VIZE 2025 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

VIZE 2025 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

ZPRACOVATEL DOKUMENTU Rozvojová agentura VIA, o.p.s. Komenského 169 757 01 Valašské Meziříčí tel: 571 615 200 web: www.agenturavia.eu Hlavní řešitel:

Ing. Pavel Jančálek [email protected] tel: 724 309 194

Spolupráce:

Ing. Hana Střítězská Ing. Soňa Rusková Ing. Irena Brouwerová Ing. David Kosina

Valašské Meziříčí, květen 2008

……..….………………..

ÚVODNÍ SLOVO STAROSTY ................................................................................................................ 3

I

SITUAČNÍ ANALÝZA..................................................................................................................... 4

1

CHARAKTERISTIKA MĚSTA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ .................................................................. 4 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

2

GEOGRAFICKÁ POLOHA MĚSTA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ ................................................................... 4 HISTORIE MĚSTA ...................................................................................................................... 5 SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ MĚSTA .......................................................................................................... 6 INTEGROVANÉ OBCE MĚSTA ...................................................................................................... 8 PARTNERSKÉ AKTIVITY MĚSTA ................................................................................................. 11

OBYVATELSTVO MĚSTA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ ..................................................................... 13 2.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL ........................................................................................................ 13 2.2 VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ....................................................................................... 15 2.2.1 Index stáří a průměrný věk .............................................................................................. 15 2.3 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA .................................................................................................... 15 2.4 NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ .......................................................................................................... 16 2.5 NÁBOŽENSKÉ SLOŽENÍ ............................................................................................................ 17

3

EKONOMICKÉ UKAZATELE MĚSTA VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ.............................................. 18 3.1 EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA .................................................................................... 18 3.2 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI A JEJÍ PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ .......................................................... 18 3.3 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA LEŠNÁ ..................................................................................................... 20 3.4 ZASTOUPENÍ EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ .................................................................................. 20 3.4.1 Struktura dle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) .............................. 20 3.4.2 Struktura dle právní formy podnikání............................................................................... 21 3.4.3 Struktura dle počtu zaměstnanců .................................................................................... 21 3.4.4 Nejvýznamnější společnosti ve městě............................................................................. 22 3.5 HOSPODAŘENÍ MĚSTA ............................................................................................................. 22

4

OBČANSKÁ VYBAVENOST MĚSTA VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ............................................... 24 4.1 TECHNICKÁ VYBAVENOST MĚSTA ............................................................................................. 24 4.2 DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND VE MĚSTĚ ....................................................................................... 24 4.3 METROPOLITNÍ SÍŤ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ ............................................................................ 26 4.4 ŠKOLY A ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ VE MĚSTĚ ..................................................................................... 26 4.4.1 Mateřské školy ................................................................................................................. 27 4.4.2 Základní školy .................................................................................................................. 27 4.4.3 Střední školy .................................................................................................................... 28 4.4.4 Vyšší odborné a vysoké školy ......................................................................................... 28 4.5 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ................................................................................................................... 29 4.6 KULTURNĚ SPOLEČENSKÁ ZAŘÍZENÍ A VYŽITÍ ............................................................................ 30 4.7 SPORTOVNÍ VYŽITÍ .................................................................................................................. 32

5

CESTOVNÍ RUCH VE MĚSTĚ VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ ............................................................... 33 5.1 LOKALIZAČNÍ PODMÍNKY CESTOVNÍHO RUCHU ........................................................................... 33 5.1.1 Krajinný potenciál............................................................................................................. 33 5.1.2 Kulturně historický potenciál ............................................................................................ 35 5.2 REALIZAČNÍ PODMÍNKY............................................................................................................ 37 5.2.1 Intenzita turistické aktivity ................................................................................................ 37 5.2.2 Volnočasová infrastruktura ve městě a jeho okolí. .......................................................... 38

6

DOPRAVA A DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST MĚSTA VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ.......................... 40 6.1 SILNIČNÍ MOTOROVÁ DOPRAVA ................................................................................................ 40 6.1.1 Dostupnost města ............................................................................................................ 40 6.1.2 Dopravní zatížení............................................................................................................. 40 6.1.3 Bezpečnost ...................................................................................................................... 41 6.1.4 Nehodovost...................................................................................................................... 41 6.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ............................................................................................................. 42 6.3 LETECKÁ DOPRAVA ................................................................................................................. 42

VIZE 2025 – Strategický plán rozvoje města Valašské Meziříčí

7

BEZPEČNOST VE MĚSTĚ VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ .................................................................... 43 7.1 7.2

8

POLICIE ČR............................................................................................................................ 43 MĚSTSKÁ POLICIE ................................................................................................................... 43

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VE MĚSTĚ VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ......................................................... 44 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6

DRUHY POZEMKŮ.................................................................................................................... 44 VEŘEJNÁ ZELEŇ ..................................................................................................................... 45 LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ............................................................................................................. 45 VODNÍ TOKY ........................................................................................................................... 46 STAV OVZDUŠÍ ........................................................................................................................ 46 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ..................................................................................................... 46

II

SWOT ANALÝZA ......................................................................................................................... 48

9

CELKOVÉ SOUVISLOSTI ........................................................................................................... 48

10

ŠKOLSTVÍ, KULTURA A SPORT ............................................................................................... 49 10.1 10.2 10.3 10.4

11

ZLEPŠUJÍCÍ SE ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A INFRASTRUKTURA................................................ 52 11.1 11.2 11.3 11.4

12

SILNÉ STRÁNKY ...................................................................................................................... 52 SLABÉ STRÁNKY ..................................................................................................................... 52 PŘÍLEŽITOSTI.......................................................................................................................... 52 HROZBY ................................................................................................................................. 53

MĚSTO PODNIKATELŮ A ZAMĚSTNANOST ........................................................................... 54 12.1 12.2 12.3 12.4

13



DOSTUPNÉ ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY ...................................................................... 55 13.1 13.2 13.3 13.4


III

STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA ............................................................................................. 57

14

STRATEGICKÉ VIZE A CÍLE ...................................................................................................... 57 14.1 14.2

15

VIZE 2025.............................................................................................................................. 57 STRATEGICKÉ CÍLE (ZÁMĚRY) .................................................................................................. 57

STRATEGICKÉ OBLASTI A OPATŘENÍ .................................................................................... 58 15.1 KULTURA, ŠKOLSTVÍ A SPORT .................................................................................................. 59 15.1.1 Opatření – Kultura a cestovní ruch.............................................................................. 60 15.1.2 Opatření – Rozvoj školství a vzdělávání ..................................................................... 61 15.1.3 Opatření – Sport a volný čas....................................................................................... 62 15.2 ZLEPŠUJÍCÍ SE ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A INFRASTRUKTURA ............................................................ 63 15.2.1 Opatření – Úspora energií ........................................................................................... 64 15.2.2 Opatření – Ochrana krajiny, vod a ovzduší ................................................................. 65 15.2.3 Opatření – Motorová doprava ..................................................................................... 66 15.2.4 Opatření – Bezmotorová doprava ............................................................................... 67

1


15.2.5 Opatření – Technická infrastruktura ............................................................................ 68 15.3 MĚSTO PODNIKATELŮ A ZAMĚSTNANOSTI ................................................................................. 69 15.3.1 Opatření – Malé a střední podnikání ........................................................................... 70 15.3.2 Opatření – Uplatnění na trhu práce............................................................................. 71 15.4 DOSTUPNÉ ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY .............................................................................. 72 15.4.1 Opatření – Plán zdraví a komunitní plánovaní ............................................................ 73 15.4.2 Opatření - Zvyšování potenciálu zdraví obyvatelstva a prevence sociálně patologických jevů......................................................................................................................... 74 15.4.3 Opatření – Kvalita a dostupnost zdravotních služeb................................................... 75 15.4.4 Opatření – Kvalita a dostupnost sociálních služeb ..................................................... 76 15.4.5 Opatření - Bezbariérové město ................................................................................... 77 16

STANOVENÍ DŮLEŽITOSTI A JEDNOTLIVÝCH STRATEGICKÝCH OBLASTÍ A OPATŘENÍ 78 16.1 16.2

ZPŮSOB HODNOCENÍ............................................................................................................... 78 VÝSLEDKY HODNOCENÍ ........................................................................................................... 79

17

IMPLEMENTACE STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE ......................................................... 80

18

AKTUALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE ............................................................ 81

POUŽITÉ PODKLADOVÉ MATERIÁLY .............................................................................................. 82

2


Úvodní slovo starosty SPOLEČNĚ PRO NAŠE MĚSTO Valašské Meziříčí - Valašské Atény. Krásné a čisté město spokojených lidí. Město hrdé na svou historii. Město zeleně. Město pro život, s dostatkem pracovních příležitostí, město kultury a sportu. Perla nad Bečvou. Takto jsme se před více než rokem snažili uchopit vizi Valašského Meziříčí 2025. Od té doby jsme ušli notný kus cesty a dnes před sebou máme strategický plán, který by spolu s územním plánem a rozpočtovým výhledem měl být zásadním podkladem pro rozvoj našeho města. OD STRATEGICKÉ VIZE KE SKUTEČNOSTI Schválení tohoto dokumentu však není koncem, ale začátkem. Usilujeme o rovnováhu mezi žádoucím a možným, mezi optimistickým a realistickým. Strategický plán nemá být jen prognostickou vizí nebo politickou proklamací, ale má být a je od začátku připravován jako promyšlená, komplexní, ale zejména realizovatelná koncepce budoucnosti našeho města. Je programem, který jsme ochotni společně přijmout a který hodláme spojenými silami naplnit. NA VAŠEM HLASU ZÁLEŽÍ Strategický plán je dokumentem, na jehož zpracování se podílela řada odborníků z různých oblastí, politických představitelů města, ale i zástupci nejširší veřejnosti. Přesto nebo právě proto vnímám tento dokument jako živý. Při posuzování jednotlivých konkrétních projektů a aktivit vedoucích k jejich naplnění chceme slyšet váš hlas. Ať to budou odborné výstupy z projektových týmů, jednání politických klubů či výsledky šetření Respondentského klubu. Na vašem hlasu záleží. Jiří Částečka Starosta města

3


I 1 1.1

SITUAČNÍ ANALÝZA Charakteristika města Valašské Meziříčí Geografická poloha města Valašské Meziříčí

Město Valašské Meziříčí leží při soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy při úpatí Vsetínských vrchů a svou polohou představuje vstupní bránu do pohoří Moravskoslezské Beskydy. Město leží v půvabné krajině podhůří Beskyd na průsečíku evropské silnice z Olomouce na Slovensko a silnice z Opavy ve směru na Vsetín s odbočkou na Bystřici pod Hostýnem a Kroměříž. Valašské Meziříčí je i důležitým železničním uzlem. Obrázek č. 1.1 Fotografická mapa města Valašské Meziříčí

Zdroj: www.mapy.cz, Rozvojová agentura Via o.p.s.

Na jihu a severovýchodě je město obklopeno rozsáhlými lesy a po stránce klimatické spadá do oblasti mírně teplé, vlhké se studenou zimou. Průměrná roční teplota se v údolích pohybuje mezi 8 – 9 °C, s rostoucí nadmo řskou výškou však klesá a na hřebenech hor kolísá kolem 5 °C. Rovn ěž atmosférické srážky vykazují v dlouhodobém průměru velké rozdíly a ročně jich spadne kolem 900 mm, přičemž s vyšší nadmořskou výškou se tato hodnota

4


zvyšuje. Nevýhodou území je existence hlubokých kotlin, kde dochází k silným inverzím, které výrazně ovlivňují proces rozptylu emisí.

1.2

Historie města

Původně to byla dvě města, Krásno nad Bečvou na pravém břehu a Meziříčí na levém břehu Rožnovské Bečvy. Obě města vznikla na obchodních cestách, které měly velký význam zvláště při obchodu se suknem. Meziříčí bylo centrem panství a jediným hrazeným městem na Valašsku. První písemná zpráva o Meziříčí pochází z roku 1297 a hovoří o Vrši z Meziříčí, jako městečko Meziříčí je známo od roku 1376 a rok 1377 se zmiňuje o městu Schönstadt. I přesto, že užívání německého názvu se vytratilo, město Meziříčí ještě po polovině 16. století používalo pečetidlo s názvem Schönstadt. Krásno bylo povýšeno na městečko v roce 1491. Původně se město nazývalo jen Meziříčí, přívlastek Valašské dostalo teprve v 18. století, ojediněle se objevuje roku 1718, do té doby bylo nazýváno Meziříčí nad Bečvou nebo Meziříčí pod Rožnovem. V druhé polovině 16. století bylo obehnáno kamennými hradbami. Jeho rozkvět přerušila třicetiletá válka, kdy byly obě obce několikrát vypáleny a zpustošeny. Hradby byly rozbořeny v polovině 19. století. V polovině 19 století vznikly v Krásně první průmyslové dílny a Meziříčí se stalo sídlem okresního hejtmanství. V Krásně byl soustředěn průmysl a Meziříčí se stalo správním, kulturním a společenským centrem širokého okolí. Od roku 1850 bylo sídlem okresního hejtmanství. Jistou zvláštností meziříčského školství je první gobelínová škola založená Rudolfem Schlattauerem v roce 1908, na kterou navázala současná Moravská gobelínová manufaktura. Nadmořská výška středu města je 327 m. Katastr měl r. 1921 rozlohu 496 ha a tvořila jej tři katastrální území – Město, Dolní předměstí a Horní předměstí. Města byla sloučena do jednoho v roce 1924, kdy se s počtem 8.000 obyvatel stalo největším na Valašsku. Obrázek č. 1.2 Pečeť města Valašské Meziříčí

Zdroj: www.cs.wikipedia.org, Rozvojová agentura Via o.p.s.

Historické jádro samotného Valašského Meziříčí bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou roku 1992 se 47 měšťanskými domy, z nichž nejhodnotnějším je měšťanský dům „U 5


dvanácti apoštolů“ a budova radnice na náměstí, s farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, postaveným na místě kostelíka ze 13. století, renesančně přestavěným po roce 1572 a obnoveným ve druhé polovině 17. a v 18. století, a renesančním zámkem Žerotínů z druhé poloviny 16. století s pozdějšími přestavbami, v němž je dnes Kulturní zařízení města. Dalšími památkami je barokní zámek Kinských, původně správní budova z roku 1730, empírově přestavěná v roce 1854, v němž je dnes muzeum, řada barokních soch, renesanční dřevěný kostelík Sv. Jakuba většího z konce 16. století, renesanční hřbitovní kostel Sv. Trojice z konce 16. století, v němž je dnes lapidárium a soubor osmi barokních soch. V původně renesanční krásenské radnici z roku 1580, barokně upravené v polovině osmnáctého století, dnes sídlí městská knihovna1. Z novějších staveb je zajímavé gymnázium, postavené v roce 1875 podle návrhu arch. Grušky, evangelický kostel, postavený v roce 1908 podle návrhu arch. Kaldy, Ústav pro hluchoněmé děti, postavený v roce 1909 podle návrhu arch. Papeže, a hvězdárna z roku 1956, postavená podle návrhu arch. Plesníka. V areálu hvězdárny je i stará hvězdárna z roku 1928, která je nejstarší hvězdárnou na severní Moravě.

1.3

Správní členění města

Město Valašské Meziříčí je obcí s rozšířenou působností (tzv. obec III. stupně), což představuje nový typ správy, kdy většina státní správy je vykonávána v přenesené působnosti. Město je od roku 2001 součástí Mikroregionu Valašskomeziříčsko – Kelečsko. Do jeho zájmového území a správního obvodu města spadají obce Branky, Choryně, Jarcová, Kelč, Kladeruby, Kunovice, Lešná, Loučka, Mikulůvka, Oznice, Podolí, Police, Střítež, Velká Lhota a Zašová. Valašské Meziříčí je největší obcí Mikroregionu. Grafické znázornění Mikroregionu Valašskomeziříčsko – Kelečsko včetně jeho polohy v rámci okresu Vsetín a celého Zlínského kraje znázorňuje obrázek č. 1.3 str. 4. Obrázek č. 1.3 Mapa Mikroregionu Valašskomeziříčsko – Kelečsko

1

Blíže viz. 5.1.2 Kulturně historický potenciál str. 32. 6


Zdroj: Český statistický úřad, Rozvojová agentura Via o.p.s.

Předmětem činnosti Svazku obcí jsou následující aktivity: podpora zemědělského i nezemědělského podnikání, řešení problémů a důsledků nezaměstnanosti, společná péče o památky v Mikroregionu, podpora cestovního ruchu a venkovské turistiky, společná řešení sociálních služeb a zdravotní péče, vzájemná pomoc při řešení problematiky životního prostředí, aj. Valašské Meziříčí je druhým největším městem na severovýchodním okraji okresu Vsetín (největším městem okresu je město Vsetín). V okrese Vsetín je 53 obcí a 6 měst Karolinka, Kelč, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Vsetín a Zubří. Okres Vsetín sousedí se dvěma dalšími okresy, a to zlínským a kroměřížským. Dalšími sousedy jsou okresy Přerov, Nový Jičín a Frýdek Místek. Okres Vsetín je součástí Zlínského kraje, který vznikl k 1. lednu 2000 jako jeden ze čtrnácti krajů České republiky. Zlínský kraj zahrnuje okresy Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín. Zlínský kraj se nachází na východě České republiky a jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Obrázek č. 1.4 Mapa okresů Zlínského kraje

7


Zdroj: Informační portál Zlínského kraje, Rozvojová agentura Via o.p.s.

Dále sousedí s krajem Jihomoravským, Olomouckým a Moravskoslezským. Grafické znázornění okresů Zlínského kraje včetně jejich polohy v rámci kraje i celé České republiky znázorňuje obrázek č. 1.4 str. 5. Pro potřeby spojené s koordinací a realizací politiky hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající zejména ve využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie, bylo v České republice vymezeno osm Regionů soudržnosti NUTS II. Zlínský kraj spolu s Olomouckým tvoří Region soudržnosti NUTS II Střední Morava.

1.4

Integrované obce města

Valašské Meziříčí zahrnuje devět městských částí. Má však deset katastrálních území, neboť městská část Podlesí zahrnuje dvě katastrální území - Křivé a Brňov. Roku 1924 bylo k městu Valašské Meziříčí připojeno městečko Krásno s katastrem o výměře 631 ha. Charakteristika místní části Valašské Meziříčí, viz. podkapitola 1.2, str. 3. Počet obyvatel v této místní části k roku 2005 byl 11 869. Grafické znázornění jednotlivých městských částí Valašského Meziříčí včetně jejich polohy v mapě je na obrázku č. 1.5 str. 6. Obrázek č. 1.5 Mapa místních částí města Valašské Meziříčí

8


Zdroj: Rozvojová agentura Via o.p.s.

