4 SWOT analýza
OBSAH 4
SWOT analýza 4.1 SILNÉ STRÁNKY 4.2 SLABÉ STRÁNKY 4.3 P ŘÍLEŽITOSTI 4.4 OHROŽENÍ
4 SWOT analýza SWOT analýza shrnuje základní analytické poznatky o faktorech, které je možné využít ve prospěch regionálního rozvoje České republiky (silné stránky a příležitosti) a faktorech, kterým je třeba navrhovanou regionální strategií čelit, resp. je eliminovat (slabé stránky a ohrožení).
Souhrnná SWOT analýza je komparativní syntézou dílčích SWOT analýz vypracovaných za jednotlivé problémové okruhy Strategie (6 dílčích analýz) a SWOT analýz vypracovaných jednotlivými regiony (14 dílčích analýz). Úplné znění SWOT analýzy pro Strategii regionálního rozvoje České republiky je prezentováno v dokumentaci Strategie svazek 1 "SWOT analýza pro strategii regionálního rozvoje České republiky". Dále jsou uvedeny jen souhrnné charakteristiky základních atributů jednotlivých stránek SWOT analýzy.
4.1
Silné stránky
• Česká republika má výhodnou polohu ve střední Evropě na společných hranicích se součas-
nými vyspělými zeměmi Evropské unie, dostatečně vysokou úroveň zprůmyslnění země a vzdělanosti obyvatelstva a dostatečně vysokou míru otevřenosti ekonomiky a liberalizace hospodářství.
• Ekonomický potenciál je charakteristický vysokou úrovní industrializace hospodářství při
oborové různorodosti průmyslu bez vyhraněné specializace, při existenci několika tradičních výrobců a průmyslových výrobků (trvající goodwill významných značek) a při současném rozvoji některých oborů sofistikované výroby.
• Jsou k dispozici strukturálně i objemově dostatečné kapacity průmyslu, je zachována základní úloha agrárního sektoru, realizuje se podpora mimoprodukčních funkcí lesa, existuje potenciál vědy a výzkumu jako inovativní zdroj rozvoje. Pro zahraniční investory je k dispozici ucelený systém pobídek.
• V oblasti lidského potenciálu je na trhu práce k dispozici dostatečné množství kvalifikované
pracovní síly, která je profesně adaptabilní, realizuje se aktivní státní politika zaměstnanosti s vybudovanými systémovými nástroji a hustou sítí úřadů práce. Zdravotnictví disponuje poměrně dobře vybavenou a dostupnou sítí zařízení a tržně transformovanou ambulantní péčí. Úroveň vzdělání charakterizuje vysoký podíl populace s kvalitním středoškolským vzděláním a rovnoměrně rozložená síť základních i vyšších škol. Existuje hustá síť regionálních kulturních zařízení profesionálního i zájmového charakteru.
• Z hlediska technické vybavenosti a obsluhy území je území státu pokryto hustou sítí silnic a železnic, probíhá rekonstrukce mezinárodních železničních koridorů, existuje koncepce páteřní dálniční sítě a ve velkých městech fungují systémy MHD. Existuje infrastruktura pro dovoz ropy a plynu a dostatečně kapacitní přenosová a rozvodná síť elektřiny a plynu. Pro zásobování vodou jsou dobudovány základní vodárenské zdroje.
• Pro životní prostředí je přínosem existence základů environmentální legislativy, přijetí environmentální politiky a dalších celostátních programových dokumentů v oblasti životního pro-
středí. V oblasti ochrany jednotlivých složek životního prostředí je nejvýznamnější snížení znečišťování ovzduší v návaznosti na nabytí platnosti limitů emisí, v oblasti ochrany krajiny vymezení a postupná realizace územních systémů ekologické stability krajiny. Perspektivní je postupný rozvoj sítě environmentálně orientovaných občanských sdružení.
• Cestovní ruch mající významný podíl na tvorbě HDP a devizových příjmech má příznivé přírodní a kulturně historické podmínky rozvoje.
• Z regionálního hlediska jsou charakteristické relativní vyrovnanost krajů v ukazatelích sek-
torové struktury ekonomiky, hustoty obyvatelstva, jeho věkové struktury a ekonomické aktivity, vybavení krajů školskými a zdravotnickými zařízeními a rovnoměrné vybavení sítí energetických rozvodů a nižšími kategoriemi dopravních sítí.
V některých krajích existuje výrobní potenciál a vhodné podmínky pro zemědělství a lesnictví, tři kraje disponují dobrou základní materiální vybaveností cestovního ruchu a kromě Prahy mají další dva kraje letiště schopná mezinárodního provozu.
