Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny
Studie návrhu malé vodní nádrže v k. ú. Veliš Diplomová práce
2015/ 2016
Bc. Karolína Kociánová
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem práci: Studie návrhu malé vodní nádrže v k. ú. Veliš vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne:
…………………………… Karolína Kociánová
~2~
Poděkování: V rámci tohoto odstavce bych ráda poděkovala všem, kteří mi během zpracovávání této diplomové práce pomáhali a byli mi oporou. Děkuji paní Ing. Janě Markové Ph.D., která mi umožila tuto práci zpracovávat pod jejím vedením, za její odborné vedení, rady a pomoc.
~3~
Studie návrhu malé vodní nádrže v k. ú. Veliš
-----------------------------------------------------The study of suggestion of the small water reservoir in k. ú. Veliš Abstrakt Práce je zaměřena na studii návrhu malé vodní nádrže v katastrálním území Veliš. Konkrétně se jedná o určení přírodních poměrů dané lokality, zhodnocení možných funkcí nádrže, vhodnosti umístění, velikosti, případně o návrhy objektů pro manipulaci s vodou uvnitř malé vodní nádrže. Hlavním cílem této diplomové práce je navrhnout co nejvhodnější technické řešení celého vodního díla. Veškeré výsledky a závěry vychází z terénních průzkumů, laboratorních rozborů a z dat získaných převážně v roce 2015, čímž získáváme aktuální informace k dané oblasti.
Abstract The work is focused on the study of suggestion of the small water reservoirs in the cadastral area Veliš. Namely a determination of natural conditions in the area, identification of possible features of the reservoir, the suitability of location, size or design of equipment for handling with water inside the small water reservoirs. The main objective of this diploma thesis is to propose the most appropriate technical solution of the entire water reservoirs. All results and conclusions comes from field surveys, laboratory analysis and data acquired primarily in 2015, whereby we have current information about the area.
Klíčová slova Funkce, krajina, malá vodní nádrž, studie Keywords Function, landscape, study, the small water reservoir
~4~
Obsah 1. ÚVOD.....................................................................................................................................7 2. CÍL PRÁCE...........................................................................................................................8 3. LITERÁRNÍ REŠERŠE.......................................................................................................9 3. 1. Malé vodní nádrže- definice, pojmy............................................................................................9 3. 2. Rozdělení malých vodních nádrží..............................................................................................10 3. 3. Typologie vodních nádrží podle Lukáče a Bednárové (2001).....................................................15 3. 4. Historie malých vodních nádrží a současnost............................................................................17 3. 5. Vliv malých vodních nádrží na Životní prostředí .......................................................................19 3. 6. Současné problémy malých vodních nádrží..............................................................................20
4. LOKALIZACE ÚZEMÍ.....................................................................................................21 4.1. Identifikace nádrže....................................................................................................................22
5. VÝVOJ OBCE.....................................................................................................................22 5.1. Historický vývoj obce.................................................................................................................22 5.2. Současný stav............................................................................................................................23 5.2.1. Elektrická energie................................................................................................................23 5.2.2. Zásobování plynem.............................................................................................................23 5.2.3. Zásobování vodou...............................................................................................................23 5.2.4. Kanalizace...........................................................................................................................23 5.2.5. Hospodaření na zemědělské půdě v povodí budoucí nádrže..............................................24 5.2.6. Územní systém ekologické stability- ÚSES...........................................................................24
6. PŘÍRODNÍ POMĚRY........................................................................................................25 6.1. Geomorfologické charakteristiky..............................................................................................25 6.2. Geologické a pedologické charakteristiky.................................................................................27 6.3. Klimatické poměry....................................................................................................................29 6.4. Hydrologické poměry................................................................................................................31 6.4.1.Údaje poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem (data v profilu ústí levostranného přítoku Černého potoka od obce Vesec)...............................................................32 6.5. Vegetace...................................................................................................................................33 6.6. Majetkoprávní poměry..............................................................................................................34
7. METODIKA........................................................................................................................35 7.1. Odběr vzorků............................................................................................................................36 7.2. Laboratorní zkoušky zemin........................................................................................................37 7.2.1. Granulometrický rozbor zrnitosti........................................................................................37
~5~
7.2.2. Stanovení konzistenčních mezí ...........................................................................................38 7.3. Geodetické zaměření lokality....................................................................................................39 7.3.1. Zpracování geodetického měření........................................................................................40 7.3.2. Zpracování výkresové dokumentace...................................................................................40 7.4. Hydrotechnické výpočty a vzorce..............................................................................................41 7.4.1. Návrh příčného profilu přívodného koryta..........................................................................41 7.4.2.Vlastnosti povodí- výpočty dle Kravky (2009).......................................................................42
8. VÝSLEDKY.........................................................................................................................43 8.1. Popis půdních sond....................................................................................................................43 8.2. Vyhodnocení typu půd na základě půdních sond ......................................................................48 8.3. Vyhodnocení laboratorních zkoušek .........................................................................................49 8.4. Vhodnost umístění malé vodní nádrže do vybrané lokality .......................................................52
9. NÁVRH ŘEŠENÍ- TŮNĚ...................................................................................................53 9.1. Hydrotechnické výpočty.............................................................................................................54 9.2. Charakteristika tůní....................................................................................................................55 9.3. Zemní práce...............................................................................................................................57 9.4. Zakládání vegetace....................................................................................................................58 9.5. Odhad finanční náročnosti návrhu.............................................................................................60
10. DISKUZE...........................................................................................................................60 11. ZÁVĚR...............................................................................................................................61 13. SUMMARY........................................................................................................................62 14. POUŽITÉ ZDROJE.........................................................................................................63 14.1. Vázané publikace.....................................................................................................................63 14.2. Webové služby.........................................................................................................................64 14.3. Datové publikace.....................................................................................................................65
15. SEZNAM PŘÍLOH...........................................................................................................65
~6~
1. ÚVOD Voda. Dominujícím prvkem vnějších vrstev Země je právě voda. Přes dvě třetiny povrchu naší planety je pokryto tekutou vodou. Po přičtení vody, která je vázána v ledovcích dostáváme téměř čtyři pětiny povrchu. Sladkou vodu můžeme dále rozdělit na; vodu vázanou v ledovcích (4/5), podzemní vodu v horninách (1/5) a povrchovou vodu v řekách, jezerech a bažinách (0, 3%). Voda je základní, důležitou podmínkou života. Živě organismy nevyžadují pouze přítomnost vody, ale také její trvalé dodávání k udržení života. Za pomoci sluneční energie, zemské gravitace a rotace Země dochází k velkému a malému koloběhu vody (hydrologickému cyklu). Jedná se o jev, kdy se jednoduše řečeno povrchová (podpovrchová) voda vypařuje, v atmosféře kondenzuje, pomocí cirkulace atmosféry se přemisťuje a následně se formou srážek vrací zpět na povrch Země. Tímto způsobem dochází k dotování vodních toků, jezer, nádrží apod. Koloběh vody je stálý a cyklicky se opakující proces. Voda v našem životě plní nenahraditelnou funkci, ať už se jedná o funkci biologickou, hospodářskou nebo například estetickou. Když se zamyslíme nad tím, že z veškerého množství vody na Zemi, je pro náš život použitelné tak zanedbatelné množství, které sladká voda představuje, měli bychom si uvědomit, že tento zdroj není nevyčerpatelný. Právě z tohoto důvodu bychom se měli snažit problém s úbytkem sladké (pitné) vody zabývat. I když je na jednu stranu voda nepostradatelným prvkem, bez kterého by nebyl možný život, v opačném případě se však jedná také o přírodní živel, který je zodpovědný za řadu katastrof. V našich podmínkách jsou to především povodně. Prvky, které slouží k zadržování vody v krajině, mohou být různá biologická, technická a biotechnická opatření. Jedním z nich jsou také malé vodní nádrže. Řada historických dokumentů dokazuje, že již v dávné minulosti byly v různých kulturách budovány vodní nádrže, které plnily různé funkce. Jednalo se především o akumulaci vody v období jejího nedostatku, rybochovné nádrže, ale také o nádrže, které sloužily k zachycování jarních vod ze záplav. Tato naakumulovaná, zachycená voda byla využita především k zemědělským závlahám a k uchování pitné vody. V pozdějších dobách byly nádrže budované na tocích využívány k získávání vodní energie (hornictví, mlynářství apod.). V současnosti malé voní nádrže přispívají k udržení krajinné diverzity, zvyšování ekologické stability a mimo jiné plní také estetickou funkci. Malá vodní nárž je významným krajinným prvkem spadající pod ochranu přírody.
~7~
2. CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je vytoření studie návrhu malé vodní nádrže v katastrálním území Veliš, zhodnocení vhodnosti jejího umístění do stávající krajiny a možných funkcí nádrže. Déle určení přírodních podmínek v dané lokalitě a návrh nejvhodnějšího technicekého řešení celého díla.
~8~
3. LITERÁRNÍ REŠERŠE Hlavním cílem literární rešerše v této práci je objasnění definice malých vodních nádrží, jejich rozdělení a typologie. Dále pak náhled do historie malých vodních nádrží s návazností na současnost, posouzení jejich vlivu na životní prostředí a problémy, se kterými se v dnešní době malé vodní nádrže potýkají.
3. 1. Malé vodní nádrže- definice, pojmy Šálek (2001) uvádí, že podle ČSN 73 6510 „Názvosloví vodního hospodářství“ pod pojmem vodní nádrže se rozumí vodní útvar, vzniklý přirozenou nebo umělou akumulací vody, nebo vymezený prostor vytvořený údolní přehradou, ohrazováním části území a využitím přírodní, nebo umělé prohlubně na zemském povrchu, sloužící k hospodaření s vodou, akumulaci, zachycení vody za povodní, transformaci povodňových vln, vytvoření vodního prostředí a k úpravě vlastností vody. Malá vodní nádrž dle ČSN 75 2410 „Malé vodní nádrže“ musí současně splňovat následující podmínky: a) Objem nádrže po hladinu ovladatelného ( zásobního) prostoru (normální hladinu) není větší než 2 mil. m3. b) Největší hloubka nádrže nepřesahuje 9 m. Výše zmíněná norma platí pro navrhování, výstavbu, rekonstrukce a provoz vodních nádrží se sypanými hrázemi u kterých jsou splněny podmínky bodu a) a b). Uvedená norma se doporučuje i pro rekonstrukci stávajících, zejména historických nádrží, jejichž parametry přesahují uvedená kritéria. Norma však neplatí pro odkaliště. Pro nádrže s celkovým objemem menším než 5 tisíc m 3 je možno některé zásady, uvedené v normě, příslušně upravit. (Vrána, Beran, 1997) Základní pojmy: •
Normální hladina (hladina normálního nadržení)- největší hladina ovladatelného prostoru nádrže, vymezená korunou nehrazeného přelivu nebo horní hranou uzávěrů hrazeného přlivu. (Vrána, Beran, 1997)
•
Největší hloubka- rozumí se největší hloubka dna od maximální hladiny, přičemž se neberou v úvahu místní prolákliny dna, hloubka koryta napájecího toku apod. (Vrána, Beran, 1997)
•
Maximální hladina- určuje se podle návrhového průtoku Q100 , vyjimečně Q50 , Q20.
~9~
3. 2. Rozdělení malých vodních nádrží Existuje řada kritérií členění malých vodních nádrží. T1: Příklady členění malých vodních nádrží podle Šálka (2001). Dělení rybníků podle Polohy
V pramenných oblastech, vysočinách, nížinách
Začlenění do přírodního prostředí
Návesní, polní, luční, lesní aj.
Druhu chovaných ryb
Kaprovité, pstruhovité
Způsobu napájení
Pramenité, nebezké, potoční, říční
Umístění vzhledem k vodnímu zdroji
Průtočné, břehové), (náhony)
neprůtočné (boční, přivádění vody kanály
Pokorný (2009) výše uvedenou tabulku rozšiřuje ještě o další tři body rozdělení malých vodních nádrží a sice podle: •
Věku chovaných ryb na plůdkové, hlavní, výtažník atd.
•
Účelu na retenční, rekreační, protipožární, rybochovný rybník nebo nádrž
•
Výškového uspořádání a umístění hráze v terénu (dle zahloubení dna nádrže, provozní hladiny a hrázového tělesa) na: údolní nádrž, hrázovou nádrž, zahloubenou nádrž, podzemní nádrž.
