Stručná vize VR TA ČR rozvoj agentury do roku 2025

Definitivní znění schválené VR TA ČR 3. října 2014

Stručná vize VR TA ČR – rozvoj agentury do roku 2025

1.

Úvod

V souladu s cíli Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, Národního programu reforem, Národními prioritami orientovaného výzkumu do roku 2030, aktualizované Národní politiky VaVaI s výhledem do roku 2020 a dalších strategických dokumentů je ve Strategii TA ČR kladen důraz na zvyšování konkurenceschopnosti ČR a posilování jedinečné role aplikovaného výzkumu a vývoje jako zdroje inovací v ekonomice ČR a české společnosti. Technologická agentura České republiky (dále jen TA ČR) bude do roku 2025 pokračovat v profilování jako efektivní agentura zabývající se koncepční přípravou programů aplikovaného výzkumu, jejich realizací a hodnocením v souladu s evropskými pravidly veřejné podpory v koordinaci s dalšími orgány státní správy. Horizont roku 2025 byl vybrán z důvodu souladu s harmonogramem evropských strukturálních a investičních fondů, které ukončí svou podporu v roce 2020 a po následujících 5 let bude probíhat implementační období projektů zahájených v poslední etapě činnosti programů financovaných z ESIF 2014+. Vymezení působnosti TA ČR spočívá v oblasti aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. TA ČR svou činností navazuje na organizace podporující základní a orientovaný základní výzkum (zejména Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) a TA ČR propojuje tuto oblast s organizacemi podporujícími inovace a jejich aplikaci v podnikání, samotné podnikání a investice (především Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest, CzechTrade, EGAP, Ministerstvo zahraničních věcí). Ve vymezené oblasti aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací TA ČR poskytuje podporu orgánům státní správy. Při tvorbě koncepcí aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, tvorbě jednotlivých programů a vyhodnocování jejich efektivity úzce spolupracuje s podnikatelskými reprezentacemi, zejména s HKČR a SPD ČR. Ze závěrů vyhodnocování své činnosti poskytuje informace a požadavky na výše uvedené organizace podporující základní a orientovaný základní výzkum. TA ČR naplňuje v tomto segmentu vládní strategii výzkumu, vývoje a inovací.

1


2.

Vize

Bohatství společnosti je založeno na zdravém prostředí a konkurenceschopné ekonomice, jejíž rozvoj je zajištěn pružným inovativním prostředím. Klíčovou oblastí české ekonomiky zůstává průmysl, který se dynamicky rozvíjí a pružně reaguje na potřeby trhu, a to jak tuzemského, tak globálního. Efektivně fungující ekonomika také zohledňuje energetickou a materiálovou udržitelnost, environmentální šetrnost, efektivně fungující dopravu a potřeby společnosti i občanů. V České republice existuje dostatečný počet center výzkumu a vývoje, setkávajících se s významnou poptávkou po výsledcích výzkumu. Inovační prostředí je atraktivní pro investory jak z domácího prostředí, tak i ze zahraničí. Díky těmto skutečnostem je v České republice značný potenciál pro uplatnění výsledků výzkumu v produkci, která je konkurenceschopná v globálním měřítku. Zvětšuje se tak pravděpodobnost růstu exportu založeného na produktech znalostní ekonomiky. Významný potenciál lze také spatřovat v lidských zdrojích, kde je potřeba podpořit studenty a mladé vědce v orientaci na aplikovaný výzkum. TA ČR bude v roce 2025 představovat efektivní a respektovanou agenturu fungující na základě samostatného zákona o TA ČR. Svými aktivitami bude pokrývat prostor mezi základním a základním orientovaným výzkumem a prostorem podpory inovací, podnikání a investic (zahrnujícím mj. management rizikového kapitálu) v gesci MPO a jím zřizovaných, resp. řízených organizací. Jejím stěžejním účelem činnosti bude podpora efektivní spolupráce výzkumné a aplikační sféry s cílem zvyšování konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v ČR. Na straně nabídky výzkumu a vývoje bude jejím úsilím jednak důraz na využití výsledků VaV v praxi a koncentraci výzkumných kapacit například podporou vytvoření integrovaných národních center kompetence orientovaných na řešení priorit výzkumu v ČR. Tato centra společně s výzkumnými infrastrukturami poskytujícími služby aplikovanému výzkumu by tak měla tvořit páteř struktury aplikovaného výzkumu. Důraz bude kladen na nastavení takového systému různých nástrojů podpory, tj. finančních nástrojů a využití nepřímých nástrojů financování výzkumu a vývoje, aby byla efektivně využita kapacita všech dostupných infrastruktur. Na straně poptávky po výsledcích výzkumu bude její zásadní snahou podporovat inovační poptávku aplikační sféry, a to jak prostřednictvím přímé finanční podpory, tak nepřímých nástrojů podpory. Současně bude nadále pokračovat v iniciaci inovační poptávky veřejného sektoru, zejména státní správy a samosprávy, s využitím inovačních nástrojů jako například předkomerčního zadávání veřejných zakázek (PCP/SBIR). Efektivním využitím těchto nástrojů rovněž dojde k podpoře výzkumu a vývoje zejména malých a středních podniků. TA ČR bude nejen poskytovatelem prostředků, ale též gestorem hodnotících procesů, informačním a poradenským centrem na národní úrovni a rovněž analytickým centrem 2


