ESDP
3
VybranÈ programy a vize integrovanÈho ˙zemnÌho rozvoje
3.1
Programy EU s ˙zemnÌmi d˘sledky
NÏkterÈ fondy EvropskÈho spoleËenstvÌ mohou poskytnout podporu integrovan˝m projekt˘m ˙zemnÌho rozvoje. Ekonomick· a soci·lnÌ soudrûnost Pod deötnÌkem SmÏrnice pro struktur·lnÌ fondy existujÌ Ëty¯i hlavnÌ fondy na podporu ekonomickÈ a soci·lnÌ soudruûnosti: Evropsk˝ fond region·lnÌho rozvoje (ERDF), Evropsk˝ soci·lnÌ fond (European Social Fund - ESF), Evropsk˝ zemÏdÏlsk˝ ¯ÌdÌcÌ a z·ruËnÌ fond (EAGGF), Ë·st ÑÿÌdÌcÌì, a N·stroj pro ¯ÌzenÌ rybolovu (FGI). V souvislosti s projekty ˙zemnÌho rozvoje m· zvl·ötnÌ v˝znam iniciativa SpoleËenstvÌ INTERREG II C (viz B.3.2) a pilotnÌ aktivity prov·dÏnÈ v r·mci ERDF, Ël·nek 10 (viz B.3.3). Program TERRA v r·mci ERDF, Ël·nek 10, je zamϯen na sÌtÏ mÌstnÌch a region·lnÌch org·n˘ odpovÏdn˝ch za ˙zemnÌ rozvoj. Tyto projekty jsou meziregion·lnÌ. Podporuje se spolupr·ce a v˝mÏna zkuöenostÌ mezi zemÏpisnÏ srovnateln˝mi mÌstnÌmi org·ny s cÌlem vypracovat spoleËn· ¯eöenÌ problÈm˘. Jedna iniciativa se nap¯Ìklad zamϯuje na definov·nÌ problÈm˘ a moûn˝ch ¯eöenÌ pro trvale udrûiteln˝ rozvoj v ¯ÌËnÌch oblastech. RovnÏû v r·mci Ël·nku 10 podporuje program RECITE meziregion·lnÌ projekty a sÌtÏ mÌstnÌch i region·lnÌch org·n˘ v EvropskÈ unii. Rozvoj spolupr·ce se St¯ednÌ a V˝chodnÌ Evropou a se St¯edomo¯Ìm NÏkterÈ finanËnÌ n·stroje se zamϯujÌ na podnÌcenÌ rozvoje v EvropskÈ unii a v EvropÏ jako celku. Zvl·ötnÌ v˝znam mezi nimi majÌ programy PHARE (st¯edoevropskÈ zemÏ a pobaltskÈ st·ty), TACIS (novÈ nez·vislÈ st·ty b˝valÈho SovÏtskÈho svazu a Mongolsko) a MEDA (zemÏ sousedÌcÌ s jiûnÌm St¯edomo¯Ìm).
Program PHARE pro st¯edoevropskÈ zemÏ a pobaltskÈ st·ty podporuje proces p¯Ìpravy kandid·tsk˝ch zemÌ na budoucÌ ˙Ëast v EU. To se dosahuje p¯edevöÌm prost¯ednictvÌm grant˘ za ˙spÏönÈ splnÏnÌ poûadavk˘ transformaËnÌho procesu, ale takÈ prost¯ednictvÌm öirokÈ ök·ly dalöÌch aktivit, vËetnÏ podprogramu p¯eshraniËnÌ spolupr·ce. ⁄ËastnÌ se regiony na vnÏjöÌch hranicÌch tÏchto zemÌ s EU. Tento program obsahuje doplÚkovÈ p¯Ìstupy k iniciativ·m SpoleËenstvÌ EU nazvan˝m INTERREG IIA a INTERREG II C, a je proto zamϯen na podporu p¯eshraniËnÌ a nadn·rodnÌ spolupr·ce mezi Ëlensk˝mi a neËlensk˝mi st·ty EU. PodporujÌ se rovnÏû multisektorovÈ projekty. Program TACIS podporuje p¯enos know-how: v˝mÏnu informacÌ, vytv·¯enÌ partnerstvÌ a sÌtÌ, dvojprojekt˘ a†pilotnÌch projekt˘. Od roku 1996 obsahujÌ region·lnÌ programy prost¯edky pro p¯eshraniËnÌ spolupr·ci, z†nichû lze podporovat projekty na hranicÌch se zemÏmi EU a rovnÏû s dalöÌmi st¯edo- a v˝chodoevropsk˝mi zemÏmi. HlavnÌ zamϯenÌ je na sÌtÏ, ¯eöenÌ ekologick˝ch problÈm˘ a na spolupr·ci na mÌstnÌ ˙rovni (v†kaûdÈm p¯ÌpadÏ na p¯eshraniËnÌm z·kladÏ). Program MEDA financuje vypracov·nÌ kooperaËnÌch projekt˘ a v˝mÏnu zkuöenostÌ a know-how mezi Ëlensk˝mi st·ty EU a neËlensk˝mi st·ty na jiûnÌm pob¯eûÌ St¯edozemnÌho mo¯e. Spolupr·ce p¯ihlÌûÌ k sektorov˝m politick˝m liniÌm majÌcÌm znaËn˝m dopad na ˙zemnÌ rozvoj, jako je nap¯Ìklad v dopravÏ, a je zamϯena na podporu postupnÈho vytv·¯enÌ oblasti volnÈho trhu. Podpora ûivotnÌho prost¯edÌ LIFE je finanËnÌ n·stroj pro inovaËnÌ ekologickÈ projekty a podporuje spolupr·ci v tomto smÏru mezi Ëlensk˝mi st·ty EU. KlÌËovou oblastÌ, na niû je zamϯen, je trvale udrûitelnÈ hospoda¯enÌ s p˘dou.