4.2
Slabé stránky
• Výkonnost ekonomiky je v mezinárodním srovnání malá. Hodnoty tvorby HDP jsou hluboko pod úrovní průměru Evropské unie, nízká je také produktivita práce a mzdová a cenová úroveň při velkém rozdílu kurzu měny proti paritě kupní síly. Národní hospodářství trpí trvalým nedostatkem domácího kapitálu a nízkou mírou investic do průmyslu při všeobecném poklesu míry investic v posledních letech.
Ekonomické prostředí je charakteristické nedokonalým právním rámcem, nedokončenou a ne vždy efektivní privatizací a nedostatečnou adaptabilitou na podmínky světového trhu.
• Ekonomický potenciál je relativně nízký, v průmyslu přetrvává neefektivní oborová struktura a nízká konkurenceschopnost výrobků vlivem zastaralosti technologií a nízké inovační aktivity. Velký počet průmyslových i zemědělských podniků je v tíživé ekonomické situaci, ve stavu podkapitalizace, trvalé platební neschopnosti, zadluženosti a často i na pokraji zániku.
Malé a střední podnikání nezaujímá potřebný podíl na trhu a jeho rozvoj není účinně podporován. Energetická náročnost ekonomiky ČR je stále vysoká, vyšší než v průmyslově vyspělých zemích. Ke snižování této náročnosti jsou dosud nedostatečně využívány moderní průmyslové technologie a opatření pro úspory energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Věda a výzkum jsou nedostatečně podporovány z podnikových i státních zdrojů, trpí nepříznivým technickým stavem, úbytkem kvalifikovaných pracovníků. Podnikový výzkum se nachází v hlubokém útlumu. V zemědělství se projevují podobné jevy jako v průmyslu zvýrazněné ještě nízkou kapitálovou výnosností zemědělské produkce, nízkou konkurenceschopností venkovské ekonomiky a nedostatečnou vybaveností venkovských obcí.
• Lidský potenciál vykazuje nepříznivou demografickou strukturu a negativní populační vývoj.
Roste výskyt sociálně patologických jevů, rostou a koncentrují se problémové skupiny obyvatelstva. Roste celková míra nezaměstnanosti s rostoucím podílem dlouhodobě nezaměstnaných při současném poklesu nabídky pracovních míst a nízkém objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti.
Podíl výdajů na školství z HDP je pod úrovní srovnatelných vyspělých zemí s následkem nízkého podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, trvale neuspokojené poptávky po studiu, nízké úrovně vybavení škol a odlivu kvalifikovaných pedagogických sil. Vzdělávací systém není dostatečně propojen s potřebami trhu práce. Zdravotnictví nemá specifikovány standardy zdravotní péče ani deklarovanou zdravotnickou politiku, mnoho zařízení je v obtížné ekonomické situaci. Zařízení sociální péče jsou nerovno-
4 SWOT analýza
měrně rozložena ve vztahu k potřebám, mají nedostatek kapacit a chybí moderní formy sociální péče. Bytový fond charakterizuje vysoké průměrné stáří se zanedbanou údržbou, nedostačující obnova a nízký přírůstek nových bytů .
• Z hlediska technické vybavenosti a obsluhy území je silniční síť nedostatečně napojena
na nadřazenou evropskou síť, sít dálnic je nerovnoměrně rozložena a chybí dálniční připojení některých krajů (jižní Čechy, severní Morava). Okrajové lokality regionů jsou nedostatečně dopravně dostupné, technická úroveň železniční dopravy je nízká, komunikace ve městech jsou zastaralé a dopravně závadné, výrazně poklesl podíl osobní hromadné dopravy a železniční nákladní dopravy, vzrostla zanedbanost dopravních sítí. V rozvodu energií se uplatňují monopolní praktiky, je deformován cenový model v distribuci energií a zásobování vodou, projevují se vysoké ztráty vody a poruchovost zastaralých sítí.
• V oblasti životního prostředí lze identifikovat řadu slabých stránek, mezi něž patří vysoké
hodnoty koncentrace průmyslových imisí v ovzduší severozápadních Čech, Ostravska a Prahy a vzrůstající hodnoty koncentrace imisí z dopravy ve většině velkých měst, nedořešené odkanalizování a čištění odpadních vod a související znečištění vodních toků, snižování biodiverzity a stability ekosystémů, výrazné narušení lesních porostů, projevující se mimo jiné snížením schopnosti krajiny zadržovat vodu s následnými povodňovými riziky. Řada chráněných území je poškozována imisemi, těžbou surovin a nevhodnými formami turizmu. Nadále převažuje skládkování odpadů před jejich využitím, resp. prevencí vzniku, využívání neobnovitelných zdrojů energie, upřednostňování "koncových" technologií apod., především v důsledku absence nebo nízké účinnosti vhodných ekonomických a normativních nástrojů. Nedostatky v propagaci a legislativě cestovního ruchu, nedostatky v komunální infrastruktuře a nízká úroveň základních a doplňkových služeb cestovního ruchu snižují zájem o cestovní ruch.
