Studijní opora Název předmětu: ŘÍZENÍ PALBY
Zpracoval:
prof. Ing. Ladislav Potužák, CSc. mjr. Ing. Mgr. Martin Blaha, Ph.D.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Obsah 1 Základy palebné činnosti dělostřeleckých jednotek ...................................................................... 3 1.1 Základní nocionální aparát. Dráha dělostřelecké střely ......................................................... 3 2 Dráha dělostřelecké střely ........................................................................................................... 79 3 Úhlové míry u dělostřelectva....................................................................................................... 82 3.1 Dílcové pravidlo .................................................................................................................... 83 4 Rozptyl a jeho zákonitosti ............................................................................................................ 85 4.1 Střední náraz a rozptylový obrazec ...................................................................................... 85 4.2 Rozptylová stupnice.............................................................................................................. 86 4.3 Pravděpodobnost zásahu cíle ............................................................................................... 86 4.4 Stupeň vyřazení cíle .............................................................................................................. 86 5 Tabulky střelby ............................................................................................................................ 87 6 Bezpečnostní opatření střelby a řízení palby a koordinace palebné podpory ............................ 88 6.1 Bezpečnostní a rizikové bezpečnostní vzdálenosti............................................................... 89 7 Zjednodušená příprava prvků pro střelbu ................................................................................... 91 7.1 Podstata určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou ............................................. 91 7.2 Grafický způsob určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou .................................. 93 7.3 Grafický způsob určení topografických prvků na mapě s použitím dělostřeleckého úhloměru AK – 3/68................................................................................................................... 99 7.4 Zjednodušená příprava prvků s využitím údajů dříve zastříleného cíle ............................. 104 7.5 Určení topografických prvků výpočtem (početně) ............................................................. 109 8 URČENÍ PŘÍSTROJE PUO 9M A ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE ................................................... 111 8.1 Určení přístroje ................................................................................................................... 111 8.2 Základní technické údaje .................................................................................................... 112 8.3 Časové normy pro plnění jednotlivých úkolů (tabulka 1) ................................................... 113 8.4 Složení soupravy a hlavní části přístroje pro řízení palby PUO 9M .................................... 117 8.5 Hlavní části přístroje pro řízení palby PUO 9M: ................................................................. 118 8.6 Příprava přístroje PUO 9M k použití ................................................................................... 126 8.7 Základní práce na přístroji pro řízení palby PUO 9M.......................................................... 131 Seznam použité literatury: ........................................................................................................... 132
2
1 Základy palebné činnosti dělostřeleckých jednotek
1.1 Základní nocionální aparát. Dráha dělostřelecké střely ARTHUR ARTHUR Radar Mobilní
r adiolokátor
určený
ke
zjišť ování
stř ílej ících
děl,
minometů
a raketometů nepř ítele na dálky až 40 km, sledování nízko let ících vrtulníků a letounů a dalších cílů a sledování a opravování vlastní dělostřelecké palby. S vysokou přesnost í určuje m ísta, odkud je vedena palba, počet a d ruhy palebných prostředků.
ASPRO Artiller y Fir e Control System ASPRO Automatizovaný syst ém řízení palby dělostřeleckého oddílu. Je to C3I (Command, Control, Communication, Intelligence ) syst ém. Podporuje dělostřelecký průzkum, velení, ř ízení a komunikac i na stupni dělostřelecký oddíl (baterie). Zabezpečuje automat izovaný přenos dat, provádí potřebné výpočt y a zpr acovává hlášení o stavu bojové technik y, zásobě munice, vody apod.
ASTRONO MI CKÁ ORIENTA CE Astronom ical Orientation Způsob určení směrníku (neb o azimut u) orientačního sm ěru pomocí nebesk ých těles - Slunce, Polárky, hvězd. Velm i ef ektivní a přesný způsob určování směrníků (azimutů) orientačních směrů
za
předpokladu,
že
jsou
dodrženy
požadavk y
na
měřické
a výpočetní práce. Směrník se určuj e měřen ím na Slunce a hvězdy a na nebeská tělesa, jejichž poloha na nebeské sf éře je známa (jejichž 3
sf érické, astronomické souřadnice jsou uvedeny v Katalogu souřadnic Slunce a Polárky nebo ve veř ejné ast ronomické ročence) a které lze na nebeské sf éře jednoznač ně identif ikovat. Pomocí těcht o nebeských těles je možné určit směrník dvěma způsoby - podle hodinového úhlu, nebo podle změřené výšky tělesa.
AT MOSFÉRA Atmospher e Obecně je to vrst va plynů obklopuj ící planetu Zemi, udr žovaná na m ístě zemskou gravitací. Atmosf éra má podst atný vliv na dráhu st řely a způsobuje značné zkrácení dostřelu v por ovnání s dostřelem ve vakuu. K maximální eliminaci vlivů atmosf éry
na
křivku
dráhy
střely
byly
teoret icky
odvozeny
a praxí pot vr zeny zákonitost i, ze kterých byla odvoze na tzv. normální (standardní) dělostř elecká atmosf éra. V ní jsou def inovány standardní hodnot y, podle kter ých se počítaj í opravy při výpočtu pr vků pro střelbu. Hodnot y standardní atmosf éry: - př ízemn í virtuální teplota vzduchu, - př ízemní t lak vzduchu, - relat ivní vlhkost vzduchu ( ve všech výškách), - rychlost větru ( ve všech výškách), - teplot ní gradient, - teplot a vzduchu ( ve všech výškách), - př ízemní hustota vzduchu.
AUTO MATIZACE Automation Jeden z hlavních trendů soudobého technického vývoje založený na zavádění a využívání samočinných zař ízení bez obsluhy. Spočívá v přej ím ání různých, zpravidla algoritmizovat elných činnost í strojem. 4
Automatizace ř ízení a velení je technick ý, teoretick ý a organizační proces.
AZI MUT Azimuth Vodor ovný úhel měř ený v rovině světového horizontu od sever ního bodu po výškovou kružnici procházej ící daným orient ačním bodem, měřený ve smyslu pohybu hodinových ručiček. Nabývá hodnot 0° až 360°.
AZI MUT MAGNETICKÝ (A m ) Magnetic Azim uth Vodor ovný úhel, sevřený sever ní vět ví m agnetického poledníku a směrem na orientační bod, měřený ve sm yslu pohybu hodinových ručiček. Mění se s časem v r ozm ezí přibližně 0 -04 během dne.
AZI MUT ZEMĚPI SNÝ (A z ) Geographical Azimut h Vodor ovný úhel, sevře ný severní vět ví zeměpisného poledníku a směrem na orientační bod, m ěřený ve smyslu pohybu hodinových ručiček (nemění se s časem).
BALI STIKA Ballist ics Aplikovaná věda zabývaj ící se teor etickým a exper iment álním st udiem pohybu střel vystřelovaných z hlavňových zbraní a raket od počátku jejich pohybu v hlavni nebo raketnici až po dosažení požadovaného prostoru a účinku.
5
Balist ika se dělí na: –
vnitřní,
–
vnější
–
přechodovou,
–
koncovou.
BALI STICKÁ KŘIVKA Ballist ic Cur ve Charakterist ická trajektorie pohybu neř íze né střely v gravitačním poli v nepohybuj ícím se odporuj ícím prostředí (atmosf éře). Je -li úst í hlavně a cíl ve stejné nadmořské výšce, je vzest upný oblouk trajektorie let u vždy delší než sest upný a úhel výstřel je menší než úhel doletu.
BALI STICKÉ CHARAKT ERISTIKY STŘEL Ballist ic Shell Characterizat ion Balist ické údaje o střele a nábojce. Údaje o vlivech, které způsobuj í odchylky střely od t abulkové dráhy letu a jež je třeba při př ípravě pr vků vyloučit. Patř í mezi ně nátěr střely, změna hmot nost i stř ely a n áplně, série a teplota náplně, počáteční r ychlost střely,
zapalovač, tlum ič
záblesku a kukla zapalovače.
BALI STICKÉ METEO ROLOGICKÉ PRVKY Ballist ic Meteorological Elem ents Fiktivní
hodnot y
meteorologických
prvků
atmosf éry rovnoměr ně a způsobuj ících
působících
vrst vě
stejné odchylky dráhy střely
od tabulkové dráhy jako skutečné meteorologické prvk y.
6
v dané
BALI STICKÁ ZMĚNA TEPLOTY VZDUCHU Ballist ic Change of Air Temperature Fiktivní změna teploty vzduchu pro danou vrst vu atmosf éry. Způsobuje stejnou odc hylku dr áhy střely v dálce jako skutečná teplota vzduchu, v jednotlivých vrst vách atmosf éry, v rozmezí výšky dráhy střely.
BALI STICKÉ OPRAVY Ballist ic Correction Opravy pr vků pro střelbu vyplývaj ící ze změn balist ických podm ínek střelby vzhledem k tabulkovým.
BALI STICKÝ KO EFI CIEN T Ballist ic Coeff icient Číslo, které udává základní balistickou charakteristiku střely. Vyjadřuj e vliv tvaru, ráže a hmotnosti střely na velikost jejího zpomalení za letu vlivem odporu vzduchu.
BALI STICKÝ VÍTR Ballist ic W ind Fiktivní ( vypočít aný) vítr, který má ve stanovené vrst vě atm osf éry stálý směr a rychlost. Vyvolává stejnou odchylku střely od tabulkového bodu nárazu jako skutečný vítr, jehož směr a r ychlost se s výškou i časem mění.
BALI STICKÁ PŘÍPRAVA Ballist ic Preparat ion Organická součást př ípravy ř ízení palby a technického ř ízení palby.
7
Cílem balist ické př ípravy je zj ištění zm ěn balistických podm ínek střelby, a vyloučení jej ich vlivů při výpočtu pr vků pro účinnou střelbu. Balist ická př íprava u dělových (minometných) ba ter ií zahrnuje:
určení změny počát eční r ychlost i střely, způsobené opotřebením hlavně – v 0 d ,
určení nesr ovnalosti jednotlivých děl baterie vzhledem k řídícímu dělu, je-li bater ie v palebném post avení rozm ístěna v celku, nebo určení nesrovnalost i jednotli vých děl dané čet y k řídícímu dělu čet y, je-li baterie v palebném postavení rozm ístěna po čet ách,
určení celkové změny počáteční r ychlost i střely ř ídících děl baterií (čet) –v 0 ,
měření teplot y náplní – T n ,
určení balistick ých charakteristik střel,
roztř ídění střeliva a jeho rozdělení četám, dělům.
Balist ická př íprava u raketometných baterií zahrnuje:
měření teplot y náplní – T n ,
určení balistick ých charakteristik raketových nábojů,
roztř ídění r aketových nábojů podle dr uhů a sérií a jej ich rozdělení četám (raketometům).
BATERI E Batter y Základní organizační jednotka dělostřelectva, která odpovídá stupni rota u mechanizovaných jednotek. Rozlišuj í se dělostřelecké bater ie palebné a zabezpečovací. Palebné bater ie jsou:
8
dělové (152mm ShKH vz. 77) - dbat,
raketometné (122mm RM vz. 70) - rmbat,
minometné (82mm nebo 120mm minomet y) - minbat.
Zabezpečovací bat erie jsou:
velitelská - velbat,
dělostřeleckého průzkumu - batdpz.
Dělové a raketometné palebné bater ie t voř í zpravidla dvě čety. Minometné bater ie t voř í zp ravidla tři čet y. Dělostřelecké
zabezpečovací
bater ie
tvoř í
čet y
složené
z odborník ů
zaj išťuj ících bojovou činnost dělostřeleckého oddílu (četa dělostřeleckého průzkumu, ženijně strojní družst vo, četa chemického průzkumu apod.). Baterie dělostřeleck ého prů zkumu je určena k získávání pr ůzkumových údajů o cílech v sestavě nepř ít ele, součinnosti při ř ízení palby a získáván í zpr áv o rozm ístění a činnost i jednotek nepř ítele a vlastních vojsk, o terénu
a
Jednotce
meteorologických velí
velit el
podm ínkách
baterie
a
jej í
v
prostoru
hlavní
boj ové
součást í
jsou
činnost i. tři
čet y
dělostřeleckého průzkumu s totožnou organizační strukturou: družst vo koordinace
palebné
podpor y
mechanizovaného
prapor u,
družst vo
technického průzkumu a tři dělostřelecká průzkumná družst va.
BOD DOLETU Flying Range Point Průsečík dr áhy střely s rovinou úst í hlavně.
BOD NÁRAZU ( DOPADU) Bump Point Bod, v něm ž střela narazí na cíl nebo dopadne na překážku (terén).
9
BOJOVÁ PODPORA Combat Support Aplikace procesu targetingu do bojové činnosti p r ostředků přidělených úkolovému
uskupení
s cílem
vyt voř it
podm ínk y
bojovým
jednotkám
pro splnění úkolů boj e. Jedná se o kolektivní a koordinované využit í údajů o zj išt ěných cílech v sestavě nepř ít ele a použit í zbraňových kompletů pro př ímou i nepř ímou střelbu,
vojskového
letect va,
ženijního
a
protilet adlového
vojska
a jiných letálních a neletálních prostředků proti jednotlivým i skupinovým cílům, realizované palbou nebo manévrem či jiným působením přidělených prostředků bojové podpor y.
BOD VÝSTŘELU Shot Point Poloha pohybuj ícího se cíle v terénu v okamžiku výstřelu na něj.
CELKOVÁ ZMĚNA POČÁTEČNÍ RYCHLOSTI STŘELY Total Change of Beginning Project ile Speed Hodnota rozdílu mezi tabulkovou a skutečnou počáteční r ychlost í střely. Je rovna součtu zm ěny počá teční r ychlosti střel způsobené opotřebením vývrtu hlavně a změny počát eční r ychlosti střel, způsobené sérií náplní.
CÍL Target Obecně pr vek sest avy nepř ítele,
na který se vede (plánuje) palba
s letálním nebo nelet álním účinkem. Cíle jsou v současné době začleněny ve 13 kategoriích cílů.
10
Objekt se stává cílem, jestliže je vyhodnoceno, že může ovlivnit vedení bojové činnosti. Takticky je to prostor, zař ízení, stavba nebo komplex st aveb, palebné prostředky, vojenské jednotky, jej ich schopnost i, činnost nebo chování, na něž je možné působit za účelem podpory zám yslu velitele úkolového uskupení ke splnění bojového úkolu.
ČETA (PALEBNÁ ČETA) Plat oon Organická jednotka, sestávaj ící z nej více 4 zbraňových kompletů (děl, raketometů, minometů).
ČÍSLO CÍLE Target Number Průzkumový
údaj,
popisuj ící
určit ý
cíl
z hlediska
potřeb
plánování
a provedení dělostřelecké palby. Je to šestim ístná skupina dvou písmen a čtyř
číslic,
která
vyjadřuje
jednotku,
která
daný
cíl
zjistila
(nebo
ho eviduje) a kategorii dr uhů cílů.
DÁLKO MĚR Range Finder Př ístroj určený k měření dálek na pozorované terénní př edmět y (cíle, orientační body), měření vodorovných a svislých úhlů, zjišť ování podkladů pro výpočet polárních a pravoúhlých souřadnic, podkladů pro připojení vlastního st anovišt ě a pr vků bojové sestavy a k měření úchylek výbuchů od cíle. Dálkoměry se dělí na: - pasivní, - aktivní. 11
Z pasivních
dálkoměrů
se
nejčastěji
používaj í
opt ickomechanické
dálkoměr y měř ící dálku mezi dálkoměrem a cílem nepř ím ou metodou. Jsou založeny na principu měřením úhlů z pevné základny na cíl. Aktivní dálkoměr y (laserové, radiolokační) ozařuj í cíl a z doby letu záření k cíli a zpět určuj í vzdálenost mezi zář ičem dálkoměru a cílem . Ve většině př ípadů j sou dálkoměry součást í úhloměr ných př ístrojů, nebo jsou uzpůsobeny k připevnění na úhloměrné př ístroje.
DÁLKA KRYTU Cover ing Distance Vodor ovná vzdálenost mezi zbraňovým kompletem a hřebenem krytu v metrech.
DÁLKA STŘELBY Range Distance Vodor ovná vzdálenost mezi zbraňovým kompletem a cílem prom ítnut ým do vodorovné roviny (bodem doletu).
DÁLKA ZAMĚŘOVAČE Locator Range Hodnota nastavená v dílcích (miles) na zam ěřovači zbraňového kompletu, odpovídaj ící dálce st řelby v metrech. Tvoř í j i: - zám ěrný úhel (dálka střelby převedená na dílce, respektive miles), -
oprava náměru (součet polohového úhlu cíle C a doplňkové opravy záměr ného úhlu ),
12
-
oprava dálky pro balist ický vítr na aktivním úseku dráhy letu raketového náboje ( AÚD) – u 122mm RM vz. 70.
DERIVACE Drif t Boční (směrová) odchylka střely (rakety) od výstř elné roviny způsobená rotací střely (rakety) kolem podélné osy na dráze letu. Je způsobena gyroskopickým jevem, který je důsledkem gravitačních a
atmosf érických
t očivých
momentů
indukovaných
na
rotuj ící
střelu
(raketu). Zahrnuje se do stranové odchylky př i př ípravě pr vků pro účinnou střelbu.
DĚLO Gun, Cannon Palná dělostřelecká hlavňová zbraň, v jej íž hlavni se ener gie uvolněná hořením
prachové
náplně
přeměňuj e
primárně
v pohybovou
energii
dělostřelecké střely. Ta se po opušt ění hlavně pohybuje prostorem (atmosf érou) jako vržené těleso a jej í pohyb podléhá zákonitostem vnějš í balist iky. Z taktického
hlediska
je
dělo
základní
organickou
dělostřelect va a v boji působí obvykle v sestavě čet y. Děla se dělí:
podle ráže,
podle druhu,
podle způsobu poh ybu.
Podle ráže se dělí na děla s ráží:
13
malou (do 100 mm),
střední ( 101-150 mm),
jednotkou
velkou (nad 150 mm).
Podle druhu se dělí na:
kanóny
( Cannons),
které
se
počáteční r ychlost í až 1200 m
vyznačuj í .
s
-1
dlouhou
hlavní,
a plochou dráhou střely
(střelba dolní s kupinou úhlů), převážně se používaj í k př ímé střelbě,
houf nice ( Howit zers ), které mají obvykle krátkou hlaveň, nižší počáteční r ychlost střely kolem 400 m
.
s - 1 , převážně
se používaj í k nepř ímé střelbě oblou a strmou dráhou (horní skupinou úhlů),
kanónové houf nice ( Cannon Howit zers ) jsou zbraně vhodně kombinuj ící vlastnosti kanónů a houf nic, obvykle maj í delší hlaveň, možnost velkého náměru a počáteční r ychlost kolem 600 m
.
s-1,
raketomety
( Rocket
Launchers )
jsou
reaktivní
zbraně,
využívaj ící ke střelbě je dnotné raketové náboje vymetené z mnohonásobných hlavní – raketnic, a jejichž palivo hoř í ještě po opuštění r aketnice na aktivním úseku dráhy letu raketového
náboje.
Raketnice
jsou
obvyk le
bez
vývrtu
a používá se převážně křidélková stabilizace. Z raketometů se stř ílí nepř ímou stř elbou, převážně salvami,
minomet y ( Mortars), které maj í hlaveň bez vývrtu (hladkou). Miny ( Mortar bombs), jsou za letu st abilizovány pomocí křidélek a nemaj í nábojky. Používaj í se k nepř ímé střelbě výhradně horní skupinou úhlů.
Podle způsobu pohybu se dělí na:
vezená (Transported ), která nemaj í podvozek pro přepravu, vyžaduj í naložení na přepravní vozidlo (některé minomet y),
tažená ( Towed), kter á jsou vybavena podvozkem, ale nemaj í pohonnou
jednotku
a k pohybu
jsou
vybavena
t ažným
vozidlem,
samochodná, resp. samoj ízdná (Towed with Self -propelled Abilit y), která maj í vlastní podvozek i malou pohonnou
14
jednotku schopnou přepravit je na krat ší vzdálenost i. Pr o přesuny jsou vybavena tažným vozidlem,
samohybná
( Self -propelled),
což
jsou
vozidla
vybavená
podvozkem i pohonnou jednotkou a schopná autonomního pohybu.
Obvykle
jsou
vybavena
i
kabinou
pro
obsluhu
a prostorem pro zásobu munice.
DĚLOSTŘELECKÁ BATERI E Artiller y Batter y Dělostřelecká jednot ka složená z velit elství (m ísto ř ízení pal by bat erie – MŘP), dvou (tř í) palebných čet (dělových, raketometných, minometných) a družst va dělostřeleckého průzkumu. Je určena př edevším k poskytování palebné podpor y brigádním úkolovým uskupením v sestavě dělostřeleckého oddílu (kromě minometné bat er ie), výj imečně může být určena k posílení praporního úkolového uskupení. Minometná baterie je prostředek palebné podpor y př ímo podř ízený veliteli praporního
úkolového
uskupení
a
je
začleněna
v sest avě
mechanizovaných rot.
DĚLOSTŘELECKÁ BUZOLA Artiller y Compass Opticko-mechanický
pozorovací
úhloměrný
př ístroj
orientovaný
magneticky. Je určena k orientaci děl a př ístrojů, k měření vodorovných a svislých úhlů, vzdálenost í, k pozor ování činnosti nepř ítele, terénu a k měření úchylek výbuchů od cíle.
15
DĚLOSTŘELECKÁ ČETA Artiller y Platoon Dělostřelecká jednotka složená zpravidla ze čt yř zbraňových kompletů (dělových,
raketom etných,
minometných),
která
působí
v sestavě
dělostřelecké bater ie.
DĚLOSTŘELECKÁ MINA, MINO METNÝ NÁBOJ Mortar Round, Mortar Bomb Druh dělostřelecké munice, který je určen ke střelbě z minometu. Obvykle jde o šípovou střelu kapkovitého tvaru.
DĚLOSTŘELECKÁ MUNICE Artiller y Ammunition Střelivo ur čené pro dělostřelecké zbr aňové komplet y a tanky. Dělí se na dělostřeleckou munici pro: - dělové zbr aňové komplet y – dělostřelecké a tankové náboje, -
raketometné zbraňové komplet y – raketové náboje (raket y),
-
minomet y – dělostřelecké miny (minomet né náboje).
DĚLOSTŘELECKÁ PODPOR A Artiller y Support Podpora
bojových
raketometných
nebo
útvarů
(jednotek)
minometných
prováděná
út var ů
pal bou
(jednot ek).
dělových,
Dělostřelecká
podpora je součást í palebné podpor y a uskutečňuje j i dělostřelect vo palbou ze zakryt ých palebných post avení ( výj imečně i př ímou střelbou) svým i zbr aňovým i komplet y.
