STRATEGIE TRVALE UDRŽITELNÉHO TURISTICKÉHO RUCHU SPOLEČENSTVÍ OBCÍ PODKRKONOŠÍ

Strategie trvale udržitelného turistického ruchu Společenství obcí Podkrkonoší

STRATEGIE TRVALE UDRŽITELNÉHO TURISTICKÉHO RUCHU SPOLEČENSTVÍ OBCÍ PODKRKONOŠÍ

Zpracoval: Radovan Tichavský, Mgr. Petr Kulíšek a kol.

Listopad 2005


ZADAVATEL Společenství obcí Podkrkonoší Náměstí 36, Pilníkov ŘEŠITELSKÝ TÝM: Mgr. Petr Kulíšek Kostelecké Horky 25, 517 41 [email protected] Radovan Tichavský tichavsky@ podkrkonosi.info Mgr. Karolína Krátká Mgr. Šárka Kulíšková Mgr. Lenka Bakotová Jiřina Jiroušová

PŘIPOMÍNKY KE KONCEPCI STRATEGIE TRVALE UDRŽITELNÉHO TURISTICKÉHO RUCHU V REGIONU PODKRKONOŠÍ: Koncepce je zveřejněna na web stránkách Společenství www.podkrkonosi.info Připomínky pro další aktualizaci a doplňky ke koncepci zasílejte na adresu [email protected]


O

B

S

A

H

1. ÚVOD 1.1 Cíle strategie 1.2 Koncepce řešení strategie 1.3 Řešitelský tým 2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Definice problému 2.2 Vymezení řešeného území 2.3 2.4 2.5 2.6

Zhodnocení celkového stavu turistického ruchu v regionu Analýza podmínek pro rozvoj šetrného turistického ruchu SWOT analýza Vývojové tendence, rozvoj v okolí

3. PROGRAMOVÁ ČÁST 3.1 3.2 3.3 3.4

Strategická vize rozvoje turistického ruchu SoP Strategické a specifické cíle Priority Dopad na jiné okolní oblasti v Podkrkonoší – analýza partnerů

4. IMPLEMENTACE 4.1 Současné projekty 4.2 Projektové záměry 4.3 Projektová kritéria, soulad s cíli 4.4 Cílové skupiny 4.5 Proveditelnost a financování 5.ZÁVĚR 5.1 Závěr 5.2 Závěry veřejného projednávání


1. ÚVOD 1.1 Cíle strategie Předkládaná koncepce „Strategie trvale udržitelného turistického ruchu v regionu Podkrkonoší“ je strategickým dokumentem sloužícím k rozvoji trvale udržitelného turistického ruchu v regionu Podkrkonoší, který podtrhuje význam i koordinační a podpůrnou roli Společenství obcí Podkrkonoší. Hlavním cílem koncepce je přispět k proměně oblasti Společenství obcí Podkrkonoší na atraktivní místo pro podnikání, rekreaci a šetrný cestovní ruch za současného respektování bohatství i jedinečnosti přírodních, sociálně historických, kulturních a ekonomických podmínek jednotlivých obcí a jejich vyváženého rozvoje. K dosažení cíle definovaného koncepcí rozvoje trvale udržitelného turistického ruchu v regionu Podkrkonoší je nezbytná iniciace trvalé komunikace a spolupráce mezi veřejnou správou, obyvatelstvem, podnikatelským a neziskovým sektorem v oblasti. Koncepce „Strategie“ má široký a dlouhodobý rámec řešení (v horizontu 10-15 let), které zahrnuje jednotlivé kroky od veřejného připomínkování, projednávání, zapracovávání připomínek, definice konkrétních opatření a projektů, které budou dle aktuální situace a možností modifikovány a realizovány. Rozhodujícími faktory při projednávání a realizaci koncepce je aktivizace veřejnosti a obecních samospráv, zainteresování podnikatelského sektoru a v neposlední řadě i dostupnost finančních zdrojů. Koncepce „Strategie“ obsahuje úvod s definicí problému, vymezením a charakteristikou řešeného území, dále analytickou část (SWOT analýza, tvorba vize, analýza podmínek a příležitostí, stanovení priorit rozvoje území, specifické cíle, analýza partnerů) a implementační část (nástroje a opatření, konkrétní projekty a jejich proveditelnost, předpokládané výstupy, dopad do ekonomiky oblasti, soulad se strategickými cíly koncepce). 1.2 Koncepce řešení strategie Při řešení a vypracování dokumentu byly použity následující metody. Byl realizován terénní výzkum s místním šetřením, rozhovory se samosprávou, rozhovory a diskuse s aktivními občany v rámci třech motivačních exkurzí (sběr námětů a údajů o možných příležitostech v regionu, názory místních lidí), sběr podkladů (od roku 2003) a jejich aktuální analýza, aktualizace dat po přistoupení nových obcí, formulace osnovy strategie a rozpracování jednotlivých bodů koncepce. Dokument koncepce je vyvěšen na webových stránkách Společenství obcí Podkrkonoší a jednotlivých obcí s možností připomínkování, bude zveřejněn v místních periodikách jednotlivých obcí. Ke vzniklé koncepci budou zorganizována veřejná slyšení a připomínkování a použity participativní metody. 1.3 Řešitelský tým Návrh koncepce „Strategie trvale udržitelného turistického ruchu v regionu Podkrkonoší“ vytvořil řešitelský tým: Radovan Tichavský, Mgr. Petr Kulíšek (koordinace, metodika, návrh strategických a specifických cílů, implementace) Mgr. Karolína Krátká, Jiřina Jiroušová (sběr dat a podkladů pro analýzu, návrh vize) Mgr. Šárka Kulíšková (analytická část, formulace opatření) Mgr. Lenka Bakotová (koncepce)


2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Definice problému

Společenství obcí Podkrkonoší si stanovilo jako jednu z priorit rozvoje regionu rozvoj trvale udržitelného turistického ruchu. Cílem strategického plánu je tedy proměna oblasti Společenství obcí Podkrkonoší na atraktivní místo pro podnikání, rekreaci a šetrný cestovní ruch. Předpokladem pro dosažení tohoto cíle je respektování bohatství i jedinečnosti přírodních, sociálně historických, kulturních a ekonomických podmínek jednotlivých obcí a jejich vyváženého rozvoje. Venkovský region Podkrkonoší má šanci stát se dynamicky rozvíjejícím územím se silnými a vzájemně výhodnými vazbami na turisticky atraktivní sousední Krkonoše i na další sousední mikroregiony. Předpokladem je aktivní využití všech dostupných místních zdrojů, jakým je výhodná poloha vzhledem k přetížené oblasti Krkonoš, dostatek prostoru, rozvojový potenciál, dosud opomíjené kulturní památky, klid, čisté životní prostředí, možnosti cykloturistiky a pěší turistiky, dobrá dostupnost a prostupnost krajiny. 2.2 Vymezení řešeného území

V řešeném území Společenství obcí Podkrkonoší se nenacházejí velká urbanistická sídla, jedná se o svazek jedenácti tradičně venkovských samosprávných celků mezi čtyřmi městy (Hostinným, Trutnovem, Úpicí a Dvorem Králové) ve východní části krkonošského podhůří. Krajina se rozprostírá na pomezí horských svahů a Polabské nížiny, v údolích mezi Úpou a horním tokem Labe. Osídlení mikroregionu se na západě soustřeďuje v údolí Hostinské, na východě Trutnovské pahorkatiny, na severu pokrývá Vlčickou kotlinu a na jihu je za Kocléřovským hřbetem ohraničeno jižním okrajem Lesa Království. Zvlněná krajina mělkých údolí přecházejících místy do prudkých svahů s nadmořskou výškou okolo 500 m. n. m. předurčuje místní klima (mezi dominanty kraje patří Liščí hora (u Hajnice) – 609 m, Sv. Kateřina 524 m, Bradlo 520 m, Pekelský vrch 583 m či Šibeniční vrch 464 m). Podkrkonoší je mírně teplou oblastí s průměrnou teplotou v lednu –3 a v červenci 16 °C Charakteristické inverzní jevy se objevují v chladných sevřených údolích toků (např. olešnický újezd je místními nazýván “Ledové údolí”), přičemž vyšší polohy jsou vystaveny působení větru. Podhorské přírodní podmínky a hraniční poloha ve vztahu k historickému centru země významně ovlivnily život zdejších obcí: zejména způsob hospodaření a typ zástavby. Z historického hlediska se mikroregion nachází v podkrkonošské části Sudet zvaných Riesengebirge. Území bylo od 13. století osidlováno vedle slovansky zejména německy hovořícími obyvateli. Složitým dějinným, kulturním i sociálním předělem bylo období druhé světové války, kdy bylo ze všech sídel Společenství obcí Podkrkonoší bylo vystěhováno místní, tzn. převážně německy hovořící obyvatelstvo a jeho správa nahrazena českými dosídlenci. Život v obcích ztratil návaznost, noví osídlenci postrádali přirozený pocit sounáležitosti s místní tradicí a hodnotami. Zpustla krajina, zchátraly kulturní a historické památky, zanikly místní statky, drobné podniky a živnosti. Po odsunu vetšiny německy mluvících obyvatel zůstala některá sídla prázdná, predevším v obtížně obyvatelných oblastech. Poválečný zánik domů nebo také celých osad umocnil nízkou hustotu trvalého osídlení oblasti, která se v nedávné minulosti stala výhodným atributem přitahujícím chalupáře, v současnosti je chápána jako pozitivní atribut turisticky atraktivní oblasti. Současným trendem je zdravý životní styl, lidé si více cení nezávadného životního prostředí, klidu, dostatku volného prostoru. Venkovská sídla v okolí městských center se stávají atraktivním místem pro bydlení. Zatímco dříve mohla být díky obtížné dosažitelnosti


