Strategie mikroregionálního rozvoje Prácheňska

Strategie mikroregionálního rozvoje Prácheňska

Zpracoval: AgAkcent, s. r. o., 2012

OBSAH: 1.VYSVĚTLENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ 2. ÚVOD A CÍLE STRATEGIE 2.1. Úvod 2.2. Účel aktualizace strategie mikroregionu Prácheňsko 2.3. Charakteristika sdružení 2.4. Principy strategického plánování

3. VZTAH K SOUVISEJÍCÍM DOKUMENTŮM 3.1. Strategické dokumenty regionální politiky EU 3.2. Národní strategické dokumenty

4. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU PRÁCHEŇSKO 4.1. Geografické vymezení 4.2. Demografické vymezení 4.3. Občanská vybavenost, sociální a kulturní infrastruktura 4.4. Zdravotnictví a sociální služby 4.5. Sport a sportovní zařízení 4.6. Technická a dopravní infrastruktura 4.7. Hospodářská charakteristika mikroregionu Prácheňsko 4.8. Cestovní ruch 4.9. Životní prostředí

5. SWOT ANALÝZA 5.1. Silné stránky 5.2. Slabé stránky 5.3. Příležitosti 5.4. Hrozby

6. VIZE ROZVOJE 6.1. Řídící tým 6.2. Využití dotačních programů 6.3. Komunikace s občany 6.4. Dlouhodobé cíle

7. ZÁVĚR 8. PŘÍLOHA: ROZVOJOVÉ PRIOROTY 8.1. Priorita 1 - Technická a dopravní infrastruktura 8.2. Priorita 2 - Bydlení 8.3. Priorita 3 - Životní prostředí 8.4. Priorita 4 - Cestovní ruch 8.5. Priorita 5 – Oprava památek 8.6. Priorita 6 - Sport, kultura, volný čas a kvalita života 8.7. Priorita 7 – Rybníky, nádrže, protipovodňová opatření 8.8. Priorita 8 – Sociální služby 8.9. Priorita 9 – Rekonstrukce, výstavba budov 8.10. Ostatní priority AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

2

Vypracoval: AgAkcent, s. r. o. Zavlekov 56 341 42 Kolionec tel.: 376 310 957 mail: [email protected] www.agakcent.cz

Odpovědní řešitel: Ing. Eva Nová

Řešitelé: Mgr. Karel Zrůbek – starosta města Horažďovice Petr Klásek – starosta obce Chanovice Miloslav Cikán – starosta obce Oselce Jan Helíšek – starosta obce Strašín Václav Zábranský – starosta obce Velký Bor František Balíček – starosta obce Hradešice Radovan Faltys – starosta obce Malý Bor Ing. Marie Čápová - starostka města Kasejovice Ing. Václav Vachuška – starosta obce Slatina

AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

3

1. VYSVĚTLENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Profil regionu je dokument, představující základní souhrn fakt a poznatků o regionu, jeho odborných oblastech a okolí, které tvoří hlavní východisko pro analýzu silných a slabých stránek regionu a z velké části i jeho budoucích příležitostí a možných ohrožení. SWOT analýza je standardní metoda používaná k prezentaci analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná, pokud možno vyčerpávající a objektivní charakteristika silných a slabých stránek zkoumaného objektu (v našem případě strategie regionálního rozvoje mikroregionu Prácheňsko) a jeho možných příležitostí a ohrožení. Problémové okruhy strategie, někdy také problémové, resp. kritické oblasti, jsou okruhy významné pro regionální rozvoj v horizontu strategie, vyžadující soustředěnou cílevědomou pozornost. Představují obsahové zaměření strategie. Strategická vize je celostní pohled na objekt strategie. V sevřené formě charakterizuje výchozí situaci objektu a kam má v horizontu strategie objekt dospět. Rámcově určuje globální cíle vymezující základní cesty a výsledky rozvojového procesu a problémové okruhy strategie. Strategický cíl představuje směrný ukazatel pro rozvoj objektu strategie. Rozvojové aktivity jsou konkrétní aktivity (opatření programu, projekty apod.), jejichž prostřednictvím jsou realizovány strategické cíle. Strategie rozvoje kraje představuje základní koncepční dokument, který orientuje další rozvoj územního obvodu kraje na vymezené období. Strategie regionálního rozvoje České republiky je střednědobý programový dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje; jeho rámcové zaměření je definováno v § 5 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Program rozvoje venkova (PRV) je programový dokument pro čerpání prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období 2007 - 2013. ROP - Regionální operační programy, které navazují na systém sektorových programů a své podpory směřují k řešení problémů vázaných na konkrétní region ČR. Podporují tak využití potenciálu daného území a přispívají k jeho vyváženému rozvoji. Přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007 - 2013, Cíl 3 je programový dokument pro další rozvoj česko-bavorského příhraničí jako společného a perspektivního životního, přírodního a hospodářského prostoru, posílení onkurenceschopnosti česko-bavorské příhraniční oblasti a zlepšení udržitelnosti životních podmínek pro její obyvatele Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) je podpůrný fond Evropské unie, který je v období 2007 - 2013 nejdůležitějším finančním nástrojem podpory rozvoje venkova pro všechny členské země EU. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) vychází z hlavních strategických priorit Evropské unie pro léta 2007 - 2013 s důrazem na zvyšování ekonomického růstu, vytváření nových pracovních příležitostí a udržitelný ekonomický rozvoj. AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

4

2. ÚVOD A CÍLE STRATEGIE 2.1. Úvod První strategie mikroregionálního rozvoje mikroregionu Prácheňsko byla vypracována na základě objednávky zájmového sdružení právnických osob Prácheňsko dne 17. července 2002. Následovala její aktualizace v roce 2006 a nyní (v roce 2012) projevilo zájmové sdružení zájem o opětovnou aktualizaci. Strategie je koncepčním otevřeným dokumentem, který je v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje a snaží efektivně řídit procesy plánování sociálně-ekonomického rozvoje území mikroregionu Prácheňsko. Klade si za cíl identifikovat klíčové problémy mikroregionálního rozvoje v řešeném území, nalézt možnosti řešení jednotlivých problémů a umožnit koordinaci jednotlivých rozvojových projektů obcí i dalších právnických osob v regionu. Na strategii lze pohlížet jako na dokument, který souhrnně zaznamenává principy fungování mikroregionu Prácheňsko, mapuje celou členskou základnu a v neposlední řadě sleduje potřeby a programové priority jednotlivých členských obcí, a tedy i mikroregionu jako celku. Strategii rozvoje mikroregionu Prácheňsko lze rozdělit na analytickou a návrhovou část, přičemž část návrhová vychází z části analytické a navazuje na ni. Analytická část mapuje mikroregion jako celek a část návrhová definuje hlavní priority rozvoje celé oblasti. Strategie předpokládá spolupráci všech představitelů členských obcí mikroregionu, ale i představitelů významných ekonomických subjektů, neziskové sféry nebo aktivních občanů na celém území Prácheňska. Strategie je dokumentem, který přispívá k definování vlastní specifické vize regionu, k nalezení a správnému formulování hlavních cílů rozvoje a předpokladů jejich naplnění, vytipování vhodných rozvojových projektů a navržení společných aktivit tak, aby tento region mohl uskutečňovat svá strategická rozhodnutí a záměry, byl schopen se úspěšně přizpůsobovat ekonomickým změnám pomocí zlepšování vlastního konkurenčního postavení a mohl efektivněji čerpat finanční prostředky z různých dotačních titulů (ČR i EU). Na obecnou vizi rozvoje navazují konkrétní rozvojové priority jednotlivých členských obcí, které je nutné a vhodné postupně v regionu realizovat. Všechny navrhované projekty povedou k rozvoji celého území Prácheňska, a to jak z hlediska hospodářského, tak i kulturně - sociálního.

2.2. Účel aktualizace strategie rozvoje mikroregionu Prácheňsko Hlavním důvodem aktualizace rozvojové strategie je změna členské základny mikroregionu. Některé obce vystoupily a jiné přistoupily. Jelikož se jedná o dokument strategického významu, který je východiskem pro koordinaci a řízení rozvojových záměrů nejen jednotlivých obcí regionu, ale především celého mikroregionu, byla aktualizace nevyhnutelná. Do zpracování strategie rozvoje byli zapojeni představitelé všech důležitých subjektů, kteří mají pravomoc či schopnost ovlivňovat nebo přímo utvářet budoucí vývoj regionu a usilují o dosažení pozitivních změn v něm. Jedná se především o významné lokální aktéry z veřejného, soukromého i neziskového sektoru. Dosažení konsensu, tj. konkrétní shody na tom, jaké cíle pro další rozvoj mikroregionu jsou rozhodující a sladění různých zájmů a potřeb všech zúčastněných, je nejdůležitější a nejnáročnější fází při zpracování strategie.


5

Rozvojová strategie mikroregionu Prácheňsko vychází z potřeb mikroregionu jako územního celku a současně respektuje i zájmy jednotlivých členských obcí a akceptuje hlavní směry rozvoje, priority a cíle vyšších územních celků. Navazuje jak na dokumenty vyšších územních celků, je v souladu zejména s Programem rozvoje Plzeňského kraje a se schválenou územně plánovací dokumentací Plzeňského kraje, tak i na rozvojové priority EU. Rozvojová strategie je výchozím dokumentem regionu pro účast v jednotlivých programech vyhlašovaných EU (je jasným signálem připravenosti mikroregionu Prácheňsko čerpat finanční prostředky Evropské unie) a zároveň je základním a hlavním dokumentem pro další rozvoj území Prácheňska. Ze strategie rozvoje vychází individuální projekty dílčího významu, které se zaměřují na řešení mikroregionální problematiky jako celku a dále pak na řešení problematiky týkající se jednotlivých obcí či podnikatelských subjektů v území.

2.3. Charakteristika sdružení Obce trpí nedostatkem organizační kapacity k iniciování rozvoje území, které sdílejí s ostatními obcemi. Východiskem k většímu zapojení obcí do péče o prostředí a k uvažování nad rozvojem v širších souvislostech jsou sdružení obcí, tzv. mikroregiony. Vznik mikroregionů nabízí obcím možnost operativnějšího a schůdnějšího řešení regionálních problémů, efektivnější čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie. Jejich výhoda je v tom, že pracují na principu koncentrace. Peníze získané z vnějších zdrojů se tak nerozdrobují a je možno zabezpečovat akce, které přesahují sílu jednotlivých obcí. V konečném důsledku dochází k vytváření zaměstnaneckých možností a tím i k posilování sociální a ekonomické stability regionů a k jeho rozvoji. Zájmové sdružení právnických osob Prácheňsko se sídlem v Horažďovicích bylo založeno v roce 2001. Ustavující jednání zakladatelů se konalo 25. června 2001 v Horažďovicích za přítomnosti zástupců města Horažďovice, obce Oselce, obce Chanovice, Sdružení obcí Slavník a společnosti s ručením omezeným AgAkcent, Klatovy. K zakladatelské smlouvě přistoupily dále obec Velký Bor, obec Svéradice a firma Lyckeby Amylex, a. s., Horažďovice. Zakládající členové z. s. p. o. Prácheňsko schválili stanovy a zažádali o registraci sdružení, ke kterému došlo dne 25. července 2001 u Okresního úřadu v Klatovech. Sdružení bylo založeno představiteli jednotlivých obcí z přesvědčení, že pouze společným úsilím, jednotným postupem a sdružením finančních zdrojů může dojít k dalšímu rozvoji celého řešeného území na kvalitativně vyšším stupni než doposud. V současné době mikroregion sdružuje 38 obcí a 3 právnické osoby. Dříve byla členskými subjekty také některá sdružení obcí jako celek, ale po určitých problémech, které vznikly při a po realizaci společných projektů Prácheňska, jsou nyní členskými subjekty pouze obce a organizace jako samostatné jednotky. Obce mikroregionu si uvědomují, že bez vzájemné spolupráce a společné koordinované činnosti je velmi těžké naplánovat a následně uskutečnit jakékoliv projekty, jejichž realizace je základním předpokladem pro znovuoživení venkovského prostoru. Pro úspěšnou práci mikroregionu jsou významné i společné možnosti financování některých projektů včetně předpokládané podpory z různých dotačních fondů ČR nebo EU. Při společném řešení problémů, které se dotýkají celého řešeného území, nebo které musí představitelé veřejné správy opakovaně řešit v jednotlivých obcích, je velmi významné také sdílení informací a zkušeností při řešení opakujících se problémů. Členské obce tak spojuje nejen společný zájem o prosperitu mikroregionu, ale také o přírodní prostředí, turistickou atraktivitu regionu či kulturní dědictví.


6

Tabulka č. 1: Abecední seznam členských subjektů mikroregionu Prácheňsko P.č.

Členský subjekt

Starosta/Sta t.zástupce

Adresa/Sídlo

Telefon

e-mail/web

1.

Vlastimil Hálek

3.

AgAkcent, s.r.o. Amylex Lyckeby, a.s. Břežany

4.

Budětice

Jaromíra Staňková Mgr. Marie Metličková Antonín Huda

5.

Bukovník

Josef Polanka

6.

Čímice

Jaroslav Kučera

7.

Dobršín

Miroslav Marek

8.

Domoraz

Jiří Přibyl

9.

Dražovice

Vladimír Mišák

10.

Frymburk

Václav Staněk

11.

Hejná

Milan Novák

12.

Horažďovice

13.

Hradešice

Mgr. Karel Zrůbek František Balíček

14.

Hradiště

15.

Chanovice

16.

Kasejovice

17.

Kejnice

Ing. Marie Čápová Holoubek Karel

18.

Kovčín

Ing. Ivan Tesař

19.

Kvášňovice

Miloslav Strolený

20.

Malý Bor

Radovan Faltys

21.

Maňovice

Miroslav Panuška

22.

Muzeum Šumavy Myslív

Mgr. Zdeňka Řezníčková Marie Pícková

Nalžovské Hory Nezamyslice

Richard Löbl

Zavlekov 56, 341 42 KOLINEC Strakonická 946, 341 01 HORAŽĎOVICE Břežany 23, 341 01 HORAŽĎOVICE Budětice 47, 342 01 SUŠICE Bukovník, 342 01 SUŠICE Čímice 63, 342 01 SUŠICE Dobršín 36, 342 01 SUŠICE Domoraz 35, 342 01 SUŠICE Dražovice 4, 342 01 SUŠICE Frymburk 10, 342 01 SUŠICE Hejná 70, 341 01 HORAŽĎOVICE Mírové náměstí 1, 341 01 HORAŽĎOVICE Hradešice 1, 341 01 HORAŽĎOVICE Hradiště 62, 335 44 KASEJOVICE Chanovice 36, 341 01 HORAŽĎOVICE Kasejovice 98, 335 44 KASEJOVICE Kejnice 12, 341 01 HORAŽĎOVICE Kovčín 57, 341 01 HORAŽĎOVICE Kvášňovice 5, 341 01 HORAŽĎOVICE Malý Bor 146, 341 01 HORAŽĎOVICE Maňovice 22, 341 01 HORAŽĎOVICE Náměstí Svobody 40, 342 01 SUŠICE Myslív 52, 341 01 HORAŽĎOVICE Nalžovské Hory 104, 341 01 HORAŽĎOVICE Nezamyslice 47,

376 383 290, 602 625 695 376 532 111, 602 186 315 776 312 420, 776 312 311 376 596 234, 728 421 743 376 597 180, 724 181 604 376 596 477 376 524 536 376 596 119, 724 181 620 376 597 156, 724 181 021 376 596 357, 376 596 357 376 513 357, 725 042 572 376 547 579, 724 181 019 376 396 266, 739 061 234 371 595 129, 724 160 786 376 514 353, 606 745 795 371 595 100, 724 181 001 376 513 566 376 595 281, 724 181 203 376 595 236, 602 160 622 376 511 417, 723 904 233 376 595 485, 739 446 389 376 528 850, 607 249 933 376 595 400, 724 181 040 376 396 149, 723 884 371 376 596 213,

[email protected], www.agakcent.cz [email protected], www.lyckeby.cz [email protected], www.brezany-obec.cz [email protected], www.obecbudetice.cz [email protected] [email protected], www.cimice.eu [email protected], www.dobrsin.cz [email protected] , www.domoraz.cz [email protected], www.drazoviceususice.cz [email protected], www.obecfrymburk.cz [email protected], www.sumavanet.cz/hejna/ [email protected], www.sumavanet.cz/horazdovice [email protected], www.hradesice.cz [email protected], www.obec-hradiste.cz [email protected], www.chanovice.cz [email protected], www.kasejovice.cz [email protected], www.kejnice.cz [email protected], www.kovcin.cz [email protected], www.kvasnovice.cz [email protected], www.maly-bor.cz [email protected], www.obecmanovice.cz [email protected], www.muzeum.sumava.net [email protected], www.obecmysliv.cz [email protected], www.nalzovskehory.cz [email protected],

2.

23. 24. 25.

Jaroslava Ladmanová Petr Klásek

Václav Kopa


7

Marie Mráčková

27.

Nezdice na Šumavě Nezdřev

28.

Olšany

Josef Panuška

29.

Oselce

Miloslav Cikán

30.

Pačejov

31.

Podmokly

Ing. Vladimír Smolík Petr Pavlíček

32.

Rabí

Milan Leopold

33.

Slatina

34.

Soběšice

Ing. Václav Vachuška Karel Kučera

35.

Strašín

Jan Helíšek

36.

Svéradice

Václav Dušek

37.

Velké Hydčice

Jaroslav Portášik

38.

Velký Bor

Václav Zábranský

39.

Žihobce

40.

Žichovice

Ing. Karel Baumruk Milan Šuba

41.

Životice

Bohumil Němejc

26.

Petr Chlanda

342 01 SUŠICE Nezdice na Šumavě 173, 342 01 SUŠICE Nezdřev 9, 335 44 KASEJOVICE Olšany 15, 341 01 HORAŽĎOVICE Oselce 2, 335 46 OSELCE Pačejov-nádraží 199, 341 01 HORAŽĎOVICE Podmokly 38, 342 01 SUŠICE Rabí 57, 342 01 SUŠICE Slatina 62, 341 01 HORAŽĎOVICE Soběšice 125, 342 01 SUŠICE Strašín 16, 342 01 SUŠICE Svéradice 146, 341 01 HORAŽĎOVICE Velké Hydčice 18, 341 01 HORAŽĎOVICE Velký Bor 71, 341 01 HORAŽĎOVICE Žihobce 20, 342 01 SUŠICE Žichovice 190, 342 01 SUŠICE Životice 13, 335 44 KASEJOVICE

724 181 013 376 587 225, 724 181 017 371 595 609, 724 217 205 376 595 309, 606 188 941 371 595 254, 724 162 521 376 595 231, 602 969 923 376 526 498, 774 110 737 376 596 252, 721 974 240 376 514 324, 724 181 046 376 597 325, 606 067 865 376 587 223, 777 026 845 376 514 367 376 511 706, 724 307 074 376 514 378 376 597 139, 775 775 750 376 596 107, 724 181 609 774 191 673

http://hsd.cz/ounezamyslice/ [email protected] www.nezdicenasumave.cz [email protected], www.nezdrev.unas.cz [email protected], www.olsany-obec.eu [email protected], www.oselce.cz [email protected], www.pacejov.cz [email protected], www.podmokly.cz [email protected], www. obecrabi.cz [email protected], www.obec-slatina.eu [email protected] , www.sobesice.cz [email protected] , www.strasin.cz [email protected], www.obecsveradice.cz [email protected], www.velkehydcice.cz [email protected], www.sumavanet.cz/velkybor [email protected], www.zihobce.eu [email protected], www.zichovice.cz [email protected], www.obec-zivotice.cz

Orgány a sídlo zájmového sdružení právnických osob Prácheňsko Valná hromada, která je nejvyšším orgánem sdružení a rozhoduje o všech základních otázkách týkajících se sdružení samého a jeho činností. Předsednictvo, které je řídícím orgánem, jež řídí činnost sdružení a jedná jeho jménem, rozhoduje o všech záležitostech sdružení, které nejsou určeny stanovami sdružení nebo usnesením valné hromady. Členové předsednictva: Předseda: Mgr. Karel Zrůbek, starosta města Horažďovice Místopředseda: Petr Klásek, starosta obce Chanovice Členové rady: František Balíček, starosta obce Hradešice Miloslav Cikán, starosta obce Oselce Radovan Faltys, starosta obce Malý Bor Jan Helíšek, starosta obce Strašín Václav Zábranský, starosta obce Velký Bor Ing. Marie Čápová - starostka města Kasejovice AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

8

Revizní orgán, kterému přísluší zejména kontrola dodržování obecně závazných předpisů, stanov sdružení a usnesení valné hromady; přezkoumávat návrhy rozpočtu sdružení, návrhy vyúčtování hospodaření sdružení; dále nahlížet do evidence, účetnictví, obchodních knih a ostatních dokladů sdružení. Sídlo sdružení: Prácheňsko, z. s. p. o., Mírové náměstí1, 341 01 HORAŽĎOVICE

Partneři sdružení: Místní akční skupina Pošumaví, z. s. p. o. Náměstí E. Beneše 38, 340 12 ŠVIHOV, tel.: 376 387 717, [email protected], www.posumavi.jz.cz Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech Hostašova 1, 339 01 KLATOVY, tel.: 376 326 362, [email protected], www. muzeum.klatovy.net.cz

Předmětem činnosti svazku obcí je:  

vytváření koncepce regionálního rozvoje v souladu s programy rozvoje České republiky, koordinace rozvoje mezi samosprávami a institucemi pracujícími v oblasti rozvoje, zejména státní správou,  vytváření podmínek ke zvýšení informovanosti občanů a institucí o významu regionu,  podpora akcím a projektům obecného významu,  zpracování návrhů rozvojových projektů dle požadavků a potřeb členů,  realizace publikační a propagační činnosti,  zprostředkování kontaktů, vztahů a vazeb v rámci regionu i mimo něj,  propagace a prezentace regionu na mezinárodních a tuzemských veletrzích cestovního ruchu,  zastupování členů sdružení v jednání o společných věcech s třetími osobami,  zabezpečování úkolů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,  zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění,  zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,  zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,  úkoly v oblasti ochrany ovzduší,  úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí,  správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi,  spolupráce na přípravě projektů určených k podpoře z fondů EU dle priorit zpracovaných v programu rozvoje mikroregionu,  pořádání seminářů a školení členů sdružení, místních organizací a dalších subjektů z území sdružení


9

Hlavní záměry mikroregionu:  zajištění přijatelné dopravní obslužnosti pro nejhůře přístupné oblasti mikroregionu,  zamezení snižování počtu trvale žijících obyvatel v lokalitě mikroregionu Prácheňsko, což znamená především vytvářet podmínky pro zajištění bydlení pro mladou generaci (zajistit dostatečné množství stavebních pozemků pro výstavbu nových rodinných domů včetně výstavby inženýrských sítí a výstavby tzv. startovacích malometrážních bytů),  oprava místních komunikací spojujících jednotlivé obce mikroregionu,  dokončení výstavby základní technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, ČOV) ve všech obcích a osadách mikroregionu,  plynofikace obcí, které ještě plynofikovány nejsou, včetně jejich sídelních částí,  revitalizace víceúčelových vodních nádrží a vybraných vodních toků a zařízení jako preventivní nástroj omezení vzniku škod při povodních,  komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) včetně řešení cest a revitalizace krajiny,  řešení problematiky odpadového hospodářství v rámci spádového území pověřeného úřadu Horažďovice (vytvořit integrovaný systém likvidace a využití odpadů v regionu),  podporovat rozvoj místního průmyslu a řemesel vytvářením podmínek pro rozvoj vytipovaných průmyslových zón využitím opuštěných zemědělských areálů a dalších menších lokalit přizpůsobených pro rozvoj malého a středního podnikání,  podporovat vytváření podmínek pro poskytování sociálních služeb (včetně jejich spolufinancování) a optimalizovat jejich rozmístění na území regionu,  koordinace činností jednotlivých obcí v oblasti rozmístění školských zařízení (zachování existence menších mateřských a základních škol),  spolupracovat s místními podnikateli na tvorbě komerčně využitelných produktů cestovního ruchu, které je možno efektivně prodávat jak na tuzemském, tak i na zahraničním trhu,  realizovat a rozšířit projekt značení cyklotras v rámci mikroregionu v součinnosti s propagací regionálních zeměpisných zajímavostí území podél značených cyklotras,  rozšíření stávajícího sportovního zázemí v rámci celého mikroregionu,  společná propagace stávajících aktivit občanů v oblasti kultury, sportu a dalších činností za účelem rozvoje cestovního ruchu (s maximálním využitím možností internetu),  společná profilace území mikroregionu jakožto osobité, originální oblasti (společná prezentace na veletrzích cestovního ruchu v ČR i zahraničí a dalších propagačních akcích),  zabezpečení označení příjezdových tras do mikroregionu, jednotlivých obcí a turistických lokalit přímo v terénu (sjednocení značení, vzájemná provázanost, společné logo apod.),  společná péče o venkovské památky,  společné sdílení informací a zkušeností při řešení opakujících se problémů ve většině obcí mikroregionu,  převedení většiny běžné agendy obcí a mikroregionu na výpočetní techniku a k přenosu údajů využívat v maximální možné míře internet a elektronickou poštu,  zabránění realizace jaderného úložiště v lokalitě Březový potok.