Stručná charakteristika jednotlivých městských částí: Bynina Obec se rozkládá podél potoka Byninky severně od města Valašského Meziříčí na jihozápadním úpatí posledních výběžků Veřovických vrchů v nadmořské výšce 310 m. V nejstarších latinských pramenech se název vsi objevuje ve tvaru Bynywa, popř. Bynina v místním nářečí Byniná, za Byninú. Původ jména je nejasný, nelze vyloučit odvození od německého die Biene (včela). V letech 1849 - 1945 náležela Bynina k obvodu okresního hejtmanství Valašské Meziříčí a od roku 1945 Okresního národního výboru Valašské Meziříčí. Od roku 1960 je obec součástí okresu Vsetín. V oblasti soudní správy náležela obec do obvodu okresního soudu ve Valašském Meziříčí a od roku 1960 okresního soudu Vsetín. Roku 1976 byla integrována k městu Valašské Meziříčí. Roku 2005 se katastr obce rozkládal na 373 ha a žilo zde 583 obyvatel ve 152 rodinných domcích. Hrachovec Obec Hrachovec leží východně od Valašského Meziříčí podél Hrachoveckého potoka, který protéká obcí a vlévá se do Rožnovské Bečvy. Název vsi se objevuje v podstatě neměnné formě Hrachovic, Hrachowecz, v moderní české diakritice Hrachovec. Hrachovec náležel v letech 1850 – 1960 k politickému a soudnímu okresu Valašské Meziříčí, od roku 1960 k politickému a soudnímu okresu Vsetín. Od 1. ledna 1976 se Hrachovec stal místní částí města Valašské Meziříčí. V roce 2005 zaujímal katastr obce rozlohu 480 ha a žilo zde 983 obyvatel v 187 domech, z toho 183 bylo rodinných domků. Juřinka Obec leží jihozápadně od Valašského Meziříčí na jednom z výběžků Kelečské pahorkatiny v nadmořské výšce 340 m. Potok Svinovec odděluje katastrální území Juřinky od Lhoty u Choryně.

9


Název se objevuje ve starších latinských pramenech ve tvaru Jursina lhotcha, Girzina Lhota, Juržinka, Jurzinka. První písemná zpráva o této nevelké obci pochází z roku 1353, kdy se uvádí jako Juřina Lhotka (lhota zvaná po Jiřím). Roku 1976 byla Juřinka připojena k městu Valašské Meziříčí jako jeho místní část. Roku 2005 zaujímal katastr obce rozlohu 206 ha a žilo tu 457 obyvatel. Krásno nad Bečvou Je místní část města Valašského Meziříčí, která se nachází severně od města. Roku 1924 bylo k městu Valašské Meziříčí připojeno městečko Krásno s katastrem o výměře 631 ha. Roku 2005 zde žilo 7 958 obyvatel a katastr obce zaujímal rozlohu 627 ha. Krhová Obec se rozkládá podél potoka Krhůvky v nadmořské výšce 312 m. Katastrem prochází železniční trať ve směru Valašské Meziříčí – Ostrava a železniční trať Valašské Meziříčí– Rožnov pod Radhoštěm, na níž je i železniční zastávka Krhová. Název vsi se objevuje v historických pramenech ve variantách Krhowa, Krchowa, Krhová, Krhow, Krhov. Krhová se vzpomíná poprvé roku 1442, kdy je zmíněn vladyka Hudek z Krhové. Tvořila tehdy patrně samostatný vladycký statek. Již r. 1746 byla Krhová známa lázněmi. Stávaly na Jehličné, kde se vyskytovala železnato - sirnatá voda. Roku 1953 byla obec připojena k městu Valašské Meziříčí jako jeho místní část. Katastr obce zaujímal roku 2005 rozlohu 833 ha a žilo tu 1 871 obyvatel v 417 domech. Lhota Obec leží severozápadně od Valašského Meziříčí a prochází jí silnice z Valašského Meziříčí do Choryně. Název se objevuje ve starších latinských pramenech jako Lhotka, Mikulawsowa Lhota, Prostřední Lhota, později jako Lhotta či Lhotta bei Chorin. Lhota u Choryně je poprvé zmíněna v roce 1386 v souvislosti s držitelem choryňského léna Michala z Choryně, syna zesnulého Záviše. Do roku 1849 tvořila Lhota součást panství Choryně, které náleželo k Přerovskému kraji. Od roku 1850 byla obec součástí politického okresu Valašské Meziříčí a spadala do obvodu Okresního soudu ve Valašském Meziříčí. Sloučením okresu Valašské Meziříčí se stala v roce 1960 součástí nynějšího okresu Vsetín. V roce 1976 byla Lhota u Choryně připojena k Valašskému Meziříčí jako její část, jejíž název byl v roce 1980 změněn na Lhota. Katastr obce má výměru 220 ha se 229 obyvateli (2005). Podlesí Obec Podlesí leží jižně od Valašského Meziříčí. Název Podlesí je používán od roku 1960, kdy došlo ke sloučení obcí Brňov a Křivé. Počátkem roku 1980 byla obec Podlesí připojena k městu Valašské Meziříčí jako jeho místní část. Roku 2005 zaujímaly oba katastry výměru 1.535 ha a žilo tu celkem 1 905 obyvatel.

10


Poličná Obec se rozkládá na západě Valašského Meziříčí. Poličnou se vine Bránecký potok a okresní silnice. Poličná patří ke starším obcím, které existovaly již před rokem 1200. V letech 1850 – 1960 byla Poličná součástí politického a soudního okresu Valašské Meziříčí a od roku 1960 byla součástí okresu Vsetín. Počátkem roku 1976 byla připojena k městu Valašské Meziříčí jako jeho místní část. V roce 2005 zaujímal katastr obce rozlohu 1 107 ha a žilo zde 1 717 obyvatel.

1.5

Partnerské aktivity města

Partnerská spolupráce je významnou aktivitou města Valašské Meziříčí, která se úspěšně rozvíjí. V roce 1990 byla navázána družební spolupráce s městem Bussum (Holandsko), která vyústila v uzavření Partnerské smlouvy o spolupráci. V roce 1998 následovala slovenská Čadca, v roce 2001 byla podepsána partnerská smlouva s přímořským letoviskem Budva (Republika Černá Hora) a v roce 2005 se partnerskými městy Valašského Meziříčí staly bulharské město Sevlievo a srbské město Čačak. Kontakty byly navázány nejen mezi radnicemi, ale i mezi školami a dalšími institucemi. Snahou je také navázat spolupráci v podnikatelské oblasti. Stručné představení partnerských, zahraničních měst: Budva - Černá Hora Oficiální název země, ve které město Budva leží, zní Republika Černá Hora2. Budva se rozprostírá ve střední části jadranského pobřeží Černé Hory, 65 kilometrů od hlavního města Podgorica. Žije zde okolo 10.000 obyvatel. Během rekreační sezóny se ale jejich počet pravidelně zvyšuje až na 5 násobek. V současné době patří mezi nejvíce vyhledávané turistické letovisko v Černé Hoře. Zdejší riviéra měří 25 kilometrů a zahrnuje 17 pláží. Cestovní ruch je pro zdejší obyvatele hlavním zdrojem příjmů. Osada, založená patrně již ve 4. století před naším letopočtem, má pohnutou historii. Často musela vzdorovat ničivým nájezdům nepřátelských vojsk. Když konečně zavládl mír, přišlo roku 1979 ničivé zemětřesení. Konkrétní podoba spolupráce byla zahájena v únoru 2006, kdy se konala prezentace Valašského Meziříčí a Zlínského kraje na veletrhu v Budvě. V září 2006 se uskutečnil zájezd politických reprezentantů Valašského Meziříčí a pracovníků městského úřadu do černohorské Budvy. V rámci partnerství byla realizována výměna studentů ve spolupráci s Integrovanou střední školou. Jednalo se o výměnné pobyty. Ve Valašském Meziříčí se uskutečnily v měsíci listopadu téhož roku Dny černohorské kuchyně, kdy studenti z Černé Hory připravovali tradiční pokrmy. V rámci svého pobytu ve Valašském Meziříčí ještě

2

Republika Černá hora je od 3. června 2006 nezávislý a samostatný stát, do tohoto data tvořila soustátí se Srbskem. Soustátí Srbsko a Černá hora vzniklo přeměnou Svazové republiky Jugoslávie r. 2003 z původní Socialistické federativní republiky Jugoslávie. 11


absolvovali bohatý kulturní program včetně výletů. Meziříčští studenti se naopak prezentovali v Budvě na Dnech valašské kuchyně. Bussum – Holandsko Bussum, který se stal v roce 1990 naším prvním zahraničním partnerem, byl založen jako samostatná obec roku 1817. Město leží půl hodiny jízdy od nizozemské metropole, v kraji Gooi v severní části země. Většina ze 31.000 obyvatel pracuje ve službách, místní nebo státní správě. Zajímavostí je, že starostové nizozemských měst a obcí nejsou voleni, nýbrž jmenováni královnou na funkční období šesti let. Bussum vyniká množstvím kostelů patřících různým církvím. Některé z nich již přestaly sloužit církevním účelům a přeměnily se na kulturní a společenská centra i obytné domy. Pro Čechy má Bussum zvláštní význam – v jeho těsném sousedství se nachází Naarden, kde je pochován Učitel národů Jan Amos Komenský. V dřívějších dobách byl Bussum součástí Naardenu. Spolupráce za rok 2006 byla zahájena oficiální návštěvou tajemníka úřadu P. Vermeulena v rámci diskuse o programu družby na rok 2005. Koncem dubna 2005 odjelo do nizozemského města Bussum 20 členů kapel a souborů spolu s dvěma úřednicemi z oddělení regionálního rozvoje městského úřadu, které má partnerské vztahy v kompetenci. 30. dubna 2005 se meziříčské kapely Docuku, Funková brigáda a romská skupina Džev Lačes představily v partnerském nizozemském městě Bussum. Jejich vystoupení se uskutečnilo nad rámec schváleného programu spolupráce obou měst. Stalo se tak u příležitosti tradičního Dne královny (Queen ´s Day), připadajícího na poslední dubnový den, který je zároveň nizozemským státním svátkem. V listopadu 2006 přijela delegace z nizozemského Bussum a to zejména kvůli budoucí spolupráci. Podobný důvod návštěvy byl i v říjnu 2007. Delegace byla seznámena mimo jiné s činností Charity, Komunitním plánováním sociálních služeb města Valašského Meziříčí i výstavními exponáty v Galerii Sýpka. Čačak – Srbsko Město se nachází v západní části Srbska na řece Západní Morava, 145 kilometrů jižně od hlavního města Bělehradu. Do regionu Čačak patří 58 obcí s celkovým počtem 117.000 obyvatel. V samotném městě jich žije 72.000. První zmínky o slovanském sídle na území Čačaku pocházejí z let 1207 až 1215, město je pod nynějším názvem poprvé zmiňováno v 15. století. Čačak je administrativním, hospodářským, kulturním, zdravotním, vzdělávacím a sportovním centrem západního Srbska. Dohoda o partnerství mezi městy Valašské Meziříčí a Čačak byla podepsána dne 13. října 2005. V červnu 2006 přijela delegace představitelů srbského Čačaku a přislíbila účast uměleckého souboru na Valašském špalíčku.

12


Čadca - Slovensko Nejblíže situované partnerské město leží na severozápadě Slovenska nedaleko hranic s Českou republikou a Polskem, na soutoku řek Kysuce a Čierňanky. Hlavní město Bratislava je vzdáleno přibližně 230 kilometrů. Čadca patří mezi středně velká okresní města, žije tam okolo 27 tisíc obyvatel. První písemná zmínka o zdejším osídlení pochází z roku 1565. Město Valašské Meziříčí v roce 2006 realizovalo projekty spolufinancované EU konkrétně z Iniciativy Interreg IIIA, přeshraniční spolupráce právě s partnerským městem Čadca. Jednalo se o rekonstrukci bývalé sýpky zámků Žerotínů, ve které vznikla Agentura pro rozvoj Mikroregionu Valašskomeziříčsko - Kelečsko o.p.s.. Stejně tak byl realizován projekt Zelená pro Beskydy – využití obnovitelných zdrojů energie. Jednalo se o instalaci solárních panelů na venkovním koupališti ve Valašském Meziříčí. Posledním projektem je studie obnovitelných zdrojů energie jako nástroj ke zlepšení životních podmínek obyvatel města Valašské Meziříčí. Tyto aktivity s sebou nesou prostor k návštěvám a vzájemné spolupráci. Sevlievo - Bulharsko Leží v centrálním Bulharsku, 178 kilometrů od hlavního města Sofie a 283 kilometry od černomořského přístavu Varna. Město bylo založeno v 10. století. Dnes v něm žije 25.200 lidí, dalších 19.000 obývá přilehlý mikroregion. Sevlievo je městem prudce se rozvíjejícího průmyslu, mezi největší továrny patří americká Vidima (vybavení koupelen), dále švédská ABB (energetické agregáty) a místní firma Rositsa. Město patří na místní poměry k ekonomicky silným, s vysokým podílem zahraničního kapitálu. Společná akce všech partnerských měst V říjnu roku 2005 se uskutečnila Mezinárodní konference partnerských měst Valašského Meziříčí na téma - Rozšiřování Evropské unie a možnosti partnerské spolupráce. Předmětem setkání bylo předání zkušeností o fungování partnerství mezi městy, členy a nečleny EU, perspektivy v rámci rozšiřující se EU, možnosti využití dotačních fondů na financování partnerské spolupráce, prezentace významných probíhajících nebo plánovaných projektů jednotlivých měst.

2 2.1

Obyvatelstvo města Valašské Meziříčí Vývoj počtu obyvatel

Ve všech sledovaných letech 2000 až 2006 počet obyvatel ve Valašském Meziříčí mírně klesal. Zatímco v roce 2000 žilo ve Valašském Meziříčí 27 731 obyvatel, v roce 2006 to bylo

13


o 399 méně, což je o 1,44 %. Ve srovnání s městem Vsetín byl však úbytek obyvatel podstatně menší. Pokles obyvatel Ve Vsetíně byl o více než 5 %. Graf č. 2.1 Vývoj počtu obyvatel ve letech 2000 až 2006 (v počtu obyvatel) 30 000

29 556

29 500

28 983 28 731

29 000 počet obyvatel

28 575

28 500 27 731

28 000

28 350

28 261

28 075

27 544

27 520

27 481

27 410

27 362

27 332

2001

2002

2003

2004

2005

2006

27 500 27 000 2000

rok Valašské Meziříčí

Vsetín

Zdroj: Český statistický úřad, Rozvojová agentura VIA o.p.s.

Na poklesu obyvatel se ve Valašském Meziříčí podílely zejména ženy, a to mezi léty 2000 až 2006 v míře 2,13 % oproti mužům, jejichž počet klesl jen o 0,7 %. Ve Vsetíně tomu bylo naopak, počet mužů klesl o 5,94 % a žen o 4,15 %. Z hlediska vývoje počtu obyvatel je město Valašské Meziříčí oproti městu Vsetín o poznání stabilnější. Graf č. 2.2 Vyjádření přírůstku (- úbytku) obyvatel v letech 2000 až 2006 (v %) 0,00%

-0,01% -0,15%

-0,09%

-0,14%

-0,26%

-0,17%

-0,11%

-0,20% -0,30%

% z počtu obyvatel

-0,40% -0,60%

2000

2002

2003 -0,53%

-0,56%

-0,80%

2004 -0,76%

2005

2006 -0,63%

-0,74% -0,85%

-1,00%

Valašské Meziříčí

2001

Vsetín

rok


Z grafu č. 2.2 str. 11, je zřejmé, že ve všech sledovaných letech docházelo k úbytku obyvatel a to jak ve Vsetíně, tak i ve Valašském Meziříčí, i když s menší intenzitou. V průběhu let 2000 až 2006 bylo ve Valašském Meziříčí, vzhledem k počtu obyvatel města, relativně více živě narozených a přistěhovalých obyvatel oproti Vsetínu. Naopak ve Valašském Meziříčí bylo relativně méně zemřelých a vystěhovalých. Tento aspekt je

14


důvodem jednoznačně výraznějšího úbytku obyvatel ve Vsetíně oproti Valašskému Meziříčí. K celkovému přírůstku obyvatel však nedošlo ani ve Valašském Meziříčí, a to v žádném ze sledovaných roků.

2.2

Věková struktura obyvatelstva

Jak ukazuje graf č. 2.3 str. 12, je věková struktura ve Valašském Meziříčí a ve Vsetíně téměř totožná zejména v případě osob nad 65 let věku. Graf č. 2.3 Počet obyvatel dle věkových kategorií k 31. 12. 2006 (v %)

80,00% 70,00%

71,10%

60,00%

71,95%

50,00% % počet obyvatel

40,00% 30,00% 20,00%

14,88%

14,05%

14,01%

14,00%

10,00% 0,00% 0 - 14

15 - 64

65+

věková skupina


Vsetín


2.2.1

Index stáří a průměrný věk

Určité odlišnosti ve věkové struktuře obyvatel Valašského Meziříčí a Vsetína odhaluje až výpočet indexu stáří. Jak lze vyčíst i z grafu č. 2.3 str. 12, je v obou městech více dětí do 14 let než osob starších 65 let. Poměr mezi počty obyvatel v těchto věkových skupinách je však příznivější v případě Valašského Meziříčí. Index stáří resp. poměr počtu osob nad 65 let a počtu dětí do 14 let je ve Valašském Meziříčí 0,941. Ve Vsetíně je index stáří téměř roven jedné, přesněji je to 0,996. V celém Zlínském kraji je pak tento ukazatel větší než jedna, což znamená, že ve Zlínském kraji žije celkem více osob nad 65 let než dětí do 14 let. Průměrný věk obyvatel je ve Valašském Meziříčí, Vsetíně i v celém Zlínském kraji 40 let.

2.3

Vzdělanostní struktura

V relativním vyjádření počtu obyvatel dle dosaženého vzdělání nelze hovořit o zásadních rozdílech.