považována za periferii, dnes jsou snadno dostupná díky osobní automobilové dopravě a novým komunikačním technologiím. Charakteristickým rysem podkrkonošského společenství je podélné, tzv. lánové uspořádání obcí s rozptýlenou zástavbou na svazích, v údolích, v periferních polohách a odloučených částech. Místní sídla zahrnují dříve samostatné, zcela oddělené osady (ukázková je v tomto směru Hajnice, podobně jako Vítězná, čítající desítku současných i již vylidněných místních částí). Ze všech členských obcí má pouze Pilníkov výraznou centrální zástavbu s vyšší koncentrací osídlení. V roce 2003 byl Ministerstvem kultury historický střed Pilníkova prohlášen za městskou památkovou zónu. Ta umožňuje zachovat a obnovovat jeho historický ráz za pravidelné podpory státu. Zajímavý historický vývoj (česko-německé soužití a kultura) dosud čeká na moderní historickou a kulturní interpretaci Retrospektivní vývoj počtu obyvatel v obcích Společenství obcí Podkrkonoší viz Karolina Krátká: Integrovaná rozvojová strategie SPOLEČENSTVÍ OBCÍ PODKRKONOŠÍ, 2005 Viz také Procentuální změna počtu obyvatel od roku 1991 do 2001, tamtéž. 2.3 Zhodnocení celkového stavu turistického ruchu v regionu

Řešené území Společenství obcí Podkrkonoší (SoP) patří zčásti do turistického regionu Východní Čechy (pět obcí), který se profiluje převážně zaměřením na kulturní a historické pamětihodnosti (hrady a zámky). Zčásti patří do turistického regionu Krkonoše, akcentujícím přírodu, hory a sportovní vyžití. Ani historicky ani v současné době nepatří oblast SoP mezi turisticky exponované. Jelikož se nachází mezi dvěma turisticky přetíženými celky vlastních Krkonoš a Českého ráje, má v první řadě předpoklad stát se předvstupní turistickou zónou pro převis turistů v regionu s možností změny v území přednostně turisticky využívané jako více klidové a cenově zvýhodněné. Panoramatická blízkost Krkonoš je zatím nevyužitým potenciálem Společenství obcí Podkrkonoší včetně jeho výhodných atributů klidu, zdravého životního prostředí, dosud neobjevených památek a přírodních zajímavostí, a v neposlední řadě nižších nákladů na turistiku. Území Společenství obcí Podkrkonoší však nedisponuje předpokladem stát se masově turisticky využívanou zónou v intencích tvrdého turismu (velké hotely, infrastruktura, sjezdovky apod.). Naopak potenciál oblasti je v ve vhodném výběru cílových skupin (rodiny s dětmi, senioři, chalupáři v regionu), a v akcentaci specifických forem šetrných forem turistiky (agroturistika, ekoturistika, incentivní turistika, cykloturistika, hippoturistika), dále ve využití nedoceněného místního kulturního a historického dědictví (nová interpretace historie, tvorba turistických produktů vycházejících ze specifiky oblasti). Potenciál oblasti je také v cenově přístupné hladině turistických služeb ve srovnání se sousedními Krkonoši. Strategicky nutné je vyřešení jednotného image regionu, podpora propagace a turistických informačních systémů. Image Společenství je zásadní vstupní informací pro potencionálního turistu, je nejrychlejší sebeprezentací oblasti – naznačuje, zda je tato oblast pro turistu vhodná (zda jsou zde horské partie, náročný terén nebo naopak mírný terén pro rodiny s dětmi a seniory, zda je zde možnost cykloturistiky, rekreační zázemí, společenský život a nabídka kulturního vyžití. logo nejrychlejším možným způsobem odpovídá turistovi na otázku „Bude se mi zde líbit?“


Strategická je také možnost využít návaznost na turisticky atraktivní oblast Krkonoš a již existující cyklostezky a trasy včetně koordinované spolupráce s novými partnery v této oblasti (poskytování ubytování pro zimní rekreanty z přetížených lyžařských středisek apod.) Důležitým předpokladem rozvoje území Společenství obcí Podkrkonoší je příchod nových obyvatel z měst, kteří se na venkově nejen zabydlují, ale provozují nové živnosti eventuelně využití soukromých rekreačních objektů (chalup) k trvalému bydlení nebo individuálnímu podnikání. Tak mohou vznikat nové pracovní příležitosti rozvíjet se služby mimo jiné i pro turistický ruch. Přistěhovalci se rovněž stávají členy zastupitelstev či se aktivně podílejí na životě obce. Tento trend je třeba v obcích aktivně podporovat nejen v oblasti bydlení (vytváření nových příležitostí pro bydlení na venkově), ale také podnikání. Zde vyvstává nutnost regulace nové výstavby (nebezpečí narušení tradičního vzhledu obce katalogovými novostavbami), nutný je předpoklad nabídky prostor a motivujících podmínek pro soukromé podnikání (nejlépe v rámci obecního majetku), tedy snaha vytvářet nové pracovní příležitosti v obcích a ne přeměnit obce na noclehárnu lidí dojíždějících za prací do velkých měst. Příkladem rozpohybování obce z venku je Kohoutov (obnoveno pekařství, v budově bývalé školy založeno keramické studio, zřízen obecní penzion s restaurací, nová kozí biofarma) nebo Chotěvice (znovuoživená opuštěná osada sv. Kateřina v Chotěvicích, ze zchátralého letního tábora je prosperující rekreační zařízení s paletou služeb). Dalším podstatným fenonémem oblasti je chalupářství a individuální rekreace. Chalupáři udržují a opravují usedlosti, které by jinak pravděpodobně zanikly nebo byly modernizovány, zároveň jsou potenciálními odběrateli místních služeb. Podíl chalupářů se blíží polovině domů např. v Horní Olešnici, Kohoutově, Vítězné. V Chotěvicích a v Čermné byl zaznamenán trend odkupování domů pro účely pronajímání chalup zahraničním turistům na krátkodobé i dlouhodobé pobyty. 2.4 Analýza podmínek pro rozvoj šetrného turistického ruchu

Význam a přínos turistů pro většinu oblastí v naší zemi, tedy nikoli pouze pro Společenství obcí Podkrkonoší, je neoddiskutovatelný. Turisté zvyšují kupní sílu, zvyšují tedy i zisky místních podnikatelů. Turistický ruch, poptávka po místních službách, přináší možnost zaměstnání části občanů přímo v místě bydliště (poskytování ubytování, provozování pohostinství, rekreační služby, služby v oboru informací atd.). Turisté přinášejí také oživení společenského a kulturního života, vyhledávají zajímavosti, atrakce, bývají často jedinou cílovou skupinou, pro kterou se daná akce pořádá. Což funguje i obráceně – pořádání nejrůznějších původně pouze obecních akcí může přesáhnout hranice obce a regionu a s dostatečnou propagací přitáhne také turisty (například kohoutovské Trhy řemesel). Turisté mohou do Společenství obcí Podkrkonoší přinést peníze a rozvojový potenciál. POTENCIÁL SOP S OHLEDEM NA ROZVOJ ŠETRNÉHO TURISTICKÉHO RUCHU Přírodní krásy Přírodní krásy jsou prakticky jedinou velkou devízou oblasti. Zvlněná krajina mělkých údolí přecházejících místy do prudkých svahů, panoramatická blízkost turisticky velmi atraktivních Krkonoš, nenáročná krajina pro cykloturistiku a přitom klidné a zdravé prostředí – to je, na čem může oblast turisticky především stavět. Ve Společenství obcí Podkrkonoší se nachází zvláště chráněné území přírodní park Hrádeček lokalita hodnotná i z hlediska ekologické stability, porosty s výraznější příměsí buku i čisté bukové segmenty). Prozatím nechráněný je pískovcový útvar Slučí kameny v zalesněném