2.4. Principy strategického plánování Důvody jednotlivých sdružení obcí pro vypracování strategie jsou zpravidla velmi různorodé. Přesto lze mezi souborem různých motivací vymezit dva základní okruhy. Jedním z nich je zpracování strategie z důvodu snazší dostupnosti některých dotačních titulů a druhým důvodem je více či méně zřetelně formulovaná snaha o koordinaci vzájemného rozvoje a poznání, že některé projekty lokálního nebo regionálního rozvoje je vhodnější řešit společně se svými sousedy.


10

Mikroregiony, kde převažují první důvody zpracování strategie, velmi brzy poznají, že prostředky investované do zpracování strategie nevedou k cíli – získání dotací. Druhý typ mikroregionů, kde primárním cílem je nalezení společných rozvojových priorit, může oprávněně předpokládat, že s kvalitně a podrobně zpracovanou strategií bude moci řešit alespoň některé z rozvojových problémů. Mikroregion Prácheňsko přistoupil ke zpracování strategie velmi odpovědně a navržená strategie se snaží nalézat možnosti rozvoje jak pro jednotlivé obce mikroregionu, tak i pro celé řešené území. Strategie vychází ze znalosti mechanismů rozhodování v rámci regionální politiky Evropské unie a z mechanismů rozdělování prostředků na strukturální politiku EU. Proto strategie klade důraz na dva klíčové principy rozhodování v rámci Evropské unie, a to princip programování a princip hodnocení dosažených výsledků. Princip programování je zaměřen na realizaci dlouhodobých a předem očekávaných změn, které probíhají na bázi obecné shody účastníků procesu územního a strategického rozvoje. Proto programování vychází z dlouhodobých programů, které jsou relativně podrobně vypracovány pro celé řešené území a navazují na širší dokumenty, které stanovují obecné rámce pomoci nebo obecné směry rozvoje pro řešené území nebo v daném odvětví. Programy – strategie musí být vypracovány předem, musí vycházet z poznání dosavadního rozvoje řešeného území a musí vymezovat očekávané budoucí výsledky. Každý takový program musí být veřejně diskutován se všemi účastníky územního – strategického rozvoje. Princip hodnocení dosažených výsledků vychází z nutnosti trvalého hodnocení dosaženého pokroku a z nutnosti korekce navržených cest (programů) právě podle již dosažených výsledků. Proto je nutné, aby jednotlivé programy a projekty byly vypracovány pokud možno konkrétně a s uvedením předpokládaného budoucího stavu resp. změn, ke kterým má dojít. Vlastní hodnocení programu je nutné provádět u rozsáhlejších programů minimálně ve třech etapách. Jednak před zahájením programu, dále v průběhu vyřešení a potřetí po skončení programu. Při vypracování strategie rozvoje mikroregionu Prácheňsko je nutné vzhledem k rozsahu programu i jeho předpokládané realizovatelnosti se průběžně vracet ke stanovení jednotlivých programů a vymezení jejich konkrétních projektů. Proto je nutné trvale sledovat z pozice sdružení obcí plnění jednotlivých realizovaných projektů a navrhovat případné změny projektu, programu či změny orientace celé strategie mikroregionálního rozvoje. Navržená strategie důsledně respektuje jeden ze základních principů regionální politiky EU, a to princip subsidiarity. Je totiž velmi účelné, aby jednotlivé problémy byly řešeny na nejnižší možné úrovni, kde je možné tyto problémy řešit. Proto strategie předpokládá řešení některých projektů na obecní úrovni a dalších problémů na mikroregionální úrovni.


11

3. VZTAH K SOUVISEJÍCÍM DOKUMENTŮM 3.1. Strategické dokumenty regionální politiky Evropské unie Aktualizace strategického plánu do roku 2014 probíhá v přelomovém čase příprav Evropské unie a členských států na nové plánovací období 2014 – 2020. Mezi základní programové dokumenty ovlivňující budoucnost venkova patří NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 a NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Přestože zatím neexistují konkrétní operační programy, je strategický plán mikroregionu Prácheňsko v souladu jak s prioritami EU, tak národními rozvojovými prioritami České republiky. Citace: Z NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v období let 2014–2020. „Základním prvkem jakéhokoli úsilí o využití růstového potenciálu a o podporu udržitelnosti venkovských oblastí je rozvoj místní infrastruktury a místních základních služeb ve venkovských oblastech, včetně volného času a kultury, obnova vesnic a činnosti zaměřené na obnovu a rozvoj kulturního a přírodního dědictví vesnic a venkovské krajiny. Podpora by proto měla být poskytnuta na operace s tímto cílem, včetně přístupu k informačním a komunikačním technologiím a rozvoje rychlého a superrychlého širokopásmového připojení. V souladu s těmito cíli je nutno podporovat rozvoj služeb a infrastruktury vedoucích k sociálnímu začlenění a změně tendencí k sociálnímu a hospodářskému poklesu a vylidňování venkovských oblastí. Aby bylo dosaženo co největší účinnosti této podpory, měly by být zahrnuté operace prováděny v souladu s plány rozvoje obcí a jejich základních služeb, které byly vypracovány jednou či více venkovskými obcemi, pokud tyto plány existují. Malé a střední podniky jsou páteří venkovského hospodářství Unie. Rozvoj zemědělských a nezemědělských podniků by měl usilovat o podporu zaměstnanosti a vytváření kvalitních pracovních míst ve venkovských oblastech, zachování již existujících pracovních míst, snížení sezónních výkyvů v zaměstnanosti, rozvoj nezemědělských odvětví mimo zemědělství a zpracování zemědělských produktů a potravin a současně podpořit integraci podniků a místní meziodvětvové vazby. Je nutno podporovat projekty, které spojují současně zemědělství, venkovský cestovní ruch prostřednictvím propagace udržitelného a zodpovědného cestovního ruchu ve venkovských oblastech a přírodní a kulturní dědictví, jakož i investice do energie z obnovitelných zdrojů.“ 3.1.1. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR Strategie rozvoje mikroregionu Prácheňsko navazuje na strategické dokumenty, které byly zpracovány pro národní a regionální úroveň. Na národní úrovni představuje klíčový dokument Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV), který vymezuje základní rámec regionální politiky Česka ve vztahu k Evropské unii. Tento nejširší programovací dokument také vytváří základní strukturu pro možné budoucí financování jednotlivých projektů z prostředků strukturálních fondů EU a částečně také z prostředků Společné zemědělské politiky EU.


12

Národní strategický plán rozvoje venkova ČR vymezuje jako globální cíl Trvale udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti a specifické cíle, které dále vycházejí z globálního cíle jsou definovány v následujících bodech: 

vytvoření podmínek pro růst ekonomiky posilováním vnitřních faktorů,



zvýšení kvalitativní úrovně pracovní síly a posílení její konkurenceschopnosti a mobility,



přiblížení se standardům EU v oblasti životního prostředí,



vyvážený rozvoj regionů vyrovnáváním dopadu růstu ekonomiky na znevýhodněné skupiny obyvatel.

Národní strategický plán rozvoje venkova ČR představuje nejobecnější dokument, který slouží pro vyjednávání s orgány Evropské unie o rozsahu a zaměření podpory pro regionální (strukturální) politiku. K dispozici je například na serveru MMR ČR www.mmr.cz v samostatné sekci. 3.1.2. Regionální operační program Dalším stupněm dokumentů regionální politiky Evropské unie jsou vypracované Regionální operační programy (ROP), které představují základní rámec pro poskytování podpory z prostředků strukturální politiky Evropské Unie. ROP vymezuje jednotlivé priority a v jejich rámci dále vymezuje základní opatření. Globálním cílem ROP je urychlení rozvoje regionů ČR, zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a posílení kvality života obyvatel, při respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházející z využití jejich potenciálu. Pro programové období 2007 - 13 je vytvořeno 7 regionálních OP - pro každý region soudržnosti ČR. Mikroregion Prácheňsko se řídí zásadami ROP NUTS II Jihozápad: Globální cíl  Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel. Specifické cíle  Zlepšit dostupnost center osídlení z dalších obcí a měst regionu, z center mimo region a také zlepšit vazby uvnitř regionu.  Stabilizovat venkovské oblasti vyváženým rozvojem sídleních funkcí měst a obcí.  Zlepšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam cestovního ruchu.  Zajistit efektivní čerpání prostředků ROP a podpořit absorpční schopnost regionu.


13

Prioritní osy a oblasti podpory programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center

1.1 Modernizace regionální silniční sítě 1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy 1.4 Rozvoj regionálních letišť 1.5 Rozvoj místních komunikací

Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí

2.1 Integrované projekty rozvojových center 2.2 Revitalizace částí měst a obcí 2.3 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství 2.4 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci 2.5 Rozvoj zdravotnické péče

Prioritní osa 3 - Rozvoj cestovního ruchu

3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji CR 3.3 Rozvoj služeb CR, marketingu a produktů CR

Prioritní osa 4 - Technická pomoc

4.1 Podpora řídicích, implementačních a kontrolních úkolů řídicího orgánu 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu

Je zřejmé, že všechny vymezené priority ROP se více či méně dotýkají mikroregionu Prácheňsko, viz. www.kr-plzensky.cz. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR a především Regionální operační program představují základní rámec nejen pro programování rozvoje jednotlivých menších území – mikroregionů, ale stejně tak představují i základní rámec pro financování jednotlivých projektů. Je tedy velmi účelné, aby jednotlivé projekty naplňovaly obecná kritéria (opatření), uváděná v jednotlivých typech programovacích dokumentů.

3.2. Národní strategické dokumenty 3.2.1. Strategie regionální politiky ČR Dalším strategickým dokumentem národní úrovně je Strategie regionálního rozvoje České republiky, která představuje střednědobý programový dokument formulující přístup státu k podpoře regionálního rozvoje. Formuluje souhrnně cíle, problémové okruhy a priority, které bude třeba zabezpečovat při zajišťování politiky regionálního rozvoje v České republice Strategií navržené rozvojové aktivity budou podle principu subsidiarity realizovány na místní, regionální nebo resortní úrovni buď v rámci národních rozvojových programů nebo v rámci operačních programů s využitím prostředků strukturálních fondů Evropské unie. Z tohoto pohledu předpokládá Strategie obě možnosti a zahrnuje ty aktivity ministerstev, krajů i obcí, pokud tyto relevantně ovlivňují regionální rozvoj.


14

Programové okruhy a priority Strategie regionálního rozvoje ČR Programový okruh PO 1: Evropský a národohospodářský strategický rámec PO 2: Ekonomika regionů

PO 3: Lidé a osídlení

PO 4: Infrastruktura

PO 5: Příroda, krajina a životní prostředí

PO 6: Cestovní ruch PO 7: Kultura

Priorita P.1.1: Institucionální systém podpory rozvoje regionů a jejich spolupráce P.1.2: Výkonná a efektivní veřejná správa v regionech P 1.3: Zabezpečení zdrojů financování regionální politiky P.2.1: Vytváření podmínek pro dynamický hospodářský rozvoj regionů P.2.2: Zvyšování konkurenceschopnosti malého a středního podnikání P.2.3: Podpora inovačního podnikání a výzkumu v regionech P.2.4: Tvorba pracovních míst P.3.1: Podpora investic do lidského kapitálu P.3.2: Sídelní struktura a bydlení P.3.3:Sociální soudržnost v regionech založená na rovnosti příležitostí P.3.4 Rozvoj a regenerace měst P.4.1 Zajištění regionální a nadregionální dopravní dostupnosti P.4.2: Zajištění kvalitní regionální, meziregionální a nadregionální dopravní obslužnosti P.4.3: Rozvoj energetických a spojových sítí a zařízení v regionech P 4.4 Rozvoj informačních technologií v regionech P.5.1: Ochrana životního prostředí včetně přírody P.5.2: Šetrné nakládání s materiálovými a energetickými zdroji P.5.3: Environmentální vzdělávání, poradenství a osvěta P.6.1: Organizace a management cestovního ruchu P.6.2 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu P.6.3: Rozvoj produktů a služeb cestovního ruchu P.7.1: Organizace a řízení kulturních aktivit P.7.2: Rozvoj kulturní infrastruktury a služeb P.7.3: Zachování a využívání kulturních památek P.7.4: Vzdělávání a informovanost

Vypracováno ze strategie regionálního rozvoje ČR

3.2.2. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 (PRV) je programový dokument pro čerpání prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období 2007-2013. Rozvoje venkovského mikroregionu Prácheňsko se dotýká především Osa III. a IV. PRV. Tyto osy se dále člení na priority, opatření a cíle, ve kterých jsou definovány jednotlivé strategické aktivity. Osa III. – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova: Priorita Cíl Opatření Priorita Cíl Opatření Priorita Cíl Opatření

III.1. Tvorba pracovních příležitostí Vytvořit pracovní místa a zajistit vyšší příjmovou úroveň obyvatel venkova rozvojem a diverzifikací aktivit na venkově a podporou venkovské turistiky. III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2. Podpora zakládání podniků, jejich rozvoje III.1.3. Podpora cestovního ruchu III.2. Podmínky růstu a kvalita života na venkově Vytvořit podmínky růstu ve venkovských oblastech. Zlepšit vybavení a vzhled vesnic a veřejných prostranství a posílit sounáležitost obyvatel s místním prostředím a dědictvím venkova. Zabezpečit rozvoj venkovské infrastruktury s cílem rozvoje malého a středního podnikání a zlepšení životního prostředí venkovských sídel. III.2.1. Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova III.2.2. Ochrana a rozvoj dědictví III.3. Vzdělávání a místní partnerství Přispět k vyšší úrovni vzdělanosti a uplatnění na trhu práce venkovských obyvatel rozvojem poradenství a vzdělání a zvýšit používání informačních a komunikačních technologií. Iniciovat vytváření a rozvoj místních partnerství a podporovat využití vnitřního potenciálu venkova. III.3.1. Vzdělání a informace III.4.1. Získávání dovedností, animace a provádění


15

Osa IV. – Leader: Priorita Cíl Opatření

IV.Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu venkova Realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních partnerství IV.1.1. Místní akční skupina IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1. Realizace projektů spolupráce

Zdroj: PRV

3.2.3. Program rozvoje Plzeňského kraje Dalším obecnějším rámcem pro vypracovanou strategii je Program rozvoje Plzeňského kraje. Tento program navazuje na předcházející Strategii rozvoje Plzeňského kraje a podrobněji ji rozpracovává. Program rozvoje definuje jako základní globální cíl „Růst kvality života obyvatel“. Na globální cíl navazuje celkem 5 problémových okruhů, z nichž pro MR Prácheňsko je nejvýznamnější problémový okruh Venkov. Tento problémový okruh se dále člení na celkem 6 opatření. Opatření 4.1. Název opatření: Popis: Celkový úkol a cíle: Očekávaní příjemci: Opatření 4.2. Název opatření: Popis: Celkový úkol a cíle: Očekávaní příjemci: Opatření 4.3. Název opatření: Popis: Celkový úkol a cíle: Očekávaní příjemci: Opatření 4.4. Název opatření: Popis: Celkový úkol a cíle: Očekávaní příjemci: Opatření 4.5. Název opatření: Popis:

Celkový úkol a cíle: Očekávaní příjemci:

OBNOVA A ROZVOJ VENKOVSKÝCH SÍDEL Údržba a modernizace stavebního fondu na venkově a rehabilitace hmotného prostředí venkovských sídel. Zlepšení kvality života obyvatel na venkově a stabilizace venkovské populace. Obce a obyvatelé na venkově. ROZVOJ VYBAVENOSTI VENKOVSKÝCH SÍDEL Údržba a modernizace stavebního fondu na venkově a rehabilitace hmotného prostředí venkovských sídel. Zlepšení životních a pracovních podmínek na venkově rozvojem občanské a technické vybavenosti. Obce a obyvatelé na venkově. ROZVOJ SPOLUPRÁCE A KOMUNIKACE NA VENKOVĚ Posilování tradičních duchovních hodnot na venkově spolu s využitím moderních komunikačních a informačních technologií. Obnova a kultivace specifických forem komunikace a spolupráce na venkově a zároveň odstraňování informační bariéry venkova vůči okolí. Obce a obyvatelé na venkově. ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY Podpora zemědělského podnikání vytvářením předpokladů pro zvyšování konkurenceschopnosti zemědělské produkce, podporou odbytu, rozvíjením ekologického zemědělství, podporou vzdělávání a managementu. Stabilizace zemědělských a potravinářských podniků a zvýšení jejich odbyt. Podnikatelé v zemědělství a potravinářství. ROZVOJ PODNIKÁNÍ NA VENKOVĚ Podpora rozvoje podnikání zaměřením se na využití specifického potenciálu venkovského území v oblasti živnostenského podnikání, především v řemeslech, ve službách a v zemědělském podnikání. Ekonomické oživení venkova a posílení soběstačnosti venkovských sídel v zajištění dostatečného počtu pracovních příležitostí. Podnikatelé.


16

Opatření 4.6. Název opatření: Popis:

Celkový úkol a cíle: Očekávaní příjemci:

ROZVOJ VENKOVSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU Komplexní podpora využití hospodářského potenciálu cestovního ruchu ve venkovských oblastech formou koncepční přípravy, budování infrastruktury, zvyšování kvality služeb a vzdělávání pracovníků. Zhodnocení odvětví cestovního ruchu pro místní zaměstnanost, zlepšení ekonomických efektů pro místní veřejné rozpočty. Podnikatelé, obce.