~ 10 ~
T2: Rozdělení malých vodních nádrží podle ČSN 75 2410 (2011). Zásobní nádrže
Vodárenské (pro zásobování obcí) Půmyslové (pro místní drobný průmysl) Závlahové Energetické (pohon mlýnů, pil, malé VE) Kompenzační Retardační
Ochranné
Suché (retenční) Retenční nádrže se zásobním prostorem Protierozní Dešťové různých typů Vsakovací (infiltrační)
Rybochovné
Výtěrové a třecí rybníky Plůdkové výtažníky Výtažníky Komorové rybníky Hlavní rybníky Speciální komory Sádky Karanténní rybníky
Nádrže upravující vlastnosti vody
Chladící Předehřívací a závlahové aj. účely Usazovací a zachycování splavenin Aerobní biologické k čištění odpadních vod Anaerobní biologické k čištění odp. vod Dočišťovací biologické
Hospodářské nádrže
Protipožární Pro chov drůbeže Pro pěstování vodních rostlin Napájecí a plavící Výtopové zdrže
Speciální účelové nádrže
Recirkulační Vyrovnávací Přečerpávacící Rozdělovací Splavovací (klauzury) Závlahové voojemy
Asanační
Záchytné Skladovací na vodu Otevřené vyhnívací na kal Rekultivační Skladovací laguny
~ 11 ~
Rekreační
Přírodní koupaliště Pro plavání a vodní sporty
Nádrže krajinotvorné v obytné zástavbě
Hydromeliorační Okrasné Návesní rybníčky Umělé mokřady
Nádrže na ochranu flory a fauny
Vodních a mokřadních rostlin Vodních a mokřadních živočichů mokřadů a rašelinišť
Vrána a Beran (1997) uvádí, že malé vodní nádrže byly v minulosti budovány především k akumulaci vody, zachycování povodňových vln a tvořily buď zásobárnu pitné vody, vody potřebné k zemědělskému zavlažování nebo jako hospodářské rybníky pro chov ryb či vodní drůbeže. V současné době je podstatná část našich rybníků (více než 80%) víceúčelová, což znamená, že kromě svého hlavního poslání plní řadu úkolů vedlejších. V řadě z nich je chov ryb na druhém či dalších místech. Na prvním místě bývá vodohospodářský a ochranný účel, dále pak jde o čištění odpadních vod, protipožární, závlahový, či energetický účel apod. (Pokorný, 2009). Podle Vrány a Berana (1997) jsou rybníky přednostně rekonstruovány nebo navrhovány s účelem zadržování vody v krajině, zpomalení odtoku vody ze srážek, vyrovnání průtoků v prběhu roku, tj. pozitivního ovlivnění vodohospodářské bilance povodí. Malé vodní nádrže tvoří velice významnou složku krajiny a pozitivně olivňují její ekologickou stabilitu. (Vrána, Beran, 1997) Od 14. století, kdy došlo k prvnímu velkému rozmachu budování rybníků, patří malé vodní nádrže neodmyslitelně k naší kulturní krajině. Nejen že pozitivně ovlivňují své okolí, klimaticky a esteticky ztvárňují zemědělskou krajinu a tvoří významné biocentrum pro řadu organismů, ale také významně napomáhají k ochraně a tvorbě životního prostředí. Většina malých vodních nádrží je spojena v rybniční soustavy a má polyfunkční (víceúčelové) poslání. Nejvýznamnější z nich je zásobování podzemních vod, dočišťování povrchových vod, zejména snižování eutrofizace (živiny N, P) a retence vody při povodních (celkově až 0,5 mld. m3 vody). (Pokorný, 2009)
~ 12 ~
Podle Šálka (2001) tvoří soustavy malých vodních nádrží následující významné funkce: •
Zásobní funkce- vytváření pohotové zásoby vody v době nadbytku a její využívání v době jejího nedostatku k zásobování obyvatel, zemědělství, a drobných průmyslových odvětví.
•
Ochranná funkce- zachycení příp. transformace (snížení kulminace) povodňových průtoků.
•
Hospodářská funkce- využívání vody v zemědělství, ale i v jiných odvětvích hospodářství, ve vytváření vodního prostředí k chovu ryb a vodní drůbeže, pěstování vodních rostlin apod.
•
Ekologická a krajinotvorná funkce – ovlivňování mikroklimatu, řízení hladiny podzemní vody, vytváření příznivých stanovištních podmínek, příznivé ovlivňování biologické funkce krajiny, jejího vzhledu a celkově ekologické rovnováhy.
•
Hygienická funkce- zachycování a postupné zneškodňování znečištění přicházejícího z povodí, vyrovnání složení vody a její dočištění s využitím přírodních biologických způsonů čištění ve vodním prostředí nádrže.
•
Asabační funkce- přeměna ploch narušených těžbou surovin, výstavbou apod. ve výceúčelové nádrže s vodním prostředím nádrže.
•
Rekreační funkce- využívání nádrží pro koupání, vodní sporty a k léčebným účelům.
•
Estetická funkce- využívání estetických vlastností nádrží a rybníků v obytné zástavbě i volné zemědělské krajině.
•
Zachycení a využití dešťových vod ve vesnické zástavbě. Dešťová voda se využívá jako zdroj vody, tím se snižují nároky na kapacitu kanalizační sítě a zařízení. Malé vodní nádrže významně přispívají k dosažení souladu mezi kapacitou vodních
zdrojů, kvalitou vody a nároky všech uživatelů v rámci daného prostoru a času. Nádrže rybničního typu jsou důležitými refugii, umožňující přežití řady rostlin, živočichů, kteří jsou vytlačeni z původních míst výskytu intenzivní zemědělskou výrobou. Malé vodní nádrže ve vesnické zástavbě představují významný prvek zkrášlující a obohacující životní prostředí. Svou kladnou úlohu splňují však jen tehdy, jsou- li pečlivě a zodpovědně navrhovány a citlivě začleňovány do kajiny tak, aby zvyšovaly její esetetickou působivost a přispívají- li ke zlepšení čistoty vody. (Šálek, 2001)
~ 13 ~
● Nádrže na ochranu biodiverzity
Pokorný (2009) uvádí, že takovéto nádrže jsou budovány s výraznou podporou cílených programů MŽP ČR a náleží do revitalizačních programů k ochraně a rozvoji biodiverzity fauny a flóry. Ve většině případů se jedná o menší až malé nádrže, často velmi mělké. Obdobné úkoly v ekologii krajiny mohou plnit slepá a zarůstající ramena potoků a řek. Nádrže na ochranu biotopů mají mít základní technické vybavení obdobně jako rybníky, aby bylo možné jejich občasné vypouštění z důvodů ozdravení prostředí, bezpečný výlov vodních organismů a popř. odstranění nežádoucí a nebezpečné flóry a fauny. (Pokorný, 2009) Šálek (2001) rozdělil nádrže na ochranu biotopů na dvě základní skupiny. První skupina se zaměřuje na konkrétní společenstva, kterým se vytvářjí optimální podmínky pro jejich život. Ve druhé skupině jsou zařazena dočasná zařízení, umožňující přežití ohrožených společenstev, která byla rozdělana následovně: - malé kopané vodní nádrže, - uměle budované terénní deprese, trvale zaplavené prohlubně (pinky), - malé nádrže budované na konci vzdutí rybníků vhodné např. jako refugia pro obojživelníky, - úzce účelové malé nádrže plnící specializovanou funkci, - běžné malé rybníky se zvláštním způsobem provozu, kde ochrana biotopů je dominantní funkcí. ● Ekologická a krajinářská funkce rybníků Každá malá vodní nádrž je specifická a charakterizuje ji prostředí, ve kterém byla vybudována. Od toho se odvíjí také její ekologická a krajinářsá funkce. Krajinotvorné nádrže jsou ve většině případů umisťovány do přírody tak, aby nebyl narušen krajinný ráz a aby došlo ke zvýšení estetického dojmu a zatraktivnění dané lokality. Mezi takovéto nádrže řadíme například okrasné nádrže, které můžeme dále dělit podle: •
místa zřízení a umístění,
•
druhu materiálu k výstavbě,
•
účelu využití,
•
způsobu napájení vodou apod.,
•
Druhu pěstovaných druhů rostlin a chovaných živočichů atd.
~ 14 ~
3. 3. Typologie vodních nádrží podle Lukáče a Bednárové (2001) Vodní nádrže můžeme v zásadě rozdělit podle tří hledisek: 1. Vzniku a umístění ve vstahu k vodnímu toku 2. Účelu, či funkce, kterou nádrž plní 3. Cyklu regulování, který může být denní, týdenní, sezónní či roční anebo víceletý 1) Rozdělení nádrží podle vzniku a místa •
Přírodní: jezera, pánve a dutiny- zejména v krasových horninách, vzniklé v přírodě bez zásahu člověka, přičemž jejich původ (u jezer) může být vulkanický, ledovcový, tektonický či krasový (podzemní nádrže v krase.
•
Umělé: to jsou takové nádrže, které vznikly nejčastěji přímo přehrazením toku přehradou (údolní nádrž), či ohrazováním území paralelně s tokem (boční nádrž). Umělé nádrže můžeme rozdělit dále na:
•
•
průtočné (údolní)
•
neprůtočné (boční, horní nádrže přečerpávacích VE)
Vodohospodářská soustava: množina přírodních (řeky, jezera, prameny) a umělých prvků (nádrže, přehrady, vodní elektrárny apod.) nevzájem propojených tak, aby plnily jeden nebo více vodohospodářských účelů. Významnými prvky vodohospodářských soustav jsou nádrže, protože umožňují přizpůsobení přirozeného průtokového režimu dynamicky měnícím se potřebám společnosti. Kaskády údolních nádrží jsou využívány především pro energetické využití toku, systémem podpřehradových vodních elektráren.
2) Rozdělení nádrží podle účelu a funkce, kterou nádrž plní •
Zásobní: slouží pro akumulaci vody a jejímu následnému odběru pro účely: vodárenské, závlahové, energetické, kompenzační a zálohové nebo retardační a aktivizační.
•
Ochranné: protipovodňové, slouží k prevenci škod způsobených nepříznivými účinky velkých vod. Jejich hlavním posláním je zploštění vrcholu povodňové vlny a zachycení splavenin. (Pokorný, 2009)
~ 15 ~
3) Rozdělení podle cyklu regulování Podle doby trvání cyklu, ve kterém proces regulování uskutečňujeme, rozdělujeme následující základní způsoby regulování: •
Víceleté regulování: cyklus plnění a vyprazdňování nádrže je delší než jeden rok. Potřeba vody je větší než odtokové množství v některém roce, a proto je potřeba využít přebytky z roků vodnatějších.
•
Jednoleté regulování: má výrazný roční cyklus plnění a vyprazdňování nádrže. Potřeba vody-
zásobní objem nepřesahuje odtokové množství návrhového
vodohospodářského roku. •
Příležitostné regulování- sezónní nebo neúplné roční regulování: jedná se o jistý druh ročního regulování, při kterém se funkce nádrže uplatní jenom v určitém období. Tipickým příkladem mohou být závlahové nádrže.
•
Týdenní regulování: cyklus funkce nádrže, který je aktuální, když je potřeba vody v zásobované oblasti v jednotlivých dnech týdne proměnlivá. Jde o přerozdělení přebytků vody v relaci týdne.
•
Denní regulace: zajišťuje vyrovnávání rozdílů mezi přítokem Q p a odběrem Qn v průběhu dne.