16
DĚLOSTŘELEC KÁ PRŮZKUMNÁ JEDNOTK A Artiller y Reconnaissance Unit Jednotka
s danou
organizační
strukturou,
vybavená
prostředk y
dělostřeleckého pr ůzkumu, určená ke zjišťování cílů, inf ormací o nepř ít eli i vlastních jednotkách, terénu a meteorologických podm ínkách v prostoru bojové činnosti a předávání zj ištěných údajů na předem stanovená pracoviště.
Dělost řelecké
průzkumné
jednotky
jsou
začleněny
v organizační struktuře sm íšených dělostřeleckých oddílů a ve své organizační struktuř e mohou m ít i jednotky koordinace pale bné podpor y. Některé dělostřelecké průzkumné jednot ky mohou dočasně, nebo tr vale plnit i úkoly koordinace palebné podpor y.
DĚLOSTŘELECKÁ PŘÍPRA VA Artiller y Preparation Součást dělostřeleck é podpor y boje úkolových uskupení v út oku. Je to zpravidla plánova ná palebná činnost, vedená na vybudovaná, zaujatá a obsazená obranná postavení nepř ít ele a j iné důležité objekty jeho obrany před zahájením út oku vlastních vojsk. Zahajuje se v určeném čase. Při útoku z chodu je účelné j í zahájit nejpozděj i tehdy, jakmile podporované bojové jednotky (út var y) dosáhnou čár y r ozvinování do praporních proudů. Končí zpravidla v čase, kdy útočící vojska dosáhnou čár y přechodu ke zteči.
DĚLOSTŘELECKÉ PRŮZKU MNÉ PROSTŘEDKY Artiller y Reconnaissance Resources Organické prostředky d ělostřeleck ých pr ůzkumných jednotek, které slouží ke zjišť ování cílů, spolupráci při zastř ílení a vedení účinné střelby a jej í vyhodnocování
a
předávání
zjišt ěných
údajů
na
pracoviště za účelem vedení dělostřelecké podpor y. 17
předem
stanovená
DĚLOSTŘELECKÝ O DDÍL Artiller y Battalion Dělostřeleck ý útvar složený z velitelst ví, dělostřeleckých baterií, baterie dělostřeleckého průzkumu, velitelské bat erie, rot y logistik y a obvaziště. Je
určen
k poskyt ování
dělostřelecké
podpor y
zejména
brigádnímu
úkolovému uskup ení.
DĚLOSTŘELECKÝ POZORO VATEL – DP For war d Obser ver – FO Pr vek
dělostřeleckého
průzkumného
systému
t vořený
př íslušník em
(velitelem) dělostřelecké průzkumné jednotky. Jeho úkolem je zjišťovat a předávat aktuální inf ormace z boj iště, plnit úkoly stanove né velitelem podporovaného úkolového uskupení, pr ovádět pr votní koor dinaci palby a podílet se na ř ízení palby dělostřeleck ých jednotek. Zpravidla je podř ízen veliteli úkolového uskupení.
DĚLOSTŘELECKÝ PRŮZKU M Artiller y Reconnaissance Činnost průzkumných dělostřeleckých jednotek, velitelů rot a praporů, dělostřeleckých
velitelů
a
orgánů
koordinace
palby,
zaměřená
na
získávání průzkumových údajů o cílech v sestavě nepř ít ele, účast př i ř ízení palby, získávání zpráv o rozm íst ění a činnosti jednotek nepř ítele a
vlastních
jednot ek
a
získávání
inf ormací
o
terénu
a
počasí
v pozorovaném pásmu. Dělostřeleck ý průzk um se podle použit ých př ístrojů (soupr av) a způsobu provádění dělí na:
18
základní,
technický,
vzdušný.
DĚLOSTŘELECKÝ PRŮZKU MNÝ SYSTÉM Artiller y Reconnaissa nce System Soubor a
pr vků,
jednotkami
t vořený
dělostřeleck ým i
koordinace
palebné
průzkumným i
podpor y,
navzájem
jednotkami propojeným i
stanovenou sít í spojení. Úkolem dělostřeleckého průzkumného systému je plánování dělostřeleckého průzkumu, zjišťování cílů , inf ormací o nepř ít eli i vlastních jednotkách, terénu a meteorologických podm ínkách v prostoru bojové
činnost i,
pracoviště,
předávání
zj ištěných
vyhodnocování
nej vhodnějšího
způsobu
údajů
získaných
vyřazování
cíl ů
na
př edem
inf ormací, a
stanovená navrhování
vyhodnocování
výsledků
činnost i vlastních palebných pr ostředků.
DĚLOSTŘELECKÝ TECHNI CKÝ PRŮZKUM Technical Artiller y Reconnaissance Druh
pr ůzkumu,
který
prováděj í
jednotky
pom ocí
dělostřeleckých
radiolokátorů (radiolokační průzkum) pr o průzkum pohyb uj ících se cílů a radiolokátorů pro průzkum stř ílej ícího dělostřelect va. Tento
druh
průzkumu
je
založen
na
principu
využit í
šíř ení
elektromagnetických vln a jejich odrazu od překážk y.
DĚLOSTŘELECKÝ VZDUŠN Ý PRŮZKUM Air Art iller y Reconnaissance Druh
průzkumu,
který
pr ovádí
př íslušníci
dělostřelect va
z vrtulníků
(letounů), které byly dělostřelect vu přiděleny, nebo jej ichž letové úsil í bylo
dělostřelect vu
vyčleněno.
Mimo
to
ho
mohou
pr ovádět
letky
bezpilotních pr ůzkumných let ounů (UAV – Unmanned Aer ial Vehicl es), jejichž úsilí může být dělostřelect vu vyčleněno.
19
DĚLOSTŘELECKÝ ZÁKLAD NÍ PRŮZKUM Basic Artiller y Reconnaissance Hlavní způsob průzkumu, který se provádí pozorováním pom ocí opt ických a
optoelektronických
př ístrojů
(prostým
okem)
a
t aké
pomocí
radiolokátorů, z pozorovatelen zaujat ých na vlastním územ í nebo na územ í obsazeném nepř ít elem. Provádí ho dělostřelečt í pozorovat elé, radiolokační dr užst va a všichni organičt í f unkcionáři dělostřelect va na pozorovatelnách.
DĚLOSTŘELECTVO Artiller y Druh vojska, které poskytuje dělostřeleckou podporu př edevším nepř ímou palbou Je
zbr aňových
součást í
kompletů
palebného
(děl,
systému
raketometů,
úkolových
uskupení.
minometů). Podpora
je
realizována letálními a neletálním i účinky střel (děla), raket (raketomety) a min (minomet y).
DÍLEC Artiller y Quant ity Středový úhel odpovídaj ící 1/ 6000 délky oblouku kružnice. Pro použit í v praxi
se
def inuje
jako
úhel,
pod
kterým
vidím e
úsečku
(oblouk)
o velikosti př ibližně 1 m (1,05 m) na vzdálenost 1 km. Je to dělostřelecká úh lová jednotka (veličina).
DÍLCOVÉ PRAVIDLO Artiller y Quant ity Rule Dělostřelecké pravidlo pro ř ešení pr aktických úkolů, které umožňuje podle dvou znám ých hodnot vypočít at hodnotu t řet í.
20
Jestliže počítanou hodnotu úhlu označíme dílec (dc), délky (úsečky) metr a vzdálenost i ( dálk y) kilometr, pak plat í, že: , Vyloučení 5% systematické chyby umožňuje praktické použit í vzorců při úhlech ≤ 1-00.
DOBA LETU STŘELY Projectile Flying Per iod Časový
inter val
od
okamžiku
průletu
střely
počátkem
dráh y
letu
do okamžiku dosažení daného bodu dráhy letu. Je uvedena v Tabulkách střelby a závisí na dálce střelby a druhu dráhy střely.
DOPLŇKOVÁ OPRAVA ZÁMĚRNÉHO ÚHLU Appendix Correct of Calculated Angle Úhlová hodnota opr avy ( změny) záměrného úhlu. Určuje se z Tabulek střelby, př i střelbě spodní skupinou úhlů, podle zám ěrného úhlu a polohového úhlu cíle.
DOSTŘEL Range Vodor ovná vzdálenost mezi počátkem dráhy letu střely a bodem doletu. Závisí
na
r áži,
úhlu
výstřelu,
počáteční
r ychlost i
balist ických vlastnostech zbraňového kompletu a střeliva.
21
stř ely
a
jiných
DRÁHA STŘELY Projectile Trajector y Geometrické m ísto poloh těžiště střely při jej ím pohybu po opušt ění hlavně. V atmosf éře je to balist ická křivka, jej íž t var závisí na balistických a meteorologickýc h podm ínkách. Rozlišuj í se tyt o druhy drah střel:
plochá (náměr do 20º),
oblá (náměr od 21º do 45º),
strmá (náměr nad 45º).
EFEKTIVNOST PALBY Fire Ef f ective Rozsah ztrát na živé síle a bojové technice a jiných materiálových ztrát způsobených dělost řelecko u palbou. Určuje se počtem zničených cílů nebo stupněm poškození jednot livého cíle. Ef ektivnost i
palby
se
dosahuje
včasnost í,
účinnost í,
přesnost í,
překvapivost í a taktickou účelnost í ( výhodnost í).
FIKTIVNÍ PO MOCNÝ CÍL (POZEMNÍ NEBO VZDUŠN Ý) Fict ional Aux iliar y Target Střed
skupiny
výbuchů
(rozprasků),
jehož
souřadnice
j sou
určeny
laserovým dálkoměrem, určenými pozorovat elnami nebo radiolokátorem.
GONIOMETR Compass Set Úhloměrný př ístroj s měř ící lavicí, do které se vkládaj í pozorovací, nebo
měř ící
př ístroje.
Výchozí
or ientace
je
zpravidla
prováděna
magneticky pomocí digitálního magnetického kompasu. Měř ícími př ístroj i
22
jsou obvykle laserové dálkoměry. Pozorovacím i př ístroji jsou dalekohl edy, noktovizor y, termovizor y.
GRAFIKON VYPOČÍ TANÝCH OPRAV Calculate Correct Graph Pomocný graf ický dokument pro př ípravu počítaných pr vků pro účinnou střelbu úplnou př ípr avou. Obsahuje křivky vypočítaných souhrnných oprav dálk y a směru.
GRAFIKON ZASTŘÍ LENÝCH OPRAV Fire Correct Graph Pomocný graf ický dokument pro př ípr avu pr vků pro účinnou střelbu přenosem
palby
od
pomocných
cílů
(použit ím
zastřelovacího
děla)
metodou graf ikonu zastř ílených opr av. Obsahuje křivky zastřílených oprav dálk y a směr u, získaný ch vyt vořením (zastř ílením) f iktivních (skutečných) pom ocných cílů.
HLAVEŇ Barrel Tlustostěnná válcová nádoba jednostranně uzavř ená závěrem. V hlavni se chem ická energie výmetné náplně mění v t lakovou energii spalin a ta pak primárně v kinet ickou energii střely. Dále hlaveň slouží k navedení střely do požadovaného směru střelby.
HLAVNÍ SMĚR STŘELBY Main Direct ion Směr,
procházej ící
přibližně
středem
pásma
bojové
činnosti
podporovaného úkolového uskupení (při plnění úkolů př ímé palebné 23
podpor y) nebo středem pásma pr ůzkumu (při plnění úkolů všeobecné palebné podpor y). Hlavní směr střelby se udává směr ník em hlavního směru střelby ( H S ), zaokrouhleným na 1 -00. Do směr níku hlavního směru se zamiř uj í dělostřelecké zbr aňové komplet y a prostředky dělostř eleckého průzkumu.
HMOTNOSTNÍ ZNAK W eight Zone Mark Smluvené označení odchylky skutečné hmotnosti dělostřelecké střely od tabulkové hmotnost i, nešablonované na t ěle střely. Tato odchylka se na každé střele označuje smluveným i znaky (znaménk y +, -).
HOUFNICE Howit zer Dělo s kratší hlavní (30 až 40 r áží), s menším dostřelem, střílej ící převážně nepř ím ou střelbou, počáteční rychlost í střely do 700 m
.
s-1
po oblé dráze letu.
INDIVI DUÁLNÍ OPRAVY DĚLA Individual Gun Correct Opravy pro změny podm ín ek střelby jednot livých děl baterie (čet y) vzhledem k podm ínkám střelby ř ídícího děla. Slouží ke srovnání děl vzhledem k řídícím u dělu. Při rozm ístění baterie v palebném postavení po četách nebo v celku se zahrnuj í do po čítaných pr vků zaměřovače individuální opravy děla následovně:
24
Do dálky zaměřovače pro: –
nesrovnalost
děla
vzhledem
k ř ídícímu
dělu
v 0 ,
jestliže
v 0 převyšuje 0,3 % v 0 , –
odstup děla b př i nelineárním (rozpt ýleném) rozm ístění děl,
–
převýšení děla A vzhledem k řídícímu dělu, jestliže A je větší než 0,001D t ,
–
nesouhlas elevačních úhlů zaměřovače a kvadrantu , jestliže je větší než 0 –02,
–
změnu hmotnost i stř el q, jestliže q př evyšuje dva hmotnostní znaky.
Do časování pr o: –
nesrovnalost
děla
vzhledem
k ř ídícímu
dělu
v 0 ,
jestliže
v 0 je větší než 0,3 % v 0 , –
odstup děla b př i nelineárním (rozpt ýleném) rozm ístění děl.
Do strany pr o: –
vychýlení záměr né , jestliže je větší než 0–02.
Hodnot y individuálních oprav děl se určuj í výpočtem pom ocí Tabulek střelb y podle zj ištěných podm ínek v palebném postavení. Individuální opravy děla určuje velitel děla pomocí př edem připravené tabulk y
individuálních
oprav
děla.
Individuální
opr avy
se
zahr nuj í
do hodnot dálk y zam ěřovače ( libely), časování a strany podle první v elené dálk y a nemění se po celou dobu střelby na daný cíl.
INTERVAL VĚJÍŘE VÝBUCHŮ Splash Fan Inter val Vzdálenost mezi výbuchy střel sousedních děl v pr ostoru cíle. Určuje se př i střelbě na skupinové cíle k rovnom ěrnému pokryt í cíle výbuchy střel v šířce.
25
KANÓ N Cannon Výkonné a
těžké dělo s dlouhou
hlavní ( 45 až 70 ráží),
dostřelem, stř ílej ící př ímou (obvykle) rychlost í střely až 1200 m
.
s velkým
i nepř ímou střelbou počáteční
s - 1 po převážně ploché dr áze letu.
KANÓ NOVÁ HOUFNICE Cannon Howit zer Dělo spojuj ící výhodné vlastnost i houf nice a kanónu. Umožňuje provádět střelbu horní i spodní skupinou elevačních úhlů. Délka hlavně bývá obvykle 30 až 52 ráží.
KATEGORIE (TYP) CÍLŮ Target Category Skupina cílů v sestavě i mimo sestavu nepř ítele, které působ í na vlastní vojska nebo ovlivňuj í vedení bojové činnost i stejným nebo podobným způsobem a z hlediska vyřazování maj í stejnou prioritu.
KOLI MÁTOR Optic Direct ion Point Optický př ístroj určený k zaj ištění směru zam ířeného dělostřeleckého zbr aňového komplet u za snížené viditelnosti, v zalesněném a hor natém terénu apod.
26
KO MPLEXNÍ SONDO VÁNÍ AT MOSFÉRY Complex Sur vey Atm ospher e Činnost
meteorologických
družst ev,
kterou
prováděj í
v rámci
meteorologického pr ůzkumu. Spočívá v určování meteor ologických pr vků ve vrst vách atmosf éry.
KOORDINACE PALEBNÉ P ODPO RY Fire Support Coor dination Činnost zabezpečuj ící ef ektivní využit í pr vků palebné podpor y. Za ef ektivní využit í prvků palebné podpor y odpovídá velit el úkolového uskupení. Koordinaci palebné podpor y odborně ř í dí náčelník pracovišt ě koordinace bojové
podpor y
(palby)
určený
velit elem
úkolového
uskupení,
kter ý
navrhuje veliteli úkolového uskupení způsob použit í prostředků palebné podpor y.
KRYCÍ PALBA Cover Fire Palba k ochraně vlastních vojsk před nepřátelsk ými prostředky pro př ímou střelbu
nebo
palba
k bezprostřední
izolaci
prostoru
boje.
Vede
se ve všech druzích boje především na cíle na předním okraji vojsk nepř ít ele. Hlavním cílem jsou nepřát elsk é obrněné prostředk y. Je to dr uh palby (palebné činnosti) z taktického hlediska.
KRYCÍ SKUPINA Cover Group Skupina výbuchů při zastř ílení nebo účinné střelbě s různým i znaky, získaná př i střelbě se stejným náměrem a za stejných podm ínek střelby. 27
Může být pot vr zená nebo nepot vr zená. Při určování poměr u znaků v krycí skupině se zásah cíle hodnot í jako rána dlouhá i krátká.
LAFETA Carriage Obecně část zbraňového kompletu, ke kterému je připevněna kolébka s hlavní. Technick y je to zař ízení pro upevnění hlavně, nebo zbraňového kompletu za účelem udělení náměru a odměru , laf ety dochází
k zvýšení
při zamiřování na cíl. Použit ím
stabilit y zbr aňového kompletu
při
výstřelu
a zvýšení přesnost i palby. Laf eta přenáší síly od výstřelu do země nebo do dopravního pr ostředku, na kterém je hlaveň, nebo zbr aň upevněna (laf etována).
LETÁLNÍ ÚČINEK Lethal Ef f ect Stupeň vyřazení cíle, kterým se dosahuje okamžit ých, nenávratných ztrát části osob v důsledku smrti nebo zranění nebo f unkčního poškození bojové technik y, které cíl trvale nebo na určitou dobu, v závislosti na stanoveném palebném úkolu, vyřazuj í z činnosti.
LIBELA Elevation Obecně ústroj í úhloměrných opt ických př ístrojů určené k uvodorovnění př ístroje před měřením. Odborně hodnota, která se nastavuje na zam ěřovači zbraňového kompletu v závislosti na př evýšení či sníž ení cíl e vůči úrovni úst í ( k základním
28
nastavením libely se přičte hodnota polohového úhlu cíle a doplňkové opravy záměr ného úhlu v dílcích). Technick y ústroj í dělostřeleckých zaměřovačů a průzkumných př ístrojů určené pr o jejich uvodorovnění v hor izontální a vertikální rovině.
MANÉVR PALBOU Fire Manoeuvr e Časové a prostorové přenášení palby dělostřelect va za účelem jej ího nej výhodnějšího využit í vzhledem k bojové situaci. Spočívá ve včasném soustředění palby na jednot livý cíl nebo na skupinu důležit ých
cílů,
v přenášení
palby
z jednoho
cíle
na
druhý
a v rozdělení palby na několik cílů.
MASKOVÁ JISTOTA Mask Saf ety Bezpečné zaj ištění zapalovače dělostřelecké munice, které vylučuje jej í předčasný výbuch před hlavní při jej ím náhodném nárazu na blízkou přek ážku (střela s nárazovým zapalovačem), nebo př i pr ůletu kolem blízk é překážk y (střela s bezkontaktním zapalovačem) ve vzdálenosti menší, než je bezpečná vzdálenost.
MAXI MÁLNÍ DOSTŘEL Maximum Range Nej větší
vzdálenost
(dálka)
střelby,
na
kterou
zbr aňový komplet střílet bez ohledu na rozpt yl.
29
může
dělo střelecký
METEOROLOGICKÁ PŘÍPR AVA Meteor ological Preparation Organická součást př ípravy ř ízení palby a technického ř ízení palby. Cílem
je
určení
změn
meteorologických
podm ínek
střelby
oproti
normálním (tabulkovým), které jsou nut né pro výpočet met eorologických oprav.
METEOROLOGICKÁ ZPRÁV A Meteor ological Message Souhr n údajů (dat) o stavu atmosf éry v okolí meteorologické jednotky, která tyto údaje zj istila, do stanovené výšky. Zjištěné
údaje
jsou
v meteor ologické
zprávě
uváděny
ve
dvou
a
vícem ístných skupinách. Jednotlivá místa ve skupinách maj í předem stanovený
a
neměnný
význam.
Skupiny
jsou
seřazeny
stanoveným
způsobem a jej ich pořadí se nemění. To zaručuje, že um ístěním určitého čísla ve
skupině
je
jedn označně
určen
jeho
význam
a
pořadí
skupiny
ve zprávě určuje název skutečnost i, kterou údaje ve skupině popisuj í. U dělostřelect va se používaj í: -
meteorologické zprávy METEO -STŘEDNÍ,
-
přibližné meteorologické zprávy METEOSTŘEDNÍ - PŘIBLIŽNÁ,
-
meteorologické
zpr ávy
SPECIÁLNÍ
(standardní
meteorologická
zpr áva pro dělostřeleck ý počítač METCM a standardní balistická meteorologická zpráva METB3).
MINI MÁLNÍ BEZPEČNOST NÍ (BEZPEČNÁ) VZDÁLE NOST Minimal Saf ety (Save) Dist ance Vzdálenost v metrech vlastních út varů (jednot ek) od předpokládaných výbuchů vlast ních st řel (raket, min), kter á posk ytuje bezpečnost vlastním útvarům (jednotkám). Závisí na chybách určení pr vků pro střelbu, r ozpt ylu 30
střel (raket, min), poloměr u rozletu účinných střepin a charakteru ukryt í vlastních út varů (jednotek). S t ímto poj mem úzce souvisí pojem riziková bezpečnost ní vzdálenost.
MINO MET Mortar Palná dělostřelecká hlavňová zbraň, v jej íž hlavni se ener gie uvolněná hořením
vým etné
náplně
přeměňuje
primárně
v pohybovou
energii
minometné střely ( min y). Je určen pr o střelbu m inometným i střelami (minami) ve většině př ípadů jen vrchní skupinou elevačních úhlů. Zpravidla se používá k umlčování a ničení živé síly, techniky a palebných prostředků nepř ít ele, rozm ístěných volně v terénu, v krytech (okopech) a úkrytech, zvláště v horském a zalesněném terénu. Jedná se o zbr aňový komplet s tenkostěnnou hladkou hlavní, který může být v závislosti na ráži nesený, vezený, t ažený nebo samohybný.
MÍSTO KOORDINACE BOJ OVÉ PO DPORY – MKBP Battalion Coordinat ion Centre – BnFCC Jedna ze základních součást í operačního střediska pr aporního úkolového uskupení. Tvoř í je důstojník skupiny palebné podpor y a př íslušníci bater ie dělostřeleckého pr ůzkumu sm íšeného dělostřeleckého oddílu. Do MBP mohou být začleněny orgány vrtulník ového letect va a v př ípadě potřeb y f unkcionáři
j iných
druhů
vojsk
př idělených
pr apornímu
úkolovému
uskupení. Koordinát orem palebné podpory na m ístě velení praporního úkolového uskupení je obvykle důstojník palebné podpor y praporu od sm íšeného dělostřelecké ho oddílu. V období plánování a organizování boje pracuje MBP podle pok ynů náčelníka štábu praporního úkolového uskupení. V období vedení boje je
ř ízeno
velitelem
praporního
koordinátor a palebné podpor y. 31
úkolového
uskupení
pr ostřednict vím
Dř íve bylo MKBP označováno jako m ísto koordinace palby prapor u – MKP.