73
Vybran
3.2
rogramy a vize integrovan ho územního rozvoje
Programy INTERREG II C
Nadn·rodnÌ programy zahrnujÌ t¯i oblasti: vöeobecnou nadn·rodnÌ spolupr·ci v ˙zemnÌm rozvoji, migraci a†opat¯enÌ k odvr·cenÌ sucha. NÌûe jsou uvedeny vöeobecnÈ programy ˙zemnÌho rozvoje schv·lenÈ Evropskou komisÌ jako z·klad pro financov·nÌ (v souËasnÈ dobÏ sedm). Na rozdÌl od programu INTERREG II A (p¯eshraniËnÌ spolupr·ce) pokr˝v· nadn·rodnÌ spolupr·ce v r·mci programu IIC mnohem vÏtöÌ oblasti (viz Mapa 4, kapitola A.4.3). Z˙ËastnÏnÈ zemÏ (resp. jejich regiony) jsou uvedeny na MapÏ 7. CÌlov· kombinace vych·zÌ z ustanovenÌ programu INTERREG II C, kter· jsou v souladu s koncepcÌ ESDP. CÌle jsou n·sledujÌcÌ: ï p¯ispÏt k vyv·ûenÈmu ˙zemnÌmu rozvoji v EvropskÈ unii, tj. prosazovat hospod·¯skou a soci·lnÌ soudrûnost prost¯ednictvÌm systematickÈho a†pokud moûno optim·lnÌho rozdÏlov·nÌ akcÌ s†˙zemnÌm efektem, vypracov·nÌ dostateËn˝ch komunikaËnÌch sÌtÌ, zmenöenÌ rozvojov˝ch rozdÌl˘ a†vypracov·nÌ strategiÌ pro trvalou udrûitelnost, ï zlepöit ˙zemnÌ dopad politiky SpoleËenstvÌ z hlediska ˙zemnÌho rozvoje, a
AkËnÌ oblast/ program
dos·hnout zlepöenÌ ve spolupr·ci zamϯenÈ na nadn·rodnÌ oblasti mezi n·rodnÌmi org·ny odpovÏdn˝mi za ˙zemnÌ pl·nov·nÌ tÌm, ûe budou definov·ny rozvojovÈ priority pro sousednÌ nadn·rodnÌ oblasti.
Programy spolupr·ce v oblasti ˙zemnÌho pl·nov·nÌ jsou n·sledujÌcÌ: Region SevernÌho mo¯e, Region BaltskÈho mo¯e, Atlantick· oblast, Severoz·padnÌ Evropa, Z·padnÌ St¯edomo¯Ì a LatinskÈ Alpy, Prostor St¯ednÌ Evropy, Jadranu, PodunajÌ a Jihov˝chodnÌ Evropy (CADSES), Severoz·padnÌ metropolitnÌ oblast. Programy pojÌmajÌ v˝öe uvedenÈ cÌle s r˘zn˝m d˘razem a orientacÌ. K tomuto ˙Ëelu byla pro kaûd˝ program definov·na ¯ada priorit (podprogram˘, kterÈ jsou rozËlenÏny do jednotliv˝ch opat¯enÌ a akËnÌch oblastÌ). Ty v r˘zn˝ch kombinacÌch pokr˝vajÌ varianty politiky uvedenÈ v kapitole A.3.
