nabídky však využívají především děti z „neproblémových“ rodin. Aktivity naplňující volný čas mají významný integrační charakter. Proto je třeba zaměřit se na práci s dětmi z nepřizpůsobivých komunit, které je obtížné motivovat k dlouhodobější účasti. Jako nevyužitý potenciál pro tvorbu projektů se jeví nedostatečná spolupráce mezi NNO, školami a složkami města. Jejich činnost ve městě se projevuje především izolovanými akcemi komplexně připravovanými jedním subjektem. Propojení vazeb by mohlo vést k snížení organizační a administrativní náročnosti, což by přispělo k rozšíření nabídky volnočasových aktivit. Spolupráci je i nadále nutné rozšiřovat v přeshraničním kontextu a zapojovat do partnerství více osob a organizací. Město Duchcov má díky přítomnosti různých sportovních spolků a klubů široké možnosti pro využití volného času k pohybu. Organizovaný sport je tedy dostatečně zastoupen, disponuje i krytými tělocvičnami, které provozuje TJ Sokol nebo základní školy. Volně přístupné plochy pro sport nejsou zastoupeny dostatečně. Střední školy sdílí sportoviště se školami základními. Vhodných ploch ke zřízení nových sportovišť je i přes prostorovou omezenost města dostatek. Vhodnými lokalitami jsou: „U Sokolovny“ a „Bažantnice“. Investiční prostředky by si vyžádala i obnova sportovišť u základních škol. Současná infrastruktura pro sport je v ohledu na současné trendy příliš konvenční. Ve městě by zcela jistě našlo celou řadu návštěvníků multifunkční sportoviště pro netradiční sporty (např. skatepark, bikepark apod.). Nestátní neziskové organizace se i přes dosavadní podporu města potýkají s vysokými provozními náklady. Tyto spolky však umožňují sportovat celé řadě dětí, mládeže a zájemců bezplatně. Proto je třeba i nadále vyvíjet snahu ze strany města k podpoře těchto sdružení a spolků. Individuální vzdělávání ve městě zajišťuje především informační centrum a knihovna, která též půjčuje multimediální nosiče. Mezi zařízení, která slouží pro zábavu obyvatel, patří kino a divadlo a muzeum. Mezera v nabídce je především pro nesportující mládež. Uvažuje se o zřízení klubových prostor pro mladé, kde by se mohli mladí scházet a společně trávit čas posloucháním hudby nebo individuálním studiem po internetu. Prostor pro vytvoření klubu mladých poskytuje i současný málo využitý dům kultury. Globální cíl oblasti do roku 2020 Zajistit optimální stav, kvalitu, nabídku a dostupnost školních a mimoškolních zařízení, včetně zařízení pro celoživotní vzdělávání, sport a volný čas tak, aby byly pokryty potřeby obyvatelstva z hlediska regenerace sil a odpočinku i potřeby osobnostního rozvoje. Věnovat zvláštní pozornost vzdělávání občanů ze sociálně slabých skupin. Zajistit kvalitní služby a infrastrukturu k trávení volného času, kulturnímu a sportovnímu vyžití občanů města. Ukazatele pro globální cíl UGC 5.1 Míra spokojenosti občanů s jednotlivými zařízeními UGC 5.2 Počet produktů mimoškolní zájmové činnosti UGC 5.3 Četnost využití služeb kulturních institucí, organizování kulturních akcí UGC 5.4 Výše investic do sportovišť a oddechových areálů UGC 5.5 Počet účastníků vzdělávacích i volnočasových programů UGC 5.6 Počet dětí zapojených do programů UGC 5.7 Počet jednorázových kulturních a společenských akcí UGC 5.8 Počet programů realizovaných pro sociálně problematické komunity Strategický plán rozvoje města Duchcova

-35-

Opatření 3.1 Výchova, vzdělávání, kvalifikační růst Specifické cíle 3.1.1

Modernizovat zařízení a vybavení pro výchovu a vzdělávání – zamezit energetickým ztrátám a zajistit bezbariérovost, zlepšení technického stavu budov (SP)

3.1.2

Zaměřit se ve spolupráci s NNO na nabídku volnočasových aktivit osobám z problematických komunit (KP)

3.1.3

Intenzivnější spolupráce mezi NNO, školami a složkami města na mimoškolní výchově a celoživotním vzdělávání (KP)

3.1.4

Rozvoj přeshraniční spolupráce, především v oblasti zájmové činnosti a jazykového vzdělávání (KP)

3.1.5

Podporovat vzdělávací činnost SŠ v oblasti rozšiřujícího a rekvalifikačního studia (SP)

3.1.6

Udržet stávající rozsah nabídky vzdělávacích a zájmových aktivit (DP)


Ukazatel

3.1.1

U 3.1.1.1 Výše investic do modernizace zařízení

3.1.2

U 3.1.2.1 Počet účastníků volnočasových a vzdělávacích programů z problematických komunit

3.1.3

U 3.1.3.1 Počet zapojených subjektů do mimoškolního a celoživotního vzdělávání a programů

3.1.4

U 3.1.4.1 Počty a efektivita vytvořených partnerství (navázaných kontaktů)

3.1.5

U 3.1.5.1 Zavedené rozšiřující, nebo rekvalifikační studium

3.1.6

U. 3.1.6.1 Počet programů

Opatření 3.2 Vybavenost pro sport a pohyb Specifické cíle 3.2.1

Vznik nových areálů pro netradiční sporty a vznik jízdních či běžeckých drah, a multifunkčních ploch pro míčové sporty (DP)

3.2.2

Využití areálů „U Sokolovny“ a „Bažantnice“ k investičním záměrům sportovišť (KP)

3.2.3

Obnova sportovišť u ZŠ J. Pešaty a A. Sochora (KP)

3.2.4

Podpora činnosti a optimalizace provozních objektů a zařízení NNO pečujících o sportovní mládež (KP)

3.2.5

Podpora investic do dětských hřišť a jiných zařízení pro rodiny s dětmi (KP)


-36-

3.2.6

Přizpůsobování a pružná aktualizace nabídky sportovních volnočasových programů v závislosti na poptávce (KP)

3.2.7

Udržet stávající rozsah nabídky sportovních aktivit (DP)


Ukazatel

3.2.1

U 3.2.1.1 Výše investic a počet nových funkčních sportovních areálů

3.2.2

U 3.2.2.1 Výše investic vynaložených do vybudování sportovních areálů

3.2.3

U 3.2.3.1 Výše investic do obnovených sportovišť

3.2.4

U 3.2.4.1 Výše finanční podpory města NNO a jiná pomoc

3.2.5

U 3.2.5.1 Výše investic do dětských hřišť a dalších zařízení

3.2.6

U 3.2.6.1 Inovované volnočasové programy

3.2.7

U 3.2.7.1 Počet programů

Opatření 3.3 Zázemí pro kulturní a společenský život ve městě Specifické cíle 3.3.1

Efektivní využití prostor domu kultury (KP)

3.3.2

Vytvoření zázemí pro setkávání mládeže s eventuelním připojením na internet (SP)

3.3.3

Využití vhodných prostor (např. u vstupu zámecké zahrady) k provozu venkovních zařízení s volnočasovými aktivitami a občerstvením (př. minigolf, terasy..) (SP)


Ukazatel

3.3.1

U 3.3.1.1 Počet akcí pořádaných v DK, využití prostor podnikateli a jinými subjekty

3.3.2

U 3.3.2.1 Plně funkční zařízení pro mládež

3.3.3

U 3.3.3.1 Počet zprovozněných zařízení, kapacita míst


-37-

Oblast 3

Vzdělávání, volný čas, kultura, sport

Globální cíl

Zajistit optimální stav, kvalitu, nabídku a dostupnost školních a mimoškolních zařízení, včetně zařízení pro celoživotní vzdělávání, sport a volný čas tak, aby byly pokryty potřeby obyvatelstva z hlediska regenerace sil a odpočinku i potřeby osobnostního rozvoje. Věnovat zvláštní pozornost vzdělávání občanů ze sociálně slabých skupin. Zajistit kvalitní služby a infrastrukturu k trávení volného času, kulturnímu a sportovnímu vyžití občanů města.

Opatření

3.1 Výchova, vzdělávání, kvalifikační růst

3.2 Vybavenost pro sport a pohyb

3.3 Zázemí pro kulturní a společenský život ve městě

3.2.1 Vznik nových areálů pro netradiční sporty a vznik jízdních či běžeckých drah, a multifunkčních ploch pro míčové sporty

3.3.1 Efektivní využití prostor domu kultury

Specifický cíl

3.1.1 Modernizovat zařízení a vybavení pro výchovu a vzdělávání – zamezit energetickým ztrátám a zajistit bezbariérovost, zlepšení technického stavu budov

3.1.2 Zaměřit se ve spolupráci 3.2.2 Využití areálů „U Sokolovny“ s NNO na nabídku volnočasových a „Bažantnice“ k investičním aktivit osobám z problematických záměrům sportovišť komunit

3.3.2 Vytvoření zázemí pro setkávání mládeže s eventuelním připojením na internet

3.1.3 Intenzivnější spolupráce mezi NNO, školami a složkami města na mimoškolní výchově a celoživotním vzdělávání

3.2.3 Obnova sportovišť u ZŠ J. Pešaty a A. Sochora

3.3.3 Využití vhodných prostor (např. u vstupu zámecké zahrady) k provozu zařízení s volnočasovými aktivitami a občerstvením (např. minigolf, terasy..)

