Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava

Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava

Pro Správu NP a CHKO Šumava zpracovala Pracovní skupina „Cestovní ruch v regionu NP Šumava“, vytvořená na základě doporučení Regionálního řídícího výboru v rámci projektu Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu NP Šumava

2011

www.sfzp.cz

www.mzp.cz

Obsah 1) Několik slov úvodem 2) Popis území 3) Analýza současné situace ‐ východiska 4) SWOT analýza 5) Strategie rozvoje 6) Akční plán 7) Zásobník projektů 8) Možné zdroje financování 9) Monitoring úspěšnosti naplňování konceptu

2

1. Několik slov úvodem … Cestovní ruch na Šumavě představuje ekonomickou aktivitu, jejíž rozsah je ve velké míře spjat s existencí velkoplošných chráněných území Šumavy – národního parku a chráněné krajinné oblasti. Zatímco ve vlastním národním parku cestovní ruch v místních ekonomikách dominuje, v navazujícím území chráněné krajinné oblasti nebo jinak řečeno v nárazníkové a přechodové zóně biosférické rezervace Šumava, je tento potenciál zatím prakticky stále nevyužit. Zpracování tohoto konceptu cestovního ruchu, který vychází ze strategického dokumentu „Cestovní ruch na Šumavě, Rozvojový koncept udržitelného cestovního ruchu, Akční plán“ nám opětovně ukázalo, že chceme‐li uchovat nesporné přírodní kvality národního parku i pro budoucí generace, je nezbytné nahlížet na území v komplexnějším pohledu, např. optikou biosférické rezervace. Není prostě možné vměstnat problematiku cestovního ruchu se všemi svými atributy včetně potřebné doprovodné infrastruktury do uměle vytvořených administrativních hranic. Stejně tak přírodní hodnoty národního parku mohou být ve stejném území sotva vyváženy kulturními hodnotami, jež jsou návštěvníky území stále více požadovány a jež v národním parku takřka nejsou nebo jenom v minimální míře. Jsou však téměř po ruce v bezprostřední blízkosti v kulturní, po staletí obývané krajině za hranicí národního parku, vyvažujíce přirozeně drsnost přírody národního parku. Koncept rozvoje cestovního ruchu pro NP Šumava je jedním z dílčích dokumentů, jež by měly společně s dalšími obdobnými vyústit v Krajinný integrovaný plán rozvoje regionu NP Šumava (KIPR). V souladu se zadáním se koncept zabývá přednostně územím národního parku, nicméně, jak již bylo uvedeno, širší pohled na území považují zpracovatelé za nezbytný a metodicky správný. Píšeme‐li tedy o Šumavě, máme na mysli celé širší území biosférické rezervace. Na jednotlivé aktivity v akčním plánu je pak nahlíženo z hlediska potřeby území, čili objektu. Jejich realizace, v akčním plánu popsaná jako „příležitost“ je výzvou pro jednotlivé subjekty, tedy včetně Správy NP a CHKO Šumava. Zpracovatelé se zároveň přimlouvají za podstatné posílení monitorovacích a evaluačních aktivit, jež jsou dosud zcela nedostatečné vzhledem k objemu prostředků, obsaženém v cestovním ruchu i nezbytnosti uchování kvalitního přírodního prostředí, nejcennějšího kapitálu pro cestovní ruch na Šumavě.

3

4

2. Popis území Národní park Šumava, nazývaný také „zelená střecha Evropy“se rozprostírá v příhraniční oblasti jihozápadních Čech, na průsečíku tří historických zemí střední Evropy – Bavorska, Horního Rakouska a Čech. V současném administrativním vymezení zasahuje tato významná turistická oblast do území okresů Klatovy, Prachatice a Český Krumlov. Z pohledu regionálního uspořádání je pak rozdělena do dvou krajů: Plzeňského a Jihočeského. Šumava zaujímá výhodnou dopravní polohu ve vztahu k hlavním poptávkovým vnitroregionálním centrům – Praze, Plzni a Českým Budějovicím. Dobré napojení má nejen s bezprostředně sousedícími turistickými regiony v Bavorsku a Horním Rakousku, ale i se vzdálenějšími sídelními centry (Linec, Mnichov). Jedná se tedy o vysoce turisticky atraktivní oblast, která je z větší části dopravně poměrně dobře dostupná, a to jak pro turisty z ČR, tak pro návštěvníky ze střední a západní Evropy. Pohoří Šumava je jedním z nejstarších v Evropě. Některá žulová tělesa dosahují stáří až 350 miliónů let. Vedle žuly jsou nejrozšířenější ruly, doplněné vložkami krystalického vápence a břidlic. Na Šumavě hojně rozšířená rašeliniště jsou čtvrtohorního původu. Šumava je lesnaté pohoří se zaoblenými terénními formami s rozsáhlými náhorními plošinami. Severně od Všerubského průsmyku navazuje na Šumavu pásmo Českého lesa. Na jihovýchodě do území dále zasahují Novohradské hory; v celém průběhu pak sleduje linii pohoří Šumavské podhůří. Vlastní hornatina Šumavy se vyznačuje horským, avšak v porovnání s jinými pohořími v ČR, mírnějším mezoklimatem. Průměrné roční teploty v centrální Šumavě činí zhruba 3,5 – 5,0 stupně Celsia; průměrná teplota ve vegetačním období se pak pohybuje mezi 10 – 11 stupni Celsia. Průměrný úhrn srážek je dosti nevyrovnaný a obvykle se pohybuje mezi 1 100 až 1 300 mm. Sněhové podmínky jsou méně příznivé než v jiných českých či moravských horách. Sněhová pokrývka tu v průměru přetrvává 4 – 5 měsíců a dosahuje mocnosti o něco větší než 1 m. V nejchladnějších, srážkově dobře zásobených lokalitách (pohraniční rašeliniště šumavských plání) vydrží sníh až půl roku a výška sněhové pokrývky dosahuje až 2 m. Nicméně v posledních letech výška sněhové pokrývky klesá. Pohořím Šumavy probíhá evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Šumava je bohatá na vodní toky. Významnou a turisticky velice atraktivní řekou je Vydra s výrazně utvářeným balvanitým řečištěm. Celá oblast má značný vodohospodářský význam díky nadprůměrně příznivým hydrogeologickým poměrům. V historii byla vodnatost šumavských toků využívána na svou dobu mimořádnými technickými úpravami pro plavení dřeva (Schwarzenberský a Vchynicko‐Tetovský plavební kanál). Celá Šumava leží ve středoevropské květnaté oblasti. Základní typy přirozené vegetace tvoří květnaté bučiny, acidofilní doubravy a bučiny a klimaxové smrčiny. Vedle těchto tří hlavních typů se zde vytvořila celá řada přirozených společenstev i celých klimaticky azonálních ekosystémů (jedná se zejména o rašeliniště, údolní luhy, podmáčené smrčiny, reliktní bory a bezlesá kamenná moře, ekosystémy jezerních karů, vzácné relikty přirozeného, většinou mokřadního bezlesí, ekosystémy stojatých a tekoucích vod). Podrobnější výčet taxonů není předmětem tohoto konceptu, mezi nejznámější zástupce šumavské květeny je možno uvést hořec šumavský, kamzičník rakouský, oměj šalamounek, hořeček český či kapradinu žebrovici různolistou. K druhům vázaným na rašelinné prostředí patří bříza trpasličí, suchopýr pochvatý, masožravé rosnatky okrouhlolistá a anglická, kyhanka sivolistá a vlochyně bahenní. Unikátní je výskyt šídlatek ostnovýtrusné a jezerní v některých šumavských jezerech. 5

Většina druhů živočichů z období postglaciálu, s výjimkou velkých predátorů (z nichž populace rysa ostrovida byla znovu vysazena v 80.letech), se na Šumavě udržela až do dnešní doby. Tradiční je především spárkatá zvěř (jelení, srnčí, mufloní a černá zvěř), z dalších savců jsou rozšířeny lasicovité šelmy (kuna lesní, kuna skalní, tchoř, jezevec, hranostaj a lasice kolčava). Velmi bohatá je ptačí fauna, reprezentovaná zhruba 200 druhy (mezi typické šumavské ptáky patří ohrožené druhy kurů – tetřev, tetřívek a jeřábek). Pro Šumavu jsou dále charakteristické některé druhy sov (sýc rousný, výr velký, kulíšek nejmenší), z mnoha dravců jsou zde zastoupeni např. orel křiklavý, ostříž lesní a sokol stěhovavý. Z nižších obratlovců je zde zastoupeno okolo 30 druhů ryb (mezi jinými pstruh potoční či lipan podhorní) a zhruba 15 druhů obojživelníků a plazů (např. čolek horský a velký, ropuchy, ještěrky, užovky a zmije obecná). Mezi druhově nejbohatší patří fauna bezobratlých, často se jinde v ČR nevyskytující (např. pavouci rašelinných biotopů a někteří měkkýši). Kvalitní šumavská příroda se pochopitelně stala i předmětem ochrany. Šumava tak dnes patří k nejrozsáhlejším chráněným územím v České republice, zároveň patří k těm nejdéle chráněným. Snahy o vyhlášení národního parku na Šumavě se datují od počátku 20. století. V roce 1963 zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast a od roku 1991 získaly její přírodně nejcennější partie statut národního parku. Kvalita šumavské přírody je důležitá i v mezinárodním měřítku. Proto byla Šumava v roce 1990 zařazena do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO. Celková rozloha Biosférické rezervace Šumava činí 2 2 1 670 km . Zahrnuje celý Národní park Šumava (690 km ) a převážnou část Chráněné krajinné oblasti Šumava (980 km2). Jako kategorie mezinárodní ochrany biodiverzity nemá ekvivalent v českém legislativním systému ochrany přírody. Nevytváří tedy žádné dodatečné limity pro využívání území. Je spíše „mezinárodně uznávanou značkou“ jeho kvality. Krásná příroda, navíc certifikovaná statutem chráněného území je v současné době největším turistickým atraktorem území, tedy jeho rozvojovým potenciálem. Cílem ochrany přírody je vysokou kvalitu přírodního prostředí udržet, pokud ne zlepšit. Ochrana přírody se tedy stává garantem dlouhodobého turistického využívání území tím, že střeží kvalitu zdroje, na kterém je turismus založen. Fakt, že Šumava má statut národního parku, je zároveň limitem i komparativní výhodou. Sociálně ekonomický vývoj příhraniční oblasti Šumavy byl výrazně ovlivněn dopady desítky let přetrvávající izolace tohoto území, které byly způsobeny především důsledky existence „železné opony“ a celkově nepříznivými následky vyplývajícími z periferní polohy oblasti v rámci tehdejšího státu. Negativním efektem neprodyšně uzavřené hranice byl na obou jejích stranách stagnující hospodářský vývoj, trvalé vylidňování příhraničního prostoru a 6

téměř neexistující přeshraniční spolupráce. Celkový dopad tohoto historického vývoje je na území Šumavy patrný dodnes. Šumavský region patřil tradičně mezi chudší horské a příhraniční oblasti s převažující zemědělskou a řemeslnickou malovýrobou. Z tradičních průmyslových oborů se zde uplatnily zejména činnosti spojené s využíváním místních přírodních zdrojů (např. těžba a zpracování dřeva, sklářský, těžba rašeliny, atd.). Pozitivní vývoj je patrný i v přínosech a kvalitativních změnách, které charakterizují dnešní situaci v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšení životního prostředí, v nárůstu investic do veřejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur, jakož i v nebývalém rozmachu přeshraniční spolupráce. Nelze si nepovšimnout progresivních změn zaměřených na kvalitu a regionální akcent, který s sebou přináší programy zaměřené na certifikaci regionálních produktů. Vedle zemědělských produktů a řemeslných výrobků se certifikují i služby v oblasti CR (ubytování, stravování). Tento pozitivní trend napomáhá i regionální profilaci Šumavy jako kvalitní destinace CR. Otevření hranic přineslo výrazný impuls pro rozvoj cestovního ruchu, jehož význam a pozice v regionální ekonomice se výrazně posílila. Návštěvnost, včetně zahraniční návštěvnosti jak krátkodobé (Německo, Rakousko), tak i dlouhodobé (především Nizozemí), představuje zvýšenou poptávku a zájem o turistické zajímavosti regionu, s příznivými dopady na rozvoj turistické infrastruktury, rozvoj podnikání, na zaměstnanost ve službách, dopravě, maloobchodu, na vývoj příjmů ve veřejném i soukromém sektoru. Podíl zahraničních návštěvníků nicméně nepřesahuje 5%. Šumavský region disponuje poměrně přijatelnou dopravní infrastrukturou, má relativně hustou silniční síť, poměrně dobré silniční spojení s hlavními centry ve vnitrozemí i propojení s Bavorskem a Horním Rakouskem. Stoupající motorizace, spojená s modernizací osobních automobilů, přináší s sebou vyšší mobilitu. Území národního parku se stalo novým cílem cest za rekreací a poznáním jak v letní, tak i zimní turistické sezóně. Jeho území je osobním autem dosažitelné i z velkých měst ve vnitrozemí v čase ne delším než 2 hodiny. Území národního parku protínají nebo po jeho okraji vedou po silnicích první třídy č. I/4 a I/27 mezinárodní dopravní koridory Praha ‐ Strážný (hraniční přechod SRN) a Klatovy ‐ Železná Ruda (hraniční přechod SRN). Regionální význam mají vybrané silnice II. třídy č.141: Vodňany ‐ Prachatice ‐ Lenora ‐ Houžná, č.145: Češňovice ‐Vimperk ‐ Kašperské Hory ‐ Hartmanice ‐ Petrovice, č.190: Hartmanice ‐ Gerlova Huť ‐ Železná Ruda, č.169: N. Dvůr u Horažďovic ‐ Sušice ‐ Rejštejn ‐ Zhůří ‐ Kvilda, č.163: Volary ‐ Horní Planá ‐ Frymburk ‐ Vyšší Brod ‐ Horní Dvořiště. Silniční síť veřejných komunikací, vedoucích územím národního parku si podržela dopravní parametry, které měla před jeho vyhlášením. Současná hustota provozu rekreační osobní automobilové dopravy v místech soustředěného zájmu koliduje s narůstajícím cykloprovozem na komunikacích a může v budoucnu devalvovat rekreační hodnotu území. Páteřní cyklotrasa národním parkem budovaná Správou NP svědčí o tom, že Správa NP si je tohoto faktu plně vědoma. Rozlehlost území zatím dovoluje v letní sezóně zřejmě ještě únosný rozptyl vozidel. V zimní sezóně tato výhoda již přestává platit. Soustředěním zájmu při běžeckém lyžování hlavně na Kvildsko, se již vyčerpaly tamní současné parkovací možnosti. 7

Obdobně jako ostatní venkovské prostory v ČR je i dopravní obslužnost oblasti nedostatečná. Z pohledu návštěvníka využívajícího prostředky hromadné dopravy je zejména nevyhovující dopravní propojení napříč Šumavou, tedy uvnitř oblasti v podélném směru přes hranice krajů. Charakter železničního propojení v rámci regionu neumožňuje intenzivnější využití tohoto druhu přepravy pro cestovní ruch. Tento nedostatek částečně eliminuje v hlavní letní turistické sezóně ekologická autobusová doprava (tzv. „zelené autobusy“) zajišťovaná Správou NP a CHKO Šumava ve spolupráci s regionálními partnery. Dopravní obslužnost také zlepšuje síť cyklobusů provozovaných v letní sezóně dalšími provozovateli. Mimo hlavní turistickou sezónu je frekvence spojů malá a dopravní dostupnost, zejména menších obcí velmi špatná. Stav a vybavenost území technickou infrastrukturou zásadním způsobem podmiňují jeho ekonomický rozvoj a kvalitu životních podmínek. Třebaže se v posledním desetiletí úroveň a kvalita vybavenosti technickou infrastrukturou v regionu výrazně zlepšila, a to zejména díky aktivitě obcí podporovaných státní a krajskou správou, využívajících i pomoci poskytované z fondů EU, zůstává na mnoha místech regionu zejména vodohospodářská infrastruktura díky své zastaralosti a nedostatečné kvalitě velkým problémem. Možnosti pro potřebný rozvoj infrastruktury jsou v oblasti obecně omezeny především vysokými investičními náklady vyplývajícími z řídkého osídlení a obtížných terénních podmínek. Úspěchem je uplatnění ekologických technologií využívajících obnovitelné zdroje energie pro vytápění obcí ležících v blízkosti NP Šumava (např. Nová Pec, Hartmanice, Borová Lada).

8

Současné ohrožení biodiverzity turismem a dalšími aktivitami Turismus je významným faktorem pozitivně ovlivňujícím ekonomiku regionu, který v mnoha aspektech příznivě ovlivňuje kvalitu života místních obyvatel. Na druhé straně může jeho neúměrně intenzivní rozvoj ohrozit přírodní kvalitu území, na níž je podnikání v turismu do značné míry závislé. Je tedy zcela legitimní zabývat se rozborem vlivů již realizovaných aktivit, možnými vlivy aktivit uvažovaných a hledáním potenciálu pro rozvoj takových forem turismu, které by přírodní prostředí Šumavy negativně neovlivňovaly. Existence Národního parku Šumava a Biosférické rezervace Šumava je z pohledu ochrany přírodních hodnot nesporným přínosem. Toto území ochraňuje přírodní potenciál, jež je hojně turismem využíván. Některá vysoce atraktivní místa však již vykazují známky stavu blížícího se dosažení limitu přírodní únosnosti. Stále nedokončená jednání o koncepčním směřování ochrany přírody na Šumavě a na ně navazující rajonizace území představuje značný handicap pro rozvoj turismu i výrazné riziko ohrožení kvality přírody způsobené překotným vývojem ve stylu „dnešní vítěz bere vše, zítra může být jinak“. Nepřímým ohrožením biodiverzity je i absence systémového a dlouhodobě realizovaného monitoringu aktivit souvisejících s turismem. Tato situace dlouhodobě výrazně snižuje kvalitu rozhodovacích procesů v oblasti turismu, kdy se diskuse redukují na prezentaci ekonomických přínosů ze strany investorů a neselektivní blokádu většiny projektů ze strany státní ochrany přírody. Ad hoc prováděná sledování nemohou tento dlouhodobý monitoring plně nahradit. Dalším rizikovým faktorem z hlediska kvality přírodního prostředí se ukazuje být živelná urbanizace krajinného prostoru mající za následek mizení rostlinných druhů, ať již přímou zástavbou nebo související intenzivní údržbou krajiny v zájmu její sportovně rekreační funkce nebo estetiky. Pro divoká zvířata toto znamená fragmentaci jejich životních areálů, u zvláště ohrožených druhů i nebezpečí jejich vymizení. Tyto trendy se na Šumavě projevují víceméně plošně, nejzřetelnější jsou v oblasti Lipenska a Železnorudska. Snahy o urbanizaci volného krajinného prostoru je však možné pozorovat i v centrální oblasti Šumavy uvnitř národního parku. Snahy o odlehčení již zatížených center (Železná Ruda) posílením dalších krystalizačních jader (Hojsova Stráž, Špičák) přinesly zvýšení atraktivity celého krajinného prostoru. Z hlediska ochrany přírody a krajiny však znamenaly pouze násobný efekt v zátěži prostředí. Rizikovým faktorem je i nedostatečný management „návštěvnických toků“ v území. Zvýšená hustota pohybu návštěvníků v nejcitlivějších přírodních oblastech při absenci alternativy přesměrování turistů do méně exponovaných lokalit působí jako rušivý faktor na řadu 9

živočichů. Z ekologicky nesporně pozitivních způsobů pohybu návštěvníků v území jako je cykloturistika se při objemech překračujících stovky průjezdů stává aktivita ovlivňující negativně přirozené poměry v konkrétní lokalitě. Významnou zátěží pro přírodu je individuální automobilová doprava. Tuto skutečnost nevyvažuje ani poměrně úspěšný projekt veřejné autobusové dopravy provozovaný v centrální části území v období hlavní letní návštěvnické sezóny. Více než 85% hostů území použije ke své návštěvě osobní vůz se všemi negativními dopady na přírodu. Zplodiny výfukových plynů, parkování na nezpevněných plochách i nepovolené průniky do území společně s dosud ne zcela zvládnutou technologickou dopravou uživatelů pozemků jsou hlavními vlivy dopravy na šumavskou přírodu. Intenzivní zimní solení silnic v zájmu místních obyvatel i hostů území mění podstatným způsobem floristické složení mnoho desítek metrů od komunikací a umožňuje rozvoj vesměs nepůvodních slanomilných druhů.