Region Region Atlant. oblast Jihoz·p. Evropa Z·p. St¯edomo¯Ì CADSES SZ metrop. oblast Sever. mo¯e Balt. mo¯e a Lat.Alpy
Vypracov·nÌ spoleËn˝ch pl·novacÌch proces˘ a integ. programov˝ch strategiÌ Vypracov·nÌ polycentric. urb·nnÌch systÈm˘
ï
X
X X X X
X
X
X X X
X
X
X
X
X
X
ZlepöenÌ vztah˘ mezi urb·nnÌmi a venkovsk˝mi oblastmi
X
X
Vypracov·nÌ multidruhov˝ch dopravnÌch systÈm˘ a zlepöenÌ p¯Ìstupu k infrastruktur·m
X
X
Zlepöen˝ p¯Ìstup k poznatk˘m a informacÌm
X
Rozv·ûn˝ p¯Ìstup k p¯ÌrodnÌmu a kulturnÌmu dÏdictvÌ
X
X
X
X
Ekonomick˝ rozvoj v oblasti turistiky
X
X
X
X
Technick· pomoc
X
X
X
Rozvoj venk. oblastÌ
74
X
X X X
X
X
X
X
X
X
X
ESDP
3.3
PilotnÌ akce pro nadn·rodnÌ ˙zemnÌ rozvoj podle Ël·nku 10 ERDF
ARCHI-MED - Jihov˝chodnÌ St¯edomo¯Ì. ⁄ËastnÌci: ÿecko, It·lie (Kypr, Malta) CÌle ï Vytvo¯enÌ ekologicky öetrn˝ch multidruhov˝ch dopravnÌch systÈm˘ a integrace ostrov˘ do mezin·rodnÌho dopravnÌho systÈmu. ï ZlepöenÌ spolupr·ce v oblasti n·mo¯nÌ p¯epravy, zv˝öen· kvalita a efektivnost ochrany vody a bezpeËnost u mo¯e. ï Vysok· kvalita turistiky, zv˝öenÌ efektivnosti turistick˝ch sluûeb a infrastruktury. ï LepöÌ zachov·nÌ p¯Ìrody a venkova zajiötÏnÌm a zvyöov·nÌm rozmanitosti druh˘. ï P¯esnÏjöÌ a systematiËtÏjöÌ z·kladna poznatk˘ o stavu kulturnÌho dÏdictvÌ a jeho ohroûenÌ, ochrana a rozmnoûov·nÌ st·vajÌcÌho dÏdictvÌ ke zv˝öenÌ kvality venkova. ï ZlepöenÌ ûivotnÌho prost¯edÌ jako rozvojovÈho faktoru v oblasti St¯edozemnÌho mo¯e. SevernÌ perifÈrie. ⁄ËastnÌci: Finsko, ävÈdsko, SpojenÈ kr·lovstvÌ, (Norsko) CÌle ï Nad¯azen˝m cÌlem je zlepöenÌ sluûeb a p¯idanÈ hodnoty prost¯ednictvÌm nadn·rodnÌ v˝mÏny zkuöenostÌ se z¯etelem k dosaûenÌ trvalÈ udrûitelnosti. To†zahrnuje spolupr·ci v oblasti ˙zemnÌho rozvoje, neboù je obsaûen i rozvoj hospod·¯sk˝ch aktivit a†soci·lnÌch sluûeb v tÏchto cÌlov˝ch regionech. CÌlem nenÌ spoleËn˝ pl·novacÌ proces, n˝brû pouze zlepöenÌ v˝mÏny informacÌ. ï SpoleËn· strategie je zamϯena na zÌsk·nÌ nov˝ch poznatk˘ o inovaËnÌch a vhodn˝ch p¯Ìstupech k trvale udrûitelnÈmu rozvoji. To zahrnuje v˝robu, sluûby a vyuûitÌ ˙zemÌ, se zvl·ötnÌm ohledem na konkrÈtnÌ podmÌnky v perifernÌch regionech na Severu. Mezi tyto podmÌnky pat¯Ì nÌzk· hustota obyvatelstva, velkÈ vzd·lenosti a tvrdÈ klimatickÈ podmÌnky.
