Studijní text Název předmětu: ŘÍZENÍ PALBY
Zpracoval:
prof. Ing. Ladislav Potužák, CSc. mjr. Ing. Mgr. Martin Blaha, Ph.D.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Obsah 1 Základní pojmy ..................................................................................................................................... 3 2 Charakteristika a klasifikace cílů a palebných úkolů ............................................................................ 7 2.1 Rozdělení cílů podle druhů (kategorií) .......................................................................................... 8 2.2 Charakteristika palebných úkolů ................................................................................................. 12 2.2.1 Palebné úkoly s letálním účinkem ........................................................................................ 12 2.2.2 Palebné úkoly s neletálním účinkem .................................................................................... 13 3 Zásady postřelování cílů ..................................................................................................................... 15 4 Určování spotřeby střel a metodiky palby ......................................................................................... 22 5 Palebné možnosti ............................................................................................................................... 25 5.1 Palebné možnosti podle velikosti maximálních rozměrů cíle: .................................................... 25 5.2 Palebné možnosti podle stupně vyřazení cíle: ............................................................................ 26 5.3 Palebné možnosti podle zásoby nábojů u zbraní: ....................................................................... 26 5.4 Palebné možnosti podle palebného výkonu: .............................................................................. 27 6 Struktura povelu velitele dělostřeleckého oddílu .............................................................................. 29 7 Určování prvků pro ÚS oddílu (baterie) úplnou přípravou................................................................. 35 7.1 Tabulkové (normální) podmínky ................................................................................................. 40 7.2 Pravděpodobné kruhové chyby................................................................................................... 41 8 Nařízení Velitele oddílu ...................................................................................................................... 44 9 Vytváření fiktivních pomocných cílů................................................................................................... 45 9.1 Zvláštnosti vytváření vzdušného fiktivního pomocného cíle (VFPC): .......................................... 51 10 Určování prvků pro účinnou střelbu oddílu použitím zastřelovacího děla ...................................... 53 11 Určování prvků pro účinnou střelbu baterie přenosem palby od pomocných cílů .......................... 55 Seznam použité literatury ..................................................................................................................... 57
1 Základní pojmy Cíl je prvek sestavy nepřítele, na který se vede (plánuje) palba s letálním nebo neletálním účinkem. Dělo je palná zbraň, která vlivem tlaku plynů hořící prachové slože uděluje střele počáteční rychlost. Z taktického hlediska je dělo základní organizační jednotkou působící v sestavě čety. Dělostřelecká (dělová) palebná baterie je základní organizační jednotka dělostřelectva složená z velitelství, čety řízení palby, dvou palebných čet a čety dělostřeleckého průzkumu. Je určena především k poskytování palebné podpory brigádnímu úkolovému uskupení v sestavě dělostřeleckého oddílu. Dělostřelecká palba (palba) je činnost dělostřelectva spojená s dosažením letálního a neletálního účinku při vyřazování cílů v sestavě nepřítele. Dělostřelecká palebná četa je dělostřelecká jednotka, složená zpravidla ze čtyř zbraňových kompletů, působící v sestavě baterie. Dělostřelecký oddíl je základní taktický dělostřelecký útvar složený z velitelství, baterie řízení palby a tří palebných baterií. Je určen k poskytování dělostřelecké podpory zejména brigádnímu úkolovému uskupení. Hlavní směr střelby HS je směr procházející přibližně středem pásma bojové činnosti podporovaného úkolového uskupení. Udává se směrníkem hlavního směru αHS, který se zaokrouhluje na 1-00. Do hlavního směru se zamiřují dělostřelecké zbraňové komplety a prostředky dělostřeleckého průzkumu. Interval vějíře je vzdálenost mezi výbuchy střel sousedních děl v prostoru cíle. Určuje se při střelbě na skupinové cíle k rovnoměrnému pokrytí cíle výbuchy střel v šířce. Metodická palba je palba vedená při účinné střelbě baterií (četou) při níž děla vystřelí postupně stanovený počet střel se stejným časovým intervalem mezi nimi. Minomet je dělostřelecký zbraňový komplet určený pro střelbu minami strmou dráhou letu. Jedná se o zbraňový komplet s tenkostěnnou, převážně hladkou hlavní, který může být nesený, vezený, tažený nebo samohybný. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Místo řízení palby baterie (MŘP) je součást místa velení dělostřelecké baterie ze kterého se uskutečňuje řízení palby baterie. Pracoviště je vybaveno silami a prostředky pro velení baterii. Pracovišti velí náčelník MŘP (NMŘP), kterým je obvykle zástupce velitele baterie. MŘP baterie dále tvoří operátoři, počtáři a radisté, kteří mají k dispozici pomůcky pro určování prvků pro střelbu a prostředky pro komunikaci s výkonnými prvky baterie. MŘP shromažďuje a vyhodnocuje údaje o všeobecné situaci, realizuje opatření taktického a technického řízení palby (přípravy řízení palby), určuje a předává prvky pro střelbu palebným četám (dělům) a zpracovává hlášení o situaci, které předává nadřízenému SŘP oddílu. Norma spotřeby střel (munice) je množství munice určené k zabezpečení výcviku a bojové činnosti vojsk. Lze ji chápat i jako průměrné množství munice, potřebné k zabezpečení dosažení nezbytné míry účinnosti palby v daných podmínkách, postačující k vyřazení určitého cíle. Rovněž vyjadřuje množství munice, které je v boji povoleno spotřebovat v určitém časovém rozmezí. Palba ráz na ráz je palba vedená při účinné střelbě dělem, četou nebo baterií největší rychlostí (v závislosti na režimu palby) s kontrolou přesnosti zamíření po každém výstřelu. Vede se do vypálení stanoveného počtu ran nebo do povelu k zastavení palby. Palebný úkol je úkol, který dělostřelectvo plní palbou. Obsahuje určení cíle a úkol střelby dělostřelecké jednotky. Postřelování cíle je způsob vedení účinné střelby, který je založen na určení počtu dálek zaměřovače, velikosti skoku v dálce a pořadí změny dálek zaměřovače, určení stranové odchylky, velikosti intervalu vějíře, počtu směrů a opravy směru (při střelbě dvěma směry) a na určení spotřeby střel pro dělo, dálku a směr. Prvky pro střelbu jsou hodnoty potřebné pro zamíření zbraňového kompletu na cíl ve vodorovné i svislé rovině a pro určení druhu dráhy střely, druhu střely a zapalovače. Prvky zaměřovače jsou hodnoty nastavené na zaměřovači zbraňového kompletu odpovídající dráze střely na daný cíl. Jsou tvořeny dálkou zaměřovače, libelou (je-li polohová libela opatřená stupnicí) a stranou. Přehradná palba je soustředěná palba vedená přesně stanoveným způsobem s cílem přehradit směr postupu nepřítele, blokovat nepřítele v určitém prostoru, nebo mu znemožnit do určitého prostoru přístup. Jedná se o zvláštní druh palby na skupinový lineární cíl. Podle úkolu se vede nepohyblivá nebo pohyblivá přehradná palba: - nepohyblivá přehradná palba (NPP) je souvislá palebná clona vytvářená k přehrazení směru postupu nepřítele v neobrněné bojové (předbojové) sestavě, která se vede na jedné čáře. K vedení nepohyblivé přehradné palby se používá nejméně baterie.
- pohyblivá přehradná palba (PPP) je souvislá palebná clona vytvářená k přehrazení směru postupu nepřítele v obrněné bojové (předbojové) sestavě, která se vede na několika čarách. K vedení pohyblivé přehradné palby se používá nejméně oddíl. Redukční poměr je přepočtový koeficient sloužící k přivádění výbuchů na pozorovací přímku. Vypočítá se jako podíl pozorovací a topografické dálky cíle, s přesností na 0,1. Pomocí redukčního poměru se úchylky výbuchů ve směru změřené z pozorovatelny přepočítávají (redukují) pro palebné postavení. Řídící dělo je dělo, pro které se určují prvky pro střelbu. V případě rozmístění baterie v palebném postavení v celku se jako řídící dělo určuje čtvrté dělo baterie. V případě rozmístění baterie v palebném postavení po četách je to u 1. čety čtvrté a u 2. čety páté dělo baterie. V důsledku velkých nerovností v terénu může být baterie v palebném postavení rozmístěna po jednotlivých dělech. V tom případě se prvky pro střelbu určují pro každé dělo zvlášť. Skok v dálce (stupnice) je hodnota, o kterou se počítaná dálka na střed cíle zvětšuje nebo zmenšuje při postřelování cíle oddílem (baterií) bateriemi (četami) náložmo nebo oddílem (baterií) bateriemi (četami) stupnicí. Spotřeba střel (munice) je stanovené množství střel potřebné k vyřazení cíle. Závisí na druhu, rázu činnosti, rozměrech a prioritách cíle, palebném úkolu a podmínkách pro jeho splnění, požadovaném stupni vyřazení cíle a množství střel, které jsou k dispozici. Středisko řízení palby oddílu (SŘP) je součást místa velení dělostřeleckého oddílu ze kterého se uskutečňuje řízení palby oddílu i jednotlivých palebných baterií. Pracovišti velí náčelník SŘP (NSŘP), kterým je zpravidla zástupce náčelníka štábu oddílu nebo jiný pověřený důstojník. Součástí SŘP jsou funkcionáři dělostřeleckého oddílu (zástupce náčelníka štábu, operátor, počtáři, radisté) a prostředky pro určování prvků pro střelbu a pro komunikaci s výkonnými prvky oddílu. SŘP řídí a organizuje opatření taktického a technického řízení palby, přijímá požadavky na palbu z pozorovatelen nebo z místa (střediska) koordinace bojové podpory (palby) a vydává povely v rámci taktického řízení palby. Střelba je veškerá činnost dělostřelectva spojená s vystřelením střely z hlavně. Je-li úkolem střelby dosažení palebného účinku, nazýváme ji dělostřeleckou palbou. Stupeň vyřazení cíle je požadovaná hodnota palebné účinnosti dělostřelecké palby. V praxi se hodnoty palebné účinnosti obvykle stanovují v mezích 5 až 90 %. Tempo palby je časový interval mezi dvěma bezprostředně po sobě následujícími výstřely (salvami) provedenými na jeden povel. Topografická dálka cíle je vodorovná vzdálenost mezi palebným stanovištěm a cílem.
Topografická stranová odchylka je odchylka od hlavního směru střelby z palebného stanoviště po cíl. Účinná střelba je hlavní část dělostřelecké palby, při které se dosahuje splnění palebného úkolu. Zpravidla se vede palbou ráz na ráz nebo sériemi 2 až 4 ran ráz na ráz aţ do splnění palebného úkolu. V závislosti na způsobu přípravy prvků pro účinnou střelbu se zahajuje bez zastřílení nebo po zastřílení. Vějíř je svazek výstřelných rovin děl zamířené baterie (čety). Rozlišuje se vějíř rovnoběžný, sevřený nebo upravený na šířku cíle. Při rovnoběžném vějíři jsou prodloužené osy hlavní rovnoběžné, při sevřeném vějíři se prodloužené osy hlavní protínají ve středu cíle a při vějíři upraveném na šířku cíle protínají prodloužené osy hlavní jim odpovídající úseky v prostoru cíle. Způsob vedení palby je metoda střelby odpovídající charakteru cíle a požadovanému účinku v cíli. Využívá se palba jednotlivými ranami, metodická palba, palba ráz na ráz a palba salvami.