MÍSTO ŘÍZENÍ PALBY B ATERIE – MŘP Batter y Fire Direct ion Centre – Bt yFDC Součást m ísta velení ( velitelského st anoviště) dělostřelecké baterie. Pracoviště, vybavené silami a pr ostředky pro velení bater ii , ze kterého se uskutečňuje ř ízení palby bater ie. Je to střední pr vek systému ř ízení palby oddílu, jemuž velí náčelník MŘP (NMŘP), kterým je velitel bater ie. MŘP baterie t voř í pracovní skupina (operátoř i, počtář i a radisté), která shromažďuje a vyhodnocuje údaje o všeobecné
situaci,
ř ídí
bojovou
činnost
bater ie,
realizuj e
opatření
taktického a technického řízení palby ( př ípravy ř ízení palby), určuje a předává pr vk y pr o st řelbu palebným četám (dělům), ř ídí m anévr v prostoru palebných postavení bater ie a zpra covává hlášení o situaci nadř ízenému SŘP oddílu. Rozlišujeme tato m ísta ř ízení palby bater ie:
m ísto ř ízení palby dělové bater ie - MŘPD,
m ísto ř ízení palby raketometné baterie - MŘPR,
m ísto ř ízení palby minometné bater ie - MŘPM (m ísto ř ízení palby minometné čet y – MŘPC).
MÍSTO VELENÍ DĚLOSTŘ ELECKÉ BATERIE Command Post of the Artiller y Batter y Pracoviště, z něhož se uskutečňuje velení jednotkám baterie při př ípravě a v pr ůběhu boje. Rozm isťuje se v prost oru palebných postavení bater ie. Jeho m ísto určuje ve litel bat erie, ve zvláštních př ípadech jeho nadř ízený. Jádrem m ísta velení (velitelského stanoviště) je místo ř ízení palby baterie ( MŘP). Místo velení baterie může být i mobilní.
32
Místo velení baterie dělostřeleckého průzkumu se zpr avidla nevyt vář í. Velite l bater ie dělost řeleckého průzkumu ř ídí baterii z m ísta velení oddílu. Po
př idělení
průzkumných
pr ostředků
úkolovým
uskupením
pracuje
zpr avidla na středisk u bojové podpor y brigádního úkolového uskupení.
MUNICE Ammunit ion Souhr nné pojmenování pro střelivo, ruční granát y, letecké pum y, rakety, nálože, miny, tor péda a jiné, zpravidla výbušné předměty využívaj ící energii výbušin buď př ímo k vyvolání žádoucího účinku ( zejm éna zničení), nebo nepř ím o k přepravě určit ých předmětů na cíl. Munice se dělí: -
podle ur čení (munice základního určení, munice speciálního určení a munice pomocného určení),
-
podle způsobu dopr avy na cíl (střelivo a ostatní munice),
-
podle
dr uhu
vojska,
který
ji
používá
(munice
do
r učních
a
laf etovaných zbr aní, dělostřelecká munice, let ecká muni ce, ženijní munice, chemická munice, apod).
NADMOŘSKÁ VÝŠKA Alt itude Výška bodu v terénu vůči střední hladině smluveného moře.
NÁBOJ Cartridge, Round Muniční celek, který slouží k uskutečnění jednoho výstřelu. Skládá se ze střely a nábojky. Náboje se dělí na:
33
-
jednotné,
-
dělené.
NÁBOJKA Cartridge Case Sestava muničních prvků nezbyt ná k tomu, aby př i výstřelu byla střele udělena požadovaná r ychlost, popř. k tomu, aby byl vyt voř en ef ekt výstřelu. Zpravidla j i tvoř í nábojnice ( vlastní obal), prachová náp lň, která se svým hořením přeměňuje na rozpín aj ící se plyny, zápalkový šroub (zápalka), který iniciuje hoření prachové náplně po odpálení a doplňkové prvk y. Doplňkové pr vk y nábojky jsou speciální konstrukční prvk y (lávk y) uložené v nábojce některých druhů dělostřelecké munice. Plní doplňkové f unkce (nezabezpečuj í vymetení střely z hlavně). K doplňk ovým pr vkům patř í:
odměďovač,
f legmatizátor,
tlumič
plamene,
zažehovač,
krytky
prachové náplně a text ilie. U dělených nábojů j sou nábojky ve většině př ípadů přemě nné, umožňuj ící změnu velikosti prachové náplně.
NÁBOJNICE Cartridge Část náboje, která chrání prachovou náplň před vnějšími vlivy, slouží k uložení zápalkového šroubu ( zápalk y) a u jednotných nábojů i k uložení střely. Zaj išťuje rovněž polohu náboje nebo nábojk y v nábojní komoře a utěsňuje spalné plyny, které vznikly př i výstřelu. Bývá z mosazi, hlubokotažné oceli nebo z celospalitelných m ateriálů.
NÁMĚR Direct Svislý úhel sevřený náměrnou a úrovní úst í dělostřeleckého zbr aňového kompletu. Kladný úhel ( nad úrovní úst í) se nazývá elevace, záporný úhel (pod úrovní úst í) deprese.
34
NÁMĚRNÁ Direct Prodloužená
osa
hlavně
zam ířeného
dělostřeleckého
zbraňového
kompletu před výstřelem.
NÁPLŇ Charge a) Množst ví střeliviny v nábojce nebo v raketovém motoru. b) Množst ví výbušniny nebo jiné účinné náplně ve střele, mině apod. c) Množst ví třaskaviny nebo třaskavé slože v rozbušce.
NAŘÍZENÍ Directive Způsob
stanovení
úkolů
podř ízeným
velitelům
ke
splnění
opatření
při př ípravě a v pr ůběhu boje. Boj ové nař ízení je jeden z dokumentů pro velení vojskům. Je to zkrácená f orma bojového rozkazu vydaného podle
potřeby
písemně
nebo
ústně
(v
tom
př ípadě
se
zapisuje).
Podepisuje ho velitel a náčelník štábu.
NEKO NTAKTNÍ ZAPALOVAČ Non – contact Fuze Zapalovač určený k zabezpečení iniciac e střely bez kontaktu s cílem. Iniciace může být realizována f unkcí časovou nebo př ibližovací.
NELETÁLNÍ ÚČI NEK Non – lethal Eff ect Stupeň vyřazení cíle, kterým se dosahuje vyř azení části osob z činnosti na určitou dobu ( bez př ímého ohrožení jej ich život ů) nebo vybraných druhů bojové techniky nebo znemožnění (omezení) bojové činnosti. 35
NEPLÁNOVANÁ PALBA Non – calculated Fir e Dělostřelecká palba, k jejímuž vedení j sou pr vk y pro účinnou střelbu, druh,
spotřeba
střel
a
způsob
vedení
palby
určeny
bezprostředn ě
po zjištění cíle.
NEPO HYBLIVÁ PŘEHRADN Á PALBA (NPP) W all of Fire (Non – movable Fire) Souvislá palebná clona vyt vářená k přehrazení směru post upu nepř ítele v neobrněné bojové (předbojové) sestavě. Vede se na jedné čáře. K vedení nepohyblivé přehradné p alby se používá nejméně baterie.
NEPOTVRZENÁ KRYCÍ SKUPINA Unaccredited Cover Group Skupina výbuchů při zastř ílení nebo účinné střelbě získaná při střelbě se stejným náměrem a za stejným podm ínek střelby s pozorováním nejméně dvou různých znaků nebo libo volného počtu znaků, přičem ž jeden znak musí být opačný než všechny ostatní.
NEPOZO ROVANÝ CÍL Unobser ved Target Cíl, u kterého není možné v průběhu vedení palby stanovit okamžit ý stupeň vyřazení, t zn. ohodnot it reálný účinek palby. Nepozor ované cíle mohou být pozorovatelné a nepozor ovatelné. Pozorovatelné cíle m ohou být pozorované a nepozorované.
36
NEPOZO ROVATELNÝ CÍL Unobser ved Target Cíl nezachyt itelný senzor y dělostřeleckých průzkumných jednotek. Jeho př ibližná poloha může být známá, ale přesná lokaliza ce není možná (např. záblesk y výstř elů nad horizontem, zvuky motorů v údolí apod.).
NEPŘÍ MÁ STŘELBA Indirect Fire Střelba
dělostřeleckého
zbraňového
kompletu
vedená
ze
zakrytého
palebného stanovišt ě (postavení). Míř idly zbraňového kompletu není možné za m íř it př ímo na cíl. Pozorování cíle,
výbuchů
a
účinků
střel
v cíli
se
uskutečňuje
zpravidla
z pozemních pozor ovat elen.
NEPŘÍ MÉ ZAMÍ ŘENÍ Indirect Aim ing Způsob zam íření zbr aňového kompletu při střelbě, kdy m ířič nevidí př ím o na cíl. Hlaveň se v horizontální rovině zam iřuje pomocí zaj išťovacího (odměrného) bodu a ve svislé rovině pom ocí polohové libely.
NORMA SPOTŘEBY MUNICE Standard of Ammunition Expenditure a) Množst ví munice, které je určeno k zabezpečení výcviku a bojové činnost i vojsk. b) Průměrné nezbytné
množst ví m ír y
munice,
účinnost i
palby
potřebné v daných
k zabezpečení podm ínkách,
dosažení postačuj ící
k vyřazení určitého cíle. Vyjadřuje rovněž množst ví munice, které je v boj i povoleno spotřebovat v určitém časovém rozmezí. 37
OBRANNÁ PALBA Def ense Fire Palba vedená k ochraně vlastních jednot ek, které přešly do obrany. Jej ím cílem je především chránit vlastní jednotky z boků a mezer a vyřazovat nepřátelské
jednotky
vedoucí
nebo
připravuj ící
protiútok
(protizteč).
V jej ím rámci může být prováděno i minová ní na dálku. Je to druh palby ( palebné činnost i) z taktického hlediska.
OBRAZEC ROZPTYLU Dif f usion Diagram Ohraničená plocha pokrytá zásahy (nárazy) střel. Vzniká protnut ím svislé nebo vodorovné roviny svazkem drah stř el. Svým t varem se blíží elipse.
ODDÍL Battalion Základní taktický a administrat ivní dělostřeleck ý útvar odpovídaj ící stupni prapor.
Sestává
minimálně
ze
dvou
dělostřeleck ých
baterií,
dále
z jednotek průzkum u, spojení a logist iky. V dělostřelect vu AČR jsou oddíly organizovány jako smíšené. V jejich organizačních strukturách jsou začleněny palebné a raketometné baterie.
ODMĚR Aim ing Změna polohy osy hlavně (raketnice) dělostřeleckého zbraňového kompletu ve vodorovné rovině.
38
ODMĚRNÝ BOD Aim ing Point Nepohyblivý terénní předmět dobře viditel ný od zbraňového kompletu (př ístroje). Slouží k zam íření zbraňového kompletu do hlavního směru střelby podle předem určené základní strany a k orientaci př ístrojů podle směrníku orientačního směru. Musí být co nejvíce vzdálen (nejméně 1000 m). Je výhodné, aby odměrný bod byl současně zaj išťovacím bodem.
ODRAZ STŘELY Missile Bounce Jev, při kterém se st řela po dopadu odrazí od terénu, vodní hladiny nebo jiné překážky a exploduje ve vzduchu. Využívá se při střelbě na odraz.
OPRAVA ČASO VÁNÍ Time Correct Hodnota, o kterou je nutné změnit časování (na kterou je nutné nastavit časování)
na
bezkontaktním
časovacím
(přibližovacím)
zapalovači
k dosažení požadované výšk y rozprasku.
ODSTUP Space Vzdálenost palebného stanoviště zbraňového kompletu (jeho m íř idel) od kolmice ke směru střelby vedené palebným stanovišt ěm (m ířidly) ř ídicího děla. Odstup děl v čet ě je obvykle v rozmezí 20 – 40 m.
39
ORGÁNY VELENÍ Command Author ities Velitelé a št áby úkolových uskupení a velitelé a štáby dělostřelect va. Velitel je zodpovědný za připravenost podř ízených út var ů a jednotek k boji a včasné splnění uložených úkolů v souladu se zásadami jej ich použit í. Dělostřeleck ý
velitel
velí
podř ízeným
v souladu
s rozhodnut ím
nadř ízeného velitele úkolového uskupení nebo dělostřeleckého velitel e osobně, ve stanovených př ípadech prostřednict vím svého zástupce a štábu. Povinnost i velitele odvozené ze zákonů a vojenských předpisů však nemůže velitel přenášet na někoho jiného. Práci organizuje zpr avidla náčelník štábu na základě rozhodnut í a pokynů velitele.
ORIENTAČNÍ BOD Orientation Point Významný bod v ter énu sloužící k orient aci v ter énu, udávání cílů apod. Orientační bod musí j ít v terénu lehce vyhledat.
ORIENTAČNÍ SMĚR Orientation Direct Směr
vyt yčený
dvěma
trvale
nebo
dočasně
stabilizovaným i
body
na zemském povrchu, jehož směrník j e určen. Využívá se k orientaci zbr aňových komplet ů v palebných postaveních, průzkumných př ístrojů na pozorovatelnách, radiolokátorů apod.
PALBA Fire Činnost dělostřelectva spojená s dosažením letálního nebo nele tálního účinku při vyřazování cílů v sestavě nepř ítele. 40
Ze
střelecko-technického
palebného
účinku
hlediska
(účinku
v cíli),
se
rozlišuj í
způsobu
palby
vedení
podle
palby,
t varu,
způsobu
plánování, způsobu postřelování, podle vykonavatelů, podle taktického hlediska a podle př ípravy pr vků pro střelbu. Palby podle t varu:
palba na jednot livý cíl,
palba na skupinový pravoúhlý cíl,
palba na skupinový lineární cíl,
palba na skupinový kruhový cíl.
Palby podle palebného účinku:
palba s letálním účinkem (zničit, umlčet, rušit),
palba
s neletálním
účinkem
(zbořit,
rušit,
obtěžovat,
zapálit, osvětlit, oslepit, značkovat a j iný) . Palby podle způsobu vedení palby:
palba jednotlivým i ranami,
metodická palba,
palba salvam i,
palba ráz na ráz.
Palby podle způsobu plánování:
plánovaná palba,
neplánovaná palba.
Palby podle způsobu postřelování:
41
palby dělostřeleckým oddílem (soustředěné palby oddílu):
bateriemi náložmo,
bateriemi stupnicí,
s rozdělením cílů mezi bater ie,
s rozdělením úseků cíle (čár y) mezi baterie,
palby dělostřeleckou baterií (samostat né palby bater ie):
náložmo,
četami náložm o,
zadýmit,
četami stupnicí,
s rozdělením cílů mezi čet y,
s rozdělením úseků cíle (čár y) mezi čet y.
Palby podle vykonavatelů:
palba dělem,
palba četou,
palba bat erií (imetr palba),
palba oddílem (oddílová palba).
Palby podle taktického hlediska:
př ípravná palba,
krycí palba,
obranná palba,
zabraňuj ící palba.
Palby podle př ípravy prvků pro střelbu:
bez zastř ílení,
se zastř ílením.
PALBA RÁZ NA RÁZ Swing Fire Palba vedená při účinné střelbě dělem, četou nebo bat erií nej větší rychlost í ( v závislosti na režimu palby) s kontrolou přesnost i zam íření po každém výstřelu. Odpálení každé rány se provádí na povel velitele děla. Vede se do vypálení stanoveného počtu ran neb o do povelu k zastavení palby.
PALBA SALVAMI Salvo Fire Palba
vedená
při
zastř ílení
nebo
při
účinné
(stanoveným počtem děl) bat erie (čet y) současně. 42
střelbě
všemi
děly
Při
střelbě
z raket ometů
je
možné
vést
palbu
salvou
i
jedním
raketometem.
PALEBNÁ PODPORA Fire Support Podpora bojových jednotek prováděná palbou zpravidla dělostřeleck ých jednotek, protilet adlového vojska a letectva. Palebná podpor a je součást í bojové podpor y.
PALEBNÁ ZTEČ Artiller y Fir e Assault Pr vní etapa dělostřeleckého doprovodu útoku úkolového uskupení, která začíná ihned po ukončení dělostřelecké př ípravy zteče (na signál velitele úkolového uskupení) . Slouží k bezprostřední podpoře útočících jednotek prováděj ících zteč prvního sledu nepř ítele, obvykl e do hloubky rot pr vního sledu. Cílem je vyřazení nepř ít ele v objektech zt eče plánovaným i nebo neplánovanými palbami. Podle charakteru nepřátelské obrany, stupně jejího odhalení, způsobu zteče a podle množst ví dělostřelectva a munice se dělostřelecká palebná zteč uskutečňuje postupným soustřeďováním palby, dvojit ým postupným soustřeď ováním palby, soustředěným i a samostat ným i palbami nebo jejich kombinací.
PALEBNÉ POSTAVENÍ Fire Position Usek terénu zaujat ý (připravený k zaujet í) palebn ými jednotkami k vedení palby. Palebné jednotky se v palebném postavení zdr žuj í obvykle pouze během plnění palebného úkolu a bezpr ostředně po jeho splnění je opoušt ěj í a zauj ímaj í vyčkávací postavení.
43
Podle
možnost í
poskytování
ochrany
před
pozemním
pozorováním
nepř ít ele m ůže být palebné postavení zakryté nebo odkryté.
PALEBNÉ PROSTŘEDKY Fire Assets Dělostřelecké samohybné, obrněné, tažené nebo s pomocným pohonem baterie (čety), raketometné komplet y a komplet y samohybných a tažených (nesených) minometů, odpalovací zař ízení ř ízených a neř ízených raket.
PALEBNÉ MO ŽNOSTI Fire Possibilit ies Účelový
ukazatel,
který
umožňuje
( při
posuzování
palebného
úkolu
ze střelecko-technického hlediska) předem (v době plánování a př ípravy boje) nebo v pr ůběhu taktického řízení palby (bojov é činnosti) posoudit, zda
může
bater ie
(oddíl)
splnit
stanovený
palebný
úkol.
Základní
podm ínkou je, aby se cíl nacházel v dost řelu zbr aňového kompletu. Palebné možnosti se určuj í v kontinuit ě těchto ukazatelů: -
př ípustné maximální rozměr y cíle,
-
požadovaný stupeň vyř azení nebo doba eliminace cíle,
-
zásoba nábojů u zbr aňových kompletů,
-
palebný výkon.
V širším sm yslu jsou součást í bojových m ožnost í (bojové síly) . Ve standardizačních dohodách STANAG se místo palebných možnost í uvádí bojová síla.
PALEBNÝ PRŮMĚR Fire Norm Kalkulační j ednotka pro zásobování m unicí, stanovená jako počet nábojů pro jednu zbraň, zbraňový komplet nebo pro jednu osobu. Palebný pr ůměr 44
slouží ke stanovení denní spotřeby m unice, k plánování zabezpečení municí a určování velikosti zásob mun ice, které se vyjadř uj í v násobcích palebného pr ůměru. V palebném průměru není zahrnutá speciální munice.
PALEBNÝ PŘEPAD Fire Assault Účinná střelba dělostřelecké bater ie (oddílu) na cíle nebo několik cílů, ohraničená časem a vyznačuj ící se mohutnost í a způsobem provedení. Rozlišuj í se palebné přepady vedené palbou ráz na ráz a stanovené délk y.
PALEBNÝ ÚKOL Fire Mission Úkol, který plní dělostřelect vo palbou. Je to pověř ení palebné jednotce (útvar u),
které obsahuje určení cíle
a úkolu střelby,
jako sou části
přijatého záměru vedení boje (schváleného plánu). Verbálně se pr o účinnou střelbu stanovuje jako stupeň vyř azení cíle pojmy zničit, umlčet, rušit, zbořit (převážně letální účinek), obtěžovat, zadýmit, zapálit, osvět lit, oslepit, značkovat apod. (přev ážně neletální účinek).
PALEBNÝ VÝKO N Fire Perf ormance Ukazatel, kter ý char akterizuje schopnost palebné (dělové, r aketometné, minometné) jednotky (útvaru) vystřelit za určité časové období stanovený počet střel. Tabulkový palebný
výkon
je
násobkem
zbr aňových komplet ů a režimu palby. 45
zpravi dla
tabulkového
počtu
Reálný palebný výkon je násobkem režimu palby odpovídaj ícího době trvání
palebného
přepadu
a
skutečně
přibraného
počtu
zbraňových
kompletů na plnění palebného úkolu.
PLÁNOVANÁ PALBA Plan Fire Dělostřelecká palba, k jejímuž vedení j sou potřebné podklady zjišt ěny, vyhodnoceny a zpracovány s časovým předstihem a pr vky pro účinnou střelbu, druh, spotřeba střel a způsob vedení palby jsou určeny a předány předem obsluhám zbraňových kompletů. Plánovaná
pa lba
se
zpr avidla
zahajuje
ve
stanoveném
čase
nebo na stanovený signál. Za útoku
se
plánuj í
palby
na
konkrétní
nepřátelské
cíle,
v obr aně
na prostor y, ve kterých se předpokládá činnost nepř ítele.
POČÁTEČNÍ RYCHLOST STŘELY Shell Muzzle Velocit y Rychlost střely na úst í hlavně extrapolovaná z r ychlost i střely změřené ve vhodném m ístě na jej í dráze. Tabulková počáteční r ychlost střely ( v 0 ) je vypočítaná r ychlost střely na úst í hlavně, která má ve vzduchem odporuj ícím prostředí stejný pr ůběh rychlosti za m ístem dodatečného působení plynů s r ychlost í skutečně vystřelené střely.
POHYBLIVÁ PŘEHRADNÁ PALBA (PPP) Movable Barr ier Fire Souvislá palebná clona vyt vářená k přehrazení směru post upu nepř ítele v obrněné bojové ( předbojové) sestavě. Vede se na několika čarách. K vedení pohyblivé přehradné palby se používá nejméně oddíl. 46
POLOHOVÝ ÚHEL Position Angle Svislý úhel mezi osou hlavně nebo optick ou osou zaměřovače a vodorovnou rovinou.
POLOHOVÝ ÚHEL CÍLE Target Position Angle Svislý úhel mezi úrovní úst í zbr a ňového kompletu a záměrnou cíle. Určí se jako podíl rozdílu nadmořských výšek cíle a palebného postavení a tisíciny topograf ické dálk y cíle. Od této hodnot y se odečít á 5 %.
POLOHOVÝ ÚHEL KRYTU (ÚHEL KRYTU) Cover Position Angle Svislý úhel mezi úr ovní ús t í zbraňového kompletu a záměrnou vrcholu krytu. Určí se měřením nebo jako podíl rozdílu nadmořských výšek vrcholu krytu a palebného postavení a tisíciny t opografické dálky kr ytu. Od této hodnot y se odečítá 5 %.