Některé další negativní průvodní projevy turismu, jakými jsou rizika eroze, průniky návštěvníků do citlivých oblastí (nejcennější komplexy šumavských slatí), hluk, nebezpečí ohně, zvýšený výskyt odpadů, zavlečení nepůvodních druhů podél stezek apod. jsou často se vyskytujícími průvodními jevy, které provázejí rozvoj turismu. Kvalitním plánováním, řádnou implementací plánů a uplatňováním pozitivního návštěvnického managementu je možno tyto jevy do značné míry eliminovat. V odůvodněných případech je nezbytné vymáhání práva v souladu s legislativou ve prospěch ochrany biodiverzity území.

10

3. Analýza současné situace ‐ východiska Atraktivity území Přírodní hodnoty Šumava je díky svým přírodním atraktivitám již dnes jednou z turisticky nejvyhledávanějších rekreačních oblastí cestovního ruchu. Turismu se v této souvislosti přisuzuje značný význam i do budoucnosti, jeho rozmach je spojen se zcela novými rozvojovými šancemi pro celé území Šumavy. NP Šumava představuje území, které je pouze velmi málo poznamenané negativními důsledky civilizačního vývoje a disponuje tedy vysoce atraktivním a hodnotným přírodním a krajinným potenciálem. Ve spojení s Biosférickou rezervací Šumava a s obdobně přírodně cenným vysoce zalesněným územím na protilehlé straně hranice v Bavorsku a Horním Rakousku, spoluvytváří turisticky nejvýznamnější region ve střední Evropě. Přistoupením ČR k Schengenskému prostoru nastal volný pohyb osob přes hranice, tím se rozšiřují možnosti pro vzájemné poznávání evropského regionu. V přírodně citlivém území NP Šumava je nezbytné nalezení kompromisu mezi volným pohybem osob a ochranou přírody. Oblíbené přírodní turistické cíle v NP Šumava: Březník Klostermannova vyhlídka u Srní Mrtvý luh Povydří Prameny Vltavy Stifterova vyhlídka nad Plešným jezerem Stožecká skála Trojmezí Vintířova skála Řeky: Křemelná, Otava, Vydra, Vltava Ledovcová jezera: Jezero Laka, Plešné jezero, Prášilské jezero Slatě: Chalupská slať, Jezerní slať, Modravské slatě, Tříjezerní slať Vrcholy: Luzný, Plechý, Poledník, Roklan, Trojmezná, Třístoličník Poznámka: Kompletní přehled cílů naleznete v příloze – Turistická nabídka na Šumavě

11

Historické, kulturní a technické zajímavosti Území vlastního národního parku nedisponuje bohatou nabídkou kulturně historických atraktivit. Nabídka pro rodiny s dětmi a v případě špatného počasí je nedostatečná. Zde však více než kde jinde vystupuje do popředí úloha biosférické rezervace, kde v šumavském předhůří je velmi bohatá nabídka kulturně historických památek. Četné zastoupení mají hrady, zámky, tvrze i zříceniny (nejvýznamnější jsou např. Rabí, Klenová, Velhartice, Chudenice, Kašperk, Vítkův Hrádek), muzea a skanzeny (jako např. Železná Ruda, Hartmanice, Sušice, Kašperské Hory, Lenora, Horní Planá) a také historicky významná města s rozsáhlými soubory památkových objektů se zachovalou architektonickou a urbanistickou strukturou historických center (Kašperské Hory, Sušice, Volary). Významná je nabídka atraktivních technických památek, které skýtají možnosti pro rozvoj aktivních forem pěší turistiky či cykloturistiky s tématickým zaměřením (Schwarzenberský plavební kanál, Vchynicko‐Tetovský plavební kanál, elektrárna Čeňkova pila, hradlový most na Vydře (Rechle). Potenciál řešeného území je také významně rozšiřován památkami obdobného charakteru v Bavorsku a Horním Rakousku. O některé památky je pečováno společně, ať již přímo (Schwarzenberský plavební kanál) nebo formou finanční spoluúčasti zahraničních partnerů při záchraně zejména sakrálních objektů (kostely, hřbitovy).

12

Oblíbené turistické cíle v NP Šumava: Areál lesních her Kašperské Hory Archeopark Prášily Botanická zahrada Prášily Hauswaldská kaple Kostel sv. Vintíře na Dobré vodě Keltské hradiště Obří hrad Muzeum Dr. Šimona Adlera Dobrá voda Muzeum šumavských lokálek Muzeum Expo Kanál Jelení vrchy Návštěvnické centrum dřevařství Modrava Pomník Adalberta Stiftera nad Plešným jezerem Rechle (Hradlový most na Vydře) Rosenauerova kaple Rozhledna Poledník Schwarzenberský plavební kanál Stálá expozice Kvildy a Bučiny Stará Huť u Podlesí Stožecká kaple Turnerova Chata Venkovní geologická expozice Rokyta Vchynicko‐tetovský plavební kanál Vodní elektrárna Čeňkova pila Vodní elektrárna Vydra se stálou expozicí Šumavská energie Zřícenina hradu Kunžvart Žďárské jezírko zaniklé obce: Bučina, Hůrka, Knížecí Pláně, Pláně, Podlesí, Zhůří, Zlatá studna Poznámka: Kompletní přehled cílů naleznete v příloze – Turistická nabídka na Šumavě

13

Volnočasové aktivity Nabídka území umožňuje veškeré formy turistiky v letní i zimní sezóně i v mimosezonách. Jsou zde možnosti pro aktivní pěší turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku, vodní turistiku i turistiku zaměřenou na poznávání přírodních zajímavostí a tradic. Šumava má dostatečný potenciál pro provozování letních i zimních sportů, rozvinuté jsou i možnosti pro rybolov, myslivost a další sportovní aktivity. Vzhledem k ekologicky hodnotné přírodní krajině Šumavy se zde začíná rozvíjet i lázeňství (ve formě ozdravných pobytů a rehabilitační léčby na zdravém vzduchu) a wellness. Je zde namístě podotknout, že nabídka regionu se v současné době stále markantně omezuje na dvě hlavní sezónní období (letní a zimní sezóna), přičemž adekvátní nabídka pro mimosezónní období, kupříkladu v podobě dále zmiňované infrastruktury „při nepříznivém počasí“, ale také ve formě tzv. měkkých aktivit (programová nabídka, marketingová podpora mimosezón), doposud chybí. Vybavenost regionu infrastrukturou pro trávení volného času významně zvyšuje jeho turistický potenciál a stává se faktorem, který spolurozhoduje o výběru určité destinace. Význam existence odpovídající infrastruktury pro volný čas se navíc zvyšuje v případě nepříznivého počasí, kdy se nelze (nebo lze jen v omezené míře) věnovat venkovním aktivitám. Infrastruktura tohoto typu stále není vybudována v dostačující kapacitě, nabídka zařízení a aktivit vhodných za nepřízně počasí je nedostatečná a zdaleka nepokryje poptávku, totéž platí i pro infrastrukturu pro děti. Prvními vlaštovkami jsou nově vznikající interaktivní expozice, kde se návštěvníci mohou nejen seznámit s historií tradičních řemesel, ale také se aktivně zapojit a vytvořit svůj vlastní výrobek. Tyto zážitky nabízí například v Návštěvnickém centru dřevařství na Modravě. Stejné nedostatky vykazuje i infrastruktura pro děti, zatím ojediněle se začínají budovat dětské koutky a hřiště v přírodě. Infrastruktura při nepříznivém počasí a pro děti je posílena snadno dostupnou nabídkou v oblasti CHKO a Biosférické rezervace Šumava, avšak ani zde není tato nabídka zcela uspokojivá a dostatečná.

14

Pěší turistika Turistika, rozumějme činnost související s aktivním pohybem a pobytem v přírodě, je nejpřirozenějším způsobem dosažení přírodního prožitku. V souladu s posláním národního parku nalézá své stálé místo ve škále aktivit v území. Její trvale udržitelné provozování v sepětí s přírodou národního parku je základním smyslem aktivity. Za současných podmínek je pohyb návštěvníků v území vedle standardně obecně platných norem usměrňován zejména zákonem o ochraně přírody a návštěvním řádem NPŠ. Stávající normy poskytují poměrnou volnost pohybu pro pěší návštěvníky území NP a běžkaře. Pro všechny turistické aktivity společně platí, že v I. zónách NP jsou omezeny na pohyb po značených trasách. Zásadní roli v usměrňování návštěvnosti hraje aktivní pozitivní přístup Správy NP a dalších správců aktivit (obce, podnikatelé, KČT, ..) a jejich vzájemná koordinace. Přirozeně nejrozšířenější turistická aktivita, ve spektru turistických aktivit je nejpřijatelnější forma pohybu v národním parku. Z legislativního hlediska je pohyb návštěvníků v přírodě národního parku omezen nad rámec obecně platných pravidel plošně pouze v I. zóně ochrany přírody, kde je možné chodit jen po turisticky značených cestách. K orientaci v terénu slouží síť turistických značených tras (TZT) pro pěší. Stávající síť TZT je výsledkem řady kompromisů mezi nezbytně nutnou ochranou území před nadměrnou návštěvností a přirozenou snahou člověka po navštívení celého chráněného území. Odráží dlouhodobou tradici turistického využívání území před 2. světovou válkou, zejména Klubem českých turistů, stejně jako snahy o kompletní obnovu sítě pěších TZT po r. 1989. Garantem značení v národním parku i chráněné krajinné oblasti je KČT. Stávající síť je až na několik málo přetrvávajících výjimek (přístup k Modrému sloupu a.j.) akceptována všemi rozhodujícími uživateli systému. Jednou z aktivit, která obohacuje regionální nabídku služeb v cestovním ruchu je projekt „Průvodci krajinou“, který realizovala Správa NP Šumava a v jeho rámci bylo proškoleno cca 80 místních lidí na průvodce, z nichž v současné době tuto činnost aktivně vykonává 30 osob. Návštěvníci Šumavy se mohou obracet na takto proškolené osoby – místně znalé průvodce a sjednat si za úplatu jejich odborný doprovod. Průvodce krajinou a přírodou vysvětluje vztahy v přírodě a dává porozumět vzájemné interakci člověka s přírodou. V roce 2009 vzniklo sdružení těchto proškolených průvodců s názvem „Průvodci Šumavou“ (www.pruvodci‐ sumavou.cz). Jejich cílem je šíření a podpora turismu šetrného k přírodě. Významným přínosem pro rozvoj kulturního a poznávacího cestovního ruchu je síť naučných stezek a poznávacích okruhů: Naučná stezka Chalupská slať Naučná stezka Jezerní slať Naučná stezka Karla Klostermanna Naučná stezka Keltové na Šumavě – Obří hrad Naučná stezka Medvědí stezka Naučná stezka Povydří Naučná stezka Schwarzenberský plavební kanál Naučná stezka Stožecká skála 15

Naučná stezka Tříjezerní slať Naučná stezka Vchynicko – tetovský plavební kanál Naučná stezka Vintířova stezka Poznávací okruh Les Poznávací okruh Národní park Poznávací okruh Nelesní krajina Vycházková stezka Okolo Kostelního vrchu (Hauswaldská kaple) Zážitková stezka Duch pralesa Zážitková trasa Na Ztraceném Zážitková trasa Proměna horské smrčiny Poznámka: Kompletní přehled cílů naleznete v příloze – Turistická nabídka na Šumavě

Cykloturistika Národní park s navazující chráněnou krajinnou oblastí představují nesmírně přitažlivé území k provozování všech forem cykloturistiky. Legislativně je pohyb cyklistů v národním parku omezen zákonem na jízdu po silnicích, místních komunikacích a místech vyhrazených se souhlasem Správy NP Šumava. Na základě tohoto vymezení, vznikla po dohodě s ostatními uživateli systému, síť značených cyklotras v NP. Cykloturistika je na jedné straně příležitostí k relativně šetrnému způsobu pohybu v přírodě národního parku spojenou s poznáváním území, na druhé straně představuje potenciální a stále aktuálněji i reálné nebezpečí poškozování přírodního prostředí NP, mj. agresivním průnikem do jinak vzdálenostně obtížně dostupných území, stále více masovým charakterem aktivity a trvalou snahou o vyhledávání nových tras mimo systém stávajících značených cyklotras. Zároveň přináší řadu nových sociologických aspektů, jako jsou kontakt s dalšími uživateli území. V pozici „silnějšího“ s pěšími turisty, v pozici „slabšího“ s motorovými dopravními prostředky na veřejných i účelových komunikacích (lesnický management). Garantem za značení cykloturistických značených tras (CZT) je v NP Klub českých turistů. Dosavadní systém značení Správy NPŠ je nyní postupně nahrazován celostátně užívanou symbolikou KČT. Postupně se buduje páteřní cyklostezka propojující severozápadní a jihovýchodní části regionu, v současnosti jsou dokončeny dílčí úseky této trasy (cyklotrasa č. 33), přičemž v nejproblematičtějších lokalitách jsou cyklisté nuceni pro přesun využívat stávající motoristické komunikace.

16

Zimní sporty NP Šumava je významnou oblastí nabízející provozování zimních sportů, především pro zimní turistiku na běžkách jsou zde ideální podmínky. Počet kilometrů pravidelně strojově upravovaných běžeckých stop v rámci projektu Bílá stopa se stále zvyšuje. Značná část je vedena ve výšce okolo 1000 m n.m., v okolí šumavských hřebenů. Dobré podmínky existují ve vybraných lokalitách i pro sjezdové lyžování, sáňkování nebo pro další netradiční sporty, jako je snowtubing, snowkiting, chůze na sněžnicích a jízda se psím spřežením. Z legislativního hlediska je obdobně jako u pěší turistiky pohyb návštěvníků v přírodě národního parku omezen nad rámec obecně platných pravidel pohybu ve volné krajině plošně pouze v I. zóně ochrany přírody a v klidových územích, kde je možné chodit jen po značených cestách. Zimní specifika ve vztahu k ochraně zvířat však přinášejí navíc určitá místní a časová omezení.

Běžecké lyžování Centrální Šumava je charakteristická rozsáhlými pláněmi, tj. územím se stálou nadmořskou výškou nad 1000 m., což jsou ideální podmínky pro rozvoj běžeckého lyžování, které je tu podporováno a bráno jako prioritní zimní sportovní aktivita. Lyžařská turistika, nezávislá na infrastruktuře vleků a svažitých terénech, se stále více přesouvá do sněhově jistější oblasti plání uvnitř národního parku, blíže k hraničnímu hřebeni. Má klidový charakter, který však v posledních letech nabývá v oblasti Kvild zejména o víkendech prvků masovosti. Na Šumavě se nachází nejrozsáhlejší síť udržovaných značených tras pro lyžaře u nás. Většina z více než 500 km tras udržovaných rolbou je situována do území Národního parku Šumava. Každoročně přibývají další nově udržované úseky, které napomáhají zatraktivnění území. Rozsáhlá předsezónní příprava tras počítá s úpravou dvojstopy, trasy na bruslení jsou upravovány zejména na Železnorudsku. Základem orientace v terénu národního parku jsou lyžařské značené trasy (LZT) s běžeckými stopami udržovanými obcemi za přispění dalších subjektů ‐ místních podnikatelů, Správy NP Šumava, fyzických osob atd. Jednotlivé aktivity vedoucí k rozvoji lyžařských tras v centrální Šumavě zastřešuje projekt „Bílá stopa na Šumavě“ (www.bilastopa.cz). Cílem projektu je monitoring a koordinace systému údržby, ochrana krajiny, zlepšení podmínek životního prostředí, jednotná propagace, financování lyžařských tras (zimní i předsezónní údržba) a získávání finančních prostředků na ostatní aktivity (např. pořízení rolb, přístrojů GPS, značení tras). Kvalita stop a tím jejich přitažlivost pro většinu návštěvníků je poplatná objemu shromážděných finančních prostředků a iniciativě jednotlivých garantů úpravy stop. 17

Sjezdové lyžování Sjezdové lyžování patří mezi nejpopulárnější zimní sportovní aktivity. Většina šumavských lanovek, vleků a sjezdovek je soustředěna do 3 hlavních lyžařských středisek: Lipno‐ Kramolín, Železná Ruda‐Špičák a Zadov‐Churáňov, jež leží vně NP Šumava. Velké areály doplňují mnohá menší zařízení pokrývající plošně téměř celou biosférickou rezervaci (Hartmanice, Kašperské Hory, Nezdice na Šumavě, Kubova Huť, Horní Vltavice aj.) Možnosti sjezdového lyžování v NP Šumava: Vlek u hotelu Vydra (Srní) Lyžařský vlek Modrava Lyžařský vlek Kvilda Lyžařský areál Strážný Ski areál České Žleby

18

Vodní sporty Významnou rekreační aktivitou je také vodní turistika na kanoích, kajacích či raftingových člunech, návštěvním řádem NP vymezena na část toků Otavy a Teplé Vltavy. Na rozdíl od „suchozemských“ aktivit není v otázce vodní turistiky dosud dosaženo dlouhodobé shody uspokojující většinu partnerů vzhledem k podmínkám aktivity ohledně využívání dalších toků v národním parku k vodní turistice (Křemelná, Studená Vltava, Vydra). Režim splouvání na vymezených tocích je limitován sezónně, denní dobou a minimálním stavem hladiny pro splouvání. Na Vltavě je formou registračního systému realizován projekt řízeného splouvání. Horší je to s vybaveností regionu přírodními koupališti a venkovními i krytými bazény, nedostatek možností koupání mnoho návštěvníků jmenuje na prvním místě jako slabou stránku regionu. Opět podstatně lepší nabídka se ukazuje z pohledu biosférické rezervace.