3.1.4 Rozvoj přeshraniční spolupráce, (zejména v zájmové činnosti a jazykovém vzdělávání

3.2.4 Podpora činnosti a optimalizace provozních objektů a zařízení NNO pečujících o sport. mládež

3.1.5 Podporovat vzdělávací činnost SŠ v oblasti rozšiřujícího a rekvalifikačního studia

3.2.5 Podpora investic do dětských hřišť a jiných zařízení pro rodiny s dětmi

3.1.6 Udržet stávající rozsah nabídky vzdělávacích a zájmových aktivit

3.2.6 Přizpůsobování a pružná aktualizace nabídky sportovních programů v závislosti na poptávce 3.2.7 Udržet stávající rozsah nabídky sportovních aktivit

Ukazatel

U 3.1.1.1 Výše investic do modernizace zařízení

U 3.2.1.1 Výše investic a počet nových funkčních sportovních areálů

U 3.3.1.1 Počet akcí pořádaných v DK, využití prostor podnikateli a jinými subjekty

U 3.1.2.1 Počet účastníků volnočasových a vzdělávacích programů z problematických komunit

U 3.2.2.1 Výše investic vynaložených do vybudování sportovních areálů

U 3.3.2.1 Plně funkční zařízení pro mládež

U 3.1.3.1 Počet subjektů zapojených U 3.2.3.1 Výše investic do do mimoškolního obnovených sportovišť a celoživotního vzdělávání a programů U 3.1.4.1 Počty a efektivita vytvořených partnerství (navázaných kontaktů)

U 3.3.3.1 Počet zprovozněných zařízení, kapacita míst

U 3.2.4.1 Výše finanční podpory města NNO a jiná pomoc

U 3.1.5.1 Zavedené rozšiřující, nebo U 3.2.5.1 Výše investic do dětských rekvalifikační studium hřišť a dalších zařízení U. 3.1.6.1 Počet programů

U 3.2.6.1 Inovované volnočasové programy U 3.2.7.1 Počet programů


-38-

Oblast 4

Zdravotnictví a sociální oblast, soužití komunit, bezpečnost

Popis oblasti Zdravotnictví Ve městě funguje nemocnice a řada praxí praktických lékařů. Město má i specializované zdravotnické služby zajištěné odbornými lékaři sídlícími převážně ve vlastních ordinacích, nebo v budově duchcovské nemocnice. V současné době je provoz nemocnice ve správě firmy VITA, s. r. o., která se stará o chod nemocnice. Poskytuje lůžkovou (chirurgie, interna a následná péče) a ambulantní péči (gynekologie, oční, neurologie, ortopedie, rentgen a pohotovost). Její celková kapacita je 150 lůžek. Vzhledem k současné nejisté situaci ve zdravotnictví tento plán uvádí jako jedna ze specifických cílů udržení provozu nemocnice ve městě. Ve městě je obyvateli pociťován nedostatek lékařů, zejména odborných, za nimiž musí duchcovští obyvatelé dojíždět. Zhoršení stavu se očekává i vzhledem k jejich obecnému nedostatku. Město, ve snaze zajistit dobře dostupnou zdravotnickou péči, bude muset vyvíjet aktivity pro udržení provozu lékařských ordinací, případně vyvíjet kroky k jejich rozšíření. Sociální služby Péči o seniory zajišťuje dům s pečovatelskou službou. Ve městě Duchcově se nachází i azylový dům, který poskytuje útočiště marginalizovaným skupinám osob. Jeho kapacity se proto nedají využít pro zbudování sociálního bydlení, které by mělo být jakýmsi přechodným bydlením pro reintegraci do společnosti. Rovněž tak by město potřebovalo i obdobné zařízení sloužící samotným matkám starajícím se o děti. Bezpečnost Město je po stránce bezpečnosti svými obyvateli a návštěvníky vnímáno negativně. Přestože v Duchcově žije i poměrná komunita nepřizpůsobivých občanů, větší problémy nejsou zaznamenávány. Jedná se spíše o vyšší hluk a nepořádek v okolí jejich obydlí či drobnou kriminalitu, zábor veřejného prostranství apod. I přesto je nutné zaměřit se na podporu činností městské policie a její participaci s policií státní. Vzhledem k tomu, že situace s kriminalitou ve městě není tak kritická, jak je obyvateli vnímána, je zapotřebí pracovat s informacemi určenými veřejnosti, tzn. poskytovat jim kvalifikované a pravdivé informace. Účelem je zlepšit image města v očích svých občanů i případných návštěvníků. Rovněž tak je zapotřebí účinně publikovat výsledky práce Městské policie Duchcov. Komunity Kontakt s problematickými komunitami je navazován prostřednictvím terénního pracovníka, zaměstnance městského úřadu. Podpora činnosti odboru sociálních věcí v oblasti terénní práce se jeví jako přínosná. Předešlo by se tak mnohým restrikcím a prohloubení sociálních konfliktů, a to zefektivněním komunikace příslušníků komunit a různými institucemi. Významným momentem, kdy by mohl terénní pracovník intervenovat, je přechod žáka na střední školu či učiliště do jiného města. Děti z problematických komunit jsou rizikovější v otázce dokončení jejich studia či učebního poměru. Současné kapacity úřadu neumožňují sledovat tyto rizikové žáky po opuštění základní školy. Řešení této problematiky se bude orientovat na uplatnění systémových prvků komunitní práce, tzn. najít strukturu sociálních vazeb v komunitě. Děti z těchto komunit mají vzhledem k jejich sociálnímu handicapu adaptační potíže v prvních ročnících základní školy. Pracovní skupina proto navrhla zřízení míst pedagogických asistentů, věnujících se specifickým potřebám těchto dětí, a speciálních programů vyrovnávajících jejich výchozí podmínky. Jako socializační faktor by mělo být také využito neformálního vzdělávání a vzdělávání zájmové, které by se otevíralo i dospělým.


-39-

Problematické komunity se soustřeďují především do starých objektů ve městě, jejichž okolí velmi vzhledově trpí. Město musí využít všechny dostupné prostředky pro zlepšení jejich vzhledu. Ke kvalifikovanému vhledu do situace by přispěly analytické činnosti zahrnutí do rámce komunintního plánování. Globální cíl oblasti do roku 2020 Zajistit kvalitní podmínky občanské vybavenosti. Zlepšit sociální strukturu obyvatelstva města a dosáhnout vyvážené a funkční struktury ve všech jeho částech. Podporovat rozvoj města jak z hlediska problematických komunit, tak i z hlediska aktuální poptávky po sociálních a zdravotních službách. Zvyšovat úroveň sociálních služeb pro obyvatele města. Ukazatele pro globální cíl UGC 3.1 Výše vynaložených prostředků na provoz občanských, zdravotních a sociálních služeb UGC 3.2 Prohloubení socioekonomických kontaktů mezi komunitami žijícími ve městě UGC 3.3 Demografická struktura obyvatelstva UGC 3.4 Spolupráce s rodinami UGC 3.5 Počet preventivních, vzdělávacích a integračních programů UGC 3.6 Lepší image města po stránce bezpečnosti UGC 3.7 Spokojenost občanů UGC 3.8 Snížení výskytu sociálně patologických jevů

Opatření 4.1 Vytvoření podmínek pro potupné zlepšování sociální a vzdělanostní struktury obyvatel Specifické cíle 4.1.1

Personální posílení odboru sociálních věcí, zejm. terénních pracovníků (KP)

4.1.2

Prohloubení spolupráce orgánů města, zejm. terénního pracovníka, s ÚP, odboru soc. věcí Magistrátu města Teplice; středoškolskými zařízeními (SP)

4.1.3

Vytvoření systému neformálního vzdělávání příslušníků problematických komunit ve městě (preventivní, rekvalifikační, motivační a integrační programy) (SP)

4.1.4

Personální posílení Městské policie Duchcov a aktivnější spolupráce Policie ČR (KP)

4.1.5

Vyšší informovanost veřejnosti o skutečné bezpečnostní situaci ve městě (KP)

4.1.6

Zlepšení vzhledu problematických lokalit v jižní části města (ulice Bílinská, Riegrova) (SP)


-40-


Ukazatel

4.1.1

U 4.1.1.1 Počet pracovníků odboru sociálních věcí

4.1.2

U 4.1.2.1 Navázaná spolupráce, počet společně řešených případů

4.1.3

U 4.1.3.1 Počet vzdělávacích programů

4.1.4

U 4.1.4.1 Počet strážníků městské policie, výsl. práce městské i státní policie

4.1.5

U 4.1.5.1 Počet vydaných zpráv a jejich aktualizace

4.1.6

U 4.1.6.1 Výše vynaložených investic, vytvoření místní iniciativy

Opatření 4.2 Zajištění a rozšíření nabídky sociálně zdravotnických služeb Specifické cíle 4.2.1

Zachovat činnost nemocnice v stávajícím rozsahu zdravotnických služeb (DP)

4.2.2

Zachování počtu praxí odborných a praktických lékařů a stomatologů ve městě (DP)

4.2.3

Posílení terénních služeb v problematických komunitách a uplatnění komunintního přístupu (SP)

4.2.4

Vytvořit přípravné vzdělávací programy pro předškolní děti z problematických komunit (SP)

4.2.5

Zřízení pedagogických asistentů na ZŠ (KP)

4.2.6

Podpora spolupráce s NNO a dělby s ostatními městy (KP)

4.2.7

Zřízení sociálního bydlení pro matky s dětmi a „domů na půli cesty“ (SP)

4.2.8

Vytvoření komunitního plánu (SP)


Ukazatel

4.2.1.

U 4.2.1.1 Činnost nemocnice

4.2.2

U 4.2.2.1 Počet praktikujících lékařů a počet ordinací

4.2.3

U 4.2.3.1 Počet kontaktů terénního pracovníka

4.2.4

U 4.2.4.1 Vytvořený přípravný program pro děti z problematických komunit

4.2.5

U 4.2.5.1 Počet pedagogických asistentů

4.2.6

U 4.2.6.1 Spolupráce, jednání

4.2.7

U 4.2.7.1 Počet bytových jednotek, počet lůžek


-41-

Oblast 4

Zdravotní a sociální oblast, soužití komunit, bezpečnost

Globální cíl

Zajistit kvalitní podmínky občanské vybavenosti. Zlepšit sociální strukturu obyvatelstva města a dosáhnout vyvážené a funkční struktury ve všech jeho částech. Podporovat rozvoj města jak z hlediska problematických komunit, tak i z hlediska aktuální poptávky po sociálních a zdravotních službách. Zvyšovat úroveň sociálních služeb pro obyvatele města.

Opatření

4.1 Vytvoření podmínek pro postupné zlepšování sociální a 4.2 Zajištění a rozšíření nabídky sociálně zdravotnických vzdělanostní struktury obyvatel služeb

Specifický cíl

4.1.1 Personální posílení odboru sociálních věcí, zejm. terénních pracovníků

4.2.1 Zachovat činnost nemocnice v stávajícím rozsahu zdravotnických služeb

4.1.2 Prohloubení spolupráce orgánů města, zejm. terénního pracovníka, s ÚP, odboru soc. věcí Magistrátu města Teplice; středoškolskými zařízeními

4.2.2 Zachování počtu praxí odborných a praktických lékařů a stomatologů činných ve městě

4.1.3 Vytvořit systém neformálního vzdělávání příslušníků problematických komunit komunity ve městě (preventivní, rekvalifikační, motivační a integrační programy)

4.2.3 Posílení terénních služeb v problematických komunitách a uplatnění komunintního přístupu

4.1.4 Personální posílení Městské policie Duchcov a aktivnější spolupráce Policie ČR

4.2.4 Vytvořit přípravné vzdělávací programy pro předškolní děti z problematických komunit

4.1.5 Vyšší informovanost veřejnosti o skutečné bezpečnostní situaci ve městě

4.2.5 Zřízení pedagogických asistentů na ZŠ

4.1.6 Zlepšení vzhledu problematických lokalit v jižní části města (ul. Bílinská, Riegrova)

4.2.6 Podpora spolupráce s NNO a dělby s ostatními městy 4.2.7 Zřízení sociálního bydlení pro matky s dětmi a „domů na půli cesty“ 4.2.8 Vytvoření komunitního plánu

Ukazatel

U 4.1.1.1 Počet pracovníků odboru sociálních věcí

U 4.2.1.1 Činnost nemocnice

U 4.1.2.1 Navázaná spolupráce, počet společně řešených případů

U 4.2.2.1 Počet praktikujících lékařů a počet ordinací

U 4.1.3.1 Počet vzdělávacích programů

U 4.2.3.1 Počet kontaktů terénního pracovníka

U 4.1.4.1 Počet strážníků městské Policie, výsledky práce městské i státní policie

