STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PODĚBRADY DO ROKU 2025

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PODĚBRADY DO ROKU 2025 Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, včetně posouzení vlivů na veřejné zdraví

Předkladatel: Město Poděbrady Jiřího náměstí 20 / I 290 31 Poděbrady

Zpracovatel koncepce: Město Poděbrady Jiřího náměstí 20 / I 290 31 Poděbrady

Konzultant koncepce: PhDr. Alena Bauerová

Zpracovatel posouzení: Mgr. Michael Pondělíček doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková

Beroun a Hradec Králové, duben 2009 1 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Obsah: 1 Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím ................................................ 5 1.1 Cíl koncepce ........................................................................................................ 5 1.1.1 Charakteristika dokumentu............................................................................ 5 1.1.2 Vize města – cíl koncepce............................................................................. 6 1.2 Obsah koncepce.................................................................................................. 7 1.2.1 Bližší specifikace........................................................................................... 8 1. Lázeňství a cestovní ruch ............................................................................... 8 2. Školství a vzdělávání ...................................................................................... 8 3. Sociální a zdravotní služby ............................................................................. 8 4. Životní prostředí a zeleň.................................................................................. 9 5. Bydlení, urbanistická kvalita, vzhled města, památky, infrastruktura .............. 9 6. Kultura, sport, rekreace a volnočasové aktivity ............................................. 10 7. Řízení a správa města, bezpečnost, informační a komunikační technologie 10 8. Doprava ........................................................................................................ 10 9. Služby, obchod, průmysl, podnikání, zaměstnanost ..................................... 10 1.2.2 Vztah k jiným koncepcím............................................................................. 11 2 Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce........................................................... 19 2.1 Vymezení dotčeného území .............................................................................. 19 2.1 Členění města ................................................................................................ 19 2.2 Rozloha města ............................................................................................... 19 2.2 Ovzduší a klima ................................................................................................. 19 2.2.1 Klimatická charakteristika............................................................................ 19 2.2.2 Ovzduší ....................................................................................................... 20 2.3 Geologie, geomorfologie, horninové prostředí a přírodní zdroje ........................ 20 2.3.1 Geologické poměry ..................................................................................... 20 2.3.2 Geomorfologie území .................................................................................. 21 2.3.3 Radonové riziko .......................................................................................... 21 2.3.4 Nerostné suroviny ....................................................................................... 21 2.3.5 Sesuvy, seizmicita....................................................................................... 22 2.4 Skládky a odpady .............................................................................................. 22 2.5 Hydrologická charakteristika .............................................................................. 24 2.5.1 Povrchové vody........................................................................................... 24 2.5.2 Znečištění vod............................................................................................. 24 2.5.3 Podzemní vody ........................................................................................... 25 2.5.4 Ochranná pásma vodních zdrojů ................................................................ 25 2.5.5 Zdroj minerální vody.................................................................................... 26 2.6 Půda .................................................................................................................. 26 2.6.1 Půdy posuzovaného území ......................................................................... 26 2.6.2 Znečištění půd............................................................................................. 26 2.6.3 Eroze půd.................................................................................................... 27 Převažující eroze půd v oblasti je vodní v souvislosti s vodním režimem Labe, Cidliny a malých vodních toků. Nejedná se o území ohrožené deflací, větrnou nebo degradací půd. ............................................................................................ 27 2.6.4 Využití půdy................................................................................................. 27 2.7 Fauna, flóra........................................................................................................ 27 2.7.1 Biogeografická charakteristika .................................................................... 27 2.7.2 Flóra zájmového území ............................................................................... 28

2 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

2.7.3 Fauna zájmového území ............................................................................. 28 2.8 Způsoby ochrany životního prostředí................................................................. 28 2.8.1 Krajina a krajinný ráz................................................................................... 28 2.8.2 Územní systém ekologické stability (ÚSES)................................................ 29 2.8.3 Ochrana přírody .......................................................................................... 30 2.9 Hluk.................................................................................................................... 30 2.10 Obyvatelstvo .................................................................................................... 30 2.10.1 Retrospektiva vývoje obyvatelstva ............................................................ 31 Pramen ČSÚ............................................................................................................ 32 2.10.2 Věkové složení obyvatelstva ..................................................................... 32 2.10.3 Vzdělanost obyvatelstva............................................................................ 32 2.10.4 Náboženská struktura ............................................................................... 33 2.10.5 Národnostní struktura................................................................................ 34 2.10.6 Prognóza vývoje obyvatelstva................................................................... 34 2.11 Bydlení, kulturní, historické, archeologické památky ....................................... 36 2.11.1 Historický vývoj, prostorové uspořádání, bydlení ...................................... 36 2.11.2 Kulturní památky ....................................................................................... 41 2.11.3 Archeologické památky ............................................................................. 43 2.12 Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez realizace koncepce.................. 43 3 Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy.................................................................................... 44 4 Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí ........ 49 4.1 Problémy současného stavu životního prostředí ve Středočeském kraji ........... 49 4.2 Vyhodnocení vlivu koncepce na lokality soustavy NATURA 2000..................... 55 5 Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení...................... 63 5.1 Postavení města Poděbrady v systému osídlení ............................................... 63 5.1.1 Celorepublikové souvislosti ......................................................................... 63 5.1.2 Regionální souvislosti.................................................................................. 63 5.1.3 Mikroregionální souvislosti .......................................................................... 64 5.2 Cíle ochrany životního prostředí ve vztahu k ostatním koncepcím .................... 64 6 Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí ......................................... 65 6.1 Hodnocení strategických cílů a opatření ve vztahu ke stanoveným referenčním cílům ochrany životního prostředí ............................................................................ 65 6.2 Slovní vyjádření negativních vlivů...................................................................... 66 6.2.1 Strategická oblast: 1 Lázeňství a cestovní ruch .......................................... 66 6.2.2 Strategická oblast: 2. Školství a vzdělávání ................................................ 68 6.2.3 Strategická oblast: 3. Sociální a zdravotní služby ....................................... 69 6.2.4 Strategická oblast: 4. Životní prostředí, zeleň ............................................. 70 6.2.5 Strategická oblast: 5. Bydlení, urbanistická kvalita, vzhled města, památky, infrastruktura ........................................................................................................ 72 6.2.6 Strategická oblast 6. Kultura, sport, rekreace a volnočasové aktivity.......... 73 6.2.7 Strategická oblast 7. Řízení a správa města, bezpečnost, informační a komunikační technologie...................................................................................... 74 6.2.8 Strategická oblast 8. Doprava ..................................................................... 75 6.2.9 Strategická oblast 9. Služby, obchod, průmysl, podnikání, zaměstnanost .. 77


6.3 Charakter vlivů a jejich kumulace ...................................................................... 78 6.4 Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000 ..................................... 81 7 Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce ................. 82 7.1 Podmínky pro realizaci navržených rozvojových opatření ................................. 82 8 Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how) ....................................... 86 9 Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí .................................................................................................................................... 87 10 Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce ...................................................................... 92 11 Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu .................................................... 93 12 Vlivy koncepce na veřejné zdraví ........................................................................... 95 12.1 Popis vlivů a determinanty zdraví .................................................................... 95 12.2 Vazba na koncepce v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. 97 13 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ........................................................... 98 14 Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke změně koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví .............................................................................. 101 15 Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci ............................... 102 15.1 Návrh stanoviska ........................................................................................... 102 Seznam osob podílejících se na posouzení ....................................................... 103 Použité podklady................................................................................................ 104 Seznam zkratek ................................................................................................. 105


1 Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím 1.1 Cíl koncepce 1.1.1 Charakteristika dokumentu Strategický plán rozvoje města Poděbrady má charakter koncepčního dokumentu. Strategie není zaměřena tématicky na rozvoj jedné oblasti, ale na rozvoj města jako celku, včetně rozvoje hospodářského a územního. Strategický plán města Poděbrady je připravován pro potřeby města a stane se nástrojem intervence tohoto samosprávného orgánu v oblasti jeho sociálního a ekonomického rozvoje. Zpracování plánu je z tohoto pohledu první fází, která by měla iniciovat koncepční a na dlouhodobé cíle zaměřenou sociální a ekonomickou politiku města. Plánování je klíčovým prvkem řízení a v tomto ohledu by realizace strategického plánu města měla zajistit koncepční podporu aktivit a projektu, které se budou navzájem posilovat (synergický efekt). Strategický plán by měl odpovědět na následující otázky: • Jakých cílů chce město dosáhnout v dlouhodobém horizontu – vize města • Jakým způsobem má být dosaženo těchto cílů – mise města • Jaké nástroje k tomu použít Hlavním smyslem strategického plánu města Poděbrady je jeho realizace, tzn. dosažení cílů stanovených v návrhové části plánu – Strategické vizi prostřednictvím realizace příslušných aktivit, projektů a programů. Pro zpracování strategického plánu byla zvolena metoda Agendy 21, která je využívána i ve vyspělých zemích Evropské unie a přikládá význam několika základním aspektům strategického dokumentu, tedy především: • komplexnost- řešení všech důležitých sfér života, • konsensuálnost- odráží společné zájmy různých zájmových skupin i občanů, • dlouhodobou udržitelnost navrhovaného rozvoje, • praktické uplatnění strategického dokumentu podle ukazatelů úspěšnosti.


1.1.2 Vize města – cíl koncepce Cíl koncepce je vyjádřen „Vizí města“, která je formulována následovně:

Město Poděbrady v roce 2025 Motto: Poděbrady – město našich srdcí Poděbrady jsou půvabné, klidné, komorně laděné, čisté a bezpečné lázeňské město, plné udržované zeleně, opravených památek i zajímavé moderní architektury. Jsou vyhlášeným centrem zdraví s osobitou atmosférou, oblíbenou turistickou destinací. Návštěvníci i obyvatelé všech věkových kategorií mohou využívat řadu velmi kvalitních lázeňských, turistických a dalších rozvinutých služeb, obchodů a restaurací i dostatek příležitostí pro kulturní, sportovní a společenské vyžití během celého roku. Konají se zde tradiční i moderní festivaly. Město s klidovými zónami, rekreační vodní plochy i okolí města s hezkou a čistou přírodou skýtají řadu příležitostí pro oddych a dobrou rekreaci. Město i jeho okolí je propojeno sítí cyklostezek vč. kompletního cyklistického servisu. Město je dobře dopravně dostupné různými druhy dopravy v regionálním i středoevropském měřítku. Dopravní systémy jsou propojeny. Podporuje se ekologická hromadná doprava. Je vyřešena vnitřní doprava včetně parkování a mimoúrovňového křížení trati. Tranzitní doprava je zcela odkloněna mimo město. Komunikace a chodníky jsou v dobrém stavu a dobře osvětleny, město je bezbariérové a je chráněno před povodněmi. Poděbrady jsou přirozeným centrem vzdělávání pro počáteční a celoživotní vzdělávání, je zde zastoupeno i vysoké školství. Je zajištěna dobrá dostupnost předškolních i školských zařízení a škol a ve městě. Poděbrady jsou známé svými prestižními vzdělávacími institucemi v oblasti lázeňství a cestovního ruchu. Občané mají možnost využívat komplexní systém dostupných sociálních a zdravotních služeb od narození do konce života. Tyto služby jsou propojeny s lázeňskými službami, lázeňská zařízení slouží také pro občany města. Město se pyšní zdravým životním prostředím ve všech jeho složkách a nadprůměrným množstvím kvalitních zelených ploch a lesů. Znečištění, odpady a spotřeba zdrojů a energií jsou minimalizovány, je zajištěno úplné třídění a recyklace odpadů. Jsou využívány obnovitelné zdroje energie. Město je systematicky dostavováno, zachovává si komorní charakter, moderní architektura ctí tradici lázeňství. Městská památková zóna je udržována, zámek využíván pro kulturní a rekreační aktivity. Centrum i okrajové části města nabízejí kvalitní bydlení s dostatkem občanské vybavenosti a infrastrukturou, jsou propojeny mezi sebou a zároveň si zachovávají svoji identitu. Městský úřad působící v jedné budově poskytuje kvalitní služby, obyvatelé města a okolních obcí mají snadný přístup k vyřizování svých záležitostí. Jsou využívány moderní informační systémy a technologie. Město efektivně využívá všechny dostupné zdroje financování. Spolupracuje s regionálními a centrálními institucemi a partnery v ČR i zahraničí.


Podnikání v Poděbradech je soustředěno na služby s důrazem na oblast lázeňství, komplexní regeneraci, cestovní ruch, volný čas a rekreaci se zaměřením na jednotlivé cílové skupiny. Průmysl nezatěžuje obyvatele ani neruší lázeňský charakter města. Obyvatelé nacházejí dostatek pracovních příležitostí. Občané i návštěvníci jsou dostatečně informováni o jednotlivých sférách – lázeňství, vzdělávání, životním prostředí, kultuře, sportu, službách a dalších. Aktivně se podílejí na životě ve městě, chrání životní prostředí, respektují pravidla chování v klidových zónách i Městské památkové zóně. Probíhá dobrá spolupráce mezi různými subjekty ve městě – např. mezi poskytovateli lázeňských, sociálních a zdravotních služeb, Městem, školami, neziskovými organizacemi, podnikatelskými subjekty a dalšími. Město Poděbrady je známé v České republice i zahraničí jako příjemné místo pro život i léčebný a rekreační pobyt.

1.2 Obsah koncepce Koncepce je členěna do 5-ti základních částí: Úvod, Analytická část, Návrhová část, Implementace a Přílohy – viz níže. I. ÚVOD I.A SLOVO STAROSTY I.B PROČ STRATEGICKY PLÁNOVAT I.C VÝCHODISKA A METODA ZPRACOVÁNÍ I. D POSTUP ZPRACOVÁNÍ I. E ZÁKLADNÍ POJMY II. ANALYTICKÁ ČÁST II. A CHARAKTERISTIKA MĚSTA A OKOLÍ II. B CELKOVÁ SWOT ANALÝZA MĚSTA PODĚBRADY ZPRACOVANÁ PRO STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ MĚSTA II. C POPISY A SWOT ANALÝZY KLÍČOVÝCH OBLASTÍ ROZVOJE 1. Lázeňství a cestovní ruch 2. Školství a vzdělávání 3. Sociální a zdravotní služby 4. Životní prostředí a zeleň 5. Bydlení, urbanistická kvalita, vzhled města, památky, infrastruktura 6. Kultura, sport, rekreace a volnočasové aktivity 7. Řízení a správa města, bezpečnost, informační a komunikační technologie 8. Doprava 9. Služby, obchod, průmysl, podnikání, zaměstnanost III. NÁVRHOVÁ ČÁST III. A VIZE CELKOVÁ III. B MISE MĚSTA PODĚBRADY III. C KLÍČOVÉ OBLASTI ROZVOJE , CÍLE A INDIKÁTORY ÚSPĚŠNOSTI 1. Lázeňství a cestovní ruch 2. Školství a vzdělávání 3. Sociální a zdravotní služby 4. Životní prostředí a zeleň 5. Bydlení, urbanistická kvalita, vzhled města, památky, infrastruktura 6. Kultura, sport, rekreace a volnočasové aktivity 7. Řízení a správa města, bezpečnost, informační a komunikační technologie 8. Doprava 9. Služby, obchod, průmysl, podnikání, zaměstnanost III.D PRIORITY ROZVOJE MĚSTA


IV. IMPLEMENTACE IV.A VAZBY STRATEGICKÉHO PLÁNU NA VYŠŠÍ PROGRAMOVÉ DOKUMENTY A INTEGROVANÉ PLÁNY ROZVOJE IV.B NÁVRH NA ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ A PROCESNÍ POSTUP IMPLEMENTACE SP V. PŘÍLOHY V.A SEZNAM ČLENŮ ŘÍDÍCÍ SKUPINY V.B SEZNAM ČLENŮ PRACOVNÍCH SKUPIN V.D HODNOCENÍ PROCESU SP V.D SEZNAM PODKLADŮ V.E PROFIL MĚSTA

1.2.1 Bližší specifikace Koncepce je rozčleněna do devíti klíčových oblastí, které mají následující základní charakteristiky: 1. Lázeňství a cestovní ruch

V roce 1905 byl na nádvoří zámku v Poděbradech objeven mimořádně silný pramen léčivé minerální vody. V uhličitých lázních se železitou vodou se od roku 1908 léčí choroby srdce, oběhového systému a cév. Tradičním léčivým zdrojem je přírodní minerální uhličitá voda. Pro mimořádně vysoký obsah kysličníku uhličitého se dodnes používá k pitnému režimu a k přípravě přírodních uhličitých koupelí, jejichž hlavním účinkem je zvýšené prokrvení periferních tkání. Půvabné lázeňské město proslavila především léčba srdečních onemocnění a příznačný slogan „Na srdce jsou Poděbrady“. Lázně Poděbrady se specializují na léčbu vrozených i získaných nemocí oběhového, zažívacího a pohybového ústrojí. Lázeňské centrum je ukryto v zeleni upravených a udržovaných parků. Prostředí lázní nabízí klid pro léčení, možnost romantických procházek i sportovního vyžití. Pro každého návštěvníka tak v lázních Poděbrady čeká nejen odborná a kvalitní péče, ale rovněž rozličné kulturní, sportovní i relaxační vyžití. 2. Školství a vzdělávání

Školství v Poděbradech pokrývá potřeby samotného města a okolí v oblasti vzdělávání od mateřských škol až po vyšší odborné studium. Předškolní vzdělávání pro Poděbrady zajišťuje příspěvková organizace Mateřská škola Poděbrady, která zaštituje 7 mateřských škol. Celková kapacita mateřských škol je 381 dětí. Město Poděbrady zřizuje 2 základní školy – příspěvkové organizace: Základní školu T. G. Masaryka, která zaštiťuje 2 základní školy, a Základní školu Na Valech 45/II. Dále je zde Základní škola U Bažantnice. Mezi další školská zařízení patří Základní umělecká škola Poděbrady a Dům dětí a mládeže Symfonie Poděbrady. Poděbrady nabízejí také středoškolská studia, vyšší odborné vzdělávání a studium českého jazyka pro zahraniční studenty ve Středisku jazykové a odborné přípravy UK. 3. Sociální a zdravotní služby

Zdravotní péče poskytují státní a soukromé zdravotnické subjekty a zařízení. Privátních je většina praktických lékařů, stomatologů a odborných lékařů pro děti a dospělé. Z vybraných statistických údajů zdravotnických služeb vyplývá, že v Poděbradech funguje 7 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé, 4 ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, 11 stomatologických ordinací, 5 ordinací gynekologa, 25 ordinací lékaře specialisty a dalších 12 zařízení lékařské péče. V oblasti sociální služeb nabízejí Poděbrady denní stacionář pro seniory, 8 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

handicapované, domov seniorů, domy s pečovatelskou službou, chráněné bydlení, chráněné dílny, terénní služby poskytované Centrem sociálních a zdravotních služeb Poděbrady, služby Mateřského centra Skřítek, práci v chráněné dílně Handicap centrum Srdce. 4. Životní prostředí a zeleň

Území Poděbrad patří do oblasti Středolabské tabule. Pro toto území jsou charakteristické říční terasy s širokými nivami, pokryvy a navátými písky. Území patří do teplé klimatické oblasti T2, průměrná roční teplota je 8,9 °C ve vegetačním období 15,2 °C. Pro říční systém je určující řeka Labe, která protéká městem. Těsně před Poděbrady se do Labe vlévá řeka Cidlina. Na území města se nacházejí zdroje podzemní vody pro město, pro která jsou vyhlášena ochranná pásma. K léčebným účelům se využívá minerální voda Poděbradka s obsahem sirovodíku. Nejvýznamnějšími plochami veřejné zeleně v zastavěném území Poděbrady jsou plochy parků. Plošně nejrozsáhlejší je centrální lázeňský park, který od roku 2001 prochází rehabilitací. Na městskou parkovou zeleň bezprostředně pak navazují Lužní lesy. 5. Bydlení, urbanistická kvalita, vzhled města, památky, infrastruktura

Urbanistická kvalita města je dána jeho historií a vývojem. O nejstarších dějinách města ani o původu jména se nedochovaly žádné historické zprávy. Název Poděbrady dostala pravděpodobně osada založená v úrodné rovině při brodu přes Labe. Pro svou příhodnou polohu a dobré možnosti k provozování zemědělství byla tato oblast obývána nepřetržitě od mladší doby kamenné, což potvrzují archeologické nálezy. Historie města je od roku 1420 spojená především s králem Jiřím a následným povýšením Poděbrad na královské město. Tehdy se začíná formovat gotická dispozice historického jádra s kamennými hradbami, příkopem a třemi bránami, ale i s městským špitálem a školou. Dále se po požáru v roce 1681 ztrácí hradby a je renesančně přestavováno (patrové domy na náměstí). Významný faktor, který má vliv na urbanistický vzhled, je, že město Poděbrady je ve svém půdorysném obraze charakterizováno prostorovým vývojem na kříži dvou kompozičních os. Ve směru JV – SZ je to grafická osa, tvořená Labem a po kolmém směru na ní pak výrazná urbanistická osa, založená urbanistickým plánem architekta Františka Jandy (1912). Ta je realizována ve směru nádraží – náměstí, lázeňským parkem a na levém břehu Labe probíhá středem Polabské obory. Původní Jandův velkolepý kompoziční záměr, který předpokládal, že železniční trať se stane další novou kompoziční a hlavně dopravní osou města a rozvoj čistě lázeňského města bude souměrně komponován kolem ní, se nenaplnil. V území za tratí se do II. světové války realizovaly jen dva obytné fragmenty, tj. Žižkova a Koutecká čtvrť. Původní Jandův velkolepý kompoziční záměr, který předpokládal, že železniční trať se stane další novou kompoziční a hlavně dopravní osou města a rozvoj čistě lázeňského města bude souměrně komponován kolem ní, se nenaplnil. V území za tratí se do II. světové války realizovaly jen dva obytné fragmenty, tj. Žižkova a Koutecká čtvrť. V minulosti připojené obce dnes tvoří městské části. Čtvrti Polabec, Kluk a Přední Lhota se nacházejí na levém břehu Labe a do značné míry si zachovaly spíše venkovský ráz. Od Poděbrad je dělí řeka, neboť historické centrum Poděbrady leží na břehu pravém. Souvislou zástavbou je s centrem propojena část Velké Zboží.


6. Kultura, sport, rekreace a volnočasové aktivity

Poděbrady jsou město s bohatým kulturním životem, podpořeným dlouholetou lázeňskou tradicí. Současný kulturní obraz města je mnohotvárný a bohatý. Zcela organicky se utváří jako výsledek činnosti profesionálních městských a krajských institucí, škol, četných souborů a spolků. V Poděbradech je divadlo, kino, galerie, konají se zde koncerty, festivaly (např. FEMAD, Prix Bohemia Radio), výstavy, soutěže, kongresy, přednášky, plesy a další kulturní akce. Město disponuje širokou nabídkou zařízení pro sport a volnočasové aktivity např. sportovní haly, tělocvičny, tenisová centra, zimní stadion, fotbalová hřiště. Působí zde mnoho sportovních klubů a organizací. K Poděbradům mimo jiné patří 18-ti jamkové golfové hřiště, basketbal, tenis, mažoretky, jezdecké soutěže a další. 7. Řízení a správa města, bezpečnost, informační a komunikační technologie

Město Poděbrady je od 1.1.2003 pověřenou obcí s rozšířenou působností, čímž se zařadilo mezi 205 pověřených obcí ČR a začalo vykonávat státní správu v přenesené působnosti pro obce ve svém spádovém území, kterých je včetně Poděbrad celkem 35. Širší zázemí města Poděbrady je tak vymezeno jako obvod obce s rozšířenou působností (ORP) Poděbrady. Město Poděbrady k sobě váže celkem 34 obcí 1, a to včetně subregionu Městec Králové. Město Poděbrady a jeho mikroregion se nacházejí 50 km od Prahy na východním okraji Středočeského kraje. Na jeho rozloze 348,58 km2 žije 28 724 obyvatel (k 1.1.2005) s hustotou zalidnění 82,4 obyvatel na km². Městský úřad je úřadem města a tvoří jej starosta, místostarostky, tajemník městského úřadu a zaměstnanci města zařazeni do MěÚ. Městský úřad provádí výkon státní správy a samosprávy. Městský úřad sídlí na Jiřího náměstí 20/I, 290 31 Poděbrady a pro výkon činnosti využívá budovu na Jiřího náměstí 20/I a budovu na náměstí TGM 1130/III (tzv. Pentagon). 8. Doprava

Město Poděbrady má velice dobrou dostupnost a návaznost na silniční, železniční i vodní dopravní síť. Stejně jako v jiných městech je i zde problémem nárůst počtu automobilů a nedostatek prostor k parkování. Vysoký počet dopravních prostředků v centru města je ovlivněn geografickými podmínkami města a vysokým nárůstem motorizace v posledním období. Vedení silniční sítě městem Poděbrady je pak vázáno přemostěním řeky Labe. Tím je dáno soustředění dopravy na Jiřího námětí, neboť v tomto případě se jedná o jedinou průjezdní trasu městem při jízdě od Jičína a Hradce Králové ve směru na Prahu a naopak, pokud řidiči nevyužijí k jízdě trasu dálnice D11. Přes přiblížení dálnice D11 až na okraj Hradce Králové přesto zůstává stále vysoký počet zbytečného průjezdu vozidel centrem města. Dále se projevuje vysoký počet zbytkové cílové dopravy, která průjezdem města využívá k jízdě nejkratší trasu. Město Poděbrady je na celostátní železniční síť připojeno prostřednictvím dvojkolejné elektrifikované železniční trati č. 231. Labská vodní cesta je využívána především v rámci rekreačního a sportovního provozu. 9. Služby, obchod, průmysl, podnikání, zaměstnanost

Druhá polovina 19. století je dobou průmyslového podnikání ve městě. Velké zemědělské zázemí s převažujícími malorolnickými živnostmi, ale i rozsáhlý panský hospodářský dvůr, vtiskly Poděbradům nadlouho ráz nevelkého zemědělského městečka. Prvními průmyslovými podniky zde byly cukrovar, lihovar, pivovar a pila. V roce 1876 založili v Poděbradech sklářští podnikatelé ze Sázavy, bratři Gerhardtové, jediný větší průmyslový podnik, který přetrval do dnešních dnů. Do roku 1927 se tu


vyráběly hlavně užitkové výrobky z lehkého sodnodraselného skla. Pak byla sklárna převedena na výrobu těžkého olovnatého skla určeného především k broušení. Sklárna je od svého založení jediným větším podnikem ve městě. Ostatní průmyslové podnikání omezil rozvoj poděbradských lázní. K větším podnikům patří Poděbradka, a.s., Polabské mlékárny, a.s., J. Blažek Sklo Poděbrady s.r.o.

1.2.2 Vztah k jiným koncepcím Strategický plán města Poděbrady do roku 2025 má vazbu na vyšší programové dokumenty jak na národní, tak na krajské úrovni. Na národní úrovni se jedná o Národní strategický referenční rámec (NSRR), sloužící určení priorit pro strukturální investice, respektně jeho širší verze Národní rozvojový plán a jeho podklad Strategie regionálního rozvoje České republiky. Na krajské úrovni se jedná o strategické rozvojové dokumenty Středočeského kraje. Porovnání globálního cíle NSRR s globálním cílem (vizí) Strategického plánu: Národní strategický referenční rámec České republiky (NSRR) Globálním cílem NSRR v období 2007 – 2013 je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu, jehož tempo bude vyšší než průměrný růst EU 25. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Prioritní osy NSRR 1) Konkurenceschopná ekonomika 2) Otevřená, flexibilní a soudržná společnost 3) Atraktivní prostředí 4) Vyvážený rozvoj území Strategický plán (SP) Poděbrady Globální cíl SP je vyjádřen VIZÍ města do roku 2025. Tato vize je rozpracována do 9 oblastí, které zahrnují očekávané spektrum rozvoje města. Pro každou z 9 klíčových oblastí bylo stanoveno několik strategických cílů. Tyto cíle tvoří podmnožinu strategických cílů NSRR na úrovni města.


Vazby oblastí SP na prioritní osy NSRR NSRR SP Konkurenceschopná ekonomika Služby, obchod, průmysl, podnikání, zaměstnanost Otevřená společnost Školství Sociální a zdravotní zabezpečení Řízení města Atraktivní prostředí Životní prostředí Bydlení, urbanistická kvalita Doprava Vyvážený rozvoj území Lázeňství Komentář k vazbám SP Poděbrady a NSRR Strategie strukturálních změn vyjádřená v NSRR akcentuje podporu hlavních regionálních rozvojových pólů a řešení regionálních disparit (tj. ekonomicky slabých regionů), hlavně v odlehlých oblastech. Strategický plán města Poděbrady vymezuje vizi města jako klidného lázeňského města mezi klíčovými rozvojovými póly, kterými jsou v prvé řadě hlavní město Praha, sekundárně pak Kolín, Pardubice a Hradec Králové. Je nutné upřesnit, že rozvojové póly jsou definovány jako centra inovací (cíl tzv. Lisabonské strategie) zvyšující konkurenceschopnost regionu, tj. centra hitech průmyslu a vysoce kvalifikovaných služeb. Za určitých podmínek mohou i lázeňské a welness aktivity mít charakter vysoce inovativních služeb, a vytvářet tak kvalifikovaná dobře placená pracovní místa (druhý lisabonský cíl), a to hlavně tam, kde tyto činnosti jsou koncentrovány do více na sebe navazujících subjektů (tzv. klastry). Strategický plán Poděbrad tedy naplňuje převážně priority NSRR „Otevřená a flexibilní společnost“ a „Atraktivní prostředí“. Vymezené urbánní priority, které lze financovat ze strukturálních fondů v letech 2007 – 2013, vazby na priority Národního rozvojového plánu ČR. Priorita NRP : Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí Prioritní osa je zaměřena na zlepšení kvality životního prostředí jako nutného předpokladu atraktivnosti a konkurenceschopnosti státu a jeho regionů při využití inovačních efektů politiky životního prostředí pro udržitelný rozvoj. V rámci prioritní osy bude podporován rozvoj a zkvalitnění vodního hospodářství a opatření protipovodňové ochrany, nakládání s odpady a obaly, odstraňování starých zátěží, dále opatření na snižování energetické náročnosti a vyšší využití obnovitelných zdrojů. Tato prioritní osa podpoří také opatření na eliminaci environmentálních rizik a péči o přírodní rozmanitost České republiky. Důležitou součástí je v rámci této priority také ochrana bezpečnosti, veřejného pořádku, prevence sociálně patologických jevů a ochrana před terorizmem. Priority měst ČR: - Odstraňování a snižování ekologické zátěže způsobené intenzivní dopravou v uzlech Protihlukové zábrany residenční zástavby na území města - Podpora zavádění alternativních paliv v dopravě (usnesení vlády ČR č. 536 z 11.5.2005; závazek 23% podílu alternativních paliv v dopravě, z toho zemní plyn 10%, do roku 2020) - Ochrana cenných biokoridorů


-

Zařízení pro ekologické třídění/zpracování/likvidaci komunálního odpadu pro širší spádovou oblast (aglomerace, region, nadregionální přesah) Integrace zeleně do městské zástavby Rekultivace parků, zlepšování kvality životního prostředí ve městech Regenerace brownfields (zchátralé objekty v centrech, armádní prostory, staré zemědělské objekty apod.) Regenerace panelových sídlišť (jakožto snižování energetické náročnosti budov a zlepšování kvality životního prostředí) Protipovodňová a krizová opatření Využívání ekologicky přátelštějších technologií

Priorita NRP: Dostupnost a infrastruktura a) Prioritní osa zahrnuje dopravní dostupnost v nejširším slova smyslu, tj. dopravu osob, zboží, informací i služeb. V rámci této prioritní osy budou podporované akce v následujících oblastech: železnice (modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TENT, podpora kolejové dopravy, vysokorychlostní železnice, podpora technického stavu drah a odbavovacích prostorů), vodní doprava (splavné říční a námořní cesty), silniční doprava (modernizace a rozvoj silnic a dálnic sítě TEN-T, uvedení silnic II. a III. třídy do normového stavu, podpora inteligentních dopravních systémů), letecká doprava (alternativní letiště pro Prahu, rozvoj regionálních letišť a jejich využití). Součástí budou projekty vedoucí k rozvoji a zkvalitnění dopravy, dopravních systémů a dopravních strategií (řízení dopravy), dále podpora efektivních způsobů přepravy (multimodální, kombinovaná, hromadná přeprava). Součástí této prioritní osy budou i opatření vedoucí ke zvýšení bezpečnosti v oblasti dopravy. b) Prioritní osa se zaměří také na podporu rozvoje informačních a telekomunikačních technologií (budování veřejně přístupného zařízení a sítí pro přenos informací, dostupnost ICT infrastruktury pro domácnosti, firmy, veřejnou správu, dostupnost digitálního vysílání). Priority měst ČR: Ad a) - Propustnost dopravních uzlů, zaústění dopravních koridorů, multi-/intermodalita - Infrastruktura MHD/IDS navazující na tyto dopravní uzly - Budování velkých městských okruhů a napojení na silniční koridory, řešení tranzitní dopravy - Budování a zajištění standardních objížďkových tras (mimořádné události na dopravním koridoru – např. havárie) - Dopravní páteře nových rozvojových území - Zkapacitnění regionálních dopravních uzlů (jsou zásadní pro efektivní fungování IDS s obslužností zdaleka přesahující hranice města) - Infrastruktura podporující snížení ekologické zátěže vyplývající z vysoké koncentrace dopravy ve městech (vymezené pásy pro MHD, integrované dopravní systémy) - Oprava komunikací III. tř., rekonstrukce městských komunikací - Infrastruktura plnících stanic alternativních paliv pro MHD a IDS (ve spolupráci s MD ČR, RWE Transgas a distributory plynu) - Systémy řízení dopravy ve městech a provázanost na IDS (např. také dopravní řídící a informační centra) - Rozvoj lokálních letišť