Hipoturistika Jízda na koních není v národním parku doposud významnou aktivitou zejména s ohledem na téměř nulové chovatelské zázemí v obcích NP. Z legislativního hlediska není jízda na koních s výjimkou I. zóny a klidových území limitována (obdobně jako u pěších a lyžařských tras). Doprovodné aspekty související s veřejně nabízenou aktivitou (narušení půdního krytu na trvalých stezkách, potenciální konflikty s dalšími uživateli stezek apod.) však přinášejí nutnost projednání podmínek provozování v řízeních ke konkrétním projektům. Páteřní hypostezka napříč národním parkem není prakticky využívána. S ohledem na minimální zázemí pro aktivitu uvnitř NP, jsou v současnosti nabízeny kratší několikadenní vyjížďky z chovatelského zázemí v předpolí NP v CHKO, či ještě dále z vnitrozemí. Způsob provozování aktivity a limity dohodnuté s provozovateli neznamenají ve své nynější podobě vážnější problém pro přírodu NP i pro ostatní návštěvníky území.

Návštěvníci se sníženou mobilitou, senioři a rodiče s kočárky V NP Šumava není doposud realizován ucelený program pro zdravotně postižené návštěvníky a rodiče s kočárky, první řešení se objevila ve spolupráci Správy NP s firmou Trianon. Existuje však množství důležitých podmiňujících „detailů“ jako vhodný základ pro vytvoření programu ‐ bezbariérový přístup do všech informačních zařízení Správy, upravené toalety, možnosti parkování na malých parkovacích plochách s blízkými vyhlídkami, popř. následnou dostupností přírodních atraktivit. Příznivé pro vozíčkáře jsou mnohé cesty. Pozitivní jsou aktivity ve formě organizování zájezdů hromadným dopravním prostředkem k vybraným přírodním atraktivitám mimo hlavní sezónu. Negativem zůstává nedostatečná garance vůči možnému ohrožení technologickými vozidly a v poslední době i cyklisty.

19

Táboření, hygienická zařízení Tábořit v národním parku je možné pouze na místech k tomu vyhrazených se souhlasem Správy NP Šumava. Tato možnost je v praxi reprezentována oficiálními tábořišti Antýgl a Zahrádky. Táboření pro nemotorizované návštěvníky je dále možné v lokalitě Paulina louka pod Čeňkovou Pilou. Množství tábořišť je situováno v dostupné vzdálenosti často v těsné blízkosti národního parku v CHKO (Nová Pec, Horní Planá, Radešov, Anín aj.). Provozovaná tábořiště v národním parku nejsou zdrojem zásadních problémů pro přírodu národního parku a jejich provoz, za předpokladu respektování obecných norem ochrany životního prostředí, je slučitelný s posláním národního parku. Částí návštěvnické veřejnosti byla dlouhodobě požadována možnost bivakování ve volné přírodě. Obecně je toto omezeno zákonem o ochraně přírody a návštěvním řádem NP na místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. V roce 2008 Správa NP a CHKO Šumava vytipovala tato místa a zprovoznila síť „nouzových nocovišť“ v blízkosti červené páteřní hřebenové turistické trasy v NP Šumava. Nouzová nocoviště jsou v ČR ojedinělá záležitost, kterou vyhledává a využívá stále více návštěvníků Šumavy.

Nouzová nocoviště: Hůrka u Prášil GPS: 49°7'36.905"N, 13°19'42.604"E Poledník GPS: 49°3'52.018"N, 13°23'43.198"E Modrava GPS: 49°1'26.776"N, 13°29'26.37"E Bučina GPS: 48°58'16.615"N, 13°35'50.579"E Strážný GPS: 48°54'2.518"N, 13°42'40.812"E Nové údolí GPS: 48°49'46.716"N, 13°48'2.613"E Pod Plešným jezerem GPS: 48°46'45.783"N, 13°53'4.301"E

20

Kulturní, společenské, sportovní a vzdělávací akce Nedílnou součástí nabídky cestovního ruchu je i pořádání kulturních, společenských, vzdělávacích a sportovních akcí, hodně z nich má již mnohaletou tradici a jsou důvodem k návštěvě regionu. Bez některých tradičních akcí, ať kulturních či sportovních si již společenský život na Šumavě nelze představit, k těm nejvýznamnějším patří plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanále nebo Šumavský skimaraton. Přestože je nabídka kulturních akcí v regionu poměrně široká, je v zásadě centralizována pouze do letní sezóny, v zimní sezóně, vyjma adventního období, je počet kulturních akcí malý. V mnoha případech je také v rámci celého regionu patrná nekoordinovanost jednotlivých akcí (např. i v případě takřka sousedních obcí), kdy na jedné straně dochází k překrývání termínů jejich konání, na druhé straně pak ke zmiňovaným „hluchým místům“, kdy se v regionu nekoná žádná návštěvnicky atraktivní událost. Přínosné jsou „programy pro veřejnost“, akce pořádané Správou NP a CHKO Šumava, které jsou zaměřeny na různá témata především s environmentální či poznávací tématikou, pro různé cílové skupiny. V jejich rámci se konají přednášky, promítání filmů, tvořivé programy, ukázky tradičních řemesel, botanické a zoologické vycházky, monitoring netopýrů a v neposlední řadě také zábavné programy pro rodiče s dětmi. Počet pořádaných akcí má stoupající tendenci a i zájem o tyto akce rok od roku roste.

Střediska environmentální výchovy Střediska environmentální výchovy v Kašperských Horách, Vimperku a ve Stožci slouží turistům, místním obyvatelům i školám jako vzdělávací střediska, která interaktivní formou přibližují přírodu NP Šumava a jsou uzpůsobené všem věkovým kategoriím. Nabízí pestrou škálu výukových programů. Nabídku středisek doplňují venkovní programy situované po celém území národního parku. Jejich přehled je pravidelně zveřejňován na www.npsumava.cz v sekci pro návštěvníky/environmentální výchova. Vedle výukových programů nabízí střediska terénní exkurze.

21

Tradiční aktivity – myslivost a rybářství Tradiční aktivity myslivost a rybářství nejsou v NPŠ chápány jako běžně přístupné aktivity jako je tomu běžné v NP severní Evropy či světa. Výkon myslivosti a rybářství jsou v NP předmětem profesionální činnosti zaměstnanců správy NP a nemají standardně charakter návštěvnické aktivity. Poplatkový odstřel zvěře se v NP neprovádí a získání limitovaného množství rybářských povolenek je předmětem interních pravidel Správy NPŠ. V CHKO myslivost a rybářství podléhají standardním pravidlům a je tudíž možné je zahrnout do návštěvnických aktivit. Není‐li výkonem práva myslivosti a rybářství přímo dotčen předmět ochrany přírody, Správa NP a CHKO Šumava se v realizaci aktivity neangažuje.

Pozorovací místa divoké zvěře Novou zajímavou aktivitou spojenou s poznáváním přírody je návštěva speciálních pozorovacích míst, vyvýšených srubů, odkud mohou lidé sledovat divokou zvěř (jeleny, laně, srnce, ..) žijící na Šumavě ve volné přírodě. Pozorovatelny jsou součástí zoologického programu Správy NP Šumava. V současné době je možné toto pozorování na 3 místech: Velký Bor Letní a podzimní pozorování – květen – listopad Srní – Beranky Zimní pozorování – prosinec – březen Nová Pec – Jelení Vrchy (U Herciána) Zimní pozorování – prosinec – březen

22

Ubytování a stravování V řešeném území je ve srovnání s republikovým průměrem velká koncentrace kapacity ubytovacích i stravovacích zařízení. Vývoj počtu ubytovacích a stravovacích kapacit není však v posledním období zcela zdokumentován, a proto je velmi obtížné získat pro celkovou lůžkovou kapacitu regionu přesná statistická data. Níže uvedená tabulka uvádí počty ubytovacích kapacit v jednotlivých obcích NP Šumava, ale při bližším zkoumání bylo zjištěno, že tyto údaje jsou velice nepřesné a skutečný počet kapacit je odhadem o 20 ‐ 30% vyšší, než se zde uvádí. Počet ubytovacích zařízení v obcích NP Šumava dle ČSÚ (2011) Typ zařízení obec

Hotely

* ** *** ****

Hotely Penziony celkem

Kempy

Chatové Turistické osady ubytovny

ostatní jinde celkem neuvedená

Horní Planá

1

0

4

0

5

16

5

5

3

17

51

Borová Lada Horní Vltavice Kvilda

0

0

0

0

0

4

1

0

1

2

8

0

0

1

0

1

2

1

0

2

0

6

0

0

1

1

2

6

0

0

1

8

17

Lenora

1

0

0

0

1

3

1

1

1

0

7

Nicov

0

0

2

0

2

2

0

0

0

1

5

Nová Pec

1

0

0

0

1

6

0

1

4

0

12

Nové Hutě

0

1

0

0

1

9

0

0

1

4

15

Stachy

0

1

3

0

4

8

0

1

1

6

20

Stožec

0

0

1

0

1

5

0

0

0

6

12

Strážný

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

1

Volary

0

0

1

0

1

3

1

0

0

2

7

Želnava

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

2

Čachrov

0

0

0

0

0

4

0

0

0

2

6

Hartmanice Horská Kvilda Kašperské Hory Modrava

1

0

0

0

1

2

0

0

2

3

8

0

0

0

0

0

3

0

0

1

1

5

1

0

1

2

4

13

0

1

1

3

22

0

0

2

0

2

5

0

0

2

0

9

Prášily

0

0

0

0

0

3

0

0

1

1

5

Rejštejn

1

0

0

0

1

3

1

0

1

1

7

Srní

2

0

2

0

4

8

1

0

2

4

19

Železná Ruda

4

2

10

0

16

29

0

0

6

13

64

celkem

12

4

29

3

48

136

11

9

30

74

308

Aktuálním trendem je zvyšování kvality poskytovaných ubytovacích i stravovacích služeb. Přibývá ubytovacích a stravovacích zařízení, která jsou postavena, nebo zrekonstruována ve stylu, který vychází ze šumavských a místních tradic, a která současně nabízí vysoký standard služeb a maximální pohodlí pro rekreanty, čímž roste jejich konkurenceschopnost. I přes tento trend a zlepšování kvality poskytovaných služeb mnoho zařízení nedosahuje ve své kategorii příslušného mezinárodního standardu. Nedostatky 23

jsou jak ve vybavení ubytovacích a stravovacích zařízení patřičnou infrastrukturou, tak v kvalitě lidských zdrojů. Během posledních let se ale v regionu vyprofilovalo několik zařízení s vysokým standardem všech poskytovaných služeb a jejich úspěch výrazně motivuje okolní zařízení ke zlepšení kvality svých služeb. Ke zvyšování kvality ubytovacích a stravovacích služeb také přispívá značka ŠUMAVA originální produkt (www.regionalni‐znacky.cz/sumava), kterou od roku 2008 spravuje a uděluje Regionální rozvojová agentura Šumava. Tato značka garantuje zejména kvalitu nabízených služeb a šetrnost k životnímu prostředí. Návštěvníci NP Šumava se nejčastěji ubytovávají v penzionech, které jsou ve sledovaném území nejrozšířenějším typem ubytování. Způsob ubytování lokalita

Poledník

monitorované období Hotel *** a více Hotel * nebo ** Penzion Kemp/tábořiště jiné hromadné ubytovací zařízení pronajatý pokoj, apartmán u známých nejsem zde ubytován/a

Prameny Vltavy

Schwarzenberský Železná kanál Ruda

Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 12,0% 10,0% 2,0% 8,0% 4,0% 8,0% 0,0% 8,0% 34,0% 32,0% 50,0% 40,0% 8,0% 14,0% 12,0% 0,0% 6,0% 16,0% 8,0% 12,0%

12,0% 12,0% 4,0% 8,0%

4,0% 4,0% 8,0% 20,0%

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily

Zima Zima Zima Zima 2010/11 2010/11 2010/11 2010/11 5,8% 0,0% 0,0% 2,0% 0,9% 16,0% 2,0% 0,0% 25,6% 34,0% 22,0% 36,0% 0,2% 2,0% 0,0% 0,0%

4,0% 2,0% 10,0% 28,0%

7,3% 20,0% 13,3% 26,9%

4,0% 12,0% 16,0% 16,0%

10,0% 8,0% 14,0% 44,0%

30,0% 2,0% 12,0% 18,0%

V místním šetření spokojenosti návštěvníků, byla všeobecně zjištěna spokojenost dotazovaných s rozsahem a dostupností ubytovacích i stravovacích kapacit. Větší spokojenost návštěvníci projevovali v letním období. Z dalších průzkumů vyplývá, že zejména v otázce ubytování již nabídka překročila poptávku a je třeba se zaměřit na zvyšování kvality před kvantitou.

Rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit lokalita

Poledník

monitorované období velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit průměrná známka

Prameny Vltavy


Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 70% 76% 22% 22% 2% 0% 0% 0% 6% 2% 1,3 1,2

78% 14% 2% 0% 6% 1,2

Léto 2011 76% 14% 0% 0% 10% 1,2

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily

Zima Zima Zima Zima 2010/11 2010/11 2010/11 2010/11 29% 60% 40% 50% 46% 22% 44% 36% 2% 10% 6% 4% 0% 0% 0% 0% 23% 8% 10% 10% 1,6 1,5 1,6 1,2

Rozsah a dostupnost stravovacích kapacit lokalita

Poledník


24

Prameny Vltavy


Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 60% 62% 36% 38% 2% 0% 0% 0% 2% 0% 1,4 1,4

80% 20% 0% 0% 0% 1,4

Léto 2011 60% 32% 4% 0% 4% 1,4

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily


V letním období byly hodnoceny ubytovací a stravovací služby příznivěji než v zimním, důvodem může být i větší orientace provozovatelů těchto služeb na letní sezonu, některá zařízení nejsou v zimním období v provozu, čímž se snižuje nabídka a rozsah především stravovacích služeb. Kvalita ubytovacích kapacit lokalita

Poledník


Prameny Vltavy


Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 48% 60% 30% 28% 6% 4% 0% 0% 16% 8% 1,5 1,4

40% 30% 2% 0% 28% 1,5

Léto 2011 42% 24% 0% 0% 34% 1,4

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily


Úroveň veřejného stravování lokalita

Poledník


Prameny Vltavy


Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 38% 36% 44% 50% 4% 10% 2% 0% 12% 4% 1,7 1,7

34% 60% 2% 0% 4% 1,7

Léto 2011 36% 40% 14% 0% 10% 1,8

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily


Převážná většina návštěvníků využívá při návštěvě regionu alespoň někdy veřejné stravování. V Železné Rudě v zimním období téměř 34% dotazovaných veřejné stravování nevyužilo, také je zde návštěvníci vyjadřovali menší spokojenost s úrovní veřejného stravování než v ostatních lokalitách. Využívání stravovacích zařízení Prameny Vltavy


lokalita

Poledník

monitorované období téměř vždy částečně téměř nikdy

Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 28% 32% 62% 52% 10% 16%

25

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily

Zima Zima Zima Zima Léto 2011 2010/11 2010/11 2010/11 2010/11 34% 36% 28% 44% 24% 30% 56% 46% 38% 44% 58% 48% 10% 18% 34% 12% 18% 22%

Poptávka cestovního ruchu, profil návštěvníka, hlavní cílové skupiny1 NP Šumava patří mezi turisticky nejoblíbenější oblasti cestovního ruchu v České republice. Ze statistických údajů návštěvnosti NP Šumava, která se od roku 1996 zvýšila o třetinu, vyplývá velký význam NPŠ pro rozvoj CR na Šumavě. V mnoha lokalitách národního parku stoupá návštěvnost. Mezi velice oblíbené a tedy i nejnavštěvovanější lokality se řadí Prameny Vltavy, Jezerní slať, Poledník, Bučina, Povydří, Jezero Laka, Stožecká kaple, Plešné jezero a Schwarzemberský plavební kanál. Stoupající návštěvnost jednotlivých lokalit na území NPŠ dokazuje vzrůstající zájem o pobyt v krásné přírodě, spojený s aktivním trávením volného času, ke kterému jsou zde ideální podmínky. V daném území je velmi spokojeno s péčí o životní prostředí více než 77% návštěvníků, velmi nespokojeno je pouze 3,5%, v otázce péče o čistotu je velmi spokojeno 89% návštěvníků a nespokojeno 11%. Do této destinace láká nejen krásná příroda a velké možnosti aktivního trávení volného času, ale i spokojenost návštěvníků s poskytovanými službami, péčí o zákazníka a region. Celková spokojenost lokalita

Poledník

Prameny Vltavy


monitorované období Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 velmi spokojen/a 80% 74% spíše spokojen/a 18% 26% spíše nespokojen/a 2% 0% velmi nespokojen/a 0% 0% průměrné hodnocení 1,2 1,3

80% 20% 0% 0% 1,2

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily

Zima Zima Zima Zima Léto 2011 2010/11 2010/11 2010/11 2010/11 58% 32% 92% 88% 76% 40% 65% 8% 12% 22% 2% 3% 8% 0% 2% 0% 0% 2% 0% 0% 1,4 1,7 1,1 1,1 1,3

Typičtí návštěvníci Šumavy jsou hlavně Češi (téměř 90%), jsou vzdělaní (více než 80% má nejméně středoškolské vzdělání), milují přírodu, aktivní dovolenou/pobyt a oceňují klid a kvalitní životní prostředí. Ve věku od 26 do 45 let. Na Šumavu přijíždějí nejčastěji s partnerem, přáteli a známými. S dětmi přijíždí okolo 40% návštěvníků. S kým přicestovali lokalita

Poledník

monitorované období sám/sama s partnerem/ partnerkou, přáteli, apod. s předškolními dětmi se školními dětmi

Prameny Vltavy


Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 4% 6% 90% 10% 26%

92% 22% 24%

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily

Zima Zima Zima Zima Léto 2011 2010/11 2010/11 2010/11 2010/11 2% 6% 20% 4% 8% 10% 96% 14% 28%

70% 22% 14%

72% 25% 10%

80% 36% 8%

84% 20% 22%

66% 30% 10%

1

Následující text se opírá zejména o výsledky průzkumu „Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Šumava“, etapa léto 2011 (sběr dat: červenec – září 11) a etapa zima 2010/11 sběr dat: prosinec 10 – březen 11). Průzkum zadala agentura Czech Tourism.