2 Charakteristika a klasifikace cílů a palebných úkolů
2.1 Rozdělení cílů podle druhů (kategorií) 1. PROSTŘEDKY C3I Hlavní (HMV) a záložní místa velení (ZMV), taktická místa velení svazků a útvarů (divize, brigáda, prapor) Spojovací uzly (stanoviště)
Střediska a místa řízení a koordinace palby a palebné podpory, střediska řízení bojové činnosti
nekrytá: – nekrytá (na terénu) – v okopech – v automobilech
krytá: – v pohotovostních úkrytech – v krytech - středisko koordinace palebné podpory divize (SKPP) - středisko koordinace palby brigády (SKP) - místo koordinace palby praporu (MKP) obrněná: – v OT, BVP - středisko řízení palby oddílu (SŘP) - místo řízení palby baterie (MŘP)
Velitelsko-pozorovací stanoviště rot a čet (VPS)
Pozorovatelny
– ve vybudovaných okopech – v nakrytých zákopech – na OT s multisenzorovou plošinou
2. PALEBNÉ PROSTŘEDKY
Dělostřelecké baterie, čety (sekce)
– samohybné – obrněné/neobrněné – s pomocným pohonem kryté/nekryté – tažené
Raketometné baterie, čety (sekce)
Minometné baterie, čety (sekce)
– samohybných minometů – tažených (vezených, nesených) minometů
Odpalovací zařízení
– řízených – neřízených
raket (střel)-země-země
3. VOJSKA
Vojska (jednotky) v prostorech soustředění (vyčkávacích, technických postaveních a výchozích prostorech)
Pohybující se skupiny (vojsk)
Vojska (jednotky) v opěrných bodech a obranných postaveních
Protitankové prostředky
Vojska (jednotky), která jsou objektem zteče
– motorizované (pěší) – mechanizované – tankové – protitankové – dělostřelecké – protiletadlové – BVP, OT a tanků (vojska v jednotné integrované obrněné sestavě) – pěchoty, motorizované pěchoty na automobilech (případně na OT, BVP – pěchota sesednutá) kryté osoby a palebné – opěrné body čet prostředky s obsluhami – obranná postavení v předem připravené nebo družstev spěšně zaujaté obraně – rozmístěné v opěrných bodech čet (obranných postaveních družstev) – rozmístěné samostatně (na palebných stanovištích), mimo opěrné body čet (obranná postavení družstev) nebo na palebných čarách – jednotky rozmístěné v opěrných bodech čet (obranných postaveních družstev), které zaujaly předem připravené nebo spěšně vybudované opěrné body (obranná postavení) a na které
vlastní jednotky provádějí zteč – samostatné palebné prostředky rozmístěné mimo opěrné body čet (obranná postavení družstev), zejména oz PTŘS 4. PROTILETADLOVÉ PROSTŘEDKY (PROSTŘEDKY PVO) Odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel (PLŘS) Palebná postavení protiletadlových kanónů Systémy navádění Radiolokátory jednotek PLŘS
5. ŽENIJNÍ OBJEKTY
Ochranné stavby Stálé objekty (hydrotechnické a silniční objekty) Ženijní zátarasy
Polní objekty (mosty)
– okopy – zákopy – úkryty – kryty – ocelové – železobetonové mosty – dřevěné – výbušné – nevýbušné – kombinované – vodní – plovoucí pontonové mosty – mosty na plovoucích podpěrách – mosty na pevných podpěrách
6. RADIOLOKÁTORY
Radiolokátory
– PVO – dělostřelectva – pozemního průzkumu – samostatné systémy
jednotlivé cíle
7. PROSTŘEDKY ELEKTRONICKÉHO BOJE Prostředky rušení Prostředky elektronického průzkumu
Střediska řízení, zpracování a vyhodnocení
– uzly rušení – jednotlivé (samostatné) systémy rušení – stanoviště elektronického průzkumu – systém (jednotlivý) elektronického průzkumu samostatné čidlo samostatný senzor – speciální obrněné nebo neobrněné vozidlo (vozidla) s anténním systémem, specifickou siluetou a zdrojem energie
8. PROSTŘEDKY HROMADNÉHO NIČENÍ – děla – minomety Bojové prostředky (určené k dopravě jaderných, chemických a biologických bojových látek)
Základny
– letadla – rakety – střely (miny) – pumy – hlavice – sklady – výrobny
Speciální vozidla
– k výrobě – k přepravě
zbraně
nosiče
bojových prostředků (látek) komponent
9. PROUDY Vojska (jednotky) na osách přesunu
– motorizované (pěší) – mechanizované – tankové
obrněné
10. SKLADY PHM A MUNICE
Základny, sklady, tankovací (plnící) a dobíjecí (místa styku) stanoviště PHM a munice
Vysoce hořlavé a výbušné prvky těchto míst: – cisternová vozidla s přívěsy – nádrže (nádoby) s PHM – speciální nákladní automobily a OT s municí – palety (kontejnery) s municí na zemi nebo na vozidlech – osoby (obsluhy těchto zařízení)
11. SKLADY POTRAVIN – jednoduché skladové prostory – speciální prostředky boxy, kontejnery, speciální vozidla
Sklady potravin (proviantu)
12. MÍSTA OPRAV TECHNIKY Objekty logistické podpory
– místa (střediska) soustředění a oprav bojové techniky
13. VRTULNÍKY, STANOVIŠTĚ ŘÍZENÍ A PROSTŘEDKY UAV Vrtulníky na předsunutých přistávacích plochách Vrtulníky ve vyčkávacích postaveních Jednotlivé vrtulníky ve vyčkávacích postaveních Stanoviště řízení (prostředky) UAV
2.2 Charakteristika palebných úkolů
2.2.1 Palebné úkoly s letálním účinkem Palebný úkol (základní stupeň vyřazení cíle)
ZNIČIT
Charakteristika palebného úkolu (stupně vyřazení cíle) - Způsobit okamžité, nenávratné ztráty osob nebo takové materiálové (funkční) poškození bojové techniky, které cíl na dlouhou dobu (6 - 12 h) nebo trvale vyřazuje z činnosti a dalšího bojového použití; cíl ztrácí úplně (trvale) bojeschopnost (použitelnost). - Úplná ztráta bojeschopnosti je dosažena současným způsobením fyzických a psychických ztrát osob nebo materiálových ztrát bojové techniky společně s dosažením funkční nezpůsobilosti.
Palebný účinek
Stupeň vyřazení cíle (očekávaný palebný účinek)
M (a) 35% (max. 50%) Letální ( i neletální)
Na jednotlivý nepozorovaný cíl: - pravděpodobnost vyřazení (pro zničení) Pz = 0,7 – 0,9.
UMLČET
RUŠIT
ZBOŘIT
- Způsobit takové fyzické a psychické ztráty osob, materiálové ztráty bojové techniky, které cíli během vedení palby a částečně i po jejím skončení znemožní plnit po určitou dobu (1 - 3 h) úkoly (do nabytí 50 % původního bojového potenciálu); cíl ztrácí dočasně bojeschopnost. - Způsobit omezené fyzické a psychické ztráty osob a materiálové ztráty bojové techniky, které ztěžují nebo znemožňují činnost během vedení palby; cíl ztrácí bojeschopnost pouze po dobu vedení palebného přepadu. - Zboření (fyzická destrukce) objektu tvořícího cíl; cíl ztrácí úplně (trvale) bojeschopnost (použitelnost), účel nebo funkci.
M (a) 20% (max. 35%) Letální (i neletální)
Na jednotlivý nepozorovaný cíl: - pravděpodobnost vyřazení (pro umlčení) Pu 0,5.
Letální (i neletální)
M (a) 3% (max. 10%)
Letální (i neletální)
Jako u zničení.
2.2.2 Palebné úkoly s neletálním účinkem Palebný úkol (základní stupeň vyřazení cíle)
OBTĚŽOVAT
Charakteristika palebného úkolu (stupně vyřazení cíle) - Obtěžovat, (rušit) jednotky v prostorech soustředění a vyčkávacích prostorech. - Odříznout jednotky a přerušit pohyb jednotek pod úhrozou ztrát. - Negativně ovlivnit a snížit morálku jednotek. - Realizaci této palby předchází pečlivé zvážení všech, zejména taktických aspektů řízení palby. - Tato palba vyvolává v podstatě téměř obvyklé (standardní) bojové zatížení. vlastních palebných jednotek a rovněž nebezpečí odvetné protibaterijní činnosti (palby nepřítele).
Palebný účinek
Stupeň vyřazení cíle (očekávaný palebný účinek)
Specifický účinek.
Neletální
Letální (materiálový, fyzický) účinek na nepřítele je malý, může však být znásoben reálnou taktickou situací (okolnostmi).
ZADÝMIT
- Vytvořit (jednorázové nebo permanentní) dýmové clony k zadýmení jednotlivého (skupinového) nepřátelského objektu s cílem znemožnit mu pozorování nebo navádění. - Vytvořit dýmové clony ke krytí manévru nebo jiné činnosti vlastních vojsk. - Zapálit hořlavý materiál v prostoru cíle zápalnými (tříštivo trhavými, osvětlovacími, dýmovými) střelami.
ZAPÁLIT
OSVĚTLIT
OSLEPIT
Neletální
Specifický účinek.
Specifický účinek. Neletální (i letální)
Případného letálního (fyzického) účinku na osoby se dosahuje působením ohně.
- Vytvořit podmínky, při nichž lze zjistit cíl průzkumným prostředkem v noci a pozorovat průběh zastřílení, případně i výsledky účinné střelby.
Neletální
Specifický účinek.
- Oslepit nepřátelský cíl a tím mu znemožnit pozorování.
Neletální
Specifický účinek.
Neletální
Specifický účinek.
ZNAČKOVAT - Označit cíl (prostor) pro zásah vrtulníkového nebo taktického letectva.
3 Zásady postřelování cílů Způsoby postřelování skupinových pravoúhlých (lineárních) cílů dělostřeleckým oddílem a baterií
Vykonavatel
Dělostřelecký oddíl (soustředěné palby oddílu)
Dělostřelecká baterie (samostatné palby baterií)
Způsob postřelování
Cíle, střely, zapalovače
- střelba tříštivo trhavými střelami s nárazovými (nekontaktními přibližovacími) zapalovači bateriemi náložmo - střelba na jednotlivé nepozorované a skupinové nepozorované a pozorované cíle - střelba tříštivo trhavými střelami bateriemi stupnicí s nekontaktními časovacími zapalovači - střelba na proudy s rozdělením cílů mezi - střelba na cíle, které je třeba vyřadit baterie ve stejném časovém období - střelba na cíl o rozměrech větších než je maximální úsek pro oddíl nebo na cíl, s rozdělením úseků cíle který má nepravidelný protáhlý tvar, (čáry) mezi baterie přičemž jsou zjištěny souřadnice nejdůležitějších prvků - vedení obranných přehradných paleb - střelba na jednotlivé nepozorované náložmo a skupinové nepozorované a pozorované cíle - střelba na skupinové pozorované cíle četami náložmo o hloubce 100 m a větší - střelba tříštivo trhavými střelami četami stupnicí s nekontaktními časovacími zapalovači - střelba na cíle, které je třeba vyřadit s rozdělením cílů mezi čety ve stejném časovém období - střelba na cíl o rozměrech větších než je maximální úsek pro baterii nebo na cíl, s rozdělením úseků cíle který má nepravidelný protáhlý tvar, (čáry) mezi čety přičemž jsou zjištěny souřadnice nejdůležitějších prvků - vedení obranných přehradných paleb
Při vyřazování kruhových cílů se postupuje podle zvláštních pravidel a realizuje se pouze při výpočtu prvků pro střelbu s podporou počítače. Dělostřelecký oddíl, baterie (četa) postřeluje cíle o rozměrech do maximálního úseku pro oddíl, baterii (četu).