Kocléřovském hřbetu na pomezí katastru Chotěvic a Vítězné. Památné stromy Společenství obcí Podkrkonoší jsou čtyři lípy srdčité , dále jsou k ochraně navrženy další vzrostlé a několik desítek let staré stromy. Na Olešnicku se nacházejí zajímavé mineralogické lokality - Na rovních nad Ždírnicí lze nalézt chalcedony a acháty. V náplavách Olešnického potoka a u Vestřevi jsou těženy almandiny -–pyropové granáty až drahokamové kvality Kulturní a historické zajímavosti V každé obci společenství je možno najít kulturně či historicky zajímavé objekty jako jsou kostely, kapličky, sochy svatých nebo křížky, příklady lidové architektury, na území se nacházejí tři zámky (Vlčice-soukromý majitel, S. Buky, Nové Zámky). Problém pro turistu nastává, chce-li se do zmíněných objektů podívat (kostely) nebo se o jejich funkci či významu něco dozvědět (sochy, lidová architektura). Dalším problémem je stav především církevních památek nebo zámků, jejichž další využití či vlastnictví je otázkou. Na současném neutěšeném stavu světských i církevních památek ve Společenství obcí Podkrkonoší se podepsala velmi negativně poválečná změna majetkových vztahů (konfiskace německého vlastnictví, postátnění církve), stejně jako obměna obyvatel, kterou se zpřetrhala přirozená vazba místních lidí ke kulturnímu dědictví regionu. Římsko-katolická církev, která je jejich vlastníkem, nemá tolik finančních prostředků, aby mohla investovat do svatostánků, které se nepoužívají vůbec či jen občas. Samosprávy obcí se zdráhají přebírat zodpovědnost za “cizí” majetek, navíc v havarijním stavu, a nevidí pro stavbu žádné účelné využití. V současné době je vyjma Hajnice, Kocléřova, Kocbeří a Čermné stav církevních stánků žalostný. Kulturní památky tvoří jednu z nejvýznamnějších součástí kulturního bohatství každého národa. Současně však představují bohatství v nejzákladnějším smyslu. Zájem o návštěvy historických lokalit v celosvětovém měřítku neustále vzrůstá, výnosy z kulturní turistiky tvoří významné procento z veškerých výnosů cestovního ruchu. Cestovní ruch je odvětvím, které může tvořit největší objem prostředků pro obnovu a revitalizaci památek. Je proto společensky velmi žádoucí, aby se při zachování všech zásad památkové péče a rovnoměrného rozvoje území co nejvíce vhodných památek stalo vyhledávanými cíli cestovního ruchu. Památkové lokality v obcích mikroregionu Podkrkonoší, které jsou dosud z hlediska cestovního ruchu opomíjené, čelí nedostatku financí na údržbu památek a rozvoj území. Nulové ekonomické výnosy z neexistující památkové turistiky v SoP mohou být motivem pro mnohdy nežádoucí zásahy do urbanistické, funkční a sociální struktury celého historického jádra obce. Tento proces vede k nenahraditelné ztrátě identity památkově cenného místa. V souladu s celosvětově vzrůstající návštěvností památkových lokalit vzrůstá i počet návštěvníků památek v České republice. Zájem návštěvníků Královéhradeckého kraje je však v současné době soustředěn na ustálenou skupinu měst, vesnic, hradů a zámků. V blízkosti řešeného území se jedná například o špitál v Kuksu. Je proto nezbytné hledat cesty nejen k rovnoměrnějšímu nasměrování návštěvníků na dalších vhodných atraktivních lokality, ale i k zajištění odpovídající vybavenosti dostatečnou infrastrukturou v těchto nově vybíraných lokalitách. S ohledem na předpokládané využití zachovaných a často i unikátních ačkoli dosud opomíjených kulturních památek vyvstává před Společenstvím obcí Podkrkonoší úkol zhodnotit možnosti využití kulturního dědictví v Podkrkonoší v cestovním ruchu. Mimo jiné musí být hodnocena i četnost návštěv jednotlivých lokalit, zdůvodnění případného nezájmu a možnosti nápravy.


Cílem je 1) Šetrné využití kulturního dědictví v Podkrkonoší v cestovním ruchu 2) Co nejvíce vhodných památek v mikroregionu se stane vyhledávanými cíli cestovního ruchu 3) Rovnoměrnější nasměrování návštěvníků na další vhodné atraktivní lokality, ale i zajištění odpovídající vybavenosti dostatečnou infrastrukturou v těchto nově vybíraných lokalitách 4) Eliminovat nežádoucí zásahy do urbanistické, funkční a sociální struktury celého historického jádra obce. 5) Regulační plán stanoví podrobné využití jednotlivých pozemků a určí regulační prvky plošného a prostorového uspořádání. 6) Uplatňování vyváženého rozvoje památkových lokalit, který poskytuje kvalitní předpoklady pro současné respektování jak požadavků ochrany památek, tak požadavků rozvoje cestovního ruchu. Východiskem pro harmonický rozvoj území památkových lokalit je znalost kulturně historického potenciálu území Podkrkonoší. Předpokladem úspěšného rozvoje území je pak účinné využití nástrojů územního plánování, tj. územních plánů obcí a zejména regulačních plánů a jejich propojení a koordinace s plány zásad ochrany památkových hodnot historického území a požadavky cestovního ruchu (plány cestovního ruchu) i dalšími rozvojovými dokumenty obcí. Kvalitně zpracovaná územně plánovací dokumentace slouží také k regulaci nabídky pro cestovní ruch, kterou nelze realizovat za cenu omezování běžného denního života obyvatel obce. V současné době mají územní plán zpracovány pouze dvě obce Společenství (Chotěvice a Pilníkov). Rozsah vybavení pro návštěvníky i rozsah veškerých zařízení pro ostatní aktivity obce musí být úměrný kapacitě lokality. Jejich umístění a vzhled je zapotřebí řešit v souladu s historickým prostředím. Jako vhodné se v současné chvíli jeví pořízení územních plánů obcí, na které navazují pro vybrané části území regulační plány. U menších obcí s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami je možné pořídit regulační plán pro celé území obce. V odůvodněných případech je možné pořídit přímo regulační plán. Jen regulační plán může jednoznačně stanovit podmínky pro stavební, architektonické i funkční zásahy do území v souladu s podmínkami státní památkové péče. Regulační plán je nejúčinnějším nástrojem k uplatňování vyváženého rozvoje památkových lokalit, který poskytuje kvalitní předpoklady pro současné respektování jak požadavků ochrany památek, tak požadavků rozvoje cestovního ruchu. Jedním z podkladů pro zpracování regulačního plánu území s památkovou lokalitou by měl být i plán zásad ochrany památkových hodnot historického území a zásady rozvoje cestovního ruchu. Regulační plán území s památkovou lokalitou by měl dle požadavků ICOMOS obsahovat: • Definování a popis hranic chráněného území a ochranného pásma. Aktivity v území ochranného pásma se řídí vedle zákona o státní památkové péči vyhláškou, kterou bylo ochranné pásmo vymezeno. Omezení musí být vztažena k předmětu ochrany tohoto pásma.1) Podle novely č. 395/2001 Sb., Ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Čl. 10, která je účinná od 1. 6. 2002, jsou mezinárodní úmluvy, které prošly úplným ratifikačním procesem,závazné a mají vyšší účinnost než resortní zákon.


• Využití území v širších vztazích, zejména pokud jde o turistické poznávací trasy, které propojují řešené území s tématicky obdobnými památkovými míst. • Regulaci funkčního využití a prostorového uspořádání stávající i nové výstavby v souladu s podmínkami státní památkové péče, zakotvenými v plánu zásad ochrany památkových hodnot historického území. • Řešení dopravy a technické infrastruktury, neboť jak zachování, využívání a prezentace památkových objektů, tak rozvoj cestovního ruchu závisí na dopravní dostupnosti, dodávce elektrické energie a na fungujícím vodním hospodářství. • Regulativy usměrňující rozvoj bydlení a občanského vybavení. Zachování bydlení a s tím souvisejících funkcí úzce souvisí s atraktivitou lokality pro návštěvníky. • Podmínky a regulativy pro rozvoj cestovního ruchu, které umožní bezkonfliktní zřizování širokého spektra služeb, nezbytných pro pobyt návštěvníků, jako je například informační systém, doprava, síť příslušného občanského vybavení, atd. Z analýz, provedených v rámci řešení úkolu ÚÚR, vyplynuly nejvýznamnější zásady pro územně plánovací dokumentaci památkových lokalit: • Regulativy funkčního využití a prostorového uspořádání by měly být stanoveny v souladu s plány zásad ochrany památkových hodnot historického území, jednoznačně a do značné podrobnosti, kterou ještě stavební zákon umožňuje. • Urbanistické řešení nové výstavby a přestaveb musí být regulováno tak, aby byla zachována historická parcelace, jako základní podmínka zachování historické urbanistické struktury a tím i vzhledu lokality. Drobné změny hranice parcel jsou možné, ale jen při respektování celkového kontextu okolní historické parcelace. • V regulačním plánu by měly být stanoveny možnosti využívání vnitrobloků a využívání podkrovních prostorů. • Velké památkové rezervace nebo památkové zóny nelze jako celek řešit regulačním plánem v potřebné podrobnosti. Vhodnější je takto velké území rozdělit na menší celky a pro tyto celky zpracovat vzájemně koordinované podrobnější regulační plány. • Regulační plán je zapotřebí obzvlášť důkladně a podrobně projednat s veřejností, reagovat na všechny připomínky a náměty, aby byl na minimum omezen negativní vztah místních obyvatel k rozvoji cestovního ruchu a k památkové ochraně. Pouze uceleným plánovacím procesem, v jehož průběhu budou zástupci státní správy a samosprávy obcí, pracovníci památkové péče, představitelé občanských iniciativ a pracovníci z oblasti cestovního ruchu schopni dospět ke vzájemné dohodě, lze zajistit rozvoj v historickém území s maximálním omezením negativních dopadů. Slavnosti, festivaly, další akce V oblasti jsou pravidelně pořádané srpnová Lidová řemesla v Kohoutově. Žádná podobná turisty a návštěvníky oblíbená akce jinde organizována není. Nejedná se sice o fiančně výdělečný podnik, ale jde o událost s jednoznačně propagačním významem pro pořádající obec, vede také ke zvýšení aktivity místních spolků a občanů, oživuje podnikatelský ruch v místě a je základnou pro setrvalý rozvoj turistiky v místě. Velkou popularitu si získal první ročník Nohejbalového turnaje o pohár "Společenství obcí Podkrkonoší”. Občanské sdružení Pegale ve Vítězné pořádá pravidelné akce pro děti z Vítězné a okolí. Akce pro veřejnost pořádá ZŠ Kocbeře. V Čermné je organizován Sraz rodáků. V Hajnici probíhají koncerty, ve Vítězné je pořádaná pouť. Turisticky významné je pořádání koncertů v blízkém Choustníkově Hradišti, nebo festival Teatrum Kuks.