26

Naprostá většina návštěvníků si zajišťuje pobyt sama (až 90%), podíl organizované turistiky je tak velice nízký. Zhruba 88% návštěvníků přijíždí vlastním autem, zbývající pak autobusem a vlakem. Způsob dopravy do regionu lokalita

Poledník

Prameny Vltavy


monitorované období Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 autem 90% 88% vlakem 0% 4% autobusem linkovým 4% 8% autobusem, zájezd 6% 0% na kole 0% 0% pěšky 0% 0% jinak 0% 0%

94% 4% 2% 0% 0% 0% 0%

Léto 2011 68% 22% 10% 0% 0% 0% 0%

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily

Zima Zima Zima Zima 2010/11 2010/11 2010/11 2010/11 80% 92% 92% 98% 12% 2% 2% 2% 2% 6% 6% 0% 6% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%

Místem trvalého bydliště je velice často Praha, Českobudějovicko, Plzeňsko nebo přímo region Šumava. Převážná většina přijíždí ze vzdálenosti vyšší než 100 km. Zhruba polovina návštěvníků využívá otevřenost hranic k návštěvě bavorské či rakouské části Šumavy. Vzdálenost ze které přicestovaly do regionu lokalita

Poledník

monitorované období Do 10 km 11‐20 km 21‐50 km 51‐100 km Nad 100 km

Prameny Vltavy


Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 0% 0% 2% 2% 0% 4% 8% 4% 90% 90%

0% 0% 12% 18% 70%

Léto 2011 0% 0% 2% 36% 62%

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily

Zima Zima Zima Zima 2010/11 2010/11 2010/11 2010/11 0% 0% 0% 0% 5% 4% 6% 0% 25% 8% 20% 2% 40% 16% 24% 16% 30% 72% 50% 82%

V letním období do NP Šumava zavítá zhruba čtvrtina návštěvníků poprvé, v zimním období je to pouze 12,5%. Většina z dotazovaných jezdí na Šumavu opakovaně, zhruba polovina v létě dokonce pravidelně, v zimním období se opakovaně vrací tři čtvrtiny návštěvníků. Opakované návštěvy Prameny Vltavy


lokalita

Poledník

monitorované období poprvé 1‐3x vícekrát

Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 26% 26% 30% 40% 44% 34%

27

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily

Zima Zima Zima Zima Léto 2011 2010/11 2010/11 2010/11 2010/11 26% 20% 7% 8% 14% 20% 28% 26% 17% 6% 16% 16% 46% 54% 76% 86% 70% 64%

Nejčastěji zde tráví v letním období 3‐7 nocí (65%), 17% jsou jednodenní návštěvy a 10% zůstává na více než 7 dní. V zimním období jsou také nejoblíbenější pobyty na 3‐7 nocí (56%), 25% přijíždí pouze na 1 den, delší pobyty než 7 dní bývají výjimečné. Délka pobytu lokalita

Poledník

monitorované období jednodenní 1‐2 noci 3‐7 nocí delší

Prameny Vltavy


Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 12% 8% 2% 2% 78% 80% 8% 10%

20% 14% 58% 8%

Léto 2011 28% 14% 44% 14%

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily

Zima Zima Zima Zima 2010/11 2010/11 2010/11 2010/11 26% 14% 42% 18% 29% 10% 16% 8% 41% 70% 40% 72% 4% 6% 2% 2%

Šumava se profiluje jako destinace s příznivým poměrem cena/výkon, 44% návštěvníků při svém letním pobytu a 39% při zimním utratí za osobu a den od 200 do 500 Kč. 42% za svůj pobyt bez rozdílu sezony zaplatí od 500 do 1000 Kč. Okolo 10% návštěvníků utratí do 200 Kč/os./den a to zejména jednodenní návštěvníci. Průměrná útrata lokalita

Poledník

monitorované období Do 200 Kč 201‐500 Kč 501‐1000 Kč 1‐2 tis. Kč více než 2 tis. Kč

Prameny Vltavy


Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 6% 8% 36% 56% 52% 32% 6% 2% 0% 2%

14% 30% 54% 2% 0%

Léto 2011 12% 52% 32% 4% 0%

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily

Zima Zima Zima Zima 2010/11 2010/11 2010/11 2010/11 1% 14% 10% 10% 19% 36% 54% 48% 61% 44% 26% 38% 19% 6% 10% 4% 0% 0% 0% 0%

Cenovou úroveň služeb hodnotí velmi dobře v létě 15% a v zimě 20% návštěvníků, celkově je s cenovou úrovní spokojeno více než 75% dotazovaných. Cenová úroveň služeb lokalita

Poledník


Prameny Vltavy


Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 12% 14% 60% 58% 24% 22% 2% 6% 2% 0% 2,2 2,2

18% 62% 20% 0% 0% 2

Léto 2011 16% 42% 26% 10% 6% 2,3

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily

Zima Zima Zima Zima 2010/11 2010/11 2010/11 2010/11 6% 28% 28% 18% 69% 42% 62% 60% 18% 24% 10% 16% 1% 2% 0% 2% 6% 4% 0% 4% 2,1 2 1,8 2

Největší skupinu potenciální klientely regionu představují tuzemští návštěvníci (90%). Podíl cizinců na celkové návštěvnosti se pohybuje okolo 10%, do regionu přijíždí především Němci a Nizozemci, s velkým odstupem pak následují Rakušané a Slováci. Podíl cizinců je téměř stejný v letní i zimní sezóně, pouze návštěvníci z Rakouska přijíždí častěji v zimním období než v létě. 28

Důvod návštěvy, hlavní cílové skupiny Návštěvníci jezdí na Šumavu hlavně kvůli:  turistice, možnostem aktivního sportovního vyžití  poznání a krásám přírody a krajiny  relaxaci  zdravému prostředí, klidu a tichu Důvod návštěvy Prameny Vltavy


Železná Ruda

lokalita

Poledník

Kvilda

monitorované období poznání relaxace turistika, sport zdraví práce zábava nákupy návštěva známých tranzit

Zima Zima Zima Zima Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 2010/11 2010/11 2010/11 2010/11 8,0% 22,0% 32,0% 34,0% 2,0% 2,0% 2,0% 0,0% 10,0% 8,0% 10,0% 32,0% 18,0% 16,0% 14,0% 30,0% 82,0% 64,0% 56,0% 30,0% 67,0% 70,0% 66,0% 68,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,0% 0,0% 4,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,0% 0,0% 0,0% 6,0% 2,0% 2,0% 0,0% 0,0% 2,0% 0,0% 0,0% 1,0% 2,0% 10,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,0% 2,0% 0,0% 4,0% 4,0% 6,0% 2,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,0% 0 0 0

Na tomto základě lze stanovit 4 hlavní cílové skupiny návštěvníků Šumavy:  aktivní milovníci přírody  sportovci, aktivně orientovaní turisté  rodiny s dětmi  senioři

29

Stožec

Prášily

Hlavní formy CR a volnočasové aktivity Mezi hlavní formy cestovního ruchu patří v letním období déledobá, obvykle týdenní, pobytová rekreace spojená s dovolenou či prázdninami; v zimě pak mírně převažují krátkodobé, převážně víkendové pobyty. Šumava se řadí mezi nejatraktivnější regiony s největšími možnostmi realizace oblíbených volnočasových aktivit. Aktuální průzkumy však naznačují tendenci ke kratšímu pobytu. Příčinu tohoto jevu nelze bez důsledného průzkumu jednoznačně stanovit. Mezi hlavní aktivity patří zejména: V létě:  Pěší turistika  Cykloturistika  Poznávací turistika  Koupání, vodní sporty V zimě:  Lyžování, zimní sporty  Pěší turistika  Poznávací turistika  Wellness ‐ péče o fyzickou a duševní kondici Nejlákavější aktivity lokalita

Poledník

monitorované období pěší turistika horská turistika, cykloturistika koupání, vodní sporty lyžování, zimní sporty jiný aktivní sport péče o fyzickou a duševní kondici poznávací turistika venkovská turistika církevní turistika návštěvy kulturních akcí návštěvy sportovních akcí společenský život a zábava

30

Prameny Vltavy


Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 Léto 2011 64,0% 92,0% 86,0% 90,0% 58,0% 40,0% 74,0% 28,0% 2,0% 10,0% 14,0% 2,0% 18,0% 12,0% 6,0% 6,0% 0,0% 0,0% 6,0% 2,0% 2,0% 60,0% 6,0% 2,0% 0,0% 2,0% 0,0%

8,0% 64,0% 2,0% 0,0% 1,0% 1,0% 2,0%

4,0% 44,0% 2,0% 0,0% 8,0% 0,0% 2,0%

8,0% 56,0% 2,0% 2,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Železná Ruda

Kvilda

Stožec

Prášily

Zima Zima Zima Zima 2010/11 2010/11 2010/11 2010/11 32,2% 38,0% 42,0% 68,0% 17,1% 48,0% 54,0% 38,0% 6,7% 0,0% 20,0% 2,0% 83,1% 84,0% 92,0% 96,0% 0,7% 2,0% 2,0% 0,0% 1,6% 13,6% 0,0% 0,0% 2,4% 0,0% 3,6%

8,0% 10,0% 0,0% 0,0% 2,0% 0,0% 8,0%

4,0% 20,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 6,0%

0,0% 4,0% 2,0% 0,0% 0,0% 0,0% 6,0%

Organizace cestovního ruchu NP Šumava administrativně přináleží přibližně stejnou polovinou ke dvěma krajům – Jihočeskému a Plzeňskému. Zachování jeho integrity a jedinečné identity na trhu cestovního ruchu vyžaduje spolupráci a podporu všech, kteří v regionu v cestovním ruchu působí a jsou na něm ekonomicky závislí. Na Správu NP Šumava jsou veřejností poměrně neprávem kladena očekávání plnění funkce „motoru“ cestovního ruchu. Odpovědnost za rozvoj cestovního ruchu však v současnosti spadá především do kompetence obou krajů, resp. příslušných odborů, které mají na starosti cestovní ruch na krajských úřadech Plzeňského a Jihočeského kraje. Role Správy NP je mnohem spíše ve spoluvytváření prostředí pro vlastní cestovní ruch, vše za předpokladu, že tento nepoškozuje přírodu NP. Na Šumavě plní od roku 2004 roli destinačního managementu Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s., jejímž úkolem je především koordinace a podpora rozvoje cestovního ruchu z úrovně turistického regionu Šumava jako celku, jehož součástí je i NP Šumava. V současné době RRA Šumava naplňuje praktickými kroky požadavky regionálního a koordinovaného přístupu k rozvoji CR, které jsou formulovány např. v dohodě s agenturou Czech Tourism, s níž RRAŠ spolupracuje v oblasti koordinace TR Šumava, dále koordinuje účast šumavských subjektů CR na veletrzích CR, činnosti v oblasti celoregionální propagace a marketingových aktivit. RRAŠ úzce spolupracuje se sítí informačních středisek na území TR Šumava, organizuje fóra CR pro podnikatele působící ve službách cestovního ruchu, vydává řady propagačních a informačních materiálů v jednotném vizuálním stylu, zajišťuje některé významné regionální turistické produkty (např. provoz sítě běžeckých tratí v oblasti centrální Šumavy, apod.) a současně připravuje a realizuje řadu projektů podporujících rozvoj CR v regionu (např. „Šumava originální produkt“, Destinační management Bavorský les Šumava, Školní výlety do jižních Čech, na Šumavu a Dolního Bavorska, ..). RRAŠ dále zajišťuje provoz a spravuje regionální webovou stránku cestovního ruchu na Šumavě: www.isumava.cz a pravidelně vydává noviny „Šumavský výletník“ (elektronicky, měsíčník) a noviny Doma na Šumavě (tištěné, pololetník). Z regionálního pohledu je RRAŠ při výkonu uvedených činností v úzkém pracovním kontaktu s odbory CR na krajích, se Správou NP a CHKO Šumava, s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, s informačními centry, s obcemi a mikroregiony, jakož i s řadou podnikatelů působících ve službách CR. Obecně platí, že tyto činnosti, které RRAŠ pro oblast Šumavy v současnosti zajišťuje, jsou v souladu se základním posláním a s úkoly regionální organizace (destinačního managementu) CR. Problémem je však především nevyjasněnost v kompetencích a v koordinaci činností mezi RRAŠ a shora uvedenými hlavními regionálními aktéry působícími v oblasti CR. Pro zajištění kvalitního managementu cestovního ruchu na Šumavě a jeho maximální efektivnosti má koordinace aktivit mezi všemi zúčastněnými aktéry zcela zásadní význam. V rámci přeshraniční koordinace marketingových a dalších rozvojových aktivit v oblasti CR RRAŠ úzce spolupracuje zejména s Euroregionem Šumava‐Bavorský les‐Mühlviertel, Trilaterální koordinační skupinou pro turistiku, s příslušnými správními úřady (Regen, Freyung/Grafenau) a dalšími organizacemi koordinujícími regionální aktivity v regionu Bayerischer Wald (např. VHS Regen, Fremdenverkehrsverband Ostbayern – sekce Bayerischer Wald, Správa NP Bavorský les).

31

Hodnocení vlivů turismu na prostředí a jejich řízení Jako každá jiná aktivita, i turismus ovlivňuje prostředí, ve kterém se rozvíjí a to jak v pozitivním, tak negativnim smyslu.

Existující pozitivní a negativní vlivy turismu Pozitivní vlivy turismu na přírodu:  ekologická osvěta ovlivňující následné chování hostů území  veřejná kontrola managementu hosty území  posílení povědomí o cennosti šumavské přírody Hlavní negativní vlivy turismu na přírodu:  živelná urbanizace s následnou ztrátou biotopů  vysoká hustota návštěvníků v přírodně citlivých lokalitách zapříčiňující neklid v přírodě  zplodiny z motorové dopravy  solení silnic Další negativní projevy turismu jak jsou eroze, hluk, nebezpečí ohně, odpady jsou za předpokladu kvalitního naplňování plánů péče o území snáze řešitelné. Problematika vlivu turismu na kulturní prostředí je na Šumavě dlouhodobě ve stínu diskusí o vlivu turismu na přírodní prostředí. Přesto zejména ve vztahu k místním obyvatelům hraje neméně důležitou roli. Pozitivní vlivy turismu na kulturní prostředí:  příspěvek k získávání prostředků na údržbu kulturních památek z důvodů snahy o jejich využitelnost v turismu  tlak na místní komunity v péči o vzhled obce  podnět k obnově místních řemesel, tradic a zvyků využitelných v turismu, marketingově podpořeno projektem „Šumava – originální produkt“  zvýšení občanské aktivity v obcích vyvolané m.j. snahou o příspěvek k turistické nabídce  aktivity organizované ve prospěch hostů umožňují jejich sdílení místními obyvateli (Lipno n. Vlt.)  tlak na kvalitu poskytovaných služeb, včetně rozvoje jazykových dovedností Hlavní negativní vlivy turismu na kulturní prostředí:  oslabení tradičního způsobu života náhradou za ekonomicky přínosnější způsob obživy, změna zemědělského způsobu života ve prospěch zajišťování služeb např. penzionu (plošně v území, markantní např. v oblasti Lipna n. Vltavou)  pocit frustrace a odcizení u občanů nepodílejících se na podnikání v turismu 32

 pocit „cizince ve vlastní obci“ v období návštěvnických špiček (v centrální Šumavě celoročně) Ekonomika regionu je turismem ovlivněna více méně pozitivně. Rozvoj turismu navíc generuje prostředkyjež mohou v případě smysluplného užití zvýšit kvalitu kulturního i přírodního prostředí Šumavy. Pozitivní vlivy na ekonomické prostředí:  budování infrastruktury a služeb  zvýšení celkové zaměstnanosti regionu (v centrální části Šumavy je dlouhodobě pociťován nedostatek pracovních sil) Negativní vlivy turismu na ekonomické prostředí:  Přílišná dominance turistického sektoru oslabující odolnost místní ekonomiky pro případ výkyvů na trhu (ztráta určitých profesí)  Sezónnost

33

Očekávané pozitivní vlivy turismu Turismus je na Šumavě vnímán jako aktivita, o které se předpokládá, že její další rozvoj bude mít více méně pozitivní dopady na region – na jeho přírodní, kulturní i ekonomické prostředí. Přehled očekávaných přínosů turismu je uveden v následující tabulce Přírodní prostředí Kulturní prostředí Rozvoj šetrného turismu Lepší péče o kulturní památky (ohleduplnější vztah k šumavské přírodě) Posílení významu podhůří Posílení architektonického rázu (odlehčení centrální části) Posílení prezentace regionu jako jedinečné přírodní oblasti Zvýšení povědomí o přírodě a kultury mezi místními obyvateli Částečná reinvestice prostředků z turismu do ochrany přírody

Posílení místního patriotismu Podpora místních tradic Aktivizace místních iniciativ

Vtažení soukromé sféry (místní sdružení CR) Integrace tělesně postižených Zvýšení vzdělanostního standardu obyvatel Zkvalitnění celkové prezentace Šumavy (internet…) Spolupráci s ostatními regiony Využití zahraničních zkušeností

Příliv nových obyvatel

Zlepšení kvality života

34

Ekonomické prostředí Efektivnější koordinace aktivit

Dořešení infrastruktury pro hosty (stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní sporty, parkování) Přeshraniční integrované aktivity Tvorba specielních produktů (in‐ line stezky) Zpoplatnění aktivit (běžecké stopy) Rozvoj místních aktivit (malé lyžařské vleky, sportoviště Příležitost pro rozvoj wellness Zlepšení kvality ubytovacích a stravovacích služeb Certifikace služeb Stabilizace zaměstnanosti Zkvalitnění infrastruktury pro domácí (povrchy cest, Integrovaný systém dopravy sdílený hosty a místními obyvateli Nová dopravní spojení (šumavská elektrická dráha) Posílení šumavského regionu na trhu s turismem (koordinace) Oslabení sezónnosti podnikání (rozšíření do mezisezóny) Posílení kvalitního plánování Zlepšení ekonomické situace místních obyvatel