Pořadí změn dálek zaměřovače při vedení palby „bateriemi náložmo“ Pořadí změn dálek zaměřovače 1. dálka 2. dálka Dělostřelecký oddíl o třech bateriích DCdc HCdc DCdc
Číslo baterie První Druhá Třetí První Druhá
DCdc
DCdc HCdc
DCdc HCdc DCdc HCdc Dělostřelecký oddíl o dvou bateriích 1 1 D Cdc H Cdc DCdc H Cdc 2 2 1 1 D Cdc H Cdc DCdc H Cdc 2 2
DCdc
- počítaná dálka zaměřovače (v dílcích) na střed cíle
H Cdc
- skok v dálce (stupnice) v dílcích
H Cdc =
1 H C : X dc , zaokrouhluje se na celé dílce k nižší hodnotě 3
HC
- hloubka cíle v metrech
3. dálka DCdc HCdc DCdc HCdc
DCdc
U oddílu o třech (o dvou) bateriích vystřelí každá baterie na každé dálce třetinu (polovinu) plánované spotřeby střel pro baterii. Na první dálce se obvykle zahajuje palba ve stejném okamžiku salvou oddílu (baterie, čety). Změny dálek se provádějí u každé baterie (čety) samostatně. Při postřelování skupinového pravoúhlého cíle oddílem o třech bateriích „bateriemi stupnicí“ vede každá baterie palbu pouze na jedné dálce zaměřovače a vystřelí na ní plánovanou spotřebu pro baterii (třetinu spotřeby pro oddíl). Skok v dálce je 1/3 HC. Dálky zaměřovače baterií při vedení účinné střelby oddílem o třech bateriích na jeden skupinový pravoúhlý cíl „bateriemi stupnicí“ Číslo baterie První
Dálka zaměřovače DCdc HCdc
Druhá
DCdc
Třetí
DCdc HCdc
Při postřelování skupinového pravoúhlého cíle oddílem o dvou bateriích „bateriemi stupnicí“ vede každá baterie palbu pouze na jedné dálce zaměřovače a vystřelí na ní plánovanou spotřebu pro baterii (polovinu spotřeby pro oddíl). Skok v dálce je 1/6 HC.
Dálky zaměřovače baterií při vedení účinné střelby oddílem o dvou bateriích na jeden skupinový pravoúhlý cíl „bateriemi stupnicí“ Číslo baterie Dálka zaměřovače První 1 D Cdc H Cdc 2 Druhá 1 D Cdc H Cdc 2 Při postřelování s rozdělením cílů a úseků cíle (čáry) mezi baterie postřeluje baterie cíle jako při samostatné palbě baterie. Dělostřelecká baterie, plnící palebný úkol samostatně, postřeluje: - nepozorované jednotlivé a skupinové pravoúhlé cíle vždy třemi dálkami zaměřovače a jedním nebo dvěma směry, - pozorované jednotlivé cíle vždy jednou dálkou zaměřovače jedním směrem, vějířem sevřeným, - pozorované skupinové pravoúhlé cíle: ∙ jednou dálkou zaměřovače při hloubce cíle do 100 m, ∙ třemi dálkami zaměřovače, při hloubce cíle 100 m a větší. Změny dálek zaměřovače baterie (všech čet) se uskutečňují ve stejném pořadí jako u druhé baterie oddílu o třech bateriích při postřelování „bateriemi náložmo“. Na každé dálce vystřelí baterie třetinu plánované spotřeby na cíl, ∙ dvěma dálkami zaměřovače při samostatné palbě dělostřelecké baterie „četami náložmo“, při hloubce cíle 100 m a větší. Změny dálek zaměřovače čet se uskutečňují ve stejném pořadí jako u baterií oddílu o dvou bateriích při postřelování „bateriemi náložmo“. Na každé dálce vystřelí četa polovinu plánované spotřeby pro četu (čtvrtinu spotřeby pro baterii). Při postřelování skupinového pravoúhlého cíle baterií „četami stupnicí“ vede každá četa palbu pouze na jedné dálce zaměřovače a vystřelí na ní plánovanou spotřebu pro četu (polovinu spotřeby pro baterii). Skok v dálce je 1/6 HC. Dálky zaměřovače čet při vedení účinné střelby baterií na jeden skupinový pravoúhlý cíl „četami stupnici“ Číslo čety Dálka zaměřovače První 1 D Cdc H Cdc 2 Druhá 1 D Cdc H Cdc 2 Při postřelování s rozdělením cílů nebo úseků cíle (čáry) mezi čety postřeluje četa cíle vždy jednou dálkou zaměřovače. V závislosti na šířce cíle postřeluje baterie (četa) cíl jedním nebo dvěma směry. Dvěma směry postřeluje baterie (četa) cíl, je-li interval vějíře výbuchů na dělo na: - kryté a obrněné cíle větší než 25 m,
- nekryté a neobrněné cíle větší než 50 m. Tento případ nepřichází pro baterii ani četu při samostatné palbě v úvahu vzhledem k maximální šířce úseku pro baterii a četu. Realizuje se pouze při střelbě baterií v rámci oddílu. Baterie (četa) vede palbu nejprve počítaným směrem na všech dálkách zaměřovače, potom změní směr o polovinu intervalu vějíře výbuchů ( I v ) doprava a vede palbu druhým směrem, stejným způsobem jako při vedení palby prvním směrem. Při postřelování cíle dvěma směry vystřelí jednotky, ve výše uvedených případech, na každé dálce a směru polovinu deklarované spotřeby. Při stanovení způsobu postřelování cíle (úseku cíle) se baterii určuje: - počet dálek zaměřovače. Určí se povelem „Náložmo!“ při postřelování cíle baterií třemi dálkami, „Četami náložmo!“ při postřelování cíle baterií četami náložmo, „Stupnicí!“ při postřelování cíle v rámci oddílu bateriemi stupnicí, „Četami stupnicí!“ při postřelování cíle baterií četami stupnicí. Na skupinový pozorovaný cíl o hloubce 100 m a větší se volí postřelování náložmo, četami náložmo, stupnicí, četami stupnicí podle konkrétních podmínek, - velikost skoku v dálce (stupnice) a v časování, - počet směrů (jsou-li dva), - interval vějíře výbuchů a oprava směru o polovinu intervalu vějíře doprava při střelbě dvěma směry, - spotřeba střel v kusech pro dělo, dálku a směr. Skupinový lineární cíl se postřeluje: - orientovaný čelně k výstřelné, jednou dálkou, jedním směrem s intervalem vějíře 50 (25) m na dělo, - orientovaný bočně k výstřelné, četami vějířem sevřeným (vjs) na záměrné body čet. Počítaná dálka na střed cíle se pro čety zvětšuje (zmenšuje) o 1/4 baterijního úseku podle vzájemné polohy cíle a výstřelných palebných čet. Skupinový kruhový cíl se postřeluje: - o poloměru R C < 50 m vjs, jednou dálkou na střed cíle, - o poloměru 50 m < R C < 75 m četami vjs, jednou dálkou určenou na střed cíle s posunem 1. čety doprava, 2. čety doleva o 1/4 ŠC (1/2 R C ), - o poloměru 75 m < R C < 100 m: ∙ baterií stejným způsobem jako cíl o poloměru 50 m < R C < 75 m, ∙ dvěma bateriemi vjs, jednou dálkou určenou na střed cíle s posunem 1. baterie doprava, 2. baterie doleva o 1/4 ŠC (1/2 R C ), ∙ třemi bateriemi vjs, jednou dálkou určenou na střed cíle, 2. baterie střílí na střed cíle, 1. baterie s posunem doprava, 3. baterie doleva o 1/3 ŠC (2/3 R C ). Kruhové cíle o RC > 50 se při přípravě prvků pro střelbu náhradními prostředky postřelují pouze výjimečně a to výše uvedeným způsobem.
Postřelování šířky cíle dělostřeleckou baterií (četou) Aby byla celá šířka cíle rovnoměrně postřelována je nutné ji rozdělit na tolik úseků, kolik děl povede účinnou střelbu. Úsek pro jedno dělo se nazývá interval vějíře a celý svazek výstřelných rovin čety (baterie) se nazývá vějířem čety (baterie). Pro zastřílení a účinnou střelbu se používá vějíř sevřený (vjs) nebo vějíř upravený na šířku cíle (vjc).
Iv
Iv
+1/2 Iv
C
C S
4d
3d
2d
1d
vějíř sevřený (vjs)
SC
8d
7d
6d
5d
4d
3d
2d
1d
vějíř na šířku cíle (vjc)
Při rozmístění baterie v palebném postavení v celku se připravují prvky pro střelbu na střed cíle (SC) pro řídící dělo baterie (4. dělo). K zamíření děl na odpovídající úseky se v palebném postavení upravuje vějíř baterie na šířku cíle. Aby byla děla zamířena na středy odpovídajících úseků je vhodné opravit před zahájením účinné střelby směr všech děl o 1/2 Iv doprava. Při rozmístění baterie po četách se připravují prvky pro střelbu na střed cíle pro řídící děla čet, tedy u první čety pro 4. dělo u druhé pro 5. dělo. K zamíření děl na odpovídající úseky se v palebném postavení upravuje vějíř každé čety na šířku jejího úseku. Aby byla děla zamířena na středy odpovídajících úseků je vhodné opravit před zahájením účinné střelby směr všech děl 1. čety doprava a směr všech děl 2. čety doleva o 1/2 Iv .
-1/2 Iv + 1/2 Iv C S
8d
SC
7d
6d
5d
4d
3d
2d
1d
Vějíř na šířku cíle (vjc) – baterie po četách Při rozptýleném rozmístění baterie se připravují prvky pro střelbu zvlášť pro každé dělo na bod jemu odpovídajícího úseku. Interval vějíře (Iv) je možné vypočítat dvojím způsobem: a) Je-li známa šířka cíle v metrech – ŠC (m)
Iv
ŠC (m) n d 0,001DCt
nd - počet střílejících děl na cíl b) Je-li změřena šířka cíle z pozorovatelny v dílcích
Iv
I v se zaokrouhluje na celé dílce k nižší hodnotě.
ŠC (dc) Rp nd
Postřelování šířky cíle palebnými četami Před zahájením účinné střelby při samostatné palbě palebnými četami je nutné opravit směr u 1. palebné čety o 1,5 I v doleva, u 2. palebné čety o 1,5 I v doprava.
-1,5 I v S
+1,5 I v SC
S
a)
4d
SC
b)
3d
2d
1d
8d
7d
6d
5d
Oprava směru a) 1. palebné čety b) 2. palebné čety
Stejným způsobem se postupuje při samostatné palbě dělostřelecké baterie „četami náložmo“ a „četami stupnicí“. Při vedení palby dvěma směry se postupuje stejně jako při střelbě baterií.