~ 16 ~
3. 4. Historie malých vodních nádrží a současnost Budování nádrží na vodu má prastarou historii. Souvisely jistě se závlahami ve starých civilizacích, ale i se zásobováním obyvatelstva vodou. Ve 3.- 4. století našeho letopočtu se zakládaly první nádrže (stavy), které sloužily k rýžování rud a to nejen v cizině, ale i v našich zemích (konkrétně v Pošumaví, Českomoravské vysočině nebo Podyjí). (Hule, 2012) První umělé vodní nádrže byly vybudovány na našem území pravděpodobně již v 8. až 9. století. (Šálek, 2001) Rozvoj budování rybníků, a to již i velkých, nastal především s rozšiřováním křesťanství a zřizováním kláštěrů (řády benediktinů, cisterciáků a premonstrátů) ve 12. a 13. století. Z té doby pochází např. Máchovo jezero, původně zvané Velký rybník. (Pokorný, 2009) Od 14. století se technika výstavby natolik rozvinula, že se budovaly stále vyšší zemní hráze v širokých údolích, ale i v močálových územích. Rybníky budované ve 13. a 14. století přispěly k ozdravení celých krajin a vybudováním cestní sítě po pevných hrázích i k rozvoji obchodu s rybami. (Šálek, 2001) Počátkem 15. století byl zaznamenán první větší útlum výstavby rybníků. Nepokoje a husitské války nejenže nemotivovaly k další výstavbě, ale řada hrází a rybníků byla násilně proražena či zpustla jako důsledek vypleněných statků, klášterů a drobných měst. (Vrána, Beran, 1997) Až ve ruhé polovině 15. století, za vlády Jiříka z Poděbrad, byl zaznamenán další rozvoj rybníkářství. V tomto období bylo obnoveno a vybudováno 25 tis. rybníků. (Pokorný, 2009) Z kraje 16. století se začali o budování a rozvoj rybníků zabývat Rožmberkové a to v jižních Čechách (Třeboňsko). Docházelo k budování celých rybničních soustav. Mezi významné osobnosti tohoto století ve světě rybníkářství patří Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan. Ten uzavřel etapu vrcholného období českého rybníkářství. (Vrána, Beran, 1997) Třicetiletá válka přispěla v 17. století ke stagnaci ve výstavbě rybníků. Tperve v 19. století bylo postaveno rybníkářství a zejména chov ryb na vědecký základ. (Šálek, 2001) Zákon o první pozemkové reformě z roku 1919 znárodnil velké rybniční soustavy, hlavně Švarcenberské na Třeboňsku a Lichtenštejnské na jižní Moravě. Po osvobození v roce 1945 přechodný nadbytek půdy v pohraničí a nedostatek prostředků na větší stavby byl příznivý pro obnovu četných, dříve zrušených rybníků a kromě toho byla vybudována řada malých účelových nádrží. (Šálek, 2001)
~ 17 ~
Podle Šálka (2001) v současné době navrhované malé vodní nádrže plní především funkce účelové, krajinotrné a jsou významnou součástí biocenter. Podle zákona 114/ 1992 Sb. „O ochraně přírody a krajiny“ patří rybníky k významným krajinným prvkům, utvářejícím její vzhled a přispívajícím k udržení její stability. Z nově budobovaných staveb jsou to především víceúčelové nádrže, zaměřené na řešení ekologických úkolů (biocentra, biokoridory), refugia pro různé vodní a mokřadní organismy, nádrže okrasné v urbanizovaném prostředí, účelové nádrže závlahové, vodárenské apod. Ochranu malých vodních nádrží rybničního typu a mokřadů stvrzuje řada konvencí, upravující jednotný postup při uplatňování ekosozologických a fyziotaktických opatření v různých geografických celcích. Jedná se především o Pařížskou konvenci z roku 1972Convention Concerning the Protection of the Word Cultural and Natural Heritage a Ramsarskou konvenci z roku 1971- Convention on Wetlands of International Importance Especially as Waterfowl Habitat. Objem všech vodních nádrží činí v ČR 4,2 mld. m 3. Zde nutno poznamenat, že tato kapacita je nedostatečná k tomu, aby mohla lépe ovlivnit odtokové poměry v prevenci povodí. Je nezbytné rozšířit retenční schopnosti krajiny (včetně nádrží) dvojnásobně. Celková výměra tekoucích vod (r. 1975) dosahovala 56. tis. ha (včetně ÚN) a spolu s rybníky dosahuje až 108 tis. ha. (Pokorný, 2012)
T3: Stručný přehled vodních ploch a jejich objem v ČR podle Pokorného (2012). ÚN
Rybníky
Tůně (pinky) Jezera Rašeliniště
Mokřady Toky
Tis. ha
30
52
1
0,05
7,2
17,8
Počet
138
24000
?
7
?
?
3676
456
1,2
5,7
?
18
Obj. mil. m3
~ 18 ~
25,9
3. 5. Vliv malých vodních nádrží na Životní prostředí Souvislosti vyplývající z plánování vlivu výstavby a rekonstrukcí vodních nádrží na životní prostředí je třeba řešit zejména ve vztahu k ustanovení zákona č. 244/92 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tím se i v naší domácí praxi naplňuje proces EIA (Environmental Impact Assessment). (Daňa, 2012) Dle Tlapáka a Herynka (2002) lze nahlížet na charaktery těchto staveb a objektů z různých pohledů a posuzovat je dle různých hledisek. Základním rysem je především bezprostřední závislost na přírodních podmínkách, která je vždy podstatně větší než u ostatních inženýrských staveb.
3. 6. Současné problémy malých vodních nádrží Problémy, vyskytující se v současné době v tomto oboru lze rozdělit do následujících skupin, které se vzájemně prolínají:
•
Problémy vodohospodářské: hlavním problémem je zanášení MVN sedimenty (především erozními procesy, vznikajícími na zemědělské půdě v povodí nádrže). Negativní dopady transportu půdních částic na funkci nádrže jsou následující: a) možné uvolňování toxických látek ze sedimnetů do vodního prostředí b) zmenšování využitelného vodního prostoru nádrže c) při poklesu vody v nádrži obnažené plochy usazeného materiálu rychle zarůstají vegetací, která po opětovném zaplavení rychle odumírá a její rozklad způsobuje vážné kyslíkové problémy d) zmenšení objemu nádrže vede ke změnám v její hydraulické funkci e) zvýšené nebezpečí zarůstání nádrží vlhkomilnou vegetací, zvýšené ztráty vody výparem, estetické problémy, snížení využitelné zásoby vody f) snižování provozuschopnosti funkčních objektů zanášením sedimenty
•
Problémy technické: ve většině případů se jedná o nevyhovující stav hrází a funkčních objektů.
~ 19 ~
•
Problémy ekologické: z ekologického hlediska patří k nejzávažnějším otázkám kvalita vody, jakost sedimentů vzhledem k jejich dalšímu využití nebo zneškodnění, ochrana flóry, fauny a ekosystémů. Řada ekologických problémů se pochopitelně prolíná s problémy technickými, vodohospodářskými a ekonomickými.
•
Problémy ekonomické: minimální účast státu na financování malých vodních nádrží.
•
Problémy majetkoprávní: po roce 1989 byla dle zákona 229/91 Sb. převedena část malých vodních nádrží původním vlastníkům nebo jejich právním zástupcům atd., ale základní
zákonná norma vodního hospodářství, schválená v minulém režimu,
nezahrnuje tyto zásadní změny.
•
Problémy legislativní: současné legislativní zabezpečení vodního hospodářství, koncipované pro zcela odlišné podmínky centralizovaného státního řízení, v současné době nemůže reagovat na změny, ke kterým po roce 1989 došlo a stále nově dochází. (Vrána, Beran, 1997)
~ 20 ~
4. LOKALIZACE ÚZEMÍ Zájmové území leží v Královéhradeckém kraji, pět kilometrů jihozápadně od okresního města Jičína (Nuts4 CZ0522), mezi obcemi Veliš a Vescem. Oblast spadá do katastru Veliš u Jičína (okres Jičín);778133. Zamýšlená malá vodní nádrž, by měla být napájena místním potokem s číslem parcely 695, který spadá pod povodí řeky Cidliny (hydrologické číslo povodí 1- 04- 02). Plochu je možné sledovat z místní komunikace, po pravé straně cestou z Veliše do Vesce. Lokalita je dobře dostupná z výše zmíněné komunikace.
4.1. Identifikace nádrže Námi navrhovaná malá vodní nádrž by měla být zasazena do krajiny jako okrasná nádrž, kde by plnila estetickou, krajinotvornou funkci a to také se zajištěním ekologických funkcí a funkcí na její okolí. Dále by měla být využívána k rybochovným účelům, rekreaci a pro zadržování vody (retenci) v krajině. Nádrž by měla navazovat na stávající biokoridor, vedocí po celé délce potoka, který by rybník napájel. Hlavní funkce nádrže by měly být následující: funkce hospodářská, ekologická a krajinotvorná.
~ 21 ~
5. VÝVOJ OBCE 5.1. Historický vývoj obce První dochovaná zmínka o Veliši pochází již z roku 1143. V této době koupil pražský biskup Jan II. od Markova syna Beneše ve Vešliši dvě dědiny a daroval je nově založenému kláštěru na Strahově, kde dříve působil jako opat. Název Veliš- Velechovo sídlo- přejal nedaleký kopec a později i na něm postavený hrad. Dějiny obce úzce souvisí s dějinami hradu. Ten byl pravděpodobně založen ve 12. století pány z Vladštějna. V průběhu dějin několikrát vystřídal majitele, kterými byli například páni z Wartenberka, Oldřich z Rožmberka, král Jiří, páni z Trčkova a posledním držitelem byla hrabata rodu Schliků. Kromě řady přírodních památek a zajímavostí, které se vyskytují v blízkém okolí obce, zde najdeme i několik významných historických kulturních památek. Jedná se například o barokní kostel sv. Václava na návsi Veliše z roku 1752, na kopci Veliš pozůstatky stejnojmenného hradu, hrobka rodu Schliků na místním hřbitově a nedaleké poutní místo Loreta, kde dosud stojí barokní kaple stejného jména.
5.2. Současný stav K obci Veliš patří ještě malá vesnička Vesec u Jičína. Obě obce se nacházejí v nadmořské výšce asi 322 m. Na jejím území žije přibližně 185 stálých obyvatel.
5.2.1. Elektrická energie Rozvodný systém nízkého napětí (NN) je provozován normalizovanou napěťovou soustavou 230/400 V, 50 Hz, TN-C, AC. Systém NN je proveden nadzemní sítí. Z hlediska zásobovací situace současného odběru, je stávající síť NN vyhovující. V katastrálním území Veliš u Jičína byla provedena obnova nadzemní sítě nízkého napětí. V loklitě Vesec byl rozvod systému NN řešen kabelovým rozvodem. (Novotný, 2015)
5.2.2. Zásobování plynem Obec Veliš je plynofikována středotlakým plynovodem, vycházejícím z VLT/SLT regulační stanice Staré Místo u Jičína, situované mimo území obce Veliš.
~ 22 ~
5.2.3. Zásobování vodou Obec Veliš, ani k ní přidružený Vesec, nemá vybudovaný vodovod, obyvatelstvo je zásobováno vodou individuálně z domovních studní. V budoucnosti se i dále počítá s individuálním způsobem zásobová pitnou vodou.
5.2.4. Kanalizace Podobně jako je individuální zásobování pitnou vodou, také likvidace odpadních vod na území obce Veliš probíhá individuálním způsobem. V současné době je v obci několik úseků obecní kanalizace, tvořící sběrný systém odpadních vod z části obce, nicméně se jedná o velice starý, na mnoha místech poškozený a tudíž zcela nefunkční kanalizační systém. Z tohoto důvodu jsou splaškové a odpadní vody odváděny do soukromých jímek a kanalizace se v současné době nevyužívá. Územní plán Veliše navrhuje realizaci gravitačního systému obecní kanalizace, do které budou napojovány individuálně vyčištěné odpadní vody od jednotlivých nemovitostí, které budou v dosahu této kanalizace. Tyto vyčištěné vody budou následně vypouštěny do toku, na kterém je v plánu umístění malé vodní nádrže (případně jiná vodní díla). Ta by my mohla přispět i k dalšímu procesu čištění vody. Odvedení deštových vod bude nadále řešeno dešťovou kanalizací a odvedením do vodoteče (konkrétně do námi sledovaného toku) Preferuje se vsakování dešťových vod na místě. Je třeba zabezpečit aby odtokové poměry z povrchu zastavěného území zůstaly srovnatelné se stavem před výstavbou. (Novotný, 2015)
5.2.5. Hospodaření na zemědělské půdě v povodí budoucí nádrže Veliš leží v zemědělsky obhospodařované krajině s vysokými krajinnými a přírodními hodnotami. Veškeré pozemky, které se nachází v bezprostřední blízkosti budoucí malé vodní nádrže jsou zemědělci intenzivně obhospodařované. Lokalita se nachází v řepařskoobilnářeské oblasti. Nejčastěji pěstovanými druhy rostlin jsou: řepa cukrovka, řepa krmná pšenice setá, pšenice ozimá, ječmen jarní, brukev řepka olejka a kukuřice. Některé pozemky s ornou půdou jsou rozděleny pásy trvalých travních porostů. Trvalý travní porost se nachází i na pozmemcích určených pro vybudování malé vodní nádrže. Na obou březích vodního toku jsou souvislé (cca 3-5 m široké) pásy rákosu obecného, které tvoří pevnou hranici mezi tokem a ornou půdou.