Ubytování a stravování Služby ubytování a stravování jsou v současnosti kamenem úrazu potencionálního rozvoje oblasti. Možnost ubytování a stravování je v současnosti pouze v šesti obcích. Nejvyšší fluktuaci cílených návštěvníků mají v současné době Rekreační zařízení sv. Kateřina a Keramické studio v Kohoutově. Možnost kvalitního ubytování se stravováním poskytuje polovina obcí. V oblasti se rozvíjí pronájem chalup k rodinné a skupinové rekreaci českých ale především zahraničních turistů. Zatím jsou chalupy pronajímány ve Vítězné, H.Olešnici, Hajnici, Pilníkově, S.Bukách a Kohoutově. Možnosti ubytování a stravování Obec

Čermná Chotěvice

Kocbeře Kohoutov Pilníkov Vítězná

typ ubytování kapacita (počet lůžek) 30

provoz celoroční/ sezónní

C obecní penzion v pronájmu C (doplňkové v zimě soukromé služby: ubytovna - 40, rekreační rybolov, jízda v létě také zařízení a na koních, chatky – 100 autocamp sport) sv. Kateřina soukromé 4+4 C penziony obecní 11 C penzion v pronájmu soukromý cca 30 C penzion Obecní 15 C ubytovna pramen: Společenství obcí Podkrkonoší

možnost stravování ano/ne ano ano

ano ano ano ano

Sportovní podmínky, možnost koupání a lyžování Pokladem k nezaplacení je v turistickém ruchu možnost koupání, nejlépe v přírodním prostředí. V letních měsících je na území SoP umožněno koupání v přírodních rybnících, bazénech či požárních nádržích. V zimních měsících je oblast ideální pro běžecké lyžování, v Hajnici se uvažuje o vybudování sjezdovky.


obec Čermná Dolní Olešnice Hajnice Horní Olešnice Chotěvice Kocbeře Kohoutov Pilníkov

Sportovní vyžití tělocvična hřiště ne 2 menší víceúčelová ano ano ne ano ano ano ano

Staré Buky no, ale v havarijním stavu ano Vítězná Vlčice

možnost koupání ano (bazén)

ne, ne, ale plánuje se ale plánuje se fotbalové a ano (rybník) 1 menší víceúčelové 1 malé travnaté ne 1 malé antukové fotbalové hřiště ne tenisové kurty fotbalové a dětské no (požární nádrž) ne ano (rybník) hřiště s umělým ano (koupaliště) povrchem pro 14 druhů sportu, lánováno zastřešení, fotbalové hřiště fotbalové ano (rybníky)

3 víceúčelová, 2 ano (rybník) fotbalová ano fotbalové hřiště ano (rybník) 1 menší víceúčelové pramen: Společenství obcí Podkrkonoší

Ostatní služby Turistu také zajímá přístupnost bankovních, poštovních služeb, internetu, ve vzácnějších případech také možnost navštívit místní čítárnu nebo knihovnu. Na území společenství není žádný bankomat, přehled přístupných pošt a internetu viz tabulka. Všechny obce společenství vyjma Horní Olešnice nabízejí svoje své pohlednice. Obce jsou prezentovány na Internetu v rámci Společenství, vlastní webové stránky si zřídily obce Vítězná, Kocbeře, Pilníkov a Kohoutov. Služby pro turisty jako jsou cykloservis, půjčovny sportovního vybavení, půjčovny kol apod.nejsou na území SoP poskytovány, nicméně tyto služby jsou k dispozici v blízkých městech (Trutnov, Dvůr Králové atd.). O této možnosti je třeba turistu informovat v komplexním informačním servisu. Je nezbytné území společenství informačně neizolovat od zbytku světa.


Školství, kultura, pošta obec pošta MŠ

Čermná Dolní Olešnice Hajnice

ano

ne

ne

ne

veřejně přístupný internet ne

ano

ano

ne

ne

ano

ano

ano, 1-5. ročník ano, 1-4. ročník ne

ano

ne

ano 2x (1xbez, 1x s) ano 2x

ne

ne

ano (s)

ne

ne

ne

ano

ano

ne

ano ano

ano ne

ne ano (s)

ano

ne

ano (s)

ano, ano, 3X ano 1.-5. ročník ano, ano ne 1.-3. ročník pramen: Společenství obcí Podkrkonoší

ne

Horní Olešnice Chotěvice Kocbeře

ne

ne

ano

ano

ano

ano

Kohoutov Pilníkov

ne ano

ne ano

Staré Buky Vítězná

ano

ne

ano

ano

Vlčice

ano

ano

ZŠ

knihovna

ano, 1.-5. ročník ano, 1.-5. ročník ne ano, 1.-9. ročník ne

společenský sál (s restaurací/bez) ano (s)

ano (s)

Technická infrastruktura Centrální vodovod byl zbudován pouze v pěti obcích, v ostatních je pouze lokální a doplněn domovními studnami. Centrální čistírnu odpadních vod vlastní pouze obec Čermná v ostatních sídlech ji nemají nebo pouze částečně. Kanalizace je ve všech obcích zbudována jen částečně nebo vůbec. Jak ale dokládají urbanistické studie, vhodná jsou i dílčí řešení (septiky s dočištěním na filtrech, domovní a lokální ČOV, apod.). Telefonní síť pokrývá obytné části celého Společenství obcí Podkrkonoší ve vyhovujícím stavu. Místní rozhlas je funkční pouze v Pilníkově, Hajnici, Kocbeřích a ve Vlčicích, v ostatních obcích se o jeho zavedení neuvažuje. Mobilní operátoři pokrývají celé území mikroregionu, vyjma Starých Buků, kde je dostupný částečně pouze jeden. Také v ostatních obcích mohou lidé telefonovat většinou pouze prostřednictvím jedné společnosti, přičemž zejména v údolní zástavbách, je dostupnost problematická. obec Čermná Dolní Olešnice Hajnice

Tabulka č. 6: Technická infrastruktura ve Společenství obcí Podkrkonoší centrální plynofi- elektrické rozvody centrální centrální vodovod kace kanalizace ČVO ano částečně nutná rekonstrukce ano, pouze ano částečně

alternativní lokální zdroje ne

pouze pro část obce

ne

ano

ne

ne

ne, ale zájem


ne

Ano

ano, pouze

ne

ano, tepelná


Horní Olešnice Chotěvice


ne

ano

pouze pro část obce, probíhá rekonstrukce

ne

Kocbeře

ano

ne

ano, částečně nutná rekonstrukce ano

Kohoutov


ne ano, ale nevyhovující

Pilníkov

ano

ano

ano

Staré Buky Vítězná


ne

ano

Vlčice

ano ano

částečně ano, pouze ne, částečně le lokálně ne ne Ne, ale lokálně ne ne, le lokálně ne, pouze ne částečně ne ne,ale lokálně ne ne

ne o, ale částečně nutná rekonstrukce Ano ano pramen: Společenství obcí Podkrkonoší

čerpadla ano, tepelná čerpadla ne

ne

ne

ne

ne, ale zájem ne ne ano, tepelná čerpadla ne

Dopravní infrastruktura Společenství obcí Podkrkonoší protínají dvě páteřní silnice I. třídy: I/16 (Trutnov – Jičín) a I/37 (Trutnov - Jaroměř). Navzájem jsou propojeny cestami ze Starých Buků do Horního Žďáru (III/30018) a z Chotěvic přes Vítěznou (III/29928) do Kocbeří (III/29929, II/300). Silnice I/16 prochází obcemi Pilníkov, Chotěvice, Dolní a Horní Olešnice, navazuje na ni odbočka do Čermné (III/32549), Vlčic (III/01412) a Starých Buků (III/30018). Odbočením z hlavní silnice I/37, která protíná Kocbeře, se můžeme dostat do Hajnice (III/30015), Kohoutova (III/30014) a Vítězné (přes odbočku na Dvůr Králové II/300 a III/29928 nebo III/29929). Hlavní komunikace a především jejich frekventovanost je ve všech dotčených obcích spíše závadovou. V Pilníkově protíná historický střed obce a narušuje statiku staveb chráněných jako kulturní památky. Zároveň obtěžuje sídelní centrum exhalacemi a nadměrným hlukem. I v dalších obcích způsobuje silnice I/16 spíše komplikace. Řidiči zpravidla nerespektují omezenou rychlost v obci a ohrožují chodce na okrajích silnice. Ta přitom na některých úsecích slouží jako jediná cesta pro děti do školy. Podobně I/37 ovlivňuje významně život obyvatel Kocbeře, neboť roztíná obec ve dví. Podél této silnice nejsou z větší části zbudovány chodníky, cesta z jednoho konce na druhý není pro děti bezpečná: rodiče je raději posílají do místní školy jednu zastávku autobusem. Vzhledem k podélnému charakteru obcí, rozptýlené zástavbě a k vzdálenostem mezi odlehlými osadami tvoří oprava a údržba povrchu místních a účelových komunikací významnou položku obecních rozpočtů. Nejdelší dopravní síť - 40 km - spravuje obec Vítězná. Ale i mnohem méně lidnatější obec Horní Olešnice má na svém katastru 20 km komunikací. Především u menších obcí je při nízkých rozpočtech složité udržet či vůbec zajistit kvalitu několikakilometrových cest. Plánovaná dálnice D11 – A3, spojující Prahu, Poděbrady, Hradec Králové, Trutnov a Polsko, by se v případě realizace dotýkala pravděpodobně nejvíce obce Kocbeře, Hajnice a částečně Vítězné (místní část Záboří, Komárov). V případě Kocbeří je očekáváno odlehčení provozu, který obec v současné době zatěžuje. Hajnice by požadovala odhlučnění dálnice, neboť údolím, ve kterém se obec nachází, se již teď rozléhá ruch ze stávající komunikace. Plánované varianty tras mají sice vést mimo střed obcí, za to by však narušily poklidný ráz a prostupnost krajiny. Negativní dopad dálničního úseku Jaroměř-Trutnov na rozvoj šetrného turistického ruchu je nutno předpokládat. Naopak výstavbou dálnice mezi Prahou a Hradcem Králové by se zlepšila dostupnost území k rekreačním účelům.