Alpsk˝ prostor/V˝chodnÌ Alpy. ⁄ËastnÌci: NÏmecko, It·lie, Rakousko. CÌle ï DalöÌ rozvoj spoleËn˝ch vizÌ a strategiÌ ˙zemnÌho rozvoje v kontextu dokumentu ÑZ·sady evropskÈ politiky ˙zemnÌho rozvojeì (Lipsko) a dalöÌch relevantnÌch dokument˘ (Ben·tky 1996). ï Vytv·¯enÌ nadn·rodnÌch, p¯eshraniËnÌch a transevropsk˝ch sÌtÌ mezi mÌstnÌmi org·ny a regiony v Alp·ch, zvl·ötÏ v oblasti ˙zemnÌho rozvoje. ï ZlepöenÌ a rozvoj udrûiteln˝ch soci·lnÏ-ekonomick˝ch aktivit a ekologicky öetrn˝ch mÌstnÌch dopravnÌch sÌtÌ, zvl·ötÏ v oblastech s ohroûen˝m ûivotnÌm prost¯edÌm. Vypracov·nÌ nov˝ch forem ke zv˝öenÌ porozumÏnÌ ze strany mÌstnÌch obyvatel a k jejich stimulov·nÌ, aby vÏnovali vÌce pozornosti pÈËi o†citlivÈ a ohroûenÈ oblasti. ï OvϯenÌ inovaËnÌch akËnÌch soubor˘ v oblasti s vysok˝m potenci·lem pro konflikt mezi hospod·¯skou prosperitou a zachov·nÌm p¯Ìrody. St¯edozemnÌ Ñbr·naì. ⁄ËastnÌci: äpanÏlsko, Portugalsko (Maroko) CÌle ï Bojovat proti zhoröov·nÌ a ztr·tÏ p¯ÌrodnÌho a kulturnÌho dÏdictvÌ. ï P¯ispÏt k evropskÈ perspektivÏ ˙zemnÌho rozvoje prost¯ednictvÌm zv˝öenÈ kulturnÌ a ˙zemnÌ rozmanitosti. ï Identifikovat a zhodnotit rozdÌly v mÏstsk˝ch a venkovsk˝ch form·ch ûivota. ï Zv˝öit konkurenceschopnost vöech t¯Ì z˙ËastnÏn˝ch zemÌ prost¯ednictvÌm lepöÌho vyuûitÌ jejich spoleËnÈho kulturnÌho dÏdictvÌ. T¯i klÌËovÈ oblasti rozvoje jsou n·sledujÌcÌ: ï lepöÌ pozn·nÌ a hodnocenÌ spoleËnÈho kulturnÌho dÏdictvÌ; ï udrûiteln· a integrovan· ochrana spoleËnÈho dÏdictvÌ pomocÌ studiÌ t˝kajÌcÌch se trvalosti a uskuteËnitelnosti; ï posouzenÌ dÏdictvÌ v oblasti architektury jako faktoru hospod·¯skÈho rozvoje na z·kladÏ specifick˝ch projekt˘.
75
Vybran
3.4
rogramy a vize integrovan ho územního rozvoje
⁄zemnÌ vize
P¯Ìklad: ÑVize a strategie pro region BaltskÈho mo¯e 2010ì, kterou vypracovalo D·nsko, ävÈdsko, Finsko, Norsko, NÏmecko, Rusko, Estonsko, Lotyösko, Litva, BÏlorusko a Polsko. V˝chozÌ situace Region BaltskÈho mo¯e m· hodnotnÈ p¯ÌrodnÌ oblasti, kterÈ jsou ohroûeny rychl˝m rozvojem. V mnoha mÏstech se kvalita ûivotnÌho prost¯edÌ zhoröuje v d˘sledku vzr˘stajÌcÌ silniËnÌ dopravy, zneËiötÏnÌ ovzduöÌ a vody, nadmÏrnÈho st·rnutÌ stavebnÌho fondu, nevhodnÈho vyuûÌv·nÌ p˘dy, nedostateËnÈ likvidace odpad˘ a jin˝ch problÈm˘. Doch·zÌ k dalöÌmu poökozov·nÌ ûivotnÌho prost¯edÌ v jin˝ch oblastech, coû vyûaduje bezprost¯ednÌ n·pravn˝ z·sah. NalÈhavost tÏchto problÈm˘ by vöak nemÏla br·nit jednotliv˝m zemÌm, aby rozvÌjely sv˘j vlastnÌ hospod·¯sk˝ potenci·l a nach·zely ¯eöenÌ, kter· budou z dlouhodobÈho hlediska trvale udrûiteln·. Takov· je celkov· idea ˙zemnÌ vize pro region BaltskÈho mo¯e. Z·mÏr a stav ⁄zemnÌ vize pro region BaltskÈho mo¯e p¯edstavuje prvnÌ krok ve smÏru k formulov·nÌ dlouhodobÈho r·mce pro spolupr·ci v mnoha oblastech. Z·mÏrem je vyhnout se nekoordinovan˝m akcÌm a pl˝tv·nÌ zdroji. Nejedn· se o û·dn˝ Ñgenerelì, nicmÈnÏ poskytuje odpovÏdn˝m