~ 23 ~
5.2.6. Územní systém ekologické stability- ÚSES Na území obce se uplatňují prvky ÚSES lokálního významu. ÚSES je zpracován do územního plánu Veliš tak, aby byla zachována jeho vazba na plochy a koridory ÚSES na území sousedních obcí a aby byla umožněna vazba na ÚSES nadregionálního a regionálního významu, vymezený Zásadami územního rozvoje Královéhrdeckého kraje. Na území obce Veliš jsou následující biocentra lokálního významu:
●
LBC17- biocentrum s rybníkem Nohavička při západní hranici obce
●
LBC18- lesní biocentrum v západní části obce
●
LBC19- biocentrum na soutoku vodotečí ve východní částí obce Na území obce Veliš jsou následující biokoridory lokálního významu:
●
LBK18- lesní biokoridor, probíhající podél západní hranice obce
●
LBK19- biokoridor vedený převážně po drobných vodotečích a zamokřených plochách
●
LBK8- lokální bikoridor vycházející z LBC17 podél vodoteče směrem na k.ú. Bukvice (Novotný, 2015)
~ 24 ~
6. PŘÍRODNÍ POMĚRY 6.1. Geomorfologické charakteristiky Dle geomorfologického členění reliéfu (Demek a kol. 1987) spadá katastrální území Veliš do oblasti Severočeské tabule. Podrobnější členění: T4: Geomorfologické členění reliéfu. Systém
Hercynský
Subsystém
Hercynská pohoří
Provincie
Česká vysočina
Subprovincie
Česká tabule
Oblast
Severočeská tabule
Celek
Jičínská pahorkatina
Podcelek
Turnovská pahorkatina
Okrsek
Jičínská kotlina (Demek a kol., 1987)
Jičínská pahorkatina zaujímá území na levém břehu Jizery mezi Kozákovským hřbetem a Chloumeckým hřbetem a na východě přechází do povodí horní Cidliny a z části i horní Mrliny. Značnou členitost a rozmanitost povrchovýh tvarů určují pestré a rozdílné petrografické, úložné a tektonické poměry křídových sedimentů a časté proniky sopečných těles. Geomorfologicky zde můžeme vyčlenit plošiny Vyskeřskou a Markvartickou, Velišský, Chloumecký a Hořický hřbet, Mladoboleslavskou a Jičínskou kotlinu a Libuňskou úpatní brázdu. Velišský hřbet, sousedící na jihu se stejně vysokou Markvartickou plošinou (370- 400 m n. m.), je krytý mladotřetihorními štěrky a na JV je (na rozvodí mezi Cidlinou a Mrlinou) ukončen čedičovými suky Loretou (417 m) a Veliší (430 m). Směrem k JV přechází Libuňská úpatní brázda v širší Jičínskou kotlinu v povodí střední Cidliny, ležící ve výši 350- 270 m (na S-J). Charakterizuje ji měkký reliéf mírně
~ 25 ~
skloněných svahů a strukturních plošin se solifluvanými terasovými štěrky, vytvořených pleistocenní erozí a denudací na turonských slínech a slínovcích. Říční terasy jsou poměrně vzácné. V SZ části zpestřují reliéf Jičínské kotliny nízké kuesty a čedičové suky (Zebín 400 m, kóta 370 m jižně od Železnice). (Demek a kol., 1965) Mírně zvlněný reliéf k. ú. Veliš se od jihozápadu zvedá do nadmořské výšky 322 m. Na severní hranici katastrálního území se tyčí do nadmořské výšky 432 m stejnojmenný kopec sopečného původu, na němž probíhla během 19. století intenzivní těžba kamene. Jedná se o jediný vyvýšený bod v okruhu přibližně 6 km, na jehož vrcholu je umístěn zděný observační sloup, který má status technické kulturní památky, a který byl vystavěn z důvodu zachování významného trigonometrického bodu (TB 17). Středem katastrálního území protéká potok, která se dále v jižní části napojuje na Černý potok jenž se vlévá mezi Vitiněvsí a Čejkovicemi do Cidliny. Na západě kopíruje hranici katastru rozlehlý rybník Nohavička (8,8 ha). Dále se zde zyskytuje několik menších bezejmených vodotečí a dvě malé retenční nádrže v centrální části obou obcí.
6.2. Geologické a pedologické charakteristiky Podle geologické mapy spadá zájmové území do Českého masivu- pokryvných útvarů a postvariských magmatitů, české křídové pánve s oháreckýcm, lužickým, labským vývojem. V katastrálním území jsou nejvíce zastoupeny spraše a sprašové hlíny (u nás velmi rozšířené kvartérní sedimenty) následovány vápnitými jílovci, slínovci a vápnitými prachovci. Vodní tok, v jehož bezprostřední blízkosti je plocha, na které probíhá studie návrhu malé vodní nádrže, je obklopen nivními sedimenty. Z velké části se jedná o celkem kvalitní úrodnou zemědělskou půdu. Na území katastru Veliš se objevuje pestré pedologické složení. Následující půdní typy byly zjištěny z mapových podkladů mapového portálu České geologické služby. Následně byl proveden pedologický průzkum v zájmovém území, kdy bylo vykopáno pět půdních sond, jejichž seznam a charakteristiky jsou uvedeny níže a jejich vyznačení na mapě je uvedeno v přílohové části této diplomové práce.
~ 26 ~
HNm- hnědozem modální
FLm- fluvizem modální
CEm- černozem modální
GLf- glej fluvický
SEm- šedozem modální
GLm- glej modální
LUg- luvizem oglejená Na ploše, která byla vybrána pro vybudování malé vodní nádrže, se vyskytují dle podkladů mapového portálu České geologické služby následující půdní typy; hnědozem modální, fluvizem modální a glej fluvický. ● Fluvizem- FL Stratigrafie: O- Ah nebo Ap- M- C Fluvizemě jsou recentní půdy bez výrazné stratigrafie půdního profilu, které vznikaly na plochách pravidelně podléhajících záplavám. Z tohoto důvodu je jejich výskyt omezen na bezprostřední blízkost vodních toků. Některé fluvizemě mohou být zaplavovány nepravidelně a může tak docházet k přechodu k jiným půdním typům nebo subtypům např. fluvizem modální (ze středně těžkých substrátů) nebo kambická (s výrazným hnědým kambickým horizontem). Rozdílný charakter usazenin výrazně ovlivňuje jednak chemismus, ale také mechanické složení a fyzikální vlastnosti. Glejový proces se uplatňuje při vyšší hladině podzemní vody. Půdní profily nivních půd jsou obvykle velmi hluboké. Ornice je středně hluboká, šedohnědé barvy, různé textury a většinou porušené drobovité struktury. Obsah humusu v ornici kolísá mezi 1,9 a 2,2%. Půdní reakce je většinou neutrální v celém profilu a sorpční komplex je nasycen nebo plně nasycen. (Urbancová, Lacková, 2015) ● Hnědozem- HN Stratigrafie: O- Ah nebo Ap- (Ev)- Bt- B/C- C nebo Ck Hnědozemě jsou půdy, kde se ve větší nebo menší míře projevuje proces eluviace. Geneze probíhá v podmínkách vlhčího klimatu od nadmořských výšek přibližně 200 m. Půdotvorným substrátem jsou převážně spraše, sprašové hlíny a svahoviny, především z karbonátových materiálů. Vývoj hnědozemí probíhla procesem mírné illimerizace, tj. mírným procesem posunu peptizovaných organominerálních koloidů (s převahou jílových částic). Tento proces prbíhal v chladnějších a vlhčích podmínkách pod smíšenými nebo listnatými
~ 27 ~
lesy. Hnědozemě jsou obvykle hluboké až velmi hluboké půdy, ornice jsou středně hluboké. Zrnitost složení v ornici má charakter písčitohlinitý až hlinitý, případně až jílovohlinitý. Jsou to mírně až středně humózní půdy, obsah humusu v ornici je obvykle kolem 1,5- 2,5%, humus je ale nižší kvality než u černozemí. Původními porosty byly teplomilnější doubravy a smíšené listnaté lesy. Patří k nejlepším obilnářským půdám. (Urbancová, Lacková, 2015) ● Glej- GL Stratigrafie: Ot- A až T- Gro- Gr Gleje jsou typické azonální půdy, které jsou rozšířeny po celém území České republiky. Půdotvorným substrátem jsou především nivní uloženiny a deluviální sedimenty (glej fluvický- z nivních sedimntů). Zrnitostně jsou velmi variabilní- od písčitých až po těžké půdy. Hlavním půdotvorným pochodem je glejový proces, kdy dochází při kolísání hladiny podzemní vody střídavě k oxidačním a redukčním pochodům a k vyloučení reoxidovaného železa a manganu ve formě rezivých novotvarů. Redukční horizont má typickou modrozelenou nebo šedozelenou barvu, která je daná sloučeninami dvojmocného železa s alumnosilikáty (barva zelená), fosforem (barva modrá) a sírou (barva tmavě šedá). Glejové půdy mají nepříznivé fyzikální vlastnosti. Charakteristickými společenstvy jsou olšiny a podmáčené smrčiny a jedliny. Mají velký význam při zadržování vody v krajině.
~ 28 ~
6.3. Klimatické poměry Podle Quitta (1975) a jím zpracované mapy Klimatických oblastí ČSR 1:500 000, spadá studovaná plocha do klimatické oblasti MT11. Pro mírně teplou klimatickou oblast MT11 je charakteristické dlouhé léto, které je teplé a mírně suché, krátké přechodné období s mírně teplým jarem i podzimem, velmi suchá, mírně teplá, krátká zima, s krátkým trváním sněhové pokrývky. (Tinklová, 2007) Charakteristika oblasti
MT11
Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných
40- 50 140- 160 110- 130 30- 40 -2 - -3 17- 18 7- 8 7- 8 90- 100 350- 400 200- 250 50- 60 120- 150 40- 50
Podle nejbližší amatérské meteorologické stanice v Nové Pace (cca 460 m n. m.) je průběh teplot vyzduchu během roku následující (Obr. 1). T5: Průměr teplot během roku 2015. Měsíc °C
I -0,26
II
III
IV
1,47 5,72
9,34
V
VI
VII
VIII
XI
XII
11,98 15,34 19,43 15,52 13,88 9,59 5,93
0,96
Průměrná roční teplota určená z těchto hodnot je 9,07 °C.
~ 29 ~
IX
X
Průměrné teploty během roku 2015 20 15
°C
10 5 0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
-5 Měsíc
Obr. č. 1: Průměrné měsíční teploty za rok 2015. Výše zmíněná amatérská meteorologická stanice v Nové Pace (cca 460 m n. m.) udává následující průměrné atmosferické srážky (mm) během jednoho roku (Obr. 2). T6: Průměrný a celkový měsíční úhrn srážek za rok 2015. Měsíc mm (prům.) mm (celk.)
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
3,5
0,8
2
1,3
1,5
2,4
0,8
1,7
0,4
2,1
4,7
1,4
108,8 22,8 61 37,6 47,2 71,2
24,4
53,4
10,8
63,8 140,8 43,4
Průměrné měsíční srážky za rok 2015 5 4,5 4 3,5 (mm)
3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 I
II
III
IV
V
VI
VII
Měsíc
Obr. č. 2: Průměrný měsíční úhrn srážek za rok 2015.
~ 30 ~
VIII
IX
X
XI
XII
6.4. Hydrologické poměry Celé území katastrálního území Veliš leží v povodí řeky Cidliny, která je pravostranným přítokem sředního toku Labe. Katastrálním územím protéká Černý potok, který se do ní nedaleko Starého Místa pravostranně vlévá. Cidlina pramení na západním svahu hory Tábor nedaleko města Lomnice nad Popelkou. Jejími největšími přítoky jsou řeky Bystřice a Javorka. Mezi městy Poděbrady a Velký Osek se pravostranně vlévá do Labe. Plocha celého povodí je přibližně 1 165,57 km2. Délka toku pak 89,7 km. Černý potok pramení nedaleko obce Chyjice. Jeho přibližná délka je 7 km. Přitéká do něho celkem šest menších potůčků- tři pravostranně a tři levostranně. Přibližně 150 m před soutokem s Cidlinou se do něho ještě levostranně vlévá Čejkovický potok jehož délka dosahuje necelých 4 km. Na území se dále nachází celkem tři malé vodní nádrže. Jedna z nich- rybník Nohavička, kopíruje západní hranici katastrálního území a jeho celková rozloha je 8,8 ha. Další dvě se nachází v centru obou vesnic (Vesec a Veliš), ketré dohromady tvoří jeden katastr. Jedná se o malé retenční nádrže. Dle mapy Regionů povrchových vod ČSR 1:500 000 (Vlček, 1971) spadá studované území do přechodné- podhorské odtokové oblasti středního Labe, jejíž specifické odtoky se pohybují okolo 5- 10 l.s-1. km-2. Podle Základní vodohospodářské mapy ČR 1: 50 000 (1999) patří dané území do povodí řeky Cidliny. Černý potok má dále označení dle hydrologického členění povodí Cidliny na území okresu Jičín označení pod číslem 1- 04- 02- 010. Jeho celková rozloha je 10, 43 km 2.
~ 31 ~
6.4.1.Údaje poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem (data v profilu ústí levostranného přítoku Černého potoka od obce Vesec) •
Plocha povodí Černého potoka:
10,43 km2
•
Průměrné roční srážky na povodí:
655 mm
•
Průměrný roční průtok Qa za období 1931- 1980:
6,5 l/s
•
M- denní průtok Qmd za období 1931- 1980:
(tab. 7)
T7: M- denní průtoky na Černém potoce- ústí. mm
l/s
Pa
Qa
Q30
Q60
Q90
Q120 Q150 Q180 Q210 Q240 Q270 Q300 Q330 Q355 Q364
655
6,5
17
10
7,5
5,5
4
3,5
2,5
2
1,5
1
0,5
0,2
0
T8: N- leté průtoky na Černém potoce- ústí. Plocha [km2]
1,56
QN[m3/s] Q1
Q2
Q5
Q10
Q20
Q50
Q100
0,61
1,02
1,77
2,58
3,6
5,3
6,8
Dále jsem byla Českým hydrometeorologickým ústavem upozorněna na fakt, že se jedná o minimálně 36 let stará data (1931- 1980), kdy Q N nejsou ověřeny novými metodikami podle aktuálních návrhových srážek, a že od roku 2013 se vydávají data o Q m podle nové metodiky a za referenční období 1981- 2010. To znamená, že se jedná o data, která mi byla poskytnuta pouze pro studijní účely, a která jsou dle normy ČSN 75 1400- Hydrologické údaje porchových vod, neplatná.
