Politická strategie trvale udržitelného rozvoje
Při svém příspěvku budu vycházet z národních cílů, strategie 2020 k jejichž stanovení byly členské státy vyzvány Evropskou radou dne 17. června 2010. Mezi cíli Strategie je vyzdviženo 5 hlavních cílů, jež byly stanoveny pro EU jako celek. Všech 5 hlavních cílů bylo schváleno Evropskou radou dne 17. června 2010. Členské státy byly zároveň vyzvány, aby si na základě hlavních cílů Strategie stanovily analogické cíle národní a aby na své úrovni implementovaly politiky a nástroje nutné k naplnění těchto cílů. Hlavní cíle Strategie 2020 jsou následující: 1. Úsilí o dosažení 75% zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64 let, mimo jiné i prostřednictvím vyšší účasti mladých lidí, starších pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací a lepší integrace legálních migrantů; 2. Zlepšení podmínek pro výzkum a vývoj, zejména s cílem zajistit, aby veřejné a soukromé investice v tomto odvětví dosáhly v úhrnu 3 % HDP. Komise vytvoří ukazatel, který bude vyjadřovat intenzitu výzkumu a vývoje a inovací; 3. Snížení emisí skleníkových plynů o 20 % oproti úrovním roku 1990 a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě energie na 20 % a posun ke zvýšení energetické účinnosti o 20 %; 4. Zlepšení úrovně vzdělání, zejména snahou snížit míru předčasného ukončování školní docházky pod 10 % a zvýšit podíl osob ve věku 30-34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 %; 5. Podpora sociálního začlenění, zejména prostřednictvím snižování chudoby, a to snahou snížit počet lidí ohrožených chudobou nebo vyloučením nejméně o 20 milionů. V souladu se závěry Evropské rady z června 2010 si měly členské státy stanovit národní cíle ve spolupráci s Evropskou komisí a s ohledem na hospodářská a sociální specifika toho kterého členského státu. S ohledem na konzultace s Evropskou komisí o podobě národních cílů ČR a na závazky plynoucí již ze Závěrů Evropské rady ze dne 26. března 2010 a s přihlédnutím k domácí hospodářské, sociální a politické situaci a jednáním na půdě tripartity, schválila vláda ČR dne 7. června 2010 některé kvantifikované národní hlavní cíle a podcíle strategie Evropa 2020. Tyto cíle byly následně rozšířeny dne 1. září 2010, kdy Výbor pro Evropskou unii schválil národní cíl v oblasti sociálního začleňování a snížení chudoby.
Mimoparlamentní strana – Strana zelených vyzvala vládu k řešení této strategie následovně:.
1. MÝTO NEBO PARKOVACÍ ZÓNA A TEMPO 30: Zaveďte regulaci vjezdu do širšího centra (kompaktní městské zástavby) buď formou zpoplatněného vjezdu nebo kombinací přísné parkovací zóny společně s rychlostní zónou Tempo 30. Takto dopravně zklidněné centrum nebude lákat projíždějící automobilisty. Cílem není auta z center měst zcela vytlačit, ale jejich počet podstatně snížit. 2. NÍZKOEMISNÍ ZÓNY: Zaveďte po vzoru Německa a dalších vyspělých západních zemí nízkoemisní zóny (Umweltzone, Low Emission Zone), která zakáže vjezd „špinavých“ aut do centra. V ČR je toto opatření ještě naléhavější než na Západě, protože český vozový park je výrazně zastaralejší. Příslušný zákon existuje a obce mohou zóny vyhlásit už pro příští inverzní sezónu. 3. PODPORA VEŘEJNÉ DOPRAVY: Je třeba, aby politici vlastním příkladem a činy deklarovali, že zodpovědný obyvatel města se dopravuje veřejnou dopravou, pěšky nebo na kole. Nejen během zvýšeného znečištění ovzduší, ale celoročně. Místo vnitroměstských dálnic je třeba podpořit metro, tramvaje, autobusy a příměstské vlaky. 4. KAMIONY NA KOLEJE: Je nutné, aby co největší procento nákladní dopravy využívalo ekologičtější železnici. Toho lze dosáhnout jak regulací silniční přepravy, tak státní podporou na výstavbu překladišť a modernizaci tratí. 5. STROMY V ULICÍCH I V KRAJINĚ: Stromy a trvalé travní porosty, tramvajové pásy pokryté trávou nebo sukulenty fungují jako přirozený filtr znečištění. Je nezbytné přistoupit k masivní výsadbě uličních stromořadí i k plošnému ozelenění české krajiny. Praha a další velká města potřebují na svém okraji zelený lesní prstenec. 6. OBNOVITELNÉ ZDROJE A ENERGETICKÉ ÚSPORY: Část znečištění pochází z lokálních topenišť. Je třeba na základě státní regulace a cílené finanční podpory zavádět do nejvíce znečištěných oblastí obnovitelné zdroje energií jak na výrobu elektřiny, tak ohřev vody, zateplovat budovy a podporovat zavádění úsporných a ekologických technologií. 7. PŘÍSNOST NA PRŮMYSLOVÉ ZNEČIŠŤOVATELE: Stát se musí rozhodnout, jestli upřednostní zdraví obyvatel nebo růst HDP založený na energeticky náročném a „špinavém“ průmyslu, který poškozuje zdraví obyvatel ČR. Investice do obnovitelných zdrojů a energetických úspor navíc prokazatelně přinášejí i tvorbu nových a udržitelných pracovních míst. Zelená transformace českého průmyslu je nevyhnutelná. Čím dříve začne, o to méně bude nákladná. Tisková zpráva Strany zelených, 25.11.2011
Ochrana ovzduší: Uhlíková daň.