v oblasti aplikovaného výzkumu poskytujícím tak podporu vládní hospodářské politice a politice VaVaI, ale i široké odborné veřejnosti. Zároveň bude spolupracovat s obdobnými agenturami v zahraničí a přenášet tak zahraniční zkušenosti v oblasti politiky VaVaI do ČR. TA ČR bude usilovat o co nejefektivnější využívání přidělených finančních prostředků, bude vytvářet motivační prostředí pro synergické navýšení financí z aplikační sféry a bude usilovat o pokud možno jednotný systém programů, výzev, hodnocení přihlášek, čerpání prostředků, vykazování výsledků a následných kontrol u všech podpor poskytovaných z národních i „evropských“ zdrojů pro oblast aplikovaného výzkumu.

3.

Cíle

TA ČR se profiluje jako organizace podílející se na tvorbě strategií a koncepcí v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje a společně s RVVI, MPO, MŠMT, MD, MŽP s podnikatelskými reprezentacemi, zejména SPDČR a HKČR a dalšími patří mezi hlavní organizace nastavující směr v této oblasti. Roli poskytovatele a správce programů bude TA ČR vykonávat též pro všechny rezorty, jejichž výzkumnou agendu převzala do své kompetence při vědomí plné zodpovědnosti za smysluplnost a efektivitu výzkumných aktivit ve věcné kompetenci těchto rezortů. TA ČR se bude podílet na přípravě programů v koordinaci s ostatními orgány státní správy a s podnikatelskými reprezentacemi, zejména SPDČR a HKČR, a bude hlavním realizátorem těchto programů s využitím různých nástrojů podpory. Příprava programů bude součástí standardního politického cyklu programů státní podpory VaVaI, bude založena na důkladných analytických podkladech, bude reflektovat zkušenosti a výsledky ukončených a realizovaných programů. Budoucí směřování TA ČR lze rozdělit dle několika dílčích cílů: 3.1. TA ČR jako poskytovatel finančních prostředků pro aplikovaný výzkum Do roku 2025 bude postupně zakotven systém financování jednotlivých projektů z uvedených tří zdrojů včetně jejich vzájemné kombinace a s využitím definovaných nástrojů. Zdroje: A. Státní rozpočet ČR B. Další veřejné zdroje (zejména prostředky EU - ESIF a Horizon 2020) C. Soukromé prostředky Nástroje: A. dotace