Ad b) -

Budování veřejně přístupných internetových bodů Budování a rozvoj sítí propojujících veřejné instituce Integrované databáze a databanky pro veřejnou správu Technologie pro e-government a smart-administration Technologie pro vzájemnou komunikaci veřejné správy a veřejnosti Datové a komunikační systémy pro ochranu bezpečnosti a krizové řízení Digitalizace archívů (jako součást IT pro správu měst a komunikaci s občany)

Priorita NRP: Konkurenceschopný podnikatelský sektor Prioritní osa se zaměřuje na vytvoření podmínek pro český podnikatelský sektor tak, aby byl konkurenceschopný jak na vnitřním trhu Evropské unie, tak i ostatních mezinárodních trzích, aby dosahoval vysoké přidané hodnoty a produktivity práce. V rámci prioritní osy bude podporován rozvoj podnikatelské infrastruktury, rozvoj služeb pro podnikatele, včetně zavádění a zlepšování systémů řízení, podpory a fungování podnikatelských subjektů a rozvoj malého a středního podnikání. Priority měst ČR: - Marketing investičních příležitostí, průmyslových a rozvojových zón - Modernizace infrastruktury pro podnikání v tzv. brownfields - Příprava, rozvoj a rozšiřování průmyslových a rozvojových zón Priorita NRP: Rozvoj cestovního ruchu Cestovní ruch by měl mít v rámci IROP tak, jak je dnes navržen, autonomní postavení, protože není v žádném případě exkluzivní pro velké městské oblasti; hraniční linie mezi ROPy a IOPem by mohla mít nadregionální dosah / význam, počet partnerů, celková výše uznatelných nákladů atd. Následující návrh priorit měst se snaží v tomto duchu postupovat. Prioritní osa je zaměřena na podporu zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu. V rámci prioritní osy bude podporován rozvoj služeb cestovního ruchu, rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch, tj. rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb i navazující infrastruktury, včetně doprovodných programů pro organizaci volného času turistů. Podporovanou oblastí bude také tvorba produktů cestovního ruchu, která se zaměří zejména na posílení ucelenosti produktů. K rozvoji cestovního ruchu budou sloužit opatření zaměřená na aktivity, které přispívají k zachování a obnově kulturního a přírodního dědictví jako atraktorů pro cestovní ruch. Priority měst ČR: - Kongresová turistika - Produkty cestovního ruchu regionálního a národního významu (toto opatření však musí být dostupné i dalším potenciálním subjektům – krajům, svazkům obcí, mikroregionům, NNO, organizace zřizované státem/krajem/obcí jako muzea, NP, CHKO, atd.) - Podpora destinačního managementu pro širší aglomeraci / region / oblast - Integrované projekty na propagaci a marketing cestovního ruchu v této oblasti - Podpora infrastruktury pro zvýšení atraktivity města Priorita NRP: Podpora VaV, inovací Prioritní osa podporuje vědu a výzkum a tvorbu inovací jako zásadní aspekt rozvoje znalostní ekonomiky v České republice, jejím cílem je efektivní využití zdrojů EU pro rozvoj výzkumu, vývoje, inovací a znalostní ekonomiky v ČR. V rámci prioritní osy bude podporována infrastruktura pro tvorbu inovací, technologický rozvoj, aplikovaný


výzkum a transfer technologií, budou vytvářeny podmínky pro spolupráci a posilování vazeb mezi vzdělávacími, výzkumnými středisky a podnikatelskou sférou. Podpora bude směřována také do měkkých inovací (řízení) a do rozvoje lidského potenciálu v oblasti výzkumu a inovací. Priority měst ČR: - Infrastruktura pro rozvoj aktivit VaV - Vědeckotechnologické parky - Centra pro transfer technologií - Podnikatelské inkubátory - Informační servis měst pro podnikatele Priorita NRP: Vzdělávání a vzdělanost Prioritní osa se orientuje na rozvoj lidských zdrojů, které jsou jedním ze základních faktorů konkurenceschopné ekonomiky. V této souvislosti bude podpora směřovat do modernizace vzdělávacích systémů a vytvoření komplexního systému celoživotního učení. Je potřeba vytvořit podmínky pro možnosti zvyšování odborné kvalifikace pracovní síly v průběhu produktivního věku tak, aby se zlepšila zaměstnatelnost lidí a tím i jejich šance uplatnit se na trhu práce, což je zásadním aspektem v boji proti sociální exkluzi. V rámci prioritní osy bude podporován také rozvoj infrastruktury pro vzdělávání tak, aby odpovídala moderním požadavkům. Priority měst ČR: - Infrastruktura pro vzdělávání a školství - Rozvoj vysoké školy Priorita NRP: Modernizace veřejné správy Cílem modernizace veřejné správy je efektivní práce orgánů veřejné správy a jejich pracovníků a zajištění větší dostupnosti a kvality při zajišťování služeb občanům, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky, zadávání veřejných zakázek a s tím související preventivní opatření k zabránění korupce a zneužití finančních prostředků. V rámci této priority bude podpořeno zavádění moderních forem řízení ve veřejné správě, aplikace moderních metod řízení kvality a výkonnosti, metod strategického plánování, komunitního plánování atd. Nedílnou součástí pak bude podpora zkvalitnění systému vzdělávání a školení úředníků ve veřejné správě a nabídky vzdělávání pro volené zástupce samospráv. V rámci prioritní osy budou podporována opatření technické podpory programů ze strukturálních fondů. Priority měst ČR: - Studie, koncepce a aplikace moderních forem řízení ve veřejné správě - Studie, koncepce a aplikace moderních metod řízení kvality a výkonnosti - Studie, koncepce a aplikace systémů e-government a smart-administration - Zavádění a rozvoj strategického plánování a komunitního plánování - Komunikační strategie (magistráty - jakožto subjekty vykonávající veřejnou správu ve vlastní i přenesené působnosti - směrem k občanům, podnikatelům a dalším subjektům) - Zkvalitnění systému vzdělávání a školení úředníků ve veřejné správě - Příprava kvalitních „project managerů“ a implementačních jednotek pro evropské projekty


Priorita NRP: Tvorba nových pracovních míst V rámci této prioritní osy budou podporována opatření směřující k modernizaci politiky zaměstnanosti, motivující k práci a předcházení zneužívání systému sociální ochrany. Při tvorbě nových pracovních míst je nutné zohlednit možnosti adaptace pracovních sil na požadované znalosti a dovednosti prostřednictvím vhodných, obsahem přizpůsobeného dalšího vzdělávání pro uchazeče o zaměstnání, ale také rozvojem podpůrných systémů veřejných služeb (podporované zaměstnání, asistenční služby, poradenství apod.), což povede ke zvyšování adaptability účastníků trhu práce a jejich lepší uplatnitelnosti. Priority měst ČR: - Místní aspekty trhu práce Priorita NRP: Posilování sociální soudržnosti Sociální soudržnost je základním cílem politik jak na evropské, tak na národní úrovni. Tato prioritní osa se váže na předchozí, neboť problém sociální exkluze je ve většině případů spojen s nezaměstnaností a omezenou uplatnitelností znevýhodněných osob na trhu práce. V rámci této priority budou podporovány aktivity napomáhající sociálnímu začleňování znevýhodněných skupin včetně imigrantů, podpora bude směřovat do prosazování rovnosti příležitostí pro všechny. Aktivity spojené se sociální inkluzí často jsou rozvíjeny neziskovým sektorem, a proto bude podporován rozvoj občanské společnosti. Priority měst ČR: - Infrastruktura sociálních služeb - Komunitní plánování sociálních služeb - Podpora bydlení sociálně potřebných Priorita NRP: Vyvážený rozvoj městských oblastí Vývoj v jednotlivých regionech České republiky se v závislosti na různých výchozích podmínkách, poloze a stupni urbanizace projevoval rozdílnou dynamikou i rozdílnými změnami struktury jejich hospodářství. Prioritní osa je zaměřena na podporu vyváženého rozvoje, snižování disparit v socioekonomické úrovni. Podpora bude směřovat do řešení problémů urbanizovaných oblastí. Prioritní osa rovněž zahrne podporu rozvojových center, která svými aktivitami ovlivňují rozvoj svého zázemí. Priority měst ČR: - Vyvážený rozvoj funkcí městských aglomerací, oživení příměstských částí - Rekreační plochy a příměstská krajina - Rozvoj místní dopravní infrastruktury Priorita NRP: Evropská územní spolupráce Měla by se týkat všech oblastí definovaných v návrhu operačních programů, včetně „dostupnosti a infrastruktury“ a „rozvoje cestovního ruchu“ (přenos know-how, marketing měst, destination management a case studies, atd.). Tato prioritní osa vychází z podpory spolupráce na přeshraniční a mezistátní úrovni, kterou poskytuje Evropská unie. V rámci prioritní osy budou podporována společná řešení společných problémů mezi sousedními zeměmi a regiony, jako je rozvoj měst a venkova, rozvoj hospodářských vztahů a propojení malých a středních podniků. Do přeshraniční spolupráce bude zapojena většina regionů. Společná řešení společných problémů budou podporována také v rámci nadnárodní a meziregionální spolupráce, do které se mohou zapojit subjekty ze všech regionů a která umožňuje spolupráci regionů nesousedících. Nadnárodní spolupráce je zaměřena na strategické priority


jako jsou věda a výzkum, informační společnost, dostupnost, životní prostředí, prevence rizik a integrované hospodaření s vodou. Podpora meziregionální spolupráce pak bude směřovat do regionálních programů výměny informací a zkušeností, spolupráce a vytváření sítí s regiony v jiných členských zemích. Vazby Strategického plánu na rozvojové dokumenty Středočeského kraje Při přípravě SP se vycházelo mj. z dosud zpracovaných dílčích strategií, programů a koncepcí, které v klíčových oblastech nastavují směry rozvoje města. Program rozvoje Středočeského kraje (PrK) je široce pojatý rozvojový dokument zaměřený na všechny oblasti v kompetenci Kraje (regionální doprava, životní prostředí, lidské zdroje aj.). PrK preferuje intervence do postižených oblastí, tedy na řešení regionálních disparit. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům vymezuje prioritní oblasti jak z pohledu regionálního, tak z pohledu cílových skupin. Při porovnání priorit PrK a SP Poděbrady byly nalezeny tyto průniky : - Podpora malých a středních podnikatelů - Podpora podnikatelů v cestovním ruchu - Neziskový sektor, podpora sociálně vyloučených. Poděbrady patří do části Středočeského Kraje která je spíše ekonomicky rozvinutá, nejsou zde výrazné regionální disparity, snad kromě věkové struktury obyvatelstva. Strategický plán sám o sobě ani neobsahuje ambice k výraznému posílení role Poděbrad jako ekonomického centra regionu, je postaven spíše na pozvolném rozvoji a zvyšování kvality života. Z hlediska průniků s krajskými rozvojovými dokumenty tedy byly nalezeny hlavně dvě priority: - Rozvoj cestovního ruchu v oblasti Polabí - Zřízení Vysoké školy Jiřího z Poděbrad (lidské zdroje) V této souvislosti klíčovým faktorem pro získání podpory Kraje na rozvojové projekty v rámci PrK bude vytvoření širšího partnerství v rámci celého Polabí, v souladu s koncepcí rozvoje cestovních ruchu Středočeského Kraje. Posuzovaný dokument nezohledňuje vazby na další koncepce a plánovací materiály. Zejména zcela chybí vazba na oblast územního rozvoje a územního plánování. Politika územního rozvoje ČR 2006 Poděbrady se dle schválené Politiky územního rozvoje ČR nacházejí v rozvojové ose OS3 Rozvojová osa Praha–Hradec Králové/ Pardubice–Trutnov–hranice ČR (– Wroclaw). Tato rozvojová osa je založena na očekávaném vlivu dálnice D11 Praha–Hradec Králové– Trutnov– Polsko na rozvoj přilehlých správních obvodů ORP; v jihozápadní části rozvojové osy (úsek Praha–Pardubice) přistupují podněty spojené s průběhem I. tranzitního železničního koridoru i labskou vodní cestou s přístavem Pardubice. Dále je rozvojová osa založena na očekávaném vlivu modernizace železniční dopravy mezi aglomeracemi Chrudim–Pardubice–Hradec Králové na české straně a aglomerací Walbrzych v Polsku v trase Chrudim–Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř–Trutnov– Walbrzych s odbočkou Jaroměř–Náchod–Kudowa Zdrój–Klodzko. Z úkolů stanovených pro územní plánování je pro Poděbrady relevantní „řešit územní souvislosti I. tranzitního železničního koridoru i labské vodní cesty.“


Územní plán sídelního útvaru Poděbrady (ÚPSÚ Poděbrady) Územní plán města schválilo zastupitelstvo města usnesením č. 53/98 ze dne 11.11.1998. Územně plánovací principy města jsou v posuzovaném dokumentu zmiňovány, nikoli ale v přímé vazbě na platný územní plán, ale zejména na původní Jandovu urbanistickou koncepci z počátku 20. století, mj. i proto, že aktuální dokument žádné výrazné urbanistické řešení nepřinesl. Územní plán města lze v současné době považovat za zastaralý, vznik nového dokumentu je připravován. Vazba mezi strategickým plánem a územním plánem je obecně velmi potřebná, vzhledem k „zastaralosti“ územního plánu lze situaci vyhodnotit tak, že strategický plán bude jedním ze zadávacích dokumentů pro nový územní plán. Při vypracování nového územního plánu je nezbytné dbát na provázanost obou dokumentů. Na úrovni kraje jsou dále zpracovány následující dokumenty, které by mohly mít vliv na posuzovanou koncepci: - Územní energetická koncepce Středočeského kraje z roku 2004 dokument není zpracován v podrobnosti, která by mohla výrazně ovlivnit posuzovaný Strategický plán města Poděbrady - Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje (aktualizace analytické části z roku 2008). Problematika cyklodopravy je součástí posuzované koncepce v části 8 – Doprava, a to jak v analytické, tak i návrhové části. Vazba na generel není emplicitně zmíněna, ale z navržených specifických cílů posuzované koncepce tato vazba vyplývá. V oblasti životního prostředí jsou pak na krajské úrovni zpracovány následující dokumenty: - Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty - Povodňový plán Středočeského kraje - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje - Plány oblastí povodí - Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje - Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší - Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje Rozbor vazby na tyto dokumenty je součástí kapitoly 12.


2 Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce 2.1 Vymezení dotčeného území Město Poděbrady leží 50 km od Prahy a 10 km od bývalého okresního města Nymburk. Tato poloha zajišťuje dobré spojení s celou republikou. Původně zemědělské městečko prodělalo díky lázeňství v období mezi dvěma světovými válkami velký rozvoj, který se viditelně projevil i v jeho architektuře. Dnes mají charakter daný tisíciletou historií, existencí lázní a pěkným přírodním prostředím. Jsou příjemným místem pobytu jak pro stálé obyvatele, tak pro lázeňského hosty či náhodné návštěvníky a turisty.

2.1 Členění města Město Poděbrady má celkem 9 částí obcí : § Poděbrady I (historické centrum) § Poděbrady II („Nymburské předměstí“) § Poděbrady III („Kostelní předměstí“, Žižkov) § Poděbrady IV (Malé Zboží) § Poděbrady V (Koutecká) § Poděbrady VI – Polabec (přičleněn ke dni 1.1.1959) § Poděbrady VII – Velké Zboží (přičleněno ke dni 1.1.1964) § Poděbrady VIII – Kluk (přičleněn ke dni 1.7.1971) § Poděbrady IX – Přední Lhota (přičleněna ke dni 1.4.1976) V minulosti připojené obce dnes tvoří městské části. Čtvrti Polabec, Kluk a Přední Lhota se nacházejí na levém břehu Labe a do značné míry si zachovaly spíše venkovský ráz. Od Poděbrad je dělí řeka, neboť historické centrum Poděbrady leží na břehu pravém. Souvislou zástavbou je s centrem propojena část Velké Zboží.

2.2 Rozloha města Území města tvoří pět katastrálních území – k.ú. Poděbrady, k.ú. Polabec, k.ú. Velké Zboží, k.ú. Kluk a k.ú. Přední Lhota s celkovou rozlohou 3369,7 ha. § katastrální území Poděbrady 1.353,39 ha § katastrální území Polabec 256,34 ha § katastrální území Velké Zboží 493,31 ha § katastrální území Kluk 868,25 ha § katastrální území Přední Lhota 398,35 ha

2.2 Ovzduší a klima 2.2.1 Klimatická charakteristika Poděbrady mají nadmořskou výšku 185 m n. m. a ta je řadí mezi nejteplejší místa republiky s poměrně stálým klimatem. Klimatické poměry charakterizují tyto údaje : Území patří do teplé klimatické oblasti T2, průměrná roční teplota je 8,9 °C ve vegetačním období 15,2 °C.


Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10oC Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Průměrný roční úhrn srážek Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

50 – 60 dnů 160 – 170 dnů 100 – 110 dnů 30 – 40 dnů - 2 °C – - 3 °C 8 °C – 9 °C 18 °C – 19 °C 7 °C – 9 °C 90 – 100 dnů 350 – 400 mm 200 – 300 mm 500 – 650 mm 40 – 50 dnů 120 – 140 dnů 40 – 50 dnů

2.2.2 Ovzduší Životní prostředí a ovzduší ve městě bylo velmi dlouhou dobu negativně ovlivňováno tranzitní dopravou přes samotné centrum města. Po výstavbě úseku dálnice D11 došlo k významnému zlepšení situace a odklonu převážné části dopravy z centra. To ovšem zůstává nadále velmi zatížené osobní automobilovou dopravou. Na kvalitě ovzduší se příznivě projevuje plynofikace města. Ve městě se nacházejí větší kotelny na sídlišti, průmyslové kotelny Skláren Bohemia, Polabské mlékárny a Lázně a.s..

2.3 Geologie, geomorfologie, horninové prostředí a přírodní zdroje 2.3.1 Geologické poměry Území Poděbrad patří do oblasti Středolabské tabule. Pro toto území jsou charakteristické říční terasy s širokými nivami, pokryvy a navátými písky. Krajina kolem Poděbrad byly svými přírodními podmínkami předurčena k tomu, aby se stala jednou z nejúrodnějších oblastí Čech. Tvářnost polabské krajiny neformoval jen tok řeky Labe, ale dávno předtím, na konci druhohor, křídové moře. Zůstaly po něm mohutné vrstvy různých pískovců, slínů a jílů, známé opuky, bohaté na zkameněliny. Druhohorní křídové moře bylo rozsáhlé a mělké. Sedimenty se vrstvily klidně a téměř vodorovně, porušeny jen místy radikálními zlomy. Starší propustné pískovce vytvořily jakousi pánev, nádrž podzemních vod. Nepropustné jíly mladšího stupně křídového útvaru (turonu) pískovce uzavřely a vodu v nich stlačily. Křídové vrstvy byly v následujících geologických dobách překryty dalšími usazeninami. V tomto měkkém podloží, pravděpodobně už na konci třetihor, nastoupilo na svou cestu z Krkonoš západním směrem Labe. Po celé období čtvrtohor – za poslední milion let – řeka několikrát změnila směr svého hlavního toku. Labský proud přinášel současně z vyšších poloh spousty materiálu v podobě štěrkopísků, které se ukládaly po obou březích řeky v mohutné vrstvy – labské terasy. Od Poděbrad k Oškobrhu se rozprostírá krajina rovná jako stůl s rozsáhlými mokřinami a bažinami, zvaná Poděbradská blata. Ve středověku to byla významná rybníkářská oblast. V průběhu posledních dvou století došlo k soustavnému vysoušení bažin, k regulaci řek a potoků. Nyní se na kvalitních černozemích úspěšně pěstují hospodářské plodiny.


2.3.2 Geomorfologie území Poděbradsko je součástí Polabské tabule a tvoří plošinu tvořenou akumulačními písky a štěrkopísky v okolí toku Labe, na okrajích pak plochou pahorkatinu složenou z křídových pískovců a slínovců, permských sedimentů a hornin proterozoika ( tyto horniny jsou na velkých plochách překryty mladšími kvartérními usazeninami, mezi nimiž dominují spraše a sprašové hlíny). Představuje strukturně denudační a akumulační reliéf sklánějící se mírně od V k Z a charakterizovaný rozsáhlými strukturně denudačními plošinami, strukturními hřbety a suky, říčními terasami a tvary na sprašových pokryvech. Oblast je mimo jiné charakteristická nízkými výškovými rozdíly v bodech terénu a poměrně malou nadmořskou výškou. Geomorfologické členění : SYSTÉM – Hercynský, PROVINCIE - Česká vysočina, PODPROVINCIE - Česká tabule, OBLAST - Středočeská tabule, CELEK - Středolabská tabule, PODCELEK Nymburská kotlina, OKRSEK - Sadská rovina.

2.3.3 Radonové riziko Radon Rn-222 vzniká radioaktivní přeměnou uranu U-238. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem a obsahují některé nehomogenně rozptýlené horninotvorné minerály (např. zirkon) s vyšším obsahem uranu. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických hornin, jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících, a proto nelze vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin. Vzhledem k charakteristice geologické je oblast Poděbrad a okolí tvořena kvartérními písky a říčními usazeninami a tedy radonové riziko zde bude nízké, což odpovídá i mapě radonového rizika ČR.

2.3.4 Nerostné suroviny Z hlediska nerostných surovin je území na štěrkách a píscích naplavených v geologické minulosti Labem disponováno hlavně k těžbě písků. V současnosti je v okolí Poděbrad aktivní a znovu rozšířena těžba v oblasti Kluk, viz dále. Řada starých písníků v okolí města byla rekultivována na nádrže nebo již v minulosti zavezena materiálem. V současnosti vzhledem ke kvalitě půdy není žádoucí další rozšiřování těžby. V oblasti těžby Kluk u Poděbrad se jedná o rozšíření stávající těžebny písku; surovina bude získávána těžbou z vody. Na vodní hladině bude umístěn korečkový bagr s elektrickým pohonem, který rozruší pod vodou stěnu suroviny a vynese ji na plovoucí pásový dopravník. Surovina bude dále dopravována pásy až na třídič a třídění bude prováděno též za mokra, následně prána a sprchována, čímž budou odplaveny technologicky nevhodné jílovité příměsi. Vypraná surovina bude ukládána na deponie a samovolně odvodněna. Rozšíření stávajícího prostoru těžby vychází z Rozhodnutí stanovení DP vydaného roku 1977, resp. 2000. Podle geologického průzkumu se 21 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

jedná o jedno z nejkvalitnějších ložisek štěrkopísků v ČR, využitelné pro stavební účely jako přísada do betonových směsí. Otvírka ložiska byla provedena v osmdesátých letech. Po vytěžení písníku č. 1, 2 a 3 byla těžba přerušena. Nová otvírka ložiska byla provedena v roce 2000.

2.3.5 Sesuvy, seizmicita Vzhledem ke geologické stavbě území města na píscích a štěrkopíscích, tak sesuvy mimo velmi omezené území nezpevněných břehů toků a starších pískoven nejsou očekávány, stejně tak nejde o seismicky aktivní území s primární seismicitou (sekundárně se projevy seismicity ze vzdálených území mohou projevit i zde). Sesuvy se neprojevily na úrovni města ani s souvislosti s povodněmi v roce 2002 a v dalších letech vyšších průtoků Labe a Cidliny.

2.4 Skládky a odpady V Poděbradech se v roce 2007 vyprodukovalo 6.921,74169 tun odpadů (včetně nebezpečných odpadů a odpadů z čištění ulic), což je asi 0,528377 t na 1 osobu. Z toho směsný komunální odpad činí 3.636,5977 tun (popelnice), objemný odpad 1.998,1tun a tříděný odpad 574,88469 tun (papír, plast, sklo, kovy). V současné době se nakládání s komunálními odpady řídí obecně závaznou vyhláškou města Poděbrady č. 6/2007 o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Na základě smlouvy s městem je nakládání s odpady prováděno společností Technické služby města Poděbrady s. r. o., (dále jen TSMP s.r.o.). Produkce komunálních odpadů dosahuje 406,9 kg/os/rok (2003), průměr ČR dle POH ČR činí 464 kg/os/rok. Komunální odpady tvoří hlavní část produkovaných odpadů. Do roku 1998 se používal systém platby s roční sazbou za popelnici. V letech 1998 2000 byl používán pro město výhodnější kombinovaný systém sazby za popelnici a platby na člověka. Od roku 2000 byl pak zaveden paušální poplatek pro všechny obyvatele města. Částka za likvidaci odpadů se vyvíjí dle skutečných nákladů v předchozím roce a je vždy stanovena vyhláškou města (o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. V roce 2008 byl zaveden systém poplatku za komunální odpad podle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. Pro sběr a svoz odpadů jsou určeny nádoby o objemu 110 l, 120 l, 140 l, 240 l a kontejnery 1100 l. Svoz komunálního odpadu je prováděn 1x týdně ze všech domácností, svoz tříděného odpadu ze stálých stanovišť 2x týdně společností TSMP s.r.o.. Ve městě je celkem 39 sběrných míst na tříděné složky komunálního odpadu s celkem 156 ti sběrnými nádobami. Všechna sběrná místa jsou vybavena nádobami na papír, plast a bílé a barevné sklo. Plasty a papír jsou sváženy 2 x do týdne, sklo pak 1 x do měsíce, výjimečně 2 x. Dále pak má město zaveden systém sběru objemného a kompostovatelného odpadu do velkoobjemových kontejnerů 3 - 7 m3. Systém je řešen svozem s četností 1x týdně z 11 ti sběrných míst s pevnou provozní dobou. Svoz z těchto míst je prováděn 1 x týdně společností TSMP s. r. o. podle vyhláškou stanoveného harmonogramu. Všechny tyto komodity je možno též zanechat ve sběrném dvoře. 22 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Nejvýznamnějším producentem nebezpečných odpadů jsou Sklárny Bohemia a. s. – jedná se především o prach z čištění spalin. Dalšími významnými původci nebezpečných odpadů jsou společnosti Polabské mlékárny a. s. a Poděbradka a. s. Odpady jsou ve všech případech předávány specializovaným firmám, které zajišťují jejich další využití nebo odstranění. V roce 2003 a 2004 vyprodukovalo město Poděbrady celkem cca 24,6 a 35,7 tun nebezpečných odpadů. Největší podíl pak tvořila vyřazená elektrická zařízení (elektrošrot) a zařízení s obsahem CFC, tedy především staré chladničky. Všechny nebezpečné odpady je možno odevzdávat na sběrném dvoře v areálu TSMP, s.r.o. po předložení dokladu o zaplacení místního poplatku za komunální odpad. V předem stanovených termínech 2 x za rok probíhá mobilní sběr nebezpečných odpadů. Baterie a galvanické články mohou občané odevzdávat také ve sběrném dvoře. Ve městě se dále nachází lázeňské domy, hotely a mnoho restaurací produkujících biologické odpady, které ovšem nejsou evidovány jako odpad města, vzhledem k tomu, že se jedná o soukromé organizace, které jsou za své odpady sami odpovědné. V některých případech je pravděpodobné, že končí ve směsném komunálním odpadu, v kanalizaci po rozdrcení kuchyňskými drtiči nebo jsou zkrmovány, což v současné době dle nařízení 1774/2002 EP není možné. Biologicky rozložitelný komunální odpad z údržby veřejné zeleně, od občanů ze zahrad a jiných zelených ploch je předáván TSMP, s.r.o., která předává odpad ke zpracování do kompostárny. Na údržbě městské zeleně se výhradně nepodílí pouze TSMP, ale i jiné firmy, proto se část zeleně určené ke kompostování nedostane do evidence města. Původcem je v tomto případě firma, při jejíž činnosti (údržba městské zeleně) odpad vzniká. Nakládání s odpady, nebezpečnými i ostatními, včetně provozu technických služeb a sběrného dvora je provozováno společností Technické služby města Poděbrady s.r.o. (dále TSMP s.r.o.) na základě smlouvy s městem. Město je vybaveno sběrným dvorem odpadů, kde lze odevzdat všechny druhy vytříděných složek komunálního odpadu a stavební odpad za podmínek stanovených vyhláškou č. 6/2007 – provozuje TSMP s.r.o. Město má zpracován Plán odpadového hospodářství od roku 2005 - 2010, jehož hlavním účelem je vytvoření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. Základním cílem POH města jsou ekologická výchova občanů s cílem snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, zpracování havarijních plánů nakládání s odpady pro možné krizové situace jako přílohu POH města, zvýšit počet sběrných míst na tříděné odpady (papír, plast, sklo), projekt separovaného sběru biodpadu s jeho využitím v koncovém zařízení (kompostárna, bioplynová stanice, výroba alternativního paliva), postupné zavedení separovaného sběru bioodpadů ze zahrádek a rodinných domků s plošnou separací do roku 2010, zvýšit využití komunálního odpadu, zvýšit množství sběru použitých přenosných monočlánků a snížit celkové roční množství odpadů ukládaných na skládky.


Na území města je evidována stará ekologická zátěž v areálu Sklárny Bohemia a.s. V areálu byla dokončena těžba kontaminovaných zemin a v současné době probíhá sanace podzemní vody. Sanace je prováděna firmou CHEMCOMEX a.s. V areálu závodu se jedná o kontaminaci kyselinou fluorovodíkovou a sírovou v důsledku úniku leštících lázní, jako jednoho kroku technologie. V areálu ČSAP a.s. je kontaminace ropnými látkami.

2.5 Hydrologická charakteristika 2.5.1 Povrchové vody Pro říční systém je určující řeka Labe, která protéká městem. Těsně před Poděbrady se do Labe vlévá řeka Cidlina, která má časté tendence k jarnímu rozplavování. Místní lokální povodně jsou zachyceny většinou v některých inundačních pásmech podle toku (Choťánecké mokřady, Huslík, atp.). Z hlediska povrchových vod po útlumu lodní dopravy v regionu (do Chvaletic) je řeka jednoznačně čistší a v některých místech mimo plavební dráhu se objevují i kvalitní porosty pomalu tekoucích vod. Charakteristiky toku Labe Hydrologické poměry Plocha povodí 9039,85 km2 Průměrný roční průtok Qa 69,61 m3/s Minimální průtok Q355 13,50 m3/s Maximální průtok Q100 1145,00m3/s Zdymadlo Poděbrady Špatné odtokové poměry ve starém řečišti Labe v Poděbradech, způsobené malou průtočnou kapacitou říčního koryta (kolem 260 m3/s), pevným jezem v úžine u zámku, jakož i nepříznivými směrovými poměry, byly příčinou častých záplav v převážné části města i trvalého podmáčení okolních pozemků. Proto projekt z roku 1914 zahrnoval úpravu Labe v délce 4 km v přilehlé městské části včetně nového jezu a dalších objektů. Jez byl umístěn v levobřežním průkopu koryta Labe a zakládán na poloskalním podloží slínovcích. Vodní elektrárna situovaná v levém břehu mimo říční koryto byla vzhledem k výskytu tekoucích písků ve stavební jámě zakládána na betonových pilířích až 8 m vysokých. Plavební komora byla navržena v původním korytě. Od jezu ji dělí vzniklý ostrov šířky až 40 m. Na její stavbu navazovalo další vodohospodářské řešení úpravou vyústění části Skupice se dvěma mosty. Pro povrchové vody mají význam také slepá ramena Labe a Cidliny v okolí města (Huslík, Skupice, Polabec), dále pak nádrže vzniklé těžbou písku, a to zejména v Kluckém luhu a také některé spojovací malé povrchové toky – strouhy, které území již tradičně odvodňují.

2.5.2 Znečištění vod Kvalitu vod ovlivňují i plošné zdroje znečištění, zejména zemědělská rostlinná výroba, znečištění z atmosféry a splachy z terénu. Za rozhodující lze označit


zemědělskou výrobu, přestože například v posledním pětiletí došlo ke snížení spotřeby průmyslových hnojiv až na jednu třetinu. Také staré zátěže, zejména skládky nebezpečných odpadů, mohou způsobovat znečištění půdy a podle druhu uloženého odpadu ohrožovat kvalitu povrchových i podzemních vod.Kyslíkové poměry v Labi pod Pardubicemi se zlepšují. Odbouratelné organické znečištění z bodových zdrojů se snížilo, hlavní podíl na tom má zprovoznění ČOV Pardubice a regulace emisí z lihovaru v Kolíně. Problém specifického znečištění hlavně těkavými chlorovanými látkami a PCB trvá. Zněčištění vodních nádrží a malých vodních toků je zanedbatelné. Lze konstatovat, že s poklesem zemědělské výroby a lodní dopravy se za posledních 15 let toky výrazně zregenerovaly zejména na klidnějších místech.