76
org·n˘m kontext pro vypracov·nÌ vlastnÌ politiky ˙zemnÌho rozvoje. CÌle CÌle ˙zemnÌ vize pro region BaltskÈho mo¯e spoËÌvajÌ v†zajiötÏnÌ: ï urb·nnÌho systÈmu mezin·rodnÌho v˝znamu; ï efektivnÌch a trval˝ch spoj˘ mezi mÏsty; ï trvale udrûitelnÈho rozvoje specifick˝ch oblastÌ (pob¯eûnÌ zÛny, ostrov˘, pohraniËnÌch oblastÌ, venkovsk˝ch oblastÌ, p¯ÌrodnÌch chr·nÏn˝ch oblastÌ). P¯ÌbuznÈ akËnÌ oblasti se zamϯujÌ na: ï prosazov·nÌ konkrÈtnÌch akcÌ v souladu s vizÌ; ï prosazov·nÌ vyv·ûenÈho rozvoje v regionu BaltskÈho mo¯e; ï dalöÌ v˝voj ˙zemnÌ vize. DosavadnÌ pr·ce se zamϯovaly na: ï po¯·d·nÌ pravideln˝ch setk·nÌ ministr˘ odpovÏdn˝ch za ˙zemnÌ pl·nov·nÌ k vypracov·nÌ vize a strategiÌ a k aktualizaci akËnÌho programu; ï p¯edkl·d·nÌ n·vrh˘ vybran˝ch pilotnÌch projekt˘; ï vypracov·nÌ v˝zkumnÈho programu; ï a podporu sÌùovÈho propojenÌ v˝zkumn˝ch ˙stav˘ v oblasti ˙zemnÌho rozvoje.
ESDP
4
Z·kladnÌ ˙daje o kandid·tsk˝ch a Ëlensk˝ch zemÌch
ZemÏ
MaÔarsko Polsko Rumunsko Slovensko Lotyösko Estonsko Litva Bulharsko »R Slovinsko V. a St¯. Evropa Kypr
Plocha
PoËet obyvatel 1997
HDP 1997
ZemÏdÏlstvÌ
NezamÏstnanÌ 1997 v % prac.sil
v km2
miliony**
obyvatel na km2
ECU na hlavu (PPP)***
na hlavu (PPP) EU-15= 100
v % celkovÈ GVA 1997*
Besch 1997*
93 030 312 690 238 390 49 030 64 589 45 227 65 301 110 990 78 870
10,1530 38,6600 22,5260 5,3870 2,4584 1,4538 3,7040 8,2830 10,2991
109 124 94 110 38 32 57 75 131
8900 7500 5800 8900 5100 7000 5 800 4 400 12 000
47 39 31 47 27 37 31 23 63
6,7 6,9 20,1 6,0 7,4 6,3 12,7 15,4 5,0
7,9 20,5 39,0 8,6 18,3 9,9 21,9 24,4 5,8
20 270 1.078 387 9 251
1,9849 104,891 0,746
98 97 81
13 000
68
4,4
10,1
˙roveÚ v % **
9,1 11,2 6,0 11,6 14,4 10,5 14,1 15,0 4,7 7,3 neuvedeno
neuvedeno
neuvedeno
4,5
10,0
3,4
v % celkovÈ v % prac. GVA 1995** sil 1995*
Belgie D·nsko NÏmecko ÿecko äpanÏlsko Francie Irsko It·lie Lucembursko Nizozemsko Rakousko Portugalsko Finsko ävÈdsko SpojenÈ kr·lovstvÌ EU
30 518 43 094 356 974 131 957 504 782 543 956 70 285 301 302 2 856 41 685 83 845 92 270 338 144 449 956 241 752
10,154 5,236 80,567 10,266 38,910 56,818 3,605 56,548 0,416 15,335 7,906 9,848 5,112 8,837 57,854
333 122 226 78 77 104 51 188 146 368 94 107 15 20 239
21 470 21 850 21 090 12 920 14 820 19 760 18 620 18 810 30 140 20 140 21 280 13 300 18 620 19 000 18 810
113 115 111 68 78 104 98 99 162 106 112 70 98 100 99
1,7 3,7 1,0 14,7 3,7 2,5 7,5 2,9 1,5 3,6 2,4 5,1 5,2 2,1 1,6
2,7 4,4 3,2 20,4 9,3 4,9 12,0 7,5 3,9 3,8 7,3 11,5 7,8 3,3 2,1
9,2 5,5 10,0 9,6 20,8 12,4 10,1 12,1 2,6 5,2 4,4 6,8 13,1 9,9 7,0
3.233 376
367,512
114
19 000
100
2,4
5,3
10,7
*