• Z regionálního hlediska je charakteristická vyrovnanost krajů (kromě Prahy) v nízké úrovni
HDP na obyvatele (pod úrovní 75% průměru Evropské unie), v nízkém podílu malého a středního podnikání, v nedostatečné úrovni čištění odpadních vod, nízké technické a dopravní kvalitě silniční sítě a klesající dopravní dostupnosti okrajových lokalit regionů. Významné regionální disparity představuje existence regionů zvlášť ekonomicky i sociálně postižených útlumem dosud rozhodujících průmyslových odvětví a oborů a existence regionů hospodářsky nevyvinutých (některé pohraniční, podhorské a horské oblasti).
Vysoká regionální diferenciace se projevuje v míře nezaměstnanosti a rozmístění pracovních míst a v kapacitách bydlení. Špatná dopravní dostupnost některých krajů (Ostravský, Budějovický) nebo mezoregionů a mikroregionů spojená s hospodářskou zaostalostí resp. útlumem ekonomiky signalizuje tendence celkového úpadku a vylidňování. Regionálně výrazně diferencované je rovněž poškození životního prostředí, zejména ovzduší, devastace krajiny po těžbě nerostů a poškození lesních porostů.
4.3
Příležitosti
• Z hlediska národohospodářských aspektů může geografická blízkost vyspělých zemí
Evropské unie podpořit příliv kapitálu, špičkových technologií, know-how a využití kvalifikované pracovní síly. Po vstupu do Evropské unie se otevírá možnost přístupu k velkým odbytovým příležitostem na jednotném evropském trhu. Využívání podpůrných programů Evropské unie může přinést zrychlení procesu restrukturalizace průmyslu a zemědělství.
• Pokud jde o ekonomický potenciál, přijatý systém pobídek na podporu přímých investic v
České republice přispěje k potřebnému dalšímu vstupu zahraničního kapitálu do průmyslu s pozitivními produkčními účinky a tvorbou pracovních míst. K rozvoji ekonomiky přispěje očekávaná systémová podpora exportu, zvýšená angažovanost vlády v průmyslové a zemědělské politice a podpoře malého a středního podnikání a v podpo-
ře průmyslového výzkumu a vývoje. Energetika očekává zvýšení stupně využití primární energie (např. kombinovanou výrobou tepla a elektřiny), diverzifikaci zdrojů energie vč. využití obnovitelných zdrojů energií a snižování energetické náročnosti uplatňováním moderních průmyslových technologií. Účast v 5. rámcovém programu výzkumu a vývoje Evropské unie a zavedení nepřímých nástrojů podpory vědy a výzkumu podle principů Evropské unie zvýší inovativní základ ekonomiky. • Pro rozvoj lidského potenciálu bude významné posílení aktivní politiky zaměstnanosti a programů pro mládež, zdravotně postižené a dlouhodobě nezaměstnané, rozvoj dalšího vzdělávání a celoživotního učení v návaznosti na požadavky evropského trhu práce, optimalizace sítě a struktury škol na úrovni regionů a rozšíření přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Úroveň zdravotnictví může zlepšit racionalizace a optimalizace sítě lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízení na základě standardů zdravotní péče a zavedení účinné kontroly hospodárnosti. Při řešení bytové situace se očekává zvýšený zájem státu a municipalit s vyváženou účastí soukromých a veřejných zdrojů při respektování sociálních aspektů bydlení.
• Úroveň technického vybavení a obsluhy území pozvedne realizace transevropských
dopravních koridorů a jejich aktivační účinek, harmonizace podmínek dopravního trhu, zkvalitnění služeb veřejné dopravy a zavedení systémů preference hromadné dopravy. Standard regionů také pozvedne zavádění moderních technologií do zásobování vodou, vstup zahraničního kapitálu do rozvodných soustav a intenzivnější rozvoj a obnova všech druhů technických sítí a komunikací.
• Zlepšení kvality životního prostředí bude mimo jiné záviset na efektivním zavedení environmentální legislativy Evropské unie, zjednodušení státní správy, využití stimulační funkce ekonomických nástrojů a především na uplatňování principů trvale udržitelného rozvoje a hledisek životního prostředí v sektorových politikách. Příležitostí v rámci předvstupní strategie bude také odpovídající účast veřejnosti při rozhodování v oblasti životního prostředí a finanční a odborná podpora států Evropské unie a sousedících vyspělých zemí.