U 4.2.4.1 Vytvořený přípravný (vyrovnávací) program pro děti z problematických komunit

U 4.1.5.1 Počet vydaných zpráv a jejich aktualizace

U 4.2.5.1 Počet pedagogických asistentů

U 4.1.6.1 Výše vynaložených investic, vytvoření místní iniciativy

U 4.2.6.1 Spolupráce, jednání

U 4.2.7.1 Počet bytových jednotek, počet lůžek U 4.2.8.1 Zadání zpracování komunitního plánu


-42-

Oblast 5


Popis oblasti Město Duchcov má velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Je však třeba efektivněji využívat potenciál daný jednak jeho lokalizací na úpatí Krušných hor, jednak množstvím zajímavých objektů a zařízení přímo ve městě a jeho okolí. To jsou nezanedbatelné devizy cestovního ruchu, které budou prostřednictvím specifických cílů této kritické oblasti nadále rozvíjeny. Orientace níže uvedených opatření a cílů je mířena k maximálnímu možnému využití tohoto potenciálu města i celého regionu. Základní ideou je především prodloužit pobyt návštěvníků, a zároveň tím zajistit prosperitu ekonomických subjektů a zaměstnanost v sektoru služeb cestovního ruchu a rekreace. Cílovými skupinami této kritické oblasti jsou tedy především návštěvníci města Duchcova. Reálné je zaměřit se na návštěvníky z blízkého Německa, cykloturisty a lyžaře jejichž hlavním cílem jsou Krušné hory, návštěvníky z blízkého okolí, a lázeňské hosty pobývající v nedalekých Teplicích. Beneficianty akcí vázaných na specifické cíle této kritické oblasti jsou však i občané města, pro něž se synergicky vytváří atraktivní prostředí pro život. Dle průzkumů agentury Czechinvest je v regionu severozápadních Čech zájem především o pěší turistiku a cykloturistiku, poté o poznávací turistiku. Další potenciál představuje poptávka po koupání a vodních sportech, společenském ruchu a kulturních akcích. Z dotazníkových šetření prováděných Městským informačním centrem vyplývá totéž. Zároveň se u tohoto typu turistů sleduje též délka jejich pobytu, která zatím zpravidla nepřekračuje jeden den. Cestovní ruch Město disponuje relativně značným kulturně-historickým potenciálem přitažlivým pro turisty a v dohledné době dobuduje i sportovně rekreační infrastrukturu, stává se tedy proto oblastí zájmu návštěvníků. Svou úlohu zde sehrávají i sportovní podniky a soutěže, které výrazně zvyšují jejich pozornost. Město má na svém území zajímavé památky, které překračují regionální charakter. Další potenciál pro rozvoj cestovního ruchu znamenají Krušné hory, ideální pro letní i zimní turistiku, a také rekreační objekty v blízkosti Duchcova. Část specifických cílů se věnuje snaze o co nejlepší propojení těchto atrakcí s atrakcemi města. Prostředkem k tomu bude mimo jiné vybudování cyklostezek a podpora vzniku doprovodných služeb cestovního ruchu (půjčovny, opravny, úschovny), ubytování a stravování. Stávající doprovodná infrastruktura cestovního ruchu ve městě není dostatečná. Ubytovací kapacita nekopíruje zcela přesně poptávku. Počet ubytovacích zařízení vyhovuje poptávce, proto se jeví se jako dostatečný, ale pracovnice městského informačního centra registruje i poptávku po ubytování méně náročném, a tudíž lacinějším, která však nemůže být ve městě uspokojena. Velký problém také představuje i nepříznivá sociální struktura obyvatelstva. Příslušníci problematických komunit často ohrožují majetek a nepřispívají k esteticky příznivému prostředí pro trávení volného času návštěvníků města. Historické centrum města není dosud využité pro rozvoj cestovního ruchu, přestože k tomu má dobré předpoklady. Je nutné právě sem soustřeďovat služby navazující na cestovní ruch, především z oboru gastronomie a ubytovacích služeb. Náměstí je v bezprostřední vzdálenosti od zámku, proto tyto podnikatelské aktivity jsou velkou šancí k všeobecnému oživení centra města.


-43-

Rekreace Snahy Města Duchcova by měly směřovat k iniciativní podpoře velkých investičních akcí pro rozšíření infrastruktury pro rekreaci. Město je ohledně rozvoje na nových plochách prostorově omezené, proto je nutné zabývat se vytipováním vhodných pozemků k vybudování sportovišť, případně i jiného zázemí pro využití volného času návštěvníků. Extravilán města je stále ještě nevyužitelný, tvoří jej totiž důlní plochy dotýkající se již zastavěného území města – zámku a historického centra. Při dalším plánování využití těchto ploch bude kladen důraz na upřednostnění zájmů města, aby byly tyto rekultivované plochy v budoucnu využity k naplňování jeho potřeb. Jednou z možností je využít je jako oddechové a rekreační areály s odpovídajícím zázemím. Příležitostí k rekreaci či trávení dovolené není v Duchcově příliš mnoho. Mezi blízká rekreační centra patří především rybník Barbora. Jedním ze způsobů, jak přivést návštěvníky do regionu je rozvoj cyklostezek. Budoucnost je nakloněna realizaci velkých investičních akcí, vytvářejících rozsáhlé komplexy k rekraci – odkaliště Fučík, využití soustav duchcovských rybníků apod. Naopak mezi krátkodobé cíle patří realizace připravených projektů, jakým je například Atletický miniareál „U Sokolovny“, jehož předpokladem uskutečnění je spolufinancování z dotačních programů společnosti ČEZ, a. s. Především historické centrum jižní části města vykazuje poměrně nízkou úroveň fyzického (estetického) prostředí, což nepřispívá k dobrému image města vzhledem k tomu, že právě sem jsou soustředěny hlavní atributy cestovního ruchu. Ve městě je proto nutné zajistit i technické a estetické zhodnocení budov, významně se podílejících na příjemném vzhledu města. Marketing Jedním ze základních bariér je však dosud nepropracovaný systém marketingu města. Velký důraz se musí klást především na maximální možnou propojenost jednotlivých atrakcí města Duchcova efektivními informačními toky. Dosavadním marketingu chybí vymezená marketingová strategie, což do jisté míry suplují definované cíle opatření této kritické oblasti. Koncipování jednotlivých aktivit zahrnutých do akčního plánu by se mělo zaměřovat na jejich systémovou návaznost dle doporučovaných metod marketingového mixu „6P“ (Produkt, Price, Promotion, Place, People, Packaging). To znamená nutné vytvářet adresnější a aktivnější systém nabídky, který však vyžaduje vytvoření pevných vazeb s ostatními aktéry cestovního ruchu v regionu. V tomto ohledu se jeví jako výhodné, navázat spolupráci s cestovními agenturami ale i teplickými lázeňskými domy, které musí zajišťovat program pro své hosty. V této spolupráci by měly být z jednotlivých atrakcí pro návštěvníky sestaveny nabídkové programy, a ty musí být předkládány výše uvedeným agenturám a lázeňským domům. Vyšší stupeň kooperace je nutné zajistit i mezi jednotlivými aktéry ve městě, tj. mezi kulturními a volnočasovými zařízeními města, sportovními zařízení a podnikateli poskytujícími služby návštěvníkům. Koncepčně by se měl vyřešit samotný způsob informování o možnostech, které Duchcov návštěvníkům nabízí. Situace vyžaduje posílení propagačních činností a jejich rozšíření i o jiné informační formy. Výchozí podmínky jsou dobré. Například by mělo být mnohem efektivněji využito internetových prezentací a tyto průběžně a pravidelně aktualizovat. Provázanost informačních toků musí zajistit publicitu města Duchcova a jeho atrakcí (kostelů, zámku, cyklostezek) i prostřednictvím materiálů a publikací, vydávaných například krajem, regionálními sdruženími, jako je např. Euroregion Krušnohoří, dále informačními středisky apod.


-44-

Globální cíl oblasti do roku 2020 Ekonomická prosperita zajištěná systematicky řešenými nástroji cestovního ruchu za využití stávajících atrakcí a neustálým rozvojem kvality i kvantity služeb. Kvalitní infrastruktura pro rekreaci využívaná klienty jak z ČR i zahraničí, tak i občany města. Ukazatele pro globální cíl UGC 5.9

Míra spokojenosti občanů s jednotlivými zařízeními

UGC 5.10 Rozšíření a optimalizace informačního systému UGC 5.11 Výstupy analýz investičních příležitostí v oblasti CR a rekreace UGC 5.12 Rozšíření a optimalizace informačního systému UGC 5.13 Četnost využití služeb kulturních institucí, organizování kulturních akcí UGC 5.14 Vyvolání zájmu široké veřejnosti o město a okolí jako o turistickou destinaci UGC 5.15 Výše investic do sportovišť a oddechových areálů, cyklostezek atp. UGC 5.16 Nárůst počtu návštěvníků UGC 5.17 Počet malých a středních podnikatelů poskytujících služby s vazbou na CR UGC 5.18 Počet jednorázových kulturních a společenských akcí UGC 5.19 Doba návštěvy, počet noclehů UGC 5.20 Změna v kvalitě poskytovaných ubytovacích služeb

Opatření 5.1 Rozvoj infrastruktury a nových atrakcí cestovního ruchu Specifické cíle 5.1.1

Oživení historického centra podporou vhodných podnikatelských činností vážících se na CR (SP)

5.1.2

Podpora vzniku nových služeb, zejm. ubytovacích kapacit odpov. poptávce (SP)

5.1.3

Využít rekultivované plochy v nejbližším okolí pro sportovně rekreační účely (SP)

5.1.4

Údržba a rozvoj cyklostezek – Duchcov Osek a Duchcov - s rekreační oblast Barbora u Oldřichova (SP)

5.1.5

Podpora doprovodných služeb CR pro milovníky zimních sportů a cykloturisty přicházejících do Krušných hor (půjčovny kol, sportovního náčiní, apod.) (KP)

5.1.6

Podpora záměru vybudování rekreačního areálu při vodní ploše „Fučík“ (DP)

5.1.7

Rozpracování projektového námětu „Koupaliště a pláž na Barboře v Duchcově“(SP)

5.1.8

Realizace projektu „Atletický miniareál U Sokolovny“ za využití dotace (KP)

5.1.9

Vytipování pozemků k vybudování sportovišť a jiných zařízení CR (KP)

5.1.10 Technická obnova historických a významných staveb města (SP) 5.1.11 Technická obnova a rozšíření mobiliáře města (lavičky, směrníky) (KP)


-45-

Ukazatelé pro specifické cíle Cíl 5.1.1

Ukazatel U 5.1.1.1 Zvýšení počtu či obratu podnikatelů v centru města U 5.1.1.2 Počet nových atrakcí cestovního ruchu