15


Celkově však lze konstatovat, že ve městě Vsetín jsou obyvatelé mírně vzdělanější, pokud jde o středoškolské vzdělání s maturitou, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání. Ve Valašském Meziříčí je zase relativně více obyvatel s vyučením. Graf č. 2.4 Počet obyvatel dle nejvyššího ukončeného vzdělání podle výsledků sčítaní lidu, domů a bytů v roce 2001 (v %)

% počet obyvatel

28,88%

35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

24,54%

17,77% 8,20% 3,46% 17,27%

30,52%

22,71%

3,43%

0,24% 0,24%

7,89%

y avy né tu rit ito u bové přípr onče a tur z ma stav eck é é be ísm neuk a ná d n rn a é ě d í v o e rn č. db o ad n é s tř ní o ké v í o db zá kl úp ln s třed šk ols vyšš sok o ení a y č v u y v

v be z

ní zdělá

1,10% 0,76%

o štěn ne zji

vzdělání Valašské Meziříčí

Vsetín


2.4

Národnostní složení

V národnostním rozdělení nejsou vzhledem k celostátnímu měřítku žádné výrazné rozdíly. Dle předpokladu je v obou městech cca 90 % obyvatel hlásících se k české národnosti. Ve Valašské Meziříčí se pak o 0,9 % obyvatel více hlásí k moravské národnosti. Ve Vsetíně je zase o 0,22 % více obyvatel romské národnosti. Graf. č. 2.5 Počet obyvatel dle národnosti podle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (v %) 89,68% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% % počet 50,00% 40,00% obyvatel 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

5,66% 88,91% česká

6,54% moravská

0,00% 0,03% slezská

1,38% 0,10% 0,27% 1,44% 0,05% 0,26%

0,03% 0,05%

1,29% 1,38%

1,58% 1,35%

slovenská

německá

ostatní

nezjištěná

romská

polská

národnost Valašské Meziříčí

Vsetín


16


2.5

Náboženské složení

Ve Valašském Meziříčí se k nějakému náboženskému vyznání hlásí celkem 44,5 % obyvatel. Oproti Vsetínu je to o necelé 4 % více. Rozdíly dle náboženského vyznání jsou mezi těmito městy patrné zejména v počtech osob hlásících se k Církvi římskokatolické a Českobratrské církvi evangelické. Jak je uvedeno v grafu č. 2.6 str. 14, náleží ve Valašském Meziříčí jednoznačně nejvíce obyvatel hlásících se k nějakému náboženskému vyznání k Církvi římskokatolické. Celkem to činí 85 % z celkového počtu věřících, přičemž ve Vsetíně je to přes 65 % z věřících obyvatel. Oproti tomu k Českobratrské církvi evangelické se zase ve Vsetíně hlásí 23,8 % z věřících osob, což je o víc než 17 % více věřících obyvatel než ve Valašském Meziříčí. Graf č. 2.6 Počet obyvatel dle náboženského vyznání podle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (v %)

% počet obyvatel

100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% s ko vří m Círke

65,34% 23,79% 84,98% li cká kato Círke

vč

0,69%

á ensk slov esko

sk husit

0,58%

6,44%

á

trs obra Č esk

k

ke v á cír

g el ic e van

v osla Prav

ká

ná

0,22%

skýc

h ze

mích

0,13%

ko vé Svěd n ost č le po ká s žens Náb o

e v vč círke

0,59%

0,28%

vov i J eho

církev Valašské Meziříčí

Vsetín


17


3 3.1

Ekonomické ukazatele města Valašského Meziříčí Ekonomická aktivita obyvatelstva

Z výsledků Sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001 vyplynulo, že z celkového počtu obyvatel Valašského Meziříčí čítajících 27 544 bylo 51 % obyvatel ekonomicky aktivní a 46,2 % obyvatel mělo zaměstnání, což je 12 724 osoby. Z ekonomicky aktivních obyvatel pak bylo 1 320 nezaměstnaných. Ekonomicky neaktivních obyvatel bylo pak vzhledem k počtu obyvatel ve Valašském Meziříčí 48,5 %, z toho více než polovina nepracujících důchodců. Celkově bylo v roce 2001 pracujících a nepracujících důchodců 22,6 % z celkového počtu obyvatel ve Valašském Meziříčí. Tabulka č. 3.1 Počet obyvatel dle ekonomické aktivity podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (v počtu osob) V tom

Z toho

zaměstnané osoby Název obce

Valašské Meziříčí Vsetín

Ekonomicky aktivní celkem

14 044 15 132

pracující důchodci

ženy na mateřské dovolené

nezaměstnaní

Ekonomicky neaktivní celkem

nepracující důchodci

394 410

252 255

1 320 1 812

13 367 13 814

5 843 5 950

z toho celkem

12 724 13 320

žáci, studenti a učni

5 185 5 419


Ekonomická aktivita ve Valašském Meziříčí v porovnání s městem Vsetín je odlišná zejména v míře zaměstnaných ekonomicky aktivních obyvatel. Zatímco ve Vsetíně bylo 52,2 % ekonomicky aktivních obyvatel, práci mělo jen 46 %. Ve Valašském Meziříčí byla situace v oblasti zaměstnanosti mírně lepší.

3.2

Míra nezaměstnanosti a její předpokládaný vývoj

Ve sledovaném období listopad 2003 – říjen 2007 počet uchazečů a zájemců o zaměstnání ve Valašském Meziříčí i ve Vsetíně postupně klesal. Nejvíce dosažitelných uchazečů a zájemců o zaměstnání bylo v obou městech na počátku roku 2004. V následujícím období pak počty uchazečů a zájemců postupně klesaly. Nejvýraznější pokles je zaznamenán v roce 2007, když se ve Valašském Meziříčí mezi 01/2007 – 10/2007 snížil počet uchazečů o necelých 36 %. Ve Vsetíně byl pokles ještě výraznější a to o více než 54 %.

18


Graf č. 3.1 Počet dosažitelných uchazečů a zájemců o zaměstnání v období 11/2003 – 10/2007 (v počtu osob). 2500

m ax 2194 k 01/2004 Vsetín

2000 1500 počet uchazečů o 1000 práci 500

m in 983 k 10/2007 Vsetín

m ax 1700 k 02/2004 Valašské Meziříčí

m in 956 k 10/2007 Valašské Meziříčí

9/2 00 4 11 /20 04 1/2 00 5 3/2 00 5 5/2 00 5 7/2 00 5 9/2 00 5 11 /20 05 1/2 00 6 3/2 00 6 5/2 00 6 7/2 00 6 9/2 00 6 11 /20 06 1/2 00 7 3/2 00 7 5/2 00 7 7/2 00 7 9/2 00 7

00 4 00 4 7/2

00 4

5/2

3/2

1/2

11 /20

03 00 4

0

měsíce v letech Valašské Meziříčí

Vsetín

Zdroj: Úřad práce ve Vsetíně, Rozvojová agentura VIA o.p.s.

Oživení na trhu práce tak přineslo snížení nezaměstnanosti. Když na počátku roku 2004 byla ve Valašském Meziříčí míra nezaměstnanosti přes 12 % (ve Vsetíně 14,5 %), na počátku roku 2007 už byla v obou městech pod úrovní 10 %. Nejvýraznější pokles však probíhá až roce 2007, kdy v obou sledovaných městech poklesla míra nezaměstnanosti pod 7 % a další pokles je ještě očekáván. Graf č. 3.2 Míra registrované nezaměstnanosti v období 11/2003 – 10/2007 (v %) 16,00% 14,00%

m ax 14,50% k 01/2004 Vsetín

12,00% 10,00% m íra nezam ěstnanost

8,00%

m in 6,50% k 10/2007 Vsetín

m ax 12,10% k 02/2004 Valašské Meziříčí

6,00% m in 6,81% k 10/2007 Valašské Meziříčí

4,00% 2,00%

11 /20

03 1/2 00 4 3/2 00 4 5/2 00 4 7/2 00 4 9/2 00 4 11 /20 04 1/2 00 5 3/2 00 5 5/2 00 5 7/2 00 5 9/2 00 5 11 /20 05 1/2 00 6 3/2 00 6 5/2 00 6 7/2 00 6 9/2 00 6 11 /20 06 1/2 00 7 3/2 00 7 5/2 00 7 7/2 00 7 9/2 00 7

0,00%

měsíce v letech Valašské Meziíčí

Vsetín

Zdroj: Úřad práce ve Vsetíně, Rozvojová agentura VIA o.p.s.

Důvody tohoto lze nalézt zejména v makroekonomickém vývoji zlepšování situace na trhu práce. S rostoucí spotřebou a velmi příznivou měnovou politikou nízkých úrokových

19


sazeb se zvyšovala i poptávka po investicích, která se projevuje i růstem poptávky po práci (růstem nabídky pracovních míst). Střednědobá prognóza uvádí, že v roce 2009 by nezaměstnanost v České republice mohla atakovat hranici 5 % a přiblížit se tím k úrovni přirozené míry nezaměstnanosti (pro ekonomiku tzv. nejnižší míra). Ve vývoji nezaměstnanosti ve Valašském Meziříčí lze očekávat obdobné tendence avšak ne s takovou intenzitou. Velmi záleží, nakolik ovlivní místní nezaměstnanost tvorba nových pracovních míst v průmyslové zóně Lešná, která je spravována městem Valašské Meziříčí.

3.3

Průmyslová zóna Lešná

Průmyslová zóna města Valašského Meziříčí má rozlohu 53,9 ha. Celá zóna, ač leží na katastru obce Lešná, je ve vlastnictví města Valašského Meziříčí. Využití průmyslové zóny je jasně dáno a je součástí územního plánu města. Není tak ani pochyb o výhodné lokalizaci v severozápadní části města. Inženýrské sítě jsou dovedeny k hranici průmyslové zóny a jejich dobudování závisí na obsazení dalšími investory. V současnosti působí v průmyslové zóně jedna společnost a je pravděpodobné, že v roce 2008 zahájí výstavbu dalších 7 společností. Naplnění a využití zóny rovněž velmi souvisí s dokončením rychlostní komunikace I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, která představuje významné napojení na další hlavní tahy a řeší tak problém její dopravní obslužnosti. Dalším stěžejním bodem v minulosti a zřejmě i v budoucnosti bude podpora veřejnosti, kdy investiční příležitosti v minulosti narážely na odpor občanů, kterých se výstavba bezprostředně dotýkala a to zejména z hlediska zvýšení ekologické zátěže. Mezi další průmyslové areály na území města Valašského Meziříčí patří např. Kouty, Zašovská, Deza – Cabot nebo areál na ulici Palackého.

3.4

Zastoupení ekonomických subjektů

3.4.1

Struktura dle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ)3

Není žádným překvapením, že města Valašské Meziříčí i Vsetín jsou charakteristické obchodem, prodejem a ostatními službami. Poté následuje průmysl a stavebnictví. Graf č. 3.3 Zastoupení ekonomických subjektů dle OKEČ k 31. 12. 2006 (v %).

3

Od 1. ledna OKEČ nahrazena pojmem Klasifikace ekonomických činností (CZ – NACE), zdroj ČSÚ. 20


40,00% 35,00% 30,00% 25,00% % z počtu ekonomických 20,00% 15,00% subjektů 10,00% 5,00% 0,00%

33,72% 21,27% 15,75% 10,06% 3,92%

16,00%

zem ědělství, les nictví, rybolov


3,55%

3,31% 9,69%

prům ysl

3,82%

stavebnictví

doprava a spoje

Vsetín

4,05%

0,18% 35,44% obchod, prode j a oprava m otor. vozidel

20,09% ostatní obchodní s lužby

0,18% ve ře jná s práva a obrana, povinné s oc. pojist.

3,60%

8,11% 7,24%

školství a zdravotnictví

ostatní veřejné, soc. a osobní s lužby


Z hlediska srovnání struktury OKEČ ve Valašském Meziříčí a ve Vsetíně nejsou patrné žádné výrazné odlišnosti. Oproti průměru Zlínského kraje je však v obou městech relativně větší nabídka ostatních služeb a nižší zastoupení zemědělství, lesnictví a rybolovu. 3.4.2

Struktura dle právní formy podnikání

Výrazné odlišnosti nejsou ani z hlediska právní formy podnikání. Jak lze i předpokládat, obchod a služby jsou založeny zejména na drobném podnikaní fyzických osob. Jako další to jsou obchodní společnosti podnikající taktéž v tomto segmentu, ale pohybující se i v průmyslu, stavebnictví, zemědělství nebo dopravě. Graf č. 3.4 Zastoupení ekonomických subjektů dle právní formy podnikání k 31.12. 2006 (v %)

% z počtu ekonomických subjektů

80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

73,72%

0,57% 0,62% státní organizace


0,80% 0,37% akciové spol.

8,99% 8,04% obchodní spol.

0,21% 0,18%

75,01%

družstevní organizace

počet podnikatelů fyzické osoby

Vsetín

1,29% 2,36% samostatně hospodařící rolníci

5,68%

5,38% svobodná povolání

0,72% 0,42% počet registrov. jednotek zem ědělský podnikatel


3.4.3

Struktura dle počtu zaměstnanců

Jak už struktura ekonomických subjektů dle OKEČ a právní formy napověděla, podnikání je v obou městech charakteristické zejména tím, že lidé podnikají samostatně resp. bez zaměstnanců. Přes deset procent je pak drobných firem a přes dvě procenta malých firem. Zastoupení počtu středních a velkých podniků nedosahuje ani 1 %. Graf č. 3.5 Zastoupení ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců k 31. 12. 2006 (v %).

21


57,66%

60,00% 50,00% % z počtu ekonomických subjektů

40,00% 28,92%

30,00% 20,00% 10,00%

10,34%

29,71%

10,11%

2,31%2,13%

0,82%0,72%

0,08%0,23%

10 až 49

50 až 249

více jak 249

56,96%

0,00% bez zaměstnanců Valašské Meziříčí

1 až 9

nezjištěno

Vsetín


V grafu č. 3.5 str. 18, je však nejvýraznější fakt, že u cca 57 % ekonomických subjektů se počty zaměstnanců nepodařilo zjistit. 3.4.4

Nejvýznamnější společnosti ve městě

Akciové společnosti Báňské projekty Valašské Meziříčí, a. s., DEZA a.s., MP Krasno a.s., KRASSPOL, a. s., Nemocnice Valašské Meziříčí a.s., PWO UNITOOLS a.s., SCHOTT CR, a.s., UNITOOLS PRESS CZ a.s. Společnosti s ručením omezeným CS Cabot spol. s. r. o, ALPINE stavební společnost CZ s.r.o., BLANKYT PLUS s.r.o., SPEDOS s.r.o., TVM s.r.o.

3.5

Hospodaření města Ve sledovaném období let 2003 – 2006 je analýze podroben vývoj těchto ukazatelů:

Provozní přebytek zmenšený o splátku jistin Z tabulky č. 3.2 str. 20 vyplývá, že město ze svého provozního přebytku (rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů) mohlo ve všech sledovaných letech bez problémů pokrýt splátku jistin a zbytek prostředků použít na investice do rozvoje. Financování Nejvyšší přijatou půjčku získalo město v roce 2003 ve výši Kč 47 209 tis., přičemž se půjčky každým dalším rokem snižovaly, až v roce 2006 byla půjčka nulová. Tomuto vývoji odpovídá i financování (rozdíl mezi přijatou půjčkou a splátkou jistin), které je pouze v roce 2003 kladné. Ukazatel dluhové služby Ukazatel dluhové služby (poměr dluhové služby a dluhové základny) je ve všech sledovaných letech v bezpečném pásmu pod 30 %.

22


Poměr dluhové služby k běžným příjmům I tento ukazatel je ve všech sledovaných letech v bezpečném pásmu pod 20 %. Lze konstatovat, že ekonomické hospodaření Valašského Meziříčí je možno považovat za zdravé a bez tendencí k finanční nestabilitě. Blíže tabulka č. 3.2 str. 20.

Tabulka č. 3.2 Vývoj hospodaření města v letech 2003 – 2006 (v tis. Kč a %). Položka Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje Saldo bez financování Uhrazené splátky Přijaté půjčky Financování Celkové příjmy Celkové výdaje Úplné saldo Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny Dluhová základna Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Dluhová služba / běžné příjmy

2003 221 694 43 608 197 125 462 427 168 743 631 170 401 350 250 061 651 411 -20 241 11 992 47 209 35 217 678 379 665 344 13 035 61 077 49 085 350 099 15 167 4,33% 3,28%

2004 237 095 44 695 199 562 481 352 87 678 569 030 403 645 99 586 503 231 65 799 29 823 7 906 -21 917 576 936 533 186 43 750 77 707 47 884 374 579 32 911 8,79% 6,84%

2005 280 261 55 419 97 246 432 925 113 852 546 777 347 172 146 383 493 555 53 222 40 481 5 649 -34 832 552 426 556 206 -3 780 85 753 45 272 429 662 44 799 10,43% 10,35%

2006 283 345 45 179 104 009 432 533 51 218 483 751 361 200 116 626 477 826 5 925 32 432 0 -32 432 483 751 511 116 -27 365 71 333 38 901 427 517 34 005 7,95% 7,86%

Zdroj: Rozbor hospodaření Města Valašské Meziříčí 2003 – 2007 (9/2007), Rozvojová agentura VIA o.p.s.

23


4 4.1

Občanská vybavenost města Valašského Meziříčí Technická vybavenost města

Jak dokládají informace v tabulce č. 4.1 str. 21, je v obou městech technická vybavenost vzhledem k výčtu služeb úplná. Je však samozřejmostí, že v nových bytových lokalitách jsou inženýrské sítě postupně budovány. Tabulka č. 4.1 Technická vybavenost v roce 2006 (1 = ano, 0 = ne)

Název obce

Pošta

Škola

Zdravotnické zařízení

Policie

Kanalizace

Vodovod

Plynofikace

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1



4.2

Domovní a bytový fond ve městě

Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1970 až 2001 je patrné, že počet obydlených domů vzrostl zejména ve Valašském Meziříčí a to o celkem 10,9 % mezi lety 1970 až 2001. Průměrné stáří domů je ve Valašském Meziříčí 41 let, což je i průměr Zlínského kraje, ale je to o 3 roky více než ve Vsetíně. Tabulka č. 4.2 Domovní fond podle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (v počtu domů) Trvale obydlené domy

Název obce

z toho rodinné domy 1970

1980

1991

2001 počet


Neobydlené domy

3 080 2 088

3 268 2 103

3 257 2 027

3 415 2 134

2 869 1 524

v%

84 71

průměrné stáří domu v letech

41 38

celkem

z toho sloužící k rekreaci

335 222

70 54


Z tabulky č. 4.3 str. 22 vyplývá, že bytová výstavba byla mezi lety 1970 a 2001 výrazně větší než výstavba domů. Tento trend je zřejmý vzhledem k trvalým tendencím koncentrace bydlení obyvatel. Největší nárůst bytů byl mezi lety 1970 až 1980. Celkově ve Valašském Meziříčí stoupl počet trvale obydlených bytů mezi lety 1970 až 2001 o více jak polovinu. Z toho se v roce 2001 plná třetina bytů nacházela v rodinných domech. Ve Vsetíně byl nárůst bytů mezi lety 1970 a 2001 ještě větší. Poměr bytů v rodinných domech je oproti Valašskému Meziříčí téměř poloviční. 24


Tabulka č. 4.3 Bytový fond podle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (v počtu bytů) Trvale obydlené byty

Neobydlené byty z toho v rodinných domech

Název obce

1970

1980

1991

2001

celkem počet


6 517 6 708

8 332 9 451

z toho

sloužící k rekreaci

v%

9 436 9 848 3 323 10 459 10 971 1 755

34 16

812 742

74 58

obydlené přechodně

285 291


Z hlediska vybavenosti bytů jich v roce 2001 bylo téměř 100 % vybaveno koupelnou, sprchovým koutem a splachovacím WC. Přes 90 % bytů pak mělo ústřední topení. Vodovod byl zaveden taktéž téměř ve 100 % bytů a plyn byl v cca 80 % bytů. Rozdíly ve vybavenosti bytů ve Valašské Meziříčí a ve Vsetíně jsou pouze nepatrné. Za zmínku stojí pouze fakt, že ve Valašském Meziříčí byla o 4 % menší vybavenost bytů ústředním nebo etážovým topením. Z grafu č. 4.1 str. 22 dále vyplývají určité rozdíly v relativním počtu bytů dle jejich velikosti. Zejména jde o počet bytů se 4 a více pokoji. Zatímco ve Valašském Meziříčí je téměř 1 700 bytů se 4 a více pokoji, ve Vsetíně jich v této velikosti není ani tisíc. Naopak je ve Vsetíně v relativním i absolutním vyjádření více bytů se 3 a méně pokoji. Graf č. 4.1 Zastoupení bytů dle velikosti podle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (v %)

% z celkového počtu bytů

50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

43,61% 33,01%

14,51% 8,88% 10,75% s1 obytnou místností

30,22%

41,82%

se 2 pokoji

se 3 pokoji

17,21% se 4 a více pokoji

Velikost bytu


Vsetín


25


Z hlediska období výstavby bylo nejvíce bytů a to přes 60 % vystavěno mezi lety 1946 až 1980. V poslední dekádě 20. století pak bylo vystavěno pouze cca 7 %.

4.3

Metropolitní síť ve Valašském Meziříčí

Metropolitní síť slouží jak k propojení objektů místní správy a institucí, tak komerčním subjektům i domácnostem. Valašskomeziříčská metropolitní síť byla dokončena na jaře roku 2007 a spuštěna v červenci téhož roku za účelem rozvoje internetové infrastruktury. Využívá převážně optických kabelů, s jejichž uložením do země se počítalo už při rekonstrukci systému centrálního zásobování teplem před sedmi lety. Podstatnou část nákladů převyšujících 17 milionů korun pokryly evropské fondy. Ve Zlínském kraji kromě Valašského Meziříčí využívají služeb vlastní metropolitní sítě například i Vsetín a Uherský Brod. Na metropolitní síť je nyní napojeno okolo 1350 počítačů, přičemž minimální počet určený podmínkami udělení evropské dotace činil 1200 aktivních přípojek. Seznam připojených míst k optické metropolitní síti v rámci domácností je rozsáhlý a neustále se rozšiřuje4. Společnost Numeri, která si metropolitní síť na pět let pronajala, byla vyzvána, aby vedení města předložila finanční rozvahu zavedení sítě v místních částech.