Zdroj: Program rozvoje Plzeňského kraje

Program vymezuje mimo jiné i problémová území Plzeňského kraje. Vymezení bylo provedeno na základě souboru sociálně ekonomických a územně technických ukazatelů a mezi vymezenými problémovými oblastmi je zařazen i řešený mikroregion Prácheňsko (Horažďovicko). „Takto vymezená území je nutno považovat za území s přednostní podporou s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, ve kterém je nutno aplikovat komplex opatření obsažený zejména v problémovém okruhu VENKOV a opatření Multifunkční využívání krajiny.“ (Program rozvoje Plzeňského kraje). Finanční rámec dosud nebyl podrobně zpracován a má být i jedním z podkladů pro tvorbu rozpočtu Plzeňského kraje při návrhu finančních objemů pro realizaci rozvojových opatření Programu určených zastupitelstvem k realizaci. S ohledem na omezené prostředky Plzeňského kraje pro realizaci rozvojových opatření však není dosud zpracován finanční plán realizace Programu. V souladu s platnou legislativou týkající se veřejných rozpočtů je účelné, aby byl finanční rámec ročně aktualizován. Jeho aktualizace by měla respektovat aktualizaci obsahu, zaměření a priorit Programu. Vzhledem k tomu, že objem finančních prostředků veřejné správy vymezených pro Plzeňský kraj (a stejně tak i pro jiné kraje) je velmi omezený, nelze předpokládat, že některé smělé cíle Programu rozvoje Plzeňského kraje budou v blízkém časovém horizontu naplněny. I za předpokladu zvýšení objemu prostředků však bude nutné zajistit dostatečně vysoký objem prostředků na kofinancování akcí z prostředků strukturální politiky EU a disponibilní prostředky Plzeňského kraje budou pravděpodobně použity právě na tento účel. V řídce osídleném venkovském prostoru Plzeňského kraje je třeba podle programu udržet trvale bydlící obyvatele mimo jiné proto, že je takto přirozeně zachováván charakter krajiny Plzeňského kraje. Předkládaný dlouhodobý Program stabilizace venkovských oblastí Plzeňského kraje si klade za cíl přispět ke zmírnění prohlubujících se rozdílů kvality života mezi centry osídlení a územím venkova. Objem prostředků v tomto programu je však velmi malý a čerpání prostředků je určeno pro venkovské obce do 1000 obyvatel. Formulář žádosti je k dispozici mimo jiné i na webových stránkách Plzeňského kraje www.kr-plzensky.cz v sekci Plzeňský kraj, kde je možné se také podrobněji seznámit se Strategií rozvoje Plzeňského kraje. 3.2.4. Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko: Cíl 3 na rok 2007-2013 V česko-bavorské příhraniční oblasti existuje výrazný rozvojový potenciál. Program Cíl 3 má přispět k využití tohoto rozvojového potenciálu česko-bavorské příhraniční oblasti a sleduje proto tento strategický cíl: Další rozvoj česko-bavorského příhraničí jako společného a perspektivního životního, přírodního a hospodářského prostoru, posílení konkurenceschopnosti česko-bavorské příhraniční oblasti a zlepšení udržitelnosti životních podmínek pro její obyvatele. K dosažení tohoto strategického cíle jsou formulovány následující dva specifické cíle. Naplnění prvního specifického cíle bude realizováno Prioritní osou 1 „Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě“ a naplnění druhého specifického cíle bude realizováno Prioritní osou 2 „Rozvoj území a životního prostředí“. AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

17

Strategický cíl Specifický cíl 1 Prioritní osa 1

Operativní cíle 1

Specifický cíl 2 Prioritní osa 2 Operativní cíle 2

Zajištění trvale udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje v česko-bavorské příhraniční oblasti Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě Zlepšení konkurenceschopnosti ve všech hospodářských oblastech (včetně cestovního ruchu) podporou podnikání, zkvalitněním produktů a služeb, podporou inovací, odstranění nedostatků v oblasti výměny informací a zvýšením atraktivity oblasti Vytvoření dobře fungujícího trhu práce Podpora celoživotního vzdělávání a rozvoj společnosti založené na znalostech Vytvoření na budoucnost orientovaného životního prostoru, zlepšení sociální soudržnosti a sociální integrace prostřednictvím podpory kultury, zdravotnictví a sociální péče, civilní ochrany a ochrany proti katastrofám a podporou a rozvojem sítí Vytvoření základních předpokladů trvale udržitelného rozvoje česko-bavorské příhraniční oblasti Rozvoj území a životního prostředí Zajištění přírodních životních podmínek zlepšením ochrany přírody a životního prostředí Dosažení vyváženého rozvoje česko-bavorské příhraniční oblasti prostřednictvím využití nástroje územního plánování a podporou rozvoje venkovského prostoru zlepšení podmínek pro mobilitu obyvatelstva v příhraniční oblasti a zlepšení její dostupnosti rozvojem dopravních systémů a sítí zkvalitnění informačních a komunikačních systémů

4. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU PRÁCHEŇSKO Podle archeologických nálezů vzniklo hradiště na Práchni již v 10. století. Pravděpodobně ve12. století zde byl postaven Prácheňský hrad k ochraně pootavské kotliny. Prvním známým kastelánem, tedy hradským správcem, byl Vítek z Prčice. Roku 1264 získali funkci krajských správců Bavorové ze Strakonic, kteří přenesli úřední správu na své rodové sídlo do Strakonic. Prácheňský hrad tak ztratil význam, i když byl ještě počátkem 14. století částečně přestavěn a kolem roku 1500 opravován. Hora Prácheň a Prácheňský hrad daly název historickému kraji a název zůstal i při přenesení centra do Strakonic a později do Písku. Prácheňsko je velmi starou historickou částí české země zahrnující části současného Plzeňského a Jihočeského kraje. Hranice tohoto prostoru lze historicky vymezit geografickou polohou lokalit: Železná Ruda – Sušice – Kasejovice – Rožmitál pod Třemšínem – Milín u Příbrami – Hluboká nad Vltavou – Horní Planá; k Železné Rudě se vrací po státní hranici s Bavorskem. Název Prácheňsko se v současnosti především užívá k vymezení části míst v obou uvedených krajích a v turistických a regionálních publikacích; název přežívá u části obyvatelstva v běžném vymezení se původu a část obyvatel dodnes připomíná zašlou slávu svého kraje. Řešené území se nachází v tradiční venkovské periferní oblasti mimo hlavní rozvojové směry České republiky. Přirozeným a dominantním centrem celého mikroregionu je město Horažďovice, ostatní obce mají malý nebo velmi malý počet obyvatel. V Horažďovicích dochází k přirozené koncentraci společenských, kulturních i ekonomických činností, které však ovlivňují celé řešené území a v širším slova smyslu i větší spádové území správního obvodu obce s rozšířenou působností.


18

4.1. Geografické vymezení Mikroregion Prácheňsko se rozprostírá na širokém území části Plzeňského kraje, v okresech Klatovy a Plzeň – jih. Rozloha celého mikroregionu činí 47 770 ha. V okrese Klatovy zaujímá přibližně 20 % území a v okrese Plzeň – jih 7 %, v obci s rozšířenou působností Sušice 19 %, Horažďovice 97 % a Nepomuk 22 %. Ze západu je mikroregion vymezen Šumavou a z jihu a ze západu sousedí s okresem Strakonice. Ze všech členských obcí mikroregionu do spádového území obce s rozšířenou působností Sušice patří 16 obcí, do Horažďovic 18 obcí a do Nepomuka 5 obcí (viz. tabulka č. 4).

Tabulka č. 2: Základní geografické údaje o obcích mikroregionu Prácheňsko OBEC

KATASTR. PLOCHA (ha)

POČET KATASTRŮ

POČET ČÁSTÍ OBCE

Břežany Budětice

1 044 1 346

1 3

1 3

Bukovník Čímice Dobršín Domoraz Dražovice Frymburk Hejná Horažďovice Hradešice Hradiště Chanovice Kasejovice Kejnice Kovčín Kvášňovice Malý Bor Maňovice Myslív Nalžovské Hory Nezamyslice Nezdice na Šumavě Nezdřev Olšany Oselce Pačejov Podmokly Rabí Slatina Soběšice Strašín Svéradice Velké Hydčice

409 667 664 383 552 654 670 4 302 1 485 1 360 1 968 3 438 370 482 442 1 508 283 1 574 5 129 709 1 743 312 318 1 478 1 663 526 1 432 564 1 713 1 634 1 117 511

1 1 1 1 1 2 1 9 3 3 6 8 1 1 1 4 1 4 10 1 3 1 1 3 4 1 3 1 3 4 1 1

1 1 1 1 1 2 1 8 3 3 6 8 2 1 1 4 1 4 13 1 4 1 1 3 5 1 3 1 3 5 1 1


19

Velký Bor Žihobce Žichovice Životice

1 784 2 581 525 430

3 5 1 1

3 6 1 1

Prácheňsko okres Klatovy Plzeňský kraj Česká republika

47 770

100

107

193 950 756 100 7 888 600

-

-

Zdroj: www.czso.cz

Krajina mikroiegionu leží v nadmořské výšce mezi 343 (Velké Hydčice) – 638 (Nezdice na Šumavě) m.n.m. Terén je převážně rovinatý nebo mírně zvlněný, kdy směrem k Šumavě nadmořská výška výrazněji stoupá. Mikroregion Prácheňsko leží v jihozápadních Čechách mezi dvěma historickými centry: Sušicí a Horažďovicemi. Jeho výhodnou polohu umocňuje dobrá dostupnost sídel, jako jsou Klatovy, Nepomuk a Strakonice. Území Prácheňska sousedí na západní straně s mikroregionem Střední Pošumaví a s mikroregionem Plánicko, na severní straně s mikroregionem Nepomucko, na východní straně pak s jihočeskými mikroregiony Dobrovolný svazek obcí středního Pootaví – Katovice, Dobrovolný svazek obcí Blatenska, Svazek obcí a měst okresu Strakonice, Dobrovolný svazek obcí Šumavského podlesí a na jihu sousedí s mikroregionem Šumavské podhůří, Regionálním sdružením Šumava s mikroregionem Šumava-západ. Jedná se o typický venkovský mikroregion, který se řadí mezi větší mikroregiony nejen okresu Klatovy, ale i celého Plzeňského kraje. Přirozeným střediskem tohoto území je město Horažďovice, kde je zároveň sídlo mikroregionu. Malebné město se rozkládá na levém břehu zlatonosné řeky Otavy, je odedávna spojeno s historií nedaleké Práchně, jež dala jméno nejen hradu, který na ní stál, ale i celému kraji a tento název – kraj Prácheňský – se udržel v povědomí lidu až do dnešní doby. Do 13. století se Prácheňským krajem rozuměla oblast, která zahrnovala přibližně dnešní Horažďovicko, Sušicko, Kašperskohorsko, Strakonicko a Vimpersko. V 15. století již zahrnoval i oblast Netolicka, Písecka a Blatenska. Dnes je možné na Práchni vidět pouze zbytky zříceniny mohutného hradu a kostelík sv. Klimenta ze 13. století.

Celková plocha a její struktura v mikroregionu: Na vzhledu současné krajiny Prácheňska měla výrazný podíl zemědělská činnost. Výměra zemědělské půdy zaujímá celkem 30 479 ha, což představuje 65 % z celkového půdního fondu mikroregionu. Nejvýznamnější složkou zemědělské půdy je orná půda o celkové výměře 18 349 ha, která tak tvoří 60 % zemědělské půdy dotčeného území. Zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou méně výraznými složkami zemědělské půdy a jejich podíl na zemědělské půdě v lokalitě je dohromady 40 %. Na celém území mikroregionu je průměrně vysoká kvalita půdy a příznivé klimatické podmínky pro rostlinnou výrobu, která na dotčeném území převládá nad živočišnou. Nezemědělská půda představuje rozlohu 17 291 ha, z níž v regionu převažuje lesní půda o celkové výměře 11 994 ha, která se tak na celkové výměře půdního fondu podílí 25 % a představuje 69 % z nezemědělské půdy celého Prácheňska. Podíl vodních a zastavěných ploch, které jsou dalšími složkami nezemědělské půdy pak v zájmovém území činí 31 % z její celkové hodnoty.


20

Sídelní struktura a územní příslušnost obcí mikroregionu Prácheňsko: Sídelní struktura Prácheňska je charakteristická převažujícím podílem menších obcí (tj. obcí do 200 obyvatel a obcí 200 – 499 obyvatel), které tvoří 76,3 % z celkového počtu obcí. V celém mikroregionu tedy převládá venkovské obyvatelstvo nad městským. Více jak 2 000 obyvatel má pouze město Horažďovice, které je přirozeným centrem celého území a pro obyvatele okolních obcí zajišťuje základní standard občanské vybavenosti. Vedle Horažďovic je významná už pouze silná spádovost a obslužnost města Kasejovice. Nad 1000 obyvatel mají pouze dvě obce, a to města Kasejovice a Nalžovské Hory a do kategorie 500 – 999 obyvatel spadá pouhých 6 obcí. Statut města mají v dotčeném území 4 obce, konkrétně se jedná o Horažďovice, Kasejovice, Nalžovské Hory a Rabí. Statut městyse není v zájmovém území zastoupen vůbec a statut obce má zbylých 34 obcí. Tabulka č. 3: Rozdělení obcí do jednotlivých velikostních kategorií (podle počtu obyvatel) do 200 obyv. Absolutní 16 počet Relativní 42,1% počet Zdroj: www.czso.cz

200 - 499

500 - 999

1000 - 1999

nad 2000 obyv.

13

6

2

1

34,2%

15,8%

5,3%

2,6%

Z hlediska územního členění naleží Prácheňsko Plzeňskému kraji (leží v jeho jižní části) a jeho poloha ho řadí mezi periferní regiony tohoto kraje (leží na hranici Plzeňského a Jihočeského kraje). Území Prácheňska zahrnuje část území dvou okresů, Klatovy a Plzeň-jih. Spádovými obcemi s rozšířenou působností pro členské subjekty Prácheňska jsou především Horažďovice, Sušice a Nepomuk.


21

Tabulka č. 4: Územní příslušnost obcí mikroregionu Prácheňsko k vybraným správním úřadům matriční úřad

Klatovy Sušice Sušice Sušice Sušice Sušice Sušice Sušice Klatovy Klatovy Klatovy Nepomuk Klatovy Nepomuk Klatovy Klatovy Klatovy Klatovy Klatovy Klatovy Klatovy Sušice Sušice

stavební úřad Horažďovice Sušice Sušice Sušice Sušice Sušice Sušice Sušice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Kasejovice Horažďovice Kasejovice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Sušice Sušice

Nepomuk Klatovy Nepomuk Klatovy Sušice Sušice Klatovy Sušice Sušice Klatovy Klatovy Klatovy Sušice Sušice Nepomuk

Kasejovice Horažďovice Nepomuk Horažďovice Sušice Sušice Horažďovice Sušice Sušice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Sušice Sušice Kasejovice

Kasejovice Pačejov Kasejovice Pačejov Sušice Rabí Horažďovice Strašín Strašín Horažďovice Horažďovice Horažďovice Žihobce Žichovice Kasejovice

OBEC

ORP

finanční úřad

katastrální úřad

Břežany Budětice Bukovník Čímice Dobršín Domoraz Dražovice Frymburk Hejná Horažďovice Hradešice Hradiště Chanovice Kasejovice Kejnice Kovčín Kvášňovice Malý Bor Maňovice Myslív Nalžovské Hory Nezamyslice Nezdice na Šumavě Nezdřev Olšany Oselce Pačejov Podmokly Rabí Slatina Soběšice Strašín Svéradice Velké Hydčice Velký Bor Žihobce Žichovice Životice

Horažďovice Sušice Sušice Sušice Sušice Sušice Sušice Sušice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Nepomuk Horažďovice Nepomuk Horažďovice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Sušice Sušice

Horažďovice Sušice Sušice Sušice Sušice Sušice Sušice Sušice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Blovice Horažďovice Blovice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Sušice Sušice

Nepomuk Horažďovice Nepomuk Horažďovice Sušice Sušice Horažďovice Sušice Sušice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Sušice Sušice Nepomuk

Blovice Horažďovice Blovice Horažďovice Sušice Sušice Horažďovice Sušice Sušice Horažďovice Horažďovice Horažďovice Sušice Sušice Blovice

Horažďovice Žichovice Strašín Žichovice Sušice Žichovice Žihobce Žichovice Horažďovice Horažďovice Nalžovské Hory Kasejovice Horažďovice Kasejovice Horažďovice Myslív Pačejov Horažďovice Horažďovice Myslív Nalžovské Hory Žichovice Strašín

Zdroj: www.risy.cz


22


23

4.2. Demografické vymezení Základním kvantitativním ukazatelem vymezujícím rozsah populace určitého území je počet obyvatel. K 1. 1. 2012 měl mikroregion Prácheňsko 17 982 obyvatel, což je 21 % z celkového počtu obyvatel okresu Klatovy a 3 % z Plzeňského kraje, čímž se řadí mezi větší mikroregiony celého kraje. Největší počet obyvatel v mikroregionu žije ve městě Horažďovice, nejméně pak v obci Maňovice. Hustota osídlení je podílem aktuálního počtu obyvatel a aktuální rozlohy v km2. Sušice jako obec s rozšířenou působností má hustotu zalidnění 32 obyv./km2, Horažďovice 47 obyv./km2 a Nepomuk 38 obyv./km2. Podobné hodnoty můžeme sledovat u všech členských obcí mikroregionu. Z toho vyplývá, že oproti Plzeňskému kraji (76 obyv./km2 ) se území Prácheňska řadí mezi řidčeji obydlené oblasti, a to především díky svému venkovskému charakteru.

Tabulka č. 5: Srovnání počtu obyvatel mikroregionu Prácheňsko v letech 1991, 2001 a 2011 OBEC

1991

2001

2011

Břežany Budětice Bukovník Čímice Dobršín Domoraz Dražovice Frymburk Hejná Horažďovice Hradešice Hradiště Chanovice Kasejovice Kejnice Kovčín Kvášňovice Malý Bor Maňovice Myslív Nalžovské Hory Nezamyslice Nezdice na Šumavě Nezdřev Olšany Oselce Pačejov Podmokly Rabí Slatina Soběšice Strašín Svéradice

182 360 87 184 121 82 170 108 168 5 820 457 310 791 1 363 134 95 136 573 49 559 1 373 251 488 122 198 406 804 168 538 123 562 396 355

155 315 72 153 102 72 153 101 158 5 716 436 267 713 1 280 130 76 127 583 44 471 1 255 204 393 116 211 381 783 180 479 119 393 362 354

180 293 88 151 101 52 158 108 178 5 535 422 227 710 1 243 110 84 119 557 37 449 1 198 223 316 112 193 340 786 172 485 109 388 339 341

pokles/nárůst pokles/ná (%) růst (%) 1991/2001 2001/2011


-15 -13 -17 -17 -16 -12 -10 -6 -6 -2 -5 -14 -10 -6 -3 -20 -7 2 -10 -16 -9 -19 -19 -5 7 -6 -3 7 -11 -3 -30 -9 0,3

16 -7 22 -1 -1 -28 3 7 13 -3 -3 -15 -0,4 4 -15 11 -6 -4 -16 -5 -5 -9 -20 -3 -9 -7 0,4 -4 1,3 -8 -1,3 -6 -4

24

Velké Hydčice Velký Bor Žihobce Žichovice Životice

242 551 747 755 91

229 545 669 707 55

262 574 619 674 49

-5 -1 -10 -6 -40

14 5 -7 -5 -11


19 919

18 559

17 982

-6,8

-3,1

89 767 558 307 10 364 000

87 887 550 688 10 235 070

86 186 571 644 10 504 203

-2,1 -1,3 -1,2

-1,9 3,6 2,5

Zdroj: www.czso.cz, pro jednotlivé obce pro rok 2011 zdroj: http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-poctyobyvatel-v-obcich.aspx

Tabulka č. 5 mapuje změny v počtu obyvatel v letech 1991, 2001 a 2011. Celkový počet obyvatel mikroregionu stále klesá. Největší přírůstek obyvatel oproti roku 1991 zaznamenala obec Velký Bor, jíž přibylo 23 občanů. Úbytek obyvatel oproti roku 1991 zaznamenala většina obcí, s výjimkou Velkého Boru, Velkých Hydčic a Podmokel, Největší úbytky jsou patrné, kromě Horažďovic, což je dáno jejich velikostí, u Myslív, Oselce, Nezdice na Šumavě či Soběšice. Některé obce v průběhu deseti nezaznamenaly téměř žádný úbytek ani příbytek svého obyvatelstva. Stejné nebo velmi podobné hodnoty sledujeme u Bukovníku, Frymburku či Břežan. Dominantní centrem jsou Horažďovice, které se podílejí 30,8 % na celkovém počtu obyvatel mikroregionu. Nejmenší obcí jsou Maňovice se svými 37 obyvateli (0,2 %). Obec s největším počtem obyvatel, s výjimkou Horažďovic, jsou Kasejovice a Nalžovské Hory, jejichž počet obyvatel přesahuje hodnotu 1 000 občanů. V období mezi lety 1991, 2001 a 2011, tedy mezi lety posledních sčítání, došlo k celkovému poklesu počtu obyvatel v mikroregionu celkem o 1 937 obyvatel. Při porovnání let 1991 a 2001 došlo k poklesu obyvatel mikroregionu Prácheňsko o 1 369 obyvatel. Při porovnání let 2001 a 2011 je pak celkový pokles o 577 obyvatel. Je tedy patrné, že trend poklesu počtu obyvatel v regionu trvá.


25

Tabulka č. 6: Obyvatelstvo podle věkových skupin za rok 2010 OBEC

0-14 let

15-64

65 let a více

průměrný věk


31 35 14 14 16 4 28 20 19 807 65 27 95 175 18 10 17 66 4 60 155 24 22 14 18 31 109 26 65 11 48 41 45 29 81 97 79 2

118 193 58 114 76 31 113 72 123 3 783 283 152 544 886 68 48 76 394 28 310 812 158 204 85 148 228 521 117 333 74 251 231 246 165 402 384 472 29

31 63 12 49 12 16 26 23 35 974 81 48 122 239 24 21 33 95 5 84 230 42 86 13 38 81 167 28 101 24 89 70 63 45 99 145 122 20

41,9 45,4 41,4 47,4 41,9 52,6 41,4 40,1 44,3 41,8 42,1 41,3 41,5 43,1 43,1 47,2 47,9 42,3 44,5 43,4 43 44,5 48,7 44,7 44 46,2 42,6 41,7 43,5 46,1 44,3 43,8 42,5 41,7 40,1 43,8 43,2 56,7


2 422

12 330

3 456

44,1

12 454 81 351 1 527 670

60 547 399 724 7 360 249

14 850 93 619 1 674 295

41,5 41,2 40,8

Zdroj: www.czso.cz

Data věkové struktury obyvatelstva v roce 2011 za jednotlivé obce mikroregionu nebyla v době zpracování této strategie k dispozici. Z tohoto důvodu jsou v tabulce uvedena nejbližší známá data, tedy za rok 2010. Prácheňsko dosahuje v porovnání s ostatními regiony (okresem, krajem i celou ČR) průměrných hodnot ve věkové struktuře obyvatelstva. Ve většině obcí převažuje obyvatelstvo v produktivním věku nad obyvatelstvem ve věku předproduktivním a poproduktivním. Proto i průměrný věk v celém mikroregionu AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

26

dosahuje hodnoty 44,1 let. Stárnutí populace je novodobým fenoménem, který postihuje nejenom Prácheňsko, ale celou republiku. Z tohoto důvodu převažuje obyvatelstvo nad 65 let věku nad obyvatelstvem do 15 let věku. Stárnutí je způsobeno několika faktory, a to postupným poklesem porodnosti, změnou chování populace v produktivním věku během 90. let i let následujících (např. prodlužováním doby studia u mladých generací, odkládáním rození dětí do pozdějšího věku, apod.) či zlepšením úrovně zdravotnictví a tím i snížení úmrtnosti starších osob. Do budoucna lze i nadále očekávat nárůst počtu seniorů (ekonomicky neaktivní složky), a to v důsledku přesunu početně silných poválečných ročníků do důchodového věku. Velmi silnou věkovou skupinu představují i dnešní obyvatelé ve věku okolo 35 let, což souvisí hlavně s porodním boomem na konci sedmdesátých let.