Řízení negativních vlivů Současný i očekávaný rozvoj turismu s sebou nese rizika, která lze aplikací dohodnutých opatření eliminovat, či alespoň minimalizovat. Přehled hlavních rizik i navrhovaných scénářů jejich eliminace/minimalizace je uveden v následující tabulce. Negativní vliv živelná urbanizace s následnou ztrátou biotopů vysoká hustota návštěvníků v přírodně citlivých lokalitách zapříčiňující neklid v přírodě zplodiny z motorové dopravy solení silnic oslabení tradičního způsobu života náhradou za ekonomicky přínosnější způsob obživy ,změna zemědělského způsobu života ve prospěch zajišťování služeb např. penzionu pocit frustrace a odcizení u občanů nepodílejících se na podnikání v turismu pocit „cizince ve vlastní obci“ u části občanů v období návštěvnických špiček (v centrální Šumavě celoročně) Přílišná dominance turistického sektoru oslabující odolnost místní ekonomiky pro případ výkyvů na trhu (ztráta určitých profesí) Sezónnost

35

Navrhované scénáře řešení Dokončení jednání o směřování Šumavy, přijetí rajonizace území, revize místních územních plánů, podpora investic v nekonfliktních lokalitách Monitoring turismu a jeho vlivu na prostředí Odklon návštěvnosti do méně přírodně konfliktních míst formou pozitivního managementu – projekt „Šance pro podhůří“ Zpoplatnění vjezdu a setrvání do NP, systémová podpora veřejné dopravy a jiné alternativní způsoby dopravy, využití osvěty Hledání alternativních technických řešení, využití osvěty Příprava programů podpory tradičních forem života, využití programu „Šumava – originální produkt“, osvěta Příprava programů alternativních k turismu k rozšíření spektra možné rekvalifikace Příprava programů aktivního zapojení občanů do věcí okolo turismu, programy ve prospěch pocitu vlastní identity – spolková činnost, festivaly, výstavy organizované místními lidmi Program podpory drobného místního podnikání, hledání profesí se sníženou závislostí na místě podnikání (práce založené na IT …) Systémové rozšiřování nabídky do mimosezón, orientované na specifické skupiny zákazníků (důchodci, matky s dětmi)

4. Analýza SWOT cestovní ruch v území NP Šumava V silných a slabých stránkách se zrcadlí aktuální situace v oblasti cestovního ruchu v NP Šumava. Při rozvoji je třeba využít příležitostí, které se nabízejí a vyloučit či alespoň omezit působení rizik. OBLAST Přírodní bohatství

Kulturní bohatství, vzhled obcí

SILNÉ STRÁNKY Přírodní a krajinná atraktivita celého regionu „Zelené střechy Evropy“

SLABÉ STRÁNKY PŘÍLEŽITOSTI Nekoncepčnost ochrany Prezentace regionu jako přírody přírodní a krajinářsky Nedostatečná objasněnost jedinečné oblasti klíčových problémů Ekologicky hodnotná a málo Chybějící infrastruktura CR Rozvoj šetrného turismu poškozená příroda a krajina a nabídka v některých oblastech Šumavy Existence NP a CHKO jako Limity ochrany přírody Rozvoj šetrného turismu dlouhodobá záruka kvality omezující některé investiční s využitím konceptu území aktivity biosférické rezervace Netransparentnost pravidel Dobré a zdravé klima

Potenciál pro wellness a ozdravné pobyty

Nabídka kvalifikovaných služeb průvodců přírodou a krajinou

Nedostatečný marketing

Vzdělávání Environmentální vzdělávání, areály lesních her, ENV střediska, pro rodiny s dětmi naučné stezky, dostupná Šumava Hodnotné historické stavební objekty v mnoha obcích (městské a vesnické památkové rezervace, typická regionální architektura)

Využití průvodcovství v komplexní regionální nabídce („produktové balíčky“)

„Místní tahouni“ se zájmem o zlepšení životního prostředí a kvality života v obcích

Kulturní a společenské akce

Dlouhodobě zlepšující se pestrost i kvalita nabídky Programy pro veřejnost (NP a CHKO Šumava)

36

Malá nabídka kulturních památek (hrady, zámky,..) Špatný technický stav některých objektů Nízké povědomí mezi místními, málo informací pro návštěvníky Nová zástavba nerespektující tradiční architekturu Odpuzující vzhled tržišť na hraničních přechodech a podél hlavních příjezdových komunikací ze zahraničí Výskyt sociálně patologických jevů (prostituce, vandalismus) Malá nabídka možností večerní zábavy Omezená nabídka pro špatné počasí Sezónnost nabídky

RIZIKA Neochota orgánů přírody k nalezení konsenzu

Nebezpečí poškození přírody a krajiny neuváženými investičními akcemi Nedostatečná komunikace, informovanost a nízká míra empatie provázející aplikaci konceptu šetrného turismu Relativní blízkost konkurence (Třeboňsko, Lázeňský trojúhelník), která značku „wellness“ již dlouhodobě rozvíjí Omezující legislativa

Podpora novostaveb a rekonstrukcí v typickém regionálním duchu Kvalitní informační systém

Neuvážená realizace staveb vyúsťující v devalvaci hmotného prostředí

Podpora místních iniciativ Podpora zdravého lokálního patriotismu Vymýcení/omezení negativních jevů na základě změny legislativních pravidel

Nezájem o spolupráci ze strany vlastníků nemovitostí Legislativa nepodporující či blokující možnosti obcí při vydávání příslušných vyhlášek

Nabídka programů vycházejících z místních tradic Aktivizace místních kulturních komisí s účastí podnikatelů

Sezónnost nabídky Nedostatek účastníků u menších akcí

OBLAST

Sport a volný čas

SILNÉ STRÁNKY Existující kalendáře kulturních akcí na lokální i regionální úrovni

SLABÉ STRÁNKY Chybí vzájemná koordinace akcí (časový překryv některých akcí)

Jedinečné území pro aktivní Nekázeň cyklistů turistiku, dobrá síť stezek Nedořešený systém údržby pro pěší a značených stezek cyklotras (i přeshraničně)

Nejlepší trasy pro in‐line v ČR (Vltavská cesta, Lipenská stezka) Potenciál podhůří pro in‐line Ideální podmínky a prostředí pro provozování hipoturistiky

Konflikty s pěšími, cykloturisty, automobily Malá nabídka kvalitních tras

Chybí potřebná infrastruktura a především informovanost o existující nabídce Velmi dobrý krajinný Nedostatek parkovacích míst potenciál pro lyžařskou o víkendech turistiku, atraktivní síť Není dořešeno značení tras lyžařských běžeckých stop Malé zapojení soukromého Pravidelná a flexibilní údržba sektoru lyžařských stop Nedostatek udržovaných tras pro pěší v zimě Poškozování běžeckých stop pěšími Malé místní lyžařské areály Limitovaný rozvoj v dalších rodinného typu lokalitách z důvodů ochrany přírody

Atraktivní vodní toky pro vodáctví

Návštěvnická centra a místa ukázek místních tradic

37

Nízká kvalita infrastruktury pro vodní sporty Celkově málo možností pro koupání Limity ochrany přírody při nízkých stavech hladin toků v Národním parku blokující provozování vodních sportů Na mnoha místech chybějící infrastruktura pro volnočasové aktivity Nevyvážené časoprostorové rozložení nabídky, rozdílnost v její kvalitě Velký nedostatek nabídek programů pro mimosezónní období a špatné počasí a pro rodiny s dětmi

PŘÍLEŽITOSTI Zavedení efektivní koordinace na regionální úrovni (funkce destinačního managementu) Zřizování vycházkových naučných okruhů v zázemí obcí Řešení kolize mezi uživateli tras Rozvoj integrovaného přeshraničního systému stezek Využití potenciálu podhůří a Lipenska Vytvoření tras výlučně pro in‐line

RIZIKA Neochota ke spolupráci jednotlivých aktérů

Konflikt se zájmy ochrany přírody Konflikt se zájmy majitelů pozemků

Majetkoprávní vztahy Nedostatek finančních zdrojů

Podpora hipoturistiky jako Majetkoprávní vztahy rozvojové šance pro podhůří Kolize s ostatními aktivitami Celoroční provozování na stezkách Zpoplatnění užívání lyžařských stop ‐> kvalita Zainteresování soukromé sféry na systému údržby stop Rozšíření nabídky zimních cest pro pěší Efektivnější využití možností přeshraniční spolupráce Využití potenciálu lokalit mimo oblasti s přísnějším režimem ochrany přírody Rozvoj malých vleků Rozvoj netradičních aktivit (např. snowtubing) Zaměření na specifické cílové skupiny (děti, „loučkaři“) Vybudování infrastruktury pro vodní sporty respektující okolní krajinu

Podpora budování doplňkové infrastruktury Výraznější orientace na wellness, rekondiční a rehabilitační programy Rozvoj sítě návštěvnických center Tvorba programů pro volný čas zaměřených na konkrétní cílové skupiny (např. rodiny s dětmi, …) Šance pro vznik nových „agentur volného času“ Přeshraniční propojení nabídek

Konflikt s vlastníky pozemků Nejisté sněhové podmínky mimo oblasti centrální Šumavy Finanční udržitelnost

Konflikt se zájmy ochrany přírody Nedostatek sněhu Konkurence v německé části Šumavy i ze vzdálenějších destinací – ostatní české hory, Alpy, slovenské hory

Nestálost počasí a nedostatek vody Živelnost rozvoje a preference lokálních zájmů Finanční udržitelnost

Kolize se zájmy ochrany přírody Odlišné zájmy a preference sousedících regionů v důsledku nekoncepčního rozvoje CR v území Finanční udržitelnost aktivit Chybějící lidské zdroje Finanční udržitelnost aktivit

OBLAST

SILNÉ STRÁNKY Příznivý profil a povrch některých stezek

Ubytování, stravování, služby, informace pro hosty

Ubytování, stravování, služby

SLABÉ STRÁNKY Schází nabídka adrenalinových aktivit Nedostatečná a nedostatečně zmapovaná nabídka pro tělesně postižené

PŘÍLEŽITOSTI Šance pro vznik nových „agentur volného času“ Integrace do běžných aktivit Integrace nabídek pro tělesně postižené do nabídek regionu Tvorba programů pro tělesně postižené Místně nevyvážená struktura Zlepšení struktury nabídky a kapacita a kvality služeb s příznivým dopadem do Chybí nabídka ubytování místní/regionální ekonomiky s vyšší kvalitou (např. čtyřhvězdičková zařízení)

Kvalita a standard nabídky ubytování a stravování se dlouhodobě zlepšuje Dostatečná ubytovací kapacita (co do celkového objemu) Ubytovací zařízení nabízející další produkty Diverzifikovaná cenová Pokračování trendu nárůstu a kvalitativní nabídka cen ubytování i stravování, která nesouvisí se zvýšením kvality Regionální certifikace služeb Absence certifikovaných (ŠUMAVA originální produkt) služeb (celostátně platné standardy nevyužívány, popř. zneužívány) Obtížná orientace zákazníka Malá podpora státní správy a místní samosprávy Existence tradiční šumavské Restaurace většinou kuchyně nenabízejí místní šumavské speciality Přílišná uniformita nabídky (nabídka jídel, vybavení a vzhled restaurací a hostinců) Existence kvalitních Málo produktů z regionu, a certifikovaných domácích chybí síť prvozpracovatelů produktů místních zemědělských produktů

Rozvoj image Šumavy jako regionu prosazujícího kvalitní služby za dobrou cenu Podpora kvalitních služeb formou jejich certifikace a cílené propagace

Nedostatek pochopení pro potřeby cílových skupin při zpracování programů/ nabídek

Živelnost vývoje Finanční udržitelnost Lidské zdroje

Pokles kupní síly obyvatel

Nezájem podnikatelů a jejich nedůvěra k certifikačním systémům Standard nároků nad rámec regionu Certifikační nekázeň

Větší diferenciace nabídky Pokračující nezájem (např. místně typická, provozovatelů vegetariánská, zdravá gastronomických služeb kuchyně) Rozšíření certifikace v oblasti stravování Vzájemně výhodná spolupráce zemědělství s gastronomií

Sortiment a standard služeb Omezená nabídka obchodů a Podpora rozvoje podnikání se postupně zlepšuje služeb v některých oblastech Konkurence Šumavy Certifikace služeb Nepružná úprava provozní doby obchodů a služeb Nedostatek kvalifikovaného personálu a pracovních sil Absence zdravého patriotismu V nabídce služeb chybí často Cílená spolupráce obcí doplňkové služby (např. a soukromého sektoru bankovní automaty, směnárny, apod.) a veřejné toalety

38

RIZIKA Limity ochrany přírody

Komplikovaná legislativa ztěžující výrobu a odbyt přímo u farmáře (např. nákup „ze dvora“) Ztráta konkurenceschopnosti v důsledku globalizace Sezónnost Nezájem soukromé sféry („mně to stačí“) Nedostatek kvalifikovaného personálu

Nízká ekonomická efektivnost (zejména v důsledku sezónnosti)

OBLAST

SILNÉ STRÁNKY CR se dlouhodobě podílí na zaměstnanosti v regionu

SLABÉ STRÁNKY Chronický nedostatek pracovních sil (nejen kvalifikovaných) Existence „šedé ekonomiky“ při zaměstnávání pracovních sil ve službách CR

Informace pro Síť informačních center hosty provozovaných obcemi i

Doprava

Organizace, politika CR

PŘÍLEŽITOSTI Vytvoření motivačních programů pro personál a atraktivního systému dalšího vzdělávání pro oblast CR Podpora udržitelných investičních záměrů, přinášejících kvalitní pracovní místa a aktivit, které pozitivně ovlivní image turistického regionu pro kvalifikované lidi, mladší generaci Vytvoření motivujícího prostředí pro vzdělávání personálu Vytvoření integrovaného informačního systému s přeshraniční působností

Malá znalost regionu, málo prostoru k doplnění znalostí soukromými subjekty u personálu, jeho Informační střediska NPŠ nedostatečná jazyková vybavenost Nedostatečná koordinace a spolupráce mezi IS NPŠ a ostatními IC Přílišné lokální zaměření Chybí celoregionální IC s přímým přeshraničním napojením na sousední turistické regiony v Bavorsku a Rakousku Existence regionálního Zvýšení spolupráce využívání všech moderních informačního webu jednotlivých subjektů e‐marketingových postupů (www.isumava.cz) Zlepšení nabídky cizojazyčných informací Dobrá dostupnost regionu Nevyhovující stav některých, Trvalé zvyšování kvality automobilem zejména vedlejších povrchů komunikací Dostatečně hustá silniční síť komunikací (stav, kapacita) Optimalizace parkování a celkově zlepšující se Chybí dostatek parkovišť, v širším regionu technický stav komunikací kapacita v sezóně nestačí Organizačně technická Problematická zimní údržba opatření pro řešení kolizí Kolize uživatelů (kola, auta) uživatelů komunikací Zpoplatnění vjezdu a setrvání v národním parku Letní autobusová doprava v Nedostatečné Vytvoření nabídky centrální části Šumavy a neprovázané autobusové uživatelsky atraktivního a vlakové spojení, zejména kombinovaného systému přes hranice krajů veřejné dopravy („Šumavský Nedostatek skibusů lístek“) i přeshraničně Regionální podpora destinačního managementu pro Šumavu Funkční destinační management pro TR Šumava RRA Šumava)

Existence managementů CR na regionální/lokální úrovni (např. RRAŠ)

39

Nevyjasněnost v kompetencích Nedostatečná spolupráce mezi podnikateli, obcemi a dalšími subjekty působícími v CR Chybí regionální sdružení podnikatelů v CR Štěpení a duplikování marketingových aktivit Nedostatek prostředků na financování některých systému Nižší vnitřní provázanost systému

Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem (Založení výkonné pracovní skupiny pro rozvoj CR) Vyjasnění kompetencí Zákon o CR Založení fondu CR pro tuto oblast Zkvalitnění a vzájemná spolupráce regionálních managementů CR

RIZIKA Pokračující „měkká“ a ve svých důsledcích nemotivující sociální politika státu

Neochota být v systému Neochota ke vzájemné komunikaci a spolupráci Nedostatek finančních prostředků

Nedostatek finančních prostředků

Drsné klima ve vyšších polohách Financování Neochota ke změnám Pokračující nárůst individuální dopravy na úkor hromadné

Legislativa Nedostatek zkušeností a motivace k vytvoření projektu PPP (veřejno‐ soukromého partnerství) Nedostatek financí Prosazování partikulárních zájmů

Nekoordinovanost a rozdílnost v přístupu krajů Převaha místních zájmů

OBLAST

Marketing

SILNÉ STRÁNKY Spolupráce se sousedními zahraničními regiony

PŘÍLEŽITOSTI Využití zkušeností a možností podpory ze sousedních zahraničních regionů ke společným projektům Posílení celkové pozice regionu na trhu CR Rozvíjející se podnikatelské Nedostatečná spolupráce Vznik „sdružení podnikatelů prostředí podnikatelů mezi sebou a v CR“ v návaznosti na s obcemi a dalšími subjekty destinační management Převážně pozitivní vztah V některých případech Příliv nových obyvatel a přijímání CR místními převažuje apatie a nezájem v důsledku výšení atraktivity obyvateli projevující se nízkým sektoru CR zapojením některých skupin Výraznější zapojení místních obyvatel do rozvojových obyvatel do sektoru CR aktivit Využití infrastruktury CR pro hosty místními obyvateli Oblast má dobrý potenciál Nedostatečné využívání Lepší využití mimosezónních pro dvě sezóny a možnosti mimosezónního období období a prodloužení pobytů pro celoroční využití uplatněním cíleného marketingu, rozšíření o nabídku Biosférické rezervace Šumava Tradiční turistická destinace Neefektivní využití Posílení funkce regionálního s vysokým podílem stávajících ubytovacích destinačního managementu návštěvníků, kteří přijíždějí kapacit lepší vytíženost a obsazenost opakovaně kapacit Velká poptávka po NP NPŠ je některými subjekty Koordinovaný rozvoj NP Šumava chápán jako brzda Šumava jako oblasti se ekonomického rozvoje silnou regionální identitou Tendence dělit region na dvě administrativní oblasti příslušející krajům Dosavadní marketingové Chybějí přesnější a průběžné Posílení funkce regionálního aktivity usilující o zachování informace o vývoji turistické destinačního managementu obrazu Šumavy jako vhodné poptávky, o domácí pro šetrné formy pobytu v i zahraniční klientele Příliš silná orientace na přírodě správní hranice Preference parciálních zájmů Vytvoření marketingové v neprospěch regionu jako strategie s působností pro region Šumava celku (TR Šumava, Biosférická rezervace) Propagace na veletrzích Chybí cizojazyčné mutace Rozvoj a prezentace Nabídka informačních propagačních materiálů reklamních aktivit pod materiálů o Šumavě jako jednotnou vizuální identitou celku Zapojení do marketingových Nový vizuální styl a logo TR aktivit širších celků (TR Šumavy Šumava, Biosférická rezervace Šumava)