4 Určování spotřeby střel a metodiky palby Palebný průměr je kalkulační jednotka pro zásobování municí stanovená jako přesný počet nábojů pro jednu zbraň, zbraňový komplet nebo pro jednu osobu. Slouží ke stanovení denní spotřeby munice, k plánování zabezpečení municí a určování velikosti zásob munice, které se vyjadřují v násobcích palebného průměru. V palebném průměru není zahrnuta speciální munice. Norma spotřeby střel (min) je průměrné množství střel (min) potřebné k zabezpečení dosažení nezbytné míry účinnosti palby v daných podmínkách postačující k vyřazení určitého cíle. Vyjadřuje rovněž množství střel (min), které je v boji povoleno spotřebovat v určitém časovém rozmezí (období bojové činnosti). Podmínky, pro které jsou stanoveny normy spotřeby střel (min): - prvky pro účinnou střelbu (ÚS) sou určeny úplnou přípravou nebo použitím zastřelovacího děla, - střelba je vedená tříštivo trhavými střelami (minami) s nárazovým zapalovačem Spotřeba střel (min) je stanovené (vypočítané) množství střel (min) potřebné k vyřazení cíle. Závisí na druhu, rázu činnosti, rozměrech a prioritách cíle, palebném úkolu a podmínkách pro jeho splnění, požadovaném stupni vyřazení cíle a množství munice, která je k dispozici. Způsoby udávaní spotřeby střel: a) při povelu velitele oddílu (nadřízeného) středisku řízení palby (SŘP): - ve zlomcích normy (normách), např. „spo ¾ N“, - v kusech na cíl, např. „spo 216“, b) při povelu SŘP místu řízení palby baterie (MŘP): - v kusech pro baterii, např. „spo 120 pro baterii“, - pro dělo, dálku a směr, např. „po 3rnr“, „po 6r, 3 rnr, ost po 8 s“, c) při povelu MŘP do palebného postavení: - pro dělo, dálku a směr. Spotřeba střel uvedená v kusech (na cíl nebo pro baterii) musí být beze zbytku dělitelná počtem děl, dálek a směrů. Postup při určení spotřeby střel: - podle druhu cíle, palebného úkolu, dálky střelby, druhu děla a druhu střeliva se v tabulce norem spotřeby vyhledá norma spotřeby (N) na cíl nebo na hektar plochy cíle (na mezilehlých dálkách se interpoluje), - norma spotřeby střel se vynásobí počtem hektarů plochy skupinového cíle (Sc) - upraví se spotřeba střel na cíl: je-li N stanovena ke zničení a cíl se umlčuje, spotřeba se trojnásobně sníží (sníží se na 1/3) – koeficient palebného úkolu KPÚ = 1/3, je-li N stanovena k umlčení a cíl se ničí, spotřeba se trojnásobně zvýší – koeficient palebného úkolu KPÚ = 3, jsou-li prvky pro ÚS určeny zastřílením cíle nebo přenosem palby od pomocného cíle, může se spotřeba snížit o 1/4 - koeficient přípravy prvků KPP = 3/4,
jsou-li prvky pro ÚS určeny zkrácenou přípravou, přičemž je možné vést ÚS bez zastřílení, spotřeba se 1,5krát zvýší – koeficient přípravy prvků KPP = 3/2, jestliže se při ÚS opravuje palba (podle prvních salv nebo řad), může se spotřeba snížit o 1/5 – koeficient opravování ÚS KOPR = 4/5, při střelbě tříštivo trhavými střelami (minami) s nekontaktním zapalovačem se může spotřeba k ničení (umlčení) neobrněných cílů v nekrytých okopech (zákopech) snížit o 1/3 až 1/2 - koeficient nekontaktního zapalovače KZAP = 1/2 až 2/3, při střelbě na nepřátelskou dělostřeleckou baterii o šířce větší než 200 m (max. 400 m), se spotřeba 1,5krát zvýší – koeficient šířky baterie KŠB = 3/2, při střelbě 120mm minami OFd čs. výroby se zvýšeným účinkem se může spotřeba snížit na obrněné cíle o 1/3, na ostatní neobrněné cíle o 1/2 - koeficient pro střelbu KSTR = 2/3 (1/2), při střelbě střelami OFd čs. výroby se zvýšeným účinkem se může spotřeba zmenšit při střelbě na nekrytou živou sílu o 1/4 až 1/3, na ostatní obrněné cíle o 1/2 normy uvedené pro střelu OF-530 (540) – koeficient pro střelbu KSTR = 2/3 až 3/4 (1/2).
Celková spotřeba střel: _ NCELK N SC K PÚ K PP KOPR KSB KSTR
Celková spotřeba střel se vydělí počtem děl (nd), dálek (nda) a směrů (nsm) a získá se tak spotřeba na dělo, dálku a směr: Nd, da,sm Ncelk : (n d n da n sm )
Výsledná hodnota se zaokrouhluje obvykle směrem dolů. Zpětným vynásobením se získá konečná NCELK , která je beze zbytku dělitelná počtem děl, dálek a směrů. Při zaokrouhlování je třeba brát v úvahu, že při změně spotřeby střel o 10 % se změní střední hodnota stupně vyřazení: a) u skupinových úhlů: - při ničení o 3 %, - při umlčení o 2%, b) u jednotlivých cílů: - při ničení o 2,5 %, - při umlčení o 3 %. Spotřeba střel pro baterii (Nb) se získá dělením celkové spotřeby počtem baterií (nb), kterými bude vedená ÚS: NC Ncelk : n b
Spotřeba střel na dělo, dálku a směr ( Nd , da,sm ) se získá vydělením spotřeby pro baterii počtem děl, dálek a směrů: Nd, da,sm Nb : (n d n da n sm )
Stanovený počet střel se může vystřelit různým způsobem, přičemž jednotlivé způsoby lze kombinovat, např. zahájení palby salvou, pokračování ráz naráz a pak přechod na metodickou palbu. Způsob vystřelení stanoveného počtu střel baterií za určitou dobu (při palebném přepadu stanovené délky) se nazývá metodika palby. Určení metodiky palby v podstatě spočívá v určení tempa palby pro baterii, které je dáno délkou palebného přepadu. Tempo palby: Tmp (t pap t rnr ) : ( Nb Nrnr )
Nrnr n d n rnr
Tmp
- tempo (metodika palby [s]
t pap
- celková délka (trvání) palebného přepadu [s]
t rnr Nb N rnr
- trvání palby ráz naráz [s] - spotřeba střel pro baterii - počet střel (ran) vystřelených baterií ráz naráz
5 Palebné možnosti Všeobecné zásady: - jsou součástí bojových možností (bojové síly), - umožňují posoudit předem (v době plánování a přípravy boje) nebo během taktického řízení palby (bojové činnosti) zda baterie (oddíl) může stanovený palebný úkol splnit, - základní podmínkou je, aby cíl byl v dostřelu zbraně. Určují se v kontinuitě čtyř ukazatelů: -
velikost maximálních rozměrů cíle, požadovaný stupeň vyřazení nebo doba eliminace cíle, zásoba nábojů u zbraní, palebný výkon.
5.1 Palebné možnosti podle velikosti maximálních rozměrů cíle: - porovnáním zjištěných nebo upravených rozměrů a plochy cíle s maximálními rozměry a plochou, - musí platit: pro pravoúhlé cíle ŠC ŠC max a současně HC HC max , pro lineární cíle ŠC ŠC max , pro kruhové cíle R C R C max . - palebné možnosti na lineární cíle jsou dány šířkou obranných lineárních (přehradných, zabraňujících) paleb ( ŠOPP ): ŠOPP n m I v
kde: n - počet děl v baterii,
m - počet baterií v oddílu, I v - interval vějíře při vedení palby: 50 (75) m na dělo (minomet střední ráže) - na pěchotu a neobrněné cíle, 25 (35) m na dělo (minomet střední ráže) - na OT, BVP, T. Minomety malé ráže vedou tyto palby výjimečně, raketomety tyto palby nevedou. - na palebné prostředky mimo opěrné body čet (jednotlivé pozorované cíle nebo obranná postavení družstev se vede palba s požadovanou hustotou k dosažení rušivého účinku po ukončení palebného přepadu nebo k udržení palebné nadvlády nad cílem (zabránění obnovení činnosti) se spotřebou:
NPPH ŠC HC t PPH Nha
kde: N PPH - spotřeba (norma) střel na vedení palby (palebný přepad s požadovanou hustotou) v kusech, t PPH - požadovaná doba trvání palby (palebného přepadu) v minutách,
N ha - norma spotřeby střel na hektar (jednotlivý cíl) v kusech za minutu. Zbraň 152mm ShKH vz. 77 120mm M vz. 82 82mm M vz. 52
Spotřeba střel na 1 ha skupinového cíle [ ks min 1 ] 3 3 6
Spotřeba střel na jednotlivý cíl [ ks min 1 ] 6 6 12
5.2 Palebné možnosti podle stupně vyřazení cíle: - stupeň vyřazení cíle se stanovuje požadavkem na dosažení letálního nebo neletálního účinku, - na jednotlivý nepozorovaný cíl se stupeň vyřazení vyjadřuje jako pravděpodobnost jeho vyřazení: pro zničení (zboření) PZ 0,7 0,9 , pro umlčení PU 0,5 , - na skupinový nepozorovaný cíl se stupeň vyřazení vyjadřuje matematickou nadějí M(a) počtu vyřazených (nenávratně zničených) k celkovému počtu elementárních (jednotlivých) cílů: pro zničení (zboření) M(a ) 35 % max . 50 %, pro umlčení M(a ) 20 % max . 35 %, pro rušení M(a ) 3 % max . 10 %.
5.3 Palebné možnosti podle zásoby nábojů u zbraní: - pro normu spotřeby na cíl ( N C ) musí platit (při plánování bojové činnosti) : n
N C Znbi i1
kde: Znbi - disponibilní zásoba nábojů i-té zbraně, n - počet děl v dělostřelecké jednotce (útvaru).
- v konkrétní situaci může být úkol splněn jestliže:
Znb
NC N neboli n pp C n pp Znb
kde: Znb - průměrná (disponibilní) zásoba nábojů u zbraní, n pp - počet děl určených (přibraných) na palebný přepad.
Složení palebných průměrů
Zbraň
Palebný průměr
82mm minomet vz. 52 120mm minomet vz. 82
120 80
152mm ShKH vz. 77
60
122mm raketomet vz. 70
80 (2 salvy)
Složení palebného průměru (ks) 120 EO-M 20 EOFd 60 EOF 58 EOFd 2 EprSv 80 JROF
5.4 Palebné možnosti podle palebného výkonu: - posuzuje se tabulkový palebný výkon (násobek tabulkového počtu děl a režimu palby R t a reálný palebný výkon WR t WR t R t n pp
kde: R t - režim palby dělostřelecké zbraně, odpovídající době trvání palebného přepadu, n pp - počet zbraní přibraných na palebný přepad.
Režim palby
1 3 5 10 15 20 25 30 40 50 60 Každou další hodinu
4 12 15 30
4 12 15 22 29 35 40 45 55 65 75 40
20 45 60 75 85 90 95 100 110 120 130 60
10 11 12 15 17 20 22 25 30 35 40 30
122mm RM vz. 77 Počet salv
ostatní
120mm M vz. 82 náplň a šestá
82mm M vz. 52
doplňov.
s průběž.
prostoru
z bojov.
152mm ShKH vz. 77 nabíjení
dálková
Trvání palby (min)
10 14 16 21 26 31 36 40 50 60 70 60
1 2 3 4 5 6 (do 45 min) 7 4
Poznámky: 1. Režim palby minometů po přestávce 20 min a větší se může stanovit bez ohledu na trvání předcházející střelby. 2. 122mm RM vz. 70 je obvykle nabit dvěma salvami (první salva je ve svazku raketnic, druhá v nabíjecím zařízení). Druhou salvu je možné odpálit do tří minut po odpálení první salvy. Potom je nutné raketomet znovu nabít ve vyčkávacím postavení. 3. Režim palby odpovídá teplotě vzduchu od –10 °C do + 10 °C. Při změně teploty o 10 °C se režim palby pod lomenou čarou mění o 10 % na každých 10 °C (při zvýšení teploty se režim palby zmenšuje, při poklesu teploty se zvětšuje). Režim palby nad lomenou čarou se s teplotou vzduchu nemění. 4. Trvá-li střelba dlouhou dobu, je dovoleno (je-li to možné) rozdělit stanovený počet ran přibližně rovnoměrně na celou dobu vedení palby. 5. V průběhu celkového trvání palby je dovoleno (je-li to možné) v kratších časových intervalech (do 20 min) střílet maximálním tempem, je však potřebné, aby této palbě předcházela přestávka, jejíž délka se musí nejméně rovnat časovému rozdílu mezi celkovým trváním palby a trváním palby maximálním tempem. 6. Režim palby po přestávce (přestávkách) kratší než 20 min se určuje podle celkového trvání palby včetně přestávky (přestávek). 7. Režim palby nad lomenou čarou je ovlivněn především možnostmi obsluhy, pod čarou technickými možnostmi materiálu (pevnost při ohřevu).