3


B. dotace s podmíněnou návratností C. předkomerční zadávání veřejných zakázek (PCP/SBIR) D. revolvingové nástroje E. kapitálové fondy Vzhledem ke skutečnosti, že financování ze strany EU (SF 2014-2020, Horizon 2020) bude realizováno do roku 2020, je třeba postupně s větší mírou zapojovat do financování programů či dílčích projektů soukromé prostředky. V roce 2025 lze očekávat, že pouze menší část spravovaných prostředků (kolem ⅓) bude administrována s využitím dotace jako nástroje podpory a lze rovněž očekávat vyšší míru spoluúčasti. Dotace jako nástroj podpory bude navíc využíván zejména pro podporu projektů s vysokou mírou rizika a větší vzdáleností řešené problematiky od tržního uplatnění výsledků s tím, že nejvyšší míru podpory obdrží výzkumné organizace a malé podniky. Většina prostředků tak bude administrována s využitím dalších nástrojů podpory a to zejména návratných forem. V případě revolvingových nástrojů a fondů bude TAČR iniciovat, směřovat a důsledně kontrolovat tyto nástroje s preferenčním využitím existujících struktur pro jejich efektivní správu (např. ČMZRB). Jednotlivé fondy se budou lišit formou a pravidly podpory, mírou zastoupení privátních subjektů a event. i výzkumnými obory, v nichž budou převážně působit. Z dlouhodobějšího pohledu bude větší diverzifikace v realizovaných programech podpory s postupným vyšším zapojením návratných forem podpory a s proaktivním přístupem v propagaci využívání nepřímých forem podpory, tj. daňových odpočtů, a to zejména u velkých podniků. Míra podpory u dotací se bude lišit dle zaměření jednotlivých programů či podprogramů, přičemž budou nabízeny programy s různými typy financování vhodnými pro různé typy subjektů a kooperací. Bude zvyšován tlak na proaktivní roli aplikační (zejména podnikatelské) sféry při odebírání a realizaci výsledků výzkumu v inovacích (tj. zejména produktech a službách). V současné době je roční rozpočet TA ČR 2,9 mld. Kč, podle střednědobého výhledu rozpočtu na léta 2015-2017 (2. návrh RVVI) by měl vzrůst na 4,4 mld. Kč v roce 2016. Pokud by TA ČR implementovala některé části OP PIK a OP VVV, znamenalo by to roční rozpočet (z EU fondů) průměrně ve výši 4,5 mld. Kč, což představuje zdvojnásobení rozpočtu TA ČR proti plánu na rok 2016. V současné době je intenzivně diskutována otázka zapojení TA ČR jako implementačního místa ESIF – ať již dopadne jednání jakkoliv, je třeba zabezpečit volný, tj. autonomní přístup k financování z ESIF ve výši prostředků nejméně srovnatelné s prostředky ze státního rozpočtu. Jedině tak budou mít jak již nesmírné úsilí, tak finanční prostředky vynaložené pro vybudování TA ČR smysl.

4


3.2. TA ČR jako architekt výzkumných struktur aplikovaného výzkumu Právě synergie financování ze státního rozpočtu, ESIF (případně dalších veřejných zdrojů) a privátních zdrojů bude klíčovou pro úspěšnost TA ČR. Financování by mělo viditelně směřovat k integraci infrastruktur a výzkumných kapacit, které byly až dosud vybudovány za podpory nejrůznějších zdrojů financování, ať již veřejných evropských či národních nebo soukromých tak, aby bylo dosaženo takové jejich efektivní spolupráce, která zajistí významné zvýšení přínosů pro společnost a ekonomiku. Je třeba se orientovat na národní centra kompetence/excelence jako významné, byť mnohdy virtuální, jednotky koncentrující výzkumný potenciál nadkritického rozsahu a nejméně evropského významu. Takováto národní centra by měla pokrývat i část orientovaného základního výzkumu a zejména zahrnovat též infrastrukturu pro transfer poznatků do aplikační sféry. Existence rozsáhlejších uskupení či klastrů aplikovaného výzkumu v budoucnu pomůže lepšímu propojení národního aplikovaného výzkumu s Evropským výzkumným prostorem (European Research Area - dále jen ERA) a zapojení českých subjektů do velkých projektů EU (např. společné podniky, JTI). Propojení center, klusterů a platforem by mohlo mít nejrůznější volnější či těsnější organizační formy – nejdůležitějším faktorem by měla být efektivita: je možné uvažovat např. o propojení několika Center kompetence s 1 či 2 centry excelence či centry VaVpI s přímou návazností na platformy či inovační centra či akcelerátory. Uvažuje se přitom propojení zejména virtuální bez fyzického přesunu součástí. Systém těchto národních center by se mohl v budoucnu postupně osamostatnit a v kombinaci se soukromými výzkumnými organizacemi a veřejnými výzkumnými organizacemi, jejichž zakladateli jsou resorty, by přešel na způsob fungování Fraunhoferovy společnosti. Paralelně s klíčovým programem směřujícím k vytvoření národních center je třeba věnovat pozornost též dalším, menším programům komplementární povahy. Např. půjde o podporu inovačních aktivit či aplikovaného výzkumu u mladých pracovníků, doktorandů či dokonce studentů, dále o podporu mezinárodní spolupráce v aplikovaném výzkumu či programy typu Gama. Zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře přenosu výsledků české účasti v 7. RP a v projektech programu Horizon 2020. Znalosti a know-how získané českými participanty není v ČR zatím nijak programově ošetřeno a dochází zde k úniku hodnot poměrně značného rozsahu. Samostatný program pro podporu aplikace výsledků EU projektů v průmyslové praxi by mohl významně přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Obdobně by bylo vhodné podporovat účast českých VO a perspektivních malých a středních firem (vytypovaných například na základě jejich dosavadních výsledků řešení projektů TA ČR) v účasti v aplikovaných a inovačních projektech a programech EU (Horizon 2020), včetně přípravy CEF projektů a standardních inovačních projektů. Tak lze cíleně zajistit přísun výsledků i v budoucnu.