Tabulka č. 7: Obyvatelstvo podle dosaženého vzdělání v dotčených obcích s rozšířenou působností za rok 2011 OBEC

bez vzdělání

základní

Horažďovice

44

0,4%

2 051

20,4%

Klatovy Nepomuk Sušice Plzeňský kraj Česká republika

153 44 102 2 256 47 253

0,4% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5%

7 671 2 180 4 328 88 643 1 574 856

18,6% 23,4% 21,2% 19,1% 18,5%

střední bez maturity 4 078 40,6% 15 388 3 911 7 818 170 275 2 963 972

37,3% 42,0% 38,4% 36,6% 34,9%

střední s maturitou

vysokoškolské

3 051

30,4%

825

8,2%

13 648 2 526 6 244 151 985 2 794 996

33,0% 27,1% 30,6% 32,7% 32,9%

4 441 648 1 892 51 553 1 117 830

10,8% 7,0% 9,3% 11,1% 13,2%

Zdroj: www.czso.cz

Složení obyvatelstva dle vzdělanosti se v jednotlivých obcích mikroregionu neliší od struktury složení obyvatelstvo podle vzdělání u obcí s rozšířenou působností. Za slabou stránku mikroregionu lze tedy pokládat nižší vzdělanostní úroveň místního obyvatelstva, kdy vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a obyvatel s maturitou je méně, než obyvatel bez maturity a se základním vzděláním. Nejsilnější skupinou jsou vyučení a lidé se středním odborným vzděláním. Nízký podíl vysokoškoláků v regionu dokazuje, že mladí vzdělaní lidé se stěhují do měst, nebo tam po svých studiích zůstávají kvůli lepším pracovním příležitostem. Současný vývoj projevující se rostoucím počtem studentů snažících se získat středoškolské vzdělání s maturitou však vytváří dobrý předpoklad, že se do budoucna vzdělanostní úroveň obyvatelstva v regionu přeci jen pozvedne.


27

Tabulka č. 8: Pohyb obyvatelstva mikroregionu Prácheňsko v roce 2010 OBEC

živě narození

zemřelí

přirozený přírůstek

přistěhovalí

vystěhovalí

saldo přírůstek/ migrace úbytek celkem


2 4 1 1 1 1 1 53 3 8 16 1 1 2 2 1 2 9

1 6 2 2 2 2 2 66 5 6 6 10 3 1 5 1 6 15

1 -2 1 -1 -1 -2 1 -1 -2 -13 -2 -6 2 6 -2 1 1 -3 -4 -6

7 9 7 1 1 4 5 11 100 14 2 15 23 1 2 9 4 16 21

3 14 1 10 1 4 130 8 9 21 40 2 2 19 3 8 17

4 -5 -1 7 1 1 -6 4 7 -30 6 -7 -6 -17 -2 1 -10 1 8 4

5 -7 6 -1 -1 -5 3 5 -43 4 -13 -4 -11 -4 2 1 -13 1 4 -2

2 4

2 4

-

12 8

14 14

-2 -6

-1 -6

4 9 3 8 1 5 2 3 2 9 4 6 -

3 2 3 5 3 6 3 3 5 5 5 8 10 2

-3 -2 1 4 2 -2 2 -3 -2 2 4 -4 -4 -2

2 5 13 21 3 30 5 14 13 4 9 18 7 22 -

5 18 13 4 14 4 8 15 4 2 21 15 21 -

2 -5 8 -1 16 1 6 -2 7 -3 -8 1 -

-1 -2 -4 12 -1 18 -1 8 -5 -2 9 1 -12 -3 -2

Prácheňsko

171

210

-39

438

464

-26

-65

Zdroj: www.czso.cz

V celém regionu je pouze 7 obcí, jejichž celkový příbytek obyvatelstva je 5 a více. Nejvyšší příbytky obyvatelstva zaznamenaly obce Rabí (18 občanů) a Pačejov (12 občanů). Naopak největší úbytky pozorujeme u obcí Horažďovice (43 občanů), Hradiště a Malý Bor (13 občanů). Současný počet a struktura obyvatelstva Prácheňska jsou ovlivněny mj. demografickým vývojem i migrací obyvatel z a do regionu.


28

Stejně jako i v jiných regionech ČR, lze i na Prácheňsku sledovat nepříznivé demografické trendy, které vedou k postupnému úbytku obyvatelstva, a to především z důvodů vysoké migrace obyvatelstva a v posledních letech i nízké porodnosti. Zejména počet vystěhovalých značně převyšuje počet přistěhovalých, což má za následek záporné hodnoty migračního salda. Za hlavní příčiny vysoké migrace lze považovat nedostatek pracovních příležitostí a z toho vyplývající vysokou míru nezaměstnanosti v regionu. Lidé čím dál více odcházejí za prací do větších měst nebo dokonce do zahraničí.

4.3. Občanská vybavenost, sociální a kulturní infrastruktura Sociální a kulturní infrastruktura, stejně tak jako další zařízení občanské vybavenosti, představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které nemají přímou vazbu na hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu regionu v budoucnosti. Současně jde o oblast, v níž se předpokládají nejrozsáhlejší pravomoci veřejné správy. V mikroregionu Prácheňsko jsou veškerá školská, sociální, kulturní a sportovní zařízení zastoupena v rovině základního zabezpečení. Pouze města Horažďovice a Kasejovice poskytují rozsáhlejší služby. ŠKOLSTVÍ Stejně jako v ostatních regionech České republiky i na Prácheňsku, v důsledku poklesu porodnosti v předchozích letech a následnému úbytku dětí v populaci, došlo k postupnému snižování žáků v mateřských a základních školách (např.: základní školu v Žihobcích ve školním roce 2011/2012 navštěvuje 25 žáků a v Žichovicích pouze 22 žáků), následkem čehož zůstali některé z těchto institucí kapacitně nenaplněny. V současnosti se situace s porodností zlepšuje, především vzhledem k rostoucí porodnosti početně silných ročníků z druhé poloviny 70. let. Lze tedy do budoucna předpokládat příznivější demografické ukazatele a naději, že dojde k pozastavení dalšího poklesu počtu žáků mateřských a základních škol a minimálně k zachování stávajícího stavu.

Tabulka č. 9: Školská zařízení mikroregionu Prácheňsko v roce 2012 OBEC

mateřské školy

základní školy

střední školy

ZUŠ

Horažďovice Hradešice Chanovice Kasejovice Nalžovské Hory Oselce Pačejov Rabí Svéradice Žihobce Žichovice

2 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 1 1 1 1 1 1

1 1 -

1 -

Zdroj: www.czso.cz

V mikroregionu Prácheňsko jsou ze školských zařízení zastoupeny mateřské, základní a střední školy a jedna základní umělecká škola. Mateřskou školu nalezneme v Horažďovicích, Hradešicích, Chanovicích, Kasejovicích, Nalžovských Horách, Pačejově, na Rabí, ve Svéradicích, Žihobcích a v Žichovicích. Obsazenost mateřských škol se však sídlo od sídla výrazně liší. Tato skutečnost závisí na spádovosti a dopravní obslužnosti. AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

29

Základní školy se nachází v obcích Horažďovice, Chanovice, Kasejovice, Nalžovské Hory, Pačejov, Žihobce a Žichovice. Z toho ne ve všech obcích jsou oba stupně základní školy. První stupeň (1. - 5. ročník) je všude. Druhý stupeň (6. - 9. ročník) pak pouze v Horažďovicích, v Chanovicích, v Kasejovicích, v Pačejově a na Nalžovských Horách. Žáci regionu mohou navštěvovat 2 střední školy, a to v Horažďovicích a v Oselcích. Střední škola v Oselcích nabízí tříleté a čtyřleté studijní obory. Mezi tříleté obory patří Opravář zemědělských strojů, Mechanik opravář motorových vozidel, Truhlář a Podkovář a zemědělský kovář. Čtyřletými obory, které lze v Oselcích studovat, jsou Uměleckořemeslné zpracování dřeva a Uměleckořemeslné zpracování kovů. Střední škola v Horažďovicích nabízí žákům v regionu tříleté učební obory Aranžér, Cukrář, Kuchař - číšník a Opravář zemědělských strojů, čtyřleté studijní obory s maturitou Gastronomie a Grafický design a dvouleté nástavbové studium s maturitou v oboru Podnikání. Dále se škola zapojila do celoživotního vzdělávání. Střední školství v regionu Prácheňska je zastoupeno pouze dvěma školami (Horažďovice, Oselce). Přítomnost středních škol má na region pozitivní vliv: 1) Vzdělanost: Nabídka učebních a studijních oborů v přijatelné docházkové a dojezdové vzdálenosti = motivační i sociální podpora vzdělanosti a kvalifikovanosti v regionu. Přítomnost SŠ vytváří nabídku pracovních míst s požadavkem VŠ vzdělání, která je ve venkovském prostoru velmi omezená a vyrovnává tak vzdělanostní handicap venkova. 2) Kulturní úroveň: Školy s umělecky zaměřenými obory se stávají specifickými přirozenými jednotkami místní kultury a přispívají k pozvednutí obecně kulturní úrovně a prestiže oblasti. 3) Propojení s praxí: Výuka přesahuje do praktických oblastí života mimo pravidelnou praxi žáků; drobné objednávky institucí i soukromníků u škol propojují výuku s praxí, přičemž ve větších městech jsou takové objednávky směřovány k soukromým firmám. 4) Rozvoj drobného podnikání: Kvantitativní i kvalitativní zlepšení nabídky kvalifikovaných pracovních sil na lokálním pracovním trhu umožňuje udržení stávajících a založení nových firem a zvyšuje podnikatelský potenciál i tím, že někteří absolventi začnou v budoucnosti sami podnikat. 5) Lokální patriotismus: prožití středoškolských let v rodném kraji umocňuje zdravý lokální patriotismus a působí proti vylidňování venkova. Z výše uvedených důvodů jsou jednak přítomnost, jednak další rozvoj středních škol v regionu strategicky důležité a žádoucí. Jednou z priorit Prácheňska je podpora rozvoje středního školství v regionu, zejména zvyšování kvality výuky ve smyslu personálního i technického zázemí a rozšiřování nabídky oborů na stávajících středních školách. Dětem a dospívající mládeži je, jako jedna z alternativ trávení jejich volného času, k dispozici Základní umělecká škola v Horažďovicích se studijními obory: hudební (klavír, housle, viola, zobcové a příčné flétny, trubka a trombon, keyboard, bicí a klasická kytara), výtvarný, literárně - dramatický a sbor. Dále se v Horažďovicích nachází Dům dětí a mládeže (zřizovaný Plzeňským krajem, kde se konají různé akce od přednášek až po pořádání turistických pochodů a zájezdů. V rámci této instituce působí i přírodovědná stanice Horažďovice. V budově se nachází keramická dílna, společenské prostory, sál a další prostory pro zájmové kroužky. V r. 2012 započal DDM s realizací projektu přestavby Podbranského mlýna na Centrum enviromentálního vzdělávání (dokončení 2014).


30

KULTURA A KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ Základním ukazatelem příležitostí a možností uspokojování kulturních potřeb a zájmů obyvatel v území je celkový počet kulturních zařízení v jednotlivých obcích, který mj. určuje postavení a funkci obce v rámci kulturního života regionu či celého kraje, stejně jako i počet kulturních akcí a aktivit v regionu. Na území Prácheňska mají všechna kulturní zařízení lokální význam, to znamená, že jejich činnost je zaměřena na uspokojování kulturních potřeb populace žijící na území jedné nebo několika sousedních obcí (včetně jejich návštěvníků). V obcích lze za centra kulturního a společenského dění považovat místní kulturní domy, ve kterých se koná řada kulturních a společenských akcí, zejména koncerty, plesy, zábavy, maškarní bály, karnevaly, besedy, akce pro děti i seniory, atd. Určitým způsobem eliminace nedostatku příležitostí k uspokojování kulturních zájmů v důsledku ztížené přístupnosti určitého typu kulturních zařízení mohou být aktivity uskutečňované v rámci různých typů občanských aktivit s cílem co nejvíce oživit atmosféru obce či regionu a přispět tak ke zvýšené spokojenosti zdejších obyvatel. V Horažďovicích je místním občanům k dispozici také objekt kina (Kino Otava), které promítá několik dní v týdnu, vždy dle aktuálního programu, který je přístupný na internetu. V regionu jsou zastoupeny zájmové spolky myslivců, sportovců (především fotbalistů), dobrovolných hasičů, TJ Sokol, Český červený kříž, Svaz včelařů, Klub zahrádkářů, občanská sdružení zabývající se kulturními a společenskými aktivitami, kynologové, či soubory ochotníků aj.

Tabulka č. 10: Kulturní zařízení mikroregionu Prácheňsko v roce 2010 OBEC Břežany Budětice Bukovník Čímice Domoraz Dražovice Hejná Horažďovice Hradešice Hradiště Chanovice Kasejovice Kejnice Kovčín Kvášňovice Malý Bor Myslív

Kulturní zařízení sál, místní knihovna místní knihovna místní knihovna středisko pro volný čas dětí a mládeže, sál, místní knihovna sál sál, místní knihovna místní knihovna muzeum, galerie, dům dětí a mládeže, místní knihovna, kulturní dům, sál, kino, informační centrum sál, místní knihovna sál, místní knihovna muzeum, galerie, sál, místní knihovna, kulturně – společenské centrum, zámecký areál místní knihovna, kino, muzeum, sál, kulturně – společenské a vzdělávací centrum, sál, místní knihovna sál sál, místní knihovna místní knihovna sál,místní kníhovna, kulturní dům


31

Nalžovské Hory Nezamyslice Nezdice na Šumavě Olšany Oselce Pačejov Podmokly Rabí Soběšice Strašín Svéradice Velké Hydčice Velký Bor Žihobce Žichovice Životice

středisko pro volný čas dětí a mládeže, sál, místní knihovna místní knihovna sál, místní knihovna sál kulturní společenské centrum, místní knihovna, expozice motocyklů sál, místní knihovna, kulturní dům sál, místní knihovna, kulturní dům sál, místní knihovna, kulturní dům, galerie, muzeum, informační centrum sál, místní knihovna sál, místní knihovna, informační centrum sál, místní knihovna, soukromé zemědělské muzeum sál, místní knihovna, kulturní dům sál, místní knihovna sál, místní knihovna, kino místní knihovna, kulturní dům kulturní dům

V současné době se v mikroregionu Prácheňsko konají v převážné míře kulturně společenské akce místního významu. Jedná se o stavění a kácení májí, pálení čarodějnic, maškarní průvody, dětské dny a jiné akce pro děti, pouťové, posvícenské a jiné zábavy, jarmarky, rozsvícení vánočního stromu, koncerty a diskotéky, pietní akce, vítání občánků apod. Z dlouhodobějších a již tradičních akcí se v Horažďovicích každoročně koná Západočeská oblastní přehlídka amatérského divadla (v roce 2012 proběhl již XXIX. ročník). Do Horažďovic se sjíždějí amatérské ochotnické soubory z Plzeňského a Karlovarského kraje a vítěz postupuje na Národní přehlídku. Další zajímavou akcí, která se koná v Horažďovicích jsou Slavnosti Kaše. Slavnosti se konají jako vzpomínka na obléhání města, při kterém zde v roce 1307 zemřel český král Rudolf Habsburský, přezdívaný Král kaše. Horažďovické náměstí se v průběhu této akce mění na řemeslný trh, kde probíhá soutěž o nejlepší kaši a největšího jedlíka kaše. Další významnou akcí v mikroregionu je „Den řemesel“ konající se v Chanovicích. Jedná se o již tradiční přehlídku řemeslných dovedností Plzeňského kraje. DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND Domovní fond je v regionu proměnlivý. Zatímco v Horažďovicích došlo díky výstavbě v uplynulých desetiletích k částečné výměně bytového a domovního fondu, ve venkovských obcích tvoří domovní fond především starší venkovské chalupy nebo starší rodinné domy. Část bytového fondu slouží pro krátkodobou rekreaci jako chalupy, ať již jsou majitelé potomci původních majitelů, nebo to jsou noví majitelé. V poslední dekádě docházelo k omezené rekonstrukci bytového fondu a jednotlivé domy byly doplněny o napojení na některé sítě technické infrastruktury. Některé panelové domy byly zatepleny a částečně rekonstruovány.


32

Významnou pozici zaujímají Chanovice, kde došlo v posledních letech k místně soustředěné a relativně rozsáhlé výstavbě bytů a rodinných domů. Rozsáhlejší plochy pro novou výstavbu domů jsou k dispozici ve všech větších obcích Prácheňska. Všechny členské obce Prácheňska by neměly podceňovat aktualizaci svých rozvojových dokumentů, jako územní plán nebo urbanistické studie, a v pravidelných intervalech je obměňovat. Ostatní rozvojové dokumenty, strategie rozvoje, programy rozvoje nebo jiné sociálně ekonomické programy rozvoje mají velmi obecný charakter, a proto nemusí být aktualizovány tak často jako územní plány. Tabulka č. 11: Obydlené domy a byty mikroregionu Prácheňsko v roce 2010 OBEC Břežany Budětice Bukovník Čímice Dobršín Domoraz Dražovice Frymburk Hejná Horažďovice Hradešice Hradiště

obydlené domy 60 90 26 63 32 20 57 36 60 997 128 80

obydlené byty 61 132 28 62 38 21 86 33 60 2 133 155 96

Chanovice

183

242

Kasejovice

361

438

Kejnice

34

42

Kovčín

32

32

Kvášňovice

47

55

Malý Bor

170

194

Maňovice

17

13

Myslív

131

162

Nalžovské Hory

368

417

Nezamyslice

55

93

Nezdice na Šumavě

137

145

Nezdřev

39

42

Olšany

57

68

Oselce

116

138

Pačejov

220

279

Podmokly

56

55

Rabí

148

194

Slatina

30

39

Soběšice

131

156

Strašín

116

129

Svéradice

103

122

Velké Hydčice

56

93

Velký Bor

148

205


33

Žihobce

196

228

Žichovice

146

232

Životice

21

25

Prácheňsko

4 757

6 713

okres Klatovy

18 257

32 387

Plzeňský kraj

103 924

215 894

Česká republika

1 772 909

3 894 210

Zdroj: www.czso.cz

Na území mikroregionu Prácheňsko převažuje bydlení v bytech nad bydlením v domech, stejně jako na celém okrese Klatovy, v Plzeňském kraji i České republice. Mnoho z obydlených bytů se nachází v rodinných domech, což je dáno vesnickým charakterem obcí regionu. Neobydlených domů ve spádovém území ORP Horažďovice je 1 286, ve spádovém území ORP Sušice 2 653 a ORP Nepomuk 1 656. V celém Plzeňském kraji se neobydlených domů nachází 26 367. Z těchto údajů je patrné, že obydlené domy značně převyšují domy neobydlené. V Plzeňském kraji tvoří neobydlené domy pouze 2,5 % a tento trend, kdy neobydlené domy nepřesahují 5 % se drží i na nižších územních úrovních. Statistiky týkající se domů a bytů na Prácheňsku potvrzují, že údaje o zástavbě odpovídají celkovému rázu jednotlivých sídel mikroregionu a jejich velikosti s rysy typickými spíše pro venkovské oblasti. Samotné obce jsou buď vlastníky pozemků vhodných pro výstavbu nových domů nebo přímo vlastníky obecních nájemních bytů. Některé volné plochy využitelné pro obytnou výstavbu jsou v obcích situovány na soukromých pozemcích, je třeba u těchto lokalit počítat nejprve s vyjasněním majetkoprávních vztahů, a tak novou výstavbu mohou do budoucna významnou měrou ovlivnit mj. i vztahy mezi vlastníky pozemků a stavebníky.

4.4. Zdravotní a sociální služby Tabulka č. 12: Zdravotnická zařízení a ordinace jednotlivých lékařů v obcích Mikroregionu Prácheňsko v r. 2010

OBEC

Praktický lékař pro dospělé

Praktický lékař pro děti a dorost

Ordinace stomatologa

Lékárna

Horažďovice Kasejovice Myslív Nalžovské Hory Oselce Pačejov Soběšice Strašín Žichovice

4 1 1 1 1 1 1

2 1 1 1 1

3 1 1 1 1 1 1

2 1 1 1

Obce, které nejsou v tabulce uvedeny, nedisponují žádným zdravotnickým zařízením ani jinými zdravotními službami. Rychlá lékařská a zdravotnická pomoc je v mikroregionu zabezpečována z výjezdových stanovišť

v Horažďovicích, Sušici a v Nepomuku. V Horaždovicích se nachází nemocnice následné péče LDN s kapacitou 140-ti lůžek. Lékařská služba první pomoci je poskytována v nemocnici v Sušici a v Klatovech. AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

34

Na území mikroregionu Prácheňska se nachází domy s pečovatelskou službou v obcích Horažďovice, Kasejovice a Pačejov. Na území mikroregionu působí v oblasti sociálních služeb Oblastní charita Horažďovice, která poskytuje tyto sociální služby: charitní ošetřovatelská služba, charitní pečovatelská služba a občanská poradna. Dále Oblastní charita Sušice, která poskytuje tyto sociální služby: sociální poradna Racek (Sušice) - odborné sociální poradenství, pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby, charitní noclehárna Volšovy.