POLOPŘÍ MÉ ZAMÍ ŘENÍ Semi-direct Aim ing Zam íření zbraňového kompletu pomocí m ířidel př ím o na pozor ovaný cíl v horizontální rovině a nastavení polohy osy hlavně ( zam íření hlavně) na cíl pomocí polohové libely ve vert ikální rovině.
47
POVEL PRO PALBU Fire Order Způsob stanovení palebného úkolu. Musí být úplný a obsahovat všechny předepsané část i, které se předávaj í obvykle ve st anoveném pořadí. Pr vky povelu pr o palbu (dílčí povely) j sou stálé, účelové a specif ické. Podle účelu se dělí na: -
výkonné,
-
speciální,
-
inf ormační.
Povel pro palbu může být předán v hlasové nebo digit ální f ormě.
POZOROVACÍ DÁLKA Observer Distance Vzdálenost mezi pozorovatelnou (stanovištěm průzkumného prostředku) a středem cíle.
POZOROVACÍ PŘÍ MKA Observer – Target Line (O -T Line) Pom yslná
př ímka
(pozorovacího
spojuj ící
př ístroje)
stanoviště s cílem
dělostřelecké ho (středem
cíle).
pozorovatele Umožňuje
dělostřeleckému pozorovateli určovat polohu výbuchů vzhledem k cíli.
POZOROVACÍ ÚHEL (i) Observation Angle Vodor ovný úhel u stř edu cíle sevřený pozorovací př ímkou a výstřelnou. Rozlišuje se pozorovací úhel: malý (i ≤ 2-50), střední ( 2-50 i 5-00), 48
velk ý (i 5-00). Zvláštním př ípadem malého pozorovacíh o úhlu je pozorovací úhel, jehož velikost
konverguje
k nule
(i
0).
V takovém
př ípadě
hovoř íme
o osném (osovém) pozorování.
POZOROVANÝ CÍL Observe Target Cíl, u kterého je možné stanovit v průběhu vedení palby okamžit ý stupeň vyř azení, tzn. ohodnotit reálný účinek palby a na základě toho palbu kdykoliv přerušit (ukončit).
POZOROVATELNA Observation Post Úsek
terénu
zaujatý
nebo
p ř ipravený
k zaujet í
dělostřeleckým
průzkumným družst vem nebo družst vem technického nebo radiolokačního průzkumu v blízkosti velitele úkolového uskupení, kterému je přiděleno nebo samostatně s cílem vedení průzkumu nepř ítele . Z pozorovat elny se vyhledávaj í a identif ikují cíle, uskutečňuje se zde prvotní rozhodovací proces př i posk ytování palebné podpor y, zpracovává se vyžádání palby, ř ídí se z ní zastř ílení a účinná střelba a vyhodnocuj í se účinky palby. Je vybavena prostředky dělostřeleckého průzkumu a odpovídaj ícím komunikačním vybavením . V bojové sestavě je to prvek s přesnou polohou, nadmořskou výškou a číslem. Může být um ístěna i
ve
vzduchu
(na
vrtulníku
či
jiném
letounu)
nebo
na
vozidlech
(IpzP LOS, PzPK SNĚŽKA).
POZOROVATELNÉ CÍLE Observe Target Cíle zachytitelné senzor y dělostřeleck ých průzkumných kompletů, které jsou schopny je pozorovat po celou dobu jejich činnosti. 49
PRAPORNÍ ÚKOLOVÉ USKUPENÍ (PrÚU) Battalion Task Force Účelově vyt vořená organizační struktura jednotek ke splnění určitého úkolu. Zpr avidla zahrnuje bojové a zabezpečovací jednotky a jednotky palebné podpor y (minometná baterie nebo četa, dělostřelecké jednotky a dělostřelecké průzkumné jednotky).
PRAVDĚPO DOBNÉ CHYBY Probable Error Interval, ve kterém je stejně pravděpodobné, že k události dojde nebo nedojde. Ve vnější balistice je to inter val představuj ící 50 % nárazů nebo rozprasků kolem středního bodu nárazu nebo rozprasku. V tomto smyslu je to charakterist ika rozpt ylu (dr ah st řel), která vyt vář í kolem střední (očekávané)
hodnot y
( zásahu)
symetr ický
inter val,
v něm ž
pravděpodobné
chyby
při velkém počtu zásahů leží polovina výsledků. V teorii
chyb
dělostřelecké
palby
se
rozlišuj í
př ípravy pr vků a pravděpodobné chyby r ozpt ylu (pravděpodobná úchylka dálková, šířková a výšková)
PRAVOÚHLÉ ROVINNÉ SOUŘADNICE Angle Coordinates Hodnot y v metrech, které určují vzdálenost bodu od rovníku a poledníku. Polohu bodu určuj í v souřadnicové sít i W GS 84, která udává vodor ovnou polohou bodu E ( East) a N (North). Kromě souřadnic se udává nadmořská hladinou moře A ( Alt itude).
50
výška bodu nad dohodnutou
PROGRAM PVNPG – 95 PVNPG – 95 SOFTW ARE Speciální
aplikační
programové
vybavení
určené
k výpočtu
pr vků
pro účinnou střelbu dělostřelect va vybaveného 152mm ShKH vz. 77, 122mm RM vz. 70 nebo 120mm M vz. 82 (120mm ShM vz. 85).
PRVKY PRO STŘELBU Fir ing Data Hodnot y potřebné pro zam íření zbraňového kompletu na cíl ve vodor ovné a svislé rovině a pro určení druhu dráhy střely, druhu střely a zapalovače.
PRVKY ZAMĚŘOVAČE Orient Fir ing Data Hodnot y nast avené na zaměř ovači zbraňového kompletu, odpovídaj ící dráze střely na daný cíl. Tvoř í je: -
dálka zaměřovače,
-
libela (je-li polohová libela opatřená stupnicí),
-
strana.
PRŮZKUM A ZJIŠTĚNÍ C ÍLŮ Reconnaissance and Target Detection V širším kontextu součást pro cesu targetingu pozemních sil na taktickém stupni. V užším kontextu or ganická součást př ípravy ř ízení palby a technického a taktického
ř ízení
palby,
průzkumných jednotek,
která
zahrnuje
dělostřeleckých
činnost
dělostřeleckých
velitelů a orgánů
koordinace
palby, velitelů rot a praporů, zaměřená na získávání, vyhodnocování a využit í průzkumových údajů o nepřátelských cílech, na získávání zpráv o 51
rozm ístění nepř átelských a vlastních jednotek a inf ormací o terénu a počasí v pozorovaném pásmu. Cílem průzkumu a zj ištění cílů je objevit, ident if ikovat, charakterizovat (popsat)
a
určit
polohu
cíle.
Jakmile
je
cíl
objeven,
identif ikován,
charakterizován a je určena jeho poloha, konstatuje se, že cíl je zjištěn.
PRŮZKUMO VÉ ÚDAJE Reconnaissance Facts Zprávy
o
nepř ít eli,
které
umožňuj í
naplánovat
nebo
pr ovést
palbu
na nepř átelské cíle. Údaje o cíli obsahuj í: - číslo, - druh, - polohu, - tvar, - rozměr y, - orientaci (skupinového cíle), - ráz činnost i. V průzkumovém hlášení o zjištění cíle se uvádí také čas zjištění cíle a přesnost určení jeho polohy.
PŘENOS PALBY OD PO MO CNÝCH CÍLŮ Switch of Fire f rom Auxiliar y Targets Způsob určení pr vku pro účinnou střelbu dělové (minomet né) jednotky, který spočívá v zahr nut í oprav, určených na základě výsledků vyt voření f iktivního pomocného cíle , do topograf ických pr vků cíle. Pro raketometné jednotky se přenos palby od pomocných cílů nepoužívá. Opravy musí vyhovovat požadavkům prostorové a časové platnosti. Používaj í se t yto metody přenosů palby: 52
- metoda
jednoduchá
(pouze
př i
střelbě
strmou
dráhou
děl
a
minometů), - metoda koef icient u střelby, - metoda graf ikonu zastř ílených oprav.
PŘEHRADNÁ PALBA Artiller y Barrage Soustředěná
palba
vedená
přesně
stanoveným
způsobem
s cílem
přehradit směr post upu nepř ítele, blokovat nepř ítele v určitém prostoru nebo mu znemožnit do určit ého pr ostoru př ístup. Podle úkolu se vede nepohyblivá nebo pohyblivá přehr adná palba. Je zvláštním druhem palby na skupinový lineár ní cíl. Raketomety přehradné palby nevedou.
PŘESTŘELNOST Shoot O ver Distance Nejmenší
náměr,
kterým
je
možné
z daného
palebného
postaven í
(stanoviště) vystřelit přes daný kryt, aniž střela zasáhne jeho vrchol. Při rekognoskaci palebného postavení se přestřelnost určuje:
podle vzorce,
pomocí t abulek přest řelnosti, uvedených v tabulkách střelby.
PŘEVÝŠENÍ CÍLE Target Exceed Rozdíl nadmořských výšek palebného postavení a cíle.
53
PŘÍ MÁ PALEBNÁ PODPOR A Direct Fire Support Palebná podpora bojových jednotek (útvarů), kterou provádí organická nebo
přidělená
dělostřelecká
jednot ka
(jednotky)
nebo
jednotka
(jednotky), určená k podpoře úkolového uskupení. Hlavním úkolem je vyř azování
cílů
zjištěných
organickým i
nebo
přiděleným i
prostředky
průzkumu, které přímo omezuj í nebo znemožňuj í bojovou činnost jednotek úkolového prostředky,
uskupení.
Jedná
prostředky
se
zpr avidla
průzkumu,
taktická
o
živou místa
sílu
a
velení
pale bné a
další
pozorovatelné cíle.
PŘÍ MÁ STŘELBA Direct Fire Střelba z odkrytého palebného stanoviště (postavení) na cíl, na kter ý je možné př ímo zam ířit m ířidly zbraňového kompletu.
PŘÍ MÉ ZAMÍ ŘENÍ Direct Aim Zam íření zbraňového kompletu pomocí m ířidel př ímo na pozor ovaný cíl. Př ímá viditelnost cíle se využívá k zam íření v hor izont ální i vert ikální rovině.
PŘÍPRAVA ŘÍZENÍ PALBY Fire Control Preparation Souhr n opatření, které je nutné př edem r ealizovat k zabezpečení ef ektivní dělostřelecké palby. Je to proces, který předchází vlastnímu technickému i taktickému ř ízení palby.
54
Zahrnuje: -
průzkum a zjištění cílů,
-
balist ickou př ípravu,
-
topograf icko -geodetickou př ípravu,
-
meteorologickou př ípravu,
-
technickou př ípravu,
-
určení geof yzikálních podm ínek střelby.
PŘÍSTROJ PRO ŘÍZENÍ PALBY – PUO 9M Fire Control Machine – PUO 9M Náhradní prostředek pro určování topograf ických a počít aných pr vků a oprav (počít aných, zastř ílených, během zastř ílení) graf icky.
RÁŽ, RÁŽE Caliber, Calibre Průměr vodicí část i hlavně. U drážkovaných hlavní je to průměr vývrt u mezi prot ilehlými poli. U trubkových raket nic odpovídá průměr u raketnice. Ráže
střely
odpovídá
jej ímu
průměr u
v m ístě
středících
nákružků,
u rakety průměru rakety. Zpravidla se udává v milimetrech nebo palcích.
REDUKČNÍ PO MĚR – R P Artiller y Coeff icient Přepočt ový koef icient k přivádění výbuchů na pozorovací př ímku. Vypočítá se jako podíl pozorovací a topograf ické dálky cíle, s přesnost í na 0,1. Pomocí r edukčního pom ěru se úchylky výbuchů ve směru změřené z pozorovatelny přepočítávaj í (redukuj í) pro palebné postavení.
55
REŽI M PALBY (DĚL) Fire Regime Maximálně př ípustný počet výstřelů za určit ý časový inter val z daného zbr aňového komplet u. Kalkulačně se uvádí počet stře l pro zbraňový komplet za jednu minutu. Závisí na technických možnostech mat eriálů, ze kter ých j sou vyr obeny hlavní f unkční uzly zbraňového kompletu, zejména hlavně, br zdovratného a
nabíjecího
zař ízení
a
nábojů
a
na
f yzick ých
možnostech
dobře
vycvičené a sladěné obsluhy.
ROZSTUP ( ROZEST UP) Dist ance Vzdálenost mezi m íř idly sousedních zbraňových kompletů, měřená kolmo ke směru střelby. Rozestup děl (minometů) v bater ii (četě) je obvyk le 30 – 50 m, raketometů 40 – 60 m, při rozm ístění v celku nebo po četách.
ROZPTYL Dispersion Množina
bodů
(raketometem,
doletu
střel
minometem)
(raket,
min)
stejnými
prvk y
vypálených pro
jedním
střelbu
za
dělem
stejných
podm ínek. Je způsoben různost í počátečních r ychlost í střel (raket, min), směrů a úhlů výstřelů a podm ínek l etu střel (raket, min) po opuštění hlavně (zejména meteorologických). Množina
všech
drah
střel
(raket,
min)
vystřelených
z jednoho
děla
(raketometu, minom etu) za stejných podm ínek a stejnými pr vky se nazývá svazkem drah. Dráha střely (rakety, miny), která prochází st ředem svazku drah, se nazývá střední dráha. Průsečík střední dráhy s rovinou úst í je 56
středním zásahem ( S) a je středem obr azce r ozložení všech bodů doletu (obrazce rozpt ylu). Ten má tvar elipsy, zř ídka i kružnice. V praxi se využívaj í charakter ist iky r ozptylu – pr avděpodobnou úchylku dálkovou, šířkovou a výškovou.
ŘÍDÍCÍ DĚLO (RAKETOMET, MINO MET) Master Gun (Rocket Launcher, Mortar) Dělo (raketomet, minomet), pro které se určuj í pr vky pr o střelbu. Je-li baterie rozm ístěna v palebném postavení j ako celek, určuje se ř ídicím
dělem
(raketometem,
minomet em)
baterie
čt vrté
(třetí)
dělo
(raketomet, minomet) u osmi (šest i) dělové (raketometné, minometné) baterie. Při rozm íst ění baterie po četách se ř ídicími děly (raketomety, minomet y) určuj í čt vrté a pá té (třet í a čtvrté) dělo (raketomet, minomet) u osm i (šest i) dělové (raketometné, minometné) bater ie. U minometné baterie o třech četách (12 m inometů) se ř ídícím i minomet y určuj í čtvrt ý, pát ý a devát ý minom et. Je účelné, aby ř ídicím dělem bater ie bylo děl o se středně opotřebovanou hlavní vzhledem k ostatním dělům.
ŘÍZENÍ Control Pravomoc uplatňovaná velitelem nad část í činnost í podř ízených nebo jiných součást í, které obvyk le nespadaj í pod jeho
velení.
Zahrnuje
odpovědnost za vyk onávání rozkazů nebo nař íze ní. Celá pr avomoc nebo jej í část může být př enesena nebo předána. V obecné r ovině je chápáno jako rozhodování o způsobu využit í zdrojů (lidských, materiálních, f inančních, inf ormačních) v zájmu dosažení cíle dané organizace. Zahrnuje odpovědnost za provádě ní r ozkazů nebo nař ízení. 57
ŘÍZENÍ PALBY Fire Control Cílevědom á
činnost
důstojník ů
(př íslušníků
praporčického
a rotmistrovského sboru) a pr vků syst émů řízení palby. Ve vojenské terminologii teor ie střelby a ř ízení palby je chápeme v širším a užším slova sm yslu. V širším
slova
sm yslu
je
ř ízení
palby
veškerá
činnost
spojená
s plánováním, př ípravou a ef ektivní realizací palby na daný cíl . V užším slova sm yslu je řízení palby proces spojený se získáváním údajů o nepřát elsk ých cílech a s taktickým využit ím bojov é síly dělostřeleckých palebných systémů ( kompletů). Řízení palby oddílu (baterie) pozemního dělostřelect va je kontinuitou technického a taktického ř ízení palby. Součást í technického ř ízení palby je př íprava ř ízení palby.
SALVA Current Fire Současný výstřel ze všech dělostřeleckých zbraňových kompletů jednotky (útvar u) na povel velitele. U raketometů je to odpálení celého svazku raketnic s nastaveným inter valem mezi výstřely.
SELHANÁ (SELHÁNÍ ) PŘI STŘELBĚ Breakdown Porucha (selhání) činnost i zbraně, m unice či jiného zař ízení, jehož úlohou je střílet nebo vybuchnout v daný okamžik, a to v důsledku poruchy odpalovacího mechanizmu, iniciátoru, hnací či jiné náplně.
58
SEVER KILO METROVÝ (S k ) Kilometer North Směr, do kterého směřuj í kilometrové čár y N. Kilometrové čár y N t voř í pom yslné
rovnoběžky
se
souřadnicovou
osou
N,
jsou
vyr ýsovány
na mapě a jsou součást í kilometrové sítě.
SEVER MAG NETICKÝ (S m ) Magnetic North Místo (bod) na zem ském pov rchu (na severní polokouli), kde se sbíhaj í všechny magnet ické poledník y – tzv. severní magnet ický pól.
SEVER ZEMĚPISNÝ (S z ) Geographical North Místo (bod) na zem ském povrchu (na severní polokouli), kde se sbíhaj í všechny
zeměpisné
poledník y.
Jedná
se
o
p růsečík
zemské
osy
s povrchem Země na severní polokouli.
SKUTEČNÝ PO MO CNÝ CÍL Real Auxiliar y Target Nepohyblivý terénní předmět, jehož př esné souřadnice (poloha) jsou znám y.
SMĚRNÍK Bear ing Vodor ovný
orientovaný
úhel
měřený
od
severu
po daný bod ve smyslu pohybu hodinových ručiček.
59
kilomet rového
(S k)
SMĚRNÍK ORIENTAČNÍHO SMĚRU Orientation Bear ing Vodor ovný úhel sevřený severní vět ví kilometrové čár y N a daným orientačním směrem, měřený ve sm yslu pohybu hodinových ručiček. Způsoby určení směrníků orien tačních sm ěrů:
topograf icky (změřením na mapě úhloměrem, výpočtem II.HGÚ ze souřadnic dvou význačných bodů vyčtených z mapy),
magneticky (busolou PAB, teodolitem opatřeným magnet ickou střelkou),
gyroskopicky (gyrosk opickým kompasem nebo g yroteodolitem ),
astronom icky (podle Slunce, Polárky, hvězdy),
mechanicky (azimutálním nástavcem k busole PAB-2A),
geodetick y ( výpočtem II. HGÚ ze souřadnic dvou bodů polohové geodetické
sítě,
př ípadně
vyhledáním
směrníku
v katalogu
souřadnic),
metodou družicové geodézie.
SOUŘADNICE Coordinates Veličiny, určuj ící polohu bodu, kterou zauj ímá v dané souřadnicové síti nebo systému. Dělostřelect vo používá v praxi tyt o druhy souřadnic:
pravoúhlé rovinné,
polární.
SPOTŘEBA STŘEL Shell Consumpt ion Stanovené ( vypočítané) množst ví munice, potřebné k vyřazení cíle. Závisí na druhu, rázu činnosti, rozměr ech a priorit ách cíle, palebném úkolu a
60
podm ínkách
pro
j eho
splnění,
požadovaném
stupni
vyřazení
cíle
a množst ví munice, která je k dispozici.
STABILIZACE STŘELY Projectile Stabili zation Dosažení co možná nejmenší nežádoucí odchylk y podélné osy střely od směru dráhy jej ího letu na cíl. Stabilizace střel se provádí: -
rotací,
-
stabilizátor y nebo křidélk y,
-
aerodynamicky pomocí vhodně tvarované čelní plochy.
STRANOVÝ SKOK – S S Artiller y Coeff icient Přepočt ový
koef icient
k udržování
výbuchů
na
pozor ovací
př ímce
při změně dálky. Počítá se pro změnu dálk y 100 metr ů jako podíl pozorovacího úhlu a setiny topograf ické dálky cíle, s přesnost í na jeden dílec (0-01). Je to úhel, o který je nutn é změnit při opravě dálk y zaměř ovače stranu (směr), k udržení výbuchů na pozorovací př ímce. Používá se př i zastř ílení rámováním při pozorovacím úhlu do 5 -00.
STŘEDI SKO KOORDINACE BOJOVÉ ÚKOLOVÉHO USKUPENÍ – SKBP
PODPORY
BRIGÁ DNÍHO
Brigade Fire Dir ection C entre – Brigade FDC Součást m ísta velení br igádního úkolového uskupení. Je určeno ke koordinaci bojové podpor y boje br igádního úkolového uskupení. Vyt vář í ho
určení
př íslušníci
ze
štábu
brigády
a
velitel,
náčelník
skupiny
koordinace palby a jednotky sm íšen ého dělostřeleckého oddílu (smdo). 61
Do střediska dále patří orgány vrtulník ového letect va a v př ípadě potřeby f unkcionáři
taktického
letect va
a
jiných
druhů
vojsk.
Odborným
f unkcionářem pro koordinaci bojové podpor y na m ístě velení úkolového uskupení je „koordinátor bojové podpory“. Na m ístě velení br igádního uskupení je to zpravidla velitel př iděleného dělostřeleckého oddílu. Dř íve bylo SKBP označováno jako středisko koordinace palby brigády – SKP.
STŘEDI SKO KOORDINACE PALEBNÉ PO DPORY DIVI ZNÍHO ÚKOLOVÉHO U SKUPENÍ – SKPP Division Fir e Direct ion Centre – Division FDC Součást m ísta velení divizního úkolového uskupení. Tým pr o koordinaci bojové
podpor y
je
tvoř en
f unkcionáři
a
technikou
št ábu
divize,
dělostřelecké brigády a dalších út varů určených k bojové podp oře divize. Řídícím f unkcionářem SBPD je velitel dělostřelecké brigády nebo jiný f unkcionář určený velit elem divize.
STŘEDI SKO ŘÍZENÍ PAL BY ODDÍLU – SŘP Battalion Fire direction Centre – Battalion FDC Součást
m ísta
velení
dělostřeleckého
oddílu
vybavená
silami
a prostředky pro výpočet pr vků pro střelbu oddílu (plní - li palebný úkol oddíl
jako
celek)
a
př ípravu
kontrolních
pr vků
pro
střelbu
baterie
(při střelbě jednotlivých bater ií). Z tohoto m íst a se uskut ečňuje ř ízení palby oddílu i jednotlivých bater ií (palebných, raketometné). Je složeno z f unkcionářů dělostřeleckého oddílu ( zástupce náčelník a štábu, operátor, počtáři, radisté), standardních a speciálních prostředků pro
určování
pr vků
pro
střelbu
a
zař ízení
komunikačního
systému,
určených (přizpůsobený ch) k tomuto účelu. SŘP ř ídí náčelník SŘP – zpr avidla zástupce náčelníka štábu nebo jiný pověřený důstoj ník. SŘP ř ídí a organizuj e provádění opatření t echnického a taktického ř ízení palby. Př ij ímá požadavky na palbu z pozorovat elen nebo m ísta bojové 62
podpor y, podle potřeby určuje kontrolní pr vky pro střelbu jednotlivých baterií a vydává povely v rámci taktického ř ízení palby.