5.1.2

U 5.1.2.1 Nové ubytovací kapacity, počet nově zřízených služeb

5.1.3

U 5.1.3.1 Nové objekty na výsypkách

5.1.4

U 5.1.4.1 Počet km nově vyznačených a zpevněných cyklotras U 5.1.4.2 Finanční prostředky vložené do údržby cyklotras

5.1.5

U 5.1.5.1 Počet nově vzniklých provozoven doprovodných služeb

5.1.6

U 5.1.6.1 Vyjednávání se zúčastněnými organizacemi

5.1.7

U 5.1.7.1 Výsledků hodnotících procesů (ex-ante)

5.1.8

U 5.1.8.1 Zrealizovaný areál dle projektové dokumentace, výše dotace

5.1.9

U 5.1.9.1 Soupis pozemků města vhodných k provozu atrakcí cestovního ruchu a rekreace

5.1.10

U 5.1.10.1 Počet opravených objektů, výše vynaložených finančních prostředků do investic

5.1.11

U 5.1.11.1 Počet pořízených a opravených souborů městského mobiliáře

Opatření 5.2 Efektivní marketingová opatření cestovního ruchu Specifické cíle 5.2.1 Modernizovat školní zařízení a vybavení s cílem optimalizovat jejich provozní náklady vhodnými investicemi (KP) Zavádět vhodné výukové programy a aktivity, které žákům a rodičům 5.2.2 zatraktivní ZŠ ve městě (SP) 5.2.3 Podporovat komunitní funkci základní a střední školy, ZUŠ a DDM s nabídkou aktivit pro veřejnost a rozvíjet spolupráci s NNO (DP) 5.2.4 Využívat mezinárodní spolupráci v návaznosti na předávání zkušeností mezi žáky i pedagogy (KP) Ukazatelé pro specifické cíle Cíl 5.2.1

Ukazatel U 5.2.1.1 Počet předložených nabídek vytvořených ve spolupráci s podnikateli, správci kulturních památek a zařízení U 5.2.2.1 Výše vynaložených investic

5.2.2

U 5.2.2.1 Počet vydaných publikací, instalovaných informačních panelů, počet pravidelných aktualizací webu města

5.2.3

U 5.2.3.1 Zvýšení příjmů z dotačních programů, počet společných projektů

5.2.4

U. 5.2.4.1 Počet výtisků map s publikováním duchcovských cyklostezek


-46-

Oblast 5 Globální cíl Opatření


Ekonomická prosperita zajištěná systematicky řešenými nástroji cestovního ruchu za využití stávajících atrakcí a neustálým rozvojem kvality i kvantity služeb. Kvalitní infrastruktura pro rekreaci využívaná klienty jak z ČR i zahraničí, tak i občany města. 5.1 Rozvoj infrastruktury a nových nabídek

Specifický 5.1.1 Oživení historického centra podporou vhodných podnikatelských činností vážících se na CR cíl

5.2 Efektivní marketingová opatření cestovního ruchu 5.2.1 Vytváření ucelených „balíků“ nabídek a jejich zařazení do programů cestovních kanceláří a lázeňských domů

5.1.2 Podpora vzniku nových služeb, zejm. ubytovacích kapacit odpovídajících poptávce

5.2.2 Vytvoření integrovaného systému propagace s využitím (zejm. internet, letáky pro lázeňské hosty)

5.1.3 Využití rekultivované plochy v nejbližším okolí pro sportovně rekreační účely

5.2.3 Spolupráce s ostatními městy a informačními středisky i přeshraničními partnery na společných projektech a nabídkách

5.1.4 Údržba a rozvoj cyklostezek – Duchcov Osek a Duchcov - rekreační oblast Barbora u Oldřichova

5.2.4 Zanesení stávajících cyklostezek do oficiálních map Ústeckého kraje a jiných propagačních materiálů

5.1.5 Podpora doprovodných služeb CR pro milovníky zimních sportů a cykloturisty přicházejících do Krušných hor (půjčovny kol, sportovního náčiní, úschovna apod.) 5.1.6 Podpora záměru vybudování rekreačního areálu při vodní ploše „Fučík“ 5.1.7 Rozpracování projektového námětu „Koupaliště a pláž na Barboře v Duchcově“ 5.1.8 Realizace projektu „Atletický miniareál U Sokolovny“ za využití dotace 5.1.9 Vytipování pozemků k vybudování sportovišť a jiných zařízení CR 5.1.10 Technická obnova historických a významných staveb města 5.1.11 Technická obnova a rozšíření mobiliáře města (lavičky, směrníky) U 5.1.1.1 Zvýšení počtu či obratu podnikatelů v centru města

U 5.2.1.1 Počet předložených nabídek vytvořených ve spolupráci s podnikateli, správci kulturních památek a zařízení

U 5.1.1.2 Počet nových atrakcí cestovního ruchu

U 5.2.2.1 Výše vynaložených investic

Ukazatel

U 5.1.2.1 Nové ubytovací kapacity, počet nově zřízených služeb U 5.2.2.1 Počet vydaných publikací, instalovaných informačních panelů, počet pravidelných aktualizací webu města 5.1.3.1 Nové objekty na výsypkách

U 5.2.3.1 Zvýšení příjmů z dotačních programů, počet společných projektů

U 5.1.4.1 Počet km nově vyznačených a zpevněných cyklotras

U. 5.2.4.1 Počet výtisků map s publikováním duchcovských cyklostezek

U 5.1.4.2 Finanční prostředky vložené do údržby cyklotras U 5.1.5.1 Počet nově vzniklých provozoven doprovodných služeb U. 5.1.6.1 Vyjednávání se zúčastněnými organizacemi U 5.1.7.1 Výsledků hodnotících procesů (ex-ante) U 5.1.8.1 Zrealizovaný areál dle projektové dokumentace, výše dotace U 5.1.9.1 Soupis pozemků města vhodných k provozu atrakcí cestovního ruchu a rekreace U 5.1.10.1 Počet opravených objektů, výše vynaložených finančních prostředků do investic U 5.1.11.1 Počet pořízených a opravených souborů městského mobiliáře


-47-

2.6 Priority rozvoje Města Duchcova 1 Krátkodobé priority Specifické cíle 1.1.1

Podpořit vznik funkčního systému komunikace mezi podnikateli, úřadem práce, Hospodářskou komorou a středními školami tak, aby potřeby zaměstnavatelů na vzdělání a kvalifikaci pracovníků byly definovány v dostatečném časovém předstihu (KP)

1.2.2

Zdokumentovat na území města všechny volné plochy vhodné pro podnikání (KP)

1.3.1

Zvýšit informovanost podnikatelů ve všech oblastech vč. možnosti využívání dotací, s cílem zajistit rozvoj jejich firem a vznik nových pracovních příležitostí (KP)

1.3.4 Podporovat zaměstnanost ve městě při zadávání podmínek veřejných zakázek (KP) 2.2.1

Zkvalitňovat údržbu stávající zeleně při efektivitě nákladů (KP)

2.2.3

Osvětovou činností zaktivizovat občany k ochraně zeleně (KP)

2.4.5

Dokončit prodej bytového fondu města, zachovat část bytového fondu pro potřeby města (KP)

3.1.2

Zaměřit se ve spolupráci s NNO na nabídku volnočasových aktivit osobám z problematických komunit (KP)

3.1.3

Intenzivnější spolupráce mezi NNO, školami a složkami města na mimoškolní výchově a celoživotním vzdělávání (KP)

3.1.4

Rozvoj přeshraniční spolupráce, především v oblasti zájmové činnosti a jazykového vzdělávání (KP)

3.2.2 Využití areálů „U Sokolovny“ a „Bažantnice“ k investičním záměrům sportovišť (KP) 3.2.3 Obnova sportovišť u ZŠ J. Pešaty a A. Sochora (KP) 3.2.4

Podpora činnosti a optimalizace provozních objektů a zařízení NNO pečujících o sportovní mládež (KP)

3.2.5

Podpora investic do dětských hřišť a jiných zařízení pro rodiny s dětmi (KP)

3.2.6

Přizpůsobování a pružná aktualizace nabídky sportovních volnočasových programů v závislosti na poptávce (KP)

3.3.1

Efektivní využití prostor domu kultury (KP)

4.1.1

Personální posílení odboru sociálních věcí, zejm. terénních pracovníků (KP)

4.1.4

Personální posílení Městské policie Duchcov a aktivnější spolupráce Policie ČR (KP)

4.1.5

Vyšší informovanost veřejnosti o skutečné bezpečnostní situaci ve městě (KP)

4.2.5

Zřízení pedagogických asistentů na ZŠ (KP)

4.2.6

Podpora spolupráce s NNO a dělby s ostatními městy (KP)

5.1.5

Podpora doprovodných služeb CR pro milovníky zimních sportů a cykloturisty přicházejících do Krušných hor (půjčovny kol, sportovního náčiní, apod.) (KP)

5.1.8

Realizace projektu „Atletický miniareál U Sokolovny“ za využití dotace (KP)

5.1.9

Vytipování pozemků k vybudování sportovišť a jiných zařízení CR (KP)

5.1.11 Technická obnova a rozšíření mobiliáře města (lavičky, směrníky) (KP)


-48-

5.2.1 5.2.4

Modernizovat školní zařízení a vybavení s cílem optimalizovat jejich provozní náklady vhodnými investicemi (KP) Využívat mezinárodní spolupráci v návaznosti na předávání zkušeností mezi žáky i pedagogy (KP)

2 Střednědobé priority Specifické cíle 1.1.2

Podporovat průběžné a stálé zvyšování kvalifikace a odbornosti zaměstnanců i zaměstnavatelů (SP)

1.1.3

Vytvářet podmínky pro příchod nových obyvatel (pracovních sil) s dostatečnou kvalifikací (SP)

1.1.4

Podporovat vzdělání a rekvalifikaci stávající početné skupina obyvatel s žádnou nebo nízkou kvalifikací (SP)

1.2.1

Oživit zastaralé a nefunkční areály v jižní části města(SP)

1.2.3

Prověřit možnost využití ploch výsypek v blízkosti města k podnikání v budoucnu (např. vybudování cest pro rozvoj turistiky, golfového hřiště) (SP)

1.2.4

V souladu s územním plánem připravovat pozemky pro následnou výstavbu nových podnikatelských areálů (SP)

1.3.3

Podporovat vznik a realizaci nových podnikatelských záměrů, reagujících na poptávku trhu (SP)

2.1.1

Příprava a postupná realizace záměrů podle zpracované urbanistické studie a platného územního plánu (SP)

2.1.2

Vytvořit generely infrastruktury a veřejné zeleně (SP)

2.1.3

Vytvoření regulačních plánů jednotlivých částí města (SP)

2.1.4

Vytipovat a získat do majetku města strategické pozemky pro další rozvoj města (SP)

2.2.2

Udržet stávající rozsah, zkvalitnit plochy a racionalizovat údržbu a funkce veřejné zeleně se zřetelem na vhodný druhový výběr (SP)