6 Struktura povelu velitele dělostřeleckého oddílu Všeobecné zásady: - palebný úkol je úkol, který plní dělostřelectvo palbou, - palebné úkoly se obvykle stanovují povelem, - budou-li podřízené jednotky (jednotka), v některých situacích, plnit palebný úkol samostatně, může se jim stanovit nařízením. Nařízení obsahuje pouze nezbytné informace potřebné k provedení palebného úkolu (přepadu). Povel pro provedení (přípravu) palby, pak vydá velitel (velitelé) jednotky (jednotek). Obsah nařízení : stanovení palebné jednotky (volací znak a identifikační číslo), druh, číslo, souřadnice a rozměry cíle, úkol a způsob vedení účinné střelby, stanovení metody přípravy prvků pro účinnou střelbu nebo metody vedení palby (zastřílení, přenos palby od pomocného cíle, palebný přepad 10 minut apod.), je-li třeba, ∙ způsob opravování palby nebo hlášení úchylek výbuchů (spolupracující průzkumný prostředek), je-li třeba, ∙ druh střely a zapalovače, je-li třeba, ∙ spotřeba střel, je-li třeba, ∙ ∙ ∙ ∙
- povel pro provedení (přípravu) palby je rozhodnutí, které vydává dělostřelecký velitel (velitel oddílu, velitel baterie, NSŘP, NMŘP) nebo jiný pověřený důstojník systému řízení palby), který je oprávněn rozhodovat o provedení palby, - povel musí být úplný, musí obsahovat všechny předepsané části potřebné k provedení palby (dílčí povely), které se obvykle předávají ve stanoveném pořadí. Měnit pořadí jednotlivých částí je přípustné pouze tehdy, dosáhne-li se zkrácení času na splnění palebného úkolu.
Struktura a úplný obsah povelu velitele oddílu k provedení (přípravě) palby P.č.
Část (prvek) povelu
1.
Volací znak a identifikační číslo Oběžníkový volací znak oddílu nebo volací znaky baterií, které budou plnit palebný úkol (volací znaky palebných baterií) [STÁLÝ PRVEK]
Příklad
KARÁT 26, SIFON 58, MORAVA 12!
Podmínky použití Podle varianty spojovací a komunikační soustavy pro dané období, bojovou činnost, apod. Volací znak tvoří slovo a dvojmístné číslo.
P.č. 2.
Část (prvek) povelu Návěští [STÁLÝ PRVEK]
Příklad
Podmínky použití
Podle naléhavosti palebného (Následuje výkonný povel úkolu. PAL! nebo NABÍT!) Je-li nutné okamžitě ukončit (zastavit) palbu na cíl nebo okamžitě provést palebný úkol. PALBU STAV!
Velí se v ostatních případech, je-li třeba připravit palbu, která (Následuje výkonný povel bude provedena ve stanovené ZAPSAT!, době, na stanovený signál POHOTOVOST V 8:00, apod. PAL NA SIGNÁL TAJFUN 305! apod). POZOR!
3.
Způsob provedení nebo opravování palby [PODLE POTŘEBY]
4.
Výkonný povel [STÁLÝ PRVEK]
Je-li to nutné pro upřesnění palebného úkolu nebo Palebný přepad 5 minut! pro specifikaci způsobu opravování palby. Obsahuje Kontrola podle první salvy, dobu trvání palebného přepadu s vrtulníkem! nebo způsob opravování účinné střelby a spolupracující jednotku. Je-li nutné okamžitě zahájit palbu. Okamžitě se zaujímá (Při specifických podmínkách: PAL ZLEVA! stanovené palebné postavení, provádí se nabíjení a zamíření PAL ZPRAVA! PAL NA MŮJ POVEL!) děl na cíl. Bez dalšího povelu se zahajuje střelba (zastřílení nebo účinná střelba). PAL!
NABÍT! (Po hlášení pohotovosti k palbě se velí PAL!)
Je-li k palbě přibrána více než jedna jednotka a je vhodné nebo nutné z důvodu překvapivosti (efektivnosti) palby zahájit palbu současně všemi přibranými jednotkami. Při zastřílení s průzkumnými prostředky, je-li potřebná určitá doba k dosažení pohotovosti průzkumného prostředku k protínání výbuchů apod.
ZAPSAT! (Obvykle u plánovaných paleb)
Je-li třeba komplexně připravit palbu, která není naléhavá (příprava prvků pro střelbu, způsob postřelování, zapsání prvků do záznamů VD, VPČ). Děla se nenabíjejí.
P.č. 5.
Část (prvek) povelu
Příklad
Pohotovost k palbě
POHOTOVOST v 09:00!
[PODLE POTŘEBY]
POHOTOVOST v 10:30,
Podmínky použití
PAL NA SIGNÁL BLESK Je-li třeba plnit palebný úkol 405! ve stanovené době (na stanovený signál). (Obvykle po povelu ZAPSAT!, v některých případech i NABÍT!) 6.
7.
Povel (úkol) k zaujetí palebných postavení [PODLE POTŘEBY]
PROVEĎTE 12, (21,33)!
Úkol střelby
Střelecký úkol:
[PODLE POTŘEBY]
ZASTŘÍLET!
Je-li palebná jednotka v jiném prostoru (ve vyčkávacím postavení, jiném palebném postavení, apod.). Manévr řídí NSŘP ze SŘP nebo NMŘP (VB) z MŘP (při plnění palebného úkolu baterií, četou, několika děly). Při určování prvků pro účinnou střelbu zastřílením cíle.
(obvykle se dále udává např.: ZASTŘÍLET ODRA 12, spolupracuje SNĚŽKA 2! ZASTŘÍLET všemi, s dálkoměrem! ZASTŘÍLET DYJE 11, rámováním!, apod.) VYTVOŘIT FPC 1!
Při vytváření FPC.
(Obvykle se udává: MORAVA 12 VYTVOŘIT FPC 1 s dálkoměrem!, apod.) Stupeň vyřazení: Je-li třeba uvést požadovaný ZNIČIT!, UMLČET!, stupeň vyřazení cíle. RUŠIT!, ZBOŘIT!, ZADÝMIT!, OSLEPIT!, ZAPÁLIT!, PŘEHRADIT!, ZABRÁNIT! apod. 8.
Druh střelby (dráhy střely)
Na odraz!
[PODLE POTŘEBY]
(Strmou drÁhou!)
Jsou-li vhodné podmínky.
P.č. 9.
Část (prvek) povelu Číslo a druh cíle (případně druh nebo název palby a její pojmenování, případně její poloha) [STÁLÝ PRVEK]
10.
Souřadnice a nadmořská výška (polohový úhel ) cíle [STÁLÝ PRVEK]
11.
Příklad
Podle pravidel číslování cílů. V praxi řízení palby oddílu Cíl WJ 2207, minometná postačí pouze numerická část čísla cíle, tzn. čtyřmístné číslo baterie! bez identifikace země Cíl WJ 4161, místo velení! a svazku. NPP AKÁT, boční! Druh cíle charakterizuje cíl tak, aby byl jednoznačně jasný PPP LEV! standardně požadovaný stupeň vyřazení cíle k určení normy spotřeby střel. Při plnění úkolů přímé palebné podpory se poloha C, dC, εC! jednotlivého (střed (Slovo směrník , dálka, skupinového) cíle udává polohový úhel se v povelu obvykle polárními neuvádí.) souřadnicemi. EC, NC, AC!
Způsob postřelování cíle [PODLE POTŘEBY]
NÁLOŽMO! STUPNICÍ!
12.
Šířka a hloubka cíle (úseku palby), směrník průčelí, poloměr skupinového kruhového cíle (udávají se po souřadnicích cíle) [STÁLÝ PRVEK]
Podmínky použití
Lineární cíl: C (EC), dC (NC), εC (AC), ŠC × HC, PC! Pravoúhlý cíl: C (EC), dC (NC), εC (AC), ŠC × HC, PC!
Stupnicí se cíle postřelují při vedení palby na pochodové proudy a při použití střel s nekontaktním zapalovačem B-90 nebo HS-94. Souřadnice středu cíle. Rovněž pro přehradné palby. PC… směrník delší strany Souřadnice středu cíle. Mohou se udat souřadnice všech vrcholů pravoúhelníku. PC… směrník čelní strany
Kruhový cíl: C (EC), dC (NC), εC (AC), RC
13.
Počet směrů [PODLE POTŘEBY]
DVA SMĚRY!
RC…poloměr cíle Je-li interval vějíře pro dělo při vedení palby na skupinový cíl větší než stanovený.
P.č. 14.
Část (prvek) povelu
Příklad
Spotřeba střel na cíl, způsob vedení účinné střelby (palby), metodika palby při zastřílení (účinné střelbě)
Spotřeba norma (polovina normy)!
[STÁLÝ PRVEK]
Po 4 ranách ráz na ráz!
Podmínky použití VO (NSŘP) udává spotřebu: - v normách (zlomcích normy) při povelu na SŘP, případně na MŘP (obvykle)
- v kusech na dělo, dálku, směr, v kusech pro baterii Po 5 ranách, 4 rány ráz na ráz, ostatní po 4 sekundách! nebo v kusech na cíl, Spotřeba 48 pro baterii! Spotřeba 144! Baterie, 1 rána salvou! Baterie, 1 rána po 5 sekundách!
- počtem salv (sérií účinné střelby), ran (při zastřílení)
OHŘE 12, řídící 1 rána!
15.
Druh střely
Dálková!
[PODLE POTŘEBY]
Tříštivotrhavá! Dýmová!
Při střelbě tříštivotrhavou střelou není potřebné ji v povelu uvádět.
S nekontaktním časovacím V některých případech se před (přibližovacím) střelou může uvést druh dráhy zapalovačem B-90 střely nebo druh střelby, je-li to (HS-94)! potřebné. 16.
Druh zapalovače a jeho nastavení [PODLE POTŘEBY]
Zapalovač tříštivý (trhavý, Při střelbě se zapalovačem zpožděný, tříštivým není potřebné jej zpožděný s kuklou)! v povelu uvádět. B-90, tříštivý! B-90, časuj 320! HS-94, vysoký (nízký, tříštivý)!
17.
Náplň (druh náplně)
Náplň D-20, druhá!
[PODLE POTŘEBY]
Náplň plná! Náplň třetí! Náplň třetí, šestá!
Podle druhu cíle a dálky střelby.
P.č.
Část (prvek) povelu
Příklad
Podmínky použití
18.
Volací znak předavatele (k ukončení povelu)
Zde KARÁT 26, SIFON 58, MORAVA 12!
Na závěr každého povelu se uvádí vlastní volací znak nebo oběžníkový volací znak.
[STÁLÝ PRVEK]
7 Určování prvků pro ÚS oddílu (baterie) úplnou přípravou Etapy procesu určení prvků pro účinnou střelbu úplnou přípravou: - příprava podkladů v rámci přípravy řízení palby, - řešení geometrického úkolu přípravy prvků, tzn. určení topografických prvků: analyticky, graficky, - řešení balistického úkolu přípravy prvků, tzn. určení souhrnných oprav dálky a směru, - sestrojení grafikonu vypočítaných oprav (GVO), - určení počítaných prvků pro střelbu. Specifické údaje pro výpočet souhrnných oprav: - druh dráhy střely – volí se podle charakteru předpokládaných palebných úkolů a profilu terénu (udává se je-li třeba), - druh střely (miny, raketového náboje) a druh zapalovače – volí se podle charakteru přepokládaných palebných úkolů a množství a rozložení střeliva u děl (minometů, raketometů), - náplně (balistické varianty raketového náboje) – zpravidla se volí dvě náplně. Jedna musí umožňovat střelbu na největší dálky, střelbu na odraz a střelbu střelami s nekontaktními zapalovači, druhá se volí tak, aby bylo dosaženo co největší oblosti dráhy střely a tím největšího střepinového účinku, - dálky (opěrné počítané dálky, opěrné dálky) – volí se podle předpokládaného prostoru cílů. Prostor cílů v dálce je vymezen maximální (Dmax ) a minimální (Dmin ) dálkou střelby. Pro děla při střelbě plochou a oblou dráhou a pro raketomety při dálce střelby nad 10 km se opěrné dálky volí s intervaly do 4 km, pro děla při střelbě strmou dráhou, minomety a raketomety při dálce střelby do 10 km s intervaly do 2 km. Počet opěrných dálek (obvykle se volí 2-4) pro sestrojení GVO (n da ) :
n da
Dmax Dmin 1 4(2)
Výsledek se zaokrouhlí na celé číslo nahoru, - směry – volí se podle předpokládaného prostoru cílů. Prostor cílů ve směru je vymezen pravou ( PH ) a levou ( LH ) hranicí střelby (krajními směry).