STŘELA S KONCOVÝM NAVEDENÍ M Guidance Shell Dělostřelecká, nebo reaktivní střela, která je ve své koncové dráze naváděna na cíl. Navádění může být aktivní nebo pasivní. Aktivní navádění je realizováno ozařováním cíle radiovým i vlnam i nebo laserem. Střela je naváděna na cíl odraženou energií od cíle nebo se pohybuje ve středu vyzařované energie na cíl. Pasivní navádění je realizováno n ezávisle na m ístě vystřelení nebo vypuštění střely. St řela se navádí na vlastní charakterist iky cíle, jako je magnetické pole, rozměr ové charakteristik y ve viditelné oblast i spektra, charakterist iky vyzařování v inf račervené oblast i, tepelné vyzařování, zvuková emise, a jiné.
STŘELBA Fire Veškerá činnost dělostřelecké jednotky spojená s vystřelením střely. Úkolem
střelby
m ůže
být
zj ištění
počáteční
r ychlosti,
rozpt ylu,
zastř ílených oprav, dosažení ur čitého stupně vyřazení cíle apod. Není - li bezprostředním úkolem střelby dosažení palebného účinku na nepřátelský cíl, ale zj ištění určitých hodnot, potřebných k zabezpečení další vlastní technické činnost i, nazýváme ji také střelbou technickou. Je-li úkolem střelby dosažení palebného účinku, nazýváme ji palba (dělostřelecká palba).
63
STUPEŇ VYŘAZENÍ CÍLE Level Destroy Target Požadovaná hodnot a, obvykle f yzické (materiálo vé) palebné účinnost i dělostřelecké palby. Může být stanovena předem nebo v průběhu plnění palebných úkolů podle konkrétní situace. U skupinových cílů se stanovuje v procentech limitních hodnot požadovaného f yzického (mater iálového) účinku palby na živou sílu (nebo poškození či zničení bojové techniky). Obecně může dosahovat hodnot 0 až 100 %. V praxi se stanovuje v mezích 5 až 90 %. Pro praktické potřeby střelby a ř ízení palby se stupeň vyř azení cíle při palbě na jednot livý nepozorovaný cíl vyjadřuje jako pravděpodobnost jeho vyřazení s limit ním i hodnotami pro: -
zničení P z = 0,7 až 0,9,
-
umlčení P u 0,5.
Stupeň vyřazení cíl e (jako očekávaný palebný účinek) se při střelbě na skupinové nepozor ované cíle vyjadřuje matematickou naděj í M(a) počtu
vyřazenýc h
(nenávratně
zničených)
k celkovém u
počtu
elementárních (jednotlivých) cílů, jimiž j e skupinový cíl t voř en. Pro potřeby současné dělostřelecké praxe jsou stanoveny limitní hodnot y takto: -
pro zničení M( a) 35% (max. 50%),
-
pro umlčení M(a) 20% (až do 35%),
-
pro rušení M( a) 3% (až do 10%).
SYSTÉM GPS Global Posit ioning System – GPS Družicový navigační systém Ministerst va obrany USA, umožňuj ící určení prostorových souřadnic antény přij ímače v libovolném čase kdekoliv na povrchu Země a v jeho blízkost i. 64
Systém GPS se skládá ze tř í segmentů:
kosmický segment tvoř í 24 dr užic na vhodně rozm ístěných oběžných
drahách.
Družice
gener uj í
a
vysílaj í
dálkoměrné
signály,
ř ídící segment produkuje GPS čas, efemeridy družic (údaje, ze kter ých lze vypočítat souř adnice družic) a zabezpečuje ř ízen í družic,
uživatelský
segment
tvoř í
uživatelské
přij ímače,
schopné
z př ijat ých signálů určovat svoji polohu, rychlost (pokud se pohybuj í) a čas.
SYSTÉM ŘÍZENÍ PALBY Fire Control System Soubor specif ických prvků účelově uspořáda ných k vedení dělostřelecké palby. Musí se vyznačovat vysokou ef ektivnost í a odolnost í vůči působení nepř ít ele.
Systém
velitelských
ř ízení
stanovištěm
palby se
dělostřeleckého
střediskem
ř ízení
oddílu
palby
je
t voř en
oddílu
(SŘP),
podsyst émy ř ízení palby j ednotlivých palebných bater ií, m íst y bojové podpor y
praporních
úkolových
uskupení,
spolupracuj ícím i
jednotkami
dělostřeleckého průzkumu, komunikačními prostředky a vazbam i mezi nimi.
ŠIKMÁ DÁLKA Inclined Range Vzdálenost od zbraňového kompletu ( průzkumné ho př ístr oje) do cíle měřená na záměrné (pozorovací př ímce).
TABULKY STŘELBY Fir ing Tables Souhr n textových a číselných inf ormací o zbrani, střelivu a podm ínkách střelby, které jsou potřebné k př ípravě a vedení palby. Podle f ormy 65
zpr acování mohou být číse lné nebo graf ické. Pro nadmořskou výšku větší než 250 m se používaj í horské tabulky st řelby.
TAKTICKÉ ŘÍZENÍ PALBY Tactical Fir e Control Proces implementace obdr ženého palebného úkolu do povelu a provedení palby. Palebný úkol může být plánovaný nebo nepl ánovaný. Všechny palebné oddílu
úkoly,
uskutečňované
(bater ie),
jsou
ve
prováděny
vnitřních na
úrovni
vazbách
dělostřeleckého
standardních
národních
(zpr avidla brigádních) postupů a metodik.
TECHNI CKÁ PŘÍPRAVA Technical Prepar ation Organická součást př íp ravy ř ízení palby a technického ř ízení palby. Cílem
technické
př ípravy
je
př íprava
děl
(raketometů,
minometů),
velitelských vozidel, př ístrojů pr o ř ízení palby, př ístrojů t opograf icko geodetického
př ipojení,
radiolokátorů,
kombinovaných
průzkumných
př ístrojů, pr ostředků technického pr ůzkumu (průzkumných a pozorovacích kompletů, integrovaných průzkumných systémů) a počít ačů, př ístrojů meteorologických jednotek a př ípr ava stř eliva ke střelbě. Způsob provedení technické př ípravy je uveden v instrukcích pro da ný typ zbr aňového
kompletu
(děla,
raketometu,
minometu)
průzkumného
kompletu a př ístroje.
TECHNI CKÉ ŘÍZENÍ PAL BY Technical Fire Contr ol Proces př ípravy ( zjištění) a přeměny char akteristik zbraňových kompletů a munice (balist ických podm ínek střelby
– počáteční r ychlosti, teplot y
náplní a hmotnosti střely), polohy zbraňových komplet ů a cíle (podm ínek 66
topograf icko-geodetického př ipojení palebných postavení, pozor ovatelen, prostředků
dělostřeleckého
průzkumu
a
zj ištění
cílů
nepř ít ele)
a
meteorologických podm ín ek na pr vk y pro střelbu.
TOPOGRAFICKÁ DÁLKA CÍLE Target Topographical Distance Vodor ovná vzdálenost mezi palebným st anovištěm ř ídícího děla a středem cíle.
TOPOGRAFICKÁ STRANOVÁ ODCHYLKA Topographical Side Divergence Odchylka od hlavního směru střelby po směr na střed cíle z palebného stanoviště ř ídícího děla.
TOPOGRAFICKÉ PRVKY C ÍLE Topographical Target Data Pr vky
na
cíl
určené
výpočtem
ze
souřadnic
cíle
a
ř ídícího
děla
nebo graf icky. Zahrnuj í:
topograf ickou dálku cíle,
topograf ickou stranovou odch ylku cíle od hlavního směr u střelby (nebo topograf ický směrník cíle z palebného postavení),
převýšení cíle vzhledem k palebnému postavení (podle něj se dále vypočítá polohový úhel).
TOPOGRAFICKO -GEODETICKÁ PŘÍPRAVA Topographical-geodetically Preparat io n Organická součást př ípravy ř ízení palby a technického ř ízení palby. 67
Jej ím cílem je včas získat topograf icko -geodetické údaje a inf ormace voj enského geoinf ormačního systému (VGIS) o poloze děl, pozorovat elen a
stanovišť
technických
prostředků
dělostřeleck ého
průzkumu
pro výpočet pr vků pro střelbu.
TRHAVÁ STŘELA High Explosive Proj ectile Dělostřelecká střela se silnými st ěnam i a velkým množst vím trhaviny, která vyřazuje cíle ( především ochranné objekty) energií zplodin výbuchu a rázovou vlnou.
TŘÍŠTIVÁ STŘELA Fragmentation Projectile Dělostřelecká střela se slabým i stěnami a velk ým množstvím trhaviny určená
k vyřazování
živé
síly
a
nekrytých
palebných
prostředků
průbojným účinkem střepin nebo jiných samostatně ničivých prvků.
TŘÍŠTIVOTRHAVÁ STŘEL A High Explosive-f ragmentation Project ile Dělostřelecká
střela
s trhavinovou
náplní,
která
konstrukčně
slučuje
vlastnosti tř íšt ivých a trhavých střel. Tř íštivý nebo trhavý účinek se určuje nastavením zapalovače.
ÚČINNÁ STŘELBA Fire f or Eff ect Hlavní část (období) dělostřelecké palby, v níž se dosahuje splnění palebného úkolu (požadovaného palebného účinku). Zároveň tento pojem znamená, že zastř íl ení je ukončeno a je vyžadováno zahájení účinné střelby. 68
Účinná střelba se v závislosti na způsobu př ípravy pr v ků pro účinnou střelbu zahajuje bez zastř ílení nebo po zastř ílení.
ÚHEL DOLETU Flying Range Angle Svislý úhel mezi úrovní úst í a tečnou dráhy střely v bodu doletu. Znaménko bývá kladné.
ÚHEL NÁBĚHU Yaw Angle Úhel mezi podélnou osou střely a tečnou k dráze v libovolném okamžiku.
ÚHEL NÁRAZU Impact Angle Svislý úhel mezi tečnou k terénu a tečnou k dráze střely v bodu nárazu.
ÚHEL VÝSTŘELU Shot Angle Svislý úhel mezi výstřelnou a úrovní úst í (mezi vektorem počáteční rychlosti střely a úrovní úst í).
ÚHEL ZDVIHU Up-stroke Angle Svislý
úhel
mezi
vektorem
počát eční
a náměrnou po ukončení zam íř ení.
69
r ychlost i
střely
( výstřelnou)
ÚKOLOVÉ USKUPENÍ Task Force Dočasné uskupení j ednotek pod velením stanoveného (určeného) velitele vyt vořené
za
účelem
splnění
stanove ných
bojových
úkolů
nebo pr ovedení operace. Podle stupně velení se úkolová uskupení dělí na:
divizní,
brigádní,
praporní,
rotní.
ÚPLNÁ PŘÍPRAVA Complete Preparat ion Základní a hlavní způsob určení pr vků pro účinnou střelbu bez zastř ílení. Úplná př ípr ava prvků)
a
zahrnuje řešení geom etrického (určení t opograf ických
balist ického
(určení
oprav
dálk y
a
směru
pro
balistické,
meteorologické, geofyzikální a j iné podm ínky) úkolu. Podstat a úplné př ípr avy spočívá v úplném určení změn podm ínek střelby a výpočtu jim odpovídaj ících počítaných oprav dálky a sm ěru střelby a v zahrnut í těchto oprav do t opograf ických pr vků, čím ž se získají počítané prvk y (počít aná dálka, počítaná stranová odchylka, př ípadně i počít aná libela).
ÚROVEŇ ÚSTÍ Muzzle Level Vodor ovná rovina pr oložená středem úst í hlavně při výstřelu (počátkem dráhy střely).
70
VELENÍ Command Pravomoc udělená př íslušníkovi ozbroj ených sil pro vedení, provádění součinnosti a ř ízení voj enských sil. Pojem velení v mezinárodním pojet í obsahuje nižší stupeň pravomoci než v pojet í národním.
VĚJÍŘ Fan Svazek výstřelných rovin děl zam íř ené baterie (čet y). Rozlišuje se věj íř:
rovnoběžný,
sevřený,
upravený na šířku cíle.
Při rovnoběžném věj íři jsou osy hlavní r ovnoběžné. Při sevř eném věj íř i se prodloužené osy hlavní pr ot ínaj í v cíli ( v dálce cíle). Př i věj íř i upraveném na šířku cíle prodloužené osy hlavní prot ínaj í své (odpovídaj ící) úseky v prostoru cíle.
VIDLICE Scale Rozdíl dvou náměrů (dálek zaměř ovače) dělostřeleckého zbr aňového kompletu, při kterých bylo dosaženo opačných znaků pozorování v dálce. Používá se př i zastř ílení rámováním a pomocí O -T f aktoru.
VIRTUÁLNÍ TEPLOTA VZDUCHU Virtual Air Temperat ure Teplota suchého vzduchu, který má stejnou teplotu jako vlhký vzduch př i skutečné teplotě a za normálních podm í nek na povrchu země. 71
VRCHOL DRÁHY STŘELY Apex Shell Cur ve Nej vyšší bod dráhy střely nad vodorovnou rovinou. Svislá složka r ychlosti je v něm nulová.
VŠEO BECNÁ PALEBNÁ PO DPORA General Fire Support Podpora boj ových jednotek jako celku, kterou provádí dělos třelecká jednotka (jednotky) nebo út var (út var y) nadř ízeného velitele. Hlavním úkolem
je
vyřazování
cílů
v hloubce
sestavy
nepř ítele,
zjištěných
prostředky průzkumu nadř ízeného. Jedná se zejména o dělostřelect vo, m ísta velení, prostř edky prot ivzdušné obran y, spojení a elektronického boje,
druhé
sledy
a
zálohy,
letect vo
na
předsunut ých
přistávacích
plochách a další nepozorovat elné cíle.
VÝSTŘEL Shot Děj,
který
probíhá
v nábojce
v hlavni
střelné
zbraně
po
aktivaci
rozněcovadla (roznětného zař ízení) náboje. D ochází při něm k urychlení střely na požadovanou r ychlost tlakem plynů vzniklých hořením prachové náplně. Děj výstřelu lze rozdělit na tři na sebe navazuj ící etapy: -
aktivace rozněcovadla (roznětného zař íze ní),
-
zážeh prachové náplně a jej í hoř ení do okamžik u dosažení tlaku na začátku pohybu střely,
-
pohyb střely v hlavni.
VÝSTŘELNÁ Shot Line Prodloužená
osa
hlavně
kompletu v okamžiku výstřelu. 72
zam ířeného
dělostřeleckého
zbraňového
Bývá rovněž def inována jako tečna dr áhy v počátku volného letu střely. Obecně
by
tato
př ímka
mohla
být
odvozena
z pr vků
měřených
ve
vhodných bodech na dráze letu.
VÝŠKA VRCHOLU DRÁHY STŘELY Trajectory Top Height Kolm á vzdálenost od úrovně úst í po vrchol dráhy střely.
VÝŠKA ROZPRASKU Splash (disperse) Height Kolm á vzdálenost od úro vně cíle po střed obláčku rozprasku.
VYŽÁDÁNÍ PALBY Call f or Fire Výsledek
činnost i
dělostřeleckého
pozor ovatele
nebo
m ísta
bojové
podpor y praporního úkolového uskupení ( MBPP). Jedná se o způsob plnění palebného úkolu dělostřelect vem nebo jiným prostředke m palebné podpor y.
Je
zahájen
zpracováním
povelu
pr o
vyžádání
palby
dělostřeleckým pozorovatelem a jeho předáním pracovišti koordinace nebo ř ízení palby. V závislosti na konkrétních podm ínkách se na vyžádání palby podílí pracoviště koordinace a ř ízení palb y a palebné jednotky. Ukončen je povelem dělostřeleckého pozor ovatele k ukončení palebného úkolu a popisem činnosti cíle. Zpravidla se jedná o neplánovaný palebný úkol. Vyžádání palby může být také podkladem pro plánované palebné úkoly. V rámci prior it zpr áv se považuje za r ovnocenné naléhavým zpr ávám. Plnění palebného úkolu může být přer ušeno pouze bleskovou zpr ávou, maj ící nejvyšší přednost ( prior itu) nebo jiným vyžádáním palby, pokud vznikne nut nost souča sného plnění palebného úkolu. Vyžádání palby může m ít f ormu žádosti nebo nař ízení pro palbu. 73
ZAJIŠŤOVACÍ BOD Direction Point Nepohyblivý ter énní předmět dobře viditelný pokud možno od všech zbr aňových komplet ů. Slouží
k zajištění
směru
děla
zam ířeného
do
hlavního
směr u
předmětů,
svisle
a k zam íření děla na cíl ve vodorov né rovině. Musí
být
dobř e
odlišitelný
od
okolních
t erénních
př ímočař e ohraničený a být co nejdále od děla (nejméně 200 m). Nelze- li zvolit vhodný př írodní zajišťovací bod, vyt yčuje se umělý. Určuj í se ( vyt yčuj í) hlavní (HZB) a jeden až dva záložní zajišťovací body (ZZB).
Pro
noc
se
určuj í
( vyt yčuj í)
dva
noční
zajišť ovací
body
(1. NZB a 2. NZB). Je účelné, aby alespoň některý z nich byl totožný s HZB nebo ZZB. Jako HZB (1. NZB) je vhodné, zvláště za snížené viditelnosti, použít kolimátor ( K- 1), který se zastaničuje ve vzdálenost i 6 až 8 m u děl vlevo vzadu, u r aketometů vlevo vpředu zpravidla při jednotné straně pro celou bater ii. Pokud je to možné, zvolí se zajišťovací body společné pro všechna (několik) palebná postavení v daném prostor u.
ZÁKLADNÍ STRANA Basic Side Horizontální úhel měřený v kladném sm yslu od zaj išťovacího (odměrného) bodu po hlavní směr střelby pr odloužený dozadu. Slouží k zam íření
dělostřeleckého
zbr aňového kompletu
do hlavního
směru střelby a je výchozí hodnot ou k zam íření na cíl podle velené stranové odchylky.
74
ZAKRYTÉ PALEBNÉ POSTAVENÍ Cover Fire Position Druh palebného postavení, které poskytuje dělostřeleck ým zbraňovým kompletům ochranu před pozemním pozorováním nepř ítele, skrývá dým, prach a záblesky výstřelů p ř i vedení palby.
ZÁMĚRNÁ Aim ing Axes Př ímka procházej ící zbr aní ( zaměřovačem) a cílem. Bývá def inována také jako
přímka
odpovídaj ící
opt ické
ose
mechanických
nebo
optick ých
m ířidel. U dělostřeleckých zbraní j e záměrná př ímka, odpovídaj ící opt ické ose dělo vého dalekohledu.
ZÁMĚRNÝ BOD Aim ing Point Bod, zpr avidla um ístěný ve středu terče, na který se zamiřuje před střelbou.
ZÁMĚRNÝ ÚHEL Aim ing Angle Svislý úhel mezi zám ěrnou a náměrnou cíle (osou zbraně).
ZÁMĚRNÝ ÚHEL KRYTU Cover ing Aiming Angle Svislý úhel mezi záměrnou vrcholu krytu a náměrnou. Odpovídá dálce ke krytu v dílcích.
75
ZASTŘELOVACÍ DĚLO Adjustment Gun Dělo vyčleněné k vytváření f iktivních pomocných cílů př i ur čování pr vků pro účinnou střelbu oddílu použit ím zastř elovacího děla.
ZASTŘÍLENÍ Adjustment Způsob určení pr vků pro účinnou stř elbu, které se získají střelbou na cíl. Způsoby zastř ílení:
s využit ím
pr ostředků
dálkoměrem, průzkum
dělostřeleckého
s určeným i
pochodových
průzkumu
pozorovatelnami, pr oudů,
(s
laserovým
s radiolokátorem
s radiolokátorem
pro
pro
průzkum
stř ílej ícího dělostřelectva, s osádkou vrt ulník u),
bez
využit í
pomocí
O-T
prostř edků f aktoru,
dělostřeleckého vyt ýčením
průzkumu
výstř elné,
(rám ováním,
s využit ím
stopek,
postupnými kontrolami podle světových stran, stupnicí, o dhadem).
ZAPALOVAČ Fuze Roznětné zař ízení, určené k aktivaci účinné náplně dělostř elecké střely, dělostřelecké miny, let ecké pum y, boj ové hlavice r akety nebo ručního granátu na vhodném míst ě nebo čase. Iniciuje roznětku nebo rozbušku. Konstrukce dělostř eleckých střel obvykle umožňuje použit í různých druhů zapalovačů pr o jeden druh střely. Př i časové iniciaci ve vzduchu dochází k rozprasku. Zapalovače se rozlišuj í podle: 76
iniciace:
-
-
-
kontaktní,
nekontaktní (časovací nebo př ibližovací) ,
um ístění:
hlavový,
dnový,
kombinovaný,
výstupního impulzu:
roznětný,
rozbušný,
f unkce v cíli:
nárazový,
časovací (s nastavit elnou dobou),
časovaný (s nepřest avitelnou dobou),
nekontaktní,
dvojit ý.
ZBRAŇOVÝ KO MPLET W eapon Set Souhr n
f unkčně
vzájemně
navazuj ících
část í
děla
(ra ketometu,
minometu), mechanizmu nabíj ení, uložení a podávání střel, zam íř ení, ochrany,
systémů
zabezpečení
činnosti,
konstrukčně
sjednocených
a sestavených na lafetě.
ZJEDNODUŠENÁ PŘÍPRAV A Simplif ied Preparat ion Výjimečný a daným i okolnostmi vynucený způs ob určení výchozích pr vků pro
střelbu,
které
se
určuj í
podle topograf ických
pr vků
zj ištěných
zpr avidla graf icky, z nepřesně určené polohy cíle a palebného postavení. Účinnou střelbu je možné ve všech př ípadech zahájit až po zastř ílení cíle.
77
ZJISTIT CÍL To Detect a Target Zjistit cíl znamená objevit jej, identif ikovat, popsat a lokalizovat, přičem ž objevit znamená na základě odhalení demaskuj ících př íznaků odhalit existenci obj ektu. Identif ikovat znamená stanovit jakým způsobem může objekt ovlivnit bojovou činnost a zařadit jej mezi konkrétní druhy cílů. Popsat cíl znamená určit jeho t var, rozměr y, popř. nat očení, stupeň ochrany a činnost a lokalizovat znamená určit polohu cíle v pr ostoru.