~ 32 ~
6.5. Vegetace Katastr obce Veliš tvoří převážně intenzivně zemědelsky využívaná orná půda. Pouze 2% území je začleněno do PUPFL (pozemky určené k plnění funkcí lesa). Tyto lesní porosty jsou tvořeny z velké části smrkem ztepilým (Picea abies). V blízkosti vodní nádrže Nohavička je častý výskyt listnatých dřevin, jako např. olše lepkavé (Alnus glutinosa), topolu osikového (Populus tremula), vrby bílé (Salix alba) nebo také jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Některé prosvětlené části porostů jsou zabuřeněny keřovitými druhy dřevin. Nejčastěji se jedná o bez černý (Sambucus nigra) bez červený (Sambucus recemosa) a růži šípkovou (Rosa canina). Většina pozemních komunikací je lemována doprovodnými porosty. Tyto alejové výsadby jsou složeny převážně z ovocných dřevin čeledě růžovitých (Rosaceae)- hrušeň obecná (Pyrus communis), jabloň domácí (Malus domestica), slivoň mirabelka (Prunus domestica syriaca) nebo topoly černými (Populus nigra). Rozptýlená zeleň v krajině převážně chybí. Některé meze rozdělující velké plochy zemědělské půdy, jsou porostlé keřovitými druhy dřevin- bez černý (Sambucus nigra) bez červený (Sambucus recemosa), růže šípková (Rosa canina) a trnka obecna (Prunus spinosa). Jedná se o umělé, ale také samovolné rozšiřování těchto druhů. Vodní toky i vodní plochy jsou ve všech případech lemovány rákosem obecným (Phragmites australis). Tento rychle rostoucí a rozšiřující se druh vodní rostliny značně ovlivňuje výskyt dalších vodních rostlin. V katastrálním území se v současné době nenachází téměř žádné pozemky, které by plnily funkci luk a pastvin. TTP (trvalé travní porosty) jsou zastoupeny pouze rozlehlými zahradami místních obyvatel. Nejčastěji pěstovanými zemědělskými plodinami jsou na polích obilniny, kukuřice, brukev řepka olejka, řepa krmná a řepa cukrovka.
~ 33 ~
6.6. Majetkoprávní poměry Zájmové území je rozděleno celkem na čtyři části- vodní plochu, dvě části využívané jako trvalý travní porost a jeda část je označována jako ostatní plocha T7: Majetkoprávní poměry zájmového území dle KN (katastru nemovitostí) Plocha č.
Parcelní číslo
Rozloha [m2] Druh pozemku
Vlastnické právo
1
604
3991
Trvalý travní porost
Obec Veliš
2
605
4847
Ostatní plocha
Obec Veliš
3
606
8194
Trvalý travní porost
Posejpalová Hana
4
695
4751
Vodní plocha
ČR
Plocha námi navrhované malé vodní nárdrže by neměla zasahovat na soukromý pozemek (konkrétně na parcelu č. 606, jejímž vlastníkem je paní Hana Posejpalová), ale veškeré její části by se měly nacházet na pozemcích obecních (Obr. 3).
Obr. č. 3: Mapa parcel z katastru nemovitostí- 1: 2 000.
~ 34 ~
7. METODIKA Před samotným zpracováním diplomové práce na téma „Studie návrhu malé vodní nádrže v k. ú. Veliš“ byl proveden sběr podkladů, dat a podrobná rekognoskace (průzkum pochůzkou, který slouží ke zpřesnění a aktualizaci teoreticky získaných znalostí o zájmovém území) dané lokality. Následně bylo zváženo nejvhodnější možné řešení malé vodní nádrže. Při terénním průzkumu byla pořízena digitálním fotoaparátem fotodokumentace (viz příloha č. 1). Dále byly k danému území vyhledány potřebné litarární a jiné prameny (uvedeny v seznamu použité literatury), které určují širší územní vztahy a přírodní poměry studované lokality. Na území, které bylo vybráno pro realizaci navrhované malé vodní nádrže, byl na podzim roku 2015 proveden pedologický průzkum, kdy bylo vykopáno celkem pět půdních sond. Z nich byly odebrány vzorky zeminy, které byly následně podrobeny laboratorním zkouškám. Nakonec byly hodnoty zaneseny do programu excel a pomocí tabulek graficky vyhodnoceny. Zájmové území bylo dále digitálně zaměřeno tachymetrickou metodou pomocí totální stanice značky Sokkia (série 30R/RK). Tento geodetický přístroj nám poskytl potřebná data, která byla použita k vytvoření digitálního modelu terénu. V programu Atlas DMT a AutoCad byla následně vytvořena modelová projekce zamýšlené malé vodní nádrže, která přispěla k vyhodnocení výsledků.
7.1. Odběr vzorků Pro tuto diplomovou práci, byly vzorky zeminy odebrány ze zájmového území, (na ploše, kde je zamýšlena navrhovaná malá vodní nádrž) mezi obcemi Vesec a Veliš. Vzorky byly získány v roce 2015 metodou kopaných sond. Celkem bylo vykopáno 5 půdních sond (3 sondy v prostoru budoucí zátopy a 2 sondy na místě zbudování tělesa hráze). Z důvodů zachování přirozené vlhkosti byly vzorky zeminy uloženy do igelitových pytlů. K výkopovým pracem a odebrání zeminy bylo použito následující nářadí: rýč, drenážní rýč, metr, katastrální mapa, igelitové pytle, zápisník a tužka (Obr. 4).
~ 35 ~
Obr. č. 4: Nářadí pro odběr vzorků zeminy.
7.2. Laboratorní zkoušky zemin 7.2.1. Granulometrický rozbor zrnitosti Podle Humplíka (2010) se zrnitostí rozumí granulometrické složení zeminy, které udává podíl zrn o určité velikosti na celkovém složení dané zeminy. Granulometrická skladba se graficky znázorňuje jako tzv. křivka zrnitosti. Křivka zrnitosti Humplík (2010) uvádí, že křivka zrnitosti je součtová čára, která v každém bodě svého průběhu udává procentický podíl z celkové hmotnosti vysušeného vzorku menších zrn, než je tomuto bodu odpovídající průměr zrna na vodorovné ose (tzv. podsítné) a naopak i procentický podíl zrn větších (tzv. nadsítné). Po sečtení obou podílů nad a pod jakýmkoliv bodem křivky je roven 100%. Granulometrická skladba zemin se zjišťuje laboratorně, sítovým rozborem pro nesoudržný podíl frakcí velikosti větších než 0,063 mm a hustoměrem pro soudržný podíl frakcí menších než 0,063 mm.
~ 36 ~
Postup granulometrického rozboru pro frakce větší než 0,063 mm Potřebné množství zeminy se nejprve na digitální váze naváží a proplaví (propláchne pod tekoucí vodou) na sítě o velikosti ok 0,063 mm. Minimální množství zeminy udává norma ČSN CEN ISO/TS 17892-4 podle velikosti zrn. Zemina se na sítě proplachuje do té doby, než odtéká na pohled čistá voda. Poté se zbylé množství (mokrého) vzorku přemístí do keramické misky a vloží do sušičky. Po vysušení se směs zváží a následně přeseje přes sadu normových sít pomocí vibrační sítovačky. Sada se skládá ze sít s velikostí ok (sestupně) 63; 31,5; 16; 8; 4; 2; 1; 0,5; 0,125; 0,063 mm. Takto sestavená síta se „postaví“ na misku, která má za úkol zachytit všechna zrna menší frakce než 0,063 mm. Dále se postupně zváží a zapíše do protokolu obsah jednotlivých sít (ČSN CEN ISO/TS 17892-4). Postup hustoměrného rozboru frakce menší než 0,063 mm Dle druhu zeminy se na zkoušku odebere 40- 150 g vzorku o přirozené vlhkosti přesátého přes 4 milimetrové síto tak, aby podsítné pod 0,063 mm bylo minimálně 30 g. Celková navážka pod 4 mm se zalije přibližně 100 ml destilované vody a 20 ml hexametafosforečnanu sodného. Den odstátý vzorek se rozdruží a pomocí střičky s destilovanou vodou se proplaví přes síto s velikostí ok 0,063 mm tak, že podsítné se jímá do misky. Po proplavení se nadsítné vysuší v sušičce a podsítné se přemístí do odměrného válce o objemu 1 litr a doplní se destilovanou vodou na předepsané množství. Před vlastním měřením se vzorek intenzivně rozdruží po dobu 30 sekund. Po 2 minutách od začátku rozdružení se změří teplota a hustota vzorku. Tato měření se dále opakují v intervalech po 5, 15, 30, 60,120, 240 minutách od začátku míchání. Poslední měření se zaznamenává po 24 hdinách od začátku. Hustota se měří ponorným hustoměrem s nejmenším dílkem 0,2 kg.m -3. Odečet na hustoměru se provádí na horní straně menisku, to jest na nejvyšším bodě dotyku kapaliny se stupnicí hustoměru. (Humplík, 2010)
7.2.2. Stanovení konzistenčních mezí Pro zkoušky stanovení konzostenčních mezí platí nová norma ČSN CEN ISO/TS 17892-12, ale z důvodu chybějícího zařízení, byla mez tekutosti stanovena ještě podle staré normy ČSN 72 1014. (Humplík, 2010) Pro zkoušku plasticity a stanovení meze tekutosti je třeba připravit přibližně 300 g přesáté zeminy přes síto velikosti 0,5 mm.
~ 37 ~
Atterbergova zkouška pro stanovení meze tekutosti dle ČSN 72 1014 Mez tekutosti w1 je vlhkost zeminy vyjádřená v procentech hmotnosti vysušené zeminy (při 105 °C) do stálé hmotnosti, při které zemina přechází ze stavu plastického do tekutého. Vlhkost na mezi w1 odpovídá vlhkosti zeminy, při které se dvě poloviny koláčku zkoušené zeminy slijí na délku 12,5 mm (± 0,5 mm) u paty rýhy vytvořené speciálním vyřezávacím nožem, po úderech misky dopadající z výšky 10 mm rachlostí dvou úderů za vteřinu. Celá zkouška probíhá na Casagrandeho přístroji. (Humplík, 2010) Pro stanovení meze tekutosti je potřeba minimálně 300 g přesáté zeminy, která se dále dle potřeby přivlhčuje tak, až vznikne homogenní těleso. Z důkladně promíchané hmoty se nožem odebere část vzorku a vloží se do Casagrandeho misky. Povrch se urovná do roviny (rovnoběžně s podkladní deskou). Maximální povolená tloušťka vrstvy uvnitř misky je 1 cm. Pomocí vyřezávcího nože se koláček rozpůlí rýhou, jejíž osa prochází středem závěsu misky. Následuje spuštění poklepu přístroje (dva poklepy za vteřinu), přičemž miska dopadá na podkladní desku z výšky 10 mm. Poklep se ukončí až v momentě, kdy se obě poloviny koláčku spojí v délce 12,5 mm. Z obou polovin se odebere vzorek (cca 10 g), u kterého se stanoví vlhkost. Dle Humplíka (2010) se postup u zkoušeného vzorku zeminy stanoví alespoň při čtyřech různých vlhkostech. V průběhu zkoušky se mění vlhkost zeminy i počet poklepů nutných (předepsaných) pro spojení obou polovin koláčku. Na začátku zkoušky by měla mít zemina nejnižší vlhkost a počet poklepů nesmí překročit hodnotu 35. Konečná vlhkost zkoušené zeminy je omezena podmínkou, že se koláček nesmí spojit méně než 15 poklepy (ČSN 72 1014). (Humplík, 2010) Zkouška meze plasticity dle ČSN CEN ISO/TS 17892-12 Mez plasticity wp je vlhkost, při které zemina přechází z lpastické konzistence v pevnou. Tato mez se zjišťuje pomocí válečků, které mají průměr cca 3 mm, byly vyváleny ze zkoušené zeminy na rovné dřevěnné podložce (materiál, který lehce pohlcuje vlhkost), a které se začínají rozpadat na přibližně 10 mm dlouhé kousky. Po tomto jevu se kousky válečků (asi 10g) naplní čtyři váženky, které se zváží a dají vysušit do sušičky.
~ 38 ~
7.3. Geodetické zaměření lokality Geodetické zaměření lokality bylo provedeno digitální tachymetrickou metodou pomocí totální stanice značky Sokkia (série 30R/RK). Tento geodetický přístroj byl zapůjčen Mendelovou univerzitou na Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny. Pro zaměření lokality je zapotřebí minimálně dvou osob. Jedna obsluhuje totální stanici a druhá se pohybuje po zájmovém území s výtyčkou, na jejímž horním konci je umístěn odrazový hranol, který je zaměřován. Tímto způsobem se do přístoroje ukádají data, na základě kterých se vytvoří soustava bodů na celé ploše. Vzdálenosti jednotlivých bodů se pohybují v rozmezí od 2 do cca 10- 15 m. K zaměření plochy byly použity následující předměty: výtyčka s odrazovým hranolem, stativ, totální stanice série 30R/RK, tužka, zápisník, pásmo (Obr. 5).