Pramen: Komise Evropsk˝ch spoleËenstvÌ. Pravideln· zpr·va Komise o pokroku kandid·tsk˝ch zemÌ smÏrem k p¯istoupenÌ. Brusel 1998 (Internet) ** Pramen: EU 15 - Eurostat 1999: Eurostatistika, ˙daje o kr·tkodobÈ ekonomickÈ anal˝ze, tÈma 1, sÈrie B. Brusel 1999, CEEC - Eurostat 1999. Statistick· roËenka o CEEC 1998, Brusel 1999. *** HDP na hlavu v RPP za CEEC - revidovan· data podle v˝sledk˘ mezin·rodnÌho Srovn·vacÌho projektu 1996 o standardech kupnÌ sÌly (PPS) (OECD, Eurostat ve spolupr·ci s†n·rodnÌmi statistick˝mi ˙stavy). Standardy kupnÌ sÌly se pouûÌvajÌ namÌsto ofici·lnÌch smÏnn˝ch kurz˘ p¯i posuzov·nÌ r˘zn˝ch ûivotnÌch standard˘. Tento p¯Ìstup zohledÚuje odliönÈ ûivotnÌ n·klady v†jednotliv˝ch zemÌch.
77
Poznámky
Pozn·mky 1
MERCOSUR: spojení Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye k vytvoøení spoleèného trhu.
2
K Mìnové unii se 1.1.1999 pøipojily následující zemì: Rakousko, Belgie, Nìmecko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Španìlsko.
3
Pro srovnání: USA mají více než 260 milionù obyvatel na ploše 9,4 milionù km2 a hrubý roèní domácí produkt asi 6 trilionù ECU; pøevedeno na standardy kupní síly to odpovídá témìø pøesnì HDP Evropské unie. (Viz Spolkový statistický úøad: Statistická roèenka 1998 pro zahranièí. Wiesbaden 1998).
4
Odhady Spolkového ústavu pro stavební a územní plánování (BBR), Bonn.
5
Evropská komise (red.). Šestá periodická zpráva (v tisku).
6
Území EU bylo pro statistické úèely rozdìleno do 208 územních jednotek NUTS 2 (mimo francouzská zámoøská území); není-li uvedeno jinak, jsou v následujícím textu oznaèovány termínem „regiony“.
7
Viz Evropská komise (red.). Šestá periodická zpráva, str. 12 (v tisku).
8
Viz titul 1, èlánek 2 verze Smlouvy o EU, která byla upøesnìna Amsterodamskou smlouvou.
9
Svìtová komise o Životním prostøedí a rozvoji: Naše spoleèná budoucnost. New York: 1987.
10
Spolkové ministerstvo pro regionální plánování, stavební a urbanistický rozvoj (red.): Grundlagen einer Europäischen Raumentwicklungspolitik (Zásady evropské politiky územního rozvoje). Bonn, 1995.
11
Ibid.
12
Za významný krok smìrem ke koordinovanému územnímu plánování. Dokument belgického pøedsednictva o územním plánování. Neformální setkání o regionální politice a územním plánování, Lutych 12-13,. listopadu 1993.
13
Ministerstvo národního hospodáøství, Ministerstvo životního prostøedí, fyzické plánování a veøejné práce, Neformální rada ministrù pro regionální politiku a územní plánování, závìry pøedsednictva a dokumenty, Korfu 3.-4. èervna 1994, Atény, øíjen 1995.
19
Evropská spoleèenství (red.). Perspektiva územního rozvoje v Evropì, první oficiální návrh pøedložený na neformální poradì ministrù odpovìdných za územní plánování v èlenských zemích Evropské unie, Noordwijk, 9. a 10. èervna 1997.
20
Ministerstvo územního plánování Lucemburska (red.). Koncepce vytvoøení „Evropské pozorovací sítì územního plánování“ (ESPON), Echternach 1997.
21
Porada ministrù odpovìdných za územní plánování v èlenských státech Evropské unie, Glasgow, 8. èervna 1998, Perspektiva územního rozvoje v Evropì (ESDP), celkový návrh.