4.4

Školy a školská zařízení ve městě

V tabulce č. 4.4 str. 23 jsou uvedeny školy a školská zařízení působící na území města. Školy a školská zařízení jsou členěna dle druhu a dle typu zřizovatele. Tabulka č. 4.4 Přehled o struktuře škol a školských zařízení na území města Valašské Meziříčí k 1. 1. 2007 (v počtu škol a školských zařízení) Druh školy a druh a typ školského zařízení Mateřské školy – celkem v tom: MŠ s celodenní péčí – samostatné MŠ s celodenní péčí při ZŠ Základní školy – celkem v tom: ZŠ úplné Speciální základní školy Střední školy a Vyšší odborné školy – celkem v tom: Gymnázium Střední škola Vyšší odborná škola (součástí obchodní akademie)

Státní jazyková škola (součástí ISŠ - COP) Základní umělecké školy Dětské domovy, výchovné ústavy celkem v tom: Domov mládeže samostatný

4

Zřizovatel stát

obec

0 0 0 1 0 1 7 1 4

9 8 1 6 6 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 1 1 0 0 0 0

9 8 1 8 7 1 7 1 4

1

0

0

0

0

1

1 1 3

0 0 1

0 0 1

0 0 0

0 0 0

1 1 5

0

1

0

0

0

1

soukromý

církev

Celkem

kraj

Blíže viz. www.metropolitnisit.cz – Seznam připojených míst k optické metropolitní síti. 26


Domov mládeže při škole

3

0

0

0

0

3

Internát

0

0

1

0

0

1

Škola pro sluchově postižené Další školská zařízení – celkem

0 7

0 27

1 1

0 0

0 2

1 37

v tom: Středisko volného času

0

1

0

0

0

1

1 1 0 0 5

0 0 6 5 15

0 0 0 0 1

0 0 0 0 0

0 0 1 0 1

1 1 7 5 22

Pedagogicko-psychologická poradna Plavecká škola Školní družina Školní klub Zařízení školního stravování

Zdroj: Koncepce školství na území města Valašské Meziříčí (květen 2007)

4.4.1

Mateřské školy

Ve Valašském Meziříčí je v současnosti 9 mateřských škol, které se soustředí na rozvoj vlastních koncepcí a pracují podle vlastních školních vzdělávacích programů vycházejících z Rámcového vzdělávacího programu. Předškolní vzdělávání se zaměřuje na rozvoj osobnosti dítěte, jeho zdravý citový, rozumový a tělesný vývoj. Dále na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. V mateřských školách ve Valašském Meziříčí se poskytuje také speciálně pedagogická péče dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Mezi takovéto mateřské školy, které mají speciální třídy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, patří MŠ Seifertova, ve které probíhá logopedická péče ve dvou třídách pro děti s vadami řeči. Další mateřskou školou je MŠ Krhová, kde kromě běžné třídy jsou zřízeny 2 speciální třídy, z toho jedna pro děti s vadami řeči a druhá pro děti s vadami zraku. 4.4.2

Základní školy

Základních škol je ve Valašském Meziříčí v současné době celkem 8. Z tohoto počtu je u 6 základních škol zřizovatelem město Valašské Meziříčí, 1 základní škola je církevní zřizovatelem je Arcibiskupství olomoucké a 1 speciální základní škola je zřízená Zlínským krajem a je nově začleněna do systému základního vzdělávání. Všechny školy patří mezi školy úplné a mají 9 ročníků. U dvou ze základních škol jsou odloučená pracoviště. Ve Valašském Meziříčí se také nachází mateřská, základní a střední škola pro sluchově postižené, která byla zřízena státem, resp. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Na základních školách ve Valašském Meziříčí se individuálně integrují žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci, u kterých je diagnostikována lehčí forma vývojové poruchy učení. U takových žáků probíhá výuka v běžných třídách s tím, že jim speciální pedagog vytvoří individuální plán výuky, který respektuje jejich potřeby. Základní školy, které integrují do běžných tříd zdravotně znevýhodněné žáky, jejichž znevýhodnění vyžaduje individuální přístup, využívají zapojení asistenta pedagoga do vyučování.

27


Na úseku základních škol pracují také výchovní poradci, kteří se věnují v součinnosti s pedagogicko psychologickou poradnou problematice poradenství při volbě povolání a v rámci své činnosti přispívají k celkovému rozvoji osobnosti dítěte. 4.4.3

Střední školy

Ve Valašském Meziříčí existuje poměrně široká nabídka středoškolských vzdělávacích příležitostí zajišťovaná středními školami. Na počátku roku 2007 bylo ve Valašském Meziříčí 6 středních škol. Zřizovatelem středních škol v našem regionu je Zlínský kraj. Také střední školy procházejí postupnými změnami. Z pohledu optimalizace došlo k zásadním změnám ve slučování škol. Zlínský kraj zrealizoval následující změny: k 1. 7. 2005 došlo ke sloučení SOU stavebního se SPŠ stavební ve Valašském Meziříčí a vzniku silného subjektu zaměřeného na výchovu a vzdělávání ve stavebních oborech, k 1. 7. 2006 se sloučilo SOU potravinářské Valašské Meziříčí s ISŠ – COP a Jazykovou školou s právem státní jazykové zkoušky Valašské Meziříčí a vznikl tak jeden vzdělávací komplex. Podle „Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje“ (2006) je cílem v oblasti středních škol: Změna struktury vzdělávacích příležitostí ve středním vzdělávání. Opatření: podpora postupné implementace Rámcových vzdělávacích programů v závislosti na postupu jejich schvalování, posílení vzdělávacích příležitostí zvyšujících možnosti absolventů pro další studium, změna struktury oborů středního vzdělávání s cílem dosažení větší flexibility a uplatnitelnosti absolventů škol na trhu práce, optimalizace sítě středních škol. 4.4.4

Vyšší odborné a vysoké školy

Ve Valašském Meziříčí je v současnosti (tj. v roce 2007) jedna vyšší odborná škola se zaměřením na ekonomiku a informatiku, která je součástí Obchodní akademie ve Valašském Meziříčí. Taktéž jsou zde zastoupeny i vysoké školy. Ekonomická fakulta Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci s Obchodní akademií má ve Valašském Meziříčí zřízené detašované pracoviště. Bakalářské studium zabezpečuje vysokoškolské vzdělávání ve studijních oborech Eurospráva, Ekonomika podniku, Informační a znalostní management nebo Aplikovaná informatika. Ve studijním roce 2007/2008 otevřela Obchodní akademie pod záštitou Univerzity Palackého v Olomouci studijní skupinu vysokoškolského oboru Sociální péče. Jedná se o kombinované bakalářské studium Sociální péče, které bude probíhat 1x měsíčně v pátek a v sobotu celý den v prostorách Obchodní akademie ve Valašském Meziříčí. Cílem studia je rozvoj kompetencí pro kvalifikovaný výkon sociální práce ve státní správě, samosprávě i

28


nestátních organizacích. Předpokladem pro přijetí ke studiu je ukončené středoškolské vzdělání. Tříleté studium je zakončeno státní zkouškou a případným získáním akademického titulu bakalář. Od akademického roku 2008/2009 se připravuje zřízení pobočky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně a otevření bakalářských studijních programů Stavební inženýrství a Stavitelství. Ve studiu navazujících magisterských programů budou moci studenti pokračovat na Fakultě stavební VUT v Brně. Přijímací řízení, organizace studia a náplň studijních programů jsou zcela shodné se studiem na Fakultě stavební VUT v Brně. Univerzita Tomáše Bati navázala spolupráci se Střední umělecko - průmyslovou školou sklářskou ve Valašském Meziříčí. Tato spolupráce spočívá v tom, že studenti, kteří již absolvovali bakalářské studium na UTB, se mohou přihlásit do navazujícího magisterského programu Chemie a technologie materiálů se studijním oborem Materiálové inženýrství, zaměření Sklo a keramika. Praktická výuka bude probíhat ve spolupráci se Střední umělecko - průmyslovou školou sklářskou a GLASS CENTREM ve Valašském Meziříčí.

4.5

Sociální služby

Lze konstatovat, že ve Valašském Meziříčí je široká nabídka sociálních služeb. Např. vybranými poskytovali jsou: Agentura podporovaného zaměstnávání ATTA (Charita Valašské Meziříčí) Agapi – služby pro ženy v těžké životní situaci (Charita Valašské Meziříčí) Azylový dům pro matky s dětmi (Charita Valašské Meziříčí) Komunitní centrum Zeferino (Charita Valašské Meziříčí) Centrum osobní asistence, Klub „Můžeš!“ (Charita Valašské Meziříčí) Denní centrum a nocležna pro lidi bez domova (Charita Valašské Meziříčí) Hospicová sociálně zdravotní lůžka (Hospic CITADELA) Diakonie ČCE – středisko Valašské Meziříčí (denní stacionář pro seniory a domácí péče) Centrum pro zdravotně postiženou mládež Domov s chráněným bydlením ve Valašském Meziříčí Domy „Pod křídly“ – byty na půl cesty Občanská poradna při občanském sdružení „Pod křídly“ Klub důchodců Středisko výchovné péče Pedagogicko psychologická poradna Poradenské centrum pro neslyšící a nedoslýchavé Dětský domov a Školní jídelna Valašské Meziříčí Z hlediska druhů sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách poskytují téměř všechny organizace základní sociální poradenství. Dále již, ale v menším počtu poskytovatelů, jsou nabízeny sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, zařízení

29


poskytují sociální rehabilitaci a nebo zařízení poskytující odlehčovací služby, krizovou pomoc či terénní programy. V případě drogové problematiky vyplynuly ze statistik terénního programu pro uživatele drog poskytnuté občanským sdružením Agarta působícím i ve Valašském Meziříčí následující kvantitativní hodnoty, které jsou pro lepší přehlednost zpracovány do tabulkové podoby. Tabulka č. 4.5 Statistika vybraných kvantitativních hodnot terénního programu pro uživatele drog v období 10/2006 až 11/2007 Vybraný ukazatel Počet klientů Počet kontaktů Věkový průměr klientů Počet výkonů Výměna injekčního materiálu: IN OUT Zdroj: Agarta, o. s.

Kvantitativní hodnota

Poznámka

80 416 Z toho 70 % klientů užívá drogu pervitin 22,61 Většina klientů ve věku 20 – 29 let 623 Poskytované služby Návratnost použitých injekčních setů je vyšší než vydaných 1 657 Přijatý injekční materiál 1 596 Vydaný injekční materiál

Služby tísňová péče5, podpora samostatného bydlení, týdenní stacionáře, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, kontaktní centra, sociálně terapeutické dílny a terapeutické komunity zatím nejsou ve Valašském Meziříčí poskytovány. Vzhledem k nedostatečné koncepčnosti poskytování sociálních služeb probíhá ve městě od roku 2006 Komunitní plánování sociálních služeb na období 2008 – 2010. Hlavním cílem komunitního plánování sociálních služeb je nastavit efektivní systém poskytování sociálních služeb, který by byl schopen pohotově reagovat na potřeby uživatelů a umožnil jim dosažení jejich cíle, kterým je obecně: „Vést plnohodnotný a spokojený život, k jehož dosažení potřebují služby, které jsou poskytovány lidsky, kvalitně, jsou fyzicky i finančně dostupné a jsou poskytovány s respektem k lidské důstojnosti a jedinečnosti každého člověka“.

4.6

Kulturně společenská zařízení a vyžití

Při analýze současného stavu kultury, kulturních zařízení, objektů, klubů, spolků, organizací, apod. je kulturní vyžití Valašského Meziříčí poměrně rozmanité. Tabulka č. 4.6 str. 27 uvádí výčet kulturních zařízení působících na území města. Tabulka č. 4.6 Výčet kulturních institucí, zařízení, sálů a prostor ve Valašském Meziříčí

5

Ve Valašském Meziříčí existuje tísňová linka, ale není dostatečně známa mezi širokou veřejností. 30


Zařízení Kulturní zařízení Města Valašské Meziříčí

Využití M-klub 150 míst – vlastní sál 120 míst, Velký sál 310 míst, kino Svět 306 míst, letní kino, galerie v budově kina Svět, galerie M-klub, galerie Divadelní kavárny, Divadelní kavárna 38 míst Gobelínová a kobercová manufaktura Galerie gobelínů a koberců Muzeum regionu Valašsko Vsetín, pracoviště stálá expozice a příležitostné výstavy, Val. Meziříčí, zámek Kinských přednáškový sál a malá galerie, Lapidárium kostel sv.Trojice Městská knihovna Valašské Meziříčí ul. Masarykova - oddělení pro dospělé, hudební oddělení a čítárna, ul. Fibichova oddělení pro mládež, místní knihovny v obcích Krhová, Bynina, Juřinka, Lhota u Choryně, Poličná, Hrachovec Hvězdárna Valašské Meziříčí sál pro 50-60 lidí Kulturní dům v Hrachovci sál (kapacita 200 míst) Sýpka a kaple Podkrovní galerie - Suchomelova sbírka, galerie – regionální výtvarníci, výstavní prostora, Informační centrum, sál kaple, zázemí areálu Středisko volného času Domeček Galerie fotografie, malá galerie, galerie na schodech, expozice – Museum valašských strašidel, keramické dílny, fotografický atelier, přednášková místnost, taneční sál, sál pro folklorní soubory, víceúčelový sál – divadlo, loutkové divadlo, klubovny, výtvarné dílny apod. Klub důchodců Sál pro 60 lidí, Klub filatelistů, klubovny Sokolovna Víceúčelový sál se zázemím pro 200 lidí, Loutkové divadlo – kapacita 50 osob Sál ZD Podlesí Kapacita 300 osob, zázemí Restaurace Na Špici – Podlesí Kapacita 100 osob Restaurace Koliba Kapacita 60 osob Evangelický kostel – Botanika Kapacita 100 osob Kostel Nanebevzetí P. Marie Kapacita 300 osob Kaple školy pro sluchově postižené Kapacita 100 osob Zimní stadion Kapacita 1000 osob Kostel Nejsvětější Trojice Kapacita 200 osob Amfiteátr parku zámku Kinských Kapacita 800 osob KD Krhová – Knihovna KZ Tesla KZ ČD Restaurace Přístav Restaurace U Černého orla Sál restaurace Poličná Sál restaurace Na Hřišti Juřinka Kostel sv. Jakuba Zámecká kaple Sál – zatím ve výstavbě Zdroj: Koncepce rozvoje kultury ve Valašském Meziříčí 2007 – 2013

31


Valašské Meziříčí je taktéž jedním z měst v České republice, kde tradiční akce počítají svou historii na desítky let. Nejstaršími akcemi jsou 42. ročník Moravský festival poezie, 27. ročník Bačovský bál, 25. ročník Valašský špalíček, 16. ročník Krásenský zvoneček, 14. ročník Dne Dětí, 9. ročník Literární soutěže Mirka Kabely, 7. ročník Mezinárodního festivalu cimbalistů apod.. Další významné kulturní akce jsou: Gulášfest, Babí léto, Kulturní léto, Mateřinka, Hrachovka, Cena města, Literární soutěž Mirka Kabely, Velikonoční jarmark, Květinový jarmark, Krajkářský a řemeslný jarmark. Do budoucna je potřeba počítat s posílením podpory reprezentace města na různých přehlídkách, festivalech apod., a to jak na území České republiky, tak i v zahraničí. Na místě je i zvážení zavedení tradice celoměstských slavností, ať již navazujících na historickou událost, nebo i vytvoření nové tradice, všelidového charakteru.

4.7

Sportovní vyžití

Ke sportovnímu vyžití aktivních i rekreačních sportovců slouží několik areálů. Patří mezi ně např. krytý zimní stadion, letní koupaliště, tenisové kurty, tenisová hala, kuželna, bowlingové dráhy, squashová hřiště, atletický stadion a samozřejmě také nově vybudovaná víceúčelová hřiště. V roce 2006 byla ještě započata výstavba krytého bazénu. Dále kapitola 5.2.2 str. 34. Také město Valašské Meziříčí významně přispívá ke zkvalitnění podmínek sportovního vyžití svých občanů. Každoročně jsou rozdělovány nemalé finanční prostředky mezi neziskové organizace působící v této oblasti. Nejširší členskou základnu má v současné době ve Valašském Meziříčí Tělovýchovná jednota, která zastřešuje celou řadu oddílů (kopané, sportovní gymnastiky, turistiky, nohejbalu, atletiky, kuželek, šachů, volejbalu, běžeckého lyžování, sjezdového lyžování, kanoistiky).

32


5

Cestovní ruch ve městě Valašské Meziříčí

Město Valašské Meziříčí náleží z hlediska metodik cestovního ruchu Zlínského kraje (Aktualizace programu rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje) do turistické destinace Valašsko. Tuto oblast reprezentuje celkem pět územních celků - Mikroregionů (Rožnovsko, Valašskomeziříčsko - Kelečsko, Vsetínsko, Hornovsacká dráha, Hornolidečsko). Oblast Valašska se v rámci výše uvedených metodik dále dělí na oblasti s vysokým potenciálem cestovního ruchu zastoupené územími pověřených úřadů měst Rožnov pod Radhoštěm a Karolinka (ve Zlínském kraji se jedná o celkem tři destinace) a ostatních oblastí, do kterých spadá také Mikroregion Valašskomeziříčsko – Kelečsko jehož je Valašské Meziříčí členem.

5.1

Lokalizační podmínky cestovního ruchu

Analýza turistického ruchu pro oblast Valašského Meziříčí musí být konstruována v závislosti na tzv. lokalizačních podmínkách6 dané oblasti. Lokalizační podmínky cestovního ruchu umožňují umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území na základě charakteristik "nabídky" daného území. 5.1.1

Krajinný potenciál

Obecně lze Valašské Meziříčí charakterizovat jako město ležící v předhůří významných horských celků Moravy, kterými jsou Moravskoslezské Beskydy, Hostýnské vrchy a Javorníky. Samotné území města Valašského Meziříčí je ze severní strany ohraničeno Veřovickými vrchy a z jižní pak Vsetínskými vrchy. Na území města se setkávají dva regionálně významné toky – Vsetínská a Rožnovská Bečva. Tyto dvě řeky se v těsné blízkosti Valašského Meziříčí spojují v jeden tok - řeku Bečvu. Oblasti s největším krajinným bohatstvím regionu a zároveň celého Kraje se nachází mimo území města a Mikroregionu Valašskomeziříčsko – Kelečsko. Za oblasti s největším turistickým potenciálem (jak z hlediska lokalizačních i realizačních podmínek) bylo vyhodnoceno územími pověřených úřadů měst Rožnov pod Radhoštěm a Karolinka7. Pro vykreslení situace je však třeba dodat, že se tyto oblasti nachází v relativně těsném sousedství a jsou z Valašského Meziříčí poměrně snadno dostupné. S tímto faktorem je potřeba počítat při analýze potenciálu cestovního ruchu.

6

Bína, J. : Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích ČR. Urbanismus a územní rozvoj, 5, č.1/2002.

7

Aktualizace programu rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje, Zlínský Kraj 2005

33


Obrázek č. 5.1 Poloha města a prioritních oblastí cestovního ruchu (podbarvených modře)

Zdroj: Rozvojová agentura Via o.p.s.