Obr. č. 5: Přístroje pro geodetické zaměření lokality. Měření vyžaduje více než jednu osobu. Z toho důvodu jsem oslovila Bc. Martina Řezbu, studenta Mendelovy univerzity, který mi s měřením pomáhal.
~ 39 ~
7.3.1. Zpracování geodetického měření Z totální stanice byla do počítače stažena naměřená data, která byla následně převedena a upravena do podoby textového formátu (.txt). V dalším kroku byl tento soubor nahrán do programu Atlas DMT, kde došlo k vytvoření digitálního modelu terénu a výškopisného plánu.
7.3.2. Zpracování výkresové dokumentace Po vytvoření situace v programu Atlas DMT, byl model dále upravován (např. došlo k určení lomových hran, byla vložena osa toku, příčné řezy kolmo k ose toku, soustava vrstevnic atd). Následně byl vytvořen podélný profil terénu, který nám názorně vykreslil sklony terénu a výšky jednotlivých částí stavby (dno koryta toku, břehovou hranu, dno navrhované malé vodní nádrže a maximální výšku vodní hladiny). Nakonec byly vygenerovány příčné profily. Výstupem byl formát souboru *.dxf, který bylo možné dále zpracovávat v programu AutoCAD. K dalšímu zpracovávání výkresové dokumentace byl použit program AutoCAD 2015. V tomto programu byly také zpracovány další podrobné výkresové části této diplomové práce.
7.4. Hydrotechnické výpočty a vzorce Návrh příčného profilu přívodného koryta, které „odbočuje“ z původního koryta toku, a které by mělo napájet malou vodní nádrž (případně soustavu tůní), byl vypočítán dle následujícího postupu a níže uvedených vzorců. Dále jsou uvedeny výpočty vlastností daného povodí.
7.4.1. Návrh příčného profilu přívodného koryta B= šířka v hladině při QN b= šířka dna: 0,8 m QN= návrhový průtok: Q20 m= slkon svahu břehů: 1:2 I= podélný sklon dna: 0,08 % n= drsnost dna a břehů: 0,07 h= hloubka koryta: 0,8 m
~ 40 ~
● Chézyho rovnice: v= c√RI v= 10,27*√0,43*0,08
v= rychlost proudění vody
v= 1,92 m/s
c= Chézyho součinitel R= hydraulický poloměr I= podélný sklon dna
● Průtok: Q= v*S
Q= průtok
Q= 1,9* 1,92
v= rychlost proudění vody
Q= 3,70 m3/s
S= průtočná plocha
● Stanovení hydraulického poloměru: R= S/O R= 1,92/ 4,37 R= 0,43 m ● Stanovení průtočné plochy: S= (B+b)/2 * h S= (4+0,8)/2* 0,8
b= šířka ve dně
S= 1,92 m2
h= hloubka koryta
● Omočený obvod: O= b+ 2h*√1+m2 O= 0,8+ (2* 0,8)* √1+ 1,52 O= 4,37 m ● Chézyho součinitel: c= (1/n)*R1/6 c= (1/ 0,07)* 0,431/6
n= drsnost břehů
c= 10,27
R= hydraulický poloměr
● y= 1,5*√n y= 1,5*√0,07 y= 0,39
~ 41 ~
7.4.2.Vlastnosti povodí- výpočty dle Kravky (2009) ● Geometrické vlastnosti povodí a) Střední šířka povodí: b= Sp* L-1= 10,43* 7-1= 1,49 km Sp..... plocha povodí [km2] L..... délka údolnice [km] b) Charakteristika tvaru údolí: α= Sp*L-2= 10,43* 7-2=0,21→ povodí protáhlé Pokud je α < 0,24 ….. povodí protáhlé Pokud je α > 0,24 ….. povodí vějířovité ● Fyzicko- geografické vlastnosti povodí a) Průměrná nadmořská výška povodí: Hp=(Hmax-Hmin)/2= (432+258)/2= 345 m n. m. Hmax..... maximální nadmořská výška povodí [m] Hmin..... minimální nadmořská výška povodí [m] b) Průměrný sklon povodí: Ip= (Hmax-Hmin)/ Sp1/2= (0,432-0,258) / 10,431/2= = 0,054*100= 5,4% c) Průměrný sklon toku: Is= (Hmaxt-Hmint)/ Lt= (0,319- 0,258)/ 7= 0,008* 100= 0,8 % Hmaxt..... maximální nadmořská výška toku [km] Hmint..... minimální nadmořská výška toku [km] Lt..... délka toku [km] d) Lesnatost: L= Sl / SP= 0,04/10,43= 0,004* 100= 0,04% Sl .... plocha lesů [km2] SP .... plocha povodí [km2]
● Vlastnosti říční sítě povodí a) Hustota říční sítě: D=∑L/ Sp= 10,8/ 10,43= 1,03 km/ km2 Sp...... plocha povodí [km2] ∑L..... suma délky všech vodních toků na povodí [km]
~ 42 ~
8. VÝSLEDKY 8.1. Popis půdních sond A) Sonda č. 1 v místě hráze den:
7.10. 2015
hod:
11:24
místo:
k.ú. Veliš parcela KN: 605
počasí:
zataženo/ přeháňky
technologie:
ručně kopaná sonda
využití pozemku:
zeleň (ostatní plocha)
hloubka:
60 cm
Půdní typ: Fluvizem oglejená Diagnostické půdní horizonty:
O Ap
M
Mg
C
Karolína Kociánová 7.10.2015 Obr. č. 6: Sonda č. 1 v místě hráze
~ 43 ~
B) Sonda č. 2 v místě hráze den:
7.10. 2015
hod:
11:46
místo:
k.ú. Veliš parcela KN: 605
počasí:
zataženo/ přeháňky
technologie:
ručně kopaná sonda
využití pozemku:
zeleň (ostatní plocha)
hloubka:
60 cm
Půdní typ: Fluvizem oglejená Diagnostické půdní horizonty:
O Ap M
Mg
C
Karolína Kociánová 7.10.2015 Obr. č. 7: Sonda č. 2 v místě hráze
~ 44 ~
C) Sonda č. 3 v místě zátopy den:
7.10. 2015
hod:
12:03
místo:
k.ú. Veliš parcela KN: 606
počasí:
zataženo/ přeháňky
technologie:
ručně kopaná sonda
využití pozemku:
trvalý travní porost
hloubka:
55 cm
Půdní typ: Fluvizem pelická Diagnostické půdní horizonty:
Ap M
M1
M2 C
Karolína Kociánová 7.10.2015 Obr. č. 8: Sonda č. 3 v místě zátopy
~ 45 ~
D) Sonda č. 4 v místě zátopy den:
7.10. 2015
hod:
12:23
místo:
k.ú. Veliš parcela KN: 604
počasí:
zataženo/ přeháňky
technologie:
ručně kopaná sonda
využití pozemku:
trvalý travní porost
hloubka:
35 cm
Půdní typ: Fluvizem pelická Diagnostické půdní horizonty:
Ap M
M1
M2
C
Karolína Kociánová 7.10.2015 Obr. č. 9: Sonda č. 4 v místě zátopy
~ 46 ~
E) Sonda č. 5 v místě zátopy den:
7.10. 2015
hod:
13:02
místo:
k.ú. Veliš parcela KN: 604
počasí:
zataženo/ přeháňky
technologie:
ručně kopaná sonda
využití pozemku:
zeleň (ostatní plocha)
hloubka:
50 cm
Půdní typ: Fluvizem pelická
Diagnostické půdní horizonty:
Ap M
M1
M2 C
Karolína Kociánová 7.10.2015 Obr. č. 10: Sonda č.5 v místě zátopy
~ 47 ~
8.2. Vyhodnocení typu půd na základě půdních sond Při bližším prozkoumání a na základě studie vykopaných sond, jsme dospěli k závěru, že zájmové území se nachází ve staré nivě svrchnoturonských sedimentů České křídové tabule. Termín stará niva používáme pro proložení dominantního půdního typu fluvizem a to i přes to, že je evidentní, že se současně protékající potok za hranice rákosiny nerozlévá. Jedná se tedy o reliktní inundanci, na níž dnes navazuje autochtonní vývoj půd v České křídové tabuli. Všech pět půdních profilů (půdních sond) jsou fluvizemě. Evidentní dělení subtypů mezi profilem na jedné straně 1 a 2 a na straně druhé 3, 4, 5. Profily 1 a 2 (Obr. 6 a 7) jsou fluvizem oglejená. Základním znakem odlišnosti vůči profilům 3-5 je v obou případech výskyt nápadných redoximorfních znaků, a to vždy mělčeji než je klíčová hloubka pro tento subtyp (ten je 60 cm). Tyto redoximorfní znaky jsou způsobeny v první řadě kolísáním vysoké hladiny podzemní vody, která však nevede ke vzniku trvale redukčních podmínek. Vlastní redoximorfní znaky zde mají díky zrnitostnímu vymezení vápnitých jílovců ze svrchní křídy projevy spíše nesouvislými rezivými body, místy spojenými do nevýrazného mramorování. Profily 3, 4 a 5 (Obr. 8, 9 a 10) jsou fluvizem pelická. Klíčovým diagnostickým kritériem je zde přítomnost půdního druhu- jílovitohlinitá půda- i nad hranici (viz. výše) 60 cm. Jedná se tedy o obsah jílnatých částic vyšší než 45 hmotnostních procent jemnozemě původně naplavených vrstev (povodňové sedimenty) dané nivy, přičemž se zde zákonitě projevuje fyzikální charakter svrchnoturonských sedimentů České křídové tabule. Stran sekvence půdních horizontů je důležité, že všech pět těles bylo homogenizováno (do hloubky 25 cm) orbou. Nadložní humus je vytvořen pouze v blízkosti vlastní vodoteče (díky břehovým porostům s dřevinným patrem a monocenóze rodu Phragmites). Obecná sekvence je tedy na profilu 1 a 2: O- Ap- M- Mg- C Obecná sekvence na profilu 3- 5: Ap- M- M1- M2- C Horizonty M jsou horizonty sedimentace přemístěného půdního materiálu záplavovou (inundační) činností dané vodoteče. O: Nadložní organické hmoty (opad) Ap: Kulturní humózní horizont (orniční) M, M1, M2, Mg: Půdní sediment C: Půdotvorný substrát
~ 48 ~
8.3. Vyhodnocení laboratorních zkoušek Hodnoty, které byly zjištěny na základě laboratorních zkoušek jsou u vzorků zeminy následující: •
Ktegorie zemin podle indexu plasticity (IP)- u vzorku odebraného z místa zamýšlené hráze bylo IP 4,4. Stejnou hodnotu IP má i vzorek odebraný z místa pomyslené zátopy. Jelikož je hodnota indexu plasticity v rozmezí od 1 do 10, jedná se o kategorii zeminy
II. písčitou a její plasticita je nízká (L). •
Konzistence zeminy podle stupně konzistence IC- u vzorku zeminy z hráze bylo IC 0,9. To znemená, že se jedná o tuhou konzistenci (0,5- 1,0) U vzorku ze zátopy bylo změřeno IC 3,1. Jedná se tedy o pevnou konzistenci (>1).
T8: Zatřídění zeminy Hráz
Zátopa
f (podíl jemných částic- %)
99,1
93,8
s (písčitá složka- %)
0,8
5,1
g (štěrkovitá složka- %)
0,1
1,1
Tyto hodnoty jsou podloženy níže uvedenými křivkami zrnitosti, kde je možné vidět jejich průběh (Obr. 11 a 12). Detaily obou následujících grafů jsou zobrazeny v přílohách (příloha č. 4).
Obr. č. 11: Křivka zrnitosti- hráz.
~ 49 ~
Obr. č. 12: Křivka zrnitosti- zátopa. Meze tekutosti dosahují v obou případech 20,7 % a jsou znázorněny na obrázku číslo 13 a 14.
Obr. č. 13: Graf meze tekutosti- hráz.
~ 50 ~
Obr. č. 14: Graf meze tekutosti- zátopa. Podle těchto výsledků se v obou případech jedná o hlínu s nízkou plasticitou (ML) konkrétněji pak o sprašovou hlínu. Na základě zjištěných poznatků, není tento typ zeminy vhodný na výstavbu těsnící části hráze. A to z důvodu nízkého indexu plasticity, kde by IP u zeminy třídy ML mělo být vyšší než 8%. Dle normy ČSN 75 2410 není možné použít tento typ zeminy ani pro vybudování homogenní hráze, a to z důvodu velmi nízkého zastoupení písčité složky (0,8 %- je nutné min. 50- 70% písku).