2.5.3 Podzemní vody Ochrana vod v České republice je založena na integrované ochraně jakosti a množství povrchových a podzemních vod realizované v povodích a hydrogeologických rajónech. Při ochraně množství vod se jedná především o řízené užívání vody a ochranu akumulační schopnosti krajiny. Cílem je zachovat vodní zdroje, chránit a rozšiřovat zásoby pitné vody. Ochrana kvality vod je zaměřena na ochranu zdrojů vody hlavně cestou prevence. Cílem je dosáhnout takové kvality povrchových a podzemních vod, která plně vyhoví požadavkům pro různé způsoby jejího užití, zdravotní a biologické funkci v životním prostředí. Z nejvýznamnějších akcí byly v roce 1996 dokončeny následující městské čistírny odpadních vod s celkovou kapacitou nad 1,2 mil. ekvivalentních obyvatel (převážná většina těchto zařízení je již vybudována s nitrifikací a denitrifikací): ČOV Plzeň, ČOV Beroun, ÚČOV Ostrava a ČOV Poděbrady, aj. Nejpříznivější podmínky pro vytváření průlinových podzemních vod mají sedimenty písčité nebo slepencové frakce, tj. arkózy, opuky a pískovce. Hlavní oblastí České vysočiny, kde se vyskytují podzemní vody průlinové, je Česká křídová tabule, kde je možné vyčlenit oblasti s hospodářsky využitelnými přebytky podzemních vod, přičemž ty se nacházejí hlavně v prostoru mezi soutokem Labe a Jizery a Mělníkem. Na území města se nacházejí zdroje podzemní vody pro město pro která jsou vyhlášena stanovená ochranná pásma. K léčebným účelům se využívá minerální voda Poděbradka s obsahem sirovodíku, která je taká stáčena v provozu severně od města.

2.5.4 Ochranná pásma vodních zdrojů Jsou vymezena v souladu se zákonem a jejich rozsah je upravován v rámci územního plánování v souladu s požadavky města. Významné vodní zdroje se nacházejí na východě města v nivě Labe. Seznam vodních zdrojů a jejich pásem má M.Ú.Poděbrady. Ohrožením vodních zdrojů může být kontaminace ze staré zátěže z provozu Skláren Bohemia Poděbrady, která se ve zvodnělých vrstvách dále šíří a je nutno ji sanovat. Ochranné pásmo lázeňských – minerálních vod bylo vyhlášeno vyhláškou MZd. A je výrazně širší než pásma ochrany zdrojů podzemních vod a souvisí i s čerpáním a stáčením podzemních vod v provozu Poděbradka.


2.5.5 Zdroj minerální vody Druhohorní křídové moře bylo rozsáhlé a mělké a jeho sedimenty se vrstvily klidně a téměř vodorovně, porušeny jen místy radikálními zlomy. Starší propustné pískovce vytvořily jakousi pánev, nádrž podzemních vod. Nepropustné jíly mladšího stupně křídového útvaru (turonu) pískovce uzavřely a vodu v nich stlačily. Teprve umělým proražením takového nepropustného souvrství (artézského stropu) voda pod tlakem může stoupat vzhůru až k okraji celé pánve. Poděbrady se nacházejí v přirozeném centru tohoto útvaru, v místech vhodných geologických zlomů. Při průchodu podzemím se ve vodě rozpouští pod tlakem různé minerální soli a atomární kyslík se mění v oxid uhličitý. Na povrch voda vyvěrá jako přírodní minerální voda, alkalickozemitá kyselka „Poděbradka“. Je to přírodní léčivá voda středně mineralizovaná, smíšeného typu. Podle zastoupení hlavních iontů náleží do třídy hydrouhličitano-chloridových sodno-vápenatých vod se zvýšeným obsahem alkalií a koncentrací některých prvků. Oxid uhličitý je produktem procesů postvulkanismu. Jeho přívodové cesty z krystalického podloží pánve mají svůj původ v tektonice severozápadního – jihozápadního směru, tak i v tektonice příčné. Chemické složení přírodních minerálních vod je poměrně stálé s nepatrnými výkyvy v obsahu alkalií a aniontů HCO3 a SO4, což indikuje dlouhou cestu oběhu. Poděbradská přírodní voda je chráněna ochrannými pásmy 1. a 2. stupně, vyhlášenými v roce 1976. Ochranné pásmo 1. stupně tvoří území vymezené kruhem o poloměru 50 m kolem každého jímaného přírodního léčivého zdroje. Ochranné pásmo 2. stupně pak zahrnuje širší poděbradskou oblast výskytu uhličitých vod v cenomanu, a to zejména její severozápadní a západní část. Podmínky ochrany minerálních vod vycházejí z jejich příslušnosti k akumulaci uhličitých vod v cenomonu křídové pánve, přičemž hlavní důraz je kladen na zachování hydraulického tlaku.

2.6 Půda 2.6.1 Půdy posuzovaného území Na území Poděbrad převažují většinou úrodné půdy vyšší bonity podle Labe a Cidliny nivní půdy naplavené a zaplavované, tedy často í oglejené. Na spraších a sprašových hlínách se vyvinuly mocné profily černozemí různých subtypů. Na aluviální náplavy a splachy v nivách je vázán výskyt černic. Přechody tvoří pás hnědozemí na hlinitých spraších. Na vápnitých jílovcích a slínovcích jsou významné plochy pararendzin. Jde většinou o půdy s vyšší produkční schopností a vhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu. Z hlediska intenzity zemědělské výroby jde o půdy tradičně nadprůměrně a intenzivně využívané s produkcí obilovin a případně i řepy.

2.6.2 Znečištění půd Znečištění půdy v území je zásadním dědictvím intenzivního zemědělského a vysoce organizovaného hospodaření v okolí Poděbrad v minulosti. Jedinými limity tohoto hospodaření byla ochrana lázeňských vod a vodních zdrojů v návaznosti na hospodaření města. Půdy v minulosti byly i meliorovány na nevhodných a zaplavovaných místech. V současnosti kontaminace půd v okolí vlivem snižujících se objemů hnojiv a obdělávaných pozemků postupně klesá. Mírná kontaminace půd je přítomná v souvislosti se zaplavovanými oblastmi soutoku, Skupice a Huslíku a tomu je zde nutno přizpůsobit hospodaření (např. při správě kempu a golfu). Nejsou údaje o plošné nadměrné kontaminaci půd v území.


2.6.3 Eroze půd Převažující eroze půd v oblasti je vodní v souvislosti s vodním režimem Labe, Cidliny a malých vodních toků. Nejedná se o území ohrožené deflací, větrnou nebo degradací půd.

2.6.4 Využití půdy Jak již bylo uvedeno, tak z hlediska využití půd se jedná o území intenzivně zemědělsky využité a to i v historickém měřítku. Oblast zemědělského hospodaření je nížinná s převažující rostlinnou nadprůměrnou produkcí (oblast obilnářsko – řepařská). V minulosti byly plochy využívány skutečně nadprůměrně, což zatížilo dlouhodobě půdy hnojením. V současnosti v území města využití půd klesá a dochází k útlumu hospodaření v souvislosti s rozvojem lázeňství a turistiky.

2.7 Fauna, flóra Sledované území Poděbrad náleží českému termofytiku a tomu odpovídá také pronikání teplomilných druhů s těžištěm rozšíření mimo střední Evropu. Tyto vlivy však jsou ve srovnání s Pražskou plošinou slabší, neboť zde většinou chybí extrémní stanoviště mělkých vysýchavých (namnoze bázických) půd i mezoklima slunných svahů údolních zářezů a kotlin chráněných před ochlazujícími severními větry. Typický je naopak hojný výskyt psamofytů subatlantských (paličkovec šedavý), středoevropských (např. mateřídouška úzkolistá) i submediteránních (smil písečný) na rozsáhlých říčních terasách a křídových pískovcích. V rámci území však má region převážně ráz inundačních, případně zaplavovaných a také sprašových plošin, a proto zde některé uvedené diferenciální druhy nenacházejí vhodné abiotické prostředí.

2.7.1 Biogeografická charakteristika Z hlediska hodnocení bioregionálního členění jde o sosiekoregion (dle staršího členění Terplanu) I.3 Polabské tabule, z hlediska členění do bioregionů (Culek 1995) jde o bioregion 1.7 Polabský a biochoru širokých hlinitých říčních niv ve 2.V.S. na hranici biochory plošin na zahliněných píscích. Polabský bioregion 1.7 se nachází ve středu Čech a rozkládá se na nejnižší části České tabule. Typickým rysem bioregionu je katéna niv, nízkých a středních teras. Biota patří převážně do 2.bukovo – dubového vegetačního stupně, ovšem vlivem substrátu bez buku. V nivě Labe jsou četné zbytky dnes již nezaplavovaných lužních lesů, fragmenty slatin a mrtvých ramen řek. Na vyšších terasách hojné kulturní bory. Nivní louky jsou zastoupeny relativně málo a to protože dominuje orná půda. Značnou plochu bioregionu zabírají sídla.


2.7.2 Flóra zájmového území Flóra území je definována flora nížin termofytika. Podobně jako Pražská plošina i tento region náleží českému termofytiku a tomu odpovídá také pronikání teplomilných druhů s těžištěm rozšíření mimo střední Evropu. Tyto vlivy však jsou ve srovnání s Pražskou plošinou slabší, neboť zde většinou chybí extrémní stanoviště mělkých vysýchavých (namnoze bázických) půd i mezoklima slunných svahů údolních zářezů a kotlin chráněných před ochlazujícími severními větry. Typický je naopak hojný výskyt psammofytů subatlantských (paličkovec šedavý), středoevropských (např. mateřídouška úzkolistá) i submediteránních (smil písečný) na rozsáhlých říčních terasách a křídových pískovcích. Výrazně převládajícím vegetačním stupněm je 2. bukodubový, ojediněle přecházející v nejchladnějších lokalitách a zejména na V regionu do 3. dubobukového stupně. Z hlediska geobotanické rekonstrukční mapy zde převládají luhy a olšiny. Popis území z pohledu fytografické regionalizace : KÓD 11b, FYTOGEOGRAFICKÝ OKRES Poděbradské Polabí, FYTOGEOGRAFICKÝ OBVOD - České termofytikum, FYTOGEOGRAFICKÁ OBLAST – Termofytikum Na území Poděbrad jsou významné z hlediska výskytu flóry zejména Huslík a Skupice, dále pak Klucký luh a plochy v Polabci a také část Choťáneckých luk se svou mokřadní vegetací.

2.7.3 Fauna zájmového území Fauna na území Poděbrad je silně ovlivněná lidskou činností a jedná ze zde převážně o silně ochuzenou hercynskou faunu se západními vlivy, s nejcennějšími biotopy jednak v lužních lesích a na píscích. Velmi dobře zastoupená je tam entomofauna a ornitofauna v písčitých biotopech a borech na píscích, případně původních lužních lesů. Velmi dobré je zde zastoupení lužních a mokřadních druhů, zejména obojživelníků a plazů, dnes i postupně se rozšiřující spektrum ryb vlivem klesajícího znečištění Labe. Ornitofauna je ochuzená vlivem člověka, ale nepostrádá zajímavých aspektů (kolonie havrana, výskyt vodních ptáků a volavek na tahu a v zimě v okraji Poděbrad, atp). Poměrně závažný je i výskyt bezobratlých – plžů a mlžů v pískovnách a ramenech u Labe a také druhů vyloženě lužních a bohaté entomofauny (Huslík) – listonoh jarní, korýši, motýlice, vřetenušky, atp.

2.8 Způsoby ochrany životního prostředí 2.8.1 Krajina a krajinný ráz Inundační pásmo Labe, močálovitá krajina s vysokou hladinou spodní vody je stále porostlá olšemi, duby, habry, jilmy, topoly, vrbami, lípami a babykou. Lužní háje poskytují nejkrásnější pohled na jaře, kdy tu v pestrých kobercích vykvétají různé druhy dymnivek, orsejů, sasanek a dalších jarních květin. V pozdním jaru a v létě se lesy proměňují díky zásobárně vody v nepropustné houštiny. Zelené přítmí těchto vlhkých lesů poskytuje domov četným zástupcům zpěvného ptactva. Také mrtvá labská ramena a tůně mají svůj půvab. Místy jsou obrostlá hustými porosty rákosu, orobince, ostřic, místy pokrývá jejich břehy bahenní květena jako blatouchy, pryskyřníky a kosatce. Na vodní hladině nejsou vzácností lekníny, stulíky a šipatky. 28 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Lužní lesy, bezprostředně navazují na městskou parkovou zeleň, jsou osvěžujícím prostředím v horkých letních měsících. Příjemné procházky Kubovými sady za kostelem nebo Tyršovými sady u vodárny pokračují po břehu slepého ramene Neumannovými sady až k tůni Čábelně. Jiná cesta kolem Labe věkovitou lípovou alejí vede dál k jeho soutoku s Cidlinou. Ostatní cesty přehlednými lukami směřují do Městského lesa. Za Čábelnou je vyhledávaný autokempink a dále dvě sportovní střelnice. Rozsáhlé území v těchto místech se postupně proměnilo v golfové hřiště s osmnácti jamkami. Je to jedna z nejlákavějších možností pro náročnější návštěvníky Poděbrad. Rovinatý přírodní terén podobného charakteru za Labem je určen hlavně k jezdeckému sportu, který má v Poděbradech slavnou tradici už z dob první republiky. V bývalé panské Oboře, otevřené veřejnosti už v roce 1908, se nachází nejstarší výletní restaurace pro lázeňské hosty a sportovní stadion. Ten ve svých počátcích sloužil jako ojedinělá cyklistická dráha a místo sokolských sletů. Na lukách mezi pražskou silnicí a lesem Borem se v šedesátých letech začal těžit štěrkopísek jako kvalitní stavební materiál. Vytěžené prostory se naplnily vodou a tak vznikly ideální podmínky pro koupání a některé vodní sporty. Část jezera blíže k městu byla upravena na koupaliště s písečnými plážemi, lákajícími v horkých letních dnech tisíce zájemců ze širokého okolí. Celkově lze charakterizovat krajinu jako nížinnou, lužní, silně ovlivněnou člověkem v historickém období, převážně zemědělskou. Místa krajinného rázu jsou podle ÚAP koncentrována do okolí Labe, což je pravda jen zčásti, protože i Klucký luh devastovaný těžbou je rovněž místem krajinného rázu. Významné lužní pásmo začíná prakticky na okraji Poděbrad.

2.8.2 Územní systém ekologické stability (ÚSES) Cílem ÚSES je vytvořit funkční síť navzájem propojených biocenter, která příznivě působí na okolní méně stabilní krajinu a umožní její polyfunkční využití. Biocentra by měla svým stavem a velikostí zabezpečovat trvalou existenci určitých (pro území charakteristických) ekosystémů. Biokoridory jsou pak potenciálními migračními cestami. Základem systému ÚSES je nadregionální biokoridor podle toku řeky Labe probíhající městem a samozřejmě i nesmírně významné nadregionální biocentrum Polabský luh, vymezené až na samém okraji Poděbrad. Samotné město Poděbrady se nachází v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru a jeho osa bude specifikována jednotlivými biocentra v rámci města až při tvorbě nového územního plánu, nelze ji proto přesně specifikovat. Jako interakční prvky tak lze do ÚSES zahrnout většinu ploch zeleně ve městě a také významné plochy mokřadů a luk v okolí města. Polabské luhy jsou nadregionálně významné a zahrnuté do nadregionální sítě Evropské ES EEconet.


2.8.3 Ochrana přírody Území města Poděbrady nezasahuje do zvláště chráněného území vyhlášeného podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ani do jeho ochranného pásma. Velkoplošná ZCHÚ v území chybí, ale jsou nahrazena Polabskými luhy proti proudu Labe od Poděbrad ke Kolínu. V dosahu se nachází poničená NPR Libický luh (při dálnici D11 – JV od města) a také lokality chráněné v rámci jiných systémů ochrany přírody. Jde o území Evropské soustavy ochrany přírody Natura 2000, kterým je Evropsky významná lokalita CZ0214009 Libické luhy, která zasahuje prakticky až na okraj města (což není právě nejvhodnější řešení rozsáhlé plochy EVL). Jak již bylo uvedeno, tak lokalita Polabský luh je chráněna i jako součást lužní krajiny z hlediska nadregionálních ÚSES a to součást mezinárodní sítě E-Econnect. Obecně lze říci, že restrikce pro rozvoj města souvisí s převážně s polohou v nivě Labe než s povahou a kvalitou území v jeho okolí, což je způsobeno fungováním okresní SOP v minulosti.

2.9 Hluk Hlučnost na území Poděbrad je reprezentována zejména automobilovou dopravou, která ruší centrum města a negativně působí na lázeňské hosty. Hlavní koncentrace automobilové dopravy však je mimo město v dopravních uzlech Choťánek a Přední Lhoty, případně na dálnici D11. Město jako takové je ovlivněno jen okrajově hlukem z místní dopravy. Další hluk způsobuje nádraží a železniční doprava v Poděbradech, která je ovšem v současnosti v mírném útlumu v souvislosti s poklesem průmyslové výroby. Řešení automobily i železnicí indukované hlučnosti by mělo být jednoznačně rychlé a efektivní, jinak bude město jako lázeňské centrum upadat. Parametry denní i noční hlučnosti v obytných částech města nejsou zatím překračovány.

2.10 Obyvatelstvo První osady vznikaly při nejfrekventovanějších brodech přes Labe, z nich se rozvinula obchodní a řemeslnická střediska (Poděbrady, Nymburk). Poděbrady se začaly ve středověku rozrůstat v podhradí poděbradského hradu a později zámku a roku 1472 byly povýšeny na město. Po reformě státní správy v roce 1848 se Poděbrady (podobně jako Nymburk) staly sídlem správy okresního hejtmanství (podkrajský úřad – samosprávný okres), který zahrnoval 2 soudní okresy: Poděbrady a Městec Králové. Roku 1868 byl k okresu Poděbrady přičleněn Nymburk a tento stav trval do roku 1960. Kontinuální nárůst počtu obyvatel kulminoval v roce 1930. V důsledku velké hospodářské krize a období 2. světové války následoval propad na úroveň přelomu století. Za 40 let socialistického období došlo od roku 1950 k rychlému a plynulému poklesu počtu obyvatel o 18 %. Tento trend se v transformačním období po roce 1989 nejprve zmírnil, na přelomu století se zastavil (byť na hodnotě nižší než v roce 1869) a v posledních letech se trend pomalu obrací a počet obyvatel začíná mírně růst. Ve dlouhodobém vývoji se počet obyvatel vlastních Poděbrad zvýšil 2,7 krát (z 5 tisíc na


13,5 tisíc.), zatímco v ostatním území mikroregionu došlo k poklesu o 36% (z 24 tisíc na 15,5 tisíc). Tato „urbanizace“ v rámci mikroregionu probíhala v návaznosti na vývoj a změny v tlivých sektorů a odvětví (zemědělství versus průmysl a služby). Přirozené nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva v mikroregionu Poděbrady se v období, kdy území patřilo k okresu Nymburk, mírně prohloubilo a znamenalo pokračující koncentraci obyvatelstva (Hampl, 2005). Tento vývoj byl do značné míry výsledkem asynchronního vývoje mezi městem Poděbrady (v roce 2001 46 % obyvatel mikroregionu) a zázemím (ostatně tak tomu bylo i u jiných regionů). Hlavním důvodem je zemědělský charakter mikroregionu, kdy v procesu změn sektorové struktury zeslábl „venkov“ (pokles primárního sektoru) a těžiště vývoje a změn se přesunulo do měst (sekundární sektor – průmysl resp. sektor služeb, a to zejména po roce 1989). Tento trend se poněkud změnil po roce 1989, kdy došlo k obratu ve vývoji zejména příměstských obcí (suburbanizace, přesun k bydlení v rodinných domcích atd.) Svědčí o tom mírný pokles dříve rostoucího podílu Poděbrad na počtu obyvatelstva do roku 2005. Celkový přírůstek obyvatel v transformačním období v mikroregionu Poděbrady byl výrazně záporný (-3,0 na 1000 obyv.), způsobený hlavně výrazným přirozeným úbytkem (-4,3 na 1000 obyv.), zatímco migrační saldo bylo v mikroregionu Poděbrady za období let 1991- 2003 kladné (1,3 na 1000 obyvatel).

2.10.1 Retrospektiva vývoje obyvatelstva Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel města Poděbrady podle výsledků sčítání lidu mezi roky 1869 a 2001 (územní vymezení města k 1.1.2005) Rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Počet obyvatel

4 976

5 736

6 096

6 738

7 165

7 589

8 967

12 414

13 162

13 353

13 782

13 213

13 364

Ani v průběhu transformačního období po roce 1989 nedochází v migrační bilanci Poděbrad k zásadním změnám. Sčítání lidu a domů 1.3.2001

Česká republika

Poděbrady

Středočeský kraj

Počet obyvatel

13.364

122.473

10.230.060

- z toho ženy

52,4 %

51,0 %

51,3 %

- z toho muži

47,6 %

49,0 %

48,7 %


Pohyb obyvatelstva ve městech v roce 2006 Města

Poděbrady

Živě narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

126

143

-17

Přistěhovalí

Vystěhovalí

647

Přírůstek stěhováním

Celkový přírůstek

Sňatky

22

5

83

625

Rozvody

37

Pramen ČSÚ Počet obyvatel v obcích Středočeského kraje k 1.1.2008 počet obyvatel k 1.1.2008

číslo obce

název obce

537683

Poděbrady

celkem

muži

průměrný věk ženy

13495

6477

7018

42,1

správní obvod obce s rozšířenou působností Poděbrady

okres Nymburk

Pramen ČSÚ

2.10.2 Věkové složení obyvatelstva Obyvatelstvo podle věku (Sčítání lidu a domů 1.3.2001) Obyvatelstvo celkem v tom ve věku

13364 0-4

517

5-14

1385

15-19

845

20-29

2150

30-39

1732

40-49

1850

50-59

2036

60-64

666

65-74

1274

75+nezj.

909

K 31.12.2003 bylo složení obyvatelstva Poděbrad podle věku : - ve věku 0 –14

13,7 %

- ve věku 15 – 65

69,5 %

- ve věku 65 a více

16,8 %

Mikroregion Poděbrady se vyznačuje tím, že má ve Středočeském kraji nejvyšší průměrný věk obyvatel (41,3 let), obyvatelstvo v mikroregionu Poděbrady patří k nejstarším v celém Česku.

2.10.3 Vzdělanost obyvatelstva Vzdělanost obyvatel Poděbrad se dá hodnotit jako nadprůměrná, a to ve vztahu k obyvatelům Středočeského kraje i republiky.


Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (Sčítání lidu a domů 1.3.2001) Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Poděbrady Středočeský kraj - vyučení a stř. odborné bez maturity - úplné střední s maturitou - vyšší odborné a nástavbové - vysokoškolské

34,6 % 29,4 % 5,6 % 12,2 %

40,4 % 24,4 % 3,3 % 7,0 %

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (Sčítání lidu a domů 1.3.2001) Obyvatelstvo 15leté a starší v tom podle stupně bez vzdělání vzdělání základní vč. neukončeného vyučení a stř. odborné bez mat. úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

Česká republika 38,0 % 24,9 % 3,4 % 8,9 %

11462 20 1891 3972 3374 645 1402 158

Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel v mikroregionu Poděbrady míří ke zkvalitňování lidských zdrojů. Pozoruhodný a slibný je pokles počtu obyvatel bez maturity o 10 % (z 72,3 % na 62,4 %) a nárůst podílu obyvatel s maturitou o 3 %. Výrazným znakem pro rozvoj a úspěšnost regionu je podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí (přepočteno na populaci starší 15 let) a zejména schopnost udržet si tyto lidi v místě bydliště. Tato charakteristika nabývá na důležitosti zvláště v době, kdy za hlavní zdroj konkurenceschopnosti jsou považovány vědomosti, schopnost učit se a inovovat (Blažek, Uhlíř, 2002). Rozdíl v této schopnosti je klíčovým mechanismem regionální diferenciace. Vývojovým trendem v mikroregionu Poděbrady je kontinuální zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (a to hlavně u žen) z 5,7 % (1991) na 7,8 % (2004). Je nadprůměrný v kraji, jelikož v mikroregionu Poděbrady působí i vliv několika středních škol a jedné VOŠ v městě Poděbrady, kde nacházejí uplatnění vysokoškolsky vzdělaní lidé (profesoři). Nejvyšší podíly vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva v rámci mikroregionu Poděbrady jsou pochopitelně v Poděbradech a v obcích v jejich zázemí, zatímco směrem do periferních částí regionu se tento podíl snižuje.

2.10.4 Náboženská struktura Ze statistik vyplývá také náboženské vyznání obyvatel. Náboženské vyznání (Sčítání lidu a domů 1.3.2001) Náboženské vyznání Poděbrady - věřící 28,8 % - nevěřící 64,0 % - nezjištěno 7,2 %

Středočeský kraj 23,4 % 68,6 % 8,0 %


Česká republika 32,1 % 59,0 % 8,9 %

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání (Sčítání lidu a domů 1.3.2001) Obyvatelstvo celkem Věřící z toho

13364 3846 2586 257 634 55 18 8553 965

církev římskokatolická církev českosl. husitská českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi

Bez vyznání Nezjištěné vyznání

2.10.5 Národnostní struktura Obyvatelstvo podle národnosti (Sčítání lidu a domů 1.3.2001) Obyvatelstvo celkem z toho národnost

13364 12768 13 1 137 1 12 18 31 26

česká moravská slezská slovenská romská polská německá ukrajinská vietnamská

2.10.6 Prognóza vývoje obyvatelstva Prognóza vývoje obyvatelstva, Poděbrady, 2007–2030, střední varianta, obě pohlaví, vývoj průměrného věku

Věk

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Průměr

42,07

42,23

42,39

42,54

42,70

42,87

43,04

43,22

43,41

43,61

43,81

43,99

44,18

Věk

2019

2020

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

2028

2029

2030

Průměr

44,37

44,56

44,76

44,96

45,16

45,37

45,58

45,80

46,02

46,23

46,44

46,65


Prognóza vývoje obyvatelstva, Poděbrady, 2007–2030, střední varianta, obě pohlaví, zkrácená věková struktura (stav k 31.12. daného roku)

Věk

2006

2020

2025

2030

Celkem

13255

13591

13553

13422

0

130

109

99

93

1–4

453

464

426

391

5–9

507

664

610

562

10–14

603

712

691

641

15–19

900

705

803

783

20–24

847

688

732

797

25–29

1007

733

646

676

30–34

1045

842

729

645

35–39

880

861

846

743

40–44

832

1030

858

838

45–49

835

1040

1015

849

50–54

936

832

1019

995

55–59

1004

797

814

996

60–64

964

804

787

809

65–69

665

857

787

776

70–74

594

946

819

757

75–79

501

671

839

741

80–84

371

409

561

713

85–89

124

274

290

410

90–94

46

121

139

156

95–99

10

29

38

45

100+

1

2

4

7

Přestože populační vývoj města Poděbrad bude v příštích zhruba dvou desetiletích z hlediska velikosti změn celkového počtu obyvatel relativně velmi poklidný, z pohledu vývoje věkové struktury tomu tak nebude. Také v tomto případě obyvatelstvo Poděbrad patrně nečekají takové zvraty, turbulence a rozsah a dynamika změn, jako většinu jiných lokálních a regionálních populací, celostátní nevyjímaje. Přesto budoucí vývoj obyvatelstva v Poděbradech povede k výrazným strukturálním změnám, které se odrazí v nezanedbatelném růstu nároků na kapacity mateřských a základních škol, a zejména pak požadavků na zajištění zdravotní péče a sociálních služeb. Většina z prognózovaných změn, jako například výrazný růst počtu i podílu seniorů v populaci, je přitom ve svých základních obrysech nevyhnutelná, přičemž nástup některých z nich je v současnosti již možné dokonce empiricky podchytit. Proto je načase začít promýšlet řešení potenciálních problémů, které tyto změny s sebou mohou přinést nebo přinesou a které se již relativně brzy s větší či menší intenzitou projeví v každodenním životě obyvatel města Poděbrady.


2.11 Bydlení, kulturní, historické, archeologické památky 2.11.1 Historický vývoj, prostorové uspořádání, bydlení

Historický vývoj Před založením města O nejstarších dějinách města ani o původu jména se nedochovaly žádné historické zprávy. Název Poděbrady dostala pravděpodobně osada založená „pode brody“ labskými, které bývaly v celé délce od míst, kde se říká „Na Vinici“, až k nynějšímu mostu. Osídlení v okolí brodu je doloženo archeologickými nálezy z mladší doby kamenné, ale hlavně z doby hradištní. Nejstarší písemná zmínka o Poděbradech je z roku 1223, kdy se uvádí Hroznata z Poděbrad, který pocházel z rodu Sezemiců. Po smrti jeho potomků se Poděbrady staly roku 1262 jako odúmrť královským majetkem Přemysla Otakara II, který zde nechal postavit gotický hrad s mohutnou válcovitou věží, který se podle stavebně-historického průzkumu dochoval dodnes ve zdivu severního a jižního křídla zámku. Současně s hradem vyrůstalo i podhradí (nynější náměstí) tak, jak se tu postupně usazovala hradní čeleď, řemeslníci a obchodníci. Založení města a jeho další osudy do konce 16. století Za dalších majitelů, pánů z Kunštátu, se podhradí stalo poddanským městečkem. Všestranný rozvoj Poděbrad podpořil také příslib městského privilegia králem Jiřím z Poděbrad, což mělo za následek stavbu hradeb, farního kostela, školy a špitálu. Za hradbami vyrůstala dvě předměstí – Kostelní a Nymburské se zemědělskými dvorci a drobnou řemeslnickou zástavbou. Západně od hradu se od středověku až do počátku našeho století nacházel velký panský hospodářský dvůr. Od poloviny 14. století až do 18. století bylo Poděbradsko jednou z nejvýznamnějších rybníkářských oblastí v Čechách Dne 4. března 1472 byly Poděbrady povýšeny na město. Brzy na to, roku 1495, je získal od Kunštátů Vladislav Jagellonský, a tak se staly královským komorním statkem, jedním z největších komorních panství v Čechách. Ferdinand I. Habsburský se postaral o přestavbu středověkého hradu v renesanční císařskou rezidenci, vybavenou potřebným komfortem, tj. novým palácovým křídlem, zámeckou zahradou se salla terenou, předhradím s vodárnou, stájemi, kuchyněmi, atd. Provoz císařského zámku se brzy odrazil i v charakteru přilehlého města. Přes několik velkých požárů v 17. a v první polovině 19. století si zejména náměstí zachovalo středověkou parcelaci a starobylý ráz. Historie 17. století až po začátek 20. století Po třicetileté válce definitivně zanikly městské hradby a od konce 18. století se začala rychle rozrůstat zástavba kolem hlavních komunikací. V letech 1840 až 1916 bylo poděbradské panství v soukromých rukách. Rychlému rozkvětu nevelkého zemědělského města, jakým byly Poděbrady ještě v první polovině 19. století, přispělo vybudování železnice a založení několika zpracovatelských podniků (cukrovar, lihovar, pila, mlýny) a od roku 1876 sklárna. Zlepšující se hospodářské poměry se odrazily i domovním fondu. Na konci 19. století se město již zcela vzpamatovalo z velikého požáru v roce 1732, většina domů na náměstí byla znovu postavena a fasády


dostávaly jednotný neorenesanční ráz. K celkovému charakteru hlavního náměstí a přilehlých ulic přispěly na začátku 20. století novostavby Občanské záložny, obecního domu a hlavně Schnirchova socha krále Jiřího z Poděbrad. Objevení minerálního pramene a počátek lázeňství K nejvýraznější proměně Poděbrad došlo poté, co byl 1.8.1905 na vnitřním nádvoří zámku navrtán v hloubce 96 m první minerální pramen bohatý na „bublinky“ kysličníku uhličitého. Vydatné zdroje minerální vody daly základ lázeňskému podnikání. Již v roce 1908 nechal kníže Hohenlohe na svůj náklad na panských pozemcích postavit malé „Knížecí lázně“. Ještě před první světovou válkou prodal lázeňský podnik městu a do konce roku 1911 vyrostl celý nynější lázeňský střed na rozloze cca 3 ha na podkladě urbanistického plánu arch. Františka Jandy. Ve dvacátých a třicátých letech se lázeňská část města začala rychle rozšiřovat postavením řady nových léčebných a ubytovacích kapacit a zařízení. Současně v okrajových částech vyrostly ulice nových vil a město získalo řadu moderních veřejných budov. Historie v období let 1945 – 1989 Druhá světová válka znamenala konec nadějného stavebního rozvoje města na desítky let. Pokud docházelo k výstavbě pak často na diletantské úrovni, která zdaleka nedosahovala předválečných kvalit (především „paneláková výstavba“). Do roku 1990 došlo v Poděbradech k několika rozsáhlým a neuváženým zásahům do urbanistiky města, které lze už těžko napravit. V sedmdesátých letech byla likvidována drobná a typická maloměstská zástavba, na níž organicky navazovala vilová část ve II. městské čtvrti sousedící s lázeňským středem, a vyrostlo zde sídliště s mnohapodlažními panelovými domy. Dalším necitelným zásahem do historické části města bylo vybourání celé severní strany domů v Husově ulici přímo u náměstí. Při tom došlo ke zboření všech domů přirozeně a souvisle se vyvíjejících na území osídleném od 14. století, které nahradila hmotově neúměrná stavba Kulturního a společenského střediska přezdívaná „Růžový slon“. Také původní urbanistický plán ve III. městské čtvrti byl v šedesátých letech minulého století narušen především stavbou výškové administrativní budovy skláren a mnohapodlažním panelovým obytným domem v sousedství. Při pohledu na regulační plán zástavby je zvlášť nápadné narušení plánované symetrie zástavby na této straně lázeňského parku. Statut lázeňského města byl městu přidělen v roce 1956. Současnost Poděbrad po roce 1990 Zlomovým rokem se stal rok 1990, který přinesl změnu politického režimu i změnu vnímání historického dědictví předků. V liniích původního územního plánu arch. Jandy byl postupně dostavěn prostor v ulici na nám. T. G. Masaryka (bytové domy, lázeňský hotel) a připravuje se další bytová výstavba. Mezi další významné stavby patří i stavba podchodu pod železniční stanicí, výstavba bytových domů, celková rekonstrukce Jiřího náměstí se změnou dispozice včetně rekonstrukce sochy Jiřího z Poděbrad a Morového sloupu, rekonstrukce severního a východního předzámčí se vznikem divadla „Na Kovárně“ a kina „Zámecký biograf“, realizace lávky pro pěší a cyklisty u zdymadla, která obdržela od České betonářské společnosti ČSSI v Soutěži o vynikající betonovou konstrukci postavenou v letech 2001 až 2002 v kategorii Inženýrské konstrukce titul Vynikající betonová konstrukce, levobřežní cyklostezka z Poděbrad do Nymburka nebo čistírna odpadních vod. Od roku 2001 probíhá rehabilitace lázeňského parku, který je hlavní klidovou zónou města. Mezi další významné počiny patří vybudování nových prostor pro ZUŠ Poděbrady přístavbou ZŠ TGM, částečná oprava


Městské knihovny, částečná oprava kostela Povýšení sv. Kříže. Dále byla částečně dokončena dálnice směr Hradec Králové a byl realizován obchvat za Velkým Zbožím u Poděbradky a.s.. Od roku 2005 do letošního roku probíhala výstavba vodovodních a kanalizačních rozvodů v příměstských částech města. V letech 2005 – 2008 byl zřízen minerální vrt Poděbradky BJ22 ve vlastnictví Města.