5


3.3 TA ČR jako realizátor programů odvětvového výzkumu vývoje a inovací včetně programů pro potřeby orgánů státní správy Na základě usnesení Vlády ČR č. 287 ze dne 26. března 2008 o Reformě systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice převzala TA ČR kompetenci pro přípravu a realizaci programů odvětvového výzkumu vývoje a inovací včetně programů pro potřeby orgánů státní správy. Identifikované výzkumné potřeby ministerstev jsou dosud zajišťovány zejména v rámci probíhajícího programu BETA, částečně i programu OMEGA. V zájmu zajištění excelence a kvalitního výzkumu, vývoje a inovací reflektujícího specifické potřeby resortů a ústředních orgánů státní správy budou vytvořeny podmínky pro nastavení systémové spolupráce s jednotlivými ministerstvy, které nedisponují rozpočtovou kapitolou na výzkum, vývoj a inovace. Se zástupci těchto ministerstev budou projednány optimální formy a postupy zajišťující bezprostřední řešení aktuálních potřeb státní správy. S ohledem na specifický charakter potřeb státní správy je třeba akcentovat především operativnost jejich řešení. Dále budou implementovány nástroje, které umožní těmto resortům cíleně orientovat zaměření výzkumných témat rovněž na efektivní řešení očekávaných potřeb rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství v souladu se strategickými dokumenty jejich rozvoje. V tomto smyslu bude vytvořena sofistikovaná spolupráce i při definování cílů a zaměření ostatních programů, které nemají přímou vazbu na řešení identifikovaných potřeb resortů. Pro hodnocení výsledků projektů budou hledána kritéria, která zohlední i nekomerční charakter jejich realizace vyjádřený v celospolečenských přínosech, např. zvýšení bezpečnosti silničního provozu, úspora času, snížení negativních dopadů na životní prostředí a na přírodní zdroje apod.

3.4.

TA ČR jako gestor procesů trvale hodnotících efektivitu a dopady aplikovaného výzkumu a koordinátor posilování ochrany duševního vlastnictví

TA ČR se bude podílet na tvorbě obecně platných pravidel hodnocení efektivity a dopadů aplikovaného výzkumu, a to jak institucí, tak i programů a jednotlivých projektů a bude pověřena koordinací a metodickou podporou. V pravidlech hodnocení se budou odrážet jak požadavky směřující k posilování konkurenceschopnosti ČR a růstu zaměstnanosti, tak podpora schváleným Národním prioritám orientovaného výzkumu do roku 2030. Hlavními kritérii budou kritéria ekonomická, zejména pak kritéria ekonomického dopadu výsledků aplikovaného výzkumu a kritérium reálného tržního uplatnění plánovaných výsledků. Dále je třeba – zejména v oblastech výzkumu, kde není možné stanovit přímé ekonomické přínosy podpory VaV (např. metodou kontrafaktuální analýzy) - vytvořit metodiku hodnocení socioekonomických dopadů realizace VaV a výsledků aplikovaného VaV. Je rovněž nezbytné začlenit hodnocení účelové podpory do cyklu vytváření politik VaVaI, kdy jsou nové nástroje navrhovány