Zásady pro určení počtu směrů:
PH LH 6 00
1 směr
6 00 PH LH 14 00
2 směry
14 00 PH LH 22 00
3 směry
Hodnoty úhlů (krajních směrů) se dosazují se znaménky. Určení souhrnných oprav dálky a směru (řešení balistického úkolu): - řešení spočívá ve výpočtu (určení) oprav pro změny: balistických podmínek střelby, meteorologických podmínek střelby, geofyzikálních podmínek střelby (pouze při střelbě na dálky větší než 25 km), - souhrnné opravy dálky ( D p ) a směru ( Sp ) se získají součtem oprav: Dp DB DM Sp SB SM
kde: D B ( SB ) - oprava dálky (směru) pro změny balistických podmínek střelby
DM ( SM ) - oprava dálky (směru) pro změny meteorologických podmínek střelby. Pro změny balistických podmínek střelby se počítají opravy dálky pro: - celkovou změnu počáteční rychlosti (Dv O )
Dv 0 v0 X v 0 kde: v 0 - celková změna počáteční rychlosti X v 0 - tabulková oprava dálky pro změnu počáteční rychlosti o 1 % v 0 ,
- změnu teploty náplní ( DTn )
Tn Tn 15C DTn Tn 0,1 XTn
kde: Tn - změna teploty náplní
Tn
- změřená teplota náplní
X Tn - tabulková oprava dálky pro změnu teploty náplní o 10°C,
- nábojku československého typu (při střelbě tříštivotrhavými střelami ze 152mm ShKH vz.77): doplňující oprava dálky pro změnu počáteční rychlosti pro všechny náplně kromě 4(8) - D Nk D Nk k v0 X v0
kde: k v0 - koeficient z tabulky 4 tabulek střelby (sloupec oprava dálky) Koeficient lze předem připočítat k v 0 a pak bude oprava započítána v rámci výpočtu D v0 ,
oprava XTn se při střelbě náplněmi 4(8), 5(10) a 6(12) vynásobí opravným koeficientem k Tn z tabulky 4 tabulek střelby (sloupec oprava X Tn ).
Vzorec pro výpočet opravy dálky pro změnu teploty náplní má pak tvar DTn Tn 0,1 k Tn XTn
- nenabarvenou střelu ( Dbarv ) Dbarv 1,0 XH
kde: X H - tabulková oprava dálky pro změnu tlaku vzduchu o 10 Torr. Celková oprava dálky pro vliv balistických podmínek střelby ( DB ) DB Dv 0 DTn DNk Dbarv
Pro změny balistických podmínek střelby se započítává pouze oprava směru pro derivaci (Z), která se zároveň rovná celkové opravě směru pro vliv balistických podmínek střelby ( SB )
SB Z
Pro změny meteorologických podmínek střelby se počítají opravy pro: - změnu přízemního tlaku vzduchu ve výšce palebného postavení ( DH )
H B H DMS
A DMS A B B(10)
DH HB 0,1 XH kde: H B
- změna přízemního tlaku vzduchu pro nadmořskou výšku palebného postavení
H DMS
- změna přízemního tlaku vzduchu z meteorologické zprávy pro nadmořskou výšku dělostřelecké meteorologické stanice (DMS)
A DMS (A B ) - nadmořská výška DMS (palebného postavení) B
- barometrický stupeň (do AB = 500 m se bere 10)
- balistickou změnu teploty vzduchu ( DT )
DT 0,1 XT kde:
- balistická změna teploty vzduchu určená z příslušné vrstvy meteorologické zprávy
X T - tabulková oprava dálky pro změnu teploty vzduchu o 10°C, - podélnou složku balistického větru ( D w x ): vypočítat úhel balistického větru ( A w ) A w S w
kde: S - směrník střelby (na cíl) z palebného postavení w - směrník balistického větru
jeli S w připočítat k S 60-00 vypočítat podélnou složku ( w x ) a příčnou složku ( w z ) balistického větru
w x w cos A w w z w sin A w
vypočítat opravu dálky pro podélnou složku balistického větru w x Dw x w x 0,1 X w x
kde: X w x - tabulková oprava dálky pro podélný vítr o rychlosti 10 m s 1 Celková oprava dálky pro vliv meteorologických podmínek střelby ( DM ) DM DH DT Dw x
Pro raketomety se místo X w x bere z tabulek střelby oprava dálky pro podélný balistický vítr na pasivním úseku dráhy letu (PÚD) raketového náboje ( X w ax ). Pro změny meteorologických podmínek střelby se započítává pouze oprava směru pro příčnou složku balistického větru ( Sw z ), která se zároveň rovná celkové opravě směru pro vliv meteorologických podmínek ( SM ):
SM Sw z w z 0,1 Zw z
kde: w z
- příčná složka balistického větru
Zw z - tabulková oprava směru pro příčný vítr o rychlosti 10 m s 1
Pro raketomety se místo Zw z bere z tabulek střelby oprava směru pro příčný balistický vítr na pasivním úseku dráhy letu (PÚD) raketového náboje ( Zw az ) Sestrojení grafikonu vypočítaných oprav (GVO): - určit topografické dálky k sestrojení grafikonu ( D t ) Dt Dp (Dp )
kde: D p - opěrná počítaná dálka D p - souhrnná oprava dálky
- GVO se sestrojuje na: dálkovém pravítku PUO grafických tabulkách střelby milimetrovém (čtverečkovaném) papíru. Určení počítaných prvků pro střelbu: - určit topografickou dálku cíle - DCt , topografickou stranovou odchylku - So Ct a převýšení (polohový úhel) cíle - AC (C ) , - podle topografické dálky cíle a topografické stranové odchylky se určí z grafikonu vypočítaných oprav pro danou náplň počítané opravy dálky a směru, přičemž se interpoluje mezi přímkami grafikonu, za hranicemi krajních směrů je dovoleno určovat opravy do 3-00, - oprava dálky se připočítá (se znaménkem) k topografické dálce a získá se počítaná dálka
(DCp ) , - oprava směru se připočítá (se znaménkem) k topografické stranové odchylce a získá se počítaná stranová odchylka (So Cp ) , - podle počítané dálky pro danou náplň se vyhledá v tabulkách střelby počítaná dálka zaměřovače, - určí se oprava pro převýšení cíle a připočítá se (se znaménkem) k základnímu postavení libely a získá se počítaná libela. U 152mm ShKH vz.77 se oprava pro převýšení cíle započítává vždy do dálky zaměřovače.
7.1 Tabulkové (normální) podmínky Normální balistické podmínky: - počáteční rychlost střely se rovná tabulkové počáteční rychlosti uvedené v tabulkách střelby v0 v0 N , - teplota náplní Tn 15 C, -
hmotnost střely se zapalovačem tabulková q N, tvar střely se zapalovačem souhlasí s předepsaným výkresem, zapalovač bez kukly, střela nabarvená.
Normální topografické podmínky: - cíl je v úrovni ústí (náměr se rovná tabulkovému záměrnému úhlu φ = α) AC 0. Normální meteorologické podmínky odpovídají prvkům standardní (normální) dělostřelecké atmosféry: - bezvětří ve všech výškách w 0 N 0 ms 1 (rychlost větru je nulová), - přízemní tlak vzduchu v palebném postavení H0 N 750 Torr (101,325 kPa), - přízemní teplota vzduchu v palebném postavení T0 N 15 C (288,15 K), - relativní vlhkost vzduchu ve všech výškách ON 50 %, - přízemní virtuální teplota vzduchu 0 N 15,9 C (289,1 K) se započítáním 50 % vlhkosti vzduchu, - přízemní hustota vzduchu 0 N 1,205 kg m3 , - teplotní gradient G 6,328103 C m1 , má konstantní hodnotu do výšky 9 300 m, od 9 300 m do 12 000 m se předpokládá, že teplota klesá lineárně až do nuly, od 12 km je konstantní (-51,5 °C). Normální technické podmínky: - osa kolébkových čepů je vodorovná nebo se náklon vylučuje svislým
zaměřovačem.
7.2 Pravděpodobné kruhové chyby PRAVDĚPODOBNÉ KRUHOVÉ CHYBY PROSTŘEDKŮ (METOD) URČOVÁNÍ POLOHY CÍLŮ
Stupeň přesnosti
15)
Interval pravděpodob né kruhové chyby souřadnic cíle [m]
10-25
Průzkumný prostředek (metoda)
Laserový dálkoměr
Podmínky měření
V mezích účinného dosahu
Laserový dálkoměr V mezích účinného dosahu Radiolokát or 25)
25-50
Způsoby topograficko geodetického připojení V poloze
Určení směrníků orientačních směrů
- Astronomicky - Geodeticky - Geodeticky + - Pomocí GPS – přenos PPS1)4) orientace - Gyroskopicky - Topograficky podle mapy, s přístroji nebo navigačním zařízením - Pomocí GPS – PPS1)4) - Geodeticky - Pomocí GPS – PPS1)4) - Dtto jako 1 - Topograficky - Magneticky, podle mapy, se zahrnutím s přístroji opravy nebo busoly, navigačním zjištěné zařízením ve vzdálenosti do 5 km
Pozorovací dálka max. 5km, úhel - Topograficky Určené podle mapy, protínání () pozorovatel min. 1-00, s přístroji ny nebo vzájemná (protínání viditelnost navigačním z krátké pozorovatelen, zařízením základny) základna - Pomocí GPS – PPS1)4) změřena s chybou max. 3m
Pozorovací dálka v mezích viditelnosti (dohlednosti), úhel protínání () min. 2-50 Zachycený cíl SLS2) nebo přenesen televizní do mapy 3) záznam měřítka 1:50 000
Určené pozorovatel ny (protínání ze široké základny)
Stupeň přesnosti
35)
4
Interval pravděpodo bné kruhové chyby souřadnic cíle [m]
Průzkumný prostředek (metoda)
50-100
Laserový dálkoměr Radiolokát or Určené pozorovatel ny (protínání z krátké základny) Určené pozorovatel ny (protínání ze široké základny)
Podmínky měření
V poloze
Určení směrníků orientačních směrů
V mezích účinného dosahu
Dtto jako 2
Laserový dálkoměr
V mezích účinného dosahu
Vrtulník
Vrtulník není vybaven prostředky měření, v mezích viditelnosti (dohlednosti)
100-200
Způsoby topograficko geodetického připojení
- Dtto jako 1 - Magneticky, se zahrnutím - Topograficky opravy podle mapy, busoly, bez přístrojů zjištěné ve vzdálenosti do 5 km
- Stanoviště není topograficko geodeticky připojeno
1) PPS – Přesná polohová služba. 2) SLS – Svislý letecký snímek se zachyceným cílem.
- Nejsou splněny podmínky uvedené ve 3
3) Cíl je zachycen na svislém televizním záznamu a konkrétní snímek je uložen v paměti počítače 4) ČR a AČR je od 15. 1. 2002 autorizovaný uživatel GPS a tím má potenciální možnost přijmu signálu přesné polohové služby (PPS). 5) Při stupni přesnosti 1 a 2 je možné zahájit účinnou střelbu bez zastřílení na cíle všech velikostí. Na cíle o rozměrech blízkých maximálním úsekům pro oddíl je možné zahájit účinnou střelbu bez zastřílení i při stupni přesnosti 3.