Prostorové uspořádání Město Poděbrady je ve svém půdorysném obraze charakterizováno prostorovým vývojem na kříži dvou kompozičních os. Ve směru JV – SZ je to grafická osa, tvořená Labem a po kolmém směru na ní pak výrazná urbanistická osa, založená urbanistickým plánem architekta Františka Jandy (1912). Ta je realizována ve směru nádraží – náměstí lázeňským parkem a na levém břehu Labe probíhá středem Polabské obory. Vývoj této městské osy byl zastaven v období II. světové války. Původní Jandův velkolepý kompoziční záměr, který předpokládal, že železniční trať se stane další novou kompoziční a hlavně dopravní osou města a rozvoj čistě lázeňského města bude souměrně komponován kolem ní , se nenaplnil. V území za tratí se do II. světové války realizovaly jen dva obytné fragmenty, tj. Žižkova a Koutecká čtvrť. Rozvoj lázeňství nedosáhl předpokládaného objemu. Nenaplnil se ani předpoklad železnice jako dopravní osy. Vysoká hybnost obyvatel a přechod na automobilovou dopravu vytvořil z lázeňského parku dopravní bariéru pro pravobřežní dopravu a železniční trať, silně zatížená projíždějící nákladní dopravou, odřízla území za tratí a stala se tak další bariérou. Třetí dopravní bariérou pro radiální jízdy západním směrem zůstalo Labe. Za této situace se Jandova odvážná kompozice hroutí. Historické jádro, jako kompoziční střed, je přetíženo dopravou, vznikají další bariéry ochranných pásem v JV části území, nová poválečná výstavba degraduje a ničí započaté urbanistické dílo a hlavně zaslepuje rozvojové směry resp. ventily. Územní plán specifikuje základní faktory a ideová pohledy, které se jeví jako přirozené a rozumné opory územního plánu, tj. historie, lázeňství a krajina. Historie První vazba mezi člověkem (občanem) a jeho městem (sídlem) vzniká v kontextu s povědomím historického vývoje osídlení. Slavníkovská Libice od 8. století, z mnoha jiných osada u „Rádiovky“ minimálně od 10. století a pravděpodobně již od 12. století založený pozdější přemyslovský hrad (v místech dnešního zámku), jsou předzvěstí osady Poděbrady a hlavní historické události v povědomí obyvatel města. Historie města je však od roku 1420 spojená především s králem Jiřím a následným povýšením Poděbrad na královské město. Tehdy se začíná formovat gotická dispozice historického jádra s kamennými hradbami, příkopem a třemi bránami, ale i s městským špitálem a školou. Dále se po požáru v roce 1681 ztrácí hradby a je renesančně přestavováno (patrové domy na náměstí). Lázeňství Dalším faktorem, který ovlivňuje vztah občanů k městu, je jeho lázeňský aspekt a s ním spojené nezaměnitelné lázeňské prostředí. Od roku 1905, kdy poprvé vytryskla poděbradská kyselka, byl dán nebývale kvalitní základ dnešních lázní. Smělý regulační plán města od architekta Františka Jandy (z roku 1912) a také jím navržená půvabná kompozice Letních lázní a kolonády s koncertním pavilonem


a kavárnou, vtiskly městu charakteristickou pečeť lázeňské zóny, která se dále dynamicky rozvíjela po celé meziválečné období. A tak lázeňská zóna dává dnes městu nádech noblesní výjimečnosti. Krajina Třetím faktorem, ovlivňujícím vazbu obyvatel na město, jsou jeho přírodní podmínky. Přímý kontakt s bohatou a rozmanitou živou přírodou široké labské nivy s opuštěnými meandry a mrtvými rameny, krásnými solitery dubů, lužními lesy, rákosinami, hnízdišti ptáků, květnatými loukami, atd. je nezaměnitelný. Svou vazbu mají i plochy zeleně přímo ve městě jako lázeňský park v centru města.

Bydlení V Poděbradech v roce 2001, kdy proběhlo poslední sčítání lidu, bylo zjištěno 5679 hospodařících domácností (tj. domácností, jejichž členové prohlásili, že hospodaří společně). Další statistickou jednotku představují tzv. cenzové domácnosti, tj. společenství osob tvořících rodinu úplnou, neúplnou, nerodinnou domácnost či domácnost jednotlivců. Cenzové domácnosti (Sčítání lidu a domů 1.3.2001) Cenzové domácnosti v tom úplné rodiny z toho se závisl. dětmi neúplné rodiny z toho se závisl. dětmi nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

5726 3013 1330 823 466 75 1815

Vývoj bytového fondu Domovní fond (Sčítání lidu a domů 1.3.2001) Domy úhrnem z toho domy obydlené z úhrnu rodinné domy obydlených bytové domy domů Domy soukromých osob Podle obce, státu Vlastnictví SBD Domy do 1919 Postavené 1920-1945 1946-1980 1981-2001

Bytový fond (Sčítání lidu a domů 1.3.2001) Byty úhrnem byty obydlené

v tom

v rodin. domech z toho v bytov. domech byty neobydlené v obydl. domech byty neobydlené v neobydl.domech z toho obydl. přechodně podle důvodu slouží k rekreaci


2874 2524 2188 285 2184 55 78 274 871 778 570

5909 5151 2598 2484 383 375 110 75

Obydlené byty podle právního důvodu užívání a velikosti bytu (Sčítání lidu a domů 1.3.2001) Obydlené byty úhrnem z toho podle právního důvodu užívání z úhrnu podle počtu obytných místností

5151

ve vlastním domě v osobním vlastnictví Nájemní člena bytového družstva 1 místnost 2 místnosti 3 místnosti 4 místnosti 5+ místností

2143 594 1313 649 578 1418 1865 758 493

Kvalita bytového fondu Domy podle počtu podlaží a technického vybavení (Sčítání lidu a domů 1.3.2001) Domy úhrnem z toho podle podlaží počet domů vybavených

1-2 3-4 5+ přípojkou na kanalizační síť vodovodem plynem ústředním topením

2524 2158 272 80 1866 2504 1906 1811

Technické vybavení bytů a ukazatele úrovně bydlení (Sčítání lidu a domů 1.3.2001) Obydlené byty úhrnem

5151

byty

plyn v bytě

3979

podle

vodovod v bytě

5113

vybavení

vlastní splachovací záchod

5059

vlastní koupelna, sprchový kout

5046

ústřední topení

3361

etážové topení

819

průměrný

osob na byt

2,55

počet

osob na obytnou místnost 8+m2

0,89

obytné plochy na byt

55,45

obytné plochy na osobu

21,61

obytných místn. na byt

2,88


Vlastnická struktura bydlení Obydlené byty podle právního důvodu užívání a velikosti bytu (Sčítání lidu a domů 1.3.2001) Obydlené byty úhrnem z toho podle právního důvodu užívání z úhrnu podle počtu obytných místností

5151 ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní člena bytového družstva 1 místnost 2 místnosti 3 místnosti 4 místnosti 5+ místností

2143 594 1313 649 578 1418 1865 758 493

Celková bilance kapacit rozvojových ploch pro bydlení v Poděbradech do r. 2015 Rozvojové plochy

Nástavby a vestavby

Poděbrady

210

10

Velké Zboží

20

5

Polabec

0

5

Kluk

20

5

Přední Lhota

6

5

256

30

Celkem bytové jednotky

2.11.2 Kulturní památky Centrum města Poděbrad je vyhlášeno Městskou památkovou zónou na základě vyhlášky Ministerstva kultury ČR č. 476/ 1992 Sb., ze dne 10.9. 1992. Předmětem ochrany a péče MPZ jsou: a) historický půdorys města a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské interiéry, včetně povrchu komunikací a historické podzemní prostory; b) panorama památkové zóny a hlavní dominanty v blízkých i dálkových pohledech; c) nemovité kulturní památky uvedené v ústředním seznamu kulturních památek ČR; d) objekty dotvářející charakter památkové zóny tzv. objekty památkového zájmu; e) ostatní objekty v památkové zóně; f) veřejná a vyhrazená zeleň; g) části území památkové zóny A,B,C odstupňované podle památkového významu.


Ve městě se nachází celá řada kulturních památek a památkově chráněných objektů, které jsou zapsány v ústředním seznamu kulturních památek ČR. Mezi nejvýznamnější z nich patří: Zámek Poděbrady Zámek je dominantou města a leží na pravém břehu řeky Labe. Samotné město vzniklo za Přemysla Otakara II. v polovině 13. století a společně s ním vodní hrad, který panovník často navštěvoval. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Dnes se v celém objektu zámku nacházejí pouze dvě veřejnosti přístupné prostory – památkově upraven středověká kaple a s ní sousedící tzv. rodná síň krále Jiřího. Ve 2. polovině 13. století nechal král Přemysl Otakar II. přestavět starší opevněné sídlo na kamenný vodní hrad. Za pánů z Kunštátu byl původní raně gotický hrad ve 14. a počátkem 15. století přestavěn a rozšířen. Ve 2. polovině 16. století byl hrad renesančně přestavěn pod vedením italského architekta G. B. Aostalliho de Sala a změnil se tak na pohodlné královské lovecké sídlo. Současnou podobu dala zámku barokní přestavba provedená v letech 1752 – 1757 pro potřeby Marie Terezie a jejího dvora. Z původního královského hradu ze 13. století se zachovalo přízemí jižního a severního křídla a velká válcová věž, v 18. století zvýšená a opatřená helmicí. Hradní kapli zdobí zbytky pozdně gotických fresek. Vedle ní je místnost, kde se údajně v roce 1420 narodil Jiří z Poděbrad. Spolu s kaplí je tato komnata ve správě Polabského muzea a je veřejnosti přístupná, stejně jako lapidárium v hradním sklepení. Další zámecké prostory vlastní pražská Karlova univerzita. Předhradí ze 16. století se vstupní bránou odděluje zámek od náměstí. Havířský kostelík V červenci 1496 došlo ke vzpouře havířů, pracujících v kutnohorských stříbrných dolech. Opevnili se u Kaňku na vrchu Špimberku. Proti nim vytáhlo spojené vojsko z Kutné Hory, Kolína, Čáslavi a Poděbrad. Protestující havíři vyslali desetičlennou delegaci, která však byla zajata královským hejtmanem Zychem z Bítova a odvlečena na poděbradský hrad. 5. srpna 1496 byli havířští vůdci z rozkazu krále Vladislava II. Jagelonského vyvedeni z hradu na protější břeh a byli zde sťati. V roce 1516 nechal pražský měšťan Ondřej Prachovec na místě popravy postavit dřevěnou kapličku zakončenou zděným presbyteriem a zvýšeným sanktusníkem. Kostelík dostali v polovině 16. století do opatrování poustevníci, jimž obec postavila vedle poustevnu. Kostelíček po roce 1634, kdy jej vyplenili saští vojáci značně zpustl, a tak bylo po polovině 17. století přikročeno k jeho rekonstrukci. 11. září 1966 byl opět slavnostně vysvěcen. V druhé polovině 17. století byla u kostelíku postavena dřevěná zvonička. Ve správě Polabského muzea v Poděbradech je památkově chráněný středověký špitál z r. 1444 zvaný Kunhuta a bývalý klášter z konce 19. století. Z dalších památkově chráněných objektů jmenujme např. Domy na náměstí, Stará radnice, Kostel Povýšení Sv. Kříže, Proboštství, Vyhlídkový altán v zahradě Evangelické fary, Nová radnice, Záložna, . Obereignerova vila, Gymnázium, Letní a zimní lázně, nádraží, Kolonáda Libenského, Léčebný ústav Mír zvaný Zámeček, Spořitelna, Sokolovna, Pošta, Kostel církve Československé, Zemědělská škola, Rádiovka, Jezová lávka, zdymadlo a hydroelektrárna, Vodárenská věž, Městský hřbitov v Kluku, socha krále Jiřího na náměstí a Morový sloup na náměstí.


2.11.3 Archeologické památky Území s archeologickými zájmy jsou: a) Radiostanice - V Zátiší – lokalita s nálezy z mladší doby hradištní; b) Sanspareil – pohřebiště z doby bronzové; c) Bažantnice – pohřebiště z doby bronzové; d) Žižkov – sídliště a pohřebiště z doby bronzové; e) Na Vinici – sídliště z mladší doby kamenné a doby římské; f) Areál lázeňského domu Mír – hradiště z doby hradištní; g) Kluk – U hřbitova - – pohřebiště z doby bronzové. Za území s archeologickými zájmy je nutné považovat i celou městskou památkovou rezervaci. Na území Poděbrad je oprávněno provádět archeologické výzkumy záchranného charakteru Polabské muzeum se sídlem v Poděbradech.

2.12 Pravděpodobný koncepce

vývoj

životního

prostředí

bez

realizace

Pokud se koncepce Strategická plán města Poděbrad nerealizuje bude to mít negativní dopad na rozvoj města zejména ve dvou oblastech: 1. oblast dopravy, kde se z dlouhodobého hlediska objem zejména osobní dopravy městem zvýší, stejně tak, jako se zvyšuje v současnosti se zvyšujícím se počtem pracovních migrantů různého typu (např. občané migrující za prací do města z okolních obcí a občané migrující z města do různých destinací). Vzhledem k nedostatečným obchodním kapacitám města se bude zvyšovat zejm. osobní doprava a doprava nákladů malými nákladními automobily. Z dlouhodobého hlediska to znamená významný stresový faktor v centru, který ovlivní zvýšení hlučnosti, prašnosti, nepohody, vibrací, rozptylu škodlivin do obytného a lázeňského prostoru, které mohou dále ohrozit statut města jako kvalitní lázeňské lokality a kvalitního prostoru k bydlení. Celkově tak dojde ke snížení kvality života ve městě pro obyvatele i jeho návštěvníky. 2. funkční uspořádání města a rozvojové plochy města by při nerealizaci strategie mohly být dlouhodobě nekoordinovány (s ohledem i na relativně zastaralý územní plán města), parciální rozvoj jednotlivých funkcí může vést k nerovnoměrnému rozvoji města, vzniku urbanistických a s nimi spojených dopravních závad, poškozování územní struktury města a může mít negativní vliv na stávající stěžejní funkci města – lázeňství (např. narušování lázeňské zóny dopravou, hlukem apod.) Strategický plán města umožní z obecného měřítka akceleraci řešení priorit v oblasti životního prostředí.


3 Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy Provedením koncepce nebudou významně negativně zasaženy žádné oblasti životního prostředí. Pozitivní vliv na životní prostředí by mohly při realizaci strategie mít následující cíle: Strategický cíl 1.1.4 Obnovit terénní léčebné cesty ve spolupráci s poskytovateli odborné zdravotnické péče 1.1.10 Sledovat možnost transformace všech zdrojů minerální vody na území Města Poděbrady na právnickou osobu ve vlastnictví Města, která by zajišťovala komplexní péči o všechny tyto zdroje a dodávku minerální vody všem poskytovatelům lázeňské léčebné péče 4.1.1 Zajistit čištění veškerých odpadních vod dle platných předpisů (včetně odlehčovačů) 4.1.2 Nepovolovat odběry vody, které snižují zásoby podzemní vody 4.1.3 Udržet dešťové vody v krajině, např. výstavbou rybníků

Ovlivněná oblast ŽP Krajina a krajinný ráz

4.1.4 Udržet dešťové vody v krajině, např. výstavbou rybníků

Vodní hospodářství

4.1.5 Zabránit vnášení cizorodých látek do povrchových vod, např. zesílením kontroly 4.1.6 Nerozšiřovat těžební prostory pro těžbu písku


4.1.7 Zajistit využívání vodní cesty v souladu s ochranou přírody, specifikovat přijatelné podmínky pro využívání vodní cesty pro sport a cestovní ruch, spolupracovat na usměrnění nákladní dopravy po Labi 4.2.1 Recyklovat a efektivně využívat veškerý odpad

4.2.2 Zajistit třídění a dostatečnou kapacitu svozu využitelných složek odpadu přímo u domácností a využít moderních způsobů shromažďování odpadů (např. podzemní kontejnery) především v centru města 4.2.3 Zajistit zařízení pro využití bioodpadu v Poděbradech a

Zdroje léčivých vod

Způsob ovlivnění Zajištění kvalitní péče o městskou a příměstskou krajinu Zajištění kvalitní péče o zdroje léčivých vod


Zajištění čistoty a kvality povrchových vod


Zajištění vodních zdrojů a hladiny podzemních vod Zajištění retenčních schopností krajiny a snížení rizika povodní Zajištění retenčních schopností krajiny a snížení rizika povodní Zajištění čistoty a kvality povrchových vod


Ložiska nerostných surovin


Odpadové hospodářství




Zajištění zdrojů nerostných surovin pro budoucí generace; zabránění rozpadu celistvosti krajiny Zajištění čistoty a kvality povrchových vod

Snižování množství odpadu, který je třeba sládkovat nebo spalovat, zajištění druhotných surovin a obnovitelných zdrojů Snižování množství odpadu, který je třeba sládkovat nebo spalovat, zajištění druhotných surovin a obnovitelných zdrojů Snižování množství odpadu, který je třeba

příměstských částech

4.2.4 Motivovat a zainteresovat veřejnost pro třídění odpadů


4.2.5 Odstraňovat černé skládky


4.3.1 Podporovat rozšíření vytápění ekologicky šetrnými způsoby 4.3.2 Iniciovat zavádění systémů řízení ISO 14001, EMAS a dalších způsobů ochrany životního prostředí 4.4.1 Zalesňovat zemědělskou půdu hospodářsky nevyužívanou

Ovzduší

sládkovat nebo spalovat, zajištění druhotných surovin a obnovitelných zdrojů Snižování množství odpadu, který je třeba sládkovat nebo spalovat, zajištění druhotných surovin a obnovitelných zdrojů Zajištění čistoty a kvality přírodního prostředí a krajiny Zlepšení kvality ovzduší

Ovzduší

Zlepšení kvality ovzduší

Půda

Zlepšení retenčních schopností krajiny, zlepšení stavu krajiny Zlepšení retenčních schopností krajiny, zlepšení stavu krajiny Snížení ekologických rizik, zlepšení stavu přírodního prostředí a krajiny Zlepšení retenčních schopností krajiny, zlepšení stavu krajiny

4.4.2 Podporovat rozšiřování pastvin a trvalých travních porostů

Půda

4.4.3 Podporovat ekologicky hospodařící zemědělce v okolí města

Půda

4.4.4 Zachovat a zvýšit biodiverzitu na zemědělské půdě a zabránit erozi (např. vyhodnocením organizace plužiny a optimalizací jejího systému) 4.4.5 Zmapovat a odstranit staré ekologické zátěže

Půda

Půda

Snížení ekologických rizik, zlepšení stavu přírodního prostředí a krajiny Zlepšení stavu krajiny

4.5.1 Zajistit kontrolu sanací a rekultivací štěrkoven a pískoven 4.5.2 Dodržovat obecné zásady ochrany krajiny se zřetelem k zachování přirozených společenstev 4.5.3 Udržovat a vytvářet biocentra a biokoridory 4.5.4 Zachovat a rozvíjet nelesní zeleň a významné krajinné prvky zvyšující biodiverzitu 4.5.5 Při ochraně přírody spolupracovat se zájmovými sdruženími a veřejností

Ochrana přírody a krajiny

4.5.6 Zajistit udržitelné využívání krajiny k rekreačním účelům


4.5.7 Zvýšit retenční schopnost krajiny


4.5.8 Zajistit péči o památné stromy na území města a vyhlašovat další památné stromy 4.5.9 Důsledně omezovat šíření


Zlepšení přístupu veřejnosti k ochraně ŽP a krajiny Zlepšení stavu krajiny, zlepšení přístupu veřejnosti k ochraně ŽP a krajiny Zlepšení retenčních schopností krajiny, zlepšení stavu krajiny Zlepšení stavu krajiny


Zlepšení stavu krajiny,


Zlepšení stavu krajiny, ochrana biodiverzity


Zlepšení stavu krajiny, ochrana biodiverzity Zlepšení stavu krajiny, ochrana biodiverzity




invazivních druhů rostlin a zajistit rekultivaci ruderalizovaných (zaplevelených) ploch a jejich odpovídající obhospodařovávání 4.5.10 Popsat a monitorovat stav biodiverzity pro vybraná území ve městě a okolí 4.5.11 Na vybraných územích iniciovat vyhlášení zvláště chráněných území

4.6.1 Zachovat plochy lesů; u ostatních ploch s charakterem lesů iniciovat jejich překvalifikování na lesní půdu a zaregistrovat je v katastru nemovitostí; zařazovat lesy do kategorie „lesy se zvláštním určením 4.6.2 Vysazovat porosty z původních druhů dřevin (listnaté stromy) 4.7.1 Zachovat a revitalizovat zahrady a parky včetně dokončení rehabilitace lázeňského parku s promenádou, revitalizace zámecké zahrady a zakládat nové parky i doplňkové sadové úpravy, vše ve spolupráci s urbanisty a na základě širší mezioborové spolupráce 4.7.2 Samostatně vyhodnotit, obnovit a zajistit rozvoj alejových systémů, v ulicích s ohledem na proporce ulic a potřebu podchodné výšky, a to ve spolupráci s urbanisty a na základě širší mezioborové spolupráce 4.7.3 Revitalizovat obvodový prstenec příměstské zeleně a vytvořit propojovací koridory

ochrana biodiverzity


Zlepšení stavu krajiny, ochrana biodiverzity


Zlepšení stavu krajiny, zlepšení přístupu veřejnosti k ochraně ŽP a krajiny Zlepšení retenčních schopností krajiny, zlepšení stavu krajiny

Lesní hospodářství

Kvalita (obytného) prostředí

Zlepšení stavu krajiny, ochrana biodiverzity Zlepšení kvality prostředí města


Zlepšení kvality prostředí města


Zlepšení kvality prostředí města,zlepšení stavu krajiny

4.7.4 Zajistit pravidelnou, odbornou a dostatečnou péči o zeleň včetně preventivní péče, diferencovat péči o zeleň podle stupně zátěže 4.7.5 Při povolování staveb posuzovat pečlivě stav zeleně, podmínky stavebních povolení a zajistit dozor ve spolupráci stavebního odboru a odboru životního prostředí 4.7.6 Dopracovat, průběžně aktualizovat a efektivně využívat Pasport zeleně


Zlepšení kvality prostředí města, zlepšení stavu zeleně ve městě


Zlepšení kvality prostředí města, zlepšení stavu zeleně ve městě


4.8.1 Snížit hlukovou zátěž ve městě, především usilovat o odhlučnění železniční tratě 4.8.2 Dodržovat noční a nedělní klid

Hluk

Zlepšení kvality prostředí města, zlepšení stavu zeleně ve městě Snížení hlukové zátěže jako stresového faktoru ŽP Snížení hlukové zátěže jako stresového faktoru ŽP Zajištění koordinované péče o ŽP Snížení energetické náročnosti města

4.8.3 Zpracovat Koncepci péče o životní prostředí 4.9.1 Zajistit informovanost veřejnosti o možnostech využívání obnovitelných zdrojů energie

Lesní hospodářství

Hluk

Ochrana ŽP Environmentální vzdělávání


4.9.2 Zajistit nízkou energetickou náročnost veřejných budov

Úspory energií

Zlepšení informovanosti o stavu ŽP a UR, Snížení energetické náročnosti města

4.9.3 Motivovat ke snížení energetické náročnosti u dalších (soukromých) budov

Úspory energií

Snížení energetické náročnosti města

4.9.4 Využívat obnovitelné zdroje energie pro výrobu energie v souladu s Územním plánem 4.10.1 Spolupracovat při sledování stavu životního prostředí – monitoring (hluk, ovzduší, voda, půda…) a zveřejňovat informace veřejně dostupným způsobem 4.10.2 Zapojovat občany do aktivní péče o životní prostředí

Úspory energií

Snížení energetické náročnosti města

Monitoring ŽP

Zlepšení informovanosti o stavu ŽP a UR

Environmentální vzdělávání


4.10.3 Provádět osvětovou činnost k ochraně životního prostředí včetně kampaní (Den bez aut apod.) 4.10.4 Budovat naučné stezky, pozorovatelny a další zařízení, informační centra, stanice apod. a udržovat je 5.1.1 Dokončit zavedení všech inženýrských sítí v celém území města vč. příměstských částí





Ochrana ŽP

Zlepšení kvality prostředí města, snížení produkce odpadů a snížení energetické náročnosti města Snížení energetické náročnosti města

5.1.2 Rekonstruovat veřejné osvětlení s ohledem na potřebu zvýšení bezpečnosti, snížení světelného znečištění a snížení energetické náročnosti 5.2.1 Zachovat poměr zeleně k zastavěné ploše města

Světelné znečištění, úspora energií

5.3.1 Zajistit prostory pro bytovou výstavbu s ohledem na potřebu zachování zeleně, veřejných prostranství a architektonického charakteru lázeňského města 5.6.3 Urbanisticky vyřešit nevyužívané plochy včetně brownfields

Kvalita prostředí

Městská zeleň

Ochrana krajiny

5.6.5 Omezit zastavování zemědělské půdy nad rámec Územního plánu

Ochrana krajiny

7.1.8 Vybudovat protipovodňová opatření



Zlepšení kvality prostředí města, zlepšení stavu zeleně ve městě Zlepšení kvality prostředí města, zlepšení stavu zeleně ve městě

Zajistit revitalizaci a rekonverzi již urbanizovaného území a ochránit tak nezastavěné území a krajinu před (sub)urbanizací Zajistit revitalizaci a rekonverzi již urbanizovaného území a ochránit tak nezastavěné území a krajinu před (sub)urbanizací Zajištění retenčních schopností krajiny a snížení rizika povodní

8.1.2 Zachovat a rozšířit četnost, dostupnost a hustotu spojů HD

Ochrana ŽP

8.2.3 Podporovat provoz ekologických vozidel

Ovzduší, hluk

8.1.5 Obnovovat vozový park veřejných dopravců dopravců z hlediska potřeby ekologizace provozu 8.3.1 Vyloučit z města tranzitní dopravu

Ovzduší, hluk

Ovzduší, hluk

8.5.6 Odklonit silnici I/38 mimo zastavěnou část města (Přední Lhota)

Ovzduší, hluk

8.5.11 Zklidnit dopravu ve městě

Ovzduší, hluk


Zlepšení kvality prostředí města, snížení energetické náročnosti města Zlepšení kvality prostředí města, snížení hlučnosti a prašnosti ve městě Zlepšení kvality prostředí města, snížení hlučnosti a prašnosti ve městě Zlepšení kvality prostředí města, snížení hlučnosti a prašnosti ve městě Zlepšení kvality prostředí města, snížení hlučnosti a prašnosti ve městě Zlepšení kvality prostředí města, snížení hlučnosti a prašnosti ve městě

4 Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí 4.1 Problémy současného stavu životního prostředí ve Středočeském kraji Z Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 nevyplývají problémy současného stavu životního prostředí ve Středočeském kraji. Obecně lze konstatovat, že současné problémy životního prostředí Středočeského kraje nebyly dosud aktuálně a souhrnně specifikovány. Jediným materiálem, který problémy v krajském měřítku shrnuje je následující materiál: Program rozvoje Středočeského kraje z hlediska životního prostředí kraje (výtah relevantních informací z krajského programu) D.1 Ovzduší • Po roce 1998 dochází – vzhledem k útlumu výroby některých podniků, zastavení činnosti neodsířených elektráren a odsíření a odprášení ostatních elektráren a velkých zdrojů – ke zlepšení čistoty ovzduší. • Z krajského srovnání vývoje měrných emisí základních znečišťujících látek v letech 2000–2003 je patrné, že Středočeský kraj vykazoval vzhledem k republikovému průměru podprůměrné až průměrné hodnoty a tyto hodnoty měly ke konci sledovaného období stagnující nebo mírně klesající tendenci. • Je třeba snižovat emise PM10 z mobilních zdrojů a z malých stacionárních zdrojů (lokálních topenišť). Některé oblasti kraje jsou zatíženy pachovými látkami z průmyslových a zemědělských provozů. • Těžiště emisí zájmových a z hlediska regionu problémových znečišťujících látek se v posledních několika letech přesouvá z oblasti zvláště velkých zdrojů do oblasti malých zdrojů a dopravy. • S rozvojem území a výstavbou nových logistických komplexů i satelitních městeček s rodinnými domy narůstá i dopravní zatížení území. Doprava hraje významnou roli ve znečišťování ovzduší. Je zapotřebí zavádět kvalitnější výrobní technologie na minimalizaci těchto rizik. Nezbytností dalšího období bude snižování emisí z dopravy a z malých zdrojů znečišťování ovzduší. • Požadovaná koncepce zvyšování kvality ovzduší Středočeského kraje je uvedena ve schválených koncepcích: v Programu snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaném krajském programu ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje. Z měření stanic je patrný mírný pokles imisí SO2 a naopak nárůst úrovně prachu v ovzduší a naměřených imisí NOX u některých stanic.