Podíl potenciálních rekreačních ploch na celkovém území Příhodnost oblasti pro cestovní ruch z hlediska přírodních podmínek je možné vyjádřit podílem potenciálních rekreačních ploch na celkovém území dané oblasti. Plochy potenciálně využitelné pro rekreaci tvoří 52,71 % z celkového území města. Rozpětí od 35 do 54,9 % do kterého tedy spadá i území města je vyhodnocováno jako venkovská krajina s průměrnými podmínkami pro cestovní ruch. Tabulka č. 5.1 Podíl potenciálních rekreačních ploch města Valašského Meziříčí v procentuálním vyjádření (v ha a %).

Obec

zahrady v ha

ovocné sady v ha

trvalé travní porosty v ha

lesní půdy v ha

vodní plochy v ha


375

47

676

1706

83

rekreační Podíl Rozloha plochy potenciálních celkem v celkem v rekreačních ha ha ploch 2887

5477

52,71 %

Zdroj: Akční plán cestovního ruchu pro oblast Valašsko, Vsetín 2007

34


5.1.2

Kulturně historický potenciál

Město spadá do národopisně – kulturní oblasti Valašsko. Pro tuto oblast je typický svébytný folklor vycházející z valašské kolonizace, pro niž bylo charakteristické především pastevectví a salašnictví. Valašsko disponuje tradicí specifických místních produktů, především z oblasti gastronomie (slivovice, koláče "frgály", ovčí produkty a jiné). Centrem valašského folkloru je Valašské muzeum v přírodě nacházející se v Rožnově pod Radhoštěm a je relativně snadno dostupné z Valašského Meziříčí. Z pohledu architektonického dědictví se na území města nachází několik památek využitelných v rámci cestovního ruchu8: Zámek Žerotínů Trojkřídlá renesanční architektura zámku s dochovanou původní dispozicí a arkádovým dvorem, vybudována v r. 1548 na místě původní tvrze, upravená ve druhé polovině 17. století a v 18. stol. Kamenný portál se znakem hrabat Žerotínů, velmi hodnotný architektonický prvek z r. 1750, původně umístěný na hospodářské budově ve dvoře krásenského zámku, v roce 1986 přemístěný k severnímu křídlu zámku Žerotínů. Zámek Kinských Hodnotná klasicistní architektura z poloviny 19. stol. se starším jádrem. Zámecký anglický park s dendrologicky hodnotnými druhy dřevin, založený na přelomu 18. a 19. stol., rozšířený a doplněný v roce 1854. Od roku 1949 v něm sídlí muzeum s expozicemi historie města, valašskomeziříčského skla, gobelínů a dřevařské školy. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie Byl postaven na místě kostelíka ze 13. stol. Původně byl gotický, ale v roce 1851 k němu byla přistavěna renesanční věž s krásným portálem, v roce 1680 byla přistavěna barokní kaple, v polovině 18. stol. byla barokně upravena loď. Součástí jeho interiéru jsou pozdně barokní sochy. Jde o hodnotný příklad stavby středověkého založení s dosud zachovalou gotickou klenbou v presbytáři, renesanční věží a krásným portálem ze 16. stol. Kostel sv. Trojice Pochází z konce 16. stol. Původně byl renesančním hřbitovním kostelem, ale v 18. století k němu byla přistavěna dřevěná loď s ochozem v lidovém stylu. Dnes je v něm lapidárium renesančních a barokních soch. Kostel sv. Jakuba většího Pochází asi ze 16. stol., v jádru renesanční architektura s pozdějšími barokními dostavbami a úpravami. V interiéru se nachází barokní obraz světce a lidová dřevořezba sv. Jiřího. U kostela sv. Jakuba se nachází socha sv. Josefa s Ježíškem datovaná chronogramem do roku 1762.

8

4europartners s.r.o.: studie Brána do Beskyd – informační a poradenské centrum ve Valašském Meziříčí

35


Krásenská radnice Bývalá krásenská radnice v Masarykově ulici, velmi hodnotná renesanční architektura z roku 1580, upravena v roce 1765, kdy bylo přistavěno první patro a altán se schodištěm. Na altánu je umístěn znak města a nápisová deska z roku 1566. Jako radnice sloužila do spojení měst v roce 1923, dnes je zde městská knihovna, jejíž interiér navrhl architekt Miler. Barokní sochy na Masarykově ulici Jde o hodnotný soubor 8 barokních soch z 2. poloviny 18. stol. Jedná se o sochy sv. Pelhřima, sv. Libora, sv. Anny, sv. Valentýna, sv. Sebestiána, sv. Ignáce z Lyoly, sv. Floriána a sloup se sochou Panny Marie. Ústav pro sluchově postižené Bývalý ústav hluchoněmých z let 1909 - 1910, podle návrhu architektů Rybky a Antonína Papeže. Jde o hodnotnou architekturu eklekticistního stylu, výrazná monumentální stavba s dochovanou štukovou výzdobou exteriéru i interiéru s původní vybavením. Ve 2. poschodí je kaple. Zahrada a přírodně krajinářský park kolem budovy školy byl založen po dostavbě budovy. Hvězdárna Byla postavena v roce 1948 podle návrhu architekta Zdeňka Plesníka. Jedná se o moderní architektonické dílo charakteristické pro 40. léta 20. stol. V interiéru jsou práce sochaře Špetíka a malířky Bognerové. V sousedství stojí stará Balnerova hvězdárna technická památka z roku 1928, nejstarší hvězdárna na severní Moravě. Památník v parku Abácie Od roku 1899 se zde nachází obelisk na paměť vojákům raněným v bitvě u Slavkova, kteří zemřeli ve valašskomeziříčském lazaretu. Sloup Panny Marie Socha se nachází na Náměstí, barokní plastika vynikající umělecké úrovně z poslední třetiny 17. století, důležitá svým umístěným v prostoru náměstí. Socha sv. Floriána Umístěna na Náměstí, výtvarně velmi kvalitní bohatě členěný barokní podstavec z roku 1747 s novější sochou dobré umělecké úrovně z roku 1901 od Františka Neumanna z Kroměříže. Vojenský válečný hřbitov Během různých válek, které prošly za posledních 200 let tímto územím, byl ve Valašském Meziříčí zřizován vojenský lazaret a mnoho vojáků nejrůznějších národností je zde také pochováno. Jsou zde pochováni vojáci z bitvy u Slavkova, z první světové války

36


turečtí vojáci a z období druhé světové války také mnoho vojáků německých, britských i příslušníků národního odboje.

5.2

Realizační podmínky

Realizační podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Můžeme je rozdělit na předpoklady dopravní9 (dostupnost resp. časová dosažitelnost) a materiálně technické, které vyjadřují vybavenost zemí ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavnými a jinými zařízeními10. 5.2.1

Intenzita turistické aktivity

Jedním z významných ukazatelů prostorové diferenciace cestovního ruchu území je turisticko - rekreační funkce obce, vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. V nejobecnější poloze ji lze vyjádřit poměrem počtu dvou populací, a to populace navštěvující (hosté) a populace navštěvované (domácí bydlící obyvatelstvo)11. Funkce Intenzita turistické aktivity je vyjádřena stonásobkem poměru počtu stálých turistických lůžek k počtu trvale bydlících obyvatel. Tabulka č. 5.2 Turisticko – rekreační funkce města Valašského Meziříčí (v počtu)

Obec

Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních

Počet lůžek v soukromí

Turistická a rekreační lůžka celkem

Počet obyvatel

Turistickorekreační funkce


477

95

572

27332

2

Zdroj: Akční plán cestovního ruchu pro oblast Valašsko, Vsetín 2007

Tabulka č. 5.3 Metodika hodnocení turisticko – rekreační funkce obcí (v %). Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních a Turisticko - rekreační funkce v objektech individuální rekreace/počet trvale bydlících obyvatel v obci x 100 Zcela dominantní 201 a více Velmi významná 101 – 200 Významná 51 – 100 Rozvojová 26 – 50 Malá 25 a méně 9

V této studii je problematika dopravy komplexně řešena v rámci samostatné kapitoly. Bína, J. : Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích ČR. Urbanismus a územní rozvoj, 5, č.1/2002. 11 Garep s.r.o. : Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory – analytické část, 2006 10

37


Zdroj: Akční plán pro turistickou oblast Valašsko, Vsetín 2007

Hodnota turisticko rekreační funkce města Valašského Meziříčí dosahuje hodnoty 2. Turisticko-rekreační funkce této hodnoty je dle metodik interpretace (viz. tabulka č. 5.2 str. 33) označována jako malá. Při vyvozování závěrů z tohoto ukazatele je však nezbytné přihlédnout k dalším skutečnostem, jako je např. míra využití lůžkové kapacity, forma cestovního ruchu, sezónnost v destinaci. 5.2.2

Volnočasová infrastruktura ve městě a jeho okolí.

Chceme-li nastínit portfolio volnočasové infrastruktury, které může mít vliv na turistický ruch ve Valašském Meziříčí, musím zohlednit jak příležitosti k trávení volného času, které nabízí návštěvníkovi město samotné, ale i možnosti blízkého okolí – především obcí Mikroregionu Valašskomeziříčsko – Kelečsko a dalšího okolí. Volnočasová infrastruktura na území města: tenisový areál Valašské Meziříčí městské koupaliště – letní krytý akvapark (předpokládaný termín otevření pro veřejnost (I/2008) zimní stadion letní stadion a atletický areál Volnočasová infrastruktura v okrese Vsetín : Aktuální pasportizace turistické infrastruktury v okrese Vsetín byla vytvořena Zlínským krajem na přelomu roku 2006/2007. V současné době (přelom roku 2007/2008) je ze strany Zlínského kraje připravována aktualizace dat. Seznam evidovaných zařízení, relevantních pro turistický ruch ve Valašském Meziříčí je přiložen (viz Příloha 1). Příloha obsahuje následující okruhy: lyžařská střediska golfová hřiště koupání Cyklistická infrastruktura na území Mikroregionu Valašskomeziříčsko - Kelečsko Mikroregionem Valašskomeziříčsko - Kelečsko prochází 12 značených cyklistických tras. územím města Valašského Meziříčí přímo prochází následující cyklotrasy: Silniční trasa č. 501, Tzv. Trasa Jihlava – Český Těšín; Vsetín – Jablůnka – Bystřička – Jarcová – Valašské Meziříčí - Lhotka nad Bečvou – Lešná. Silniční trasa č. 6012; Valašské Meziříčí – Malá Lhota – Velká Lhota - Vidče – Rožnov pod Radhoštěm. Silniční trasa č. 6218; Podlesí – Hrachovec - Valašské Meziříčí – Juřinka – Výstrkov. Silniční trasa č. 6216; Valašské Meziříčí – Poličná – Branky – Police – Podolí – Lázy.

38


Územím města v současné době neprochází žádné turisticky významné cyklostezky. Předmětem případné výstavby by v budoucnu mělo být propojení měst Vsetín, Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm páteřní cyklostezkou. Návštěvníci Valašského Meziříčí mohou využít služeb ČSAD Vsetín provozující tzv. Valašský cyklobus, který slouží o víkendech na trase Valašské Meziříčí – Rožnov p. Radhoštěm – Prostřední Bečva – Bumbálka a Velké Karlovice – Hutisko Solanec – Rožnov p. Radhoštěm. Autobus má kapacitu 29 osob a 25 jízdních kol.

39


6

Doprava a dopravní obslužnost města Valašského Meziříčí

6.1

Silniční motorová doprava

6.1.1

Dostupnost města

Kostru silniční dopravy tvoří síť silnic I. třídy doplněná o silnice II. a III. třídy. Silnice I. třídy mají nadregionální charakter a jsou v majetku státu. Majetkovou správu na těchto silnicích vykonává Ředitelství silnic a dálnic. Silnice II. a III. třídy jsou majetkem Kraje, majetkovou správu zajišťuje Ředitelství silnic Zlínského kraje. Silnice III. třídy spojují osady s Valašským Meziříčím nebo doplňují síť silnic I. a II. třídy. Místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace zase spojují plochy a objekty místního významu se sítí silnic. Vlastníkem těchto komunikací je zpravidla město. Valašské Meziříčí je důležitou silniční dopravní křižovatkou v severní části Zlínského kraje. Územím města jsou vedeny hlavní silniční tahy spojující střední část naší republiky se Slovenskem a jižní část Zlínského kraje se severní části Moravy. Jsou to silnice I/35 – Frýdlant n. O. – Hradec Králové – Olomouc – Valašské Meziříčí –hranice SR a silnice I/57 – st. hranice – Krnov – Vsetín – st. hranice SR. Napojení města na západ České republiky však již není vyhovující. Žádoucí je proto vybudovat kvalitní a moderní napojení na silniční síť republiky. Bez dokončení tohoto napojení nezíská město potřebnou atraktivitu pro investory. V územním plánu města je rovněž zpracován návrh západního obchvatu města. Práce na tomto projektu však doposud nezačaly. V roce 2005 a 2006 byl v rekonstrukci nadjezd silnice I/35 (ul. Masarykova). Nezbytné stavební práce měly ovšem dosti negativní vliv na plynulost silničního provozu ve městě. 6.1.2

Dopravní zatížení

Dopravní zatížení všech stávajících komunikací vedených územím města se neustále zvyšuje a tím se zvyšuje negativní zatížení životního prostředí z dopravy. Nutno podotknout, že dopravní situace z hlediska plynulosti provozu je v denních špičkách (zejména po 14 hodině) dlouhodobě neúnosná. Průjezd městem ve směru od Hranic na Moravě do Vsetína tak může trvat i více než hodinu, přičemž za normálních okolností trvá cca 15 minut. Největší intenzita dopravy (za 24 hod.) je ve směru na Vsetín a Nový Jičín, přičemž stále narůstá např. mezi lety 1990 až 2005 vzrostla ve směru na Vsetín o 174 %, ve směru na Hranice na Moravě to bylo o 163 %. Tento trend je celorepublikový a vypadá to, že se hned tak nezastaví. S dalším nárůstem vozidel na silnici a tím stále hustější dopravě je možno jen předpokládat zpomalení tempa růstu intenzity provozu.

40


6.1.3

Bezpečnost

V průběhu minulých let došlo ke zklidnění dopravy vybudováním okružních křižovatek, což se ukázalo jako velmi přínosné. Nejen, že tato rekonstrukce neprodloužila výrazně dobu průjezdu městem, ale podstatně zvýšila bezpečnost dopravy. K dalšímu zvýšení bezpečnosti dopravy silničního provozu došlo tím, že byly zřízeny zálivy pro zastávky autobusů mimo jízdní pruhy silnice I/35. Původní řešení zastávek neumožňovalo bezpečné přecházení pěších přes silnici (nejbližší přechod pro pěší cca 500m). Nové umístění zastávek navazuje na nově vybudované chodníky, přechody přes silnici včetně středního dělícího ostrůvku. K bezpečnosti silniční dopravy ve městě velmi přispívá zdokonalování pasivního systému bezpečnosti jako jsou instalované měřiče rychlostí a nebo zpomalovače na přechodech či retardéry. 6.1.4

Nehodovost

Průměrně se ve Valašském Meziříčí včetně všech integrovaných obcí stane ročně 422 nehod. Největší nehodovost je přímo ve Valašském Meziříčí, poté v Krhové a Podlesí. Ve třech čtvrtinách případů je příčinou nehod nebezpečný způsob jízdy. Tabulka č. 6.1 Počet nehod ve Valašském Meziříčí v letech 2000 až 2005 Část města Bynina Hrachovec Juřinka Krhová Lhota Podlesí Poličná Valašské Meziříčí

2000 1 9 5 12 8 10 429

2001 1 6 1 15 7 5 350

2002 1 3 1 13 1 9 4 393

2003 4 9 15 17 10 364

2004 5 11 1 16 14 13 322

2005 6 14 1 17 17 13 380

SUMA 18 52 9 88 1 72 55 2238

SUMA

474

385

425

419

382

448

2533

Zdroj: dopravní inspektorát, Policie ČR Vsetín

Na přechodech pro chodce došlo v roce 2005 ke 14 dopravním nehodám. Při těchto nehodách nedošlo k žádnému smrtelnému zranění, ale došlo k 5-ti těžkým zraněním a 10-ti lehkým zraněním. Celkově v letech 2000 až 2005 došlo ke 43 dopravním nehodám s chodci, při kterých byli 4 chodci usmrceni, 13 těžce zraněno a 34 lehce zraněno. Z uvedeného počtu bylo právě chodci zaviněno 17 dopravních nehod. Dále došlo ke 52 dopravním nehodám s cyklisty, při kterých došlo k usmrcení 2, těžkému zranění 10, lehkému 33 a 7 cyklistů nebylo při nehodě zraněno.

41


Během roku 2005 nedošlo k žádnému smrtelnému zranění účastníka silničního provozu do 15-ti let, 4 však byli těžce zraněni a 21 lehce. Narostl ovšem počet dopravních nehod způsobených řidiči pod vlivem alkoholu. Celkově bylo v letech 2000 až 2005 na silnici usmrceny 2 osoby, 4 byly zraněny těžce a 32 lehce. Tabulka č. 6.2 Následky dopravních nehod v roce 2004 (v počtu případů)

Bynina Hrachovec Juřinka Krhová Lhota Podlesí Poličná Valašské Meziříčí Celkem

Usmrcení 0 0 0 0

Těžká zranění 0 0 0 0

0 0 2 2

0 0 4 4

Lehká zranění Celkem 0 0 0 0 0 0 2 2 0 1 1 0 0 29 35 32 38

Zdroj: dopravní inspektorát, Policie ČR Vsetín

Z celkového počtu dopravních nehod v letech 2000 až 2005 se stalo 84 % ve dne a 16 % v nočních hodinách.

6.2

Železniční doprava

Valašské Meziříčí je velice důležitou železniční křižovatkou. Valašským Meziříčím vede dvoukolejní elektrifikovaná trať (Praha) Hranice na Moravě – Vsetín, až na Slovensko. Dále pak jednokolejné tratě směrem Kojetín - Ostrava (Nový Jičín) a na Rožnov pod Radhoštěm.

6.3

Letecká doprava

Ve Valašském Meziříčí je v katastru Poličné letiště s travnatým povrchem, kdysi využíváno pro menší letadla zemědělského družstva. Nyní objekty a plochy slouží pro sportovní účely. Potenciálem tohoto letiště je upravit jej tak, aby bylo možno odbavování menších dopravních letadel např. pro turisty nebo podnikatelé. Nejbližší letiště pro osobní národní i mezinárodní dopravu je letiště Mošnov vzdálené po silnici přes Nový Jičín a Příbor cca 50 km z časem dojezdu zhruba 1 hodinu. Další letiště pro národní a mezinárodní dopravu je letiště Brno Tuřany vzdálené cca 136 km s časem dojezdu zhruba 2 hodiny. Ve Valašském Meziříčí také existují přistávací plochy pro vrtulníky a to u nemocnice, hvězdárny a v areálu bývalých kasáren.