• V cestovním ruchu lze očekávat rozvoj informačních systémů a nových moderních produktů cestovního ruchu, prezentaci ČR v zahraniční, rozvoj moderních a nekonvenčních forem turistiky, muzejnictví a lázeňství a rozvoj přeshraniční spolupráce.
• Regionální rozvoj podpoří přírůstek pracovních míst zejména v malém a středním podnikání. Příležitostí bude také získání rozvojových impulsů z fungování nových krajů a jejich center jako rozvojových pólů, aktivační efekt realizace mezinárodních dopravních koridorů a přímá přeshraniční spolupráce v místním průmyslu, zemědělství a cestovním ruchu u hraničních regionů, ve většině regionů také rozvoj netradičních forem cestovního ruchu a ve všech regionech přístup ke strukturálním fondům Evropské unie.
4.4
Ohrožení
• V národohospodářské úrovni půjde o tlak světového trhu s vyspělými produkty a vysokou
produktivitou na zaostalý trh České republiky s možností rychlé destrukce domácích kapacit, nákladové šoky v důsledku harmonizace daňové, sociální a ekologické politiky a pokračující stagnaci inovační a investiční aktivity, pomalý růst produktivity práce a nedokončení privatizace.
• Pro ekonomický potenciál bude závažný další pokles ekonomické aktivity v nerozvinutých a
strukturálně postižených regionech, přetrvávání snížené investiční aktivity, nepřipravenost regionů na vytváření podmínek pro zahraniční investory, pokračující stagnace vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a nedostatečná podpora vědy a výzkumu. Ohrožením bude též nedostatek zdrojů pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví s následnou devastací rozsáhlých krajinných celků, rostoucí labilita lesních ekosystémů imisními vlivy a nedodržováním těžebních a pěstebních režimů lesního hospodaření.
4 SWOT analýza
• V oblasti lidského potenciálu se jako nejzávažnější jeví rozsáhlejší narušení sociálního smí-
ru, růst sociálního vylučování některých skupin obyvatelstva, rostoucí míra nezaměstnanosti a prohlubování regionálních rozdílů v nezaměstnanosti a nabídce pracovních míst, směřující ke kritickým situacím v některých mikroregionech. Dochází rovněž ke zhoršování některých demografických jevů, především ohrožení stability v problémových regionech. Dalšími závažnými bariérami mohou být malá přizpůsobivost vzdělávacího systému na potřeby trhu práce, nedostatečné propojení počátečního a dalšího vzdělávání, prohlubování ekonomických problémů zdravotnictví a sociálních služeb, jakož i prohloubení zanedbanosti bytového fondu.
• V oblasti technické vybavenosti a obsluhy území lze očekávat nedostatek zdrojů na rozvoj
dopravní infrastruktury rozhodné pro připojení na evropské dopravní sítě (dálnice, železniční koridory) a jejich neefektivní vynakládání. Závažnými problémy mohou být dále degradace silniční sítě nedostatečnou údržbou, omezení provozu hromadné dopravy v některých oblastech pod práh veřejné služby, útlum železnic, nedostatečná reprodukce vozového parku veřejné dopravy a celkové snížení dopravní dostupnosti některých lokalit.
• Pokud jde o životní prostředí, jako závažné problémy se jeví ekonomická náročnost přípravy
na vstup do Evropské unie (splnění jejích standardů) a odkládání opatření na ochranu životního prostředí. Neméně závažné mohou být nízká podpora úspor energií a využívání obnovitelných zdrojů vyvolávající požadavky na výstavbu nových energetických zdrojů, další nárůst automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí a obyvatelstvo a podceňování role veřejnosti při řešení problémů životního prostředí.
• Rozvoj cestovního ruchu budou ohrožovat především pokračování koncentrace cestovního ruchu do Prahy při neúčinné nabídce jiných regionů a pokračující zaostávání regionů v úrovni služeb spojených s cestovním ruchem.
• Rozvoj regionů ohrožují zejména vnější vlivy a podmínky, především malá dynamika
hospodářství s důsledky v růstu nezaměstnanosti a poklesu pracovních příležitostí, které v některých již nyní extrémně postižených regionech a mikroregionech mohou způsobit sociálně ekonomický kolaps. Další ohrožení představují důsledky zpožďování potřebných procesů restrukturalizace zemědělství (devastace krajiny), důsledky nízké podpory rozvoje malého a středního podnikání, nedostatečného rozvoje dopravní infrastruktury (ztráta zájmu zahraničních investorů, úpadek a vylidnění nedostupných lokalit ap.) a zaostávání obnovy památek (pokles zájmu o cestovní ruch).