D.2 Voda • Hospodaření s kvalitní vodou musí být šetrné a přiměřené, neboť její zdroje nejsou nevyčerpatelné. Je třeba zabezpečit velké množství dešťové vody, jejíž vsakování bylo znemožněno výstavbou průmyslových, obchodních a jiných areálů se zpevněnými plochami, a také volit vhodné plochy pro čerpání povrchové vody. Ve Středočeském kraji je kvalita povrchových a podzemních vod nízká. Nachází se zde vyšší množství obcí a individuálních rekreačních zařízení s nižší vybaveností v oblasti zásobování pitnou vodou i napojení na kanalizaci a ČOV. V kraji nejsou dořešeny staré ekologické zátěže, které devastují vodní režim krajiny, a také není dořešená protipovodňová ochrana. • Zásobování pitnou vodou – z veřejných vodovodů bylo v roce 2005 zásobováno 942 739 obyvatel, tj. pouze 82 % z celkového počtu obyvatel kraje (podíl v ČR byl 91,6%). • Stav povrchových vod – hlavní zdroje znečištění vodních toků představují ve Středočeském kraji špatně čištěné komunální a průmyslové odpady a zemědělská hnojiva. Snížení počtu zdrojů znečištění v posledních letech se projevilo v mírném zlepšení kvality vody v dříve velmi silně znečištěných tocích, které jsou nyní hodnoceny jako silně znečištěné toky. Na hlavních tocích Středočeského kraje není žádný úsek s neznečištěnou vodou. - Silně znečištěné toky (kvalita IV podle ČHMÚ): Labe za Lysou nad Labem a Kolínem, Mrlina, Cidlina, Výrovka, Vlkava. • Odpadní vody – podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci byl v roce 2005 nejnižší z celé republiky – pouze 63,6 % (podíl v ČR byl 79,1 %). Z obcí nad 2 000 obyvatel, kde nebyly komunální zdroje čištěny na ČOV, se jedná o obce Buštěhrad, Zlonice a Velký Osek (pro obec Zlonice je již v současnosti ČOV v provozu a chybí odkanalizování části města, pro město Buštěhrad je kanalizace i ČOV ve výstavbě). Problémem je také vypouštění odpadních vod z podniků zejména chemického průmyslu do Vltavy a Labe v případech nedostatečné účinnosti jejich ČOV. D.3 Hluk • Hluk patří k nejrozšířenějším škodlivinám pracovního i životního prostředí. V posledních letech se stává vážným problémem, protože průmysl a doprava zaznamenaly nebývale rychlý rozvoj. • Hlukovou zátěž ve Středočeském kraji způsobuje mimo jiné automobilová silniční doprava, především v blízkosti silně dopravně zatížených silničních tahů procházejících obydlenými zónami. Nárůst automobilismu v posledních letech hlukové zatížení zvyšuje, k 31. 12. 2003 bylo ve Středočeském kraji evidováno 453 600 osobních automobilů, 44 196 nákladních automobilů, 2 519 autobusů a 101 716 motocyklů. • Hlavní podíl na hlukové zátěži z dopravy má extrémní intenzita dopravy v místech, kde stále chybí odpovídající komunikační síť (nedokončené trasy dálnic a rychlostních komunikací, nedokončené obchvaty měst tvořené rychlostními silnicemi a silnicemi I. třídy). K takovým lokalitám patří např. silnice I/16 a I/9 Mělník, silnice I/16 Slaný, silnice I/9 Líbezníce, silnice I/38 Nymburk, R6 ve stavbě Jeneč – Hostivice, silnice I/2 Říčany, Mukařov, Zásmuky, Kutná Hora, silnice I/12 Úvaly, Kolín, Čáslav, obchvat I/18 Příbram, Sedlčany, I/3 Benešov, silnice II/101 Kralupy n. Vlt. atd. • Na trasách dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy byla a jsou realizována protihluková opatření (ochranné stěny), které snižují zatížení okolí na hygienicky povolené meze. Problémová mohou být místa průchodu frekventovaných silnic


obytným (zastavěným) územím, kde snižování hlukové zátěže může být technicky proveditelné pouze výměnou oken v zástavbě nebo výstavbou obchvatů měst, což je finančně i časově náročné. • Dalším zdrojem hluku je i železniční doprava – k největšímu zatížení obyvatelstva dochází zejména podél průtahů měst. Z hlavních železničních tahů prochází městy: - I. železniční koridor – Úvaly, Český Brod, Poříčany, Pečky, Velim, Kolín, Čáslav, Kralupy n. Vlt., Libčice nad Vltavou, Roztoky - IV. železniční koridor – Říčany, Stránčice, Mnichovice, Senohraby, Čtyřkoly, Čerčany, Benešov - Železniční tah E61 – Mělník, Nymburk, Kolín, Čáslav, Poděbrady, Lysá n. L., Libice nad Cidlinou, Velký Osek - Železniční tah C65 – Mnichovo Hradiště, Bakov n. J. • Nad ochranou před hlukem vykonává státní zdravotní dozor Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze. V České republice se dosud problematikou environmentálního hluku zabývá především hygienická služba v rámci státního zdravotního dozoru (preventivního i běžného) na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zdravotní dozor je však jen jedním z nástrojů, které samy o sobě nepředstavují systémový přístup k řešení problematiky hluku v rámci životního prostředí. K zabezpečení efektivního systému hodnocení a řízení hluku v životním prostředí byla vypracována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení environmentálního hluku. • Cílem směrnice je definovat obecný přístup k zamezení, prevenci nebo snižování škodlivých účinků na lidské zdraví, způsobených expozicí hluku v prostředí. • V ČR není hluk soustavně monitorován, na rozdíl od všech ostatních zemí OECD. V souladu s požadavky EU a OECD byla provedena pilotní hluková studie v okrese Beroun, ve které se postupně sledoval hluk podle indikátorů OECD. D.4 Ekologické zátěže • Staré ekologické zátěže na území Středočeského kraje tvoří zejména bývalé skládky komunálního odpadu, včetně nelegálních černých skládek, staré skládky a zátěže z činnosti bývalých průmyslových a zemědělských podniků a dále tzv. sklady nebezpečných odpadů (např. hliníkové stěry u Mníšku pod Brdy a vápenné kaly a sloučeniny arsenu v Opočnici). Staré zátěže jsou členěny podle míry rizika na pět skupin. Mezi ty nejzávažnější s extrémní rizikovostí patří čtyři – skládky v Mileticích (okres Kladno), Bakově nad Jizerou a Bradleci okres (Mladá Boleslav) a v Opočnici okres (Nymburk). • Největší podíl extrémně a vysoce rizikových skládek na celkovém počtu byl v okresech Praha – východ(31,25 %), Kolín (30,56 %) a Mělník (28,13 %). • Zemědělská půda je čím dál více ohrožena výstavbou nových logistických, skladovacích a obchodních areálů, ale také postupující výstavbou satelitních rodinných městeček. Výběr lokalit musí odpovídajícím způsobem dbát na ochranu zemědělského půdního fondu, pro rozvoj v krajině a průmyslovou výstavbu je třeba využívat bonitně chudší lokality. • Radonové riziko vznikající únikem dceřiných produktů uranu z horninového podloží a haldového materiálu (Příbram), ale i škváry vzniklé prohořením haldoviny po těžbě uhlí (Kladno) je ve Středočeském kraji největší v okresech Příbram, Benešov, Mělník a Praha – východ, v menší míře v okresech Kutná Hora a Kolín. • Odstranění starých ekologických zátěží je velice nákladné. Řada z nich zůstává neřešena především tam,kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí nebo kde nejsou vyjasněna vlastnická práva.


D.5 Odpady • Vstupem České republiky do EU došlo k významným úpravám české legislativy v oblasti odpadového hospodářství, které spočívaly v implementaci evropských směrnic do zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Jedná se zejména o přijetí Směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, která požaduje postupné omezování ukládání biologicky rozložitelného komunálního odpadu na skládky. Biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v programu odpadového hospodářství ČR. Je tedy nutné snížit tento podíl do roku 2010 na 75 %, do roku 2013 na 50 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství (hmotnosti) těchto odpadů vzniklého v roce 1995. • Cílem je postupné zastavení současného trendu, kdy je využíváno nejlevnější metody zneškodňování tohoto typu odpadů, tedy ukládání na skládky, dále využití nezanedbatelného potenciálu biologicky rozložitelného komunálního odpadu a využívání nových technologií likvidace komunálního odpadu (např. s energetickým využitím). • Problematiku odpadového hospodářství Středočeského kraje řeší Plán odpadového hospodářství schválený v prosinci 2004, který je zpracován v souladu s požadavky směrnic Evropské unie a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. • Nejčastějším způsobem odstraňování odpadů v kraji je jednoznačně skládkování, dále je to biologická dekontaminace (to ovšem není ve většině případů definitivní odstranění odpadu) a spalování. Spalování komunálních odpadů je energeticky náročnější likvidace odpadů, při které vznikají potencionálně toxické škodliviny. Skládkování je vzhledem k životnímu prostředí šetrnější. • Úloha Středočeského kraje spočívá především v pomoci při sledování obsahu radonu v budovách, provádění preventivních protiradonových opatření a protiradonových ozdravných opatření v objektech, při úpravě vod a také v oblasti informování veřejnosti. V rámci Radonového programu ČR jsou ve Středočeském kraji průběžně od roku 2003 umísťovány stopové detektory na měření radonové aktivity do vybraných trvale obydlených bytů. Jedná se o bezplatnou službu, kterou stát nabízí vlastníkům (uživatelům) bytů v jejich zájmu. Středočeský kraj každoročně zajišťuje umístění detektorů do cca 500 bytů. Detektory jsou po roce sebrány a odevzdány Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost k vyhodnocení. • Působnost Středočeského kraje v oblasti protiradonové ochrany na základě Radonového programu České republiky bude pokračovat i v následujících letech. D.7 Chráněná území a péče o krajinu • Území Středočeského kraje je z hlediska geologie, geomorfologie, hydrologie a biologie velmi pestré. Středočeská oblast je na územím styku většiny biogeografických jednotek Čech. Horské a stepní druhy zde žijí v přímém sousedství, stejně jako prvky západní, východní i jižní. Střídají se zde území kultivovaná od počátků rolnictví s celými komplexy až překvapivě zachované přírody. Střední Čechy tak představují jedno z klíčových území středoevropské biogeografie. • Mezi území vyžadující zvýšenou ochranu podle zvláštních předpisů pro chráněné ložiskové území (CHLÚ) nerostných surovin patří tzv. dobývací prostory (DP). • Střední Čechy oplývají bohatým přírodním bohatstvím. Hluboká říční a potoční údolí obnažila na mnoha místech horniny nejrůznějšího složení, kde vznikly rozdílné biotopy. Stékají se zde vodní toky ze všech částí země. Niva Labe ve středních Čechách představuje nejúplněji rozvinutý nivní ekosystém v rámci Čech s dosud


největší plochou lužních hájů. Přírodovědnou osou středních Čech jsou navzájem se dotýkající celky Českého krasu, Brd a Křivoklátska. Lesní komplex Křivoklátska je nejzachovalejší a druhově nejbohatší velkoplošný lesní porost ojedinělý v rámci celé České republiky ve výškovém stupni pahorkatin až nižších vrchovin. • Na přelomu let 2005–2006 byla zpracována Krajská koncepce ochrany přírody a krajiny, jakožto základní dokument vymezující odpovídající přístup a aktivity Středočeského kraje v problematice ochrany přírody a krajiny. Při hodnocení výskytu přírodních biotopů v rámci rozborové části Koncepce ochrany přírody a krajiny bylo zjištěno, že tvoří 10 % celkové rozlohy kraje. Na území kraje mimo chráněné krajinné oblasti se přírodní biotopy vyskytují na 8,6 % území. Vysoký podíl přírodních biotopů (přes 60 %) mají maloplošná chráněná území. Zvláště chráněná území • Tato území představují nejcennější části přírody, jejichž hodnoty jsou chráněny zákonem. Zákon vymezuje stupeň ochrany každé kategorie zvláště chráněného území a způsoby usměrňování jejich využívání. Území mezinárodního významu • Nejcennější území z celoevropského hlediska jsou zapojována do různých mezinárodních sítí – např. biosférických rezervací programu „Man and Biosphere“ UNESCO (Křivoklátsko), sítě biogenetických rezervací Rady Evropy, programu CORINE – biotopy (COoRdination of INformation on the Environment) Evropské unie apod. Vybrané skladebné části nadregionálního ÚSES kraje tvoří kostru evropské ekologické sítě EECONET (European Ecological Network). • Některá chráněná území v ČR obdržela prestižní ocenění Rady Evropy – Evropský diplom. Ve Středočeském kraji to byla NPR Karlštejn. Ve Středočeském kraji se nacházejí 4 lokality soustavy evropsky významných území SMARAGD (PR Úpor, NPR Polabská černava, NPR Hrabanovská černava, PR Černínovsko a zčásti PR Radotínské údolí). Dále se na území kraje nachází mokřadní lokalita evropského významu (dle Ramsarské úmluvy), a to mokřady Liběchovky a Pšovky o rozloze 361 ha. • Dne 5. 10. 2005 se Český ráj stal součástí evropské sítě geoparků, tedy i geoparkem UNESCO. Geoparky jsou území, která zahrnují konkrétní geologické dědictví a mají strategii trvale udržitelného územního rozvoje. Geologické lokality musí být z odborného hlediska dostatečně kvalitní a vzácné. Parky se zaměřují na ochranu území, vzdělávání a šetrné využívání území. V síti geoparků se v roce 2004 nacházelo 21 evropských a 8 čínských geoparků. Český ráj je zatím jediným geoparkem na území nových členských zemí Evropské unie. Zařazení do sítě geoparků přispěje k rozvoji šetrné turistiky, ekovýchovných aktivit v regionu a usnadní také přístup k evropským fondům. Územní systémy ekologické stability • Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) představuje síť ekologicky významných segmentů krajiny, účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. Jedná se o optimálně fungující soustavu biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, díky níž je možné udržet existenci bioty v krajině, tzn. Zachovat přirozená stanoviště v rámci všech typů přirozených ekosystémů. • Generely místních územních systémů ekologické stability jsou dokončeny téměř pro celé území kraje, postupně probíhá jejich zapracování do územních plánů obcí či projektů pozemkových úprav.


• ve Středočeském kraji je ÚSES od lokální až po nadregionální úroveň zapojen do Programu péče o krajinu MŽP, a to zejména ochranou biocenter a biokoridorů. Realizace ÚSES také probíhá za pomoci dotací z dílčích dotačních programů SFŽP ČR. • Na území Středočeského kraje je vymezeno 15 nadregionálních biocenter, biocentra jsou propojena nadregionálními biokoridory, kterých je více než 25. Natura 2000 • Na území Středočeského kraje je vymezeno 5 ptačích oblastí Natura 2000. • Dále je navrženo 125 evropsky významných lokalit, které se víceméně překrývají se zvláště chráněnými územími (cca z 30 %) a s ptačími oblastmi. SWOT analýza – výběr relevantních témat ze SWOT analýzy Programu rozvoje kraje Silné stránky: - dostatečná zásoba zdrojů pitné vody - velký potenciál přírodního a kulturního bohatství - definovatelnost zdrojů znečištění a možnost podpory řešení vedoucích ke zvyšování kvality ovzduší Slabé stránky: - znečišťování ovzduší lokálními a liniovými zdroji - zátěž obyvatelstva vlivem vzrůstající intenzity dopravy - ekologická nevyváženost krajiny (nerovnoměrné rozložení lesů, vysoké procento zornění) - úbytek přírodních prostředí - nedostatečný počet zařízení pro moderní metody odpadového hospodářství - problémy s odbytem výrobků z odpadů - přetrvávající nekvalitní evidence odpadů Příležitosti: - využívání ušlechtilých paliv, alternativních a obnovitelných zdrojů energií, bezodpadových technologií a biologicky odbouratelných látek Hrozby: - střet rozvojových zájmů a ochrany životního prostředí, snaha o urbanizaci volné krajiny - navyšování procentuálního podílu plochy kraje, kde dochází k překračování imisních limitů tuhých částic PM10 - pokračování trendu řešení likvidace odpadu skládkováním - příklon k „papírovému“ snižování produkce odpadu vyřazováním některých materiálů z katalogu odpadů (např. popílky, alternativní paliva...) - pokračování trendu nárůstu automobilové dopravy s negativním vlivem na celkovou kvalitu prostředí - nevyhovující automobilový park i u prostředků MHD - nedořešená protipovodňová ochrana sídel - důslednější postup při snižování emisí PM10 z mobilních zdrojů a malých stacionárních zdrojů S programem rozvoje kraje i se SWOT analýzou je z hlediska OŽP Strategický plán města Poděbrad.


4.2 Vyhodnocení vlivu koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 V blízkosti města Poděbrady se nachází lokalita Evropské soustavy ochrany přírody – Evropsky významná lokalita Natura 2000 – Libické Luhy, která je popsána následujícím způsobem : CZ0214009 - Libické luhy Rozloha: 1478.7353 ha Navrhovaná kategorie ochrany: NPR národní přírodní rezervace, PR přírodní rezervace, PP přírodní památka Biogeografická oblast : Kontinentální Nadmořská výška : 187 - 194 m n. m. Poloha: Velký lužní komplex rozložený po obou stranách řeky Labe mezi Poděbrady a Kolínem. Ekotop: Geologie: Horninové podloží tvoří pleistocénní labské štěrkopísky, které náležejí převážně nejmladší údolní terase würmského stáří. V podloží kvartérních sedimentů jsou uloženy nepropustné křídové slínovce (spodní turon). Během holocénu došlo k usazení mocných povodňových hlinitopísčitých sedimentů, na dnech slepých ramen se tvoří hnilokaly a slatiny. Vzácně, při okrajích nivy, se vyskytují fosilní ostrůvky vátých písků, které vznikly koncem posledního glaciálu. Geomorfologie: Celý komplex leží v holocénní nivě, která není morfologicky výrazně vymezena a kontinuálně přechází do rozsáhlé a ploché Nymburské kotliny. Niva dosahuje šiřky až 3 km, průměrná výška území je 187-190 m n. m. Reliéf: Plochý reliéf vzniklý erozně akumulační činností nížinného toku. Výraznými krajinnými prvky jsou četné pozůstatky říčních ramen v různém stupni zazemnění. Pedologie: Na povodňových hlinitopísčitých sedimentech holocénního stáří se průběžně vyvíjejí lužní půdy, na dnech zazemněných ramen se tvoří tmavé organozemě. Na písčitých elevacích se vzácně objevují ostrůvky arenických kambizemí. Krajinná charakteristika: Pro území je typické velké množství zazemňujících se lesních tůní v různém stádiu vývoje, které se hadovitě vinou zachovalými lužními lesy. Uvnitř kompaktních lesních celků se vyskytují jen menší louky, větší luční celky se rozkládají až na okraji nivy. Dnešní tok Labe se vyznačuje malou meandrovitostí, která je dána jednak nízkou spádovou křivkou, ale především úpravami koryta, které započaly již v 17. století. Mohutnější změny krajiny nastaly až v průběhu 19. století, kdy docházelo k rozorávání mohutných lučních celků a k rušení rybničních soustav v okolí. Konečná regulace Labe probíhala na počátku 20. století a byla završena výstavbou jezů a plavebních komor. Biota: Plošně nejrozšířenějším biotopem jsou lužní lesy. Převažují tvrdé luhy asoc. QuercoUlmetum s typicky vyvinutým jarním aspektem, které na sušších místech přecházejí v dubohabřiny subasoc. Melampyro nemorosi-Carpinetum ulmetosum. Bohužel více než polovina porostů ztratila přirozený ráz a má charakter stejnověkých kultur dubu, jasanu a lípy, v horším případě stanovištně nepůvodních druhů (Populus sp., Pinus sylvestris, Quercus rubra). Mokřadní olšiny se hojně vyskytují v místech zazemněných tůní a představují konečný člen sukcesní řady. Pouze maloplošně a nereprezentativně 55 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

jsou zastoupeny měkké luhy. Náhradními společenstvy na místech přirozených luhů jsou vlhké louky. V méně reprezentativní formě (díky absenci kosení) se vyskytují uvnitř souvislých lesních celků, většinou na místech bývalých meandrů, velkoplošná a bohatě diverzifikovaná luční společenstva se uchovala ve velkých celcích na okraji nivy. Nalezneme zde pestrou škálu lučních porostů od vysokých ostřic (nejčastěji Caricetum gracilis) přes částečně zaplavované psárkové louky (Alopecuretum pratensis) a mezofilní ovsíkové louky (Arrhenatheretum elatioris) až po xerofilní kostřavové trávníky na písku. Na několika lokalitách byly popsány zbytky druhově bohatých kontinentálních zaplavovaných luk svazu Cnidion venosi s Pseudolysimachion longifolium, Cnidium dubium, Serratula tinctoria, Thalictrum flavum aj. Vodní vegetace je vázána jednak na toky Labe, Cidlinu a potok Bačovku, jednak na hojné izolované tůně. Ve velkých tocích převažuje poměrně chudá vegetace makrofyt s dominantním Nuphar lutea, břehy lemují říční rákosiny, které výše na břehu střídá mozaika vrbových křovin toků asoc. Salicetum triandrae a bylinných lemů nížinných řek asoc. Fallopio-Cucubaletum bacciferi. V Bačovce roste v Polabí běžná vegetace s dominantním Berula erecta řazená k pobřežní vegetaci potoků. Pestřejší rostlinstvo hostí tůně, hladinu obývají vodní makrofyta, nejčastěji Lemna sp. a Ceratophyllum demersum. Vzácně v některých tůních dosud rostou lekníny (Nuphar sp.) a Hydrocharis morsus-ranae. Tůně od okrajů postupně zarůstají kvalitními rákosinami, ve kterých převažují Phragmites australis, Typha sp. a Glyceria maxima, na rákosiny mohou navazovat porosty vysokých ostřic. Jiná situace je u tůní zcela uzavřených zápojem lužního lesa. Hladina bývá buď bez vegetace či s Lemna sp., makrofyta mělkých stojatých vod reprezentuje Hottonia palustris, během léta většina těchto tůní vysychá a na dnech se vyvíjí vegetace eutrofních bahnitých náplavů s vůdčí Oenanthe aquatica. Některé vodní plochy se jeví jako vhodné stanoviště pro kuňku ohnivou. Stav stromových porostů umožňuje existenci xylofágních druhů hmyzu (Lucanus cervus, Osmoderma eremita). Kvalita a význam: Jedná se o největší a nejzachovalejší Polabský luh. Jednotlivé biotopy zde dosahují nejenom výjimečné zachovalosti, nýbrž i dostatečných rozloh. Z významných druhů rostlin se dále vyskytují např.: Lathyrus palustris, Epipactis albensis, Allium angulosum, Teucrium scordium, Taraxacum sect. palustria, Scutellaria hastifolia, Ophioglossum vulgatum, Potamogeton nodosus, Senecio fluviatilis a Stellaria palustris. Přirozené lužní lesy jsou ideálním biotopem pro výskyt parazitických dřevních a saprofytických hub, ze vzácností lze zmínit pečárku oseckou (Agaricus osecanus), bohatě zastoupeny jsou lišejníky a mechy. Ze zvířeny je území významné především pro vodní měkkýše, korýše, např. vzácní: žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii) a listonoh jarní (Lepidurus apus), dřevní brouky (roháč obecný (Lucanus cervus), páchník hnědý (Osmoderma eremita)) a obojživelníky (kuňka obecná (Bombina bombina), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria)), pro které se území díky velikosti jeví jako dlouhodobě perspektivní. Komplex si, díky ztížené obdělávatelnosti nivy, dokázal udržet vysoké přírodní hodnoty ač leží v centru raně středověké sídelní oblasti, v blízkosti se rozkládá snad jedno z nejznámějších hradišť u nás, slavníkovská Libice nad Cidlinou. Zranitelnost: Globální vliv na celý přírodní komplex měla postupná regulace Labe, která byla završena v první pol. 20. století. Způsobila jednak celkové snížení hladiny podzemní vody, jednak snížení četnosti životadárných každoročních povodní. Přirozeným jevem


je sukcese na zazemňujících meandrech, při níž dochází k ústupu některých vzácných druhů rostlin i živočichů (mj. zánik lokalit vhodných pro rozmnožování obojživelníků - kuňka obecná). Díky vysušování krajiny dochází k posunu vegetačních jednotek a mizení vybraných vzácných druhů. V lesích se velmi negativně projevuje stávající způsob hospodaření, který vlastně popírá a ničí funkci lužního pralesa. Je bezpodmínečně nutné, ponechat vybrané velké lesní celky zcela bez zásahů, mj. z důvodu zvětšení objemu mrtvé biomasy, což je zásadní podmínka výskytu vzácných saprofytických hub a xylofágního hmyzu (roháč obecný, páchník hnědý). V lesích docházelo k holosečím kvalitních porostů a následné výsadbě monokultur, někdy dokonce za použití stanovištně nepůvodních dřevin. Velké spojité luční celky byly rozorávány už od 19. století, ničivé míry bylo dosaženo ale až ve století dvacátém v souvislosti s regulací Labe a kolektivizací zemědělství. Proti eutrofizaci jsou lužní ekosystémy poměrně imunní, přesto se negativně projevují splachy z okolních polí a znečištění potoka Bačovky. Velkým nebezpečím pro území je pokračování stavby dálnice směrem na Hradec Králové. Nedojde při něm pouze k jednorázovému zničení biotopů, dálnice představuje významnou migrační bariéru. Lokálním ohrožením je rozšiřování plochy golfových hřišť na úkor kvalitních přírodních biotopů. Management: Zamezit výsadbám nežádoucích druhů dřevin. Nejhodnotnější části lesních porostů ponechat samovolnému vývoji. Podpořit věkovou rozrůzněnost obhospodařovaných lesních porostů. Neodstraňovat mrtvé a odumírající stromy. Zachovat stávající louky, což mimo jiné znamená částečnou fragmentaci lesních porostů a větší plochu osluněných lesních okrajů (dřevokazní brouci, motýli). Je možné přistoupit k obnově vodních ploch, což by vhodně nahrazovalo absenci činnosti přirozeného toku řeky. K této činnosti však musí docházet až po detailním zhodnocení a takovým způsobem, aby se na území zároveň vyskytovaly plochy v různém sukcesním stádiu. Plochy určené zejména pro kuňku by měly být z větší části osluněné. Možné střety zájmu: Neuvedeno Stanoviště - přehled : Celková rozloha lokality:

%

ha: 1478.7353

Z toho prioritních naturových biotopů:

0.52

7.783

Z toho neprioritních naturových biotopů:

62.62

926.044

Z toho ostatních přírodních biotopů:

13.66

202.0923

Z toho X biotopů:

20.28

299.9747

Z toho nereklasifikovaných biotopů:

0


Naturové biotopy:

2330

3150

6210

Stanoviště/Biotop

Rozloha (ha)

Podíl (%)

R/Z/G

Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis)

5.6177

0.37

B/B/C

T5.3 Kostřavové trávníky písčin

5.6177

0.37

B/B/C

Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition

39.5521

2.67

A/B/A

Ano

V1A Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae)

0.7565

0.05

A/A/A

Ano

V1B Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým (Stratiotes aloides)

0.5344

0.03

A/A/-

Ano

V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty Management: Po zvážení všech okolností je někdy možné přistoupit k šetrnému vyhrnování tůní.

38.2612

2.58

A/B/A

Ano

0.068

0.00

C/B/-

0.0680

0.00

C/B/-

Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

7.8665

0.53

C/B/-

T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky

7.8665

0.53

C/B/-

Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

0.3184

0.02

C/B/B

Ano

M7 Bylinné lemy nížinných řek

0.3184

0.02

C/B/B

Ano

Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii

31.6058

2.13

B/B/A

Ano

T1.7 Kontinentální zaplavované louky

31.6058

2.13

B/B/A

Ano

Extenzivní sečené (Arrhenatherion, nemoralis)

95.8584

6.48

B/B/B

Ano

T1.1 Mezofilní ovsíkové louky

95.8584

6.48

B/B/B

Ano

Přechodová rašeliniště a třasoviště

0.2966

0.02

A/A/-

M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů

0.2966

0.02

A/A/-

Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

0.2078

0.01

C/B/-

L5.4 Acidofilní bučiny

0.2078

0.01

C/B/-

Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)

6410

6430

6440

6510

7140

9110

louky nížin až podhůří Brachypodio-Centaureion


Předmět ochrany

9170

91E0

91F0

Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

9.2148

0.62

C/B/C

L3.1 Hercynské dubohabřiny

9.2148

0.62

C/B/C

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

7.783

0.52

B/B/C

L2.4 Měkké luhy nížinných řek

7.7830

0.52

B/B/C

Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)

735.4379

49.73

B/B/B

Ano

L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty Management: Převod na druhově a strukturně přirozené porosty.

49.5986

3.35

A/B/A

Ano

L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty Management: Striktní ponechání přirozenému vývoji.

685.8393

46.38

B/B/B

Ano

Ostatní přírodní biotopy Biotop

Rozloha (ha)

Podíl(%)

R/Z

K1

Mokřadní vrbiny

1.2672

0.08

C/B

K2.1

Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů

6.0640

0.41

A/A

K3

Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny

2.9586

0.20

A/A

L1

Mokřadní olšiny

40.1073

2.71

A/A

M1.1

Rákosiny eutrofních stojatých vod

33.0389

2.23

B/A

M1.3

Eutrofní vegetace bahnitých substrátů

1.0312

0.06

A/A

M1.4

Říční rákosiny

1.9600

0.13

B/B

M1.5

Pobřežní vegetace potoků

0.9688

0.06

A/A

M1.7

Vegetace vysokých ostřic

61.6549

4.16

B/B

T1.3

Poháňkové pastviny

4.1187

0.27

C/B

T1.4

Aluviální psárkové louky

37.7274

2.55

B/B

V1G

Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu

11.0736

0.74

B/B

V2B

Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)

0.1217

0.00

A/A


Biotopy řady X Biotop

Rozloha (ha)

Podíl (%)

X1

Urbanizovaná území

1.6827

0.11

X2

Intenzivně obhospodařovaná pole

33.6302

2.27

X3

Extenzivně obhospodařovaná pole

8.0371

0.54

X4

Trvalé zemědělské kultury

1.2890

0.08

X5

Intenzivně obhospodařované louky

34.0877

2.30

X6

Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo 9.5228 sídla

0.64

X7

Ruderální bylinná vegetace mimo sídla

5.4577

0.36

X8

Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy

0.6051

0.04

X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami

40.1632

2.71

X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami

46.4563

3.14

X10 Paseky s podrostem původního lesa

43.5524

2.94

X11 Paseky s nitrofilní vegetací

10.2128

0.69

X12 Nálety pionýrských dřevin

3.5929

0.24

X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla

4.9484

0.33

X14

Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné 56.7364 vegetace

Druhy - Rostliny: Nejsou předmětem ochrany.


3.83

Druhy - Živočichové: Stálá populace

Zastavující se

Zimující

Hnízdící

Podíl populace

Zachovalost

Izolace

Celkové hodnocení

B

C

C

B

C

A

B

C

B

kuňka ohnivá

P

Bambina bombina

C

páchník hnědý

P

Osmoderma eremita

C

roháč obecný

P

Lucanus cervus

C

Vlivy : Uvnitř/Vně

Intenzita

Plocha

Ovlivnění

102

Sečení

Uvnitř

B

10

+

160

Lesní hospodářství všeobecně

Uvnitř

B

40

-

166

Odstraňování mrtvých a umírajících stromů

Uvnitř

B

40

-

502

Silnice, dálnice

Vně

A

0

-

830

Regulace toků

Uvnitř

B

80

-

850

Změny hydrografických poměrů, všeobecně

Uvnitř

B

100

-

950

Vývoj biocenózy

Uvnitř

B

20

-

952

Eutrofizace

Uvnitř

B

10

-

Kraje a katastrální území: Kraj Středočeský: Choťánky, Kanín, Kluk, Libice nad Cidlinou, Nová Ves I, Oseček, Pňov, Poděbrady, Předhradí, Velký Osek, Veltruby Území soustavy Natura 2000 EVL Libické luhy bude ovlivněno přeneseně a to při realizaci strategického plánu zejména vlivem nárůstu počtu návštěvníků a hostí ve městě. Jako zásadní se jeví zvýšení návštěvnosti území a to zejména na jaře a v zimě a pak také rozšíření turistiky do tohoto okolí Poděbrad, kde je lokalita zakreslena v maximálním možném rozsahu. Nelze přímo konstatovat, jakým způsobem budou prioritní biotopy a druhy poznamenány, ale lze konstatovat, že navýšení návštěvnosti na Soutoku a jinde v okolí Poděbrad (koupaliště) bude již mít jistý negativní vliv na okolní ploch s prioritními živočichy a také společenstvy. Největší problém pravděpodobně vznikne z důvodu střetu s ochranou entomofauny, protože roháče i páchníka vábí starší


schnoucí stromy a bude vznikat společenský i bezpečnostní požadavek na kultivaci lesa i cest do lužních lesů. Bariérou pro rozvoj turistiky a lázeňství je až tok Labe, Cidliny, případně jezera u Kluckého luhu. Střet rozvojových strategií obsažených ve Strategickém plánu města s cíli ochrany přírody je zjevný a bude nutno tyto zájmy, včetně zájmů dopravních z hlediska využití místních komunikací nebo vodní cesty ještě sladit tak, aby nedocházelo k flagratním zásahům do prioritních biotopů území Natura 2000 nebo do biotopu prioritních druhů živočichů. Chráněny by měly být především kompaktní části ekosystémů a vybraná stanoviště jednotlivých prioritních druhů živočichů soustavy Natura 2000. Na druhou stranu lze uvažovat, že cíle Strategického plánu dotýkající se Libických luhů jsou natolik pružně a „měkce“ stanoveny, že je lze dostat do souladu se zájmem na Evropské ochraně přírody po bližší specifikaci. Vliv na Evropskou soustavu Natura 2000 je tedy jen velmi okrajový v rámci vyhodnocení vlivu Strategického plánu města Poděbrady. Jiná území než EVL Libické luhy se v okolí Poděbrad již nevyskytují. Strategický plán má omezený vliv pouze na území Libických luhů.


5 Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení 5.1 Postavení města Poděbrady v systému osídlení 5.1.1 Celorepublikové souvislosti Z hlediska celorepublikového existují dvě velká města, které jsou pro město Poděbrady spádovou oblastí: Praha a Hradec Králové. Obě města jsou v dosahu dálnice D11, dále na trase železnice a autobusové dopravy. Ačkoli Poděbrady leží zhruba na poloviční vzdálenosti mezi Prahou a Hradcem Králové, mají jednoznačný spád do hlavního města, kde mnozí obyvatelé nacházejí nejen pracovní uplatnění (dostupnost pravidelným vlakovým spojením do centra Prahy za cca jednu hodinu), ale významná je i vyjížďka za službami, především maloobchodem (Centrum Černý Most – po dálnici dostupný za půl hodiny) či za kulturou. Hradec Králové je ve významové hierarchii o řád níže. Pracovní vyjížďka však prošla svým vývojem. V důsledku vztahového uzavírání okresů za socialismu spádovaly Poděbrady ještě v roce 1991 do Nymburka, kdežto dnes pracovní i školská vyjížďka těsně převládá do Prahy a hierarchicky nadřazeným střediskem je tedy Praha. Z hlediska vztahů s okolními sídly je jednoznačně nejvýznamnějším partnerem Nymburk. Blízká poloha obou měst a pozice Nymburku jako okresního města je dobrým předpokladem spolupráce obou dvou. Dalším blízkým významným okresním městem je Kolín. Spolupráce těchto měst není tak úzká jako s výše uvedeným Nymburkem, ale propojenost zde je hlavně z pohledu poskytování zdravotnických služeb (Nemocnice Kolín). Město Poděbrady má v rámci České republiky partnerská města a jsou jimi Mariánské Lázně a Štítina.

5.1.2 Regionální souvislosti V souvislosti s reformou veřejné správy byly ke dni 31.12.2002 zrušeny okresní úřady a jejich agenda a většinou i pracovníci přešli na městské a nově vzniklé krajské úřady. V celé republice vznikly vyšší územní samosprávné celky – Hlavní město Praha a 13 krajů (Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Moravskoslezský, Zlínský). Historicky první volby do krajských zastupitelstev se uskutečnily v roce 2000. Středočeský kraj je územně samosprávnou jednotkou a zároveň i regionem soudržnosti Evropské unie a tvoří tak statistickou jednotku NUTS 2. Administrativně se Středočeský kraj člení na 26 územně samosprávných celků - obcí s rozšířenou působností. Obce s rozšířenou působností (obce III. typu) se dále dělí na obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. typu). Ve Středočeském kraji je 55 obcí s pověřeným obecním úřadem. Nejmenší administrativní jednotkou je obec. Na obce s rozšířenou působností byla převedena většina kompetencí, které dříve vykonávaly


okresní úřady (např. vydávání občanských, cestovních a řidičských průkazů a registrace dopravních vozidel). Obce s rozšířenou působností ve Středočeském kraji : Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim, Votice.