Veřejná hromadná doprava Veřejná doprava je v mikroregionu zajišťována především autobusovými linkami. Členitý terén zamezil rozšíření železniční dopravy, která má přímé využití pouze ve dvou obcích. Jednokolejná trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou – Stará Paka – Trutnov vede obcí Pilníkov a Chotěvice. Zastávka Vlčice je dostupnější spíše pro pilníkovskou místní část Letná a pro obyvatele Dolních Starých Buků, než pro obyvatele Vlčic (do středu obce 2,5 km, stejně jako do středu Starých Buků). Obyvatelé východního cípu Dolní Olešnice - Vestřev využívají zastávku Chotěvice. V případě nouze je železnice využitelná i pro obyvatele západní části Dolní Olešnice, Horní Olešnice a Čermné, předpokládá však více než půl hodiny chůze. Hajnice, Vítězná, Kocbeře a Kohoutov mají nejbližší železniční nádraží 10 až 15 km daleko, v Kuksu nebo Dvoře Králové nad Labem. Zajistit vyhovující úroveň dopravní obslužnosti je v oblasti s velmi nízkou hustotou osídlení náročné. Sedm z jedenácti obcí ji hodnotí jako nedostačující, přitom se ale všechny samosprávy shodují, že zvyšovat počet spojů je zbytečné, neboť lidé si zvykli používat osobní automobily. Proto také odmítají přispívat ze svých rozpočtů na zvýšení počtu spojů. Specifickým problémem regionu je také zajištění dostupnosti z odlehlých, ale obydlených osad (místní část Chotěvic Karlov apod.) Cyklistická a pěší doprava Vzhledem k členitému terénu nemá tzv. účelová cyklistika do spádových měst (cesty do zaměstnání, nákupy, apod.) příliš velkou tradici, je ale využívána v místním měřítku mezi obcemi i místními částmi. Pro rozvoj cyklistické a pěší turistiky jsou v mikroregionu velice vhodné přírodní podmínky, dostatek kulturních památek i potenciály v současných službách. Napříč územím dobře značené turistické pěšiny KČT. Hippoturistika, hippotrasy a hippostezky V současné době jsou hipposlužby (půjčování koní k vyjížďkám, výuka jízdy na koni) poskytovány ve Vítězné, Chotěvicích a Pilníkově. SoP má jednoznačně dobré podmínky pro větší rozvoj hippoturistiky, především dobrou prostupnost krajiny, množství cest, nízkou urbanizaci území, nenáročný terén s malým převýšením, výhledy na Krkonoše. Nabízí se možnost využití koní pro zážitkové i výukové programy skupin (spaní v tee-pee, westernové městečko), certifikované rehabilitační programy, soutěže a hry na koních, projížďky s průvodcem nebo individuální výuka jízdy na koni. Prozatím chybí vytipování a trasování možných hippostezek a zapojení do celonárodních tras.


2.5 SWOT analýza

Silné stránky SoP Významný přírodní potenciál pro rekreaci, přírodní krásy, členitá a zvlněná krajina, panorama Krkonoš, atraktivní a přitom klidné přírodní lokality, nízká urbanizace krajiny Oblast tradiční individuální rekreace, vysoké zastoupení rekreačních chalup v oblasti, potenciál pro další rozvoj individuální rekreace a podnikání Ekonomicky dostupné služby cestovního ruchu pro domácí i zahraniční návštěvníky Potenciál architektonických i uměleckých památek Potenciál návštěvníků ze zahraničí (Německo, Polsko, Holandsko) Výhodná blízkost regionálních center (Trutnov, Hradec Králové) Potenciál nových kulturních tradic regionu (trhy řemesel, nové kulturní akce) Potenciál nabídky individuálního ubytování Existence potencionálně vhodných obektů pro kongresovou turistiku (Nové Zámky, Hájemství) Blízkost unikátních turistických destinací (safari v blízkém Dvoře Králové n.L., Kuks, Nový les, Krkonoše) Síť tradičních pěších tras, potenciál nabídky cyklotras, hippotras Nabídka koupání v přírodním prostředí Potenciál v moderní interpretaci historie (česko-německé soužití a kultura) Potenciál pro vojenskou turistiku (vojenská historie) Zlepšující se vzhled obcí Potenciál přílivu nových obyvatel Dostatek prostoru a rozvojových ploch pro podnikání (nevyužité brownfields) Nevyužité objekty k bydlení, rekreaci a podnikání Nárůst počtu obyvatel Plánovaná dálnice D11 – A3 spojující Prahu, Poděbrady a Hradec Králové – snadný přístup oblasti z center Slabé stránky SoP Nerovnoměrné rozložení intenzity rekreace a turismu vzhledem ke Krkonoším a Českému ráji Narušení ekologické stability a estetické hodnoty krajiny socialistickým hospodařením (nyní zvýšené náklady na krajinotvorbu a na vznik biokoridorů) Finančně náročná údržba komunikací v podélně rozložitých obcích Nedostatečná dopravní obslužnost Nedostatky v komunální infrastruktuře (kanalizace, ČOV, veřejné vodovody) Nízká přirozená vazba obyvatel k historickému dědictví obcí, především k církevním památkám Nedostatečné nebo zkreslené povědomí o turistickém ruchu Podprůměrná daňová výtěžnost obcí a jejich nízké rozpočty (omezení rozvojových možností) Negativní dopad špatné legislativy státu Nedostatek finančního kapitálu (soukromého i veřejného) pro investice do turistického ruchu Nízká propagace regionu Nedostatečná ubytovací kapacita a stravovací služby (v různé kvalitě, rozmanitosti a vybavenosti)


Nízká úroveň podnikatelských aktivit v oboru pohostinství, ubytování, doprovodných služeb a aktivit (např. služeb na cyklotrasách), nedostatek podnikatelských aktivit obecně Nízká nebo chybějící certifikace ubytovacích zařízení Nedostatek produktů cestovního ruchu Absence informačního systému cestovního ruchu (IC, informační body, naučné trasy) Nedokončená realizace cykloturistických tras Disproporce mezi rozvinutostí rekreačních lokalit v blízkých Krkonoších a mezi venkovským prostorem SoP Chybějící nabídka aktivit pro rodiny s dětmi Příležitosti SoP Podpora rozvoje šetrného turistického ruchu Zaměření na určité cílové skupiny (rodiny s dětmi, mladí lidé, senioři) Nabídka nízkorozpočtové rekreace Specifické formy turistiky na venkově: agroturistika, ekoturistika, incentivní turistika, hippoturistika, rybaření Možnosti nenáročné a přitom různorodé nabídky pro konkrétní cílové skupiny Vytvoření konkurenceschopných produktů Vybudování specifického a přitom atraktivního image regionu Možnost doplnění sítě cyklotras s kvalitní nabídkou služeb a programů Možnost uplatnit nižší cenovou hladinu služeb jako významnou konkurenční výhodu Vzájemná spolupráce s okolními partnery (obce, města, poskytovatelé služeb v turistickém ruchu, dopravci, vzdělávací instituce atd.) Využití principů trvalé udržitelnosti a šetrnosti jako součásti atraktivity oblasti Možnost využít moderní historicko-kulturní interpretace vývoje území (česko-německé soužití a kultura), zviditelnění kvalit historického dědictví Spolupráce s neziskovým sektorem, včetně spolků předválečných obyvatel Navazování meziobecních a zahraničních kontaktů při pořádání kulturních a sportovních akcí (otevření se světu) Podpora vzdělávání včetně celoživotního vzdělávání obyvatel Podpora zdravého patriotismu ve vzdělávání a výchově nové generace Zachování a obnova církevních památek, nové smysluplné a polyfunkční využití, uplatnění pro turistiku Využití stávajících obecních knihoven pro vytvoření sítě multifunkčních zařízení (veřejný internet, TIC, čítárna, kulturní akce) Podpora rozvoje drobného podnikání a soukromého hospodaření, především eko hospodaření (zvýšení pracovních příležitostí, snížení dojížďky za prací do měst, zajištění péče o krajinu, zvýšení nabídky služeb v obcích) Zveřejňování nabídek pozemků a objektů k trvalému bydlení (příliv nových obyvatel, růst počtu obyvatel) Možnost využití alternativních zdrojů energie Dokončení základního technického vybavení obcí Zajištění ČOV v obcích podporou lokálních nebo individuálních zařízení (zvýšení kvality vod, zajištění ochrany ŽP) Využití návaznosti turistiky na atraktivní oblast Krkonoš a již existující cyklostezky a trasy