42


7 7.1

Bezpečnost ve městě Valašské Meziříčí Policie ČR

Služba policie ČR se soustředí hlavně na prevenci kriminality, objasňování trestné činnosti a ochranu veřejného pořádku ve městě a dalších 10 přidělených obcích. Výkon služby zajišťuje Obvodní oddělení Policie ČR Valašské Meziříčí. V rámci plnění dohledu na bezpečnost města spolupracuje Policie ČR s Městskou policií Valašské Meziříčí. Naopak Policii ČR ztěžuje práci nedostatek příslušníků a růst administrativní a vedlejší činnosti, což bohužel vede k snižování výkonu služby v terénu. Jak ukazují statistiky policie ČR, došlo v roce 2005 k celkovému poklesu oznámení, což ovšem neplatí v případě oznámení trestných činů. Těch mezi lety 2004 a 2005 narostlo o 45 případů. Pokud jde o objasněnost trestných činů, tak v letech 2002 až 2005 se jich Policii ČR podařilo ročně objasnit průměrně 40 až 45 %. Tabulka č. 7.1 Přehled oznámení PČR (v počtu)

Počet oznámení celkem Z toho: trestných činů přestupků ostatních oznámení

2002 4 134 1 151 2 465 518

2003 5 219 1 082 3 356 781

2004 4 574 940 3 282 352

2005 3 832 985 2 290 557

Zdroj: Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006

Pro úplnost informací o stavu města projednává zprávu o veřejném pořádku ve městě každoročně Zastupitelstvo města Valašské Meziříčí.

7.2

Městská policie

Mezi hlavní činnosti Městské policie patří zjišťování přestupků, dozor nad bezpečností dopravy ve městě, odchyt zaběhlých psů, asistence při exekucích, předvádění osob, úřední činnost či zabezpečení pořádku při konání akcí ve městě. Konkrétně jde o kontroly podávání alkoholu v restauracích, kontroly cyklistů, kontroly garáží a vchodů do bytových domů apod. Důležitou funkci plní také při provádění preventivní a výchovné činnosti např. Den s prevencí kriminality a Den s integrovaným záchranným systémem. Velmi významnou roli při dohlížení na bezpečnost ve městě plní kamerový systém.

43


8 8.1

Životní prostředí ve městě Valašské Meziříčí Druhy pozemků

Z celkové výměry území ve Valašském Meziříčí o velikosti 5 457,5 ha tvoří 46,2 % zemědělská půda. A to zejména orná půda, jejíž rozloha je 1 431,3 ha. Oproti Vsetínu je to o 376 % více, když z celkové výměry je ve Valašském Meziříčí přes 26 % orné půdy a ve Vsetíně pouze necelých 7 %. V absolutním i relativním vyjádření je ve Valašském Meziříčí i více ha ovocných sadů a zahrad. Naopak tomu je v případě trvalých travních porostů. Graf č. 7.1 Zastoupení jednotlivých druhů zemědělské půdy z celkové výměry k 31.12.2006 (v %)

30,00% 25,00%

% z celkové výměry půdy

18,96%

20,00% 15,00%

6,61%

10,00% 5,00%

26,23%

0,00% 0,00%

7,73%

2,44%

12,21%

0,00% orná půda

vinice

ovocné sady, zahrady

trvalé travní porosty

v tom zemědělská půda


Vsetín


V případě nezemědělské půdy ale i celkové výměry je zase ve Vsetíně jednoznačně více lesní půdy přesahující 3 200 ha. Ve Valašském Meziříčí je lesní půda o výměře 1 708 ha. Graf č. 7.2 Zastoupení jednotlivých druhů nezemědělské půdy k 31.12.2006 (v %) 60,00%

56,17%

50,00%

% z celkové výměry půdy

40,00% 30,00% 20,00% 10,00%

11,21% 31,29%

1,53% 1,11%

4,62%

3,51%

16,39%

0,00% lesní půdy

vodní plochy

zastavěné plochy

ostatní plochy

v tom nezem ědělská půda


Vsetín


44


Z hlediska celkové územní rozlohy tvoří Valašské Meziříčí 1,38 % výměry celého Zlínského kraje. Vsetín pak o 0,08 % více. Dále např. zastavěné plochy ve Valašském Meziříčí tvoří 3,5 % z celé výměry zastavěných ploch ve Zlínském kraji. U ovocných sadů a zahrad je to 3,32 % z celkové výměry ovocných sadů a zahrad. Ve Vsetíně např. přes 56 % lesní půdy, vzhledem k výměře města, tvoří lesy pouze cca 2 % celkové lesní půdy ve Zlínském kraji. Zastavěné plochy pak tvoří 2,8 %

8.2

Veřejná zeleň

V souvislosti s investičními akcemi ve Valašském Meziříčí (např. stavba krytého bazénu, akce Čistá Bečva, oprava silnice a stavba chodníku a cyklostezky v kasárnách) došlo ve městě k rozsáhlejšímu kácení dřevin, které bylo kompenzováno provedením náhradních výsadeb. Ve spojení s vlastními investičními záměry pak provedly některé velké firmy kompenzační opatření na zlepšení životního prostředí. Některé společnosti tak z vlastní iniciativy podporují výsadbu zeleně ve městě. Nutno ovšem konstatovat, že vzhledem k hustému zasíťování zelených ploch a k přibývajícímu množství zpevněných ploch ve městě stále ubývá ploch vhodných pro umístění náhradních výsadeb vzrostlých stromů. Do budoucna je nutností zpracování kvalitní koncepce zeleně ve městě v návaznosti na schválený územní plán. Pro zachování funkční a kvalitní zeleně ve městě je nezbytné zajištění profesionální péče o zeleň, což bude do budoucna přinášet zvyšující se nároky na výdaje z rozpočtu města.

8.3

Lesní hospodářství

Město Valašské Meziříčí vlastní 723 ha lesa na pěti katastrálních územích. Lesy města jsou pronajaty společnosti Městské lesy a zeleň, s.r.o., která na základě nájemní smlouvy lesní majetek města obhospodařuje. V průběhu let se výměra lesů zvyšuje, na čemž má největší podíl dotační politika Ministerstva zemědělství ČR. V rámci správního území činí ročně nárůst výměry lesa několik hektarů zalesněné zemědělské půdy. Lesy ve správním území pověřené obce Valašské Meziříčí zasahují do 5 lesních oblastí : Hostýnské, Vsetínské vrchy a Javorníky Beskydy Podbeskydská pahorkatina Kelečská pahorkatina Hornomoravský úval Největší lesní oblastí je přírodní lesní oblast Hostýnsko – Vsetínské vrchy a Javorníky. V této oblasti je lesnatost 52,3 %. Převažující dřeviny jsou jehličnaté, z nichž je smrků 60%, jedlí 5 %, borovic 4,5 % a modřínů 2 %. Z listnatých dřevin je to pak buk 17 %, dub 3 % a

45


habr 2,5 %. Zbytek tvoří ostatní listnaté dřeviny, tj. javor, jasan, bříza, lípa a olše. Převažující zastoupení z hlediska stáří lesních porostů je v rozmezí od 60 do 100 let. Příznivou informací je, že lesy v okolí Valašského Meziříčí jsou v jednotlivých oblastech málo poškozovány.

8.4

Vodní toky

Území města Valašské Meziříčí se nachází v povodí Vsetínské a Rožnovské Bečvy odkud vody odtékají do povodí Moravy. Řeka Bečva tvoří páteřní tok na území města a integrovaných obcí. V průběhu let mírně narůstá vodnost v obou tocích Bečvy, což souvisí se stoupající tendencí ročních srážkových úhrnů. V jarních měsících se současně podílí na zvýšených vodních stavech rychlé odtávání v posledních letech, zejména pak v roce 2006, nadprůměrného množství sněhové pokrývky. Celkové roční srážkové úhrny bývají obvykle v rozmezí 600 až 800 mm. Na úseku ochrany před povodněmi byl vypracován Povodňový plán vč. mapových podkladů. Zdokonalením předpovědního a hlásného systému povodňové služby s využíváním informací na webových stránkách tak došlo ke zlepšení komunikace mezi povodňovými orgány.

8.5

Stav ovzduší

Kvalita ovzduší se při dlouhodobém sledování emisí a imisního zatížení území postupně zlepšuje. Velmi k tomu přispívá legislativní tlak na rekonstrukci významné části stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Znečišťovatelé jsou tak nuceni zavádět technologie, způsoby výroby a zpracování, které odpovídají svými parametry nejlepším dostupným technikám tak, aby mohly být postupně naplňovány cílové imisní limity. Z Rozptylové studie a následného měření prováděného od 90. let až do současnosti vyplynulo, že v oblasti kolem Valašského Meziříčí se významněji projevuje vliv průmyslového podniku DEZA, a.s., a to zejména z hlediska zvýšených koncentrací polycyklických aromatických uhlovodíků. Platí ale, že podnik DEZA nepatří k největším znečišťovatelům v rámci sledovaného území. Velmi důležitým zjištěním tohoto měření bylo potvrzení vlivu lokálních topenišť spalujících tuhá paliva na výrazné zhoršení kvality ovzduší v obcích, stejně tak jako nezanedbatelný vliv automobilové dopravy. Jako východisko z tohoto je zvýšený tlak na plynofikaci a její využívání občany i přes růst nákladů na vytápění. Toto se jeví jako nutný předpoklad vedoucí ke splnění platných imisních limitů.

8.6

Odpadové hospodářství

V roce 2005 byl v souladu se závaznou částí „Plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje“ vypracován „Plán odpadového hospodářství města Valašské Meziříčí“, který stanovuje jednoznačné směry a cíle, kterými se bude odpadové hospodářství ve městě ubírat.

46


K prvořadým cílům patří nutnost vyššího využívání vznikajících odpadů, separace složek směsných odpadů již při jejich vzniku a ne následné dodatečné třídění, využívání biologicky rozložitelných odpadů tak, aby nebylo obtěžováno obyvatelstvo zápachem ze sběrných nádob. V tomto ohledu je příznivé, že produkce komunálních odpadů ve sledovaném období 2002 - 2005 celkově poklesla a naopak se zvýšil podíl separovaného sběru. Třídí se papír, sklo, plasty, kovy a biologicky rozložitelný odpad. Komplikace však nadále zůstává při nakládání se stavebním odpadem. Ve Valašském Meziříčí totiž chybí větší povolené zařízení na jeho úpravu, zpracování a následné využití. Z hlediska odvozu odpadu je faktem, že v roce 2005 byla definitivně uzavřena skládka komunálních odpadů Hrachovec a současně s tímto byla vypracována projektová dokumentace na její rekultivaci. V současnosti je využívána skládka v Životicích u Nového Jičína. V rámci odkanalizování města bylo na veřejnou kanalizaci k 31.12.2005 napojeno 24 815 obyvatel (90,69 %), což činí nárůst napojených obyvatel o 1,5 % oproti roku 2004. Při akci Čistá řeka Bečva bylo zase vyřešeno odkanalizování části města Valašské Meziříčí a místních částí Bynina, Krhová, Podlesí a Poličná, které nebyly dosud napojeny na veřejnou kanalizační síť. V závěru nutno podotknout, že z rozšířením těchto služeb rostou i náklady na jejich užívání, když cena stočného mezi lety 2003 až 2005 stoupla o 30 %.

47


II

SWOT ANALÝZA

9

Celkové souvislosti

Hlavním cílem SWOT analýzy je vytvořit most mezi analytickou a strategickou částí. Identifikace SWOT vznikla na základě situační analýzy a závěrů konzultačního procesu. Její výsledky jsou tedy podkladem pro formulaci rozvojové strategie města Valašského Meziříčí. Analýza SWOT (z anglického Strength - Weaknesses - Opportunities - Threats, tj. Silné stránky - Slabé stránky - Příležitosti - Hrozby) je standardní metodou používanou jak v podnikové tak i ve veřejně-správní praxi. Principem SWOT je jednoduché a upřímné pojmenování předností a slabin města a posouzení příležitostí a rizik. Zdůrazněním silných stránek a odstraňováním slabých vzrůstá pravděpodobnost realizace příležitostí a omezení rizik. Analýza je aktuální po omezenou dobu, neboť podléhá vývoji v závislosti na ekonomickém a společenském rozvoji města, regionu i celé země.

48


10 Školství, kultura a sport 10.1 Silné stránky

dostatečná kapacita mateřského a základního školství dostatek zařízení pro volnočasové aktivity dětí široký výběr oborů středního školství schopnost škol a školských zařízení využívat finančních prostředků z dotačních zdrojů velký zájem o středoškolské vzdělávání u obyvatel z okolních a jiných měst a obcí vysokoškolská pracoviště přístup a možnosti využití informačních technologií ve školách, knihovnách a informačních centrech

architektonické kulturní bohatství na území města a blízkého okolí zachovalé a rekonstruované památkové objekty urbanistická struktura města vytvořený grantový systém na podporu kulturních a sportovních aktivit tradice konání kulturních akcí – propagace Valašska dostatek lidských zdrojů v oblasti kultury, tvořivý lidský potenciál dostatečná nabídka restauračních zařízení rozvinutá mediální infrastruktura blízkost turisticky atraktivních oblastí (např. Rožnovsko, Bystřička, Karolínka, Karlovicko, aj.) dostatek různorodých sportovišť řada sportovních oddílů informační centra ve městě a s tím spojený servis pro občany existence metropolitní telekomunikační sítě

10.2 Slabé stránky nedostatečná kapacita a vybavenost pro ubytování studentů vysoká energetická náročnost škol i kulturních zařízení a s tím související náklady na provoz stavebně technický stav škol a kulturních a sportovních zařízení vyžadující finančně náročné rekonstrukce neoptimalizované školství nedostatečně široká nabídka ubytovacích zařízení nevyužitý potenciál zahraničních partnerských vztahů (Bulharsko, Nizozemí, Slovensko, Srbsko a Černá Hora) nedostatečné prostory pro pořádání kapacitně náročných akcí nedostatečné využití architektonického bohatství (zámek, parky) nedostatečná infrastruktura pro moderní a alternativní sporty

49


chybějící propojení sousedních oblastí cyklistickou infrastrukturou a nedostatečná vnitřní síť cyklostezek ve městě nedostatečná spolupráce s okolními oblastmi v cestovním ruchu nedostatečný informační systém města neujasněná koncepce kultury včetně rolí jednotlivých subjektů malá marketingová propagace kulturního a jiného bohatství města nedostatečná nabídka produktů pro cestovní ruch

10.3 Příležitosti zlepšení přístupu a možnosti využití informačních technologií ve školách, knihovnách a informačních centrech využití kreativního lidského potenciálu k rozvoji vzdělávání, kultury, sportu a celkového rozvoje města zefektivnění systému základního školství ve městě (finanční a kapacitní) využití dotačních prostředků ke zkvalitnění výuky využití dotačních prostředků ke snížení energetické náročnosti školních a kulturních budov a investic do obnovy školních a kulturních areálů

přijetí koncepce kultury a ujasnění rolí jednotlivých subjektů lepší získávání a využití sponzorství a dotací v oblasti kultury a sportu zlepšení propagace města a tvorby produktů cestovního ruchu zlepšení využití architektonického bohatství ve městě k rozvoji kultury a cestovního ruchu rozvoj úrovně výstavnictví zavedení managementu turistické destinace využití potenciálu zahraničních partnerských vztahů (Bulharsko, Nizozemí, Slovensko, Srbsko a Černá Hora) zdokonalení sportovní infrastruktury investice do budování a rekonstrukce areálů volnočasových aktivit (parky, dětská hřiště apod.) zdokonalení informačního systému města rozšíření metropolitní telekomunikační sítě

10.4 Hrozby zhoršení kvality školství, kultury a sportu ve městě pokles zájmu o nabízené studijní příležitosti neúspěch v získávání dotačních prostředků pro zlepšení kvality nebo rozšíření vzdělávání, kultury a sportu neúspěch v získávání dotačních prostředků pro rekonstrukci školských, kulturních a sportovních zařízení nepříznivý demografický vývoj nedokončená optimalizace školství z důvodu nesouhlasu veřejného mínění

50


snížená schopnost financovat kulturu, volnočasové aktivity, sport a cestovní ruch nepřijetí koncepce kultury a neujasnění rolí jednotlivých subjektů pokles celkové kulturní úrovně ve městě pokles zájmu obyvatel o tradiční kulturní akce zanedbaná péče o architektonické bohatství ve městě nekonkurenceschopnost města s turisticky atraktivními oblastmi nezájem mládeže o nabízené volnočasové aktivity, kulturu a sport nedostatek dobrovolných pracovníků v oblasti kultury a sportu

51


11 Zlepšující se životní prostředí a infrastruktura 11.1 Silné stránky

dostatek kvalifikovaných odborníků na problematiku životního prostředí kvalitní zajištění úklidu veřejných ploch kvalitní zajištění svozu a zpracování odpadů, úklid veřejných ploch zavedený systém tříděného sběru složek komunálního odpadu pozitivní přístup občanů města k třídění odpadů

výrazné pokrytí inženýrskými sítěmi (kanalizace, vodovod, plynovod, el. síť) ve městě v relativně dobrém stavu železniční křižovatka pro osobní i nákladní přepravu zrekonstruované vlakové nádraží

11.2 Slabé stránky

existence výrazných znečišťovatelů (velkých podniků) na území města a v jeho okolí znečištěné ovzduší vysoká energetická náročnost objektů v majetku města i občanů nízké využívání obnovitelných zdrojů energie zvyšující se plošná zátěž obyvatelstva emisemi a hlukem s rostoucí intenzitou dopravy nedostatečně zajištěná protipovodňová ochrana poškozování některých veřejných prostranství - vandalismus nedostatek připravených ploch pro nové výsadby veřejné zeleně

vysoká hustota silniční dopravy ve městě zejména v denních špičkách neexistence odpovídajícího silničního napojení na Vsetín, Zlín, Olomouc, Ostravu neexistence obchvatu Valašského Meziříčí zastaralý vozový park autobusové dopravy MHD nedostatek parkovacích míst nedostatečná bezmotorová infrastruktura (cyklostezky, cyklotrasy, atd.) velká vzdálenost autobusového a vlakového nádraží

11.3 Příležitosti

snížení stávající zátěže na životní prostředí snížení energetické náročnosti objektů v majetku města i občanů podpora využití obnovitelných zdrojů energie vybudování protipovodňové ochrany a zapojení do krajského systému rozvoj environmentálního vzdělávání vysoká pozornost na rozšiřování a údržbu veřejné zeleně (větší důraz na plánování a realizaci)

52


obchvat města Valašské Meziříčí a snížení tak koncentrace dopravy na hlavních tazích modernizace silniční infrastruktury – Vsetín, Zlín, Olomouc, Ostrava optimalizace dopravy – analýza dopravní obsluhy zátěže z hlediska udržitelného rozvoje zvýšení efektivity a kvality veřejné dopravy rozšíření a zkvalitnění služeb na vlakovém nádraží zlepšení kvality údržby silnic v zimním období vybudování infrastruktury bezmotorové dopravy (cyklostezky, cyklotrasy apod.) zlepšení podmínek pro rozvoj infrastruktury využití dotačních zdrojů ze strukturálních fondů EU a jiných zdrojů ke zlepšení životního prostředí a infrastruktury ve městě

11.4 Hrozby

ohrožení zdraví obyvatel znečištěním životního prostředí ohrožení zdraví a majetku obyvatelstva při nerealizaci proti povodňových opatření zhoršení životního prostředí v případě neřešení dopravní zátěže návrat k používání pevných paliv a spalování odpadu neochota veřejnosti plnit základní povinnosti v rámci všech složek životního prostředí (odpady, zeleň, ovzduší, čistota ve městě) nedostatečná manažerská kapacita pro ekologické rozvojové projekty (příprava, realizace)

odkládání rozhodnutí o vybudování obchvatu města Valašského Meziříčí zvyšování dopravní zátěže ve městě zvýšené ohrožení cyklistů a chodců neobnovování silniční infrastruktury snížení kvality veřejné dopravy (snížení četnosti spojů) nevybudování infrastruktury bezmotorové dopravy (cyklostezky, cyklotrasy apod.) neúspěch při čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a jiných zdrojů k zlepšení životního prostředí a infrastruktury