5.1.3 Mikroregionální souvislosti Zrušením okresního úřadu Nymburk byly jeho kompetence mimo krajského úřadu převedeny také na tři pověřené obce s rozšířenou působností : Poděbrady, Nymburk a Lysá nad Labem. Město Poděbrady je od 1.1.2003 pověřenou obcí s rozšířenou působností, čímž se zařadilo mezi 205 pověřených obcí ČR a začalo vykonávat státní správu v přenesené působnosti pro obce ve svém spádovém území, kterých je včetně Poděbrad celkem 35.

5.2 Cíle ochrany životního prostředí ve vztahu k ostatním koncepcím Obecné cíle ochrany přírody v ČR a také cíle ochrany životního prostředí na úrovni kraje nebo České republiky byly vzaty v potaz jen okrajově a orientačně, protože jen některé body Strategického plánu města Poděbrady na ně navazují tak jak je od strategického dokumentu očekáváno. Priority ochrany životního prostředí např. v souvislosti s dopravou jsou řešeny na velmi obecné úrovni a okrajově, případně jsou cíle nereálné (sociální oblast a oblast lázeňství), ve vztahu k vyšším koncepcím. Některé koncepce jsou akcentovány nedostatečně, např. co se dotýká snižování emisí z vytápění a dopravy, případně emisí z průmyslové výroby. Bohužel Strategický plán jako dokument poznamenalo i to, že byl připraven v přelomovém období a jako takový již nereaguje příliš na změněnou realitu v době světové finanční krize a na navazující materiály, jako např. program snižování emisí Zelená jistotám, nebo na Národní protikrizový plán. Cíle ochrany životního prostředí strategického plnu je nutné také rozšířit i mimo okruh centra města a jeho zastavěné části, protože strategie se dotýká celého k.ú. a tedy i Kluckého luhu, Huslíku a Libických luhů jako celku. Pro budoucnost je nutné doplnit strategický plán o akcentování šetrných a alternativních (bezuhlíkových technologií) ke kterým má město dobré dispozice (využití potenciálu minerálních vod) a také o akcentování souladu města s okolní přírodou a její důslednou ochranu proti negativním krizovým jevům (krádeže dřeva, poškození přírody, sběr a prodej přírodnin, atp.). Podobně je nutno reagovat na snížení finančních možností města a zvýšení výdajů vlivem nových negativních jevů (alternativní tresty, vandalismus, změny v osvětlení a svozu odpadů, změny v péči o městskou zeleň, využití srážkových vod v obecních budovách, atp.). Prakticky všechny kapitoly by měly projít alespoň dílčí revizí jednak ve vztahu k cílům OŽP na krajské úrovni a také ve vztahu k finanční krizi a národním dokumentům (např. rozvoj lázeňství v krizovém období nebude tak rychlý, jak je očekáváno a poklesne i tlak na využití minerálních pramenů, naopak naroste tlak na veřejné prameny. Jak již bylo uvedeno, tak v obecné úrovni cíle ochrany životního prostředí stanovené Strategií města Poděbrady korespondují, alespoň okrajově, se strategiemi na státní a krajské úrovni. 64 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

6 Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí 6.1 Hodnocení strategických cílů a opatření ve vztahu ke stanoveným referenčním cílům ochrany životního prostředí Strategické cíle definované v koncepci - Strategický plán rozvoje města Poděbrady – jsou v mírném souladu s referenčními cíli ochrany životního prostředí na místní úrovni i na krajské a potažmo i na státní úrovni. Principielní souvztažnost mezi cíli strategie a referenčními cíli v ochraně životního prostředí existuje, ale je velmi křehká a je nutno ji dopracovat v dalších následných dokumentech rozvoje města Poděbrady a to samozřejmě jednak v aktualizaci ÚAP regionu a také v připravovaném územním plánu města Poděbrady. Rozpracování a odkaz na cíle ochrany životního prostředí je nutno akcentovat zejména v bodech dotýkajících se dopravy, turistiky, hygieny životního prostředí a nakládání s vodami. Strategické cíle města v ŽP jsou : S-4.I Zajistit dostatečné množství kvalitní pitné vody S-4.II Zajistit čištění veškerých odpadních vod S-4.III Snížit množství emisí z mobilních i stacionárních zdrojů S-4.IV Odstranit staré ekologické zátěže a předcházet novým S-4.V Minimalizovat odpady, zajistit jejich 100% třídění a efektivní využití S-4.VI Zajistit nízkou hladinu dalších druhů znečištění ve městě (např. hluku, světelného znečištění ad.) S-4.VII Zajistit informovanost občanů o stavu životního prostředí, zvýšit jejich odpovědnost k životnímu prostředí a zapojit je do aktivní ochrany životního prostředí S-4.VIII Zajistit kvalitní stav zeleně ve městě, městských lesích a ve volné krajině S-4.IX Udržet, případně rozšířit rozsah veřejné zeleně v zastavěné části města na ploše minimálně na hodnotě r. 2008 S-4.X Zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie a zajistit nízkou energetickou náročnost budov S-4.XI Udržet kvalitu přírodního prostředí, které umožňuje existenci a rozvoj přirozených společenstev a jejich dostatečné biodiverzity Cíle ochrany životního prostředí na krajské úrovni lze redukovat na následující : - zvýšení ochrany krajiny z hlediska jejího zachování (rozvoj SES, VKP, atp.) - rozvoj dopravních úprav v souvislosti se nížením nákladů na spotřebu paliva, snížení exhalací a hluku v obytných zónách, atp. - zvýšená ochrana vodních zdrojů s tím, že globální změny přinášejí jejich omezení - odstraňování starých zátěží - snižování škodlivých emisí do ovzduší a rozvoj alternativních technologií - rozšíření ČOV v kraji - zajištění odpovídající ochrany přírody


Státní koncepce postavené většinou na principech udržitelnosti pak akcentují životní prostředí z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje. Preferovány jsou zejména alternativní zdroje energie, ochrana přírody a krajiny a ochrana zdrojů podzemních vod. Výše uvedené strategické cíle jsou skutečně v rámci vyšších koncepcí a plánů akcentovány a zájmy strategického rozvoje města Poděbrady tak nejsou v přímém rozporu s koncepcemi ostatními.

6.2 Slovní vyjádření negativních vlivů 6.2.1 Strategická oblast: 1 Lázeňství a cestovní ruch Vize a cíle oblasti Poděbrady jsou známé centrum zdraví, oblíbená lázeňská a turistická destinace. Jsou lázněmi číslo 1 ve Středočeském kraji a patří mezi pět nejlepších lázní v ČR. Poděbrady v oblasti lázeňství spolupracují s partnerskými městy v ČR i ve středoevropském regionu. Přírodní léčebný zdroj je chráněn a přístupný všem poskytovatelům lázeňské péče. Používané léčebné postupy zaznamenávají stoupající prestiž u odborníků i laické veřejnosti v ČR a dostávají se do mezinárodního povědomí. Přírodní léčebný zdroj je přístupný všem poskytovatelům lázeňské péče prostřednictvím moderního systému rozvodu a čerpání minerální vody. Majitelé jednotlivých vrtů spolupracují na optimálním využívání tohoto přírodního zdroje. Vedle tradičních lázeňských postupů je k dispozici nabídka kvalitních moderních wellness služeb. Podmínky ve městě a okolí jsou příznivé pro rozvoj cestovního ruchu – rozvíjejí se zde např. zdravotní, sportovní, vodní, golfová a další formy turistiky. Město nabízí také dobré podmínky pro konferenční turistiku. Komorní prostředí města v malebné krajně, bezpečí a klid bez dopravního ruchu, čistota, udržovaná a bohatá zeleň s pestrou květinovou výzdobou a bohaté možnosti relaxace, milý personál, s osobním přístupem, kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení na standardní i nadstandardní úrovni s dostatečnou kapacitou a bohatá permanentní programová nabídka kulturních, sportovních a dalších možností pro jednotlivé cílové skupiny jsou příčinami rostoucí spokojenosti klientů, návštěvníků a turistů, kteří se sem rádi vracejí a přivádějí další přátele. Hosté si odvážejí vkusné suvenýry. Návštěva Poděbrad je vítaným dárkem k významným událostem a jubileím. Všichni poskytovatelé služeb vzájemně spolupracují, existuje provázanost mezi lázeňskou péčí a službami cestovního ruchu. Služby jsou kvalitní, poskytovatelé mají zájem na jejich soustavném zlepšování.


Strategické cíle S-1.I Spolupracovat při systematickém vzdělávání dostatečně kvalifikovaných sil pro oblast lázeňství a cestovního ruchu S-1.II Rozšiřovat a zkvalitňovat infrastrukturu pro lázeňství a cestovní ruch, moderní balneo centra S-1.III Zajistit koordinaci mezi subjekty působícími v lázeňství a cestovním ruchu S-1.IV Zajistit kvalitní služby v lázeňství a cestovním ruchu odpovídající vývojovým trendům S-1.V Zavést kvalitní lázeňské služby zaměřené kardiovaskulárních a civilizačních chorob

na

prevenci

a

léčení

S-1.VI Zajistit soustavnou péči o přírodní léčebné zdroje a jejich dostupnost pro poskytovatele lázeňské léčebné péče v rámci možnosti zřídelní struktury Hodnocení Rozvoj lázeňství jako zásadní ekonomické oblasti města je správně vyhodnoceno a popsáno jako strategická oblast č. 1. Jedním ze strategických cílů je i péče o přírodní léčebné zdroje, bohužel zejména z pohledu majetkových vztahů v této oblasti a jejich využití v balneoprovozech. Nedostatečně akcentovaná je potřeba ochrany těchto vodních zdrojů z pohledu ochrany jejich kvality jako přírodního zdroje. Specifický cíl zaměřený na obnovu terénních léčebných cest ve spolupráci s poskytovateli odborné zdravotnické péče může mít pozitivní vliv na stav a fungování příměstské krajiny. Specifický cíl ovšem by měl být zaměřen na kultivaci vymezených úseků krajiny zejména mimo oblasti evropsky významných lokalit Natura 2000, kterých se zejména na jihovýchodě města přímo dotýká. Jinými slovy, aby se snížily negativní vlivy na soustavu Natura 2000, tak musí být turistika navazující na balneoprovozy orientovaná všemi směry v okolí Poděbrad a nikoliv jen na jih a jihovýchod. To by znamenalo zvýšení negativních vlivů na přírodě blízké lokality: Skupice, Huslík, Klucký luh. Strategické cíle a jejich podoblasti se zaměřují na propojení lázeňství a cestovního ruchu aniž by vyhodnocovaly možné negativní vlivy kolísání poptávky v cestovním ruchu (úbytek lázeňských hostů vlivem konkurence jiných lázeňských míst nebo vlivem ekonomické krize). Úbytek lázeňských hostů může mít negativní vliv nejen na fungování vlastních lázeňských provozů, ale i na stav a fungování městské i příměstské krajiny jako prostoru pro relaxaci a regeneraci lázeňských hostů. Změna struktury návštěvníků lázní bude souviset i se změnou struktury dopravy do lázní (krátkodobé pobyty), která může významně dále nárazově (víkendy) ovlivnit hlučnost, prašnost a znečištění ovzduší v celé oblasti města, což přinese při stávající organizaci dopravy významnou zátěž prostředí snižující kvalitu prostředí lázní. Tento negativní jev v souvislosti oblastí dopravy nebyl dostatečně vyhodnocen.


6.2.2 Strategická oblast: 2. Školství a vzdělávání Vize a cíle oblasti V roce 2025 slaví Vysoká škola Poděbrady s rektorátem své 15. výročí vzniku. Sídlí v nové moderní budově, nabízí univerzitu 3. věku a její zásluhou se zvýšila kvalita služeb cestovního ruchu v Poděbradech i okolí. Město je otevřené spolupráci s dalšími vysokými školami. Město má nadstandardní nabídku středních škol, jejichž absolventi nacházejí uplatnění na VŠ i v praxi. Studenti mají možnost kvalitního ubytování a zázemí vč. rozšířené a modernizované Městské knihovny a široké nabídky kulturně společenských a sportovních akcí. Je dokončena výstavba školy pro žáky a studenty s handicapem, která nabízí také respitní a rehabilitační péči. Všechny ZŠ jsou dobře vybavené. Město spravuje moderní komplexní vzdělávací zařízení na Žižkově, které zahrnuje MŠ, úplnou ZŠ, SŠ, centrum celoživotního vzdělávání a pobočku ZUŠ, a podobně i v centru města je provázaný vzdělávací komplex - ZŠ provázaná s gymnáziem, MŠ a dalšími vzdělávacími subjekty. V každé části Poděbrad je rekonstruovaná MŠ s dostatečnou kapacitou, vybavená potřebným množstvím herního materiálu a dětským hřištěm. MŠ tvoří síť s variabilní nabídkou vzdělávání, v jedné z nich je prodloužená provozní doba do 18h. Zřizovatelem MŠ je jak Město, tak i soukromé subjekty, MŠ sídlí v budovách ve vlastnictví města. V centru města existují jedny jesle pro děti od 2 let spojené s MŠ. Všechny školy mohou využívat moderně vybavený sportovní areál. Město disponuje dostupnou a kvalitní psychologickou a speciálně pedagogickou poradnou. Všichni poskytovatelé vzájemně spolupracují. Obyvatelé města mohou využívat existujících školských zařízení k celoživotnímu vzdělávání a volnočasovým aktivitám. Strategické cíle S-2.I Zajistit funkční vysoké školství v Poděbradech S-2.II Zajistit pro všechny cílové skupiny obyvatel Poděbrad a okolí dostupné možnosti vzdělávání S-2.III Zajistit kvalitní technické a materiální podmínky pro výchovu a vzdělávání S-2.IV Zajistit dostatečné lidské zdroje pro výchovu a vzdělávání S-2.V Vytvořit podmínky pro aktivní využívání volného času dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních a zapojování žáků a studentů do komunitního života S-2.VI Zajistit potřebné kvalitní služby v oblasti výchovy a vzdělávání S-2.VII Posilovat výchovu k udržitelnému rozvoji S-2.VIII Podporovat výchovu ke zdravému životnímu stylu


Hodnocení V oblasti školství se strategické cíle zaměřují na dobrou dostupnost základních a mateřských škol ve všech částech města, což by při realizaci mělo pozitivní vliv na ŽP města. MŠ a ZŠ dostupné pěšky sníží potřebu zbytné“ automobilové dopravy ve městě (dovoz dětí do těchto zařízení) a tím by mohlo dojít ke snížení emisí z mobilních zdrojů, snížení hlučnosti a vibrací. Strategické cíle zaměřené na podporu výchovy k udržitelnému rozvoji a východu ke zdravému životnímu stylu mohou mít pozitivní dopady na životní prostředí města. Tyto dopady se ale dají očekávat spíše v dlouhodobém horizontu, a to až v době, kdy dospěje dnešní generace dětí, která bude touto výchovou ovlivněna především. Koncepce neakcentuje přímé zavedení hromadné dopravy a cyklodopravy ke školám ve městě spojené s odpovídající infrastrukturou a organizací dopravy (nádraží, autobusové stanice, parkoviště pro kola, záchytná parkoviště, in-line dráhy a části chodníků), které slouží k snižování využití osobní automobilové dopravy v rámci města a podpoří zejména do budoucna zvýšení bezpečnosti, snížení exhalací do ovzduší a synergické působení dalších jevů (doprava v době povodní, doprava za zhoršených klimatických podmínek, atp.).

6.2.3 Strategická oblast: 3. Sociální a zdravotní služby Vize a cíle oblasti V Poděbradech žijí spokojení a informovaní občané, kteří mají možnost využívat komplexní systém dostupných sociálních a zdravotních služeb od narození do konce života. Zdravotní služby jsou i pro spádovou oblast, je zde porodnice (alternativní), každá část města má obvodního lékaře (nejlépe rodinného) a lékárnu. V centru města funguje integrovaný dům specializovaných zdravotních služeb se systémem objednávání, který zaručuje minimální čekací lhůty. Funguje systém funkční pohotovostní služby. Součástí zdravotních služeb je hospic. Síť sociálních služeb slouží pro všechny věkové skupiny a různá postižení. Spektrum sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené občany umožňuje jejich setrvávání v domácím prostředí. Funguje prevence a práce s osobami ohroženými sociálním vyloučením a zdravotní prevence, včetně prosazování zdravého životního stylu. Občanům ohroženým sociálním vyloučením je umožněno žít plnohodnotný život. Probíhá integrace menšinových a sociálně slabších skupin do života města. Systematicky se pracuje s nepřizpůsobivými občany. Občané i organizace Poděbrad berou jako prestiž finančně i personálně se podílet na zajištění funkčních sociálních služeb pro jimi vybranou cílovou skupinu, Město tuto iniciativu podporuje. Organizace zajišťující sociální a zdravotní služby jsou podporovány také Městem a to nejenom finančně. Existuje efektivní kontrolní systém pro čerpání financí v sociální oblasti. V městě jsou k dispozici kvalitní ubytovací sociální služby (penziony). Existuje funkční informační servis o sociálních a zdravotních službách. Všechny subjekty v oblasti sociálních a zdravotních služeb navzájem spolupracují a informují se. Lázeňské služby jsou propojeny s oblastí sociálních a zdravotních služeb a lázeňská zařízení slouží také pro občany Poděbrad. 69 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

Strategické cíle S-3.I Rozšířit a stabilizovat spektrum dostupných a kvalitních sociálních a zdravotních služeb pro všechny věkové kategorie a různé skupiny, a to v souladu s jejich potřebami, zajistit dostupnost praktických lékařů na území města S-3.II Odstranit sociální bariéry v rámci města S-3.III Zajistit efektivní kontrolní systém pro čerpání financí v sociální oblasti S-3.IV Zajistit preventivní zdravotní a sociální péči pro všechny věkové skupiny vč. předcházení sociálně patologickým jevům S-3.V Zajistit spolupráci mezi poskytovateli sociálních a zdravotních služeb navzájem a mezi poskytovateli, uživateli, Městem, veřejností a dalšími organizacemi/subjekty Hodnocení Strategické cíle v oblasti sociálních a zdravotních služeb nejsou ve větším rozporu s záměry na ochranu životního prostředí, protože se v této podobě nedotýkají klíčových oblastí dopravy nebo odpadů. Z hlediska hygieny a zdravotního stavu obyvatelstva je ovšem zřejmé, že budou stoupat za současného stavu věcí náklady na individuální dopravu v rámci zajištění lékařských a sociálních služeb ve městě pokud nebude vytvořeno vhodné organizační schéma. Navýše dopravy může být dalším přispívajícím stresovým faktorem zhoršujícím zdravotní stav obyvatel města, zejména se to projeví při krizových situacích (vyšší tav vody, kalamity, atp.).

6.2.4 Strategická oblast: 4. Životní prostředí, zeleň Vize a cíle oblasti Poděbrady mají čisté ovzduší, čisté vodní zdroje a dostatek zdrojů pro pitnou vodu. Ze sídel na horním toku Labe nehrozí znečištění. Labe a vodní toky jsou využívány s respektem k limitům životního prostředí. Železnice je ve městě odhlučněna, hladina hluku ve městě nenarušuje charakter lázeňského místa. Chráněné a jiné zajímavé stromy jsou pečlivě, patřičně intenzivně a odborně ošetřovány stejně jako ostatní zeleň. Péče se řídí principy udržení vegetačního koloběhu v prostoru a čase. Město má nadprůměrné množství zelených ploch a lesů s kvalitními společenstvy. Dobře vyřešené uliční interiéry i náměstí jsou obklopené zelení. Jsou odstraněny staré ekologické zátěže ve městě i okolí. Třídění a recyklace komunálního i průmyslového a dalšího odpadu je na vysoké úrovni, podíl nevyužitelného odpadu se snižuje. Většina budov se přibližuje nízkoenergetickým limitům. Řada veřejných i soukromých budov využívá obnovitelné zdroje energie. Na obdělávaných plochách fungují ekologické principy zemědělství podporující biodiverzitu.


Občané i návštěvníci aktivně chrání životní prostředí. Zájmová sdružení (rybáři, myslivci a další) využívají přírodní plochy takovým způsobem, aby nenarušovala přirozená společenstva. Subjekty ve městě (Lázně a.s. a další) spolu aktivně spolupracují. Stav životního prostředí ve městě a okolí je monitorován a informace o životním prostředí jsou veřejně dostupné. Strategické cíle S-4.I Zajistit dostatečné množství kvalitní pitné vody S-4.II Zajistit čištění veškerých odpadních vod S-4.III Snížit množství emisí z mobilních i stacionárních zdrojů S-4.IV Odstranit staré ekologické zátěže a předcházet novým S-4.V Minimalizovat odpady, zajistit jejich 100% třídění a efektivní využití S-4.VI Zajistit nízkou hladinu dalších druhů znečištění ve městě (např. hluku, světelného znečištění ad.) S-4.VII Zajistit informovanost občanů o stavu životního prostředí, zvýšit jejich odpovědnost k životnímu prostředí a zapojit je do aktivní ochrany životního prostředí S-4.VIII Zajistit kvalitní stav zeleně ve městě, městských lesích a ve volné krajině S-4.IX Udržet, případně rozšířit rozsah veřejné zeleně v zastavěné části města na ploše minimálně na hodnotě r. 2008 S-4.X Zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie a zajistit nízkou energetickou náročnost budov S-4.XI Udržet kvalitu přírodního prostředí, které umožňuje existenci a rozvoj přirozených společenstev a jejich dostatečné biodiverzity Hodnocení Strategické cíle v oblasti ochrany životního prostředí jsou správným způsobem orientovány a pokouší se směřovat k rozvoji města a udržitelnosti. Výběr cílů a stanovené cílové hodnoty jsou ovšem příliš optimistické (např. 100% třídění odpadu), než aby bylo možné předpokládat jejich skutečné naplnění. Z hlediska aktuálních problémů ochrany ŽP návrhy postrádají vizi pro řešení klíčových problémů města, které identifikovaly (zásobování vodou, doprava, nakládání s odpady, znečištění ovzduší, ozeleňování města). Strategické cíle rovněž nereagují na aktuální problémy ŽP jako je klimatická změna (a s ní související přísušky a povětrnostní excesy). Zahušťování osobní individuální dopravy (zejména za prací), posuny ve struktuře vegetace a členění ploch města nejsou ve strategických cílech v této oblasti dostatečně akcentovány a to i přes skutečnost, že se jedná o klíčové a limitující faktory rozvoje města s lázeňským statutem v dlouhodobém horizontu. Mezi strategickými cíli koncepce není dostatečně akcentována potřeba ochrany evropských lokalit Natura 2000. Snaha o zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování energetické náročnosti budov může mít pozitivní vliv na stav ovzduší ve městě. Pozitivní vliv na stav životního prostředí města budou mít i specifické cíle v podoblasti Informovanost a osvěta. Dá se ovšem předpokládat, že tento vliv bude mít rovněž odložený účinek do doby dospělosti dnešních dětí, na které je vliv environmentální výchovy největší.


6.2.5 Strategická oblast: 5. Bydlení, urbanistická kvalita, vzhled města, památky, infrastruktura Vize a cíle oblasti Město Poděbrady je půvabné, osobité město s přitažlivou atmosférou. Rozvoj města je přirozený bez volné expanze do krajiny. Město si zachovává komorní charakter, počet obyvatel nestoupá příliš nad 20 tisíc. Obraz města je vytvářen podle dohodnutých a respektovaných regulativů a potřeb lázeňského místa. Atmosféru města plného udržované zeleně dotvářejí umělecká díla a kvalitní architektura, která ctí tradici lázeňství. Historické památky ve městě jsou opraveny a udržovány, Městská památková zóna sahá od nádražní budovy po Jiřího náměstí, jež je vydlážděno přírodním kamenem. Majitelé domů dodržují pravidla stanovená Regulačním plánem pro Městskou památkovou zónu. Růžový slon je přestavěn na architektonický skvost obdivovaný lidmi z celé Evropy. 4 panelové domy v ul. Horákové se snížily na úroveň 6 pater, případně byly nahrazeny novými kvalitními bytovými domy. Město disponuje dostatečným počtem bytů pro sociálně potřebné a seniory, a to na základě Koncepce bytové politiky. Město je systematicky dostavováno. Všechny objekty ve městě mají možnost napojit se na inženýrské sítě. Strategické cíle S-5.I Udržovat počet obyvatel na hodnotě do 20 tisíc S-5.II Zachovat a zlepšit stav Městské památkové zóny S-5.III Zajistit opravy a rekonstrukce budov a veřejných prostranství S-5.IV Zajistit opravy a rekonstrukce komunikací z hlediska urbanismu a architektury S-5.V Zajistit výstavbu města ve vyváženosti všech jeho potřebných funkcí S-5.VI Urbanisticky vyřešit nevyužívané plochy včetně brownfields S-5.VII Nesnižovat plochy parkové zeleně, naopak zvyšovat jejich obecnou kvalitu a rozvíjet je vyváženě s rozvojem města S-5.VIII Umožnit napojení všech staveb na inženýrské sítě Hodnocení Strategické cíle v oblasti rozvoje bydlení a urbanistické kvality města dostatečně neakcentují založenou urbánní strukturu města zejm. se neopírají o řešení existujících provozních a funkčních problémů města (např. napojení obytných ploch v severní části města na městské centrum). Stanovení strategických cílů v této oblasti je komplikováno neexistencí aktuálního územního plánu. Část strategických cílů vychází spíše z obecných témat než ze současného stavu územního uspořádání Poděbrad (řešení brownfields či suburbanizace). Obecně má řešení těchto témat pozitivní vliv na životní prostředí (ochrana nezastavěných lokalit a volné krajiny) nelze ale říct, že tato témata jsou klíčová pro rozvoj Poděbrad, tudíž ani jejich pozitivní dopad životní prostředí nebude vysoký. Principielně lze konstatovat, že tato oblast má vyrovnané vlivy na ŽP, jednak samozřejmě v udržení a šíření ploch zeleně do obytné zástavby, naopak také ale tím, že dojde k limitovanému nárůstu obyvatel, tak dojde ke zvětšení negativních vlivů na ŽP a samozřejmě vybrané problémy životního prostředí jako doprava v klidu a místní doprava uvnitř města, nebo odpadové hospodaření budou akcentovány.


V rámci města je podhodnocen vliv rekreantů a hostů lázní na město a i jisté sezonní kolísání počtu dočasných obyvatel města, turistů – tyto vlivy na ŽP budou mít pravděpodobně významnější váhu než vlivy stejného počtu obyvatel. Velikost vlivu rekreantů nelze ovšem žádnou lineární i jinou analýzou vyhodnotit, počty a vlivy budou dány atraktivitou lázní a ekonomickou silou koruny (jako platidla). Pozitivní vliv na stav kvality životního prostředí bude mít realizace cíle týkajícího se nesnižování ploch parkové zeleně a zvyšovat jejich obecnou kvalitu, protože tím dojde ke zvýšení obecné kvality životního (obytného) prostředí města.

6.2.6 Strategická oblast 6. Kultura, sport, rekreace a volnočasové aktivity Vize a cíle oblasti Město zachovává kulturní, sportovní i společenské tradice. Zámek je kulturním, společenským a historickým centrem města. Lázeňská kolonáda je místem koncertů a jiných kulturně společenských akcí pro širokou veřejnost. Lázeňská zařízení slouží i obyvatelům města. Pro kulturní a společenské akce slouží městský kulturní dům s multifunkčním sálem, kde se koná celá škála akcí. Jsou pořádány různé festivaly s celorepublikovým i evropským věhlasem. Divadlo Na Kovárně nabízí širokou nabídku představení pro všechny věkové kategorie, realizovanou jak místními ochotnickými soubory, tak hostujícími profesionálními i amatérskými soubory. Mezi významné kulturní stánky města patří veřejnosti přístupné Muzeum s moderně pojatou expozicí v historické budově a na Zámku. Zvláštní místo zaujímá expozice věnovaná osobnosti Krále Jiřího a jeho mírové organizaci evropských panovníků. Provoz knihovny je modernizován, knihovna je mj. zázemím pro studenty poděbradské vysoké školy, v atriu knihovny je k dispozici dětské hřiště, kavárna, čajovna, čítárna a další služby umožňující využití knihovny společně s relaxací. Pro sportovní činnosti slouží několik sportovních center přístupných veřejnosti s dostatečným množstvím a vybavením sportovišť včetně profesionální obsluhy. Mezi sportoviště patří např. atletický ovál v nově vybudovaném školním komplexu na Žižkově, oplocený, osvětlený venkovní sportovní areál s umělým povrchem, o který se stará správce, víceúčelová sportovní hala s plaveckým bazénem, sportovně rekreační areál a další. Centra mají vyhovující zázemí hledišť a parkovišť. Sportovní zázemí je koncepčně udržováno a obnovováno. Sportovní kluby jsou financovány sponzory z podnikatelské sféry, vlastními členy, z dotací města, kraje, státu a dalších zdrojů. Moderní rekreační areál Jezero je hojně využíván obyvateli i návštěvníky města. Děti mají dostatek pravidelně udržovaných hřišť. Návštěvníci i obyvatelé mohou využívat síť udržovaných cyklotras. Kulturní, společenské i sportovně rekreační akce a zájmové aktivity mají zázemí v pěkné a čisté přírodě a udržované zeleni. Jejich nabídka je pestrá a dostupná a pokrývá potřeby všech věkových kategorií i různých skupin vč. seniorů a handicapovaných občanů i návštěvníků města. Na kulturně společenském a sportovním dění ve městě se aktivně podílejí studenti, dobrovolníci, spolky, sdružení, církve, Město, soukromí podnikatelé a další. Poskytovatelé a provozovatelé spolu vzájemně spolupracují, je vydáván měsíční i roční přehled akcí, Město má koordinační roli.


Strategické cíle S-6.I Zajistit efektivní financování kulturních, sportovních a volnočasových aktivit ze zdrojů města i zdrojů externích a zvyšovat podíl externích zdrojů. S-6.II Zajistit kvalitní infrastrukturu a její údržbu pro kulturní, sportovní a volnočasové aktivity. S-6.III Zajistit dostatečné spektrum akcí a aktivit pro jednotlivé cílové skupiny. S-6.IV Zajistit informovanost a účast na akcích – ze strany občanů města, lázeňských hostů, turistů z ČR i ze zahraničí. S-6.V Zajistit přiměřené chování během kulturních, sportovních a volnočasových akcí a aktivit ze strany účastníků. S-6.VI Zajistit spolupráci jednotlivých subjektů podílejících se na kulturních, sportovních a volnočasových akcích a aktivitách. S-6.VII Udržet a zajistit kvalitní lidské zdroje pro kulturní, sportovní a volnočasové aktivity. Hodnocení Stanovené strategické cíle v oblasti kultury, sportu, rekreace a volnočasových aktivit jsou takového charakteru, že jejich vliv na životní prostředí a veřejné zdraví bude minimální. Pozitivně se v oblasti životního prostředí mohou odrazit realizace opatření směřujících k rekonstrukci historických objektů. Případný pozitivní dopad na veřejné zdraví lze sledovat u opatření na podporu masového sportu a volnočasových aktivit zvýšením fyzické (i psychické) kondice a odolnosti místního obyvatelstva. Naopak rozvoj masové rekreace v přírodním zázemí města by mohl vyvolat negativní dopady do přírodního zázemí města vč. negativního vlivu na evropsky významné lokality Natura 2000 a nadregionální biokoridor jdoucí podle řeky Labe, které se v blízkosti města nacházejí, a to zvláště v případě, že by tyto formy rekreace nabyly masový charakter a nebyly prostorově usměrňovány tak, že se územím Natura 2000 budou vyhýbat. Preference aktivit vnitroměstských by naopak došlo k oživení částí města a využití volných ploch mimo krajinu. Negativně se projeví zejména v okolí města tvrdá pro volnočasová opatření jako zvětšení plochy parkovišť, zvětšení a rozšíření in-line a cyklostezek se zpevněným povrchem, napojení na Soutok a Klucký luh, atp. které se mohou přímo dotknout soustavy Natura 2000. Podobně rozvoj motorových vodních aktivit v okolí města negativně ovlivní tok řeky Labe a nyní nebývale bohatší faunu a floru v toku.

6.2.7 Strategická oblast 7. Řízení a správa města, bezpečnost, informační a komunikační technologie Vize a cíle oblasti Poděbrady jsou čisté a bezpečné město s bohatou a rozvíjenou tradicí, známé v ČR i zahraničí. Vedle profesionálního hasičského sboru je zde silná tradice dobrovolné požární ochrany, obvodní oddělení PČR II. typu a Městská policie má dostatečný počet srážníků. V Poděbradech je stabilní politické klima, zájmy města jsou nadřazeny zájmům politických stran. Představitelé i zaměstnanci Města mají vysoký kredit a důvěru občanů. Město naplňuje cíle stanovené ve Strategickém plánu ve spolupráci s ostatními subjekty. Daří se zapojovat veřejnost, podnikatele, neziskové organizace i další subjekty do spravování věcí veřejných a rozvoje města. Je zajištěna spolupráce a informovanost mezi subjekty ve městě. Existuje dobrá spolupráce mezi Městem, krajským úřadem, ministerstvy a partnerskými městy.