4.5. Sport a sportovní zařízení Vedle kulturních a společenských akcí patří mezi hlavní volnočasové aktivity místních obyvatel, a zároveň i návštěvníků, sport. Ve většině obcí regionu se nachází sportovní hřiště se zpevněným povrchem. Nejvíce jsou v regionu zastoupena fotbalová hřiště a hřiště na tenis či hřiště použitelná na více her, kde se dá mj. i natáhnout síť, a tělocvičny v základních školách s velmi omezeným přístupem pro veřejnost. Nejvíce organizovaným sportem provozovaným na území mikroregionu je fotbal pod Fotbalovou asociací České republiky. Celkem v 15 klubech hraje 40 mužstev ve všech věkových kategorií. V Horažďovicích jsou m.j. regionálně i celostátně významné sportovní kluby: nohejbalu, stolního tenisu, tenisu a přespolního běhu. Hojně provozovaným sportem je vodáctví na řece Otavě. V mikroregionu mohou vodáci využít služeb sedmi kempů. V Nezdicích na Šumavě je provozován skiareál s dvěma vleky a třemi sjezdovkami. Skiareál nabízí zázemí a služby: občerstvení, terasa, WC, vnitřní posezení s krbem, odstavná plocha pro auta, dětský vlek. Lyžařská a snowboardová škola. V mikroregionu je rozvinutý motoristický sport zastoupený především Automotoklubem v Pačejově, který každoročně pořádá automobilový závod v ralley se statutem mistrovství republiky, který každoročně navštíví tisíce fanoušků ralley z celé republiky.


35

Tabulka č. 13: Sportovní zařízení mikroregionu Prácheňsko OBEC

hřiště /sportoviště

tělocvična

tenisové kurty

3 1 1 1 1 1 -

koupaliště/ přírodní koupání 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 2 2 1 1 -

ostatní (stadion, areál..) 1 1 3 1 1

Břežany Budětice Čímice Dobršín Domoraz Dražovice Horažďovice Hradešice Chanovice Kasejovice Kovčín Kvášňovice Malý Bor Myslív Nalžovské Hory Nezamyslice Nezdice na Šumavě Nezdřev Olšany Oselce Pačejov Rabí Soběšice Strašín Svéradice Velké Hydčice Velký Bor Žihobce Žichovice

1 1 1 1 1 1 4 1 2 3 1 1 2 2 2 1 1 1 3 1 1 1 2 2 1 2 2 1

1 1 1 1 1 1 1

1 -

1 1 -

1 -

Obce, které nejsou v tabulce obsaženy, nedisponují žádnými sportovními zařízeními.

4.6. Technická a dopravní infrastruktura 4.6.1. Technická infrastruktura Vybavenost technickou infrastrukturou je jednou ze základních charakteristik daného území. Zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, plynofikace obce a zásobování elektrickou energií nejenže podává informaci potenciálním investorům o možnosti realizace jejich podnikatelských záměrů (co se týče jednoduchosti či naopak složitosti napojení na technickou infrastrukturu), ale je především základním předpokladem pro kvalitu lidského života. Stav technické infrastruktury taktéž určuje technologickou a finanční náročnost na její dobudování.


36

Pro rozvoj venkovských oblastí je důležitá kvalitní a kapacitní síť technické infrastruktury. V jednotlivých obcích již došlo k posílení rozvodů NN a trafostanic VN/NN, takže zásobování elektrickou energii je na dobré úrovni. V jižní části mikroregionu je trasován páteřní řad plynovodu Horažďovice – Sušice. Vysokotlaké vedení je umístěno ve střední části mikroregionu přibližně v ose východ - západ s kompresní stanicí u Strážovic (Transgas, a. s.). Pozemky v sousedství areálu ve Strážovicích zároveň představují jednu z mála potenciálně významných maloprůmyslových zón na území mikroregionu. Na uvedeném řadu byla vybudována také regulační stanice v Chanovicích. Z tohoto místa jsou některé obce regionu již napojeny na plynovodní síť. Vzhledem k blízkosti páteřního řadu i možnosti napojení v regulační stanici mají jednotlivé obce dobré předpoklady pro využití tohoto media. Zásobování pitnou vodou je v celém regionu na dobré úrovni. Většina obcí využívá lokální zdroje pitné vody a jednotlivé vodovodní řady kromě dílčích rekonstrukcí v jednotlivých místních částech jsou na relativně dobré úrovni. V místních částech obcí, ve kterých veřejný vodovod zatím chybí, by mělo být zásobování pitnou vodou řešeno přednostně jako základní životní potřeba. Problémem je likvidace splaškových vod. Zatímco obce mají vybudovány vodovody, tak splašková kanalizace v celé řadě obcí dosud chybí. Větší množství obcí připravuje rozsáhlejší projekty na vybudování kanalizace a ČOV. Tento projekt připravují mimo jiné i obce Hradešice, Malý Bor, Chanovice, Oselce, Svéradice, Velký Bor, Olšany Horažďovice – Předměstí a některé další. Likvidace tuhého komunálního odpadu je zajišťována komunálními podniky, které zajišťují odvoz odpadu. Firmy vyvážejí komunální odpad na řízené skládky mimo region. V řešeném území nejsou významné staré komunální skládky, které by měly být revitalizovány. Ekologickou zátěž představuje bývalý odkalovací rybník pro škrobárnu v Horažďovicích. Tato vodní plocha bude revitalizována a podle záměru se zatím diskutuje o možnosti rekreačního využití.  s výjimkou kanalizace a ČOV jsou obce dobře vybaveny sítěmi technické infrastruktury  v nejmenších částech obcí je úroveň vybavení technickou infrastrukturou velmi nízká, chybí zejména veřejný vodovod a kanalizace s ČOV 4.6.2. Dopravní infrastruktura Řešené území se nachází v tradiční venkovské periferní oblasti mimo hlavní rozvojové směry České republiky i Plzeňského kraje Poloha mikroregionu je dlouhodobě utvářena především trasováním základních komunikačních směrů. Po období středověkých cest, které vedly přes území mikroregionu především podél toku Otavy, se v poslední době klíčové mezinárodní trasy regionu víceméně vyhýbají. Území leží v prostoru mezi páteřními dálničními i železničními tahy ve vzdálenosti cca 120 km od metropole, 60 km do krajského města Plzně a 73 km do dalšího centra v Českých Budějovicích. Významnější roli pro rozvoj regionu sehrává blízkost jednak hranice se Spolkovou republikou Německo a dále i s rekreační oblastí na Šumavě.  poloha mimo rozhodující centra osídlení a mimo rozhodující rozvojové osy Významný hraniční přechod je ve Strážném (61 km). Tento přechod však slouží především pro přístup do oblasti Vimperka, Prachatic a Strakonicka. Spojení je možné pouze přes silnice II. třídy. Tento přechod je také často přeplněn především nákladní kamionovou dopravou, která dále pokračuje mimo řešené území po silnici I/4 směrem na Prahu. Pro turistický ruch má větší význam hraniční přechod v Železné Rudě, ke kterému se dostaneme přes jedno z šumavských center – Sušici a Hartmanice. Vzdálenost z Horažďovic na tento hraniční přechod je 49 km.


37

Regionální význam má silnice I/22 Strakonice – Horažďovice – Klatovy, která prochází Horažďovicemi. V jednotlivých obcích na ni nejsou vybudovány obchvaty. Další významnější komunikací je silnice Horažďovice – Nepomuk II/188 a Horažďovice – Sušice II/169. Železniční doprava v regionu nehraje větší význam. Regionální význam má pouze železniční trať Plzeň – České Budějovice, která prochází severně od Horažďovic se zastávkou Horažďovice předměstí ve vzdálenosti cca 3 km od centra města. Železniční doprava slouží především k dennímu pohybu za prací, v letních měsících je také využívána turisty (včetně cykloturistů a vodáků), kteří se pohybují v prostoru jihozápadních Čech, zejména pak v oblasti podél Otavy. V regionu existuje hustá síť místních komunikací, všechna sídla jsou dostupná po komunikacích III. třídy.  komunikační síť je dostatečné hustá, chybí mezinárodní nebo evropské trasy  směrově, rozhledově a šířkově nevyhovující komunikace k již existujícím nebo potenciálně významným průmyslovým areálům Ač je mikroregion vybaven hustou silniční sítí, je třeba zmínit špatný technický stav většiny komunikací, včetně propustků a dalších silničních zařízení. Vyřešit tento problém je jedním z hlavních záměrů zájmového sdružení.

4.7. Hospodářská charakteristika mikroregionu Prácheňsko Struktura ekonomické aktivity v regionu odpovídá velikosti mikroregionu a jeho poloze v širším okolí. Dominantním centrem z hlediska zaměstnanosti jsou Horažďovice, které jsou i lokálním centrem veřejné autobusové dopravy. Dalšími centry zaměstnanosti mimo region je okresní město Klatovy. Podíl Klatov na celkové vyjížďce obyvatel z obcí mikroregionu v průběhu devadesátých let však poklesl. V ostatních obcích s výjimkou Chanovic nedochází k významnějšímu soustředění ekonomických aktivit (počtu pracovních příležitostí). Část ekonomicky aktivního obyvatelstva z obcí v severní části mikroregionu dojíždí za prací do Nepomuku a Blatné. Malý podíl dojíždí do Plzně (dojížďka po železnici) nebo dokonce do Prahy. Výraznějším centrem zaměstnanosti mimo Horažďovice a současně největším průmyslovým podnikem regionu je dřevozpracující závod Haas Fertigbau v Chanovicích (400 zaměstnanců). Díky existenci tohoto podniku si obec Chanovice podržela část obslužných funkcí pro nejbližší spádová sídla a je místem soustředěné výstavby rodinných a bytových domů.


38

Tabulka č. 14: Hlavní zaměstnavatelé v mikroregionu Obchodní jméno HAAS FERTIGBAU, spol. s r.o. HASIT Šumavské vápenice a omítkárny, a. s. Otavské strojírny, a.s. Agrochov KasejoviceSmolivec, a.s. KLAUS Timber, a.s. KOVO KASEJOVICE MONT, s.r.o. Město Horažďovice Nemocnice následné péče LDN Horažďovice, s.r.o.

Sídlo

Převažující činnost

Počet zaměstnanců

Chanovice

Výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství

500 - 999

Velké Hydčice

Výroba malt

200 - 249

Horažďovice

Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů

100 - 199

Kasejovice

Smíšené hospodářství

100 - 199

Kasejovice

Zpracování dřevní hmoty

100 - 199

Kasejovice

Zámečnictví, klempířství

100 - 199

Horažďovice

Všeobecné činnosti veřejné správy

50 - 99

Horažďovice

Ústavní zdravotní péče

50 - 99

A T R I U M , s. r. o.

Horažďovice

AGROSPOL, Malý Bor a.s.

Malý Bor Velké Hydčice

P L A M E T, s.r.o. TERASO Horažďovice, s.r.o. Výrobně-obchodní družstvo VELKÝ BOR Základní školy v Horažďovicích Obchodní družstvo Soběšice P&V ELEKTRONIC, spol. s.r.o. Mlýn a krupárna MRSKOŠ, s.r.o. LYCKEBY AMYLEX, a.s. AGROPA, a. s. Dražovický AGROSPOL, s.r.o.

projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, jejich změny a odstraňování Smíšené hospodářství

50 - 99 50 - 99

Výroba zámků a kování

50 - 99

Horažďovice

Výroba betonových výrobků pro stavební účely

50 - 99

Velký Bor


50 - 99

Horažďovice

Primární vzdělávání

50 - 99

Soběšice


50 - 99

Kasejovice

montáž, opravy a údržba elektrických zařízení

50 - 99

Horažďovice

Mlynářství

25 – 49

Horažďovice

Výroba škrobárenských výrobků

25 – 49

Olšany

Specializovaný maloobchod

25 – 49

Dražovice


25 – 49

Velký počet pracovních míst v Horažďovicích je pochopitelně soustředěn v sektoru služeb a administrativy. Poměrně významný nárůst úřednických pracovních míst je spojen s reformou veřejné správy a vznikem pověřeného úřadu III. stupně v Horažďovicích.


39

Ve většině zbývajících venkovských obcí mikroregionu stále převládá zemědělská orientace. Pro rozvoj zemědělského podnikání nabízí lepší předpoklady jižní polovina území v pásu podél komunikace I/22 a území severně přiléhající k Horažďovicím. V této oblasti se nachází i největší zemědělské podniky v regionu (Agrospol, Malý Bor, VOD Velký Bor), jenž v řadě obcí patří stále k největším zaměstnavatelům. Tabulka č. 15: Počet podnikatelských subjektů v jednotlivých obcích mikroregionu Prácheňsko podle převažující činnosti v roce 2010 OBEC Břežany Budětice Bukovník Čímice Dobršín Domoraz Dražovice Frymburk Hejná Horažďovice Hradešice Hradiště Chanovice Kasejovice Kejnice Kovčín Kvášňovice Malý Bor Maňovice Myslív Nalžovské Hory Nezamyslice Nezdice na Šumavě Nezdřev Olšany Oselce Pačejov Podmokly Rabí Slatina Soběšice Strašín Svéradice Velké Hydčice Velký Bor Žihobce Žichovice Životice

Prácheňsko

zemědělství 6 20 3 5 4 2 9 9 2 93 18 17 29 42 1 3 6 11 1 19 51 13 9

průmysl 4 10 2 2 7 4 5 2 8 210 9 8 26 33 3 3 4 15 3 16 34 6 14

stavebnictví 6 3 3 4 1 4 6 5 160 8 3 27 47 5 1 6 1 13 32 3 16

obchod 6 17 3 12 13 6 14 6 9 518 34 15 50 123 13 9 4 44 2 37 86 19 38

ostatní 6 8 3 4 6 3 5 5 6 251 20 4 29 48 2 3 6 16 2 17 48 4 10

CELKEM 28 58 14 27 30 16 37 28 30 1 232 89 47 161 293 24 18 21 92 9 102 251 45 87

5 3 10 22 5 17 2 20 17 7 8 23 25 17 1

5 9 6 29 3 14 2 10 12 11 5 16 22 24 -

3 3 6 24 6 10 3 12 11 10 14 19 16 27 -

11 27 28 61 15 54 9 24 30 27 7 47 41 62 4

3 6 17 27 10 26 5 9 17 9 8 25 19 23 3

27 48 67 163 39 121 21 75 87 64 42 130 123 153 8

596

604

516

1 521

735

3 972


40

Tabulka č. 16: Počet podnikatelských subjektů v jednotlivých obcích mikroregionu Prácheňsko podle právní formy v roce 2011 OBEC Břežany Budětice Bukovník Čímice Dobršín Domoraz Dražovice Frymburk Hejná Horažďovice Hradešice Hradiště Chanovice Kasejovice Kejnice Kovčín Kvášňovice Malý Bor Maňovice Myslív Nalžovské Hory Nezamyslice Nezdice na Šumavě Nezdřev Olšany Oselce Pačejov Podmokly Rabí Slatina Soběšice Strašín Svéradice Velké Hydčice Velký Bor Žihobce Žichovice Životice

Prácheňsko

živnostníci 20 39 14 20 23 9 22 14 26 968 55 28 118 221 18 15 16 70 6 83 177 34 79

společnosti 5 3 1 4 1 67 6 5 13 3 5 1 4 13 5 1

družstva 1 3 2 1 1 -

zemědělci 3 7 1 4 1 1 5 7 2 43 12 13 14 24 1 2 6 1 25 3 5

ostatní 5 7 2 4 7 5 5 6 4 174 14 4 29 35 3 2 4 16 3 14 46 5 8

CELKEM 28 58 17 31 31 16 37 27 33 1 255 87 47 166 294 22 19 23 97 10 103 261 47 93

18 40 53 113 29 94 17 57 71 54 38 95 80 126 3

1 3 4 9 3 3 7 2 2 7 10 8 -

2 2 1 1 1 2 1 2 1 -

3 2 13 3 4 1 7 5 1 4 10 16 1 -

5 3 9 30 4 18 4 9 16 9 7 22 16 20 4

27 46 70 167 37 120 22 77 101 67 51 136 123 155 7

2 963

196

21

250

578

4 008

Míra nezaměstnanosti v celém řešeném regionu byla 8,9 % nezaměstnaných, což je mírně nad republikovým průměrem(8,6%). Intenzita malého a středního podnikání je obtížně hodnotitelná. Podle subjektivních vyjádření představitelů obcí i podle místních šetření je aktivita podnikatelů - fyzických osob na relativně menší úrovni. V regionu především chybí větší nabídka služeb pro návštěvníky regionu. AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

41

Tabulka č. 17: Míra nezaměstnanosti mikroregionu Prácheňsko k 31.12.2011 OBEC

Dosažitelní uchazeči

EAO

Míra nezaměstnanosti

Břežany Budětice Bukovník Čímice Dobršín Domoraz Dražovice Frymburk Hejná Horažďovice Hradešice Hradiště Chanovice Kasejovice Kejnice Kovčín Kvášňovice Malý Bor Maňovice Myslív Nalžovské Hory Nezamyslice Nezdice na Šumavě Nezdřev Olšany Oselce Pačejov Podmokly Rabí Slatina Soběšice Strašín Svéradice Velké Hydčice Velký Bor Žihobce Žichovice Životice Prácheňsko

4 18 3 6 5 1 10 4 11 207 15 12 29 50 5 2 5 29 4 17 38 18 22 5 8 23 29 16 19 6 23 20 16 13 30 32 36 2

78 154 31 56 49 38 73 42 75 2 888 205 133 358 602 57 29 55 263 18 241 606 105 164 69 92 178 371 91 224 57 171 171 180 108 265 294 338 24

5,10 % 11,70 % 9,70 % 10,70 % 10,20 % 2,60 % 13,70 % 9,50 % 14,70 % 7,20 % 7,30 % 9,00 % 8,10 % 8,30 % 8,80 % 6,90 % 9,10 % 11,00 % 22,20 % 7,10 % 6,30 % 17,10 % 13,40 % 7,20 % 8,70 % 12,90 % 7,80 % 17,60 % 8,50 % 10,50 % 13,50 % 11,70 % 8,90 % 12,00 % 11,30 % 10,90 % 10,70 % 8,30 %

793

8953

8,90 %


42

4.8. Cestovní ruch Cestovní ruch je významným ekonomickým, kulturním a společenským prvkem, který významně ovlivňuje tvorbu hrubého domácího produktu a příjmy do místních rozpočtů, zvyšuje zaměstnanost, podporuje investiční aktivity a přispívá k celkovému socioekonomickému rozvoji regionu. Je mnohostranným odvětvím, které zasahuje do řady dílčích činností a zejména s ohledem na silný multiplikační efekt patří mezi nejvýznamnější součásti ekonomiky s relativně rychlou návratností. Přírodní potenciál, vysoká krajinná hodnota území, jeho rozmanitost a v neposlední řadě výhodná geografická poloha v blízkosti hranic řadí Prácheňsko spolu se širším zájmovým územím k významným rekreačním oblastem s vysokým potenciálem rozvoje cestovního ruchu. Území regionu je výchozím bodem nejen do turisticky velmi atraktivní oblasti Šumavy, ale i do dalších zajímavých krajinných celků. I přes zájem jednotlivých obcí i celého mikroregionu se zatím nedaří významněji zvyšovat počet návštěvníků dotčeného území. Největší turistickou a rekreační lokalitou je údolí Otavy, které je především v letním období vysoce navštěvované. Intenzivní využití Otavy pro vodní sport se nijak neprojevuje ani v dalších členských obcích. Typickou formu rekreace v celém mikroregionu představuje chalupaření ve vlastních objektech. Některé původní venkovské zemědělské usedlosti byly proměněny na chalupy, v celém území se nenacházejí rozsáhlejší chatové kolonie nebo území s intenzivním chatařením. Jedinou významnější turistickou lokalitu s výjimkou Horažďovic představují Chanovice, kde se podařilo jednak rekonstruovat zámek a současně je v okolí obce budován skanzen lidové architektury. Nabídka aktivit je navíc doprovázena větším množstvím různorodých akcí pro návštěvníky i obyvatele obce. I přes vysoký podíl vodních ploch v regionu chybí rekreační (koupací) rybník s potřebným zázemím pro rekreanty (šatny, restaurace, stánky, taneční parket apod.). K plnému využití turistického potenciálu Prácheňska chybí cílenější propagace, zlepšení informačních systémů, lepší doprovodné služby (sociální zařízení, občerstvení, ubytování) a koordinovaněji prováděný marketing, který by sjednotil množství roztříštěných aktivit v jednotlivých lokalitách, vč. spolupráce regionů a mikroregionů. Řešené území je dobře prostupné sítí cest. Turistické trasy byly vyznačeny Klubem českých turistů. V poslední době bylo v území vytýčeno i větší množství cyklistických tras. V celém území vyjma Horažďovic chybí základní turistická infrastruktura a služby pro turisty. Pro náhodné návštěvníky města nebo některých obcí je obtížné zjistit alespoň základní možnosti a nabídky v území. Je nutné zkvalitnit a především rozšířit práci informačních center, které jsou zatím pouze ve spádových obcích s rozšířenou působností a zajistit alespoň průměrný standard služeb. PĚŠÍ TURISTIKA Pěší turistika je záliba spočívající v putování a poznávání prostředí, krajiny, památek, zvyků a lidí. Objevovat krásy kolem nás pěšky začíná stále více lidí. Pěší turistika je ideální aktivita pro každý věk a téměř každé počasí Turistické trasy na území mikroregionu Prácheňsko A) ČERVENĚ ZNAČENÉ  TT 0221: Nepomuk – Lnáře (18 km) přeložení trasy v úseku Životice – Kasejovice z důvodu zrušení motorestu Agrozet.