40

SLABÉ STRÁNKY Málo společných přeshraničních projektů usilujících o konstantní rozvoj společných nabídek a společný regionální marketing

RIZIKA Konkurence mezi regiony Ztráta konkurenceschopnosti

Nezájem ze strany podnikatelů Přetrvávající nezájem ze strany místních obyvatel

Silná konkurence v tuzemsku i v zahraničí

Šedá ekonomika Neochota ke spolupráci „Únava“ regionem Rozdílné priority krajů Přetrvávající konflikty mezi NPŠ a některými subjekty v regionu Místní separatismus Nekoordinovanost a roztříštěnost marketingových aktivit Nevyjasněné kompetence Nedostatek finančních prostředků

Neochota ke spolupráci

5. Strategie rozvoje turismu v NP Šumava Hlavní východiska a cíle Naše rozvojová strategie usiluje o efektivnější využití potenciálu území pro cestovní ruch a jeho vyšší ekonomické zhodnocení při současném dodržení principů udržitelnosti rozvoje. Je založena na vyhodnocení slabých a silných stránek v regionu Šumava, zároveň akceptuje vnější prostředí nabízející jak rozvojové příležitosti, tak přinášející i četná rizika. Strategie není ani jednoznačně dynamická – rozvojová (tzn. orientující se výhradně na využití silných stránek regionu podpořených vhodnými příležitostmi), ani jednoznačně stabilizační (orientovaná pouze na eliminaci problémů a vnějších rizik). Východiska (na čem stavíme):  Šumava je turistickým regionem, který je vnímán jako region s vlastní silnou identitou  ideální pro všechny formy šetrného pohybu v přírodě a poznávání místní přírody a tradic  cestovní ruch je významným ekonomickým faktorem rozvoje regionu  existence národního parku nesmí pro CR znamenat pouze restrikce, ale především rozvojové šance založené na odpovídající a cílené turistické nabídce  Šumava se profiluje jako rekreační turistická oblast, oslovující jak hosty území, tak i jednodenní návštěvníky  hlavními cílovými skupinami jsou milovníci přírody, aktivní sportovci, rodiny s dětmi a senioři  třebaže je Šumava oblastí s dominující českou klientelou, máme zájem i o pobyty zahraničních návštěvníků  nabídka volnočasových aktivit pří špatném počasí a pro děti je nedostatečná  pro rozvoj šetrného turismu v NP Šumava je klíčové využití potenciálu CHKO Šumava a Biosferické rezervace Šumava

Strategický cíl: Základním cílem této rozvojové strategie je zajištění udržitelného rozvoje CR v NP Šumava, založeného na citlivém využívání zdrojů oblasti a na preferenci kvality. Pro oblast cestovního ruchu je nezbytné významné využití potenciálu biosférické rezervace jako zázemí pro aktivity uvnitř NP. 41

Jak chceme dosáhnout strategického cíle:  naší snahou je navodit přátelskou a pohodovou atmosféru regionu,  zaměříme se hlavně na podporu zejména šetrných forem rozvoje  při sestavování nabídek se především orientujeme na oblasti: příroda a krajina, kultura a tradice, sport a volný čas, ozdravné pobyty/wellness, pobyty rodin s dětmi a programy pro seniory,  zaměříme se na vytváření podmínek pro lepší využívání oblasti mimo hlavní turistické sezóny,  budeme podporovat smysluplné dobudování infrastruktury pro volnočasové aktivity, zejména při nepříznivém počasí a pro rodiny s dětmi,  při rozvoji nabídek vždy bereme ohled na požadavek zachování přírody a krajiny a charakteru venkovských sídel,  nechceme být levnou turistickou destinací; na všech úrovních preferujeme vyváženost mezi cenou a kvalitou nabídky,  služby v CR musí nabízet deklarovaný kvalitativní standard (založený na certifikaci) a měly by více zdůraznit v nabídce regionální prvky,  usilujeme o zlepšení spolupráce všech aktérů CR, zejména spolupráce mezi obcemi a podnikateli,  naší snahou je zajistit pro návštěvníky snadno dostupné a ucelené informace o turistických možnostech regionu,  výrazně se zaměříme na efektivní marketing,  rozvoj CR v NP Šumava nechápeme izolovaně, ale v úzké součinnosti s okolím (CHKO Šumava, BR Šumava, TR Šumava) i zahraničními regiony (Bavorský les a Mühlviertel).

42

Strategie a rozvojové cíle Oblast: Přírodní bohatství Naše krásná a zachovalá příroda představuje největší turistický potenciál. Uplatnění principu trvale udržitelného rozvoje CR je proto samozřejmostí jak při plánování rozvoje cestovního ruchu v oblasti, tak i při sestavování turistických nabídek. Ohled na ochranu přírody a krajiny nám však nebrání v jejím citlivém turistickém využívání, kdy nám jde o to zprostředkovat aktivní přírodní zážitky našim hostům prostřednictvím cílené a odpovídající nabídky. Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle:  Zkvalitnění osvěty, informovanosti a podporu vzdělávání místních obyvatel, návštěvníků a provozovatelů infrastruktury CR o významu ochrany přírody a zachování životního prostředí  Zprostředkování aktivních prožitků v šumavské přírodě a krajině pro návštěvníky  Rozvoj partnerství a podporu spolupráce mezi ochranou přírody a cestovním ruchem

Oblast: Kulturní bohatství, vzhled obcí Šumava disponuje bohatým kulturním dědictvím a tradicemi. Vedle poněkud objektivně daného chudšího kulturního potenciálu území vlastního NP, je v kontextu biosférické rezervace právě území vně NP těžištěm pro setkávání se s kulturním dědictvím regionu. Chceme tyto hodnoty zachovat a zároveň je více zpřístupnit návštěvníkům. Současně usilujeme o trvalé zlepšování vzhledu obcí a odstraňování sociálně patologických jevů. Podporujeme procesy vedoucí k posilování regionální identity – k prohloubení sounáležitosti místních obyvatel s regionem. Pro naplnění této strategie se v celé BR zaměříme na následující cíle:  Podporu místních tradic a regionálních řemesel  Šíření nabídky kulturního dědictví účinnější propagací a informovaností, propojováním typických regionálních kulturních témat (i přeshraničně)  Zlepšování vzhledu sídel, zamezování nových „netradičních“ staveb a zvyšování standardu veřejných služeb

43

Oblast: Volný čas a sport Nabídneme našim hostům možnost prožít aktivní dovolenou spojenou s poznáváním přírodního a kulturního bohatství NP Šumava. Za hlavní aktivity považujeme v letním období pěší turistiku a cykloturistiku a v oblasti Povltaví i vodní sporty, v zimě pak především lyžařskou turistiku. Budeme se soustředit na dobudování infrastruktury na trávení volného času při špatném počasí a pro rodiny s dětmi. V rámci našich aktivit budeme dbát na specifické potřeby zdravotně hendikepovaných návštěvníků. Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle:  Vytváření a zkvalitňování dalších volnočasových nabídek a souvisejících doplňkových služeb včetně rozvoje potřebné infrastruktury v rekreačních centrech, zaměřené zejména na rodiny s dětmi a při špatném počasí  Profilaci Šumavy jako atraktivního regionu pro šetrné formy pohybu v přírodě  Profilaci Šumavy jako atraktivního regionu pro běžecké lyžování  V kontextu s lyžařskou turistikou připravit systém zimních vycházek bez lyží po upravovaných účelových komunikacích  Ve zvláště turisticky exponovaných lokalitách (Poledník, Prameny Vltavy) usilovat o oddělení pěších a cykloturistů  Zkvalitnění a optimalizaci sítě dobře značených stezek s přeshraničním propojením (pro pěší, cykloturistiku, běžkaře a pro jízdu na koni)  Rozvoj nabídky pro volný čas a sport pro mimosezóny  Propojení nabídek se sousedními českými i zahraničními turistickými regiony

Oblast: Ubytování, stravování, služby a informace Naše současná nabídka vykazuje zejména kvalitativní nedostatky. Máme‐li uspět v evropské konkurenci, musíme usilovat hlavně o zlepšení standardu a kvality poskytovaných služeb. Za vhodný nástroj považujeme i certifikaci služeb. Uvědomujeme si potřebu odborného vzdělávání a výcviku a význam lidských zdrojů pro dosažení tohoto cíle. Současně jsme přesvědčeni o tom, že tímto přístupem zajistíme i vyváženost vztahu mezi požadovanou cenou a kvalitou výkonu služeb a tím dosáhneme náš hlavní cíl: spokojenost našich hostů. Naším cílem je i zajištění profesionálního informačního servisu pro návštěvníky, zahrnujícího vybudování funkčního a vzájemně propojeného informačního systému Šumavy. Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle:  Podporu rozvoje struktury ubytování, stravování a služeb odpovídající místně specifické poptávce  Podporu zlepšení kvalitativního standardu a celkové atmosféry ve službách  Podporu specializace a diverzifikace nabídky ubytování a stravování  Podporu a rozšiřování certifikace regionálních zemědělských a řemeslných produktů a certifikaci služeb jako cesty k vyšší kvalitě nabídky a servisu návštěvníkům  Podporu regionalizace cestou širšího uplatnění typických produktů a šumavské kuchyně v gastronomii (s využitím místních/regionálních surovin)  Spolupráci při zajištění aktuálních a úplných informací pro naše hosty, a to jak na místní, tak na regionální úrovni  Podporu opatření zaměřených na zvyšování odbornosti, kvalifikace a celkové vzdělanostní úrovně lidských zdrojů ve službách CR

44

Oblast: Doprava Usilujeme o zajištění bezproblémové dopravy hostů jak do regionu, tak i uvnitř regionu. Motorizovanou individuální dopravu však nechceme cíleně podporovat; našim hostům se snažíme přednostně nabídnout alternativní a ekologičtější formy veřejné hromadné dopravy (např. vlak, ekobusy,…). Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle:  Usměrnění pohybu návštěvníků především formou atraktivních nabídek turistických produktů  Koordinaci a podporu integrovaného systému veřejné dopravy s přeshraniční provázaností, řešenou společně s problematikou parkování  Podporu motivace návštěvníků k využívání ekologických forem dopravy  Preferovat cykloturistiku všude tam, kde může být alternativou k motorové dopravě.  Zlepšování kvality povrchů silnic

Oblast: Organizace cestovního ruchu Jsme společně odhodláni podporovat v NP Šumava efektivní regionální organizační strukturu (destinační management) koordinující rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Posílení činnosti takovéto zastřešující organizace považujeme za důležitý předpoklad zejména pro zajištění konkurenceschopnosti regionu na trhu cestovního ruchu. Pro efektivní rozvoj CR je třeba propojit nabídky i s okolními lokalitami CHKO Šumava a BR Šumava. Současně budeme usilovat o výraznější zapojení místních obyvatel do rozvojových aktivit na poli CR. Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle:  Posílení činnosti a podporu efektivního destinačního managementu pro řízení CR v biosférické rezervaci Šumava  Podporu společného destinačního managementu v celé biosférické rezervaci  Podporu intenzivní spolupráce mezi hlavními subjekty odpovědnými za rozvoj cestovního ruchu v oblasti  Spolupráci při koordinaci destinačních managementů v sousedních regionech včetně turistických regionů na bavorské a rakouské straně Šumavy  Lepší využití ekonomického potenciálu regionu biosférické rezervace formou širšího zapojení místních obyvatel do přípravy a realizace rozvojových aktivit CR  Nastavení systému sledování vývoje turismu na Šumavě

Oblast: Marketing Naším cílem je rozvoj vlastního samostatného turistického profilu a účinného regionálního marketingu, přesahujícího hranice krajů. Pro naplnění této strategie se zaměříme na následující cíle:  Vytváření vlastního obrazu („image“) jako oblasti nabízející jedinečné přírodní a kulturní zážitky  Účinnější a efektivnější propagaci a prezentaci  Propagaci regionu pod jednotnou visuální identitou a značkou (logem)  Sledování efektivnosti přijatých marketingových opatření 45

46

6. Akční plán rozvoje turistického regionu Šumava Cíl

Aktivita

Čas realizace2

Priority 3

T B

A B

SNP, NNO, ROCR SNP, NNO, školy

P T P B B T

B A C B A A

kraje, města a obce, školy, NNO, SNP ROCR,SNP NNO, SNP MŽP, kraje, SNP SNP ROCR, SNP, P, IC, NNO

T

A

SNP, města a obce, spolky, NNO

T

A

SNP, IC, ROCR, města a obce

T B

A B

ROCR, P, SNP P, města a obce, MZE, SNP

T

A

ROCR, města a obce, SNP, IC, SNP

T

A

SNP, města a obce, ROCR

T

A

ROCR + SNP, IC, města a obce

Příležitost pro

6.1. Přírodní bohatství

6.1.1 Osvěta, informovanost a vzdělávání místních obyvatel, návštěvníků a provozovatelů infrastruktury CR o významu ochrany přírody a zachování životního prostředí 6.1.2 Zprostředkování aktivních prožitků v šumavské přírodě a krajině návštěvníkům

6.1.3 Rozšíření nabídky o oblast biosférické rezervace Šumava

6.1.4 Rozvoj partnerství a podpora spolupráce přírody a cestovním ruchem

2 3

a) Vydávání informačních materiálů b) Pořádání seminářů a vzdělávacích akcí a besed (zelený management) c) Podpora ekologické výchovy ve školách d) Systematická práce s médii e) Rozvoj specializovaného poradenství f) Podpora činnosti nevládních organizací g) Usměrňování návštěvnosti pozitivními formami a) Rozvoj programů a atraktivních nabídek s tématy „šumavská příroda a kultura“ b) Zřizování naučných a zážitkových stezek o šumavské přírodě, zejména v podhůří c) Podpora průvodcovství vycházejícího ze znalostí místních obyvatel a) Tvorba produktových balíčků cílených na BR b) Rozvoj nabídek v oblasti venkovské turistiky a agroturistiky c) Cílená propagace dosud méně známých oblastí Šumavy (Biosférická rezervace) a) Zajištění pravidelné výměny informací s informačními centry, městy, obcemi, podnikateli a NNO b mezi ochranou) Pořádání otevření diskusních fór a workshopů

Použité zkratky: T – teď, B – brzy, P ‐ později Použité zkratky: A – velmi důležité, B – důležité, C – méně důležité

- 47 -

Cíl

Aktivita

Čas realizace2

Priority 3

Příležitost pro

T T

A A

T

A

MK, kraje, města a obce ROCR, AVČ, IC, P, spolky, provozovatelé, SNP ROCR, AVČ, IC, P, spolky, SNP

B B B

B B A

T

A

B P

B B

P B B

B B B

kraje, města a obce, vlastníci, spolky kraje, města a obce, vlastníci, spolky, ROCR, IC provozovatelé provozovatelé provozovatelé

T

B

provozovatelé, ROCR, IC

P

C

vlastníci, stavební úřady, města a obce

B

B

vlastníci, města a obce, kraje, MK

B

B

města a obce, spolky

P

C

města a obce

B

A

města a obce, spolky

6.2 Kulturní bohatství Šumavy 6.2.1 Šíření nabídky kulturního dědictví Šumavy účinnější propagací a informovaností, propojováním typických regionálních kulturních témat (i přeshraničně)

6.2.2 Zpřístupnění dosud opomíjených šumavských památek 6.2.3 Podpora muzeí, galerií a výstavních síní a posílení jejich návštěvnické atraktivnosti

6.2.4 Zlepšování vzhledu sídel a zvyšování standardu veřejných služeb

a) Vytvoření databáze kulturního dědictví Šumavy b) Vytváření atraktivních návštěvnických programů využívajících tradiční a kulturní akce (i přeshraničně) c) Integrace tradičních řemesel pro obohacení turistické nabídky d) Využití kulturního dědictví, literárního a uměleckého odkazu šumavských autorů a umělců v nabídkách pro CR e) Zapojení kulturních institucí do vytváření nabídek CR f) Efektivní marketing kulturního dědictví g) Vytváření databanky kulturních akcí a jejich vzájemná koordinace a propagace a) Podpora zpřístupnění opomíjených památek b) Vytváření programových nabídek zaměřených na využití těchto objektů a) Posílení interaktivity expozic b) Vytváření atraktivních návštěvnických programů c) Vytváření nabídky „Pro každého něco pod jednou střechou“ d) Využití cíleného marketingu (např. zaměření na cílovou skupinu ‐ děti, senioři apod.) a) Podpora novostaveb, rekonstrukcí a modernizací přispívajících ke zlepšení vzhledu obcí b) Zlepšování stavebního stavu památek a historických budov c) Zřizování klidových a relaxačních zón v obcích a jejich zázemí d) Dobudování srozumitelného místního orientačního systému e) Podpora zdravého místního patriotismu (přednášky, besedy, soutěže) k posílení hrdosti na místní kulturní prostředí

- 48 -

ROCR, AVČ, IC, P, spolky, SNP kraje, města a obce ROCR, kraje, města a obce, zřizovatelé, provozovatelé, P ROCR

Cíl

Čas realizace2

Priority 3

T

A

P, města a obce

T

A

P, města a obce

c) Podpora nových netradičních aktivit v rámci BR (wind kiting, bike park, lanová centra, …)

B

B

P, města a obce

a) Zřizování a údržba vycházkových okruhů v zázemí obcí b) Nabídka ozdravných a rekondičních pobytů v přírodě c) Tvorba produktových balíčků a cílený marketing a) Propagace Šumavy jako pohodové zimní destinace b) Sjednocení a doznačení systému značených tras pro běžkaře, včetně nástupních míst c) Zajišťování pravidelné strojní údržby lyžařských běžeckých stop d) Zkvalitnění služeb pro běžecké lyžování (osvětlení vybraných okruhů) e) Vytvoření systému samofinancování lyžařských běžeckých stop včetně marketingu f) Modernizace stávajících lyžařských areálů (nabídka pro děti a rodinné lyžování, …) g) Vznik a provoz malých zařízení pro sjezdové lyžování v zázemí obcí h) Rozšíření společné lyžařské permanentky pro vleky na Šumavě i) Podpora dalších aktivit (jízda na saních, sněžnice, bruslení, snowkiting, snowtubing) j) Tvorba balíčků služeb v lyžařských centrech (ubytování, skipas, parkování, doprava, …) k) Podpora skibusů