8.4. Vhodnost umístění malé vodní nádrže do vybrané lokality I když se jednalo na první pohled o vhodnou lokalitu, na které by bylo možné uskutečnit výstavbu malé vodní nádrže, po bližším přezkoumání, prostudování nasbíraných dat a vytvoření výkresové dokumentace, jsme došli k závěru, že se jedná o lokalitu zcela nevhodnou. Nejzávažnějším problébem by byly především hloubkové poměry malé vodní nádrže (viz. příloha č. 6). Pozemky, na kterých se měla nádrž nacházet, leží v naprosté rovině, sklon vodního toku, který by byl zdorjem vody, je minimální a jeho hloubka nedosahuje ani jednoho metru (cca 85 cm). I při zahloubení nádrže do minimální hloubky, by byl problém s navrácením vody do původního toku (byla navrhována nádrž obtočná). Vzniklo by tak velké nevypustitelné množství vody a hladina by dosahovala přibližně 0,2 m nad stávajícím dnem původního koryta toku (po dodržení pravidla výšky hladiny vody min. 0,6 m pod korunou hráze). S tímto problémem, že by byla nádrž příliš mělká, by vznikali další problémy.
~ 51 ~
Především by docházelo k rychlému zarůstání nádrže řadou vodních „plevelných“ rostlin, např. rákosem obecným (Phragmites australis) a silnému zanášení splaveninami. Na základě těchto výsledků, jsme došli k rozhodnutí, že v dané lokalitě by bylo vhodnější navrhnout soustavu tůní, která by se napojovla na stávající biokoridor LBK19, čímž by byl splněn úkol a došlo by ke zvýšení retence vody v krajině.
~ 52 ~
9. NÁVRH ŘEŠENÍ- TŮNĚ Na základě výsledků, které nedovolují vytvoření malé vodní nádrže, jsme jako náhradní řešení vytvořili návrh soustavy tůní, které by měly navazovat na stávající lokální biokoridor LBK19. Z původního koryta vodního toku, by byla voda do tůní svedena nově vybudovaným korytem, které by „odbočovalo“ do zájmového území v horní části studované plochy. Jelikož by bylo jeho dno postaveno výše než dno koryta stávajícího, nebyly by tůně zaplaveny nepřetržitě, ale byly by plněny vodou pouze při vyšších průtocích. Byl navržen průtok Q 90d. To znamená, že dno nově vybudovaného koryta toku, napájejícího soustavu tůní, bude umístěno 4 cm nade dnem současného toku. Přibližně 90 dní v roce se bude voda držet v původním korytě a zbylé dny bude průtok buď nižší nebo naopak vyšší a v tom případě dojde k zaplavování tůní. Soustava by byla tvořena celekm pěti tůněmi, kde by se jednalo o čtyři průtočné, spojené nově vytvořeným korytem a jednou tůní, která by neměla přívod vody a ani odtok. Nacházela by se nedaleko vodního toku a k jejímu zaplavování by docházelo pouze při přelití vody přes pravý břeh. Dalším zdrojem vody pro tuto tůň by byly atmosferické srážky, případně podzemní voda. Majetkoprávní poměry, by měly být dodrženy, tak jako u návrhu studie malé vodní nádrže. To znamená, že by měly být zasaženy pouze pozemky, ketré stadají do vlastnického práva obce Veliš. Konkrétně se jedná o parcelu s číslem: 604, 605. Parcela (606) v dolní části plochy, která leží souběžně s pozemní komunikací a která je ve vlastnictví paní Hany Posejpalové by neměla být nijak zasažena. Vstupním podkladem byl digitální model terénu řešeného území, mapové podklady1: 50 000, 1:10 000, katastrální mapa 1:2 000, potřebná polohopisná a výškopisná měření a posouzení dostupných hydrologických podkladů. Dosavadní využívání pozemků, určených k výstavbě, je evidováno jako: ostatní plocha, trvalý travní porost a vodní plocha. Ostatní pozemky, ketré by byly eventuálně dotčené stavbou, jsou evidovány jako výše uvedené. Dále byly obeslány všechny dotčené orgány a požádány o vyjádření k budoucí stavbě. Vyjádření dotčených orgánů (Tab. 9 a detail viz. příloha č. 5).
~ 53 ~
T9: Přehled dotčených orgánů a jejich vyjádření. Dotčený orgán
Vyjádření
ČEZ ITC Services a.s.
Ve vymezeném území se nenachází žádná komunikační zařízení v majetku společnosti ČEZ ITC Services a.s.
RWE GasNet, s.r.o.
V blízkosti území se nachází plynárenské zařízení STL plynovod PE 63, ale na území nezasahuje.
CETIN-Česká telekomunikační Nedojde ke střetu se sítí elektronických komunikací infrastruktura a.s. společnosti České telekomunikační infrastruktury a.s.
9.1. Hydrotechnické výpočty Výpočet parametrů nově vytvořeného koryta toku- dimenzování na Q20 ( m3/s). Stanovení návrhového průtoku: Návrhový průtok pro kapacitu koryta volíme dle charakteru okolí. Jelikož se jedná o pozemky, které lze zařadit do druhu kultury- pole, zahrady, je návrhový průtok Q5- Q20 (dle plodin) T10: Základní údaje pro výpočet. Drsnost
Podélný sklon
Šířka- b
Sklon svahu
0,07
0,08
0,8
₁/₂
Postupnou volbou h (hloubka koryta) do výpočtu byla zjištěna odpovídající hladina
~ 54 ~
h= 0,8 m. Poté profil koryta bezpečně provede průtok 3,7 m3/s. Výsledné rozměry jsou tedy : šířka ve dně: 0,8 m šířka v koruně: 4 m sklony svahů: 1:2 délka koryta: 278,5 m
9.2. Charakteristika tůní •
Tůň č. 1: max. hloubka- 0,8 m plocha- 108,3 m2 Tůň č. 1 je první a nejmenší tůní z celé soustavy. Je do ní přivedena voda nově
vybudovaným korytem, jehož dno je postaveno 4 cm nade dno původního vodního toku. To má za následek její pouze občasné a ne nepřetržité zaplavení. Sklon svahů od břehové linie je po celém obvodu v poměru 1:4. Dále je vyspádované také dno, které má terasovitý charakter a poměr svahování je zde 1:2 do maximální hloubky 0,8 m. Litorální zóna je osázena následujícími hydrofyty: Kostatcem žlutým (Iris pseudacorus),
orobincem
sítinovitým
(Typha
laxamnnii)
a
Skřípincem
jezerním
(Schoenoplectus lacustris). Bezprostředně navazuje na tůň č. 2. Obě tyto tůně jsou průtočné, stejně tak i tůň č. 3 a 5. •
Tůň č. 2: max. hloubka- 1 m plocha- 366,5 m2 Tato tůň jejíž maximálí hloubka dosahuje 1 metru je vyspádována od břehové hrany v
horní části (přisedlé k tůni č. 1) v poměru 1:3. V místě kde opět navazuje na tok, tedy v dolní části, je svahování v poměru 1:4. Stejně jako v předchozím případě, také její dno je vyspádováno (1:6), ale pouze na levé straně. Litorální zóna je osázena pouze dvěma druhy hydrofytů: Kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a zblochan vodní (Glycera maxima).
~ 55 ~
•
Tůň č. 3: max. hloubka- 1,1 m plocha- 556,4 m2 V pořadí třetí tůň je od předchozí vzdálena cca 33,5. Jedná se o rozlohou největší a
zároveň i nejhlubší tůň z celé soustavy. Od břehu klesá poměrem 1:5 a 1:4. Její dno je taktéž terasovité, vysvahované v poměru 1:3, 1:4 a 1:6. Litorální zóna je osázena následujícími hydrofyty: Zblochanem vodním (Glycera maxima), Skřípincem jezerním (Schoenoplectus lacustris), Orobincem úzkolistým (Typha angustifolia), Orobincem sítinovitým (Typha laxamnnii) a kostacem žlutým (Iris pseudacorus). •
Tůň č. 4: max. hloubka- 1 m plocha- 178,4 m2 Tato tůň nemá jako jediná žádný přítok ani odtok. Zdrojem vody je proto pouze voda
srážková, případně podzemní. K jejímu zaplnění může dojít v případě extrémě vysokých, přívalových srážek, kdy by došlo k přelití břehové hrany nedaleko tekoucího potoka. Svahování je v tomto případě 1:4. Litorální zóna je osázena následujícími hydrofyty: Zblochanem vodním (Glycera maxima), Orobincem sítinovitým (Typha laxamnnii) a kostacem žlutým (Iris pseudacorus).
•
Tůň č. 5: max. hloubka- 1 m plocha- 466,3 m2 Poslední ze soustavy tůní postupně navazuje na původní koryto potoka a přivádí do
něho nazpět vodu, o vyšším průtoku než Q 90 d ,která protekla předcházejícími tůněmi. Její svahování je v poměru 1:3 a 1:4. Litorální zóna je osázena pouze dvěma drudy hydrofytů: Orobincem sítinovitým (Typha laxamnnii) a rákosem obecným (Phradmites australis), který by se měl dále rozšiřoval z původní břehové hrany. Veškeré svahování v celé soustavě tůní, ale i koryta toku je graficky znázorněno v přílohách (příloha č. 6).
~ 56 ~
9.3. Zemní práce Zemní práce budou zahrnovat pouze výkopy, svahování tůní a koryta toku. Na základě dat získaných z hmotové tabulky (viz. příloha č. 2), jsou hodnoty následující: •
Výkopy (tůně i navrhované koryto toku)- 991, 8 m3
•
Svahování- 1 393 m2 Cena svahování činí 23 Kč/ m2 (bez DPH). Navrhovaná soustava tůní bude vyhloubena
ručně zaměstnanci specializované firmy. Cena ručních výkopových prací i s odvozem zeminy se pohybuje průměrně kolem 850 Kč/m3 (bez DPH). Náklady spojené s výkopy, odvozem zeminy a svahováním dosahují 873069 Kč bez DPH.
9.4. Zakládání vegetace •
Výsadba stromů a keřů
T11: Ceny sadebního materiálu dle ceníku lesní a okrasné školky Arnika . Dřevina
Výška (v) Zemní bal (ZB) Kč/ ks obvod krčku v Kontejner (K) 1 m (ok)
Počet ks Cena celkem (bez DPH)
Acer platanoides
v 200- 250 cm
ZB
225
4
900
Alnus glutinosa
v 120- 150 cm
ZB
95
6
570
Fraxinus excelsior
ok 10- 12
ZB
580
1
580
Salix alba
v 80- 100
ZB
75
8
600
Ligustrum vulgare
v 40- 60 cm
K 1,6 l
19
5
95
Rosa gallia
v 40- 60 cm
K 1,5 l
19
7
133
K2l
18
4
72
Crataegus oxyacantha v 40- 60 cm Cena celkem (bez DPH)
2950
Cena dle ceníku AOPK za výsadbu kontejnerovaného keře je 160 Kč/ ks;160x 16
~ 57 ~
= 2560 Kč. Výsadba stromu s balem od kategorie ok 10- 12, včetně vyjde na 2450 Kč/ ks; 2450x 19= 46550 Kč. Další náklady na kontejnerovaný keř se pohybují průměrně kolem 45 Kč/ ks; 45x 16 = 720 Kč. Na sazenici stromu (ok 10- 12 s balem) 1 100 Kč/ ks; 1100x 19= 20900 Kč. Vykopání jamky, v našem případě se bude jednat o jamku: 70x70x70 a 50x 50x 50 cm. Cena za první z nich (70x 70x70 cm) je 300 Kč/ ks; 300x 19= 5700Kč. Druhá (50x 50x 50 cm) vyjde na 100 Kč/ ks 100x 16= 1600 Kč. Vlastní výsadba: 70x 70x 70 cm= 320 Kč/ ks; 320x 19= 6080 Kč. 50x 50x 50 cm= 130 Kč/ ks; 130x16= 2080 Kč. Ukotvení 2- 3 kůly s uvázáním jutou= 260 Kč/ ks; 260x 19= 4 940 Kč. Individuální ochrana formou dvouvrstvého obalu z juty= 30 Kč/ ks; 30x 19= 570 Kč. Zálivka: 70x 70x 70 cm= 60 Kč/ ks; 60x 19= 1 140 Kč. 50x 50x 50 cm= 35 Kč/ks; 35x 16= 560 Kč. Celkové náklady na výsadbu stromů, keřů a následnou péči o ně, ochranná opatření a nákup sadebního materiálu, jsou téměř 96 350 Kč. Veškeré ceny jsou uvedeny bez DPH.
•
Výsadba litorálu Pro výsadbu rostlin do litorální zóny jednotlivých tůní je nutné pořídit následující
druhy: Zblochan vodní (Glycera maxima), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), orobinec úzkolistý (Thypa angustifolia), orobinec sítinovitý (Thypa laxamnnii) a kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Rákos obecný (Phragmites australis) není třeba kupovat, jelikož se na studované lokalitě jedná o velice hojně zastoupený druh, a tudíž je možné pořídit tzv. odkopky. Vyšší druhovou diverzitu dále zajistí spontánní ecese z okolí.