43

B) MODŘE ZNAČENÉ  TT 1421: Pačejov – Nalžovské Hory (12,8 km)  TT 1422: Kasejovice – Kasejovice – Starý Smolivec (10 km)  TT 1427: Sušice – Kadešice – Žihobce (12,5 km)  TT 1466: Horažďovice předměstí – Chanovice – Oselce (20 km) C) ZELENĚ ZNAČENÉ  TT 3611: Pačejov – Letiny – Jezevčí skála (31,3 km)  TT 3617: Jetenovice – Újezd u Chanovic (5 km)  TT 3625: Kašperské Hory – Kašperk – Strašín (10,5 km)  TT 3626: Horažďovice – Žichovice – Sušice (22,7 km) D) ŽLUTĚ ZNAČENÉ  TT 6616: Klatovy – Kydliny – Plánice – Nalžovské Hory – Rabí – Žichovice (40,6 km)  TT 6623: Pačejov – Nová Ves – Velký Pálenec (20,5 km)  TT 6718: Žihobce – Strašín – Javorník (11 km)  TT 6720: Hejná – Staviště (5 km)  TT 6725: Horažďovice předměstí – Střelské Hoštice (5,1 km)  TT 9298: Velké Hydčice – Nezamyslice (8 km) NAUČNÉ STEZKY Naučné stezky jsou zatraktivněním pěších tras a zpravidla tvoří určitý tématický okruh. Jde o druh venkovní značené turistické trasy, seznamující návštěvníky s přírodovědnými či kulturními zajímavostmi okolí. Od běžné turistické trasy se zpravidla odlišuje sérií informačních tabulí, rozmístěných na jednotlivých zastaveních po délce trasy naučné stezky. Naučné stezky nejčastěji čítají kolem 10 až 15 zastavení a jejich délka dosahuje několika kilometrů. Jsou ale i stezky dlouhé jen několik set metrů či 15 a více kilometrů. Naučné stezky jsou nejčastěji zřizovány v přírodním prostředí, kde seznamují návštěvníky s fungováním krajiny, výskytem vzácných či zajímavých druhů rostlin a živočichů, pozoruhodnými geologickými jevy apod. Jsou však i naučné stezky, přibližující zajímavosti kulturní lidové stavby, archeologická naleziště, technické památky či historická města. Naučné stezky mají také svoji specifickou značku. Symbolem, používaným v České republice k vyznačení průběhu naučné stezky, je šikmý zelený pruh ve čtvercovém bílém poli. U informačních tabulí je značka doplněna oranžovým číslem stanoviště. Naučné stezky na území mikroregionu Prácheňsko 1) Naučná stezka Chanovice (Příroda a lesy Pošumaví) - naučná stezka o délce 2,2 km a 9 zastaveních začíná v zámeckém parku v Chanovicích. Vede k nové rozhledně na vrchu Chlum a k expozici lidové architektury, k jedinému cíleně vytvářenému skanzenu v Plzeňském kraji. Je zaměřena nejen na přírodní zajímavosti, ale i na dlouhou cestu obnovy lesa, od semínka po využití dřevní suroviny. 2) Naučná stezka Hejná – naučná stezka propojuje obce Velké Hydčice, Hejná a Nezamyslice. Celková délka stezky je 8 km a jedná se o průběhovou stezku s východištěm ve Velkých Hydčicích. Na stezce je 7 zastavení a na 7 informačních tabulích je přiblížena bohatá historie, přírodní zajímavosti (těžba vápence, rýžovnictví či perlorodky) a další zajímavá místa v obcích a jejich okolí. Milovníci přírody a zdatnější turisté si trasu mohou prodloužit okruhem okolo vrchů Pučanka a Kozník. Okruh je značen žlutou pásovou značkou a vedle krásné přírody jsou zde i daleké výhledy do krajiny.


44

3) Naučná stezka Maňovice - na naučné stezce je umístěno 12 informačních tabulí. První, zabývající se historií Maňovic, je umístěna u zrcadla před budovou č. p.13 na místě zvaném na Rozhrání. Stezka je značena turistickou značkou a na každé tabuli jsou uvedeny GPS souřadnice další tabule. Zastavení jsou umístěny u nejzajímavějších míst a objektů včetně uvedení historie. Jsou mezi nimi Boží muka, památník na zrušení roboty, mohyla, vyhlídka na Šumavu. Vede krásnou panenskou přírodou. Stezka byla vybudována s finanční podporou Plzeňského kraje a mapuje historii, přírodu a památky okolí Maňovic. CYKLOTRASY A CYKLOSTEZKY K rozvoji cykloturistiky, která se stala nedílnou součástí nabídky cestovního ruchu došlo ve druhé polovině 90. let. Obliba cykloturistiky neustále roste a je významným fenoménem poslední doby. Cykloturistika se silně podílí na návštěvnosti oblastí vhodných pro tento typ cestovního ruchu, tzn. i samotného Prácheňska. Cyklistická doprava je rozvíjena jako součást zdravého životního stylu šetrného k životnímu prostředí, a proto se budování cyklistických tras a stezek stalo v území nedílnou součástí celého dopravního systému. Za pomoci cyklostezek a cyklotras jsou propojeny řady různých míst s přírodními nebo kulturními pamětihodnostmi a je tak podpořen rozvoj cestovního ruchu i v odlehlejších oblastech. Cyklotrasy na území mikroregionu Prácheňsko  

          

Trasa č. 121 ( Žichovice – Bukovník – Soběšice – Nová Ves – Němčice – Volyně – Malenice – Zálezly – Vlachovo Březí – Husinec – Prachatice) Trasa č. 305 (Horažďovice – Velké Hydčice – Žichovice – Čimice - Sušice – Tedražice - Hrádek Zbynice - Čejkovy - Ustaleč - Suchá- Buršice - Vlčkovice - Mlázovy – Lukovitě - Hradiště - Mochtín - Hoštice - Kydliny - Čínov - Klatovy - Tajanov - Drsalvice - Věckovice - Poleň - Lučice Chocomyšl – Koloveč) Trasa č. 313 (Sušice – Chmelná – Čepice – Žichovice) Trasa č. 2046 (Mladý Smolivec – Chloumek - Kasejovice – Řezanice – Oselce - Nekvasovy – Milčice – Olšany - Pačejov – Třebomyslice – Horažďovice) Trasa č. 2075 (Pačejov – Břežany – Hradešice – Vlkonice - Budětice) Trasa č. 2076 (Horažďovice – Boubín – Kejnice – Nezamyslice – Žichovice) Trasa č. 2077 (Velenovy – Těchonice – Neprochovy - Břežany – Malý Bor – Týnec – Hradešice – Červený Mlýn - Otěšín) Trasa č. 2083 (Zborovy – Žďár – Strážovice – Pačejov) Trasa č. 2084 (Žichovice – Rabí – Budějice – Lipová Lhota – Tedražice – Čejkovy – Zbynice – Černná Trasa č. 2111 (Velké Hydčice – Hliněný Újezd – Týnec) Trasa č. 2161 (Řezanice – Chanovice – Starý Budětín – Svéradice – Babín – Horažďovice předměstí Trasa č. 2162 (Kadov – Starý Budětín – Chanovice – Defurovy Lažany – Kvášňovice – Olšany – Milčice – Myslív – Polánka – Pohoří – Lovčice Trasa č. 2163 (Malý Bor – Třebomyslice – Velký Bor – Svéradice a dál pokračuje do Čečelovic v okrese Strakonice v délce 5 kilometrů

KULTURNÍ A PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI MIKROREGIONU PRÁCHEŇSKO: Kultura je mimořádně důležitou součástí lidstva, součástí tak starou, jako je lidstvo samo. Jde bezesporu o významný prvek života občanské společnosti, který se základním způsobem podílí na jejím růstu. Jednu z nejvýznamnějších částí kulturního bohatství národa tvoří jeho památkový fond, jehož přínos plyne z jeho hodnot historických, uměleckých, estetických, památkových i užitkových. AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

45

Nezanedbatelný je také význam památkového fondu z hlediska ekonomického, zejména ve spojení s cestovním ruchem. Nejdůležitějším důvodem zachování a ochrany památkového fondu je však nesporně jeho skryté, avšak všudypřítomné působení na člověka, na jeho nálady, emoce i intelekt. Vztah obyvatel České republiky ke kulturním památkám je vesměs pozitivní, a péče o kulturní památky je u nás, podobně jako ve většině evropských států, předmětem celospolečenského zájmu. Ve venkovských sídlech jsou místy zachovány prvky lidové původní architektury. V řešeném území je vyhlášena městská památková zóna – Horažďovice a 4 vesnické památkové zóny – Břežany, Chanovice, Hradešice a Velké Hydčice. Další důležitou památkovou oblastí je vesnická památková rezervace Dobršín. Mezi turistické zajímavosti řadíme hrady, zámky a tvrze, rozhledny a vyhlídková místa, přírodní zajímavosti, duchovní stavby (kostely, kaple, boží muka, židovské památky) a technické a archeologické zajímavosti. SEZNAM TURISTICKÝCH ZAJÍMAVOSTÍ NA ÚZEMÍ PRÁCHEŇSKA Břežany:  kaplička sv. Jana Nepomuckého s rozměrnou sochou světce z první poloviny 19. století  barokní kaple sv. Anny z roku 1760  památkově chráněná boží muka  léčivý pramen se studánkou  stopadesátiletá památná lípa malolistá s obvodem kmene 430 cm, lípa dorůstá výšky 24 m  památník obětem I. světové války  soubor lidové architektury (barokní selské štíty)  vrch Slavník , jehož název připomíná zdejší prastaré osídlení Budětice:  zřícenina hradu Budětice na vrchu Džbán  zámek v Lipové Lhotě  hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 13. století  kaplička u mostu v Budějicích  kaplička v Lipové Lhotě  2 kapličky ve Vlkonicích  pomník padlým ve světových válkách  pamětní deska Josefu Jungmannovi  4 křížky  most na silnici do Rabí  kovárna  přírodní rezervace Čepičná  přírodní park Buděticko  zalesněný vrch Džbán Bukovník:  bývalá tvrz v místech dnešního farského pole  hřbitovní kostel sv. Václava z poloviny 13. století  kaple z konce 17. století  fara  sýpka  3 křížky  boží muka AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

46

Čímice:  kaple sv. Cyrila a Metoděje ve stylu selského baroka  sporé pozůstatky středověké tvrze  Čímické jezírko  boží muka  kaštan na návsi Dobršín:  náves s architektonicky a památkově cennou zástavbou - špýcharské domy a selské stavení  novogotická návesní kaple z roku 1869  selský dvůr - č. p. 6 - zapsán jako památka lidové architektury, postaven na přelomu 18. a 19. století Domoraz:  kaplička svaté Anny  boží muka  3 křížky Dražovice:  pozůstatky starší gotické tvrze  novější renesanční tvrz (dnes rodinný dům)  kaplička sv. Václava  3 rybníky  8 křížků Frymburk:  zřícenina hradu Frymburk  archeologické naleziště  kaplička sv. Antonína z konce 19. století  pomník padlým ve světových válkách  3 křížky  dva rybníky  pozůstatky renesanční tvrze z roku 1578 Hejná:    

hřbitovní kostel sv. Jakuba a Filipa kaplička archeologické naleziště Rýžoviště – sejpy přírodní rezervace Pučanka

Horažďovice:  renesanční zámek ze 15. století  zámecká obora a renesanční vyhlídka Gloriet  klášter sester De Notre Dame ze 16. století.  pozůstatky gotického městského opevnění.  Červená brána  kostel sv. Petra a Pavla vystavěný v letech 1260 - 73  památník synagogy zničené nacisty během druhé světové války  socha sv. Floriána AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

47

                       

kříž a boží muka mastné krámy 3 původní městské brány boží muka postavená roku 1738 zbytky městského vězení pomník na náměstí k upálení Mistra Jana Husa klášterní kostel Panny Marie kostel sv. Michala klášter Minoritů pamětní deska houslového virtuosa Otakara Ševčíka radnice z roku 1927 morový sloup Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1725 kamenná kašna z roku 1560 pomník osvobození města roku 1945 sloup sv. Josefa z roku 1708 hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele z roku 1598 restaurovaná socha sv. Jana Nepomuckého vrch zvaný Loreta, kde jsou boží muka z roku 1705 židovský hřbitov s obřadním domkem kaple sv. Anny u Svatého Pole památník Rudolda Habsburského pod kaplí sv. Anny kaple sv. Václava v Babíně kaple sv. Jana Nepomuckého v Boubíně přírodní památka Svaté Pole

Hradešice:  hřbitovní kostel Proměnění Páně z roku 1360  kaplička sv. Jana Nepomuckého z roku 1882  památník obětem I. světové války  barokní fara, která byla obnovena roku 1903  budova bývalého hostince U Panušků, kde v roce 1880 zavedl hostinský Karel Panuška jako první v Čechách výrobu uherského salámu  mešní kaple svatého Antonína Paduánského, která je zařazena mezi posvátná a poutní místa českobudějovické diecéze  7 křížků  novogotická hrobka rodiny Taaffů, pánů z Nalžov, která je součástí kaple  400 let starý dub - nejstarší v kraji  kaplička sv. Martina v Černíči z 1. poloviny 19. století, která byla prohlášena za kulturní památku  památník obětem I. světové války  vrch Semlina – archeologické naleziště  kaple na návsi ve Smrkovci zasvěcená svatému Janu Křtiteli  Smrkovský rybník a Červený rybník Hradiště:  tvrz Hradiště  starý mlýn  archeologické naleziště - pohřebiště se žárovými hroby ze starší doby laténské  hřbitovní kostel sv.Ondřeje v Bezděkově z konce 13. století,  kaplička v Hradišti AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

48

    

památník obětem 1. a 2. světové války v Bezděkově pomník Václavu Augustinovi v Zahorčičkách pomník Václavu Ladmanovi v Zahorčičkách kaplička v Zahorčičkách křížek v Bezděkově

Chanovice:  expozice lidové architektury jihozápadních Čech (SKANZEN)  zámecký areál Chanovice  zámek a zámecký areál Defurovy Lažany  pomník padlým v 1. světové válce Defurovy Lažany  pomník padlým ve světových válkách Újezd u Chanovic  hřbitovní kostel Povýšení Svatého Kříže  kaplička na návsi  kaple sv. Anny u hřbitova  socha sv. Donáta  park anglického typu  barokní špýchar  malá kaplička u pramene „zázračné“ vody sv. Vojtěcha nad Újezdem u Chanovic  kaple sv. Antonína Paduánského v Defurových Lažanech  kaple sv. Annny v Dobroticích  kaple Panny Marie v Černicích  kaple sv. Jana Nepomuckého v Holkovicích  kaple sv. Jana Nepomuckého v Újezdu u Chanovic  dalších 85 křížků, pomníků, božích muk na území celé obce  velké kameny v bukovém lese na úpatí vrchu Chlumu tzv. Žižkův kámen  rybníky s okolními porosty stromů, keřů a chráněných rostlin  rozhledna na vrchu Chlumu v Chanovicích Kasejovice:  židovský hřbitov z roku 1669  bývalá židovská synagoga – muzeum, jediné ghetto v západních Čechách  kostel sv. Jakuba  fara se špýcharem – kulturní památka  radnice č.p. 98 – kulturní památka  kaple sv. Vojtěcha V Boučku z roku 1760 se "zázračnou studánkou“ u níž byly v minulém století lázně  barokní kašna ve středu kasejovického náměstí  památník osvobození na náměstí  pomník padlým ve 2. světové válce v parku ke škole  dům č.p.184 na náměstí s prvky lidové architektury  památkově chráněné domy č. p. 28, 30, 36  památný akát směrem na Chloumek (obvod kmene 301 cm ve výšce 130 cm nad zemí)  kaple Panny Marie na návsi v Chloumku  památná lípa ke zrušení roboty na návsi v Chloumku  pomník padlým ve světových válkách v Chloumku  barokní kaple sv. Anny v Kladrubcích  památná lípa v Podhůří stáří 200 let, výška 31 m, obvod kmene 498 cm  kaple sv.Matouše na návsi v Polánce AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

49

    

kaplička Panny Marie Karmelské na návsi v Přebudově raně gotický kostel s románskými prvky v Řesanicích z roku 1240 - 1250 kaple sv.Václava na návsi v Újezdě socha sv.Vojtěcha na návsi v Újezdě pomník padlým v 1. světové válce v Újezdě

Kejnice:  kaplička Panny Marie na návsi  archeologické naleziště na vrchu Stráž  2 křížky Kovčín:  velký Kovčínský rybník o rozloze 120 ha  kaple sv. Jana Nepomuckého  křížek Kvášňovice:  hřbitovní kostel sv. Bartoloměje  boží muka  památná lípa  pomník padlým v 1. světové válce  fara  kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1832  8 křížků Malý Bor:  hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény z roku 1220  fara  rybník Zmrzlík  pomník padlým v Malém Boru  památník padlým ve světových válkách v Hliněném Újezdu  pomník padlým v 1. světové válce v Týnci  kaple sv. Jana Nepomuckého  kaple Panny Marie v Hliněném Újezdu  kaple sv. Václava v Týnci  9 křížků  památná lípa v Malých Hydčicích Maňovice:  archeologické naleziště  kaple na návsi  morový sloup z roku 1713  boží muka z let 1847, 1874, 1883, 1883, 1846 / 1916  památník na 50 let od zrušení roboty  kamenný drak z roku 1905 se zděnou kamennou ohrádkou a kovaným plotem  pomník obětem první světové války z roku 1920  památník na konec 2. a začátek 3. milénia s nápisem „Maňovičtí hasiči sobě a budoucím“ z roku 2000  opevněný špýchar  4 křížky AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

50

Myslív:           

hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie fara pomník padlým ve světové válce v Myslívě pamětní deska Ladislavu Stehlíkovi pomník padlým ve světové válce v Loužné kaplička při cestě na samotu U Luhanů kaple Marie Královny v Loužné kaple sv. Josefa v Milčicích 10 křížků a božích muk Myslívský rybník přírodní rezervace V Morávkách

Nalžovské Hory:  zámek Nalžovy  archeologické naleziště  hřbitovní kostel sv. Kateřiny  lesní park Prašivice s jezírkem a kamenným drakem či želvou  socha sv. Jana Nepomuckého  smírčí kříž  pomník padlým v 1. světové válce v Ústalči  pomník padlým v 1. světové válce ve Velenovech  pomník padlým ve světové válce ve Žďáru  kaplička v Letovech  kaplička v Sedlečku  kaplička ve Žďáru  kaple v Ústalči  kostel v Těchonicích  kostel sv. Jana Nepomuckého ve Velenovech  11 křížků a božích muk Nezamyslice:  hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie  pohřební kaple sv. Erazima  hrobka rodiny Lamberků  fara  pomník padlým v 1. světové válce  2 boží muka Nezdice na Šumavě:  zbytky tvrze  rychta – Nezdice na Šumavě č. p. 1 - kulturní památka  kaple sv. Antonína z roku 1898 v Nezdicích na Šumavě  kaplička Nanebevzetí Panny Marie z roku 1860 v Ostružně  lovecký zámeček v Pohorsku  kaplička sv. Prokopa z roku 2001 na Pohorsku  2 boží muka  památný buk ve Žďánově  skupina javorů ve Žďánově AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

51

       

kaplička sv. Jana ve žďánovských lesích vysvěcený dřevěný kříž, připomínající tragickou událost na Pohorsku kouzelná a zázračná studánka v Nezdicích na Šumavě lesní studánka na Ostružně lesní studánka na Pohorsku 3 pomníky padlých ve světových válkách: Nezdice, Ostružno, Pohorsko pamětní deska věnovaná seržantu Čeňku Královi – Nezdice na Šumavě č. p. 148 roubenka v Nezdicích na Šumavě č. p. 112

Nezdřev:  archeologické naleziště  kaple sv. Josefa  kaple z roku 1692 s křížkem  pamětní deska se jmény rodáků, oběti 1. světové války Olšany:  3 boží muka  kaplička na návsi  pomník padlým ve světové válce Oselce:               

barokní zámek Oselce kaple sv. Markéty socha sv. Jana Nepomuckého sloup se sochou sv. Donáta památník padlých z I. a II. světové války oselecká lípa, památný strom, obvod kmene 525 cm hřbitovní a farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kotouni kaple v Kotouni studna v Kotouni kaple a pramen Kloubovka památný buk poblíž Kloubovky majestátní 300 let starý a 32 m vysoký buk kaplička sv. Jana Nepomuckého v Nové Vsi socha Přibíka v Nové Vsi kaplička Čertův hrad (název podle hromad velkých balvanů, které tu zanechal čert, který si zde chtěl postavit hrad) 7 božích muk a křížků

Pačejov:  tvrz  hřbitovní kostel sv. Panny Marie Sněžné  kaplička ve Strážovicích  4 boží muka Podmokly:  zámek Podmokly  kostel  židovský hřbitov  synagoga  pomník padlým v 1. světové válce AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

52

    Rabí:          

kaple na návsi kaplička sv. Huberta 2 boží muka památný dub zřícenina hradu Rabí hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého kostel Nejsvětější Trojice radnice židovský hřbitov synagoga kaplička pod hradem kaplička na návsi v Bojanovicích čepický most a taras kaplička v Čepicích

Slatina:  kaple sv. Václava  kaplička sv. Barbory  kamenné kříže  židovský hřbitov  synagoga  pozůstatky ghetta  přírodní zajímavost Čertův náramek  sýpka  nejtěžší sluneční hodiny v Čechách Soběšice:  kostel  Novosedelský potok – hranice mezi Plzeňským a Jihočeským krajem  kaplička na návsi  vrch Hořice  pravá šumavská roubenka  3 boží muka  stará škola s kapličkou  pomník padlým v 1. světové válce v Soběšicích  zámeček v Mačicích  kaplička v Mačicích  socha sv. Jana Nepomuckého v Mačicích  pomník padlým ve světových válkách v Mačicích  památná lípa v Mačicích  přírodní rezervace Na Volešku Strašín:  hrad Strašín  hřbitovní kostel Narození Panny Marie  2 boží muka  kašna na návsi AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

53

         

fara pomník padlým ve světové válce dům č. p. 29 na návsi s prvky lidové architekrury kaple sv. Barbory přírodní rezervace Na Volešku přírodní památka Strašínská jeskyně přírodní památka Mrazové srázy u Lazen kaplička s božími muky v Malči kaple v Nahořánkách památná lípa v Malči