Tato ekologická daň by měla omezit znečišťování ovzduší při vytápění domů a bytů. Počítá s omezením používání starých nevýkonných kotlů na tuhá paliva a zavedení dotace ve výši cca 2 400 € na pořízení moderních nizkoemisních kotlů. Na druhé straně ministerstvo financí prosazuje zdražení uhlí..Tento izolovaný návrh povede k sociálním otřesům, a to zejména u nízkopříjmových domácností závislých na lokálním vytápění. Zásadním problémem je, že do návrhu uhlíkové daně nejsou zahrnuty elektrárny, teplárny a velké firmy, které jsou největšími znečišťovateli ovzduší v České republice.. Podporovány totiž mají být sice nízkoemisní kotle, ale jen na uhlí nebo přinejlepším na společné spalování uhlí a biomasy. Na dotaci nemají šanci dosáhnout ti, kdo si pořídí moderní kotel na spalování dřeva, briket nebo pelet. Tento příklad ukazuje chaotický přístup řešení čistoty ovzduší
Obdobným případem byl návrh zákona prosazovaný podnikatelskou loby na zrušení pokut za znečišťování ovzduší pro velké podniky. Tento zákon měl paradoxně podpořit rozvoj hospodářství v době krize. Vůbec však nerespektoval zdravotní dopady na obyvatelstvo. Jsou nu nás regiony, zvláště Moravskoslezský kraj nebo průmyslové oblasti v severních Čechách, kde se často vyhlašuje smogové ohrožení a potom i dopravní omezení. Výskyt astmatu a chorob horních cest dýchacích je v těchto oblastech enormní. Pokuty vybrané od znečištovatelů. ovzduší sloužily k financování ozdravných pobytů dětí a prevenci. Závěrečná úprava zákona zvýšila progresivně pokuty za znečištění ovzduší prachovými částicemi. U ostatních forem znečištění /síra/ byly pokuty zmírněny. Pokutu také neplatí firmy, kde výše pokuty nepřesáhne 50 tis. Kč tj. asi 2000 € Ochrana zdrojů pitné vody Téma průzkumu a případné těžby břidlicových plynů se stalo v Evropě za poslední měsíce velkým hitem diskusí mnoha politiků, odborníků a též mnohých občanských iniciativ. Ty prostě nechtějí, aby se humna jejich domů proměnila v krajinu plnou těžebních věží a pitná voda byla otrávena mixem chemických přísad nutných pro těžbu plynu. A není to pouze případ v České republice nyní velmi diskutovaného Náchodska. Diskuse vře v Polsku, Irsku, Maďarsku, Velké Británii, zatímco ve Francii a Bulharsku byla tato těžba již zakázána a nově se Rumunsko rozhodlo pozastavit všechny projekty do doby, než Evropská unie zavede jednotné ekologické a bezpečnostní standardy. I proto Evropská strana zelených na návrh české Strany zelených nedávno schválila rezoluci, která bude směřovat právě k plošnému zákazu této těžby v Unii. Důvody jsou v zásadě tři - zásadní ekologická rizika, prodlužování fosilní agonie Evropy a omezení možného tlaku všemocných těžařů na státní orgány či slabé regionální vlády. Zastřešujícím problémem je ale hlavně to, že tato technologie není v Evropě vůbec prověřena s ohledem na možné negativní vlivy.