B P T T T

B B A A A

města a obce, SNP ROCR + P ROCR + P, SNP ROCR, P, IC RSŠ, města a obce, SNP, kraje, KČT

T

A

RSŠ, města a obce

P

C

RSŠ, města a obce, P

T

A

RSŠ, města a obce + kraje + P

T

A

vlastníci

B

A

vlastníci + města a obce

B

B

provozovatelé

B

B

AVČ

B

B

ROCR + P

B

A

l) Zajišťování pravidelných informací o sněhových podmínkách v médiích

T

A

provozovatelé lyžařských zařízení, P, města a obce ROCR, provozovatelé

Aktivita

Příležitost pro

6.3 Volný čas a sport 6.3.1 Vytváření a zkvalitňování dalších volnočasových nabídek a souvisejících doplňkových služeb včetně rozvoje potřebné infrastruktury v rekreačních centrech BR

6.3.2 Profilace Šumavy jako atraktivního regionu pro šetrné formy pohybu v přírodě 6.3.3 Profilace Šumavy jako atraktivního regionu pro zimní sporty, především pro běžecké lyžování (zejména v oblasti centrální Šumavy ) a sjezdové lyžování ve vybraných centrech a doplňkově i dalších vhodných lokalitách (malé vleky pro děti a méně náročné lyžaře)

a) Budování zázemí pro sport a volný čas ve střediscích CR rámci celé BR (tenis, golf, squash, bowling, bazény, fitness, …) b) Vznik půjčoven, servisů, škol a dalších zařízení pro sport a volný čas

- 49 -

Cíl 6.3.4 Zkvalitnění a optimalizace sítě dobře značených stezek s přeshraničním propojením (pro pěší, cykloturistiku, běžkaře a pro jízdu na koni)

6.3.5 Rozvoj nabídky pro volný čas a sport zejména pro horší počasí a mimosezóny

6.3.6 Propojení nabídek se sousedními českými i zahraničními turistickými regiony

Aktivita a) Rozvoj naučných stezek s různými tématy vč. příhraničních (historie, kultura, technika, ...) b) Budování systému značených cyklostezek v regionu Šumava c) Rozvoj nabídek pro horská kola v podhůří d) Rozvoj služeb a servisu pro cyklisty e) Nabídka příležitostí pro seniory a hosty se sníženou mobilitou f) Uzpůsobení infrastruktury pro seniory a hosty se sníženou mobilitou g) Zpracování koncepce pro systém tras s přeshraničním napojením (pěší, cyklo, běžky, jízda na koni) h) Fyzické propojení systémů turistických stezek a cyklotras (včetně přeshraničního propojení) a) Podpora vzniku agentur volného času b) Rozvoj sítě návštěvnických center c) Rozvoj paušálních turistických nabídek s tématem sport, wellness a volný čas d) Rozvoj hipoturistiky směřované zejména do BR e) Podpora příležitostí pro in‐line zejména v BR a) Rozvoj přeshraničních nabídek na různá spojující témata (kultura, historie, ...)

- 50 -

Čas realizace2

Priority 3

B

B

Euroregion + města a obce, spolky, SNP

T

A

města a obce, kraje, SNP, KČT

T

A

AVČ, ROCR, města a obce, kraje,

B

A

P

B

B

ROCR, města a obce, P, SNP

B

B

města a obce, P, SNP

T

A

ROCR, kraje, města a obce, SNP

B

A

města a obce, KČT

T

A

P, města a obce

B

A

P, NNO, města a obce

B

A

ROCR + P

T

A

kraje, města a obce + P, ROCR

P

B

města a obce, ROCR

T

A

ROCR, města a obce, spolky, provozovatelé

Příležitost pro

Cíl

Čas realizace2

Aktivita

Priority 3

Příležitost pro

6.4 Ubytování, stravování, služby a informace 6.4.1 Podpora rozvoje struktury ubytování, stravování a služeb odpovídající místně specifické poptávce 6.4.2 Zlepšení kvalitativního standardu služeb a celkové atmosféry ve službách

6.4.3 Podpora specializace a diverzifikace nabídky ubytování a stravování

6.4.4 Podpora a rozšiřování certifikace regionálních zemědělských a řemeslných produktů a certifikace služeb jako cesty k vyšší kvalitě nabídky a servisu návštěvníkům

6.4.5 Podpora regionalizace cestou širšího uplatnění typických produktů a šumavské

a) Vyhodnocování a analýza potřeb a očekávaného vývoje poptávky ve službách b) Podpora investic do výstavby a modernizace zařízení pro ubytování, stravování a služby a) Podpora klasifikace zařízení dle kvalitativních kategorií (certifikace) b) Podpora vzniku účelových sdružení nabízejících vysokou kvalitu c) Zavedení systému tréninkových a vzdělávacích kurzů na podporu zlepšení atmosféry ve službách d) Zlepšení celkového vzhledu objektů s respektováním šumavských tradic a) Podpora zařízení specializovaných na určitá témata a cílové skupiny (vegetariánská či starošumavská kuchyně; rodiny s dětmi, senioři…) b) Podpora větší orientace zařízení na nabídky akcentující ekologické a tradiční přístupy (tréninkové a vzdělávací kurzy) a) Certifikace regionálních produktů a zavedení regionálního systému certifikace služeb v CR b) Podpora využívání místních tradic a produktů v CR (marketingová podpora) c) Vytvoření databanky provozovatelů tradičních řemesel na Šumavě (katalog) d) Zapojení tradičních řemesel do turistických programů/produktů e) Podpora užívání nadregionálních (evropských) systémů certifikace vyjadřující šetrný přístup k životnímu prostředí a) Oživení starých receptů ze Šumavy a podpora jejich širšího využití v gastronomii

- 51 -

B

A

ROCR

T

A

kraje, města a obce, MMR

T

A

ROCR, CzT

T

A

P, ROCR

B

A

ROCR

B

B

vlastníci

B

A

ROCR, P, komory

B

B

ROCR, P, sdružení, spolky

T

A

ROCR

T

B

ROCR, P

T

B

ROCR

T

A

ROCR

P

B

ROCR, CzT, MMR, MŽP

T

A

P

Cíl kuchyně v gastronomii (s využitím místních/regionálních surovin)

Aktivita b) Využití místních/regionálních zemědělských produktů v gastronomii (pramenitá voda, čerstvá místní zelenina, ovoce, živočišné produkty, …)

c) Podpora možností „prodeje ze dvora“ 6.4.6 Zajištění aktuálních a úplných informací a) Dobudování uživatelsky příznivého navigačního pro naše hosty, a to jak na místní, tak na a informačního systému pro domácí i zahraniční regionální úrovni návštěvníky (včetně zřizování infocenter a informací v terénu) b) Vytvoření jednotného přeshraničního informačního systému propojujícího informační střediska c) Zřízení kvalitního vícejazyčného informačního portálu o turismu na Šumavě d) Vydávání informačních materiálů se sjednocující vizuální identitou e) Podpora nadstandardního přístupu v péči o návštěvníky území (poskytování informací o zařízeních s prodlouženou otevírací dobou…) f) Podpora kvalitního průvodcovství g) Zavádění rezervačních systémů h) Koordinace aktivit se sousedními turistickými regiony 6.4.7 Podpora opatření zaměřených na a) Podpora spolupráce na trhu práce (mezi vzdělávacími zvyšování odbornosti, kvalifikace a celkové institucemi, zaměstnavateli, úřady práce, ...) vzdělanostní úrovně lidských zdrojů ve b) Vzdělávací kurzy pro manažery, začínající i stávající službách CR personál v zařízeních CR (i přeshraničně) c) Podpora motivačních programů pro studenty škol se vztahem k turismu d) Posilování jazykových dovedností pracovníků v cestovním ruchu (prakticky orientované kurzy, stáže, …)

- 52 -

Čas realizace2

Priority 3

B

B

P, Agrární komora

B

B

kraje, profesní komory

B

A

kraje, města a obce, P

B

A

ROCR

T

A

ROCR

T

A

všechny subjekty CR

P

C

města a obce, ROCR

T

B

města a obce, ROCR, SNP

B

B

ROCR, P, IC

T

B

ROCR

B

B

P, profesní komory, ROCR, ÚP

T

B

P, profesní komory, ÚP, ROCR

B

B

P, profesní komory, ROCR

T

B

P, profesní komory, ROCR

Příležitost pro

Cíl

Aktivita

Čas realizace2

Priority 3

T

A

kraje, RRAŠ, SNP

B

A

kraje, města a obce, SNP

B

B

ROCR, AVČ, SNP

T

A

kraje, města a obce, SNP, P

T

A

kraje, města a obce, provozovatelé dopravních systémů, SNP

T

B

ROCR, SNP

T

B

AVČ, provozovatelé dopr. systémů

T

A

stát, kraje, města a obce

Příležitost pro

6.5 Doprava 6.5.1 Usměrnění pohybu návštěvníků především formou atraktivních nabídek turistických produktů (např. s využitím potenciálu šumavského podhůří)

a) Aktualizace dopravního konceptu pro Šumavu se zaměřením na pohyb turistů v území (parkování, studie zpoplatnění vjezdu do Národního parku Šumava, využití veřejné dopravy…) b) Realizace výstupů dopravního konceptu c) Tvorba produktových balíčků využívajících ve zvýšené míře formy hromadné dopravy

6.5.2 Koordinace a podpora integrovaného systému veřejné dopravy s přeshraniční provázaností, řešenou společně s problematikou parkování

a) Podpora železniční a autobusové dopravy v regionu (i přeshraničně) b) Zlepšení celkové koordinace a návaznosti spojů prostředků veřejné hromadné dopravy

6.5.3 Podpora motivace návštěvníků k využívání ekologických forem dopravy

a) Podpora využívání integrovaného dopravního systému (vlak, bus, automobil) s přeshraniční návazností (projekty typu „Šumavský lístek“) b) Vytváření cílených a atraktivních nabídek (přeprava kol, informace o okolí podávané v dopravním prostředku, …)

6.5.4. Zlepšování kvality povrchů silnic a) Podpora zlepšování povrchů silničních komunikací

- 53 -

Cíl

Aktivita

Čas realizace2

Priority 3

T

A

kraje, města a obce, P, CzT

T

A

ROCR

T

A

ROCR

T

A

ROCR

T

B

ROCR, AVČ, P

T

B

kraje, obce, zřizovatelé škol, ROCR

T

A

ROCR

T

A

ROCR, Euroregion

T

A

RRAŠ, Euroregion, ROCR

B

B

ROCR, města a obce,

B

B

ROCR

B

B

města a obce, P

T

A

ROCR, NNO

B B T

B B A

ROCR ROCR ROCR

Příležitost pro

6.6 Organizace cestovního ruchu 6.6.1. Posílení činnosti a podpora rozvoje efektivního managementu pro řízení CR pro celý turistický region Šumava

6.6.2 Podpora intenzivní spolupráce mezi hlavními subjekty odpovědnými za rozvoj cestovního ruchu v oblasti

6.6.3 Zajištění koordinace mezi DM v sousedních regionech včetně turistických regionů na bavorské a rakouské straně Šumavy 6.6.4 Lepší využití ekonomického potenciálu regionu formou širšího zapojení místních obyvatel do přípravy a realizace rozvojových aktivit CR

6.6.5. Nastavení systému sledování vývoje turismu na Šumavě

a) Podpora organizačního, technického a prostorového zázemí pro činnost organizace cestovního ruchu (destinační management pro Šumavu) b) Naplňování zpracované strategie pro efektivní management CR c) Vytvoření pracovních skupin (turistika, sport, marketing) a) Podpora vytváření sítí mezi kooperujícími subjekty v CR, vč. spolupráce dest. managementů uvnitř regionu b) Tvorba produktových „balíčků“ sestavovaných na základě spolupráce více subjektů c) Zapojení odborných škol a dalších institucí do procesu rozvoje CR v regionu a) Zefektivnění spolupráce mezi sousedícími destinačními managementy včetně řešení jejich potenciálních překryvů b) Vytvoření společného přeshraničního destinačního managementu pro Šumavu (CZ, D,A) c) Podpora přeshraniční spolupráce zaměřená na vyhledávání a přípravu společných projektů a) Trvalá prezentace cílů a výsledků cestovního ruchu místním obyvatelům b) Pravidelné pořádání workshopů k tématům rozvoje CR v regionu c) Tvorba nabídek umožňujících místním obyvatelům výhodné užívání zařízení vytvořených pro CR (vzájemná ekonomická výhodnost) a) Příprava systému hodnocení vývoje turismu na Šumavě (indikátory, sběr dat, hodnocení) b) Pravidelná prezentace výsledků c) Návrhy korekčních opatření d) Pravidelné vyhodnocování implementace „Akčního plánu“

- 54 -

Cíl

Aktivita

Čas realizace2

Priority 3

T

A

ROCR

T

A

ROCR

T

A

ROCR

T

A

ROCR

T

B

ROCR

B

B

ROCR

B

B

ROCR

Příležitost pro

6.7 Marketing 6.7.1 Vytváření vlastního obrazu („image“) turistického regionu Šumava jako oblasti nabízející jedinečné přírodní a kulturní zážitky 6.7.2 Účinnější a efektivnější propagace a prezentace regionu Šumava se zohledněním jeho rozdílností a vnitřních specifik

a) Pravidelná aktualizace plánu marketingových aktivit (zpravidla 3 roky) a) Realizace plánu marketingových aktivit (jednotná propagace, paušální nabídky, specifická témata a oblasti, veletrhy, internet, …)

a) Aplikace zpracovaného konceptu jednotné vizuální 6.7.3 Propagace regionu pod jednotnou identity regionu Šumava vizuální identitou a značkou (logem) b) Jednotná propagace regionu a) Vytvoření systému pro monitorování 6.7.4 Sledování efektivnosti přijatých a vyhodnocování marketingových aktivit marketingových opatření b) Pravidelná prezentace výsledků c) Korekce opatření

- 55 -

7. Zásobník projektů V následujícím přehledu je uveden výběr projektů investičního charakteru s přímým vztahem k cestovnímu ruchu, převzatý výběrem z materiálu Podklady pro přípravu KIPR Studie proveditelnosti (Firma Diana, duben 2009). „Materiál představuje skutečný soubor „POTŘEB“ jednotlivých obcí k tomu, aby zabezpečily seriózní služby pro návštěvníky NP, dobré životní podmínky pro místní obyvatele a přitom minimalizovaly narušení či dokonce znečištění okolní přírody se zvláštním stupněm ochrany“. (Předmluva ke Studii proveditelnosti, Diana, duben 2009). Tabulka neobsahuje tzv. měkké projekty, jež nebyly předmětem šetření. Projekty ve stadiu úvah nebyly dosud finančně naceněny, jsou uváděny pouze pro orientaci. Po jejich započtení by reálně došlo k nárůstu prostředků potřebných k realizaci projektů v přímém vztahu k cestovnímu ruchu odhadem o cca 10 ‐ 20%. Záměrně byly vynechány projekty, v nichž je cestovní ruch pouze jedním, nikoliv prioritním z „uživatelů“. Jedná se např. o ČOV, kanalizace, komunikace, osvětlení aj., kde předpokládáme, že tyto budou obsahem jiné kapitoly KIPR (základní infrastruktura). Realizace valné většiny z níže uvedených projektů bude nicméně závislá na možnostech získání prostředků z dotačních titulů v následujícím plánovacím období, stejně jako na možnostech finanční spoluúčasti žadatele o podporu. S ohledem na současnou i očekávanou ekonomickou situaci je velmi pravděpodobné, že řada projektů bude muset projít přehodnocením jejich opravdové „potřebnosti“. Obec

Borová lada Čachrov Hartmanice Horní Planá

Invest. záměr Invest. záměr Specifikace projektů celkem (KIPR) pro cest. ruch Kč bez DPH Kč bez DPH 182 000 395 29 000 000 14 000 000 Obecní parkoviště 106 míst 15 000 000 Úprava centra obce Malá sjezdovka „Matesák“ ‐ záměr Sportoviště Socha sovy Zooprogram Sovinec 85 000 000 0 117 383 678 9 686 970 5 000 000 Paštecký most 300 000 Rybník Keple 400 000 Rybník Chlum 200 000 Rybník Trpěšice 3 786 970 Pootavská cyklostezka – 7,74 km 419 000 000 326 000 000 36 000 000 Sportovní hala 287 000 000 4sedačková lanovka + příslušenství, Rakousko‐ČR 3 000 000 Rozhledna Běžecký areál Vodní lyžování – trať s licencí

- 56 -

Pozn.

Obec

Horní Vltavice Horská Kvilda Kašperské Hory

Invest. záměr Invest. záměr Specifikace projektů celkem (KIPR) pro cest. ruch Kč bez DPH Kč bez DPH 272 100 000 185 000 000 25 000 000 Stezka pro cyklisty, lyžaře, H.V.–B. Lada 65 000 000 Dostavba lyžařského areálu 1 000 000 Rozhledna Žlíbský vrch 7 000 000 Informační středisko 35 000 000 Výstavba sportovní haly ‐mikroregion 3 000 000 Vodácké nástupní místo + tábořiště 5 000 000 Komplexní úprava návsi 7 000 000 Veřejná zeleň + lesopark 25 000 000 Stezky seniorů – 8 km 4 000 000 Areál vodních sportů Račí 2 000 000 Naučné stezky obcí 1 000 000 Běžecké tratě ke Kvildě a B. Ladám 5 000 000 Cesta ke hřišti ‐ cyklotrasa 30 000 000 0 Cyklostezka H. Kvilda ‐ Kvilda Turistická stezka H. Kvilda – Fil. Huť Podzemní parkoviště Nákup rolby a traktoru 146 000 000 59 000 000 10 000 000 Spolkový dům ‐ rekonstrukce 40 000 000 Špýchar ‐ rekonstrukce 9 000 000 Parkoviště Čeňkova Pila Obnova sportovního areálu 210 300 000 159 300 000

Pozn.