2.3.2

Zdokonalovat systém péče o památky (SP)

2.3.4

Zdokonalit systém nakládání s odpady vybudováním sběrného dvora města (SP)

2.4.2

Podpořit výstavbu nových rodinných domků (nabídkou vhodných pozemků) (SP)

2.4.3

Snížení energetické náročnosti u 75% objektů na území města (SP)

2.4.4

Zajišťovat bezbariérové přístupy do objektů veřejné správy a občanské vybavenosti (SP)

2.4.6

Revitalizovat jižní část města (podpora výstavby inženýrských sítí a rekonstrukce bytových domů) (SP)

3.1.1

Modernizovat zařízení a vybavení pro výchovu a vzdělávání – zamezit energetickým ztrátám a zajistit bezbariérovost, zlepšení technického stavu budov (SP)

3.1.5

Podporovat vzdělávací činnost SŠ v oblasti rozšiřujícího a rekvalifikačního studia (SP)

3.3.2

Vytvoření zázemí pro setkávání mládeže s eventuelním připojením na internet (SP)


-49-

3.3.3

Využití vhodných prostor (např. u vstupu zámecké zahrady) k provozu venkovních zařízení s volnočasovými aktivitami a občerstvením (př. minigolf, terasy..) (SP)

4.1.2

Prohloubení spolupráce orgánů města, zejm. terénního pracovníka, s ÚP, odboru soc. věcí Magistrátu města Teplice; středoškolskými zařízeními (SP)

4.1.3

Vytvoření systému neformálního vzdělávání příslušníků problematických komunit ve městě (preventivní, rekvalifikační, motivační a integrační programy) (SP)

4.1.6

Zlepšení vzhledu problematických lokalit v jižní části města (ulice Bílinská, Riegrova) (SP)

4.2.3

Posílení terénních služeb v problematických komunitách a uplatnění komunintního přístupu (SP)

4.2.4

Vytvořit přípravné vzdělávací programy pro předškolní děti z problematických komunit (SP)

4.2.7

Zřízení sociálního bydlení pro matky s dětmi a „domů na půli cesty“ (SP)

4.2.8

Vytvoření komunitního plánu (SP)

5.1.1

Oživení historického centra podporou vhodných podnikatelských činností vážících se na CR (SP)

5.1.2

Podpora vzniku nových služeb, zejm. ubytovacích kapacit odpov. poptávce (SP)

5.1.3

Využít rekultivované plochy v nejbližším okolí pro sportovně rekreační účely (SP)

5.1.4

Údržba a rozvoj cyklostezek – Duchcov Osek a Duchcov - s rekreační oblast Barbora u Oldřichova (SP)

5.1.7

Rozpracování projektového námětu „Koupaliště a pláž na Barboře v Duchcově“(SP)

5.1.10 Technická obnova historických a významných staveb města (SP) 5.2.2 Zavádět vhodné výukové programy a aktivity, které žákům a rodičům zatraktivní ZŠ ve městě (SP)

3 Dlouhodobé priority Specifické cíle 1.3.2

Podporovat aktivity města a institucí spolupracujících s místními podnikateli (DP)

2.2.4

Prosazovat výhodné podmínky vybudování obchvatu města silnice II/254 mimo zastavěnou část města (DP)

2.3.1

Pokračovat v regeneraci sídlišť, centra města, sídlišť a jižní části města (DP)

2.3.3

Důsledně likvidovat černé skládky a zamezit jejich vzniku (DP)

2.3.5

Prosazovat vybudování vodní nádrže na bývalém odkališti Fučík (DP)

2.3.6

Prosazovat rekultivaci výsypek v okolí města (výsypka Pokrok) k využití pro rekreačně atraktivní území (DP)

2.4.1

Pokračovat v rekonstrukci stávajících objektů občanské vybavenosti a ve zkvalitňování bytového fondu v majetku města (DP)

3.1.6

Udržet stávající rozsah nabídky vzdělávacích a zájmových aktivit (DP)

3.2.1

Vznik nových areálů pro netradiční sporty a vznik jízdních či běžeckých drah, a multifunkčních ploch pro míčové sporty (DP)


-50-

3.2.7

Udržet stávající rozsah nabídky sportovních aktivit (DP)

4.2.1

Zachovat činnost nemocnice v stávajícím rozsahu zdravotnických služeb (DP)

4.2.2

Zachování počtu praxí odborných a praktických lékařů a stomatologů ve městě (DP)

2.7 Vazby Strategického plánu rozvoje města Duchcova Tato kapitola obsahuje identifikaci vazeb Strategického plánu rozvoje města Duchcova do roku 2020 na Program rozvoje Ústeckého kraje a na operační programy sektorových operačních programů OP ŽP (MŽP), OP Doprava (MD), OP Vzdělávání (MŠMT), OP Zaměstnanost (MPSV), OP Podnikání a inovace (MPO) OP Výzkum a vývoj (MŠMT) IOP (MMR) a ROP (Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad). Identifikace vazeb má sloužit především usnadnění vyhledávání zdrojů financí na realizaci projektů, spadajících do příslušných opatření, a vyplňování dokumentace k žádostem o poskytnutí finančních prostředků, zejména z fondů Evropské unie. Vysvětlivky: NRP = Národní rozvojový plán PRÚK = Program rozvoje Ústeckého kraje ROP SZ = Regionální operační program regionu Severozápad OP Doprava = Operační program Životní prostředí OP Vzdělávání = Operační program Infrastruktura OP Zaměstnanost = Operační program Rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost OP Podnikání a inovace = Operační program Podnikání a inovace OP Výzkum, vývoj, inovace = Operační program Výzkum, vývoj, inovace OP Vzdělávání = Operační program Vzdělávání IOP = Integrovaný operační program OP Meziregion. spolupráce = Operační program Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce = Operační program Nadnárodní spolupráce OP Přeshraniční spolupráce = Operační program Přeshraniční spolupráce Strategický plán rozvoje města Duchcova je nastaven tak aby bylo možné financovat tyto aktivity ze strukturálních fondů Evropské unie. Další text popisuje blíže priority měst pro financování, které jsou v současné době vyjednávány v rámci přípravy programových dokumentů. Město Duchcov má nyní možnost sledovat jednotlivé operační programy a zjišťovat, jak uplatnit své projekty, které vzejdou ze Strategického plánu prostřednictvím Akčního plánu, v připravovaném Regionálním operačním programu (ROP) NUTS II Severozápad, popř. v dalších připravovaných operačních programech.

Priorita NRP: Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí Prioritní osa je zaměřena na zlepšení kvality životního prostředí jako nutného předpokladu atraktivnosti a konkurenceschopnosti státu a jeho regionů při využití inovačních efektů politiky životního prostředí pro udržitelný rozvoj. V rámci prioritní osy bude podporován rozvoj a zkvalitnění vodního hospodářství a opatření protipovodňové ochrany, nakládání s odpady a obaly, odstraňování starých zátěží, dále opatření


-51-

na snižování energetické náročnosti a vyšší využití obnovitelných zdrojů. Tato prioritní osa podpoří také opatření na eliminaci environmentálních rizik a péči o přírodní rozmanitost České republiky. Důležitou součástí je v rámci této priority také ochrana bezpečnosti, veřejného pořádku, prevence sociálně patologických jevů a ochrana před terorizmem. Priority měst: 

Odstraňování a snižování ekologické zátěže způsobené intenzivní dopravou v uzlech



Protihlukové zábrany residenční zástavby na území města



Podpora zavádění alternativních paliv v dopravě (usnesení vlády ČR č. 536 z 11. 5. 2005; závazek 23% podílu alternativních paliv v dopravě, z toho zemní plyn 10%, do roku 2020)



Ochrana cenných biokoridorů



Zařízení pro ekologické třídění/zpracování/likvidaci komunálního odpadu pro širší spádovou oblast (aglomerace, region, nadregionální přesah)



Integrace zeleně do městské zástavby



Rekultivace parků, zlepšování kvality životního prostředí ve městech



Regenerace brownfields (zchátralé objekty ve městě i jeho okolí, armádní prostory, staré zemědělské objekty apod.)



Regenerace panelových sídlišť (jakožto snižování energetické náročnosti budov a zlepšování kvality životního prostředí)



Protipovodňová a krizová opatření



Využívání ekologicky přátelštějších technologií

NRP: Dostupnost a infrastruktura a) Prioritní osa zahrnuje dopravní dostupnost v nejširším slova smyslu, tj. dopravu osob, zboží, informací i služeb. V rámci této prioritní osy budou podporované akce v následujících oblastech: železnice (modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T, podpora kolejové dopravy, vysokorychlostní železnice, podpora technického stavu drah a odbavovacích prostorů), vodní doprava (splavné říční a námořní cesty), silniční doprava (modernizace a rozvoj silnic a dálnic sítě TEN-T, uvedení silnic II. a III. třídy do normového stavu, podpora inteligentních dopravních systémů), letecká doprava (alternativní letiště pro Prahu, rozvoj regionálních letišť a jejich využití). Součástí budou projekty vedoucí k rozvoji a zkvalitnění dopravy, dopravních systémů a dopravních strategií (řízení dopravy), dále podpora efektivních způsobů přepravy (multimodální, kombinovaná, hromadná přeprava). Součástí této prioritní osy budou i opatření vedoucí ke zvýšení bezpečnosti v oblasti dopravy. b) Prioritní osa se zaměří také na podporu rozvoje informačních a telekomunikačních technologií (budování veřejně přístupného zařízení a sítí pro přenos informací, dostupnost ICT infrastruktury pro domácnosti, firmy, veřejnou správu, dostupnost digitálního vysílání). Priority měst: dle bodu a)


-52-



Propustnost dopravních uzlů, zaústění dopravních koridorů, multi-/inter-modalita



Infrastruktura navazující na dopravní uzly



Budování velkých městských okruhů a napojení na silniční koridory, řešení tranzitní dopravy



Budování a zajištění standardních objížďkových tras (mimořádné události na dopravním koridoru – např. havárie)



Dopravní páteře nových rozvojových území



Zkapacitnění regionálních dopravních uzlů (jsou zásadní pro efektivní fungování IDS s obslužností zdaleka přesahující hranice města)



Infrastruktura podporující snížení ekologické zátěže vyplývající z vysoké koncentrace dopravy ve městech (vymezené pásy pro MHD, integrované dopravní systémy)



Oprava komunikací III. tř., rekonstrukce městských komunikací



Infrastruktura plnících stanic alternativních paliv pro MHD a IDS (ve spolupráci s MD ČR, RWE Transgas a distributory plynu)



Systémy řízení dopravy ve městech a provázanost na IDS (např. také dopravní řídící a informační centra)



Rozvoj lokálních letišť

dle bodu b) 

Budování veřejně přístupných internetových bodů



Budování a rozvoj sítí propojujících veřejné instituce



Integrované databáze a databanky pro veřejnou správu



Technologie pro e-government a smart-administration



Technologie pro vzájemnou komunikaci veřejné správy a veřejnosti



Datové a komunikační systémy pro ochranu bezpečnosti a krizové řízení



Digitalizace archívů (jako součást IT pro správu měst a komunikaci s občany)