V rámci Městského úřadu funguje dobrá komunikace, úředníci jsou nestranní a profesionálně dostatečně vybaveni. Obyvatelé města a okolních obcí mají snadný přístup k vyřizování záležitostí - budova Městského úřadu je dostavěna a funkce kumulovány do jedné budovy. Je zabezpečen elektronický způsob vyřizování agendy občanů. Město má dostatek financí na realizaci svých projektů, daří se mu získávat finanční prostředky z externích zdrojů. Město má nízkou dluhovou službu. Je zajištěna řádná správa a péče o majetek Města. Strategické cíle S-7.I Zajistit řádné a efektivní hospodaření Města včetně zajištění investičních prostředků. S-7.II Zajistit bezpečnost ve městě a snížit projevy vandalství. S-7.III Zajistit kvalitní výkon veřejné správy S-7.IV Podporovat spolupráci subjektů v rámci města a zapojení veřejnosti do správy věcí veřejných. S-7.V Vytvořit příznivé klima pro řízení města. S-7.VI Spolupracovat při udržitelném rozvoji města. S-7.VII Spolupracovat při propagaci města v ČR i v zahraničí. S-7.VIII Zajistit informovanost a osvětu obyvatel a návštěvníků. Hodnocení V oblasti řízení a správy města, bezpečnosti a informačních a komunikačních technologií se dá předpokládat pozitivní vliv zejména opatření v podoblasti bezpečnost, která směřují např. k eliminaci vandalství tj. v podstatě k ochraně stávajících kvalit (životního) prostředí města vč. ochrany prostředí přírodního. Z dalších strategických a specifických cílů lze předpokládat pozitivní dopady na životní prostředí (spíše sekundárního rázu) u cílů „zajištění osvěty obyvatel i návštěvníků co se dotýká ochrany životního prostředí“ a „zajištění eko-provozu MěÚ“. Obecně lze předpokládat, že dopady cílů v této oblasti na životní prostředí a veřejné zdraví budou minimální. Pozitivně na životním prostředí města a jeho správě by se mohly projevit zejména : e-governement, otevření úřadu občanům a zajištění přímé místní správy v různých částech města, ve spolupráci s občany. Strategický plán podpoří cestu města k udržitelnosti ve všech směrech a tedy i z hlediska pilíře environmentálního. Zlepšení této oblasti bude pro OŽP pozitivní.

6.2.8 Strategická oblast 8. Doprava Vize a cíle oblasti Poděbrady jsou dopravně dobře dostupné město v regionálním i středoevropském měřítku, a to různými druhy dopravy (železnice, silnice, cyklotrasy, řeka a další). Funguje společný integrovaný systém dopravy Praha – Střední Čechy. K dispozici je společný terminál osobní hromadné dopravy – živé vlakové nádraží spojené s autobusovým, který poskytuje potřebné služby cestujícím na špičkové úrovni odpovídající evropsky významnému lázeňskému městu. Veřejná doprava má dostatečnou hustotu a četnost spojů a zajišťuje spojení v rámci města i s širokým okolím včetně Prahy.


Doprava ve městě je bezpečná, plynulá, šetrná k životnímu prostředí a zdraví lidí a respektuje potřeby lázeňského místa. Město podporuje moderní veřejnou ekologickou hromadnou dopravu vč. malokapacitní, pěší a cyklistické dopravy. Místní obyvatelé i návštěvníci města využívají systém cyklotras a cyklostezek ve městě i okolí, funguje systém výpůjčky kol a vybavení. Cyklotrasy jsou odděleny od automobilové dopravy, je nízký počet kolizí. Parkování ve městě je zajištěno podle stupně motorizace 1 : 1,5. Jsou využívány parkovací domy v centru i na Žižkově. Na kraji města existují záchytná parkoviště, parkování v centru je zpoplatněno a koncipováno jako krátkodobé. Městské čtvrti oddělené železnicí jsou propojeny s centrem mimoúrovňově, části oddělené řekou jsou s centrem propojeny silničními mosty a lávkami pro pěší a cyklisty. Veřejné budovy, prostranství, školy, obchody i služby jsou dobře dostupné pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou. Stav místních komunikací odpovídá technickým normám, je zpracován a dodržován systém jejich pravidelné údržby vč. inženýrských sítí. Všechny komunikace jsou bezbariérové. Průběžně probíhá projektová příprava na jejich aktuální rekonstrukci. Chodníky jsou široké, bezpečné a pravidelně udržované. Centrum města je dopravně maximálně zklidněno, klidová zóna v okolí lázeňského parku a náměstí je rozšířena. Tranzitní doprava využívá všech obchvatů kolem města, vjezd do města je omezen jen na cílovou dopravu. Orientace po městě je snadná díky propracovanému informačnímu orientačnímu systému. Strategické cíle S-8.I Zajistit bezpečnou a plynulou dopravu S-8.II Zklidnit automobilovou dopravu ve městě S-8.III Vyřešit dopravu v klidu S-8.IV Zachovat, případně rozšířit a zlepšit kvalitu dopravní obslužnosti města s důrazem na veřejnou hromadnou dopravu S-8.V Vybudovat síť bezpečných a vzájemně propojených cyklistických tras ve městě i v návaznosti na okolí, včetně vybavení S-8.VI Snížit zátěž z dopravy ve městě – zvýšit ekologizaci dopravy S-8.VII Zajistit kvalitní moderní a udržovanou infrastrukturu pro dopravu S-8.VIII Vybudovat komplexní informační systém v dopravě a propojit jej s městským informačním systémem Hodnocení U realizace strategických i specifických cílů v oblasti dopravy se dají předpokládat významné vlivy na životní prostředí. Pozitivní vlivy se dají očekávat zejména u opatření podporujících hromadnou veřejnou dopravu uvnitř města, případně do okrajových částí a její podíl na zkvalitňování dopravní obslužnosti města (nižší emise, nižší hlučnost, vibrace apod.). Řada opatření v oblasti dopravy by jistě k pozitivním dopadům na životní prostředí vedla a přispěla, jejich skutečná realizovatelnost je však z pozice strategického plánu problematicky naplnitelná – jedná se např. o opatření na zvyšující se podíl ekologických vozidel ve městě, pro který neexistuje žádná motivace mezi obyvateli 76 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

kromě osvětové činnosti a podpory občanů k nákupu nových vozidel s lepšími parametry provozu, což zřejmě nebylo úmyslem strůjců SP. Bez ohledu na tento strategický úkol k obměně parku vozidel občanů města i firem bude docházet a proto je vhodné regulovat provoz ve městě i z tohoto pohledu a opatření pro ŽP prosadit. Jiným typem obtížně realizovatelného opatření je např. snížení tranzitní dopravy z města, neboť pro toto opatření není stanovena žádná cesta vedoucí k jeho realizaci, jinak řečeno, z hlediska ŽP jde zatím o žádoucí a pozitivní vliv, ale otevřený, nepříluiš reálný cíl strategie. (Chybí zde např. vazba na další dokumenty – úkol pro budoucí územní plán města tuto problematiku řešit.) Některé významné dopravní závady města nejsou strategickým plánem řešeny (a to ani v pozici „zadání“ – „společenské objednávky“ pro budoucí zpracování nového územního plánu). Zásadní v této oblasti je např. neřešení propojení obytné zóny na severu města s centrální městskou oblastí (překonání bariéry železniční trati) nebo pominutí významné dopravy městem jako zásadního faktoru, případně propojení železniční, autobusové a automobilové dopravy. SP neřeší také dopravu vodní, která bude v souvislosti s předchozími úkoly bude narůstat a ovlivní negativně přírodní prvky v krajině, zejména VKP – řeku Labe. Obecně je v problémové části dopravy SP velmi otevřený a bez odpovídajících řešení s jednoznačně pozitivním dopadem na ŽP, která jsou veřejností poptávána. Faktem zůstává, že otevřené formulace Strategie umožňují variabilitu řešení, ale nelze odpovědně kvantifikovat skutečný vliv na ŽP jindy, než při řešeních statických a restriktivních, která ovšem narazí na odpor veřejnosti a přenesou ovlivnění ŽP jen do jiných částí města. Komplexní řešení dopravy s kvantifikovatelným výstupem není ze studie jasné. Pozitivní vliv na životní prostředí města bude mít podpora cyklistické dopravy vybudováním spojité sítě cyklotras a cyklostezek vč. další potřebné infrastruktury pro cyklisty (zejména bude-li cyklistická doprava realizována jako alternativa k individuální automobilové dopravě). Cyklodoprava a její síť musí být zároveň přizpůsobena povaze a vhodnosti lokalit z hlediska obecné turistiky, zejména lokality soustavy Natura 2000 a součásti vyšších prvků ÚSES by měly být nevratně dotčeny co nejméně (budováním pevné infrastruktury, atp.). Je nutno uvažovat, že trend rozšiřování soft - turistiky z okolních měst dorazí i do Poděbrad a jeho vlivy nebudou jen ekonomicky pozitivní, ale ovlivní i život města a životní prostředí (potřeba odpadkových košů na trasách, potřeba úprav terénu a stezek a jejich oprav po zimě a povodních, atp.).

6.2.9 Strategická oblast 9. Služby, obchod, průmysl, podnikání, zaměstnanost Vize a cíle oblasti Podnikání v Poděbradech je soustředěno na služby, volný čas, rekreaci a regeneraci, a to se zaměřením na jednotlivé cílové skupiny (senioři, rodiny s dětmi, ekonomicky aktivní obyvatelé města, turisté, lázeňští hosté a další). Průmysl je organickou součástí města a neruší a nezatěžuje obyvatele ani lázeňský charakter města. Je zastoupený pouze lehký a zpracovatelský průmysl a malé provozovny. Míra nezaměstnanosti nepřesahuje výrazně celostátní průměr. Jsou zde zajímavé pracovní příležitosti zejména v oblasti lázeňství a cestovního ruchu. Z hlediska služeb jsou Poděbrady klíčovým městem v regionu. Spolupracují s obcemi v přilehlém i širším regionu a vzájemně koordinují a doplňují nabídku svých služeb. Lázně poskytují služby na luxusní úrovni, což láká solventní klientelu. Ubytování je možné i v luxusních hotelech. K návštěvě zvou kvalitní restaurace a útulné kavárničky.


Nabídka obchodní sítě služeb odpovídá poptávce. Poděbrady nabízejí speciální služby, které lákají návštěvníky města. Jsou zde i zajímavé menší obchody, nabízející čerstvé zboží a místní speciality, či luxusní butiky. I v okrajových částech města je k dispozici řada kvalitních služeb a obchodů. Podél pěších i cyklistických stezek jsou k dispozici drobné služby jako servis, půjčovny, občerstvení, obchůdky. Po městě je možné projet se fiakrem taženým koňmi. V areálu Jezera jsou k dispozici služby související se sportovními a rekreačními aktivitami. Zájmy města a podnikatelských subjektů jsou v souladu. Strategické cíle S-9.I Rozšířit a zkvalitnit síť obchodů a služeb S-9.II Podporovat lehký zpracovatelský průmysl a malé provozovny šetrné k životnímu prostředí a zdraví lidí, nerušící lázeňské místo S-9.III Zajistit kvalifikované pracovní síly S-9.IV Spolupracovat s podnikatelskými subjekty z okolních obcí na efektivní nabídce služeb S-9.V Zajistit pravidelnou spolupráci podnikatelských subjektů, Města a dalších relevantních subjektů ve městě Hodnocení Ze strategických cílů v oblasti služeb, obchodu, průmyslu, podnikání a zaměstnanosti lze vysledovat snahu o minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí v oblasti tvorby pracovních příležitostí v průmyslu, a to zejména podporou lehkého zpracovatelského průmyslu a malých provozoven šetrných k životnímu prostředí, které neruší lázeňské místo. Přesto je třeba dbát zvýšené opatrnosti v tomto segmentu, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění životního prostředí průmyslovou výrobou. Malé výroby bývají ovšem často navázány na složitější technologie a produkují komplikovanější emise a odpady než technologie skutečně jednoduché, proto je nutno produkci ve městě udržet pod rozumnou kontrolou, aby nedocházelo k excesům při výrobě. Obecně je nutno podporovat snížení výroby mimo hranice města a snižování počtu brownfields, zejména pak je nutné podpořit skutečně měkké a nezávadné výrobní procesy a produkce, které nezatíží nadměrně hospodaření města, ale budou jednoznačně ziskové. Obecný vliv hospodářské recese a stoupajících cen na výroby bude negativní a opuštění výroby se projeví negativně na ŽP např. zátěžemi z provozů, nebo poklesem bezpečnosti uvnitř města. Jako zásadní se jeví zvládnutí pozitivních procesů v územním plánování na podporu výroby uvnitř města.

6.3 Charakter vlivů a jejich kumulace V této části je provedeno vyhodnocení priorit Strategického plánu z hlediska jejich dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví, neboť ze struktury dokumentu vyplývá, že právě stanovené priority budou těmi cíly strategie, na jejichž realizaci bude vynakládáno speciální úsilí a tudíž i pravděpodobnost jejich realizace ( a tím i skutečné dopady do života města) je výrazně vyšší než u ostatních stanovených specifických cílů strategie.


Číslo specifického cíle 8.2.1 3.1.2

2.4.1 2.8.7

8.5.4 3.2.1 4.7.1

7.1.3 7.1.1 7.4.2

8.1.3

4.8.1 5.6.1

6.2.4 5.2.1 1.2.3

1.3.5

1.1.9

2.7.1

Specifický cíl

Vliv priority na ŽP a veřejné zdraví

Komplexně řešit dopravu v klidu v centru města Zajistit kvalitní, dostupnou a dostatečně kapacitní respitní péči (denní i pobytové stacionáře, pro všechny věkové skupiny) Zřídit VŠ Jiřího z Poděbrad Budovat multifunkční vzdělávací zařízení a rekonstruovat stávající vzdělávací zařízení a to na základě Koncepce rozvoje vzdělávacích zařízení v Poděbradech

+1

Vybudovat severní obchvat Zajistit pohotovostní služby - zubař, praktický lékař, pediatr, včetně dopravní pohotovostní zdravotní služby Zachovat a revitalizovat zahrady a parky včetně dokončení rehabilitace lázeňského parku s promenádou, revitalizace zámecké zahrady a zakládat nové parky i doplňkové sadové úpravy, vše ve spolupráci s urbanisty a na základě širší mezioborové spolupráce Vybudovat novou moderní stanici pro Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR) Zajistit dostatečný počet strážníků Městské policie a jejich vybavenost a stanovit jejich osobní okrskovou zodpovědnost Sloučit provoz Městského úřadu do jedné budovy a zohlednit při tom požadavky na „smart administration“ (moderní správa) Vybudovat bezbariérový společný terminál hromadné osobní dopravy v Poděbradech (vlakové a autobusové nádraží) s dostatečným množstvím parkovacích míst a dokonalým informačním systémem + Bike α Ride (B+R) Snížit hlukovou zátěž ve městě, především usilovat o odhlučnění železniční tratě Vytvořit nový Územní plán s ohledem na cíle stanovené ve Strategickém plánu a s ohledem na potřebné funkce města vč. potřeby posílit sociální vazby ve městě Vybudovat plavecký bazén přednostně v rámci multifunkčního sportovního areálu Ostende Zachovat poměr zeleně k zastavěné ploše města Dobudovat infrastrukturu služeb cestovního ruchu pro různé cílové skupiny dle Marketingové strategie cestovního ruchu (např. pro wellness, konferenční turistiku, zdravotní turistiku, vodní turistiku, pěší a cykloturistiku, golfovou turistiku), využívat kulturního dědictví pro cestovní ruch (stezky dědictví, církevní turistický ruch apod.) Zajistit odpovědné pracoviště (subjekt – o.p.s.) pro koordinaci a naplňování cílů cestovního ruchu a lázeňství, provozu Turistického informačního centra, napojení IS a dalších Zajistit náležitý stav rozvodů minerální vody od zdrojů do balneoprovozů, aby nedocházelo k únikům léčivé vody nebo k poklesu koncentrace hlavní léčivé složky - oxidu uhličitého - nevhodnou přepravou nebo akumulací Udržet, případně rozšířit nabídku smysluplných aktivit pro využívání volného času pro různé věkové kategorie a kvalitní vedení aktivit

+1


+1 0 0

+1

+1

0 0 0

0

+2 +1 0 +1

0

0

0

0

4.7.4

6.3.5

9.4.2 3.1.1 9.2.3 2.5.1

8.3.1 1.1.8 1.1.10

3.1.6 4.6.1

5.6.6 6.1.1 6.1.5 6.3.2

8.5.1

8.4.6 4.1.2 7.2.3 8.5.7

8.5.8

Zajistit pravidelnou, odbornou a dostatečnou péči o zeleň včetně preventivní péče, diferencovat péči o zeleň podle stupně zátěže Podporovat zajímavé volnočasové aktivity především pro mládež jako prevenci kriminality a dalších sociálně patologických jevů Zlepšit a systematizovat spolupráci mezi Městem a místními podnikateli Zajistit kvalitní, dostupnou a dostatečně kapacitní rezidenční péči Podporovat lehký a zpracovatelský průmysl, také zaměřený na moderní technologie, zabránit umístění těžkého průmyslu Rozvíjet celoživotní vzdělávání ve stávajících školách a školských zařízeních pro jednotlivé cílové skupiny včetně rekvalifikací, a to na základě poptávky a potřeb a ve spolupráci s relevantními subjekty (např. NNO, podnikatelé), zřizovat centra celoživotního vzdělávání Vyloučit z města tranzitní dopravu Připravovat s předstihem realizaci nových jímacích vrtů Sledovat možnost transformace všech zdrojů minerální vody na území Města Poděbrady na právnickou osobu ve vlastnictví Města, která by zajišťovala komplexní péči o všechny tyto zdroje a dodávku minerální vody všem poskytovatelům lázeňské léčebné péče Zajistit a rozšířit kapacitu chráněného bydlení Zachovat plochy lesů; u ostatních ploch s charakterem lesů iniciovat jejich překvalifikování na lesní půdu a zaregistrovat je v katastru nemovitostí; zařazovat lesy do kategorie „lesy se zvláštním určením“ U nové výstavby podporovat vznik vhodných prostor pro služby a obchod Rekonstruovat a rozšířit Městskou knihovnu a zajistit odpovídající technické vybavení Zřídit multifunkční prostor pro kulturně – společenské aktivity Modernizovat a opravovat dětská hřiště a budovat nová, včetně veřejných pískovišť, zajistit stálého správce těchto hřišť a doplňkových služeb (WC, občerstvení, půjčovna hraček, sportovních nářadí) Zpracovat vyvážený koncept dopravy (cyklostezky, doprava osobní, nákladní, motorová, veřejná, doprava v klidu a další), a to ve spolupráci s urbanisty a dalšími odborníky z hlediska zachování urbanistické kvality města ve všech ohledech a při využití stávajících dílčích koncepcí a naplňovat jej Rozšiřovat cyklistické a vycházkové trasy v okolí města, včetně doplňků pro oddych a sport, a efektivně je udržovat Nepovolovat odběry vody, které snižují zásoby podzemní vody Zajistit podíl externích finančních zdrojů (dotace) Vybudovat informační orientační systém ve městě (včetně orientačních / navigačních směrovek k muzeu, na náměstí a další) Vybudovat mimoúrovňové křížení železniční trati v centru města

+1

0 0 0 0

0

+2 0

0

0 +2

0 0 0

0

+1

+1 +2 0 0 +1

Pozn. Hodnocení je provedeno na 5-ti bodové škále: +2 – Výrazně pozitivní vliv cíle na ŽP a veřejné zdraví;+1 – Pozitivní vliv; 0 – Bez vlivu; -1 – Negativní vliv cíle na ŽP; -2 – Výrazně negativní vliv


Z vyhodnocení priorit stanovených Strategickým plánem vyplývá, že převážná většina z nich je bez vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví. Ne nevýznamná část priorit má pozitivní vliv a u čtyřech priorit byl dokonce vyhodnocen výrazně pozitivní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Naproti tomu žádná z posuzovaných priorit nebyla hodnocena v oblasti negativního nebo dokonce výrazně negativního vlivu. Z výše uvedeného vyplývá, že hodnocené priority Strategického plánu města Poděbrad mají pozitivní dopady do oblasti životního prostředí a veřejného zdraví.

6.4 Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000 Jak již bylo uvedeno, tak Strategický plán města Poděbrady má vliv pouze na území Evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. CZ0214009 - Libické luhy Rozloha : 1478.7353 ha Navrhovaná kategorie ochrany : NPR národní přírodní rezervace, PR přírodní rezervace, PP přírodní památka Biogeografická oblast : Kontinentální Nadmořská výška : 187 - 194 m n. m. Poloha : Velký lužní komplex rozložený po obou stranách řeky Labe mezi Poděbrady a Kolínem. Území soustavy Natura 2000 EVL Libické luhy bude ovlivněno jen okrajově (od západu) přeneseně a z malé části (několik ha, cca 0,2 % území v souvislosti s komunikacemi, golfem a pěšími cestami) to při realizaci strategického plánu zejména vlivem nárůstu počtu návštěvníků a hostí ve městě. Jako zásadní se jeví zvýšení návštěvnosti území a to zejména na jaře a v zimě a pak také rozšíření turistiky do tohoto okolí Poděbrad, kde je lokalita zakreslena v maximálním možném rozsahu. Nelze přímo konstatovat, jakým způsobem budou prioritní biotopy a druhy poznamenány, ale lze konstatovat, že navýšení návštěvnosti na Soutoku a jinde v okolí Poděbrad (koupaliště) bude již mít jistý negativní vliv na okolní ploch s prioritními živočichy a také společenstvy. Největší problém pravděpodobně vznikne z důvodu střetu s ochranou entomofauny, protože roháče i páchníka vábí starší schnoucí stromy a bude vznikat společenský i bezpečnostní požadavek na kultivaci lesa i cest do lužních lesů. Bariérou pro rozvoj turistiky a lázeňství je až tok Labe, Cidliny, případně jezera u Kluckého luhu. Střet rozvojových strategií obsažených ve Strategickém plánu města s cíli ochrany přírody je zjevný a bude nutno tyto zájmy, včetně zájmů dopravních z hlediska využití místních komunikací nebo vodní cesty ještě sladit tak, aby nedocházelo k flagratním zásahům do prioritních biotopů území Natura 2000 nebo do biotopu prioritních druhů živočichů. Chráněny by měly být především kompaktní části ekosystémů a vybraná stanoviště jednotlivých prioritních druhů živočichů soustavy Natura 2000. Na druhou stranu lze uvažovat, že cíle Strategického plánu dotýkající se Libických luhů jsou natolik pružně a „měkce“ stanoveny, že je lze dostat do souladu se zájmem na Evropské ochraně přírody po bližší specifikaci. Vliv na Evropskou soustavu Natura 2000 je tedy jen velmi okrajový v rámci vyhodnocení vlivu Strategického plánu města Poděbrady. Jiná území než EVL Libické luhy se v okolí Poděbrad již nevyskytují. Strategický plán má omezený vliv pouze na území Libických luhů.


7 Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů jsou formulována v podobě podmínek pro realizaci navržených strategických a specifických cílů, které spolu mají vést k naplňování vize jednotlivých oblasti a podoblastí koncepce. Základním východiskem a předpokladem SEA zpracovatele při provádění koncepce je dodržení podmínek a požadavků na ochranu životního prostředí, které vyplývají z platné legislativy, včetně limitů a nároků kladených kompetentními orgány ochrany přírody a krajiny. Protože je splnění a respektování daných podmínek samozřejmé, není dále jednotlivě zmiňováno jako plánované opatření nebo kritérium při výběru projektů. SEA zpracovatel na tomto základě dále předpokládá vyloučení realizace projektů, které by nedodržely podmínky nebo ohrozily předměty ochrany v dotčeném území.

7.1 Podmínky pro realizaci navržených rozvojových opatření 1. Lázeňství a cestovní ruch V oblasti lázeňství je třeba v rámci realizace navržených rozvojových opatření: - více akcentovat potřebu ochrany vodních zdrojů minerálních vod z pohledu ochrany jejich kvality jako přírodního zdroje (nikoli pouze k pohledu jejich užitností v balneoprovozech); - při obnově terénních léčebných cest dbát na udržení dobrého stavu a fungování příměstské krajiny, dále na kultivaci vymezených úseků krajiny - je nutné ponechat prostor pro využití pramenů i jako přídavného zdroje tepla pro město Poděbrady, alespoň na obecní úrovni - dbát o směrování terénních léčebných cest a relaxačních a pobytových tras mimo oblasti evropsky významných lokalit Natura 2000 (zejména na jihovýchodě města)zejm. dbát o nenarušování přírodě blízkých lokalit: Skupice, Huslík, Klucký luh. 2. Školství a vzdělávání V oblasti školství se při realizaci strategický cíle je dále třeba: - akcentovat přímé zavedení hromadné dopravy a cyklodopravy ke školám ve městě spojené s odpovídající infrastrukturou a organizací dopravy (nádraží, autobusové stanice, parkoviště pro kola, záchytná parkoviště, in-line dráhy a části chodníků), které bude sloužit ke snižování využití osobní automobilové dopravy v rámci města a podpoří zejména do budoucna zvýšení bezpečnosti, snížení exhalací do ovzduší a synergické působení dalších jevů (doprava v době povodní, doprava za zhoršených klimatických podmínek, atp.). 3. Sociální a zdravotní služby U strategických cílů v oblasti sociálních a zdravotních služeb není třeba větších opatření na ochranu životního prostředí při realizaci koncepce, protože se v této podobě nedotýkají klíčových oblastí dopravy nebo odpadů. Z hlediska hygieny a zdravotního stavu obyvatelstva by bylo vhodné vytvořit organizační schéma v rámci zajištění lékařských a sociálních služeb ve městě.


4. Životní prostředí a zeleň Při realizaci strategických cílů v oblasti ochrany životního prostředí je třeba konstatovat, že jsou v zásadě správným způsobem orientovány a pokouší se směřovat k rozvoji města a udržitelnosti. Pro jejich naplňování je ale také třeba slevit z některých příliš optimistických předpokladů (např. 100% třídění odpadu) a reagovat na nové trendy světového vývoje a zejména i krize. Nedostatečně byla vyhodnocena i role úřadu dovnitř (komunikace uvnitř a systém sběru odpadu a šetření energií a surovinami) a k občanům města (osvětová činnost a podpora šetrných aktivit k ŽP. Z hlediska aktuálních problémů ochrany ŽP je třeba doplnit vizi pro řešení klíčových problémů města, které byly identifikovány (zásobování vodou, doprava, nakládání s odpady, znečištění ovzduší, ozeleňování města). Při realizaci strategický cíle je třeba: - řešit problematiku zahušťování osobní individuální dopravy (zejména za prací) jako zásadního stresového faktoru ŽP; - řešit posuny ve struktuře vegetace a členění ploch města ; - dostatečně akcentovat potřebu ochrany evropských lokalit Natura 2000; - podporovat zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování energetické náročnosti budov z důvodu jejich vlivu na stav ovzduší ve městě. 5. Bydlení, urbanistická kvalita, vzhled města, památky, infrastruktura Strategické cíle v oblasti rozvoje bydlení a urbanistické kvality města musí při své realizaci: - respektovat založenou urbánní strukturu města zejm. se zabývat řešením existujících provozních a funkčních problémů města (např. napojení obytných ploch v severní části města na městské centrum) – je třeba provázat cíle strategického plánu s novým územním plánem města; - při řešení témat v této oblasti je třeba vycházet ze současného stavu územního uspořádání Poděbrad nikoli pouze s témat obecných (řešení brownfields či suburbanizace); - limitovaným nárůstem obyvatel dojde ke zvětšení negativních vlivů na ŽP a samozřejmě vybrané problémy životního prostředí jako doprava v klidu a místní doprava uvnitř města, nebo odpadové hospodaření musí proto být při řealizaci koncepce akcentovány; - je nezbytné reálně vyhodnotit vliv rekreantů a hostů lázní na město a jejich sezonní kolísání. 6. Kultura, sport, rekreace a volnočasové aktivity Stanovené strategické cíle v oblasti kultury, sportu, rekreace a volnočasových aktivit jsou takového charakteru, že jejich vliv na životní prostředí a veřejné zdraví bude minimální. Při jejich realizaci proto nejsou nezbytná žádná speciální opatření. Případná opatření bude možná potřeba realizovat při rozvoji masové rekreace v přírodním zázemí města, které by mohlo vyvolat negativní dopady do přírodního zázemí města vč. negativního vlivu na evropsky významné lokality Natura 2000 a nadregionálního biokoridoru jdoucí podle řeky Labe, které se v blízkosti města nacházejí, a to zvláště v případě, že by tyto formy rekreace nabyly masový charakter a nebyly prostorově usměrňovány tak, že se územím Natura 2000 vyhýbaly.


Je třeba dbát na eliminaci negativních dopadů opatření jako zvětšení plochy parkovišť, zvětšení a rozšíření in-line a cyklostezek se zpevněným povrchem, napojení na Soutok a Klucký luh, atp. které se mohou přímo dotknout soustavy Natura 2000. Podobně rozvoj motorových vodních aktivit v okolí města je třeba sledovat, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění toku řeky Labe. 7. Řízení a správa města, bezpečnost, informační a komunikační technologie V oblasti řízení a správy města, bezpečnosti a informačních a komunikačních technologií se dá předpokládat, že dopady cílů v této oblasti na životní prostředí a veřejné zdraví budou minimální, žádná opatření proto nejsou navrhována. Je vhodné doplnit strategii i o „environmentalizaci úřadu“ tedy o jeho převedení do systému EMAS nebo jiných, aktuálních v EU (eco – labeling). 8. Doprava V oblasti dopravy je třeba v rámci realizace navržených rozvojových opatření: - najít realizační mechanismus opatření jako je: o podpora hromadné veřejné dopravy uvnitř města, případně do okrajových částí a její podíl na zkvalitňování dopravní obslužnosti města (nižší emise, nižší hlučnost, vibrace apod.); o zvýšení podílu ekologických vozidel ve městě; o snížení tranzitní dopravy z města; - řešit existující významné dopravní závady města, a to zejména vazbou na budoucí zpracování nového územního plánu) např.: o řešení propojení obytné zóny na severu města s centrální městskou oblastí (překonání bariéry železniční trati) o řešení vnitroměstské dopravy o propojení železniční, autobusové a automobilové dopravy o řešení vodní dopravy; - navrhovaná cyklodoprava a její síť musí být přizpůsobena povaze a vhodnosti lokalit z hlediska obecné turistiky, zejména lokality soustavy Natura 2000 a součásti vyšších prvků ÚSES by měly být nevratně dotčeny co nejméně (budováním pevné infrastruktury, atp.). Doprava musí reagovat na státní a krajské koncepce a současně je nutné začlenit do úvah o dopravě i dopravu v klidu a dopravní špičky uvnitř města, samozřejmě taktéž s akcentem na zdraví a bezpečnost osob ve městě.


9. Služby, obchod, průmysl, podnikání, zaměstnanost Stanovené strategické cíle v oblasti služeb, obchodu, průmyslu, podnikání a zaměstnanosti musí pro realizaci navržených rozvojových opatření zejména dbát o následující: - v oblasti tvorby pracovních příležitostí v průmyslu dosáhnout reálné podpory pouze u lehkého zpracovatelského průmyslu a malých provozoven šetrných k životnímu prostředí, které neruší lázeňské místo; - je nutno udržet produkci ve městě pod rozumnou kontrolou, aby nedocházelo k excesům při výrobě; - podporovat snížení výroby mimo hranice města; - dosáhnout snižování počtu brownfields; - podpořit skutečně měkké a nezávadné výrobní procesy a produkce, které nezatíží nadměrně hospodaření města. Jako zásadní se v této oblasti jeví potřeba zvládnutí procesů v územním plánování na podporu výroby uvnitř města.


8 Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how) Strategický plán rozvoje města Poděbrady do roku 2025 nebyl zpracován ve více variantách, pokud za variantu nepovažujeme předpokládaný vývoj životního prostředí bez realizace koncepce, jak je popsán v kapitole 2.12. Interaktivním způsobem vytváření návrhové části a akčního plánu byly zohledněny průběžné návrhy,nároky a expertní odhady všech dotčených aktérů posuzované oblasti a návrh koncepce zajišťuje tak splnění a kompromis mezi všemi kladenými požadavky a podmínkami. Za dílčí varianty lze považovat diskuse pracovních skupin při formulování strategických a specifických cílů koncepce. Výsledná podoba dokumentu je tedy výsledkem součinnosti všech subjektů, které se podílely na jeho zpracování. Pracovní verze koncepce byly metodou ex-ante rámcově hodnoceny z hlediska svých dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví. Na základě doporučení zpracovatelů SEA by bylo vhodné provést některé úpravy, minimalizující negativní vlivy (např. na soustavu Natura 2000) nebo zvyšující pozitivní vlivy návrhu koncepce (rozvoj alternativní dopravy městem), optimalizovat ji z hlediska dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví při zachování účelu vytvoření tohoto dokumentu, tedy pomoci k strategickému rozvoji Poděbrad. Variantní řešení může dále nastat při řešení konkrétních aktivit a projektů, které budou sledovat navržená rozvojová opatření. Samotná dikce koncepce je ve vybraných pasážích natolik obecná, že připouští výklad ve více variantách, a tak materiál nelze pak dostatečně posoudit. Posouzení vlivů těchto jednotlivých záměrů by bylo dále předmětem procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Posouzení koncepce bylo provedeno v souladu s platnou legislativou, a to zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Významným podkladem byla i Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví. Dokumentace SEA byla zpracována standardním postupem sledujícím zákonné členění podle přílohy č. 9., a to metodou ex-ante. Postupně byly vytvářeny pracovní verze. Podkladem pro vyhodnocení SEA se stala konečná podoba Strategický plán rozvoje města Poděbrady do roku 2025, jež byla detailně posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Základními liniemi hodnocení bylo sledování naplnění stanovených referenčních cílů ochrany životního prostředí, dále pak působení, kumulace a určení charakteru vlivů na jednotlivé složky životního prostředí podle navržených priorit, opatření a aktivit. Pro stanovené strategické a specifické cíle, jež budou a mohou být v jejich rámci naplňovány, byla navržena opatření v podobě doporučených podmínek pro jejich realizaci. Při shromažďování podkladů se nevyskytly žádné zásadní problémy ani kvalitativní nedostatky.