ZKRÁCENÁ PŘÍPRAVA Abridged Preparation Způsob určení pr vků pro účin nou střelbu, př i kterém nejsou k dispozici úplné údaje o podm ínkách střelby. Používá se tehdy, jestliže bojová situace neumožňuje uskutečnit všechna opatření
př ípravy
s požadovanou
ř ízení
palby
přesnost í,
nebo
př ípadně
některá časová
opatření
platnost
nelze
splnit
meteorologické
zpr ávy pro úplnou přípravu pom inula. Účinnou střelbu je obvyk le možné zaháj it až po zastř ílení cíle. V některých př ípadech, jsou -li splněny st anovené podm ínky j e možné vést palbu na velkorozměrné cíle i bez zastř ílení.
ZMĚNA POČÁTE ČNÍ RYCHLOSTI STŘELY Change Initial Shell Speed Veličina,
která
se
zj išťuje
s cílem
určení
oprav
způsobených
buď
opotřebením ( vývrt u) hlavně nebo vlastnostmi série prachových náplní. Rozlišuje se: –
změnu počáteční r ychlosti způsobená opotřebením ( vývrtu) h lavně v 0 d ,
78
–
změnu počáteční r ychlosti, způsobená vlastnostmi série prachových náplní v 0 n .
ZNIČIT Destroy Palebný úkol letálního charakteru, jehož cílem je způsobit nepřátelskému cíli okam žité, nenávratné ztrát y osob nebo takové materiálové (f unkční) pošk ození
bojové
techniky,
kter é
cíl
na
dlouhou
dobu
(6 až 12 hodin) nebo trvale vyřazuje z činnosti a dalšího bojového použit í, cíl tedy ztrácí tr vale bojeschopnost (použitelnost). Úplná
ztráta
bojeschopnost i
je
dosažena
současným
způsobením
f yzických a psychických ztrát osob, nebo mater iálových ztrát bojové techniky společně s dosažením f unkční nezpůsobilosti.
2 Dráha dělostřelecké střely Výpočet drah střel j e základním úkolem vnější balist iky. Na dráze letu k cíli po opuštění hlavně se střela obvykle poh ybuje ve vzduchu, který klade odpor prot i jejímu pohybu. Kromě síly odporu vzduchu uvažujeme při řešení drah střel také sílu t íže, krátce t íži a u aktivně – reaktivních a reaktivních střel i sílu tahu raketového motoru, krátce tah raketového motoru. U děl a minometů je, vlivem tlaku plynů vzniklých hořením prachové náplně v uzavř eném prostoru (hlavni), střele (m ině) udělena počáteční rychlost potřebná k opuštění hlavně a st řela (mina) se dále pohybuje po určité dráze jako volně vr žené těleso. V podm ínkách zemské atmosf éry se tato dráha nazývá balistická křivka. Balistická křivka je char akterizována různými parametr y - prvk y dráhy střely.
79
Obrázek 1 - Prvky dráhy střely, je-li cíl v úrovni ústí hlavně
Obrázek 2- Prvky dráhy střely, je-li cíl převýšený a na přivráceném svahu
80
Obrázek 3 - Prvky dráhy střely, je-li cíl snížený a na odvráceném svahu Na obr. 1, obr. 2 a obr. 3 je znázorněn průmět dráhy střely do svislé roviny kde: 0 počátek dráhy, střed ústí hlavně, α
záměrný úhel, úhel sevřený záměrnou a náměrnou,
φ
náměr, úhel sevřený úrovní ústí (úú) a náměrnou, úhel výstřelu, úhel sevřený úú a výstřelnou,
úhel sevřený náměrnou a výstřelnou (úhel zdvihu),
εC
polohový úhel cíle, úhel sevřený úú a záměrnou,
YV
výška vrcholu dráhy letu střely,
V
vrchol dráhy letu střely, úhel doletu,
s
úhel (sklonu) svahu, úhel dopadu,
T
tečna ke dráze střely v bodu doletu (N),
T´
tečna ke dráze střely v bodu cíle,
μ
úhel nárazu,
N
bod doletu,
C
cíl,
úú
úroveň ústí,
Z
derivace, velikost boční úchylky bodu na dráze letu ve vodorovné rovině od výstřelné roviny, příčinou je rotace střely kolem její podélné osy při letu.
Záměrná – spojnice ústí hlavně a cíle Náměrná – prodloužení osy hlavně zbraně zamířené na cíl Výstřelná – prodloužení osy hlavně ve směru, v němž je vymetena střela z hlavně
81
3 Úhlové míry u dělostřelectva Úhly jsou měřeny v r ůzných m írách (jednotkách). Stupňové m ír y (stupně, minut y, vteřiny) - Stupňová m íra (devadesátinná) je zavedena t ak, že pravý úhel je rozdělen na 90 dílů, které se nazývaj í (úhlové) stupně . Vyjádřen í úhlu v šedesátkové soustavě: Úhlový stupeň se dělí na 60 (úhlových) minut, t zn. 1° = 60′. Každá úhlová m inuta se dále dělí na 60 (úhlových) vteřin, tzn. 1′ = 60′′. Vyj ádření úhlu v desítkové soustavě: úhlový stupeň se dělí dekadicky, např . 22° 29′ 36′′ = 22,4933°. Obloukové m ír y (rad) - Hodnota jednot kového úhlu v obloukové m íře je zvolena tak, že úhel o velikost i 1 vyme zuje na kružnici se středem ve vrcholu úhlu oblouku, jehož délka je rovna poloměru dané kružnice. Hodnotu obloukové m ír y úhlu značíme .
Dílcové m ír y (dc) - Úhlová m íra dělostřelect va AČR. Dílec je 1/6000 kruhu. Úhel, pod kterým vidím e předmět o výšce 1 m na vzdálenost 1 km.
Setinové m ír y (g -grad) - Setinná m íra je zavedena tak, že pravý úhel je rozdělen na 100 dílů, které nazýváme gony (grady, setinné stupně ).
82
Př íklad převodu dílce na jiný úhlové m ír y:
3.1 Dílcové pravidlo Dílec (mil) je středový úhel odpovídaj ící 1/6000 (1/6400) délky oblouku kružnice. 360° odpovídá 60 -00 (6400 mils).
0-01 = 3,6´;
1° 16,67 dc
1mil 3,37´;
1° 17,78 mils
0-01 1,07 mil 1mil 0,94 dc
83
(dc)
(mils) (dc)
(´) 3,6
16 15
(dc) (mils)
15 16
Jestliže počítané hodnot y úhlů označím e používaným rozm ěrem dílec (dc), délky (úsečky) metr (m) a vzdálenosti (dálk y) kilometr (km), můžeme při praktickém použit í dílcového pravidla využívat následuj ící vzorce:
m dc km +5%
dc
m 5% km
m
dc
km
m 5% dc
+5%
km
-5%
L tan 2 L D1 2 tan 2 D1 2
tan 0 01 2 tan
84
0 01 0,0010472 2
4 Rozptyl a jeho zákonitosti Rozpt yl je jedním ze dvou základních kritérií, podle nichž se posuzuj í takticko-technické charakterist iky dělostřelecké munice. Dru hým základním kritériem je dostřel. Při vystřelení skupiny ran stejné série náplní, stejnou ráží (z téže zbraně) a st ejnými pr vky pr o střelbu (jednou dálkou a jedním sm ěrem) za dosažitelně stejných podm ínek se dosáhne seskupení výbuchů, které se nazývá roz pt ylový obrazec a tento jev se nazývá rozpt yl. Z hlediska ř ízení palby má význam zejména rozpt yl nárazů. Rozpt yl nárazů se posuzuje nejčastěji ve vodorovné nebo ve svislé rovině. Rozpt yl nárazů ve směru výstřelné (osy X) se nazývá dálkový rozpt yl, ve směru kolmém na výstřelnou rovinu (osa Z) šířkový r ozpt yl. Zákonitost i rozpt ylu: ohraničenost, nerovnoměrnost, symetričnost
4.1 Střední náraz a rozptylový obrazec Body nárazů střel se rozpt ýlí v dálce i ve směru (do stran) . Rozpt yl je způsoben systematickými a náhodným i chybam i. Př ímka vedená středem skupiny výbuchů kolmo na výstřelnou dělí skupinu výbuchů na dvě stejné části. Polovina výbuchů bude za tout o př ímkou (tzv. dlouhé), druhá polovina bude před touto př ímkou (tzv. krátké). Dělící př ímka představuje střední dálku skupiny výbuchů.
Bod středního nárazu
Střední dálka
S VLEVO
Výstřel
X VPRAVO KRÁTKÁ
85
DLOUHÁ
4.2 Rozptylová stupnice Velikost rozpt ylu se měř í pravděpodobnými úchylkami, které maj í normální (Gaussovo) rozložení
4.3 Pravděpodobnost zásahu cíle Chyby výstřelu představuj í t ypické náhodné chyby, měnící naprost o náhodně směr i velikost při každém výstř elu. Jej ich matemat ická podstata je obsažena v Gaussovu zákonu normálního rozložení náhodných chyb a předsta vuje statist ický údaj, kterým se charakterizuje rozpt yl náhodných veličin. Celkové náhodné chyby výstřelu jsou součtem opakuj ících se náhodných chyb pr vků pro střelbu a neopakuj ících se náhodných chyb rozpt ylu. Pr vky pr o střelbu jsou vždy zat íženy chybami. Základním způsobem určení pr vků pro střelbu, př i současné vybavenosti dělostřeleckých jednotek ( útvarů) technickými pr ostředky, je úplná př íprava. Náhodné chyby, působící ve směru střelby, jsou pravděpodobnou dálkovou chybou pr vků pro střelbu
charakterizovány
4.4 Stupeň vyřazení cíle Je požadovaná hodnota, zpravidla f yzické (materiálové), palebné účinnost i dělostřelecké palby. Může být stanovena předem nebo v průběhu plnění palebných úkolů podle konkrétní situace. U skupinových cílů se stanovuje v procentech limitních hodnot požadovaného f yzického (materiálového) účinku palby na osoby ( nebo poškozen í či zničení bojové techniky). Obecně může dosahovat hodnot y 0 až 100 %. V praxi se stanovuje v mezích 5 až 90 %. 86
Jednot livé nepozorované cíle (pravděpodobnost vyř azení 0 -1)
pro zničení Pz = 0,7 až 0,9, pro umlčení Pu 0,5.
Skupinové nepozorované cíle ( pravděpodobnost vyř azení 0 -100%)
pro zničení M(a) 35% (max. 50%), pro umlčení M(a) 20% (až do 35%), pro rušení M(a) 3% (až do 10%).
Požadavek na základní st upeň vyřazení cíle (palebný úkol) v závislosti na druhu cíle, jeho důležitost i a bojové (t aktické) situaci se vyjadřuje při ř ízení palby a při palebné podpoře pojmy: ZNIČIT, UMLČET, RUŠIT a ZBOŘIT.
5 Tabulky střelby Souhr n textových a číselných inf ormací o zbrani, střelivu a podm ínkách střelby, které jsou potřebné k př ípravě a vedení palby. Podle f ormy zpr acování mohou být číselné nebo graf ické. Jsou sest aveny pro normální podm ínky střelby, lze z nich však zjist it prvk y pr o střelbu na libovolný cíl za jak ýchkoli topograf ických, balist ických a meteorologick ých podm ínek.
87
6 Bezpečnostní opatření střelby a řízení palby a koordinace palebné podpory Jsou zásady týkaj ící se zajišt ění bezpečnost i vlastních vojsk, opatření střelby a ř ízení palby a koordinace palebné podpor y. Realizace těcht o opatření pomáhá ochránit vlastní vojska a ur ychlit proved ení palebných přepadů na nepř átelské cíle. Mezi bezpečnostní opatření patř í bezpečnost ní vzdálenost i (minimální a rizikové), bezpečnostní čár y a bezpečnostní pásma (sektory), toleranční opatření a restriktivní (omezuj ící) opatření. Rozděluj í se na:
Minimální bezpečnost í vzdálenost i ( v m ír u) o Bez zastř ílení (0 -10 km, 10 – 20 km) o Po zastř ílení Rizikové bezpečnost ní vzdálenosti: o určeny pro bojové použit í ve válce, a nepoužívaj í se jako bezpečnost ní vzdálenost i pro výcvik v době m íru. Rizikové bezpečnost ní vzdá lenost i vyj adřuj í př ímé nebezpečí pr o vlastní vojska nacházej ící se v uváděných vzdálenostech. Rizikové bezpečnostní vzdálenost i vyjadřuj í varování, nikoli zákaz. Jsou určeny vševojskovým velitelům, MKP a MŘP (SŘP), aby podle sit uace př ijali vhodná opatřen í.
Koordinační opatření Základním koordinačním opatřením pro palebnou podpor u je rozhraní mezi út var y, svazky a svazy. Ostat ní opatření ke koordinaci se def inuj í jako: -
-
88
Tolerantní (perm issive): o FSCL – koordinační čára palebné podpor y (Fire Suppor t Coordint ion Line) o CFL- koordinační čár a palby (Co - ordinated Fire Line); o FFA – pr ostor palby bez omezení ( Free Fire Area), Omezuj ící (restrict ive): o ACA – vzdušný koordinační prostor ( Airspace Coordinat ion Area) o RFL – omezuj ící čár a paleb (Restricted Fire Line) o NFA – zakázaný pr ostor paleb (No Fire Area) o RFA – prostor omezuj ící palby ( Restricted Fire Area),
6.1 Bezpečnostní a rizikové bezpečnostní vzdálenosti Bezpečnostní vzdálenosti (minimální) závisí na: -
chybách určení pr vků pro střelbu v dálce, rozpt ylu střel, poloměru rozletu účinných střepin.
LMSD 4Ex V rstr nebo L MSD 4 Ex 2 úd 2 rstr
Ex
2 V
Ex 2 úd 2
kde: ExV
- pravděpodobná chyba výstřelu
Ex
- pravděpodobná chyba určení prvků pro střelbu v dálce (dálková)
rstr
- maximální poloměr rozletu účinných střepin
úd
- pravděpodobná úchylka dálková
L MSD
- minimální bezpečnostní vzdálenost (Minimal safety Distance)
Jsou- li vojska zanedbává.
v okopech,
tancích,
obrněných
vozidlech,
rstr
se
Při střelbě s nekont aktním časovacím zapalovačem se m íst o úd dosazuje Úd. Minimální bezpečnostní vzdálenosti (m) při palbě 152mm ShKH vz. 77 bez zastř ílení na dálky do a nad 10 km a po zastř ílení ( opravě pr vní salvy účinné střelby):
89
Druh střely a zapalovače Charakter ukrytí vlastních vojsk
OF-540, nárazový (OF-843) Do
Nad Po 10 km zastř.
10 km
Nekrytá
Do
Nad Po 10 km zastř.
10 km
V tancích V okopech, BVP, v jiných obrněných vozidlech
OF-540, nekontaktní
600
300
400
Nad Po 10 km zastř.
500
600
400
700
800
OFd, nekontaktní Do
Nad Po 10 km zastř.
10 km
300
(400) (500) 600 800 (500) (600)
Do 10 km
200
400
OFd, nárazový (OFd)
300
500
600
(500)
(500)
600
700
500 (600)
400
400
600
700
500
500
800
900
600
(600)
- Údaje v závorkách platí na dálky do a nad 4 km pro 120mm M vz. 82 (120mm ShM vz. 85), hodnoty po zastřílení jsou stejné jako pro 152mm ShKH vz. 77, u 82mm M vz. 52 lze vzdálenosti snížit o 100 m. Rizikové bezpečnostní vzdálenost i př icházej í v úvahu ve válce. Vyjadř uj í var ování, nikoli zákaz, předst avuj í př ím é nebezpečí pro vlastní vojska, nacházej ící se v uvedených vzdálenostech a slouží velitelům k přij ímání vhodných opatření. Riziková bezpečnost ní vzdálenost je vzdálenost (m) od přepokládan ého středu nárazů (rozpr asků), při níž nebude překročen určit ý stupeň r izika (zranitelnosti) a ztrát vlastních vojsk a vyj adřuje se jako pravděpodobnost ztrát (zneschopnění) v % (PI - Probabilit y of Incapacitat ion) k poměrné dálce střelby Dmax.
90
Rizikové bezpečnostní vzdálenosti: PI – 10%
PI – 0,1%
Druh zbraně, střely a zapalovače 1
/3 Dmax
2
/3 Dmax
Dmax
1
/3 Dmax
2
/3 Dmax
Dmax
OF-540, nárazový
100
125
150
200
280
450
OF-540, nekontaktní
125
145
175
230
290
465
OFd, nárazový
150
180
200
280
300
475
OFd, nekontaktní
195
235
275
365
390
520
82mm M vz.52
O
75
85
100
165
185
230
120mm M vz. 82
OFd, OF, OF-843
85
100
125
175
200
300
152mm ShKH vz. 77
7 Zjednodušená příprava prvků pro střelbu Zjednodušená př íprava je vyj ím ečný a vynucený způsob urče ní pr vků pro střelbu. Pr vky pro střelbu se určuj í z topograf ických pr vků, získaných graf icky ze zpravidla nepřesně určené polohy cíle a palebného postavení. Účinnou střelbu je vždy možné zaháj it až po zastř ílení
7.1 Podstata určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou Podstat a určení pr vků pro střelbu zjednodušenou př ípravou spočívá v graf ickém nebo početním určení topograf ických pr vků ze schémat icky a ve vhodném měř ítku znázorněné polohy cíle, pozorovatelny a palebného postavení na mapě, př ístroj i pro ř ízení palby, nebo na papír u (obr. 3).
91
HS
CC i i B Z P Obrázek 3 - Schéma určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou
P
poloha pozorovatelny určená podle souřadnic
HS
hlavní směr střelby
γ
úhel mezi hlavním směrem a směrem na palebné postavení změřený přístrojem nebo určený odhadem
Z
základna je vzdálenost z pozorovatelny do palebného postavení změřená přístrojem nebo určená odhadem
B
poloha baterie určená po vynesení základny v příslušném měřítku
αC dC
topografická dálka cíle
C
topografická stranová odchylka cíle od hlavního směru
So t
92
pozorovací dálka cíle
C
Dt
i
úhel mezi hlavním směrem a směrem na cíl, změřený přístrojem z pozorovatelny
pozorovací úhel
HS
Postup určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou zahrnuje 3 etapy: 1. Vytvoření schématického modelu vzájemné polohy palebného postavení, pozorovatelny a cíle ve vhodném měřítku. 2. Určení topografických prvků cíle změřením příslušných hodnot pomocí úhloměru nebo jejich výpočtem. 3. Započítání přibližných oprav dálky a směru pro změny podmínek střelby (Tabulka 3), které se připočítají se znaménky k topografickým prvkům. Takto získané počítané prvky se pomocí tabulek střelby převedou na prvky zaměřovače.
Tabulka 3: Přibližné opravy dálky a směru pro změny podmínek střelby: Změny podmínek střelby
Hodnota změny
Oprava dálky (směru)
změna počáteční rychlosti
o 1% v0
50 m
změna tlaku vzduchu
o 10 torr
10 m
změna teploty vzduchu
o 10 ºC
50 m
změna rychlosti podélného větru
o 10 m.s-1
100 m
změna rychlosti příčného větru
o 10 m.s-1
(0-05)
7.2 Grafický způsob určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou Graf ický způsob je výhodnější než počet ní, jelik ož jeho řešení je názor né a umožňuje vyvar ovat se hrubých chyb. Př itom je možné řešit úkol při libovolném pozor ovacím úhlu. I. ETAPA: Na přístroj pro řízení palby (mapu, papír) se podle souřadnic zakreslí pozorovatelna (P). Z pozorovatelny se zakreslí hlavní směr (obr. 4).
93
HS
P
Obrázek 4 - Zakreslení pozorovatelny a hlavního směru střelby Buzolou nebo jiným přístrojem se změří v terénu z pozorovatelny úhel ( γ) mezi hlavním směrem a směrem na palebné postavení baterie. Úhel se vynese od přímky HS
ve směru na
palebné postavení a zakreslí se přímka (obr. 5). HS
P
Obrázek 5 - Vynesení úhlu γ
Dálkoměrem nebo odhadem se určí vzdálenost palebného postavení od pozorovatelny (základna Z) a v odpovídajícím měřítku se vynese bod (B) palebného postavení. Z bodu B se zakreslí přímka HS rovnoběžně s přímkou HS zakreslenou z pozorovatelny (obr. 6). 94 HS
HS
P
Z
B
Obrázek 6 - Vynesení bodu B palebného postavení Po zjištění cíle (C) se z pozorovatelny změří úhel ( αC ) od hlavního směru na cíl a zakreslí se přímka ve směru na cíl. Dálkoměrem nebo odhadem se určí pozorovací dálka cíle ( d C ) , která se v odpovídajícím měřítku vynese na přímku, zakreslenou z pozorovatelny ve směru na cíl a vyznačí se bod cíle (C) (obr.7).
95
HS
HS
C
P
Z
B
Obrázek 7 - Zakreslení úhlu
αC a vynesení cíle
II .ETAPA: Střed úhloměru se přiloží na bod C a nula úhloměru je orientována na pozorovatelnu. Přiložením hrany pravítka úhloměru na bod palebného postavení B se vyčte na pravítku topografická dálka
96
C
Dt
a na úhloměru pozorovací úhel i (obr. 8).
HS
HS
C
i
0
P
Z
B
Obrázek 8 - Určení topografické dálky
C
Dt
a pozorovacího úhlu i
Úhloměrem se změří topografická stranová odchylka
C
So t
(obr. 9):
Dělostřelecký úhloměr s nasazeným ramenem se přiloží středem na cíl a nulou se orientuje rovnoběžně s hlavním směrem. Pracovní hrana ramena (směřující do středu) se přiloží k bodu palebného postavení, Proti hraně ramena se na stupnici úhloměru vyčte topografická stranová odchylka
97
C
So t
.
HS
HS
C
dC
0
P C
So t
Z
B C
Obrázek 9 - Určení topografické stranové
So t odchylky
Převýšení cíle se určí jako rozdíl nadmořských výšek cíle a palebného postavení.
III. ETAPA: Podle topografické dálky se určí z tabulek střelby vhodná náplň. Určená náplň se vyhledá v číselných tabulkách střelby
a
podle topografické dálky se vyhledá dálka
zaměřovače v dílcích. Určí se derivace (na stejné dálce) a připočítá se se znaménkem k topografické stranové odchylce, čímž se získá počítaná stranová odchylka. Určí se poměry a hodnoty pro střelbu ( Rp, Ss,
98
ΔX dc ) a vydá se povel pro zastřílení.
Jsou – li známy změny podmínek střelby, připočítají se nejprve k topografickým prvkům alespoň přibližné opravy.
7.3 Grafický způsob určení topografických prvků na mapě s použitím dělostřeleckého úhloměru AK – 3/68 Sním ek dělostřeleckého úhloměr u AK – 3/68 je na obr. 10.