Alternativní zdroje energie . ČR je třetím největším provozovatelem tohoto alternativního zdroje energie. Optimální podmínky podle délky slunečního svitu u nás rozhodně nejsou. Solární boom byl způsoben špatným /vysokým/ nastavením výchozích parametrů výkupní ceny solární energie. Budování solárních elektráren i na velmi úrodné orné půdě se stalo výnosným obchodem. Elektrárny se budovaly v tak velkém rozsahu, že vláda ke konci roku 2011 zavedla regulační opatření, které budování elektráren zastavilo. Paradoxně dotovaná solární elektřina zvýšila ceny elektřiny vůbec a způsobilo to velký zmatek na trhu s elektřinou.
Sluneční boom v České republice odstartoval v roce 2008, k 1.11. 2010 registroval Energetický regulační úřad 11 251 solárních elektráren o celkovém výkonu téměř tisíce megawattů. V rámci podpory obnovitelných zdrojů energie garantoval stát výkupní cenu elektřiny ze solárních panelů na dobu 20 let a také 15letou návratnost investic. Vzhledem k enormním nákladům a kapacitě přenosové sítě se vláda rozhodla fotovoltaiku na českém území (kromě panelů na střechách a zdech budov) omezit. Atomová energie Citace z vládního prohlášení k energetické politice. Otázka
bezpečnosti jaderných elektráren a jejich provozu je pro Českou republiku dlouhodobě zcela prioritní. Musíme však rovněž vzít v potaz skutečnost, že v Evropské unii byly stanoveny společné ambiciózní cíle ve vztahu k přechodu na nízkouhlíkovou energetiku i celou ekonomiku a že jaderná energetika zůstává pro mnoho zemí v rámci jejich energetického mixu hlavním prostředkem, jak těchto cílů dosáhnout bez enormního růstu závislosti na dovážených energiích. A proto i právo volby energetického mixu, včetně využití jaderné energie, zakotvené v Lisabonské smlouvě, musí být i nadále respektováno. Z tohoto důvodu hodláme i nadále provozovat naše jaderné elektrárny Temelín a Dukovany a pokračovat v procesu, jenž povede k výstavbě dalších jaderných bloků. Je schválen harmonogram přípravy a průběhu výběrového řízení na výběr dodavatele pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín a já zde chci potvrdit, že na tomto plánu se nic nezměnilo. Vláda chce a prostřednictvím svého majetkového podílu v a.s. ČEZ také dosáhne toho, že vítěze budeme znát do konce roku 2013.
Zemědělství Zemědělství doznalo velkých změn. Při přechodu na tržní hospodářství po r. 1990 bylo toto odvětví zahrnuto do tržního systému jako všechna ostatní odvětví národního hospodářství a otevřelo se zahraničnímu trhu. Byla úplně pominuta ekologická a krajinotvorná funkce rostlinné výroby a ekonomické znevýhodnění našich farmářů vůči výše dotovanému zemědělství západní Evropy. V těchto nerovných podmínkách ztratilo zemědělství svou konkurenceschopnost. . Při vstupu do EU jsme měli 120 % potravinovou soběstačnost.Dnes nedosahuje ani 60 %. Tlak nadprodukce „starých“ členských států EU je tak vysoký, že i třeba v Rakousku, které si berou všichni za vzor hospodaření za posledních 15 let zaniklo 40 % malých farem, protože to ekonomicky neustály. P
U nás byly za socialismu vytvořena zemědělská družstva o výměře kolem 1000 ha a zavedeny velkovýrobní technologie. Bohužel většina družstev byla rozpuštěna, vytunelována, případně půda vrácena původním majitelům. Tito farmáři však hospodaří na poměrně malých výměrách, které jak uvedeno výše nejsou schopny uživit farmářovu rodinu. Domnívám, že likvidace velkých socialistických družstev nebyla dobrým řešením. Na polích není nic jiného než ječmen, pšenice, kukuřice a řepka. Kde jsou lány vojtěšky, červeného jetele, řepy cukrové i krmné, hrachu, cibule, okurek, jahod, mrkve, bobu … Vždyť už se vůbec nedá sestavit osevní postup. Jaký vliv to má na strukturu půdy, je evidentní. Po převratu nám ubylo 250 000 ha orné půdy. Na nejkvalitnější orné půdě (kde se pěstovala zelenina) vyrostla logistická centra, továrny hypermarkety a sluneční kolektory, to nikomu nevadí, však to zaplatíme všichni v ceně energie. Toto je jen letmý pohled laika na ekologickou problematiku a udržitelný rozvoj v české kotlině. Jiří Konečný Waldmünchen 17.6. 2012