~ 58 ~
T12: Ceny rostlin dle ceníku podniku EuroGarden . Rostlina
Kč/ ks
Počet ks
Cena (bez DPH)
Glycera maxima
40
13
520
Phragmites australis
90
-
-
Schoenoplectus lacustris
90
8
720
Thypa angustifolia
95
12
1140
Thypa laxamnnii
95
32
3040
Iris pseudacorus
90
39
3510
Cena celkem (bez DPH)
8930
Výsadba bylin v terénu včetně dovozu je 50 Kč/ ks; 50x 104= 5200 Kč. Náklady spojené se založením veškeré vegetace mají hodnotu 110480 Kč.
9.5. Odhad finanční náročnosti návrhu T13: Přibližná kalkulace návrhu. Činnost
Kč
Zemní práce
873069
Založení vegetace
110480
Cena celkem (bez DPH)
983549 Kč
Realizace návrhu soustavy tůní, včetně založení vegetace a další dporovodné činnosti, by vyšla minimálně na 983 549 Kč.
~ 59 ~
10. DISKUZE Na naši krajinu od nepaměti působí řada různých okolních vlivů a tím je utvářena i její současná podoba. Mezi nejvýznamnější vlivy patří především činnost člověka, tedy antropogenní činnost. Změny, které se v současné době v celé naší přírodě dějí, můžeme rozdělit na změny pozitivní a negativní. Jako příklad negativní činnosti bych zmínila počínání současných zemědělců (zemědělských družstev), kteří zintenzivňují zemědělskou výrobu, rozšiřují ornou, zemědělskou půdu a bez ohledu na dopady jejich počínání naši krajinu „okrádají“ o její přirozený vzhled a vývoj (mizí některé druhy rostlin a drobných živočichů, dochází k erozím půdy, rychlému odtoku srážkových vod apod.). Kladná činnost člověka spočívá především v úpravách krajiny, kdy jde o snahu docílit přirozeného, členitého a rozmanitého terénu a tím i zvýšení biodiverzity. V současné době, kdy dochází stále častěji k extrémním klimatickým změnám, především k vysokým- až tropickým teplotám a stále se snižujícímu množství srážek v letních měsících, způsobují tyto změny snížení hladiny podzemní vody, zvýšený výpar z vod povrchových a zhoršování kvality ve stojatých vodách. Právě kvůli těmto problémům by se měl člověk zaměřit na vytváření nových vodních ekosystémů, vodních děl, kterými jsou například malé vodní nádrže, tůně a případně mokřady. Právě tyto stavby by měly podpořit retenci vody v krajině a splnit tím zásobní funkce. Napouštění zásobního prostoru ať už vodní nádrže nebo tůní, probíhá především za zvýšených průtoků (hlavně v jarních měsících vlivem tajícího sněhu nebo přívalových deštích). Studie návrhu malé vodní nádrže v k.ú. Veliš, byla postupně v průběhu šetření a sběru dat přeorientována na návrh soustvy tůní. Toto rozhodnutí bylo učiněno na základě studie dané lokality, která se ukázala být pro tento typ stavby zcela nevhodná. Náhradním řešením této situace bylo vybudování výše zmíněných tůní, které by měly v dostatečné míře zastoupit většinu funkcí původně zamýšlené malé vodní nádrže. Mělo by dojít k vytvoření příznivých podmínek pro život rostlin a živočichů vázaných na stojaté (mírně průtočné) vody, jejich litorální zónu a v neposlední řadě dojde ke zvýšení retenční schopnoti daného území. Tůně v celé soustavě, jsou navrženy jako tůně periodické, které budou zaplavovány pouze při vyšším průtoku než Q90d . K tomuto účelu bylo nově vybudováno koryto toku, které se odděluje z koryta stávajícího potoka a jehož dno je postaveno o 4 cm výše.
~ 60 ~
11. ZÁVĚR Předmětem diplomové práce byla studie malé vodní nádrže v katastrálním území Veliš. V rámci sběru potřebných dat byla provedena rekognoskace terénu, kdy došlo k osobnímu seznámení s aktuálním stavem studované lokality. Při terénní pochúzce byly odebrány vzorky zeminy z celkem pěti půdních sond. Tyto vzorky byly následně podrobeny v laboratoři Mendelovy univerzity rozboru- sítový rozbor, hustoměrná zkouška a Atterbergovy zkoušky (meze plasticity a meze tekutosti). Nakonec byla zemina zatříděna jako F5 (6)- ML sprašová hlína s nízkou plasticitou. Tento typ zeminy není vhodný ani pro těsnící část hráze ani pro vybudování hráze homogenní. Při průzkumu dané lokality jsme se zaměřovali především na stávající vodní tok, který měl navrhovanou nádrž napájet, a jenž navazuje na lokální biokoridor LBK 19. Na první pohled se lokalita nejevila jako nevhodná pro vybudování malé vodní nádrže, ale po bližším přezkoumání a vytvoření modelu terénu, bylo zřejmé, že realizace není technicky možná a bylo vytvořeno alternativní řešení formou soustavy periodických tůní. Aby docházelo alespoň k občasnému zaplavování těchto vodních děl, je v návrhu vyznačeno nové koryto toku, které převede vyšší průtok než Q 90d z původního toku do soustavy, která je tvořena celekm 5 tůněmi. Čtyři z nich na sebe postupně navazují a jsou průtočné. Jedna je bezpřítoká a bezodtoká. Zdrojem vody je zde především voda srážková, případně podzemní. Na dané lokalitě, bylo následně po vybudování výše zmíněné soustavy, provedeno zakládání vegetace. V litorálních zónách byly vysazovány především vlhkomilné druhy rostlin (zblochan vodní (Glycera maxima), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), orobinec úzkolistý (Thypa angustifolia), orobinec sítinovitý (Thypa laxamnnii), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), rákos obecný (Phragmites australis)), které by měly být v následjících letech podpořeny spontální ecesí z okolí. Dále byly v blízkém okolí vysázeny následující druhy dřevin- javor mléč (Acer platanoides), olše lepkavá (Alnus glutinosa) jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a vrba bílá (Salix alba), které byly vybrány na základě odpovídajícího lesního vegetačního stupně (3. LVS). Ty byly doplněny keřovým patrem, které tvoří růže galská (Rosa gallia), hloh obecný (Crataegus oxyacantha) a ptačí zob (Ligustrum vulgare). Odhad přibližných nákladů, spojených s vybudováním těchto pěti tůní, nového koryta toku a založením vegetace je přibližně 983 549 Kč.
~ 61 ~
13. SUMMARY Subject of this dissertation was to study to small water reservoir in cadastral area Veliš. In the collection of the necessary data was conducted reconnaissance of the terrain when there was a personal acquaintance with actual state of the studied localities. During landscaping errand soil samples were collected from a total of five soil probes. These samples were subsequently subjected to laboratory Mendel University analysis- sieve analysis, density measurement and Atterber´s examination and testing (plasticity limit and liquid limit). Finally, the soil was classified as F5 (6) - ML loess loam low plasticity. This type of soil is not suitable for sealing dam section or to build homogeneous dikes. While exploring of the location, we focused primarily on the existing water flow, which had proposed reservoir supply, and that follows the local biocorridor LBK 19. At first glance, the site did not seem to be unsuitable for the construction of small reservoir, but a closer examination and create a terrain model it was obvious that the realization is technically not possible and created a system of alternative means of periodic pools. So that there was at least an occasional flooding of the waterworks is indicated a new riverbed in the proposal, which converts a higher flow rate than the original Q90d flow into the system, which consists of a whole 5 pools. Four of them at each other, and gradually establish to the flow. One is without any inflow and without drain. The source of water is primarily water withholding or underground water. At that site, followed a construction of the above mentioned system, carried establishment of vegetation. The littoral zones were planted mainly hydrophilic species of plants (Glycera maxima, Schoenoplectus lacustris, Thypa angustifolia, Thypa laxamnnii, Iris pseudacorus, Phragmites australis), which should be in the coming years supported spontaneous eces from the neighborhood. Furthermore, in the surrounding area planted following types of trees and shrubs- (Acer platanoides, Alnus glutinosa Fraxinus excelsior and Salix alba), which were selected on the basis of adequate forest vegetation zone (third LVS ). These have been supplemented floor of shrubs, which consists of a Rosa gallium, Crataegus oxyacantha and Ligustrum vulgare. Estimate of the approximate costs associated with the construction of the five pools, a new streambed and the establishment of vegetation is approximately 983 549 CZK.
~ 62 ~
14. POUŽITÉ ZDROJE 14.1. Vázané publikace ● ČSN 75 2410: Malé vodní nádrže, 2011 ● Daňa, J.: Diplomová práce: Návrh malé vodní nádrže „Pastviny“, 2012, MENDELU Brno ● Demek, J. a kol.: Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR, Academia 1987 ● Demek, J. a kol.: Geomorfologie českých zemí, Academia 1965 ● Humplík, P.: Bakalářská práce: Problematika únosnosti zemní pláne pro dimenzování vozovek lesních odvozních cest, 2010, MENDELU Brno ● Kravka, M., a kol.: Základy lesnické a krajinářské hydrologie a hydrauliky, 2009, Brno: MENDELU. 113 s. ISBN 978- 80-7375-338-2. ● Lukáč, M., Bednárová, E.: Nádrže a priehrady navrhovanie a prevádzka, 2001, Bratislava: 1. vyd., STU. 330 s. ISBN 80-227-1518-2. ● Novotný, K.: Územní plán Veliš, 2015, Hradec Králové. 63 s. ● Pokorný, J.: Vodní hospodářství- stavby v rybářství, 2009, Praha. 318s. ISBN 978-807333-071- 2. ● Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa, 1971, Brno ● Šálek, J.: Rybníky a účelové nádrže, 2001, Brno: 1 vyd.,VUT. 125 s. ISBN 80-2141806-0. ● Šálek, J.: Malé vodní nádrže v zemědělské krajině, 2000, Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací . 70 s. ISBN 80- 7271-051-6. ● Tinklová, A.: Diplomová práce: Klima Olomouce, 2007, Univerzita Palackého v Olomouci ● Tlapák, V., Herynek, J.: Malé vodní nádrže, 2002 ,Brno: 1. vyd., MENDELU ● Urbancová, L., Lacková, E.: Výuková skripta pedologi- teorie a cvičení, 2015, Ostrava: Vysoká škola báňská- Technická univerzita Ostrava ● Vlček, V: Příspěvek k regionalizaci povrchových vod ČSR. In Studia geographica 22, 1971, Brno,GgÚ ČSAV. 137 s. ● Vrána, K., Beran, J.: Rybníky a účelové nádrže, 1997, Praha: ČVUT. 149 s. ISBN 8001-02570-5. ● Kolektiv autorů.: Naše rybářství, 2012, Rybářské sdružení české republiky. 245 s. ISBN 978-80-901510-7-8.
~ 63 ~
14.2. Webové služby ● Cení AOPK ČR: Náklady obvyklých opatření, položkový ceník [online] citováno 6.4. 2016. Dostupné na: http://www.dotace.nature.cz/res/data/001/000211.pdf ● Český úřad zeměměřičský a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí [online] citováno 20.3. 2016. Dostupné na: http://www.cuzk.cz/ ● EuroGarden zahradnictví: Ceníky trav a vodních rostlin [online] citováno 6.4.2016. Dostupné na: http://www.eurogarden.cz/ceniky/ ● Hydroekologický informační systém VÚV TGM: Hydrologické mapy. Dostupné na: http://heis.vuv.cz/data/spusteni/pgstart.asp? ● Lesní a okrasné školky Arnika: Ceníky listnatých dřevin [online] citováno 6.4. 2016. Dostupné na: http://www.arnikaskolky.cz/ceniky/listnate-kere/ ● Místopis Jičínska: Cidlina [online] citováno 12.3. 2016. Dostupné na: http://www.jicinsko.cz/mistopis/r/002.htm ● Počasí Nová Paka, okr, Jičín: Průměrný měsíční úhrn srážek a průměrné teploty během roku [online] citováno 25. 2. 2016. Dostupné na: http://pocasi.ok5aw.cz/meteo/data-stat.php
14.3. Datové publikace ● Divíšek, J., a kol. :Biogeografie- multimediální učednice
~ 64 ~
15. SEZNAM PŘÍLOH 1) Fotodokumentace 2) Hmotová tabulka a tabulka na dimenzování koryta toku 3) Mapy- Geologocká mapa 1: 25 000 Mapa lesních vegetačních stupňů Mapa povodí 1: 25 000 Pedologická mapa 1: 25 000 Přehledná situace 1: 2 000 Přehledná situace 1: 50 000 Přehledná stituace 1: 10 000 4) Rozbory zemin- Křivka zrnitosti- hráz Křivka zrnitosti- zátopa Mez tekutosti- hráz Mez tekutosti- zátopa Výstup pro graf- hráz Výstup pro graf- zátopa 5) Vyjádření dotčených orgánů 6) Výkresová dokumentace- Podélný profil malé vodní nádrže 1: 1 000/ 100 Podélný profil 1: 1 000/ 100 Podrobná situace 1: 500 Příčné řezy 1: 100 Řez A- A´ 1: 100 Vzorový příčný řez 1: 50
~ 65 ~