22
Budoucnost evropské politiky v oblasti územního rozvoje - CSD a ESDF po roce 1999, Zpráva rakouského pøedsednictva, semináø CSD poøádaný Spolkovým kancléøstvím za rakouského pøedsednictví EU, 23.-24. listopadu 1998.
23
Evropský parlament (red.). Usnesení o regionálním plánování a o koncepci evropského územního rozvoje pøijaté 2. èervence 1998, Úøední vìstník A4 - 0206/98.
24
Výbor regionù (red.). Vyjádøení Výboru regionù ze 14. ledna 1999 k Perspektivì územního rozvoje v Evropì - první oficiální návrh, Brusel 25. ledna 1999.
25
Hospodáøský a sociální výbor Evropské unie (red.). Perspektiva územního rozvoje v Evropì (ESDP) (vlastní iniciativa), Brusel 9. a 10. záøí 1998.
26
Evropský dvùr auditorù. Výroèní zpráva o finanèním roce 1997.
27
Cíl 1: Rozvoj a strukturální zmìna zaostalých oblastí, jejichž pøíjem na hlavu je nižší než 75 % prùmìru Spoleèenství.
28
Cíl 2: Zmìny v regionech, které jsou zvláštì postiženy poklesem prùmyslové výroby.
29
Smìrnice EC o nitrátech (91/676).
30
Jak požadovala Evropská rada ve svém usnesení ze 6. kvìtna 1994 (94/C 135/02).
31
Konference OSN o životním prostøedí a rozvoji v èervnu 1992, Rio de Janeiro. Agenda 21.
32
Konference OSN o lidských sídlech (Habitat II); Agenda Habitat. Cíle a zásady, závazky a globální akèní plán. Istanbul, Turecko, 3.-14. èervna 1996.
33
Viz Nìmecké sdružení mìst, Rakouské sdružení mìst, mìsto Vídeò/Evropafórum Vídeò ve spolupráci se Spolkovým ministerstvem dopravy, výstavby a bydlení v Nìmecku. Spolkový úøad pro výstavbu a regionální plánování v Nìmecku: Výmìna urbánních informací. Zpráva o prvcích trvale udržitelného mìstského rozvoje v Evropské unii. (Návrh, bøezen 1999).
14
Loc. cit.
15
Francouzské pøedsednictvo, Evropská unie 1995, Perspektiva územního rozvoje v Evropì, Neformální rada ministrù odpovìdných za územní plánování a regionální politiku, Štrasburk 30. a 31. bøezna 1995.
16
Ministerstvo veøejných prací, dopravy a životního prostøedí (red.), Bilance španìlského pøedsednictva Evropské unie v oblasti územního plánování, monografická série, Madrid 1996.
34
Komise Evropských spoleèenství (red.). Evropská trvale udržitelná mìsta: zpráva. 28. øíjna 1998 - COM/98/605 F, Lucembursko 1999.
17
Pøedsednictvo Rady ministrù, odbor koordinace komunitní politiky (red.), Evropské územní plánování, Porada ministrù o regionální politice a územním plánování, Benátky 3. a 4. kvìtna 1996, Øím 1996.
35
Strategie Evropského spoleèenství v oblasti biologické rozmanitosti (COM(98)42).
36
Stockholmská deklarace o politice trvale udržitelného územního rozvoje v BSR. In: Vize a strategie v okolí Baltského moøe 2010: od vize k èinu. Ètvrtá konference ministrù pro územní plánování a rozvoj. Stockholm 22 øíjna 1996.
37
Konvence za ochranu evropského architektonického dìdictví. 3. øíjna 1985.
18
78
Výbor pro územní rozvoj (pøedseda podle pøíslušného pøedsednictví) se skládá z delegátù èlenských státù zastupujících vládní orgány odpovìdné za územní plánování nebo rozvoj a ze zástupcù Komise EU. Poslednì jmenovaný orgán pùsobí jako sekretariát.
ESDP
38
Evropská komise (red.). První zpráva o hospodáøské a sociální soudržnosti 1996. Brusel, Lucembursko 1996.
39
Vize a strategie v okolí Baltského moøe 2010: Od vize k èinu. Ètvrtá konference ministrù pro územní plánování a rozvoj. Stockholm 22. øíjna 1996.
40
Kandidátské zemì: zahrnují zemì, s nimiž byly v roce 1998 zahájeny rozhovory o pøistoupení: Estonsko, Polsko, Slovinsko, Èeská republika, Maïarsko a Kypr, a pøidružené zemì Støední a Východní Evropy, které oficiálnì požádaly o pøistoupení: Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko a Slovensko.