Svéradice:  vodní mlýn U Chaloupků  kaple sv. Bartoloměje  boží muka s mramorovým náhrobníkem  kaple sv. Anny na návsi  výklenková kaplička sv. Václava  tvrz  sýpka  stavby lidové architektury – domy č. p. 42, 61, 77, 58, 7, 72, 71  špýchary č. p. 3,12,18 a 23 Velké Hydčice:  zřícenina hradu Prácheň  hřbitovní kostel sv. Klimenta na Práchni  kaplička sv. Jana Nepomuckého na návsi  pomník padlých  vodní mlýn  žárový hrob na poli v Luhu  lanová lávka pro pěší, spojující Malé a Velké Hydčice  přírodní rezervace Prácheň  Rosenauerův dub Velký Bor:  hrad Velký Bor  klášterní kostel zasvěcený sv. Burianovi  kostel sv. Jana Křtitele  residenční dvůr Elišky z Rýzmberka  fara  kaplička sv. Anny se studánkou  9 božích muk  rybník „Velkoborský“  pomník T. G. Masaryka  pomník obětem 1.světové války  pamětní deska padlým v Jetenovich  kaple Panny Marie v Jetenovicích  památná lípa v Jetenovicích  kaplička sv. Jana Nepomuckého ve Slivonicích


54

Žihobce:  zámek Žihobce  hřbitovní Kostel Proměnění Páně  socha sv. Jana Nepomuckého na budově pošty  vysoká štíhlá věž opřená o horizont zámeckých zdí  zeleň parku s věnečkem návesních domků  socha sv. Jana Nepomuckého v Bílenicích  kaplička v Bílenicích  2 boží muka Žichovice:  zámek Žichovice  barokní „Dolní“ a „Horní“ most  kaplička sv. Aloise  sýpka  sluneční hodiny  panský pivovar  barokní socha sv. Jana Nepomuckého  kaplička sv. Vojtěcha  raně barokní kaple sv. Františka uvnitř zámku  pomník padlým v 1. světové válce Životíce:  zámek Životíce  kaplička na návsi  pomník padlým  křížek u hasičské zbrojnice

UBYTOVÁNÍ Turistická infrastruktura je základní podmínkou rozvoje cestovního ruchu. Patří sem mimo jiné i ubytovací a stravovací zařízení. Existence těchto zařízení má přímý vliv na úroveň návštěvnosti. Turistická infrastruktura vzniká vždy postupně a na území mikroregionu Prácheňsko značně zaostává. Rozsah i struktura ubytovacích služeb v dotčeném území je pro další rozvoj cestovního ruchu nedostatečná. Ubytovací kapacity nejsou dostačující a je třeba počítat s rozšířením jejich nabídky. Nejméně ubytovacích zařízení se nachází v nejmenších obcích mikroregionu. Obsazenost lůžek je ve známých střediscích cestovního ruchu mnohem vyšší než je tomu jinde, což by měla být výzva pro obce zaostávající, které musí vyvinout snahu, aby přilákaly návštěvníky do svého spádového území. Středně náročnou a náročnější klientelu uspokojí nabídka ubytování pouze v hotelech a penzionech. Ostatní ubytovací zařízení nabízí ubytování pro nenáročnou klientelu v ubytovnách a sezónní ubytování v kempech. Ubytovací zařízení se koncentrují především do větších obcí. Mezi sídla, ve kterých je lokalizováno nejvíce ubytovacích kapacit, patří Horažďovice či Rabí. Aktuálním trendem je zvyšování kvality, standardu a nabídky ubytování a poskytovaných služeb. Nedostatky jsou jak ve vybavení ubytovacích zařízení, tak v kvalitě personálu. Ubytovací kapacity jsou rozvrstveny především mezi ubytování v hotelech, pensionech, ubytovnách, chatových osadách a kempech a stále využívané ubytování v soukromí. Ke zlepšení kvality by měly přispět i standardy pro dělení ubytovacích zařízení dle druhů a kvalitativní úrovně služeb, které byly zpracovány jako celostátně platné. Bohužel je nutné upozornit na skutečnost, že podobně jako v jiných lokalitách České republiky ani v oblasti Prácheňska neodpovídají registrované názvy AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

55

podnikatelských subjektů oficiální klasifikaci ubytovacích zařízení, tzn., že penzion, který by měl mít minimálně 5 pokojů pro hosty, je ve skutečnosti ubytování v soukromí. Obchodní název penzion je totiž z hlediska oslovení návštěvníků atraktivnější.

Tabulka č. 18: Ubytovací zařízení v mikroregionu Prácheňsko OBEC

penzion a apartmán

Čímice Dobršín Horažďovice Hradešice Hradiště Chanovice Nalžovské Hory Nezamyslice Nezdice na Šumavě Oselce Pačejov Podmokly Rabí Soběšice Strašín Svéradice Velké Hydčice Velký Bor Žihobce Žichovice

4 1 1 1 4 5 2 1 1 1 1

hotel

2 1 1 1 -

ubytovna

1 2 2 1 1 1

ubytování v soukromí

chatová osada, kemp, chalupa

1 1 2 2 4 1 1 -

1 2 2 1 1 1 1 2 1 1

Obce, které nejsou v tabulce obsaženy, nedisponují žádnými ubytovacími zařízeními ani jinými ubytovacími službami.

STRAVOVÁNÍ Vedle ubytovacích možností je pro návštěvníky kraje podstatný též stravovací servis. Stravovací služby jsou poskytovány ve stravovacích ale i v ubytovacích zařízeních v různých kategoriích. V některých ubytovacích zařízení v rámci řešeného území jsou poskytovány současně i služby stravovací, především v hotelech a pensionech. Hostinská a stravovací zařízení, která nabízejí občerstvení a nápoje se nacházejí téměř ve všech obcích sledovaného území. Rozsah nabídky i kvalita poskytovaných služeb stravovacích zařízení na území Prácheňska odpovídá úrovni stravovacích zařízení v celém Plzeňském kraji. Kvalita nabízených služeb díky zvětšující se konkurenci neustále vzrůstá. Trendem je provozování tzv. stylových restaurací (westernové restaurace, staročeské restaurace, pravěké restaurace....), které lákají nejen turisty, ale i místní obyvatele a tento trend je třeba využít i v oblasti řešeného území.


56

V řešeném území jsou zastoupeny všechny formy stravování a stravovací kapacita je rozvrstvena mezi restaurace, hostince, bistra, občerstvení a zařízení hromadného stravování. Ve městech a pak nalezneme širší nabídku stravovacích služeb. Kromě již jmenovaných ještě bary, vinárny, cukrárny, pizzerie či kavárny. Kde se ve vybrané obci najíst a občerstvit se nechá zjistit v informačních centrech či na obecních úřadech v místě. Tabulka č. 19: Stravovací zařízení v mikroregionu Prácheňsko OBEC

hostinec/ restaurace

Břežany Budětice Bukovník Čímice Dobršín Domoraz Dražovice Frymburk Hejná Horažďovice Hradešice Hradiště Chanovice Kasejovice Kejnice Kovčín Kvášňovice Malý Bor Maňovice Myslív Nalžovské Hory Nezamyslice

1 1 1 1 1 1 1 1 18 1 1 3 1 1 1 1 3 1 1 1 1 2 2 3 2 4 1 2 2 2 3 2

Nezdice na Šumavě Nezdřev Olšany Oselce Pačejov Podmokly Rabí Slatina Soběšice Strašín Svéradice Velké Hydčice Velký Bor Žihobce Žichovice Životice

pizzeria/ kavárna/ cukrárna 5 -


Občerstvení/ bufet (bistro) 1 1 4 2 1 1 2 1 1 57

4.9. Životní prostředí Z hlediska environmentálního se mikroregion Prácheňsko vyznačuje relativně kvalitním a nenarušeným životním prostředím. Znečištění ovzduší emisemi škodlivin je relativně nízké, nadlimitní zatížení životního prostředí je jen v některých lokalitách vlivem intenzity dopravy, zemědělské činnosti a spalováním tuhých paliv v zimě (vlivem stále zdražujícího se plynu). Emisní zatížení mikroregionu je tedy do značné míry nerovnoměrné, vzhledem ke koncentraci průmyslu a osídlení a kvalita přírodního prostředí je celkem vysoká. Největší zdroje znečišťování ovzduší jsou lokalizovány ve městě Horažďovice, kde je velká průmyslová zóna s výrobními podniky. Mezi prioritní problémy v obecné ochraně přírody patří zajištění přírodně hodnotných lokalit a přírodních prvků před devastací způsobenou lidskou činností (zalesňování květnatých luk, zásahy do významných krajinných prvků, změna krajinného rázu) nebo nečinností. Z pohledu ochrany přírody patří správní obvod obcí s rozšířenou působností Horažďovice a Sušice mezi problémovější území v rámci Plzeňského kraje, díky vysokému procentu zemědělské půdy z celkové rozlohy. Je zde velký podíl intenzívně zemědělsky využívaných oblastí z celkové plochy. Obec Soběšice, respektive Obchodní družstvo Soběšice provozuje také ekologickou farmu a v bioplynové stanici vyrábí elektrickou energii z biomasy. Dominantním krajinným prvkem jižní části území je mírně zahloubené údolí Otavy, které má především rekreační význam jako jedna z nejvíce navštěvovaných vodáckých tras. Dominantou jižní části regionu je vrch Prácheň nad údolím Otavy, severní část regionu má ráz pahorkatiny, Pačejovsku dominuje pověstmi opředený vrch Slavník (627 m.n.m). V severní části se nachází rozvodí mezi Otavou na jihu a Berounkou na severu. V celé oblasti je charakteristický vysoký podíl vodních ploch, které většinou slouží pro intenzivní chov ryb, severní část regionu (Chanovice, Pačejov) a oblast v blízkosti Šumavy (Nezdice na Šumavě, Strašín) mají vyšší podíl lesních ploch, kvalitnější půdy jsou zase v jižní části regionu. V celé řadě obcí byly vyhlášeny některé dominantní stromy jako stromy památné. V regionu se nachází 8 maloplošných chráněných území a 1 přírodní park. Některé vodní plochy jsou vyhlášeny jako chráněná hnízdiště vodního ptactva (Kovčínský rybník). Přírodní park Buděticko leží v několika katastrálních územích se rozkládá na ploše 4 400 ha. Park byl vyhlášen roku 1994. Celé území parku se rozkládá mezi městem Sušice, obcemi Žichovice, Bojanovice, Vlkonice, Otěšín, Čejkovy, Zbynice a Hrádek u Sušice. Buděticko zahrnuje 2 geomorfologicky odlišná území. Jihovýchodní část zasahuje do Pošumavského krasu. Vápencové vrchy dávají krajině charakteristický ráz a vyskytuje se na nich řada druhů vzácných a zákonem chráněných rostlin. Nejcennějšími lokalitami jsou vrchy Čepičná a Chanovec, které jsou zahrnuty do přírodní rezervace Čepičná a spolu s ostatními vrchy Buděticka vytvářejí charakteristický ráz zdejší krajiny. Přírodní park Buděticko představuje segment kulturní krajiny neobyčejné rozmanitosti a bohatosti. V nejzápadnější části parku je sice krajina bez souvislých lesních porostů, ale její tvář zde zvýrazňují prvky mimolesní zeleně a rovněž několik rybníků, z nichž Velká a Malá Strana jsou součástí přírodní rezervace Zbynické rybníky (významné hnízdiště vodního ptactva, které je tahovou zastávkou vzácných druhů bahňáků). V lesních porostech přírodního parku se zachovaly zbytky původních acidofilních doubrav, květnatých bučin a borů. Vápencové podloží pak hostí teplomilná společenstva živočichů a rostlin. Z významných rostlinných druhů zde nalezneme např. kruštík tmavočervený, okrotici bílou, okrotici červenou, hořeček mnohotvarý český, ze zástupců fauny lze uvést např. saranči modrokřídlou drabčíka,


58

škebli rybničnou či vydra říční v řece Otavě. Území přírodního parku spádá pod správu Krajského úřadu Plzeňského kraje. Maloplošná chráněná území mikroregionu Prácheňsko: 1) přírodní rezervace Čepičná o rozloze 179 ha ležící v katastrálním území Čepice, Budětice. Rezervace byla vyhlášena roku 1999. Nachází se ve zvlněné krajině kolem řeky Otavy a je jedno z největších chráněných území v Klatovském regionu. Lokalita je zajímavá především botanicky. Vykvétají zde vápnomilné orchideje: kruštík tmavočervený či okrotice červená. Zajímavý je též dokladovaný nález teplomilné saranče modrokřídlé. Důvodem ochrany tohoto území je komplex převážně původních bukových a borových porostů s přirozenou bylinnou skladbou, vázanou na vápencový podklad, s řadou vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.. Toto území spravuje Krajský úřad Plzeňského kraje. 2) přírodní památka Mrazové srázy u Lazen o rozloze 1,86 ha ležící v katastrálním území Strašín. Nachází se v drsné a romantické krajině Strašínska nedaleko osady Lazny, pod vrchem Krahulčice. Za zhlédnutí stojí kamenné moře, které je směrem po svahu vějířovitě uspořádáno do kamenných proudů. Území je zajímavé především geologicky. Důvodem ochrany tohoto území jsou mrazové sruby doprovázené kamenným mořem. Toto území spravuje Krajský úřad Plzeňského kraje. 3) přírodní rezervace Na Volešku o rozloze 5,22 ha ležící v katastrálním území Nahořánky (část obce Strašín) a Soběšice. Jedná se o jeden z posledních zbytků zachovalých rašelinných a mokřadních luk na Sušicku. Patří k nejcennějším nivním loukám v okolí Novosedelského potoka. V rezervaci se nachází vzácné druhy orchidejovitých rostlin, např: kruštík bahenní nebo prstnatec Fuchsův a také řada vzácných obojživelníků Důvodem ochrany tohoto území jsou zachovalé rašelinné a mokřadní louky s výskytem chráněných druhů rostlin. Toto území spravuje Krajský úřad Plzeňského kraje. 4) přírodní rezervace Prácheň o rozloze 28,45 ha ležící v katastrálním území Velké Hydčice. Rezervace byla vyhlášena v roce 1953. Území se rozkládá převážně na strmém svahu Práchně pod starobylým kostelíkem směrem k řece Otavě asi 1,5 km od města Horažďovice. Porost převážně listnatých dřevin, především lípy, javorů a dubů, doplňují bizarně pokroucené kmeny borovice. Důvodem ochrany tohoto území je zbytek přirozených převážně listnatých porostů na strmém svahu pod zříceninou někdejšího župního hradu. Toto území spravuje Krajský úřad Plzeňského kraje. 5) přírodní rezervace Pučanka o rozloze 24,77 ha ležící v katastrálním území Hejná. Rezervace byla vyhlášena v roce 1948 a leží na stejnojmenném vápencovém vrchu jihozápadně od obce Hejná a zaujímá především zalesněný hřbet vrchu Pučanka a jeho strmé svahy. Zalesněný hřbet pokrývají zbytky vápnomilné bučiny s převahou buku a výskytem teplomilné a hájové květeny. V bylinném patře roste sasanka lesní, kruštík tmavočervený či okrotice červená atd. Důvodem ochrany tohoto území je vápencový vrch s vápnomilnou bučinou a pestrou květenou. Toto území spravuje Krajský úřad Plzeňského kraje. 6) přírodní památka Strašínská jeskyně o rozloze 0,53 ha ležící v katastrálním území Strašín. Jedna z mála přirozených jeskyní na Klatovsku se nachází poblíž obce Strašín. Vápencové okolí jeskyně je vhodným stanovištěm pro teplomilnou květenu. V jeskyni je stabilní zimoviště několika druhů netopýrů. Jeskyně v systému sušicko-strakonických vápenců s drobnými krasovými jevy. Důvodem ochrany tohoto území je jeskyně v systému sušicko-strakonických vápenců s drobnými krasovými jevy. Toto území spravuje Krajský úřad Plzeňského kraje. 7) přírodní památka Svaté Pole u Horažďovic o rozloze 3,49 ha ležící v katastrálním území Svaté Pole u Horažďovic. Místo bylo vyhlášeno přírodní památkou v roce 2007. Jedná se o mezofytní louku s početnou populací vstavače kukačky. V území převažují druhové velmi pestré, extenzivní obhospodařované ovsíkové louky. Najdete zde také kostřavu červenou, tomku vonnou atd. V jihovýchodní AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

59

části území se vyskytují širokolisté trávníky s např. osvířem pýřitým či smělkem jehlancovitý. Toto území spravuje Krajský úřad Plzeňského kraje. 8) přírodní rezervace V Morávkách o rozloze 2,43 ha ležící v katastrálním území Loužná. Rezervace byla vyhlášena roku 1988. Jedná se o bývalou pastvinu s řadou chráněných a ohrožených druhů rostlin. Podloží tvoří blatenský granodiorit středočeského plutonu. Ve střední a západní části vystupují na povrch balvanité výchozy. Na bezkolencových loukách a podhorských smilkových trávnících roste např. prha arnika, hořec hořepní, hořeček časný český, prstnatec májový, vemeník dvoulistý či plavuň vidlačka. Toto území spravuje Krajský úřad Plzeňského kraje. Likvidace odpadů na území mikroregionu: Likvidace tuhého komunálního odpadu je zajišťována komunálními podniky (např.: Rumpold, s. r. o.), které zajišťují odvoz odpadu. Firmy vyvážejí komunální odpad na řízené skládky mimo region. V řešeném území nejsou významné staré komunální skládky, které by měly být revitalizovány. Ekologickou zátěž představuje bývalý odkalovací rybník pro škrobárnu v Horažďovicích. Tato vodní plocha bude revitalizována a podle záměru se zatím diskutuje o možnosti rekreačního využití. Město Kasejovice má prostor pro dočasné shromáždění odpadu pro občasný svoz odpadu. Problematika odpadového hospodářství v rámci řešeného území je jednou z hlavních rozvojových priorit, kdy by měla být likvidace odpadu řešena např. výstavbou zařízení na likvidaci organického odpadu a následného využití získaného bioplynu k výrobě energie v Hradešicích ve spolupráci se zemědělským podnikem Agrospol Malý Bor, a. s., ZČE, a. s., a Rumpold, s. r. o.

5. SWOT ANALÝZA Jde o metodu zpracování analytické části rozvojových strategií a kvalifikovaného utřídění znalostí o zájmové oblasti a oblastního potenciálu. Principem je definování silných a slabých stránek, jenž popisují hlavní rysy současného stavu a vnitřní podmínky. Na tuto první část pak navazuje definice rozvojových příležitostí a rizik, hodnotících současné i budoucí perspektivy a možný vliv vnějších podmínek. Vzhledem k tomu, že SWOT analýzu není účelné provádět pro všechny oblasti lidské činnosti, je potřeba nejdříve vytipovat tzv. „klíčové oblasti“, jenž jsou pro rozvoj regionu významné. V případě předložené strategie jsou tyto oblasti reprezentovány tzv.programovými prioritami, jejichž návrhy řešení jsou dále rozpracovány v kapitole 7.

5.1. SILNÉ STRÁNKY             

blízkost Šumavy a poloha na důležité turistické trase Horažďovice – Sušice – Srní – Modrava dostačující počet místních komunikací vodácká řeka Otava – malebná krajina existence regionální železniční tratě Plzeň – Horažďovice – České Budějovice atraktivní přírodní prostředí s neporušenými přírodními scenériemi hospodářsky využívané rybníky většina obcí má zpracovaný územní plán možnost individuální bytové výstavby relativní dostatek volných ploch pro rozvoj venkovských sídel napojení některých obcí mikroregionu na zemní plyn bezproblémové zásobování pitnou vodou ve většině obcí mikroregionu fungující odpadové hospodářství – svoz komunálního odpadu se sběrným dvorem v Horažďovicích dobrá úroveň technické infrastruktury (plyn, kanalizace, ČOV) a zařízení na likvidaci odpadů


60

 dostatečné vybavení obecních úřadů výpočetní technikou, napojení všech obcí na internet  dostatečná dopravní obslužnost z větších obcí do Horažďovic, Klatov, Sušice a Nepomuka  základní občanská vybavenost města Horažďovice na dobré úrovni (obec s rozšířenou působností, obchody, pošty, lékařská péče, drobné služby, mateřská a základní škola, atd.)  dobrá vybavenost Horažďovic z hlediska poskytování sociálně-zdravotních služeb pro starší a postižené občany  kvalitní školství, vybavení škol  poměrně široký prostor pro rozvoj turistiky  členité území krajiny velmi vhodné pro sportovně turistické využití, zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku v létě a běžecké lyžování v zimním období  velké množství turistických zajímavostí a kulturně-historických památek  nově opravené památky drobné venkovské architektury (kapličky, památníky, boží muka) na území mikroregionu  silná integrita a identita obyvatel s regionem, vztah občanů ke své obci (k bydlištivysoký podíl bydlení v rodinných domech  schopnost komunikace mezi jednotlivými starosty mikroregionu v rámci společné marketingové propagace  levná pracovní síla a nízká průměrná mzda jako konkurenční výhoda pro případné investory a nové podnikatele  otevřenost pro příchod investorů

5.2. SLABÉ STRÁNKY                      

nevyvážená úroveň terciálního sektoru omezená nabídka pracovních příležitostí poloha „na konci“ okresů i kraje mimo hlavní rozvojové osy – jedná se o periferní oblast Plzeňského kraje nedostatek pracovních příležitostí v regionu (zvláště pro absolventy středních a vysokých škol) a z toho vyplývající emigrace mladých a kvalifikovaných obyvatel nižší kvalifikace a flexibilita obyvatelstva oproti městským oblastem zvýšená závislost obyvatel některých sídel na jediném ekonomickém subjektu nebo odvětví nedostatečná technická a dopravní infrastruktura pro nové výroby špatný stavebně technický stav pozemních komunikací ve vlastnictví obcí absence veřejného rozhlasu a varovného systému krizového řízení v některých obcích mikroregionu absence protipovodňových opatření nižší míra podnikatelské aktivity - nedostatečná a málo účinná podpora malého a středního podnikání omezená struktura a dostupnost sektoru služeb obecný problém nedostatku kapitálu na investice do dalšího rozvoje města a obcí nedostatečná finanční samostatnost malých obcí finanční nákladnost přípravy pozemků pro individuální bytovou výstavbu zanedbaný stav nemovitostí (chátrající objekty) nedostatek pozemků ve vlastnictví obcí chybějící veřejné vodovody v nejmenších sídlech (obcích) a nevyhovující zdroje pitné vody v některých sídlech nedostatečné čištění odpadních vod – chybějící kanalizace a ČOV celkově nízké využití obnovitelných zdrojů energie při vytápění bytových domů a objektů v obcích nedostatečné využívání obnovitelných zdrojů energie nedostatečný počet dětí, stárnutí obyvatelstva