6


s využitím výsledků hodnocení předchozích programů. Bude třeba velmi rychle, nejpozději do roku 2016, vytvořit a ověřit metodiku hodnotících procesů pro potřeby evaluace jednotlivých výstupů aplikovaného výzkumu, projektů i organizací, a to za podpory národního individuálního projektu Metodika financovaného z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen OPVK). Příprava metodik bude koordinována s aktivitami a výstupy aktivit v rámci zapojení TAČR do evropské organizace inovačních agentur TAFTIE. Předpokladem hodnocení programů a poskytovatelů je uplatnění tzv. “waterfall” efektu, tj. hodnocení externími subjekty. TA ČR sama by měla být v pravidelných intervalech podrobena hodnocení vnějším subjektem (mezinárodní autoritou), obdobně jako je tomu u Vinnovy, FFG nebo Tekes. Velká pozornost bude věnována podpoře ochrany práv duševního vlastnictví, což je v současnosti jedním z největších problémů při poskytování veřejné podpory VaV v ČR. Výzkumné organizace i firmy dostatečně nerozlišují kolaborativní a smluvní výzkum, což je z hlediska evropských pravidel veřejné podpory zcela nezbytné. V TAČR dochází přirozeně ke koncentraci projektů a subjektů, kterých se problematika ochrany duševního vlastnictví, veřejné podpory a obecně komercializace týká. Získané zkušenosti a znalosti v těchto oblastech budou využity jednak pro zajištění efektivní informovanosti autorů projektů, výzkumných organizací i firem, dále také pro formulaci návrhu jednotných národních postupů a pravidel.

3.5.

TA ČR jako informační a poradenské centrum pro oblast aplikovaného výzkumu.

V TA ČR se budou koncentrovat informace o řešených projektech, dosažených výsledcích, o schopnostech a kapacitách firem a institucí aplikovaného výzkumu tak, aby mohl být zájemcům poskytován kvalitní informační a poradenský servis. Bude tak zabráněno zbytečným duplicitám výzkumných prací a vytvořeny podmínky pro efektivnější využívání již dosažených výsledků a schopností. Základním předpokladem pro úspěšnou realizaci programů financovaných ze strany TA ČR a následně i poskytování relevantních informací veřejnosti je vytvoření efektivní, spolehlivé a transparentní informační podpory. Je nezbytné mít k dispozici robustní informační systém kompatibilní s informačními systémy GA ČR a ostatních poskytovatelů. Stejně tak je důležitá i určitá kompatibilita s informačními systémy používanými v zahraničí. Je důležité vytvořit jednotný informační systém týkající se jak samotného výzkumu a vývoje, tak i finančních toků, které jsou v rámci výzkumu a vývoje uskutečňovány. Výhodou takto nastaveného uživatelsky přátelského informačního systému bude jednoduché informování jak laické, tak i odborné veřejnosti o výsledcích aplikovaného výzkumu a vývoje. Nadstavba systému bude spočívat v možnosti využít informační systém pro vytvoření analýz jako základní

7


informační nástroj pro RVVI, která bude moci dále na základě těchto analýz vytvářet strategie pro rozvoj výzkumu a vývoje v ČR. Informační a poradenská infrastruktura TA ČR by se měla postupně přetvořit v národní systém managementu znalostí z oblasti aplikovaného výzkumu. Takto vzniklý servis musí být plošně přístupný alespoň ve všech krajských městech, například prostřednictvím sítě HKČR.

3.6.