41
Základem pro vypracování této kapitoly je Biehl, Dieter (Institut für ländliche Strukturforschung Frankfurt a.M.): Perspektivy územního rozvoje z hlediska rozšíøení Evropských spoleèenství, 1998 (publikace se pøipravuje). V prùbìhu pøípravy této kapitoly za rakouského pøedsednictví vyjádøily svùj názor všechny kandidátské zemì. Spoleènì se Švýcarskem a Norskem se rovnìž vyjádøily k „Prvnímu oficiálnímu návrhu ESDP“.
42
MERCOSUR: spojení Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye pro vytvoøení spoleèného trhu.
43
Ultraperiferní regiony: francouzská zámoøská území, Azorské ostrovy, Madeira, Kanárské ostrovy.
44
Výpoèty Spolkového výzkumného ústavu pro výstavbu a regionální plánování (BBR), Bonn.
45
Evropa 2000: Výhledy rozvoje území Spoleèenství. Lucembursko: Úøad pro oficiální publikace Evropských spoleèenství, 1991.
46
Evropa 2000+: Spolupráce pøi územním rozvoji Evropy. Lucembursko: Úøad pro oficiální publikace Evropských spoleèenství, 1994.
47
Eurostat - prognóza, In: Spolkový statistický úøad: Obyvatelstvo Evropské unie dnes a zítra, Wiesbaden 1998.
48
Eurostat, Regio - regionální databanka (Regiony: Roèenka 1997).
49
Evropská komise (red.). Soutìžení a soudržnost: trendy v regionech - pátá Periodická zpráva o sociální a hospodáøské situaci a rozvoji v regionech Spoleèenství. Úøad pro oficiální publikace Evropských spoleèenství, Lucembursko 1994. Evropská komise (red.). Šestá periodická zpráva o sociální a hospodáøské situaci v regionech Evropského spoleèenství. Úøad pro oficiální publikace Evropských spoleèenství, Lucembursko 1999 (v tisku).
50
Evropská komise (red.). První zpráva o hospodáøské a sociální soudržnosti 1996. Úøad pro oficiální publikace Evropských spoleèenství, Lucembursko 1996.
51
Výpoèty Spolkového výzkumného ústavu pro výstavbu a regionální plánování (BBR), Bonn.
52
Šestá periodická zpráva o hospodáøské a sociální soudržnosti 1996. Loc. cit., str. 55.
53
Šestá periodická zpráva, loc. cit.
54
Wissen, L. van, Regionální demografie podnikù v Evropì: pøehled, Nizozemský meziuniverzitní demografický ústav, 1997, Haag.
55
Roèenka Eurostatu 1997, Lucembursko 1997.
56
Statistická roèenka 1998 pro zahranièí, loc. cit., str. 366.
57
Perspektiva územního rozvoje v Evropì. Úplný návrh. Glasgow 1998, str. 15 f.
58
Svìtová banka (red.): Ukazatele svìtového vývoje 1998.
59
Evropská agentura pro životní prostøedí (EEA): Životní prostøedí v Evropì. Hodnocení Doboí. Úøad pro oficiální publikace Evropských spoleèenství, Lucembursko 1995, str. 323 f. Tyto práce se vztahují k celé oblasti, vèetnì Støední a Východní Evropy, a rovnìž evropské èásti Ruska. EEA uvádí, že odhady týkající se celosvìtových emisí nejsou pøíliš spolehlivé.
60
Ibid.
61
Ibid.
62
ESDP, úplný návrh, loc. cit., str. 25, závìreèná poznámka 21.
63
Ibid., str. 26.
64
Národní agentura pro územní plánování. Územní struktury dopravy, Atlas nákladní dopravy v Evropì. Haag 1997, str. 6.
65
Doplòkovost železnièní a letecké dopravy (studie pro Národní agenturu pro územní plánování), Stratagem, Amsterodam 1997.
66
Loc. cit.
67
ESDP, úplný návrh, loc. cit., str. 30.
68
COM (98) 42-C4-0140/98.
69
Statistická roèenka 1998 pro zahranièí, loc. cit., str. 185.
70
ESDP, První oficiální návrh, loc. cit., str. 34, závìreèná poznámka 21.
79
Evropsk· komise ESDP - EvropskÈ perspektivy ˙zemnÌho rozvoje SmÏrem k vyv·ûenÈmu a trvale udrûitelnÈmu rozvoji ˙zemÌ EvropskÈ unie Lucembursko: ⁄¯ad pro ofici·lnÌ publikace Evropsk˝ch spoleËenstvÌ,1999 »esk· verze dle origin·lnÌ publikace EU - (ISBN 92-828-7658-6)