AK - 3/68 1
2
3
4
Obrázek 10 – Dělostřelecký úhloměr AK – 3/68 (souprava)
Souprava dělostřeleckého úhloměru AK - 3/68 obsahuje: 1. Úhloměr 3000 dc (s novodurovým čepem) 2. Úhloměr 6000 dc (s novodurovým čepem) 3. Měřítko I (s mosazným kroužkem) 4. Nástavec I (s mosazným kroužkem) 5. Měřítko II (s mosazným kroužkem) 6. Nástavec II. (se spojovacím okénkem)
99
5
6
Grafický způsob určení topografické dálky a stranové odchylky na mapě je poměrně jednoduchý. Na mapu se zakreslí palebné postavení, pozorovatelna a cíl, změří se vzdálenost mezi body označujícími polohu palebného postavení a cíle a získá se tak topografická dálka cíle .Změří
C
Dt
se úhel mezi hlavním směrem a směrem na cíl z palebného postavení a získá se
topografická stranová odchylka cíle od hlavního směru výška palebného postavení
C
So t
. Podle vrstevnic se určí nadmořská
h B a cíle h C a určí se převýšení cíle Δh= h C -h B .
Kromě těchto hodnot je potřebné pro určování oprav během zastřílení znát hodnotu redukčního poměru
Rp
a stranového skoku
Ss . K tomu abychom je mohli vypočítat, je třeba
změřit vzdálenost mezi body označujícími polohu pozorovatelny a cíle, čímž se získá pozorovací dálka
dC
a změří se úhel mezi směrem z cíle na pozorovatelnu a na palebné postavení, čímž se
získá pozorovací úhel
100
i
(obr. 12).
SK HS HS
C
i
P
Z B
Obrázek 12 - Určení hodnot na mapě
HS
hlavní směr střelby
α HS
směrník hlavního směru střelby
αC
směrník cíle z pozorovatelny
BC
záměrná cíle
PC
pozorovací přímka
dC
pozorovací dálka cíle
101
Z
základna
i
pozorovací úhel
So
úhel mezi hlavním směrem a směrem na cíl, měřený z pozorovatelny
C
Dt
C
So t
topografická dálka cíle
topografická stranová odchylka
Vynesení bojové sestavy a cíle na mapu Pomocí úhloměru je nutné: vynést pravoúhlé souřadnice N (x) a E (y) palebného postavení zakreslit bod a pomocí šablony na úhloměru označit kroužkem střed úhloměru přiložit na bod palebného postavení, nulou do severu kilometrového, na stupnici stoupající doprava vynést směrník hlavního směru pomocí ramena vynést směr HS čarou potřebné délky, na konci zakreslit šipku, u ní napsat HS a podél čáry napsat hodnotu směrníku pomocí vrstevnic na mapě určit nadmořskou výšku palebného postavení, poznamenat na mapu a hodnoty zapsat do záznamu o střelbě střílejícího (Příloha 1). kroužek, kterým je označen bod palebného postavení, doplnit značkou palebného postavení stejným způsobem vynést bod pozorovatelny, označit trojúhelníkem a vynést směrník HS z pozorovatelny
cíl vynést pravoúhlými nebo polárními souřadnicemi, označit kroužkem a číslem cíle, určit jeho nadmořskou výšku a zapsat do záznamu o střelbě střílejícího.
102
Postup při určení topografických prvků a dalších hodnot pro střelbu (obr. 13) a)
HS
dělostřelecký úhloměr s nasazeným ramenem se
Sk HS
přiloží středem na palebné postavení a nulou se orientuje do HS
pracovní hrana ramena (směřující do středu
C
Dt
C
So t
úhloměru) se přiloží k bodu cíle
C proti hraně ramena se na stupnici úhloměru vyčte topografická stranová odchylka v dílcích C
( So t ),
proti bodu cíle se vyčte na ramenu C
topografická dálka v metrech
( D t ).
B
b) HS
Sk
HS úhloměr se přiloží středem na cíl a nulou se orientuje na palebné postavení
hrana
ramena
se
ztotožní
bodem
pozorovatelny
C
dC
proti bodu pozorovatelny se na ramenu vyčte pozorovací dálka v metrech ( P i
d C ),
na stupnici
úhloměru se u hrany ramena vyčte pozorovací B
úhel v dílcích ( i ).
C
Dt Obrázek 13 – Určení hodnot pomocí dělostřeleckého úhloměruurčení 103
s
C
So t a
b) určení
dC a i
určí se převýšení cíle :
Δh= h C -h B a
následně polohový úhel cíle
εC =
hC - hB
0,001 D t
C
0,95 , znaménko
polohového odpovídá znaménku převýšení cíle
Zjištěné hodnoty se zapíší do záznamu o střelbě střílejícího. Vypočítá se:
Rp
- redukční poměr
- stranový skok
Ss
d C
(s přesností na 0,1),
Dt
i C
0,01 D t
( s přesností na 0-01 ),
a hodnoty se zapíší do záznamu o střelbě střílejícího.
7.4 Zjednodušená příprava prvků s využitím údajů dříve zastříleného cíle Vhledem k tomu, že po určení pr vků pro střelbu zjednodušenou př ípravou je nutné v každém př ípadě provést zastř ílení cíle, je možné dř íve získané zastř ílené pr vk y výhodně využít př i př ípravě pr vků pro střelbu zjednodušenou př ípr avou na nový cíl. V závislost i na tom, zda se bude zastř ílený a nový cíl zakreslovat na mapu či nikoliv, rozliš uj í se dva způsoby př ípravy pr vků: se zakreslením cílů na mapu (PUO – 9M) bez zakreslení cílů na mapu (PUO – 9M).
Podstat a pr vního způsobu, který předpokládá zakres lení cíle na mapu (PUO – 9M), je znázorněna na obr. 14. Omezení v dálce a směr u, a časové omezení se neuvádí, prot ože určené pr vk y se zpr avidla upřesňuj í zastř ílením. 104
Postup při (PUO – 9M):
př ípravě
pr vků
zkrácenou
př ípr avou
s použit ím
map y
na mapě (PUO – 9M) je vynesena bojová sestava baterie a zastřílený cíl. Velitel střílející baterie má vyhodnocené zastřílené prvky cíle, přitom zastřílenou dálku zaměřovače v dílcích i metrech, po zjištění nového cíle se na MŘP podle údajů průzkumných prostředků (nebo podle povelu nadřízeného), vynese cíl na mapu (PUO – 9M), na mapě (PUO – 9M) se určí topografická dálka nového cíle od zastříleného cíle zastříleného cíle
β.
NC
Dt
a úhel přenosu
Vypočítá se rozdíl topografických dálek nového a dříve NC
C
ΔD z =D t - D t
,
rozdíl dálky nového cíle se připočítá k zastřílené dálce dříve zastříleného cíle. Tím se získá počítaná dálka nového cíle v metrech.
D p =D z m + ±ΔDz . NC
C
Podle počítané dálky v metrech se vyhledá v tabulkách střelby dálka zaměřovače v dílcích, určený úhel přenosu se přičte k zastřílené stranové odchylce dříve zastříleného cíle a tím se získá počítaná stranová odchylka od hlavního směru na nový cíl
So p =So z + ±β , NC
kde
C
β - je úhel přenosu (vodorovný úhel měřený od dříve zastříleného cíle
po
nový cíl z palebného postavení). Je - li nový cíl vpravo, má znaménko „+“, je – li vlevo od dříve zastříleného cíle, má znaménko „ –„.
105
NC
ΔD z
d NC
C
dC C
P
NC
Dt
Dt
β B Obrázek 14 - Určení prvků pro střelbu při zakreslení cíle na mapu (PUO – 9M)
Stranová odchylka může být také velena př ímo od dř íve zastř íleného cíle. V tomto př ípadě se stranová odchylka rovná př ímo úhlu přenosu. Pro zkrácení zastř ílení cíle je třeba snažit se o to, aby se k určení pr vků na nový cíl využilo údajů toho zastř íleného cíle, na který se stř ílelo nejpozději a který leží nejblíže novému cíli. Podstat a druhého způsobu, který př edpokládá určení pr vků bez zakreslení cíle na mapu (PUO – 9M), je znázor něna na obr. 15.
106
NC
B C
P Obrázek 15 – Určení prvků pro střelbu bez zakreslení cíle na mapu (PUO – 9M)
Při malém a středním pozorovacím úhlu, jestliže je n ový cíl ve vzdálenost i do 600 m od zastř íleného cíle a do 1-00 ve sm ěru (měřeno z pozorovatelny) , je možné post upovat takto: na mapě je vynesena bojová sestava a zastřílený cíl, k dispozici jsou vyhodnocené zastřílené prvky, po zjištění nového cíle se pomocí dálkoměru určí pozorovací dálka nového cíle a vypočítá rozdíl pozorovacích dálek nového cíle a dříve zastříleného cíle, NC
C
Δd = d - d =ΔD z . není – li k dispozici dálkoměr, nebo jestliže nový cíl je velmi blízko zastříleného cíle, může se rozdíl pozorovacích dálek určit odhadem ze vzájemné polohy nového a dříve zastříleného cíle, o tento zjištěný rozdíl pozorovacích dálek, který se považuje za rozdíl dálek střelby nového a dříve zastříleného cíle se změní zastřílená dálka dříve zastříleného cíle. Tím se získá počítaná dálka nového cíle v metrech. Podle počítané dálky v metrech se vyhledá v tabulkách střelby dálka zaměřovače v dílcích, nebo je možné dálku zaměřovače vypočítat přímo
107
NC C D p dc = D z dc +
ΔD z ΔX dc
,
z pozorovatelny se změří úhel mezi zastříleným a novým cílem, vynásobí se redukčním poměrem a změní o hodnotu stranového skoku, odpovídajícího změně dálky
Δd=ΔDz . Získaná hodnota (úhel přenosu) se přičte k zastřílené stranové odchylce dříve zastříleného cíle. Tím se získá počítaná stranová odchylka od hlavního směru na nový cíl
ΔD z Ss , 100
So p = So z + ±α Rp + NC
kde
C
α - je úhel mezi zastříleným a novým cílem měřený z pozorovatelny. Je- li nový
cíl vpravo, má znaménko „+“ , je – li vlevo od dříve zastříleného cíle, má znaménko „-„. Prvky na nový cíl mohou být také veleny přímo od dříve zastříleného cíle. V tomto případě: rozdíl pozorovacích dálek se velí do palebného postavení přímo jako rozdíl dálek topografických, úhel změřený z pozorovatelny mezi dříve zastříleným a novým cílem
α se
vynásobí
redukčním poměrem a opraví o hodnotu stranového skoku, odpovídajícího změně dálky a velí se do palebného postavení.
Maximální př ípustná vzdálenost nového od dř íve zastř íleného cíle se určuje z této podm ínky: úchylka výbuchu od cíle v důsledku metodické chyby nesm í př ekročit hodnotu pr avděpodobné chyby zkrácené př ípravy v dálce i ve směru. Dodr žení tét o podm ínky napomáhá při zastř ílení spolehlivému zarám ová ní cíle do pr vní vidlice a př i úchylce výbuchu ve směru – spolehlivému odpozor ování a přivedení výbuchu na pozorovací př ímku.
108
Na základě výpočtů je možné učinit tyto závěry: maximální přípustná vzdálenost nového cíle od zastříleného cíle podstatně závisí na pozorovacím úhlu a na redukčním poměru. Zmenšuje se se zmenšováním redukčního poměru a zvětšováním i, pro střední podmínky charakterizované dálkou střelby 5-6 km, pozorovacím úhlem od 2-00 do 3-00, redukčním poměrem Rp = 0,3 - 0,5 a pravděpodobnými chybami zkrácené přípravy v dálce do 200 m a ve směru do 0-10 , je možno stanovit maximální přípustnou vzdálenost nového cíle od zastříleného 600 m a maximální přípustný úhel mezi směry na nový a zastřílený cíl 1-00.
7.5 Určení topografických prvků výpočtem (početně) Pro určení t opograf ických pr vků výpočtem je potřebné, aby byla z pozorovatelny př ímá viditelnost do palebného postavení, byl znám prostor palebného postavení a bylo možné určit směr ník y na bater ii a na cíl a určit délku základny. Všechny potřebné hodnot y se určí výpoč tem podle vztahů, vyplývaj ících z obr. 16.
SKk HS
B
Z
i
C HS
d1 A
P
Obrázek 16 – Podstata početního způsobu určení prvků pro střelbu zjednodušenou přípravou
109
αC
směrník na cíl z pozorovatelny
αB
směrník na palebné postavení z pozorovatelny
αC
stranová odchylka na cíl z pozorovatelny
Z
základna = vzdálenost z pozorovatelny do palebného postavení změřená přístrojem nebo určená odhadem
A
pomocný bod ; úhel BAP = 15-00 (90°) – pravý úhel
δ
pomocný úhel BPA
β
pomocný úhel ABP
dC
pozorovací dálka
i
pozorovací úhel
Jestliže platí, že ( α B - α C ) ≥ 0, pak δ = {[( α B - α C ) – 30-00]}. Jestliže platí, že ( α B - α C ) < 0, pak δ = {[( α B - α C ) +30-00]}. Potom β = 15-00 – δ a
Topografická dálka :
d1 = Z . sin β
C
D t d C + d1
Topografická stranová odchylka :
110
C
So t
=(±
αC
)+(±
i
)
Převýšení cíle se určí jako rozdíl nadmořských výšek cíle a palebného postavení. Podle dílcového pravidla plat í:
i=
AB
AB =
BC sinδ =
C
0,001 D t
AB Z
AB = Z sinδ, sinδ=0,001δ AB = Z 0,001 δ Po dosazení:
i=Z
0,001δ C
0,001 D t
=Z
δ C
Dt
Jestliže ve výsledku bude znaménko i : -
„+“ pak bude baterie (palebné postavení, výstřelná) vpravo od pozorovatelny
-
„-“ pak bude baterie (palebné postavení, výstřelná) vlevo od pozorovatelny
8 URČENÍ PŘÍSTROJE PUO 9M A ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE 8.1 Určení přístroje Přístroj pro řízení palby PUO 9M slouží k provádění graficko početních úkolů, jejichž výsledkem jsou hodnoty (prvky pro střelbu) potřebné pro provádění zastřílení a vedení účinné střelby na nepřátelské cíle.
111
Hlavní graficko početní úkoly řešené na PUO 9M :
vynesení bodu, pravoúhlými nebo polárními souřadnicemi, na rýsovku přístroje,
určení pravoúhlých nebo polárních souřadnic bodu vyneseného na rýsovku přístroje,
určení topografické dálky cíle ( DtC ), topografické stranové odchylky cíle ( SotC ) od
hlavního směru střelby (HS), pozorovací dálky cíle (d), směrníku cíle ( C ), pozorovacího úhlu (i), určení prvků pro střelbu úplnou přípravou (ÚP) nebo podle výsledků vytvoření fiktivních pomocných cílů, určení prvků pro střelbu a ostatních údajů, potřebných pro zastřílení různými způsoby a určování oprav při jednotlivých způsobech zastřílení,
grafické řešení protínání cílů z určených pozorovatelen (vyjímečně).
8.2 Základní technické údaje Graficko početní úkoly se řeší na přístroji obvykle ve dvou měřítkách, 1: 25000 a 1: 50000 v závislosti na dálce střelby, přičemž za základní měřítko se považuje 1:50000. Rozsah určování topografických prvků:
dálka měřená v měřítku 1: 50000 v rozmezí od 1 do 30 km, v měřítku 1: 25000 od 0,5 do 15 km,
topografická stranová odchylka od hlavního směru (So Ct ) při středovém umístění středu
pouzdra úhloměru na maximální dálky v rozmezí 0 až + 4-00, na střední dálky 0 až + 7-00.
Hodnoty pravděpodobných chyb, charakterizující přesnost práce na přístroji:
chyby určení topografických prvků:
pravděpodobná dálková chyba E D = 12,5 m, pravděpodobná směrová chyba E S = 0-01, pravděpodobné chyby určení počítaných prvků, s využitím dílcové stupnice: 112
pravděpodobná dálková chyba - na malé a střední dálky - na maximální dálky
E D = 1 dc, E S = 2 dc,
pravděpodobná směrová chyba E S = 0-01.
Rozměrové a hmotnostní údaje: Rozměry:
- v pouzdru 605 x 360 x 100 mm,
- v pracovní poloze 670 x 570 x 42 mm. Hmotnost přístroje: - bez příslušenství 10,5 kg, - s příslušenstvím 14,6 kg.
8.3 Časové normy pro plnění jednotlivých úkolů (tabulka 1) Jedním z důležitých aspektů při práci na PUO 9M jsou časové normy, vymezující určitý časový úsek pro jednotlivé operace, při jejichž dosažení jsme schopni efektivně splnit požadované dílčí úkoly potřebné k přípravě PUO 9M k práci, vynesení bojové sestavy (BS) a určování topografických a počítaných prvků (tabulka 1). Úkoly uvedené v tabulce 1 plní počtáři. Časové údaje uvedené ve jmenovateli platí při plnění úkolů v noci.
113
Tabulka 1 - Časové normy pro plnění úkolů na PUO 9M
Časové normy pro hodnocení Pořadové číslo
Úkol (norma)
1
2
Výborně
Dobře
Vyhovující
min
min
min
den / noc
den / noc
den / noc
5
6
7
3:00 / 3:30
3:20 / 3:50
4:00 / 4:40
Podmínky pro splnění úkolu (normy)
3
1
Příprava PUO k práci
Orientování PUO do hlavního směru střelby a vynesení souřadnic čtyř bodů (palebných postavení a pozorovatelen). Čas se měří od okamžiku obdržení údajů (hlavního směru střelby a souřadnic bodů) do hlášení "Hotovo.".
2
Vyhodnocení protínání vpřed
Bojová sestava je vynesena na PUO. Čas se měří od okamžiku obdržení směrníků do hlášení "Hotovo." se zápisem souřadnic.
0:30 / 0:35
0:35 / 0:40
0:40 / 0:50
Bojová sestava je vynesena na PUO. Čas se měří od okamžiku obdržení souřadnic cíle do hlášení "Hotovo." se zápisem souřadnic.
0:20 / 0:25
0:22 / 0:27
0:25 / 0:30
Určení směrníku a dálky střelby 3
114
z jednoho palebného postavení na jeden cíl
4
Výpočet oprav pro odchylky podmínek střelby od tabulkových podmínek úplnou přípravou na tři dálky a jeden směr se sestrojením grafikonu vypočítaných oprav:
a)
podle tabulek střelby (početním způsobem
b)
pomocí přístroje pro určování oprav nebo s využitím kalkulátoru *)
Čas se měří od okamžiku obdržených hodnot pro výpočet do hlášení "Hotovo.". 13:10 / 15:10 14:20 / 16:30 17:10 / 19:50
8:20 / 10:10
*) Při střelbě v hornatém terénu se při přepočtu meteorologické zprávy "Meteostřední" ke stanoveným časům připočítávají dvě minuty.
115
9:00 / 11:00
10:30 / 13:15
1
116
2
3
5
6
7
0:50 / 1:05
0:55 / 1:10
1:05 / 1:20
1:25 / 1:30
1:30 / 1:40
1:50 / 2:00
5
Určení počítaných prvků pro střelbu
a)
z jednoho palebného postavení na jeden úsek NPP
b)
ze tří palebných postavení na tři úseky NPP
c)
z jednoho palebného postavení na jeden cíl
0:30 / 0:35
0:35 / 0:40
0:40 / 0:45
d)
ze tří palebných postavení na jeden cíl
1:00 / 1:10
1:10 / 1:20
1:30 / 1:50
e)
ze tří palebných postavení na tři cíle
1:50 / 2:00
2:00 / 2:10
2:20 / 2:30
6
Určení oprav dálky a směru podle výsledků vytvoření fiktivniho pomocného cíle
1:30 / 1:40
1:40 / 1:50
2:00 / 2:15
Bojová sestava je vynesena na PUO. Čas se měří od okamžiku předání souřadnic úseku NPP (cíle) do hlášení "Hotovo." se zápisem prvků.
Čas se měří od okamžiku obdržení polárních souřadnic posledního výbuchu (salvy) do hlášení "Hotovo.".
8.4 Složení soupravy a hlavní části přístroje pro řízení palby PUO 9M Složení soupravy je uvedeno v tabulce 2 Tabulka 2- Složení soupravy přístroje pro řízení palby PUO 9M P.č.
Název součásti
Jedn.
Počet
A
Přístroj v pouzdru:
1
- rýsovka s vynášecími pravítky a úhloměrem
ks
1
2
- pouzdro
ks
1
3
- dálkové pravítko
ks
1
4
- grafické tabulky střelby pro určitý zbraňový komplet
ks
1
5
- pohyblivý běhoun dálkového pravítka (grafických tabulek střelby)
ks
1
ks
1
1
kalkulační pravítko pro střelbu s radiolokátorem 6 pro průzkum pochodových proudů (SNAR) 7
- šablona rozdělení úseků přehradné palby
ks
8
- tabulka pro určení opravy pro převýšení cíle
souprava 1
9
- záznamník počtáře
souprava 1
10
- pomocný běhoun
ks
B
Osvětlovací zařízení v pouzdru:
souprava 1
1
- pouzdro
ks
1
2
- akumulátorová baterie 2KNB2
ks
2
3
- osvětlovač
ks
1
4
- žárovky 2,5V; 0,4A
ks
5
C
Příslušenství a záložní součástky:
1
- tužka
ks
3
2
- guma
ks
1
3
- utěrka
ks
1
1
4
- šroubovák
ks
1
5
- speciální šroub M 3x2,7
ks
5
6
- šroub
ks
2
D
Rýsovka na mapu v obalu, s pěti pružnými svorkami
ks
1
E
Provozní dokumentace:
1
- návod k použití přístroje PUO 9M
ks
1
ks
1
M 2x2,5
- pokyny pro provoz a ošetřování akumulátorových baterií 2 2KNB2
8.5 Hlavní části přístroje pro řízení palby PUO 9M: Přístroj pro řízení palby PUO 9M sestává z těchto hlavních částí (obr. 1): -
118
Skládací rýsovka Vynášeč souřadnic Úhloměr Dálkové pravítko Snímatelné grafické tabulky střelby Pohyblivý běhoun dálkového pravítka (grafických tabulek střelby)
3
2
1 4
5 6
Obrázek 4 - Hlavní části přístroje
Skládací rýsovka Skládací duralová rýsovka je základnou přístroje. Na její pracovní ploše je vyryta kilometrová síť v měřítku 1:25000 a 1:50000. Rýsovka má dvě stejné části, vzájemně spojené ohybným závěsem. Do pracovní polohy se rýsovka uvede spojením obou polovin a jejich zajištěním dvěma zámky, umístěnými na bočních hranách rýsovky. Na rýsovku jsou připevněny (v horní i spodní části) dvě odklápěcí odpružené kovové tyče, kterými se k rýsovce připevňuje mapa. K levému boku rýsovky jsou připevněny konzoly, na kterých je upevněn vynášeč souřadnic. Vynášeč souřadnic Vynášeč souřadnic slouží k vynášení bodů pravoúhlými souřadnicemi na pracovní plochu rýsovky (mapy) nebo k určování pravoúhlých souřadnic bodů N(X), E(Y) vynesených na pracovní plochu rýsovky (mapy). Vynášeč souřadnic tvoří dvě navzájem kolmá vynášecí pravítka se sáňkami.