TA ČR jako analytické centrum pro přípravu podkladů pro dlouhodobé koncepční rozhodování

TA ČR bude zajišťovat přípravu podkladů pro dlouhodobé koncepční rozhodování vládních orgánů v oblasti aplikovaného výzkumu či pro správce fondů. Příprava zadávací dokumentace dotačních programů i příprava dokumentace pro hodnocení efektivity aplikovaného výzkumu bude sehrávat čím dál tím významnější roli v dlouhodobém koncepčním rozhodování na úrovni nejvyšších státních orgánů. Důležitý je pak zásadní podíl na přípravě podkladů pro legislativu upravující oblast aplikovaného výzkumu a při nastavení nových dotačních programů, resp. programů financování výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím dotací, návratných nástrojů a sdružování prostředků veřejných a soukromých organizací v účelově vázaných fondech. Podklady pro přípravu této dokumentace budou vycházet z pravidelného monitoringu a evaluace realizovaných programů a analýz ekonomické efektivity a společenského přínosu podpory aplikovaného výzkumu.

3.7. TA ČR jako gestor zahraniční spolupráce v oblasti aplikovaného výzkumu Jednou z nezbytných součástí organizace efektivně se podílející na rozvoji aplikovaného výzkumu v ČR je zahraniční spolupráce. Jedná se mj. o spolupráci se zahraničními agenturami v rámci TAFTIE na přípravě společných programů podpory, evaluace programů, benchmarkingu programů, definici pojmů (v současnosti např. centra kompetence) pro využití v legislativě EU, při formulaci pravidel veřejné podpory a jejich prosazování v Evropské komisi. Podporována však bude především konkrétní mezinárodní spolupráce výzkumných organizací a podniků, očekává se aktivní vyhledávání partnerů pro tuto spolupráci v oblasti aplikovaného výzkumu. Důležitým bodem je transfer znalostí, a to jak do ČR, tak i z ČR při dodržování principů ochrany duševního vlastnictví a následné efekty v podpoře exportu českých podnikatelských subjektů.

Tato strategie bude dále rozpracována v Akčním/implementačním plánu. Podněty pro přípravu Akčního/implementačního plánu:

8


Východiska: ● TA ČR je určena k účelovému financování aplikovaného výzkumu ● Hlavním kritériem efektivity financování prostřednictvím TA ČR je uplatnění výsledků výzkumu v praxi, společenský přínos a přínos pro konkurenceschopnost a zaměstnanost v celoplošném rozsahu ČR. ● Důležitější než (vědecká) excelence je tedy užitečnost výzkumných výsledků, užitečnost, kterou lze měřit jak viditelnými přínosy pro českou ekonomiku (zvyšování kvality a technické vyspělosti výrobků a služeb vedoucí ke zvyšování konkurenceschopnosti na trhu, zvyšování zaměstnanosti v sektorech s vysokou přidanou hodnotou), tak i úsporami (např. v oblasti dopravy či ochrany životního prostředí) či exportem myšlenek (export licencí či prodej start-upů) – to však neznamená, že excelence není v centru pozornosti ● Úlohou TA ČR je i zjišťovat a analyzovat potřeby aplikovaného výzkumu, absorpční kapacitu atd. jako výchozí bod pro formulaci programů a nástrojů pro jejich financování – zde bude třeba jasně formulovat záměry a vybudovat vlastní kapacity – vytvářet nové nástroje a velmi různorodé, specificky zaměřené programy ● Důležitou roli TAČR je bránit duplicitním řešením a vytvářet informační základnu pro směrování základního a orientovaného základního výzkumu. ● Je třeba co nejdříve definovat pozici TA ČR při využívání SF 2014-2020 – to ovlivní veškeré směrování TA ČR. Kam směrovat nové programy? Je třeba zvažovat následující možnosti: 1. Posilovat financování stávajících či budoucích CK, ale jen tam, kde bude činnost v prvních 2-4 letech činnosti CK v náročném hodnotícím procesu označena, že naplňuje zcela cíle programu a dochází tak ke zvyšování konkurenceschopnosti v progresivních oborech s vysokým potenciálem pro uplatnění výsledků v inovacích. Podporovat posilování především těch CK, které soustřeďují kapacity pro řešení Národních priorit orientovaného výzkumu s důrazem na potřeby průmyslu jako páteře naší ekonomiky. 2. Postupně vytvářet Národní centra kompetence/excelence okolo velkých CK, infrastruktur VaVpI nebo klastrů center excelence nejrůznějšího „původu“, ať již profesně monotématických nebo interdisciplinárních, vytvářet podmínky pro nárůst kolaborativního i smluvního aplikovaného výzkumu okolo těchto Národních center. Národní centra mohou být založena na různých vztazích (analogicky jako u dnešních platforem a klastrů), napojovat se na infrastruktury vybudované ze SF a napomáhat tak jejich smysluplnému využívání a udržitelnosti. 3. Takto postupně vytvářet Národní strategická centra (NSC), která by představovala koncentraci výzkumných, vývojových a inovačních kapacit a vytvářela by potenciál pro implementaci systému obdobného Fraunhoferově institutu v Německu - zejména