Podpora služeb venkovské turistiky Aktivní zapojení do příprav projektových dokumentací v rámci dotačních titulů Mezisektorové propojení (obecní samospráva, podnikatelé, občanské spolky) při vytváření místních projektů Vzájemná inspirace a spolupráce obcí (společné akce, komunikace, předávání informací) Hrozby SoP Odliv poptávky turistů při absenci kvalitních standardů (pokračující nedostatečná nabídka ubytování a stravování) Pokračující devastace církevních, kulturních památek a architektonicky významných objektů Nedostatečně rychle se rozvíjející nabídky turistických produktů na cílové skupiny Pokračující marginalizace oblasti Zvýšení nezaměstnanosti Útlum veřejné dopravy Zánik venkovských škol, pošt Zánik kulturní krajiny bez dalšího hospodaření a péče o krajinu, ztráta atraktivity území Nevhodná moderní zástavba, narušení venkovské architektury, ztráta estetických hodnot oblasti Zvyšování rozdílů mezi turisticky rozvinutými sousedy Přetrvávající nízká nabídka služeb (absence rozvoje podnikatelských aktivit, nedostatek kvalitní pracovní síly) Malá účinnost nabídky kvůli špatnému marketingu Trvající nízká míra investic Plánovaná dálnice D11 – A3 od Jaroměře přes Trutnov a Polsko – narušení klidného rázu krajiny a rekreačního potenciálu, bariéra v území SoP


3. PROGRAMOVÁ ČÁST 3.1 Strategická vize rozvoje turistického ruchu SoP

Strategická vize jako popis ideálního stavu regionu v delším časovém horizontu (10-15 let) rámcově formuluje základní výsledky dosažené v oblasti rozvoje šetrného turistického ruchu. Tato vize, ačkoli je formulována ve vztahu k rozvoji šetrné turistiky, zároveň zdůrazňuje a zohledňuje potřeby místních obyvatel. Dosažené cíle by tak měly představovat synergii obou zájmových skupin, turistů i místních obyvatel včetně krajiny. Šetrný turistický ruch je chápán jako prostředek rozvoje venkova a podpory obyvatel SoP. Region Společenství obcí Podkrkonoší bude v horizontu 15 let A regionem s rozvinutým šetrným turistickým ruchem (rozvinutými službami, s kvalitní a zajištěnou péčí o krajinu a památky provázaným s příjemným a zdravým bydlením B regionem se specifickým a atraktivním image C „spolupracujícím regionem“, to jest regionem s efektivně funkčními vazbami na okolní turistické destinace D regionem sebevědomých a vzdělaným obyvatel E regionem plně samostatných obcí pracujících na principu zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů

3.2 Strategické a specifické cíle

Formulace strategických a specifických cílů vychází z jednotlivých bodů strategické vize. A Region s rozvinutým šetrným turistickým ruchem Strategický cíl: A.1 Rozvoj služeb pro šetrný turistický ruch Specifické cíle: A.1.1 Podpora podnikatelů v oblasti cestovního ruchu Aktivity: vzdělávání, poradenství, pomoc s psaním projektů, zvýhodněný pronájem obecních prostor A.1.2 Využití volných objektů pro rozvoj služeb Aktivity: Pronájem obecních objektů a prostor, získání vhodných objektů do obecního vlastnictví, využití brownfields, polyfunkční využití stávajících prostor (škola, knihovna, sportovní vybavení apod. A.1.3 Dosažení rozmanité nabídky ubytování a stravování odpovídajících cenových úrovní s ohledem na cílové skupiny Aktivity: Podpora rozvoje drobného a středního podnikání, využití stávajících prostor v obecním vlastnictví (škola a její zařízení během prázdnin, zajištění stravování z domova důchodců, zakládání tábořišť a kempů. A.1.4 Vznik doprovodných služeb turistům Aktivity: Podpora rozvoje drobného a středního podnikání v oboru servis cyklistům, půjčovny sportovního náčiní, služby jízdy na koni, úschovna kol, úschovna zavazadel, přístup k pitné vodě na veřejných místech, veřejné wc, IC, informace o dění uvnitř i mimo SoP atd. A.1.5 Rozvoj služeb v oblasti sportovního a kulturního (zábavního) vyžití


A.1.6 Vytvoření škály turistických balíčků pro specifické cílové skupiny Aktivity: Kursy, vzdělávání a poradenství začínajícím podnikatelům, podpora rozvoje polyfunkčního zemědělství (ekofarmy, ekoagroturistika), podpora vzniku informačních a propagačních materiálů, průvodců, místních produktů, podpora zajištění veřejné dopravy. A.1.7 Podpora neziskových organizací nabízejících služby nebo činnost atraktivní pro oblast šetrného turistického ruchu Aktivity: Vzdělávání, poradenství, propojení projektů s podnikatelským sektorem, zvýhodněný pronájem obecních prostor A.1.8 Vznik tematických a naučných stezek (tras) a jejich zanesení do oficiálních map A.1.9 Vytváření společných produktů v rámci Společenství obcí Podkrkonoší A.1.10 Podpora certifikovaných služeb Aktivity: Podpora získání certifikace v oblasti ubytování, ekoagro-turistiky, Cyklisté vítáni, rozvinutí certifikace služeb logem Společenství obcí Podkrkonoší, internetová propagace A.1.11 Monitoring úrovně služeb, čistoty (veřejná koupaliště) Strategický cíl: A.2 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu na venkově a místních služeb Specifické cíle: A.2.1 Využití volných (obecních) objektů pro rozvoj služeb A.2.2 Infrastruktura cyklotras, cyklostezek pěších tras, hippotras a jejich diversifikace dle náročnosti a technického vybavení (cross, biker, silniční, s dětmi) A.2.3 Zanesení nových stezek a tras do oficiálních map Strategický cíl: A.3 Rozvoj lidských zdrojů Specifické cíle: A.3.1 Vytváření nových pracovních míst v turistickém ruchu A.3.2 Vzdělávání pracovníků v turistickém ruchu (IC, soukromé služby) A.3.3 Podpora příchodu nových obyvatel A.3.4 Zapojení nezaměstnaných do veřejně prospěšných prací v oblasti turistického ruchu Strategický cíl: A.4 Péče o krajinu Specifické cíle: A.4.1 Tvorba územních plánů obcí včetně ÚSES A.4.2 Údržba krajiny v souhlasu s ÚSES, tvorba biokoridorů A.4.3 Ochrana cenných území a přírodních prvků A.4.4 Výsadba stromů a stromořadí A.4.5 Obnova cest a zajištění prostupnosti krajiny A.4.6 Snižování odpadů A.4.7 Využití alternativních zdrojů energie A.4.8 Podpora ekologického zemědělství A.4.9 Ekologická výchova a vzdělávání obyvatel Strategický cíl: A.5 Péče o památky a kulturní dědictví


Specifické cíle: A.5.1 Šetrné využití kulturního dědictví A.5.2 Tvorba regulačních plánů obcí A.5.3 Údržba a obnova památek A.5.4 Zviditelnění památek a jejich propagace A.5.5 Tvorba, distribuce a dostupnost informační materiálů pro místní obyvatele i turisty A.5.6 Zpřístupnění památek pro místní obyvatele i turisty A.5.7 Rozvoj služeb v objektech kulturního dědictví při zachování jejich specifického rázu a památkové hodnoty A.5.8 Polyfunkční využití objektů s ohledem na potřeby místních obyvatel Strategický cíl: A.6 Příjemné a kvalitní bydlení pro místní obyvatele Specifické cíle: A.6.1 Získávání volných objektů do vlastnictví obcí nebo SoP A.6.2 Podpora využití stávajících volných objektů A.6.3 Tvorba ÚPD obcí A.6.4 Zlepšování vzhledu obcí A.6.5 Zlepšování zdravého životního prostředí, podpora využití alternativních zdrojů energie A.6.6 Zajištění zdravotní péče v obcích za využití obecních prostor A.6.7 Zajištění sociálních služeb v obcích za využití obecních prostor A.6.8 Zajištění a zlepšení dopravní obslužnosti obcí A.6.9 Vybudování ČOV a kanalizací A.6.10 Udržení a rozvoj občanských služeb v obcích (ZŠ, pošta, internet, bankomaty atd.) A.6.11 Zlepšení informovanosti obyvatel o SoP (nedostatek informací o místě, kde bydlím, o tom, co dělá soused, nedostačující informace z televize) A.6.12 Rekonstrukce veřejné zeleně (návsi, náměstí, uliční stromořadí) A.6.13 Výsadba zeleně podél komunikací a přístupových cest A.6.14 Zapojení dětí a mládeže do péče o prostředí B Region se specifickým a atraktivním image Strategický cíl: B.1 Jednotná image SoP Specifické cíle: B.1.1 Definice cílových skupin B.1.2 Vytvoření loga a jeho distribuce B.1.3 Vytvoření sloganu (motto) SoP B.1.4 Výběr jednotného písma a grafického zpracování včetně barev B.1.5 Jednotné informační značení Aktivity: Označené vjezdy do obcí, tvorba informačních bod, tabulí, propagačních a informačních materiálů, zakládání IC s jednotnou koncepcí činnosti) B.1.6 Aktualizace web stránek SoP B.1.7 Propojení web stránek obcí B.1.8 Jednotný mobiliář v obcích Aktivity: Zajištění laviček a odpočinkových míst, zajištění jednotných stojanů na kola, info bodů, stejný design info tabulí. Strategický cíl: B.2 Jednotná a funkční propagace SoP Specifické cíle:


B.2.1 Jednotná informační síť: značení cest, informační panely, infobody, IC B.2.2 Společná internetové prezentace a propagace B.2.3 Jednotná propagace v informačních centrech velkých měst v kraji, na veletrzích turistického ruchu B.2.4 Síť IC v jednotlivých obcích se standardními službami a veřejným internetem, zajištění jejich přístupnosti B.2.5 Dostupnost informačních materiálů i mimo otvírací hodiny IC a obecních úřadů Strategický cíl: B.3 Nabídka specifických turistických produktů Specifické cíle: B.3.1 Společná interpretace místního dědictví Aktivita: Společný workshop řízený lektory Nadace Partnerství s cílem vybrat to, co tvoří zvláštní charakter místa: historické památky, pověsti, strašidelné historky, písně, řemesla, specifické klimatické a přírodní podmínky, sportovní tradice, významní rodáci, pohostinnost a vztahy mezi lidmi, i místní křivdy a historická traumata, hospody, výletní a poutní místa... a stanovit jejich priority pro využití v turistickém ruchu B.3.2 Podpora certifikovaných služeb B.3.3 Podpora tvorby místně specifických turistických produktů a jejich propagace Aktivity: tradiční řemeslné výrobky, podomácká výroba, kulinářské výrobky a tradice, prodej produktů ze dvora (med, vejce, mléko a výrobky z něj, košíky, hrábě apod.), regionální literatura, periodické společenské události, sportovní akce, výletní okruhy pro rodiny s dětmi, pro seniory, poznávací okruhy, sportovní okruhy, výukové a zážitkové programy (hippoturistika), vojenská turistika po významných lokalitách vojenské historie, podpora vzniku nových tradic, slavností, festivalů, poutí apod. B.3.4 Podpora a rozvoj vlastních aktivit IC B.3.5 Zajištění dostupnosti informací o turistických produktech nabízených i mimo vlastní území SoP B.3.6 Moderní interpretace historie oblasti a podpora jejího uměleckého zpracování B.3.7 Podpora místních umělců a uměleckých aktivit B.3.8 Podpora vzniku a činnosti spolků, drobných výrobců a výrobních družstev C „Spolupracující region“ s funkčními vazbami na okolní turistické destinace Strategický cíl: C.1 Spolupracující obce Specifické cíle: C.1.1 Aktivní SoP C.1.2 Setkávání a kulturní a sportovní meziobecní spolupráce, pořádání společných akcí, turnajů, utkání, přeborů, plesů, poutí, jarmarků, divadelních a hudebních vystoupení, přehlídek, výstav, sympozií (malířská, sochařská), společné výlety C.1.3 Společné vzdělávání a exkurze C.1.4 Vzájemné sdílení zkušeností C.1.5 Vydávání společné tiskoviny v rámci SoP (i s ohledem na přitažlivost pro turisty, dostupnost v IC apod.) Strategický cíl: C.2 Komunikační strategie ve SoP Specifické cíle: C.2.1 Podpora komunikace mezi komunální sférou a obyvatelstvem


C.2.2 Podpora komunikace mezi komunální sférou a podnikatelskou sférou C.2.3 Podpora komunikace mezi komunální sférou a neziskovým sektorem C.2.4 Podpora vydávání místních tiskovin C.2.5 Podpora vzájemné informovanosti Aktivity: Společný výlep plakátů v rámci SoP, možnost informování o akcích zasíláním SMS zpráv, funkční aktuality na stránkách Společenství, rozesílání e-mailových pozvánek na zaregistrované adresy. Strategický cíl: C.3 Komunikační strategie vně SoP Specifické cíle: C.3.1 Komunikace se sousedními svazky a obcemi C.3.2 Komunikace se státní správou C.3.3 Podpora vzájemné informovanosti vně SoP Aktivity: Registrace akcí na web stránkách kraje a dalších info serverech, spolupráce s médii, výlep plakátů mimo SoP ve spádových městech apod. Strategický cíl: C.4 Informační centra Specifické cíle: C.4.1 Budování informačních bodů a center v obcích za využití stávajících prostor C.4.2 Definice náplně činnosti IC se zřetelem k polyfunkčními využití i pro potřeby místních obyvatel (veřejný internet, kopírování, fax, programová nabídka kin, divadel v regionu, regionální výstavy, čítárna) C.4.3 Zajištění pracovníků center z řad místních obyvatel C.4.4 Vzdělávání pracovníků IC C.4.5 Zajištění dostupnosti IC pro turisty C.4.6 Spolupráce IC s dalšími subjekty uvnitř a vně SoP

D Region sebevědomých a vzdělaným obyvatel Strategický cíl: D.1 Celoživotní vzdělávání (s ohledem na šetrný turistický ruch) Specifické cíle: D.1.1 Semináře, kursy pro stakeholdery D.1.2 Exkurze pro členy samospráv, místních spolků, aktivní občany D.1.3 Semináře a vzdělávání pro zemědělce (polyfunkční zemědělec – služby turistům) D.1.4 Udržení sítě venkovských ZŠ D.1.5 Multifunkční využití ZŚ D.1.6 Přeshraniční spolupráce s podobnými regiony Strategický cíl: D.2 Sebevědomí obyvatelé Specifické cíle: D.2.1 Poznání historie regionu D.2.2 Integrace vlastní historie D.2.3 Nová interpretace historického vývoje oblasti D.2.4 Obnova historických tradic D.2.5 Tvorba nových turisticky atraktivních tradic, řemesel, malovýroby


D.2.6 Území s bohatým společenským životem (rozvinutý společenský a sousedský život, území, kde se stále něco zajímavého děje)

E Region samostatných obcí pracujících na principu zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů Strategický cíl: E.1 Dostatečné technické vybavení Specifické cíle: E.1.1 Technické vybavení IC E.1.2 Technické vybavení cyklotras a cyklostezek (značení, odpočinková a vyhlídková místa, stojany na kola, informační samoobslužné body) E.1.3 Technické vybavení pěších turistických tras E.1.4 Technické vybavení sportovně rekreačních zařízení E.1.5 Technické vybavení zimních běžeckých tratí na letních cyklostezkách E.1.6 Technické vybavení naučných stezek E.1.7 Zdravotní infrastruktura E.1.8 Sociální infrastruktura

Strategický cíl: E.2 Komunitní plánování a MA 21 Specifické cíle: E.2.1 Tvorba vize komunity a strategie rozvoje E.2.2 SoP je dotčeným orgánem samospráv E.2.3 Aplikace zásad MA 21


3.3 Priority Stanovení priorit rozvoje zázemí turistického ruchu - jaká opatření, co musí splňovat

Priorita I: Rozvoj místní ekonomiky a služeb Cíle: Rozvoj aktivit obcí Rozvoj podnikatelských aktivit Rozvoj aktivit neziskových organizací a o.p.s. Vytváření podmínek pro nové obyvatele Priorita II: Posílení kvality života Cíle: Vyřešení nevyhovující dopravní obslužnosti v obcích Zvýšení informačních, vzdělávacích a kulturních nabídek Zajištění zdravotní a sociální péče Zajištění občanské vybavenosti a služeb Zlepšení technické infrastruktury Zlepšení vzhledu obcí Podpora příchodu nových obyvatel Rozvoj společenského a sousedského života Moderní interpretace historie a akceptace historických traumat Priorita III: Zhodnocení kulturního dědictví Cíle: Vyřešení otázky kulturních památek v majetku církve Zviditelnění kulturních památek a jejich nové využití pro místní obyvatele a turistický ruch Tvorba ÚPD a regulačních plánů Priorita IV: Péče o životní prostředí Cíle: Krajinotvorba dle analýz ÚSES Snižování produkce odpadů Využití alternativních zdrojů energie Ochrana cenných lokalit a prvků Ekologická výchova a vzdělávání dětí, mládeže a dospělých Podpora ekologického a alternativního zemědělství Priorita IV: Propagace regionu Cíle: Interpretace místního dědictví Tvorba image Vytvoření marketingové a propagační strategie


3.4 Dopad na jiné okolní oblasti v Podkrkonoší – analýza partnerů

Vazby na sousední mikroregiony Společenství obcí Podkrkonoší sousedí na severu a západě se sdružením Krkonoše a Východní Krkonoše, na východě s úpickým svazkem Jestřebí Hory a na jihu s Královédvorským mikroregionem Safari. Oblasti se dotýká také zájmové sdružení pro výstavbu dálnice D11 – A3 a Euroregion pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis. Sousední subjekty činné v oblasti turistického ruchu nebo mající vliv na jeho rozvoj: Krkonoše - sdružení měst a obcí, se sídlem ve Vrchlabí, předmětem činnosti je řešení specifických problémů Krkonoš jako svébytného přírodního, ekonomického a demografického regionu Svazek obcí Východní Krkonoše, se sídlem v Peci pod Sněžkou, předmětem činnosti je ochrana společných zájmů a veškerých aktivit, které povedou k ekonomickému, kulturnímu a sociálnímu rozvoji mikroregionu, tvořeném katastrálními územími všech členských obcí Královédvorský mikroregion Safari, se sídlem v Bílé Třemešné, předmětem činnosti je zabezpečení koordinovaného postupu orgánů místní samosprávy ve věci rozvoje území Královédvorského mikroregionu Safari Sdružení obcí Jestřebí hory, se sídlem v Úpici, předmětem činnosti je ochrana společných zájmů a veškerých aktivit, které povedou k ekonomickému, kulturnímu a sociálnímu rozvoji mikroregionu, tvořeném katastrálními územími všech členských obcí Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska - Euroregion Glacensis, se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, předmětem činnosti je regionální rozvoj a přeshraniční spolupráce, cestovní ruch, evropská unie a regionální rozvoj Sdružení pro výstavbu dálnice D11-A3, se sídlem v Trutnově, předmětem činnosti je uplatňování zájmů na progresivním řešení dopravní problematiky na území dotčených okresů (Trutnov, Náchod, Hradec Králové) Dobrovolný svazek obcí Úpa se sídlem v Červeném Kostelci, předmětem činnosti je ochrana společných zájmů a veškerých aktivit, které povedou k ekonomickému, kulturnímu a sociálnímu rozvoji mikroregionu.