119
Svislé vynášecí pravítko je nepohyblivé, vodorovné vynášecí pravítko se po svislém pohybuje pomocí sáněk. Na vodorovné pohyblivé pravítko se připevňuje úhloměr, který se po něm pohybuje pomocí sáněk. Na vynášecích pravítkách jsou vyryty nečíslované rysky kilometrové stupnice. Velké dílky stupnice jsou v intervalu 20 mm, střední 4 mm a malé 2 mm. V měřítku 1: 25 000 je hodnota malého dílku 50 m, středního 100 m a velkého 500 m, v měřítku 1: 50 000 jsou tyto hodnoty 100, 200 a 1000 m. Na koncích vynášecích pravítek jsou vyryta schémata (obrázek 2, 3) usnadňující volbu směrů os N(X), E(Y) souřadného systému při orientaci rýsovky. Udávají šipkami směry souřadnicových os v souladu se směrníkem svislého vynášecího pravítka, určeným podle směrníku hlavního směru střelby podle schémat na vynášecích pravítkách (obr. 2, 3).
Obrázek 2 - Schéma na vodorovném vynášecím pravítku
Obrázek 3 - Schéma na svislém vynášecím pravítku
Sáňky se zajišťují na vynášecích pravítkách zajišťovacími šrouby. Na sáňkách jsou dvojstranné nónia pro přesné vynášení nebo určování souřadnic bodů (s přesností 10 m v měřítku 1: 50000, 5 m v měřítku 1: 25000). V pochodové poloze se vodorovné pravítko upevňuje ve spodní polovině rýsovky proti červené rysce svislého pravítka.
120
Úhloměr Úhloměr (obr. 4) slouží k měření a sestrojování úhlů (stranových odchylek od hlavního směru, směrníků, čtení) a k vynášení bodů na rýsovku. Úhloměr tvoří středové pouzdro (5), ve kterém je upevněný průhledný kruh. Ve středu kruhu je otvor, pomocí kterého se vynášejí body na rýsovku a kruhový a trojúhelníkový otvor, které slouží jako šablona pro označování palebných postavení a pozorovatelen. Na základnu středového pouzdra jsou upevněny úhloměrné segmenty (pohyblivý-1 a nepohyblivý-2).
6 1
4
2 7 3 5
Obrázek 4 - Úhloměr
Pohyblivý segment s dálkovým pravítkem se fixují ve stálé poloze vůči středovému pouzdru
zajišťovacím šroubem (3). Nepohyblivý segment je pevně spojen se sáňkami vodorovného vynášecího pravítka. Pohyblivá úhloměrná stupnice (4) je uložena v drážce nepohyblivého segmentu. Na nepohyblivém segmentu a na pohyblivé stupnici je vyryto dílcové dělení s velkým intervalem po 1-00 a malým intervalem po 0-10. Běhoun (6) se dvěma dvoustrannými nónii se pohybuje v obloukovitém výřezu pohyblivého segmentu a fixuje se zajišťovacím šroubem (7). Horní nónius na běhounu se využívá při vynášení (vyčítání) hodnot úhlů na pohyblivé stupnici, spodní nónius při vynášení (vyčítání) hodnot úhlů na nepohyblivém segmentu. Úhloměrná stupnice na nepohyblivém segmentu se využívá k vynášení nebo vyčítání stranových odchylek a směrníků. Pohyblivá úhloměrná stupnice slouží k vynášení a vyčítání úhlů přenosu od pomocného cíle a oprav směru při zastřílení. V pochodové poloze se úhloměr upevňuje na speciální držák na zadní straně rýsovky.
121
Dálkové pravítko Dálkové pravítko (obr. 15) se používá k měření topografických dálek, k měření vzdáleností mezi dvěma body, k rýsování úseček na pracovní ploše rýsovky přístroje, k sestrojování grafikonů, k určování počítaných prvků pro střelbu pomocí grafických tabulek střelby s pohyblivým běhounem. Na zkosené pracovní hraně pravítka je vyryta dálková stupnice, která je dvojitě číslovaná: od 1 do 30 km v měřítku 1: 50000 (1 dílek 100m), od 1 do 15 km v měřítku 1: 25000 (1 dílek 50m). Stupnice je číslovaná po jednom kilometru (malé číslice jsou pro práci v měřítku 1: 50000, velké pro práci v měřítku 1: 25000). Na horní ploše dálkového pravítka (obr. 15) jsou vyryty šikmé čáry (linie) grafikonu stejných dálek, který se používá při určování počítané dálky cíle nebo pomocného cíle v metrech při práci bez snímatelných grafických tabulek střelby. Každá šikmá čára grafikonu představuje určitou dálku. Interval mezi dvěma sousedními čarami je 200 m v měřítku 1:50000, 100 m v měřítku 1:25000. Šikmé linie jsou očíslovány obdobně jako dálková stupnice. Na dálkovém pravítku jsou dva výstupky a příchytka, které slouží k přesnému uchycení grafických tabulek střelby k dálkovému pravítku. V pochodové poloze je dálkové pravítko upevněné na dně pouzdra přístroje.
Snímatelné grafické tabulky střelby Snímatelné grafické tabulky střelby tvoří duralový pás plechu, na kterém jsou z obou stran vyneseny stupnice dálky zaměřovače v měřítku 1: 50000 a 1: 25000 pro příslušné náplně (balistické varianty raketového náboje) a druhy střeliva daného typu děla (raketometu). Snímatelné grafické tabulky střelby s pohyblivým běhounem se používají především k sestrojování grafikonů a k určování počítaných prvků pro střelbu. Na grafických tabulkách střelby jsou následující údaje:
typ děla (raketometu),
druh střely (raketového náboje),
náplň (N-základní stupnice, P- náplň plná, 1-první, 2-druhá, apod.),
označení tabulek střelby a rok jejich vydání,
měřítko stupnice,
rok zavedení a výroby.
122
V současné době se pro 152mm ShKH vz.77 používá souprava snímatelných grafických tabulek střelby, které jsou uloženy v koženkovém pouzdru. Soupravu tvoří 7 kusů pravítek z umělé hmoty s pohyblivými běhouny. Na obr. 5 je znázorněno dálkové pravítko pro náplň 3(6), 2(4), 1(1), P(P), měřítko 1: 25000.
2 4 3
1
Obrázek 5 - Snímatelné grafické tabulky střelby pro 152mm ShKH vz.77: 1 - Grafické tabulky střelby, 2 - pohyblivý běhoun grafických tabulek střelby s nulovým indexem, 3 - vodorovné stupnice oprav, 4 - stupnice oprav dálky k vyčítání dálek zaměřovače
Pohyblivý běhoun dálkového pravítka (grafických tabulek střelby) Určování hodnot počítaných prvků pro střelbu usnadňuje pohyblivý běhoun dálkového pravítka (grafických tabulek střelby), který je součástí PUO 9M (obr. 6) a v němž jsou výřezy pro jednotlivé stupnice grafických tabulek střelby. Běhoun tvoří kovová destička s lištami ve směru hlavních rysek grafických tabulek střelby. Používá se k sestrojení grafikonů na grafických tabulkách střelby, a k určování počítaných oprav dálky a směru a počítané dálky zaměřovače.
123
4
4
4 1
2 3
3
3
Obrázek 6 - Pohyblivý běhoun: 1 - Jazýček, 2 - Vodorovná stupnice oprav, 3 - Stupnice oprav dálky k vyčítání dálek zaměřovače, 4 - Nulové indexy
Jazýček slouží k nastavení na bod palebného postavení. Na dolní i horní vodorovné hraně jsou vyryty neočíslované stupnice, které se používají k sestrojení grafikonů. Interval velkých dílků je 10 mm, tj. 100 m v měřítku 1:10000, interval malých dílků je 1 mm. Na hranách svislých výřezů jsou vyryty stupnice oprav dálky, které se číslují po stovkách metrů od nuly směrem nahoru a dolů, podle měřítka, které bylo zvoleno (interval svislých stupnic je 2 mm, tedy 50 m nebo 100 m v měřítku 1:25000, respektive 1:50000. Rysky svislých stupnic běhounu se používají k určování hodnot dálek zaměřovače na stupnicích grafických tabulek střelby podle počítané opravy dálky. Opravy dálky od nulového indexu směrem nahoru jsou záporné, směrem dolů kladné. Grafické tabulky střelby, které jsou součástí soupravy PUO 9M jsou zhotoveny pro zbraně, které již nejsou ve výzbroji AČR (122mm H M-30 neboli 122mm H vz. 38/74, 122mm H D-30, 130mm K M-46, apod.) proto je na nich možné určovat pouze opravy dálky a směru a počítaná dálka zaměřovače se musí určit s využitím tabulek střelby nebo soupravy snímatelných grafických tabulek střelby (v koženkovém pouzdru). Pro minomety ve výzbroji AČR tyto tabulky střelby nebyly nikdy k dispozici.
Další součásti soupravy 1) Kalkulační pravítko pro střelbu s radiolokátorem pro průzkum pochodových proudů (SNAR)
124
Toto pravítko je možné v plném rozsahu využít při střelbě s radiolokátorem pro průzkum pochodových proudů průzkumného a pozorovacího kompletu „SNĚŽKA“ k určení polohy pohybujících se cílů podle tří nebo pěti bodů protnutí na ose přesunu v intervalu 30 s a polohy střetného bodu po tří, čtyř nebo pětiminutovém intervalu, do zahájení účinné střelby. Kalkulační pravítko má pět stupnic:
první pro tři body protnutí a tříminutový interval,
druhou a třetí pro tři a pět bodů protnutí a čtyřminutový interval,
čtvrtou a pátou pro tři a pět bodů protnutí a pětiminutový interval.
Všechny stupnice mají levou část stejnou, vzestupně číslovanou zprava doleva od 0 do 50. Tato část se používá k určení a zakreslení směru pohybu cíle (pochodového proudu). Stupnice vpravo od nuly se používají k určení střetného bodu podle stanoveného intervalu. Mají různá měřítka podle poměru pracovního času (intervalu) a času pozorování (počtu bodů protnutí). Čas pozorování se počítá od okamžiku určení souřadnic prvního bodu protnutí pohybujícího se cíle do okamžiku zjištění souřadnic třetího nebo pátého bodu protnutí. Pracovní čas (interval) začíná současně s ukončením času pozorování a trvá do okamžiku výstřelu (zahájení palby) na cíl.
2) Šablona rozdělení úseků přehradné palby Šablona se využívá pro rozdělení oddílového úseku na baterijní úseky, určení středů baterijních úseků přehradné palby a určení intervalu vějíře. Stupnice šablony jsou ve dvou měřítkách (1: 50 000 a 1: 25 000). Vpravo od směru pozorování úseku je stupnice šířek oddílových úseků přehradných paleb, vlevo je stupnice intervalu vějíře výbuchů v metrech, ovšem pro oddíl o třech bateriích po šesti dělech, tedy pro 18 děl (podle dřívější organizace).
3) Tabulka pro určení opravy pro převýšení cíle Tabulka pro určení opravy pro převýšení cíle obsahuje hodnoty pro příslušné střely a náplně. Vstupními hodnotami jsou dálka v kilometrech a převýšení cíle vzhledem k palebnému postavení v metrech (se znaménkem).
4) Záznamník počtáře Záznamník počtáře je učen k zápisu různých údajů při přípravě a řízení palby. Soubor záznamníku s pomocnými tabulkami je vyroben z kovových fólií. 125
Záznamník je sestaven na základě metodických postupů a zvyklostí v tehdejší Sovětské armádě a v naší armádě se v podstatě nikdy nevyužíval.
5) Pomocný běhoun Pomocný běhoun (obr. 15) je kovová destička s mírně ohnutým okrajem, která se nasazuje na dálkové pravítko. Používá se k sestrojování grafikonů a k určování počítaných prvků pro střelbu.
6) Osvětlovací zařízení Umožňuje práci v noci. Skládá se ze dvou akumulátorových baterií 2KNB2 s kapacitou 4 ampérhodiny a přenosné lampy na držáku, který se může připevnit na pokrývku hlavy počtáře. Z důvodu značné zastaralosti přístroje, komplikovaného dobíjení a nedostatku nových baterií 2KNB2 a v důsledku toho neprovozuschopnosti osvětlovacího zařízení je osvětlovací zařízení nahrazováno z prostředků útvarů náhlavními osvětlovacími svítilnami, napájenými bateriemi typu AAA, AA, případně jinými dostupnými bateriemi v závislosti na typu náhlavní osvětlovací svítilny.
7) Rýsovka na mapu Rýsovka na mapu se používá při pomocných pracích na mapě. Tvoří ji deska o rozměrech 400x400mm. Rýsovka je v nepromokavém obalu, který má z jedné strany průsvitnou fólii, umožňující práci na mapě bez vytažení rýsovky z obalu. Mapa se na rýsovku připevňuje pružnými svorkami.
8.6 Příprava přístroje PUO 9M k použití 8.6.1 Postup přípravy přístroje Postup je následující:
zvolit vhodnou rovnou plochu vyhovující pro práci na přístroji,
otevřít pouzdro a vyjmout složený přístroj uchopením oběma rukama těsně
nad vodorovným ramenem, rozevřít rýsovku (o 90o), uvolnit úhloměr (pomocí zajišťovacího šroubu sáněk), který je nasunut na lůžku na zadní straně rýsovky a posunutím k okraji rýsovky jej sejmout z lůžka, rozevřít rýsovku , 126
zajistit rýsovku zasunutím a pootočením zámků proti uzavření a položit na rovnou plochu,
vodorovné vynášecí pravítko: uvolnit zajišťovací šroub na sáňkách vysunout pravítko (od sebe) do 1/4 horní části rýsovky, nasadit úhloměr z pravé strany na vodorovné vynášecí pravítko (pro snadnější nasazení nadzdvihnout pravítko asi o 1mm), dálkové pravítko: z pouzdra vyjmout dálkové pravítko uchopením ve středu mezi (7-8 km) pravou rukou, nadzdvihnutím asi o 5 mm a tlakem levé ruky na horní konec ho vysunout ze záchytu, na úhloměru uvolnit zajišťovací šroub dálkového pravítka a nasadit dálkové pravítko otvory na kuželové kolíky a upevnit zajišťovacím šroubem,
orientovat rýsovku v závislosti na směrníku hlavního směru střelby.
8.6.2 Činnost před zahájením prací Před zahájením prací na PUO 9M je nutné:
zkontrolovat čistotu přístroje (zbavit ho prachu, písku, vlhkosti, sněhu a pod.),
prohlédnout povrch rýsovky, vynášecích pravítek a stupnic,
zkontrolovat funkci zámků,
zkontrolovat plynulost chodu sáněk,
zkontrolovat přesnost spojení rýsovky: sáňky na svislém vynášecím pravítku posununout indexem nónia na styk obou polovin pravítka, rýsovka je správně uzamčena (rozevřena), jestliže krajní rysky nónia souhlasí s ryskami stupnice na vnitřních koncích obou částí svislého vynášecího pravítka,
zkontrolovat přesnost nóniů na vynášecích pravítkách:
vodorovné vynášecí pravítko posunout do středu horní části rýsovky,
kříž středového pouzdra ztotožnit s průsečíkem kilometrových čar,
jestliže je odchylka indexu na vodorovném (svislém) vynášecím pravítku větší než síla rysky, povolit šroubky a sesouhlasit kilometrovou rysku a index nónia. 127
8.6.3 Orientace rýsovky do hlavního směru střelby Orientace rýsovky slouží ke správnému vynášení souřadnic palebných postavení, pozorovatelen a cílů tak, aby manévrovatelnost s dálkovým pravítkem byla co největší. Orientace rýsovky spočívá v: určení směru souřadnicových os rýsovky, očíslování úhloměrné stupnice, orientaci dálkového pravítka, určení čtverce palebného postavení, očíslování vynášecích pravítek.
Určení směru souřadnicových os rýsovky:
podle HS určit směrník svislého vynášecího pravítka 00-00, 15-00, 30-00, 45-00 (obr. 2, 3). Směrníku svislého vynášecího pravítka odpovídá HS v intervalech do 7-00,
např. pro HS = 42-00 (9-00) je směrník svislého vynášecího pravítka 45-00 (15-00), v levém horním rohu zakreslit souřadnicové osy a šipkami vyznačit směr jejich stoupání (obr.7).
Obrázek 7 - Vyznačení směru stoupání souřadnicových os
128
Očíslování úhloměrné stupnice: nad nulový index nepohyblivé stupnice úhloměru zapsat hodnotu směrníku hlavního směru střelby 42 (směrník 42-00) ve stovkách dílců, od této rysky následně očíslovat další rysky tak, aby číslování od rysky směrem doprava stoupalo a doleva klesalo (obr. 8).
Orientace dálkového pravítka: nastavit středové pouzdro úhloměru pomocí vynášecích pravítek středem na průsečík kilometrových čar přibližně v horní třetině rýsovky, přiložit hranu dálkového pravítka ke svislé kilometrové čáře, pravítko upevnit a při této poloze upevnit běhoun s nóniem tak, aby index nónia souhlasil s ryskou směrníku svislého vynášecího pravítka, uvolnit dálkové pravítko a pootočit je tak, aby index nónia byl proti HS . V této poloze je pravítko orientováno do HS.
3
1
2
Obrázek 8 - Očíslování úhloměrné stupnice: 1 - běhoun úhloměru, 2 - zajišťovací šroub běhounu, 3 - nulový index nepohyblivé stupnice úhloměru
129
Určení čtverce palebného postavení: upevnit zajišťovací šroub středového pouzdra a posunout úhloměr tak, aby středový otvor pouzdra byl nejvýše na třetí kilometrové čáře shora a ve středu rýsovky, podle polohy dálkového pravítka a podle zvoleného měřítka kilometrové sítě zvolit čtverec palebného postavení (ve druhé řadě zdola), krajní čtverec nevolit.
Očíslování vynášecích pravítek: očíslovat souřadnicové osy na vynášecích pravítkách ve směru stoupání (klesání), přeškrtnout strany (dílky) nóniů, které se nebudou používat (obr. 9).
Obrázek 9 - Přeškrtnutí stran nóniů, které se nebudou používat
130
8.7 Základní práce na přístroji pro řízení palby PUO 9M K základním pracím na přístroji pro řízení palby PUO 9M patří: - vynášení bojové sestavy, - vynášení bodů a cílů, - určování souřadnic bodů, zakreslených na rýsovce, - určování topografických dálek a stranových odchylek. Kromě toho se podle potřeby určuje pozorovací dálka, pozorovací úhel apod.
131
Seznam použité literatury: 1.
POTUŽÁK, Ladislav, SOBARŇA, Michal. Určování prvků pro účinnou střelbu zastřílením s využitím prostředků dělostřeleckého průzkumu. (skripta). Brno: UO, 2008. 77 s.
2.
POTUŽÁK, Ladislav, SOBARŇ A, Michal. Určování prvků pro účinnou střelbu zastřílením be z vyu žití prostředků dělostřeleckého prů zkumu. (skripta). Brno: UO, 2008. 83 s.
3.
POTUŽÁK, Ladislav, VONDRÁK, Josef . Sit uační značky a zkr atky dělostřelectvo. (skr ipta). Brno: UO, 2008. 49 s.
4.
VONDRÁK, Josef . Komplexní vyu ži tí prostředků dělostřeleckého prů zkumu při získávání prů zkumových údajů pr o potřeby dělostřelectva (disertační práce). Brno: UO, 2008. 179 s.
5.
ŠNAJDER, Milan, JEDLI ČKA, Josef . Systém velení a ří zení palebné podpory. Praha: LOM Praha, s. p., 2007. 250 s.
6.
ČERMÁK, Bohum ír. Bojové pou žití dělost řelectva Armády České republiky. Praha: MO, 2007. 260 s.
7.
SOBARŇA, Michal. Mo žnost i vyu žití aut omati zovaného systému ří zení palby dělostřeleckého oddílu ASPRO při palebné podpoře boje a perspekt ivy jeho dalšího r o zvoje. (diser tační práce). Brno: UO, 2006. 140 s.
8.
POTUŽÁK, Ladislav, HANÁK, Tomáš. Úplná příprava prvků pro účinnou střelbu. Brno: UO, 2006. 89 s.
9.
ČOS. Dělostřelecké zbr aně. Ná zvy a definice. Praha: AVIS, 2006. 20 s.
10.
SOBARŇA, Michal. Metodický postup akt ivace automati zovaného systému ří zení palby dělostřeleckého oddílu ASPRO. Jince: VÚ 4339, 2005. 30 s.
11.
NAVRÁTIL, Josef . Základy bojového použití prostředků palebné podpory Armády České republiky. Brno: UO, 2004. 96 s.
12.
Kolektiv. Vojenský výkladový Praha: MO, 2004. 359 s.
132
slovník
vybraných
operačních
pojmů .
13.
REJZEK, Martin, RYŠAVÝ, Ladislav. Vojenská přeprava po žele znici . Vyškov: VVŠ PV, 2003. 120 s.
14. VAĽKO, Jozef , GOLIAN, Milan. Vybrané pojmy a def inice po zemní ho dělostřelectva podle standardi začních dohod NATO. Vyškov: VVŠ PV, 2002. 90 s. 15. NN090101. Munice a výbušniny. Ná zvoslovná norma. Praha: MO, 2001. 132 s. 16.
POTUŽÁK, Ladislav. Zvlášt nost i střelby 122 mm Raketometů vz. 70. Vyškov: VVŠ PV, 2000. 73 s.
17.
VAĽKO, Jozef . Základy ří zení palby pozemního dělostřelectva přímé palebné podpory. Vyškov: VVŠ PV, 2000. 80 s.
18.
VAĽKO, Jozef . Organi zace určení prvků pro střelbu dělostřelectva přenosem palby od pomocného cí le a pou žitím zastřelovacího děla. Vyškov: VVŠ PV, 1996. 66 s.
19.
POTUŽÁK,
Ladislav.
Střelba
po zem ního
dělostřelectva
v hornat ém
terénu. Vyškov: VVŠ PV, 1995. 94 s. 20.
ROVŇAN, A. a VYKYDAL, L. Učebnice střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva díl I. a II. (Učebnice). Martin: VVVTŠ, 1978. 782 s.
21.
KVASNICA, M. Práce na přístroji k řízení palby PUO 9M. (Skripta). Vyškov: VVŠPV, 1987. 55 s.
22.
POTUŽÁK, L. a HANÁK, T. Úplná příprava prvků pro účinnou střelbu. (Skripta). Brno: UO, 2006. 88 s.
23.
MNO. Přístroj pro řízení palby PUO 9M. (Děl-26-29). Praha: 1979. 54 s.
24.
GŠ AČR. Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva (dělo, četa, baterie, oddíl). (Pub-74-14-01). Vyškov: ŘeVD, 2007. 232 s.
133