9 Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí Pro efektivnost plnění účelu monitorovacích indikátorů je nutné, aby splňovaly několik obecných kritérií: - vztah k opatřením a aktivitám, - přesnost a správnost, - citlivost, - dostupnost. Na základě zkušeností zpracovatele SEA byly pro vyhodnocování vlivu koncepce na životní prostředí vyhodnoceny indikátory navržené pro monitorování procesu strategického plánování – viz níže. Hodnocení indikátorů vychází nejen z referenčních cílů ochrany životního prostředí, ale sleduje i jejich provázanost s indikátory sledovanými v rámci dalších krajských koncepcí a v úvahu jsou vzaty i obecná kritéria kladená na indikátory. Jednotlivé indikátory vztahující se k dílčím oblastem koncepce, které jsou navrženy ke sledování, jsou uvedeny v následující tabulce vč. komentáře zpracovatele SEA. Pokud se vyskytnou další skutečnosti, je možné tyto indikátory operativně doplnit a rozšířit o nové. Dále je možné doporučit co nejširší využití mezinárodně i národně přijatých indikátorů v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, u kterých je většinou dostupná i metodika výpočtu (měření). To je samozřejmě důležité nejen z hlediska relevance a citlivosti, ale zejména přesnosti a správnosti. Je nutno vzít v úvahu i dostupnost, vzhledem ke skutečnosti, že celá řada dat je již měřena v rámci stávajícího statistického šetření na krajské úrovni. V takovém případě je lépe využít alternativní ukazatel a nezvyšovat náklady na získávání primárních dat (měření, statistické šetření). Dostupnost znamená, že data k indikátorům, umožňující jejich vyhodnocení, by měla být měřitelná a dostupná v relativně krátkém časovém intervalu, aby bylo možné je uplatnit jako nástroj při rozhodování a jako poklad pro případnou revizi koncepce.


Číslo

Název indikátoru

Popis indikátoru

Míra spokojenosti lázeňských hostů a Spokojenost turistů s úrovní TI-1.1 lázeňských hostů lázeňských služeb a a turistů s nabídkou služeb cestovního ruchu Kvalita a dostupnost Kvalita a lázeňských přírodních TI-1.2 dostupnost zdrojů (minerální přírodních zdrojů voda)

Frekvence Relevantnost indikátoru z hlediska SEA sledování Klíčová oblast 1: Lázeňství a cestovní ruch Indikátor má z hledisek posuzovaných v SEA jen orientační význam, je % rozdělení relevantní dílčím způsobem k oblasti jednotlivých úrovní tříletá hygiena a zdraví obyvatel spokojenosti Jednotka

Indikátor je relevantní z hlediska Vydatnost zdrojů ochrany přírody resp. ochrany zdrojů (l/s) (geologického a přírodního Fyzikálně/chemické roční charakteru) parametry minerální vody % rozdělení dostupnosti Klíčová oblast 2: Školství a vzdělávání Indikátor nemá k tématům % rozdělení posuzovaným v SEA žádný vztah, je dvouletá dostupnosti nerelevantní

Podíl obyvatel bydlících v definované vzdálenosti od vzdělávacích zařízení Míra spokojenosti Spokojenost se % rozdělení obyvatel města jednotlivých úrovní TI-2.2 vzdělávacími s různými typy zařízeními spokojenosti vzdělávacích zařízení Dostupnost TI-2.1 vzdělávacích zařízení

TI-2.3

Vzdělanost obyvatel

Dostupnost sociálních TI-3.1 zdravotních služeb

tříletá

Indikátor nemá k tématům posuzovaným v SEA žádný vztah, je nerelevantní

Indikátor má z hledisek posuzovaných v SEA jen orientační význam, je roční relevantní dílčím způsobem v oblasti veřejného zdraví a péče o životní prostředí Klíčová oblast 3: Sociální a zdravotní služby Indikátor má z hledisek posuzovaných v SEA jen orientační význam, je relevantní dílčím způsobem v oblasti % obyvatel dvouletá veřejného zdraví

Vzdělanostní struktura % obyvatel starších obyvatel (ZŠ, vyučení, 15 let v dané SŠ, vyšší odborné, kategorii VŠ) Podíl obyvatel bydlících ve vzdálenosti 300 od a sociálních a zdravotních služeb

Pozn.


Obecně lze konstatovat, že vzdělanější obyvatelstvo dbá více o kvalitu prostředí a o zdravý způsob života

Spokojenost sociálními TI-3.2 zdravotními službami

se Míra spokojenosti a obyvatel města se sociálními a zdravotními službami Míra návratnosti Transparentnost neprávem TI-3.3 využívaných financování finančních prostředků

Spokojenost životním TI-4.1 prostředím zelení

Nakládání TI-4.2 s komunálním odpadem

TI-5.1 Parková zeleň

Spokojenost obyvatel TI-5.2 s místním společenstvím

Míra spokojenosti s obyvatel se stavem životního prostředí a (veřejná zeleň, voda, ovzduší, krajina, odpady, hluk) Způsob nakládání s komunálním odpadem. Procento odpadu, které je: a) skládkováno b) spalováno c) separováno a opětovně využito

% rozdělení jednotlivých úrovní spokojenosti

tříletá

% z celkového objemu finančních prostředků

roční

Indikátor má z hledisek posuzovaných v SEA jen orientační význam, je relevantní dílčím způsobem v oblasti veřejného zdraví Indikátor nemá k tématům posuzovaným v SEA žádný vztah, je nerelevantní

Klíčová oblast 4: Životní prostředí, zeleň Indikátor je relevantní k tématu péče o životní prostředí % rozdělení jednotlivých úrovní tříletá spokojenosti Indikátor je relevantní k tématu péče o životní prostředí, odpadové hospodářství kg/obyvatele, %

roční

Klíčová oblast 5: Bydlení, urbanistická kvalita, vzhled města, památky, infrastruktura Indikátor je relevantní k tématu kvalita životního prostředí Poměr ploch parkové zeleně k zastavěným index roční plochám města

Průměrná spokojenost % rozdělení občanů s místním jednotlivých úrovní společenstvím spokojenosti (Poděbrady)

Tříletá


Vhodné by bylo sledovat i množství odpadu, jaké je vyprodukováno na 1 obyvatele za rok

Indikátor má z hledisek posuzovaných v SEA jen orientační význam, je relevantní dílčím způsobem k tématu kvalita životního prostředí

Indikátor nezahrnuje jiné než parkově upravené plochy zeleně, byť význam lpro kvalitní (obytné) prostředí má např. i využitelnost příměstské krajiny apod.

Spokojenost s kulturou, TI-6.1 sportem a volnočasovými aktivitami

Výdaje na kulturu, sport a TI-6.2 volnočasové aktivity

Spokojenost obyvatel TI-7.1 s místním společenstvím

Spokojenost TI-7.2 zaměstnanců MěÚ

Klíčová oblast 6: Kultura, sport, rekreace, volnočasové aktivity Indikátor má z hledisek posuzovaných Míra spokojenosti v SEA jen orientační význam, je obyvatel, návštěvníků, relevantní dílčím způsobem k tématu turistů a lázeňských % rozdělení kvalita (obytného) prostředí hostů s nabídkou a jednotlivých úrovní tříletá úrovní kulturních, spokojenosti sportovních, rekreačních a volnočasových aktivit Indikátor nemá k tématům a) Výše provozních posuzovaným v SEA žádný vztah, je prostředků z rozpočtu nerelevantní města věnovaných na kulturní, sportovní, rekreační a a) %, tis. Kč/obyv. volnočasové aktivity b) Výše investic z rozpočtu města b) %, tis. Kč/obyv. Roční věnovaných na kulturní, sportovní, c) %, tis. Kč/obyv. rekreační a volnočasové aktivity c) Výše externích dotací získaných na kulturní, sportovní, rekreační a volnočasové aktivity Klíčová oblast 7: Řízení a správa města, bezpečnost, ICT Průměrná spokojenost Indikátor má z hledisek posuzovaných % rozdělení občanů s místním v SEA jen orientační význam, je jednotlivých úrovní tříletá společenstvím relevantní dílčím způsobem k tématu spokojenosti (Poděbrady) kvalita (obytného) prostředí Indikátor nemá k tématům posuzovaným v SEA žádný vztah, je nerelevantní % rozdělení Průměrná spokojenost jednotlivých úrovní tříletá zaměstnanců MěÚ spokojenosti


Indikátor má problematickou vypovídací hodnotu, protože nelze doložit kauzální souvislost mezi spokojeností zaměstnanců MěÚ a kvalitou řízení a správy města

Externí TI-7.3 financování

TI-8.1

TI-8.2

TI-8.3

TI-9.1

TI-9.2

Výše externích zdrojů

tis. Kč/obyvatele získaných % příjmů rozpočtu finančních města

roční

Indikátor nemá k tématům posuzovaným v SEA žádný vztah, je nerelevantní

Klíčová oblast 8: Doprava Počet parkovacích Indikátor nemá k tématům Parkování míst na 1 obyvatele Počet roční posuzovaným v SEA žádný vztah, je města nerelevantní Počet přepravených Indikátor má z hledisek posuzovaných osob veřejnou v SEA jen orientační význam, je Veřejná doprava Počet roční hromadnou dopravou relevantní dílčím způsobem k tématu za rok hluk, kvalita ovzduší a vibrace Indikátor má z hledisek posuzovaných Podíl komunikací v SEA jen orientační význam, je v dobrém technickém % roční Stav komunikací relevantní dílčím způsobem k tématu stavu odpovídajícím hluk, kvalita ovzduší a vibrace normě Klíčová oblast 9: Služby, obchod, průmysl, podnikání Indikátor má z hledisek posuzovaných Spokojenost Míra spokojenosti v SEA jen orientační význam, je % rozdělení s kvalitou obyvatel města relevantní dílčím způsobem k tématu jednotlivých úrovní tříletá nabízených s kvalitou nabízených kvalita (obytného) prostředí spokojenosti služeb a služeb a obchodů obchodů Podíl volných Indikátor nemá k tématům pracovních míst za posuzovaným v SEA žádný vztah, je Naplněná rok, které byly nerelevantní % roční pracovní místa evidovány úřadem práce, a byly obsazeny


10 Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Požadavky udržitelnosti rozvoje území byly základem pro úvahy nad opatřeními k minimalizaci, eliminaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí. Podrobný popis těchto opatření je uveden v kapitole 7 v podobě podmínek pro realizaci rozvojových opatření navržených cílů Strategického plánu rozvoje města Poděbrady do roku 2025. Z posouzení koncepce i ze zákona však vyplývá nutnost průběžného sledování změn a možných vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Prostřednictvím monitorování indikátorů stanovených v předcházející kapitole 9 bude sledován stav životního prostředí a v případě, že dojde k negativním dopadům na ŽP vlivem realizace navržených opatření nebo aktivit, musí se přistoupit k postupu sledujícím adekvátní opatření popsaná v kapitole 7. Jako základní opatření k eliminaci největších negativních jevů na město je možno navrhnout následující : - svedení osobní dopravy z centra do sofistikovaných jednosměrných tras v okruhu vnitřního města - podpora hromadné dopravy městem, zejména ekologické a efektivní - podpora „soft“ znalostního podnikání a preference kompenzací negativních výkyvů příjmů v době ekonomických problémů - zajištění péče o vybraná ekologicky zajímavá území, či dřeviny a jejich otevření a prezentace v rámci tzv. „měkké“ turistiky - podpora volnočasových aktivit všemi směry od města a rozvoj podpory hromadné dopravy ve městě i mimo město - zavedení systému „eko“ místních výrobků a služeb - odstraňování energeticky náročných provozů a budov - Zajištění dostatečných zdrojů alternativní energie pro město - atp. Další konkrétní a specifická opatření budou operativně řešena při projektových přípravách a realizaci projektů. Také mohou být stanovena přísnější opatření, pokud tak vyplyne z procesu EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


11 Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu Návrh Strategického plánu rozvoje města Poděbrady do roku 2025 neobsahuje konkrétní rozvojové projekty sestavené k realizaci cílů koncepce. SEA zpracovatel navrhuje systém kritérií, který lze při výběru projektů uplatnit spolu se stanovenými referenčními cíli ochrany životního prostředí (kapitola 6.1). Tento systém, rovněž zohledňující i navrhované monitorovací ukazatele (indikátory) vlivu cílů Strategického plánu rozvoje města Poděbrady do roku 2025 na životní prostředí a veřejné zdraví, bude představovat jednu z možností preventivní ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Výběr předkládaných projektů podle adekvátních stanovených kritérií a referenčních cílů by měl být nedílnou součástí rozhodovacího a schvalovacího procesu nebo udělení dotace konkrétním projektům v rámci naplňování cílů strategie. Na základě výsledků hodnocení splnění kritérií by měly být následně doporučovány ty projekty, které budou z hlediska životního prostředí a veřejného zdraví působit nejpříznivěji. Při hodnocení konkrétních projektů je nutné vybrat pouze ta kriteria, která jsou relevantní k danému projektu, případně je doplnit o referenční cíle, jež zastřešují celou oblast ochrany životního prostředí v souladu s národními dokumenty. Projekt musí být z těchto hledisek posouzen komplexně včetně navazujících činností a nepřímo vyvolaných efektů.


Kritéria pro výběr projektu Oblast

Obecná ochrana životního prostředí

Kvalita ovzduší Kvalita vody a vodní bilance

Půda Biota

Krajina

Kritérium respektování chráněných území respektování a podpora funkčnosti vymezených prvků ÚSES používání BAT - nejlepších dostupných technologií nezvyšování stávající hlukové zátěže území, případně její snížení udržitelnost daného záměru v území přínos nositele projektu k řešení ekologické problematiky území (odstranění „černých“ skládek a objektů, zachování biodiverzity a údržba krajiny,…) celkový pozitivní dopad na region vzhledem ke zvyšování ochrany životního prostředí a uplatňování principů udržitelného rozvoje návaznost a soulad s koncepcemi okolních území v širších vztazích aplikace úspor energií při realizaci projektu kvalita, spolehlivost a energetická náročnost použitých technologií (např. ve srovnání s BAT) vyřešené odstraňování odpadů již v přípravných projekčních fázích, s preferencí možností materiálového a energetického využití odpadu; sledování cílů POH SML maximální omezení emisí škodlivin do ovzduší minimalizace produkce pachových látek do ovzduší podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie vyloučení nebo snížení kontaminace povrchových a podzemních vod nezvyšování eutrofizace povrchových vod maximum zasakování čistých dešťových odpadních vod na pozemku minimalizace záboru ZPF (celkového a především I. a II. třídy ochrany), popř. PUPFL zaměření podnikatelských aktivit do lokality typu brownfields vyloučení kontaminace půdy zabraňování šíření invazivních druhů nenarušování hodnotných biotopů, minimalizace zásahů do ÚSES, VKP apod. minimalizace kácení zeleně zahrnutí plánu ozelenění již do projektové přípravy – sadovnické úpravy využívání autochtonních a stanovištně vhodných druhů dřevin a rostlin pro výsadby nenarušování, resp. minimalizace narušení krajinného rázu minimalizace fragmentace krajiny (především u liniových staveb) soulad s platnou územně plánovací dokumentací omezení suburbanizace města rozšiřováním zástavby do venkovské krajiny; využívat zastavitelné


12 Vlivy koncepce na veřejné zdraví Veřejné zdraví je definováno v zákoně č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů: „Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života“ (zdroj: zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů). Hodnocení vlivu na veřejné zdraví v rámci procesu SEA splňuje dva hlavní cíle ochrany veřejného zdraví: o prevenci poškození zdraví (zabránění efektu negativně působícího faktoru), o podporu zdraví (posílení efektu pozitivně působícího faktoru). HIA (Health Impact Assessment, Hodnocení vlivů na zdraví) a její zahrnutí do procesu SEA vychází z požadavků Konvence EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničním kontextu (1991, Espoo), Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí (1998, Aarhus), Protokolu SEA k Espoo konvenci (2003, Kyjev), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES a zákona č. 93/2004 Sb. Pro zpracovatele hodnocení vlivu koncepcí na zdraví byl ve spolupráci Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR a Státního zdravotního ústavu vytvořen metodický dokument.

12.1 Popis vlivů a determinanty zdraví Zdravotní determinanty představují základní potenciál udržení nebo zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Jsou to kategorie vlastností lidí, jejich činností a faktorů prostředí, které populaci obklopuje. Jde o chování osob a jejich životní styl, vlivy uvnitř komunit, které mohou zlepšovat, nebo naopak poškozovat zdraví, životní a pracovní podmínky a přístup ke zdravotním službám a obecné sociálněekonomické, kulturní a environmentální podmínky. Determinanty mohou působit na zdraví přímo i zprostředkovaně nepřímo, mohou excerbovat (vyvolat nové vzplanutí) latentní dispozici k onemocnění, mohou mít vliv zásadní nebo jen omezený v rámci mnohočetných příčin onemocnění, jejich vliv na zdraví samozřejmě může být jak negativní, tak i pozitivní. Podle požadavků Směrnice SEA transponovaných do zákona č. 93/2004 Sb., a dalších novel zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, musí být při hodnocení vlivů na veřejné zdraví charakteristika vlivů determinantů zpracována s ohledem na: - pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivu, - kumulativní a synergickou povahu vlivu, - možnost přeshraniční povahy vlivu, - rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví vyplývající z provedení koncepce (např. při přírodních katastrofách, při haváriích), - závažnost a rozsah vlivu (počet obyvatel, kteří by mohli být pravděpodobně zasaženi), - důležitost a zranitelnost oblasti, která by mohla být zasažena, s ohledem na zvláštní přírodní charakteristiku oblasti, hustotu obyvatel, překročení norem kvality životního prostředí, kvalitu a intenzitu využívání půdy.


Jako determinanty zdraví byly v posouzení vlivů na zdraví hodnoceny následující: - kvalita pitné vody, - kvalita vody k rekreaci – venkovní koupaliště, - kvalita ovzduší, - kontaminace půdy, - hluková zátěž v životním prostředí. Rozbor determinant životního prostředí : - kvalita pitné vody kvalita pitné vody je dána primárním zdrojem pitné vody, jeho umístěním a parametry čerpané vody ke spotřebě. Dále je kvalita pitné vody dána způsobem úpravy pitné vody a také kvalitou a zabezpečením vodovodní sítě, ale kdykoliv může dojít vzhledem ke stavu sítí i snižujícímu se potenciálu zdrojů vod k omezení odběrů a limitování spotřeby vody. Podle všech dostupných údajů je kvalita vody ve městě v rozvodné síti (odebíraná ze zdrojů podzemních vod v nivě Labe u Poděbrad na vhodném místě) hodnocena jako dobrá, a s tím, že je nutno vodou dále šetřit a to zejména v letních měsících. Není očekávána kontaminace vod škodlivinami jinak než v rámci případné havárie. - kvalita vody k rekreaci – venkovní koupaliště kvalita vody v nádržích je dána jejich povahou a přítokem vody i položením v terénu. Kvalita vody v nádržích Poděbradska je do července uspokojiví a pak rychle klesá, protože se město nachází v nížině a vlivem tepelného znečištění a spadu NOx a prachu je nádrž přes léto ke koupání nevhodná – může podporovat vznik alergických reakcí nebo podráždění sliznic s dalšími zdravotními následky. Podle všech údajů je jako koupaliště využívána pískovna Kluk, kde je relativně dlouho (do července, podle počasí) méně znečištěná voda ke koupání, nádrž je závislá na proudění a filtraci vody z řeky Labe. - kvalita ovzduší kvalita ovzduší uvnitř města Poděbrady je hodnocená jako dobrá, ale město je zařazeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší a to i přes to, že okolo vede obchvat a hlavní páteřní komunikace s větším provozem jdou mimo. Aspekt zhoršující kvalitu ovzduší je nejednotnost topného systému ve městě a pak zejména vzrůstající osobní doprava centrem města a k nádraží, což není dále přijatelné z hlediska lázeňského města. - kontaminace půdy Kontaminace půdy ze zemědělské činnosti v minulosti hnojením je plošně v celé ČR velká, ovšem v současnosti se snižujícími se náklady začíná hnojiv a cizorodých látek v půdě ubývat a to se projevuje na její pozvolné regeneraci a zvyšování produkce. Determinantu nemůže město dostatečně ovlivnit.


- hluková zátěž v životním prostředí Hlučnost v Poděbradech je spojená jak denní tak noční s provozem na jedné straně centra dálnice D11 a dalších komunikací vně města a na ně navazující komunikace uvnitř města, která propojuje silnice II.tř. Pečky – Nymburk a Kolín – Jičín. Železniční zátěž bude řešena v souvislosti s rekonstrukcí nádraží. Silniční hluk a prašnost v centru města jsou významným vlivem a determinantou zdraví z prostředí, která způsobuje stres a fyziologické změny organismu a lze ji snížit jen omezením a zklidněním dopravy v centru města. Jde o trvalý synergický vliv ke znečištění ovzduší.

12.2 Vazba na koncepce v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví V oblasti životního prostředí jsou ve Středočeském kraji zpracovány následující dokumenty: - Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty - Povodňový plán Středočeského kraje - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje - Plány oblastí povodí - Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje - Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší - Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje Vazby koncepce – Strategického plánu města PODĚBRADY na uvedené koncepční dokumenty lze hodnotit následujícím způsobem : NÁZEV KONCEPCE Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Povodňový plán Středočeského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje Plány oblastí povodí Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje ÚP VÚC metropolitního regionu Praha

HODNOCENÍ VAZBY Okrajová vazba v rámci několika cílů Vazba v několika v rámci několika cílů Velmi okrajová vazba na dokument Malá vazba na dokument Vazba na dokument v oblasti ŽP Vazba na dokument v oblasti ŽP Velmi okrajová vazba na dokument v oblasti OPaK Okrajová vazba na dokument

Z výše uvedeného souhrnu vyplývá, že strategický plán má částečnou vazbu na většinu strategických dokumentů platných zatím v rámci rozvoje Středočeského kraje.


13 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Strategický plán rozvoje města Poděbrady má charakter koncepčního dokumentu. Strategie není zaměřena tématicky na rozvoj jedné oblasti, ale na rozvoj města jako celku, včetně rozvoje hospodářského a územního. Strategický plán města Poděbrady je připravován pro potřeby města a stane se nástrojem intervence tohoto samosprávného orgánu v oblasti jeho sociálního a ekonomického rozvoje. Pro zpracování strategického plánu byla zvolena metoda Agendy 21, která je využívána i ve vyspělých zemích Evropské unie a přikládá význam několika základním aspektům strategického dokumentu, tedy především: • komplexnost - řešení všech důležitých sfér života, • konsensuálnost- odráží společné zájmy různých zájmových skupin i občanů, • dlouhodobou udržitelnost navrhovaného rozvoje, • praktické uplatnění strategického dokumentu podle ukazatelů úspěšnosti. Cíl koncepce je vyjádřen „Vizí města“, která je formulována následovně: Poděbrady jsou půvabné, klidné, komorně laděné, čisté a bezpečné lázeňské město, plné udržované zeleně, opravených památek i zajímavé moderní architektury. Jsou vyhlášeným centrem zdraví s osobitou atmosférou, oblíbenou turistickou destinací. Návštěvníci i obyvatelé všech věkových kategorií mohou využívat řadu velmi kvalitních lázeňských, turistických a dalších rozvinutých služeb, obchodů a restaurací i dostatek příležitostí pro kulturní, sportovní a společenské vyžití během celého roku. Konají se zde tradiční i moderní festivaly. Město s klidovými zónami, rekreační vodní plochy i okolí města s hezkou a čistou přírodou skýtají řadu příležitostí pro oddych a dobrou rekreaci. Město i jeho okolí je propojeno sítí cyklostezek vč. kompletního cyklistického servisu. Město je dobře dopravně dostupné různými druhy dopravy v regionálním i středoevropském měřítku. Dopravní systémy jsou propojeny. Podporuje se ekologická hromadná doprava. Je vyřešena vnitřní doprava včetně parkování a mimoúrovňového křížení trati. Tranzitní doprava je zcela odkloněna mimo město. Komunikace a chodníky jsou v dobrém stavu a dobře osvětleny, město je bezbariérové a je chráněno před povodněmi. Poděbrady jsou přirozeným centrem vzdělávání pro počáteční a celoživotní vzdělávání, je zde zastoupeno i vysoké školství. Je zajištěna dobrá dostupnost předškolních i školských zařízení a škol a ve městě. Poděbrady jsou známé svými prestižními vzdělávacími institucemi v oblasti lázeňství a cestovního ruchu. Občané mají možnost využívat komplexní systém dostupných sociálních a zdravotních služeb od narození do konce života. Tyto služby jsou propojeny s lázeňskými službami, lázeňská zařízení slouží také pro občany města. Město se pyšní zdravým životním prostředím ve všech jeho složkách a nadprůměrným množstvím kvalitních zelených ploch a lesů. Znečištění, odpady a spotřeba zdrojů a energií jsou minimalizovány, je zajištěno úplné třídění a recyklace odpadů. Jsou využívány obnovitelné zdroje energie.


Město je systematicky dostavováno, zachovává si komorní charakter, moderní architektura ctí tradici lázeňství. Městská památková zóna je udržována, zámek využíván pro kulturní a rekreační aktivity. Centrum i okrajové části města nabízejí kvalitní bydlení s dostatkem občanské vybavenosti a infrastrukturou, jsou propojeny mezi sebou a zároveň si zachovávají svoji identitu. Městský úřad působící v jedné budově poskytuje kvalitní služby, obyvatelé města a okolních obcí mají snadný přístup k vyřizování svých záležitostí. Jsou využívány moderní informační systémy a technologie. Město efektivně využívá všechny dostupné zdroje financování. Spolupracuje s regionálními a centrálními institucemi a partnery v ČR i zahraničí. Podnikání v Poděbradech je soustředěno na služby s důrazem na oblast lázeňství, komplexní regeneraci, cestovní ruch, volný čas a rekreaci se zaměřením na jednotlivé cílové skupiny. Průmysl nezatěžuje obyvatele ani neruší lázeňský charakter města. Obyvatelé nacházejí dostatek pracovních příležitostí. Občané i návštěvníci jsou dostatečně informováni o jednotlivých sférách – lázeňství, vzdělávání, životním prostředí, kultuře, sportu, službách a dalších. Aktivně se podílejí na životě ve městě, chrání životní prostředí, respektují pravidla chování v klidových zónách i Městské památkové zóně. Probíhá dobrá spolupráce mezi různými subjekty ve městě – např. mezi poskytovateli lázeňských, sociálních a zdravotních služeb, Městem, školami, neziskovými organizacemi, podnikatelskými subjekty a dalšími. Město Poděbrady je známé v České republice i zahraničí jako příjemné místo pro život i léčebný a rekreační pobyt. Koncepce je rozčleněna do devíti klíčových oblastí, které mají následující základní charakteristiky: 1. Lázeňství a cestovní ruch 2. Školství a vzdělávání 3. Sociální a zdravotní služby 4. Životní prostředí a zeleň 5. Bydlení, urbanistická kvalita, vzhled města, památky, infrastruktura 6. Kultura, sport, rekreace a volnočasové aktivity 7. Řízení a správa města, bezpečnost, informační a komunikační technologie 8. Doprava 9. Služby, obchod, průmysl, podnikání, zaměstnanost Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno podle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších přepisů. Dále bylo v průběhu posouzení přihlíženo k metodice k SEA vydané MŽP a metodice k HIA vydané ve spolupráci MŽP, MZd a SZÚ. Vyhodnocení návrhu koncepce bylo zpracováváno na základě jednotlivých navržených aktivit, které byly předkladatelem koncepce vybrány jako příklady naplňování strategických cílů. Vzhledem k možnému působení negativních vlivů napříč strukturou koncepce, kdy zejména při provádění opatření v oblasti dopravy a ekonomického rozvoje by mohlo docházet ke střetům s opatřeními strategického cíle životní prostředí, je ve vyhodnocení stanoven požadavek na vyvarování se realizace takovýchto sporných projektů a sledování vize a globálních cílů koncepce spolu s respektováním zájmů ochrany přírody a krajiny i dalších složek životního prostředí.


Dle předepsané struktury vyhodnocení byl po úvodních informacích o koncepci podrobně popsán stav životního prostředí v Poděbradech a také zvlášť vyčleněny jeho veškeré současné problémy. Po následném vyhodnocení souladu s cíly ochrany životního prostředí stanovených v jiných koncepcích je provedeno podrobné vyhodnocení koncepce z hlediska naplňování referenčních cílů ochrany životního prostředí. Naplňování těchto referenčních cílů je východiskem pro posouzení míry, do jaké se koncepce cíleně, tedy aktivně ochranou životního prostředí zabývá. Po kapitolách s popisem vlivů koncepce na životní prostředí následuje soubor plánovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů, stanovení monitorovacích ukazatelů vlivů koncepce a indikátorů pro výběr projektu. Závěrem lze říci, že koncepce s takto širokým záběrem (od lázeňství a dopravy, přes sociální oblast po ochranu životního prostředí) je navržena s cílenými, ale obecnými požadavky na rozvoj města respektujícími potřebu zdravého životního prostředí, neboť to je zásadním předpokladem ekonomického rozvoje a sociální soudržnosti města. Pozitivní vlivy budou přínosem pro město, jeho území a jeho obyvatele, identifikovaným možným negativním vlivům na životní prostředí a zdraví obyvatel bude předcházeno prostřednictvím kritérii pro výběr projektů a monitorovacích indikátorů, resp. budou eliminovány, minimalizovány nebo kompenzovány navrhovanými opatřeními. Mezi opatření pro omezení negativních vlivů koncepce na životní prostředí i zdraví obyvatel je i zvýšená pozornost na prezentaci záměrů občanům a také a zejména důkladné formální posouzení vlivů na ŽP a zdraví obyvatel prostřednictvím EIA a biologického hodnocení záměrů (zejména ve vztahu k soustavě N 2000). Důkladné posouzení vlivu záměrů a cílů na životní prostředí by mělo alespoň rámcově předem odhalit klíčové problémy záměrů.


14 Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke změně koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Tato kapitola bude doplněna po projednání


15 Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci 15.1 Návrh stanoviska Tato kapitola bude doplněna na základě výsledků projednání


Seznam osob podílejících se na posouzení Mgr. Michael Pondělíček (autorizovaná osoba) Plzeňská 659/70, Beroun 2, tel.: 602 268 908 Autorizace ke zpracování EIA č.j.: 5786/920/OPV/93 [email protected] doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Střelecká 574/13, Hradec Králové, IČO: 698 79 796 [email protected] Ing. Martin Maštálka Bc. Hana Chládková


Použité podklady Strategický plán rozvoje města Poděbrady do roku 2025, Poděbrady 2009 Profil města Poděbrady, Poděbrady 2008 Územní plán sídelního útvaru Poděbrady, R-Projekt Hradec Králové, 1998 Územně analytické podklady ORP Poděbrady, Geo Data, 2008 Analýza a prognóza vývoje obyvatelstva města Poděbrady, B. BURCIN, T. KUČERA a Z. ČERMÁK, Praha 2007 Internetové stránky města Poděbrady. Dostupné z: http://www.mesto-podebrady.cz/ Internetové stránky Středočeského kraje. Dostupné z: Koncepce environmentálního vzdělávání, z:

výchovy

a

osvěty.

Dostupné

Povodňový plán Středočeského kraje. Dostupné z: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací z:

Středočeského

kraje.

Dostupné

Plány oblastí povodí. Dostupné z: Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje. Dostupné z: Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší. Dostupné z: Koncepce ochrany přírody a krajiny z:

Středočeského

kraje.

Dostupné

QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV CULEK, M. et.al. (1996): Biogeografické členění České republiky. Praha: MŽP, ENIGMA Český statistický úřad. Dostupné z: . Český hydrometeorologický ústav. Dostupné z: . Mapový server životního prostředí. Dostupné z: .


Seznam zkratek ČSÚ MOS SLBD HD MHD IAD EAO ČOV ZCHÚ VKP CZT k.ú. CHLÚ DP CHOPAV ES EVVO HIA CHKO CHUEV KES KÚ LBC LBK NRP NSRR NUTS II PM10

PO POH PřP PUPFL PÚR REZZO

Český statistický úřad Městská a obecní statistika sčítání lidu, bytů a domů hromadná doprava městská hromadná doprava individuální automobilová doprava ekonomicky aktivní obyvatelstvo čistička odpadních vod zákonem chráněná území významné krajinné prvky centrální zásobování teplem katastrální území chráněné ložiskové území dobývací prostor chráněná oblast přirozené akumulace vod ekologická stabilita environmentální výchova, vzdělávání a osvěta posuzování vlivů na veřejné zdraví (Health Impact Assessment) chráněná krajinná oblast chráněná území pro ochranu ekosystémů a vegetace koeficient ekologické stability krajský úřad lokální biocentrum lokální biokoridor národní rozvojový plán národní strategický referenční rámec nomenklaturní územní statistické jednotky suspendované částice (částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře) frakce PM10, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μg odlučovací účinnost 50 % ptačí oblast plán odpadového hospodářství přírodní park pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (1-velké zdroje – více než 5 MW; 2-střední zdroje – 0,2-5 MW; 3-malé zdroje – do 0,2 MW; 4-mobilní zdroje) hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental

SEA Assessment) SUR Strategie udržitelného rozvoje SZO Světová zdravotnická organizace (= WHO – World Health Organization) ÚP územní plán ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek ZCHÚ zvláště chráněné území ZPF zemědělský půdní fond ŽP životní prostředí 105 PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PODĚBRADY DO ROKU 2025

Recommend Documents