53


12 Město podnikatelů a zaměstnanost 12.1 Silné stránky

průmyslová zóna Lešná v majetku a správě města Valašského Meziříčí vysoký potenciál pro podnikání a tvorbu zaměstnanosti vysoký podíl různorodých služeb na struktuře podnikání rozvinuté malé a střední podnikání míra nezaměstnanosti srovnatelná s okolím a blížící se k celorepublikovému průměru pracovní příležitosti pro obyvatelé z okolních obcí a měst – zejména u velkých zaměstnavatelů

12.2 Slabé stránky chybějící pracovní síla ve vybraných kvalifikacích malá komunikace podnikatelského sektoru s veřejným sektorem při plánování rozvoje města

12.3 Příležitosti optimální využití průmyslové zóny Lešná k rozvoji podnikání a tvorbě zaměstnanosti zefektivnění rekvalifikací dle potřeb trhu práce zlepšení spolupráce středního školství s podnikatelskými subjekty ve městě (tvorba systému praktické výuky v návaznosti na potřeby trhu práce) zlepšení propagace města (resp. růst povědomí okolí o službách a průmyslu ve městě ke zlepšení konkurenceschopnosti) zlepšení spolupráce podnikatelského sektoru s veřejným sektorem při rozvoji města využití dotačních prostředků EU a jiných dotačních zdrojů

12.4 Hrozby

nevyužití potenciálu průmyslové zóny Lešná odliv pracovní síly do hospodářsky silnějších regionů z důvodu vyšších mezd úbytek pracovní síly zapříčiněn stárnutím populace tzv. práce na černo, zejména u stavebních a pomocných prací komplikující se legislativa podmínek podnikání a zaměstnanosti neúspěch při čerpání finančních prostředků z dotačních zdrojů EU a jiných dotačních zdrojů

54


13 Dostupné zdravotní a sociální služby 13.1 Silné stránky registrované zdravotní zařízení: nemocnice, poliklinika, praktičtí lékaři, stomatologové, specialisti aj. registrované sociální služby: základní sociální poradenství, odborné sociální poradenství, osobní asistence, pečovatelská služba, ranná péče, denní stacionáře, sociálně terapeutické služby aktivity související se sociální oblastí: koordinace volnočasových aktivit pro děti a mládež, svépomocné a preventivní aktivity, vzdělávání, osvěta apod. ostatní funkční služby poskytovatelů zdravotních, sociálních a souvisejících služeb odbornost a profesionální přístup pracovníku v oblasti sociálních služeb vysoká angažovanost pracovníků pracujících v neziskových organizacích zabývající se soc. službami zájem města o podporu sociálních služeb město nastoupilo na metodu komunitního plánování sociálních služeb

13.2 Slabé stránky sociální služby, které na území města nejsou registrovány: domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, chráněná bydlení, odlehčovací služby, podpora samostatného bydlení, kontaktní centra, krizová centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociální rehabilitace, terénní programy nedostatečná bezbariérovost v centru města i jeho okolí nedostatek finanční podpory ze strany města absence řešení problematiky oblasti primární zdravotní prevence a podpory zdraví

13.3 Příležitosti registrace potřebných sociálních služeb změna legislativy (možná novelizace Zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb.) komunitní plánování jako nástroj k optimálnímu systému nastavení sociálních služeb ve městě čerpání dotačních prostředků na podporu sociálních služeb, podpora celoživotního vzdělávání jako nástroj prevence sociálního vyloučení rozvoj dobrovolnictví informovanost veřejnosti o nabídce sociálních služeb rozvoj preventivních aktivit rozvoj spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb vznik nových forem terénních sociálních prací využití dostupných restriktivních opatření v oblasti prevence sociopatologických a jiných nežádoucích jevů existence dalších, ochotných sponzorů a dárců nastavení transparentního systému financování sociálních služeb ve městě 55


13.4 Hrozby

úbytek pracovníků v sociálních službách jako důsledek snížení nezaměstnanosti současná legislativa - nedostatečně řešící systém financování sociálních služeb neúspěch při čerpání dotačních prostředků na podporu sociálních služeb, pasivní postoj veřejnosti k sociopatologickým jevům předsudky vůči lidem ohroženým sociálním vyloučením stárnutí populace nárůst počtu lidí se zdravotním postižením, lidí v krizi a nouzi (i u mladší generace) nestabilita rodiny změna politické situace a tím snížený zájem podporovat sociální služby ve městě nárůst administrativy

56


III

STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA

14 Strategické vize a cíle Strategické cíle specifikují záměry vedoucí k dosažení strategických vizí, které říkají kam by měl směřovat budoucí rozvoj Valašského Meziříčí resp. jaké by mělo být město v roce 2025.

14.1 Vize 2025 Valašské Meziříčí je: moderní město s bohatou historií, památkami a kulturním zázemím pulzující, ale bezpečné město, přívětivé k turistům s širokým spektrem kvalitních služeb významným městem pro vzdělávání s kvalitním školským zázemím městem s moderní bytovým fondem, občanskou vybaveností, sportovišti a různými volnočasovými atraktivitami šetrné k životnímu prostředí, s úsporným energetickým hospodařením a velkým množstvím veřejné zeleně příznivě dopravně dostupné s důrazem na bezpečnost motorové i bezmotorové dopravy, s efektivní a ekologickou hromadnou dopravou podnikatelský vyspělé s nabídkou perspektivního zaměstnání nápomocné obyvatelům v tíživé životní situaci bezbariérové město městem, jehož vedení naslouchá potřebám svých občanů

14.2 Strategické cíle (záměry) 1. Rozvíjet historické a kulturní bohatství města a učinit tak město přitažlivé pro jeho obyvatelé i turisty. 2. Podporovat školství s důrazem na kvalitu vzdělávání a volnočasové vyžití. 3. Dbát na ochranu životního prostředí a zabezpečit pro obyvatele města kvalitní technickou infrastrukturu. 4. Vybudovat efektivní dopravní infrastrukturu ve městě včetně dopravní obslužnosti se zaměřením na bezpečnost a plynulost dopravy. 5. Podporou podnikání a zaměstnanosti vytvářet podmínky pro ekonomický růst města. 6. Cíleně zkvalitňovat zdravotní a sociální služby ve městě. 7. Sledovat a brát na vědomí názory obyvatel města týkající se jeho rozvoje a kvality života.

57


15 Strategické oblasti a opatření Na základě analytické části strategického plánování byly identifikovány čtyři strategické oblasti, jejichž řešení je klíčové pro další rozvoj Valašského Meziříčí. K těmto oblastem jsou vytvořeny jednotlivé konkrétní opatření do roku 2013, která lze označit jako taktiku k dosažení strategických cílů. Vzhledem k tomu, že při strategickém plánování vycházíme ze současnosti je v každém opatření nejprve pojmenován výchozí stav. Jako východisko vedoucí k naplnění daného opatření je definován jasný cíl a stanoveny aktivity. Podle zaměření jednotlivých opatření je rovněž určena cílová skupina osob resp. subjektů, které budou mít z naplnění cíle opatření zejména užitek. Rovněž také cílové území, což je zpravidla město Valašské Meziříčí. Nezbytné pro naplňování cíle opatření je určení možností financování jednotlivých projektů, které vyplývají z plánovaných aktivit. Obdobně je stanoveno časové rozpětí realizace, garant a organizační propojení. Identifikováním těchto údajů je připraven rámec jak plnit stanovené cíle a přispět tak přeměně vizí ve skutečnost. Strategické oblasti: → Kultura, školství a sport → Zlepšující se životní prostředí a infrastruktura → Město podnikatelů a zaměstnanosti → Dostupné zdravotní a sociální služby

58


15.1 Kultura, školství a sport Strategická oblast kultura, školství a sport se komplexně zaměřuje na kulturu, cestovní ruch, školství, vzdělávání, sport a volný čas. Řeší problematiku nabídky možností kulturních, sportovních a jiných aktivit pro volný čas obyvatel, současně zde patří kvalita školství a vzdělávání. Celý tento sektor je velmi důležitý a přímo ovlivňuje spokojenost občanů. Přímá vazba je rovněž na výchovu mladé generace. Reálnými příležitostmi pro rozvoj města jsou zvyšování potenciálu zahraničních partnerských vztahů (Bulharsko, Nizozemí, Slovensko, Srbsko a Černá Hora), využití architektonického bohatství ve městě k rozvoji kultury a cestovního ruchu, rozvoj kreativního lidského potenciálu ke vzdělávání, kultuře a sportu aj. Členové subkomise zabývající se touto strategickou oblastí se zaměřují na řešení otázek rozvoje kulturního života ve městě s cílem přispět k zatraktivnění města a tím i zvýšit cestovní ruch. Zároveň je třeba ujasnit si vyvíjení aktivit vedoucí k zlepšení kvality školství a vzdělávání. V neposlední řadě je potřeba rozvíjet ve městě zázemí pro sport a poskytnout tím zejména pro děti a mládež dostatek možností jak aktivně využívat volný čas. Pro harmonický budoucí rozvoj města je důležité posilování pocitu sounáležitosti obyvatel s městem, vytváření podmínek pro spokojený život v příjemném prostředí, společenské, kulturní a sportovní vyžití.

Strategická oblast Kultura, školství a sport obsahuje tyto opatření: → Kultura a cestovní ruch → Rozvoj školství a vzdělávání → Sport a volný čas

59


15.1.1 Opatření – Kultura a cestovní ruch

Výchozí stav

Ze současného stavu kultury, kulturních zařízení, objektů, klubů, spolků, organizací, apod. je možno označit kulturní vyžití ve Valašském Meziříčí ze poměrně rozmanité. Valašské Meziříčí je taktéž jedním z měst v České republice, kde tradiční akce počítají svou historii na desítky let. Město Valašské Meziříčí náleží do turistické destinace Valašsko. Oblast Valašska se dále dělí na oblasti s vysokým potenciálem cestovního ruchu (Rožnov pod Radhoštěm a Karolínka) a ostatních oblastí, do kterých spadá také Mikroregion Valašskomeziříčsko – Kelečsko jehož je Valašské Meziříčí členem.

Cíl opatření

Rozvíjet kulturně-společenský život ve městě a náležitou propagací historického a kulturního bohatství města, podporovat cestovní ruch.

Aktivity

přijetí koncepce kultury podpora údržby, obnova a rekonstrukce památek zdokonalování městského informačního systému udržování tradic a podpora vzniku nových kulturněspolečenských akcí zlepšovaní marketingu cestovního ruchu

Cílové skupiny

obyvatelé města a okolí, domácí a zahraniční turisté

Cílové území

Město Valašské Meziříčí

Časové rozpětí realizace

2008 – 2013

Garant


Financování

Město Valašské Meziříčí, zástupci významných firem, sponzoři, Zlínský kraj, Stát, Strukturální fondy EU, Finanční mechanismus EHP/Norska

Organizační propojení

Krajský úřad Zlínského kraje, Ministerstvo kultury

60


15.1.2 Opatření – Rozvoj školství a vzdělávání

Výchozí stav

Ve Valašském Meziříčí je v současnosti 10 mateřských škol a stejný počet je i základních škol. Valašské Meziříčí má širokou nabídku středoškolských vzdělávacích příležitostí, když na počátku roku 2007 bylo ve městě 6 středních škol. V současnosti je ve městě jedna vyšší odborná škola a jedno zřízené detašované pracoviště ekonomické fakulty VŠB – TU Ostrava, Univerzita třetího věku, rozšiřující kombinované studium pod záštitou Univerzity Palackého v Olomouci a pobočka VUT Brno, stavební fakulty.

Cíl opatření

Zlepšovat podmínky pro kvalitu školního vzdělávání pro žáky a studenty a vytvářet vzdělávací programy zaměřené na další vzdělávání učitelů a veřejnosti.

Aktivity

dokončit optimalizaci školství podporovat moderní způsoby výuky na všech stupních vzdělávacího systému revitalizovat areály škol motivovat obyvatele k celoživotnímu vzdělávání podporovat vytváření vzdělávacích projektů pro veřejnost využívat potenciál zahraničně partnerských vztahů

Cílové skupiny

žáci a studenti, učitelé, obyvatelé města a okolí,

Cílové území



2008 – 2013

Garant


Financování

Město Valašské Meziříčí, Zlínský kraj, Stát fondy EU,


Krajský úřad Zlínského kraje, Ministerstvo kultury

Strukturální

61


15.1.3 Opatření – Sport a volný čas

Výchozí stav

Ke sportovnímu vyžití aktivních i rekreačních sportovců slouží několik areálů. Patří mezi ně např. krytý zimní stadion, letní koupaliště, tenisové kurty, tenisová hala, kuželna, bowlingové dráhy, squashová hřiště, atletický stadion, nově vybudovaná víceúčelová hřiště a před otevřením je nově vybudovaný krytý bazén. Město Valašské Meziříčí významně přispívá ke zkvalitnění podmínek sportovního a volnočasového vyžití svých občanů. Každoročně jsou rozdělovány nemalé finanční prostředky mezi neziskové organizace pokud jde o spot nebo podporu činností spolků na území města.

Cíl opatření

Rozšířit a zkvalitnit nabídku sportovního a volnočasového vyžití ve městě.

Aktivity

vybudování nových sportovních areálů pro atraktivní moderní sporty revitalizovat plochy pro využití volného času dětí a mládeže udržování tradic a podpora vzniku nových sportovněspolečenských akcí podpora stávajících a vytváření nových volnočasových aktivit využívat potenciál zahraničně partnerských vztahů

Cílové skupiny


Cílové území



2008 – 2013

Garant


Financování

Město Valašské Meziříčí, zástupci významných firem, sponzoři, Zlínský kraj, Stát, Strukturální fondy EU, Finanční mechanismus EHP/Norska


Krajský úřad Zlínského kraje, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

62


15.2 Zlepšující se životní prostředí a infrastruktura Tato strategická oblast má dosti široký záběr. Řeší snižování energetické zátěže budov v majetku města a tím budoucí úsporu energií resp. provozních nákladů. Komplexně se zaměřuje na ochranu krajiny tj. zlepšení ovzduší, vodních toků, veřejné zeleně nebo např. odpadového hospodářství. Vzhledem k tomu, že životní prostředí je velmi ovlivněno dopravou řeší tato strategická oblast i motorovou a bezmotorovou dopravu. Tato opatření jsou zaměřena na řešení hustoty dopravy ve městě a její bezpečnosti. Zároveň definuje aktivity pro rozvoj cyklistické a pěší dopravy ve městě. Dále v této strategické oblasti je řešena vybavenost města technickou infrastrukturou. Dále velkými příležitostmi pro rozvoj města jsou vybudování protipovodňové ochrany a zapojení do krajského systému, obchvat města Valašské Meziříčí a snížení tak koncentrace dopravy na hlavních tazích, modernizace silniční infrastruktury – Vsetín, Zlín, Olomouc, Ostrava aj.

Strategická oblast Životní prostředí a infrastruktura obsahuje tyto opatření: → Úspora energií → Ochrana krajiny → Motorová doprava → Bezmotorová doprava → Technická infrastruktura

63


15.2.1 Opatření – Úspora energií

Výchozí stav

V současnosti se v budovách stále plýtvá energiemi na vytápění. Je to způsobeno nedostatečnou tepelnou izolací budov a neefektivním systémem vytápění. Vzhledem k tomu, že investiční náklady vynaložené na rekonstrukci budov vedoucí k snížení energetické náročnosti se bezpochyby během několika let vrátí v podobě snížených provozních nákladů. Rovněž se jen málo využívá obnovitelných zdrojů energie resp. do budoucna je potřeba vyvinout snahu o větší využití obnovitelných zdrojů a tím rovněž ušetřit.

Cíl opatření

Efektivní využívání stávajících zdrojů energie a tepla a ekonomické využívání obnovitelných zdrojů energie.

Aktivity

investovat do snížení energetické zátěže budov podporovat ekologickou osvětu o možnostech úspory energií v domácnostech podporovat ekonomické využívání obnovitelných zdrojů energie respektovat závěry Územní energetické koncepce s ohledem na diversifikaci energetických zdrojů

Cílové skupiny

obyvatelé města

Cílové území



2008 – 2013

Garant


Financování



Krajský úřad Zlínského kraje, Ministerstvo životního prostředí

Strukturální

64


15.2.2 Opatření – Ochrana krajiny, vod a ovzduší

Výchozí stav

Ve Valašském Meziříčí patří mezi největší znečišťovatele mj. chemická společnost DEZA a.s., emise z lokálních topenišť a doprava. Město dlouhodobě investuje finanční prostředky do sledování a eliminace znečištění ovzduší a odstraňování ekologické zátěže na okolní krajinu. V minulosti jsme se mohli přesvědčit, že ohrožením obyvatel města jsou i povodně, přičemž riziková je hlavně řeka Bečva. Současně se snižováním výše zmíněných rizik je třeba dbát na správu veřejné zeleně, odpadové hospodářství a ekologické chování obyvatel.

Cíl opatření

Ochrana životního prostředí-čistoty ovzduší, vody a půdy ve městě i okolí, omezení rizika povodní a ekologická výchova občanů.

Aktivity

sledování a analýza limitů místního znečištění omezovat rizika povodní zkvalitnit nakládání z odpady odstraňovat staré ekologické zátěže zlepšovat správu veřejné zeleně a lesního hospodářství podporovat ekologickou osvětu obyvatel

Cílové skupiny

obyvatelé města a okolí, domácí a zahraniční návštěvníci

Cílové území



2008 – 2013

Garant


Financování

Město Valašské Meziříčí, Zlínský kraj, Stát Strukturální fondy EU, Finanční mechanismus EHP/Norska


Krajský úřad Zlínského kraje, Ministerstvo životního prostředí

65


15.2.3 Opatření – Motorová doprava

Výchozí stav

Cíl opatření

Valašské Meziříčí je důležitou silniční dopravní křižovatkou v severní části Zlínského kraje. Územím města jsou vedeny hlavní silniční tahy spojující střední část naší republiky se Slovenskem a jižní část Zlínského kraje se severní části Moravy. Napojení města na západ České republiky však již není vyhovující. Žádoucí je proto vybudovat kvalitní a moderní napojení na silniční síť republiky. Dopravní zatížení všech stávajících komunikací vedených územím města se neustále zvyšuje a tím se zvyšuje negativní zatížení životního prostředí z dopravy. Bez dokončení tohoto napojení nezíská město potřebnou atraktivitu pro investory. Valašské Meziříčí je rovněž velice důležitou železniční křižovatkou. Kvalitní dopravní napojení na celostátní silniční síť, kvalitní dopravní infrastruktura ve městě, plynulá a bezpečná doprava.

Aktivity

Cílové skupiny


Cílové území



2008 – 2013

Garant


Financování



Krajský úřad Zlínského kraje, Ministerstvo dopravy

prosazovat vybudování obchvatu města zlepšovat stav místních komunikací zdokonalovat systém pasivní bezpečnosti dopravy rozšíření nebo úprava parkovacích míst ve městě zkvalitnit systém MHD a motivovat obyvatele k jejímu využívání

Strukturální

66


15.2.4 Opatření – Bezmotorová doprava

Výchozí stav

Územím města v současné době neprochází žádné turisticky významné cyklostezky. Předmětem případné výstavby by v budoucnu mělo být propojení měst Vsetín, Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm páteřní cyklostezkou. Cyklostezky uvnitř města se postupně rozrůstají avšak v současnosti jsou pouze v celkové délce cca 3 Km. V současné době jsou ve Valašském Meziříčí i oblasti v nichž je zapotřebí vybudovat kvalitní chodníky pro pěší k zajištění bezpečnosti chodců.