Kvilda Lenora Modrava

600 000 100 000 000 22 000 000 1 500 000 35 000 000

51 360 000 252 000 000

200 000 5 760 000 610 000 3 000 000 1 150 000 1 000 000 100 000 000 18 000 000 2 000 000 25 000 000

Vybudování informačního systému Rekonstrukce středu obce ‐ rota Výstavba „návštěvnického střediska“ Osvětlení běžeckého areálu Výstavba „Nástupiště běžeckých tras vč. odstavného parkoviště Posouzení běžeckého areálu ‐ EIA Dětské hřiště Víceúčelové hřiště Kaple – víceúčelový kostel Lávka přes Vltavu Rekonstrukce veřejné zeleně Polyfunkční dům ‐ parkoviště Naučná stezka Roklanský potok Veřejné prostranství

- 57 -

Obec

Nicov Nová Pec Nové Hutě Prášily Rejštejn Srní Stachy

Invest. záměr Specifikace projektů pro cest. ruch Kč bez DPH 15 000 000 Parkoviště Modrava I. 40 000 000 Varianta podzemní II. 1 000 000 0 34 000 000 130 000 000 Úprava centra obce Vytvoření návsi Kolomaznická pec ‐ socha Schwarzenberský kanál Cyklostezka 0 0 45 500 000 0 Vybudování lyžařského vleku 58 000 000 0 Výstavba dětského přírodního hřiště 178 229 185 130 000 000 70 000 000 Královácký dvůr 5 000 000 Fara ‐ oprava 40 000 000 Sportovní areál 15 000 000 Revitalizace centra obce 333 000 000 52 000 000 12 000 000 Budova 1890 (infostředisko) Centrální parkoviště ‐ garáže 40 000 000 Sjezdovky (vlast. vztahy ČSTV) Golf 8 jamek Střelnice Stezka Klostermannovy skály Centrum obce ‐ park 59 655 000 6 300 000

Invest. záměr celkem (KIPR) Kč bez DPH

Pozn.

Stožec

Přírodní golf České Žleby In‐line trasa Č. Kříž ‐ Dobrá Víceúčelové hřiště Dobrá Veřejné WC ve Stožci 600 000 Dětské hřiště ve Stožci Centrum volného času Stožec Víceúčel. hřiště Stožec ‐ tenis, volejbal 5 000 000 Rolba pro údržbu běž. stop Odstavné parkoviště České Žleby Venkovní inf. systém a mobiliář Info a mobiliář pro in‐line Vltavská

- 58 -

Obec

Specifikace projektů

Invest. záměr pro cest. ruch Kč bez DPH

Invest. záměr celkem (KIPR) Kč bez DPH

Strážný

105 350 000

Volary

100 000 000 20 000 000

700 000 35 150 000 30 000 000 150 000

5 000 000 70 000 000 70 000 000 0

Pozn.

Modernizace lyž. areálu Č. Žleby Rekonstr. mostu přes Vltavu v Č. Kříži Oprava kaple ve Stožci Víceúčelová budova – školicí centrum Naučná a zážitková stezka – Ing. Kozák Švédské valy (30‐letá válka) Lesní sportovní areál Strážní věž Kunžvart ‐ rekonstrukce Rolba na úpravu běž. stop Plavecký bazén

Úprava ploch a parkovacích míst Cyklostezky a cyklotrasy Parkovací ploch Špičák Parkovací plocha Samoty Parkovací plocha Šumavská Parkovací plocha pod nádražím Parkovací plocha A. Kašpara Víceúčelová sportovní hala Výstavba povrchu sportovního hřiště Rekonstrukce sed. lanovky na Pancíř Revitalizace městského centra Stará škola – environment. centrum Naučná stezka Cyklostezka

Zbytiny Železná Ruda Želnava Obce NP celkem

664 816 267 553 841 380 3 500 000 32 087 100 5 100 000 3 301 060 1 523 200 2 009 910 320 110 40 000 000 16 000 000 450 000 000 35 900 000 35 000 000 35 000 000 3 296 779 300 1 886 038 200

- 59 -

Masterplán: Do bilance „potřeb“ je dále nutné uvést objem prostředků pro Správu NP a CHKO Šumava z tzv. Masterplánu Šumava v celkovém uvažovaném objemu prostředků investičních (a ze zanedbatelné části i neinvestičních) 1 522 000 000 Kč (údaj 2009). Některé projekty v celkovém objemu do cca 50 000 000 Kč již byly Správou realizovány. Podrobné údaje uvádí následující tabulka:

- 60 -

8. Možné zdroje financování aktivit 1. Program rozvoje venkova: www.szif.cz Podpora cestovního ruchu – pěší trasy, vinařské trasy, hipostezky ‐ žadatelé – nestátní neziskové společnosti, zájmová sdružení právnických osob, fyzické a právnické osoby podnikající v zemědělské výrobě, nezemědělské podnikatelské subjekty působící v oblasti cestovního ruchu méně než 2 roky ‐ podporu lze poskytnout na výstavbu a obnovu pěších a lyžařských stezek, hipostezek, vinařských stezek a dalších tematických stezek včetně odpočinkových míst podél stezek a jejich značení ‐ výše dotace 90 %, minimální a maximální výdaje, ze kterých se stanovuje dotace: 50 000 – 1 500 000 Kč Podpora cestovního ruchu – ubytování, sport ‐ žadatelé – fyzické a právnické osoby podnikající v zemědělské výrobě, nezemědělské podnikatelské subjekty (právnické i fyzické osoby) působící v oblasti cestovního ruchu méně než 2 roky ‐ dotaci je možno využít na výstavbu, přestavbu malokapacitních ubytovacích zařízení (do 60. lůžek), stravovacích zařízení, půjčoven sportovního vybavení a objektů a ploch pro sportovní vyžití (hřiště, koupaliště atp.). ‐ výše dotace: do 50 %, minimální a maximální výdaje, ze kterých se stanovuje dotace: 50 000 – 10 000 000 Kč Projekt (investice) musí být realizována v obci do 2000 obyvatel.

2. ROP NUTS II Jihozápad www.rr‐jihozapad.cz 3.1. Rozvoj cestovního ruchu podporované projekty: ‐ výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty) včetně doprovodné infrastruktury (odpočívadla, mobiliář, sociální zařízení), naučných stezek, výstavba a rekonstrukce sportovně‐rekreační, kulturní vybavenosti pro cestovní ruch (např. koupaliště, hřiště, muzea, sály ‐ výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit (hotely, penziony), zařízení pro lázeňské ozdravné pobyty

- 61 -

žadatelé – nestátní neziskové organizace, malé a střední podniky s historií podnikání delší než 2 roky, zájmová sdružení právnických osob (rovněž historie delší než 2 roky), kraje, obce vč. zřízených organizací ‐ výše dotace 46 – 87% dle typu žadatele a se zohledněním, zda projekt zakládá veřejnou podporu, minimální výdaje, ze kterých je stanovena dotace: 2 000 000 Kč, maximální částka není stanovena 3.2. Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v cestovním ruchu podporované projekty: ‐ obnova kulturních, historických a technických památek, movitých kulturních památek (např. sochařských a malířských uměleckých děl, předmětů výtvarného a užitého umění včetně církevních) žadatelé – nestátní neziskové organizace, malé a střední podniky s historií podnikání delší než 2 roky, zájmová sdružení právnických osob (rovněž historie delší než 2 roky), kraje, obce vč. zřízených organizací ‐ výše dotace 46 – 87% dle typu žadatele a se zohledněním, zda projekt zakládá veřejnou podporu, minimální výdaje, ze kterých je stanovena dotace: 500 000 Kč, maximální částka není stanovena Projekt musí být realizován v obci nad 500 obyvatel 3.3. Rozvoj služeb, marketingu a produktů cestovního ruchu podporované projekty: ‐ modernizace a vybavení informačních center, zavádění ICT v oblasti propagace cestovního ruchu (internetové informační systémy, rezervační a objednávkové systémy), marketingové a informační kampaně orientované na propagaci regionu, tvorba nových i vícejazyčných tištěných a elektronických propagačních materiálů a předmětů na podporu rozvoje cestovního ruchu apod., využití a rozvíjení místních symbolů, tradic, kulturní diverzity, prezentace turistické oblasti, medializace turistické oblasti apod.) žadatelé – nestátní neziskové organizace, malé a střední podniky s historií podnikání delší než 2 roky, zájmová sdružení právnických osob (rovněž historie delší než 2 roky), kraje, obce vč. zřízených organizací ‐ výše dotace 46 – 87% dle typu žadatele a se zohledněním, zda projekt zakládá veřejnou podporu, minimální výdaje, ze kterých je stanovena dotace: 500 000 Kč, maximální částka není stanovena Projekt musí být realizován v obci nad 500 obyvatel

- 62 -

3. Integrovaný operační program http://www.strukturalni‐fondy.cz/getdoc/ae5865d4‐be4a‐403d‐9461‐7ee797397a20/Integrovany‐ operacni‐program 4.1. Národní podpora cestovního ruchu podporované projekty: ‐ prezentace a propagace národního kulturně‐historického dědictví, např. národní kulturní památky, památky lidové architektury, hrady a zámky, technické a církevní památky, národní parky, geoparky žadatelé – nestátní neziskové organizace a zájmová sdružení právnických osob s celorepublikovou působností v oblasti cestovního ruchu ‐ výše dotace 90%, minimální výdaje, ze kterých je stanovena dotace: 2 000 000 Kč, maximální částka není stanovena

4. Operační program podnikání a inovace http://www.mpo.cz/cz/podpora‐podnikani/oppi/ Nemovitosti podporované projekty: ‐ aktivity vedoucí k výstavbě/rekonstrukci stávajícího objektu pro potřeby podnikání nebo k pronájmu objektu dalšímu subjektu, který v něm bude podnikatelskou činnost vykonávat žadatelé – podnikatelské subjekty (malý, střední, velký podnik), územní a samosprávné celky ‐ výše dotace do 50 % dle typu žadatele, minimální a maximální náklady vždy stanoveny příslušnou výzvou

5. Program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007 ‐ 2013 http://www.strukturalni‐fondy.cz/getdoc/97b063a5‐30de‐41c9‐a9bb‐97aa1de5fd3f/Cil‐3‐Ceska‐ republika‐‐‐Svobodny‐stat‐Bavorsko‐200 Cestovní ruch, volný čas a rekreace podporované projekty: ‐ přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu (spolupráce lázní a lázeňských míst, kulturních center, sportovních zařízení, středisek), zapojení zemědělského sektoru do cestovního ruchu (agroturistika, využívání místních surovin, produktů) ‐ zřizování přeshraniční infrastruktury sloužící pro cestovní ruch (trasy pro pěší, běžkaře, naučné stezky, hipostezky ), tvorba společných rezervačních a informačních systémů, příprava turistických produktů zaměřených na specifika území (přiblížení historie, kultury atd.) - 63 -

‐ propagace, marketing žadatelé – veřejnoprávní, ovládaní veřejnoprávními právnickými osobami, neziskové subjekty ‐ výše dotace 90 % dle typu žadatele, minimální náklady: 25 000 €, maximální náklady nejsou stanoveny Projekty s náklady do 25 000 € jsou podporovány v rámci Dispozičního fondu (součást Programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko).

6. Cíl Evropská územní spolupráce Česká republika‐Rakousko 2007‐2013 http://www.at‐cz.eu/at‐cz/cz/1_program.php Cestovní ruch, kultura a ekonomika volného času podporované projekty: ‐ posílení cestovního ruchu, ekonomie volného času a kultury v pohraniční oblasti, vytvoření a propojení služeb/marketingu v cestovním ruchu, propagace regionu na významných regionálních veletrzích cestovního ruchu (společné stánky, reklamní materiály, společné prezentace), vytvoření nabídky služeb zaměřených na ekoturistiku, společný marketing příhraničních regionů žadatelé – veřejnoprávní, ovládaní veřejnoprávními právnickými osobami, neziskové subjekty ‐ výše dotace 90 % dle typu žadatele, minimální náklady: 25 000 €, maximální náklady nejsou stanoveny Projekty s náklady do 25 000 € jsou podporovány v rámci Fondu malých projektů (součást Programu Cíl Evropská územní spolupráce ČR ‐ Rakousko).

7.Národní podpora cestovního ruchu http://www.mmr.cz/Narodni‐program‐cestovniho‐ruchu Vyhlašuje ministerstvo pro místní rozvoj, 1 x ročně podporované projekty: ‐ rekonstrukce/vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty podél pěších tras, naučných stezek, cyklotras a zdrojových tras pro zvýšení návštěvnosti včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu. ‐ zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu (musí se jednat o atraktivity nadregionálního a regionálního významu ‐ vytvoření navigačních a informačních systémů pro sluchově a zrakové postižené účastníky cestovního ruchu a návštěvníky atraktivit cestovního ruchu včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu žadatelé – podnikatelský subjekt (právnická či fyzická osoba) s min. 2 letou historií podnikání ‐ výše dotace 50%, maximální náklady 5 000 000 Kč - 64 -

8. Krajské grantové programy http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1154&par[lang]=CS http://www.plzensky-kraj.cz/article.asp?sec=993

Cestovní ruch, kultura a ekonomika volného času podporované projekty: ‐ rozšíření a zkvalitnění nabídky kultury (divadlo, výtvarné umění, publikační činnost), udržení tradic, propagace kraje, podpora kulturního a společenského života žadatelé – obce, města, nepodnikatelské subjekty působící v oblasti kultury, občanská sdružení, nadace atd. ‐ výše dotace max. 70 %, max. cca 100 000 Kč

- 65 -

9. Monitoring úspěšnosti naplňování konceptu Cílem konceptu rozvoje cestovního ruchu je dlouhodobé efektivní využívání přírodního a kulturního potenciálu Šumavy. Předpokládá se, že turismus, který se na Šumavě bude dále rozvíjet bude šetrný k přírodě a místnímu kulturnímu prostředí. Praktické uskutečnění této vize je dlouhodobým procesem, který může být ovlivněn měnícími se podmínkami jak přímo v regionu, tak i mimo něj. Informace o tom, nakolik se daří koncept postupně naplňovat, jsou nutným předpokladem pro zodpovědné rozhodování destinačního managementu. Nezbytnou součástí konceptu se tak stává i dlouhodobý monitoring vybraných ukazatelů (indikátorů). Níže uvedená tabulka uvádí seznam ukazatelů, které mohou být použity pro monitoring úspěšnosti realizovaných opatření. Tematicky jsou zaměřeny na hodnocení:  Prosperity obce  Uchování přírodního a kulturního prostředí  Kvality produktů a spokojenosti turistů  Celkového managementu cestovního ruchu v území. Kritéria a indikátory úspěšnosti realizace konceptu: Téma Kritérium Prosperita/blaho obce Příjmy a výnosy z turismu

Zaměstnanost

Posilování místní ekonomiky

Zlepšování životních podmínek

Účast na řízení a kontrole

Spokojenost s turismem

Indikátor Procento příjmů plynoucí z turismu Procento rodin s příjmem z turismu Typ příjmu Podíl místních a cizích podniků v turismu Procento lidí zaměstnaných v turismu Procento místních lidí v turismu Procento kvalifikovaných lidí v turismu Místní mimosezónní nezaměstnanost Procento malých a středních podniků v turismu Procento místních podniků v turismu Průběh sezónnosti (turisté/měsíce roku) Procento ročních výdajů obce na turismus Množství a kvalita rozvoje infrastruktury stimulovaná turismem Procento místních využívající infrastrukturu Počet podnikatelů v turismu v projektech zlepšení životních podmínek Počet míst s informacemi o turismu Procento lidí účastnících se diskusí o turismu Stupeň a kvalita účasti stakeholderů v procesu plánování turismu Spokojenost místních s možností účasti Procento spokojenosti místních s přínosem turismu ve sféře infrastruktury a služeb Přístup místních lidí k turismu

- 66 -

Posílení sociálního a kulturního obrazu

Přírodní a kulturní prostředí

Udržitelné užití přírodních a kulturních zdrojů

Ochrana přírodního dědictví

Ochrana kulturního dědictví

Zvýšení environmentálního povědomí

Kvalita turistického produktu a spokojenost turistů

Kvalita služeb a prožitku

Kvalita turistického produktu

Management

Komunikace s návštěvníky na téma udržitelnosti Plánování a management

Únosnost území

Vnímání péče o NP/BR

Kvalita péče o přírodu NP/BR

Úroveň povědomí o místních hodnotách Procento místních hrdých na svoji obec a kulturu Nárůst/pokles kulturních aktivit a tradic Procento podniků v turismu s řádným nakládáním se zdroji Efektivnost v nakládání se zdroji (objem odpadu, spotřeba vody…) Typ a procento dopravních prostředků Objem prostředků z turismu směrovaný do ochrany přírody Kvalita ekosystémů (biodiverzita) Typ a rozsah chráněných území v regionu Příspěvek turismu k ochraně kulturního dědictví Objem prostředků na ochranu kulturního a historického dědictví Počet podniků se vztahem ke kultuře (řemesla, hudba, jídlo) Procento místních aktivních v OP Procento podnikatelů v turismu s environmentální strategií Procento turistů s povědomím o důležitosti ochrany přírody v místě Počet a typ turistických atraktivit, produktů a infrastruktury Kvalita ubytování, jídla, dopravy a služeb Hodnocení pohostinnosti Přístupnost pro tělesně postižené Procento vracejících se návštěvníků Nárůst počtu návštěvníků Nárůst peněz utracených návštěvníky Délka turistické sezóny Hodnocení chování turistů Hodnocení znalostí a povědomí turistů Existence a kvalita plánů péče, návštěvnických opatření a monitoringu Existence turist. zonace a návštěvních řádů Počet personálu v turistických službách Úroveň vzdělání a proškolení (průvodci..) Existence a kvalita infocenter, letáků, stezek, značení apod. Zpracované únosnosti území Registrační systémy návštěvníků Zpracované rozvojové plány, včetně turismu Procento území věnované turismu Mediální analýza (pozitivní a negativní články, citace, výzkum veřejného mínění) Plnění cílů Plánu péče o NPŠ v kapitole turismus Snížení počtu přestupků proti Návštěvnímu řádu NP Šumava

- 67 -

Seznam použitých zkratek: AVČ – agentury volného času BR – biosférická rezervace CR ‐ cestovní ruch CzT – Czech Tourism (Česká centrála cestovního ruchu) ČSÚ – Český statistický úřad DM – destinační management CHKO – chráněná krajinná oblast IC – informační centra kraje ‐ Jihočeský a Plzeňský kraj MK – Ministerstvo kultury MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MZE ‐ Ministerstvo zemědělství MŽP – Ministerstvo životního prostředí NNO – nestátní neziskové organizace NP – národní park P‐ podnikatelé ROCR – regionální organizace cestovního ruchu RRAŠ ‐ Regionální rozvojová agentura Šumava RSŠ – Regionální sdružení Šumava SNP – Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava TO – turistická oblast TR – turistický region PP – úřady práce

- 68 -

zdroj:www.npsumava.cz

- 69 -

Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava

Recommend Documents