8 Nařízení Velitele oddílu NAŘÍZENÍ VO (NSŘP, ZNŠ) PRO PŘÍPRAVU PRVKŮ PRO STŘELBU ÚPLNÁ A ZKRÁCENÁ PŘÍPRAVA
POUŽITÍ ZASTŘELOVACÍHO DĚLA
hlavní směr střelby způsob určování prvků pro střelbu a jejich obnovy v různých obdobích boje údaje o jednotkách a podmínkách střelby (je-li třeba) sektory (krajní směry) střelby vpravo a vlevo nejmenší a největší dálka střelby (je-li třeba) bezpečnostní opatření (bezpečnostní vzdálenosti, čáry a pásma, toleranční a restriktivní opatření řízení palby a koordinace palebné podpory) - celková změna počáteční rychlosti kontrolního děla oddílu (je-li třeba)
- celková změna počáteční rychlosti zastřelovacího děla (1-2) oddílu
- způsob výpočtu oprav pro změny podmínek střelby a jejich předání jednotkám (je-li třeba)
- způsob určení oprav střelbou pro změny podmínek střelby a jejich předání jednotkám
- údaje, pro které se budou počítat souhrnné opravy:
- úkol veliteli baterie, od níž je vyčleněno zastřelovací dělo (ZD):
∙ ∙ ∙ ∙ ∙
druh dráhy střely (je-li třeba) druh střely (náboje) druh zapalovače (je-li třeba) náplně (1 – 2), dálky (2 – 4) směry (1 – 3)
∙ ZD a dočasné palebné postavení (je-li třeba) ∙ počet FPC (2 – 3) a doba k jejich vytváření (zastřílení) ∙ druh střely, zapalovače, náplň a série náplní k vytváření FPC ∙ dálky a směry střelby k vytváření FPC ∙ prostředky ke spolupráci při střelbě ∙ pohotovost k vytváření FPC
pohotovost k řízení palby
9 Vytváření fiktivních pomocných cílů Všeobecné zásady vytváření fiktivních pomocných cílů: - fiktivní pomocný cíl (FPC, zkráceně PC) pozemní (vzdušný –VFPC) je střed skupiny výbuchů (rozprasků), jehož souřadnice jsou určeny (vytváří se s): ∙ dálkoměrem (obvykle), pozorovací dálka v mezích technických možností, ∙ radiolokátorem, dálka protínání v mezích technických možností, ∙ určenými pozorovatelnami, 1 00 , dálka protínání 4km a vzájemná viditelnost pozorovatelen. Není-li vzájemná viditelnost pozorovatelen nebo je-li dálka protínání >4 km musí být 2 50 . Zpracování výsledků analyticky (při 2 50 lze i graficky), - FPC se vytvářejí řídícím (zastřelovacím) dělem baterie (oddílu) náplněmi stejného čísla a série, jimiž se povede účinná střelba na cíle, - k vytvoření pozemních (vzdušných) FPC se používají tříštivo trhavé střely (tříštivo trhavé střely s nekontaktním časovacím zapalovačem B-90), při zastřílení s radiolokátorem PzPK se střílí se zth a náplní, která zabezpečuje úhel doletu nejméně 20°.
Prostorové podmínky plnění palebných úkolů (prostor cílů) tvoří: - pravá a levá hranice prostoru cílů (jsou dány orientovanými úhly L , P od hlavního směru střelby), - minimální ( Dmin ) a maximální ( Dmax ) dálka střelby, - hlavní směr střelby (je dán směrníkem hlavního směru střelby HS ). HS
Prostor cílů
Pravá hranice Levá hranice Dmax αL Sk αP αHS
Dmin
Zásady určení počtu PC a prostorová platnost přenosů palby od PC: - 1PC (1 dálka, 1 náplň a 1 směr) ve středu prostoru cílů pokud P L 6 00 a Dmax Dmin 4 (2) km při vedení palby oblou (strmou) dráhou,
Dmax Prostor cílů 4 km
+2 km
(+1 km )
(2 km)
PC1 - 2 km
(- 1km) Dmin
-3-00
+3-00
Levá hranice
Pravá hranice
6-00
- 2 (3) PC (nebo více) pokud P L 6 00 nebo Dmax Dmin 4 (2) km, - 2 (3) PC se považují za vytvořené v jednom směru, je-li rozdíl směrů (směrníků střelby) na ně do 2-00, - pokud se liší některý krajní směr od směru určeného k vytvoření PC o více než 3-00, vytvoří se v tomto směru další PC (PC 3) na střední dálce střelby, směrník střelby PC 3 se může lišit od středního směru ( pro PC 1 a PC 2) do 6-00, rozsah využití přenosu palby je pak takový jako by byly vytvořeny další 2 PC (PC1* a PC 2*), - počet PC do hloubky (zaokrouhleno nahoru):
n PC H
D max D min 4(2)
- počet PC do šířky (zaokrouhleno nahoru):
n ŠPC
P L 6 00
střední směr
pro PC1 a PC2
+2km (+1km) PC2 -2km PC2*
(-1km) +3-00
-3-00
do 4km (2km) -3-00
+3-00
PC3
+2km do 6-00
PC1
PC1*
(+1km)
-2km do 2-00
(-1km)
Časová platnost určení prvků pro ÚS bez zastřílení přenosem palby od PC je do 3 h (v hornatém terénu do 2 h) od ukončení vytvoření PC (od ukončení vytvoření prvního PC při vytvoření více PC). Využití zastřílených oprav PC v rozmezí 3-8 h má charakter přesnosti zkrácené přípravy, je tedy nutné zastřílení cíle. Nařízení k vytvoření FPC (vydává se, je-li třeba): -
volací znak jednotky, která bude vytvářet fiktivní pomocné cíle, číslo palebného postavení, z něhož budou FPC vytvářeny, počet a čísla FPC, prostředek pro spolupráci při vytváření FPC,
- prostor vytváření FPC s výhodnými pozorovacími podmínkami, udaný orientačními body nebo polárními souřadnicemi (směrník, dálka, polohový úhel) k zamíření přístrojů, (radiolokátoru PzPK se navíc udává doba letu střely), - druh dráhy střely, střela, zapalovač a náplň, - doba ukončení vytváření FPC (pohotovosti). Povel NMŘP (VB) k vytvoření FPC: -
volací znak palebného postavení (velitele palebné čety), číslo řídícího (zastřelovacího) děla, které vytváří FPC, číslo palebného postavení (palebného stanoviště), výkonný povel, druh a číslo FPC, druh dráhy střely, střela, zapalovač a náplň (je-li třeba), počítané prvky zaměřovače (dálka, časování, libela, stranová odchylka) metodika palby, spolupracující průzkumný prostředek (je-li třeba), požadavek na hlášení teploty náplní, volací znak NMŘP (VB).
Postup vytváření FPC: - počítanými prvky se vystřelí 1 rána, - nebyl-li výbuch protnut, vystřelí se druhá rána s opravenými prvky nebo se opraví zamíření pozorovacích přístrojů, - po spolehlivém protnutí výbuchu se vystřelí skupina 4 ran tempem, které umožní spolehlivé protnutí každého výbuchu, - vytvoření FPC je ukončeno po spolehlivém protnutí 4 výbuchů (bez započítání výbuchů, které předcházely vystřelení skupiny 4 ran). MŘP po vytvoření FPC určí: 1. Topografické prvky a polohový úhel: PC ∙ topografické prvky FPC ( D PC t , So t ) z polohy středu skupiny výbuchů, ∙ nadmořskou výšku ( A PC ) výpočtem (z mapy): A PC Ap (PC 0,001d PC +5%)
kde: A P PC
d PC
- nadmořská výška pozorovatelny (průzkumného prostředku) - střední polohový úhel skupiny výbuchů z pozorovatelny - střední pozorovací dálka skupiny výbuchů ∙ převýšení FPC:
A PC A PC - A B
∙ polohový úhel FPC pro palebné postavení (nový PC ): PC
A PC 5% 0,001DPC t
2. Zastřílenou dálku FPC v metrech ( D PC z ) Zastřílená dálka FPC v metrech se vyhledá v tabulkách střelby podle zastříleného záměrného úhlu 0 : ∙ jestliže zastřílená libela (zastřílená oprava náměru z ) odpovídá výchozí opravě náměru ( PC PC ) pro převýšení fiktivního pomocného cíle ( A PC ) vzhledem k palebnému postavení, rovná se zastřílený záměrný úhel zastřílené dálce zaměřovače v dílcích ( Ddc ), to se však stává výjimečně, ∙ jestliže zastřílená libela (zastřílená oprava náměru z ) neodpovídá výchozí opravě náměru (obvyklý případ) počítá se záměrný úhel 0 následovně: a)
Při střelbě strmou dráhou z děl, kdy se z tabulek střelby určuje přímo oprava náměru (dálky zaměřovače), je tvořená součtem :
D PC z (m) 0 D dc (li z 30 00) ( z ) kde: li z - zastřílená libela U 152mm ShKH: D PC z (m) 0 D dc ( z )
b)
Při střelbě plochou a oblou dráhou z děl, kdy se z tabulek střelby určuje doplňková oprava záměrného úhlu : PC PC D PC z (m) D dc (li z 30 00) ( z ) ( z )
kde: PC z PCz
- zastřílený polohový úhel - zastřílená doplňková oprava záměrného úhlu
U 152 mm ShKH: PC PC D PC z (m) 0 D dc ( z ) ( z )
V tomto případě se postupuje následovně: ∙ určí se zastřílený náměr z :
z = Ddc (li z 30 00) ( li z 30 00 PC PC , je-li základní postavení libely 30-00)
U 152 mm ShKH není polohová libela opatřena stupnicemi, proto:
z Ddc PC PC ( PC , PC - určené pro první výstřel, zastřílený náměr se proto rovná zastřílené dálce zaměřovače v dílcích)
∙ určí se zastřílená oprava náměru z pro převýšení FPC a zastřílený záměrný úhel 0 :
0 = z z
z se určí následovně: ▫ určí se pomocný záměrný úhel 1 :
1 = z PC z PC ▫ podle 1 a PC z se v tabulkách střelby vyhledá z a určí se z : PC z = PC z z
3. Zastřílenou stranovou odchylku FPC (So PC z ) Zastřílená stranová odchylka FPC je tvořena součtem výchozí počítané (topografické) stranové odchylky, určené pro zahájení vytvoření FPC a všech případných dílčích oprav směru provedených (je-li to nutné) do ukončení vytváření FPC (obvykle nebudou žádné opravy během vytváření FPC potřebné). n
PC PC PC So PC z So t (So p ) Si i 1
4. Zastřílenou opravu dálky FPC v metrech ( DPC z ): PC PC DPC z Dz D t
5. Zastřílenou opravu směru FPC: PC PC SPC z So z So t
9.1 Zvláštnosti vytváření vzdušného fiktivního pomocného cíle (VFPC): - obecný postup je stejný jako při vytváření pozemního FPC, - náplň se volí podle D PC p tak, aby Úv 15 m v celém rozsahu platnosti přenosu palby v dálce (DPC t 2 km) , - tabulkové časování se určuje podle počítané dálky zaměřovače, - počítaná libela (dálka zaměřovače) se zvětšuje o 0-10 až 0-20 (v praxi o 0-10 v létě, 0-20 v zimě, 0-15 na jaře a na podzim), - kromě úchylek rozprasků v dálce a ve směru se měří i výška rozprasků,
- nastane-li náraz, vystřelí se další rána s libelou (dálkou zaměřovače) zvětšenou o 0-05 až 0-10, - při opravování dálky střelby v průběhu vytváření VFPC se současně opravuje i časování o opravu časování N : N D dc N dc
kde:
D dc N dc
- oprava dálky zaměřovače v dílcích - koeficient změny časování:
N dc YN
0,001D PC t YN
- změna výšky rozprasku při změně dálky zaměřovače o 1 dílec, určuje se podle D PC t ,
- vystřelí se skupina 4 ran tempem, které umožní spolehlivé protnutí každého rozprasku, - určí se opravy dálky zaměřovače (libely), směru a časování. Zastřílené opravy dálky a směru se určí podle všeobecných zásad. Zastřílená oprava časování:
N PC z ( R li celk ) N dc , přičemž R R Rp Pokud PC > 0-01 pak: N PC z ( R li celk ) N dc N , přičemž N N dc
Nebude-li potřebné zastřílet výšku rozprasku, pak: PC PC N PC z Nz NT
kde: N PC z N R R li celk
N PC z PC NT
- zastřílená oprava časování FPC v dílkách - oprava časování v dílkách pro doplňkovou opravu záměrného úhlu ( ) - výška rozprasku měřená z pozorovatelny (v dílcích) - výška rozprasku pro palebné postavení (v dílcích) - celková oprava libely (dálky zaměřovače) v průběhu vytváření VFPC - zastřílené časování v dílkách - tabulkové časování v dílkách, určené podle zastříleného záměrného úhlu 0
Oprava dálky zaměřovače (libely): li N li celk
kde: N - jsou 2 dílce pro palebné postavení.