Cíl opatření

Zvýšení bezpečnosti pro chodce a cyklisty vybudováním ucelené sítě chodníků a značených cyklotras a cyklostezek ve městě a okolí.

Aktivity

vybudování cyklotras, cyklostezek, aj. a doprovodné infrastruktury vybudování chodníků ve všech částech města vybudování naučných cest a stezek pro pěší

Cílové skupiny


Cílové území



2008 – 2013

Garant


Financování



Krajský úřad Zlínského kraje, Ministerstvo dopravy

Strukturální

67


15.2.5 Opatření – Technická infrastruktura

Výchozí stav

Obyvatelé Valašského Meziříčí mohou v bytech a domech využívat vodovod, plynovod i kanalizaci. V posledních letech se zvyšuje poptávka po přístupu k informacím, jejichž hlavním zdrojem je internet. Přístup na internet si obvykle obyvatelé zajišťují prostřednictvím různých poskytovatelů, vytvořena je i jednotná síť pro co nejširší skupinu obyvatel Valašského Meziříčí avšak není přístupná pro všechny.

Cíl opatření

Veškerá standardní technická infrastruktura dostupná pro obyvatele města.

Aktivity

dobudování a údržba inženýrských sítí ve městě rozvoj ploch a infrastruktury pro bytovou výstavbu rozvoj a rozšiřování metropolitní sítě

Cílové skupiny


Cílové území



2008 – 2013

Garant


Financování



Krajský úřad Zlínského kraje, Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo

zemědělství,

68


15.3 Město podnikatelů a zaměstnanosti Strategická oblast město podnikatelů a zaměstnanosti je zaměřena na malé a střední podnikání a uplatnění na trhu práce. Tato strategická oblast reflektuje současné podnikatelské prostředí ve městě a interpretuje tak cíl a aktivity v problematice rozvoje podnikaní ve městě. Vzhledem k nezbytné potřebě podnikatelů zaměstnávat schopnou a kvalifikovanou pracovní sílu reaguje strategické plánování rozvoje města také na tento aspekt. Reálnými příležitostmi pro rozvoj města jsou optimální využití průmyslové zóny Lešná k rozvoji podnikání a tvorbě zaměstnanosti, zlepšení spolupráce středního školství s podnikatelskými subjekty ve městě (tvorba systému praktické výuky v návaznosti na potřeby trhu práce), zlepšení propagace města (resp. růst povědomí okolí o službách a průmyslu ve městě ke zlepšení konkurenceschopnosti), zlepšení spolupráce podnikatelského sektoru s veřejným sektorem při rozvoji města aj.

Strategická oblast Město podnikatelů a zaměstnanosti obsahuje tyto opatření: → Malé a střední podnikání → Uplatnění na trhu práce

69


15.3.1 Opatření – Malé a střední podnikání

Výchozí stav

Město Valašské Meziříčí je charakteristické obchodem, prodejem a ostatními službami. Poté následuje průmysl a stavebnictví. Oproti průměru Zlínského kraje je ve městě relativně větší nabídka ostatních služeb a nižší zastoupení zemědělství, lesnictví a rybolovu. Jak lze i předpokládat obchod a služby jsou založeny zejména na drobném podnikaní fyzických osob. Jako další to jsou obchodní společnosti podnikající taktéž v tomto segmentu, ale pohybující se i v průmyslu, stavebnictví, zemědělství nebo dopravě.

Cíl opatření

Vhodně využívat možnosti podpory v oblasti podnikání a služeb k růstu prosperity.

Aktivity

podpora investic do infrastruktury pro podnikání spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru na rozvoji města

Cílové skupiny

podnikatelé, obyvatelé města a okolí

Cílové území



2008 – 2013

Garant


Financování

Město Valašské Meziříčí, Zlínský kraj, Stát, Strukturální fondy EU,


Krajský úřad Zlínského kraje, Ministerstvo průmyslu a obchodu

70


15.3.2 Opatření – Uplatnění na trhu práce

Výchozí stav

Míra nezaměstnanosti byla ve 4. čtvrtletí roku 2007 nižší než 7 %, i přesto však stále existují obory v nichž je nedostatek kvalifikované pracovní síly. Počet dosažitelných uchazečů a zájemců o zaměstnání ve Valašském Meziříčí v posledních letech klesá. Nejvýraznější pokles je zaznamenán v roce 2007, když se ve Valašském Meziříčí mezi 01/2007 – 10/2007 snížil počet uchazečů o necelých 36 %. Oživení na trhu práce přineslo snížení nezaměstnanosti. Nejvýraznější pokles probíhal roce 2007, kdy ve městě poklesla míra nezaměstnanosti pod 7 % a další pokles je ještě očekáván. S uplatněním na trhu práce pomáhá uchazečům nejen úřad práce a městský úřad, ale existují v tomto oboru i specializované organizace. Pomoc je většinou poskytována formou vzdělávaní, rekvalifikací a poskytováním informací o nabídce pracovních míst.

Cíl opatření

Cílená pomoc pro zájemce o uplatnění na trhu práce tak, aby splňovali kvalifikační předpoklady a měli zabezpečeno zázemí pro vzdělávání reflektující vývoj na trhu práce.

Aktivity

zdokonalování systému rekvalifikací a vzdělávání pro uchazeče o zaměstnání podpora rozvoje poradenského a vzdělávacího systému v návaznosti na potřeby trhu práce

Cílové skupiny

podnikatelé, obyvatelé města, Mikroregionu a okolí

Cílové území



2008 – 2013

Garant


Financování

Město Valašské Meziříčí, Zlínský kraj, Stát fondy EU


Krajský úřad Zlínského kraje, Ministerstvo práce a sociálních věcí

Strukturální

71


15.4 Dostupné zdravotní a sociální služby Strategická oblast dostupné zdravotní a sociální služby je cílena na komplexní rozvoj sociálních a zdravotních služeb. Součástí této oblasti je stanovení optimálního nastavení systému sociálních služeb po roce 2010 a i se zaměřením na zdravý vývoj jednotlivce. Zároveň jsou stanoveny cíle v rozvoji zdravotních a sociálních služeb. Vzhledem k uplatnění rovných příležitostí jsou stanoveny i aktivity pro zajištění bezbariérového města v budoucnu s cílem označení Valašského Meziříčí jako „Město bez bariér“. Dalšími příležitostmi jsou podpora celoživotního vzdělávání jako nástroj prevence sociálního vyloučení, rozvoj dobrovolnictví, existence dalších, ochotných sponzorů a dárců, nastavení transparentního systému financování sociálních služeb ve městě aj.

Strategická oblast Dostupné zdravotní a sociální služby obsahuje tyto opatření: → Plán zdraví a komunitní plánování → Zvyšování potenciálu zdraví obyvatelstva a prevence sociálně patologických jevů → Kvalita a dostupnost zdravotních služeb → Kvalita a dostupnost sociálních služeb → Bezbariérové město

72


15.4.1 Opatření – Plán zdraví a komunitní plánovaní

Výchozí stav

V současné době se na území města realizuje 1. Komunitní plánování sociálních služeb. Plánovací období je v rozmezí let 2008 – 2010, přičemž je do budoucna zapotřebí v tomto pokračovat. Vytvářet tak optimální strukturu nejen sociálních, ale zdravotnických, rehabilitačních aj. služeb se zaměření na plán zdraví a komunitní plán.

Cíl opatření

Ujasnit a specifikovat koncepci zdravého rozvoje jednotlivce, vytvořit efektivní síť sociálně-zdravotních služeb a zvýšit jejich úroveň ve městě a zmírnit tím sociální znevýhodnění a sociální exkluzi u specifických skupin obyvatelstva.

Aktivity

zajištění informovanosti veřejnosti v sociální a zdravotní oblasti vytvoření fungující sítě sociálních a souvisejících služeb nastavení systému efektivního financování sociálních služeb podpora rozvoje komunitního života

Cílové skupiny

obyvatelé města

Cílové území



2008 – 2013

Garant


Financování

Město Valašské Meziříčí, Zlínský kraj, Stát fondy EU


Krajský úřad Zlínského kraje, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí

Strukturální

73


15.4.2 Opatření - Zvyšování potenciálu zdraví obyvatelstva a prevence sociálně patologických jevů

Výchozí stav

Česká republika se v roce 1998 přihlásila k programu „Health for All in the 21st Century“: Zdraví pro všechny v 21. století“ (dále jen Program ZDRAVÍ 21). Valašskomeziříčsko sice nepatří mezi region s kritickou úrovní zdravotního stavu obyvatelstva, to však neznamená, že nejsou problematické otázky. Problémem také je, že posledních letech vzrostl počet sociálně patologických jevů zejména mezi dětmi a mládeží, přičemž k nejzávažnějším problémům patří rostoucí procento trestné činnosti, snižování věku pachatelů trestné činnosti, brutalita mladé generace, kriminalita spojená s xenofobií, gamblerstvím, či drogami.

Cíl opatření

Dosáhnout zvýšení potenciálu zdraví obyvatelstva a minimalizovat příčiny vzniku sociálně patologických jevů i jejich dopadu.

Aktivity

podporovat výchovu ke zdravému životnímu stylu vytvářet podmínky pro činnost všech subjektů, které se zabývají preventivními aktivitami zkvalitnění koordinace a kontroly prevence sociálně patologických jevů

Cílové skupiny

obyvatelé města a okolí

Cílové území



2008 – 2013

Garant


Financování



Krajský úřad Zlínského kraje, Vláda České republiky

Strukturální

74


15.4.3 Opatření – Kvalita a dostupnost zdravotních služeb

Výchozí stav

Ve Valašském Meziříčí poskytuje pobytové, ambulantní a terénní služby několik zdravotnických zařízení. Pobytové služby poskytují: Nemocnice Valašské Meziříčí a.s., Area Medica s.r.o., Kojenecký ústav a Hospic Citadela Ambulantní služby poskytují privátní ambulance praktických a odborných lékařů. Terénní ošetřovatelské služby vykonávají nestátní neziskové organizace.

Cíl opatření

Zvyšovat kvalitu a dostupnost zdravotních služeb ve městě se zaměřením na individuální potřeby klientů.

Aktivity

podporovat rozvoj služeb zdravotnických zařízení dle potřeb klientů

Cílové skupiny


Cílové území



2008 – 2013

Garant


Financování



Krajský úřad Zlínského kraje, Ministerstvo zdravotnictví

75


15.4.4 Opatření – Kvalita a dostupnost sociálních služeb

Výchozí stav

Všeobecně je Valašské Meziříčí považováno za město s plánovitě se rozvíjejícím systémem kvalitních sociálních služeb, jejichž poskytovatelé mají ve městě sídlo nebo na území města působí. (viz schválený 1. Komunitní plán sociálních služeb na období let 2008 – 2010) Výkon státní správy a samosprávy v oblasti sociálních služeb zabezpečuje Odbor sociálních věcí Městského úřadu ve Valašském Meziříčí.

Cíl opatření

Udržet a zvyšovat nabídku, kvalitu a dostupnost sociálních služeb ve městě v souladu s komunitním plánováním a zvýšit efektivitu vynaložených finančních prostředků.

Aktivity

udržovat a rozvíjet sociální služby ve městě v souladu s komunitním plánováním vytvoření systému efektivního financování a kontroly

Cílové skupiny

obyvatelé města a okolí

Cílové území



2008 – 2013

Garant


Financování




76


15.4.5 Opatření - Bezbariérové město

Výchozí stav

V současné době patří město Valašské Meziříčí k městům s četnými bariérami, nejen u veřejných budov, ale i veřejných komunikačních prostor. Vzhledem k uplatňování rovných příležitostí je zapotřebí odstraňovat bariéry z budov, komunikací a dopravy a zpřístupnit je tak i osobám se sníženou schopností pohybu a orientace, což vyplynulo i z průzkumu veřejného mínění.

Cíl opatření

Zajištění bezbariérového městského prostředí.

Aktivity

zmapování bariér městského prostředí iniciace nápravných opatření vedoucích k odstranění bariér a investice do eliminace bariér městského prostředí

Cílové skupiny


Cílové území



2008 – 2013

Garant


Financování




77


16 Stanovení důležitosti a jednotlivých strategických oblastí a opatření Po identifikaci náplně jednotlivých strategických oblastí zhodnotili členové Řídící komise jejich důležitost při realizaci strategického plánu. Celkem bylo vyhodnoceno 33 dotazníků.

16.1 Způsob hodnocení Ve sloupcích napravo označili členové řídícího týmu, jak je dle jejich názoru každé opatření důležité pro dlouhodobý rozvoj a vizi města. Ve sloupci nazvaném “Nejdůležitější”: 1. označit nejméně 3 opatření maximálně 5 opatření Ve sloupci nazvaném “Velmi důležité”: 2. označit maximálně 7 opatření. Ve sloupci nazvaném “Důležité”: 3. označit zbývající opatření. Příklad

Opatření a b c d e f g h i j k l m n o

Nejdůležitější (min. 3, max. 5)

Velmi důležité (max. 7)

Důležité

X X X X X X X X X X X X X X X Kontrolní součet: 15

3

6

6

Pří zpracování dotazníků byly jednotlivé míry důležitosti obodovány. Nejdůležitější = 3 Velmi důležité = 2 Důležité = 1

Z výsledků četností označení u jednotlivých opatření byl vypočítán medián (střední hodnota.

78


16.2 Výsledky hodnocení

Motorová doprava 3

Bezbariérové město Plán zdraví a kom unitní plánování

Rozvoj školství a vzdělávání Technická infrastruktura

2

1

Sport a volný čas

Kvalita a dostupnost zdravotních služeb

0 Kultura a cestovní ruch

Kvalita a dostupnost sociálních služeb

Bezm otorová doprava

Ochrana krajiny, vod a půdy

Zvyšování potenciálu zdraví obyvatelstva a prevence sociálně patologických jevů Uplatnění na trhu práce

Úspora energií Malé a střední podnikání

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OPATŘENÍ Motorová doprava Rozvoj školství a vzdělávání VELMI DŮLEŽITÉ OPATŘENÍ Technická infrastruktura Kvalita a dostupnost zdravotních služeb Kvalita a dostupnost sociálních služeb Ochrana krajiny, vod a ovzduší Úspora energií Malé a střední podnikání Uplatnění na trhu práce Zvyšování potenciálu zdraví obyvatelstva a prevence sociálně patologických jevů Bezmotorová doprava Kultura a cestovní ruch Sporte a volný čas DŮLEŽITÁ OPATŘENÍ Plán zdraví a komunitní plán Bezbariérové město

Zjištění pořadí důležitosti strategických oblastí je užitečné k nastínění postupu realizace strategického plánu a to i v kontextu možností rozpočtu města.

79


17 Implementace strategického plánu rozvoje Implementací neboli promítnutím strategie do praxe se zabývá tzv. akční plán rozvoje, který jsou tvořeny zpravidla na jeden až dvou roční výhled. Jde o seznam projektů vybraných s projektového inkubátoru k dalšímu rozpracování do konceptů projektu. Koncept projektu obsahuje: 1. Evidenční značku projektu 2. Název projektu 3. Předkladatel projektu 4. Stručný popis výchozího stavu 5. Cíle projektu 6. Cílová skupina projektu 7. Klíčové aktivity vedoucí k dosažení výstupu projektu 8. Výstupy a dopady projektu 9. Ukazatele hodnocení dopadů projektu 10. Míra současné rozpracovanosti projektu 11. Finanční náročnost 12. Hodnocení projektu Ke každému projektu je jmenován garant, vedoucí projektu (koordinátor) a projektový tým. Projektový tým je zodpovědný za přípravu projektu, nutných podkladů, termínů, nákladů, realizace aj.

80


18 Aktualizace strategického plánu rozvoje Vzhledem k tomu, že strategický plán rozvoje je tzv. živý dokument je zapotřebí jej v průběhu času taktéž aktualizovat a to v návaznosti na změny, které v obci probíhají a na plnění akčních plánů. Doporučené termíny a formy zpracování aktualizace jsou uvedeny v následující tabulce. Dílčí část Termíny Zadavatel dokumentu aktualizace

Zpracovatel Forma zpracování

Situační analýza

r. 2012


Odborná agentura / firma

Podrobná analýza obce (srovnání obce s vyšším celkem – okresem popř. obdobnou obcí, workshopy, prezentace.

Statistická sledování

Průběžně 1x ročně



Vyhodnocení statistik a údajů ČSÚ a obecních statistik.

Výzkum veřejného mínění

1. pololetí r. 2010



SWOT analýza




Strategie




Primární výzkum – dotazníkové šetření spokojenosti občanů, vyhodnocení a podrobná analýza výsledků, workshopy, prezentace. Aktualizace oblastí sledování a dle tohoto sestavení silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb, workshopy, prezentace. Aktualizace strategických záměrů, priorit a opatření, určení důležitosti a realizovatelnosti jednotlivých priorit a opatření, workshopy, prezentace.

Zdroj:Rozvojová agentura VIA o.p.s.

81


Použité podkladové materiály Akční plán pro turistickou oblast Valašsko, Vsetín červen 2007 Český statistický úřad: http://www.czso.cz/ Čtvrtá zpráva o naplňování dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století (program ZDRAVÍ 21), zdroj platný k 31.1.2008 - http://www.mzcr.cz/index.php?kategorie=211 JANČÁLEK, P. a kol. Situační analýza města Valašské Meziříčí, Rozvojová agentura VIA o.p.s., Valašské Meziříčí, říjen 2007 JANČÁLEK, P. a kol. SWOT analýza města Valašské Meziříčí, Rozvojová agentura VIA o.p.s., Valašské Meziříčí, říjen 2007 JANČÁLEK, P. a kol. Strategický plán rozvoje Mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko na období 2008 – 2016, Rozvojová agentura VIA o.p.s., Valašské Meziříčí, 2007 JANČÁLEK, P. a kol. Akční plán rozvoje Mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko na období 2008 – 2010, Rozvojová agentura VIA o.p.s., Valašské Meziříčí, 2007 KOLEKTIV AUTORŮ, Zpráva o stavu města, Valašské Meziříčí, 2007 KOLEKTIV AUTORŮ Z ÚŘADU PRÁCE VE VSETÍNĚ, Zpráva o situaci na trhu práce v Okrese Vsetín za rok 2006, Vsetín, únor 2007, 95 s. MAREK, D. a KANTOR T. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské Unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister & Principál, Brno, 2007, ISBN 978-80-8702913-8 Návrh koncepce kultury ve Valašské Meziříčí 2007 – 2013 (2025) NEKUDA, V. a kolektiv autorů, Okres Vsetín Rožnovsko – Valašskomeziříčsko – Vsetínsko, Vlastivěda Moravská, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, okresní úřad Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-04, ISBN 80-7275-024-0, 963 s. PERLÍN, R a BIČÍN, I. Strategický plán mikroregionu – metodická příručka pro zájemce o strategické plánování ve venkovských oblastech a obcích, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Praha, duben 2006.

82


PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů (teorie a praxe), Grada, Praha, březen 2007, ISBN 978-80-247-2097-5 Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005 – 2008 zdroj platný k 31.1.2008 http://www.msmt.cz/Files/HTM/MBSTRATEGIE2005_2008web.htm Valašské Meziříčí Silniční doprava, Odbor územního plánování, stavebního řádu a regionálního rozvoje, listopad 2006 ZDRAŽIL, J A SPOL. Aktualizace strategického plánu rozvoje města Valašské Meziříčí. Centrum pro komunitní práci Východní Morava. Leden – září 2005. Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2006: http://www.valasskemezirici.cz/doc/22847/ , čas poslední aktualizace 18.července 2007

83

VIZE 2025 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

Recommend Documents