9


s jasnými podmínkami financování a existence. Cílem by bylo vytvořit stabilní, ale flexibilní dlouhodobou infrastrukturu aplikovaného výzkumu s dlouhodobým financováním a s periodickou evaluací při zachování paralelní možnosti vytvářet nová centra pro nové nosné obory. 4. Paralelně k procesu koncentrace kapacit aplikovaného výzkumu by měly být realizovány programy na podporu dalších komplementárních aktivit v aplikovaném výzkumu typu dnešní Alfy nebo Gamy. TA ČR by se neměla vzdát možnosti pružně a účinně účinně zvyšovat technologickou vyspělost výrobků a služeb středních a malých firem, včetně mikrofirem. I v menších projektech se mohou zrodit větší výsledky! 5. Jedním z nových programů by měl být program určený k transferu znalostí získaných českými účastníky v mezinárodních konsorciích EU programu Horizon 2020 do průmyslové praxe v ČR s cílem využít tento hodnotný, ale dosud nevyužívaný zdroj k posílení konkurenceschopnosti ČR. Později též přidat program na podporu účasti českých subjektů v EU programech. 6. Zároveň bude kladen důraz na podporu úspěšných studentů a doktorandů, a to zejména prostřednictvím využitím výsledků jejich výzkumné činnosti v praxi, především transferem know-how do komerčního sektoru – viz připravovaný program ZETA. 7. K podpoře exportu know-how a společnému vývoji konkurenceschopných výrobků a služeb by měl být směrován, rozšiřován, případně modifikován program typu Delta. Ve spolupráci s EGAP, CzechInvest, MPO, CzechTrade a MZV vytvořit nástroj pro zajištění a pojištění exportu výsledků VaV, vázaného na tržní poptávku ze zahraničí. Je nutno podporovat mezinárodní dimenzi činnosti agentury. 8. Zvláštní pozornost by měla být věnována podpoře aplikovaného výzkumu v progresivních oborech a to zejména s ohledem na interdisciplinaritu. Jedná se například o oblasti biomedicíny, zdravotnické techniky a biotechnologií, nanotechnologií či materiálového inženýrství, kde ovšem bude třeba analyzovat situaci a skutečné potřeby a v případě biomedicíny a zdravotnické techniky nalézt společnou hranici a řeč s Agenturou zdravotnického výzkumu. Jednotlivé oblasti VaV budou formulovány na základě výsledků projektu INKA. 9. Věnovat přiměřenou pozornost programu OMEGA na podporu společenskovědního výzkumu, který byl před vznikem TA ČR podporován zejména z MMR, MZV a MPSV. Z dosavadního průběhu programu a diskuze několika kulatých stolů je však zřejmé, že dostatečně nepokrývá potřeby aplikovaného společenskovědního výzkumu a měl by být upraven nebo nahrazen novým programem. 10. Motivační prostředí Jednou z rolí TAČR je koncipovat nové programy s motivací efektivního využívání celé stávající výzkumné infrastruktury, k vytváření pružných a akčních řešitelských uskupení, k propojování aplikační a výzkumné sféry a k co nejefektivnějšímu využívání veřejných a soukromých finančních prostředků.

10


11. Územní dimenze Při směrování nových programů a nových aktivit v oblasti rozvoje aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací přihlížet k územní dimenzi tak, aby nedocházelo k dalšímu prohlubování ekonomické a sociální nerovnosti jednotlivých regionů v ČR. Zpracováno na základě diskusí členů VR TA ČR a po korespondenčním projednání materiálu s členy VR TA ČR v druhé polovině srpna 2014.

Praha 29. 8. 2014

Vladimír Mařík

11

Stručná vize VR TA ČR rozvoj agentury do roku 2025

Recommend Documents