61

              

nedostatečné autobusové spojení z nejmenších sídel malá nabídka služeb cestovního ruchu – stravování, ubytování, wellness (s výjimkou Horažďovic) nezájem podnikatelů o možné finanční podpory podnikání roztříštěnost a nekoordinovanost činností místní samosprávy a podnikatelů uvnitř obcí a mikroregionu nedostatek technického zázemí pro rozvoj turistiky špatná distribuce propagačních materiálů k potenciálnímu klientovi nedostatek alternativních atrakcí a atraktivit pro turisty v případě špatného počasí a mimo sezónu nedostatek možností pro koupání – venkovních bazénů i přírodních koupališť nedostatek kvalitních parkovacích ploch u hlavních turistických cílů, jejich nevhodné umístění neexistence kulturně-společenských zařízení pro setkávání občanů absence cílené a koordinované nabídky produktů cestovního ruchu zaměřené na různé cílové skupiny omezená nabídka a nevyhovující struktura ubytovacích zařízení, chybí hlavně dostatečné možnosti levnějšího ubytování přístupného široké veřejnosti nízký počet zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu a jejich nízká kvalifikace neexistence výrazných regionálních produktů horší podmínky pro rozvoj zemědělského podnikání

5.3. PŘÍLEŽITOSTI  podpora investic - využití rozvojových fondů pro podporu výstavby infrastruktury, pro rozvoj podnikání  využívání programů podpory ze strany obcí i místních podnikatelů  existence mnoha nevyužitých turistických zajímavostí  pestrá nabídka rekreačního vyžití v širokém okolí  zvýšení atraktivity regionu - nabídky investičních možností ze strany obcí  transformace a diverzifikace činností zemědělských subjektů a rozvoj doplňkových činností zemědělských podniků  větší využití obnovitelných zdrojů surovin a energie  vytváření nezemědělských pracovních míst, zejména v oblasti služeb cestovního ruchu  efektivní využívání nemovitého majetku obcí, organizací a fyzických osob  vzrůstající zájem obyvatel o bydlení na vesnici – rozvoj bytové výstavby, stabilizace počtu obyvatel  nižší ceny pozemků a nemovitostí ve venkovských sídlech  dokončení výstavby technické infrastruktury, zařízení občanské vybavenosti a zlepšení dopravní obslužnosti v nejmenších sídlech mikroregionu  zvýšení nabídky v oblasti služeb cestovního ruchu pro rozvoj místních podnikatelských aktivit  společná propagace mikroregionu ( obce + podnikatelé)  zavedení komerčně využitelného produktů cestovního ruchu  vybudování nových sportovně-rekreačních zařízení a značených tras včetně zázemí  rekonstrukce ubytoven a vybudování levných ubytovacích zařízení (turistických ubytoven) přestavbou v současnosti nevyužitých objektech v majetku obcí (např. školských zařízení, škol v přírodě)  provoz a pravidelná aktualizace vlastních internetových stránek mikroregionu včetně odkazů  možnost prezentace mikroregionu na veletrzích cestovního ruchu  lepší propagace akcí místního a regionálního významu  obnovením místních tradic přispět k zvýšení návštěvnosti území  realizace značení cyklotras, pěších tras, kulturních a turistických cílů  vybudování uceleného systému dopravy lodí a osob v rámci rozvoje vodácké turistiky na Otavě AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

62

                   

využití dotačních titulů (grantů) na všechny prioritní oblasti nárůst počtu pracovních příležitostí v oblasti sektoru cestovního ruchu rostoucí zájem obyvatel o spolkovou činnost a dění v obci, revitalizace tradičních řemesel s cílem produkovat regionálně typické výrobky a zajistit jejich prodej příprava výstavby nových moderních sportovišť a sportovních, či společenských areálů s doprovodným zázemím a modernizace těch současných další budování a rozvoj cyklotras, cyklostezek a naučných stezek využívání poradenských a informačních služeb při přípravě projektů do rozvojových programů státu a EU využití vodních ploch k rekreačním účelům a k podnikání podpora celoživotního vzdělávání v rámci trvale udržitelného rozvoje ze strany obcí zlepšení kvality připojení k internetu v rámci široké veřejnosti koordinace aktivit obcí v mikroregionu směřujících do rozvoje a obnovy venkova kooperace a koordinace mezi klíčovými subjekty veřejného, soukromého i neziskového sektoru v regionu společná příprava pro možnost čerpání finančních prostředků z krajských, národních a evropských dotačních titulů – synergický efekt revitalizace veřejných prostranství v obcích spolupráce škol s obcemi rostoucí zájem o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku vylepšení celkové image obcí mikroregionu tvorba nových pracovních místa využítí volných pracovních sil v lokalitě zvyšování kvalifikace pracovních sil v regionu rozvoj sociálních služeb a včetně jejich zázemí

5.4. HROZBY                     

nárůst podílu obyvatelstva v poproduktivním věku pokračující odchod mladých vzdělaných lidí do hospodářských center malá kooperace a spolupráce podnikatelské sféry, včetně spolupráce s obcemi nedostatek prostředků na podporu rozvoje podnikání nedostatek pracovních příležitostí v malých odlehlých sídlech nedostatek finančních prostředků na předfinancování projektů ze strukturálních fondů EU nedostatečná informovanost obecních úřadů a podnikatelů o možných finančních podporách další zhoršování stavu komunikací v důsledku nedostatku finančních prostředků jejich správců negativní doprovodné důsledky rozvoje cestovního ruchu nekoncepční rozvoj cestovního ruchu ze strany představitelů měst a obcí mikroregionu nezájem místních podnikatelů o poskytování služeb cestovního ruchu nesprávná náplň propagačních materiálů podcenění významu informačních center a moderních informačních technologií nekvalitně provedené rozvojové projekty snižující se vzdělanost obyvatelstva mikroregionu nedostatek atraktivních pracovních míst pro absolventy vysokých škol nedostatek kvalifikované pracovní síly nedocenění významu kulturního a přírodního bohatství regionu zhoršující se životní úroveň některých skupin obyvatelstva, růst rizikových skupin obyvatelstva nedostatečná připravenost a nezájem o čerpání zdrojů z fondů a programů EU nedostatek připravených individuálních projektů pro rozvoj regionu zpracovaných na základě této strategie  citlivost sektoru cestovního ruchu na zvraty v ekonomice


63

 nedoceněný význam cestovního ruchu místními obyvateli a jejich záporný vztah k turistice a souvisejícím službám  podcenění významu cestovního ruchu jako předmětu podnikání a zaměstnanosti  sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu  ukončení podnikatelské činnosti stávajících subjektů  úložiště jaderného odpadu  odchod firem do větších měst a s tím související odliv financí vydělaných místními obyvateli

6. VIZE ROZVOJE Vize rozvoje představuje klíčové dlouhodobé strategické rozhodnutí o další orientaci rozvojového potenciálu řešeného území. Vize rozvoje musí být v obecné poloze, její konkrétní naplnění pak zajistí jednotlivé dlouhodobé cíle, projekty a opatření, které povedou k naplnění vize. Řešené území je středně rozvinutou venkovskou oblastí mimo hlavní rozvojové směry a s přirozeným sociálně ekonomickým a správním centrem v Horažďovicích. V řešeném území nejsou žádné dominující fyzicko - geografické nebo sociálně - ekonomické charakteristiky, které by zakládaly národní nebo evropské rozvojové předpoklady. Proto je vize rozvoje zaměřena na rozvoji tradičních struktur a obvyklých aktivit, které jsou v tomto regionu rozvíjeny dlouhodobě. Mikroregion Prácheňsko představuje tradiční český venkovský stabilizovaný mikroregion. Rozvoj území je nutné orientovat především na podporu turismu a rekreace a to jak individuální turistiky krátkodobé, tak i rekreace v jednotlivých rekreačních objektech. Mikroregion může těžit ze své polohy na řece Otavě a na relativní blízkosti Šumavy. Město Horažďovice se musí stát, aby obstálo před konkurencí, rovnocenným turistickým centrem srovnatelným se sousedními Klatovy, Strakonicemi, Prachaticemi a Sušicí. Musí nabízet komplexní rekreačně-turistický servis, stejně jako konkurence a v případě nutnosti musí s konkurencí spolupracovat. Mikroregion Prácheňsko bere ve svých rozvojových vizí do úvahy také vize Evropské unie a České republiky. Tyto vize jsou brány jako stěžejní a další vize se od nich pouze odvíjí. Priority Evropské unie v letech 2014 - 2020 1) Podpora přenosu znalostí v zemědělství a lesnictví 2) Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a životaschopnosti zemědělských hospodářství 3) Podpora pro organizaci potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství 4) Zachování a posílení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví 5) Podpora efektivního využívání zdrojů a přechod na nízkouhlíkové hospodaření v zemědělskopotravinářském odvětví a v lesnictví 6) Využití potenciálu pracovních míst a rozvoj venkovských oblastí Národní rozvojové priority ČR 2014 - 2020  zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky  rozvoj páteřní infrastruktury  zvýšení kvality a efektivnosti veřejné správy  podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví  integrovaný rozvoj území


64

Integrovaný rozvoj území v letech 2014 - 2020 Problémy:  rostoucí diferenciace na všech regionálních úrovních  nevyužitý rozvojový potenciál aglomerací  nevyužitý potenciál menších obcí  hrozba úpadku malých obcí Cíle:                  

posílení růstu aglomerací s důrazem na konkurenceschopnost vyvážený rozvoj menších měst s důrazem na standardy veřejných služeb selektivní opatření na úrovni mikroregionů stabilizace a rozvoj venkova posílení regionální konkurenceschopnosti posílení a koordinace vazeb mezi integrovaným rozvojem území a ostatními národními rozvojovými prioritami modernizace regionální a místní dopravní infrastruktury podpora využívání veřejné dopravy budováním potřebné infrastruktury dobudování a posílení místní a regionální infrastruktury podpora rozvoje cestovního ruchu podpora územní soudržnosti posílení a koordinace vazeb mezi městy a mezi městem a venkovem podpora vzniku sociálních bytů, snižování energetické náročnosti domů pro bydlení integrace sociálně vyloučených a ohrožených skupin obyvatelstva na místní úrovni zlepšování kvality životního prostředí v území ochrana přírodních zdrojů, přírody a krajiny obnova a zlepšování kvality území s poškozeným životním prostředím preventivní opatření proti přírodním a antropogenním rizikům v ohrožených územích

6.1. Řídící tým Aby mohly být efektivně realizovány všechny kroky vedoucí k rozvoji mikroregionu (naplňování strategie) je nutné, aby organizace všech těchto kroků byla od počátku vedena řídícím týmem. Předpokladem pro zajištění informovanosti, zahájení přípravy i úspěšného předkládání rozvojových záměrů nebo vlastního naplnění strategie, je dobře fungující řídící tým podmínkou. Důležitým úkolem řídícího týmu je pomáhat a radit starostům obcí i dalším místním subjektům (podnikatelé, školy, zájmové sdružení, neziskové organizace). Řídící tým je odpovědný za zahájení realizace priorit, opatření a aktivit navrhovaných ve strategii mikroregionu a měl by být odborně způsobilý k přípravě a předkládání projektů. Pracovní zaměření řídícího týmu je zajištění podkladových materiálů ke zpracovávání projektů pro žádosti o dotace z kraje, národních ministerstev i Evropské unie. Další pracovní náplň se bude odvíjet podle konkrétní situace a potřeb jednotlivých obcí a členských subjektů. Využití spolupráce řídícího týmu při přípravě projektů obcí a při komunikaci mezi jednotlivými obcemi představuje velkou časovou úsporu. Časová náročnost přípravy a realizace projektů doposud znemožňovala úspěšnost při získávání dotací a nebo ji velmi zkomplikovala. Řídící tým by měl začít fungovat ihned po schválení aktualizace strategie rozvoje a zahájit potřebné práce na realizaci vybraných aktivit ze strategie mikroregionu a zahájení průběžné přípravy projektů pro dotační programy.


65

6.2. Využití dotačních programů V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se otevřely možnosti a příležitosti získávat finanční prostředky na rozvojové projekty a záměry z tzv. strukturálních fondů. Ti, kdo mohou těchto peněz využívat, stále nemají jasnou představu, jaké podmínky je nutné splnit. Samozřejmě je zde stále možnost využívat finančních podpor i z národních zdrojů. V mikroregionu Prácheňsko je ohromný nevyužitý prostor pro přípravu kvalitních a zajímavých projektů a je třeba je řádně připravit. Využití dotačních programů předpokládá zapojení podnikatelů do realizace strategie rozvoje mikroregionu, což je nezbytné i z důvodů prokázání „legitimity a závaznosti“ strategie. Podnikatelé by proto měli být zapojeni do přípravy strategie mikroregionu, a to nejenom z důvodu možnosti předkládání vlastních projektů. Na území mikroregionu Prácheňsko působí řada malých a středních firem různého zaměření i více významnějších zemědělských podniků. Komunikace a výměna informací by měla být předpokladem pro další spolupráci. Cílem účelného využití všech dotačních programů je zvýšení informovanosti všech místních subjektů (potenciálních předkladatelů projektů), ať už se jedná o zástupce obcí, podnikatele, zemědělce, místní zájmové spolky nebo i školy. Je nezbytná určitá koordinace činností a příprav, poskytnutí a uspořádání veškerých informací o programech. Je nezbytné vytipovat vhodné a potenciální subjekty a informovat je o možnostech využití jednotlivých programů – strukturálních fondů EU, národních dotačních programů a využití grantů. Těmto subjektům pak nabídnout asistenci a odborné poradenství či přímo pomoc při přípravě podkladů a následného vypracování projektů. Vhodné by bylo pořádat odborné semináře, které by byly zaměřeny na získávání finančních podpor a poskytly podrobné informace o všech vyhlášených a připravovaných operačních programech a výzvách. Cílené využívání existujících podpor z programů a projektů ministerstev a následně i strukturálních fondů EU je pro rozvoj celého mikroregionu naprosto nezbytné. Členské subjekty musí zahrnout rozvojové projekty do svých rozpočtů i rozpočtových výhledů, aby byly v rozpočtech vyčleněny prostředky na předfinancování rozvojových projektů, kterých by, pro efektivní rozvoj dotčeného území, mělo být za jeden rok realizováno několik. Velmi důvodné je vytvoření kompletní a pravidelně aktualizované databáze dotačních titulů, a finančních zdrojů, obsahující termíny, postupy administrace a další náležitosti pro podávání projektů. Tato databáze bude sloužit jak obcím, tak podnikatelům, neziskovým organizacím, školám a zájmovým spolkům. Nabízí se zde i možnost spuštění systému on-line odpovědí (ideálně na webových stránkách mikroregionu), který by fungoval jako odkaz (např.: „Otázky“). Potenciální zájemci by zde měli možnost v určitém čase, získat praktické odpovědi na své dotazy (vhodnost projektu, možnost a podmínky získání dotace apod.) Vhodné a přínosné je i vytvoření databáze podnikatelských aktivit, projektů i subjektů, které byly na území Prácheňska realizovány (ty, které se k realizaci chystají a plánují, jsou uvedeny v 7. kapitole této strategie). Do této databáze by mohli své zvažované záměry a projekty uvést i místní podnikatelé. Přínosem zapojení podnikatelských záměrů do databáze je, že mikroregion bude mít přehled o plánovaných aktivitách podnikatelských subjektů a následně podnikatelé mohou využít zkušeností představitelů obcí při přípravě projektových dokumentací a formálních žádostí o dotace, zařazování projektů do dlouhodobých koncepcí, vyhledávání partnerů apod.


66

6.3. Komunikace s občany Efektivní komunikace a přenos informací od samosprávy směrem k občanům, je důležitou rozvojovou aktivitou. Je nutné hledat nové a využívat vhodné formy či způsoby komunikace veřejného sektoru. Existuje mnoho druhů komunikace, které může mikroregion Prácheňsko pro rozvoj svého území využít. Možnými typy komunikace jsou obecní zpravodaje, ankety nebo průzkumy (referenda mezi občany), ale nabízí se zde rovněž možnost vydávání společného mikroregionálního zpravodaje. Předpokladem úspěšné komunikace s občany je i mnohem širší využití interaktivních webových stránek mikroregionu, které musí fungovat jako celistvý systém předávání informací. Členské subjekty mikroregionu musí učinit kroky k vytvoření, organizaci, aktualizaci a propojení internetových stránek mikroregionu a všech členských obcí. Takto fungující webové stránky by měly být hlavním výstupem celého snažení o efektivní komunikaci. Komunikace ovšem není samostatné odvětví, ale prolíná se a souvisí s řadou dalších aktivit, kdy jedno musí navazovat na druhé (včetně rozvojových priorit, které řeší 7. kapitola této strategie). Jedná se například o aktivity – využití dotačních programů, podpora činnosti místních zájmových spolků, obecně podpora cestovního ruchu, komplexní nabídka bydlení nebo poradenství směrem k podnikatelům apod. Nezbytné je domluvit jasný a pravidelný systém předávání informací v rámci mikroregionu a určit osoby, které za předávání informací budou zodpovědné a osoby, které budou informace přijímat a třídit. Propojení odkazů na internetové stránky obcí, je samozřejmostí.

6.4. Dlouhodobé cíle Obce mikroregionu budou pokračovat v cílené pomoci občanům pro rozvoj individuálního bydlení a drobného podnikání. Mikroregion Prácheňsko stabilizovaný mikroregion s nižší než průměrnou mírou nezaměstnanosti. V průmyslové zóně Horažďovice dojde ke stabilizaci jednotlivých průmyslových závodů, které budou napojeny na dopravní i technickou infrastrukturu a nebudou pro přírodní prostředí tvořit nadměrnou ekologickou zátěž. Rozvoj regionu bude zaměřen na využití potenciálu historického Prácheňského kraje s cílem zastavit turisty, kteří mikroregionem projíždějí ve směru na Šumavu nebo v letním období využívají Otavu jako jednu z vodních turistických cest. V mikroregionu bude dobudována síť značených cyklistických, pěších a vodáckých tras, která bude spojovat turistické lokality a kulturně historické pamětihodnosti. Mikroregion se bude prezentovat v regionální i celostátní síti informačních a turistických databází. Hlavním cílem v oblasti bydlení je zachovat současný počet obyvatel a snížit imigraci mladých lidí do měst. Sezónní využívání některých rekreačních objektů (především chalup) pro trvalé nebo dlouhodobé bydlení. Dojde k doplnění technické infrastruktury ve venkovských obcích na standardní a dostatečnou úroveň. Největší sídla mikroregionu budou napojena na zemní plyn, středně velká sídla mikroregionu s více než 300 obyvateli budou napojena na veřejný vodovod a kanalizaci. Síť silnic stejně jako železniční síť v mikroregionu se nebude výrazněji měnit. AgAkcent, s.r.o., Zavlekov 56, 341 42 Kolinec, kontakt: 376 310 957, [email protected]

67

Veřejná doprava bude zajišťována efektivněji a bude přizpůsobena potřebám obyvatelstva. V krajině dojde k lepšímu propojení jednotlivých sídel a zvýší se propustnost krajiny především pro cykloturisty. Půda bude i nadále zemědělsky využívána. Používány budou moderní a šetrné formy hospodaření. V krajině vzroste podíl volné zeleně, lesní plochy a vodní plochy nebudou dále rozšiřovány. V co nejkratším čase budou provedena potřebná protipovodňová opatření včetně opatření na ochranu krajiny. V rámci realizace těchto opatření budou provedeny komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) a napraveny další potřebné majetkoprávní vztahy. Vytvoření progresivní mediální strategie, která bude zaměřena na propagaci mikroregionu nebo jednotlivých členských subjektů či samotných aktivit. Nadále bude rozvíjena spolupráce s partnerskými městy a obcemi z členských států EU s cílem, co nejvíce a nejefektivněji rozvíjet území Prácheňska. Značná pozornost bude dlouhodobě věnována rozvoji lidských zdrojů a důkladné přípravě vybraných rozvojových projektů v rámci jednotlivých dotačních titulů a grantů v ČR, strukturálních fondů EU. Organizování odborných seminářů pro větší osvětu místních obyvatel a prosazování reálné spolupráce mezi obcemi navzájem, ale i podnikateli a dalšími subjekty vyskytující se na území Prácheňska.

7. ZÁVĚR Předložená strategie mikroregionálního rozvoje Prácheňska analyzuje současný stav a zároveň nastiňuje možnosti budoucího rozvoje zájmového území. Strukturou a obsahem kapitol je koncipována jako strategický dokument, který by měl být základem společného koncepčního postupu obcí při naplňování definovaných globálních cílů. Strategie tedy respektuje cíle a priority, které jsou uvedeny v základních strategiích rozvoje EU, ČR a Plzeňského kraje. Důsledkem uvedených zjištění je skutečnost, že životní podmínky v regionu lze charakterizovat jako náročnější a v mnoha ohledech i finančně nákladnější. To platí zejména pro periferně položená malá sídla, kde mnohdy chybí základní občanská vybavenost, turistická a technická infrastruktura, dopravní obslužnost, o pracovních příležitostech nemluvě. Více než polovina produktivní populace mikroregionu je nucena vyjíždět za prací do okolních přirozených center osídlení. Podobná je i závislost obyvatelstva na dojížďce za službami, do zdravotnických zařízení, škola a úřadů. Záměrem obcí je tento trend zvrátit, tak aby nedocházelo k dalšímu zaostávání a naopak došlo ke stabilizaci a kvalitnímu rovnoměrnému rozvoji všech složek přírodního a sociálně ekonomického prostředí, tj. zejména ke stabilizaci počtu obyvatel, uspokojování jejich potřeb a vyváženému rozvoji území a sídel s důrazem na respektování principů ochrany přírody.


68

Strategie mikroregionálního rozvoje Prácheňska

Recommend Documents