NRP: Konkurenceschopný podnikatelský sektor Prioritní osa se zaměřuje na vytvoření podmínek pro český podnikatelský sektor tak, aby byl konkurenceschopný jak na vnitřním trhu Evropské unie, tak i ostatních mezinárodních trzích, aby dosahoval vysoké přidané hodnoty a produktivity práce. V rámci prioritní osy bude podporován rozvoj podnikatelské infrastruktury, rozvoj služeb pro podnikatele, včetně zavádění a zlepšování systémů řízení, podpory a fungování podnikatelských subjektů a rozvoj malého a středního podnikání. Priority měst: 

Marketing investičních příležitostí, průmyslových a rozvojových zón



Modernizace infrastruktury pro podnikání v tzv. brownfields



Příprava, rozvoj a rozšiřování průmyslových a rozvojových zón


-53-

NRP: Rozvoj cestovního ruchu Cestovní ruch by měl mít v rámci IROP tak, jak je dnes navržen, autonomní postavení, protože není v žádném případě exkluzivní pro velké městské oblasti; hraniční linie mezi ROPy a IROPem by mohla mít nadregionální dosah/význam, počet partnerů, celková výše uznatelných nákladů atd. Následující návrh priorit měst se snaží v tomto duchu postupovat. Prioritní osa je zaměřena na podporu zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu. V rámci prioritní osy bude podporován rozvoj služeb cestovního ruchu, rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch, tj. rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb i navazující infrastruktury, včetně doprovodných programů pro organizaci volného času turistů. Podporovanou oblastí bude také tvorba produktů cestovního ruchu, která se zaměří zejména na posílení ucelenosti produktů. K rozvoji cestovního ruchu budou sloužit opatření zaměřená na aktivity, které přispívají k zachování a obnově kulturního a přírodního dědictví jako atraktorů pro cestovní ruch. Priority měst: 

Kongresová turistika



Produkty cestovního ruchu regionálního a národního významu (toto opatření však musí být dostupné i dalším potenciálním subjektům – krajům, svazkům obcí, mikroregionům, NNO, organizace zřizované státem/krajem/obcí jako muzea, NP, CHKO, atd.)



Podpora destinačního managementu pro širší aglomeraci / region / oblast



Integrované projekty na propagaci a marketing cestovního ruchu v této oblasti



Podpora infrastruktury pro zvýšení atraktivity města

NRP: Podpora VaV, inovací Prioritní osa podporuje vědu a výzkum a tvorbu inovací jako zásadní aspekt rozvoje znalostní ekonomiky v České republice, jejím cílem je efektivní využití zdrojů EU pro rozvoj výzkumu, vývoje, inovací a znalostní ekonomiky v ČR. V rámci prioritní osy bude podporována infrastruktura pro tvorbu inovací, technologický rozvoj, aplikovaný výzkum a transfer technologií, budou vytvářeny podmínky pro spolupráci a posilování vazeb mezi vzdělávacími, výzkumnými středisky a podnikatelskou sférou. Podpora bude směřována také do měkkých inovací (řízení) a do rozvoje lidského potenciálu v oblasti výzkumu a inovací. Priority měst: 

Infrastruktura pro rozvoj aktivit VaV



Vědeckotechnologické parky



Centra pro transfer technologií



Podnikatelské inkubátory



Informační servis měst pro podnikatele

NRP: Vzdělávání a vzdělanost Prioritní osa se orientuje na rozvoj lidských zdrojů, které jsou jedním ze základních faktorů konkurenceschopné ekonomiky. V této souvislosti bude podpora směřovat do modernizace vzdělávacích systémů a vytvoření komplexního systému celoživotního učení.


-54-

Je potřeba vytvořit podmínky pro možnosti zvyšování odborné kvalifikace pracovní síly v průběhu produktivního věku tak, aby se zlepšila zaměstnatelnost lidí a tím i jejich šance uplatnit se na trhu práce, což je zásadním aspektem v boji proti sociální exkluzi. V rámci prioritní osy bude podporován také rozvoj infrastruktury pro vzdělávání tak, aby odpovídala moderním požadavkům. Priority měst: 

Infrastruktura pro vzdělávání a školství



Rozvoj vysoké školy

NRP: Modernizace veřejné správy Cílem modernizace veřejné správy je efektivní práce orgánů veřejné správy a jejich pracovníků a zajištění větší dostupnosti a kvality při zajišťování služeb občanům, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky, zadávání veřejných zakázek a s tím související preventivní opatření k zabránění korupce a zneužití finančních prostředků. V rámci této priority bude podpořeno zavádění moderních forem řízení ve veřejné správě, aplikace moderních metod řízení kvality a výkonnosti, metod strategického plánování, komunitního plánování atd. Nedílnou součástí pak bude podpora zkvalitnění systému vzdělávání a školení úředníků ve veřejné správě a nabídky vzdělávání pro volené zástupce samospráv. V rámci prioritní osy budou podporována opatření technické podpory programů ze strukturálních fondů. Priority měst: 

Studie, koncepce a aplikace moderních forem řízení ve veřejné správě



Studie, koncepce a aplikace moderních metod řízení kvality a výkonnosti



Studie, koncepce a aplikace systémů e-government a smart-administration



Zavádění a rozvoj strategického plánování a komunitního plánování



Komunikační strategie (magistráty - jakožto subjekty vykonávající veřejnou správu ve vlastní i přenesené působnosti - směrem k občanům, podnikatelům a dalším subjektům)



Zkvalitnění systému vzdělávání a školení úředníků ve veřejné správě



Příprava kvalitních „project managerů“ a implementačních jednotek pro evropské projekty

NRP: Tvorba nových pracovních míst V rámci této prioritní osy budou podporována opatření směřující k modernizaci politiky zaměstnanosti, motivující k práci a předcházení zneužívání systému sociální ochrany. Při tvorbě nových pracovních míst je nutné zohlednit možnosti adaptace pracovních sil na požadované znalosti a dovednosti prostřednictvím vhodných, obsahem přizpůsobeného dalšího vzdělávání pro uchazeče o zaměstnání, ale také rozvojem podpůrných systémů veřejných služeb (podporované zaměstnání, asistenční služby, poradenství apod.), což povede ke zvyšování adaptability účastníků trhu práce a jejich lepší uplatnitelnosti. Priority měst: 

Místní aspekty trhu práce


-55-

NRP: Posilování sociální soudržnosti Sociální soudržnost je základním cílem politik jak na evropské, tak na národní úrovni. Tato prioritní osa se váže na předchozí, neboť problém sociální exkluze je ve většině případů spojen s nezaměstnaností a omezenou uplatnitelností znevýhodněných osob na trhu práce. V rámci této priority budou podporovány aktivity napomáhající sociálnímu začleňování znevýhodněných skupin včetně imigrantů, podpora bude směřovat do prosazování rovnosti příležitostí pro všechny. Aktivity spojené se sociální inkluzí často jsou rozvíjeny neziskovým sektorem, a proto bude podporován rozvoj občanské společnosti. Priority měst: 

Infrastruktura sociálních služeb



Komunitní plánování sociálních služeb



Podpora bydlení sociálně potřebných

NRP: Vyvážený rozvoj městských oblastí Vývoj v jednotlivých regionech České republiky se v závislosti na různých výchozích podmínkách, poloze a stupni urbanizace projevoval rozdílnou dynamikou i rozdílnými změnami struktury jejich hospodářství. Prioritní osa je zaměřena na podporu vyváženého rozvoje, snižování disparit v socioekonomické úrovni. Podpora bude směřovat do řešení problémů urbanizovaných oblastí. Prioritní osa rovněž zahrne podporu rozvojových center, která svými aktivitami ovlivňují rozvoj svého zázemí. Priority měst: 

Vyvážený rozvoj funkcí městských aglomerací, oživení příměstských částí



Rekreační plochy a příměstská krajina



Rozvoj místní dopravní infrastruktury

NRP: Evropská územní spolupráce Měla by se týkat všech oblastí definovaných v návrhu operačních programů, včetně „dostupnosti a infrastruktury“ a „rozvoje cestovního ruchu“ (přenos know-how, marketing měst, destination management a case studies, atd.). Tato prioritní osa vychází z podpory spolupráce na přeshraniční a mezistátní úrovni, kterou poskytuje Evropská unie. V rámci prioritní osy budou podporována společná řešení společných problémů mezi sousedními zeměmi a regiony, jako je rozvoj měst a venkova, rozvoj hospodářských vztahů a propojení malých a středních podniků. Do přeshraniční spolupráce bude zapojena většina regionů. Společná řešení společných problémů budou podporována také v rámci nadnárodní a meziregionální spolupráce, do které se mohou zapojit subjekty ze všech regionů a která umožňuje spolupráci regionů nesousedících. Nadnárodní spolupráce je zaměřena na strategické priority jako jsou věda a výzkum, informační společnost, dostupnost, životní prostředí, prevence rizik a integrované hospodaření s vodou. Podpora meziregionální spolupráce pak bude směřovat do regionálních programů výměny informací a zkušeností, spolupráce a vytváření sítí s regiony v jiných členských zemích Priority měst: Přímá kooperace měst na mezinárodní úrovni (nejen regionů) Strategický plán rozvoje města Duchcova

-56-

2.8 Monitorovací ukazatele Monitorovací ukazatele vyjadřují měřitelné indikátory, na základě kterých je možné sledovat plnění Strategického plánu, efektivitu realizace dílčích opatření a úroveň synergického efektu podporovaných aktivit. Zvolené ukazatele by měly být v pravidelných časových intervalech vyhodnocovány a výsledky tohoto monitoringu předkládány Řídící skupině a orgánům města. Výsledky hodnocení a porovnávání skutečných dosažených hodnot ukazatelů s hodnotami předpokládanými ve strategickém plánu bude vypovídat o celkovém vývoji města a o naplňování zvolené strategie. V případě, že se ukáže, že uvedené monitorovací ukazatele se nedaří realizací zvolených opatření naplnit či změnit, je vhodné po určité době uvažovat o změně cesty k naplnění Strategických cílů prostřednictvím aktualizace Strategického plánu. Vhodné monitorovací ukazatele jsou popsány v kapitole tohoto strategického plánu a budou dále rozpracovány ve fázi přípravy akčního plánu, po schválení navržených strategických cílů a opatření v zastupitelstvu.