10 Určování prvků pro účinnou střelbu oddílu použitím zastřelovacího děla Všeobecné zásady: - vytváření fiktivních pomocných cílů zastřelovacím dělem (ZD), určování zastřílených prvků a počítaných prvků pro střelbu se provádí podle všeobecných zásad, - využití u oddílu, nejsou-li splněny podmínky úplné přípravy, zejména není-li k dispozici meteorologická zpráva, ostatní podmínky musí být splněny v plném rozsahu jako u úplné přípravy, - zastřelovací dělo (ZD) je dělo, určené ke zjištění zastřílených oprav (pro změny meteorologických a balistických podmínek) vytvořením FPC, - potřebné údaje vydá VO (NSŘP) v nařízení pro přípravu prvků pro střelbu, - zjištěné opravy se využívají i u ostatních baterií stejné ráže a druhu k určení prvků pro účinnou střelbu, ostatní baterie zahrnou pouze opravy pro nesrovnalost svých řídících děl, - využití údajů ZD je možné v okruhu do 30 km od ZD a do 3 h od vytvoření prvního FPC, - počítané prvky se určují metodou koeficientu střelby nebo GZO podle všeobecných zásad. Hlášení VB (NMŘP), od které je ZD, na SŘP po vytvoření FPC: číslo palebného postavení, z něhož byl FPC vytvořen (je-li třeba), číslo FPC, čas ukončení vytvoření FPC, druh střely, zapalovače a balistické charakteristiky munice, série, číslo a teplota náplní, zastřílené prvky FPC (dálka zaměřovače, časování, libela, stranová odchylka), souřadnice a nadmořská výška FPC, topografické prvky FPC (topografická dálka, topografická stranová odchylka) a převýšení FPC v metrech, - zastřílená dálka FPC v metrech, - zastřílené opravy dálky, směru a časování (se znaménky). Po sestrojení GZO (výpočtu K) hlásí VB (NMŘP) pohotovost. -
Činnost SŘP: SŘP prověří správnost výpočtu zastřílených oprav a předá ostatním bateriím (které budou využívat údaje ZD): - číslo a souřadnice palebného postavení, ze kterého byl vytvořen FPC (je-li třeba), - celkovou změnu počáteční rychlosti ZD (je-li třeba), - číslo FPC, - čas ukončení vytvoření FPC, - druh střely, zapalovače a balistické charakteristiky munice, - sérii, číslo a teplotu náplní, - topografický směrník FPC z palebného postavení, což umožňuje vynést obrazec platnosti přenosů palby (použití ZD) na PUO, - zastřílenou dálku FPC v metrech, - zastřílené opravy dálky, směru a časování (se znaménky), - nařízení k sestrojení GZO (výpočtu K).
Činnost MŘP baterie, která využívá údaje ZD: - vypočítá opravu dálky a časování pro nesrovnalost řídícího děla baterie vzhledem k zastřelovacímu dělu oddílu ( DPCv 0 , NPCv 0 ) , podle zastřílené dálky FPC (m), oznámené střediskem řízení palby:
v0ŘD v0ŘD v0ZD
DPCv0 v0ŘD Xv0 NPCv0 DPCv0 Ndc
Xv0 - určí se podle zastřílené dálky FPC
DPCv 0 , N PCv 0 - opravy dálky a časování pro nesrovnalost řídícího děla dané baterie vzhledem k ZD, vypočítané pro zastřílenou dálku FPC. N dc - koeficient změny časování, - určí zastřílenou (souhrnnou) opravu dálky a časování FPC pro svou baterii: ´ PC PC DPC z DzZD D 0 ´ PC PC NPC z N zZD N 0
- vypočítá topografickou dálku FPC pro svou baterii: ´ PC´ DPC DPC t z ( Dz )
- vypočítá koeficient střelby K (sestrojí grafikon K, nebo GZO) pro svou baterii, - hlásí pohotovost. Na SŘP se: - sestrojí GZO (grafikon K) pro podmínky ZD, při kontrole počítaných prvků pro střelbu ostatních baterií se bere v úvahu nesrovnalost řídících děl těchto baterií vzhledem k ZD, - prověří přesnost vynesení bojové sestavy, sestrojení GZO (K) a určení prvků na plánované palby.
11 Určování prvků pro účinnou střelbu baterie přenosem palby od pomocných cílů Metody přenosů palby od FPC: - metoda jednoduchá, - metoda koeficientu střelby (K), - metoda grafikonu zastřílených oprav (GZO). Přenos palby metodou jednoduchou: - při střelbě minometů a strmou dráhou z děl, - úhel přenosu (rozdíl směrníků cíle a pomocného cíle z palebného postavení): C PC 3 00
- rozdíl topografických dálek: Dt DCt DPC t 1 km
- časová platnost do 3 (2) h po ukončení vytvoření FPC. Předpokládá se, že po tuto dobu jsou opravy dálky konstantní, - počítaná dálka cíle:
DCp DCt (DPC z ) - počítaná stranová odchylka cíle:
So Cp So Ct (SPC z ) ( Z) kde: Z ZC ZPC -oprava pro rozdíl derivací cíle a FPC. Přenos palby metodou koeficientu střelby: - při střelbě plochou a oblou dráhou z děl, - úhel přenosu: C PC 3 00
- rozdíl topografických dálek: D t DCt DPC t 2km
- časová platnost do 3(2) h po ukončení vytvoření FPC. Předpokládá se, že po tuto dobu se opravy dálky mění přímo úměrně s topografickými dálkami cílů,
- koeficient střelby, počítá se s přesností na 0,1:
D PC z 0,01D PC t Koeficient střelby je možné také sestrojit na grafické tabulky, dálkové pravítko přístroje pro řízení palby, sčítač, milimetrový nebo čtverečkovaný papír, - počítaná dálka cíle: K
DCp DCt (DCp ) DCp K 0,01DCt - počítaná stranová odchylka cíle:
So Cp So Ct (SPC z ) ( Z) místo SoCp je možné určit počítaný úhel přenosu palby od FPC: p t (Z)
kde: t - topografický úhel přenosu palby od FPC. Přenos palby metodou grafikonu zastřílených oprav (GZO): - při střelbě plochou a oblou dráhou z děl (výjimečně při střelbě z minometů a strmou dráhou z děl), - pokud byly vytvořeny nejméně dva FPC v jednom směru stejnou náplní, - úhel přenosu nepřesahuje 3-00 nebo je vytvořen další FPC v boku (viz zásady určení počtu FPC), - počítané opravy se určují z GZO, - počítaná dálka cíle:
DCp DCt (DCp ) - počítaná stranová odchylka cíle:
So Cp So Ct (SCp ) - je-li D Ct menší (větší) než topografická dálka nejbližšího (nejvzdálenějšího) FPC provede se přenos palby od nejbližšího FPC metodou koeficientu střelby nebo metodou jednoduchou a to v mezích rozsahu platnosti přenosů palby pro tyto metody, - GZO se sestrojuje na grafické tabulky, dálkové pravítko přístroje pro řízení palby nebo na milimetrový (čtverečkovaný papír), - je-li GZO sestrojen pro více směrů (je vytvořen FPC v boku) pak se počítané opravy určují interpolací mezi přímkami.
Seznam použité literatury: 1.
POTUŽÁK, Ladislav, SOBARŇA, Michal. Určování prvků pro účinnou střelbu zastřílením s využitím prostředků dělostřeleckého průzkumu. (skripta). Brno: UO, 2008. 77 s.
2.
POTUŽÁK, Ladislav, SOBARŇA, Michal. Určování prvků pro účinnou střelbu zastřílením be z vyu žití prostředk ů dělostřeleckého prů zkumu. (skripta). Brno: UO, 2008. 83 s.
3.
POTUŽÁK, Ladislav, VONDRÁK, Josef . Sit uační značky a zkr atky dělostřelectvo. (skr ipta). Brno: UO, 2008. 49 s.
4.
VONDRÁK, Josef . Komplexní vyu ži tí prostředků dělostřeleckého prů zkumu při získává ní prů zkumových údajů pr o potřeby dělostřelectva (disertační práce). Brno: UO, 2008. 179 s.
5.
ŠNAJDER, Milan, JEDLI ČKA, Josef . Systém velení a ří zení palebné podpory. Praha: LOM Praha, s. p., 2007. 250 s.
6.
ČERMÁK, Bohum ír. Bojové pou žití dělost řelectva Armá dy České republiky. Praha: MO, 2007. 260 s.
7.
SOBARŇA, Michal. Mo žnost i vyu žití aut omati zovaného systému ří zení palby dělostřeleckého oddílu ASPRO při palebné podpoře boje a perspekt ivy jeho dalšího r o zvoje. (diser tační práce). Brno: UO, 2006. 140 s.
8.
POTUŽÁK, Ladislav, HANÁK, Tomáš. Úplná příprava prvků pro účinnou střelbu. Brno: UO, 2006. 89 s.
9.
ČOS. Dělostřelecké zbr aně. Ná zvy a definice. Praha: AVIS, 2006. 20 s.
10.
SOBARŇA, Michal. Metodický postup akt ivace automati zovaného systému ří zení palby dělo střeleckého oddílu ASPRO. Jince: VÚ 4339, 2005. 30 s.
11.
NAVRÁTIL, Josef . Základy bojového použití prostředků palebné podpory Armády České republiky. Brno: UO, 2004. 96 s.
12.
Kolektiv. Vojenský výkladový Praha: MO, 2004. 359 s.
slovník
vybraných
operačních
pojmů .
13.
REJZEK, Martin, RYŠAVÝ, Ladislav. Vojenská přeprava po žele znici . Vyškov: VVŠ PV, 2003. 120 s.
14. VAĽKO, Jozef , GOLIAN, Milan. Vybrané pojmy a def inice po zemní ho dělostřelectva podle standardi začních dohod NATO. Vyškov: VVŠ PV, 2002. 90 s. 15. NN090101. Munice a výbušniny. Ná zvoslovná norma. Praha: MO, 2001. 132 s. 16.
POTUŽÁK, Ladislav. Zvlášt nost i střelby 122 mm Raketometů vz. 70. Vyškov: VVŠ PV, 2000. 73 s.
17.
VAĽKO, Jozef . Základy ří zení palby pozemního dělostřelectva přímé palebné podpory. Vyškov: VVŠ P V, 2000. 80 s.
18.
VAĽKO, Jozef . Organi zace určení prvků pro střelbu dělostřelectva přenosem palby od pomocného cí le a pou žitím zastřelovacího děla. Vyškov: VVŠ PV, 1996. 66 s.
19.
POTUŽÁK,
Ladislav.
Střelba
po zemního
dělostřelectva
v hornatém
terénu. Vyškov: VVŠ PV, 1995. 94 s. 20.
ROVŇAN, A. a VYKYDAL, L. Učebnice střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva díl I. a II. (Učebnice). Martin: VVVTŠ, 1978. 782 s.
21.
KVASNICA, M. Práce na přístroji k řízení palby PUO 9M. (Skripta). Vyškov: VVŠPV, 1987. 55 s.
22.
POTUŽÁK, L. a HANÁK, T. Úplná příprava prvků pro účinnou střelbu. (Skripta). Brno: UO, 2006. 88 s.
23.
MNO. Přístroj pro řízení palby PUO 9M. (Děl-26-29). Praha: 1979. 54 s.
24.
GŠ AČR. Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva (dělo, četa, baterie, oddíl). (Pub-74-14-01). Vyškov: ŘeVD, 2007. 232 s.