4. IMPLEMENTACE 4.1 Současné projekty

Vyznačení základních cyklotras SoP a) 4322: U buku (4087) - Kohoutov, Rabiš – Nový Kohoutov – Liščí hora - Hajnice (4138) – Brusnice – Tadeášovy Domky – Dolní Žďár – Dubový Dvůr – Záboří (4088) – Huntířov – Hájemství - Horní Debrné, most – údolí Kalenského p. – Vestřev, hostinec – Na poště – Prosečné (24) b) 4323 Nesytá (4097) – Mravenčí domky – pod osadou Hajnice – Přebytek – Výšinka – Na Rozhraní – Dubový Dvůr – lesní křižovatka pod Sovincem (4087) a po ní lze Pilníkov c) návrh modrá pásová: Slemeno (napojení na trase Dolní Kalná – Ždírnice realizované DSO Krkonoše) – levobřežně údolím Horní a Dolní Olešnice – kostel Dolní Olešnice po silnici na křižovatku na temeni a po zpevněných lesních komunikacích Debrné na stávající trasu – d) návrh žlutá pásová: Vítězná Huntířov – Nové Domy – Kateřina – Chotěvice střed – Karlovka – Podháj – Hubertova výšina – Leopold – Rudník e) Rabiš – Kašparova Hora – Vlčkovice – bude řešeno se sousedícím regionem f) Hajnice kostel v Brusnici – Střítež – 4211 – bude řešeno v budoucnu, dle vývoje značení v Trutnově Vypracování projektové dokumentace na cyklostezky pro cyklotrasu v Chotěvicích Vypracování projektové dokumentace na terénní úpravy pro naučné stezky v přírodním parku v Kohoutově Projektová dokumentace na IC s veřejným internetem a expozici pro turistický ruch v Pilníkově Projektová dokumentace na rekonstrukci pionýrského tábora na turistickou ubytovnu v Pilníkově Vypracování projektové dokumentace na cyklostezky pro cyklotrasu v Pilníkově Projektová dokumentace na rekonstrukci prostor kulturního domu na turistickou ubytovnu v Horní Olešnici Vypracování projektové dokumentace na rekonstrukci historického roubeného domu na místní muzeum, informační centrum s internetem v Hajnici Vypracování projektové dokumentace na opravu odsvěceného kostela a pro změnu jeho užívání na výstavní, kulturní, spolkové prostory a informační centrum s internetem v Vítězné - Huntířově Projektová dokumentace na půdní vestavbu v obecní hospodě Staré Buky pro turistické ubytování Projektová dokumentace na rekonstrukci cyklostezky pro cyklistickou trasu Vytvoření projektu informačního systému poskytujícího komplexní služby regionu, včetně vybavení informačních bodů Plány a rozpočty pro opravy drobných památek včetně drobných projektových dokumentací pro vybrané z nich (celkem 7ks) Ekonomické studie pro strategii turistického ruchu, studie proveditelnosti Projektová dokumentace a pasportizace zimních a letních tras mezi obcemi regionu pro nové cyklostezky a běžecké trasy a pro návrh potřebných investic s nimi v budoucím projektu souvisejících Vypracování projektu pro SROP vč. příloh


4.2 Projektové záměry Projektové záměry musí vycházet ze specifických cílů a k nim navrhovaným aktivitám. Jsou to detailně rozpracované konkrétní projekty s ohledem na lokalitu, proveditelnost, výstupy, cílové skupiny a finanční nároky. Tabulka navrhovaných projektů dle priorit

4.3 Projektová kritéria, soulad s cíli strategie Kritéria pro výběr projektů:

Bezproblémovost financování v průběhu, finanční udržitelnost po skončení projektu, návrh vícezdrojového financování, ekonomická efektivita Propojení projektu s dalšími stávajícími nebo plánovanými aktivitami v oblasti, zejména propojení s produkty jiných mikroregionů a s národními produkty Soulad mezi obecní samosprávou, podnikatelským sektorem a zájmy obyvatel Využití výstupů projektu místním obyvatelstvem Podpora projektu místním obyvatelstvem a soulad s potřebami místních obyvatel Podpora zaměstnanosti místních obyvatel Udržování a rozvoj výstupů projektu v budoucnosti Využití stávající informační infrastruktury Využití stávajících objektů, infrastruktury a již v minulosti zastavěných ploch Podíl na zvýšení návštěvnosti, zvýšení útraty návštěvníků destinace Dopad na snižování sezónnosti a celoroční využití destinace nebo její části Přínos k ochraně kulturního a přírodního dědictví Vlivy na životní prostředí Vytváření příznivého vztahu návštěvníků a místních obyvatel ke kulturnímu a přírodnímu dědictví Zlepšení dopravní dostupnosti mikroregionu Míra multiplikačního efektu v oboru cestovního ruchu i mimo něj


Cíle projektů: Vznik nových pracovních míst pro místní obyvatele v oboru šetrného turistického ruchu Zvýšení profesní úrovně místních lidí Rozvoj venkova za podmínek trvale udržitelného života Záchrana kulturního dědictví Zlepšení životního prostředí a to jak krajiny, tak lidských sídel Vznik informačních a marketingových systémů 4.4 Cílové skupiny 4.4.1 Místní obyvatelé 4.4.2 Podnikatelský sektor 4.4.3 Zemědělci 4.4.4 Neziskový sektor 4.4.5 Místní samospráva 4.4.6 Turisté z ČR- individuální turistika: 4.4.6.1 Rodiny s malými dětmi 4.4.6.2 Mladí lidé 4.4.6.3 Senioři 4.4.6.4 Chalupáři 4.4.7 Turisté - organizovaná turistika 4.4.8 Firmy a spolky, kongresová turistika 4.4.9 Turisté z ciziny - individuální turistika: 4.4.9.1 Rodiny s malými dětmi 4.4.9.2 Mladí lidé 4.4.9.3 Senioři 4.4.10 Turisté z ciziny - organizovaná turistika

4.5 Proveditelnost a financování Role SoP -think-tank -aktivní budování -morální podpora -ochrana -monitoring Možnosti financování: Rozpočty obcí POV MMR ČR MŽP Královéhradecký kraj SROP Nadace Partnerství Nadace VIA


Výtěžek ze služeb poskytovaných Podkrkonoší o.p.s. Vlastní zdroje obcí z pronájmů 4.6 Monitoring


5. ZÁVĚR 5.1 Závěr Strategie rozvoje šetrného turistického ruchu v oblasti dané Společenstvím obcí Podkrkonoší vznikla na základě rozhodnutí SoP najít pro region šanci v této oblasti a rozvoj regionu podřídit této prioritě. Strategie vznikala na základě několikaletého aktivního pobytu v obcích SoP, náhodných diskusí s místními lidmi, řízených diskusí s představiteli obcí a aktivními občany. Přínosem pro směřování strategie byly tři inspirativní exkurze představitelů obcí do nadějně se rozvíjejících regionů ČR, v jejichž rámci proběhlo několik workshopů a diskusí nad budoucností a možnostmi obcí začleněných v SoP. Inspirací při tvorbě strategie byly také příklady z jiných mikroregionů domácích i zahraničních, které se cestou rozvoje šetrného turistického ruchu již vydaly a již sklízejí první plody svého úsilí. Nezbytným předpokladem pro naplnění cílů předkládané strategie je aktivní účast zastupitelů jednotlivých obcí a jejich trvalá a tvůrčí komunikace s místními lidmi, místním podnikatelským i neziskovým sektorem a zároveň zabránění informační i faktické izolaci vůči sousedním regionům. Oblast SoP má zjevný potenciál k rozvoji vytčeným směrem, záleží nyní na lidech, jak tento potenciál využijí. 5.2 Závěry veřejného projednávání Strategie rozvoje šetrného turistického ruchu bude veřejně projednávána a připomínkována v jednotlivých obcích SoP a na internetu. Připomínky, doplňky a eventuální opravy budou následně zapracovány do aktualizovaného textu strategie.

STRATEGIE TRVALE UDRŽITELNÉHO TURISTICKÉHO RUCHU SPOLEČENSTVÍ OBCÍ PODKRKONOŠÍ

Recommend Documents