2.9 Implementace Vytvořením Strategického plánu naplní Město Duchcov princip programování, který je vyžadován při využívání dotací z veřejných rozpočtů (převzato z regionální politiky EU). Tento princip zdůrazňuje zejména integrovaný (víceoborový) přístup k rozvoji města. Proces postupného uskutečňování návrhů Strategického plánu se nazývá „implementace“. Implementace je složitým procesem, jehož funkčnost a úspěšnost je závislá na:  politické vůli a vstřícnosti představitelů samosprávy k potřebám města,  kvalitě systému vytvořeného pro přípravu a realizaci projektů (pravidel),  organizační struktuře a kvalitě výkonné jednotky,  komunikaci, osvětě a propagaci,  kontrolním mechanismu,  zpětné vazbě,  dalších specifických aspektech. Schematicky lze implementační proces znázornit takto: Statutární orgán města (Zastupitelstvo města)

Výkonná jednotka (Manažer rozvoje města)

Implementační skupina Strategického plánu

Partneři v regionu

Instituce provádějící realizaci projektu

Opatření Projekty


-57-

V následující části je stručně navrženo institucionální zabezpečení a jeho hlavní úkoly a odpovědnost, implementační cyklus, způsob financování, monitorování implementace a komunikace s okolím.

2.10 Institucionální zabezpečení Implementace Strategického plánu by měla maximálně využívat existující organizační struktury a institucionálního rámce. Není nutné a ani vhodné zakládat orgány či instituce nové, sloužící pouze tomuto účelu. Funkci implementační skupiny by tak v rámci města měla plnit již fungující Řídící skupina pro zpracování Strategického plánu. Ta bude zastávat úlohu řídící jednotky s následující odpovědností: Řídit svoji činnost podle zpracovaného Strategického plánu. Zpracovat roční plány realizace Strategického plánu dle kritických oblastí, strategických cílů a opatření (tzv. Akční plán). Zpracovat komplexní pravidla pro práci s náměty na rozvojové projekty a již připravenými projekty (sběr, roztřídění dle kritických oblastí, strategických cílů a opatření, iniciace, vyhlašování soutěží, hodnocení, výběr, schvalování, zpracování projektové dokumentace, výběrové řízení pro realizaci projektu, vlastní realizace, kontrolní mechanismus, monitorování, závěrečné hodnocení atd.). Komunikovat s rozhodujícími partnery v regionu, kteří se přihlásí ke spoluodpovědnosti za rozvoj města a regionu (podniky, státní úřady, neziskové organizace, ...). Koordinovat všechny partnery v rozvojovém procesu. Implementační skupina bude skupinou se zvláštním posláním a pověřením pro postupné uskutečňování závěrů a návrhů Strategického plánu. Bude řídící a koordinační složkou, která bude navrhovat pravidla, dohlížet nad jejich dodržováním a kontrolovat realizaci projektu. Implementační skupina bude odborným orgánem města pro jeho systematický rozvoj. Výkonnou složkou implementační skupiny bude Manažer rozvoje města. Tuto funkci by měl převzít zaměstnanec městského úřadu. Předpokladem pro fungování managementu Strategického plánu je přesné stanovení kompetencí Implementační skupiny k výkonné jednotce – Manažerovi rozvoje města.

2.11 Financování rozvoje Financování projektů je vždy klíčovým problémem v celém rozvojovém procesu. Praxe a zkušenosti však ukazují, že významnější je promyšlenost a funkčnost celého systému a jeho personální zabezpečení. Pokud není zaveden průhledný systém, obsazený kvalitními pracovníky, bývá nakládání s veřejnými finančními prostředky často kritizováno nebo zpochybňováno a účelnost a efektivita jejich použití pak předmětem diskusí a konfliktů. V období zahájení realizace se nahromadí obrovské množství problémů, které by se měly řešit. Bude důležité zjistit, co je řešitelné lidskými, finančními i jinými zdroji uvnitř (v rámci města), k čemu bude třeba požádat o pomoc nebo podporu krajskou samosprávu, podniky, neziskové organizace, vládu ČR apod., co není z různých důvodů v současnosti řešitelné a co se musí připravovat dlouhodobě (změnou zákona, životního stylu, zvýšením vzdělanosti apod.). V případě, že nebude proveden takovýto rozbor a neurčeny priority, může dojít k zahlcení a odrazení od realizace Strategického plánu. Strategický plán rozvoje města Duchcova

-58-

U většiny podporovaných projektů se předpokládá sdružené financování schválených rozvojových projektů. Iniciační finanční částkou budou většinou vlastní prostředky z rozpočtu subjektů realizujících projekt, ve většině případů tedy z rozpočtu města. Předpokládá se, že bude, dle dosavadní praxe v obcích, vytvořen fond (např. Fond rozvoje města Duchcova), ze kterého bude jednak financována projektová příprava a jednak realizace vybraných a zastupitelstvem města schválených projektů. O spolufinancování se budou realizátoři ucházet z veřejných rozpočtů (kraj, stát a zejména strukturální fondy EU). Tím bude naplňován princip doplňkovosti „adicionality“, což znamená, že prostředky vynakládané z krajského, státního nebo EU rozpočtu budou doplňovat, nikoliv zcela nahrazovat vlastní a místní finanční prostředky běžně vynakládané na rozvoj města a regionu. Doporučenou zásadou pro rozvoj každého regionu je princip koncentrace, který navrhuje cílené soustředění finančních prostředků jen pro nejproblémovější oblasti rozvoje, aby nedocházelo k jejich rozmělňování do velkého množství malých projektů do různých oblastí. Jednotlivá opatření Strategického plánu, tak jak jsou popsána pro příslušné kritické oblasti, jsou vzájemně provázána a při jejich realizaci musí být s touto skutečností počítáno. Strategický plán je celek, který přinese výsledný očekávaný efekt pouze v případě, budou-li rozhodující instituce i vlivní jednotlivci v rámci města a regionu spolupracovat a svoje dílčí činnosti vzájemně propojovat a podporovat. Koordinace činností bude významnou součástí procesu.

2.12 Postup realizace (cyklus implementace) Cyklus implementace Strategického plánu se skládá ze tří základních částí – přípravné fáze, návrhu Akčního plánu a fáze realizační. V přípravné fázi je cílem průběžně aktualizovat tzv. zásobník projektů. Ve fázi návrhu Akčního plánu jsou vybrané projekty ze zásobníku navrženy do Akčního (prováděcího plánu), tzn. že se jedná o projekty navržené k určité formě podpory ze strany města ve stanoveném období. Důležitým kritériem při výběru projektů je mimo jiné i způsobilost projektu získat dotační prostředky ze zdrojů mimo rozpočet města. Způsoby podpory projektů ze strany městské samosprávy jsou uvedeny v bodě č. 4 cyklu implementace. V realizační fázi rozhodne nejvyšší politický orgán městské samosprávy (zastupitelstvo) o schválení, příp. neschválení projektů obsažených v akčním plánu. Schválené projekty jsou poté realizovány za určité formy podpory města. Celý implementační cyklus uzavírá monitoring projektů. Postupové kroky jednotlivých fází implementačního cyklu: Přípravná fáze: 1. Identifikace projektů do zásobníku 2. Hodnocení projektů podle kriterií pro zařazení do zásobníku 3. Rozhodnutí o zařazení projektu do zásobníku Fáze návrhu Akčního plánu: 4. Návrh způsobu podpory projektů 5. Návrh projektů do Akčního plánu


-59-

Realizační fáze: 6. Rozhodnutí politického orgánu města o schválení/zamítnutí podpory projektů v Akčním plánu 7. Realizace projektů 8. Monitoring projektů Grafické znázornění implementačního cyklu:

Průběžná aktualizace zásobníku projektů

1. Identifikace projektů do zásobníku 2. Hodnocení projektů podle kriterií pro zařazení do zásobníku 3. Rozhodnutí o zařazení do zásobníku

4. Návrh způsobu podpory projektu 5. Návrh projektu do Akčního plánu 6. Zpracování návrhu Akčního plánu

Realizace Akčního plánu

Návrh Akčního plánu

7. Rozhodnutí zastupitelstva o schválení/zamítnutí podpory projektů 8. Administrace podpory 9. Realizace projektů 10. Monitoring projektů

Přípravná fáze

Návrh AP

Realizační fáze

V následujícím textu jsou blíže popsány jednotlivé fáze implementačního cyklu a činností jednotlivých orgánů města, které se na implementaci Strategického plánu podílejí. Přípravná fáze 1. Identifikace projektů pro zásobník Implementační skupina má za povinnost systematicky získávat projektové náměty od všech subjektů působících v regionu. V případě nedostatku takto sesbíraných projektů sama vytvářet projektové náměty vycházející z navržených opatření Strategického plánu. Smyslem této činnosti je vytvořit zásobník projektů, který bude základní platformou pro smysluplnou realizaci následných kroků.


-60-

Identifikace projektů musí být založena na efektivní komunikaci mezi implementační skupinou, případně příslušným odborem města a potenciálními předkladateli projektů (město, podnikatelé, neziskové organizace, příspěvkové organizace, kulturní, sportovní a vzdělávací zařízení). V první fázi je důležitou podmínkou komunikace příprava adresáře potenciálních žadatelů. Další projektové náměty bude nutné získat prostřednictvím informační kampaně, která bude založena na oslovení všech potenciálních realizátorů veřejnou výzvou. V rámci informační kampaně je třeba rovněž objasnit možné způsoby podpory ze strany města. Průběžná aktualizace zásobníků a jeho doplňování o nové projekty bude realizována na základě vyplnění jednotného formuláře „Projektového námětu“ (viz kap. 2.14), který umožní získat informace o předkládaném projektu v požadovaném detailu a jednotné struktuře. 2. Hodnocení projektu Projektové náměty, jejichž předkladatelé se rozhodnou o jejich realizaci v rámci Strategického plánu, budou postupně posuzovány podle specifických kritérií. Projekty budou průběžně předkládány Implementační skupině, která je bude posuzovat a rozhodovat o jejich zařazení do zásobníku. Implementační skupina bude hodnotit jak kvalitu poskytnuté informace, tak především relevanci projektu se stanovenými strategickými cíli a opatřeními Programu, tzn. zda projekt naplňuje alespoň jeden z cílů stanovených v rámci 5 prioritních oblastí. 3. Rozhodnutí o zařazení projektu do zásobníku Implementační skupina rozhodne o zařazení projektu do zásobníku, případně i jeho vrácení předkladateli k dopracování či definitivnímu zamítnutí. Požadavek na dopracování nebo přepracování záměru by neměl spočívat ve formálním písemném vyjádření, ale je nutno jednoznačně upřednostňovat vstřícnost městského úřadu a maximální snahu jeho pracovníků o pomoc žadateli při dopracování nebo přepracování projektu (nesmí být utlumena aktivita předkladatelů). Na základě získaného seznamu projektů je nutné na základě prioritních oblastí Strategického plánu a v rámci všeobecného konsensu všech zúčastněných osob a subjektů stanovit prioritní projekty, které je třeba v nejbližší době realizovat. Hlavním kriteriem pro výběr těchto projektů musí být jejich rozvojový efekt. Dalšími z kriterií, která by se při výběru prioritních projektů měla zohlednit, jsou vliv projektu na dosažení záměru, jeho proveditelnost (toto kritérium má dvojnásobnou váhu), načasování, vliv na příliv investic (ze zdrojů mimo rozpočet města, např. dotace) a tvorbu pracovních míst, možnost zapojení soukromého sektoru a návaznost na jiné cíle. Veškeré tyto informace by měly být náplní návrhu Akčního plánu. Fáze návrhu Akčního plánu: 4. Návrh způsobu podpory projektu V této fázi se jedná o rozhodnutí mezi jednotlivými typy podpory projektů, které je město schopné poskytovat. Program předpokládá 3 možné způsoby podpory realizace projektů, které odpovídají standardním zásadám implementace rozvojových strategií a koncepcí na úrovni měst, obcí a mikroregionů:


-61-

a) Realizace projektů/aktivit na základě rozhodnutí a z rozpočtu města Jedná se o podporu projektů/aktivit, které realizuje buď přímo město (nositel Strategického plánu) nebo Organizace, které jsou mu přímo podřízené (např. organizační složky města, podniky zřízené či založené městem). Jedná se zpravidla o projekty zaměřené na rozvoj funkcí a složek, které jsou spojené s organizací a koordinací rozvoje města (managementem), marketingem či kooperací, ale i o projekty investiční, zaměřené na tvorbu prostředí (vzhled města, infrastruktura). b) Přímá podpora projektů prostřednictvím fondu rozvoje města zřízeného Městem Duchcovem Nositelem/překladatelem projektů mohou být veřejnoprávní instituce, nezávislé neziskové organizace nebo i podnikatelské subjekty, jež podávají tyto projekty v rámci Strategického plánu v souladu se schválenými strategickými cíli a opatřeními. Může se jednat o projekty investičního a neinvestičního charakteru. Pro tento účel je nutné na úrovni města zřídit již zmiňovaný fond rozvoje města, do něhož bude každoročně uvolňována určitá finanční částka z rozpočtu města. S ohledem na rozsah finančních zdrojů Města bude tato podpora zaměřena ve střednědobém horizontu spíše na realizaci menších projektů nebo na technickou pomoc při přípravě projektů. Základní podmínkou pro získání podpory z fondu je spolufinancování ze strany příjemce pomoci. c) Nepřímá podpora projektů Při nepřímé podpoře projektů se město nepodílí finančně ani realizačně na přípravě a realizaci projektu, ale pomáhá jej prosazovat podporou na vyšších úrovních (lobbing), či se snaží usnadnit jeho realizaci odbouráním zbytečných a zdlouhavých byrokratických postupů. Návrh způsobu podpory jednotlivých projektů obsažených v zásobníku projektů je v kompetenci Implementační skupiny, podléhá schválení Radou města, a musí vycházet z následujících kriterií: a) b) c) d) e)

dostupné finanční zdroje města na podporu jeho rozvoje charakter projektu (soulad se strategickým plánem města) stupeň rozpracovanosti/připravenosti projektu možnosti spolufinancování projektu ze strany žadatele možnosti spolufinancování projektu z externích (vnějších) zdrojů

5. Návrh projektů do Akčního plánu V závislosti na objemu disponibilních prostředků a na dostupnosti kvality projektů rozhodne Implementační skupina o návrhu projektů do Akčního plánu. Návrh akčního plánu musí být reálný, což znamená, že musí především zohledňovat dostupné finanční zdroje (města a ostatních zdrojů). Akční plán by měl být sestavený pro období jednoho nebo dvou let a jeho vznik by měl být založen na konsensu všech zúčastněných stran. V rámci Akčního plánu bude uvedeno, které projekty v rámci jakých opatření budou v daném období podporovány, jaký způsob podpory bude pro daný projekt využit, kdy bude dokončen a kdo bude přímo i nepřímo zodpovědný za jeho realizaci. Důležitou součástí Akčního plánu musí být náhradní projekty, připravené pro případy, kdy dojde např. k situaci, kdy některý z projektů nezíská předpokládanou dotaci.


-62-

Realizační fáze Akčního plánu 6. Rozhodnutí orgánů města (rady a zastupitelstva) o podpoře projektů Rozhodování rady a zastupitelstva města o podpoře projektů, resp. o schválení Akčního plánu, probíhá v souladu s rozhodovacími mechanismy městské samosprávy (Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků, jednací řády orgánů města Duchcova). 7. Realizace projektů Mezi schválením akčního plánu a vlastní realizací projektů musí v případě poskytnutí přímé podpory projektů implementační skupina připravit smlouvy mezi žadateli a městem. Smlouvy musí obsahovat jak závazky města, jako poskytovatele přímé podpory, tak závazky žadatele, jako příjemce přímé podpory, které budou předmětem monitoringu v průběhu a při ukončení projektu. Na projekty, kterým bude poskytnuta přímá podpora na technickou přípravu projektu, bude zajištěna metodická, technická, případně finanční podpora zaměřená na zpracování projektové dokumentace a dalších náležitostí tak, jak jsou vyžadovány podmínkami příslušných rozvojových programů a dotačních titulů. Pro takto připravené projekty bude zvolen nejvhodnější dotační titul, v rámci kterého bude žádáno o potřebné finanční prostředky. 8. Monitoring projektů Monitoring projektů se vztahuje především na přímou podporu poskytnutou formou spolufinancování vlastní realizace projektů. Cílem monitorování a vyhodnocování je zjistit skutečný stav plnění cílů projektu a závazků realizátora projektu, a porovnáním tohoto stavu s plánovaným vyhodnotit, nakolik jsou tyto cíle a závazky plněny, tzn. do jaké míry je zajištěno efektivní využívání veřejných zdrojů.

2.13 Monitoring implementace a komunikace s okolím Monitorování je označením pro průběžné sledování průběhu realizace jednotlivých projektů a hodnocení plnění Strategického plánu dle stanovených pravidel. Hodnotí se finanční a fyzické ukazatele, kvalita a kvantita odvedených prací, hospodářské a sociální aspekty, vliv na životní prostředí atd. Důvodem je udržování neustálého přehledu o stavu implementace. Dílčími výsledky jsou hlášení o efektivitě vložených prostředků a účinnosti systému Zastupitelstvu města. V případě potřeby se provádí operativně úpravy při realizaci jednotlivých projektů, popř. korekce celého systému. Monitorování naplňování Strategického plánu je založeno na sledování monitorovacích ukazatelů, které byly v rámci přípravy Strategického plánu navrženy. Smyslem monitorování je posoudit, zda se realizací navržených opatření (realizací vybraných projektů) daří naplňovat Strategické cíle a s tím spojené očekávané a žádané změny v rozvoji města, či je vhodné přehodnotit navržené směry a prostřednictvím aktualizace Strategického plánu zvolit jinou strategickou cestu, která bude pro rozvoj města využívána. Do tohoto oboru spadá též vytvoření efektivní komunikace a vzájemná informovanost mezi jednotlivými organizačními složkami uvnitř i vně systému. Jde opět o proces, který si vyžádá odbornou péči a politickou vůli vrcholných představitelů města a začleněných institucí. Součástí je neustálé vyjednávání s krajem, státními úřady a s ostatními subjekty působícími jak vně, tak v rámci regionu. V tomto smyslu se jedná zejména o instituce a podniky v zájmové sféře města. Nemalý význam má i komunikace se zahraničními partnery, kteří mohou být do rozvojového procesu zapojeni.


-63-

Patří sem rovněž neustálá propagace a prezentace Programu, osvěta veřejnosti a snaha o získání přízně a spolupráce veřejnosti při rozvoji města. Tím bude naplňován princip partnerství, který zdůrazňuje aktivní spolupráci rozhodujících institucí ve městě a v regionu. Aby bylo partnerství efektivní, je třeba splnit řadu podmínek, ke kterým patří patřičná odborná a morální úroveň partnerů, vzájemné respektování a ochota ke kompromisům. Ceněná je především spolupráce veřejného a soukromého sektoru při řešení problému města i celého regionu.

2.14 Zásobník projektových záměrů Zásobník projektů bude nutno zajistit, kromě jiného, výše popsanou informační kampaní, jejíž součástí bude sběr projektových námětů implementujících tento plán. Organizace budou moci vložit do zásobníku svůj projektový záměr prostřednictvím formuláře Projektového záměru . Projektový záměr - komentář Projektový záměr od různých institucí i jednotlivců slouží vedení města k získání informací o potřebách, úmyslech a cílech v oblasti rozvoje města. Tento jednoduchý podklad poskytuje základní údaje o záměru, jeho promyšlenosti a připravenosti a specifikuje instituci nebo osobu, která má zájem na jeho realizaci. Je formulován prostřednictvím dotazníku, který obsahuje následující položky: 1. Název vyjadřuje činnost, službu nebo objekt, který by měl vzniknout. 2. Lokalizace je místo nebo území, ve kterém bude záměr realizován a kterému bude sloužit. 3. Cíl informuje o cílovém stavu, kterého má být dosaženo. Cíl musí být konkrétní a kvantifikovatelný. 4. Popis charakterizuje stručně celý záměr a postup jeho realizace. V případě rozsáhlého a nákladného záměru jsou popsány jeho etapy a předpokládaný výsledný stav. 5. Výchozí stav je popisem současného stavu a z toho vyplývající potřeby, aby se ze záměru stal projekt. 6. Předpokládané finanční náklady jsou odhadem celkové ceny projektu (popř. etap), udaní ve statisících Kč. 7. Období realizace udává doporučený začátek a konec realizace (měsíc/rok). 8. Instituce odpovědná za přípravu a realizace by měla z hlediska své působnosti nést hlavní záštitu, odpovědnost za realizaci záměru. Následující obrázek ilustruje možný příklad dotazníku vydávaného městem, pro jednotnou formulaci a evidenci projektových záměrů:


-64-


-65-


-66-

Vyplňování strukturovaného dotazníku pomůže autorovi slovně upřesnit jeho myšlenku a záměr tak, aby byl sdělitelný ostatním a mohl být diskutován. Zároveň se musí zamyslet nad finanční náročností (hrubě odhadnout) a doporučit dobu, ve které by byla vhodná nebo nutná realizace. Všechny projektové záměry budou následně v Registru, ve kterém jim bude přiděleno číslo. Registrovanými záměry bude diskutovat a hodnotit vedení města. Nejlépe hodnocené záměry budou navrhovány k dalšímu rozpracování do podoby řádného projektu, pro který se zpracuje potřebná technická a ekonomická dokumentace a bude hledat spolufinancování z vnějších zdrojů (dotací poskytovaných Ústeckým krajem, Českou republikou, Evropskou unií popř. z jiných zdrojů).

3.

Přílohy

Příloha: Profil města Duchcova Příloha obsahuje základní informace o obyvatelstvu, o místní ekonomice a podnikatelském prostředí, o infrastruktuře, o stavu životního prostředí, o podmínkách pro bydlení, vzdělávání, kulturu a sport ve městě, atd. Profil města Duchcov shrnuje údaje o městě, jeho nejbližším okolí v porovnání s údaji o okrese případně obci s rozšířenou působností Teplice a na jejich základě analyzuje postavení města Duchcova i jeho vnitřní podmínky.


-67-

MISE VIZE SWOT

Recommend Documents